summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/things.tex
blob: 3c882055ff42b142d8ec589db2bd020826f79fe7 (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
669
670
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
709
710
711
712
713
714
715
716
717
718
719
720
721
722
723
724
725
726
727
728
729
730
731
732
733
734
735
736
737
738
739
740
741
742
743
744
745
746
747
748
749
750
751
752
753
754
755
756
757
758
759
760
761
762
763
764
765
766
767
768
769
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
% Contents: Things you need to know
% $Id: things.tex 193 2009-01-30 17:56:05Z oetiker $
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
 
\chapter{Věci, které je dobré vědět}
\begin{intro}
První část této kapitoly předkládá krátký přehled filozofie a~historie
systému \LaTeXe. Druhá část se soustřeďuje na základní strukturu dokumentu
tohoto systému. Po dočtení kapitoly byste zhruba měli vědět,
jak \LaTeX{} funguje. Ve zbytku knihy se předpokládá obeznámenost s~touto
kapitolou.
\end{intro}

\section{Jméno hry aneb oč tu běží}
\subsection{\TeX}
 
\TeX{} je počítačový program vytvořený \index{Knuth, Donald E.}Donaldem
E. Knuthem \cite{texbook}. Úkolem tohoto programu je sázet text
a~matematické vzorce. Knuth začal \TeX{} vyvíjet
v~roce 1977 s~cílem prozkoumat potenciál zařízení pro digitální tisk, která
v~té době začala pronikat do vydavatelského oboru. Knuth chtěl
obzvláště zastavit trend klesající kvality typografie, který ovlivnil
jeho vlastní knihy a~články. \TeX{} v~dnešní podobě byl dokončen
v~roce 1982, přičemž v~roce 1989 byla zlepšena podpora 8-bitových znaků
a~sazby více jazyků. \TeX{} má pověst velmi stabilního systému
fungujícího na mnoha odlišných typech počítačů, který je v~podstatě bez chyb.
Čísla verzí \TeX u konvertují k~$\pi$, aktuální verze je $3.141592$.

\TeX{} vyslovujeme \uv{tech}, což má původ v~řečtině ($\tau\varepsilon\chi$), kde \uv{X}
je písmenem \uv{ch} nebo \uv{chi}. \TeX{} je zároveň první slabikou
řeckého slova texnologia (technologie). Ve světě ASCII se ze zápisu \TeX{}
stává \texttt{TeX}.

\subsection{\LaTeX}

\LaTeX{} umožňuje autorům sázet a~tisknout svá díla v~té nejvyšší typografické
kvalitě, s~použitím předdefinovaných profesionálních layoutů.
\LaTeX{} byl původně napsán \index{Lamport, Leslie}Lesliem Lamportem~\cite{manual}.
Používá \TeX{} jako svůj sázecí stroj. Dnes je \LaTeX{}
udržován \index{Mittelbach, Frank}Frankem Mittelbachem.
 
%In 1994 the \LaTeX{} package was updated by the \index{LaTeX3@\LaTeX
%  3}\LaTeX 3 team, led by \index{Mittelbach, Frank}Frank Mittelbach,
%to include some long-requested improvements, and to re\-unify all the
%patched versions which had cropped up since the release of
%\index{LaTeX 2.09@\LaTeX{} 2.09}\LaTeX{} 2.09 some years earlier. To
%distinguish the new version from the old, it is called \index{LaTeX
%2e@\LaTeXe}\LaTeXe. This documentation deals with \LaTeXe. These days you
%might be hard pressed to find the venerable \LaTeX{} 2.09 installed
%anywhere.

\LaTeX{} vyslovujeme \uv{lej tech} nebo \uv{lá tech}.
Pomocí ASCII znaků zapisujeme \LaTeX{} jako \texttt{LaTeX}. \LaTeXe{}
vyslovujeme \uv{lej-tech tů í} a~zapisujeme jako \texttt{LaTeX2e}.

%Figure~\ref{components} above % on page \pageref{components}
%shows how \TeX{} and \LaTeXe{} work together. This figure is taken from
%\texttt{wots.tex} by Kees van der Laan.

%\begin{figure}[btp]
%\begin{lined}{0.8\textwidth}
%\begin{center}
%\input{kees.fig}
%\end{center}
%\end{lined}
%\caption{Components of a \TeX{} System.} \label{components}
%\end{figure}

\section{Základy}
 
\subsection{Autor, typograf a~sazeč}

Tvorba dokumentu začíná u~autora, který vytvoří rukopis a~předá
ho do nakladatelství. Tam se rukopisu ujme typograf a~navrhne
rozložení stránek dokumentu (šířku sloupců, fonty, velikosti
mezer před a~za záhlavími,~\ldots). Typograf připíše příslušné
instrukce do rukopisu a~ten předá sazeči, který podle nich
knihu vysází.

Lidský knižní typograf se snaží přizpůsobit formu výsledného
dokumentu obsahu rukopisu, přičemž samozřejmě vychází
ze svých profesních znalostí.

\LaTeX\ působí v~roli typografa a~používá služeb \TeX u -- \uv{sazeče}.
Na rozdíl od lidského typografa potřebuje od nás -- autorů rukopisu
-- \LaTeX\ více instrukcí. Musíme popsat logickou strukturu díla.
Tato informace se zapisuje do textu dokumentu pomocí \LaTeX ových příkazů.

To je podstatný rozdíl oproti přístupu, tzv. \wi{WYSIWYG}\footnote{What
You See Is What You Get (vytiskne se přesně to, co vidíte na monitoru).}, který používá
většina moderních textových procesorů, např. \emph{Microsoft Word}, \emph{Open\-Office.org Writer} nebo
\emph{Corel WordPerfect}. Při práci s~těmito programy autor
vytváří výsledný dokument interaktivně a~na obrazovce v~průběhu
editace vidí, jak bude vytištěný výsledek vypadat.

Naproti tomu při psaní \LaTeX ového dokumentu na obrazovce
přímo nevidíte jeho výslednou podobu. Tu si ale můžete zobrazit 
po zpracování souboru \LaTeX em. Opravy je tedy možné udělat
dříve, než je dokument vytištěn.

\subsection{Layout}

Typografický design je řemeslo. Neškolení autoři často dělají
vážné formátovací chyby, když vycházejí z~domněnky, že knižní
design je hlavně otázka estetiky -- \uv{dokument vypadá umělecky,
tedy je dobře navržen}. Dokument má ale samozřejmě jiný účel
než být pověšen na zeď v~galerii. Podstatné je, aby se dobře
četl a~dobře se v~něm orientovalo. Příklad:
\begin{itemize}
\item Je potřeba vybrat velikost fontu a~číslování nadpisů, aby
  měl čtenář přehled o~struktuře kapitol a~sekcí.
\item Řádek musí být dostatečně krátký, aby čtenáře neunavovalo
  přeskakování z~konce jednoho na začátek následujícího řádku;
  zároveň by měla být dost dlouhá na to, aby byla stránka zaplněna.
\end{itemize}

S~\wi{WYSIWYG} systémy autoři často vytvářejí dobře vypadající
dokumenty, které ale mají minimální nebo dokonce nejednotnou
strukturu. \LaTeX\ takovým formátovacím chybám předchází tím,
že nutí autory explicitně značit \emph{logickou} strukturu
svých dokumentů. \LaTeX\ potom na základě informace o~struktuře
daného dokumentu zvolí vhodný layout.

\subsection{Výhody a~nevýhody}
Když \uv{\wi{WYSIWYG} lidé} potkají uživatele \LaTeX u, často
se mluví o~\uv{výhodách a~nevýhodách \LaTeX u} oproti normálnímu textovému
procesoru. Je lepší se v~takových chvílích držet zpátky, protože
podobné diskuze se často zvrhnou. Někdy ale není vyhnutí\ldots

\medskip\noindent Zde je trocha munice. Hlavní výhody
\LaTeX u oproti normálnímu textovému procesory jsou tyto:

\begin{itemize}

\item K~dispozici jsou vytvořené layouty, pomocí
kterých lze vytvořit dokument, jako kdyby byl vysázen profesionálně.
\item Komfortní podpora sazby matematických vzorců.
\item Uživatelům stačí naučit se pár snadno zapamatovatelných příkazů
  specifikujících logickou strukturu dokumentu. Téměř nikdy není
  potřeba zabývat se přímo layoutem dokumentu.
\item Dokonce i~složité prvky (např. poznámky pod čarou, odkazy,
  obsahy a~bibliografie) lze vytvářet jednoduše.
\item K~dispozici jsou přídavné balíky řešící řadu typografických
  úkolů, jejichž řešení není součástí základního \LaTeX u. Lze např.
  použít balíky pro vkládání obrázků ve formátu \PSib{} nebo pro
  sazbu bibliografií vyhovujících přesným standardům. Mnoho z~těchto
  přídavných balíků je popsáno v~\companion.
\item \LaTeX{} vede autory k~psaní dobře strukturovaných textů --
  specifikace struktury je hlavní částí přípravy textu pro zpracování
  v~\LaTeX u.
\item \TeX, nízkoúrovňový formátovací nástroj použitý systémem \LaTeXe, 
  je snadno přenositelný na nové hardwarové platformy a~je zadarmo.
  Je tedy k~dispozici téměř všude.

%
% Add examples ...
%
\end{itemize}

\medskip

\noindent\LaTeX{} má také nevýhody:\footnote{Já sice o~žádných nevím,
ale jiní by vám určitě vyjmenovali stovky. \texttt{;-)}}

\begin{itemize}
\item \LaTeX{} není vhodný pro lidi, kteří prodali své duše\ldots
\item Ačkoliv změny některých parametrů v~rámci předdefinovaných layoutů 
  dokumentů můžete dělat snadno, navrhnout kompletní nový layout
  je obtížné a~časově náročné.\footnote{Proslýchá se v~\TeX ových kruzích, že toto je jedna
  z~hlavních věcí řešených v~připravovaném systému \LaTeX3.}\index{LaTeX3@\LaTeX3}
\item Nestrukturované a~neorganizované dokumenty se píší velmi obtížně.
\item Je možné, že navzdory několika počátečním úspěšným pokusům, si
  na koncept logického značkování nikdy nezvyknete.
\end{itemize}


\section{Vstupní soubory \LaTeX u}

Vstupem pro \LaTeX{} je obyčejný textový soubor,
který můžete vytvořit v~libovolném textovém editoru. Tento soubor
obsahuje text dokumentu spolu s~příkazy, které říkají \LaTeX u,
jak má být text vysázen.

\subsection{Mezery}

S~\uv{bílými} znaky, např. mezerou nebo tabulátorem, \LaTeX{} zachází
jednotně jako s~\uv{\index{mezera}mezerou}. S~\emph{několika}
\index{bílý znak}bílými znaky za sebou
se zachází jako s~\emph{jednou} mezerou. Bílý znak na začátku řádku
se většinou ignoruje a~s~koncem řádku se většinou zachází jako s~jedním bílým
znakem. \index{bílý znak!na začátku řádku}

Prázdná řádka mezi dvěma řádkami textu značí konec odstavce.
S~\emph{několika} prázdnými řádky se zachází jako s~\emph{jednou}.
V~příkladu níže je vlevo zobrazen text ze vstupního souboru
a~na pravé straně příslušný naformátovaný výstup.

\begin{example}
Nezáleží na tom, jestli
za slovem napíšete jednu
nebo několik     mezer.

Prázdný řádek začíná nový
odstavec.
\end{example}
 
\subsection{Speciální znaky}

Následující symboly jsou \index{rezervovaný znak}rezervovanými znaky, které buď mají
v~\LaTeX u zvláštní význam, nebo nejsou dostupné ve všech fontech.
Pokud je uvedete ve vstupním souboru, ve většině případů
tím nedocílíte jejich vysázení ve výsledném dokumentu; pravděpodobně
tím naopak instruujete \LaTeX{} k~něčemu, co jste nezamýšleli.

\begin{code}
\verb.#  $  %  ^  &  _  {  }  ~  \ . %$
\end{code}

Jak uvidíte, lze tyto znaky přece jen do vašeho dokumentu vysázet,
napíšete-li před ně zpětné lomítko:

\begin{example}
\# \$ \% \^{} \& \_ \{ \} \~{}
\textbackslash
\end{example}

Zbylé symboly a~mnohem více lze vytisknout pomocí speciálních
příkazů v~matematických vzorcích nebo jako akcenty. Znak
zpětné lomítko (\textbackslash{}) ale \emph{nelze} přidáním dalšího
zpětného lomítka zapsat (\verb|\\|); tato sekvence znaků
je totiž použita pro ukončení řádku. Můžete ale použít příkaz
\ci{textbackslash}.

\subsection{\LaTeX ové příkazy}

Ve jménech \LaTeX ových \index{příkaz}příkazů záleží na tom, jestli písmeno
je velké nebo malé. Příkazy mají jednu ze dvou forem:

\begin{itemize}
\item Začínají \index{zpětné lomítko}zpětným lomítkem \verb|\| následovaným písmeny.
 První mezera, číslo nebo libovolný jiný \uv{nepísmenný} znak už netvoří
 jméno příkazu.
\item Začínají zpětným lomítkem následovaným \emph{jedním} nepísmenným
  znakem.
\end{itemize}

%
% \\* doesn't comply !
%

%
% Can \3 be a valid command ? (jacoboni)
%
\label{mezery}

\LaTeX{} ignoruje bílé znaky za jmény příkazů. Pokud chcete, aby bílé
znaky následující za jménem \LaTeX ového příkazu byly do vysázeného
dokumentu opravdu vloženy\index{mezery!za příkazy},
buď za jméno příkazu napíšete \verb|{}| následované mezerou, nebo
použijete speciální příkaz produkující mezeru, např. \verb*+\ +. Sekvence \verb|{}| řekne \LaTeX u,
aby neignoroval následující mezery.

\begin{example}
Četl jsem, že Knuth dělí
lidi pracující s~programem
\TeX{} na \TeX{}niky
a~\TeX perty.\\
Dnes je \today.
\end{example}

Některým příkazům je potřeba předat \wi{parametr}, který se uvádí mezi
\wi{složené závorky} \verb|{ }| následující za jménem příkazu. Některé
příkazy podporují \index{nepovinný parametr}nepovinné parametry, které se uvádí mezi
\wi{hranaté závorky}~\verb|[ ]|. Následující příklady používají \LaTeX ové
příkazy. Nedělejte si z~nich hlavu, později budou vysvětleny.

\begin{example}
Můžete mě \textsl{nahnout}!
\end{example}
\begin{example}
Začněte, prosím, novou řádku
právě tady!\newline
Děkuji!
\end{example}

\subsection{Komentáře}
\index{komentáře}

Když \LaTeX{} při zpracování vstupního souboru narazí na znak \verb|%|,
ignoruje všechny následující znaky až do konce daného řádku
a~všechny bílé znaky na začátku řádku následujícího.

Díky tomu je možno do vstupních souborů psát komentáře, které ve výsledném
dokumentu nebudou vidět.

\begin{example}
Toto je % stupidní
% nebo lépe: instruktivní <----
příklad: Supercal%
              ifragilist%
    icexpialidocious
\end{example}

Znak \texttt{\%} lze také použít k~rozdělení dlouhých řádků, ve kterých
nejsou žádné bílé znaky ani dovolená místa zlomu.

Pro delší komentáře můžete použít prostředí \ei{comment} z~balíku
\pai{verbatim}. Jak je vysvětleno níže, do preambule vašeho dokumentu 
musíte přidat řádku \verb|\usepackage{verbatim}|, abyste příkaz \ei{comment}
mohli použít.

\begin{example}
Toto je další
\begin{comment}
celkem stupidní,
ale přesto užitečný
\end{comment}
příklad pro vložení
komentářů do vašich dokumentů.
\end{example}

Prostředí \ei{comment} ale nebude fungovat uvnitř složitých prostředí, např. v~prostředí \verb|math|.

\section{Struktura vstupního souboru}

\LaTeXe{} u~souboru, který zpracovává, očekává určitou \index{struktura vstupního souboru}strukturu.
Konkrétně každý vstupní soubor musí začínat příkazem
\begin{code}
\verb|\documentclass{...}|
\end{code}
Tímto specifikujete, jaký druh dokumentu vytváříte. Následují příkazy
ovlivňující styl celého dokumentu nebo nahrávající \index{balík}balíky, které
přidávají novou funkcionalitu k~základnímu \LaTeX u. Takový balík
nahrajete příkazem
\begin{code}
\verb|\usepackage{...}|
\end{code}

Po provedení všech nastavení\footnote{Část dokumentu mezi \texttt{\bs
    documentclass} a~\texttt{\bs
    begin$\mathtt{\{}$document$\mathtt{\}}$} se nazývá
  \emph{\wi{preambule}}.} začíná tělo dokumentu příkazem

\begin{code}
\verb|\begin{document}|
\end{code}

Za tento příkaz napíšete text dokumentu spolu s~potřebnými \LaTeX ovými
příkazy. Na konci dokumentu napíšete příkaz

\begin{code}
\verb|\end{document}|
\end{code}
který \LaTeX u říká, aby skončil. Cokoliv následuje za tímto příkazem
bude \LaTeX em ignorováno.

Obrázek~\ref{mini} ukazuje obsah minimálního vstupního souboru pro \LaTeXe{}.
Trochu rozsáhlejší \wi{vstupní soubor} je ukázán na
obrázku~\ref{document}.

\begin{figure}[!bp]
\begin{lined}{6cm}
\begin{verbatim}
\documentclass{article}
\begin{document}
Small is beautiful.
\end{document}
\end{verbatim}
\end{lined}
\caption{Minimální \LaTeX ový soubor.} \label{mini}
\end{figure}
 
\begin{figure}[!bp]
\begin{lined}{10cm}
\begin{verbatim}
\documentclass[a4paper,11pt]{article}
% define the title
\author{H.~Partl}
\title{Minimalism}
\begin{document}
% generates the title
\maketitle 
% insert the table of contents
\tableofcontents
\section{Nějaká zajímavá slova}
A~tady začíná náš článek.
\section{Sbohem, světe}
\ldots{} a~tady končí.
\end{document}
\end{verbatim}
\end{lined}
\caption[Příklad reálného článku z~časopisu.]{Příklad reálného
článku z~časopisu. Všechny příkazy, které v~příkladu
vidíte, jsou vysvětleny níže.} \label{document}

\end{figure}

\section{Typické použití z~příkazové řádky}

Určitě už byste si rádi vyzkoušeli zpracovat malý \LaTeX ový vstupní 
soubor ukázaný na straně \pageref{mini}. Následuje stručný návod:
\LaTeX{} se dodává bez GUI (grafického uživatelského rozhraní). Je to
\uv{jen} program, který na pozadí zpracuje váš vstupní soubor.
\emph{Některé} \LaTeX ové instalace \emph{obsahují} GUI, kde je tlačítko, kterým
zpracování svého vstupního souboru odstartujete. Na jiných instalacích
je ale nutné odstartování provést z~klávesnice, což nyní
popíšeme. Upozorněme ještě, že předpokládáme, že máte \LaTeX{} na svém
počítači už nainstalován.\footnote{Tak tomu je téměř u~všech Unixových
systémů.}


\begin{enumerate}
\item 
  Upravte/vytvořte svůj \LaTeX ový vstupní soubor. Tento soubor musí
  obsahovat jen obyčejný text. Všechny UNIXové editory vytvoří data právě
  v~tomto formátu. Na Windows budete možná muset explicitně zajistit, aby se
  soubor uložil ve formátu ASCII nebo \emph{plain text}. Jméno vašeho
  souboru by mělo mít příponu \eei{.tex}.
  
\item 
Spusťte \LaTeX\ na svůj vstupní soubor.

\begin{lscommand}
\verb+latex foo.tex+
\end{lscommand}

Pokud vše dopadne dobře, získáte
soubor \texttt{.dvi}. Je možné, že bude třeba spustit \LaTeX\ víckrát,
aby se obsah a~vnitřní odkazy vygenerovaly správně. Pokud váš vstupní
soubor obsahuje chybu, \LaTeX\ vám to oznámí a~ve zpracování vašeho souboru
přestane. Stiskněte \texttt{Ctrl-D}, abyste opět mohli zadávat příkazy
z~příkazové řádky.

\item 
Nyní si můžete prohlédnout DVI soubor. Máte několik možností, jak na to. Můžete
si soubor prohlédnout na obrazovce pomocí
\begin{lscommand}
\verb+xdvi foo.dvi &+
\end{lscommand}
Toto bude fungovat jen na Unixu s~X11. Na Windows můžete zkusit jiný
zobrazovací program, \texttt{yap}.

Zkonvertujte \verb|dvi| soubor do formátu \PSib, abyste si ho mohli vytisknout nebo
prohlédnout v~programu~Ghostscript.
\begin{lscommand}
\verb+dvips -Pcmz foo.dvi -o foo.ps+
\end{lscommand}

Možná, že v~rámci vašeho \LaTeX ového systému dokonce máte nainstalován program
\texttt{dvipdf}, který umožňuje konvertovat \texttt{.dvi} soubory přímo do pdf.
\begin{lscommand}
\verb+dvipdf foo.dvi+
\end{lscommand}

\end{enumerate}

 
\section{Layout dokumentu}
 
\subsection {Třídy dokumentů}\label{sec:documentclass}

První informaci, kterou \LaTeX\ potřebuje při zpracování vstupního
souboru vědět, je typ dokumentu, který chce autor vytvářet.
Typ dokumentu se specifikuje pomocí příkazu \ci{documentclass}.
\begin{lscommand}
\ci{documentclass}\verb|[|\emph{options}\verb|]{|\emph{class}\verb|}|
\end{lscommand}
\noindent \emph{class} (třída) specifikuje typ dokumentu, který se má vytvořit.
Tabulka~\ref{documentclasses} ukazuje třídy dokumentů rozebrané
v~tomto úvodu. Distribuce \LaTeXe{} poskytuje přídavné
třídy pro další dokumenty, včetně dopisu a~slajdů. Parametr
\emph{options} upravuje chování třídy dokumentu.
Jednotlivé options (volby) musí být odděleny čárkami. Nejčastější
volby pro standardní třídy dokumentů jsou uvedeny v~tabulce~\ref{options}.

\begin{table}[!bp]
\caption{Třídy dokumentů.} \label{documentclasses}
\begin{lined}{\textwidth}
\begin{description}
 
\item [\normalfont\texttt{article}] pro články do vědeckých časopisů, prezentace,
  krátké zprávy, dokumentaci k~programům, pozvánky, \ldots
  \index{třída article}
\item [\normalfont\texttt{proc}] třída pro zápisy založené na třídě article.
  \index{třída proc}
\item [\normalfont\texttt{minimal}] má minimální velikost.
Umí jen nastavit velikost stránky a~základní font. Používá se hlavně
pro ladění.
  \index{minimální třída}
\item [\normalfont\texttt{report}] pro delší zprávy obsahující několik kapitol,
pro malé knihy, dizertační práce\ldots \index{třída report}
\item [\normalfont\texttt{book}] pro opravdové knihy.\index{třída book}
\item [\normalfont\texttt{slides}] pro slajdy. Tato třída používá velká bezserifová písmena. Lepší alternativou může být třída \verb|Beamer|.
        \index{třída slides}
\end{description}
\end{lined}
\end{table}

\begin{table}[!bp]
\caption{Nastavení tříd dokumentů.} \label{options}
\begin{lined}{\textwidth}
\begin{flushleft}
\begin{description}
\item[\normalfont\texttt{10pt}, \texttt{11pt}, \texttt{12pt}] \quad Nastaví
  velikost hlavního fontu dokumentu. Implicitní hodnotou je \texttt{10pt}.%
  \index{velikost fontu dokumentu}\index{velikost základního fontu}
\item[\normalfont\texttt{a4paper}, \texttt{letterpaper}, \ldots] \quad Definuje
  velikost papíru. Implicitní hodnotou je \texttt{letterpaper}. Kromě
  ní a~\texttt{a4paper} lze specifikovat hodnoty \texttt{a5paper}, \texttt{b5paper},
  \texttt{executivepaper} a~\texttt{legalpaper}.\index{úřední dokument}
  \index{velikost papíru}\index{velikost A4}\index{velikost \uv{dopis}}%
  \index{velikost A5}\index{velikost B5}\index{velikost exekutiva}

\item[\normalfont\texttt{fleqn}] \quad Sází rovnice ve stylu
  display zarovnané doleva (namísto centrovaně).

\item[\normalfont\texttt{leqno}] \quad Umístí čísla rovnic doleva
  (namísto doprava).

\item[\normalfont\texttt{titlepage}, \texttt{notitlepage}] \quad Specifikuje,
  jestli se má za \index{titul dokumentu}titulem dokumentu přejít na novou stranu. Třída
  \texttt{article} implicitně na novou stranu nepřechází, zatímco
  třídy \texttt{report} a~\texttt{book} ano.\index{titulní stránka}

\item[\normalfont\texttt{onecolumn}, \texttt{twocolumn}] \quad Říká \LaTeX u,
  aby dokument vysázel v~\index{sloupec -- jeden}jednom, resp.
  ve \index{sloupec -- více sloupců}více sloupcích.

\item[\normalfont\texttt{twoside, oneside}] \quad Specifikuje, jestli
  výstup má být jedno- nebo oboustranný.
  Třídy \texttt{article} a~\texttt{report} jsou implicitně
  \index{jednostranný}jednostranné, zatímco třída \texttt{book}
  \index{oboustranný}oboustranná.
  Upřesněme, že tohle nastavení se týká pouze stylu dokumentu --
  nastavení \texttt{twoside} \emph{neříká} tiskárně, aby papír potiskla
  z~obou stran.
\item[\normalfont\texttt{landscape}] \quad Změní rozvržení dokumentu tak,
  že se bude tisknout v~módu landscape (po délce papíru, papír otočený o~90~stupňů).
\item[\normalfont\texttt{openright, openany}] \quad Zařídí, aby
  kapitoly začínaly vždy na první následující pravé stránce (\texttt{openright}),
  resp. na první následující stránce (\texttt{openany}). S~třídou
  \texttt{article} toto nefunguje, protože \texttt{article}
  nepoužívá kapitoly. Třída \texttt{report} implicitně začíná
  kapitoly na následující dostupné stránce, zatímco třída
  \texttt{book} začíná na následující pravé stránce.

\end{description}
\end{flushleft}
\end{lined}
\end{table}

Příklad: vstupní soubor pro \LaTeX{} může začínat řádkem
\begin{code}
\ci{documentclass}\verb|[11pt,twoside,a4paper]{article}|
\end{code}
který \LaTeX u říká, aby vysázel dokument jako článek (\emph{article})
se základním fontem o~velikosti \emph{jedenáct bodů} a~aby použil
rozložení stránek vhodné pro \emph{dvoustranný} tisk na papír
\emph{velikosti A4}.
\pagebreak[2]

\subsection{Balíky}
\index{balík}Při psaní svého dokumentu můžete potřebovat věci, které
základní \LaTeX{} nevyřeší, např. vkládání
\index{grafika}grafiky, \index{barevný text}použití barevného textu nebo vysázení zdrojového kódu
programu. V~tom případě je potřeba schopnosti \LaTeX u \uv{zdokonalit}.
Toto zdokonalování se děje
pomocí balíků. Balíky se aktivují pomocí příkazu
\begin{lscommand}
\ci{usepackage}\verb|[|\emph{options}\verb|]{|\emph{package}\verb|}|
\end{lscommand}
\noindent kde \emph{package} znamená jméno balíku a~\emph{options}
je seznam klíčových slov, která zapínají speciální rysy balíku.
Některé balíky jsou součástí základní distribuce \LaTeXe{}
(viz tabulka~\ref{packages}). Jiné se získávají zvlášť. Více informací
o~balících instalovaných na vašem počítači najdete ve své publikaci \guide.
Základním zdrojem informací o~balících \LaTeX u je \companion.
Zmíněná kniha obsahuje popisy stovek balíků, spolu s~informací o~tom,
jak psát vlastní rozšíření \LaTeXe.

Moderní \TeX ové distribuce mají mnoho balíků předinstalovaných.
%Na Unixovém systému 
Po nainstalování nejpoužívanější \TeX ové distribuce \TeX~Live na všechny klíčové operační systémy (Microsoft Windows, Unix, Mac~OS~X)
můžete dokumentaci k~balíkům získat příkazem
\texttt{texdoc}.

\begin{table}[btp]
\caption{Některé z~balíků distribuovaných s~\LaTeX em.} \label{packages}
\begin{lined}{\textwidth}
\begin{description}
\item[\normalfont\pai{doc}] Umožňuje dokumentovat \LaTeX ové programy.\\
 Je popsán v~\texttt{doc.dtx}\footnote{Tento soubor by na vašem počítači
   měl být nainstalován a~mělo by být možné získat z~něj \texttt{dvi} soubor
   spuštěním \texttt{latex doc.dtx} v~kterémkoliv adresáři, do něhož máte
   právo pro zápis. To samé platí pro všechny ostatní soubory zmíněné v~této
   tabulce.} a~v~\companion.

\item[\normalfont\pai{exscale}] Poskytuje zvětšené verze rozšířených
  matematických fontů.\\
  Popsán v~\texttt{ltexscale.dtx}.

\item[\normalfont\pai{fontenc}] Specifikuje, které \wi{kódování fontů}
  má \LaTeX{} použít.\\
  Popsán v~\texttt{ltoutenc.dtx}.

\item[\normalfont\pai{ifthen}] Poskytuje příkazy typu\\ 
  `jestliže\ldots pak udělej\ldots, jinak udělej\ldots'\\ Popsán
  v~\texttt{ifthen.dtx} a~\companion.

\item[\normalfont\pai{latexsym}] Zpřístupňuje \LaTeX ový font symbol.
  Popsán v~\texttt{latexsym.dtx} a~v~\companion.
 
\item[\normalfont\pai{makeidx}] Poskytuje příkazy produkující indexy.
  Popsán v~sekci~\ref{sec:indexing} a~v~\companion.

\item[\normalfont\pai{syntonly}] Zpracuje dokument bez toho, aby produkoval
výstup.
  
\item[\normalfont\pai{inputenc}] Umožňuje specifikovat vstupní kódování,
  lze se setkat např. s~kódováním ASCII, ISO \mbox{Latin-1}, ISO Latin-2, 437/850 IBM
  code pages,  Apple Macintosh, Next, ANSI-Windows nebo uživatelsky definovaným.
  Balík je popsán v~\texttt{inputenc.dtx}. 
\end{description}
\end{lined}
\end{table}


\subsection{Stránkové styly}
 
\LaTeX{} podporuje tři předdefinované kombinace \index{záhlaví stránky}záhlaví/\index{pata stránky}paty stránek
-- tzv. \wi{stránkové styly}. Parametr \emph{style} příkazu
\index{stránkový styl!plain@\texttt{plain}}\index{plain@\texttt{plain}}
\index{stránkový styl!headings@\texttt{headings}}\index{headings@texttt{headings}}
\index{stránkový styl!empty@\texttt{empty}}\index{empty@\texttt{empty}}
\begin{lscommand}
\ci{pagestyle}\verb|{|\emph{style}\verb|}|
\end{lscommand}
\noindent definuje, který z~nich se má použít. 
Tabulka~\ref{pagestyle}
ukazuje všechny tři předdefinované styly.

\begin{table}[!hbp]
\caption{Předdefinované stránkové styly \LaTeX u.} \label{pagestyle}
\begin{lined}{\textwidth}
\begin{description}

\item[\normalfont\texttt{plain}] Vypisuje čísla stránek doprostřed
  pat stránek (implicitní styl).

\item[\normalfont\texttt{headings}] Vypisuje název aktuální kapitoly
  a~číslo stránky do záhlaví každé stránky. Pata stránky je prázdná;
  styl použitý v~tomto dokumentu.
\item[\normalfont\texttt{empty}] Záhlaví i~pata stránky jsou prázdné.

\end{description}
\end{lined}
\end{table}

Styl aktuální stránky je možné změnit příkazem
\begin{lscommand}
\ci{thispagestyle}\verb|{|\emph{style}\verb|}|
\end{lscommand}
Popis toho, jak vytvořit vlastní záhlaví a~paty najdete v~\companion{}
a~v~sekci~\ref{sec:fancy} na straně~\pageref{sec:fancy}.
%
% Pointer to the Fancy headings Package description !
%

\section{Soubory, na které můžete narazit}

Při práci s~\LaTeX em se můžete setkat s~řadou typů souborů
(např. soubory, ve kterých je uložen kód balíků nebo pomocné soubory
vygenerované \LaTeX em při zpracování vašeho dokumentu). Jednotlivé
typy souborů mají standardní přípony. Následující seznam stručně
charakterizuje nejčastější \index{typ souboru}typy souborů. Seznam není úplný;
pokud se vám zdá, že chybí důležitý typ, dejte mi prosím vědět.

\begin{description}
  
\item[\eei{.tex}] vstupní soubor pro \LaTeX{} nebo \TeX. Lze ho přeložit
  pomocí \texttt{latex}, resp. \texttt{tex}, \texttt{pdflatex}, \texttt{xelatex}, \texttt{lualatex}\ldots
\item[\eei{.sty}] Balík \LaTeX ových maker. Do \LaTeX ového dokumentu si ho
  nahrajete pomocí příkazu \ci{usepackage}.
\item[\eei{.dtx}] Dokumentovaný \TeX{}. Jedná se o~hlavní distribuční
  formát pro stylové soubory \LaTeX u. Přeložíte-li soubor s~příponou
  .dtx, obdržíte dokumentaci k~makrům daného balíku (obsaženým v~tomto
  .dtx souboru).
\item[\eei{.ins}] Instalátor pro soubory obsažené v~příslušném .dtx souboru.
  Po stažení \LaTeX ového balíku ze sítě většinou získáte soubory
  s~příponami .dtx a~.ins. Spusťte \LaTeX{} na soubor .ins a~získáte
  soubor s~příponou .dtx.
\item[\eei{.cls}] Soubory s~třídami definují, jak váš dokument vypadá.
  V~\LaTeX ovém dokumentu příslušnou třídu vyberete příkazem
  \ci{documentclass}.
\item[\eei{.fd}] Soubor popisující font.
\end{description}
Následující soubory mohou být vygenerovány, spustíte-li \LaTeX{} na
svém vstupním souboru:

\begin{description}
\item[\eei{.dvi}] Device Independent File (Soubor nezávislý na zařízení).
  Jde o~hlavní výstup kompilace pomocí \LaTeX u. Obsah souboru si
  můžete zobrazit pomocí prohlížeče DVI souborů nebo připravit
  pro tisk pomocí \texttt{dvips} nebo podobného programu.
\item[\eei{.log}] Obsahuje detailní popis věcí, ke kterým došlo během
  posledního překladu.
\item[\eei{.toc}] Obsahuje názvy všech oddílů dokumentu. Daný soubor je
  načten při příštím překladu a~vysází se pomocí něj obsah.
\item[\eei{.lof}] Podobně jako .toc soubory, ale uchovává seznam obrázků.
\item[\eei{.lot}] Podobně jako .toc a~.lof soubory, ale uchovává seznam tabulek.
\item[\eei{.aux}] Další soubor předávající informace z~jednoho překladu do
  překladu dal\-ší\-ho. Kromě jiného jsou zde uloženy informace související
s~křížovými odkazy.
\item[\eei{.idx}] Obsahuje-li váš dokument rejstřík (index), \LaTeX{} uloží všechna
  slova, která byla v~dokumentu označena pro uložení do indexu, do souboru
  s~touto příponou. Tento soubor se zpracuje pomocí programu
  \texttt{makeindex} či \texttt{xindy}. Více informací o~indexování lze najít
  v~sekci~\ref{sec:indexing} na straně~\pageref{sec:indexing}.
\item[\eei{.ind}] Výsledek zpracování souboru .idx programem \texttt{makeindex} či programem \texttt{xindy}.
  Tento soubor bude použit během další kompilace k~vložení rejstříku
  do dokumentu.
\item[\eei{.ilg}] Logovací soubor programu \texttt{makeindex}.
\end{description}


% Package Info pointer
%
%



%
% Add Info on page-numbering, ...
% \pagenumbering

\section{Velké projekty}
Při psaní velkého dokumentu je někdy výhodné rozdělit si vstupní
soubor na několik částí. To lze udělat pomocí dvou \LaTeX ových
příkazů.

\begin{lscommand}
\ci{include}\verb|{|\emph{filename}\verb|}|
\end{lscommand}
\noindent Uvedením tohoto příkazu v~těle dokumentu vložíte do aktuálního
dokumentu obsah souboru \emph{filename.tex}. Před vložením souboru \LaTeX{} začne 
novou stránku.

Druhý příkaz se používá v~preambuli a~říká \LaTeX u, aby vložil
jen některé ze souborů uvedených v~dokumentu u~příkazu \verb|\include|.
\begin{lscommand}
\ci{includeonly}\verb|{|\emph{filename}\verb|,|\emph{filename}%
\verb|,|\ldots\verb|}|
\end{lscommand}
Po provedení tohoto příkazu budou vloženy jen ty ze souborů použitých
jako argumenty příkazů \ci{include}, které jsou uvedeny jako parametry příkazu
\verb|\includeonly|. Mezi čárkami a~jmény souborů v~argumentu příkazu
nesmí být žádné mezery.

Příkaz \ci{include} začne sázet vložený text na nové stránce. To je při
použití \ci{includeonly} výhodné, protože stránkové zlomy se nezmění, ani
když budou některé z~vkládaných souborů vynechány. Pokud se vám ale toto
chování nehodí, můžete použít příkaz
\begin{lscommand}
\ci{input}\verb|{|\emph{filename}\verb|}|
\end{lscommand}
\noindent Tento příkaz vloží zmíněný soubor bez přechodu na novou stránku.

Pro rychlou kontrolu svého dokumentu \LaTeX em můžete použít balík
\pai{syntonly}. \LaTeX{} projde vaším dokumentem a~zkontroluje syntax
a~použití příkazů, nevytváří ale žádný (DVI či PDF) výstup. \LaTeX{} tímto
způsobem zpracuje vstupní soubor rychleji. Použití balíku je následující:

\begin{verbatim}
\usepackage{syntonly}
\syntaxonly
\end{verbatim}
Chcete-li, aby se výstup \emph{generoval}, stačí pomocí procenta na začátku řádku zakomentovat 
druhou zmíněnou řádku.


%

% Local Variables:
% TeX-master: "lshort2e"
% mode: latex
% mode: flyspell
% End: