summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
blob: 90193dc83a86bec31af329e812945ba45f47360c (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
623
624
625

% Pár poznámek k novému CSTeXu
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
% 5. 2. 1996                                        Petr Ol¹ák
% Zpracovat formátem csplain, kódování ISO8859-2

\magnification\magstep1

%\input cncent 
% Mù¾ete zru¹it komentáø, máte-li PostScriptový font NewCenturySchlbk

\chyph
\newcount\itemnum                 % Èíslované polo¾ky
\raggedbottom                     % Vynechat dole na stránce pøíp. místo
\emergencystretch=2em

\font\mflogo=logo10               % METAFONT logo

\def\,{\thinspace}
\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi}
\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\ps{Post\-Script}
\def\clqq{\char254 }
\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}}
\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=}
\def\closequotes{\unskip\crqq\relax}
\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
\def\enditems{\par\egroup\medskip}
{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
\gdef\numerate{%                         \numerate napsat tìsnì za \begitems
  \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
    \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}

\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2

\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip}
\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par
  \nobreak\medskip}
\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }}

\title Pár poznámek k~novému CS\TeX{}u
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\noindent Petr Ol¹ák \hfill 5.~února 1996 \medskip

\sub Trocha historie
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Pùvodní \cs\TeX{} vy¹el z~projektu Oldøicha Ulrycha se zámìrem nabídnout
u¾ivatelùm, kteøí problematice (aspoò zpoèátku) nechtìjí rozumìt pøíli¹ do
hloubky, snadnì obsluhovatelný instalaèní balík. ©lo o~to, abychom pro
èlovìka, který jedním dechem polo¾í dvì otázky \uv{co je to \TeX{} a mohl
bych jej vyzkou¹et na svém PC?}, mìli pøipravenou nìjakou odpovìï na otázku
první a {\it snadnou\/} odpovìï na otázku druhou: \uv{tu má¹ diskety a
vyzkou¹ej si to}.

Hlavní pilíø práce spoèíval tedy v~sestavení funkèní instalace pro DOS
z~veøejnì dostupných PD (in public domain) programù. Pùvodnì se
jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a pozdìji o~programy
z~em\TeX{}u. Samozøejmì tam byla zahrnuta té¾ práce programátorù
z~na¹ich zemí. Bylo toti¾ potøeba doplnit pøevzaté programy o~dal¹í
nástroje pro poøizování dokumentù v~èeském a slovenském jazyce. Také
byla snaha pokud mo¾no co nejvíce ulehèit ¾ivot øadovému
u¾ivateli. Znamená to, ¾e u¾ivatel by napøíklad nemìl být nucen pøi
bì¾ných po¾adavcích èíst mnohdy velmi rozsáhlou, nepøehlednou a
nesourodou dokumentaci jednotlivých balíkù PD programù, ze kterých
cílový balík sestával.

V~prehistorické dobì \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedné strany
obtí¾ná, proto¾e plno vìcí pro podporu èe¹tiny a sloven¹tiny bylo teprve ve
vývoji. Z~druhé strany v¹ak byla situace jednodu¹¹í, proto¾e pod pojmem
\uv{zkou¹et \TeX{} na PC} se jaksi samozøejmì oèekávalo prostøedí
operaèního systému DOS.

V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoøení nové verze \cs\TeX{}u,
proto¾e jsem pova¾oval za vhodné zaøadit do nìj svùj program MNU, který
umo¾nil vytváøet modifikovatelné a snadno ovladatelné nabídky pro spou¹tìní
jednotlivých \TeX{}ovských úkolù. Program MNU spolupracuje s~pomìrnì
rozsáhlými DOSovskými dávkami. Je tedy patrné, ¾e i tato verze instalace
se opírala o~jednou¾ivatelský a jednoúlohový operaèní systém DOS.

Jako autoøi instalaèního balíku jsme se tehdy domluvili na tom, ¾e
budeme ka¾doroènì zaèleòovat zmìny a opravy. Proto jsme tehdej¹í verzi
\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok pozdìji s~nepatrnými úpravami byl
dán k~dispozici \cs\TeX{}94. Oèekávalo se, ¾e se v~této øadì bude
pokraèovat\dots

Dnes máme pro PC rùzné operaèní systémy a ten pøevládající%
\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows}
není shodný s~tím, který mají pùvodní autoøi \cs\TeX{}u v~oblibì. Navíc
nemáme jenom PC, ale existují i jiné von Neumannovy strojky, na nich znovu
jiné operaèní systémy a v¹e se spojuje do heterogenních, mnohdy dosti
specifických, sítí. Pro tyto podmínky zatím nebyl \cs\TeX{} stavìný.

Mezi pùvodní cíle \cs\TeX{}u je tøeba zaøadit i snahu po unifikaci øe¹ení
problematiky èeské a slovenské sazby. To má dvì výhody: Za prvé, ¹etøí se
síly programátorù, kteøí podporu pro národní sazbu vytváøejí, proto¾e na
øe¹ení stejného problému nepracují bez vzájemné informovanosti na více
místech souèasnì. Za druhé, ¹etøí se nervy u¾ivatelù, kteøí si vzájemnì
vymìòují \TeX{}ovské dokumenty a zku¹enosti s~\TeX{}em, proto¾e v¹ichni
pracují se stejným produktem.

Tohoto cíle se bohu¾el nepodaøilo dosáhnout.
Dnes se dá tì¾ko posoudit, kolik procent instalací \TeX{}u, na nich¾
se poøizuje sazba v~na¹ich národních jazycích, tvoøí
\cs\TeX{}. Udìláme anketu aspoò mezi èleny \cs TUGu?
Pravdìpodobnì je procento vysoké, ale existují i lokální
instalace postavené na jiných principech øe¹ení národní problematiky.
Nìkteré takové instalace dokonce pøesahují lokální charakter svého
pùsobení. Uveïme napøíklad instalaci pana Kasprzaka, která je navíc ¹íøena
prostøednictvím Internetu.


\sub O~názvu
%%%%%%%%%%%%

Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{èeský a slovenský \TeX}, co¾ asi ka¾dý ví.
Èíslo verze za logem odpovídá roèníku, kdy byla verze pøipravena a ¹íøena.
Oèekávalo se, ¾e bude existovat \cs\TeX{}95, proto¾e pøedcházely verze
\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohu¾el, pro názorový nesoulad mezi úèastníky
diskusní skupiny \uv{tzv. tvùrcù \cs\TeX{}u} a pro následný absolutní
nezájem tìchto úèastníkù pøilo¾it ruku k~dílu, kdy¾ u¾ byla stanovena
koncepce a kdy¾ jsem zveøejnil uvnitø této skupiny alfa verzi, se pøíprava
na verzi 95 protáhla a byla uvedena a¾ v~roce 1996. Dokumentace se na
souèasnou verzi \cs\TeX{}u vìt¹inou odvolává pod èíslem 95, nìkde se pí¹e
\cs\TeX{}95,6. U¾ivatele je tøeba upozornit, ¾e mezi \cs\TeX{}em 95 a
pøedchozími verzemi je hodnì dosti zásadních rozdílù, viz ní¾e.

Proto¾e od nynìj¹í verze platí úmluva, ¾e se jednotlivé moduly
v~\cs\TeX{}u budou opravovat prùbì¾nì, nebudou vznikat dal¹í verze s~èísly
podle roèníkù. Z~toho dùvodu bude asi jednodu¹¹í øíkat nejnovìj¹í verzi
prostì \cs\TeX{}. Pøedchozí verze by se mìly pro odli¹ení dùslednì nazývat
\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 èi \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jisté míry podraz
vùèi u¾ivatelùm, u¾ známe z~produktu souèasného \LaTeX{} teamu. Produkt se
pøekvapivì jmenuje \LaTeX, zatímco to, co jsme byli a¾ dosud zvyklí
\LaTeX{}em nazývat, máme nyní pojmenovávat jako \LaTeX{}2.09. V~dal¹ím
textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} oznaèovat verzi \cs\TeX{}95,6.

®ádná jiná varianta poèe¹tìní \TeX{}u by se nemìla nazývat stejným jménem.
Pouze \cs TUGem oficiálnì podporovaná verze má toto jméno. Toté¾ platí
o~formátech \TeX{}u, které jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~souèasné dobì jde
o~jména {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt
csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud napøíklad najdeme na síti \TeX{}ovský
dokument, který bude mít v~úvodním komentáøi napsáno \uv{zpracovat formátem
csplain}, mìlo by tím být naprosto jednoznaènì øeèeno, o~co jde.


\sub Vymezení pojmu a struktura \cs\TeX{}u
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Název bychom mìli, teï si je¹tì povíme, co to vlastnì ten \cs\TeX{} je.
Døíve jsme mìli situaci jednodu¹¹í, proto¾e jsme vìt¹inou tento název
ztoto¾òovali s~onìmi devatenácti disketami pro DOS. Ov¹em i pøi takovém
pojetí jsme se dopou¹tìli nìkterých omylù a nepøesností. Tøeba tvrzení, ¾e
\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jiné tvrzení, ¾e pod pojmem \cs\TeX{}
si pøedstavím urèité seskupení nabídek realizovaných programem MNU, také
není v~poøádku.

V~souèasné dobì, kdy s~\cs\TeX{}em pracují u¾ivatelé rùzných operaèních
systémù (OS), je tøeba vymezit tento pojem ponìkud opatrnìji.

\cs\TeX{} pro daný OS se skládá z~tìchto komponent:

\begitems  \numerate
* Základ -- \TeX, makra, fonty, ovladaèe. Fungující pro anglický jazyk.
* Prostøedky pro podporu è/s sazby závislé na OS.
* \cs-fonty.
* Makra pro sazbu v~národním prostøedí a dal¹í podpora nezávislá na OS.
\enditems

\Ad 1. Základ vìt¹inou vzniká kompilací Knuthova zdrojového textu {\tt
tex.web} do spustitelného programu pro daný OS. Toté¾ platí pro \mf. Dále
jsou souèástí základu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra
spoleènì s~makry dal¹ích autorù. Napøíklad makra \LaTeX{}u.
V~neposlední øadì základ musí zahrnovat {\tt dvi} ovladaè pro zobrazovací
jednotku v~daném OS, tzv. prohlí¾eè, a ovladaèe pro nejbì¾nìji pou¾ívaná
výstupní zaøízení.

Nebývá obvyklé, aby tento základ vznikl v~dílnách èeských autorù.
Jako základ se pou¾ívají PD instalace \TeX{}u pro daný OS.
Napøíklad pro DOS a OS/2 se pou¾ívá jako základ em\TeX, pro UNIX
je pou¾ita \TeX{}ovská instalace Karla Berryho. Základ není vhodné oznaèovat
jako souèást \cs\TeX{}u ve smyslu vykonané práce autorù \cs\TeX{}u,
ov¹em z~pohledu skuteènosti, ¾e bez základu nám to nepojede, zøejmì se
bez oznaèení \uv{souèást \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme.

Základ urèuje zpùsob balení dal¹ích komponent, tj. napø. strukturu
pou¾itých adresáøù, zpùsob a typ pou¾itého programu pro vytváøení
instalaèních modulù (napøíklad zip nebo tar), zpùsob prezentování
dokumentace a pøípadnì dal¹í nále¾itosti.

\Ad 2. Abychom mohli poøizovat èesky a slovensky psané dokumenty,
potøebujeme nìkteré dal¹í prostøedky, které jsou závislé na pou¾itém OS.
Napøíklad je potøeba zodpovìdìt otázku, jak a zda vùbec øe¹í OS poøizování
zdrojových textù \TeX{}u s~národními abecedami. Jedná se tøeba o~volbu
editoru a pomùcek k~poøizování textù vèetnì nabodeníèek. Také zde
patøí rùzné konvertory, preprocesory (tøeba program vlnka), kontroly
pøeklepù apod. V~ka¾dém OS bude asi tato podpora na jiné úrovni. V~nìkterém
OS mù¾eme mít navíc rùzná \uv{vylep¹ení}, napøíklad program MNU.

Aèkoli se nìkteré vìci z~této oblasti dají pøevzít z~nabídky PD programù,
pøesto je potøeba udìlat v~daném OS kus samostatné programátorské
práce. V¹e, co kdokoli pro svùj OS udìlá, je v~projektu \cs\TeX{} vítáno.
Napøíklad pro UNIXy se v~souèasné dobì dají pou¾ít fonty v~\hbox{ISO8859-2}
zavedené do X aplikace (napøíklad editoru). V~pøípadì Emacsu se dá vkládání
nabodeníèek øe¹it na úrovni maker editoru. Jiná mo¾nost je vyu¾ít pøepínání
tabulky Xmodmap na úrovni X serveru. Pokud napøíklad tyto softwarové
pomùcky nabídnou autoøi do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme potì¹eni.

\Ad 3. V~ka¾dé instalaci \TeX{}u jsou za základní fonty pova¾ovány
Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemìní skuteènost, ¾e instalace
vìt¹inou umí pracovat s~rozsáhlým mno¾stvím dal¹ích, obvykle \ps{}ových,
fontù. Jako základní fonty pro èeskou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u
stanoveny \cs-fonty.

\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejném formátu, jako Computer Modern fonty a
navazují na nì. Jedná se tedy o~formáty {\tt mf} a {\tt tfm}, které
jsou pøenositelné na libovolný OS.

\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazují na makra základu a na \cs-fonty.
Ve v¹ech pøípadech jde o~textové soubory pøenositelné na libovolný OS.
Makra modifikují formáty, pøevzaté ze základu (napøíklad {\tt plain}, {\tt
latex}) tak, aby se v~nich místo Computer Modern fontù pracovalo
s~\cs-fonty. Dále jsou v~tìchto makrech zahrnuty èeské a slovenské vzory
dìlení slov. Výsledné formáty mají pøed pùvodním názvem pøedponu {\tt cs},
tj. tøeba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiální názvy
formátù \cs\TeX{}u.

Kromì maker existují dal¹í pomùcky pro èeskou a slovenskou sazbu,
nezávislé na OS. Uveïme napøíklad virtuální fonty v kódování
\cs-fontù, které umo¾òují sazbu \ps{}ovými fonty v národních jazycích.

\medskip

\uv{\cs\TeX{} pro jistý OS} pøedstavuje relativnì samostatný celek a je
nabízen na ftp serverech v~samostatných adresáøích. Rozlièný mù¾e být
i zpùsob distribuce a zpùsob instalace. Tyto vìci se vìt¹inou podøizují
zpùsobùm, jaké jsou pou¾ity pøi instalaci základu.

První dvì komponenty jsou závislé na operaèním systému, zatímco dal¹í dvì
komponenty se v~rùzných OS neli¹í. Proto tøetí a ètvrtou komponentu
nazýváme {\it jádrem\/} \cs\TeX{}u, které je ve v¹ech OS \uv{skoro} shodné.
Slùvko \uv{skoro} v~sobì zahrnuje pouze nutné transformace textových
souborù, struktury adresáøù a názvù souborù z~dùvodu specifik daného OS:
máme rùzné konce øádkù pro MAC, DOS a UNIX a nìkteré ménìcenné OS
nerozli¹ují velikosti písmen v~názvech souborù a mají velmi nepøíjemné
omezení v~délce názvu.

V~souèasné dobì nabízíme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Základem tohoto \cs\TeX{}u
je em\TeX{}, který je spoleèný pro oba OS. Nad touto instalací lze pou¾itím
balíku {\tt texwin.zip} vytvoøit té¾ podporu pro MS Windows.
Dále existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ov¹em zatím jen v~plenkách.
Základem je instalace Karla Berryho. Nabízené TARy nyní obsahují jen
pøevedené jádro \cs\TeX{}u zabalené do struktury adresáøù podle základu.
Zatím pro UNIX chybí druhá komponenta. Po jednání s~autory softu
spadajícího do druhé komponenty, se pokusím do \cs\TeX{}u pro UNIX zaøadit i
jejich práci. Dále rád pøivítám jakoukoli spolupráci s~u¾ivateli Amigy,
MACu, VAXu apod. Nabízím odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a
okolí, ov¹em o~operaèních systémech samotných vím velmi málo. Doèkáme se
v~brzké dobì roz¹íøení \cs\TeX{}u pro dal¹í OS?


\sub Výhody proti pøedchozí verzi \cs\TeX{}94
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

V~následujících dvou odstavcích si shrneme výhody a nevýhody nové verze
vzhledem ke staré. Tím odpovíme na otázku, zda má pro u¾ivatele smysl
pøecházet na novou verzi \cs\TeX{}u.
Nejvýznamnìj¹í výhody se dají shrnout do následujících
bodù. První dva body se týkají srovnání \cs\TeX{}u pro DOS, ostatní body
mají obecnìj¹í platnost.

\begitems \numerate
* Lep¹í kompatibilita se souèasným em\TeX{}em.
* Konèí (snad) problémy s~{\tt tex386} kontra rùzné DOSovské správy pamìti.
* Je implicitnì zaøazeno automatické dogenerování fontù.
* Je zaøazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe.
* Mo¾nost pou¾ít \ps{}ové fonty i v~národní sazbì.
* Nové vzory dìlení slov pro èe¹tinu.
* Existuje WWW stránka s~pøehledným rozdìlením \cs\TeX{}u do modulù.
\enditems

\Ad 1. V~pùvodním balíku byl základ em\TeX{} pøebrán jen èásteènì
a byl kompletnì pøebalen s~ohledem na potøeby instalace \cs\TeX{}u. Èasem
se objevily dvì nevýhody. Za prvé to odporovalo po¾adavku autora em\TeX{}u
E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druhé, E. Mattes
mezitím pøe¹el k~novìj¹ím verzím a dramaticky zmìnil adresáøovou strukturu
i syntaxi konfiguraèních souborù%
  \footnote{*)}{Takové zásadní zmìny se v~em\TeX{}u odehrávají zhruba
  s~frekvencí dvou let. Není to poprvé, co se s~tím setkáváme, bohu¾el.}.
Tím se distribuovaný \cs\TeX{} znaènì vzdálil od aktuální verze svého
základu a nastaly problémy. Kdy¾ si nìkdo vzpomnìl, ¾e chce tisknout
jazykem PCL na 600\,dpi tiskárnách, nefungovalo to. Kdy¾ si sehnal novìj¹í
verzi ovladaèe, kde byla chyba odstranìna, byl zmaten novým jazykem
konfiguraèního souboru a strukturou adresáøù. Teprve za cenu obrovského
úsilí spojil starý \cs\TeX{} s~novým programem do fungujícího celku.
Podobná vìc platila pro bublinkové tiskárny, nové verze grafických karet
monitoru apod. Tyto vìci ve starém \cs\TeX{}u podporovány nebyly a
kombinací nových ovladaèù em\TeX{}u se starým \cs\TeX{}em pøibývaly potí¾e.

Proto¾e lze pøedpokládat, ¾e v~budoucnu dojde k~dal¹ím zmìnám v~em\TeX{}u,
bude pro snadnìj¹í obnovování \cs\TeX{}u pro DOS jednodu¹¹í pøevzít základ
beze zmìn s~originálnì balenými ZIPy.

\Ad 2. Potì¹ím v¹echny zoufalce, kteøí chtìjí s~DOSem obslou¾it více
ne¾ 640\,kb pamìti pomocí rùzných berlièek, jako je {\tt emm386} a jim
podobné. To s~pùvodní verzí em\TeX{}u ne¹lo moc dohromady. Souèasná verze
em\TeX{}u u¾ obsahuje pøíslu¹né {\tt exe} programy (napø. {\tt
tex386.exe}) ve \uv{vykuchaném} tvaru. Znamená to, ¾e tyto programy
nemají obsluhu roz¹íøené pamìti zahrnutu pøímo v~sobì. Místo toho uvedené
programy spolupracují s~dvìma rùznými podpùrnými nástroji -- {\tt emx} nebo
{\tt rsx}. Nástroj {\tt emx} obsahuje pùvodní Mattesovo pojetí práce
s~roz¹íøenou pamìtí, zatímco {\tt rsx} doká¾e spolupracovat s~{\tt emm386}.
Typ podpùrného nástroje si program vybere automaticky v~závislosti na
pøítomném (nebo nepøítomném) emulátoru pamìti. Dùsledkem toho je, ¾e se to
nepere s~Microsoftským pojetím obsluhy roz¹íøené pamìti.

Nedá se pøedpokládat, ¾e problém pamìti v~DOSu je nav¾dy vyøe¹en. Rùzné
novìj¹í verze zpìtnì nekompatibilních obsluhovaèù pamìti mohou znovu
zpùsobit problémy. Budi¾ pouze útìchou, ¾e se nemusí kvùli tomu (snad)
mìnit verze programù {\tt tex386.exe} a jim podobných, ale staèí vymìnit
pøíslu¹ný {\tt rsx}. Problémy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak
dlouho bude existovat DOS. Zvrácenost tohoto operaèního systému spoèívá v~tom,
¾e nechává na aplikaci, aby se sama nìjak vypoøádala se vstupem do
roz¹íøené pamìti. Pokud na stejném hardware spustíte nìjaký UNIX, bariéra
640\,kb pøestává existovat a operaèní systém nabízí aplikaci tolik
virtuální pamìti, kolik se konfiguruje.

\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabíraly pøevá¾né mno¾ství distribuèních disket
bitové mapy \cs-fontù pro nejrùznìj¹í tiskárny a v~nejrùznìj¹ích
velikostech. Automatické dogenerování bitmap \cs-fontù pak nebylo skoro
potøeba provádìt a bylo implicitnì vypnuté. Dnes se pou¾ívá vìt¹í mno¾ství
typù tiskáren a vìt¹í mno¾ství fontù. Automatické dogenerování bitmap je
proto implicitnì zapnuté. To má pouze tu nevýhodu, ¾e administrátor sítì,
který instaluje \cs\TeX{} do místa zabezpeèeného proti zápisu u¾ivatelem,
musí pozmìnit obsah konfiguraèních souborù, aby se novì generované bitmapy
vytváøely v~místì, kam u¾ivatel zapisovat mù¾e. Pokud se vychází z~malého
mno¾ství hotových bitových map, existuje je¹tì druhá nevýhoda. Tou
je skuteènost, ¾e se na fonty zpoèátku musí chvíli poèkat.

Aby byla trochu kompenzována druhá nevýhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zaøazeny
knihovny bitových map pro pùvodní ètyøi typy podporovaných tiskáren, ov¹em
tyto knihovny zahrnují jen nejpou¾ívanìj¹í minimum. Proto nejsou tak
rozsáhlé. V¹e mimo tyto výchozí knihovny projde automatickým generováním.

\Ad 4. V~nové verzi \cs\TeX{}u jsme se doèkali pøevedení \LaTeX{}u
\twoe{} do národního prostøedí. Tento formát se nyní nazývá {\tt cslatex}.
V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navíc pou¾ít pùvodní formát \LaTeX{} 2.09 a lze si
snadno z~nabídky vybrat, která verze \LaTeX{}u bude pou¾ita.

Výhody nového \LaTeX{}u \twoe{} vám neøeknu, proto¾e \LaTeX{} nepou¾ívám.
Kdo jej pou¾ívá, zøejmì by na¹el celou øádku argumentù, proè pøejít na
\LaTeX{} \twoe.

\Ad 5. V~novém \cs\TeX{}u máte mo¾nost pou¾ít základní skupinu
\ps{}ových fontù. Jsou zaøazeny virtuální popisy tìchto fontù ve stejném
kódování, jako \cs-fonty. Rovnì¾ jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i
{\tt csplain}, která umo¾ní snadné pou¾ití tìchto fontù koncovému
u¾ivateli.

Základní skupina \ps{}ových fontù je instalována v~ka¾dém \ps{}o\-vém RIPu,
tak¾e ji kupujete spoleènì s~RIPem v~tiskárnì. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty
v~nejbli¾¹í dobì té¾ knihovny bitových map tìchto fontù pro nejbì¾nìj¹í
tiskárny v~obvyklých rozli¹eních. Potom bude mo¾né si sazbu s~tìmito
fonty prohlí¾et a tisknout na levných tiskárnách. V~èinnosti ale nebude
automatické generování nestandardních velikostí, proto¾e popisy kreseb
tìchto fontù jsou chránìny licencí a není mo¾né je ¹íøit zdarma.

Pokud pou¾ijete rastrovací mechanismus tìchto fontù z~PD instalace
Ghostscriptu, tj. místo originálních a licencí chránìných fontù ve formátu
{\tt pfb} pou¾ijete volnì ¹íøené {\tt gsf}, velmi vás prosím, nevystavujte
takové dokumenty na veøejnosti. Dìlali byste \TeX{}u jen ostudu.

Je té¾ pøibalen nástroj pro vytvoøení dal¹ích virtuálních popisù
libovolných \ps{}ových fontù. Je jím program {\tt a2ac}. Pokud si tedy
koupíte \ps{}ový font ve Standard AdobeEncoding, pak máte mo¾nost jej
pou¾ít v~èeské sazbì v~\TeX{}u. Doporuèuje se nekupovat poèe¹tìné varianty
tìchto fontù, proto¾e velmi èasto platí, ¾e poèe¹tìný font znamená pomr¹ený
font. Je daleko lep¹í vyu¾ít pro poèe¹tìní nástrojù z~\cs\TeX{}u.

\Ad 6. V~novém \cs\TeX{}u jsou pou¾ity nové vzory dìlení èeských slov
od Pavla ©eveèka a kol. Tyto vzory jsou podstatnì lep¹í, ne¾ vzory dìlení
z~\cs\TeX{}u 94. Slovenské vzory dìlení zatím bohu¾el zùstaly beze
zmìny. Vzory dìlení (èeské i slovenské) jsou navíc ulo¾eny v~souborech
nezávislých na volbì kódování, tj. neovlivní pøípadnì jinou volbu vnitøního
kódování \TeX{}u a jsou snadno pøenositelné do jiných OS.

\Ad 7. Existuje WWW stránka, která informuje o~souèasném stavu
\cs\TeX{}u a pøehlednì ukazuje rozdìlení jednotlivých instalací do modulù
(napøíklad instalaèních ZIPù). Prostøednictvím WWW lze té¾ zkopírovat pøímo
do va¹eho poèítaèe libovolný modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory
modulù elektronickým dopisem.


\sub Nevýhody proti pøedchozí verzi \cs\TeX{}94
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\begitems \numerate
* Neexistuje snadná obnova pøedchozí verze na novou.
* Vìt¹í nároky na disk.
* Ménì komfortní instalaèní procedura.
* Ménì kladen dùraz na DOS.
* Men¹í spolehlivost na rozhraních kompetencí.
* Opravy se budou dìlat za chodu.
\enditems

\Ad 1. Pøedchozí verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nové velmi výraznì
li¹í v~adresáøové struktuøe. Proto pøi pøechodu na novou verzi je nutné
zcela opustit verzi starou. Chcete-li mít obì verze vedle sebe, pøejmenujte
starý adresáø na jiný název ne¾ {\tt emtex} a instalujte nový \cs\TeX{} vedle.
Po pøejmenování staré verze bude je¹tì potøeba pozmìnit obsah i jména
spou¹tìcích dávek staré verze a dále upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt
cfg\char92texset.bat}.

\Ad 2. Proto¾e jsme do \cs\TeX{}u zaøadili kompletní em\TeX{},
nastávají problémy s~velikostí instalace na disku. Tvùrce em\TeX{}u
Eberhard Mattes se tímto systémem intenzívnì zabývá, a tak mu asi je jedno,
¾e jeho instalace zabírá 50\,MB. Ménì jedno to je náhodnému u¾ivateli,
který na svém disku kromì \TeX{}u chce mít plno dal¹ích vìcí a \TeX{}
pova¾uje jen jako nezávazný experiment.

Mattes balí do svých ZIPù skupiny software, které se paralelnì doplòují.
Napøíklad {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve spoleèném ZIPu. Nebo
dokumentace je jednak anglická a jednak nìmecká. A¾ poté, co je ZIP
rozbalen na disk se tedy mù¾e zaèít ¹etøit místem vymazáním zbyteèného
softu. Napøíklad vymazání v¹eho, co se týká OS/2, proto¾e máme zatím jenom
DOS, pøípadnì vymazání ve¹keré nìmecké dokumentace, proto¾e radìji èteme
anglicky.

Jako kompromis byly vytvoøeny tøi varianty, definující mno¾inu pou¾itých
ZIPù pro instalaci. Nejmen¹í varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkèní
minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se dá napøíklad vymazat v¹e, co patøí OS/2
a není pou¾itelné pro DOS a dále nìmecká dokumentace a v¹e se zredukuje na
13\,MB. Pokud dále problematice velmi rozumíme a víme naprosto pøesnì, co
budeme potøebovat a co ne, dají se ruènì dále vymazávat jednotlivosti, a¾
dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odma¾eme \LaTeX{} a necháme jen plain,
dostaneme se na hranici 5\,MB. Men¹í to rozhodnì nikdy nebude. Proto¾e
v~prùbìhu práce se budou generovat formáty a dále fonty, je rozumné pro
minimální nároky poèítat obvykle s~20\,MB. Dal¹í varianty instalace \uv{{\tt
all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po øadì zhruba 38\,MB a 50\,MB.

\Ad 3. Zpùsob balení Mattesových ZIPù tedy znemo¾nil elegantní
instalaci jen tìch èástí \cs\TeX{}u, které skuteènì potøebujeme. Proto
nemìlo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u pou¾ít analogii k~instalaènímu
programu, který známe ze star¹ích verzí.

\Ad 4. A¾ dosud byla práce autorù v~\cs\TeX{}u nejprve inspirována
jejich vlastními potøebami. Souèasná verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvním
balíkem, kdy jsem jako autor balíku nevytvoøil toto dílo pro svou vlastní
potøebu, ale pro druhé. Cítím toti¾ závazek vùèi u¾ivatelùm DOSu, kteøí
novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potøebují. Skuteènì, na
své domácí 286 zùstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, která se mi podaøila
vmìstnat vèetnì starého \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Ka¾dý, kdo má pouze
40\,MB disk ví, co to znamená \uv{disková tíseò}. Tam se prostì nová
verze nevejde a ani se nedá zkou¹et. V~zamìstnání bych asi také nebyl
u¾ivateli pochválen, kdybych pøe¹el na novou verzi, na kterou nejsou
zvyklí. A~já osobnì v~zamìstnání pou¾ívám \TeX{} skoro výhradnì na UNIXu.

Dùsledkem tohoto odklonu autorových potøeb od odvedené práce mù¾e být, a
pravdìpodobnì je, ménì propracovaný a urèitì ménì prozkou¹ený balík.

\Ad 5. Jednotlivé èásti \cs\TeX{}u dìlají rùzní autoøi pod rùznými
operaèními systémy. Výsledná práce pak pøi opomenutí nemusí zcela zapadat
do koncepce \cs\TeX{}u a vznikají potí¾e na \uv{rozhraních kompetencí}.
Pøíkladem je souèasný balík {\tt cslatex}, který vytvoøil Z.~Wagner a
odzkou¹el pod svým operaèním systémem, kterým je OS/2. Pøitom zcela
ignoroval skuteènost, ¾e v~balíku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex}
pøipraveny polo¾ky v~menu a dávky. Tyto dávky ov¹em s~dodaným balíkem
neumìly pracovat. Vznikla otázka, zda zmìnit dávky nebo balík {\tt cslatex}.
Ani já, ani on, jsme nemìli mo¾nost ani chu» vyzkou¹et, zda na¹e dílo na
sebe navazuje, proto¾e nikdo z~nás pøíli¹ nepracuje s~DOSem. V~následující
kapitole se proto pokusím vymezit po¾adavky na autora modulu, co musí
udìlat, aby byl modul bezproblémovì zaøazen do \cs\TeX{}u.

\Ad 6. Je mi jasné, ¾e pro u¾ivatele nebude pøíli¹ snadné sledovat
postupný pohyb ve verzích jednotlivých modulù a jejich opravy, pøesto¾e ka¾dá
významnìj¹í zmìna v~\cs\TeX{}u bude zveøejnìna na listu. 
V~souboru {\tt zmeny.txt} pøístupném jednak pomocí ftp a jednak
pomocí WWW bude pøibývat podrobný záznam o~jednotlivých zmìnách vèetnì data
zanesení zmìny na serveru. Toto opatøení, na rozdíl od skokových zmìn
jednou roènì, umo¾ní autorùm provádìt opravy modulù v~okam¾iku, kdy na to
mají náladu a chu» a já je nebudu muset nutit ke splnìní èasových termínù,
které podle mých zku¹eností stejnì neplnili. Pravda, je to ponìkud ménì
u¾ivatelsky pøehledné, bohu¾el.


\sub Jak zaøadit nový modul
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

I~vy se mù¾ete stát spoluautory \cs\TeX{}u. Kdy¾ vytvoøíte instalaèní modul
(napøíklad ZIP), který je v~souladu se stávající strukturou \cs\TeX{}u pro
daný OS a je jednodu¹e zaèlenitelný do stávajícího stavu, je to jedinì
vítáno. Je ov¹em bezpodmíneènì potøeba, abyste si zkusmo instalovali
souèasnou verzi \cs\TeX{}u pro daný OS a na nìm provedli experiment
zaèlenìní va¹eho modulu. Pøi tomto zaèlenìní je potøeba zaznamenat úkony a
zmìny, které je nutné udìlat v~souborech pocházejících z~rukou jiných
autorù.  Tyto zmìny je pak potøeba podrobnì popsat a zaslat tìmto autorùm.
A¾ je autoøi zaèlení do svých modulù, je teprve mo¾né nový modul zaèlenit do
\cs\TeX{}u.

Pøíklad. Budete chtít pøidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{}
pro DOS. Provedete následující:

\begitems \numerate
* Instalujete si {\it souèasnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS.
* Instalujete svùj balík.
* Provedete zásahy do stávajících souborù (tøeba pøidání polo¾ky v~MNU).
* Odzkou¹íte funkènost instalace vèetnì va¹eho balíku.
* Za¹lete autorovi zmìnìných souborù soupis zmìn (napøíklad mì za¹lete
  instrukci o~zaèlenìní nové polo¾ky do {\tt cfg.mnu} a do instalaèních
  dávek).
* Já provedu potøebné zmìny a vystavím obnovený modul {\tt mnu.zip} a vá¹
  modul {\tt gs.zip}. Také provedu zmìny v~instalaèních dávkách, pøípadnì
  v~dokumentaci.  Nepoèítejte s~tím, ¾e to budu znovu zkou¹et!
* Vy dáte annonci o~novém modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu
  odpovídat na pøípadné problémy a dotazy u¾ivatelù.
\enditems

Samozøejmostí dobøe pøipraveného modulu je nejen správná struktura modulu
ale také dobrý a instruktivní dokumentaèní soubor v~èe¹tinì nebo ve
sloven¹tinì. Také je tøeba (napøíklad v~dokumentaci) rozli¹it va¹i práci od
práce pøevzaté ve formì pøevzatých PD programù a modul by nemìl být
v~rozporu s~po¾adavky autorù pøevzatých PD programù.

Je to dost hodnì práce, ale kdy¾ u¾ takovou vìc jednou udìláte pro sebe,
asi stojí za to ji zveøejnit pro druhé pod hlavièkou \cs\TeX{}u. U¹etøíte
tím práci mnoha dal¹ím lidem, kteøí bohu¾el, jak plyne z~mých zku¹eností,
vám za to ani nebudou pøíli¹ vdìèní.

Zaøazení nìkterých nových modulù mù¾e být nejprve pøedmìtem diskuse
s~autory konkurenèních produktù. Napøíklad zaøadit do \cs\TeX{}u pro DOS
alternativní systém k~systému MNU mù¾e vy¾adovat del¹í diskusi. Netvrdím,
¾e bych byl z~dùvodu své je¹itnosti zásadnì proti. Asi by zále¾elo na
okolnostech a na projektu výsledného uspoøádání modulù.


\sub Co s~pátou disketou
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Kromì PD programù se v~nìkterých komponentách \cs\TeX{}u mohou
vyskytovat i~programy vázané licencí. Takové programy pak \cs TUG
roz¹iøuje podle podmínek stanovených smlouvou mezi autorem,
resp. distributorem a \cs TUGem.

V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor pøeklepù, obojí pro
DOS. Od té doby k~¾ádným dal¹ím nákupùm ani pøechodùm na novìj¹í verze
nedo¹lo. Souèasné vedení \cs TUGu neinklinuje k~pøíli¹ rozsáhlé podpoøe
nákupu podpùrných programù pro \TeX, zvlá¹tì pokud se jedná o~software
závislý na pou¾itém OS.

Zmínìný editor \cs Ed a korektor pøeklepù je podle smluv s~autory mo¾né
bezplatnì ¹íøit jen pro èleny \cs TUGu a není dovoleno jej distribuovat
mimo øady èlenské základny. Tento software je zaøazen na páté disketì
v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatímco celý \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymních
ftp serverech, obsah této páté diskety z~uvedených dùvodù pøístupný není.

Kolektivní èlenové \cs TUGu dostali v~roce 1993 celý \cs\TeX{} 93 na
disketách, vèetnì páté diskety. Individuální èlenové si pak mohli obsah
páté diskety kopírovat od kolektivních èlenù. Dal¹í mo¾ností je distribuce
obsahu páté diskety prostøednictvím Internetu za pou¾ití osobního
identifikaèního èísla (PIN), které na po¾ádání pøidìlí èlenovi \cs TUGu
Martin Bílý.

V~novém \cs\TeX{}u je obsah páté diskety z~pohledu zastoupených souborù
zcela stejný jako c \cs\TeX{}u94, 
ov¹em ZIPy jsou zabalené s~nepatrnì odli¹nou strukturou.
Uvnitø ZIPu je pøidán hlavní adresáø {\tt emtex}, aby struktura tìchto ZIPù
souhlasila se strukturou ostatních ZIPù v~instalaci. Máte-li pátou disketu
z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak staèí pøebalit ZIPy do nové struktury a mù¾ete
disketu pou¾ívat i v~souèasném \cs\TeX{}u. Pro pøebalení je v~\cs\TeX{}u
pøipravena dávka {\tt newcs5.bat}, kterou je mo¾no na \uv{obnovení}
diskety pou¾ít. Upozornìní: Proveïte nejprve zálohu pùvodní diskety.


\sub Kde najdeme novou instalaci?
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymním pøístupem
\medskip
{\tt math.feld.cvut.cz}
\medskip
\noindent v~adresáøi {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~souèasné
dobì adresáøe {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Pøitom první dva
adresáøe jsou zcela toto¾né (UNIXový link), proto¾e distribuce pro DOS a
OS/2 vychází ze stejného základu em\TeX.

Distribuce pro MS Windows je realizována jedním doplòkovým modulem {\tt
texwin.zip}, který je souèástí \cs\TeX{}u pro DOS.

Dále jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvním
je souhrn nejpodstatnìj¹ích diskusních pøíspìvkù, týkajících se \cs\TeX{}u
na diskusní skupinì {\tt cstex}. V~druhém je podrobný seznam zmìn vèetnì
data provedení zmìny v~jednotlivých modulech. Dùvody, proè byla zmìna
provedena, je mnohdy mo¾né vyèíst ze souboru {\tt diskuse.txt}.

Pøi zkopírování \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporuèuji uchovat si soubor {\tt
zmeny.txt}, nebo» tento soubor vlastnì charakterizuje verzi \cs\TeX{}u,
kterou jste si zrovna zkopírovali. Proto¾e jsou zmìny provádìny \uv{za
chodu}, mù¾ete v~budoucnu porovnat svùj soubor {\tt zmeny.txt}
s~vystavovaným a máte pøehled o~rozdílech mezi va¹í verzí \cs\TeX{}u a
vystavovanou.

\cs\TeX{} je rovnì¾ pøístupný prostøednictvím WWW na

\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip

\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primárním serverem \cs\TeX{}u. Ostatní
ftp servery jej mohou zrcadlit.

\cs\TeX{} pro daný OS má vìt¹inou specifický zpùsob instalace a mnohdy té¾
distribuce. Napøíklad \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 mù¾e být ¹íøen té¾ na
disketách 1.44\,MB. Proto je zde pøipravena dávka {\tt makeinst.bat}, která
z~adresáøe, v~nìm¾ jsou v¹echny moduly pohromadì, pøekopíruje instalaèní
soubory na jednotlivé diskety s~oznaèením CS-1 a¾ CS-5, EM-1 a¾ EM-7 a PK-1
a¾ PK-3. Tím vzniká instalaèní sada disket pou¾itelná na poèítaèích s~DOSem
nebo OS/2.

Pro UNIX zatím podobná vìc není udìlána, proto¾e disketové médium pro UNIX
nebývá zcela obvyklé a instalaèní TARy základu daleko pøesahují kapacitu
jedné diskety.

\end