summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/Master/texmf-dist/doc/cstex/opmac-u.tex
diff options
context:
space:
mode:
authorKarl Berry <karl@freefriends.org>2013-08-15 22:30:20 +0000
committerKarl Berry <karl@freefriends.org>2013-08-15 22:30:20 +0000
commitb334c30fe0a0faa600731910cc98905b9f0b4955 (patch)
tree25247ec41ddc97637739cfa4cc3d00627505300d /Master/texmf-dist/doc/cstex/opmac-u.tex
parent223162e87cec5243ae4b5345d9d5599523632e70 (diff)
missed cstex doc update
git-svn-id: svn://tug.org/texlive/trunk@31438 c570f23f-e606-0410-a88d-b1316a301751
Diffstat (limited to 'Master/texmf-dist/doc/cstex/opmac-u.tex')
-rw-r--r--Master/texmf-dist/doc/cstex/opmac-u.tex128
1 files changed, 76 insertions, 52 deletions
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cstex/opmac-u.tex b/Master/texmf-dist/doc/cstex/opmac-u.tex
index bd679271be8..2389ef9be78 100644
--- a/Master/texmf-dist/doc/cstex/opmac-u.tex
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cstex/opmac-u.tex
@@ -5,6 +5,7 @@
\chyph % use (pdf)csplain
\input opmac
+\input pdfuni
\typosize[11/13]
@@ -24,10 +25,9 @@
\bigskip
\centerline{\url{http://petr.olsak.net/opmac.html}}
-\def\thesecnum{}\printsec{\unskip Obsah} \maketoc
+\notoc\nonum \sec Obsah\par\maketoc
-
-\sec Úvod
+\nonum \sec Úvod
%%%%%%%%%
OPmac je balík jednoduchých doplňujících maker k plain\TeX{}u umožňující
@@ -225,6 +225,8 @@ Jestliže je název kapitoly, sekce nebo podsekce příliš dlouhý, rozlomí se
K tomu slouží makro "\nl", které odřádkuje v místě použití (newline).
Toto makro se navíc v obsahu chová jako mezera.
+Kapitola, sekce, podsekce se nečísluje, předchází-li "\nonum". Kapitola,
+sekce, podeskce se neobjeví v obsahu, předcházlí-li "\notoc".
\label[cislovani]
\sec Další číslované objekty a odkazy na ně
@@ -246,7 +248,7 @@ Je-li potřeba očíslovat jedním číslem více rovnic sestavených pomocí
\begtt
$$
- \eqalignno{a^2+b^2 &= c^2 \cr
+ \eqalignno{a^2+b^2 &= c^2 \cr
c &= \sqrt{a^2+b^2} & \eqmark \cr}
$$
\endtt
@@ -269,8 +271,7 @@ prázdným řádkem. Příklad:
1--6 & projevující se \cr
6--12 & výrazná \cr
12--20 & extrémní \cr
- 20--40 & mírnější \cr
- 40--60 & různá \cr
+ 20--60 & mírnější \cr
60--$\infty$ & umírněná} % vytvoření tabulky
\par\nobreak\medskip
\caption/t Závislost závislosti na počítačích na věku.
@@ -285,8 +286,7 @@ Tato ukázka vytvoří:
1--6 & projevující se \cr
6--12 & výrazná \cr
12--20 & extrémní \cr
- 20--40 & mírnější \cr
- 40--60 & různá \cr
+ 20--60 & mírnější \cr
60--$\infty$ & umírněná}
\par\nobreak\medskip
\caption/t Závislost závislosti na počítačích na věku.
@@ -444,14 +444,11 @@ násobky registru "\iindent". Často je potřeba dokument \TeX{}ovat vícekrát,
než se obsah zjeví a než se stránkové číslice srovnají správně, protože po
prvním zjevení obsahu se mohou stránky posunout jinam.
-Nadpis pro obsah většinou nebudeme psát pomocí "\chap" nebo "\sec", protože
-by se údaj o~obsahu dostal do obsahu, což obvykle není žádoucí. Je proto
-potřeba použít vnitřního makra "\printsec" a před jeho použitím vyprázdnit
-obsah "\thesecnum", abychom neměli tuto sekci číslovanou. Takže obsah
-vyrobíme třeba takto:
+Titulek k obsahu by neměl být číslovaný a neměl by se zjevit v obsahu, takže
+jej zapíšeme třeba pomocí
\begtt
-\def\thesecnum{}\printsec{\unskip Obsah}\maketoc
+\nonum\notoc\sec Obsah
\endtt
Tituly kapitol, sekcí a podsekcí zapisuje OPmac pro účely sestavení obsahu do
@@ -594,12 +591,12 @@ Funkci si vysvětlíme na příkladu:
\begtt
\iis chikvadrat {$\chi$-kvadrát}
\iis relax {{\tt \char`\\relax}}
-\iis Geodelova/věta/o~neúplnosti {G\"odelova/věta/o~neúplnosti}
-\iis věta/o~neúplnosti/Geodelova {věta/o~neúplnosti/G\"odelova}
+\iis Goedelova/věta/o~neúplnosti {G\"odelova/věta/o~neúplnosti}
+\iis věta/o~neúplnosti/Goedelova {věta/o~neúplnosti/G\"odelova}
\endtt
%
Lze pak psát "\ii relax" nebo "\ii chikvadrat" nebo
-"\ii Geodelova/věta/o~neúplnosti,@".
+"\ii Goedelova/věta/o~neúplnosti,@".
OPmac abecedně řadí podle těchto hesel, ale když dojde
na potřebu heslo vytisknout do rejstříku, vytiskne místo těchto hesel
materiál,
@@ -638,9 +635,19 @@ Takže třeba "\ii Ernst~@~Young" pro řazení a
Makra uvedená v této sekci nastavují barvy jen při použití pdf\TeX{}u a při
výstupu do PDF. Jinak tato makra neudělají nic.
-
-Barvu textu můžete nastavit pomocí přepínačů "\Blue", "\Red", "\Brown",
-"\Green", "\Yellow", "\White", "\Grey" a "\Black". Je potřeba si uvědomit, že tyto
+%
+Barvu textu můžete nastavit pomocí přepínačů
+{\localcolor\Blue "\Blue"},
+{\localcolor\Red "\Red"},
+{\localcolor\Brown "\Brown"},
+{\localcolor\Green "\Green"},
+{\localcolor\Yellow "\Yellow"},
+{\localcolor\Cyan "\Cyan"},
+{\localcolor\Magenta "\Magenta"},
+{"\White"},
+{\localcolor\Grey "\Grey"},
+{\localcolor\LightGrey "\LightGrey"} a
+{"\Black"}. Je potřeba si uvědomit, že tyto
přepínače pracují globálně nezávisle na skupině uvnitř boxu i mimo, prostě
kdekoli. Barvu jinou než černou je potřeba nakonec vypnout přepínačem
"\Black". Pokud barvu jinou než černou zapnete na některé stránce a text v
@@ -651,7 +658,7 @@ správná barva i na následujících stránkách. Tuto skutečnost si totiž
Společně s barvou textu tyto přepínače zapínají i barvu větších ploch
vytvořených pomocí "\hrule" a "\vrule". Ve specifikaci formátu PDF je
nicméně ještě jeden přepínač barev nezávislý na barvě textu a větších ploch.
-Jsou to barvy linek, které mají tloušťku menší než 1pt. Tento \uv{druh
+Jsou to barvy linek, které mají tloušťku menší než 1~bp. Tento \uv{druh
barvy} se přepíná stejnými přepínači "\Blue", ..., "\Black" ovšem
před tímto přepínačem musí bezprostředně předcházet slovo "\linecolor".
Takže "\linecolor\Red" zapne barvu linek na červenou, ale barva textu
@@ -659,7 +666,7 @@ zůstane původní. Nebo "\Black" vrátí do normálu barvu textu, zatímco
"\linecolor\Black" způsobí, že také linky budou dále černé.
\def\podbarvi#1#2#3{\setbox0=\hbox{#3}\leavevmode
- \rlap{#1\strut\vrule width\wd0}#2\box0\Black}
+ {\localcolor\rlap{#1\strut\vrule width\wd0}#2\box0}}
Kromě uvedených barevných přepínačů si můžete \uv{namíchat} v režimu CMYK
i barvy vlastní. Stačí se inspirovat, jak jsou uvedené přepínače
@@ -667,15 +674,18 @@ definovány:\par\nobreak
\begtt
\def\Red{\setcmykcolor{0.0 1.0 1.0 0}}
-\def\Brown{\setcmykcolor{0 0.67 0.67 0.5}}
-...
+\def\Brown{\setcmykcolor{0 0.67 0.67 0.5}} ...
\endtt
-%
+
+Uvnitř skupiny, která se nerozpadne do více stránek, je možno před přepnutím
+barvy použít "\localcolor". \TeX{} si v místě tohoto příkazu
+zapamatuje aktuální barvu a po ukončení
+skupiny se k ní automaticky vrátí.
Následuje příklad, kterým vytvoříme \podbarvi\Yellow\Brown{podbarvený text:}
\begtt
\def\podbarvi#1#2#3{\setbox0=\hbox{#3}\leavevmode
- \rlap{#1\strut\vrule width\wd0}#2\box0\Black}
+ {\localcolor\rlap{#1\strut\vrule width\wd0}#2\box0}}
\podbarvi\Yellow\Brown{Tady je hnědý text na žlutém pozadí.}
\endtt
@@ -724,28 +734,34 @@ určuje, jakých odkazů se to týká. Příklad:
Implicitně tato makra nejsou definována, což znamená, že se rámečky netvoří.
Manuálně je možno vytvořit cíl odkazu makrem
-"\dest[<typ>:<lejblík>]{<výška>}"
-a klikací text makrem "\link[<typ>:<lejblík>]{<color>}{<text>}".
-Parametr <typ> je typ odkazu (toc, pg, cite, ref nebo další). Parametr
-<výška> určuje vzdálenost cíle nad účařím. Protože PDF prohlížeče většinou
-lícují horní hranu okna přesně s místem cíle, je potřeba cíl umístit poněkud výše,
-abychom viděli i odkazovaný text.
+"\dest[<typ>:<lejblík>]"
+a klikací text mak\-rem "\link[<typ>:<lejblík>]{<color>}{<text>}".
+Parametr <typ> je typ odkazu (toc, pg, cite, ref nebo další).
Makro "\url" vytiskne odkaz do internetu. Příklad: "\url{http://petr.olsak.net}"
vytvoří \url{http://petr.olsak.net}. Text je psán strojopisem a může se
lámat do řádků za lomítky. Je-li nastaveno "\hyperlinks", stává se tento
text aktivním vnějším odkazem.
+Vyskytují-li se v~argumentu "\url" znaky
+"%", "\", "#", "$", "{" a "}", je třeba použít
+"\%", "\\", "\#", "\$", "\{" a "\}".
+Ostatní speciální znaky "~", "_", "^", "&" lze napsat do parametru "\url"
+přímo.
Obsah dokumentu se dá přesunout do levé záložky PDF prohlížeče tak, že klikáním na
něj se přechází v~dokumentu na požadované místo. Ve specifikaci PDF se tomu
říká \uv{outlines}. Makro, které uvedenou věc zařídí, se jmenuje
"\outlines{<úroveň>}". Záložky budou implicitně rozevřeny do <úrovně>
-včetně. Takže při <úroveň>=0 jsou
-vidět jen úrovně kapitol, při <úroveň>=1 vidíme i sekce a při
-<úroveň>$\geq$2 vidíme rozevřeno všechno. Bohužel písmo v záložkách typicky
-nezvládá správně česká a slovenská písmena. Proto OPmac konvertuje texty do
-záložek tak, že tam jsou bez hacku a carek. Chcete-li vypnout tuto konverzi,
-napište "\def\toasciidata{}".
+včetně. Takže třeba při <úroveň>=0 jsou
+vidět jen úrovně kapitol. Bohužel písmo v~záložkách typicky
+nezvládá správně česká a slovenská písmena.
+%(kódování PDFDocEncoding neobsahuje české znaky).
+Proto OPmac konvertuje texty do
+záložek tak, že tam jsou bez hacku a carek.
+%\fnote
+%{Chcete-li háčky a čárky zachovat, použijte doplňkové makro {\tt pdfuni.tex}.}
+Chcete-li vypnout tuto konverzi, napište "\def\toasciidata{}".
+Chcete-li akcenty zachovat, použijte doplňkové makro "pdfuni.tex".
Samotný řádek do záložek vložíte makrem
"\insertoutline{<text>}". Text v~tomto případě nepodléhá konverzi.
@@ -1004,10 +1020,11 @@ TBN, kapitolu čtvrtou.
\sec Vkládání obrázků
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-Nejprve je potřeba nastavit šířku obrázku do registru "\picw" a pak je možné
-použít makro "\inspic <jméno>.<přípona>". Obrázek se vloží jako "\hbox" dané
-šířky "\picw". Registr "\picw" si ponechá svou hodnotu, takže další obrázek
-bude mít stejnou šířku, pokud ji nezměníte.
+Makro "\inspic <jméno>.<přípona><mezera>" vloží obrázek. Je-li předem nastaven
+registr "\picw", má obrázek požadovanou šířku.
+Implicitní hodonta registru je 0\,pt, což znamená, že bude obrázek vložen
+ve své přirozené velikosti. Analogicky lze nastavit výšku obrázku registrem
+"\picheight".
Přípony souboru s obrázkem mohou být: "png", "jpg", "jbig2", "pdf".
Obrázek je vyhledán v adresáři "\picdir". Toto makro je implicitně prázdné,
@@ -1100,10 +1117,13 @@ je tato značka zopakovaná a vedle ní je <text>.
Značka je implicitně definovaná jako číslo v exponentu
následované závorkou. Číslování poznámek je na každé stránce započato
-jedničkou. Čísla jsou vygenerována správně až po
+jedničkou\fnote
+{Toto chování se dá změnit vložením příkazu {\tt\char`\\runningfnotes} na
+začátek dokumentu. V takovém případě se poznámky číslují od jedné v celém
+dokumentu. Další možnosti číslování jsou uvedeny v technické dokumentaci.}.
+Čísla jsou vygenerována správně až po
opakovaném \TeX{}ování. Při prvním zpracování jsou místo čísel otazníky.
-
Implicitní značkování je možné změnit předefinováním makra "\thefnote".
Například po
@@ -1131,8 +1151,8 @@ Příklad:
\par\nobreak \fnotetext{notebook}\fnotetext{scateboard}\fnotetext{jachta}
\endtt
%
-Čísla za slovy "\fnotemark" jsou vztažena vzhledem k jedné tabulce a nemusejí
-souviset se skutečným číslem poznámky. Například, je-li na stejné stránce nad
+Čísla za slovy "\fnotemark" je třeba psát od jedné v každé tabulce/boxu.
+Nemusejí souviset se skutečným číslem poznámky. Například, je-li na stejné stránce nad
tabulkou z ukázky normální "\fnote", bude mít vytištěno číslo 1,
odkazy v tabulce budou mít čísla~2, 3, 4 a případná další poznámka pod
tabulkou na stejné stránce obdrží číslo 5.
@@ -1155,8 +1175,13 @@ nepřesáhl "\mnotesize".
Není ošetřen případ, kdy je "\mnote" víceřádková a je umístěna na úroveň
například posledního řádku strany. Pak text poznámky přečuhuje poněkud
-dolů ze strany. Je tedy nutné "\mnote" použít jen na velmi krátké poznámky a
-případně si tento jev pohlídat a ošetřit před definitivní sazbou manuálně.
+dolů ze strany. Nebo se poznámky mohou překrývat.
+Je tedy nutné "\mnote" použít jen na velmi krátké poznámky a
+případně si tento jev pohlídat a ošetřit při definitivní sazbě manuálně.
+Pro manuální ošetření vertikální polohy poznámek slouží "\mnoteskip", což je
+registr, který udává, o kolik se má následující poznámka (a jen ta) posunout
+nahoru. Při záporné hodnotě se posune dolů. Například
+"\mnoteskip=2\baselineskip \mnote{<text>}" posune poznámku o~dva řádky výše.
\sec Bibliografické údaje
@@ -1409,7 +1434,7 @@ s~výškou sazby "\vsize". Například
\endtt
Uživatel může před použitím "\margins" definovat vlastní <formát> papíru pomocí
-příkazu "\sdef{pgs:<formát>}{<šířka> <výška>}".
+příkazu "\sdef{pgs:<formát>}{(<šířka>,<výška>)<jednotka>}".
Opmac například implicitně definuje:
\begtt
@@ -1439,8 +1464,8 @@ opakovaném zpracování \TeX{}em v~registru "\lastpage". K tomu musí být
otevřen soubor REF s daty pro křížové odkazy, rejstřík a obsah. Pokud
pracujete s těmito daty, je soubor REF automaticky otevřen. Pokud ne,
můžete si vynutit jeho otevření příkazem "\openref".
-Není-li soubor REF otevřen, je hodnota registru "\laspage" rovna nule.
-Příklad využití:
+Není-li soubor REF otevřen, je hodnota registru "\lastpage" rovna nule.
+Číslování stránek ve tvaru <číslo>/<počet stran> zajistíte například takto:
\begtt
\footline={\hss \rm \thefontsize[10]\the\pageno/\the\lastpage \hss}
@@ -1506,6 +1531,5 @@ Klíčová makra balíku OPmac jsou stručně shrnuta v následujícím výpisu.
\margins/<pg> <formát> (<levý>,<pravý>,<horní>,<dolní>)<jednotka> % okraje
\endtt
-
\end