path: root/Master/texmf-dist/doc/cstex/cstexman.tex

\chyph  % pouzijte csplain

\mag=\magstephalf

\csaccents
\raggedbottom

\hsize=30pc                       % 30 pica
\vsize=46pc                       % 46 řádků po 12pt (zhruba)
\hoffset=.8cm

\emergencystretch=4em
\parindent=12pt

\widowpenalty=10000
\clubpenalty=10000
\exhyphenpenalty=10000

\newcount\subnum \newcount\subsubnum
\newwrite\fileref \newread\testin
\newcount\numlink
\newif\iflinecolor \linecolorfalse

\def\beglink#1{}
\def\endlink{}
\def\aimlink#1{}
\def\urllink#1{{\tt#1}}
\def\zalozka#1{}

\def\subtitle #1 | #2\par{\subsubnum=0 \advance\subnum by1
   \bigskip\noindent{\llap{\raise15pt\hbox{\zalozka{#2}}\kapfont\the\subnum. }%
   \kapfont #1}%
   \writetoc\refsub{\ifnum\subnum=0 \else\the\subnum. \fi#1}%
   \par\nobreak\medskip}
\def\subsub#1| #2\par{\advance\subsubnum by1
   \bigskip\noindent{\llap{\raise15pt\hbox{\zalozka{ \space#2}}%
   \bf\the\subnum.\the\subsubnum\space}%
   \bf\let\CS=\bCS \let\AMS=\bAMS \let\LaTeX=\bLaTeX #1}%
   \writetoc\refsubsub{\the\subnum.\the\subsubnum\space #1}%
   \par\nobreak\medskip}
\def\writetoc #1#2{{\noexpandcs\xdef\act{%
   \write\fileref{\noexpand\noexpand\noexpand#1{%
   \noexpand\the\noexpand\pageno}{#2}}}}\act}

\def\url#1{{\tt #1}}

\def\delejobsah{\bgroup \subnum=-1
  \noindent {\kapfont Obsah} \bigskip
  \softinput \jobname.ref
  \immediate\openout\fileref\jobname.ref
  \egroup \vfil\break}
\def\softinput #1 {\let\next=\relax \openin\testin=#1
  \ifeof\testin \message{VAROVÁNÍ: pro vytvoření obsahu TeXujte ještě jednou.}%
  \else \closein\testin \def\next{\input #1 }\fi
  \next}  
\def\tocfill{\leaders\hbox{ . }\hfill}
\def\refsub#1#2{\advance\subnum by1
  \line{#2\unskip\tocfill\space#1}}
\def\refsubsub#1#2{\advance\subnum by1
  \line{\indent#2\unskip\tocfill\space#1}}
\def\noexpandcs{\let\csplain=\relax \let\cslatex=\relax \let\CSfont=\relax \let\tt=\relax
  \let\AMS=\relax \let\TeX=\relax \let\LaTeX=\relax \let~=\relax \let\mf=\relax} 
\output={\noexpandcs \plainoutput}


\font\mflogo=logo10               % METAFONT logo
\font\boldsy=cmbsy10              % Tučné \CS, \AMS.
\font\titulfontinternal=csb10 scaled\magstep4
\font\titulboldsy=cmbsy10 scaled\magstep4
\def\titulfont{\titulfontinternal \let\CS=\bCS \let\boldsy=\titulboldsy}
\font\kapfontinternal=csbx12
\font\kapboldsy=cmbsy10 at12pt
\font\kaptt=cstt12
\def\kapfont{\kapfontinternal \let\CS=\bCS \let\boldsy=\kapboldsy 
    \let\tt=\kaptt \let\sevenbf=\tenbf \let\LaTeX=\bLaTeX}


\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\bCS{{\boldsy C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{S}\kern-.04em}}
\def\CSTeX{\CS\TeX}
\def\CSTUG{\CS TUG}
\def\CSfont{\CS\kern.1em font}
\def\csplain{\CS\kern.1em plain}
\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
\def\mp{{\mflogo META}\-{\mflogo POST}}
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeXe{\LaTeX\thinspace\twoe}
\def\bLaTeX{L\kern-.3em\raise.5ex\hbox{\sevenbf A}\kern-.12em\TeX}
\def\cslatex{\CS\LaTeX}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeXe{\LaTeX\thinspace\twoe}
\def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$}
\def\bAMS{{\boldsy A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{M}\kern-.075em S}}
\def\ps{Post\-Script}
\let\copyleft=\copyright

%% Definice verbatim prostředí %%          !verb.
\catcode`\"=13
\def"{\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\tt}
\def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials\obeyspaces}
\def\begtt{\medskip\bgroup
   \nobreak\setverb \parskip=0pt %\parindent=0pt
   \def\par{\endgraf\penalty500 }
   \catcode`\"=12 \obeylines
   \startverb}
{\catcode`\|=0 \catcode`\\=12
  |gdef|startverb#1\endtt{%
        |tt#1|nobreak|egroup|penalty0|medskip|scannexttoken}}
{\obeyspaces\gdef {\ }}
\long\def\scannexttoken#1{\ifx#1\par\else\noindent#1\fi}


%% Prostředí s puntíkatými nebo číslovanými položkami %%
\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
\def\enditems{\par\egroup\medskip}
{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
\gdef\numerate{%                         \numerate napsat těsně za \begitems
  \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
    \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}

\newcount\bibnum
\def\cit#1{\expandafter\ifx \csname b:#1\endcsname \relax
     \message{Warning: The bibitem #1 is not defined}[??#1]%
  \else [\csname b:#1\endcsname]\fi}

\def\bib #1 {\smallskip\advance\bibnum by1
   \immediate\write\fileref{\noexpand\bibref{#1}{\the\bibnum}}
   \noindent \llap{[\the\bibnum]\enspace}\ignorespaces}
\def\bibref #1#2{\expandafter\gdef \csname b:#1\endcsname{#2}}

\def\reference{\subtitle Reference | REFERENCE\par}

\let\Red=\relax \let\Black=\relax 
\def\startcolor#1{} \def\stopcolor#1{}

\def\newstart{\startcolor{Red}}
\def\newstop{\stopcolor{Black}}
\def\startcc#1#2{}
\def\stopcc#1#2{}


\def\new#1{\leavevmode\newstart#1\newstop}
\def\newAbox#1{\Red\hbox{#1}\Black}

\def\skrt#1{\let\barva=\Red
  \dimen0=\maxdimen \leavevmode \skrtslovo #1 {} }

\def\skrtrule{\vrule height2.8pt depth-2.5pt}

\def\skrtslovo #1 {\def\tmp{#1}\ifx\tmp\empty \else
  \ifdim\dimen0=\maxdimen \else
    \linecolortrue\barva \leaders\skrtrule\hskip 
    \fontdimen2\the\font plus\fontdimen3\the\font minus\fontdimen4\the\font 
    \Black\linecolorfalse
  \fi
  \setbox0=\hbox{#1}\dimen0=\wd0%
  \rlap{\box0}%
  {\linecolortrue\barva\skrtrule width\dimen0\Black\linecolorfalse}%
  \expandafter\skrtslovo\fi}

\def\setbrackets{\catcode`!=0 \catcode`\[=1 \catcode`\]=2 }

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Makra pro pdfTeX  %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\ifx\pdfoutput\undefined\else   %%%% pdfTeX is used %%%%%%%%%%
\ifnum\pdfoutput>0    

\pdfhorigin=3mm \pdfvorigin=10mm
\pdfpagewidth=14.5cm
\pdfpageheight=22cm

\ifx\pdfannotlink\undefined     %%% Backward compatibility
   \let\pdfannotlink=\pdfstartlink
\fi

\def\beglink#1{%          % Začátek textu odkazu, #1 je klíč odkazu
   \Green \pdfannotlink height9pt depth3pt 
     attr{/Border[0 0 0]} goto name{#1}\relax}
\def\endlink{\pdfendlink\Black}  
\def\aimlink#1{%          % Místo cíle odkazu, #1 je klíč odkazu
   \expandafter\ifx \csname aim:#1\endcsname \relax
      \expandafter\gdef \csname aim:#1\endcsname {}%
      \vbox to0pt{\vss\hbox{\pdfdest name{#1} fith}\kern15pt}%
   \fi
}
\def\zalozka#1{\global\advance\numlink by1
   \pdfdest num\numlink fith\relax
   {\let~=\space\pdfoutline goto num\numlink {#1}}}

\def\pdfsetcmykcolor#1{\special{PDF:#1 \iflinecolor K\else k\fi}}
\def\Red{\pdfsetcmykcolor{0.1 0.9 0.9 0.3}}
\def\Black{\pdfsetcmykcolor{0 0 0 1}}
\def\Green{\pdfsetcmykcolor{0.9 0.1 0.9 .3}}
\def\Blue{\pdfsetcmykcolor{0.9 0.9 0.1 0}}
\def\Orange{\pdfsetcmykcolor{0 0.7 1 .5}}

\footline={\hss\Black\tenrm\folio\hss}
\headline={\hss \csname cc:\the\pageno\endcsname}
\edef\footnoterule{\noexpand\Black\footnoterule}

\csname newcount\endcsname\ccnum

\def\startcc#1#2{\def\ccval{#1}\ccnum=#2 }
\def\stopcc#1#2{\loop \ifnum\ccnum<#2
  \advance\ccnum by1  
  \expandafter\xdef\csname cc:\the\ccnum\endcsname
     {\noexpand\csname\ccval\noexpand\endcsname}\repeat}

\def\startcolor#1{\csname#1\endcsname
  \write\fileref{\string\startcc{#1}{\the\pageno}}}
\def\stopcolor#1{\csname#1\endcsname
  \write\fileref{\string\stopcc{#1}{\the\pageno}}}

\pdfcompresslevel=9
\pdfinfo{/Author (Petr Olsak)
         /CreationDate (September 2002) 
         /ModDate (\the\year-\the\month-\the\day)
         /Creator (TeX)
         /Producer (pdfTeX)
         /Title (CSTeX Manual)
         /Subject (Documentation)
         /Keywords (TeX, Czech+Sloavk localisation)
}
\pdfcatalog{/PageMode /UseOutlines}\relax


\fi\fi %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Konec maker PDFTeXu %%%%%


%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Titulni strana %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

{\nopagenumbers \vglue 5cm

\centerline{\titulfont Manuál k \CS\TeX{}u}

\vskip 2cm

\centerline{\titulfont Petr Olšák}

\vfill

\hrule
\bigskip

\noindent 
\hfil Hněvanice, Morávka, Praha -- léto 2002, \newAbox{podzim 2012}

\vfil\break

Autor \TeX{}u je profesor Donald Knuth.
\bigskip

\TeX{} je ochranná známka American Mathematical Society.
\bigskip

Ostatní v manuálu použité názvy programových produktů, firem
apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými
známkami příslušných vlastníků.

\vfill

Tento text je volně šířen společně s~balíkem \CSTeX. Jedná se 
o~referenční manuál k tomuto balíku. Text je k~dispozici ve
formátech "tex" (\csplain), PostScript a PDF. Výchozí adresa textu je
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc}.

Text můžete tisknout a jinak používat pro soukromé účely. V~nezměněném
stavu v elektronické podobě jej můžete také distribuovat bez dalšího
omezení. Není dovoleno tento text zveřejňovat v~pozměněném stavu a
publikovat jej v~papírové podobě bez předchozí dohody s~autorem.

\bigskip

This document is free distributed as a part of the \CSTeX{} package.
It is a reference manual of the \CSTeX. It is available
in formats "tex" (\csplain), PostScript and PDF. The base URL of it
is \url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc}.

You can print this document or use it in another way only as an individual
end-user. If you don't do any change in this document then you can
distribute it in electronical form without any limitation.
It is not permitted to distribute this document in changed versions or to
publish it in hardcopy form without previous agreement with the
author.

\bigskip

This original is written in Czech language.
The translation into other languages are welcome.


\vfill

Verze textu 15. 5. 2003

\leavevmode\newAbox{Verze textu 30. 11. 2012}
\bigskip

\copyleft{} RNDr. Petr Olšák, 2002\newAbox{, 2012}

\bigskip

%\leavevmode\newAbox{\bf Upozornění: tato verze textu je provizorní.} 

%\leavevmode\newAbox{\bf Během několika týdnů se ještě bude měnit.}

\break

}



%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\delejobsah


\subtitle Úvod | ÚVOD
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\new{Po skoro deseti letech se k tomuto textu vracím, abych jej
aktualizoval. Veškeré změny jsou vyznačeny touto barvou. Černý text je
naopak původní z roku 2003. Nabízím čtenáři dva bonbónky v jednom: podrobnou 
technickou dokumentaci i pohled do historie.}

V~tomto manuálu se pokusím vyčerpávajícím způsobem popsat
vlastnosti \CSTeX{}u. Z~tohoto důvodu to asi nebude jednoduché čtení
pro \TeX{}ové začátečníky. Těm doporučuji nejprve přečíst~\cit{prvni}.

\CSTeX{} je sada \TeX{}ových maker, fontů, vzorů dělení slov a
doplňujícího software pro podporu české a slovenské sazby
v~\TeX{}u. Je vytvořen tak, aby mohl být použit na libovolné \TeX{}ové
distribuci na libovolném operačním systému.

Dříve byla slovem \CSTeX{} označována také kompletní em\TeX{}ová
distribuce doplněná o~zmíněná makra, fonty a vzory dělení. To bylo
v~roce 1993, kdy sdružení \CSTUG{} rozesílalo pod tímto názvem em\TeX{}ovou
distribuci na disketách svým členům. V~té době většina členů používala
DOS, takže em\TeX{} pro DOS byl pro ně vyhovující. V~dnešní době uživatelé
pracují s~nejrůznějšími operačními systémy a s~různými distribucemi
\TeX{}u pro tyto systémy. Z~toho důvodu se v~tomto manuálu přidržíme 
jen užšího významu slova \CSTeX, definovaného v~předchozím odstavci.

\CSTeX{} sestává ze \skrt{tří} \new{dvou} 
základních pilířů: \CSfont{}y, \csplain{} \skrt{a \CS\LaTeX}.
\CSfont{}y jsou konzervativním rozšířením Knuthových Computer Modern
fontů, \csplain{} je konzervativním rozšířením Knuthova formátu plain 
a konečně \cslatex{} \skrt{je} \new{byl} jistou modifikací běžně používaného formátu
\LaTeX. Tyto \skrt{tři} pilíře jsou podrobně dokumentovány v~následujících
kapitolách. K~těmto pilířům \CSTeX{}u je ještě připojena podpora
použití základních 35 PostScriptových fontů v~češtině a slovenštině
prostřednictvím virtuálních fontů.

Základní balíčky \CSTeX{}u přístupné na Internetu mají následující názvy:

{\setbrackets
\begtt
csfonts.tar.gz   ... CSfonty -- Metafontové soubory a metriky.
csplain.tar.gz   ... Makra pro formát CSplain a vzory dělení slov.
cslatex.tar.gz   ... Makra pro formát CSLaTeX. !newAbox[-- zastaralé]
cspsfonts.tar.gz ... Virtuální fonty základních 35 PostScriptových
                     fontů v~kódování podle CSfontů.
\endtt
\par}

Pokud někdo řekne, že má na své distribuci \TeX{}u instalován \CSTeX,
pak to znamená, že má určitě instalovány tyto čtyři balíky. 
Kromě toho k~\CSTeX{}u řadíme i následující doplňující software, 
který už nemusejí mít všichni uživatelé \CSTeX{}u instalován:

{\setbrackets
\begtt
csfonts-t1.tar.gz .. Varianta CSfontů ve formátu PostScript Type1.
enctex.tar.gz    ... Makra a návod na modifikaci tex.ch souboru !skrt[na] 
                     !skrt[zahrnutí podpory přímého přístupu k vektorům] 
                     !skrt[xord/xchr prostřednictvím primitivů.]
                     !new[pro vícebytové překódování v input procesoru.] 
cstrip.tar.gz    ... Test funkcionality formátu CSplain.
csindex-19980713.tar.gz ... Zdrojové soubory v~jazyce C programu
                     csindex, který je modifikací programu 
                     makeindex se zahrnutou podporou českého a 
                     slovenského řazení.
vlna.tar.gz      ... Zdrojové soubory v~jazyce C a v~jazyce cweb
                     programu vlna na automatické doplňování vlnek
                     za neslabičné předložky.
\endtt
\par}

Na Internetu naleznete všechny uvedené balíky na

\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base
\endtt

Základní balíčky a {\tt csfonts-t1.tar.gz} obsahují adresářovou strukturu
podle TDS (\TeX{} directory standard), takže pokud vaše distribuce
\TeX{}u používá tento standard, pak rozbalení balíčků nad adresářem
{\tt texmf} povede automaticky k~zařazení všech souborů na správná
místa v~{\tt texmf} stromu.

Starší verze uvedených balíků najdete na 

\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base/old
\endtt

Dokumentaci k~\CSTeX{}u (včetně tohoto manuálu) najdete na

\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc
\endtt

Adresář "ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/"\new{{\tt old/}} obsahuje kromě
zmíněných věcí kompletní distribuci em\TeX{}u s~podporou \CSTeX{}u
(v~podadresáři {\tt emtex}), minimalizovanou distribuci
em\TeX{}u+\CSTeX{}u pro pouhé tři instalační diskety (v~podadresáři
{\tt minitex}), návody a software na instalaci web2c \TeX{}u 
(v~podadresáři {\tt web2c}) a RPM balíky te\TeX{}u podporující \CSTeX{}
pro různé distribuce Linuxu (v~podadresáři {\tt tetex-rpm}). Tyto
podadresáře vznikaly postupně v~poslední dekádě minulého
tisíciletí podle potřeby a zájmu o~uvedené distribuce \TeX{}u.
Podle toho, jak rostla a klesala popularita jednotlivých distribucí,
jsou tyto podadresáře aktualizovány (nebo spíše neaktualizovány).
Na druhé straně mohou vzniknout další adresáře s~balíčky dalších
distribucí \TeX{}u obsahujících \CSTeX{}~-- stačí, když je někdo udělá a
pošle o~tom informaci na mou elektronickou adresu. Mohu třeba založit
podadresář {\tt miktex-zip} analogicky k~adresáři {\tt tetex-rpm},
pokud se to někomu bude hodit a pokud ty archivy samozřejmě udělá.


\subtitle \CSfont{}y  | CSFONTY
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\CSfont{}y jsou konzervativním rozšířením CM fontů Donalda Knutha. Tím je 
míněno, že každý \CSfont{} má svůj protějšek v~nějakém CM fontu,
přičemž se naprosto shoduje v~kódování, tvarech a šířkách znaků na
prvních 128 pozicích (kódy 0~až~127), tj. na všech pozicích, které
jsou tímto CM fontem použity. \CSfont{} tedy pouze doplňuje další
znaky do pozic s~kódem větším než 127.  Tam jsou umístěny znaky české
a slovenské abecedy podle kódování ISO~8859-2. 
Některé pozice stále zůstávají neobsazeny.  
Níže uvádím tabulku \CSfont{}u. Druhý znak na
pozicích 0B~až 0F se vyskytuje namísto prvního znaku ve fontech
bez ligatur typu fi ({\tt csr5}, {\tt cstt*} a {\tt cssltt*}), 
druhý znak na pozicích~20, 3C, 3E, 5C, 5F a
7B~až~7D najdeme ve strojopisných fontech ({\tt cstt*} a {\tt cslstt*}) a
konečně libra místo dolaru na pozici~24 se vyskytuje v kurzívách 
({\tt csti*}). Tyto nejednoznačnosti v~kódování mají samozřejmě i
původní CM fonty.

%------------------------------------------------------------

\newcount\colnum \newcount\linenum \newcount\posnum
\def\tabfont #1{\posnum=0
   \vbox\bgroup \offinterlineskip #1
   \line{\hfil {\tt \space\space\space}\vrule depth.4em
     \loop
       \ifnum\colnum<16 
          \hbox to.055\hsize{\hfil\tentt\hex\colnum\hfil}\vrule
          \advance\colnum by1
     \repeat
   }% end of \line
   \loop
     \ifnum\linenum<16 
        \hrule
        \line{\hfil{\tentt \hex\linenum x }%
           \vrule height 1.0em depth .4em\tabline}
        \advance\linenum by1
   \repeat
   \hrule
   \egroup
}
\def\tabline{
   \colnum=0
   \loop
     \ifnum\colnum<16 
        \tabitem
        \advance\colnum by1
   \repeat
}
\def\tabitem{\hbox to.055\hsize{\hfil\char\posnum\altchar\hfil}%
   \vrule\global\advance\posnum by1}
\def\altchar{\ifcase\posnum
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\a\or\a\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \a\or\or\or\or\kern2pt{\it\$}\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\a\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\or\a\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\or\or
   \fi}
\def\a{\kern2pt{\tt\char\posnum}}
\def\hex#1{\ifcase#1\relax 0\or1\or2\or3\or4\or5\or6\or7\or8\or
                     9\or A\or B\or C\or D\or E\or F\fi}
\bigskip
\tabfont {\font\f=csr10 \font\it=csti10 \font\tt=cstt10 \f}
\bigskip
%----------------------------------------------------------------

Následuje seznam všech CM fontů. Pokud není vpravo uveden alternativní název
\CSfont{}u, jedná se o~matematický font, který nemá v~\CSfont{}ech alternativu.
Také ji nepotřebuje.

\begtt
CM font                           CSfont
------------------------------------------------------------------
cmr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5      csr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5         csbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmsl12, 10, 9, 8                  cssl12, 10, 9, 8
cmtt12, 10, 9, 8                  cstt12, 10, 9, 8
cmsltt10, cmvtt10                 cssltt10, csvtt10
cmss17, 12, 10, 9, 8              csss17, 12, 10, 9, 8
cmssi17, 12, 10, 9, 8             csssi17, 12, 10, 9, 8
cmssdc10, cmssbx10                csssdc10, csssbx10
cmssqi8, cmssq8                   csssqi8, csssq8
cmdunh10, cmbxsl10, cmb10         csdunh10, csbxsl10, csb10
cmff10, cmfib10                   csff10, csfib10
------------------------------------------------------------------
cmti12, 10, 9, 8, 7               csti12, 10, 9, 8, 7
cmbxti10, cmitt10                 csbxti10, csitt10
cmu10, cmfi10                     csu10, csfi10
------------------------------------------------------------------
cmcsc10, cmtcsc10                 cscsc10, cstcsc10
------------------------------------------------------------------
cminch10                          csinch10
------------------------------------------------------------------
cmmi12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmmib10
------------------------------------------------------------------
cmtex10, 9, 8
------------------------------------------------------------------
cmsy10, 9, 8, 7, 6, 5
cmbsy10
------------------------------------------------------------------
cmex10
------------------------------------------------------------------
\endtt

Mezi soubory metrik \CSfont{}ů navíc najdeme metriky vytvořené Sauterovou
extrapolací, které nemají přímou obdobu mezi CM fonty:

\begtt
                                  CSfont
------------------------------------------------------------------
                                  csb17, 12, 9, 8, 7, 6, 5
                                  csbxsl12, 5, 6, 7, 8, 9
                                  csbxti17, 12
                                  cscsc17, 12
                                  csdunh17, 12, 5, 6, 7, 8, 9
                                  csfib12, 10, 9
                                  csitt12, 17, 8, 9
                                  cssl17, 5, 6, 7
                                  cssltt12, 8, 9
                                  csssbx12, 17, 9
                                  cstcs12, 17
                                  csti17
                                  csu12, 17, 7, 8, 9
                                  csvtt12, 8, 9
------------------------------------------------------------------
\endtt

\mf{}ová makra pro Sauterovu extrapolaci jsou součástí balíčku
s~\CSfont{}y {\tt csfonts.tar.gz}. Princip této extrapolace je například
popsán v~\cit{tst}.
\new{Fonty vytvořené Sauterovou extrapolací nedoporučujeme používat, protože
nemají svou implementaci pomocí PostScriptového fontu. Do výstupního PDF se
při použití takového fontu zavede bitmapový výstup z \mf{}u, což může vést
ke komplikacím.}


\subsub Odlišnosti od CM fontů | Odlisnosti od CMfontu
%-----------------------------

Nelze tvrdit, že text používající jen znaky z~pozic 0--127 bude
100\% shodně zpracován při použití CM fontů i \CSfont{}ů. Odlišnosti existují,
ale jsou tak nepatrné, že je velmi malá prvaděpodobnost, že by při běžném
užívání byla pozorovatelná rozdílnost. Nicméně přesto zde všechny
odlišnosti uvádím včetně komentářů. Uvedené hodnoty jsou příkladem
při srovnání fontu "csr10" s~"cmr10".

\medskip{\bf 1. Kerningové páry}

Mezi tečkami ("..") je v "csr10" implicitní kern, aby bylo možno sázet
        elipsu. Kern~$0,011111$pt. V cmr10 není.

Dvojice "ka" -- "csr10": $-0,0027777$pt, "cmr10": $-0,0055555$pt.

Dvojice "P." a "P," -- "csr10": $-0,0027777$pt, "cmr10" není.

Dvojice "F.", "F,", "V.", "V,", "W." a "W," -- "csr10": $-0,0055555$pt, "cmr10" není.

Dvojice "Av" a "Aw" -- "csr10": $-0,011111$pt, "cmr10" není.


\medskip{\bf 2. Ligatury}

Dvojice "<<" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 158, v cmr10 není.

Dvojice ">>" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 159, v cmr10 není.


\medskip{\bf 3. Výšky znaků}

Formát "tfm" je omezen na maximálně 16 různých výšek znaků v~jednom fontu.
V~"cmr10" je obsazeno všech 16 různých výšek. Přitom v~"csr10" přicházejí další
výšky znaků dané akcentovanými znaky. Proto \mf{} provedl v~"csr10" jistá
zaokrouhlení, která způsobí odlišnost výšek od výšek v~"cmr10" maximálně
o~0,007779pt. Jedná se o~tyto znaky:

\begitems
* $\Gamma$ až $\Omega$, \AE, \OE{} a všechny kapitálky:
                                        v~"csr10" jsou menší o~0,00773pt.

* Nadržítko (kód 22), nadpuntík (kód 95) a přehláska (kód 127):
                                        v~"csr10" větší o~0,007779pt.

* Písmena i, j  jsou v~"csr10" větší o~0,007779pt.

* Znak plus (+)  je v~"csr10" menší o~0,007778pt.
\enditems

Rozdílnost výšek není kritická, protože při sazbě se většinou berou v~úvahu
jen šířky znaků. Pouze výjimečně promluví do sazby i výška (většinou když
objekt v~řádku je větší než "\baselineskip").


\subsub Struktura \mf{}ových zdrojových souborů \CSfont{}ů |
%---------------------------------------------------------
        Struktura METAFONTovych zdrojovych souboru CSfontu

\mf{} čte nejprve soubor, který má stejné jméno, jako je jméno
generovaného fontu, a má příponu {\tt mf}. Například {\tt csr10.mf}.
Takovému souboru říkáme hlavní soubor generování fontu. V~\CSfont{}ech je
takových hlavních souborů celkem 121. Všechny mají stejný dvouřádkový
obsah:

\begtt
input cscode
use_driver;
\endtt

V~souboru {\tt cscode.mf} se načtou jména a kódy akcentovaných znaků
(jsou uspořádány podle ISO~8859-2) a definuje se "use_driver"
v~závislosti na jménu hlavního souboru tak, že se načte odpovídající
hlavní soubor CM fontů (tj. odpojí se předpona "cs" a připojí předpona
"cm"). V~případě fontu "csr10" se tedy načte v~tuto chvíli 
soubor~{\tt cmr10.mf}. Navíc je v~souboru {\tt cscode.mf}
předefinováno {\tt generate} (v~CM fontech má význam {\tt input}) tak,
že poslední řádek {\tt cmr10.mf} s~textem

\begtt
generate roman
\endtt
%
neprovede {\tt input roman.mf}, ale provede {\tt input kmroman.mf}.
Další průběh výpočtu je tedy zase v~režii \CSfont{}ů. Kromě souboru
{\tt kmroman.mf} jako alternativy k~souboru {\tt roman.mf} z~CM fontů
najdeme analogické alternativy s~názvy {\tt kmtextit.mf}, 
{\tt kmcsc.mf}, {\tt kmtexset.mf} a {\tt kmtitle.mf}. 

Z~uvedených souborů se postupně načítají soubory generující tvary
jednotlivých znaků. Jedná o~všechny odpovídající soubory 
z~CM fontů a navíc soubory uvedené v~následující tabulce.

\begitems
* {\tt csaccent.mf} definuje makra pro akcenty,
* {\tt csacutl.mf} generuje á, é, í, ó, \'r, ú, ý,
* {\tt csacutu.mf} generuje Á, É, Í, \'L, Ó, \'R, Ú, Ý, 
* {\tt cshachel.mf} generuje č, ě, ň, ř, š, ž,
* {\tt cshacheu.mf} generuje Č, Ď, Ě, Ň, Ř, Š, Ť, Ž,
* {\tt csotherl.mf} generuje \^o, ů, \`a, \'l, \v t, \v d, \v l, \"a,
                           \"o, \"u,
* {\tt csotheru.mf} generuje \^O, Ů, \`A, \v L, \"A, \"O, \"U,
* {\tt csadded.mf}  generuje \clqq\kern2pt, \crqq, >>, <<, \promile, \ogonek{},
* {\tt cshyph.mf}  generuje alternativní hyphenchar.
\enditems

V~souboru {\tt kmroman.mf} a jemu podobných souborech jsou ještě zapsány
kernové páry a údaje pro tabulku ligatur. V~tomto souboru činnost
\mf{}u končí příkazem {\tt bye}.


\subsub Alternativní hyphenchar | Alternativni hyphenchar
%------------------------------

Na pozici 156 je v~\CSfont{}ech spojovník s~úplně stejnou kresbou a
metrikou, jako na pozici~45. Nastavíme-li
"\hyphenchar\beznyfont=156", budeme mít zaručeno, že ve slovech
\uv{je-li} nebude \TeX{} dělit slovo. Bez tohoto nastavení by \TeX{}
rozdělil \uv{je-/li}, což není v~souladu s~požadavky na českou sazbu.
Mnoho dalších způsobů řešení tohoto problému najdeme v~\cit{tbn}.

Další aplikací znaku 156 je modifikace jeho metriky tak, aby kresba
přesahovala přes šířku znaku výrazně doprava. Pak nastavením
"\hyphenchar\beznyfont=156" dosáhneme tzv.~visící interpunkce,
viz například~\cit{texbook} nebo~\cit{tbn}. V~poslední době se visící
interpunkce stává módní záležitostí, protože to umí i nejnovější verze
programu Adobe InDesign. Metriku \CSfont{}u můžete pro vlastní potřeby
modifikovat například programy tftopl a pltotf. Takto modifikovanou
metriku ovšem nesmíte distribuovat pod stejným názvem, jaký má 
původní metrika \CSfont{}u.


\subsub Anabáze UNIXových hard-linků | Anabase UNIXovych hard-linku
%-----------------------------------

Jak jsme uvedli v předchozí sekci, 
hlavní \mf{}ové soubory \CSfont{}ů mají jednu zvláštnost: ačkoli zde existuje
121 různě nazvaných souborů, všechny obsahují stejný dvouřádkový text.

Rozhodl jsem se těch 121 stejných různě nazvaných souborů
implementovat pro úsporu inodů v~UNIXu jako hard linky. Takto jsem
fonty zabalil do balíčku {\tt csfonts.tar.gz} a dal k~dispozici
internetové veřejnosti.

Pokud je systém, na který se balíček {\tt csfonts.tar.gz} instaluje,
rovněž UNIXo\-vého typu, pak program {\tt tar} vytvoří v~cílovém
adresáři 121 hard linků a je vše v~pořádku. Systém ušetřil 120 inodů,
které nemusel alokovat.

Jestliže ale cílový systém nepracuje s~hard linky, mohou nastat
potíže. Osobně se ale domnívám, že pokud tento systém provozuje
nějakou implementaci programu {\tt tar}, měla by se tato implementace
s~problémem hard linků vyrovnat například tak, že místo hard linků
vytvoří při extrahování archivu stejné soubory.

Proto považuji stížnosti uživatelů MS Windows na podivnost archivu
{\tt csfonts.tar.gz} za neopodstatněné. Tito uživatelé si stěžují, že
se jim rozbalí z~těch 121 souborů jen jeden, přičemž používají jakýsi
"Wintar". Odpovídám: nechť si tito uživatelé stěžují u~svého dodavatele
implementace programu {\tt tar}. Odmítám kvůli Windowsovým uživatelům
balit \CSfont{}y jinak a opustit tak možnost šetření inodů na UNIXových
systémech. Navíc se mi doneslo, že Windowsoví uživatelé mají možnost
použít jiné implementace programu {\tt tar}, které popsanou chybu
neobsahují, a skutečně na Windowsovém filesystému založí 121 různých
souborů se stejným obsahem.


\subsub Virtuální fonty přidané do balíčku \CSfont{}ů |
%----------------------------------------------------
        Virtualni fonty pridane do balicku CSfontu

V~balíčku {\tt csfonts.tar.gz} jsou přítomny dvě skupiny virtuálních
fontů. Jedny mapují \CSfont{}y na CM fonty a druhé mapují CM fonty na
\CSfont{}y. V~tomto odstavci vysvětlím důvody existence obou skupin a
způsob jejich použití.

Až donedávna bylo potřeba při prohlížení "dvi" souborů programem "xdvi"
(a~jemu podobnými programy) počkat, až se pomocí \mf{}u a programu
"gftopk" vygenerují potřebné bitmapy fontů, a teprve pak jsme je viděli
v~prohlížeči. Teprve od roku 2002 má program "xdvi" schopnost přímo
zobrazovat Type1 verze fontů, ale popisované virtuální fonty vznikly
v~době, kdy tomu tak nebylo a kdy \CSfont{}y ještě neměly svou Type1
variantu. Pokud jsme tehdy nemuseli čekat na generování nových fontů
\mf{}em, pak jen proto, že už byly fonty vygenerovány dříve a zůstaly
uloženy na disku v~podobě {\tt pk} souborů.

Za této situace bylo výhodné udržovat na disku co nejméně {\tt pk}
souborů. Protože uživatel \CSTeX{}u obvykle používá \CSfont{}y, dá se
předpokládat, že jejich {\tt pk} soubory má na disku v~hojném
množství. Když pak jednou za čas potřebuje takový uživatel prohlédnout
{\tt dvi} soubor odkazující na CM fonty, pak je přeci zbytečné pro ně
generovat nové bitmapy, když \CSfont{}y jsou nadmnožinou CM fontů a
bitmapy \CSfont{}ů pravděpodobně na disku už vygenerované jsou. Stačí pro
zobrazení znaků CM fontů čerpat z~bitmap \CSfont{}ů. 

Právě k~tomu účelu slouží první skupina virtuálních fontů označovaná
jako cm2cs. Po rozbalení {\tt csfonts.tar.gz} je tato skupina
virtuálních fontů uložena do adresáře {\tt fonts/vf/public} a je tedy aktivní.
Každý "dvi"-ovladač, který potřebuje vykreslit znak z~CM fontu, pak
použije tyto virtuální fonty, které jej nasměrují na \CSfont{}y. Takže
"dvi"-ovladač bude tyto znaky nakonec čerpat z~\CSfont{}ů. K~žádnému
zkreslení informace přitom nedochází, protože všechny znaky CM fontů
jsou v~odpovídajících \CSfont{}ech na stejných pozicích a vypadají úplně
stejně. 

Pokud \CSfont{}y vůbec nepoužíváte (nebo jen občas), bude pro vás 
asi výhodné virtuální fonty cm2cs z~adresáře {\tt fonts/vf/public}
odstranit. Stejně tak se nehodí mít tyto virtuální fonty aktivní
v~mezinárodních \TeX{}ových distribucích, kde většina uživatelů \CSfont{}y
nikdy nepoužije. Tito uživatelé by asi byli velmi překvapeni, že při
prohlížení {\tt dvi} souboru se standardními CM fonty jim distribuce
generuje na disk bitmapy jakýchsi \CSfont{}ů.

Druhá skupina virtuálních fontů s~označením cs2cm není po rozbalení 
balíčku s~\CSfont{}y aktivní, protože není v~adresáři {\tt fonts/vf}, ale
v~adresáři {\tt fonts/vf-cnv}, který dvi-ovladače s~obvyklou konfigurací
neprocházejí.

Tuto skupinu virtuálních fontů použijeme v~případě, že jsme vytvořili
v~\CSTeX{}u dokument odkazující na \CSfont{}y, a nyní jej chceme ve
formátovaném tvaru (jako soubor {\tt dvi}) poslat například do
zahraničí. Přitom předpokládáme, že příjemce nebude mít ve své \TeX{}ové
distribuci \CSfont{}y.

Virtuální fonty cs2cm mapují všechny znaky \CSfont{}ů 
na odpovídající znaky z~CM fontů. Pokud znak v~CM fontech
neexistuje, virtuální font jej nahradí kompozitem (například
písmeno+háček). Pokud tedy aplikujeme například program "dvicopy" s~těmito
virtuálními fonty, dostáváme nový {\tt dvi} soubor, který už odkazuje
jen na CM fonty, a akcentovaná písmena jsou v~tomto {\tt dvi} souboru
nahrazena kompozity. Takový "dvi" soubor můžeme poslat do zahraničí a máme
jistotu, že bude zpracovatelný na libovolné \TeX{}ové distribuci,
protože každá distribuce obsahuje CM fonty. Kvalita sazby se ovšem
zhorší, protože akcenty (coby samostatné znaky) jsou v~CM fontech
takové poněkud nedomrlé, zatímco v~\CSfont{}ech jsou kresleny společně 
s~písmenem s~velikou péčí. Informace v~dokumentu 
ovšem není uvedenou modifikací {\tt dvi} souboru 
vůbec změněna. Výjimkou je případ výskytu jednoho z těchto čtyř znaků:
promile, ogonek (ocásek pod polské a), levá a pravá francouzská
uvozovka. Tyto znaky nelze nijak pomocí CM fontů nahradit. Pokud
dokument některý z~těchto znaků obsahuje, pak program
"dvicopy" ohlásí \uv{{\tt---missing character packet}} a ponechá místo
těchto znaků prázdná místa.

Ve web2c distribuci \TeX{}u v UNIXu můžete pro uvedenou
konverzi "dvi" souboru z~\CSfont{}ů na CM~fonty použít příkaz:

\begtt
VFFONTS=\$TEXMF/fonts/vf-cnv// dvicopy vstup.dvi vystup.dvi
\endtt

Poznamenejme, že v~žádném případě nesmí "dvi" ovladač najít současně
virtuální fonty cm2cs i cs2cm. V~takovém případě dojde k~havárii,
neboť odkazy ve virtuálních fontech se dostanou do nekonečného cyklu.




\subsub Historie a budoucnost \CSfont{}ů | Historie a budoucnost CSfontu
%------------------------------------

Tvary akcentů \CSfont{}ů byly vytvořeny a implementovány v~jazyce
\mf{}u Petrem Novákem ve spolupráci s~českými typografy někdy na
začátku 90.~let.  Autor přenechal \CSfont{}y \CSTUG{}u, který s~nimi
může libovolně nakládat.

\mf{}ový kód byl pak v~letech 1992--1993 dále upraven Karlem Horákem.
Karel se inspiroval z~\mf{}ových zdrojů pro fonty vytvořené v~Polsku.
Zapracoval tam možnost nastavení kódování fontu a vytvořil makra
umožňující mít všechny hlavní {\tt mf} soubory se stejným 
dvouřádkovým obsahem.

Na schůzce tvůrců \CSTeX{}u na FEL v~roce 1993 bylo rozhodnuto, že
\CSfont{}y budou mít kódování podle ISO~8859-2. Později, při
implementaci \CSTeX{}u do UNIXo\-vých distribucí nepodporujících
změny xord/xchr vektorů, se ukázalo, že to bylo velmi prozíravé
rozhodnutí.

V~roce 1993 jsem převzal údržbu \CSfont{}ů do svých rukou. Udělal jsem
jen velmi drobné změny. Poslední 28.~9.~1996:

Písmeno Č a další akcentované kapitálky měly před tímto datem větší 
výšku než kresba o~1,2pt. Opravil jsem.
Také jsem tehdy odstranil nevhodné záporné kerny: 
           Tě, Tř, T\"o, T\"u, T\"a, T\`a (analogicky pro Ť, Y, Ý).
           Vě, Vř, V\"o, V\"u (analogicky pro F, W)
a redukoval jsem přílišné záporné kerny: 
           Té, Tó, Tů, Tŕ, Tá, Tú (analogicky pro Ť, Y, Ý). 

Pak jsem vývoj \CSfont{}ů zmrazil podobným způsobem, jako Knuth přestal
měnit CM~fonty. Prioritním požadavkem je, aby dokument opírající se 
o~\CSfont{}y byl od roku 1996 formátován naprosto stejně dnes i kdykoli 
v~budoucnu. Aby byl tento požadavek splněn, není tedy možné zasáhnout 
do rozměrů znaků, kernů a ligaturních tabulek.

V~roce 1996 jsem do \CSfont{}ů přidal virtuální fonty podporující náhradu
Computer Modern fonty a naopak.

V~roce 1998 se podařilo dohodnout s~autorem te\TeX{}u Thomassem
Esserem, aby zařadil do své distribuce \CSfont{}y a celý \CSTeX.
Od této chvíle jsou distribuce odvozené z~te\TeX{}u implicitně 
vybaveny \CSfont{}y.

V~roce 1998 jsem také pro potřeby výstupu do formátu PDF vytvořil
variantu \CSfont{}ů, tentokrát ve formátu PostScript
Type1. Vyšel jsem z~BaKoMa Type1 implementace 
CM~fontů a vytvořil jsem si program {\tt t1accent}, který k~písmenkům
přidával akcenty podle vzorových PostScriptových tahů generovaných 
z~původních \CSfont{}ů \mp{}em. Na mnoha místech jsem byl nucen přistoupit
k~mikrotypografickým kompromisům~-- v~drobnostech se kresby některých znaků
\CSfont{}ů z~Type1 liší od svých originálních \mf{}ových protějšků.
Proto jsem distribuci Type1 \CSfont{}ů označil jako \uv{alpha} a do
komentáře jsem dal důrazné varování, že tyto fonty je možné používat
na vlastní riziko. Z~toho důvodu jsem také ponechal 
implicitní konfiguraci programu "dvips" tak, aby program používal
léty osvědčený výstup z~\mf{}u, tedy bitmapy formátu "pk". 
Type1 \CSfont{}y byly původně konfigurovány jen pro pdf\TeX.

Rozhodnutí ponechat "dvips" pracovat implicitně s~bitmapami naráželo na
problémy. Neustále dokola se uživaté ptali, jak je možné, že výstup 
z~pdf\TeX{}u je dobrý, ale při cestě dvips~-- pstopdf dostávají
roztřesená písmenka. Protože jsem byl uondán velmi častým
odpovídáním na tuto otázku, ani jsem se nakonec nezlobil, když v~roce
2001 autor te\TeX{}u rozhodl, že bude \CSfont{}y pro "dvips" implicitně
konfigurovat ve verzi Type1. Asi ty mikrotypografické kompromisy ani
tak moc nevadí, zatímco roztřesená písmenka v~PDF způsobovala oheň na
střeše.

V~současné době existují volně dostupné nástroje, jako například
"textrace" opírající se o~"autotrace". Tyto nástroje umožní převést 
\mf{}ový font do Type1 \uv{obtahováním bitmap} skoro automaticky.  
Vyzkoušel jsem to na \CSfont{}ech a s~výsledkem jsem nebyl vůbec
spokojen: výsledné {\tt pfb} soubory byly asi pětkrát větší než ty
moje \uv{ručně} vyrobené. Proto jsem zatím alpha verzi Type1 formátu
\CSfont{}ů z~roku 1998 neopustil.

Do budoucna bych velmi rád do \CSfont{}ů přidal znak euro a paragraf. 
Taková změna by byla zpětně kompatibilní, takže bych se jí nebránil. 
\mf{}ové zdroje pro paragraf ověřené na všech \CSfont{}ech už několik 
let mám, ale nezveřejnil jsem je. \mf{}ové zdroje znaku euro by se
snadno daly převzít z~jiného \mf{}ového fontu. Největší potíž je ovšem 
v~tom, že s~uvedením nové verze \CSfont{}ů dnes nestačí zveřejnit jen
\mf{}ové zdroje a metriky, ale je třeba mít okamžitě s~tím
konzistentní Type1 varianty fontů. Do manuální práce na nové verzi
Type1 varianty \CSfont{}ů se mi ale moc nechce. Je to nevděčná a rozsáhlá
práce: {\tt pfb} souborů je v~balíčku 57 a každý je třeba disassemblovat,
v~editoru přidat nové znaky a znovu převést na {\tt pfb}.
Přitom s~automatickými nástroji, jak jsem uvedl před chvílí, nejsem
spokojen.



\subtitle {\tt cspsfonts.tar.gz} -- 35 základních PostScriptových fontů |
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
CSPSFONTS - 35 ZAKLADNICH FONTU

Každý \ps{}ový RIP musí být vybaven aspoň 35 základními fonty ze sady
\uv{base~35}.  Sada mimo jiné obsahuje sedm rodin textových fontů,
každá rodina obsahuje čtyři fonty (základní, kurzíva, tučný a tučná
kurzíva, \new{Helvetica navíc čtyři zúžené varianty}). 
Strojopis se obvykle kombinuje z~rodiny Courier.
Pro tyto fonty je vytvořena podpora ve formě metrik v~kódování 
\CSfont{}ů a virtuálních fontů, které tyto metriky mapují na
skutečné fonty, kódované samozřejmě úplně jinak. Tato podpora je 
v~balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz}, který je povinnou součástí \CSTeX{}u.

Kódování těchto metrik je inspirováno kódováním \CSfont{}ů, ale chybí
matematické znaky ze začátku tabulky a znaky, které v běžných 
\ps{}ových fontech nenajdeme (např. pozice 20: škrtátko polského l). 
Na druhé straně jsou přidány znaky s~kódy 80--86 (hexadecimálně) a
některé další (např. kompletní polské \L{} a~\l). Viz následující tabulku
fontu "ptmr8z", implementující písmo Times-Roman pro \CSTeX.

Fonty rodiny Courier mají kódování inspirováno \CSfont{}em "cstt10",
takže se na pozicích 3C, 3E, 5C, 5F a 7B až 7D znaky poněkud liší.
Toto kódování je označeno "8u" na rozdíl od kódování ostatních
PostScriptových fontů z balíčku "cspsfonts.tar.gz", které je nazváno
"8z".  Tuto nejednotnost kódování známe už u~\CSfont{}ů a prapůvodně
existuje u~Computer Modern fontů. Znak vlevo na zmíněných pozicích
odpovídá kódování "8z" a znak vpravo kódování "8u". Na ostatních
pozicích je kódování "8z" a "8u" shodné.

\def\tabitem{\hbox to.055\hsize{\hfil
   \if|\testchar|\char\posnum\fi
   \if A\testchar \newAbox{\char\posnum}\fi
   \altchar\hfil}%
   \vrule\global\advance\posnum by1}
\def\altchar{\ifcase\posnum
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\a\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\or\a\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\or\or
   \fi}
\def\testchar{\ifcase\posnum
   \or.\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or A\or.\or A\or A\or A\or.\or.\or\or A\or A\or
   .\or.\or.\or.\or.\or.\or.\or.\or\or.\or A\or A\or\or\or\or\or
   .\or A\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or.\or\or.\or.\or\or.\or
   .\or A\or.\or\or.\or\or.\or.\or\or\or.\or\or.\or.\or\or.\or
   \or\or\or.\or\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or\or
   .\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or.\or.\or
   \or\or\or.\or\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or\or
   .\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or
   \fi}
\bigskip
\tabfont {\font\f=ptmr8z \font\tt=pcrr8u \f}
\bigskip

{\bf Upozornění:} Ve výše uvedené tabulce jsou prázdná místa, na
kterých mohou být umístěny nedokumentované znaky. Když si vytisknete 
například skutečnou tabulku fontu "ptmr8z", zjistíte, že tomu tak
skutečně je. Pokud chcete mít dokument zpracovatelný i v budoucích
verzích \CSTeX{}u, nemůžete se o tyto nedokumentované znaky opírat.
Tyto znaky byly obsazeny v rámci soukromé iniciativy Zdeňka Wagnera,
který potřeboval použít font pro více jazyků. Bohužel umístil některé
znaky na pozice, které nejsou pro budoucí rozšíření fontů vhodné.
Každý si může do volných pozic doplnit co potřebuje, ovšem s tím
rizikem, že jeho dokumenty využívající tyto pozice nemusejí být 
kompatibilní s~\CSTeX{}em. 

Sada metrik balíčku "cspsfonts.tar.gz" zahrnuje následující fonty:

{\setbrackets \catcode`/=13 \def/#1/{\skrt{#1}}
\begtt
Metrika    /odkazuje na/   Odpovídající PostScriptový font
-----------------------------------------------------------
pagk8z       /rpagk/       AvantGarde-Book
pagko8z      /rpagko/      AvantGarde-BookOblique
pagd8z       /rpagd/       AvantGarde-Demi
pagdo8z      /rpagdo/      AvantGarde-DemiOblique
pagkc8z  *   /rpagk/       AvantGarde-Book Caps & Small Caps
pagdc8z  *   /rpagd/       AvantGarde-Demi Caps & Small Caps
pbkl8z       /rpbkl/       Bookman-Light
pbkli8z      /rpbkli/      Bookman-LightItalic
pbkd8z       /rpbkd/       Bookman-Demi
pbkdi8z      /rpbkdi/      Bookman-DemiItalic
pbklc8z  *   /rpbkl/       Bookman-Light Caps & Small Caps
pbkdc8z  *   /rpbkd/       Bookman-Demi Caps & Small Caps
pcrr8u       /rpcrr/       Courier
pcrro8u      /rpcrro/      Courier-Oblique
pcrb8u       /rpcrb/       Courier-Bold
pcrbo8u      /rpcrbo/      Courier-BoldOblique
pcrrc8u  *   /rpcrr/       Courier Caps & Small Caps
pcrbc8u  *   /rpcrb/       Courier-Bold Caps & Small Caps
phvr8z       /rphvr/       Helvetica
phvro8z      /rphvro/      Helvetica-Oblique 
phvb8z       /rphvb/       Helvetica-Bold
phvbo8z      /rphvbo/      Helvetica-BoldOblique 
phvrc8z  *   /rphvr/       Helvetica Caps & Small Caps  
phvbc8z  *   /rphvb/       Helvetica-Bold Caps & Small Caps
phvrn8z  !skrt[*]   /rphvrrn/     Helvetica-Narrow 
phvron8z !skrt[*]   /rphvron/     Helvetica-Narrow-Oblique 
phvbn8z  !skrt[*]   /rphvbrn/     Helvetica-Narrow-Bold 
phvbon8z !skrt[*]   /rphvbon/     Helvetica-Narrow-BoldOblique 
phvrnc8z *   /rphvrrn/     Helvetica-Narrow Caps & Small Caps   
phvbnc8z *   /rphvbrn/     Helvetica-Narrow-Bold Narrow C & Small C  
pncr8z       /rpncr/       NewCenturySchlbk-Roman
pncri8z      /rpncri/      NewCenturySchlbk-Italic
pncb8z       /rpncb/       NewCenturySchlbk-Bold
pncbi8z      /rpncbi/      NewCenturySchlbk-BoldItalic
pncrc8z  *   /rpncr/       NewCenturySchlbk-Roman Caps & Small Caps
pncbc8z  *   /rpncb/       NewCenturySchlbk-Bold Caps & Small Caps
pplr8z       /rpplr/       Palatino-Roman
pplri8z      /rpplri/      Palatino-Italic
pplb8z       /rpplb/       Palatino-Bold
pplbi8z      /rpplbi/      Palatino-BoldItalic
pplrc8z  *   /rpplr/       Palatino-Roman Caps & Small Caps
pplbc8z  *   /rpplb/       Palatino-Bold Caps & Small Caps
ptmr8z       /rptmr/       Times-Roman
ptmri8z      /rptmri/      Times-Italic
ptmb8z       /rptmb/       Times-Bold
ptmbi8z      /rptmbi/      Times-BoldItalic
ptmrc8z  *   /rptmr/       Times-Roman Caps & Small Caps
ptmbc8z  *   /rptmb/       Times-Bold Caps & Small Caps
pzcmi8z      /rpzcmi/      ZapfChancery-MediumItalic
\endtt
\par}

V tabulce jsou hvězdičkou označeny ty metriky, které neodkazují \new{přímo} na
speciální \ps{}ový font, ale jsou implementovány pomocí
virtuálního fontu (Caps \& Small Caps). \skrt{Nebo se jedná o~Narrow varianty fontu
Helvetica, které jsou konfigurovány v "psfonts.map" pomocí \ps{}ové
transformace.}

České a slovenské znaky \skrt{jsou} \new{byly} ve fontech 
"8z" a "8u" implementovány
jako kompozity (tj. virtuální font je posklád\skrt{á}\new{al} 
ze samostatného akcentu
a základního písmene). 
\new{Tento přístup přinášel problémy: ve výsledném PDF nebylo možno
vyhledávat český text a nebylo možno přenést text clipboardem do jiné
aplikace. Proto jsem v roce 2012 zveřejnil novou verzi fontů, které
odkazují přímo na PostScriptový font, který překódovávají pomocí {\tt
/Encoding} vektoru. Bývalý argument, že nemáme jistotu, zda ve fontu naše
akcentované znaky jsou, už dávno neplatí.}
%
\skrt{Použité segmenty jsou přítomny v~každém
PostScriptovém fontu. Proto virtuální fonty po sestavení kompozitů
odkazují na metriky fontů (s písmenem "r" na začátku), které jsou již
kódovány podle StandardEncoding. Fonty v~PostScriptovém RIPu tedy 
nepotřebujeme mít počeštěny ani poslovenštěny a také nepotřebujeme 
měnit Encoding vektor těchto fontů na úrovni \ps{}u.}

Program {\tt dvips} je obvykle konfigurován tak, že do výstupního
\ps{}ového kódu nezavádí žádný z~fontů \uv{base~35} a ponechá tam
jenom odkaz.  Starost o~font přenechá \ps{}ovému RIPu. PostScriptové
fonty z~\uv{base35} tedy principiálně není nutné pro provoz v \TeX{}u
instalovat na disk a nejsou tedy ani obsaženy v~balíčku
"cspsfonts.tar.gz". \new{Programu {\tt dvips} je doporučeno nabídnout
mapovací soubor {\tt cs-a35-nodownload.map}.}

\new{Program {\tt pdftex} je naopak konfigurován tak, že do výstupního PDF
vkládá všechny použité fonty. Pokud je použit Adobe font z~\uv{base35}, je za něj
připravena a zavedena náhrada z~dílny URW, která je přítomna v běžných
\TeX{}ových distribucích. Programu {\tt pdftex} je tedy potřeba nabídnout 
jiný mapovací soubor {\tt cs-a35-urwdownload.map}.}

Pokud \skrt{si chcete prohlížet} \new{jste si prohlíželi} 
{\tt dvi} soubor odkazující na fonty
z~\uv{base~35} například starší verzí programu {\tt xdvi}, pak tento 
program potřeb\skrt{uje}\new{oval} (alespoň na přechodnou dobu) bitové mapy těchto fontů.
Pokud bitové mapy v~instalaci ještě \skrt{neexistují} \new{nebyly}, 
program zavol\skrt{á}\new{al} skript 
{\tt mktexpk}, který pro vytvoření rastru vol\skrt{á}\new{al} dále Ghostscript. 
To je implementace \ps{}ového RIPu, která musí obsahovat fonty 
z~\uv{base~35}.%
\footnote*{Z licenčních důvodů Ghostscript neobsahuje originální fonty od
           Adobe, ale jen jejich hodně dobré náhražky od firmy URW. 
           Rozdíl většinou pouhým okem nerozeznáte.}
Odtud se fonty konvertují do bitových map {\tt pk} a odtud je 
nakonec použije program {\tt xdvi}.

Poznamenejme ještě, že novější verze programu {\tt xdvi} obsahují
tzv.~modul "t1lib", díky němuž {\tt xdvi} umí přímo číst PostScriptové
fonty a vykreslovat je na obrazovku. Není tedy potřeba vůbec vyrábět
{\tt pk} bitmapy fontů, ani na přechodnou dobu. Náhražky fontů od
firmy URW z~\uv{base~35} jsou proto v~novějších distribucích 
\TeX{}u přímo instalovány a nespoléhá se v~tomto případě 
na Ghostscript. Nemusíte pak ani spoléhat na přítomnost fontů
v PostScriptovém RIPu v tiskárně. Novější verze web2c \TeX{}u
nabízejí pro takový případ možnost použít u~programu 
"dvips" přepínač "-Pdownload"\new{{\tt35}}.


\subsub Historie a budoucnost balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} |
%-----------------------------------------------------------
        Historie a budoucnost balicku cspsfonts

Balíček "cspsfonts.tar.gz" má méně bohatou historii než \CSfont{}y.
Tento balíček začal vznikat v~září roku 1994. Tehdy jsem zjistil, že
popisy kompozitů v~"AFM" metrice pomocí řádků "CC" jsou správně převáděny
programem "afm2tfm" na odpovídající kompozity ve vytvářeném virtuálním
fontu. Problém byl jen v tom, že originální "AFM" metriky od Adobe
neobsahovaly popisy všech kompozitů potřebných pro český a slovenský
jazyk. Z toho důvodu jsem si vytvořil program "a2ac"~\cit{a2ac}, který
na základě přehledné tabulky kompozity do "AFM" metrik doplnil a
současně doplnil kerningové informace pro nově vytvářené znaky.  Za
použití tohoto programu pak vznikla sada metrik a virtuálních fontů 
s~písmenem "c" na začátku (např. "cptmr"). \new{České a slovenské znaky měly
plovoucí akcenty.}  

V roce 1996 pak uveřejnil pan Wagner nové metriky generované stejným
způsobem, ovšem opravil několik estetických nedostatků a navíc metriky
nazval podle doporučení Karla Berryho ("8z" a "8t" na konci). Od té
doby jsou v balíčku "cspsfonts.tar.gz" obsaženy metriky pana Wagnera.

\skrt{Konečně v} \new{V} roce 1999 jsem musel po konzultaci s~Karlem Berrym metriky
pro rodinu Courier přejmenovat z původního "*8t" na nynější "*8u",
protože názvy s~"8t" na konci nám kolidovaly s~názvy stejných fontů
v~kódování podle Corku.  To je zatím poslední změna v tomto
balíčku. 

Chyst\skrt{ám} \new{al jsem} doplnění balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} o~nové metriky kódované
jako "8z", které mapují další běžně používané \ps{}ové fonty.
Jako první na řadě se nabízí přidání metrik "8z" pro volně 
šířenou rodinu fontů Charter písmolijny BitStream.

\newstart
V roce 2012 jsem přidal do merik fontů z tohoto balíčku znak Euro a další
znaky (viz vybarvené znaky v tabulce). Bohužel po letech už nebyly k
dispozici zdroje, ze kterých metriky generoval kdysi pan Wagner.
Zejména nebyl k dohledání správný soubor {\tt xl2.enc}. V metrikách tedy bylo
plno nedokumentovatelných slotů, o kterých jsem těžko mohl soudit, co byly
zač. Takové sloty považuji za chybu. Proto jsem ustoupil od zpětné
kompatibility a přegeneroval všechny metriky kompletně znovu. Je možné že sazba 
těmito fonty někdy
výjde mírně jinak než kdysi, ale aspoň máme metriky, které přesně
korespondují souboru {\tt xl2.enc}. Protože se mi nepodařilo dohledat AFM
metriky fontů přímo od adobe takové, které obsahují znak {rcaron}, fonty
jsem vygeneroval z metrik URW. Generující skript je obsahem balíčku.

Z balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsem přemístil soubory {\tt ctimes.tex}
atd. do balíčku {\tt csplain.tar.gz}, kam jsem přidal další podobné soubory.

\newstop

\subtitle Formát \csplain{} | FORMAT CSPLAIN
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\new{Formát \csplain{} má svou stránku na
{\tt http://petr.olsak.net/csplain.html}. Je tam poněkud stručněji řečeno
víceméně totéž, jako zde.}

Popíšu \skrt{jenom} \new{zejména} odlišnosti formátu \csplain{} (povel {\tt csplain}) od
Knuthova formátu plain (povel {\tt tex}), popsaného 
v~\TeX{}booku~\cit{texbook}.


\subsub Překódování v~input procesoru \TeX{}u | Prekodovani v input procesoru TeXu
%--------------------------------------------

\skrt{Vstupní text pro formát \csplain{} se předpokládá 8bitový.} Kódování
češtiny nebo slovenštiny vstupního textu je takové, jaké
běžně používáte v~systému, kde je váš \TeX{} instalován. O~tomto kódování
budeme nadále mluvit jako o~{\it vstupním kódování}.

Ze vstupního kódování je třeba text překódovat do {\it vnitřního
kódování}, se kterým interně pracuje \TeX. Toto vnitřní kódování je 
v~\csplain{}u implicitně nastaveno na ISO-8859-2 nezávisle na operačním
systému. V~tomto kódování musí být připraveny fonty použité
v~dokumentu. \CSfont{}y a fonty zaváděné pomocí "\input ctimes", 
"\input cbookman" atd. tuto vlastnost mají.

Překódování textu \skrt{do vnitřního kódování můžete udělat ručně před
spuštěním \TeX{}u (to moc nedoporučuji) nebo} je \skrt{tato konverze}
implementován\skrt{a}\new{o} do input procesoru samotného \TeX{}u. Jak je to uděláno
závisí na použité distribuci \TeX{}u. Nejběžnější metody nastavení
input procesoru budou zmíněny níže.

Problém vztahu vstupního a vnitřního kódování ilustruji na
příkladě. Nechť je ve vstupním souboru napsáno "\char174=Ž". Po
zpracování \csplain{}em musím na výstupu dostat: Ž=Ž. Tímto příkladem
jsem naznačil dvě věci. Za prvé: některá makra mohou být závislá na
zvoleném vnitřním kódování \TeX{}u (zde makro "\char174", které má 
vytisknout písmeno Ž). Pokud použiju v~systému povel {\tt csplain} bez 
doplňujících maker, pak předpokládám, že kód 174 znamená písmeno~Ž.

Za druhé: pokud vpravo od rovnítka vidím v~editoru, kterým zpracovávám
vstupní dokument, písmeno~Ž, pak se tento znak musí dostat do
vnitřních částí \TeX{}u pod kódem 174, ačkoli v~tom editoru je třeba
kódován úplně jinak. Konverze by měla být implementována (závisle
na použitém vstupním kódování) v~input procesoru
\TeX{}u. Důležité je, že to ve svém editoru {\it vidím jako Ž\/} a
očekávám na základě této vizuální informace jednotné chování \csplain{}u
na všech systémech, kde existují editory, kterými se mohu do zdrojového
textu podívat a vidět~Ž (ačkoli různé operační systémy mohou toto~Ž
kódovat různě).

\new{Pokud se zdrojový soubor \csplain{}u přenáší mezi systémy s různým
kódováním, pak předpokládáme, že příjemce se na soubor podívá ve svém
editoru a když uvidí rozsypaný čaj, nejprve si obdržený soubor
opraví}. 

\new{Jak bylo řečeno, konverze mezi vstupním kódováním a vnitřním kódováním
probíhá na úrovni input procesoru \TeX{}u. To} 
\skrt{Konverzi do jednotného vnitřního kódování} je možné realizovat
v~různých distribucích \TeX{}u různě. Pročtěte si dokumentaci k~použité
distribuci. V~em\TeX{}u se pro tyto účely používá tzv.~TCP tabulka
zaváděná při inicializaci formátu. Ve velmi starých web2c distribucích
\TeX{}u (léta 1992--1997) můžete najít tzv.~Škarvadovu záplatu, která
nastavovala kódování podle proměnné prostředí systému. Později se pro
překódování používal enc\TeX (rok 1997), který nastavoval 
xord/xchr vektor input procesoru \TeX{}u pomocí
přidaných primitivů (viz~\cit{enctex} a \cit{putovani}). \skrt{Dnes}
\new{Ještě později} 
(po roce 1998) se v~distribucích web2c, te\TeX{}, \TeX{}live a
odvozených používají tzv.~TCX tabulky, 
které se vyvolají z~příkazového řádku pomocí přepínače 
"-translate-file" nebo "-default-translate-file".
\new{Dnes doporučuji se k enc\TeX{}u vrátit, protože jeho současná verze nabízí
(na rozdíl od TCX tabulek) novou možnost: konverzi vícebytového kódování na vnitřní jednobytové,
takže zvládne vstup kódovaný v UTF-8. Toto kódování je od roku 2012
doporučeno jako implicitní vstupní kódování \csplain{}u.}

Se správným nastavením překódovací tabulky úzce souvisí schopnost
\TeX{}u zapisovat přímo znaky použité abecedy \skrt{8bitový text} 
do logů a do "\write" souborů \new{zpětně ve vstupním kódování.}
\skrt{(tam musí být text zpětně konvertován do vstupního kódování).} 
\TeX{} implicitně pro výstup do těchto souborů používá pro znaky 
s~kódem větším než 127 hexadecimální přepis uvozený dvěma znaky "^".
To je pro \csplain{} nepřípustné, a proto je nutné v~\TeX{}u rozšířit
tzv.~tabulku znaků povolených pro tisk do logů a pracovních
souborů. Ta je ve web2c distribuci rozšířena automaticky zavedením~TCX
tabulky: znaky, které jsou v~této tabulce zmíněny, se stávají povolenými pro
tisk. To vysvětluje nutnost používání tabulky "il2-cs.tcx" v~UNIXových
distribucích, přestože tabulka pouze deklaruje překódování 
\uv{jedna ku jedné}. \new{Detekuje-li \csplain{} při generování formátu
aktivovaný enc\TeX, nastaví se tisknutelnost znaků s kódem větším než 127
automaticky}.

Věnujte prosím při implementaci \csplain{}u do jiných \TeX{}ových
distribucí zvýšenou pozornost právě problémům překódování v~input
procesoru a problému množiny povolených znaků pro tisk do logů a
pracovních souborů. Pokud se chcete přesvědčit o~správnosti
implementace \csplain{}u, vyzkoušejte test cstrip (viz~\cit{cstrip}).


\subsub Inicializace formátu | Inicializace formatu
%---------------------------

Pokud se vám podařilo \csplain{}em zpracovat tento dokument, pak máte
formát \csplain{} již inicializovaný a můžete směle tuto sekci
přeskočit. Pokud používáte \skrt{nejnovější verzi} \TeX{}live, pak stačí
napsat na příkazový řádek {\tt csplain dokument} a \new{použije se
předgenerovaný formát, nebo se}
\skrt{pokud tak činíte 
poprvé,} formát \skrt{se} automaticky vytvoří. Také můžete inicializovat 
formát \csplain{} pomocí nástroje {\tt texconfig} například
tak, že odstraníte komentářové znaky u~slova {\tt csplain} v~souboru
{\tt texmf/web2c/fmtutil.cnf} a spustíte "texconfig init".

Následující text popisuje možnost vytvoření formátu \uv{ručně}.
\newstart
\csplain{} v \TeX{}live se vstupním kódováním UTF-8 vygenerujete za použití
enc\TeX{}u (přepínač {\tt-enc}) z příkazové řádky takto:

{\font\tt=cstt9
\begtt
pdfetex -ini -enc "\let\enc=u \input csplain.ini"
\endtt
\par}

Takto vygenerovaný formát implicitně vystupuje do DVI. Dále pdf\csplain{}
vygenerujete z příkazové řádky:

{\font\tt=cstt9
\begtt
pdfetex -jobname=pdfcsplain -ini -enc "\let\enc=u \input csplain.ini"
\endtt 
\par}

Pozorování: těsně před "\dump" je ve výpisu a v~log souboru napsáno toto hlášení:
{\tt jobname=pdfcsplain, PDF output initialised.} Takže nyní je implicitně
nastaven výstup do PDF.

Soubory {\tt csplain.fmt} a {\tt pdfcsplain.fmt} je třeba umístit někam, kde je
\TeX{}ová distribuce najde. Místo použití výše uvedených příkazů se můžete pokusit
editovat konfigurační soubor v~\TeX{}ové distribuci a spustit generování
formátu prostředky, které k tomu účelu nabízí distribuce.

Spuštění \csplain{}u (resp. pdf\csplain{}u) provedete jedním z příkazů

\begtt
pdfetex -fmt=csplain.fmt dokument
csplain dokument
pdfetex  -fmt=pdfcsplain.fmt dokument
pdfcsplain dokument
\endtt

Druhý a čtvrtý řádek obsahuje typické zkratky implementované různým způsobem 
v~závislosti na operačním systému a \TeX{}ové distribuci.

Další možností je vygenerovat csplain s jednobytovým vstupním kódováním pomocí tcx
tabulek. To se dělá přepínačem "-translate-file", za kterým následuje
název použité tcx tabulky. 
Zbylý text v této sekci většinou dokresluje situaci před deseti a více lety.

\newstop

Příkazem {\tt initex} označuji v tomto textu spuštění \TeX{}u
v~inicializačním módu, kdy \TeX{} dokáže načítat tabulky vzorů dělení pro
různé jazyky a ukládat nabyté vědomosti příkazem "\dump" do
binárních souborů, tzv. formátů. Dříve na to existoval zvláštní
program ini\TeX, dnes se často používá nějaký přepínač:
{\tt tex -ini}, {\tt tex /i} atd.

Formát \csplain{} (soubor {\tt csplain.fmt}) vygenerujete jednoduše:

\begtt
initex csplain.ini
\endtt

Používat jej pak můžete pomocí příkazu

\begtt
tex &csplain dokument
\endtt

V~UNIXu musíte použít "tex \&csplain dokument", aby se znak "&"
neinterpretoval na úrovni shellu. Nezapomeňte ale
nastavit správnou překódovací \new{tcx} tabulku způsobem obvyklým v~použité
\TeX{}ové distribuci. Níže uvádím několik příkladů.

\begitems \parindent=0pt
* {\bf te\TeX{}, \TeX{}Live, vstupní kódování ISO-8859-2}:

\skrt{inicializace:            {\tt tex -ini csplain.ini}}

\skrt{obsah skriptu {\tt csplain}:}\hfil\break\null\hfil
                       \skrt{{\tt tex -fmt=csplain -default-translate-file=il2-cs \char`\$@}}

\newstart
inicializace:            "tex -ini -translate-file=il2-cs csplain.ini"

instalace povelu {\tt csplain}:\quad
                         "ln -s tex csplain"
\newstop

spuštění \csplain{}u:    "csplain dokument"

\medskip
* {\bf te\TeX{}, \TeX{}Live, vstupní kódování podle Kamenických} 
(hypotetický příklad):

inicializace:            "tex -ini csplain.ini"

obsah skriptu {\tt csplain}:\hfil\break\null\hfil
                         "tex -fmt=csplain -default-translate-file=kam-cs $@"

spuštění \csplain{}u:   "csplain dokument"

\medskip
* {\bf web2c\TeX{} s~enc\TeX{}em, vstupní kódování ISO-8859-2}:

inicializace:            "tex -ini csplain.ini"

instalace povelu {\tt csplain}:\quad
                         "ln -s tex csplain"

spuštění \csplain{}u:    "csplain dokument"

\medskip
* {\bf web2\TeX{} s~enc\TeX{}em, vstupní kódování podle Kamenických}:

inicializace:            {\tt tex -ini \newAbox{-enc}} "'\let\enc=k \input csplain.ini'"

instalace povelu {\tt csplain}:\quad
                         "ln -s tex csplain"

spuštění \csplain{}u:    "csplain dokument"

\medskip
* {\bf em\TeX{}, vstupní kódování podle Kamenických}:

inicializace:            "htex386 /i /8 /mt26000 /Ckamenic.tcp csplain.ini"

obsah dávky {\tt csplain.bat}:\hfil\break\null\hfil
                         "htex386 /mt26000 &csplain %1 %2 %3 %4 %5 %6 %7"
\enditems

Zastavím se na chvíli u~em\TeX{}u. Parametr {\tt /mt} zde zvětšuje
prostor pro ukládání vzorů dělení slov tak, aby se do formátu vešlo
celkem pět vzorů dělení: anglické vzory dělení a dále české i
slovenské vzory dělení obě v~kódování ISO-8859-2 a Cork%
   \footnote*{Možnost zapnout kódování Cork jako alternativní
     vnitřní kódování \csplain{}u je implementována od verze "<Feb 2000>".
     Podrobněji se o~tom zmiňuji v~sekci~4.5.}.  
Paměť pro vzory dělení v~\TeX{}u se skládá ze dvou částí. První
je nastavována interní \TeX{}ovou proměnnou trie\_size (ta
koresponduje s~přepínačem {\tt/mt}) a druhá proměnnou trie\_op\_size
(viz~\cit{tbn}, str.~301). Bohužel, hodnota trie\_op\_size není 
v~em\TeX{}u měnitelná a je ve verzích "tex.exe" a "tex386.exe" nastavena na
malou hodnotu: pět vzorů dělení slov se tam nevejde. Proto jsem 
v~příkladu použil "htex386.exe", ve kterém je trie\_op\_size nastavena na
dostatečně velkou hodnotu. Pokud chcete v~em\TeX{}u použít "tex.exe"
nebo "tex386.exe", pak musíte generovat formát \csplain{} jen se třemi
vzory dělení -- vyloučit alternativní kódování Cork. Toho lze 
dosáhnout jednak tím, že použijete verzi \csplain{}u starší než 
"<Feb. 2000>", nebo tak, že potlačíte opakované volání vzorů 
dělení pro Cork pomocí "\let\Cork=\relax" takto:

\begtt
tex /i/8/mt17000/Ckamenic.tcp \let\Cork=\relax \input csplain.ini
\endtt

Poznamenejme, že potlačit načítání vzorů dělení v~alternativním 
kódování (Cork) lze pomocí "\let\Cork=\relax" ve všech distribucích 
\TeX{}u. Nejedná se tedy jen o~em\TeX{}ovou záležitost. Nicméně 
v~ostatních mě dostupných distribucích nejsou problémy s~výchozí
hodnotou paměti \TeX{}u pro vzory dělení a je možno načíst bez
nutnosti cokoli nastavovat všech pět vzorů dělení.


\subsub Výchozí nastavení v~\csplain{}u | Vychozi nastaveni v CSplainu
%--------------------------------------

Aby byla zachována co největší kompatibilita s~mezinárodním formátem
plain a aby se necítili Češi nebo Slováci vzájemně utlačováni, jsou při
startu \csplain{}u inicializovány americké vzory dělení slov a zapnuto
větší mezerování za tečkami (tzv.~"\nonfrenchspacing").

Pro přepnutí na české vzory dělení slov použijte povel "\chyph" a
do slovenštiny přepnete pomocí "\shyph". Oba povely navíc zapnou
stejnoměrné mezerování i za tečkou (tzv.~"\frenchspacing"). Takové
mezerování je v~české a slovenské sazbě obvyklejší. Zpět na americké
vzory dělení a větší mezerování za tečkou přejdete pomocí povelu
"\ehyph".

Příklad: Chceme-li v~\csplain{}u zpracovat český dokument, stačí na
začátku dokumentu uvést "\chyph":

\begtt
\chyph
Tady už bude vše fungovat česky.
\bye
\endtt

\newstart
Přepínače "\chyph", resp. "\shyph", resp. "\ehyph" je možné v dokumentu používat kdekoli
(například i uvnitř odstavce) na oddělení částí dokumentu, které podléhají
českým resp. slovenským resp. anglickým pravidlům dělené slov. 

Příkazy pro akcenty "\v", "\^", "\`", "\'", "\v", {\tt\char`\\\char`\"} 
mají implicitně původní význam z~plainu, tj. pracují s primitivem "\accent",
který sestavuje znak z akcentu a základu.
To menusí být žádoucí, protože pak nefunguje dělení slov. Příkazem
"\csaccents" se uvedené příkazy předefinují tak, že expandují přímo na
akcentované znaky jako celek. Začne fungovat dělení slov v případech, kdy
jsou slova napsána "takov\'ym podivn\'ym zp\r usobem".~
Nově je po "\csaccents" definován příkaz "\r" pro
akcent kroužku. Konečně se správně vysázejí i sekvence "\v d" nebo "\'i", které
původně činily potíže.

\newstop

\skrt{{\bf Upozornění:} nedoporučuji v~dokumentech pro \csplain{} používat styl 
{\tt czech.sty} resp. {\tt slovak.sty}. 
Tím se totiž dokument zcela zbytečně stává
závislým na externím balíku maker, který není příliš stabilní.  Pokud
k~tomu nemáte vážné důvody, styl {\it nepoužívejte}. Styl je
vyvíjen
spíše pro uživatele \LaTeX{}u, zatímco uživatel \csplain{}u si vystačí 
s~povely {\tt\char`\\chyph} a {\char`\\shyph}. V~budoucnu přestěhuji tyto styly 
z~archivního souboru {\tt csplain.tar.gz} (kam nepatří a jsou tam jen 
z~historických důvodů) do archivu {\tt cslatex.tar.gz}.}

Rozměr tiskového zrcadla (výška a šířka textu) je implicitně nastaven
tak, aby všechny čtyři okraje měly velikost 1~palec na papíru formátu
A4. To je významný rozdíl oproti nastavení ve formátu plain, kde se sice
také předpokládají okraje 1~in, ale na papíru US-letter. Níže uvádím
tabulku nastavení rozměrů zrcadla v~\csplain{}u a pro srovnání tytéž parametry
v~originálním plainu:

\begtt
   CSplain                     plain
-----------------------------------------------------
\hsize   = 159.2mm          \hsize = 6.5in (165.1mm)
\vsize   = 239.2mm          \vsize = 8.9in (226.06mm)
\hoffset = 0mm              \hoffset = 0in
\voffset = 0mm              \voffset = 0in
\endtt

\newstart
Kromě znaků anglické abecedy jsou v \csplain{}u za písmena považovány i
všechny akcentované znaky české a slovenské abecedy, takže i tyto znaky mají
nastaven "\catcode=11" a dále mají nastaveny odpovídající "\lccode" a "\uccode".
\newstop

Výchozí fonty zavedené do formátu \csplain{} jsou \CSfont{}y. Pro matematiku
jsou zavedeny původní Computer Modern fonty. Na rozdíl od plainu formát
\csplain{} nezavádí do paměti při inicializaci desítky dalších fontů
označených jako "\preloaded", protože další fonty se dají zavést
povelem "\font" až v~době potřeby. Na starodávných strojích bylo možná
užitečné zavést fonty \uv{do rezervy} už při inicializaci formátu, aby
pak příkaz "\font" použitý v~dokumentu moc nezdržoval. Při dnešních
rychlostech počítačů je toto opatření zcela zbytečné, a proto 
v~\csplain{}u nepoužité.

Matematická sazba funguje v~\csplain{}u zcela stejně, jako v~originálním
plainu. Je to díky tomu, že implicitně zavedené \CSfont{}y jsou
konzervativním rozšířením Computer Modern fontů. Při zavádění jiných
fontů do dokumentu je potřeba počítat při matematické sazbě 
s~některými obtížemi (viz následující dvě sekce).


\newstart

\subsub Makro {\tt opmac.tex} | 
%----------------------------
        Makro opmac.tex

Makro {\tt opmac.tex} je od konce roku 2012 součástí balíčku \csplain{}u.
Napíšete-li do záhlaví dokumentu

\begtt
\chyph  \input opmac  
\endtt
%
pak máte k dispozici další makra, která řeší následující věci: 
automatickou tvorbu obsahu, číslování, kapitoly, sekce, křížové reference,
verbatim prostředí, vkládání obrázků, bibtexové odkazy. Tuto sadu svých maker
dávám k dispozici s tím, že jsem si vědom, že makra neřeší všechno a ve
všech souvislostech, nicméně kladu důraz na jednoduchost a srozumitelnost
maker. Předpokládám, že si je uživatelé předefinují k obrazu svému, nicméně
usnadním začínajícímu uživateli první kroky směrem k \csplain{}u.

WWW stránka nabízející OPmac je {\tt http://petr.olsak.net/opmac.html}.
Uživatelká dokumentace k makrům je v souboru {\tt opmac-u.pdf}
a technická dokumentace v souboru {\tt opmac-d.pdf}.
\newstop


\subsub Použití \ps{}ových fontů v~\csplain{}u | 
%------------------------------------------
        Pouziti PostScriptovych fontu v CSplainu

Součástí \CSTeX{}u v~balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsou kromě metrik
také soubory, které předefinují textové fonty z~výchozích \CSfont{}ů na
fonty některé rodiny z~\uv{base~35}. Jak jsme již uvedli v předchozí
kapitole, fonty z balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsou kódovány 
v~ISO-8859-2, tedy v~souladu s~vnitřním kódováním použitým 
v~\csplain{}u. Níže je tabulka souborů, které zavádějí \ps{}ové 
fonty do \TeX{}u primitivem "\font": 

\begtt
soubor           Rodina fontů
--------------------------------
cavantga.tex     Avantgarde Book
cbookman.tex     Bookman        
chelvet.tex      Helvetica      
cncent.tex       New Century    
cpalatin.tex     Palatino       
ctimes.tex       Times Roman    
\endtt
%
Chcete-li například přepnout do písma Bookman, stačí napsat na začátek
dokumentu:

\begtt
\input cbookman
\endtt

Pokud sami pracujete s~primitivem "\font" například pro zavedení 
větších velikostí fontů u nadpisů, doporučuji použít následující
konstrukci: 

\begtt
\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2 
\endtt
%
Tato konstrukce není závislá na konkrétním fontu, takže když později
změníte před takovou konstrukcí "\input bookman" například na 
"\input cpalatin", změní se automaticky i font pro nadpisy.

\newstart
Uvedené soubory {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex}
zavádějí čtyři běžné varianty textových fontů "\tenrm", "\tenit",
"\tenbf", "\tenbi" a k nim pátou variantu "\tentt" implicitně ve velikosti 
10pt. Uživatel místo přímého použití uvedených přepínačů používá obvykle makra
"\rm", "\it", "\bf", "\bi", "\tt". 

Je možné tyto jednou zavedené fonty kdykoli později změnit do jiné velikosti.
Například po "\def\sizespec{at12pt}\resizeall" bude všech pět variant fontů
připraveno ve velikosti 12pt. Individuálně lze změnit velikost každému fontu
zvlášť příkazem "\resizefont" jehož parametr je fontový přepínač (nikoli
makro). Přepínač změní velikost svého fontu podle makra "\sizespec". 
Pozor: makra "\resizefont" a "\resizeall" sice změní velikosti fontů
odpovídajícím přepínačům, ale nenastaví aktuální sazbu novým fontem, takže
bez následného použití přepínače nevidíte výsledek. Je tedy nutno například
psát: "\def\sizespec{at12pt}\resizeall\tenrm". 

Změna velikosti fontů má lokální 
platnost, takže třeba makro pro sazbu titulu může vypadat takto:

{\font\tt=cstt9
\begtt
\def\titul#1{\centerline{\def\sizespec{at20pt}\resizefont\tenbf\tenbf#1}}
\endtt
\par}

Makro "\resizeall" lze rozšiřovat o další fontové přepínače mimo uvedených
pět. O toto rozšíření se postará makro "\regfont <přepínač>". Po použití
tohoto makra je "<přepínač>" tzv. \uv{registrovaný}, takže bude měnit 
velikost svého fontu po spuštění makra "\resizeall". Fontové 
soubory {\tt cavantga.tex}, \dots, 
{\tt ctimes.tex} nastavují obvykle jen základních pět variant a žádné nové
přepínače neregistrují. Zavádí-li ale
fontový soubor fonty i pro další varianty, měl by použít "\regfont".

Fontové soubory {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex} automaticky načtou
další soubor maker {\tt tx-math.tex}.
Tato makra zavedou do matematické sazby TXfonty. Ty jsou vizuálně
kompatibilní s Times\-Roman a mnoha dalšími fonty. 

Po zavedení makra "tx-math.tex" jsou k dispozici stovky příkazů pro jednotlivé
znaky matematické sazby (nadmnožina znaků z AMS\TeX{}u) a dále jsou 
(kromě přepínače "\cal" z plain\TeX{}u) k dispozici 
následující přepínače matematických abeced:

\begtt
\frak   % matematická fraktura
\script % skript mnohem zakroucenější než \cal
\bbchar % písmena kreslená dvěma tahy
\bf     % bold sans-serif písmo
\bi     % bold slanted sans-serif písmo, někdo tím značí vektory
\endtt

Kompletní soubor matematických fontů je makrem "tx-math.tex" zaveden ve
velikosti 10/7/5pt (základní/indexová/indexindexová velikost). Ovšem tuto
implicitní volbu je možné kdykoli v dokumentu změnit pomocí (například):

\begtt
\setmathsizes[12/8.4/6]\normalmath
\endtt

Příkaz "\normalmath" pozmění všechny matematické fonty do potřebných nových
velikostí deklarovaných pomocí "\setmathsizes". Příkaz "\boldmath" dělá
totéž, ale připraví místo \uv{normálních} fontů jejich tučné varianty. Tento
příkaz se hodí použít do maker s nadpisy. Změny fontů mají lokální platnost.

Kromě "tx-math.tex" je k dispozici analogické makro "ams-math.tex", které
ponechává v matematické sazbě \CS{}fonty a přidává k nim kompletní sadu
\AMS{} fontů. Toto makro nabízí pro práci s fonty (volba matematické abecedy, 
změna velikostí a duktu) stejné příkazy jako makro "tx-math.tex". 

Obě makra navíc nabízejí dva přepínače, které mění chování proměnných,
číslic a fontů pro sazbu $\sin$, $\cos$, $\lim$, atd.:

\begtt
\itvariables  % proměnné a \rm z aktuálního textového fontu
\mitvariables % proměné ze speiálního fontu, \rm taky.
\endtt

Volba "\itvariables" je implicitní v "tx-math.tex", protože se předpokládá,
že \uv{kolem} je textový font se kterým by měly být proměnné v matematice v
souladu. Naopak v "ams-math.tex" je implicitní "\mitvrariables", aby se
využilo mírně modifikované kurzívy vyvinuté speciálně pro matematickou sazbu
v Computer Modern. \uv{Kolem} se totiž předpokládá běžný text v
\CS{}fontech nebo ve vizuálně kompatibilních fontech.

Kromě souborů {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex} jsou v balíčku
\csplain{}u připraveny další obdobné, jejichž názvy větčinou začínají na
{\tt cs-}. Například {\tt cs-antt.tex} zavádí fonty Antykwy Toru\'nske.
Přehled o všech takových souborech by se měl objevit na terminálu po 
{\tt\char`\\input cs-all}. Toto makro nevykoná nic, jen vypíše seznam
dostupných fontových souborů. Iniciativě k přidání dalších fontových souborů
se meze nekladou.

\newstop


\skrt{%
Po zavedení rodiny \ps{}ových fontů je potřeba dát pozor na
matematickou sazbu. Jedná se o~veškerou sazbu realizovanou ve
zdrojovém textu mezi dolary. Ta i po změně textových fontů pracuje 
s~původními \CSfont{}y a Computer Modern fonty. Jedině tak je dosaženo, 
že realizace všech matematických symbolů z~plainu zůstává zachována.
%
Napíšete-li po zavedení nového textového fontu v~textu například
číslovku 2 bez použití dolarů, dostanete dvojku z~nového
fontu. Použijete-li ale "$2$", na výstupu bude dvojka z~\CSfont{}ů.
Toto míchání fontů není estetické. Chcete-li se mu aspoň částečně
vyhnout, použijte po zavedení rodiny fontů povel {\tt\char`\\setsimplemath},
například:}

{\catcode`/=0 \catcode`[=1 \catcode`]=2  
\begtt
/skrt[\input cbookman \setsimplemath]
\endtt
\relax}%
\skrt{Příkaz zavede i pro fonty, které \TeX{} používá při sazbě mezi dolary
(\TeX{}ová rodina 0 a 1), odkazy na nově použité \ps{}ové fonty. Tento
příkaz je ale potřeba použít s~velkou opatrností, protože bude fungovat
zřejmě jen jednoduchá matematika. Například řecké symboly, které
použité rodiny fontů neobsahují, nenávratně ztratíte. Navíc matematické
symboly a natahovací závorky (\TeX{}ová rodina 2 a 3) zůstávají i
nadále v~Computer Modern, takže se míchání typů fontů zcela nevyhnete.}

\skrt{Pokud chcete používat složitější matematickou sazbu kombinovanou 
s~Post-}\break\skrt{Scriptovými fonty, pak máte dvě možnosti:} 

\skrt{1. Nastavit {\tt\char`\\mathcode} všech matematických 
   symbolů tak, aby byly
   použity například znaky z~PostScriptového fontu Symbol. Matematické
   znaky z~tohoto fontu jsou navrženy jako doplněk k~fontu Times Roman,
   ale hodí se i k~jiným PostScriptovým fontům. Bohužel, natahovací
   závorky a velké operátory (jedna ze specialit \TeX{}u) v~tomto fontu 
   nejsou, takže tyto objekty je nutné ponechat v~Computer Modern.
   Abyste nemuseli {\tt\char`\\mathcode} pracně nastavovat, doporučuji použít 
   makro OFS~\cit{OFS}.}

\skrt{2. Zakoupit nějaký komerční matematický font včetně natahovacích
   závorek. Vhodný je například MathTimes firmy Y\&Y.
   Pro šťastné majitele této sady fontů je v~\csplain{}u
   distribuován soubor {\tt cmt.tex}, takže pokud na začátku dokumentu
   uvedete} 

{\setbrackets
\begtt
!skrt[\input ctimes]
!skrt[\input cmt]
\endtt
%
\relax}\skrt{pak budete mít i matematickou sazbu v~\uv{Times-Roman stylu} se vším
   všudy včetně řeckých symbolů a natahovacích závorek. Jen některé
   drobnosti (například skákavé číslice v~plainu dosažené pomocí
   "\fam=1") musíte udělat jinak. Přečtěte si manuál k~zakoupené sadě
   fontů.
}

\skrt{Matematické fonty v~\uv{Times-Roman stylu} se dají kombinovat i
   s~mnoha textovými \ps{}ovými fonty dynamické antikvy s~dostačujícím
   estetickým výsledkem. Podstatně horší je kombinovat dynamickou antikvu
   textového \ps{}ového fontu se statickou antikvou Computer Modern. To
   je důvod, proč se nákup sady fontů MathTime vyplatí.}
{\hbadness=4000\par}

\new{Pokud chcete používat rozsáhlé množství fontů sofistikovaným 
způsobem v matematické i textové sazbě, můžete
použít balíček OFS~\cit{OFS}.}


\newstart

\subsub UTF-8 kódovaný \csplain{} | UTF-8 kodovany csplain
%--------------------------------

Od roku 2012 je doporučeno implicitně generovat \csplain{} se vstupním
kódováním UTF-8 pomocí enc\TeX{}u. Každý znak mimo ASCII je v UTF-8 kódován
dvěma nebo více byty. Tato sekce pojednává o vlastnostech takto generovaného
formátu. Poznáte jej podle toho, že do logu a na terminál napíše:

\begtt
The utf8->iso8859-2 re-encoding of Czech+Slovak alphabet 
    activated by encTeX
\endtt

Vygenerovaný formát zaručí správné zpracování ASCII znaků. Dále je při
výchozím nastavení zaručeno správné zpracování jen znaků české a 
slovenské abecedy, tedy znaků:

\medskip
{\spaceskip=2pt
Á á Ä ä Č č Ď ď É é Ě ě Í í Ĺ ĺ Ľ ľ Ň ň Ó ó Ö ö Ô ô 
Ŕ ŕ Ř ř Š š Ť ť Ú ú Ů ů Ü ü Ý ý Ž ž
}\medskip

Tyto znaky jsou z UTF-8 kódu mapovány na interní jeden byte podle kódování
\CS{}fontů. Dále jsou implicitně mapovány UTF-8 kódy všech znaků, které
mají svou řídicí sekvenci definovanou v plainu nebo v \csplain{}u. Jsou
to tyto znaky:

{\catcode`/=13 \def/#1/{{\rm \csname#1\endcsname}}
\begtt
plain: \ss /ss/  \l /l/  \L /L/  \ae /ae/  \oe /oe/  \AE /AE/  \OE /OE/ 
       \o /o/  \O /O/  \i /i/  \j /j/   \aa /aa/  \AA /AA/   
       \S /S/  \P /P/  \copyright /copyright/  \dots /dots/  \dag  /dag/  \ddag /ddag/  
csplain: \clqq /clqq/  \crqq /crqq/   \flqq /flqq/  \frqq /frqq/  \promile /promile/
\endtt 
\par}

Pokud je na vstupu jakýkoli jiný UTF-8 kód, implicitně je nemá \csplain{}
mapován, takže se vypíše na terminál a do logu následující varování:

\begtt
WARNING: unknown UTF-8 code: `X = ^^xx^^xx' (line: ??)
\endtt
%
a do tiskového výstupu se vloží na dané místo černý čtvereček. Uživatel si musí
takový znak dodefinovat. Například po hlášení:

{\catcode`!=0
\begtt
WARNING: unknown UTF-8 code: `!~N = ^^c3^^91' (line: 42)
\endtt
\relax}%
si uživatel do záhlaví dokumentu například doplní definici:

\begtt
\mubyte\Ntilde ^^c3^^91\endmubyte % UTF-8 kód mapován na \Ntilde
\def\Ntilde{{\~N}}                % sekvence \Ntilde definována
\endtt
%
Po této úpravě se
při zpracování dokumentu už varování neobjeví a vstupní kód se zpracuje jako
řídicí sekvence "\Ntilde", která expanduje na "\~N", takže v tiskovém
výstupu se objeví~\~N.

Pokud se řídicí sekvence mapovaná pomocí "\mubyte" objeví v argumentu
"\write" souboru, nebude expandovat, ale promění se při zápisu do souboru
zpětně do odpovídajícího UTF-8 kódu.

Během "\write" a při zápisu do logu se také zpět na UTF-8 kódy proměňují
interní byte, které byly mapovány. Implicitně tedy jsou to znaky české a
slovenské abecedy vyjmenované výše. Ostatní nemapované interní byte s kódem
větším jak 127 se přepisují podle dvouzobákové konvence např.~takto:~"^^ad". 
Jestliže do deklarace dokumentu napíšete
"\xprncodes=1", budou se ostatní nemapované byty vypisovat přímo.

Příkazy "\mubytein", "\mubyte" a "\endmubyte" jsou součástí enc\TeX{}u a
jsou popsány v jeho dokumentaci. Stručně řečeno 
"\mubytein=0" vypíná přechodně použití kódovací tabulky a
"\mubyte token string\endmubyte" zařadí do kódovací tabulky 
další údaj: "string" bude na vstupu převeden na interní "token" v~\TeX{}u
a při činnosti "\write" bude "token" zpětně převeden na "string". 

Při použití jiných fontů pomocí "\input ctimes" (atd., viz sekci 4.5) je zavolán
soubor "chars-8z.tex", který mapuje další UTF-8 kódy na řídicí sekvence,
jež jsou pomocí "\chardef" propojeny se znakem fontu. Jsou to tyto znaky:

{\font\f=ptmr8z
\catcode`/=13 \def/#1/{{\f\char#1}}
\begtt
\euro /134/   \trademark /136/   \registered /138/   \ellipsis /128/ 
\textbullet /131/   \sterling  /132/   \currency  /164/
\endtt
\par}

Soubor "chars-8z.tex" navíc předefinovává makra plainu "\P", "\S",  
"\dag", "\ddag", "\copyright", "\lslash", "\Lslash" pomocí "\chardef", aby
tyto řídicí sekvence vedly přímo na znak ve fontu.

V balíčku {\tt enctex.tar.gz} (a podruhé i v {\tt csplain.tar.gz}) jsou
připraveny soubory, které mapují UTF-8 kódy celých bloků UNICODE tabulky na
řídicí sekvence a definují jejich výchozí chování. Můžete použít:

\begtt
\input utf8lat1  % Latin-1 Supplement U+0080--U+00FF
\input utf8lata  % Latin Extended-A U+0100--U+017F
\endtt 
%
a možná v budoucnu i další. Po zavedení těchto souborů se nově deklarované
UTF-8 kódy mapují na řídicí sekvenci, např. \"e se mapuje na "\edieresis" a
tato sekvence expanduje na příslušné sestavení akcentu, v tomto příkladě na
{\tt\char`\\\char`\"e}. Na interní byte zůstávají mapovány jen znaky české a
slovenské abecedy. Pokud ale {\it před zavedením těchto souborů\/} použijete
"\input t1code" (přechod na interní kódování T1, tj. podle Corku), pak se na
interní byte mapují také všechny znaky definované v T1 kódování. Pro nově
mapované řídicí sekvence jsou použity definice ze souborů {\tt utf8lat*.tex}
jen tehdy, pokud tyto řídicí sekvence nejsou definovány dříve.

Pokud předložíte \csplain{}u (generovaném pro UTF-8 kodování vstupu) 
dokument kódovaný jinak, než v UTF-8, skoro jistě se dočkáte chybového
hlášení:

{\font\tt=cstt9
\begtt
! UTF-8 INPUT IS CORRUPTED ! May be you are using another input encoding.
\endtt
\par}

Je ovšem možné snadno přejít do módu, při němž UTF-8 kódovaný \csplain{}
pracuje stejně jako \csplain{} s kódováním ISO-8859-2. Stačí na začátek
dokumentu napsat: 
\begtt
\mubytein=0  \mubyteout=0  \mubytelog=0  \xprncodes=1
\endtt
%
Tuto práci vykoná také soubor "utf8off.tex", tj. stačí napsat "\input utf8off".
Tento soubor navíc definuje makro "\clearmubyte", které vymaže
data deklarovaná pomocí "\mubyte...\endmubyte".

Je dokonce možné mít na vstupu při sazbě jediného dokumentu různé soubory
různě kódované. Není nutné při přechodu z jednoho kódování přepínat na
druhé. Stačí na začátek dokumentu napsat:
\begtt
\input mixcodes
\endtt
a od této chvíle je možné na vstupu střídat texty kódované dle UTF-8,
ISO-8859-2 nebo CP1250 dle libosti. Všechny výstupy pomocí "\write" jsou
kódovány podle UTF-8 a jsou tedy opět připraveny k načtení.

V předchozím odstavci není zcela přesná formulace \uv{střídat kódování dle libosti}.
Platí to jen pro český text. Slovákům nefunguje \frqq\v l\flqq{} v~CP1250. Pokud jim to
vadí, napíšou "\shyph" před voláním "\input mixcodes". Pak ale zase
nefunguje \frqq ž\flqq{} v~ISO-8859-2. Tyto dva znaky jsou v uvedených dvou kódováních
poněkud v~konfliktu. UTF-8 vstup ale funguje bez problémů.

\newstop


\subsub Použití fontů kódovaných podle Corku (T1 kódování) nebo v Unicode |
%--------------------------------------------------------------------
        Pouziti fontu kodovanych podle Corku nebo v Unicode

Od verze \csplain{}u "<Feb. 2000>" načítá tento formát při
inicializaci tabulky vzorů dělení nejen v~ISO-8859-2, ale též
v~kódování podle Corku (tzv.~T1 kódování). Tyto tabulky \uv{čekají} na
případ, kdy uživatel bude chtít použít ve svém dokumentu fonty,
jejichž metriky jsou kódované v~T1. Může se totiž stát, že uživatel
nebude chtít připravovat metriky a virtuální fonty pro nově zakoupené
\skrt{\ps{}ové} fonty ručně (pomocí programů "a2ac" a "afm2tfm" nebo pomocí
"fontinst"), ale bude chtít využít již hotové metriky nabízené
v~\TeX{}ových archivech. Tyto hotové metriky jsou ale většinou v~T1
kódování.

\newstart

Od verze \csplain{}u "<Nov. 2012>" načítá tento formát při své inicializaci
tabulky vzorů dělení také v UNICODE, pokud detekuje, že je použit \TeX{}ový
program, který interně dovede pracovat v UNICODE. Takovým \TeX{}ovým
programem může být Lua\TeX{}, Xe\TeX{} nebo Omega.

\newstop

Upozorňuji na určitá omezení použití \csplain{}u s~T1 kódovanými fonty:

\begitems
*  Všechny fonty v~celém dokumentu musejí být kódovány jednotně
   v~ISO-8859-2 nebo v~T1 \new{nebo v UNICODE}. 
   V~dokumentu nelze fonty \skrt{obou}\new{těchto} kódování jednoduše míchat.
*  \csplain{} {\it implicitně} nastavuje vnitřní kódování do
   ISO-8859-2. Změníte-li tuto vlastnost, pak použitý povel v~systému
   se už nesmí nazývat {\tt csplain}.
*  Změnit vnitřní kódování \TeX{}u příkazem "%&" na prvním řádku 
   dokumentu je možné ve web2c distribucích \TeX{}u a odvozených.
   V~jiných instalacích nemusí být tato vlastnost možná. Proto je 
   třeba počítat s~tím, že dokument opírající se o~tento příkaz 
   nemusí být zcela přenositelný na jiné implementace \TeX{}u.
\enditems



Přepnutí na vnitřní kódování podle Corku uděláte příkazem 
"\input t1code". \newstart Přepnutí na kódování UNICODE provedete pomocí
"\input ucode". Toto by měl být první příkaz v dokumentu, pak teprve
následuje "\chyph" nebo "\input opmac" nebo načítání fontových souborů.
\newstop

\skrt{Kromě toho,} \new{Nemáte-li UTF-kódovaný csplain,} 
\skrt{se} musíte \new{se} postarat o~to, aby se vstupní
kódování správně konvertovalo na vnitřní kódování \TeX{}u. Například
ve web2c distribuci použijete volbu "-translate-file".
Příklad použití T1 kódovaného fontu:

\begtt
%&csplain -translate-file=il2-t1
\input t1code   %% Některé definice závislé na kódování
\chyph          %% Příkaz nyní zapne tabulku 15 místo tabulky 5 
\font\f=ptmr8t  %% Zavedení T1 kódovaného fontu Times-Roman
\f 
Tady je český text zpracovaný uvnitř \TeX{}u v kódování T1
včetně použití správné tabulky pro dělení slov.
\end
\endtt

Takto připravený soubor \TeX{}ujte na web2c instalaci nikoli povelem 
{\tt csplain}, ale raději povelem {\tt tex}, tedy:

\begtt
tex dokument
\endtt

Program {\tt tex} z~web2c implementace se podívá do prvního řádku dokumentu
a pokud tam najde dvojici "%&", zavede formát a TCX tabulku (která
pozměňuje xord/xchr vektor) podle toho, co je za touto dvojicí napsáno.
Pokud byste použili skript {\tt csplain} obsahující přepínač
"-translate-file=il2-cs", nebude to fungovat,
protože přepínač na příkazovém řádku má vyšší prioritu než v~dokumentu.
V~novějších implemetacích příkazu {\tt csplain} je použit skript,
který obsahuje přepínač
"-default-translate-file=il2-cs". Ten má prioritu nižší, takže
pak lze při zpracování dokumentu s~konstrukcí "%&" použít i příkaz 
{\tt csplain}.

Do distribuce \csplain{}u jsou zařazeny soubory {\tt dcfonts.tex},
{\tt ecfonts.tex} \skrt{a pro inspiraci též {\tt ttimes.tex}}. Pokud na
začátku dokumentu například napíšete:

\begtt
%&csplain -translate-file=il2-t1
\input ecfonts
\chyph
\endtt
\noindent
převádíte celou sazbu do EC fontů kódovaných podle Corku. V~zaváděném
souboru "ecfonts.tex" je proveden "\input t1code", takže se o~to 
přímo v~dokumentu už není potřeba starat.

\skrt{Při zavádění \ps{}ových fontů (například použitím {\tt ttimes.tex})
nastávají stejné problémy s~matematickou sazbou, jako při použití
\ps{}ových fontů kódovaných v~ISO-8859-2. Tyto problémy jsou popsány 
v~předchozí sekci.}

\newstart
Pokud dáte "\input t1code" před "\input ctimes", (nebo "\input cavantga",
atd.), budou požadované fonty zavedeny v T1 kódování. Takže k sazbě
Bookmanem v T1 kódování stačí v UTF-8 kódovaném \csplain{}u napsat:

\begtt
\input t1code  \input cbookan
\endtt

Bohužel T1 kódované fonty jsou generovány programem fontinst, který má ve
svých konfiguračních souborech chybu pro písmena ť a ď. Tato písmena jediná nejsou
v těchto fontech realizovaná jako přímé znaky a jsou poskládána z komponent
naprosto odstrašujícím způsobem. Kdo opraví tuto chybu ve fontinstu, nechť o
tom, prosím, reportuje na příslušných místech, aby mohli správci distribucí
přegenerovat {\tt 8t}~metriky.

Pokud dáte v 16bitovém \TeX{}u (tj. Xe\TeX, Lua\TeX{} nebo v něčem podobném)
"\input ucode" před "\chyph" a "\input lmfonts", bude čeština uvnitř \TeX{}u 
zpracována v Unicode a tištěna Latin Modern Unicode fonty.
Jiné soubory pro čtení fontů zatím pro 16bitový \TeX{} upraveny nejsou.


\subsub Vzory dělení slov v různých jazycích a kódováních |
%------------------------------------------------------
        Vzory deleni slov v ruznych jazycich a kodovanich

Implicitně načítá \csplain{} při generování formátu následující 
vzory dělení:

\begitems
* "\USenglish=0" ... (implicitní vzor z plain\TeX{}u) v ASCII kódování
* "\czILtwo=5"   ... čeština v ISO-8859-2
* "\skILtwo=6"   ... slovenština v ISO-8859-2
* "\czCork=15"   ... čeština v T1 kódování
* "\skCork=16"   ... slovenština v T1 kódování
* "\czUnicode=115"   ... čeština v Unicode (jen, pokud je detekován 
                            Xe\TeX, Lua\TeX, nebo jiný 16bitový \TeX)
* "\skUnicode=116"   ... slovenština v Unicode (jen, pokud je detekován 
                            Xe\TeX, Lua\TeX, nebo jiný 16bitový \TeX)
\enditems

Jednotlivé vzory dělení se v dokumentu zapínají pomocí "\uslang", "\czlang"
a "\sklang". Příkaz "\uslang" zapne také "\nonfrenchspacing" a ostatní
zapínají "\frenchspacing". Jsou zachovány staré názvy těchto přepínačů:
"\ehyph=\uslang", "\chyph=\czlang" a "\shyph=\sklang". Přechod k novým
názvům s aspoň dvěma písmenky pro jazyk je důsledkem nové 
možnosti v \csplain{}u použít 54 různých jazyků.

V roce 2012 byl zcela přepracován soubor "hyphen.lan", který je použit
\csplain{}em pro čtení vzorů dělení slov. Na řádcích 48 až 160
tohoto souboru jsou za dvojtečkami skryty jazyky a kódování zhruba ve tvaru:

\begtt
\let\czCork=y    % Czech   
\let\skCork=y    % Slovak 
:\let\deCork=y   % German  
:\let\frCork=y   % French
:\let\plCork=y   % Polish
:\let\cyCork=y   % Welsh
:\let\daCork=y   % Danish
...
:\let\saUnicode=y   % Sanskrit
:\let\ruUnicode=y   % Russian
:\let\ukUnicode=y   % Ukrainian
:\let\hyUnicode=y   % Armenian 
:\let\asUnicode=y   % Assamese
\endtt

Stačí si vybrat jazyky, odstranit příslušnou dvojtečku a znovu vygenerovat
formát \csplain{}. Nebo můžete přidat vzor bez zásahu do souboru
"hyphen.lan" vhodně zvolenou zprávou na příkazovém řádku při generování
formátu. Například:\par\nobreak

{\font\tt=cstt9
\begtt
pdftex -ini -enc "\let\plCork=y \let\enc=u \input csplain.ini"
nebo
pdftex -ini -enc "\let\allpatterns=y \let\enc=u \input csplain.ini"

\endtt

}
Jakmile je načten vzor dělení pro nový jazyk, je automaticky připraven k
tomu odpovídající přepínač, tedy například "\delang" po načtení "\deCork".
Seznam všech načtených vzorů dělení je v makru "\pattlist".

Na začátku zpracování dokumentu jsou inicializovány vzory dělení "\..ILtwo".
Vzory dělení typu "\..Cork" budou fungovat až po "\input t1code" a vzory
dělení "\..Unicode" budou fungovat až po "\input ucode". Pozor: \csplain{}
neřeší správné nastavení "\lccode" a "\uccode" v~16bitovém \TeX{}u v rozsahu
větším, než jsou znaky z české a slovenské abecedy. Takže při použití
exotických jazyků si uživatel musí nastavit k tomu správná "\lccode".

\csplain{} definuje pro každý jazyk s načtenými vzory dělení makro "\lan:<číslo>" jako
"<zkratku jazyka>", například "\lan:5" stejně jako "\lan:15" expandují na 
"cz". Programátor maker toho může využít. Programátor maker dále může využít
toho, že makra "\czlang", "\delang" atd. volají makro 
"\initlanguage{<zkratka jazyka>}". Toto makro implicitně neudělá nic, ale
programátor maker si je může předefinovat dle svého. Protože je
"\initlanguage" zavolán těsně za "\language=<číslo>" v~kontextu:

\begtt
\..lang ->  \language=<číslo>\relax 
            \initlanguage{<značka>}\frenchspacing 
            \lefthyphenmin=<lhm>\righthyphenmin=<rhm>%
            \message{<text>}
\endtt
%
je možné, aby programátor maker odebral další inteligenci maker "\..lang"
a převzal je do vlastnívch rukou. Třeba definuje:

\begtt
\def\initlanguage #1#2#3\message#4{#3\csname lg:#1\endcsname}
\endtt

Toto řešení přebírá z makra "\..lang" jen nastavení registrů "\lefthyphenmin" a
"\righthyphenmin", ale ruší implicitní "\message" i nastavení
"\frenchspacing". Místo toho se předpokládá, že budou definována makra
"\lg:<značka>", ve kterých budou tyto věci (a možná mnoho dalších jako třeba
nastavení implicitního fontu) řešeny pro každý jazyk individuálně.

Přepínání mezi kódováními funguje pomocí "\corklangs" ... "\czlang"
(nyní je aktivní vzor dělení "\czCork") a dále třeba ... "\iltwolangs"
... "\czlang" (nyní je aktivní vzor dělení "\czILtwo").
Makra "\iltwolangs", "\corklangs", a "\unicodelangs" jsou spuštěna při
"\input il2code", "\input t1code" a "\input ucode", takže uživatel to nemusí
řešit.

Je potřeba si uvědomit, že 8bitovým \TeX{}em sice můžete vynutit načtení 
Unicodových vzorů dělení slov, ale bude vám to málo platné, tedy k ničemu.
Dále je potřeba vědět, že v 16bitovém \TeX{}u můžete načíst vzory dělení
"\..ILtwo" a "\..Cork" korektně jen pro češtinu a slovenštinu, protože další
vzory dělení jsou čteny pomocí triku s aktivními znaky, který dekóduje
8bitový vstup. Nicméně typicky v~16bitovém \TeX{}u není inicializován
8bitový vstup, takže se to poláme.

\newstop

\subsub Nové řídicí sekvence \csplain{}u oproti Knuthovu plainu |
%-----------------------------------------------------------
        Nove ridici sekvence CSplainu

\bgroup \leftskip=\parindent \parindent=0pt

\hbox{\skrt{\tt\char`\\austrian}}   \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            rakouskou němčinu (hodnota 2).
            Vzory dělení pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}

\newstart
"\bi" Přejde na tučnou krurzívu. Příkaz doplňuje sadu příkazů "\rm", "\it" a
"\bf" definovanou v plain\TeX{}u. 
\newstop

"\cmaccents"\nobreak  Nastaví řídicí sekvence "\^", "\`", "\'", "\v" a
            "\"{\tt\char`\"} tak, aby fungovaly stejně, jako
            v~originálním plainu (použití primitivu "\accent").
            Sekvence "\r" je nedefinována. Toto je defaultní
            nastavení. Pokud slovo obsahuje akcentovaný znak zapsaný
            některou z~těchto sekvencí, pak pro ně nefunguje
            automatické dělení.
            
"\cmaccentsmesage" Způsobí výpis informace do logu a na terminál 
            o~použití příkazu "\cmaccents". Pokud vás tato zpráva
            obtěžuje, nastavte "\let\cmaccentsmesage=\relax" před
            vyvoláním příkazu "\cmaccents".

\newstart
"\corklangs" Inicializace vzorů dělení podle T1 kódování (Cork). \newstop

"\csaccents"\nobreak  Nastaví řídicí sekvence "\^", "\`", "\'", "\v",
            "\"{\tt\char`\"} a "\r" tak, aby expandovaly na
            odpovídající 8bitové reprezentace znaků podle ISO-8859-2
            (po "\input t1code" pak expandují na kódování podle
            Corku).  Sekvence "\r u" expanduje na ů. Pokud slovo
            obsahuje akcentovaný znak zapsaný některou z~těchto
            sekvencí, pak pro ně funguje i automatické dělení slov.

"\csaccentsmesage" Způsobí výpis informace do logu a na terminál 
            o~použití příkazu "\csaccents". Pokud vás tato zpráva
            obtěžuje, nastavte "\let\csaccentsmesage=\relax" před
            vyvoláním příkazu "\csaccents".

"\clqq"       Vytiskne levé české uvozovky (\clqq).  

"\crqq"       Vytiskne pravé české uvozovky (\crqq).

\hbox{"\chyph" \new{={\tt\char`\\czlang}}}      
            Aktivuje tabulku dělení slov podle registru "\czech" a
            nastaví stejnoměrné mezerování za tečkami
            (tzv.~"\frenchspacing"). \new{Dále nastavuje
            {\tt\char`\\lefthyphenmin=2} a {\tt\char`\\righthyphenmin=3}. Druhý registr
            lze změnit na dvojku, vzory dělení jsou na to připraveny.}

"\czech"  \nobreak    Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            češtinu (hodnota "\iltwoczech" nebo "\toneczech" podle toho, 
            zda nebylo nebo bylo použito "\input t1code").
 
\hbox{"\ehyph" \new{={\tt\char`\\uslang}}}\nobreak
            Aktivuje tabulku dělení slov podle registru "\USenglish" a
            nastaví větší mezerování za tečkami
            (tzv.~"\nonfrenchspacing"). Toto nastavení je výchozí.

\hbox{\skrt{\tt\char`\\english}}     
\nobreak    \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            britskou angličtinu (hodnota 4).
            Vzory dělení pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}

"\extrahyphenchar"  Alternativní znak spojovníku (-). Kód 156.
            Po "\input t1code" není toto makro definováno.

"\extrahyphens"\nobreak  Nastaví rozdělovací znak pro běžné textové fonty na 
            "\extrahyphenchar". Defaultně je v~plainu jako rozdělovací znak
            nastaven znak minus (ASCI~45), což může činit v~českém
            textu komplikace. \TeX{} totiž v~případě rozdělovacího znaku
            přímo ve vstupním textu může dělit tak, že znak neopakuje
            na dalším řádku. Po "\extrahyphens" bude mít dělicí
            znak kód 156, což je kód, který se na vstupu nevyskytuje.
            Máme tím zaručeno, že ve slovech \uv{je-li} nebude \TeX{}
            dělit vůbec. Jinou aplikací je použití speciální metriky
            nebo dokonce speciálního tvaru pro "\extrahyphenchar".

"\flqq"       Levé francouzské uvozovky (\flqq), které se v~češtině a
            němčině používají vpravo.

"\frqq"       Pravé francouzské uvozovky (\frqq), které se v~češtině a
            němčině používají vlevo, tedy \frqq takto\flqq.

\hbox{\skrt{\tt\char`\\french}}     
           \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            francouzštinu (hodnota 3).
            Vzory dělení pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}

\hbox{\skrt{\tt\char`\\german}}     
            \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            němčinu (hodnota 1).
            Vzory dělení pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}

\hbox{"\iltwoczech"\new{={\tt\char`\\czILtwo}}}
            Konstanta 5 rezervovaná pro číslo tabulky vzorů dělení slov
            pro češtinu při kódování fontů podle ISO-8859-2.

\newstart
"\iltwolangs" Inicializace vzorů dělení podle ISO-8859-2 (implicitní).\newstop

\hbox{"\iltwoslovak"\new{={\tt\char`\\skILtwo}}}
            Konstanta 6 rezervovaná pro číslo tabulky vzorů dělení slov
            pro slovenštinu při kódování fontů podle ISO-8859-2.

"\ogonek"     Vytvoří polský akcent pod písmenem: \ogonek a.

\newstart
"\pattlist"  Seznam všech načtených vzorů dělení. \newstop

"\promile"    Vytiskne znak \promile.

\newstart
"\regfont <přepínač>" Provede registraci fontového přepínače. Tedy přidá 
do existujícího makra "\resizefontall" další dva tokeny:
"\resizefont <přepínač>".

"\resizeall" Provede "\resizefont" podle aktuláně nastaveného "\sizespec" na
sekvence "\tenrm", "\tenit", "\tenbf", "\tenbi" a "\tentt" a případně další
registované fontové přepínače. Příklad:\hfil\break
"\def\sizespec{at12pt}\resizeall \tenrm"\hfil\break 
"Nastavená \it velikost 12pt \bf funguje \bi všude."

"\resizefont <přepínač>"\nobreak Argumentem musí být fontový "<přepínač>", tj. sekvence
        dříve deklarovaná pomocí "\font". Tento "<přepínač>" pozmění
po činnosti příkazu "\resizefont" svůj význam: odkazuje na stejný font ale ve velikosti nastavené podle obsahu 
makra "\sizespec". Naříklad: "\def\sizespec{at14pt}\resizefont\tenbf".
Od této chvíle je "\tenbf" tučný font (stejný, jako byl původní "\tenbf")
ve velikosti 14pt. Změna významu je lokální.

"\resizefontskipat"\nobreak Pomocné makro pro "\resizefont".
\newstop

\hbox{"\shyph"\new{={\tt\char`\\sklang}}}
            Aktivuje tabulku dělení slov podle registru "\slovak" a
            nastaví stejnoměrné mezerování za tečkami
            (tzv.~"\frenchspacing").

\newstart
"\sizespec"  Makro spolupracující s příkazem "\resizefont". Makro
"\sizespec" je buď prázdné, nebo
obsahuje \uv{{\tt at<dimen>}}, nebo \uv{{\tt scaled<number>}}. Nezapomeňte
na klíčová slova {\tt at} resp. {\tt scaled}.

\newstop

"\slovak"     Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            slovenštinu (hodnota "\iltwoslovak" nebo "\toneslovak" podle toho, 
            zda nebylo nebo bylo použito "\input t1code").
 
\newstart
"\tenbi"   Font-selector definovaný jako "\font\tenbi=csbxti10". Je totiž 
užitečné mít preloadovanou fontovou čtveřici "\tenrm", "\tenit", "\tenbf" a
"\tenbi".
\newstop

\hbox{"\toneczech"\new{={\tt\char`\\czCork}}}
            Konstanta 15 rezervovaná pro číslo tabulky vzorů dělení slov
            pro češtinu při kódování fontů podle Corku.

\hbox{"\toneslovak"\new{={\tt\char`\\skCork}}}
           Konstanta 16 rezervovaná pro číslo tabulky vzorů dělení slov
            pro slovenštinu při kódování fontů podle Corku.

\newstart
"\unicodelangs" Inicializace vzorů dělení v Unicode.\newstop

"\USenglish"  Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            americkou angličtinu (hodnota 0).

"\uv"         Makro pro uvozovky. Používá se "\uv{takto}". Makro je
            definováno tak, aby se uvnitř jeho argumentu dala použít
            verbatim konstrukce. To ale způsobí, že je potlačen
            kerning před pravou uvozovkou. Pokud nepoužíváte verbatim
            konstrukce v~argumentu uvozovek, doporučuji makro
            předefinovat jednoduše na: 

\begtt
\long\def\uv#1{\clqq#1\crqq}.
\endtt

{\bf Poznámka:}  \csplain{} nedefinuje makro pro ,jednoduché` uvozovky, protože
           \CSfont{}y neobsahují pro tyto uvozovky speciální znaky. Můžete
           ale místo nich použít čárku a apostrof třeba takto:

\begtt           
\long\def\singleuv#1{,#1`}
\endtt
\par\egroup



\newstart
Při generování UTF-8 \csplain{}u se použije enc\TeX, který přidává primitivy
"\mubyte", "\endmubyte", "\mubytein", "\mubyteout", "\mubytelog",
"\specialout", "\noconvert", "\xordcode", "\xchrcode" a "\xprncode".
Během generování je načten soubor {\tt utf8unkn.tex}, který mapuje
neznámé kódy na "\warntwobytes" a "\warnthreebytes" a tyto sekvence definuje
jako makra. Dále definuje makra "\badutfinput", "\missingutfchar" a
"\xprncodes".{\hbadness=4000\par}
\newstop

\bigskip
\skrt{{\bf Přidání vzorů dělení slov dalších jazyků}}
\par\nobreak\bigskip


\skrt{\csplain{} implicitně načítá jen anglické vzory dělení (US) a české a
slovenské. Od verze {\tt <Feb. 2000>} navíc načítá české a slovenské vzory
dělení nejen v~kódování ISO-8859-2, ale i v~kódování podle Corku.
Anglické vzory dělení jsou implicitně aktivní a přepínáme na ně pomocí
{\tt\char`\\ehyph}. České vzory dělení se zapínají pomocí
{\tt\char`\\chyph} a slovenské
pomocí {\tt\char`\\shyph}.} 

\skrt{Pokud potřebujete přidat další jazyk, pak před generováním formátu 
\csplain{} editujte soubor {\tt hyphen.lan}. Tam najdete příklady doplnění 
vzorů dělení němčiny nebo francouzštiny (stačí odkomentovat
odpovídající řádky). Podle těchto příkladů můžete analogicky zařadit
potřebný další jazyk. Nezapomeňte v~souboru {\tt hyphen.lan} také 
definovat přepínač na nové vzory dělení. 
Pro němčinu definujeme například přepínač {\tt ghyph} takto:}
{\hbadness=3000\par}



{\catcode`!=\active \def!#1!{\skrt{#1}}
\begtt
!\def\ghyph{\language=\german!     
           !\lccode`\'=`\'!      
           !\frenchspacing!
           !\lefthyphenmin=2!      
           !\righthyphenmin=2 }!
\endtt

}
\skrt{Nakonec přegenerujte formát způsobem popsaným v~sekci 4.2.}

\skrt{Vzory dělení západoevropských jazyků jsou většinou kódovány podle
ISO-8859-1, přičemž kódování Cork je nadmnožinou tohoto kódování.  Je
tedy možné přepnout pomocí {\tt\char`\\input t1code} na začátku dokumentu do
Corku, použít fonty kódované podle Corku a pak přepínat mezi češtinou
a třeba němčinou střídavě pomocí přepínačů 
{\tt\char`\\chyph} a {\tt\char`\\ghyph}.}{\hbadness=6500 \par}

\skrt{Vzory dělení exotických jazyků jsou kódovány ve svém specifickém
kódování, ke kterému musíme sehnat font stejně kódovaný. Po přepnutí
do nového jazyka musíme přepnout i na tento font. Dále je nutno řešit
otázku možné kolize vstupního kódování češtiny/slovenštiny se vstupním
kódováním pro nový jazyk. Je proto bezpečnější si pro speciální znaky
jazyka udělat makra, která expandují na znak podle kódování fontu, a
psát vstupní text pomocí těchto maker.}


\subsub \csplain{} a \AMS\TeX | CSplain a AMSTeX
%-------------------------      

\AMS\TeX{} můžete používat v~plainu i \csplain{}u bez nutnosti generovat
kvůli tomu formátový soubor. Máte-li dokument v~\AMS\TeX{}u, napište
jednoduše na jeho začátek:

\begtt
\input amstex
\endtt
%
a dále můžete dokument zpracovat příkazem \csplain{}.


\subsub pdf\TeX{} + \csplain{} = pdf\csplain{} |
%---------------------------------------
        pdfTeX + CSplain = pdfCSplain

Pokud vygenerujete formát \csplain{} pdf\TeX{}em, je potřeba jej nazvat
jinak, aby byl odlišen od formátu \csplain{} pro originální
\TeX{}. Proto je v~\CSTeX{}u zvoleno jméno "pdfcsplain.fmt". 
Dále je potřeba připravit příkaz "pdfcsplain", který spustí
pdf\TeX{} s~formátem "pdfcsplain.fmt" a zajistí případné překódování
na úrovni input procesoru pdf\TeX{}u stejně, jako do dělá příkaz
"csplain". Pokud uživatel nepoužil ve svých makrech
konstrukce měnící sazbu při použití pdf\TeX{}u, měl by dostat
příkazem "pdfcsplain" naprosto stejný výstup jako při použití
příkazu "csplain". Pouze s~tím rozdílem, že výstup nebude v~"dvi"
souboru, ale v~"pdf".

Ve web2c \TeX{}u a odvozených distribucích lze generovat formát
příkazem

\begtt
pdftex -ini -fmt pdfcsplain csplain.ini
\endtt
%
a příkaz "pdfcsplain" v~UNIXu implementovat jako skript s~obsahem

\begtt
pdftex -fmt pdfcsplain -default-translate-file=il2-cs $@
\endtt

Toto je pouze příklad implementace. Na jiných operačních systémech a
jiných \TeX{}ových distribucích se situace může trochu lišit.

Poznamenejme, že v~te\TeX{}u a odvozených distribucích většinou
stačí napsat "pdfcsplain dokument", a pokud jste "pdfcsplain"
ještě nepoužili, vygeneruje se automaticky.



\subsub Historie a budoucnost \csplain{}u | Historie a budoucnost CSplainu
%-------------------------------------

\csplain{} vznikl v~roce 1992 jako jednoduché a minimální rozšíření
Knuthova \hbox{plainu} používající \CSfont{}y a akceptující 8bitový vstup.
Jeho vytvoření bylo motivováno zařazením do em\TeX{}ové distribuce,
která se připravovala k~rozesílání členům \CS{}TUGu.

\csplain{} se opíral a stále opírá o~starší makra {\tt hyphen.lan} a 
{\tt plaina4.tex}, která už měl Olin Ulrych vytvořena dříve.
\csplain{} v~době svého vzniku načítal české vzory dělení, které
vytvořil Láďa Lhotka heuristicky bez použití slovníků a programu 
"patgen". Já jsem pro \csplain{} vytvořil {\tt csplain.ini} a makro 
{\tt csfonts.tex}, umožňující při generování formátu číst přímo Knuthovo
makro {\tt plain.tex}, a přitom natáhnout místo CMfontů \CSfont{}y.

V~roce 1994 byly vzory dělení slov Ládi Lhotky vyměněny za nové české
vzory dělení od Pavla Ševečka, který na to použil slovník a "patgen".
V~rámci své firmy tyto vzory dělení prodává komerčním firmám pro
potřeby DTP programů, jako byly Ventura, PageMaker nebo Quark. Dnes
jsou tyto vzory dělení také například ve Wordu. Aby Pavel Ševeček 
odlišil volně šířené vzory dělení pro \CSTUG{} od komerčně šířených,
volně šířené vzory dělení mírně modifikoval. Tvrdí se, že běžný
uživatel nepozná rozdíl v~kvalitě vzorů dělení komerčních a volně
šířených. Ševečkovy vzory dělení slov jsou výrazně kvalitnější než 
původní Lhotkovy, a proto jsme u~těchto vzorů dělení zůstali. 

Opuštěním Lhotkových vzorů dělení došlo k~poslední změně 
v~\csplain{}u, která může způsobit zpětnou nekompatibilitu: tj. dokumenty
vytvořené v~\csplain{}u před rokem 1994 mohly dopadnout jinak než dnes,
protože některá slova mohla být rozdělena jinak. Od této doby je
\csplain{} fixován a stabilní podobně, jako Knuthův plain.

Protože jsem autorem názvu \csplain{}, souborů {\tt csplain.ini},
"csfonts.tex" a množství dokumentace k~\csplain{}u a protože jej od
jeho vzniku udržuji, rozhodl jsem se přísně dbát na zpětnou
kompatibilitu.  Změny do \csplain{}u dělám jen takové, které jsou
opravdu nezbytné. To se stává jednou za několik let (viz historické
poznámky v~{\tt csplain.ini}). Změny dělám tak, že pouze přidám další
nejnutnější makra, ale stávající makra a jejich význam nechávám
nezměněna. Uživatelům \csplain{}u ručím, že jejich dokumenty napsané
v~\csplain{}u a opírající se o~neměnné fonty (např. \CSfont{}y nebo
base 35 PostScriptové fonty, metriky z~\CSTeX{}u), budou i v~budoucnu
\csplain{}em formátovány naprosto stejně, jako dnes.

Abych mohl takovou záruku uživatelům poskytnout, není \csplain{}
zveřejněn pod GNU GPL, ale jedná se o~licenci velmi podobnou Knuthově.
Přesné znění licence je uvedeno na konci souboru {\tt csplain.ini}.
Zhruba řečeno, jedná se o~\uv{patent na název}. \csplain{} můžete svobodně
distribuovat, používat a měnit, ale pokud jej změníte, nesmíte jej
dále distribuovat pod názvem \csplain{}. Změny v~\csplain{}u může dělat jen
tzv.~\uv{současný administrátor \CSTeX{}u}, což jsem zatím stále já.
Pokud bych v~budoucnu toto břímě někomu předal, pak určitě jen takovému
člověku, který má na budoucnost \csplain{}u stejný názor jako já.

\csplain{} i nadále považuji za minimální rozšíření Knuthova plainu a
nikdy do něj nepřidám žádné složitější makro vylepšující uživatelský
komfort (jako například eplain). Zastávám názor, že uživatel plainu a
\csplain{}u chce mít všechna makra pod svou vlastní kontrolou a raději si
je udělá sám, než aby spoléhal na hotová, ale méně stabilní, řešení.
Uživatel plainu/\csplain{}u si vytváří vlastní stále znovu používaná
makra, která mu musí fungovat ve všech i budoucích verzích
\csplain{}u. Proto se snažím \csplain{} pokud možno neměnit.

Lákavá je například změna definice uvozovek v~\csplain{}u jednoduše na

\begtt
\long\def\uv#1{\clqq#1\crqq}
\endtt

aby fungoval automatický kerning s~oběma stranami uvozovek. Tuto
změnu ale nikdy v~\csplain{}u neudělám, protože není zpětně kompatibilní
se stávajícím řešením. Raději budu psát do omrzení do dokumentace, že
taková jednoduchá definice je asi lepší, než ta z~\csplain{}u, a že si ji
každý může zařadit do svých maker.

Změnu v~\csplain{}u z~"<Feb. 2000>" považuji za asi největší, kterou
jsem byl ochoten udělat. K~zařazení alternativního kódování Cork
(které samozřejmě není a nikdy nebude v~\csplain{}u implicitní), mě
motivovala skutečnost, že se kolem mě pohybovalo mnoho uživatelů
plainu, kteří rádi používají fonty v~tomto alternativním
kódování. Svým krokem jsem jim umožnil používat \csplain{}, takže si
nemusejí vytvářet své vlastní formáty.



\subtitle Formát \cslatex{} | FORMAT CSLATEX
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\newstart Významní uživatelé \LaTeX{}u sice v elektronické konferenci v roce 2012
přiznali, že už \cslatex{} dávno nepoužívají, nicméně se stále přimlouvají,
aby v \CS\TeX{}u zůstal. Nebude ale dále rozvíjen a všem uživatelům je
kladeno silné doporučení, aby přešli na \uv{normální} \LaTeX. Navrhoval jsem
\cslatex{} zrušit úplně (aby to lidi nepletlo), ale nebyl jsem vyslyšen.

Od roku 2012 napíše \cslatex{} při každém spuštění na terminál a do
logu toto:

\begtt
**** WARNING ******* CSLaTeX is obsolete, don't use it please.
**** You can use ``normal'' LaTeX+Babel or XeLaTeX+polyglossia.
\endtt

Pokud použijete \LaTeX{}, pak záhlaví dokumentu může vypadat třeba
takto:

\begtt
\documentclass[a4paper,12pt,twoside]{article}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage[czech]{babel}
\endtt

Při použití Xe\LaTeX{}u s balíčkem {\tt polyglossia} může
záhlaví dokumentu být například takové:

\begtt
\documentclass[a4paper,12pt,twoside]{article}
\usepackage{polyglossia}
\setdefaultlanguage{czech}
\usepackage{fontspec}
\usepackage{xunicode}
\endtt

Následující text až do konce kapitoly bych mohl celý škrtnout, ale
nechám jej beze změny. Čtenář to možná ocení jako materiál ke studiu historie
\CS\TeX{}u.

\newstop


\subsub Různé \LaTeX{}y | Ruzne LaTeXy
%----------------------

Do roku 1992 byl \LaTeX{} udržován Leslie Lamportem. Naposledy měl
jeho \LaTeX{} verzi 2.09. Typické pro tento \uv{starý} \LaTeX{} bylo
použití příkazu "\documentstyle" namísto "\documentclass" v~záhlaví
dokumentu. Tato větev \LaTeX{}u není dále udržována a podporována.
Dnes převzali iniciativu nad \LaTeX{}em Němci Frank Mittelbach a
Rainer Sch\"opf a nazvali jej \LaTeXe. Každý půlrok
vytvářejí novou verzi (většinou obsahující jen opravy předchozí verze)
a názvem dávají najevo, že se jedná o~předchůdce \LaTeX{}u~3, na němž
už deset let pracují. Dokument napsaný pro \LaTeXe{} poznáme vesměs
podle toho, že začíná příkazem "\documentclass" místo "\documentstyle".
\LaTeXe{} ovšem také akceptuje příkaz "\documentstyle", 
přechází přitom do pokusu o~emulaci starého \LaTeX{}u~2.09, a navíc
uživatele upozorní na to, že použil zastaralé záhlaví dokumentu.

V~\LaTeX{}u~\twoe{} je zabudovaná \uv{časovaná bomba} s~rozbuškou
na rok a půl. Ta se projeví při generování formátu, nikoli při běžném
provozu. Pokud generujete formát ze zdrojů \LaTeX{}u, které jsou
starší než rok a půl, generování končí chybou a na terminálu se objeví
varování, že máte instalován příliš starý \LaTeX{} a že je vhodné si 
obstarat nový. Pokud na toto hlášení odpovíte klávesou Enter, formát
se přesto vygeneruje.

V~tomto manuálu se budeme dále zabývat jen dnes asi nejpoužívanějším 
\LaTeX{}em~\twoe. Pojmem \LaTeX{} tedy budeme rozumět 
\LaTeXe. I~za těchto okolností budeme nuceni 
rozlišovat mezi třemi \uv{druhy} \LaTeX{}ů:

\begitems
* vanilla \LaTeX
* babelizovaný \LaTeX
* \cslatex{}
\enditems

Vanilla \LaTeX{} (nedotčený \LaTeX) vzniká vygenerováním formátu
\LaTeX{} pouze za přítomnosti souborů z~adresáře {\tt latex/base}, tj. při
generování nejsou čteny žádné soubory ovlivňující generování
formátu. V~distribuci tedy zcela chybí tyto soubory:
{\tt fonttext.cfg}, {\tt fontmath.cfg},
{\tt preload.cfg} a {\tt hyphen.cfg}.
Tento formát obsahuje pouze anglické dělení slov. Pro český nebo
slovenský jazyk není tedy příliš použitelný. Není často používaný.

Babelizovaný \LaTeX{} vzniká generováním formátu \LaTeX{} za
přítomnosti souborů {\tt fonttext.cfg}, {\tt fontmath.cfg} a
{\tt preload.cfg} z~balíčku generic a {\tt hyphen.cfg} z~balíčku Babel.
Tento formát obsahuje vzory dělení těch jazyků, které jsou v~době
generování formátu uvedeny v~konfiguračním souboru Babelu s~názvem
{\tt language.dat}. Je běžně používaný.

Formát \cslatex{} vzniká generováním formátu \LaTeX{} za přítomnosti souborů
"fonttext.cfg" a "hyphen.cfg" z~balíčku \cslatex{}. Ostatní
soubory ovlivňující generování formátu mohou chybět nebo být z~balíčku
generic. Obvykle je formát \cslatex{}u nazván {\tt cslatex.fmt} a nikoli
{\tt latex.fmt}, aby bylo možno jej odlišit od běžně používaného 
babelizovaného \LaTeX{}u. Z~toho důvodu je v~balíčku \cslatex{}u 
k~dispozici soubor {\tt cslatex.ini}, který provede
"\input latex.ltx". \cslatex{} obsahuje vzory dělení anglického,
českého a slovenského jazyka. Navíc příkaz "cslatex" musí zajistit
konverzi ze vstupního kódování (podle použitého systému) na
vnitřní kódování ISO~8859-2 na úrovni vstupního preprocesoru
\TeX{}u. Tento princip je tedy shodný s~\csplain{}em.

Je patrno, že absolutní jistotu o~tom, jaký \LaTeX{} vlastně
používáme, získáme jen pečlivým pročtením logu po vygenerování
formátu. Koncept, kdy vlastnosti formátu jsou závislé na obsahu
nějakých dodatečných souborů v~distribuci v~době generování
formátů, se mi nelíbí, ale nelze proti tomu nic dělat. Takto
to navrhli tvůrci \LaTeX{}u a je to tedy jejich věc. Důsledek tohoto
rozhodnutí je, že pokud řekneme: \uv{používám \LaTeX}, nikdy není
zcela přesně řečeno, co se tím vlastně myslí. Tím se tento koncept
diametrálně liší od Knuthova plainu nebo též \csplain{}u.

Co se stane, pokud jsou například v~\TeX{}ové distribuci přítomny
hned dva soubory {\tt hyphen.cfg}~-- jeden z~balíčku Babel a druhý 
z~balíčku \cslatex{}? Není-li taková situace v~distribuci řešena speciální
konfigurací, není definováno, který z~těchto souborů se vlastně načte,
a tudíž není dopředu známo, jaký vygenerujeme \LaTeX.

V~novějších web2c distribucích \TeX{}u lze konfigurovat způsob
prohledávání {\tt texmf} stromu podle názvu použitého programu nebo
podle názvu použitého (resp. generovaného) formátu. Nejčastěji jsou
tyto rozdílnosti konfigurovány v~souboru {\tt web2c/texmf.cnf}.
Tam je (mimo jiné) řečeno:

\begtt
% cstex, from Petr Olsak
TEXINPUTS.cslatex= .;$TEXMF/tex/{cslatex,csplain,latex,generic,}//
TEXINPUTS.csplain= .;$TEXMF/tex/{csplain,plain,generic,}//
TEXINPUTS.pdfcslatex= \
          .;$TEXMF/{pdftex,tex}/{cslatex,csplain,latex,generic,}//
TEXINPUTS.pdfcsplain= \
           .;$TEXMF/{pdftex,cstex,tex}/{csplain,plain,generic,}//
\endtt
%
což znamená, že pokud použijeme nebo generujeme formát \cslatex{}, pak se
vstupní soubory přednostně čtou z~adresáře {\tt tex/cslatex} a {\tt
tex/csplain} a teprve potom v~ostatních adresářích. Takže {\tt
hyphen.cfg} a {\tt fonttext.cfg} si ini\TeX{} vezme přednostně
z~adresáře {\tt tex/cslatex}. Při provozu \cslatex{}u pak bude stylový soubor
{\tt czech.sty} nebo {\tt slovak.sty} při použití formátu \cslatex{}
přečten z~adresáře {\tt tex/csplain} a nikoli z~adresáře 
{\tt tex/generic/babel}, kde se nalézá soubor stejného jména, ovšem
pro balík Babel.

Aby se hledací algoritmy přizpůsobily názvu generovaného formátu, je
nutné tento formát při generování \cslatex{}u explicitně specifikovat na
příkazový řádek. Nestačí tedy napsat:

\begtt
$ tex -ini cslatex.ini
\endtt
%
ale musíme psát

\begtt
$ tex -ini -fmt cslatex cslatex.ini
\endtt
%
Při provozu formátu pak stačí psát

\begtt
$ tex -fmt cslatex dokument
\endtt
%
Ve web2c distribuci jsou k~babelizovanému \LaTeX{}u v~konfiguračním
souboru {\tt web2c/texmf.cnf} uvedeny následující řádky:

\begtt
TEXINPUTS.latex = .;$TEXMF/tex/{latex,generic,}//
TEXINPUTS.pdflatex = .;$TEXMF/{pdftex,tex}/{latex,generic,}//
TEXINPUTS = .;$TEXMF/tex/{generic,}//
\endtt
%
což znamená, že formát přednostně hledá vstupní soubory v~adresáři
{\tt tex/generic} a tam je podadresář {\tt babel}. Dokonce je babel
upřednostněn i v~případě, kdy neuvedeme na příkazové řádce 
žádný název formátu.

S~uvedenou konfigurací je možné bezproblémové soužití babelizovaného
\LaTeX{}u s~\cslatex{}em v~jediné distribuci. \cslatex{} pak obvykle voláme
skriptem {\tt cslatex}, který provede {\tt tex -fmt cslatex}, zatímco
babelizovaný \LaTeX{} voláme skriptem {\tt latex}, což spustí
{\tt tex -fmt latex}.

Pokud nelze ve vaší \TeX{}ové distribuci konfigurovat prohledávací 
algoritmy podle názvu formátu, pak je možné soužití babelizovaného
\LaTeX{}u s~\cslatex{}em za předpokladu, že budete dodržovat 
následující zásady:

\begitems
* Babelizovaný \LaTeX{} vygenerujte v~době, kdy není v~distribuci
přítomen \cslatex{}. Tak máte jistotu, že ini\TeX{} nenajde soubor
{\tt hyphen.cfg} z~\cslatex{}u, ale z~balíku Babel. 

* \cslatex{} pak vygenerujte nad adresářem {\tt cslatex}. 
Aktuální adresář má totiž ve všech distribucích \TeX{}u přednost před
ostatními adresáři v~{\tt texmf} stromu. Proto si ini\TeX{} přečte soubory
{\tt fonttext.cfg} a {\tt hyphen.cfg} z~balíčku \cslatex{}.

* Po instalaci \cslatex{}u do {\tt texmf} stromu je nutno ještě vymazat
soubory

\begtt
tex/generic/babel/czech.sty
tex/generic/babel/slovak.sty
\endtt
%
protože soubory s~těmito názvy jsou v~{\tt texmf} stromu
dvojmo. Přitom v~balíčku Babel je nikdy nevyužijete, pokud budete psát
korektní záhlaví dokumentu pro babelizovaný \LaTeX{} (o~tom pojednám
podrobněji v~následující sekci). Na druhé straně soubory 
{\tt czech.sty} a {\tt slovak.sty} z~\cslatex{}u budete potřebovat velmi 
často, takže tyto soubory nemažte.
\enditems


\subsub Záhlaví \LaTeX{}ového dokumentu | Zahlavi LaTeXoveho dokumentu
%--------------------------------------

Pokud používáte \cslatex{}, pak záhlaví dokumentu může mít tvar

\begtt
\documentclass{article} 
\usepackage{czech} % nebo \usepackage{slovak}
... další příkazy záhlaví dokumentu
\begin{document}
...
\end{document}
\endtt

Jestliže zapomenete na "\usepackage{czech}" nebo "\usepackage{slovak}",
pak v~dokumentu nebudou fungovat akcentovaná písmena, nebude zapnuto
české ani slovenské dělení slov a automaticky generované názvy
(kapitoly, sekce, obrázky,~...) nebudou přeloženy do národního jazyka.
V~tomto případě tedy \cslatex{} bude pracovat stejně jako vanilla \LaTeX{}.

Pokud naopak používáte babelizovaný \LaTeX{}, pak záhlaví dokumentu
může mít tvar

\begtt
\documentclass{article}
\usepackage[czech]{babel} % nebo \usepackage[slovak]{babel}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage[kódování-vstupu]{inputenc}
... další příkazy záhlaví dokumentu
\begin{document}
...
\end{document}
\endtt

Všimněte si jiného způsobu volání stylového souboru "czech" nebo "slovak".
V~tomto případě se slovo "czech" či "slovak" zapíše pouze jako volba balíčku
"babel". Prakticky je to realizováno načtením souboru "czech.lfd" nebo
"slovak.lfd". Pro fungování Babelu tedy není vůbec nutná existence
souboru "czech.sty" nebo "slovak.sty". Tyto soubory v~balíčku Babel
sice existují, ale jejich funkce spočívá pouze v~tom, že \uv{vynadají}
uživateli za nesprávné použití příkazu "\usepackage" a dále načítají
odpovídající "lfd" soubor.

Volba "[czech]" nebo "[slovak]" v~balíčku Babel ještě nemusí zajistit
přepnutí na odpovídající dělení slov. K~tomu je navíc potřeba, aby byl
babelizovaný \LaTeX{} s~těmito vzory dělení už vygenerován. 

Na rozdíl od \cslatex{}u není v~babelizovaném \LaTeX{}u řešena
synchronizace vstupního kódování dokumentu s~vnitřním kódováním
\LaTeX{}u. \LaTeX{} implicitně pracuje s~vnitřním
kódováním podle CM fontů (tzv.~"OT1"), což pro většinu jazyků není
užitečné. Je tedy třeba při použití babelizovaného \LaTeX{}u přepnout
do vnitřního kódování podle Corku (tzv.~"T1"), protože v~tomto
kódování jsou načteny vzory dělení. Použijeme tedy balíček fontenc
s~volbou "[T1]". Pak se automaticky použijí též fonty v~tomto kódování.
Babelizovaný \LaTeX{} nepodporuje (na rozdíl od \cslatex{}u) žádné jiné
vnitřní kódování vhodné pro češtinu nebo slovenštinu.

Dále je potřeba v~babelizovaném \LaTeX{}u na vnitřní kódování "[T1]"
navázat vstupní kódování dokumentu. Pokud například máte dokument
napsán v~kódování ISO~8859-2, pak je potřeba použít balíček inputenc 
s~volbou "[latin2]". Pokud máte dokument v~kódování MS~Windows CP~1250,
napište volbu "[cp1250]".


\subsub Vlastnosti \cslatex{}u | Vlastnosti CSLaTeXu
%--------------------------

Uvedeme podrobně rozdíly mezi vanilla \LaTeX{}em a \cslatex{}em.

Oba formáty deklarují vnitřní kódování CM fontů jako implicitní
(tzv.~"OT1") a oba načítají ještě deklaraci kódování podle
Corku (tzv.~"T1"). \cslatex{} navíc načítá deklaraci vnitřního kódování
podle \CSfont{}ů (tzv.~"IL2").

\cslatex{} má ve svém souboru "hyphen.cfg" u~příkazu "\DeclareLanguage"
pro jazyky czech a slovak možnost použít kromě volby "IL2" ještě volbu
"T1". V~novějších distribucích \cslatex{}u jsou již obě volby implicitně 
napsány. V~takovém případě se při generování formátu načtou vzory
dělení češtiny a slovenštiny nejen v~kódování "IL2", ale
také v~kódování "T1". \cslatex{} dále definuje mechanismy přepínání mezi
těmito vzory dělení poté, co uživatel přepne vnitřní kódování
z~"T1" na "IL2" nebo naopak standardními \LaTeX{}ovými prostředky. 
Kvůli tomu je v~\cslatex{}u předefinováno interní makro \LaTeX{}u 
"\DeclareFontEncoding", protože vanilla \LaTeX{} nepředpokládá,
že je po přepnutí kódování nutné přepnout i vzory dělení slov.

V~\cslatex{}u je navíc definováno makro "\splithyphens" a 
"\standardhyphens". Po použití makra "\splithyphens" se
nastaví znak~"-" jako aktivní a funguje podobně jako 
"\discretionary{-}{-}{-}". Znamená to, že slova jako
\uv{je-li} se rozdělí správně česky: \uv{je-/-li}. Spojovník se
opakuje na následujícím řádku. Makro navíc složitě ošetřuje výskyt
"--" a "---", který tiskne \uv{normálně} jako za sebou následující
znaky s~kódem~45, které se promění v~ligaturu pomlčky nebo dlouhé
pomlčky. Makro "\standardhyphens" dává vše do původního stavu,
tj. po jeho použití znak~"-" není aktivní. (Uživatelé \csplain{}u mohou
pro tyto potřeby použít makro podle~\cit{tbn} na straně~217.)

Příkaz "cslatex" musí také zajistit konverzi z~kódování
češtiny/slovenštiny obvyklé v~použitém systému do vnitřního
kódování ISO~8859-2 alias~"IL2". 
Ve web2c distribuci \TeX{}u je proto ve skriptu 
"cslatex" resp.~dávce "cslatex.bat" použit přepínač 
"-default-translate-file". Pro systémy MS~Windows je vedle tohoto
přepínače použita hodnota "cp1250cs", zatímco pro UNIXové systémy se
používá hodnota "il2-cs", což nastavuje konverzi \uv{jedna ku jedné}.
V~jiných distribucích se musí implementovat konverze na úrovni
vstupního procesoru \TeX{}u způsobem závislým na použité
distribuci. Například v~em\TeX{}u je možné použít TCP tabulky.


\subsub Vlastnosti stylových souborů {\tt czech.sty} a {\tt slovak.sty} |
%--------------------------------------------------------------
        Vlastnosti stylovych souboru

V~této sekci budu z~důvodu stručnosti mluvit o~češtině a souboru
"czech.sty", ale to samé samozřejmě platí i pro slovenštinu a stylový
soubor "slovak.sty".

Načtení souboru "czech.sty" z~\cslatex{}u pomocí 
"\usepackage{czech}" způsobí následující změny:

\begitems
* Nastaví se vnitřní kódování \LaTeX{}u na "IL2", takže se
  implicitně použijí \CSfont{}y.
* Inicializuje se české dělení slov v~kódování "IL2".
* Mezerování se nastaví na "\frenchspacing", tj. rovnoměrné mezerování
  mezi slovy i za tečkami.
* Nastaví se české názvy pro jména \uv{Kapitola}, \uv{Obsah} atd.
  Viz následující tabulka.
* Makro "\today" expanduje na český datum.
* Definují se makra "\clqq" a "\crqq" pro dvojité české uvozovky,
  a to i jejich nouzová varianta pro případ, kdy není použito 
  kódování "IL2". Definují se též makra
  "\clq" a "\crq" pro jednoduché české uvozovky.
* Definuje se makro "\uv" jako "\def\uv#1{\clqq#1\crqq}".
* Definují se přepínače "\csprimeson" a "\csprimesoff" (popis viz níže).
\enditems

Tabulka automaticky generovaných slov \LaTeX{}u, která jsou změněna po
načtení "czech.sty" na české názvy:

\begtt
Původní název           czech.sty            slovak.sty
-------------------------------------------------------------
Preface                 Předmluva            Predhovor
References              Reference            Literatúra
Abstract                Abstrakt             Abstrakt
Bibliography            Literatura           Literatúra
Chapter	                Kapitola             Kapitola
Appendix                Příloha              Dodatok
Contents                Obsah                Obsah
List of Figures         Seznam obrázků       Zoznam obrázkov
List of Tables          Seznam tabulek       Zoznam tabuliek
Index                   Rejstřík             Register
Figure                  Obrázek              Obr.
Table                   Tabulka              Tabuľka
Part                    Část                 Časť
encl                    Příloha              Príloha
cc                      Na vědomí            cc.
To                      Komu                 Pre
Page                    Strana               Str.
see                     viz                  viď
see also                viz také             viď tiež
\endtt

Kromě toho styl "czech.sty" akceptuje následující volby:

\bgroup\medskip\leftskip=\parindent \parindent=0pt
"T1"    místo implicitního vnitřního kódování \LaTeX{}u~"IL2"
        se použije kódování "T1".

"IL2"   nemusíte psát, je to implicitní volba.

"OT1"   použije se vnitřní kódování podle CM fontů. Pak samozřejmě
        nefunguje dělení slov češtiny a slovenštiny.

"split" zapne "\splithyphens".

"nocaptions"   výstup makra "\today" a automaticky generovaná slova zůstanou
        v~angličtině.

"olduv" použije se stará definice makra "\uv", která umožňuje
        použít v~argumentu verbatim konstrukce.
%"primeson" zapne "\csprimeson". V současné verzi "czech.sty" není
%        tato volba implementována, ale počítáme s ní do budoucí verze.
\medskip\par\egroup

Například "\usepackage[split,olduv]{czech}" zapne navíc zdvojování
spojovníku při rozdělení a definuje makro "\uv" tak, že jsou možné
verbatim konstrukce uvnitř argumentu.

Nyní vysvětlím vlastnosti přepínačů "\csprimeson" a "\csprimesoff".
Po po\-užití příkazu "\csprimeson" jsou přiděleny znakům 
\uv{"`"} a \uv{"'"} aktivní
kategorie, aby "``takto po anglicku''" zapsané uvozovky se převedly na
\uv{takové} uvozovky. Rovněž "`jednoduché'" anglické uvozovky 
jsou pak vytištěny ,jednoduše`. Makro "\csprimesoff" vrací vše do
původního stavu, kdy jsou uvedené znaky neaktivní. Po načtení
"czech.sty" je implicitně nastaveno "\csprimesoff".

Uvedený popis chování stylového souboru "czech.sty" se týká jen
případu, kdy je tento stylový soubor načten z~\cslatex{}u.  Pokud je
načten z~babelizovaného \LaTeX{}u, pak se provede "\input czech.lfd",
takže veškeré definice \uv{češtiny} jsou v~režii balíku Babel. Tam
například vůbec není definováno makro "\uv". Pokud je "czech.sty"
načten z~\csplain{}u, pak se provede "\chyph", definuje se "\csprimeson",
"\csprimesof" a makro "\today" expanduje na datum po česku. Je-li
načten "czech.sty" z~originálního plainu, pak se provede totéž jen 
s~tím rozdílem, že místo "\chyph" se objeví na terminálu varování 
o~nemožnosti přepnout na české vzory dělení.


\subsub PostScriptové fonty v~\cslatex{}u | PostScriptove fonty v CSLaTeXu
%-------------------------------------
        
Při práci s~PostScriptovými fonty v~\cslatex{}u stačí použít standardní
nástroje NFSS. Například pro zapnutí do fontů rodiny Times~Roman stačí
napsat do záhlaví dokumentu "\usepackage{times}". Protože \cslatex{} při
"\usepackage{czech}" implicitně pracuje
s~vnitřním kódováním podle ISO~8859-2, použijí se v~tomto případě
virtuální fonty z~balíčku "cspsfonts.tar.gz". Z~toho důvodu jsou 
v~balíčku \cslatex{}u přítomny potřebné "fd" soubory. Následující tabulka
ukazuje parametry příkazu "\usepackage" pro rodiny fontů ze
standardní skupiny 35~PostScriptových fontů.

\begtt
Rodina fontů      parametr
--------------------------
Avantgarde Book   avant
Bookman           bookman
Helvetica         helvet
New Century       newcent
Palatino          palatino
Times Roman       times
\endtt


\subsub Použití fontů kódovaných podle Corku (T1 kódování) v~\cslatex{}u |
%--------------------------------------------------------------------
        Pouziti fontu kodovanych podle Corku v CSLaTeXu

Máte-li vzory dělení v~\cslatex{}u načteny i pro kódování T1
(viz příkaz "\DeclareLanguage" v souboru "hyphen.cfg"), pak můžete
místo implicitního vnitřního kódování "IL2" použít kódování "T1".
V~takovém případě se automaticky použijí místo \CSfont{}ů fonty kódované
podle Corku. Vnitřní kódování "T1" inicializujete zápisem:

\begtt
\usepackage[T1]{czech} % nebo \usepackage[T1]{slovak}
\endtt

Protože ale input procesor \TeX{}u při použití příkazu "cslatex"
konvertuje vstupní kódování dokumentu na ISO~8859-2, je v~tomto 
případě nutné navázat na to další konverzí pomocí balíčku inputenc takto:

\begtt
\usepackage[latin2]{inputenc}
\endtt

Zde je potřeba vždy psát "[latin2]", ať je vstupní kódování dokumentu
jakékoli, protože vstupní procesor \TeX{}u nám toto kódování převedl
na ISO~8859-2.

Po zapnutí vnitřního kódování na "T1" lze použít PostScriptové fonty
stejným způsobem jako předtím (například "\usepackage{times}"). Nyní
se ale použijí metriky dodávané v~mezinárodních distribucích \TeX{}u a
kódované podle Corku.


\subsub pdf\TeX{} + \cslatex{} = pdf\cslatex{} |
%---------------------------------------
        pdfTeX + CSLaTeX = pdfCSLaTeX

V~případě spojení \cslatex{}u s~pdf\TeX{}em platí vše naprosto stejně,
jako bylo řečeno v~sekci \uv{pdf\TeX + \csplain{} = pdf\csplain{}}.
Nahraďte v~této sekci slovo \csplain{} slovem \cslatex{} a slovo
pdf\csplain{} slovem pdf\cslatex{} a přečtěte si tuto sekci ještě jednou.


\subsub Historie a budoucnost \cslatex{}u | Historie a budoucnost CSLaTeXu
%-------------------------------------

\cslatex{} vytvořil zhruba v~roce 1992 Jiří Zlatuška. Od něj pochází
myšlenka načtení vzorů dělení stejného jazyka v~různých kódováních a
předefinování vnitřního \LaTeX{}ového makra "\DeclareFontEncoding". 
Na své implementaci \TeX{}u tehdy provozoval mimo jiné fonty
kódované v~KOI-8, takže přepínání vnitřního kódování \LaTeX{}u si
vlastně udělal pro svoje potřeby. 
Jiří Zlatuška je také autorem maker "\splithyphens" a
"\standardhyphens". Veškerá makra napsal dobře
dokumentovaná pro použití v~systému docstrip. Svou práci zveřejnil pod
licencí GPL mimo jiné podle jeho slov proto, že pokud to bude někoho
zajímat, tak to může dále udržovat a zvelebovat podle svých vlastních
představ. On sám se kvůli své zaneprázněnosti v~jiné oblasti 
tímto problémem později zřejmě nezabýval.

Po schůzce tvůrců \CSTeX{}u v~roce 1993 převzal starost o~\cslatex{}
podle dohody Zdeněk Wagner, který vytvořil definice kódování
"IL2". Vytvořil také pro \cslatex{} definiční soubory "fd" jednak 
pro \CSfont{}y a jednak pro PostScriptové fonty z~balíčku 
"cspsfonts.tar.gz". Od něj také pochází implementace \cslatex{}u pro
\LaTeX{}~2.09. V~em\TeX{}ové distribuci \CSTeX{}u je stále tato 
implementace obsažena (pod označením latex209). 

Soubor "czech.sty" má asi podstatně delší historii než \cslatex{}. Pochází 
z~dílny Olina Ulricha. který se zřejmě inspiroval podobným stylovým
souborem pro německý jazyk. Olin rovněž vytvořil makra "\csprimeson" a
"\csprimesoff". Zdeněk Wagner pak převzal Olinův stylový soubor 
a upravil jej pro provoz v~\cslatex{}u. Slovenskou část včetně vzorů 
dělení slov vytvořila Janka Chlebíková. Soubor "slovak.sty" je
přesnou kopií souboru "czech.sty" s~výjimkou slovensky
špecifických částí.

V~duchu licence GPL převzal zhruba v~roce 1997 údržbu \cslatex{}u
Jaroslav \hbox{Šnajdr}. Udělal několik úprav stylových souborů "czech.sty" a
"slovak.sty" včetně přechodu na novou definici uvozovek, uvnitř
jejichž argumentu nefungují verbatim konstrukce. Tím kuriózně
způsobil, že \cslatex{}em od této doby nejde bez chyb formátovat český
překlad úvodu do \LaTeX{}u, který je pod názvem balíčku
"csuvodlat.tar.gz" součástí dokumentace \CSTeX{}u. Je to názorná
ukázka toho, co může způsobit změna kódu, která nerespektuje zpětnou
kompatibilitu. Pan Šnajdr rovněž napsal "html" dokumentaci
k~\cslatex{}u, která popisuje instalaci \cslatex{}u ze zdrojových souborů
použitím docstripu. Použijete-li ale balíček "cslatex.tar.gz",
pak nemusíte docstrip aplikovat, protože vedle zdrojových souborů
jsou tam už přítomny i všechny soubory, které vznikají po aplikaci 
docstripu.

Já osobně jsem o~\LaTeX{} a tím pádem \cslatex{} jevil od začátku
malý zájem, protože celý projekt je závislý na \LaTeX{}u samotném.
Nemám tedy jistotu, jaké změny v~něm současný \LaTeX{}-team udělá a jaké
budou existovat do budoucna potíže se zpětnou kompatibilitou. To je
zásadní odlišnost od Knuthova plainu a \TeX{}u samotného.
Raději jsem se tedy do \LaTeX{}ových věcí nemíchal. 

V~roce 1999 jsem nicméně přidal pár řádek maker do souboru
"czhyphen.tex" tak, aby byl použitelný v~babelizovaném \LaTeX{}u.
Do té doby totiž tato větev \LaTeX{}u používala Lhotkovy
vzory dělení, zatímco v~\cslatex{}u jsme už dávno měli daleko
kvalitnější Ševečkovy vzory dělení. Tyto novější vzory dělení jsou
totiž napsány za použití \TeX{}ových sekvencí, což je sice nezávislé
na kódování češtiny, ale balíček Babel to implicitně nedokáže strávit
a očekává vzory dělení v~kódování "T1". Upravený soubor jsem 
nazval Babelovsky: "czhyph.tex", zatímco v~\CSTeX{}u zůstává původní
soubor "czhyphen.tex". Sjednocení názvů těchto souborů by stejně
nevyřešilo nejednotnost vývoje \cslatex{}u a babelizovaného \LaTeX{}u.

Na výborové schůzi v~roce 1999 jsem dostal za úkol prověřit
možnost spojení babelizovaného \LaTeX{}u s~\cslatex{}em. Neustálé
dotazy začínajících uživatelů, kteří si pletou tyto dva \LaTeX{}y, nás
utvrzují v~tom, že by se pro sloučení mělo něco udělat.

Analyzoval jsem proto makra Babelu a udělal návrh na možné zapracování
funkcionality \cslatex{}u do Babelu. Domnívám se, že \cslatex{} klidně
může přestat existovat, ale babelizovaný \LaTeX{} musí bezpodmínečně
převzít všechny vlastnosti \cslatex{}u tak, aby dokumenty dříve
zpracovávané \cslatex{}em byly naprosto stejně a bez jediné úpravy
zpracované novým babelizovaným \LaTeX{}em. Kvůli tomuto požadavku
musí babelizovaný \LaTeX{} umět načítat vzory dělení stejného jazyka
ve více kódováních, jako to nyní dělá \cslatex{}. Dospěl jsem
k~závěru, že čistým řešením tohoto problému je jedině zásah do jádra
\LaTeX{}u samotného, aby dokázal při změně kódování fontů přepnout
automaticky i vzory dělení. Zlatuška kvůli tomu předefinoval makro
jádra \LaTeX{}u "\DeclareFontEncoding". Tato záplata, či jinak řečeno
odmítnutí původního kódu tohoto makra, je na úrovni Babelu podle mého
názoru velmi nečisté řešení. Skutečnost, že přepínání vzorů dělení při
přepnutí kódování fontů \LaTeX{}ové jádro neřeší, považuji totiž za
chybu \LaTeX{}u. V~roce 1999 jsem tedy požádal \LaTeX{}-team, aby
zapracoval změnu v~duchu Zlatuškova návrhu do \LaTeX{}ového jádra.
Můj návrh nebyl \LaTeX{}-teamem akceptován. Za těchto
okolností nejsem schopen zapracovat funkcionalitu \cslatex{}u do
Babelu, protože to prostě nejde. Uživatelé \LaTeX{}u se budou muset
nadále potýkat s~tím, že jejich oblíbený formát trpí určitou 
schizofrenií.

Společně se sloučením \cslatex{}u s~Babelem jsem připravoval zásadní
revizi stylů "czech.sty" a "slovak.sty" -- v~podstatě jsem měl 
v~úmyslu jejich totální přepsání. Tyto stylové soubory obsahují
množství reliktů z~dob minulých, plno zcela nepoužívaných větví ve
složitém větvení pomocí "\if" a stávají se totálně nepřehlednými.
Protože ale ke sloučení \cslatex{}u s~Babelem nakonec nedošlo, upustil
jsem zatím od plánu pracovat na těch stylových souborech. 
Není ale vyloučeno, že k~tomu dojde v~budoucnosti. V~takovém případě
počítám s~tím, že makra "\splithyphens" a "\standardhyphens"
přesunu z~formátu do stylového souboru, kam přirozeně patří.
Dokumenty, které tato makra používají, a přitom nemají v~záhlaví
"\usepackage{czech}" ani "\usepackage{slovak}", pak nebudou fungovat.
Předpokládám, že takových dokumentů není mnoho, protože \cslatex{} a
stylové soubory jsou většinou používány současně. 

Protože pan Šnajdr se přestal \cslatex{}em zabývat, byl jsem nucen 
v~roce 2002 zanést do stylových souborů jednu opravu podle požadavku
pana Kubena. Neznamená to ale, že bych se ujal iniciativy nad \cslatex{}em.
Jak jsem už vysvětlil, jsem ochoten převzít iniciativu jen tehdy, 
když bude \LaTeX{}ové jádro umět přepínat mezi různě kódovanými 
vzory dělení stejného jazyka. Přitom členové \LaTeX{}-teamu jsou toho
názoru, že to možná bude zapracováno až do \LaTeX{}u~3.

\reference

\bib cstex
WWW stránka \CSTeX{}u {\tt http://petr.olsak.net/cstex/}.

\bib cstex
WWW stránka \csplain{}u {\tt http://petr.olsak.net/csplain.html}.

\bib cstex
WWW stránka makra OPmac {\tt http://petr.olsak.net/opmac.html}.


\bib texbook
Donald Knuth. {\it The \TeX{}book}. Addison Wesley Publishing Company.
Eleventh printing, revised, May 1991,
ISBN 0-201-13447-0

\bib tst
Petr Olšák. {\it Typografický systém \TeX}. Konvoj, Brno~2000,
ISBN~80-85615-91-6

\bib tbn 
Petr Olšák. {\it \TeX{}book naruby}. Konvoj, Brno~2001,
ISBN~80-7302-007-6.

\bib prvni
Petr Olšák. {\it První setkání s~\TeX{}em}. Volně šířený dokument ve
formátech "tex", "ps", "pdf" na 
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/prvni.*}, 22~stran.

\bib putovani
Petr Olšák. {\it Putování písmene ř z klávesy na papír}.
Zpravodaj \CS{}TUGu, 3/1997, strany 109--118.

\bib enctex
Petr Olšák. {\it Rozšíření \TeX{}u enc\TeX}. Rozšíření ve formě
změnového souboru k~"tex.web" je volně šířeno na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/enctex/}.

\bib a2ac
Petr Olšák. {\it Program {\tt a2ac}}. Program včetně zdrojových kódů
v jazyce~C je volně šířen na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/a2ac/}.

\bib cstrip
Petr Olšák. {\it Test {\tt cstrip}}. Test je nepovinnou součástí
\CSTeX{}u. Je volně šířen na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base/cstrip.tar.gz}.

\bib OFS
Petr Olšák. {\it Makro OFS}. \TeX{}ové makro OFS pro práci s
rozsáhlými kolekcemi fontů je volně šířeno na 
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/ofs/}.

\bye