path: root/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex

% Pár poznámek k novému CSTeXu
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
% 5. 2. 1996                                        Petr Ol¹ák
% Zpracovat formátem csplain, kódování ISO8859-2

\magnification\magstep1

%\input cncent 
% Mù¾ete zru¹it komentáø, máte-li PostScriptový font NewCenturySchlbk

\chyph
\newcount\itemnum                 % Èíslované polo¾ky
\raggedbottom                     % Vynechat dole na stránce pøíp. místo
\emergencystretch=2em

\font\mflogo=logo10               % METAFONT logo

\def\,{\thinspace}
\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi}
\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\ps{Post\-Script}
\def\clqq{\char254 }
\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}}
\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=}
\def\closequotes{\unskip\crqq\relax}
\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
\def\enditems{\par\egroup\medskip}
{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
\gdef\numerate{%                         \numerate napsat tìsnì za \begitems
  \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
    \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}

\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2

\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip}
\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par
  \nobreak\medskip}
\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }}

\title Pár poznámek k~novému CS\TeX{}u
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\noindent Petr Ol¹ák \hfill 5.~února 1996 \medskip

\sub Trocha historie
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Pùvodní \cs\TeX{} vy¹el z~projektu Oldøicha Ulrycha se zámìrem nabídnout
u¾ivatelùm, kteøí problematice (aspoò zpoèátku) nechtìjí rozumìt pøíli¹ do
hloubky, snadnì obsluhovatelný instalaèní balík. ©lo o~to, abychom pro
èlovìka, který jedním dechem polo¾í dvì otázky \uv{co je to \TeX{} a mohl
bych jej vyzkou¹et na svém PC?}, mìli pøipravenou nìjakou odpovìï na otázku
první a {\it snadnou\/} odpovìï na otázku druhou: \uv{tu má¹ diskety a
vyzkou¹ej si to}.

Hlavní pilíø práce spoèíval tedy v~sestavení funkèní instalace pro DOS
z~veøejnì dostupných PD (in public domain) programù. Pùvodnì se
jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a pozdìji o~programy
z~em\TeX{}u. Samozøejmì tam byla zahrnuta té¾ práce programátorù
z~na¹ich zemí. Bylo toti¾ potøeba doplnit pøevzaté programy o~dal¹í
nástroje pro poøizování dokumentù v~èeském a slovenském jazyce. Také
byla snaha pokud mo¾no co nejvíce ulehèit ¾ivot øadovému
u¾ivateli. Znamená to, ¾e u¾ivatel by napøíklad nemìl být nucen pøi
bì¾ných po¾adavcích èíst mnohdy velmi rozsáhlou, nepøehlednou a
nesourodou dokumentaci jednotlivých balíkù PD programù, ze kterých
cílový balík sestával.

V~prehistorické dobì \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedné strany
obtí¾ná, proto¾e plno vìcí pro podporu èe¹tiny a sloven¹tiny bylo teprve ve
vývoji. Z~druhé strany v¹ak byla situace jednodu¹¹í, proto¾e pod pojmem
\uv{zkou¹et \TeX{} na PC} se jaksi samozøejmì oèekávalo prostøedí
operaèního systému DOS.

V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoøení nové verze \cs\TeX{}u,
proto¾e jsem pova¾oval za vhodné zaøadit do nìj svùj program MNU, který
umo¾nil vytváøet modifikovatelné a snadno ovladatelné nabídky pro spou¹tìní
jednotlivých \TeX{}ovských úkolù. Program MNU spolupracuje s~pomìrnì
rozsáhlými DOSovskými dávkami. Je tedy patrné, ¾e i tato verze instalace
se opírala o~jednou¾ivatelský a jednoúlohový operaèní systém DOS.

Jako autoøi instalaèního balíku jsme se tehdy domluvili na tom, ¾e
budeme ka¾doroènì zaèleòovat zmìny a opravy. Proto jsme tehdej¹í verzi
\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok pozdìji s~nepatrnými úpravami byl
dán k~dispozici \cs\TeX{}94. Oèekávalo se, ¾e se v~této øadì bude
pokraèovat\dots

Dnes máme pro PC rùzné operaèní systémy a ten pøevládající%
\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows}
není shodný s~tím, který mají pùvodní autoøi \cs\TeX{}u v~oblibì. Navíc
nemáme jenom PC, ale existují i jiné von Neumannovy strojky, na nich znovu
jiné operaèní systémy a v¹e se spojuje do heterogenních, mnohdy dosti
specifických, sítí. Pro tyto podmínky zatím nebyl \cs\TeX{} stavìný.

Mezi pùvodní cíle \cs\TeX{}u je tøeba zaøadit i snahu po unifikaci øe¹ení
problematiky èeské a slovenské sazby. To má dvì výhody: Za prvé, ¹etøí se
síly programátorù, kteøí podporu pro národní sazbu vytváøejí, proto¾e na
øe¹ení stejného problému nepracují bez vzájemné informovanosti na více
místech souèasnì. Za druhé, ¹etøí se nervy u¾ivatelù, kteøí si vzájemnì
vymìòují \TeX{}ovské dokumenty a zku¹enosti s~\TeX{}em, proto¾e v¹ichni
pracují se stejným produktem.

Tohoto cíle se bohu¾el nepodaøilo dosáhnout.
Dnes se dá tì¾ko posoudit, kolik procent instalací \TeX{}u, na nich¾
se poøizuje sazba v~na¹ich národních jazycích, tvoøí
\cs\TeX{}. Udìláme anketu aspoò mezi èleny \cs TUGu?
Pravdìpodobnì je procento vysoké, ale existují i lokální
instalace postavené na jiných principech øe¹ení národní problematiky.
Nìkteré takové instalace dokonce pøesahují lokální charakter svého
pùsobení. Uveïme napøíklad instalaci pana Kasprzaka, která je navíc ¹íøena
prostøednictvím Internetu.


\sub O~názvu
%%%%%%%%%%%%

Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{èeský a slovenský \TeX}, co¾ asi ka¾dý ví.
Èíslo verze za logem odpovídá roèníku, kdy byla verze pøipravena a ¹íøena.
Oèekávalo se, ¾e bude existovat \cs\TeX{}95, proto¾e pøedcházely verze
\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohu¾el, pro názorový nesoulad mezi úèastníky
diskusní skupiny \uv{tzv. tvùrcù \cs\TeX{}u} a pro následný absolutní
nezájem tìchto úèastníkù pøilo¾it ruku k~dílu, kdy¾ u¾ byla stanovena
koncepce a kdy¾ jsem zveøejnil uvnitø této skupiny alfa verzi, se pøíprava
na verzi 95 protáhla a byla uvedena a¾ v~roce 1996. Dokumentace se na
souèasnou verzi \cs\TeX{}u vìt¹inou odvolává pod èíslem 95, nìkde se pí¹e
\cs\TeX{}95,6. U¾ivatele je tøeba upozornit, ¾e mezi \cs\TeX{}em 95 a
pøedchozími verzemi je hodnì dosti zásadních rozdílù, viz ní¾e.

Proto¾e od nynìj¹í verze platí úmluva, ¾e se jednotlivé moduly
v~\cs\TeX{}u budou opravovat prùbì¾nì, nebudou vznikat dal¹í verze s~èísly
podle roèníkù. Z~toho dùvodu bude asi jednodu¹¹í øíkat nejnovìj¹í verzi
prostì \cs\TeX{}. Pøedchozí verze by se mìly pro odli¹ení dùslednì nazývat
\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 èi \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jisté míry podraz
vùèi u¾ivatelùm, u¾ známe z~produktu souèasného \LaTeX{} teamu. Produkt se
pøekvapivì jmenuje \LaTeX, zatímco to, co jsme byli a¾ dosud zvyklí
\LaTeX{}em nazývat, máme nyní pojmenovávat jako \LaTeX{}2.09. V~dal¹ím
textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} oznaèovat verzi \cs\TeX{}95,6.

®ádná jiná varianta poèe¹tìní \TeX{}u by se nemìla nazývat stejným jménem.
Pouze \cs TUGem oficiálnì podporovaná verze má toto jméno. Toté¾ platí
o~formátech \TeX{}u, které jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~souèasné dobì jde
o~jména {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt
csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud napøíklad najdeme na síti \TeX{}ovský
dokument, který bude mít v~úvodním komentáøi napsáno \uv{zpracovat formátem
csplain}, mìlo by tím být naprosto jednoznaènì øeèeno, o~co jde.


\sub Vymezení pojmu a struktura \cs\TeX{}u
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Název bychom mìli, teï si je¹tì povíme, co to vlastnì ten \cs\TeX{} je.
Døíve jsme mìli situaci jednodu¹¹í, proto¾e jsme vìt¹inou tento název
ztoto¾òovali s~onìmi devatenácti disketami pro DOS. Ov¹em i pøi takovém
pojetí jsme se dopou¹tìli nìkterých omylù a nepøesností. Tøeba tvrzení, ¾e
\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jiné tvrzení, ¾e pod pojmem \cs\TeX{}
si pøedstavím urèité seskupení nabídek realizovaných programem MNU, také
není v~poøádku.

V~souèasné dobì, kdy s~\cs\TeX{}em pracují u¾ivatelé rùzných operaèních
systémù (OS), je tøeba vymezit tento pojem ponìkud opatrnìji.

\cs\TeX{} pro daný OS se skládá z~tìchto komponent:

\begitems  \numerate
* Základ -- \TeX, makra, fonty, ovladaèe. Fungující pro anglický jazyk.
* Prostøedky pro podporu è/s sazby závislé na OS.
* \cs-fonty.
* Makra pro sazbu v~národním prostøedí a dal¹í podpora nezávislá na OS.
\enditems

\Ad 1. Základ vìt¹inou vzniká kompilací Knuthova zdrojového textu {\tt
tex.web} do spustitelného programu pro daný OS. Toté¾ platí pro \mf. Dále
jsou souèástí základu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra
spoleènì s~makry dal¹ích autorù. Napøíklad makra \LaTeX{}u.
V~neposlední øadì základ musí zahrnovat {\tt dvi} ovladaè pro zobrazovací
jednotku v~daném OS, tzv. prohlí¾eè, a ovladaèe pro nejbì¾nìji pou¾ívaná
výstupní zaøízení.

Nebývá obvyklé, aby tento základ vznikl v~dílnách èeských autorù.
Jako základ se pou¾ívají PD instalace \TeX{}u pro daný OS.
Napøíklad pro DOS a OS/2 se pou¾ívá jako základ em\TeX, pro UNIX
je pou¾ita \TeX{}ovská instalace Karla Berryho. Základ není vhodné oznaèovat
jako souèást \cs\TeX{}u ve smyslu vykonané práce autorù \cs\TeX{}u,
ov¹em z~pohledu skuteènosti, ¾e bez základu nám to nepojede, zøejmì se
bez oznaèení \uv{souèást \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme.

Základ urèuje zpùsob balení dal¹ích komponent, tj. napø. strukturu
pou¾itých adresáøù, zpùsob a typ pou¾itého programu pro vytváøení
instalaèních modulù (napøíklad zip nebo tar), zpùsob prezentování
dokumentace a pøípadnì dal¹í nále¾itosti.

\Ad 2. Abychom mohli poøizovat èesky a slovensky psané dokumenty,
potøebujeme nìkteré dal¹í prostøedky, které jsou závislé na pou¾itém OS.
Napøíklad je potøeba zodpovìdìt otázku, jak a zda vùbec øe¹í OS poøizování
zdrojových textù \TeX{}u s~národními abecedami. Jedná se tøeba o~volbu
editoru a pomùcek k~poøizování textù vèetnì nabodeníèek. Také zde
patøí rùzné konvertory, preprocesory (tøeba program vlnka), kontroly
pøeklepù apod. V~ka¾dém OS bude asi tato podpora na jiné úrovni. V~nìkterém
OS mù¾eme mít navíc rùzná \uv{vylep¹ení}, napøíklad program MNU.

Aèkoli se nìkteré vìci z~této oblasti dají pøevzít z~nabídky PD programù,
pøesto je potøeba udìlat v~daném OS kus samostatné programátorské
práce. V¹e, co kdokoli pro svùj OS udìlá, je v~projektu \cs\TeX{} vítáno.
Napøíklad pro UNIXy se v~souèasné dobì dají pou¾ít fonty v~\hbox{ISO8859-2}
zavedené do X aplikace (napøíklad editoru). V~pøípadì Emacsu se dá vkládání
nabodeníèek øe¹it na úrovni maker editoru. Jiná mo¾nost je vyu¾ít pøepínání
tabulky Xmodmap na úrovni X serveru. Pokud napøíklad tyto softwarové
pomùcky nabídnou autoøi do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme potì¹eni.

\Ad 3. V~ka¾dé instalaci \TeX{}u jsou za základní fonty pova¾ovány
Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemìní skuteènost, ¾e instalace
vìt¹inou umí pracovat s~rozsáhlým mno¾stvím dal¹ích, obvykle \ps{}ových,
fontù. Jako základní fonty pro èeskou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u
stanoveny \cs-fonty.

\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejném formátu, jako Computer Modern fonty a
navazují na nì. Jedná se tedy o~formáty {\tt mf} a {\tt tfm}, které
jsou pøenositelné na libovolný OS.

\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazují na makra základu a na \cs-fonty.
Ve v¹ech pøípadech jde o~textové soubory pøenositelné na libovolný OS.
Makra modifikují formáty, pøevzaté ze základu (napøíklad {\tt plain}, {\tt
latex}) tak, aby se v~nich místo Computer Modern fontù pracovalo
s~\cs-fonty. Dále jsou v~tìchto makrech zahrnuty èeské a slovenské vzory
dìlení slov. Výsledné formáty mají pøed pùvodním názvem pøedponu {\tt cs},
tj. tøeba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiální názvy
formátù \cs\TeX{}u.

Kromì maker existují dal¹í pomùcky pro èeskou a slovenskou sazbu,
nezávislé na OS. Uveïme napøíklad virtuální fonty v kódování
\cs-fontù, které umo¾òují sazbu \ps{}ovými fonty v národních jazycích.

\medskip

\uv{\cs\TeX{} pro jistý OS} pøedstavuje relativnì samostatný celek a je
nabízen na ftp serverech v~samostatných adresáøích. Rozlièný mù¾e být
i zpùsob distribuce a zpùsob instalace. Tyto vìci se vìt¹inou podøizují
zpùsobùm, jaké jsou pou¾ity pøi instalaci základu.

První dvì komponenty jsou závislé na operaèním systému, zatímco dal¹í dvì
komponenty se v~rùzných OS neli¹í. Proto tøetí a ètvrtou komponentu
nazýváme {\it jádrem\/} \cs\TeX{}u, které je ve v¹ech OS \uv{skoro} shodné.
Slùvko \uv{skoro} v~sobì zahrnuje pouze nutné transformace textových
souborù, struktury adresáøù a názvù souborù z~dùvodu specifik daného OS:
máme rùzné konce øádkù pro MAC, DOS a UNIX a nìkteré ménìcenné OS
nerozli¹ují velikosti písmen v~názvech souborù a mají velmi nepøíjemné
omezení v~délce názvu.

V~souèasné dobì nabízíme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Základem tohoto \cs\TeX{}u
je em\TeX{}, který je spoleèný pro oba OS. Nad touto instalací lze pou¾itím
balíku {\tt texwin.zip} vytvoøit té¾ podporu pro MS Windows.
Dále existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ov¹em zatím jen v~plenkách.
Základem je instalace Karla Berryho. Nabízené TARy nyní obsahují jen
pøevedené jádro \cs\TeX{}u zabalené do struktury adresáøù podle základu.
Zatím pro UNIX chybí druhá komponenta. Po jednání s~autory softu
spadajícího do druhé komponenty, se pokusím do \cs\TeX{}u pro UNIX zaøadit i
jejich práci. Dále rád pøivítám jakoukoli spolupráci s~u¾ivateli Amigy,
MACu, VAXu apod. Nabízím odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a
okolí, ov¹em o~operaèních systémech samotných vím velmi málo. Doèkáme se
v~brzké dobì roz¹íøení \cs\TeX{}u pro dal¹í OS?


\sub Výhody proti pøedchozí verzi \cs\TeX{}94
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

V~následujících dvou odstavcích si shrneme výhody a nevýhody nové verze
vzhledem ke staré. Tím odpovíme na otázku, zda má pro u¾ivatele smysl
pøecházet na novou verzi \cs\TeX{}u.
Nejvýznamnìj¹í výhody se dají shrnout do následujících
bodù. První dva body se týkají srovnání \cs\TeX{}u pro DOS, ostatní body
mají obecnìj¹í platnost.

\begitems \numerate
* Lep¹í kompatibilita se souèasným em\TeX{}em.
* Konèí (snad) problémy s~{\tt tex386} kontra rùzné DOSovské správy pamìti.
* Je implicitnì zaøazeno automatické dogenerování fontù.
* Je zaøazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe.
* Mo¾nost pou¾ít \ps{}ové fonty i v~národní sazbì.
* Nové vzory dìlení slov pro èe¹tinu.
* Existuje WWW stránka s~pøehledným rozdìlením \cs\TeX{}u do modulù.
\enditems

\Ad 1. V~pùvodním balíku byl základ em\TeX{} pøebrán jen èásteènì
a byl kompletnì pøebalen s~ohledem na potøeby instalace \cs\TeX{}u. Èasem
se objevily dvì nevýhody. Za prvé to odporovalo po¾adavku autora em\TeX{}u
E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druhé, E. Mattes
mezitím pøe¹el k~novìj¹ím verzím a dramaticky zmìnil adresáøovou strukturu
i syntaxi konfiguraèních souborù%
  \footnote{*)}{Takové zásadní zmìny se v~em\TeX{}u odehrávají zhruba
  s~frekvencí dvou let. Není to poprvé, co se s~tím setkáváme, bohu¾el.}.
Tím se distribuovaný \cs\TeX{} znaènì vzdálil od aktuální verze svého
základu a nastaly problémy. Kdy¾ si nìkdo vzpomnìl, ¾e chce tisknout
jazykem PCL na 600\,dpi tiskárnách, nefungovalo to. Kdy¾ si sehnal novìj¹í
verzi ovladaèe, kde byla chyba odstranìna, byl zmaten novým jazykem
konfiguraèního souboru a strukturou adresáøù. Teprve za cenu obrovského
úsilí spojil starý \cs\TeX{} s~novým programem do fungujícího celku.
Podobná vìc platila pro bublinkové tiskárny, nové verze grafických karet
monitoru apod. Tyto vìci ve starém \cs\TeX{}u podporovány nebyly a
kombinací nových ovladaèù em\TeX{}u se starým \cs\TeX{}em pøibývaly potí¾e.

Proto¾e lze pøedpokládat, ¾e v~budoucnu dojde k~dal¹ím zmìnám v~em\TeX{}u,
bude pro snadnìj¹í obnovování \cs\TeX{}u pro DOS jednodu¹¹í pøevzít základ
beze zmìn s~originálnì balenými ZIPy.

\Ad 2. Potì¹ím v¹echny zoufalce, kteøí chtìjí s~DOSem obslou¾it více
ne¾ 640\,kb pamìti pomocí rùzných berlièek, jako je {\tt emm386} a jim
podobné. To s~pùvodní verzí em\TeX{}u ne¹lo moc dohromady. Souèasná verze
em\TeX{}u u¾ obsahuje pøíslu¹né {\tt exe} programy (napø. {\tt
tex386.exe}) ve \uv{vykuchaném} tvaru. Znamená to, ¾e tyto programy
nemají obsluhu roz¹íøené pamìti zahrnutu pøímo v~sobì. Místo toho uvedené
programy spolupracují s~dvìma rùznými podpùrnými nástroji -- {\tt emx} nebo
{\tt rsx}. Nástroj {\tt emx} obsahuje pùvodní Mattesovo pojetí práce
s~roz¹íøenou pamìtí, zatímco {\tt rsx} doká¾e spolupracovat s~{\tt emm386}.
Typ podpùrného nástroje si program vybere automaticky v~závislosti na
pøítomném (nebo nepøítomném) emulátoru pamìti. Dùsledkem toho je, ¾e se to
nepere s~Microsoftským pojetím obsluhy roz¹íøené pamìti.

Nedá se pøedpokládat, ¾e problém pamìti v~DOSu je nav¾dy vyøe¹en. Rùzné
novìj¹í verze zpìtnì nekompatibilních obsluhovaèù pamìti mohou znovu
zpùsobit problémy. Budi¾ pouze útìchou, ¾e se nemusí kvùli tomu (snad)
mìnit verze programù {\tt tex386.exe} a jim podobných, ale staèí vymìnit
pøíslu¹ný {\tt rsx}. Problémy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak
dlouho bude existovat DOS. Zvrácenost tohoto operaèního systému spoèívá v~tom,
¾e nechává na aplikaci, aby se sama nìjak vypoøádala se vstupem do
roz¹íøené pamìti. Pokud na stejném hardware spustíte nìjaký UNIX, bariéra
640\,kb pøestává existovat a operaèní systém nabízí aplikaci tolik
virtuální pamìti, kolik se konfiguruje.

\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabíraly pøevá¾né mno¾ství distribuèních disket
bitové mapy \cs-fontù pro nejrùznìj¹í tiskárny a v~nejrùznìj¹ích
velikostech. Automatické dogenerování bitmap \cs-fontù pak nebylo skoro
potøeba provádìt a bylo implicitnì vypnuté. Dnes se pou¾ívá vìt¹í mno¾ství
typù tiskáren a vìt¹í mno¾ství fontù. Automatické dogenerování bitmap je
proto implicitnì zapnuté. To má pouze tu nevýhodu, ¾e administrátor sítì,
který instaluje \cs\TeX{} do místa zabezpeèeného proti zápisu u¾ivatelem,
musí pozmìnit obsah konfiguraèních souborù, aby se novì generované bitmapy
vytváøely v~místì, kam u¾ivatel zapisovat mù¾e. Pokud se vychází z~malého
mno¾ství hotových bitových map, existuje je¹tì druhá nevýhoda. Tou
je skuteènost, ¾e se na fonty zpoèátku musí chvíli poèkat.

Aby byla trochu kompenzována druhá nevýhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zaøazeny
knihovny bitových map pro pùvodní ètyøi typy podporovaných tiskáren, ov¹em
tyto knihovny zahrnují jen nejpou¾ívanìj¹í minimum. Proto nejsou tak
rozsáhlé. V¹e mimo tyto výchozí knihovny projde automatickým generováním.

\Ad 4. V~nové verzi \cs\TeX{}u jsme se doèkali pøevedení \LaTeX{}u
\twoe{} do národního prostøedí. Tento formát se nyní nazývá {\tt cslatex}.
V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navíc pou¾ít pùvodní formát \LaTeX{} 2.09 a lze si
snadno z~nabídky vybrat, která verze \LaTeX{}u bude pou¾ita.

Výhody nového \LaTeX{}u \twoe{} vám neøeknu, proto¾e \LaTeX{} nepou¾ívám.
Kdo jej pou¾ívá, zøejmì by na¹el celou øádku argumentù, proè pøejít na
\LaTeX{} \twoe.

\Ad 5. V~novém \cs\TeX{}u máte mo¾nost pou¾ít základní skupinu
\ps{}ových fontù. Jsou zaøazeny virtuální popisy tìchto fontù ve stejném
kódování, jako \cs-fonty. Rovnì¾ jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i
{\tt csplain}, která umo¾ní snadné pou¾ití tìchto fontù koncovému
u¾ivateli.

Základní skupina \ps{}ových fontù je instalována v~ka¾dém \ps{}o\-vém RIPu,
tak¾e ji kupujete spoleènì s~RIPem v~tiskárnì. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty
v~nejbli¾¹í dobì té¾ knihovny bitových map tìchto fontù pro nejbì¾nìj¹í
tiskárny v~obvyklých rozli¹eních. Potom bude mo¾né si sazbu s~tìmito
fonty prohlí¾et a tisknout na levných tiskárnách. V~èinnosti ale nebude
automatické generování nestandardních velikostí, proto¾e popisy kreseb
tìchto fontù jsou chránìny licencí a není mo¾né je ¹íøit zdarma.

Pokud pou¾ijete rastrovací mechanismus tìchto fontù z~PD instalace
Ghostscriptu, tj. místo originálních a licencí chránìných fontù ve formátu
{\tt pfb} pou¾ijete volnì ¹íøené {\tt gsf}, velmi vás prosím, nevystavujte
takové dokumenty na veøejnosti. Dìlali byste \TeX{}u jen ostudu.

Je té¾ pøibalen nástroj pro vytvoøení dal¹ích virtuálních popisù
libovolných \ps{}ových fontù. Je jím program {\tt a2ac}. Pokud si tedy
koupíte \ps{}ový font ve Standard AdobeEncoding, pak máte mo¾nost jej
pou¾ít v~èeské sazbì v~\TeX{}u. Doporuèuje se nekupovat poèe¹tìné varianty
tìchto fontù, proto¾e velmi èasto platí, ¾e poèe¹tìný font znamená pomr¹ený
font. Je daleko lep¹í vyu¾ít pro poèe¹tìní nástrojù z~\cs\TeX{}u.

\Ad 6. V~novém \cs\TeX{}u jsou pou¾ity nové vzory dìlení èeských slov
od Pavla ©eveèka a kol. Tyto vzory jsou podstatnì lep¹í, ne¾ vzory dìlení
z~\cs\TeX{}u 94. Slovenské vzory dìlení zatím bohu¾el zùstaly beze
zmìny. Vzory dìlení (èeské i slovenské) jsou navíc ulo¾eny v~souborech
nezávislých na volbì kódování, tj. neovlivní pøípadnì jinou volbu vnitøního
kódování \TeX{}u a jsou snadno pøenositelné do jiných OS.

\Ad 7. Existuje WWW stránka, která informuje o~souèasném stavu
\cs\TeX{}u a pøehlednì ukazuje rozdìlení jednotlivých instalací do modulù
(napøíklad instalaèních ZIPù). Prostøednictvím WWW lze té¾ zkopírovat pøímo
do va¹eho poèítaèe libovolný modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory
modulù elektronickým dopisem.


\sub Nevýhody proti pøedchozí verzi \cs\TeX{}94
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\begitems \numerate
* Neexistuje snadná obnova pøedchozí verze na novou.
* Vìt¹í nároky na disk.
* Ménì komfortní instalaèní procedura.
* Ménì kladen dùraz na DOS.
* Men¹í spolehlivost na rozhraních kompetencí.
* Opravy se budou dìlat za chodu.
\enditems

\Ad 1. Pøedchozí verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nové velmi výraznì
li¹í v~adresáøové struktuøe. Proto pøi pøechodu na novou verzi je nutné
zcela opustit verzi starou. Chcete-li mít obì verze vedle sebe, pøejmenujte
starý adresáø na jiný název ne¾ {\tt emtex} a instalujte nový \cs\TeX{} vedle.
Po pøejmenování staré verze bude je¹tì potøeba pozmìnit obsah i jména
spou¹tìcích dávek staré verze a dále upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt
cfg\char92texset.bat}.

\Ad 2. Proto¾e jsme do \cs\TeX{}u zaøadili kompletní em\TeX{},
nastávají problémy s~velikostí instalace na disku. Tvùrce em\TeX{}u
Eberhard Mattes se tímto systémem intenzívnì zabývá, a tak mu asi je jedno,
¾e jeho instalace zabírá 50\,MB. Ménì jedno to je náhodnému u¾ivateli,
který na svém disku kromì \TeX{}u chce mít plno dal¹ích vìcí a \TeX{}
pova¾uje jen jako nezávazný experiment.

Mattes balí do svých ZIPù skupiny software, které se paralelnì doplòují.
Napøíklad {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve spoleèném ZIPu. Nebo
dokumentace je jednak anglická a jednak nìmecká. A¾ poté, co je ZIP
rozbalen na disk se tedy mù¾e zaèít ¹etøit místem vymazáním zbyteèného
softu. Napøíklad vymazání v¹eho, co se týká OS/2, proto¾e máme zatím jenom
DOS, pøípadnì vymazání ve¹keré nìmecké dokumentace, proto¾e radìji èteme
anglicky.

Jako kompromis byly vytvoøeny tøi varianty, definující mno¾inu pou¾itých
ZIPù pro instalaci. Nejmen¹í varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkèní
minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se dá napøíklad vymazat v¹e, co patøí OS/2
a není pou¾itelné pro DOS a dále nìmecká dokumentace a v¹e se zredukuje na
13\,MB. Pokud dále problematice velmi rozumíme a víme naprosto pøesnì, co
budeme potøebovat a co ne, dají se ruènì dále vymazávat jednotlivosti, a¾
dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odma¾eme \LaTeX{} a necháme jen plain,
dostaneme se na hranici 5\,MB. Men¹í to rozhodnì nikdy nebude. Proto¾e
v~prùbìhu práce se budou generovat formáty a dále fonty, je rozumné pro
minimální nároky poèítat obvykle s~20\,MB. Dal¹í varianty instalace \uv{{\tt
all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po øadì zhruba 38\,MB a 50\,MB.

\Ad 3. Zpùsob balení Mattesových ZIPù tedy znemo¾nil elegantní
instalaci jen tìch èástí \cs\TeX{}u, které skuteènì potøebujeme. Proto
nemìlo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u pou¾ít analogii k~instalaènímu
programu, který známe ze star¹ích verzí.

\Ad 4. A¾ dosud byla práce autorù v~\cs\TeX{}u nejprve inspirována
jejich vlastními potøebami. Souèasná verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvním
balíkem, kdy jsem jako autor balíku nevytvoøil toto dílo pro svou vlastní
potøebu, ale pro druhé. Cítím toti¾ závazek vùèi u¾ivatelùm DOSu, kteøí
novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potøebují. Skuteènì, na
své domácí 286 zùstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, která se mi podaøila
vmìstnat vèetnì starého \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Ka¾dý, kdo má pouze
40\,MB disk ví, co to znamená \uv{disková tíseò}. Tam se prostì nová
verze nevejde a ani se nedá zkou¹et. V~zamìstnání bych asi také nebyl
u¾ivateli pochválen, kdybych pøe¹el na novou verzi, na kterou nejsou
zvyklí. A~já osobnì v~zamìstnání pou¾ívám \TeX{} skoro výhradnì na UNIXu.

Dùsledkem tohoto odklonu autorových potøeb od odvedené práce mù¾e být, a
pravdìpodobnì je, ménì propracovaný a urèitì ménì prozkou¹ený balík.

\Ad 5. Jednotlivé èásti \cs\TeX{}u dìlají rùzní autoøi pod rùznými
operaèními systémy. Výsledná práce pak pøi opomenutí nemusí zcela zapadat
do koncepce \cs\TeX{}u a vznikají potí¾e na \uv{rozhraních kompetencí}.
Pøíkladem je souèasný balík {\tt cslatex}, který vytvoøil Z.~Wagner a
odzkou¹el pod svým operaèním systémem, kterým je OS/2. Pøitom zcela
ignoroval skuteènost, ¾e v~balíku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex}
pøipraveny polo¾ky v~menu a dávky. Tyto dávky ov¹em s~dodaným balíkem
neumìly pracovat. Vznikla otázka, zda zmìnit dávky nebo balík {\tt cslatex}.
Ani já, ani on, jsme nemìli mo¾nost ani chu» vyzkou¹et, zda na¹e dílo na
sebe navazuje, proto¾e nikdo z~nás pøíli¹ nepracuje s~DOSem. V~následující
kapitole se proto pokusím vymezit po¾adavky na autora modulu, co musí
udìlat, aby byl modul bezproblémovì zaøazen do \cs\TeX{}u.

\Ad 6. Je mi jasné, ¾e pro u¾ivatele nebude pøíli¹ snadné sledovat
postupný pohyb ve verzích jednotlivých modulù a jejich opravy, pøesto¾e ka¾dá
významnìj¹í zmìna v~\cs\TeX{}u bude zveøejnìna na listu. 
V~souboru {\tt zmeny.txt} pøístupném jednak pomocí ftp a jednak
pomocí WWW bude pøibývat podrobný záznam o~jednotlivých zmìnách vèetnì data
zanesení zmìny na serveru. Toto opatøení, na rozdíl od skokových zmìn
jednou roènì, umo¾ní autorùm provádìt opravy modulù v~okam¾iku, kdy na to
mají náladu a chu» a já je nebudu muset nutit ke splnìní èasových termínù,
které podle mých zku¹eností stejnì neplnili. Pravda, je to ponìkud ménì
u¾ivatelsky pøehledné, bohu¾el.


\sub Jak zaøadit nový modul
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

I~vy se mù¾ete stát spoluautory \cs\TeX{}u. Kdy¾ vytvoøíte instalaèní modul
(napøíklad ZIP), který je v~souladu se stávající strukturou \cs\TeX{}u pro
daný OS a je jednodu¹e zaèlenitelný do stávajícího stavu, je to jedinì
vítáno. Je ov¹em bezpodmíneènì potøeba, abyste si zkusmo instalovali
souèasnou verzi \cs\TeX{}u pro daný OS a na nìm provedli experiment
zaèlenìní va¹eho modulu. Pøi tomto zaèlenìní je potøeba zaznamenat úkony a
zmìny, které je nutné udìlat v~souborech pocházejících z~rukou jiných
autorù.  Tyto zmìny je pak potøeba podrobnì popsat a zaslat tìmto autorùm.
A¾ je autoøi zaèlení do svých modulù, je teprve mo¾né nový modul zaèlenit do
\cs\TeX{}u.

Pøíklad. Budete chtít pøidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{}
pro DOS. Provedete následující:

\begitems \numerate
* Instalujete si {\it souèasnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS.
* Instalujete svùj balík.
* Provedete zásahy do stávajících souborù (tøeba pøidání polo¾ky v~MNU).
* Odzkou¹íte funkènost instalace vèetnì va¹eho balíku.
* Za¹lete autorovi zmìnìných souborù soupis zmìn (napøíklad mì za¹lete
  instrukci o~zaèlenìní nové polo¾ky do {\tt cfg.mnu} a do instalaèních
  dávek).
* Já provedu potøebné zmìny a vystavím obnovený modul {\tt mnu.zip} a vá¹
  modul {\tt gs.zip}. Také provedu zmìny v~instalaèních dávkách, pøípadnì
  v~dokumentaci.  Nepoèítejte s~tím, ¾e to budu znovu zkou¹et!
* Vy dáte annonci o~novém modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu
  odpovídat na pøípadné problémy a dotazy u¾ivatelù.
\enditems

Samozøejmostí dobøe pøipraveného modulu je nejen správná struktura modulu
ale také dobrý a instruktivní dokumentaèní soubor v~èe¹tinì nebo ve
sloven¹tinì. Také je tøeba (napøíklad v~dokumentaci) rozli¹it va¹i práci od
práce pøevzaté ve formì pøevzatých PD programù a modul by nemìl být
v~rozporu s~po¾adavky autorù pøevzatých PD programù.

Je to dost hodnì práce, ale kdy¾ u¾ takovou vìc jednou udìláte pro sebe,
asi stojí za to ji zveøejnit pro druhé pod hlavièkou \cs\TeX{}u. U¹etøíte
tím práci mnoha dal¹ím lidem, kteøí bohu¾el, jak plyne z~mých zku¹eností,
vám za to ani nebudou pøíli¹ vdìèní.

Zaøazení nìkterých nových modulù mù¾e být nejprve pøedmìtem diskuse
s~autory konkurenèních produktù. Napøíklad zaøadit do \cs\TeX{}u pro DOS
alternativní systém k~systému MNU mù¾e vy¾adovat del¹í diskusi. Netvrdím,
¾e bych byl z~dùvodu své je¹itnosti zásadnì proti. Asi by zále¾elo na
okolnostech a na projektu výsledného uspoøádání modulù.


\sub Co s~pátou disketou
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Kromì PD programù se v~nìkterých komponentách \cs\TeX{}u mohou
vyskytovat i~programy vázané licencí. Takové programy pak \cs TUG
roz¹iøuje podle podmínek stanovených smlouvou mezi autorem,
resp. distributorem a \cs TUGem.

V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor pøeklepù, obojí pro
DOS. Od té doby k~¾ádným dal¹ím nákupùm ani pøechodùm na novìj¹í verze
nedo¹lo. Souèasné vedení \cs TUGu neinklinuje k~pøíli¹ rozsáhlé podpoøe
nákupu podpùrných programù pro \TeX, zvlá¹tì pokud se jedná o~software
závislý na pou¾itém OS.

Zmínìný editor \cs Ed a korektor pøeklepù je podle smluv s~autory mo¾né
bezplatnì ¹íøit jen pro èleny \cs TUGu a není dovoleno jej distribuovat
mimo øady èlenské základny. Tento software je zaøazen na páté disketì
v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatímco celý \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymních
ftp serverech, obsah této páté diskety z~uvedených dùvodù pøístupný není.

Kolektivní èlenové \cs TUGu dostali v~roce 1993 celý \cs\TeX{} 93 na
disketách, vèetnì páté diskety. Individuální èlenové si pak mohli obsah
páté diskety kopírovat od kolektivních èlenù. Dal¹í mo¾ností je distribuce
obsahu páté diskety prostøednictvím Internetu za pou¾ití osobního
identifikaèního èísla (PIN), které na po¾ádání pøidìlí èlenovi \cs TUGu
Martin Bílý.

V~novém \cs\TeX{}u je obsah páté diskety z~pohledu zastoupených souborù
zcela stejný jako c \cs\TeX{}u94, 
ov¹em ZIPy jsou zabalené s~nepatrnì odli¹nou strukturou.
Uvnitø ZIPu je pøidán hlavní adresáø {\tt emtex}, aby struktura tìchto ZIPù
souhlasila se strukturou ostatních ZIPù v~instalaci. Máte-li pátou disketu
z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak staèí pøebalit ZIPy do nové struktury a mù¾ete
disketu pou¾ívat i v~souèasném \cs\TeX{}u. Pro pøebalení je v~\cs\TeX{}u
pøipravena dávka {\tt newcs5.bat}, kterou je mo¾no na \uv{obnovení}
diskety pou¾ít. Upozornìní: Proveïte nejprve zálohu pùvodní diskety.


\sub Kde najdeme novou instalaci?
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymním pøístupem
\medskip
{\tt math.feld.cvut.cz}
\medskip
\noindent v~adresáøi {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~souèasné
dobì adresáøe {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Pøitom první dva
adresáøe jsou zcela toto¾né (UNIXový link), proto¾e distribuce pro DOS a
OS/2 vychází ze stejného základu em\TeX.

Distribuce pro MS Windows je realizována jedním doplòkovým modulem {\tt
texwin.zip}, který je souèástí \cs\TeX{}u pro DOS.

Dále jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvním
je souhrn nejpodstatnìj¹ích diskusních pøíspìvkù, týkajících se \cs\TeX{}u
na diskusní skupinì {\tt cstex}. V~druhém je podrobný seznam zmìn vèetnì
data provedení zmìny v~jednotlivých modulech. Dùvody, proè byla zmìna
provedena, je mnohdy mo¾né vyèíst ze souboru {\tt diskuse.txt}.

Pøi zkopírování \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporuèuji uchovat si soubor {\tt
zmeny.txt}, nebo» tento soubor vlastnì charakterizuje verzi \cs\TeX{}u,
kterou jste si zrovna zkopírovali. Proto¾e jsou zmìny provádìny \uv{za
chodu}, mù¾ete v~budoucnu porovnat svùj soubor {\tt zmeny.txt}
s~vystavovaným a máte pøehled o~rozdílech mezi va¹í verzí \cs\TeX{}u a
vystavovanou.

\cs\TeX{} je rovnì¾ pøístupný prostøednictvím WWW na

\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip

\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primárním serverem \cs\TeX{}u. Ostatní
ftp servery jej mohou zrcadlit.

\cs\TeX{} pro daný OS má vìt¹inou specifický zpùsob instalace a mnohdy té¾
distribuce. Napøíklad \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 mù¾e být ¹íøen té¾ na
disketách 1.44\,MB. Proto je zde pøipravena dávka {\tt makeinst.bat}, která
z~adresáøe, v~nìm¾ jsou v¹echny moduly pohromadì, pøekopíruje instalaèní
soubory na jednotlivé diskety s~oznaèením CS-1 a¾ CS-5, EM-1 a¾ EM-7 a PK-1
a¾ PK-3. Tím vzniká instalaèní sada disket pou¾itelná na poèítaèích s~DOSem
nebo OS/2.

Pro UNIX zatím podobná vìc není udìlána, proto¾e disketové médium pro UNIX
nebývá zcela obvyklé a instalaèní TARy základu daleko pøesahují kapacitu
jedné diskety.

\end