cslatex (17dec12)

git-svn-id: svn://tug.org/texlive/trunk@28596 c570f23f-e606-0410-a88d-b1316a301751

13 files changed, 0 insertions, 3745 deletions

diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/INSTALL.cslatex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/INSTALL.cslatex
deleted file mode 100644
index 19695bb86cc..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/INSTALL.cslatex
+++ /dev/null
@@ -1,35 +0,0 @@
-CSLaTeX 2e
-----------
-
-Toto je LaTeX2e z října 1997 upravený pro českou a slovenskou
-sazbu. Vznikl přizpůsobením starších verzí autorů Jiřího Zlatušky a
-Zdeňka Wagnera.
-
-Poslední počeštění provedl pan Jaroslav Snajdr, viz 
-http://home.zcu.cz/~snajdr5/cslatex.
-
-Přebalení do taru s již docstipovanými soubory pro UNIX provedl 
-Petr Olšák.
-
-Tar cslatex-01-98.tar obsahuje jednak úplnou verzi LaTeXu 2e datovanou
-k prosinci 1997, dále balík tools a graphics. Vše je již po
-"rozbalení" programem docstrip připraveno přímo k provozu. Proto je
-instalace jednoduchá:
-
-INSTALACE
----------
-
-0. Je potřeba mít instalován tex, csplain, ltfonts a csfonty.
-
-1. Rozbalte tar do adresáře, ve kterém máte texmf (v teTeXu mezi prvním a
-   druhým texmf)
- 
-2. cd texmf/web2c
-
-3. initex cslatex.ini
-
-Před i po bodu 3 je vhodné aktualizovat databázi ls-R, například
-příkazem MakeTeXls-R.
-
-
-
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README-cspsfont b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README-cspsfont
deleted file mode 100644
index 5b553a8936b..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README-cspsfont
+++ /dev/null
@@ -1,93 +0,0 @@
-
-               Informace o balíku cspsfont
-               %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-               23. 11. 1995     Petr Olšák
-               5. 1. 1996    Zdeněk Wagner
-      
-24. 3. 1999: POZOR! Pro šest fontů pcrb8t, pcrbc8t, pcrbo8t, pcrr8t, pcrrc8t
-             a pcrro8t jsme museli změnit názvy na *8u, takže nyní se
-             správně jmenují: pcrb8u, pcrbc8u, pcrbo8u, pcrr8u,
-             pcrrc8u a pcrro8u. Důvod: Názvy *8t byly v konfliktu se
-             stejnými názvy používanými v LaTeXu v kódování T1.
-             Nebude-li vám tedy fungovat čeština v rodině Courier,
-             nezapomeňte změnit svá makra, která obsahují konfliktní
-             názvy *8t.
-
-Tento dokument byl původně vytvořen Petrem Olšákem. Podporu pro LaTeX2e
-vytvořil nezávisle Zdeněk Wagner. Po mezinárodní dohodě o názvech
-československých fontů ZW upravil tento dokument, přepsal makra PO pro plain a
-kvůli kompatibilitě se svým předchozím neoficiálním balíkem (a také proto, že
-je větší a po soutoku dvou řek se výsledný tok také jmenuje podle té větší)
-jej přejmenoval z cpmacros na cspsfont.
-
-Balík cspsfont obsahuje makra pro podporu práce se základními PostScriptovými
-fonty v kódování CSfontů.  Makra jsou určena pro plain a LaTeX2e.
-
-Předpoklady:
-- Je instalován cstex96 nebo cstex95.alfa,
-- Pro konverzi z dvi se použije dvips,
-- Je k dispozici PostScriptový RIP (např. v tiskárně nebo Ghostscript),
-  který umí rastrovat základní PostScriptové fonty v Adobe StandardEncoding
-  (písmové sady Times, Bookman, NewCenturySchlbk, Helvetica,
-  Avantgarde-Book, Palatino, Courier).
-
-Instalace:
-  cd /usr/local/lib
-  zcat cspsfont.tar.gz | tar xvf -
-  Je-li v /usr/local/lib/texmf už rozbalen csplain a cslatex a jsou-li
-  vygenerovány cs-formáty, není třeba dělat nic.
-
-Použití:
-- V plainu:
-   \input ctimes
-  Od této chvíle budou příkazy \bf, \tt, \rm a \it pracovat s fonty
-  odpovídající písmové sadě Times. V csplainu navíc je možné na vstupu
-  používat český/slovenský text. Fonty použité v matematickém režimu
-  zůstávají ze sady CM.
-  Příklad: Nechť $M_1$ je {\it množina} -- slovo "Nechť" a "je" bude
-           v Times-Roman, slovo "množina" bude v Times-Italic, písmeno "M"
-           zůstane v cmmi (Computer Modern math italic) a index "1" rovněž
-           zůstane v cmr (Computer Modern Roman).
-  Analogicky další písmové sady:
-           ctimes   ... Times-Roman
-           cbookman ... Bookman
-           cncent   ... NewCenturySchlbk
-           chelvet  ... Helvetica
-           cavantga ... AvantGarde-Book
-           cpalatin ... Palatino
-
-- V LaTeXu:
-  V adresáři emtex\dist\cspsfont najdete soubor cspsfont.drv. Zpracujte jej
-  LaTeXem2e a vytiskněte. Tím získáte úplnou dokumentaci. Pokud vás nezajímá,
-  jak je vše uděláno, a chcete pouze návod pro uživatele, najděte před
-  zpracováním v souboru cspsfont.drv řádek obsahující \OnlyDescribtion a
-  vymažte ^^A z jeho začátku.
-
-Poznámka:
-  Pokud pro rastrování z PostScriptu používáte Ghostscript, je nutné
-  zaměnit náhradní fonty dodávané s balíkem (*.gsf) za skutečné
-  PostScriptové fonty (*.pfb). Pokud to neuděláte, dočkáte se velmi
-  nekvalitního výsledku, který by mohl TeXu dělat jen ostudu.
-  Skutečné PostScriptové fonty (*.pfb) jsou ovšem vázány licencí a není
-  možné je šířit zdarma. V Ghostscriptu od verze 3.33 jsou dodávány 
-  náhradníci ke standardním 35 fontům ve formátu pfb, které uvolnila
-  firma URW a další firmy pro free použití. Tyto náhradní fonty už mají
-  velmi slušnou kvalitu.
-
-Copyright
-%%%%%%%%%
-
-Tento balík patří mezi volně šířený software; můžete
-jej dále distribuovat anebo modifikovat za podmínek GNU General Public
-License, jak ji publikovala Free Software Foundation; buď ve verzi 2
-této licence nebo (podle Vaší volby) v libovolné pozdější verzi.
-
-Tento software je distribuován s přáním, aby byl užitečný, ale BEZ
-ŽÁDNÉ ZÁRUKY. Viz GNU General Public License.
-
-Anglický originál GNU General Publics License najdete v distribuci
-CSTeXu a mnoha dalších volně šířených programů. Můžete si též o něj
-napsat na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place,
-Suite 330, Boston, MA 02111-1307 USA
-
-
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README.cslatex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README.cslatex
deleted file mode 100644
index 17acb5b46a7..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README.cslatex
+++ /dev/null
@@ -1,211 +0,0 @@
-CSLaTeX --- úpravy LaTeXu 2e pro českou a slovenskou sazbu
-              Verze pro LaTeX z prosince '96
-==========================================================
-28.10.1997                                  Jaroslav Šnajdr
-
-CSLaTeX je sada konfiguračních souborů pro LaTeX2e, které umožňují v
-tomto systému připravovat české a slovenské dokumenty. Balík je
-distribuován (jak je u LaTeXu zvykem) v souboru cslatex.dtx, který
-obsahuje příslušná makra i s důkladnou dokumentací. Soubor cslatex.ins
-je dávka pro program docstrip, který z dtx zdroje vygeneruje vlastní
-soubory.
-
-Instalace
----------
-
-(jednodušší postup instalace z balíku cslatex-10-97.tar, viz INSTALL.cslatex)
-
-Pro instalaci potřebujete (kromě TeXu):
-
-o CS-fonty.
-
-o české a slovenské vzory dělení czhyphen.tex a skhyphen.tex. Jsou
-  součástí csplainu.
-
-o LaTeXové "obrázkové" fonty lasy, lcircle a line.
-
-o Originální LaTeX2e. Distribuční soubory jsou k nalezení na CTANu v
-  adresáři /tex-archive/macros/latex/base/.
-
-Pokud toto všechno máte, můžete začít instalovat:
-
-o Smažte (zazálohujte) starou verzi LaTeXu. POZOR! Toto se netýká
-  podpůrných balíčků, např. graphics, tools nebo psnfss. Jejich
-  upgrade (je-li k dispozici novější verze) je samostatnou záležitostí
-  a není bezpodmínečně nutný. Pokud máte nainstalovanou starší verzi
-  CSLaTeXu, měly by zmizet adresáře texmf/tex/latex/cslatex, input a
-  src. Máte-li v adresáři input některé styly, které nejsou standardní
-  součástí LaTeXu (např. a4, a4wide, fancyhdr), vytvořte adresář
-  texmf/tex/latex/misc a přesuňte je tam.
-
-o Pokud váš TeX používá ke hledání v adresářovém stromu hashovací
-  soubor (např. v teTeXu ls-R), nechte ho znovu vytvořit, aby se
-  projevily provedené změny -- smazané soubory. V teTeXu k tomuto
-  slouží příkaz texhash.
-
-o Vytvořte si někde v /tmp dočasný adresář, do kterého zkopírujete
-  distribuční soubory LaTeXu a CSLaTeXové soubory cslatex.dtx a
-  cslatex.ins.
-
-o V tomto adresáři rozbalte distribuci LaTeXu příkazy "initex
-  unpack.ins" a "initex cslatex.ins".
-
-o V normální konfiguraci používá LaTeX v kódování T1 dc-fonty. Máte-li
-  novější ec-fonty, vytvořte příslušně upravené definiční soubory
-  příkazem "initex ec.ins". Tento krok musí následovat až PO
-  zpracování unpack.ins.
-
-o Vytvořte formát LaTeX příkazem "initex latex.ltx".
-
-Nyní máme v našem adresáři 266 souborů, z nichž ty potřebné přesuneme
-na příslušná místa do adresářové struktury TeXu:
-
-o Soubor latex.fmt přesuňte do adresáře s formáty -- v teTeXu
-  texmf/web2c.
-
-o Konfigurační soubory pro češtinu přesuneme do adresáře
-  texmf/tex/latex/cslatex. Jsou to tyto:
-
-	fonttext.cfg
-	hyphen.cfg
-	il2enc.def
-	il2*.fd
-	lczech.sty
-	lslovak.sty
-
-o Do adresáře texmf/tex/latex/input dáme vstupní soubory LaTeXu:
-
-	docstrip.tex
-	*.cls
-	*.clo
-	*.sty
-	*.fd
-	*.ist
-	*.def
-	*.cfg
-
-o Zdrojové soubory LaTeXu
-
-	fontmath.ltx
-	fonttext.ltx
-	hyphen.ltx
-	latex.ltx
-	ltpatch.ltx
-	preload.ltx
-	
-nejsou třeba pro normální práci, ale budeme je potřebovat, pokud
-chceme vygenerovat znovu formát. Tento případ může nastat, když budeme
-do LaTeXu přidávat nové vzory dělení, nebo když si fmt soubor prostě
-omylem smažeme. Proto je přesuneme do adresáře /texmf/tex/latex/src. 
-
-Ostatní soubory nebudeme potřebovat, proto je můžeme smazat.
-
-Vygenerujeme hashovací soubor pro TeX příkazem "texhash"
-(teTeX). LaTeX je nainstalován a můžeme ho otestovat na nějakém
-krátkém dokumentíku.
-
-
-Konfigurace dělení slov
------------------------
-
-Konfigurační příkazy se nacházejí v souboru cslatex/hyphen.cfg.
-Příslušná část souboru je viditelně ohraničena komentářovými
-řádkami. K zavedení vzorů dělení slouží příkaz
-
-	\DeclareLanguage[seznam kódování]{jméno příkazu zapnutí vzorů}%
-	                {jméno souboru se vzory a výjimkami}%
-                        {\lefthyphenmin=číslo \righthyphenmin=číslo
-                         \@requesthyphens <nebo> \@splitrequestedfalse}
-
-Vzory dělení načtené s \@requesthyphens umí využívat funkci přenášení
-pomlčky při dělení (viz níže).
-
-Implicitně je zavedena americká angličtina, čeština a slovenština v
-kódování IL2. Pro zavedení češtiny v IL2 i T1 použijte:
-
-	\DeclareLanguage[IL2,T1]{\czech}{czhyphen.tex}%
-                                {\lefthyphenmin=2 \righthyphenmin=3
-                                 \@requesthyphens}%
-
-V běžném TeXu může být maximálně 4 až 5 vzorů najednou -- víc se do
-jeho paměti nevejde.
-
-
-Styl czech.sty/slovak.sty
--------------------------
-
-Bez zavedení tohoto stylu se CSLaTeX chová jako normální LaTeX a
-používá cm-fonty bez českých znaků.
-
-Pomocný styl zavedeme pomocí
-
-	\usepackage[parametry]{czech}
-popř.
-	\usepackage[paremetry]{slovak}
-
-Parametry můžou být:
-
-T1
-	Cork kódování. Budou se používat dc(ec) fonty. Aby se správně
-        dělila slova, musí být vzory dělení nataženy také pro T1 (viz
-        výše). Bez tohoto parametru je použito kódování IL2.
-
-split
-	Zapíná přenášení pomlčky při dělení slov typu propan-
-	-butan. Tato vlastnost funguje skoro bez problémů -- výjimkou
-	je použití `-' jako minus v čísle, které čte TeX v
-	horizontálním módu (tak bývá zadáváno např. \looseness=-1); v
-	těchto případech je při zapnutém přenášení dělítka možné
-	napsat \minus.
-
-nosplit
-	Vypíná přenášení pomlčky. To je také implicitní chování.
-
-nocaptions
-	Nebudou předefinovány texty vkládané LaTeXem jako "Kapitola"
-        nebo "Obsah". Zůstanou tedy původní "Chapter" nebo "Contents".
-
-olduv
-	Příkaz \uv je (nově) definován tak, že zajistí správný kerning
-	kolem uvozovek, ale uvnitř jeho argumentu nelze použít příkaz
-        \verb. Použitím volby olduv dostaneme starou definici, která
-	se chovala přesně obráceně -- špatný kerning, lze použít \verb.
-	Oba tyto požadavky se navzájem vylučují a nikdo dosud
-	nevymyslel řešení, kde by fungovalo obojí najednou.
-
-Volba 'cstex', která umožňovala používání příkazů \csprimeson/off,
-byla zrušena a tyto příkazy lze používat rovnou. Kvůli zpětné
-kompatibilitě je stále deklarována, ale vůbec nic nedělá -- její
-použití pouze nezpůsobí chybu.
-
-Příkazy definované ve stylu czech/slovak.sty
---------------------------------------------
-
-\dateczech
-	Příkaz \today expanduje na české datum, např. 30. srpna 1977.
-
-\dateslovak
-	Slovenské datum, např. 30. augusta 1977.
-
-\dateUSenglish
-	Americké \today, např. August 30th, 1977.
-
-\dateenglish
-	Britské \today, např. 30th August 1977.
-
-\captionsczech
-	České captions -- Předmluva, Tabulka.
-
-\captionsslovak
-	Slovenské captions -- Predhovor, Tabuľka.
-
-\captionsenglish
-	Anglické captions -- Preface, Table.
-
-\csprimeson, \csprimesoff
-	``Anglické'' uvozovky se (ne)budou sázet jako české 99 66.
-
-\cstieon, \cstieoff
-	Předefinuje vlnku ~, aby se v mat. módu (ne)sázela mezera.
-
---
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cs-fonts.doc b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cs-fonts.doc
deleted file mode 100644
index f941800c0ca..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cs-fonts.doc
+++ /dev/null
@@ -1,166 +0,0 @@
-
-             ********** Informace o CS-fontech **********
-             ********************************************
-             21.9.96                           Petr Olšák
-
-CS-fonty jsou konzervativním rozšířením CM fontů Donalda Knutha. Tím je 
-míněno, že každý CS-font má svůj protějšek v nějakém CM fontu, přičemž tyto 
-dva fonty se naprosto shodují v kódování, tvarech a šířkách  znaků prvních 
-128 pozic ve fontu. Kódování těchto fontů je přesně popsáno v knize
-"D. Knuth: Computer Modern Typefaces, vol. E of Computer & Typesetting".
-Znaky s kódy nad 128 v CS-fontech odpovídají kódování písmen české abecedy
-podle ISO 8859-2. Přesný popis kódování CS-fontů je uveden v dodatku F
-knihy "P. Olšák: Typografický systém TeX".
-
-Následuje seznam všech CM fontů. Pokud není vpravo uveden alternativní název
-CS-fontu, jedná se o matematický font, který nemá v CS-fontech alternativu.
-Také ji nepotřebuje.
-
-CM font                           CS-font
---------------------------------------------------------------------
-cmr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5      csr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
-cmbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5         csbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
-cmsl12, 10, 9, 8                  cssl12, 10, 9, 8
-cmtt12, 10, 9, 8                  cstt12, 10, 9, 8
-cmsltt10, cmvtt10                 cssltt10, csvtt10
-cmss17, 12, 10, 9, 8              csss17, 12, 10, 9, 8
-cmssi17, 12, 10, 9, 8             csssi17, 12, 10, 9, 8
-cmssdc10, cmssbx10                csssdc10, csssbx10
-cmssqi8, cmssq8                   csssqi8, csssq8
-cmdunh10, cmbxsl10, cmb10         csdunh10, csbxsl10, csb10
-cmff10, cmfib10                   csff10, csfib10
---------------------------------------------------------------------
-cmti12, 10, 9, 8, 7               csti12, 10, 9, 8, 7
-cmbxti10, cmitt10                 csbxti10, csitt10
-cmu10, cmfi10                     csu10, csfi10
---------------------------------------------------------------------
-cmcsc10, cmtcsc10                 cscsc10, cstcsc10
---------------------------------------------------------------------
-cminch10                          csinch10
---------------------------------------------------------------------
-cmmi12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
-cmmib10
---------------------------------------------------------------------
-cmtex10, 9, 8
---------------------------------------------------------------------
-cmsy10, 9, 8, 7, 6, 5
-cmbsy10
---------------------------------------------------------------------
-cmex10
---------------------------------------------------------------------
-
-Mezi soubory metrik CS-fontů navíc najdeme metriky vytvořené Sauterovou
-extrapolací, které nemají přímou obdobu mezi CM fonty:
-
-                                  CS-font
---------------------------------------------------------------------
-                                  csb17, 12, 9, 8, 7, 6, 5
-                                  csbxsl12, 5, 6, 7, 8, 9
-				  csbxti17, 12
-				  cscsc17, 12
-				  csdunh17, 12, 5, 6, 7, 8, 9
-				  csfib12, 10, 9
-				  csitt12, 17, 8, 9
-				  cssl17, 5, 6, 7
-				  cssltt12, 8, 9
-				  csssbx12, 17, 9
-				  cstcs12, 17
-				  csti17
-				  csu12, 17, 7, 8, 9
-				  csvtt12, 8, 9
---------------------------------------------------------------------
-
-Odlišnosti od CM fontů
-**********************
-
-Nelze tvrdit, že text používající jen znaky z pozic 0--127 bude
-100% shodně zpracován při použití CM fontů i CS fontů. Odlišnosti existují,
-ale jsou tak nepatrné, že je velmi malá prvaděpodobnost, že by při běžném
-užívání byla pozorovatelná rozdílnost. Nicméně přesto zde všechny
-odlišnosti uvádím včetně komentářů. Uvedené hodnoty jsou příkladem
-při srovnání fontu csr10 s cmr10.
-
-1. Kerningové páry
-------------------
-".." -- mezi tečkami v csr10 je implicitní kern, aby bylo možno sázet
-        elipsu. Kern 0,011111pt. V cmr10 není.
-"ka" -- csr10: -0,0027777pt, cmr10: -0,0055555pt.
-"P." "P," -- csr10: -0,0027777pt, cmr10 není.
-"F." "F," "V." "V," "W." "W," -- csr10 -0,0055555pt, cmr10 není.
-"Av" "Aw" -- csr10: -0,011111pt, cmr10 není.
-
-2. Ligatury
------------
-"<<" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 158, v cmr10 není.
-">>" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 159, v cmr10 není.
-
-3. Výšky znaků
---------------
-Formát .tfm je omezen na maximálně 16 různých výšek znaků v jednom fontu.
-V cmr10 je obsazeno všech 16 různých výšek. Přitom v csr10 přicházejí další
-výšky znaků dané akcentovanými znaky. Proto METAFONT provedl v csr10 jistá
-zaokrouhlení, která způsobí odlišnost výšek od výšek v cmr10 maximálně o
-0,007779pt. Jedná se o tyto znaky:
-
-\Gamma až \Omega, \AE, \OE a všechny kapitálky:
-                                        v csr10 jsou menší o 0,00773pt
-Nadržítko (kód 22), nadpuntík (kód 95) a přehláska (kód 127):
-                                        v csr10 větší o 0,007779pt
-i, j                                    v csr10 větší o 0,007779pt
-+ (znak plus)                           v csr10 menší o 0,007778pt
-
-Rozdílnost výšek není kritická, protože při sazbě se většinou berou v úvahu
-jen šířky znaků. Pouze výjimečně promluví do sazby i výška (většinou když
-objekt v řádku je větší než \baselineskip).
-
-
-Opravy v CS fontech
-*******************
-
-20.9.1996: Č a další akcentované kapitálky měly větší výšku než kresba o
-           1,2pt. Opraveno.
-
-20.9.1996: Odstraněny nevhodné záporné kerny: 
-           Tě, Tř, T\"o, T\"u, T\"a, T\`a, analog. pro Ť, Y, Ý.
-           Vě, Vř, V\"o, V\"u, analog. pro F, W. 
-           Redukovány přílišné záporné kerny: 
-           Té, Tó, Tů, Tŕ, Tá, Tú, analog. pro Ť, Y, Ý. 
-
-           Uvedené změny nemění kontrolní součet fontu, protože ten je
-           počítán jen ze šířek znaků (viz sekce 1132 v mf.web).
-           Důsledek: Není potřeba znovu generovat bitové mapy fontů.
-           Pokud chcete fonty zavést do sazby, nezapomeňte pouze znovu
-           vygenerovat formáty za přítomnosti nových metrik.
-
-1.7.1997   csaccent.mf -- stříška nad o níže,
-                       -- odstraněna chyba v generování \`A ve vysokém
-                          rozlišení.
-           csacutl.mf, csiacutl.mf  -- čárka nad ó více vpravo.
-	   csotheru.mf -- upraveno umístění kroužku nad Ů.
-           kmroman.mf  -- úprava některých kernů. 1. Přisazeno blíže:
-                          Vč, Vě, V\"u, Vc (totéž pro W a F)
-                          Té, Tě, Tó, Tá, Tú, Tc, Tč (též pro Ť, Y, Ý)
-                          tato úprava ovšem neznamená návrat ke stavu
-			  před 20.9.96, ale pokud možno optimální kompromis.
-			  2. odsazeno od sebe:
-			  ď`` a ť`` (viz \uv{nebuď} \uv{labuť})
-                          Pozor: aby kern začal pracovat, nelze použít
-                          řešení makra \uv pomocí \aftergroup (to je
-			  implicitně v csplainu). Místo toho pište:
-                          \def\uv #1{\clqq #1\crqq}.
-
-Copyright
-*********
-
-Zdrojové soubory k CSfontům patří mezi volně šířený software; můžete
-jej dále distribuovat anebo modifikovat za podmínek GNU General Public
-License, jak ji publikovala Free Software Foundation; buď ve verzi 2
-této licence nebo (podle Vaší volby) v libovolné pozdější verzi.
-
-Tento software je distribuován s přáním, aby byl užitečný, ale BEZ
-ŽÁDNÉ ZÁRUKY. Viz GNU General Public License.
-
-Anglický originál GNU General Publics License najdete v distribuci
-CSTeXu a mnoha dalších volně šířených programů. Můžete si též o něj
-napsat na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place,
-Suite 330, Boston, MA 02111-1307 USA
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cscorr.tab b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cscorr.tab
deleted file mode 100644
index c7f8597b58e..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cscorr.tab
+++ /dev/null
@@ -1,132 +0,0 @@
-% The description file for a2ac program for making Czech and Slovak composites
-%
-% Petr Olsak,  June 1995
-%
-% Tested for 32 fonts (see file mfonts.bat and psfonts.tex)
-
-ReduceKerns 9
-
->> Captop = b(I,4)
->> distance = 0.0916 Captop
->> Acutetop = Captop + h(acute) + distance
->> Carontop = Captop + h(caron) + distance
->> acutewidth = w(acute)
->> acuteshift = 0.1 acutewidth
->> Acuteshift = 0.19 acutewidth
->> vshift = 0
->> diershift = b(acute,4) - b(dieresis,4)
->> Ccorrection = 0.1 w(C)
->> ccorrection = 0.05 w(c)
->> quotwidth = w(quoteright)
->> quotshift = .1quotwidth-b(quoteright,1)
-
-NC Aacute 2 ; PCC A 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
-NC Adieresis 2 ; PCC A 0 0 ; PAT dieresis 0 Acutetop-diershift ;
-NK (Aacute,Adieresis) : A
-NC aacute 2 ; PCC a 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
-NC adieresis 2 ; PCC a 0 0 ; PAC dieresis 0 vshift ;
-NK (aacute,adieresis) : a
-RK (T,P) (aacute,adieresis) 0
-NC Agrave 2 ; PCC A 0 0 ; PAT grave -Acuteshift Acutetop ;
-NC agrave 2 ; PCC a 0 0 ; PAC grave -acuteshift vshift ;
-%  Agrave needn't kerns---it is symbol only.
-
-NC Ccaron 2 ; PCC C 0 0 ; PAT caron Ccorrection Carontop ;
-NK Ccaron : C
-NC ccaron 2 ; PCC c 0 0 ; PAC caron ccorrection vshift ;
-NK ccaron : c
-RK V ccaron 0
-
-NC Dcaron 2 ; PCC D 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
-NK Dcaron : D
-NC dcaron 2 ; PCC d 0 0 ; PCT quoteright quotshift+b(d,3) 1.1b(d,4) ;
-RWX dcaron W(d)+0.7quotwidth
-NK * dcaron : * d
-NK dcaron * : f * -.3quotwidth
-
-NC Ecaron 2 ; PCC E 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
-NC Eacute 2 ; PCC E 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
-NK (Ecaron,Eacute) : E
-NC ecaron 2 ; PCC e 0 0 ; PAC caron 0 0 ;
-NC eacute 2 ; PCC e 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
-NK (ecaron,eacute) : e
-RK (P,T,V) ecaron 0
-RK (P,T) eacute 0
-
-NC Iacute 2 ; PCC I 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
-NK Iacute : I
-NC iacute 2 ; PCC dotlessi 0 0 ; PAC acute acuteshift 0 ;
-NK iacute : i
-
-NC Lcaron 2 ; PCC L 0 0 ; PCT quoteright quotshift+b(I,3) 1.1Captop ;
-NC Lacute 2 ; PCC L 0 0 ; PAT acute 0 Acutetop ;
-NK (Lcaron,Lacute) : L
-NC lcaron 2 ; PCC l 0 0 ; PCT quoteright quotshift+b(l,3) 1.1b(l,4) ;
-RWX lcaron W(l)+0.7quotwidth
-NK * lcaron : * l
-NK lcaron * : f * -.3quotwidth
-NC lacute 2 ; PCC l 0 0 ; PAT acute acuteshift Acutetop ;
-NK lacute : l
-
-NC Ncaron 2 ; PCC N 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
-NK Ncaron : N
-NC ncaron 2 ; PCC n 0 0 ; PAC caron 0 vshift ;
-NK ncaron : n
-
-NC Ocircumflex 2 ; PCC O 0 0 ; PAT circumflex 0 Carontop ;
-NC Odieresis 2 ; PCC O 0 0 ; PAT dieresis 0 Acutetop-diershift ;
-NC Oacute 2 ; PCC O 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
-NK (Ocircumflex,Odieresis,Oacute) : O
-NC ocircumflex 2 ; PCC o 0 0 ; PAC circumflex 0 vshift ;
-NC odieresis 2 ; PCC o 0 0 ; PAC dieresis 0 vshift ;
-NC oacute 2 ; PCC o 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
-NK (ocircumflex,odieresis,oacute) : o
-
-NC Rcaron 2 ; PCC R 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
-NC Racute 2 ; PCC R 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
-NK (Rcaron,Racute) : R
-NC rcaron 2 ; PCC r 0 0 ; PAC caron 0 vshift ;
-NC racute 2 ; PCC r 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
-NK (rcaron,racute) : r
-RK (F,P,T,V) rcaron 0
-RK (P,T) racute 0
-
-NC Scaron 2 ; PCC S 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
-NK Scaron : S
-NC scaron 2 ; PCC s 0 0 ; PAC caron 0 vshift ;
-NK scaron : s
-RK (F,P,T,V) scaron 0
-
-NC Tcaron 2 ; PCC T 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
-NK Tcaron : T
-NC tcaron 2 ; PCC t 0 0 ; PCC quoteright quotshift+b(t,3) 0 ;
-RWX tcaron W(t)+0.7quotwidth
-NK * tcaron : * t
-NK tcaron * : f * -.3quotwidth
-
-NC Udieresis 2 ; PCC U 0 0 ; PAT dieresis 0 Acutetop-diershift ;
-NC Uring 2 ; PCC U 0 0 ; PAT ring 0 Carontop ;
-NC Uacute 2 ; PCC U 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
-NK (Udieresis,Uring,Uacute) : U
-NC udieresis 2 ; PCC u 0 0 ; PAC dieresis 0 vshift ;
-NC uring 2 ; PCC u 0 0 ; PAC ring 0 vshift ;
-NC uacute 2 ; PCC u 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
-NK (udieresis,uring,uacute) : u
-RK (F,P,T,V) uring 0
-
-NC Yacute 2 ; PCC Y 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
-NK Yacute : Y
-NC yacute 2 ; PCC y 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
-NK yacute : y
-
-RC Zcaron 2 ; PCC Z 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
-NK Zcaron : Z
-RC zcaron 2 ; PCC z 0 0 ; PAC caron 0 vshift ;
-NK zcaron : z
-RK (F,P,T,V) zcaron 0
-
-NK (eacute,ecaron,iacute) quotedblleft quotwidth
-
-ReduceKerns 9
-
-
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/csplain.doc b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/csplain.doc
deleted file mode 100644
index 537a4bde790..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/csplain.doc
+++ /dev/null
@@ -1,197 +0,0 @@
-          Balík souborů (texinput) na generování formátu csplain
-          ******************************************************
-          *  Petr Olšák                      Verze: září 1996  *
-                                                    říjen 1998
-
-Formát csplain je skoro shodný s klasickým formátem plain. Rozdíl je jedině
-v tom, že místo CM fontů se pracuje s CS-fonty, což umožňuje zavést
-v tomto kódování fontů vzory dělení pro český a slovenský jazyk.
-Pomocí formátu csplain je možno nahradit originální formát plain,
-tj. pro anglické dokumenty se oba formáty chovají (skoro) stejně.
-Nepatrné odlišnosti, vyplývající z použití CS-fontů místo CM fontů,
-viz soubor cs-fonts.doc.
-
-
-Potřebné soubory
-****************
-
-Pro vygenerování formátu csplain je potřeba:
- 1. v /tfm mít metriky CS-fontů (např. csr10.tfm),
- 2. v /texinput mít následující soubory:
-         csplain.ini  ... hlavní soubor pro vygenerování formátu
-         plain.tex    ... Knuthův plain
-         csfonts.tex  ... makro pro zavedení CS-fontů
-         il2code.tex  ... makro pro práci s kódem CS-fontů (ISO-8859-2)
-         hyphen.lan   ... řídicí soubor k zavední vzorů dělení různých jazyků
-         hyphen.tex   ... základní vzory dělení pro US (součástí plainu)
-         hyphen.ex    ... slovník výjimek pro US
-         czhyphen.tex ... vzory dělení pro češtinu
-         czhyphen.ex  ... slovník výjimek pro češtinu
-         skhyphen.tex ... vzory dělení pro slovenštinu
-         skhyphen.ex  ... slovník výjimek pro slovenštinu
-         plaina4.tex  ... makro upravující výhozí rozměr zrcadla pro A4
-3. pokud předpokládáte vstupní soubory v jiném kódování, než ISO-8859-2,
-   potřebujete navíc a) při použití emTeXu -- příslušnou *.tcp tabulku
-                     b) při využití encTeXu -- příslušný soubor enc-?.tex
-
-
-Generování formátu
-******************
-
-Generování formátu csplain je závislé na implementaci TeXu.
-V UNIX like systémech (odvozených z implementace web2c) použijte příkaz:
-
-         initex csplain.ini
-
-nebo v novější verzi web2c:
-
-         tex -ini csplain.ini
-
-Vstupní kódování bude rovno vnitřnímu kódování ISO-8859-2. Předpokláte-li
-kódování vstupních textů v jiném kódování, než ISO-8859-2 a navíc máte
-implementaci binárního programu TeX obsahující encTeX (to poznáte podle
-druhého řádku v soborech *.log), pak si vyberte jedno z písmen: w=CP1250,
-k=Kamenicti, p=PC Latin2 (CP852), u=UTF8 a inicializujte formát takto:
-
-         tex -ini \let\enc=? \input csplain.ini
-
-kde ? je jedno z písmen w, k, p nebo u charakterizující vstupní kódování. Na
-příkazovém řádku v UNIXu musíte každý znak "\" psát dvakrát, například:
-
-         tex -ini \\let\\enc=k \\input csplain.ini
-
-Potřebujete-li implementovat vstupní kódování, které zde není uvedeno,
-zvolte si pro ně nějaké další písmeno a editujte příslušný soubor enc-?.tex.
-
-V DOSu (emTeXu) můžete volit vstupní kódování pomocí *TCP tabulek. Např.
-pro kódování Kamenických napíšete:
-
-         tex[386] /i /8 -cKAMENIC.TCP csplain.ini
-
-Můžete si ověřit správnost instalace csplainu testem cstrip. Viz soubor
-cstripm.dvi nebo cstripm.ps
-
-
-Použití češtiny a slovenštiny
-*****************************
-
-csplain je inicializován tak, aby se implicitně choval jako plain.  To
-znamená, že je nastaveno anglické dělení slov a sekvence \v, \'
-expandují na primitiv \accent. Rovněž je aktivní \nonfrenchspacing.
-Rozdíl je jen ve velikosti implicitního rozměru zrcadla sazby, které je 
-v csplainu nastaveno pro palcové okraje při formátu A4, zatímco 
-v plainu je nastaveno pro palcové okraje formátu Letter.
-
-Pro sazbu v českém nebo slovenském jazyce NEMUSÍTE volat styl
-czech.sty. Stačí použít na začátku dokumentu tyto sekvence:
-
-\chyph      % nebo \shyph : inicializuje české/slovenské dělení slov 
-            % a \frenschpacing
-\csaccents  % způsobí jiné chování sekvencí \' \v a \r, které od této
-            % chvíle expandují na znaky podle CSfontů
-
-% návrat k původnímu nastavení:
-\ehyph      % americké dělení a \nonfrenchspacing
-\cmaccents  % \, \v expandují na primitiv \accent
-
-Od verze csplainu <Sep. 1996> je sekvence pro uvozovky \uv{cosi}
-zanesena do formátu.
-           
-
-Verze csplainu.
-***************
-
-csplain zavádí do \everyjob hlášení o datu posledního zásahu do
-zdrojových textů csplainu (viz soubor csplain.ini). Pokud tam takové
-hlášení není, máte verzi csplainu z r. 1994 nebo starší.
-
-Jednotlivé verze označujeme datem změny zdrojového textu a nikoli
-číslem. Odlišnosti novějších verzí než <Apr. 1995> jsou uvedeny přímo
-v souboru csplain.ini. Odlišnosti verze z roku 1994 od <Apr. 1995>
-jsou uvedeny níže.
-
-V čem se liší csplain z csTeXu94 od verze <Apr. 1995>
-*****************************************************
-
-1. plain.tex. Místo verze 3.0 je použita verze 3.14159.
-
-2. csfonts.tex. Navíc přidána vlastnost \font\preloaded = nezaváděj žádný font.
-   Důsledek: Po načtení formátu plain.tex je zavedeno pouhých 16 základních
-   fontů proti dřívějším 50.
-   Důvod: Při dnešních rychlostech počítačů už asi neoceníme, že je nějaký
-   font dopředu zaveden ve formátu. Navíc máme více místa pro nové fonty.
-   Odchylka: Kromě nepatrného zdržení při zavádění (dříve \preloaded) fontů
-   není žádný jiný rozdíl.
-
-3. il2code.tex (dříve extcode.tex). Kromě původních definic \catcode,
-   \lccode a \uccode obsauje další makra závislá na kódování.
-   a) makro \csaccents předefinuje makra \v, \', ... tak, že expandují
-      přímo do znaků podle CS-fontů.
-      Výhody:
-      * Po \csaccents lze načíst vzory dělení ve tvaru nezávislém na
-        kódování.
-      * Po \csaccents budou správně rozdělena i slova zapsaná
-        t\'imto zp\r usobem. Také na ně bude správně fungovat primitiv
-        \uppercase (výjimku tvoří případ, kdy je \'i psáno "postaru", tj.
-        jako \'\i).
-      * \v d a \v t vede na ď a ť (s apostrofy, nikoly s háčky).
-      Výchozí chování formátu csplain je z důvodu nutné kompatibility
-      se standardním plainem nastaveno na původní význam maker \v, \'.
-      Příkazem \csaccents se inicializuje nový význam a příkazem \cmaccents
-      se vše vrací do původního stavu. Inicializace je navíc lokální vrámci
-      skupiny.
-      Pokud bude někdo často přepínat \csaccents, \cmaccents, pak může
-      potlačit hlášky na terminálu a do .logu předefinováním příkazu
-      \csaccentsmessage, \cmaccentsmessage.
-   b) Jsou doplněny definice sekvencí, které jsou závislé na kódování
-      CS-fontů. Tj. uvozovky \clqq, \crqq, \flqq, \frqq, \ogonek, \promile.
-      Dále je definován příkaz \extrahyphens, který inicializuje
-      \hyphenchar do alternativního znaku v CS-fontu pro základní
-      desetibodové textové fonty. Tím např. "je-li" nebude rozděleno.
-      Bohužel vzniká zobrazovací zádrhel: při hláškách "Overfull" TeX
-      zobrazuje na terminál místo znaku - znak ^^9c. V emTeXu stačí mírně
-      upravit tabulku tcp a směrovat do ^^9c nějaký náhradní a podobný
-      semigrafický symbol (viz přiložená tabulka kamenic.tcp).
-
-4. hyphen.lan.
-   * Na začátku má \csaccents, aby zavedl vzory dělení napsané
-     pomocí sekvencí a na konci vrací \cmaccents.
-   * Místo hyphen.cz a hyphen.czx zavádí czhyphen.tex a czhyphen.ex (z důvodu
-     kompatibility s makrem pro češtinu v LaTeXu 2e). Podobně pro další
-     jazyky.
-   * Místo původních \righthyphenmin=2 je pro \chyph a \shyph zavedeno
-     \righthyphenmin=3 (což je podle normy). Sází-li uživatel do úzkých
-     sloupců, může si to změnit například takto: \chyph \righthyphenmin=2
-   * Při volání czhyphen.tex, skhyphen.tex je \let\global=\relax, aby
-     nedošlo ke změně \everyjob\message. Skutečnost, jaké dělení slov je
-     zavedeno, lze zjistit z verze csplainu <Apr. 1995>, tj. není potřeba
-     jmenovat nějaké konkrétní lidi v \everyjobu.
-
-5. czhyphen.tex je kompletně jiné (zřejmě lepší), než v původním csTeXu.
-   Je použito dělení, které (po mírném pomršení) dal k dispozici Pavel
-   Ševeček TeXovské veřejnosti pro použití v nekomerčním světě zdarma.
-
-6. czhyphen.ex je zmenšeno o věci, které už czhyphen.tex umí správně a
-   zbytek je přepsán do sekvencí nezávislých na kódování.
-
-7. skhyphen.tex je pravděpodobně stejné, jako bylo (nezkoumal jsem to).
-   Stejně tak zůstává skhyphen.ex. Je použito dělení ručně vyrobené
-   Jankou Chlebíkovou.
-
-8. csplain.ini.
-   * Změněno pořadí volání extcode.tex
-   * Změněn text \everyjob\message.
-
-9. czech.sty
-   * Na začátku zařazena větvička
-     \if Formát=LaTeX2e \input lczech.sty \endinput \fi
-   * Zařazen nově test na \ifx\chyph\undefined \message{Warning...}
-   * Zařazen test na použití CS-fontů podle prvních dvou písmen v názvu
-     fontu \tenrm. Pokud CS-fonty jsou zavedeny a přitom není definován
-     \clqq (případ starý csformát, nový czech.sty), pak se definují některé
-     sekvence analogicky, jako v bodě 3b).
-   * Do příkazů \czechTeX, resp. \originalTeX je vloženo \csaccents, resp.
-     \cmaccents, tj. styl czech aktivuje \csaccents.
-   * Vše, co bylo řečeno pro czech.sty platí analogicky pro slovak.sty
-
-
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/license.eng b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/license.eng
deleted file mode 100644
index f645095dde6..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/license.eng
+++ /dev/null
@@ -1,367 +0,0 @@
-
-                       THE LICENCE OF CSTeX
-   ==============================================================
-   Petr Olsak                                       Dec. 12. 1998
-
-Preamble
---------
- 
-The CSTeX package is build from sub-packages (we'll call modules).
-Each module can be authorized by different author(s) and licensed by
-different licence. The aim of this document is to distinguish between
-"required" modules (if these modules are not installed, the whole
-package cannot be called CSTeX) and "optional" modules (usually
-distributed with some implementation of TeX and CSTeX).  A good news
-is, that all "required" modules are licensed by license compatible
-with common licenses of free software. The "optional" modules may or
-may not have this feature.
-
-This document quotes the sources of the original (Czech and/or English)
-license texts for each module. This document itself is translated into
-Czech (see license.cz file). However, only the English original of this
-document (this file) has the legal power.
-
-Notice: The "current administrator" of CSTeX is Petr Olsak 
-(email: olsak@math.feld.cvut.cz). He reserves the right to find his
-successor. In exceptional cases, for instance if the current
-administrator cannot do his work on CSTeX any more, the CSTUG (Czech
-and Slovak users group, http://www.cstug.cz) has a right to find next
-administrator.
-
-This document can be changed in future, if some new authors and
-packages for CSTeX occurs. Only the current administrator can do some
-changes of this document. The license notices of each package have to be
-compatible with the wish of its authors.
-
-The "CTAN:" means "Comprehensive TeX Archive Network" and it is 
-one of the following public ftp sites:
-
-ftp://ctan.tug.org/tex-archive
-ftp://ftp.tex.ac.uk/tex-archive
-ftp://ftp.dante.de/tex-archive
-ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN 
-
-The "CSTEX:" means "CSTeX ftp site" and it is 
-one of the following public ftp sites:
-
-ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex        (primary server)
-ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/local/cstex   (mirror)
-
-
---------------------------------------------------------------------
-
-I. The "required" modules
-=========================
-
-1. TeX, METAFONT, Computer Modern, plain.
-   author: Donald Knuth
-   license: The program for "TeX/METAFONT/Computer Modern" is in
-            the public domain and users may freely incorporate the
-            algorithms from public source codes in their own programs.
-	    However, use of the name "TeX/METAFONT/Computer Modern"
-            is restricted to software systems that agree exactly with
-            the programs maintained by author. For more details see
-            CTAN:/systems/knuth/tex/tex.web and volumes B, D and E
-            of Computers & Typesetting.
-   notice:  use TRIP/TRAP test for validating your implementation of
-            TeX/METAFONT programs.
-   source:  CTAN:/systems/knuth
-
-2. The implementation package of "TeX/METAFONT/drivers/supports" into an
-   operating system. The CSTeX can be combined with any implementation package
-   (commercial or free). See the paragraph III for more details.
-   notice:  Some dvi to PostScript convertor is needed. The Rokicki's dvips
-            is recommended. It is free software.
-
-3. CSfonts (Czech and Slovak fonts derived from Computer Modern)
-   authors: Petr Novak, Karel Horak, Lada Lhotka, Petr Olsak
-   emails: <Petr.Novak@internet.cz>, <horakk@math.cas.cz> 
-           <lhotka@jcu.cz>, <olsak@math.feld.cvut.cz>
-   license: GPL
-   source:  CSTEX:/web2c/csfonts.tar.gz
-
-4a czhyphen.tex (Czech hyphenation patterns for TeX)
-   author: Pavel Sevecek
-   email:  <pavel@lingea.cz>
-   license: GPL
-   included in: CSTEX:/web2c/csplain.tar.gz
-
-4b skhyphen.tex (Slovak hyphenation patterns for TeX)
-   author: Hanka Chlebikova
-   email:  <chlebikj@dcs.fmph.uniba.sk>
-   license: GPL
-   included in: CSTEX:/web2c/csplain.tar.gz   
-
-5. czech.sty, slovak.sty (The standard styles for Czech/Slovak languages)
-   authors: Oldrich Ulrych, Karel Horak, Petr Olsak, Jaroslav Snajdr
-   emails:  <ulrych@karlin.mff.cuni.cz>, <horakk@math.cas.cz>,
-            <olsak@math.feld.cvut.cz>, <snajdr5@students.zcu.cz>
-   license: GPL
-   included in: CSTEX:/web2c/csplain.tar.gz 
-
-6. csplain (the TeX format derived from plain)
-   author: Petr Olsak
-   email:  <olsak@math.feld.cvut.cz>
-   license: GPL with appendix
-   appendix: You can do any changes in this software for your own
-             usage. However, you cannot distribute the changed
-             software under the same name "csplain".  Only the current
-             administrator of CSTeX can do official changes to
-             csplain.
-   notice:   see the cstrip.tex for validating of csplain format in 
-             your TeX implementation.
-   source:   CSTEX:/web2c/csplain.tar.gz
-
-7. LaTeX (the macro package for TeX)
-   authors: Leslie Lamport, LaTeX 2e team
-   license: see the COPYRIGHT notice in src/latex.ltx, for example.
-   source:  CTAN:/macros/latex
-
-8. csLaTeX (the extension of LaTeX for Czech and Slovak languages)
-   authors: Jiri Zlatuska, Zdenek Wagner, Jaroslav Snajdr
-   emails:  <zlatuska@muni.cz>, <wagner@beba.cesnet.cz>,
-            <snajdr5@students.zcu.cz>
-   license: GPL
-   source:  http://home.zcu.cz/~snajdr5/cslatex/
-
-9. cspsfonts (The usage of the standard PS fonts in Czech/Slovak languages)
-   authors: Petr Olsak, Zdenek Wagner
-   emails:  <olsak@math.feld.cvut.cz>, <wagner@beba.cesnet.cz>
-   license: GPL
-   source:  CSTEX:/web2c/cspsfonts.tar.gz
- 
-You can find the complete text of GPL in the file lic-gpl.eng.
-
-
-II. The "optional" packages
-===========================
-
--- The implementation of CSfont in Type1 format derived from BaKoMa fonts
-   author: Petr Olsak
-   email: <olsak@math.feld.cvut.cz>
-   author of BaKoMa fonts: Basil K. Malyshev <malyshev@mx.ihep.su>
-   license: The same, as BaKoMa license: The author of BaKoMa fonts
-            grants to any individual or non-commercial organization
-            the right to use and to make an unlimited number of copies
-            of full package or selected fonts when this is done
-            WITHOUT CHARGE and has attached the file BaKoMa-CM.Fonts
-            with licence agreement. This fonts cannot be sold or
-            distributed with any commercial product or used in any
-            commercial organization without additional agreement with
-            author of BaKoMa fonts.  If you want to charge a small fee
-            via distribution these fonts or any derivations from this
-            fonts, you should contact the author of BaKoMa fonts.  
-            See BaKoMa-CM.Fonts file in cspdftexlib.tag.gz.
-   source: CSTEX:/web2c/cspdftexlib.tar.gz 
-
--- The program MNU (for menu configuration for DOS)
-   author: Petr Olsak
-   email: <olsak@math.feld.cvut.cz>
-   license: Free, but without source codes and without any warranty.
-   source: CSTEX:/emtex/mnu.zip
-               
--- The program a2ac (adds composites and kerns in afm files)
-   author: Petr Olsak
-   email: <olsak@math.feld.cvut.cz>
-   license: GPL
-   source:  ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/a2ac
-
--- enctex (a simple patch of TeX for re-encoding ability)
-   author: Petr Olsak
-   license: GPL
-   comment: The resulting program cannot be called TeX after enctex patch
-            is applied. See the Knuth's license for TeX.
-            The name "a program derived from TeX using enctex"
-            is recommended.
-   source:  ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/enctex
-            CSTEX:/web2c/enctex.tar.gz
-
--- csindex (a simple extension of makeindex program)
-   author of makeindex: Pehong Chen <phc@renoir.berkeley.edu>
-   authors of csindex: Zdenek Wagner (for DOS, OS2), Zdenek Salvet (for Linux)
-   emails:  <wagner@beba.cesnet.cz>, <salvet@ics.muni.cz> 
-   license: see the COPYING file in csindex-*.tar.gz
-   source:  CSTEX:/web2c/csindex-*.tar.gz
-
--- csbibtex (a simple extension of bibtex program for DOS)
-   author of bibtex: Oren Patashnik <patashnik@score.stanford.edu>
-   author of csbibtex: Petr Novotny <novotny@earn.cvut.cz>
-   license: Copying of this file is authorized only if either
-        (1) you make absolutely no changes to your copy, including name, or
-        (2) if you do make changes, you name it something other than
-        btxbst.doc, plain.bst, unsrt.bst, alpha.bst, and abbrv.bst.
-   source: CSTEX:/emtex/bibtex.zip
-
--- csuvodlat (a Czech translation "LaTeX strucny popis" of a german original)
-   authors o original: Hubert Partl, Elisabeth Schlegl, Irene Hyna
-   author of translation: Pavel Sykora <sykora@fsid.cvut.cz>
-   license: You may copy and distribute this text in unchanged
-            electronic form, you can print this text but you cannot
-            distribute the hardcopy form of this text.
-   source: CSTEX:/web2c/csuvodlat.tar.gz         
-
--- CSED (the text editor for DOS)
-   author: Pavel Sevecek
-   email: <pavel@lingea.cz>   
-   license: NON FREE. However, the members of CSTUG can use this
-            software without any charges. See smlcsed.tex for
-            more details.
-   source:  NONE in publics sites. Please, contact the CSTUG.
-
--- texspell (The spell checker, cz, sk, eng. dictionaries + program for DOS)
-   authors: Janus Drozd, Jan Hajic, Jan Hric 1991-92 
-   license: NON FREE. Only CSTUG has the right to distribute this
-            program only for its members. Copying of texspell, its
-            dictionaries and its documentation by another subject, for
-            another subject or using this program by another subject is
-            interpreted as a breaking of author's copyright. Authors
-            nor CSTUG give no warranty for this program. See the file
-            emtex\doc\programs\smlouva.cs for more details.
-   source:  NONE in public sites. Please, contact the CSTUG.
-
--- qedit (the text editor for DOS)
-   licensed by: SemWare, 4343 Shallowford Rd, Suite C3A, Marietta, USA
-   version: v2.15 August 1991, Shareware version.
-   license: NON FREE. If you continue using qedit beyond a 30-day trial
-            period, you MUST PURCHASE a license for it. Along with
-            licensed copy of the software, you will receive a printed,
-            bound manual, and you will be entitled to free technical
-            support and low-cost updates.
-   notice:  This shareware version of qedit is distributed as one option
-            of the text editor for DOS implementation of TeX with CSTeX.
-            It is not alone option, of course.
-   source:  CSTEX:/emtex/qedit.zip
-
--- te (the simple text editor for DOS)
-   author:  Peter Sawatzki, Buchenhof 3, D-5800 Haagen 1, Germany
-   version: 28. Nov. 1989
-   license: free, but without source codes and without warranty.
-   source:  CSTEX:/emtex/te.zip
-
--- vlnka (replaces spaces by tie in places where no-break is recommended)
-   author:  Oldrich Ulrych, Stepan Kasal
-   license: Program is in public domain including Pascal source codes.
-   source:  CSTEX:/emtex/tie.zip
-
--- vlna (replaces spaces by tie in places where no-break is recommended)
-   author:  Petr Olsak
-   email:   olsak@math.feld.cvut.cz
-   license: Program is free including WEB source codes.
-   source:  ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/vlna
-
--- cstocs2 (converts the czech/slovak text between different encodings)
-   author:  Josef Tkadlec
-   email:   tkadlec@math.feld.cvut.cz
-   license: Program is free including Pascal source codes, without warranty.
-   source:  CSTEX:/emtex/cstocs2.zip
-
--- dvicopy (the dvi to dvi procesor includes the virtual fonts)
-   author:  Peter Breitenlohner
-   email:   <peb@dmumpiwh.mppmu.mpg.de>
-   license: GPL
-   source:  CSTEX:/emtex/dvicopy.zip
-   notice:  The DOS binary is used here for usage in emTeX implementation.
-   source codes in: CSTEX:/web2c/texk*.tar.gz
-
--- dviout (the dvi to dvi processor handles with names of fonts)
-   author:  Oldrich Ulrych
-   email:   <ulrych@karlin.mff.cuni.cz>
-   license: Free including Pascal source codes.
-   source:  CSTEX:/emtex/dviout.zip
-
--- pmCSTeX (user interface for emTeX + CSTeX + EPM editor for OS2)
-   author:  Petr Mikulik
-   email:   mikulik@sci.muni.cz
-   license: Free software
-   source:  CSTEX:/emtex/os2.zip
-
--- dviwin (dvi viewer for MS Windows)
-   author:  Hippocrates Sendoukas
-   email:   <isendo@leon.nrcps@ariadne-t.gr>
-   license: The author of this software grants to any individual or
-            non-commercial organization the right to use and to make an
-            unlimited number of copies of this software. Commercial
-            entities may use the software for an evaluation period of
-            two weeks. Any further use requires a license from the
-            author. See emtex\doc\win\dviwin.wri for more details.
-   source in: CSTEX:/emtex/texwin.zip
-
--- TeXtelmExtel (the user interface for TeX in MS Windows)
-   author:  Andreas Krebs
-   email:   <krebs@edvz.sbg.ac.at>
-   license: Free software. See emtex\doc\win\texmex.wri, section 1.4
-            for more details and author's answers the question
-            "Why Freeware".
-   source in: CSTEX:/emtex/texwin.zip
-
--- MS Windows support of emTeX + CSTeX packed in zip archive
-   author: Josef Krob
-   email:  jokr@phil.muni.cz
-   license: see the dviwin and TeXtelmExtel licenses. These programs are
-            used in this archive.
-   source:  CSTEX:/emtex/texwin.zip
-
-
-III The implementation packages of TeX available on CSTeX ftp site
-==================================================================
-
-1. web2c (for C compiler including sources, binaries for many platforms)
-   authors: Karl Berry, Olaf Weber 
-   emails:  <kb@cs.umb.edu>, <Olaf.Weber@cwi.nl> 
-   license: GPL, see COPYING* files in texk-*/ source tree.     
-   source:  CTAN:/systems/web2c
-   files:   texk-*.tar.gz, texmflib-*.tar.gz, etexlib-2.0.tar.gz,
-            omegalib-1.5.tar.gz, pdftexlib-0.12f.tar.gz.
-   note:    this package includes more sub-packages from different
-            authors (eTeX, pdfTeX, LaTex, omega, ...) See the
-            appropriate license files in these sub-packages.
-
-1a cstex/web2c (ready to install CSTeX with web2c from TeX sources)
-   author: Petr Olsak 
-   email:  <olsak@math.feld.cvut.cz>
-   license: See above for licenses of individual modules.
-   source:  CSTEX:/web2c
-   note:    All archive files of "OS independent" modules of CSTeX
-            are *primary* distributed in this directory in tar.gz
-            format. They are the following archive files: csfonts,
-            csplain, cslatex-*, cspsfonts, cspdftexlib, enctex,
-            csindex-*, csuvodlat.
-
-2. emTeX for DOS or OS/2 or (but somewhat bad choice) for MS Win.
-   author: Eberhard Mattes
-   email:  <mattes@azu.informatik.uni-stuttgart.de>
-   license: Software written by Eberhard Mattes which is part of the
-            emTeX distribution may be used without restrictions.
-            This software  may only be distributed in UNCHANGED
-            and COMPLETE form, including all the files listed in
-            README.ENG's `Distribution files' section, and only if
-            this is done WITHOUT CHARGE (you are allowed to omit some
-            or all of the *.fli files). See emtex\doc\english\readme.eng
-            section 6 for more details.
-   source:  CTAN:/systems/os2/emtex
-   files:   see emtex\doc\english\readme.eng section 4.
-
-2a cstex/emtex (ready to install CSTeX with emTeX + user interface for DOS)
-   author: Petr Olsak 
-   email:  <olsak@math.feld.cvut.cz>
-   license: See above for licenses of individual modules.
-            The install program and the user interface for DOS is based
-            on program MNU (see above) and DOS batches. They are free
-            software.
-   source:  CSTEX:/emtex
-   note:    see the @ctimne.txt file for more details.
-
-3. teTeX for UNIX (derived from web2c)
-   author: Thomas Esser
-   email: <te@informatik.uni-hannover.de>
-   license: GPL
-   source:  CTAN:/systems/unix/teTeX
-
-3a cstex/tetex-rpm (ready to install CSTeX with teTeX from *rpm packages)
-   author: Michal Choura
-   email:  <Michal.Choura@bigfoot.com>
-   license: See above for licenses of individual modules.
-   source:  CSTEX:/tetex-rpm
-
-
-
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/mklinks b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/mklinks
deleted file mode 100644
index c375d62306b..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/mklinks
+++ /dev/null
@@ -1,101 +0,0 @@
-#!/bin/sh
-# This script makes a links to Ghostscript fonts for
-# Adobe standard fonts in current directory
-# Petr Olsak, March 1998
-
-# Please, change the Ghostcript Font path, if needed:
-
-GSFPATH=/usr/lib/ghostscript/fonts
-
-# Warning!! It seems that some fonts does not work
-# with pdftex version 3.14159-0.12f (Web2C 7.2):
-# You have to use the version 0.12h at least.
-
-ln -s $GSFPATH/b018015l.pfb URWBookmanL-DemiBold.pfb
-ln -s $GSFPATH/b018035l.pfb URWBookmanL-DemiBoldItal.pfb
-ln -s $GSFPATH/b018012l.pfb URWBookmanL-Ligh.pfb
-ln -s $GSFPATH/b018032l.pfb URWBookmanL-LighItal.pfb
-
-ln -s $GSFPATH/n022003l.pfb NimbusMonL-Regu.pfb
-ln -s $GSFPATH/n022023l.pfb NimbusMonL-ReguObli.pfb
-ln -s $GSFPATH/n022004l.pfb NimbusMonL-Bold.pfb
-ln -s $GSFPATH/n022024l.pfb NimbusMonL-BoldObli.pfb
-
-ln -s $GSFPATH/a010013l.pfb URWGothicL-Book.pfb
-ln -s $GSFPATH/a010033l.pfb URWGothicL-BookObli.pfb
-ln -s $GSFPATH/a010015l.pfb URWGothicL-Demi.pfb
-ln -s $GSFPATH/a010035l.pfb URWGothicL-DemiObli.pfb
-
-ln -s $GSFPATH/n019003l.pfb NimbusSanL-Regu.pfb
-ln -s $GSFPATH/n019023l.pfb NimbusSanL-ReguItal.pfb
-ln -s $GSFPATH/n019004l.pfb NimbusSanL-Bold.pfb
-ln -s $GSFPATH/n019024l.pfb NimbusSanL-BoldItal.pfb
-
-ln -s $GSFPATH/n019043l.pfb NimbusSanL-ReguCond.pfb
-ln -s $GSFPATH/n019063l.pfb NimbusSanL-ReguCondItal.pfb
-ln -s $GSFPATH/n019044l.pfb NimbusSanL-BoldCond.pfb
-ln -s $GSFPATH/n019064l.pfb NimbusSanL-BoldCondItal.pfb
-
-ln -s $GSFPATH/p052003l.pfb URWPalladioL-Roma.pfb
-ln -s $GSFPATH/p052023l.pfb URWPalladioL-Ital.pfb
-ln -s $GSFPATH/p052004l.pfb URWPalladioL-Bold.pfb
-ln -s $GSFPATH/p052024l.pfb URWPalladioL-BoldItal.pfb
-
-ln -s $GSFPATH/c059013l.pfb CenturySchL-Roma.pfb
-ln -s $GSFPATH/c059033l.pfb CenturySchL-Ital.pfb
-ln -s $GSFPATH/c059016l.pfb CenturySchL-Bold.pfb
-ln -s $GSFPATH/c059036l.pfb CenturySchL-BoldItal.pfb
-
-ln -s $GSFPATH/n021003l.pfb NimbusRomNo9L-Regu.pfb
-ln -s $GSFPATH/n021023l.pfb NimbusRomNo9L-ReguItal.pfb
-ln -s $GSFPATH/n021004l.pfb NimbusRomNo9L-Medi.pfb
-ln -s $GSFPATH/n021024l.pfb NimbusRomNo9L-MediItal.pfb
-
-ln -s $GSFPATH/s050000l.pfb StandardSymL.pfb
-ln -s $GSFPATH/z003034l.pfb URWChanceryL-MediItal.pfb
-ln -s $GSFPATH/d050000l.pfb Dingbats.pfb
-
-
-ln -s URWBookmanL-DemiBold.pfb     Bookman-Demi.pfb
-ln -s URWBookmanL-DemiBoldItal.pfb Bookman-DemiItalic.pfb
-ln -s URWBookmanL-Ligh.pfb         Bookman-Light.pfb
-ln -s URWBookmanL-LighItal.pfb     Bookman-LightItalic.pfb
-
-ln -s NimbusMonL-Regu.pfb          Courier.pfb
-ln -s NimbusMonL-ReguObli.pfb      Courier-Oblique.pfb
-ln -s NimbusMonL-Bold.pfb          Courier-Bold.pfb
-ln -s NimbusMonL-BoldObli.pfb      Courier-BoldOblique.pfb
-
-ln -s URWGothicL-Book.pfb          AvantGarde-Book.pfb
-ln -s URWGothicL-BookObli.pfb      AvantGarde-BookOblique.pfb
-ln -s URWGothicL-Demi.pfb          AvantGarde-Demi.pfb
-ln -s URWGothicL-DemiObli.pfb      AvantGarde-DemiOblique.pfb
-
-ln -s NimbusSanL-Regu.pfb          Helvetica.pfb
-ln -s NimbusSanL-ReguItal.pfb      Helvetica-Oblique.pfb
-ln -s NimbusSanL-Bold.pfb          Helvetica-Bold.pfb
-ln -s NimbusSanL-BoldItal.pfb      Helvetica-BoldOblique.pfb
-
-ln -s NimbusSanL-ReguCond.pfb      Helvetica-Narrow.pfb
-ln -s NimbusSanL-ReguCondItal.pfb  Helvetica-Narrow-Oblique.pfb
-ln -s NimbusSanL-BoldCond.pfb      Helvetica-Narrow-Bold.pfb
-ln -s NimbusSanL-BoldCondItal.pfb  Helvetica-Narrow-BoldOblique.pfb
-
-ln -s URWPalladioL-Roma.pfb        Palatino-Roman.pfb
-ln -s URWPalladioL-Ital.pfb        Palatino-Italic.pfb
-ln -s URWPalladioL-Bold.pfb        Palatino-Bold.pfb
-ln -s URWPalladioL-BoldItal.pfb    Palatino-BoldItalic.pfb
-
-ln -s CenturySchL-Roma.pfb         NewCenturySchlbk-Roman.pfb
-ln -s CenturySchL-Ital.pfb         NewCenturySchlbk-Italic.pfb
-ln -s CenturySchL-Bold.pfb         NewCenturySchlbk-Bold.pfb
-ln -s CenturySchL-BoldItal.pfb     NewCenturySchlbk-BoldItalic.pfb
-
-ln -s NimbusRomNo9L-Regu.pfb       Times-Roman.pfb
-ln -s NimbusRomNo9L-ReguItal.pfb   Times-Italic.pfb
-ln -s NimbusRomNo9L-Medi.pfb       Times-Bold.pfb
-ln -s NimbusRomNo9L-MediItal.pfb   Times-BoldItalic.pfb
-
-ln -s StandardSymL.pfb             Symbol.pfb
-ln -s URWChanceryL-MediItal.pfb    ZapfChancery-MediumItalic.pfb
-ln -s Dingbats.pfb                 ZapfDingbats.pfb
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
deleted file mode 100644
index 90193dc83a8..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
+++ /dev/null
@@ -1,625 +0,0 @@
-
-% Pár poznámek k novému CSTeXu
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-% 5. 2. 1996                                        Petr Olšák
-% Zpracovat formátem csplain, kódování ISO8859-2
-
-\magnification\magstep1
-
-%\input cncent 
-% Můžete zrušit komentář, máte-li PostScriptový font NewCenturySchlbk
-
-\chyph
-\newcount\itemnum                 % Číslované položky
-\raggedbottom                     % Vynechat dole na stránce příp. místo
-\emergencystretch=2em
-
-\font\mflogo=logo10               % METAFONT logo
-
-\def\,{\thinspace}
-\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
-\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi}
-\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
-\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
-\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
-\def\ps{Post\-Script}
-\def\clqq{\char254 }
-\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}}
-\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=}
-\def\closequotes{\unskip\crqq\relax}
-\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
-\def\enditems{\par\egroup\medskip}
-{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
-\gdef\numerate{%                         \numerate napsat těsně za \begitems
-  \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
-    \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}
-
-\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2
-
-\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip}
-\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par
-  \nobreak\medskip}
-\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }}
-
-\title Pár poznámek k~novému CS\TeX{}u
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-\noindent Petr Olšák \hfill 5.~února 1996 \medskip
-
-\sub Trocha historie
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Původní \cs\TeX{} vyšel z~projektu Oldřicha Ulrycha se záměrem nabídnout
-uživatelům, kteří problematice (aspoň zpočátku) nechtějí rozumět příliš do
-hloubky, snadně obsluhovatelný instalační balík. Šlo o~to, abychom pro
-člověka, který jedním dechem položí dvě otázky \uv{co je to \TeX{} a mohl
-bych jej vyzkoušet na svém PC?}, měli připravenou nějakou odpověď na otázku
-první a {\it snadnou\/} odpověď na otázku druhou: \uv{tu máš diskety a
-vyzkoušej si to}.
-
-Hlavní pilíř práce spočíval tedy v~sestavení funkční instalace pro DOS
-z~veřejně dostupných PD (in public domain) programů. Původně se
-jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a později o~programy
-z~em\TeX{}u. Samozřejmě tam byla zahrnuta též práce programátorů
-z~našich zemí. Bylo totiž potřeba doplnit převzaté programy o~další
-nástroje pro pořizování dokumentů v~českém a slovenském jazyce. Také
-byla snaha pokud možno co nejvíce ulehčit život řadovému
-uživateli. Znamená to, že uživatel by například neměl být nucen při
-běžných požadavcích číst mnohdy velmi rozsáhlou, nepřehlednou a
-nesourodou dokumentaci jednotlivých balíků PD programů, ze kterých
-cílový balík sestával.
-
-V~prehistorické době \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedné strany
-obtížná, protože plno věcí pro podporu češtiny a slovenštiny bylo teprve ve
-vývoji. Z~druhé strany však byla situace jednodušší, protože pod pojmem
-\uv{zkoušet \TeX{} na PC} se jaksi samozřejmě očekávalo prostředí
-operačního systému DOS.
-
-V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoření nové verze \cs\TeX{}u,
-protože jsem považoval za vhodné zařadit do něj svůj program MNU, který
-umožnil vytvářet modifikovatelné a snadno ovladatelné nabídky pro spouštění
-jednotlivých \TeX{}ovských úkolů. Program MNU spolupracuje s~poměrně
-rozsáhlými DOSovskými dávkami. Je tedy patrné, že i tato verze instalace
-se opírala o~jednouživatelský a jednoúlohový operační systém DOS.
-
-Jako autoři instalačního balíku jsme se tehdy domluvili na tom, že
-budeme každoročně začleňovat změny a opravy. Proto jsme tehdejší verzi
-\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok později s~nepatrnými úpravami byl
-dán k~dispozici \cs\TeX{}94. Očekávalo se, že se v~této řadě bude
-pokračovat\dots
-
-Dnes máme pro PC různé operační systémy a ten převládající%
-\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows}
-není shodný s~tím, který mají původní autoři \cs\TeX{}u v~oblibě. Navíc
-nemáme jenom PC, ale existují i jiné von Neumannovy strojky, na nich znovu
-jiné operační systémy a vše se spojuje do heterogenních, mnohdy dosti
-specifických, sítí. Pro tyto podmínky zatím nebyl \cs\TeX{} stavěný.
-
-Mezi původní cíle \cs\TeX{}u je třeba zařadit i snahu po unifikaci řešení
-problematiky české a slovenské sazby. To má dvě výhody: Za prvé, šetří se
-síly programátorů, kteří podporu pro národní sazbu vytvářejí, protože na
-řešení stejného problému nepracují bez vzájemné informovanosti na více
-místech současně. Za druhé, šetří se nervy uživatelů, kteří si vzájemně
-vyměňují \TeX{}ovské dokumenty a zkušenosti s~\TeX{}em, protože všichni
-pracují se stejným produktem.
-
-Tohoto cíle se bohužel nepodařilo dosáhnout.
-Dnes se dá těžko posoudit, kolik procent instalací \TeX{}u, na nichž
-se pořizuje sazba v~našich národních jazycích, tvoří
-\cs\TeX{}. Uděláme anketu aspoň mezi členy \cs TUGu?
-Pravděpodobně je procento vysoké, ale existují i lokální
-instalace postavené na jiných principech řešení národní problematiky.
-Některé takové instalace dokonce přesahují lokální charakter svého
-působení. Uveďme například instalaci pana Kasprzaka, která je navíc šířena
-prostřednictvím Internetu.
-
-
-\sub O~názvu
-%%%%%%%%%%%%
-
-Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{český a slovenský \TeX}, což asi každý ví.
-Číslo verze za logem odpovídá ročníku, kdy byla verze připravena a šířena.
-Očekávalo se, že bude existovat \cs\TeX{}95, protože předcházely verze
-\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohužel, pro názorový nesoulad mezi účastníky
-diskusní skupiny \uv{tzv. tvůrců \cs\TeX{}u} a pro následný absolutní
-nezájem těchto účastníků přiložit ruku k~dílu, když už byla stanovena
-koncepce a když jsem zveřejnil uvnitř této skupiny alfa verzi, se příprava
-na verzi 95 protáhla a byla uvedena až v~roce 1996. Dokumentace se na
-současnou verzi \cs\TeX{}u většinou odvolává pod číslem 95, někde se píše
-\cs\TeX{}95,6. Uživatele je třeba upozornit, že mezi \cs\TeX{}em 95 a
-předchozími verzemi je hodně dosti zásadních rozdílů, viz níže.
-
-Protože od nynější verze platí úmluva, že se jednotlivé moduly
-v~\cs\TeX{}u budou opravovat průběžně, nebudou vznikat další verze s~čísly
-podle ročníků. Z~toho důvodu bude asi jednodušší říkat nejnovější verzi
-prostě \cs\TeX{}. Předchozí verze by se měly pro odlišení důsledně nazývat
-\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 či \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jisté míry podraz
-vůči uživatelům, už známe z~produktu současného \LaTeX{} teamu. Produkt se
-překvapivě jmenuje \LaTeX, zatímco to, co jsme byli až dosud zvyklí
-\LaTeX{}em nazývat, máme nyní pojmenovávat jako \LaTeX{}2.09. V~dalším
-textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} označovat verzi \cs\TeX{}95,6.
-
-Žádná jiná varianta počeštění \TeX{}u by se neměla nazývat stejným jménem.
-Pouze \cs TUGem oficiálně podporovaná verze má toto jméno. Totéž platí
-o~formátech \TeX{}u, které jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~současné době jde
-o~jména {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt
-csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud například najdeme na síti \TeX{}ovský
-dokument, který bude mít v~úvodním komentáři napsáno \uv{zpracovat formátem
-csplain}, mělo by tím být naprosto jednoznačně řečeno, o~co jde.
-
-
-\sub Vymezení pojmu a struktura \cs\TeX{}u
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Název bychom měli, teď si ještě povíme, co to vlastně ten \cs\TeX{} je.
-Dříve jsme měli situaci jednodušší, protože jsme většinou tento název
-ztotožňovali s~oněmi devatenácti disketami pro DOS. Ovšem i při takovém
-pojetí jsme se dopouštěli některých omylů a nepřesností. Třeba tvrzení, že
-\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jiné tvrzení, že pod pojmem \cs\TeX{}
-si představím určité seskupení nabídek realizovaných programem MNU, také
-není v~pořádku.
-
-V~současné době, kdy s~\cs\TeX{}em pracují uživatelé různých operačních
-systémů (OS), je třeba vymezit tento pojem poněkud opatrněji.
-
-\cs\TeX{} pro daný OS se skládá z~těchto komponent:
-
-\begitems  \numerate
-* Základ -- \TeX, makra, fonty, ovladače. Fungující pro anglický jazyk.
-* Prostředky pro podporu č/s sazby závislé na OS.
-* \cs-fonty.
-* Makra pro sazbu v~národním prostředí a další podpora nezávislá na OS.
-\enditems
-
-\Ad 1. Základ většinou vzniká kompilací Knuthova zdrojového textu {\tt
-tex.web} do spustitelného programu pro daný OS. Totéž platí pro \mf. Dále
-jsou součástí základu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra
-společně s~makry dalších autorů. Například makra \LaTeX{}u.
-V~neposlední řadě základ musí zahrnovat {\tt dvi} ovladač pro zobrazovací
-jednotku v~daném OS, tzv. prohlížeč, a ovladače pro nejběžněji používaná
-výstupní zařízení.
-
-Nebývá obvyklé, aby tento základ vznikl v~dílnách českých autorů.
-Jako základ se používají PD instalace \TeX{}u pro daný OS.
-Například pro DOS a OS/2 se používá jako základ em\TeX, pro UNIX
-je použita \TeX{}ovská instalace Karla Berryho. Základ není vhodné označovat
-jako součást \cs\TeX{}u ve smyslu vykonané práce autorů \cs\TeX{}u,
-ovšem z~pohledu skutečnosti, že bez základu nám to nepojede, zřejmě se
-bez označení \uv{součást \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme.
-
-Základ určuje způsob balení dalších komponent, tj. např. strukturu
-použitých adresářů, způsob a typ použitého programu pro vytváření
-instalačních modulů (například zip nebo tar), způsob prezentování
-dokumentace a případně další náležitosti.
-
-\Ad 2. Abychom mohli pořizovat česky a slovensky psané dokumenty,
-potřebujeme některé další prostředky, které jsou závislé na použitém OS.
-Například je potřeba zodpovědět otázku, jak a zda vůbec řeší OS pořizování
-zdrojových textů \TeX{}u s~národními abecedami. Jedná se třeba o~volbu
-editoru a pomůcek k~pořizování textů včetně nabodeníček. Také zde
-patří různé konvertory, preprocesory (třeba program vlnka), kontroly
-překlepů apod. V~každém OS bude asi tato podpora na jiné úrovni. V~některém
-OS můžeme mít navíc různá \uv{vylepšení}, například program MNU.
-
-Ačkoli se některé věci z~této oblasti dají převzít z~nabídky PD programů,
-přesto je potřeba udělat v~daném OS kus samostatné programátorské
-práce. Vše, co kdokoli pro svůj OS udělá, je v~projektu \cs\TeX{} vítáno.
-Například pro UNIXy se v~současné době dají použít fonty v~\hbox{ISO8859-2}
-zavedené do X aplikace (například editoru). V~případě Emacsu se dá vkládání
-nabodeníček řešit na úrovni maker editoru. Jiná možnost je využít přepínání
-tabulky Xmodmap na úrovni X serveru. Pokud například tyto softwarové
-pomůcky nabídnou autoři do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme potěšeni.
-
-\Ad 3. V~každé instalaci \TeX{}u jsou za základní fonty považovány
-Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemění skutečnost, že instalace
-většinou umí pracovat s~rozsáhlým množstvím dalších, obvykle \ps{}ových,
-fontů. Jako základní fonty pro českou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u
-stanoveny \cs-fonty.
-
-\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejném formátu, jako Computer Modern fonty a
-navazují na ně. Jedná se tedy o~formáty {\tt mf} a {\tt tfm}, které
-jsou přenositelné na libovolný OS.
-
-\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazují na makra základu a na \cs-fonty.
-Ve všech případech jde o~textové soubory přenositelné na libovolný OS.
-Makra modifikují formáty, převzaté ze základu (například {\tt plain}, {\tt
-latex}) tak, aby se v~nich místo Computer Modern fontů pracovalo
-s~\cs-fonty. Dále jsou v~těchto makrech zahrnuty české a slovenské vzory
-dělení slov. Výsledné formáty mají před původním názvem předponu {\tt cs},
-tj. třeba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiální názvy
-formátů \cs\TeX{}u.
-
-Kromě maker existují další pomůcky pro českou a slovenskou sazbu,
-nezávislé na OS. Uveďme například virtuální fonty v kódování
-\cs-fontů, které umožňují sazbu \ps{}ovými fonty v národních jazycích.
-
-\medskip
-
-\uv{\cs\TeX{} pro jistý OS} představuje relativně samostatný celek a je
-nabízen na ftp serverech v~samostatných adresářích. Rozličný může být
-i způsob distribuce a způsob instalace. Tyto věci se většinou podřizují
-způsobům, jaké jsou použity při instalaci základu.
-
-První dvě komponenty jsou závislé na operačním systému, zatímco další dvě
-komponenty se v~různých OS neliší. Proto třetí a čtvrtou komponentu
-nazýváme {\it jádrem\/} \cs\TeX{}u, které je ve všech OS \uv{skoro} shodné.
-Slůvko \uv{skoro} v~sobě zahrnuje pouze nutné transformace textových
-souborů, struktury adresářů a názvů souborů z~důvodu specifik daného OS:
-máme různé konce řádků pro MAC, DOS a UNIX a některé méněcenné OS
-nerozlišují velikosti písmen v~názvech souborů a mají velmi nepříjemné
-omezení v~délce názvu.
-
-V~současné době nabízíme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Základem tohoto \cs\TeX{}u
-je em\TeX{}, který je společný pro oba OS. Nad touto instalací lze použitím
-balíku {\tt texwin.zip} vytvořit též podporu pro MS Windows.
-Dále existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ovšem zatím jen v~plenkách.
-Základem je instalace Karla Berryho. Nabízené TARy nyní obsahují jen
-převedené jádro \cs\TeX{}u zabalené do struktury adresářů podle základu.
-Zatím pro UNIX chybí druhá komponenta. Po jednání s~autory softu
-spadajícího do druhé komponenty, se pokusím do \cs\TeX{}u pro UNIX zařadit i
-jejich práci. Dále rád přivítám jakoukoli spolupráci s~uživateli Amigy,
-MACu, VAXu apod. Nabízím odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a
-okolí, ovšem o~operačních systémech samotných vím velmi málo. Dočkáme se
-v~brzké době rozšíření \cs\TeX{}u pro další OS?
-
-
-\sub Výhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-V~následujících dvou odstavcích si shrneme výhody a nevýhody nové verze
-vzhledem ke staré. Tím odpovíme na otázku, zda má pro uživatele smysl
-přecházet na novou verzi \cs\TeX{}u.
-Nejvýznamnější výhody se dají shrnout do následujících
-bodů. První dva body se týkají srovnání \cs\TeX{}u pro DOS, ostatní body
-mají obecnější platnost.
-
-\begitems \numerate
-* Lepší kompatibilita se současným em\TeX{}em.
-* Končí (snad) problémy s~{\tt tex386} kontra různé DOSovské správy paměti.
-* Je implicitně zařazeno automatické dogenerování fontů.
-* Je zařazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe.
-* Možnost použít \ps{}ové fonty i v~národní sazbě.
-* Nové vzory dělení slov pro češtinu.
-* Existuje WWW stránka s~přehledným rozdělením \cs\TeX{}u do modulů.
-\enditems
-
-\Ad 1. V~původním balíku byl základ em\TeX{} přebrán jen částečně
-a byl kompletně přebalen s~ohledem na potřeby instalace \cs\TeX{}u. Časem
-se objevily dvě nevýhody. Za prvé to odporovalo požadavku autora em\TeX{}u
-E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druhé, E. Mattes
-mezitím přešel k~novějším verzím a dramaticky změnil adresářovou strukturu
-i syntaxi konfiguračních souborů%
-  \footnote{*)}{Takové zásadní změny se v~em\TeX{}u odehrávají zhruba
-  s~frekvencí dvou let. Není to poprvé, co se s~tím setkáváme, bohužel.}.
-Tím se distribuovaný \cs\TeX{} značně vzdálil od aktuální verze svého
-základu a nastaly problémy. Když si někdo vzpomněl, že chce tisknout
-jazykem PCL na 600\,dpi tiskárnách, nefungovalo to. Když si sehnal novější
-verzi ovladače, kde byla chyba odstraněna, byl zmaten novým jazykem
-konfiguračního souboru a strukturou adresářů. Teprve za cenu obrovského
-úsilí spojil starý \cs\TeX{} s~novým programem do fungujícího celku.
-Podobná věc platila pro bublinkové tiskárny, nové verze grafických karet
-monitoru apod. Tyto věci ve starém \cs\TeX{}u podporovány nebyly a
-kombinací nových ovladačů em\TeX{}u se starým \cs\TeX{}em přibývaly potíže.
-
-Protože lze předpokládat, že v~budoucnu dojde k~dalším změnám v~em\TeX{}u,
-bude pro snadnější obnovování \cs\TeX{}u pro DOS jednodušší převzít základ
-beze změn s~originálně balenými ZIPy.
-
-\Ad 2. Potěším všechny zoufalce, kteří chtějí s~DOSem obsloužit více
-než 640\,kb paměti pomocí různých berliček, jako je {\tt emm386} a jim
-podobné. To s~původní verzí em\TeX{}u nešlo moc dohromady. Současná verze
-em\TeX{}u už obsahuje příslušné {\tt exe} programy (např. {\tt
-tex386.exe}) ve \uv{vykuchaném} tvaru. Znamená to, že tyto programy
-nemají obsluhu rozšířené paměti zahrnutu přímo v~sobě. Místo toho uvedené
-programy spolupracují s~dvěma různými podpůrnými nástroji -- {\tt emx} nebo
-{\tt rsx}. Nástroj {\tt emx} obsahuje původní Mattesovo pojetí práce
-s~rozšířenou pamětí, zatímco {\tt rsx} dokáže spolupracovat s~{\tt emm386}.
-Typ podpůrného nástroje si program vybere automaticky v~závislosti na
-přítomném (nebo nepřítomném) emulátoru paměti. Důsledkem toho je, že se to
-nepere s~Microsoftským pojetím obsluhy rozšířené paměti.
-
-Nedá se předpokládat, že problém paměti v~DOSu je navždy vyřešen. Různé
-novější verze zpětně nekompatibilních obsluhovačů paměti mohou znovu
-způsobit problémy. Budiž pouze útěchou, že se nemusí kvůli tomu (snad)
-měnit verze programů {\tt tex386.exe} a jim podobných, ale stačí vyměnit
-příslušný {\tt rsx}. Problémy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak
-dlouho bude existovat DOS. Zvrácenost tohoto operačního systému spočívá v~tom,
-že nechává na aplikaci, aby se sama nějak vypořádala se vstupem do
-rozšířené paměti. Pokud na stejném hardware spustíte nějaký UNIX, bariéra
-640\,kb přestává existovat a operační systém nabízí aplikaci tolik
-virtuální paměti, kolik se konfiguruje.
-
-\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabíraly převážné množství distribučních disket
-bitové mapy \cs-fontů pro nejrůznější tiskárny a v~nejrůznějších
-velikostech. Automatické dogenerování bitmap \cs-fontů pak nebylo skoro
-potřeba provádět a bylo implicitně vypnuté. Dnes se používá větší množství
-typů tiskáren a větší množství fontů. Automatické dogenerování bitmap je
-proto implicitně zapnuté. To má pouze tu nevýhodu, že administrátor sítě,
-který instaluje \cs\TeX{} do místa zabezpečeného proti zápisu uživatelem,
-musí pozměnit obsah konfiguračních souborů, aby se nově generované bitmapy
-vytvářely v~místě, kam uživatel zapisovat může. Pokud se vychází z~malého
-množství hotových bitových map, existuje ještě druhá nevýhoda. Tou
-je skutečnost, že se na fonty zpočátku musí chvíli počkat.
-
-Aby byla trochu kompenzována druhá nevýhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zařazeny
-knihovny bitových map pro původní čtyři typy podporovaných tiskáren, ovšem
-tyto knihovny zahrnují jen nejpoužívanější minimum. Proto nejsou tak
-rozsáhlé. Vše mimo tyto výchozí knihovny projde automatickým generováním.
-
-\Ad 4. V~nové verzi \cs\TeX{}u jsme se dočkali převedení \LaTeX{}u
-\twoe{} do národního prostředí. Tento formát se nyní nazývá {\tt cslatex}.
-V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navíc použít původní formát \LaTeX{} 2.09 a lze si
-snadno z~nabídky vybrat, která verze \LaTeX{}u bude použita.
-
-Výhody nového \LaTeX{}u \twoe{} vám neřeknu, protože \LaTeX{} nepoužívám.
-Kdo jej používá, zřejmě by našel celou řádku argumentů, proč přejít na
-\LaTeX{} \twoe.
-
-\Ad 5. V~novém \cs\TeX{}u máte možnost použít základní skupinu
-\ps{}ových fontů. Jsou zařazeny virtuální popisy těchto fontů ve stejném
-kódování, jako \cs-fonty. Rovněž jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i
-{\tt csplain}, která umožní snadné použití těchto fontů koncovému
-uživateli.
-
-Základní skupina \ps{}ových fontů je instalována v~každém \ps{}o\-vém RIPu,
-takže ji kupujete společně s~RIPem v~tiskárně. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty
-v~nejbližší době též knihovny bitových map těchto fontů pro nejběžnější
-tiskárny v~obvyklých rozlišeních. Potom bude možné si sazbu s~těmito
-fonty prohlížet a tisknout na levných tiskárnách. V~činnosti ale nebude
-automatické generování nestandardních velikostí, protože popisy kreseb
-těchto fontů jsou chráněny licencí a není možné je šířit zdarma.
-
-Pokud použijete rastrovací mechanismus těchto fontů z~PD instalace
-Ghostscriptu, tj. místo originálních a licencí chráněných fontů ve formátu
-{\tt pfb} použijete volně šířené {\tt gsf}, velmi vás prosím, nevystavujte
-takové dokumenty na veřejnosti. Dělali byste \TeX{}u jen ostudu.
-
-Je též přibalen nástroj pro vytvoření dalších virtuálních popisů
-libovolných \ps{}ových fontů. Je jím program {\tt a2ac}. Pokud si tedy
-koupíte \ps{}ový font ve Standard AdobeEncoding, pak máte možnost jej
-použít v~české sazbě v~\TeX{}u. Doporučuje se nekupovat počeštěné varianty
-těchto fontů, protože velmi často platí, že počeštěný font znamená pomršený
-font. Je daleko lepší využít pro počeštění nástrojů z~\cs\TeX{}u.
-
-\Ad 6. V~novém \cs\TeX{}u jsou použity nové vzory dělení českých slov
-od Pavla Ševečka a kol. Tyto vzory jsou podstatně lepší, než vzory dělení
-z~\cs\TeX{}u 94. Slovenské vzory dělení zatím bohužel zůstaly beze
-změny. Vzory dělení (české i slovenské) jsou navíc uloženy v~souborech
-nezávislých na volbě kódování, tj. neovlivní případně jinou volbu vnitřního
-kódování \TeX{}u a jsou snadno přenositelné do jiných OS.
-
-\Ad 7. Existuje WWW stránka, která informuje o~současném stavu
-\cs\TeX{}u a přehledně ukazuje rozdělení jednotlivých instalací do modulů
-(například instalačních ZIPů). Prostřednictvím WWW lze též zkopírovat přímo
-do vašeho počítače libovolný modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory
-modulů elektronickým dopisem.
-
-
-\sub Nevýhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-\begitems \numerate
-* Neexistuje snadná obnova předchozí verze na novou.
-* Větší nároky na disk.
-* Méně komfortní instalační procedura.
-* Méně kladen důraz na DOS.
-* Menší spolehlivost na rozhraních kompetencí.
-* Opravy se budou dělat za chodu.
-\enditems
-
-\Ad 1. Předchozí verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nové velmi výrazně
-liší v~adresářové struktuře. Proto při přechodu na novou verzi je nutné
-zcela opustit verzi starou. Chcete-li mít obě verze vedle sebe, přejmenujte
-starý adresář na jiný název než {\tt emtex} a instalujte nový \cs\TeX{} vedle.
-Po přejmenování staré verze bude ještě potřeba pozměnit obsah i jména
-spouštěcích dávek staré verze a dále upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt
-cfg\char92texset.bat}.
-
-\Ad 2. Protože jsme do \cs\TeX{}u zařadili kompletní em\TeX{},
-nastávají problémy s~velikostí instalace na disku. Tvůrce em\TeX{}u
-Eberhard Mattes se tímto systémem intenzívně zabývá, a tak mu asi je jedno,
-že jeho instalace zabírá 50\,MB. Méně jedno to je náhodnému uživateli,
-který na svém disku kromě \TeX{}u chce mít plno dalších věcí a \TeX{}
-považuje jen jako nezávazný experiment.
-
-Mattes balí do svých ZIPů skupiny software, které se paralelně doplňují.
-Například {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve společném ZIPu. Nebo
-dokumentace je jednak anglická a jednak německá. Až poté, co je ZIP
-rozbalen na disk se tedy může začít šetřit místem vymazáním zbytečného
-softu. Například vymazání všeho, co se týká OS/2, protože máme zatím jenom
-DOS, případně vymazání veškeré německé dokumentace, protože raději čteme
-anglicky.
-
-Jako kompromis byly vytvořeny tři varianty, definující množinu použitých
-ZIPů pro instalaci. Nejmenší varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkční
-minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se dá například vymazat vše, co patří OS/2
-a není použitelné pro DOS a dále německá dokumentace a vše se zredukuje na
-13\,MB. Pokud dále problematice velmi rozumíme a víme naprosto přesně, co
-budeme potřebovat a co ne, dají se ručně dále vymazávat jednotlivosti, až
-dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odmažeme \LaTeX{} a necháme jen plain,
-dostaneme se na hranici 5\,MB. Menší to rozhodně nikdy nebude. Protože
-v~průběhu práce se budou generovat formáty a dále fonty, je rozumné pro
-minimální nároky počítat obvykle s~20\,MB. Další varianty instalace \uv{{\tt
-all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po řadě zhruba 38\,MB a 50\,MB.
-
-\Ad 3. Způsob balení Mattesových ZIPů tedy znemožnil elegantní
-instalaci jen těch částí \cs\TeX{}u, které skutečně potřebujeme. Proto
-nemělo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u použít analogii k~instalačnímu
-programu, který známe ze starších verzí.
-
-\Ad 4. Až dosud byla práce autorů v~\cs\TeX{}u nejprve inspirována
-jejich vlastními potřebami. Současná verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvním
-balíkem, kdy jsem jako autor balíku nevytvořil toto dílo pro svou vlastní
-potřebu, ale pro druhé. Cítím totiž závazek vůči uživatelům DOSu, kteří
-novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potřebují. Skutečně, na
-své domácí 286 zůstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, která se mi podařila
-vměstnat včetně starého \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Každý, kdo má pouze
-40\,MB disk ví, co to znamená \uv{disková tíseň}. Tam se prostě nová
-verze nevejde a ani se nedá zkoušet. V~zaměstnání bych asi také nebyl
-uživateli pochválen, kdybych přešel na novou verzi, na kterou nejsou
-zvyklí. A~já osobně v~zaměstnání používám \TeX{} skoro výhradně na UNIXu.
-
-Důsledkem tohoto odklonu autorových potřeb od odvedené práce může být, a
-pravděpodobně je, méně propracovaný a určitě méně prozkoušený balík.
-
-\Ad 5. Jednotlivé části \cs\TeX{}u dělají různí autoři pod různými
-operačními systémy. Výsledná práce pak při opomenutí nemusí zcela zapadat
-do koncepce \cs\TeX{}u a vznikají potíže na \uv{rozhraních kompetencí}.
-Příkladem je současný balík {\tt cslatex}, který vytvořil Z.~Wagner a
-odzkoušel pod svým operačním systémem, kterým je OS/2. Přitom zcela
-ignoroval skutečnost, že v~balíku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex}
-připraveny položky v~menu a dávky. Tyto dávky ovšem s~dodaným balíkem
-neuměly pracovat. Vznikla otázka, zda změnit dávky nebo balík {\tt cslatex}.
-Ani já, ani on, jsme neměli možnost ani chuť vyzkoušet, zda naše dílo na
-sebe navazuje, protože nikdo z~nás příliš nepracuje s~DOSem. V~následující
-kapitole se proto pokusím vymezit požadavky na autora modulu, co musí
-udělat, aby byl modul bezproblémově zařazen do \cs\TeX{}u.
-
-\Ad 6. Je mi jasné, že pro uživatele nebude příliš snadné sledovat
-postupný pohyb ve verzích jednotlivých modulů a jejich opravy, přestože každá
-významnější změna v~\cs\TeX{}u bude zveřejněna na listu. 
-V~souboru {\tt zmeny.txt} přístupném jednak pomocí ftp a jednak
-pomocí WWW bude přibývat podrobný záznam o~jednotlivých změnách včetně data
-zanesení změny na serveru. Toto opatření, na rozdíl od skokových změn
-jednou ročně, umožní autorům provádět opravy modulů v~okamžiku, kdy na to
-mají náladu a chuť a já je nebudu muset nutit ke splnění časových termínů,
-které podle mých zkušeností stejně neplnili. Pravda, je to poněkud méně
-uživatelsky přehledné, bohužel.
-
-
-\sub Jak zařadit nový modul
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-I~vy se můžete stát spoluautory \cs\TeX{}u. Když vytvoříte instalační modul
-(například ZIP), který je v~souladu se stávající strukturou \cs\TeX{}u pro
-daný OS a je jednoduše začlenitelný do stávajícího stavu, je to jedině
-vítáno. Je ovšem bezpodmínečně potřeba, abyste si zkusmo instalovali
-současnou verzi \cs\TeX{}u pro daný OS a na něm provedli experiment
-začlenění vašeho modulu. Při tomto začlenění je potřeba zaznamenat úkony a
-změny, které je nutné udělat v~souborech pocházejících z~rukou jiných
-autorů.  Tyto změny je pak potřeba podrobně popsat a zaslat těmto autorům.
-Až je autoři začlení do svých modulů, je teprve možné nový modul začlenit do
-\cs\TeX{}u.
-
-Příklad. Budete chtít přidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{}
-pro DOS. Provedete následující:
-
-\begitems \numerate
-* Instalujete si {\it současnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS.
-* Instalujete svůj balík.
-* Provedete zásahy do stávajících souborů (třeba přidání položky v~MNU).
-* Odzkoušíte funkčnost instalace včetně vašeho balíku.
-* Zašlete autorovi změněných souborů soupis změn (například mě zašlete
-  instrukci o~začlenění nové položky do {\tt cfg.mnu} a do instalačních
-  dávek).
-* Já provedu potřebné změny a vystavím obnovený modul {\tt mnu.zip} a váš
-  modul {\tt gs.zip}. Také provedu změny v~instalačních dávkách, případně
-  v~dokumentaci.  Nepočítejte s~tím, že to budu znovu zkoušet!
-* Vy dáte annonci o~novém modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu
-  odpovídat na případné problémy a dotazy uživatelů.
-\enditems
-
-Samozřejmostí dobře připraveného modulu je nejen správná struktura modulu
-ale také dobrý a instruktivní dokumentační soubor v~češtině nebo ve
-slovenštině. Také je třeba (například v~dokumentaci) rozlišit vaši práci od
-práce převzaté ve formě převzatých PD programů a modul by neměl být
-v~rozporu s~požadavky autorů převzatých PD programů.
-
-Je to dost hodně práce, ale když už takovou věc jednou uděláte pro sebe,
-asi stojí za to ji zveřejnit pro druhé pod hlavičkou \cs\TeX{}u. Ušetříte
-tím práci mnoha dalším lidem, kteří bohužel, jak plyne z~mých zkušeností,
-vám za to ani nebudou příliš vděční.
-
-Zařazení některých nových modulů může být nejprve předmětem diskuse
-s~autory konkurenčních produktů. Například zařadit do \cs\TeX{}u pro DOS
-alternativní systém k~systému MNU může vyžadovat delší diskusi. Netvrdím,
-že bych byl z~důvodu své ješitnosti zásadně proti. Asi by záleželo na
-okolnostech a na projektu výsledného uspořádání modulů.
-
-
-\sub Co s~pátou disketou
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Kromě PD programů se v~některých komponentách \cs\TeX{}u mohou
-vyskytovat i~programy vázané licencí. Takové programy pak \cs TUG
-rozšiřuje podle podmínek stanovených smlouvou mezi autorem,
-resp. distributorem a \cs TUGem.
-
-V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor překlepů, obojí pro
-DOS. Od té doby k~žádným dalším nákupům ani přechodům na novější verze
-nedošlo. Současné vedení \cs TUGu neinklinuje k~příliš rozsáhlé podpoře
-nákupu podpůrných programů pro \TeX, zvláště pokud se jedná o~software
-závislý na použitém OS.
-
-Zmíněný editor \cs Ed a korektor překlepů je podle smluv s~autory možné
-bezplatně šířit jen pro členy \cs TUGu a není dovoleno jej distribuovat
-mimo řady členské základny. Tento software je zařazen na páté disketě
-v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatímco celý \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymních
-ftp serverech, obsah této páté diskety z~uvedených důvodů přístupný není.
-
-Kolektivní členové \cs TUGu dostali v~roce 1993 celý \cs\TeX{} 93 na
-disketách, včetně páté diskety. Individuální členové si pak mohli obsah
-páté diskety kopírovat od kolektivních členů. Další možností je distribuce
-obsahu páté diskety prostřednictvím Internetu za použití osobního
-identifikačního čísla (PIN), které na požádání přidělí členovi \cs TUGu
-Martin Bílý.
-
-V~novém \cs\TeX{}u je obsah páté diskety z~pohledu zastoupených souborů
-zcela stejný jako c \cs\TeX{}u94, 
-ovšem ZIPy jsou zabalené s~nepatrně odlišnou strukturou.
-Uvnitř ZIPu je přidán hlavní adresář {\tt emtex}, aby struktura těchto ZIPů
-souhlasila se strukturou ostatních ZIPů v~instalaci. Máte-li pátou disketu
-z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak stačí přebalit ZIPy do nové struktury a můžete
-disketu používat i v~současném \cs\TeX{}u. Pro přebalení je v~\cs\TeX{}u
-připravena dávka {\tt newcs5.bat}, kterou je možno na \uv{obnovení}
-diskety použít. Upozornění: Proveďte nejprve zálohu původní diskety.
-
-
-\sub Kde najdeme novou instalaci?
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymním přístupem
-\medskip
-{\tt math.feld.cvut.cz}
-\medskip
-\noindent v~adresáři {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~současné
-době adresáře {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Přitom první dva
-adresáře jsou zcela totožné (UNIXový link), protože distribuce pro DOS a
-OS/2 vychází ze stejného základu em\TeX.
-
-Distribuce pro MS Windows je realizována jedním doplňkovým modulem {\tt
-texwin.zip}, který je součástí \cs\TeX{}u pro DOS.
-
-Dále jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvním
-je souhrn nejpodstatnějších diskusních příspěvků, týkajících se \cs\TeX{}u
-na diskusní skupině {\tt cstex}. V~druhém je podrobný seznam změn včetně
-data provedení změny v~jednotlivých modulech. Důvody, proč byla změna
-provedena, je mnohdy možné vyčíst ze souboru {\tt diskuse.txt}.
-
-Při zkopírování \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporučuji uchovat si soubor {\tt
-zmeny.txt}, neboť tento soubor vlastně charakterizuje verzi \cs\TeX{}u,
-kterou jste si zrovna zkopírovali. Protože jsou změny prováděny \uv{za
-chodu}, můžete v~budoucnu porovnat svůj soubor {\tt zmeny.txt}
-s~vystavovaným a máte přehled o~rozdílech mezi vaší verzí \cs\TeX{}u a
-vystavovanou.
-
-\cs\TeX{} je rovněž přístupný prostřednictvím WWW na
-
-\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip
-
-\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primárním serverem \cs\TeX{}u. Ostatní
-ftp servery jej mohou zrcadlit.
-
-\cs\TeX{} pro daný OS má většinou specifický způsob instalace a mnohdy též
-distribuce. Například \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 může být šířen též na
-disketách 1.44\,MB. Proto je zde připravena dávka {\tt makeinst.bat}, která
-z~adresáře, v~němž jsou všechny moduly pohromadě, překopíruje instalační
-soubory na jednotlivé diskety s~označením CS-1 až CS-5, EM-1 až EM-7 a PK-1
-až PK-3. Tím vzniká instalační sada disket použitelná na počítačích s~DOSem
-nebo OS/2.
-
-Pro UNIX zatím podobná věc není udělána, protože disketové médium pro UNIX
-nebývá zcela obvyklé a instalační TARy základu daleko přesahují kapacitu
-jedné diskety.
-
-\end
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex
deleted file mode 100644
index fabbc439a20..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex
+++ /dev/null
@@ -1,1554 +0,0 @@
-
-%  První setkání s TeXem
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-% (C) 1999    Petr Olšák
-
-% format: csplain, kódování ISO-8859-2
-
-% Tento dokument můžete vytisknout pro vlastní potřeby nebo jej
-% elektronicky dále šířit v nezměněné podobě jako soubory prvni.tex,
-% prvni.ps a prvni.pdf
-
-\chyph
-\magnification\magstep1
-\advance\vsize by\baselineskip
-
-%% Varianta pro pdftex
-\ifx\pdfoutput\undefined
-  \def\zalozka#1{}
-\else
-  \def\zalozka#1{%
-     \advance\secnum by1
-     \pdfdest num\secnum fitbh
-     {\let~=\space \def\TeX{TeX}%
-     \pdfoutline goto num\secnum count 0 {#1}}}
-  \pdfinfo{
-     /Author (Petr Olsak)
-     /CreationDate (D:19990328)
-     /ModDate (D:19990328)     
-     /Creator (TeX)  
-     /Producer (pdfTeX)
-     /Title (Prvni setkani s TeXem)
-     /Subject (manual)  
-     /Keywords (TeX) }
-  \pdfcatalog{/PageMode /UseOutlines} 
-  \pdfcompresslevel=9
-\fi
-
-%% Vzhled dokumentu
-\parindent=11pt
-\lineskiplimit=-4pt
-\emergencystretch=2em
-\raggedbottom
-
-%% Deklarace registrů
-\newcount\bibnum
-\newcount\footnum
-\newcount\secnum
-
-% Fonty
-\input cpalatin
-\font\tentt=cstt10 \hyphenchar\tentt=-1
-\font\cmit=csti10
-\font\mflogo=logo10
-\font\showtt=cstt9
-\font\tencsr=csr10
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2
-\font\bigfont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep5
-\font\scriptm=\fontname\tenrm\space at7pt
-\scriptfont0=\scriptm
-
-%% Základní makra
-\def\sekce #1\par{\removelastskip\bigskip
-   \zalozka{#1}
-   \noindent{\titulfont #1}\par\nobreak\medskip}
-\def\bod{\item{$\triangleright$}}
-\def\bib{\parindent=22pt\global\advance\bibnum by1 
-  \par\hang\indent\llap{[\the\bibnum]\hskip11pt}\ignorespaces}
-
-%% Čárka místo tečky v matematice:
-\mathcode`\.="013B
-\def\doteq{\buildrel\hbox{.}\over=}
-
-%% Verbatim prostředí \begtt...\endtt, "...".
-{\obeyspaces \gdef\activespace{\obeyspaces\let =\ }}
-\def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials}
-\def\begtt{\medskip\hbox\bgroup\vrule\vbox\bgroup\hrule
-  \smallskip\bgroup \setverb \catcode`\"=12 \activespace 
-  \baselineskip=.9\baselineskip
-  \def\par{\leavevmode\strut\endgraf} 
-  \obeylines \startverb} 
-{\obeylines \catcode`\|=0 \catcode`\\=12 
-  |gdef|startverb#1^^M#2\endtt{%
-    |showtt#2|egroup|smallskip|hrule|egroup|vrule|egroup|medskip}} 
-\def\"{"} \catcode`\"=13
-\def"{\leavevmode\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\obeyspaces\tt}
-
-%% Prostředí ukázek
-\def\beguk{\medskip\hbox\bgroup\vrule\vbox\bgroup\hrule\medskip
-   \leftskip=\parindent \rightskip=\parindent \relax}
-\def\enduk{\medskip\hrule\egroup\vrule\egroup\medskip}
-
-%% Tabulky
-\def\begtable{$$\vbox\bgroup
-  \let\par=\cr \obeylines \halign\bgroup &##\hfil\qquad\cr}
-\def\endtable{\egroup\egroup$$}
-\abovedisplayskip=\abovedisplayshortskip
-\def\tabline{\noalign{\smallskip\hrule}}
-\def\.{\hphantom{0}}
-
-%% Výčtová prostředí 
-\def\begitems{\medskip\bgroup}
-\def\enditems{\par\egroup\medskip}
-
-%% Loga
-\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
-\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
-\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
-\def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$}
-\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
-
-%% Poznámky pod čarou
-\let\orifootnote=\footnote
-\def\footnote{\global\advance\footnum by1\orifootnote{$^{\the\footnum}$}}
-
-%% Pomocné
-\def\url#1{{\tt #1}}
-\let\pp=\noindent
-\let\,=\thinspace
-
-%% Titulní strana
-\bgroup \nopagenumbers \pageno=0
-\null\vfill
-{\baselineskip=40pt
-\centerline{\bigfont První setkání s~\TeX{}em}
-\centerline{\bigfont Petr Olšák}
-}
-\vskip 0pt plus2fill\break
-\parindent=0pt \parskip=\bigskipamount
-\null\vfil
-Autor programu \TeX{} je profesor Donald Knuth.
-\par
-\TeX{} je ochranná známka American Mathematical Society.
-\par
-Ostatní v manuálu použité názvy programových produktů, firem
-apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými
-známkami příslušných vlastníků.
-\vfill
-Copyright $\copyright$ RNDr. Petr Olšák, 1999
-\par
-Tento text si můžete vytisknout pro vlastní potřeby. Je k~dispozici
-společně s~balíkem \CS\TeX{} na
-\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc} 
-ve zdrojovém textu ({\tt prvni.tex}), PostScriptu ({\tt prvni.ps}) a ve
-formátu PDF ({\tt prvni.pdf}).  Můžete jej také distribuovat, ale pouze
-v~nezměněné elektronické podobě.
-\bigskip\break
-\egroup
-\pageno=1
-
-
-
-\sekce Úvod
-%%%%%%%%%%%
-
-Tento manuál je koncipován jako \uv{první seznámení s~programem \TeX{}%
-    \footnote{Název \TeX{} se čte \uv{tech}, nikoli \uv{teks}.}
-na jeden večer}. Měl by umožnit začátečníkovi porozumět
-základním principům \TeX{}u. Manuál obsahuje ukázku jednoduchého dokumentu,
-který by si měl čtenář sám přepsat do svého počítače a na něm \TeX{}
-vyzkoušet. Je to dobrý první krok do pestrého světa tohoto programu plného
-zajímavých možností. Ukázka by měla též naznačit užitečnost dobrého návrhu
-značkování vstupního textu tak, aby byl oddělen obsah dokumentu od jeho
-formy. Předvedená ukázka také ilustruje základní principy rozšíření \TeX{}u
-(plain nebo \LaTeX). Tím může uživatel hned na prvním dokumentu rozhodnout,
-které \TeX{}ové rozšíření je bližší jeho srdci a podle toho vybrat další
-literaturu pro doplňující studium.
-
-Předpokládáme, že čtenář má určité důvody proč použít \TeX{}, takže se zde
-nebudeme zdržovat výčtem jeho výhod, rozepisovat obšírně jeho historii a
-nebudeme polemizovat o~užitečnosti či neužitečnosti dávkového či
-interaktivního systému na přípravu sazby.
-
-
-\sekce \TeX\ a jeho okolí
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-\TeX{} je formátor. Je to program, kterému předložíme vstupní text
-dokumentu v~\uv{holé} textové podobě doplněný textovými
-značkami, které vymezují strukturu dokumentu nebo dávají \TeX{}u pokyny
-o~způsobu formátování dokumentu. Bývá obvyklé (ale není to nutné)
-pojmenovat tento soubor s~použitím přípony {\tt.tex}, například 
-\hbox{\tt dokument.tex}. Na výstupu pak po zpracování \TeX{}em dostaneme
-tzv.~{\tt dvi} soubor%,
-    \footnote{odvozeno z~anglického \uv{device independent}~-- na
-              zařízení nezávislý},
-který obsahuje definitivní informace o~použitých fontech a o~umístění
-jednotlivých znaků na stránce. Tento soubor má název odvozený od názvu
-vstupního souboru, ale má příponu {\tt.dvi}. Lze jej prostřednictvím
-vhodného programu prohlédnout na obrazovce (vidíme, jak bude dokument
-skutečně vypadat), nebo jej vytisknout na tiskárně.
-
-\TeX{} tedy čte na svém vstupu soubor s~dobře definovanou syntaxí jazyka
-značek a na výstupu je rovněž soubor s~úplným popisem sazby. \TeX{}
-jako takový je nezávislý na operačním systému. Vývoj samotného \TeX{}u
-je zastaven, takže pro uživatele nehrozí nebezpečí vzniku dalších
-nekompatibilních verzí. Další programy \uv{okolo \TeX{}u} tvoří
-dohromady tzv.~implementaci \TeX{}u a umožní s~\TeX{}em rozumným
-způsobem pracovat.
-
-Začínající uživatel se samozřejmě hlavně ptá po způsobu, jak může
-v~konkrétním operačním systému s~konkrétní \TeX{}ovou implementací
-s~tímto programem pracovat, jak jej spustit, jakými tlačítky se ovládá
-textový editor, jaké nabídky jsou k~dispozici, co nad kterým obrázkem udělá
-myš. Ptá se tedy po uživatelském rozhraní. Jednotlivé manuály o~\TeX{}u
-tradičně odkazují na tzv.~\uv{místní příručku} (Local Guide), která by
-měla toto rozhraní popisovat. Tato příručka je závislá na použitém
-operačním systému, na použité implementaci \TeX{}u, na vybraném textovém
-editoru a někdy též na administrátorovi systému, který konfiguruje některé
-věci specificky pro větší pohodlí uživatelů. Ani v~tomto manuálu nejsou
-uvedeny podrobnosti o~uživatelském rozhraní.
-
-V~graficky orientovaných operačních systémech je většinou možné otevřít
-současně v~jednom okénku textový editor, ve kterém uživatel píše nebo
-modifikuje vstupní text a ve vedlejším okénku prohlížeč výstupního
-{\tt dvi} souboru. Po modifikaci vstupního textu a spuštění \TeX{}u
-(nejlépe klávesovou zkratkou přímo z~editoru) se během pár sekund 
-projeví změna v~prohlížeči výsledného dokumentu.
-
-Textový editor, ve kterém připravujeme nebo modifikujeme vstupní texty
-dokumentů, nesmí ukládat na disk žádné skryté formátovací informace
-implementované jen pro tento editor (jako například změna fontu, měkké
-konce řádku apod.). To dělají tzv.~textové procesory, na které v~případě
-práce s~\TeX{}em většinou nepoužíváme.
-
-Zvyklosti ve značkování dokumentu jsou vesměs závislé na použitém {\it
-formátu} \TeX{}u, který modifikuje jeho chování. Říkáme, že je
-dokument napsán ve formátu {\it \LaTeX}, pokud je někde na začátku
-vstupního textu dokumentu uvedena značka "\documentclass" nebo
-"\documentstyle".  Pokud tam tuto značku nenajdeme, můžeme
-předpokládat, že je dokument napsán ve formátu {\it plain}, v~případě
-česky psaného dokumentu pak ve formátu {\it csplain}. Tento manuál je
-například napsán ve formátu csplain a je uložen v~souboru 
-{\tt prvni.tex}. Může se stát, že nějaký dokument je napsán ve formátu
-\AMS\TeX{} nebo v~jiném méně používaném formátu. Tím se ale zde nebudeme
-zabývat. Rozdíl mezi plainem a \LaTeX{}em a smysl použití formátů vyplyne
-až z~dalšího textu.
-
-Následující tabulka předpokládá, že pracujeme
-v~operačním systému, který umožňuje uživateli zadávat pokyny z~příkazového
-řádku. Tím nevylučujeme, že nelze některé popisované činnosti implementovat
-do nějaké uživatelské nabídky konkrétního uživatelského rozhraní.
-Předpokládáme, že jsme připravili vstupní text dokumentu do souboru
-{\tt dokument.tex}.
-
-\begtable
-  příkazový řádek    &  komentář
-  \tabline
-  "tex dokument"       &  anglický dokument, formát plain
-  "csplain dokument"   &  český nebo slovenský dokument, formát csplain
-  "latex dokument"     &  formát \LaTeX, jazyk je deklarován v~dokumentu
-  "cslatex dokument"   &  modifikovaný \LaTeX{} pro češtinu a slovenštinu
-\endtable  
-
-Všimneme si, že v~příkazovém řádku píšeme za jméno formátu název vstupního
-souboru a že příponu {\tt.tex} nemusíme psát. Dobře instalovaná
-implementace \TeX{}u by měla podle jména formátu spustit \TeX{} modifikovaný
-právě tímto formátem.
-
-Pokud nemáte ve své implementaci \TeX{}u formát csplain, je to špatné
-znamení. Nebudete totiž schopni zpracovat ani tento manuál ani
-ukázku, která je v~něm obsažena. V~takovém případě doporučujeme
-poohlédnout se po \CS\TeX{}u, který najdete například na
-\url{http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.
-
-K~prohlédnutí dokumentu se používají různé programy (tzv.~dvi~prohlížeče).
-Volba prohlížeče závisí na použitém operačním systému a na implementaci
-\TeX{}u. V~UNIXu je nejčastější program {\tt xdvi} (stačí napsat 
-"xdvi dokument"). V~MS Windows se používá {\tt windvi}, {\tt dviwin}
-nebo {\tt yapp}. V~DOSu se stekáme nejčastěji s~programem {\tt dviscr}
-z~implementace em\TeX{}. Pro OS/2 má em\TeX{} \uv{okenní} variantu
-prohlížeče {\tt dvipm}.
-
-Na PostScriptovou tiskárnu vytiskneme dokument programam {\tt dvips},
-příkazový řádek: "dvips -Ptiskarna dokument". Nemáme-li PostScriptovou
-tiskárnu, většinou před ní předřadíme Ghostscript, což je volně
-dostupný konvertor z~PostScriptu. Někdy lze též najít ovladač pro 
-tiskárnu přímo v~příslušné \TeX{}ové implementaci.
-
-
-\sekce Jdeme na to
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Nejprve zkusíme v~nějakém textovém editoru vytvořit soubor {\tt pokus.tex},
-který obsahuje zkušební větu:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-Ahoj světe!
-\bye
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Pokud zpracujeme tento soubor \TeX{}em s~formátem csplain
-(připomínáme, že je možné použít povel {\tt csplain pokus}), 
-dostaneme výstupní soubor {\tt pokus.dvi}. Navíc
-\TeX{} uloží informaci o~zpracování do souboru {\tt pokus.log}. Výsledný
-{\tt dvi} soubor si můžeme prohlédnout prohlížečem. Dostaneme
-očekávaný  výsledek:
-
-\beguk %-------------------------------------------------------------
-\tencsr Ahoj světe!
-\enduk %-------------------------------------------------------------
-
-\pp Přitom dole na stránce je ještě vytištěno číslo strany:~1.
-
-Pokud zkusíme tentýž soubor zpracovat \TeX{}em s~formátem plain
-(příkazový řádek {\tt tex pokus}), výstup bude zmršený: \uv{Ahoj svte!}.
-Vidíme, že textový soubor s~akcenty nelze jednoduše vnutit originálnímu
-americkému \TeX{}u, ale místo formátu plain je potřeba použít modifikovaný
-csplain.
-
-Kdybychom chtěli tentýž soubor zpracovat \TeX{}em s~formátem \LaTeX{}
-(krátce říkáme, že soubor zpracováváme \LaTeX{}em), obdržíme chybové
-hlášení:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-! LaTeX Error: Missing \begin{document}.
-
-See the LaTeX manual or LaTeX Companion for explanation.
-Type  H <return>  for immediate help.
- ...                                              
-                                                  
-l.1 A
-     hoj světe!
-? 
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Vidíme tedy, že soubor není vhodně připraven ke zpracování \LaTeX{}em.
-Chybí mu "\begin{document}". Později ukážeme, že mu chybí více věcí, ale
-v~tuto chvíli raději zůstaneme u~csplainu. Komunikaci s~\TeX{}em při
-chybovém hlášení ukončíme odesláním znaku {\tt x}. Chceme-li, aby
-\TeX{} chybu ignoroval a pokračoval ve zpracování dokumentu, stačí na
-otazník odpovědět \uv{Enter} (v~tomto příkladě, kdy dokument vhodný
-pro csplain chceme zpracovat \LaTeX{}em, se pouze dočkáme další
-zavlečené chyby).
-
-Zkusíme si nyní přepsat do počítače následující poněkud rozsáhlejší
-dokument. Soubor nazveme třeba {\tt mujprvni.tex} a vytvoříme jej
-libovolným textovým editorem. Pokud je čtenář od přírody \uv{lenivý}, může
-se místo zdlouhavého přepisování pokusit najít text ukázky ve vstupním
-souboru {\tt prvni.tex} tohoto manuálu a přenést jej do svého souboru
-{\tt mujprvni.tex} jako blok v~textovém editoru.
-
-Možná nám může připadat část označená jako \uv{oblast definic} hodně
-nepochopitelná, skoro jako porucha na lince. Přesto se zatím pokusíme
-překonat odpor k~této poruše a důsledně všechny znaky přepíšeme.
-\TeX{} se nám za to odvděčí silnými možnostmi, které budeme postupně
-odhalovat.
-
-Nemusíme se obtěžovat přepisováním textů, schovaných za znakem "%", protože
-tímto znakem je zahájen komentář, který končí koncem řádku a který je při
-zpracování \TeX{}em ignorován. V~každém případě ale nevynechávejme prázdné
-řádky v~ukázce a věnujme pozornost obsahu části označené jako \uv{vlastní
-text}, kde jsou vyjmenovány základní jevy, se kterými se při pořizování
-textů pro \TeX{} budeme neustále setkávat.
-
-\begtt %=============================================================
-%%%%%%%% Zde začíná "oblast definic" pro tento dokument %%%%%%%%%%%
-
-\chyph       % inicializace českého dělení slov v csplainu
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2  % větší font
-\def\bod{\item{$\bullet$}}  % definice zkratky \bod pro výčet
-\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
-   \removelastskip\bigskip  %   odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
-   \indent{\titulfont #1}   %   odsazený text nadpisu větším fontem
-   \par\nobreak\medskip}    %   konec řádku, zakázaný zlom, menší mezera
-\let\itemskip=\medskip      % kolem výčtu prvků bude menší mezera \medskip
-
-%%%%%%%% Zde začíná "vlastní text" dokumentu %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-\nadpis Můj první dokument
-
-Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
-tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
-
-Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
-vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
-Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
-
-\itemskip
-\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
-     Uvědomíme si, že použití "těchto znaků" je úplně špatně!
-\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~--
-     a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
-\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
-     (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
-\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
-     {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
-\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
-     f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
-     s~nesprávným f\/i).
-\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
-     Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
-     k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
-\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
-     Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
-     zatímco správně má být $-1$.
-\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
-     musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
-\itemskip
-
-\nadpis Závěr
-
-To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
-\bye
-\endtt %=============================================================
-
-Po zpracování tohoto dokumentu formátem csplain si můžeme prohlédnout
-prohlížečem {\tt dvi} souboru následující výsledek:
-
-\beguk %=============================================================
-\parindent=20truept
-\baselineskip=12truept
-\font\tenbf=csbx10 at10truept \font\tenit=csti10 at10truept 
-\font\tentt=cstt10 at10truept
-\font\tenrm=csr10 at10truept \tenrm
-\font\symbol=cmsy10 at10truept
-\font\mmi=cmmi10 at10truept \font\sevenrm=csr7 at7truept
-\textfont0=\tenrm \scriptfont0=\sevenrm
-\textfont1=\mmi \textfont2=\symbol
-\font\titulfont=csbx10 scaled\magstep1  % větší font
-\def\bod{\item{$\bullet$}}  % definice zkratky \bod pro výčet
-\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
-   \removelastskip\bigskip  %   odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
-   \indent{\titulfont #1}   %   odsazený text nadpisu větším fontem
-   \par\nobreak\medskip}    %   konec řádku, zakázaný zlom, menší mezera
-\bigskipamount=12truept \medskipamount=6truept
-\let\itemskip=\medskip       % kolem výčtu prvků bude menší mezera \medskip
-
-\nadpis Můj první dokument
-
-Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
-tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
-
-Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
-vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
-Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
-
-\itemskip
-\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
-     Uvědomíme si, že použití \"těchto znaků\" je úplně špatně!
-\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~-- 
-     a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
-\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
-     (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
-\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
-     {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
-\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
-     f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
-     s~nesprávným f\/i).
-\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
-     Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
-     k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
-\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
-     Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
-     zatímco správně má být $-1$.
-\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
-     musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
-\itemskip
-
-\nadpis Závěr
-
-To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
-\enduk %=============================================================
-
-Všimněme si, že v~příkladu je důsledně oddělena forma od obsahu dokumentu.
-V~části označené \uv{vlastní text} jsou použity značky "\nadpis",
-"\bod" a "\itemskip", které ohraničují logické části dokumentu (vymezení
-nadpisu, uvedení další položky ve výčtu prvků, obklopení skupiny výčtu prvků)
-a nepopisují žádné konkrétní formátovací informace (volba fontu, velikost
-fontu, velikost mezer nad a pod nadpisem, tvar puntíku ve výčtu prvků
-apod.).
-
-Značky vymezující strukturu dokumentu jsou definovány v~části \uv{oblast
-definic}. Zde je řečeno, jaký bude mít nadpis font, jak bude
-v~textu umístěn a jak bude vypadat formátování výčtu prvků. Podrobnější
-rozbor těchto definic uvedeme za chvíli.
-
-Toto oddělení formy od obsahu se v~mnoha případech začátečníkům nedaří.
-Přímo v~textu jejich dokumentů se vyskytují značky jako "\vskip12mm"
-(vertikální mezera 12\,mm), "\vfill\break" (vynucené ukončení strany) a mnoho
-dalších nešvarů. My se pokusíme hned z~počátku se takovým věcem pokud možno
-vyhnout. V~sekci \uv{změna vzhledu dokumentu} uvidíme, že se nám to bohatě
-vyplatí.
-
-
-\sekce Vysvětlení použitých značek v~příkladu
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Jednotlivé značky, které řídí formátování a vymezují strukturu dokumentu
-jsou vesměs ve tvaru "\slovo". Tyto značky se nazývají
-{\it řídicí sekvence\/} a někdy též budeme hovořit o~{\it příkazech},
-protože jimi přikazujeme, aby \TeX{} něco vykonal.
-
-Řídicí sekvence v~příkladu rozdělíme na dvě skupiny. 1.~ty, co jsou
-definovány v~samotném \TeX{}u nebo v~použitém formátu (v~našem případě
-ve formátu {\tt csplain}). 2.~řídicí sekvence, které jsme definovali sami.
-
-Začneme rozborem druhé skupiny řídicích sekvencí:
-
-\begitems
-\bod "\nadpis" je sekvence, která očekává za sebou text nadpisu a pak
-     prázdný řádek.
-\bod "\titulfont" je přepínač pro větší velikost fontu pro nadpis.
-     Je definován na řádku začínajícím příkazem "\font" a použit v~definici
-     řídicí sekvence "\nadpis".
-\bod "\bod" je sekvence, která uvozuje položku ve výčtu prvků. Promění se
-     v~nějakou grafickou realizaci zarážky (zde puntík) a způsobí odsazení
-     textu položky.
-\bod "\itemskip" vytvoří vertikální mezeru, která oddělí výčet prvků
-     od ostatního textu. Použije se na začátku i na konci výčtu.
-\enditems
-
-Ostatní řídicí sekvence jsou definovány v~použitém formátu nebo přímo
-zabudovány v~\TeX{}u. Uživatel se s~nimi bude postupně seznamovat
-studiem vhodné literatury. Zde uvedeme velmi stručně jen ty nejdůležitější
-řídicí sekvence, abychom usnadnili pochopení příkladu.
-
-\begitems
-\bod "\chyph". Tato řídicí sekvence inicializuje české vzory dělení slov a
-     je definována pouze ve formátu csplain. V~případě českých textů
-     bychom ji nikdy neměli vynechat! Analogicky "\shyph" inicializuje
-     slovenské vzory dělení slov. Bez těchto příkazů \TeX{} pracuje
-     implicitně s~anglickými vzory dělení.
-\bod "\font" zavede z~instalace \TeX{}u do dokumentu další font.
-     Struktura parametrů příkazu bude vysvětlena v~sekci o~fontech.
-\bod "\def" definuje novou řídicí sekvenci (zde "\bod" a "\nadpis").
-     Za řídicí sekvencí může následovat formální popis parametrů nové
-     sekvence a pak následuje ve složených závorkách tělo definice.
-     V~ní je popsáno, co se při použití nové řídicí sekvence má vykonat.
-\bod "\item" zahájí výčtovou položku (odsazením textu) a převezme
-     za sebou ve složených závorkách parametr, který popisuje vzhled puntíku.
-\bod "\bullet" vytvoří v~matematickém módu černý puntík: $\bullet$.
-\bod "\bigskip" vytvoří vertikální mezeru velikosti jednoho řádku a
-     "\medskip" velikosti poloviny řádku. "\indent" odsadí další text
-     o~velikost odstavcové zarážky.
-\bod Řídicí sekvence "\par" je explicitní ukončení odstavce. \TeX{} ji
-     interně vytváří v~místě každého prázdného řádku. Ve formálním popisu
-     parametru za "\def\nadpis" má ale "\par" pouze vymezovací
-     účinek. Formální popis parametru v~našem příkladě čteme takto:
-     nově definovaná řídicí sekvence "\nadpis" převezme za sebou text
-     až po první výskyt "\par" (tedy až po první výskyt prázdného řádku)
-     a uloží jej do \uv{proměnné} s~označením "#1".
-\bod "\let" čteme česky nechť. Tento příkaz ztotožní význam nové
-     řídicí sekvence (v~našem příkladě "\itemskip") s~předlohou (v~tomto
-     příkladě "\medskip").
-\enditems
-
-V~naší ukázce jsme použili též některé speciální \TeX{}ovské znaky.
-Vysvětlíme si nyní stručně jejich význam.
-
-\begitems
-\bod Znak "~" znamená nedělitelnou mezeru. Je zde použita za neslabičnými
-     předložkami a před jednopísmennými ukázkami, aby se v~těchto místech
-     nerozdělil řádek. Při pořizování textu nemusíme psát za neslabičnými 
-     předložkami vlnku \uv{ručně}. Vlnky tam lze doplnit později jednoduchými
-     programy, které bývají součástí \TeX{}ovských instalací.
-\bod Znaky "{ }" mají v~\TeX{}u tři mírně odlišné významy.
-\itemitem{1.} Obklopují těla definic za příkazem "\def", jak již bylo řečeno.
-\itemitem{2.} Obklopují parametry některých řídicích sekvencí (viz
-     například text {\tt uvozovky}, který je parametrem řídicí sekvence
-     "\uv", nebo text "$\bullet$", který je parametrem řídicí sekvence
-     "\item".
-\itemitem{3.} Samotné znaky "{ }" vymezují jisté skupiny, ve kterých je
-     veškeré přiřazení a nastavení lokální. Skupiny se často používají pro
-     vymezení platnosti přepínačů písma (viz "\bf", "\it", "\tt" a
-     "\titulfont").
-\item{} Závorky "{ }" musí vzájemně párovat, což je důležité zejména ve
-     vymezovacích významech~(ad~1 a~2). Proto třeba tělo definice
-     "\bod" obsahuje text "\item{$\bullet$}" a je ukončeno až druhou
-     závorkou~"}".
-\bod Znak "%" uvozuje komentář až do konce řádku.
-\bod Znak "$" přepíná do {\it matematického módu} a zpět. V matematickém
-     módu \TeX{} sestavuje sazbu poněkud odlišným způsobem (všimneme
-     si, že například proměnné $a$, $b$ jsou v matematickém módu
-     automaticky sázeny kurzívou).
-\bod Znak "^" v~matematickém módu uvozuje horní index (exponent).
-\enditems
-
-\sekce Změna vzhledu dokumentu
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Předvedeme, v~čem spočívá výhoda oddělení obsahu
-dokumentu od formy. Předpokládejme, že nám nějaký zkušenější kolega
-pomůže s~přípravou definic pro náš dokument. Předpokládejme dále, že onen
-kolega má na věc poněkud jiný typografický názor a začne věci předělávat.
-V~editoru modifikuje definice a ve vedlejším okénku v~prohlížeči se průběžně
-mění náš první dokument skoro k~nepoznání. Přitom kolega
-{\it vůbec nemusí\/} zasáhnout do vlastního textu dokumentu.
-
-Především se mu nelíbí rodina fontů Computer Modern, která je
-v~\TeX{}u implicitně nastavena. Mnoho instalací \TeX{}u obsahuje
-nástroje pro práci s~dalšími, zejména PostScriptovými, fonty. Máme-li
-takovou instalaci, můžeme napsat na začátek dokumentu třeba 
-"\input cbookman" a máme celý dokument v~rodině Bookman. Příkaz "\input"
-zavádí do dokumentu externí soubor definic, zde soubor s~názvem {\tt
-cbookman.tex}. Tento soubor obsahuje příkazy "\font" na zavedení
-skupiny fontů Bookman a nastaví je jako implicitní.
-
-Kolega se dále rozhodl vkládat mezi každý odstavec drobnou vertikální mezeru
-a místo puntíků pro výčty chce použít čtverečky, které ve větší velikosti
-zařadí i do nadpisů. Konečně velikost fontu pro nadpis se mu zdá příliš
-velká (místo "\magstep2" v~řádku "\font" použije \uv{menší} "\magstep1").
-Výsledek jeho snažení v~\uv{oblasti definic} dopadne třeba takto:
-
-\begtt %=============================================================
-\chyph             % inicializace českého dělení slov v csplainu
-\magnification\magstep1     % celý dokument bude 1,2 krát větší
-\input cbookman \setsimplemath  % použité písmo: Bookman i v matematice
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep1  % větší font
-\newdimen\indskip \indskip=15pt % výčty budou odsazeny 15pt
-\def\ctverecek#1{\noindent  % čtvereček proměnné velikosti v místě \indskip
-   \hbox to\indskip{\vrule height#1pt depth0pt width#1pt\hss}}
-\def\bod{\par\hangindent=\indskip \ctverecek{4}}  % definice zkratky \bod
-\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
-   \removelastskip\bigskip  %   odmaže poslední vert.mezeru a přidá vlastní
-   \ctverecek{7}{\titulfont #1} % nadpis odsazený čtverečkem
-   \par\nobreak}            %   konec řádku, zakázaný zlom, žádná mezera
-\parskip=\medskipamount     % mezi odstavci bude mezera jako \medskip
-\parindent=0pt              % odstavce nebudou odsazeny zarážkou
-\let\itemskip=\relax        % žádné další mezery mezi výčty
-\endtt %=============================================================
-
-Náš dokument vypadá pak následovně:
-
-\beguk %=============================================================
-\input cbookman             % použité písmo: Bookman
-\font\mmi=\fontname\tenit 
-\font\sevenrm=\fontname\tenrm\space at 7pt
-\textfont0=\tenrm \scriptfont0=\sevenrm
-\textfont1=\mmi 
-
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep1  % větší font
-\newdimen\indskip \indskip=15pt  % výčty budou odsazeny 15pt
-\def\ctverecek#1{\noindent  % čtvereček o proměnné velikosti v místě \indskip
-   \hbox to\indskip{\vrule height#1pt depth0pt width#1pt\hss}}
-\def\bod{\par\hangindent=\indskip \ctverecek{4}}  % definice zkratky \bod
-\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
-   \removelastskip\bigskip  %   odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
-   \ctverecek{7}{\titulfont #1} % nadpis odsazený čtverečkem
-   \par\nobreak}            %   konec řádku, zakázaný zlom, žádná mezera
-\parskip=\medskipamount     % mezi odstavci bude mezera jako \medskip
-\parindent=0pt              % odstavce nebudou odsazeny zarážkou
-\let\itemskip=\relax        % žádné další mezery mezi výčty
-
-\nadpis Můj první dokument
-
-Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
-tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
-
-Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
-vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
-Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
-
-\itemskip
-\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
-     Uvědomíme si, že použití \"těchto znaků\" je úplně špatně!
-\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~-- 
-     a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
-\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
-     (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
-\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
-     {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
-\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
-     f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
-     s~nesprávným f\/i).
-\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
-     Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
-     k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
-\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
-     Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
-     zatímco správně má být $-1$.
-\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
-     musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
-\itemskip
-
-\nadpis Závěr
-
-To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
-\enduk %==============================================================
-
-Kdyby náš kolega chtěl, implementoval by třeba automatické číslování
-položek, automatické číslování nadpisů, generování obsahu a další věci.
-Vysvětlení nových řídicích sekvencí, které kolega použil, bohužel
-překračuje rámec tohoto úvodního dokumentu.
-
-Definice lze umístit do jiného souboru než vlastní text dokumentu.
-Na začátku dokumentu pak soubor definic načteme příkazem "\input".
-Nebo naopak, hlavní bude soubor definic, ze kterého se příkazem "\input"
-postupně načítají jednotlivé kapitoly rozsáhlejšího díla.
-
-
-\sekce Stojíme na křižovatce
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-V~předchozím příkladě jsme ilustrovali důležitou vlastnost \TeX{}u~--
-schopnost měnit vzhled dokumentu jen výměnou některých definic. Kromě toho
-ale tyto definice také musejí navazovat na úmluvu, jakými značkami bude
-autor vymezovat strukturu svého dokumentu. Kdyby autor použil místo značky
-"\nadpis" značku "\section", \TeX{} by nám při zpracování dokumentu vynadal:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-! Undefined control sequence.
-l.14 \section
-              Můj první dokument
-?
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-\pp tedy: nedefinovaná řídicí sekvence. Odpovíme-li na otazník pouhým
-stiskem klávesy Enter, \TeX{} tuto sekvenci zcela ignoruje a pracuje dál.
-Žádného zvýraznění nadpisu bychom se nedočkali. Je tedy vidět,
-že je hodně důležité ujasnit si, jaké značkování struktury dokumentu
-použijeme.
-
-V~této souvislosti si musíme odpovědět jednu důležitou otázku. Chceme se
-naučit jazyk definic \TeX{}u na takové úrovni, jako náš imaginární kolega
-z~předchozího příkladu? Budeme raději sami kontrolovat každý detail vzhledu
-dokumentu prostřednictvím vlastních definic, než abychom přebírali hotová
-řešení odjinud? Pokud na tyto otázky odpovíme \uv{ano}, pak je pro nás
-výhodné použít formát plain (pro české a slovenské dokumenty jen mírně
-modifikovaný formát csplain), který definuje jen minimum základních
-řídicích sekvencí. O~další řídicí sekvence stejně jako o~modifikaci
-vzhledu dokumentu podle našich představ se musíme postarat sami.
-V~takovém případě si můžeme sami rozhodnout, jaké značky pro vymezení
-struktury dokumentu použijeme, protože si pro ně nakonec uděláme vlastní
-definice.
-
-Na druhé straně, pokud rádi přebíráme hotová řešení, pokud nechceme
-zbytečně pronikat do problematiky jazyka definic \TeX{}u, pokud se
-spokojíme s~už připravenými šablonami vzhledu dokumentu (tzv. styly),
-pokud jsme ochotni se místo tří set základních příkazů \TeX{}u učit
-zhruba tisíc uživatelských značek pro \LaTeX, bude pro nás
-výhodné použít raději formát \LaTeX{}.
-
-\LaTeX{} doporučuje určité značkování struktury dokumentu. Například se
-předpokládá členění na kapitoly (značka "\chapter") a na sekce (značka
-"\section"). Každý dokument by měl začít záhlavím uvozeným sekvencí
-"\documentclass" (u~staré verze \LaTeX{}u se můžeme setkat ještě se
-sekvencí "\documentstyle"). Parametrem této sekvence by měl být název
-základního stylového souboru (souboru definic upravujících vzhled
-dokumentu). Nejčastěji bývá tímto parametrem "book" (formát knihy)
-nebo "article" (formát článku). Doplňkové stylové soubory se načítají pomocí
-sekvence "\usepackage". Vlastní text dokumentu musí být uzavřen mezi
-značkami "\begin{document}" a "\end{document}". Často se vyskytují další
-značky "\begin" a "\end" vymezující v~\LaTeX{}u jistá prostředí (například
-prostředí pro výčtové položky).
-
-Vraťme se k~našemu příkladu a přepišme jej do značkování podle \LaTeX{}u.
-
-\begtt %=============================================================
-\documentclass{article}  % základní styl bude "odborný článek"
-\usepackage{czech}       % doplňkový soubor definic pro český jazyk
-\begin{document}         % povinné
-
-\section{Můj první dokument}
-
-Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
-tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
-
-Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
-vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
-Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
-
-\begin{itemize}
-\item Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
-      Uvědomíme si, že použití "těchto znaků" je úplně špatně!
-\item Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~-- 
-      a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
-\item Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
-      (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
-\item Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
-      {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
-\item Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
-      f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
-      s~nesprávným f\/i).
-\item Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
-      Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
-      k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
-\item Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
-      Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
-      zatímco správně má být $-1$.
-\item Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
-      musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
-\end{itemize}
-
-\section{Závěr}
-
-To by pro začátek stačilo. Příkazem \verb|\bye| ukončíme naše pokusy.
-\end{document}
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Poznamenejme, že zavedení doplňkového stylu {\tt czech} způsobí aktivaci
-českých vzorů dělení slov a písma s~českými znaky. Bez použití tohoto stylu
-pracuje \LaTeX{} implicitně s~anglickými vzory dělení slov a s~písmy, která
-neobsahují háčkovaná a čárkovaná písmena.
-
-Upozorňujeme, že v~současné době je \LaTeX{}ů několik druhů. Už
-zmíněný \uv{starý \LaTeX} (tzv.~verze 2.09), ve kterém se
-struktura záhlaví dokumentu mírně lišila. Dále je pro potřeby
-českých dokumentů nutné rozlišovat mezi tzv.~\uv{babelizovaným
-\LaTeX{}em} a \CS\LaTeX{}em. Babelizovaný \LaTeX{} implementuje 
-český a slovenský jazyk pomocí balíku maker \uv{Babel}, který k~nám
-byl importován ze zahraničí. Babelizovaný \LaTeX{} implicitně
-neobsahuje české ani slovenské vzory dělení slov a při instalaci je
-potřeba tyto vzory dělení do něj zavést. Na druhé straně \CS\LaTeX{} je
-modifikace \LaTeX{}u pro potřeby českých a slovenských
-dokumentů a vzory dělení češtiny i slovenštiny jsou v~něm implicitně
-obsaženy. Výše uvedená ukázka je použitelná pro \CS\LaTeX. V~případě
-dobře instalovaného babelizovaného \LaTeX{}u by záhlaví dokumentu
-mohlo vypadat asi takto:
-
-\begtt
-\documentclass{article}       % základní styl bude "odborný článek"
-\usepackage[cp1250]{inputenc} % je nutno specifikovat kódování dokumentu
-\usepackage[T1]{fontenc}      % požadujeme LaTeXovské fonty s akcenty
-\usepackage[czech]{babel}     % voláme styl czech z Babelu
-\begin{document}
-\endtt
-
-Výsledek po zpracování našeho dokumentu \LaTeX{}em v~tomto manuálu
-pro stručnost neuvádíme. Kdo chce, může si sám \LaTeX{}
-vyzkoušet. Nelíbí se nám, že za čísly v~nadpisech nejsou tečky?
-Zavedeme do dokumentu prostřednictvím "\usepackage" další doplňkový
-styl, který toto výchozí chování základního stylu {\tt article}
-upraví. Nelíbí se nám, že jsou mezi jednotlivými položkami ve výčtu
-velké mezery a položky jsou až příliš odsazeny? Použijeme v~dokumentu
-další doplňkový styl. Nelíbí se nám, že je použito písmo Computer
-Modern? Napišme třeba "\usepackage{times}".
-
-Otázka ale je, kdo pro nás tyto doplňkové styly (neboli doplňující sady
-definic pro \TeX) bude připravovat. Velké množství stylů na všechno možné
-lze nalézt ve veřejných archivech \TeX{}ovského softwaru. \LaTeX{} nám tedy
-při jednoduchých šablonovitých požadavcích na vzhled dokumentu umožňuje
-zůstat v~roli autora, který pořizuje text. Nemusíme umět poměrně složitý
-jazyk definic \TeX{}u.
-
-Pokud nám žádná z~možností nabízených stylů nevyhovuje, musíme se pokusit
-tyto styly modifikovat podle své potřeby. To ale může být už hodně
-komplikované. Záleží znovu na nás, zda rádi modifikujeme zdrojové kódy
-cizích programů nebo si raději napíšeme programy vlastní. Pokud píšeme
-raději programy vlastní, asi nám bude spíše vyhovovat jednodušší výchozí
-formát plain (csplain).
-
-Jestliže jsme se rozhodli pracovat raději v~plainu, pak lze k~dalšímu
-studiu doporučit následující literaturu:
-
-\begitems
-\bib Michael Doob. {\it Jemný úvod do \TeX{}u}. Třetí vydání českého
-     překladu, \CS{}TUG 1993. Knížka je rovněž volně k~dispozici ve
-     zdrojových textech jako {\tt jemny.tex} v~archivu 
-     {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/jemny.tar.gz}.
-     Anglický originál je volně šířen jako {\tt gentle.tex}.
-\bib Petr Olšák. {\it \TeX{}book naruby}. Konvoj 1997. Celý text knihy je
-     volně k~dispozici ve formátu {\tt pdf}
-     na \url{http://math.feld.cvut.cz/olsak/tbn.html}.
-\enditems
-
-Vyhovuje-li nám více \LaTeX, pak je možné sáhnout po těchto manuálech:
-
-\begitems
-\bib Jiří Rybička. {\it \LaTeX{} pro začátečníky}. Druhé, upravené vydání,
-     Konvoj 1999.
-\bib Tobias Oetiker. {\it Ne příliš stručný úvod do systému
-     \LaTeX{} \twoe}. Text je šířen volně včetně zdrojových textů a je
-     přeložen do mnoha jazyků. Do češtiny přeložil Michal Kočer.
-     {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/lshort2e.tar.gz}
-\bib Leslie Lamport. {\it\LaTeX---A Document Preparation System---User's
-     Guide and Reference Manual}. Ad\-di\-son-Wes\-ley, Reading, MA, 
-     USA, 2nd ed. 1994. 
-\bib Michel Goossens, Frank Mittelbach, Alexander Samarin.
-     {\it The \LaTeX{} Companion}. Druhé vydání, Addisson Wesley 1994.
-\bib Michel Goossens, Sebastian Rahtz, Frank Mittelbach.
-     {\it The \LaTeX{} Graphics Companion: Illustrating Documents with
-     \TeX{} and PostScript}. Addisson Wesley 1997.
-\enditems
-
-Pokud budeme používat \LaTeX{} a budeme chtít rozumět použitým stylovým
-souborům, můžeme použít knihu [2]. Popisuje totiž vnitřní algoritmy
-\TeX{}u, což jsou informace, které využijeme jak v~plainu tak v~\LaTeX{}u.
-
-Pro úplnost ještě citujme dva tituly. První z~nich je základní biblí
-k~\TeX{}u od samotného autora \TeX{}u (česká alternativa [2] ji poměrně
-dobře nahrazuje) a druhý titul obsahuje informace o~\TeX{}ových
-souvislostech, tj. popis spolupracujících programů v~běžných distribucích,
-implementace fontů, vkládání obrázků apod.
-
-\begitems
-\bib Donald E. Knuth. {\it The \TeX{}book}. Mnohonásobné vydání. Addison
-     Wesley, 1986--{\tt*}. Díl~A~z~pětidílné monografie k~\TeX{}u a \mf{}u
-     \uv{Computers \& Typesetting}.
-\bib Petr Olšák. {\it Typografický systém \TeX}. \CS{}TUG 1995.
-\enditems
-
-Další text v~tomto manuálu se věnuje základům \TeX{}u, které bývají
-shodné při použití většiny formátů. Ukázky budeme pro jednoduchost
-nadále zkoušet ve formátu csplain, protože jinak bychom museli kolem
-vlastního textu ukázky přidat zmíněné \uv{obkladové řádky} závislé na
-použitém \uv{druhu} \LaTeX{}u.
-
-
-\sekce Technické pozadí formátů
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-V~předchozím textu jsme na mnoha místech hovořili o~formátech \TeX{}u
-(plain, \LaTeX{}, csplain), ale zatím jsme pořádně neřekli, co to je.
-
-Formát je binární soubor (v~\TeX{}ové implementaci má příponu {\tt.fmt}),
-který zahrnuje:
-
-\begitems
-\bod výchozí sadu definic, která rozšiřuje vestavěné řídicí sekvence
-     o~další, pro uživatele většinou snadněji použitelné,
-\bod výchozí nastavení vnitřních parametrů \TeX{}u (například šířka
-     odstavce nebo velikost odstavcové zarážky),
-\bod výchozí fonty, které budou v~dokumentu použity, pokud uživatel
-     nespecifikuje jiné,
-\bod vzory dělení vybraných jazyků, podle kterých \TeX{} dělí slova při
-     zalamování odstavce.
-\enditems
-
-Až na vzory dělení lze vše ostatní ve vlastním dokumentu pomocí
-\TeX{}ových definic dodatečně měnit. Pro načtení vzorů dělení
-jednotlivých jazyků má \TeX{} speciální řídicí sekvenci "\patterns",
-která funguje jen při vytváření formátu.  Existuje ještě jedna řídicí
-sekvence, která má smysl pouze při generování formátu: "\dump". Tento
-příkaz způsobí uložení \uv{nabytých vědomostí}
-\TeX{}u z~jeho vnitřní paměti do binárního formátového souboru {\tt *.fmt}
-a ukončí činnost \TeX{}u. Tento soubor se může později při startu
-\TeX{}u načíst, a \TeX{} tím začíná se svými znalostmi z~místa, kde
-naposledy načítání definic skončil v~době příkazu "\dump".
-
-Příkazy "\patterns" a "\dump" umí speciální varianta \TeX{}u zvaná
-ini\TeX{}. V~nových implementacích \TeX{}u není tato varianta
-reprezentována samostatným programem, ale vyvolá se prostřednictvím
-přepínače {\tt -i} nebo {\tt -ini}. Například k~vygenerování formátu
-plain lze postupovat takto:
-
-\begtt
-> tex -ini plain
-* \dump
-\endtt
-
-\TeX{} zde ve variantě ini\TeX{} načetl soubor definic plain.tex a uložil
-nabyté vědomosti do souboru {\tt plain.fmt}. Nyní lze formátový soubor
-použít:
-
-\begtt
-> tex &plain document
-\endtt
-
-V~běžných \TeX{}ových distribucích je implementována nějakým způsobem
-zkratka, která uživateli umožní místo {\tt tex \&plain} psát pouze
-{\tt tex} a třeba místo {\tt tex \&latex} psát pouze {\tt latex}.
-
-
-\sekce Rozměrové jednotky používané v~\TeX u a typografii
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Z~historických důvodů v~typografii stále přežívají měrné jednoty
-rozdílné od soustavy SI. Základní měrnou jednotkou, která se používá
-v~anglosaských zemích, je jednotka point ({\tt pt}), která má rozměr
-asi třetinu milimetru. Dvanáctinásobek je pica (čteme pajka, {\tt
-pc}).  Jednotkou, která se používala v~Evropě, je \uv{Didotův bod}
-({\tt dd}), který je větší než point, ale zhruba taky měří třetinu
-milimetru.  Dvanáctinásobek tohoto bodu je cicero ({\tt cc}). 
-V~počítačových programech pro sazbu se používá počítačový bod
-({\tt bp}), který je jen velmi nepatrně větší. 72 počítačových bodů se
-přesně vejde do jednoho palce ({\tt in}, inch používaný především
-v~Americe).
-
-Všechny tyto jednotky je možné použít v~\TeX{}u jako dvoupísmenové zkratky,
-jak ukazuje následující tabulka. Navíc lze použít jednotky odvozené
-z~metru.
-
-\begtable
-  "pt"  &  monotypový bod     & $1\,{\tt pt} = 1/72.27\,{\tt in} \doteq %
-                                             0.35146\,{\tt mm}$       
-  "pc"  &  pica               & $1\,{\tt pc} = 12\,{\tt pt}$            
-  "bp"  &  počítačový bod     & $1\,{\tt bp} = 1/72\,{\tt in}$          
-  "dd"  &  Didotův bod        & $1\,{\tt dd} = 1238/1157\,{\tt pt}$     
-  "cc"  &  cicero             & $1\,{\tt cc} = 12\,{\tt dd}$            
-  "in"  &  palec (inch, coul) & $1\,{\tt in} = 25.4\,{\tt mm}$          
-  "cm"  &  centimetr          & $1\,{\tt cm} = 10\,{\tt mm}$            
-  "mm"  &  milimetr           & $1\,{\tt mm} \doteq 2.84528\,{\tt pt}$  
-  "sp"  &  jednotka \TeX{}u   & $1\,{\tt sp} = 1/65536\,{\tt pt}$       
-  "em"  &  velikost písma     & závislé na aktuálním písmu               
-  "ex"  &  výška malého x     & závislé na aktuálním písmu               
-\endtable
-
-Velikost písma se měří zhruba jako celková výška řádku, který obsahuje
-všechny znaky písma (mimo akcentované verzálky, tj. neuvažujeme v~takovém
-řádku háčky a čárky nad velkými písmeny). Zhruba to také odpovídá
-šířce velkého písmene M (odtud jednotka {\tt em}). Bohužel, na jednotlivých
-písmech není nic společného, co by se dalo vždy jednoduše změřit a přesně
-říci, že právě to je ona velikost písma.
-
-
-\sekce Práce s~fonty
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Implicitní fonty, které jsou v~každé implementaci \TeX{}u k~dispozici
-a které jsou nezávislé na použitém operačním systému, jsou fonty
-rodiny Computer Modern. Běžná antikva v~této rodině má název {\tt
-cmr10}. To je zkratka pro \uv{Computer Modern Roman ve velikosti 10pt}. 
-Fonty Computer Modern bývají už načteny ve formátu a pro
-jednotlivé varianty (antikva, kurzíva, polotučné, strojopis) bývají
-připraveny přepínače "\rm", "\it", "\bf", "\tt".
-
-Fonty Computer Modern neobsahují akcentovaná písmena (s~háčky a čárkami).
-Proto jsou ve formátu csplain místo nich implicitně načteny tak zvané
-\CS{}fonty, které rozšiřují Computer Modern fonty o~písmena s~akcenty
-z~české a slovenské abecedy. Běžná antikva v~této rodině má název
-{\tt csr10}. \LaTeX{} také implicitně pracuje s~rodinou Computer Modern a
-\CS\LaTeX{} navíc po zavedení stylu {\tt czech.sty}  (příkazem
-"\usepackage{czech}") přepíná na implicitní použití \CS{}fontů. Pak je tedy
-možné psát český text.
-
-Kromě toho \LaTeX{} může pracovat s~jiným rozšířením Computer Modern
-fontů, s~tzv. DC nebo EC fonty. Tyto fonty mají specifické kódování
-(v~\LaTeX{}u označované jako T1) a obsahují všechny znaky abeced latinkou
-píšících evropských zemí.
-
-Ve všech formátech ale můžete zavést nový přepínač pro nové písmo
-pomocí příkazu "\font". Ten má následující syntaxi:
-
-\begtt
-\font\přepínač=název-fontu nepovinné parametry zvětšení
-\endtt
-
-Například
-
-\begtt
-\font\titulfont=csr10 scaled \magstep2
-\endtt
-
-\pp zavede do \TeX{}u font csr10 (tedy běžnou počeštěnou antikvu
-odvozenou z~Computer Modern) ve zvětšení $1.44$ krát normální
-velikost, která je 10 bodů. Tento font se pak v~textu aktivuje
-přepínačem "\titulfont". Proč zrovna koeficient $1.44$? To je
-koeficient, pro který byla v~\TeX{}u vytvořena zkratka
-"\magstep2". Následující tabulka shrnuje všechny zkratky typu
-"\magstep", které jsou definovány ve všech běžně používaných
-formátech.
-
-\begtable
-   sekvence       &   koeficient           & implementováno jako 
-   \tabline
-   "\magstep0"    &   1:1 (žádné zvětšení) & 1000               
-   "\magstep1"    &   $1.2$                & 1200               
-   "\magstep2"    &   $1.2^2 = 1.44$       & 1440               
-   "\magstep3"    &   $1.2^3 = 1.728$      & 1728               
-   "\magstep4"    &   $1.2^4 = 2.0736$     & 2074               
-   "\magstep5"    &   $1.2^5 = 2.48832$    & 2488               
-   "\magstephalf" &   $\sqrt{1.2}\doteq1.095445$ & 1095         
-\endtable
-
-Odstupňování jednotlivých velikostí písma pomocí mocnin čísla $1.2$ bývá
-v~typografii dobrým zvykem.
-
-Ve sloupci \uv{implementováno jako} vidíme, že koeficient se za slovem
-{\tt magstep} (stejně jako na mnoha dalších místech v~\TeX{}u) zadává jako
-celé číslo odpovídající tisícinásobku uvažované hodnoty. Chceme-li tedy
-použít font dvojnásobně velký, použijeme {\tt scaled~2000} a při požadavku
-na poloviční velikost píšeme {\tt scaled~500}.
-
-Kromě koeficientu zvětšení (slovo {\tt scaled}) můžeme chtít zvětšit
-font bez ohledu na jeho původní velikost do námi požadované velikosti.
-K~tomu se používá slovo {\tt at}, například:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-\font\prvni=csr10 at 20pt
-\font\druhy=csr10 scaled 2000
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Oba řádky této ukázky zavádějí stejný font ve stejném zvětšení.
-
-Rodina písma Computer Modern (a jeho odvozeniny, například \CS{}fonty)
-obsahuje různé velikosti stejné varianty písma, přitom tyto
-alternativy nejsou jen stejnoměrným násobením všech rozměrů. 
-Doporučuje se, zvláště v~menších velikostech písma, používat
-implicitní velikost písma a dále ji nezmenšovat ani nezvětšovat. 
-Implicitní velikost písma je označena číslem v~názvu
-fontu, tj. například {\tt csr10} má implicitní velikost 10\,pt a 
-{\tt csr5} má velikost 5\,pt. Srovnáme výsledek tohoto příkladu:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-\font\zvetseny=csr5 at10pt
-\font\normalni=csr10
-\normalni Tady je přirozená velikost písma 10 bodů
-\zvetseny a tady je písmo navržené pro pět bodů zvětšeno na 10 bodů.
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Na výstupu dostaneme:
-
-\beguk %--------------------------------------------------------------
-\font\zvetseny=csr5 at10truept
-\font\normalni=csr10 at10truept
-\baselineskip=12truept
-\normalni Tady je přirozená velikost 10 bodů
-\zvetseny a tady je písmo navržené pro pět bodů zvětšeno na 10 bodů.
-\enduk %--------------------------------------------------------------
-
-Přepnout písmo dokumentu do jiné rodiny fontů znamená postarat se o~změnu
-významu všech přepínačů jednotlivých variant písma ("\rm", "\bf", "\it" a
-"\tt") a nezapomenout na vhodnou změnu fontu též v~nadpisech a v~dalších
-velikostech písma, které jsou v~dokumentu použity. Jednoduché definice
-alternativních přepínačů najdeme pro csplain v~následujících souborech:
-
-\begtable
-  soubor         &  Rodina fontů
-  \tabline
-  "cavantga.tex"   &  Avantgarde Book
-  "cbookman.tex"   &  Bookman
-  "chelvet.tex"    &  Helvetica
-  "cncent.tex"     &  New Century
-  "cpalatin.tex"   &  Palatino
-  "ctimes.tex"     &  Times Roman
-\endtable
-
-Tyto rodiny fontů jsou instalovány v~každém výstupním PostScriptovém
-zařízení, takže s~těmito fonty můžeme v~\TeX{}u pracovat, aniž bychom je
-museli mít zakoupené. \TeX{} samotný totiž pracuje pouze s~metrickými
-informacemi k~fontům a do výstupu vkládá pouze odkazy na fonty. Metrické
-informace jsou obvykle k~dispozici zdarma. Pokud budeme tisknout na
-PostScriptovém zařízení, pak jsme s~cenou PostScriptového modulu tyto fonty
-vlastně koupili a můžeme v~nich tisknout \TeX{}ové dokumenty. Pokud budeme
-tisknout na zařízení bez PostScriptu, pak je vhodné PostScriptový kód
-zpracovat volně dostupným programem Ghostscript, který má v~sobě zahrnuty
-volně dostupné alternativy k~uvedeným základním fontům. Rozdíl mezi
-alternativou a draze koupeným fontem přitom ani moc nepoznáme.
-
-Chceme-li například přepnout do písma Bookman, stačí napsat do dokumentu
-"\input bookman". Takovou věc jsme už ilustrovali na našem příkladě
-v~předchozím textu.
-
-Podíváme-li se do souborů {\tt cbookman.tex} a dalších, které najdeme
-v~instalaci \TeX{}u někde v~adresáři {\tt csplain}, zjistíme, že zde nejsou
-předefinovány přímo přepínače "\rm", "\bf", "\it" a "\tt", ale že se zde
-místo nich pracuje s~přepínači "\tenrm", "\tenbf", "\tenit" a "\tentt".
-To jsou totiž v~plainu (i csplainu) skutečné přepínače \uv{nejnižší
-úrovně}. Pro uživatele se pak definují značky "\rm", "\bf", "\it" a "\tt"
-s~dalším přihlédnutím na chování těchto značek v~matematickém módu.
-Například "\bf" je definováno takto:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-\def\bf{\tenbf \fam\bffam}
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Je-li tedy předefinován přepínač "\tenbf", bude se od této chvíle chovat
-jinak i značka "\bf". Kód "\fam\bffam" zde nebudeme rozebírat, protože
-překračuje rámec tohoto úvodního textu. Spokojíme se s~tím, že v~textovém
-módu nemá tento kód žádný vliv a v~matematickém módu cosi udělá.
-
-Příkaz "\fontname\přepínač\space" se promění zpět v~původní název
-fontu ukončený mezerou. Tato vlastnost byla použita v~našem příkladu,
-kde jsme zaváděli větší font pomocí této konstrukce:
-
-\begtt %---------------------------------------------------------------
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2  % větší font
-\endtt %---------------------------------------------------------------
-
-Výhodou tohoto zápisu je fakt, že nemusíme znát název fontu, stačí si
-zapamatovat základní přepínače "\tenrm", "\tenbf", "\tenit" a "\tentt".
-Názvy fontů se nejenom těžko pamatují, ale také se mohou změnit,
-pokud před takovou konstrukcí použijeme "\input cbookman" nebo něco
-podobného.
-
-V~\LaTeX{}u asi takové obraty nebudeme potřebovat, protože o~zavedení
-potřebných fontů pro různé velikosti se \LaTeX{} stará sám. Pro
-přepínání mezi rodinami fontů používáme v~\LaTeX{}u příkaz
-"\usepackage" a následuje ve složených závorkách jedno ze slov
-{\tt avantgar}, {\tt bookman}, {\tt helvet}, {\tt newcent}, 
-{\tt palatino}, {\tt times}. Písmeno {\tt c} na začátku názvu rodiny 
-fontů (na rozdíl od csplainu) nepíšeme.
-
-Možná nás začne zajímat, jaké fonty máme v~\TeX{}ové instalaci
-připraveny k~použití. Stačí udělat menší průzkum v~adresáři {\tt tfm}
-(odvozeno od zkratky \TeX{} font metrics) a podívat se do jednotlivých
-podadresářů na názvy přítomných souborů. To jsou současně názvy fontů,
-které jsou použitelné v~příkaze "\font". Chceme rychle vědět, jak který
-font vypadá? Napišme na příkazový řádek 
-
-\begtt %-----------------------------------------------------------------
-tex testfont
-\endtt %-----------------------------------------------------------------
-
-\TeX{} se nás vyptá na název fontu, který zadáme bez přípony
-{\tt.tfm}. Pak nás požádá o~instrukci, co s~načteným fontem má dělat.
-Nejlépe je odpovědět "\table\end" a podívat se na tabulku znaků
-testovaného fontu třeba pomocí "xdvi testfont".
-
-
-\sekce Speciální znaky
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-V~této sekci popíšeme chování speciálních vstupních znaků, které
-nejsou \TeX{}em většinou slepě přepisovány do výstupu, ale \TeX{} na
-ně určitým způsobem zareaguje.
-
-Jedním takovým speciálním znakem je "\" (zpětné lomítko). Pokud za ním
-následuje písmeno, \TeX{} přečte řídicí sekvenci typu "\slovo"
-ukončenou prvním znakem, který není písmeno (separátorem). Je-li 
-tímto separátorem mezera, pak se na výstupu neobjeví. Ostatní
-separátory nejsou na rozdíl od mezery ignorovány.
-Vyzkoušejte si:
-
-\begtt %----------------------------------------------------------
-Zkouším \TeX.  % Tečka je separátor sekvence \TeX, který se vytiskne
-Píšu v \TeX u  % Separátorem je mezera před u, která se netiskne
-\TeX   je formátor.  
-\endtt %----------------------------------------------------------
-
-Z~posledního řádku ukázky dostáváme nesprávný výsledek: \TeX je formátor.
-Projevila se totiž další vlastnost \TeX{}u: jednu mezeru i více mezer
-za sebou považuje za mezeru jedinou a ta v~našem příkladě funguje jako
-separátor, který mizí. Proto se často používají \uv{zbytečné skupiny},
-jejichž závorky mají funkci separátoru řídicí sekvence:
-
-\begtt %-----------------------------------------------------------
-Píšu v \TeX{}u. \TeX{} je formátor.
-Nebo raději píšu v {\TeX}u a používám {\TeX} jako formátor.
-\endtt %-----------------------------------------------------------
-
-Pokud za zpětným lomítkem následuje něco jiného, než písmeno
-(například "\$"), je řídicí sekvence tvořena jen tímto znakem.
-Mezery za takovými jednoznakovými sekvencemi zůstávají
-zachovány: 
-
-\begtt %-----------------------------------------------------------
-Pracuji se 100\% nasazením.
-\endtt %-----------------------------------------------------------
-
-Vidíme, že dalším speciálním znakem v~\TeX{}u je mezera. Jak jsme před
-chvílí uvedli, více mezer za sebou se chová jako mezera jediná.
-
-Všechny mezery na začátku řádku jsou ignorovány až po první znak, který
-není mezera. Toho můžeme využít pro zlepšení přehlednosti našich
-vstupních textů (viz naše ukázka s~výčtem prvků).
-
-Konec řádku je v~\TeX{}u interpretován jako mezera, která se vytiskne,
-pokud není separátorem řídicí sekvence. Pokud si mezeru z~konce
-řádku nepřejeme, můžeme ji \uv{zamaskovat} komentářovým znakem:
-
-\begtt %-----------------------------------------------------------
-Toto            je
-      zvrácený
-pří%
-klad v~\TeX
-u.
-\endtt %-----------------------------------------------------------
-
-Prázdný řádek vytvoří interní příkaz "\par", který ukončuje
-odstavec. Není-li co ukončovat, "\par" nedělá nic. Proto více
-prázdných řádků pod sebou se chovají stejně jako jeden prázdný
-řádek. I~toho lze využít pro zvýšení přehlednosti zdrojových textů.
-
-V~následující tabulce je přehled všech znaků, které bývají 
-nastaveny jako speciální:
-
-\begtable
-  "\"          & uvozuje řídicí sekvenci
-  mezera       & speciální vlastnosti popsány výše
-  konec řádku  & speciální vlastnosti popsány výše
-  "{"          & zahájení skupiny, parametru nebo definice
-  "}"          & konec skupiny, parametru nebo definice
-  "$"          & přepínač matematického módu
-  "&"          & separátor používaný v tabulkách
-  "#"          & označení parametru v definicích
-  "^"          & konstruktor mocniny v matematickém módu
-  "_"          & konstruktor indexu v matematickém módu
-  "~"          & nedělitelná mezera
-  "%"          & zahajuje na řádku komentář
-\endtable
-
-Speciální význam každého znaku lze v~\TeX{}u nastavit pomocí určitých
-definic. Výše uvedená tabulka tedy není v~ničem definitivní.
-Uvedený seznam speciálních znaků bývá takto nastaven ve
-formátech plain, csplain i \LaTeX. 
-
-Pokud chceme vytisknout souvislejší část textu bez speciální
-interpretace, musíme těmto znakům jejich speciální funkce odebrat. 
-V~\LaTeX{}u se pro tyto účely používá \LaTeX{}ové prostředí vymezené 
-příkazy "\begin{verbatim}" a "\end{verbatim}". Vše mezi těmito příkazy%
-  \footnote{s výjimkou sekvence čtrnácti znaků 
-           \uv{{\tt \char`\\end\char`\{verbatim\char`\}}}}
-se vytiskne tak, jak je napsáno ve vstupním textu. Uvedené prostředí
-vždy ukončí odstavec a zahájí tisk textu bez speciální interpretace.
-Pokud chceme mít bez speciální interpretace jen část textu uvnitř
-odstavce, použijeme v~\LaTeX{}u příkaz "\verb|text bez svislé čáry|"
-nebo třeba "\verb+text bez znaku plus+".
-
-V~plainu ani v~csplainu hotové řešení na vypnutí speciální
-interpretace znaků nenajdeme. Můžeme se inspirovat dvojicí "\begtt"
-a "\endtt" ve zdrojovém textu tohoto manuálu.
-
-Pokud chceme vytisknout jen jednotlivé speciální znaky, měli bychom
-vědět, jakou sekvencí to zařídit. Pro znaky používané v~běžném textu
-("$", "&", "#" a "_") jsou ve všech formátech připraveny řídicí
-sekvence "\$", "\&", "\#" a "\_". Tím požadovaný znak vytiskneme 
-v~libovolném fontu.  Výjimkou je znak \$, který se v~kurzívě 
-Computer Modern fontu mění v~libru: {\cmit\$}. Je to taková malá 
-kuriozita \TeX{}u.
-
-S~ostatními speciálními znaky to tak jednoduché není. V~implicitně
-nastaveném fontu Computer Modern totiž tyto znaky vesměs nemají ve
-fontu svůj odpovídající obraz. Například na pozici 92 bychom měli
-najít podle normy ASCII znak~"\" (zpětné lomítko), ale místo něj tam
-najdeme znak~`` (obrácené uvozovky).  Nemile nás překvapí i jinak
-obyčejný znak "<" (symbol pro relaci je menší), který nemá ve fontu
-svůj obraz a místo něho dostaneme do výstupu < (obrácený
-vykřičník). Pokud chceme, aby se do výstupu věrně dostal znak, který
-známe z~tabulky ASCII, musíme použít variantu fontu "\tt" (strojopis),
-nebo jinou rodinu fontu, která má fonty v~kódování přesně podle
-ASCII. Následující tabulka ukazuje všechny běžné ASCII znaky, které
-mají v~Computer Modern jiný obraz:
-
-\begtable
-  kód znaku & "\tt" (strojopis)  & Computer Modern 
-  \tabline
-  \.60             &  "<"        & \tencsr <       
-  \.62             &  ">"        & \tencsr >       
-  \.92             &  "\"        & \tencsr \char92 
-   123             &  "{"        & \tencsr --      
-   124             &  "|"        & \tencsr ---     
-   125             &  "}"        & \tencsr \char125
-\endtable
-
-Znak z~dané pozice ve fontu vytiskneme pomocí příkazu "\char kód".
-Například "\char92" nám vytiskne ve strojopisu "\" a v~antikvě
-Computer Modern {\tencsr\char92}. Pokud si nepamatujeme číselnou
-hodnotu ASCII kódu nějakého znaku, můžeme místo ní použít konstrukci
-"`\znak", takže například "`\\" vrátí číslo 92. Proto při tisku
-zpětného lomítka píšeme "{\tt\char`\\}".
-
-Budeme-li chtít vytisknout některý ze znaků "< > \ { | }", musíme si
-uvědomit, jaký význam daný znak reprezentuje. Většinou se jedná
-o~matematické symboly, takže pro ně použijeme odpovídající řídicí
-sekvence v~matematickém módu (mezi dvěma dolary). Relace \uv{je menší}
-a \uv{je větší} lze dokonce v~matematickém módu napsat přímo, zatímco
-v~textovém módu se promění ve španělskou interpunkci. Následující
-tabulka udává doporučený způsob tisku příslušných znaků podle jejich
-významu:
-
-$$\vbox{\let\par=\cr \obeylines \halign{&#\hfil\quad
-   význam znaku          & jak jej zapsat         & jak se vytiskne 
-   \tabline
-   relace \uv{je menší}  & "$a < b$"              & $a < b$ 
-   relace \uv{je větší}  & "$a > b$"              & $a > b$ 
-   uzavřený interval     & "$\langle a,b\rangle$" & $\langle a,b\rangle$
-   ASCII znaky "< >"     & "{\tt < >}"            & "< >"
-   rozdíl množin         & "$A\setminus B$"      & $A\setminus B$
-   ASCII znak "\"        & "{\tt\char`\\}"        & "\"
-   Množinové závorky     & "$M = \{a,b,c\}$"      & $M = \{a,b,c\}$
-   ASCII znaky "{ }"     & "{\tt\char`\{ \char`\}}" & "{ }"
-   Vlnka jako akcent     & "\~a"                  & \~a
-   Samostatný akcent     & "\~{}"                 & \~{}
-   ASCII znak "~"        & "{\tt\char`\~}"        & "~"
-   Stříška jako akcent   & "\^a"                  & \^a
-   ASCII znak "^"        & "{\tt\char`\^}"        & "^"      
-}}$$
-
-V~\LaTeX{}u lze místo konstrukcí "{\tt\char`\znak}" použít
-jednoduššího "\verb|znak|". Ovšem příkaz "\verb", který odebírá znaku
-jeho speciální funkci a zapíná tisk ve strojopisu, nemusí fungovat
-všude. Například jej nelze použít jako argument jiného příkazu
-("\section", "\uv", apod.).
-
-
-\sekce Umístění sazby na papíře
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Při poznávání \TeX{}u si jistě velmi brzo položíme otázku, jak je
-možné změnit velikost okrajů, neboli jak umístit sazbu na papíře.
-
-V~plainu jsou implicitně nastaveny velikosti okrajů jeden palec 
-z~každé strany papíru amerického formátu Letter. Takové formáty papíru
-u~nás většinou nerostou, takže plain nám na papíru A4 udělá jen levý a
-horní okraj velikosti jeden palec a pravý okraj bude menší a spodní
-větší.
-
-V~csplainu jsou implicitně nastaveny velikosti okrajů jeden palec 
-z~každé strany pro formát A4. Sazba je tedy v~csplainu mírně užší a
-vyšší, než v~plainu. Sazbu přitom měříme bez případného záhlaví a bez
-stránkových číslic.
-
-Umístění sazby měříme vzhledem k~počátku, který se nalézá na papíře
-1~palec od levého okraje a 1~palec od horního okraje. Levý horní roh
-sazby se kryje s~tímto počátkem, pokud jsou nastaveny registry
-"\hoffset=0pt" a "\voffset=0pt". Levý horní roh sazby se posune
-doprava o~hodnotu "\hoffset" a dolů o~hodnotu "\voffset".  Při
-záporných hodnotách těchto registrů se sazba posunuje samozřejmě doleva
-respektive nahoru.
-
-Šířka sazby (přesněji šířka zpracovávaného odstavce) se nastaví pomocí
-registru "\hsize". Výška sazby na stránce se nastaví pomocí "\vsize".
-V~následující ukázce jsou uvedeny hodnoty, které nastavuje plain.
-
-\begtt
-\voffset=0in       % velikost horního okraje = \voffset + 1 palec
-\hoffset=0in       % velikost levého okraje  = \hoffset + 1 palec
-\hsize=6.5in       % šířka řádku, 165.1mm
-\vsize=8.9in       % výška sazby, 266mm
-\endtt
-
-Formát csplain má registry "\hoffset" a "\voffset" také nulové, ale
-šířku a výšku sazby nastavuje odlišně:
-
-\begtt
-\hsize= 159.2 mm   % šířka řádku v csplainu (šířka A4 - 2in)
-\vsize= 239.2 mm   % výška sazby (výška A4 - 2in)
-\endtt
-
-Pokud chceme nastavit vlastní velikosti, doporučujeme nejprve registry
-"\hoffset" a "\voffset" nastavit na hodnotu $-1$\,in a pak k~nim přičíst
-hodnoty požadovaných okrajů pomocí příkazu "\advance". Dále
-doporučujeme výšku sazby přesně rozměřit na počet řádků. K~tomu
-potřebujeme vědět, že vzdálenost dvou řádků se určí pomocí registru
-"\baselineskip" (pozor: při větším písmu se toto řádkování může
-rozhodit). Plain i csplain nastavují "\baselineskip" na 12\,pt.
-Kromě toho je účaří prvního řádku od pomyslného horního okraje sazby
-vzdáleno o~"\topskip", který má v~plainu i v~csplainu hodnotu 10\,pt.
-Protože se výška sazby "\vsize" měří od horního pomyslného okraje po
-účaří posledního řádku na stránce, vychází "\vsize" jako
-\hbox{$"\topskip" + (n-1)\times "\baselineskip"$}, kde $n$ je počet řádků na
-stránce. Nastavení velikosti sazby tedy můžeme udělat například takto:
-
-\begtt
-\voffset=-1in
-\advance\voffset by 2cm   % velikost horního okraje bude 2cm
-\hoffset=-1in
-\advance\hoffset by 1.5cm % velikost pravého okraje bude 1.5cm
-\hsize=10cm               % šířka řádku bude 10 cm
-\vsize=\topskip
-\advance\vsize by 15\baselineskip % sazba bude mít 16 řádků na stránce
-\endtt 
-
-V~\LaTeX{}u se při nastavování rozměrů sazby používají registry
-speciálně deklarované v~tomto formátu. Jedná se o~"\textheight" (výška
-sazby), "\textwidth" (šířka sazby), "\oddsidemargin" (levý okraj na
-lichých stránkách), "\evensidemargin" (levý okraj na sudých stránkách)
-a "\topmargin" (horní okraj).  \LaTeX{} pak sám podle hodnot těchto
-registrů nastaví vnitřní registry \TeX{}u "\hoffset", "\voffset",
-"\hsize" a "\vsize".  Uživatel \LaTeX{}u by k~nim neměl přistupovat
-přímo a navíc by měl s~registry zacházet \uv{\LaTeX{}ovsky}, což 
-prakticky znamená, že místo jednoduchého přiřazení nebo příkazu 
-"\advance" by měl zapisovat své požadavky zhruba takto:
-
-\begtt
-\setlength\topmargin{-1in}
-\addtolength\topmargin{2cm}       % velikost horního okraje bude 2cm
-\setlength\oddsidemargin{-1in}
-\addtolength\oddsidemargin{1.5cm} % velikost pravého okraje bude 1.5cm 
-\setlength\evensidemargin{\oddsidemargin}
-\setlength\textwidth{10cm}        % šířka sazby bude 10cm
-\setlength\textheight{\topskip}
-\addtolength\textheight{15\baselineskip} % 16 řádků
-\endtt
-
-\TeX{}em většinou nenastavujeme parametry pro archovou montáž sazby,
-takže nám výše uvedené příklady pro nastavení velikosti sazby bohatě
-stačí. Pokud bychom chtěli se sazbou dále manipulovat a umisťovat ji
-na jednotlivé archy podle určitých požadavků, použijeme většinou
-pomocné programy, které manipulují s~PostScriptovým výstupem.
-Představme si, že chceme stránky tohoto manuálu zmenšit tak, aby se
-vešly dvě vedle sebe na stranu A4. Dále chceme tyto stránky uspořádat
-tak, abychom po oboustranném vytištění manuálu na šest archů A4
-dostali svazeček, který přeložíme v~půli a máme knížečku 
-s~24 na sebe navazujícími stránkami. Pro takový úkol se asi nejlépe hodí
-programy z~volně šířeného balíčku psutils. Na příkazový řádek můžeme
-postupně napsat tyto instrukce:
-
-\begtt
-> csplain prvni
-> dvips prvni
-> psbook prvni.ps p0.ps
-> pstops "4:0L@.7(21cm,.5cm)+1L@.7(21cm,14.4cm)" p0.ps p1.ps
-> pstops "4:2L@.7(21cm,.5cm)+3L@.7(21cm,14.4cm)" p0.ps p2.ps
-> lpr -Ptiskarna p1.ps
-> lpr -Ptiskarna p2.ps
-> rm prvni.ps p0.ps p1.ps p2.ps
-\endtt
-
-Příkaz {\tt dvips} převede dokument do PostScriptu a {\tt psbook}
-uspořádá stránky pro použití do \uv{svazečku}. První volání příkazu 
-{\tt pstops} vybere vždy dvě ze čtyř stránek, zmenší je na
-$0.7$\,násobek původní velikosti ({\tt @.7}) a umístí je do archu
-podle uvedených parametrů. Tím vzniká podklad pro tisk lícových stran
-archů A4 ({\tt p1.ps}). Podobně druhé volání příkazu {\tt pstops}
-vytvoří podklad pro rubovou stranu archů. Vlastní tisk ({\tt lpr})
-pak můžeme provést na tiskárně, která neumí oboustranný tisk, ve dvou
-průchodech. Před druhým průchodem obrátíme vytištěné papíry a vložíme
-je do zásobníku tiskárny znovu.
-
-
-\sekce Overfull/Underfull box
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Při práci s~\TeX{}em narazíme postupně na celou řadu chybových
-hlášení, při kterých se program většinou zastaví a vyzve nás k~nějaké
-akci. Ačkoli třeba jen zmáčkneme klávesu Enter, uvědomíme si, že je
-něco špatně a pokusíme se chybu řešit.
-
-Kromě toho \TeX{} vypisuje varování o~přetečených (overfull) a
-nedoplněných (underfull) boxech. Protože se při těchto výpisech
-nezastavuje, považují to mnozí začátečníci za menší zlo, kterého si
-není nutné všímat. Není to tak docela pravda.
-
-Přetečené boxy (overfull) bychom měli rovněž zařadit do kategorie
-chyb. \TeX{}u se totiž nepodařilo vměstnat sazbu do předepsané šířky
-"\hsize". Prakticky to znamená, že sazba v~daném místě \uv{vyčnívá}
-na pravé straně ven směrem do okraje. Hlášení obsahuje údaj, o~kolik
-bodů sazba vyčnívá, číslo řádku ve zdrojovém kódu a kus textu, který určuje
-problémové místo. Plain a csplain dále nastavuje registr
-"\overfullrule" na 5\,pt, takže se v~sazbě na problémovém místě objeví
-těžko přehlédnutelný černý obdélník. \LaTeX{} tento registr nuluje,
-takže černé obdélníky nejsou vidět, což dává uživateli pocit, že je
-všechno v~pořádku. 
-
-Objeví-li se přetečený box v~odstavci, většinou stačí \uv{rozvolnit}
-mezery. Mezery mezi slovy mají totiž pružnost (mohou se smršťovat
-natahovat). Tato pružnost ale není neomezená, ale daná jistými
-parametry podle použitého fontu. Chceme-li dát mezerám větší volnost 
-v~roztahování, než si přál autor fontu, pišme například
-"\emergencystretch=2cm". \TeX{} má plno dalších vnitřních registrů,
-jejichž nastavením ovlivníme algoritmy na sestavování
-odstavce. Jejich popis ovšem překračuje rámec tohoto úvodního textu.
-
-Nedoplněné boxy (underfull) můžeme na rozdíl od přetečených boxů
-považovat pouze za varování. \TeX{} nás informuje, že byl nucen
-v~některém místě natáhnout mezery víc, než je esteticky zdrávo. Hodnota
-{\tt badness}, která hlášení doprovází, udává zhruba stupeň estetické
-vady v~takovém místě (nebo také velikost násilí provedené na
-mezerách). Čím vyšší badness, tím horší výsledek.  Maximální hodnota
-badness je 1000, což značí, že některý řádek je úplně špatně. Stojí
-zato se podívat do sazby na takto označená místa a zamyslet se, co by
-se dalo změnit, aby se zlepšila estetická úroveň výsledku.
-
-\LaTeX{}oví uživatelé dosti často neopatrně pracují s~příkazem "\\",
-který se v~různých \LaTeX{}ových prostředích chová jako ukončení
-řádku. Někdy se dostane takový příkaz i na konec odstavce, což samo
-o~sobě nemá logiku, protože na konci odstavce se samo sebou ukončí
-řádek. Pokud se tak stane, \TeX{} na konci odstavce vytvoří ještě další
-prázdný řádek, ve kterém nemá žádnou mezeru k~natažení na šířku
-"\hsize" a oprávněně se rozčílí: {\tt Underfull hbox badness 1000}. 
-V~tomto případě vlastně \TeX{} křičí na uživatele, který nebyl schopen
-opustit principy starodávného psacího stroje a potřebuje mít k~ruce tu
-velikou páku, do které je občas potřeba praštit, aby se přešlo na nový
-řádek.
-
-
-
-\end
-
-
-
-
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/test8z.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/test8z.tex
deleted file mode 100644
index bb9250d3373..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/test8z.tex
+++ /dev/null
@@ -1,77 +0,0 @@
-
-% test.tex -- plainTeX file for test of standard PostScript fonts
-%             in Czech and Slovak, font metric names: p*8z and p*8u.
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-% Juni 1995                                              Petr Olšák
-% March 1999: pcr*8t was renamed to pcr*8u
-
-% Encoding: ISO-8859-2
-% Needs Format: csplain
-
-\chyph  % czech hyphenation used
-
-\advance\vsize by2\baselineskip
-
-\def\allowhyphens{\nobreak\hskip0pt\relax}
-\def \uv#1{\char254 \allowhyphens#1\allowhyphens\char255 }
-
-\def\text#1{Tento text je napsán Post\-Scrip\-to\-vým fontem #1 za použití
-\TeX{}ov\-ské metriky {\tt \fontname\testfont}. Metrika fontu
-v~české/slovenské variantě byla připravena konvertorem {\tt a2ac}
-s~následným použitím programu {\tt afm2tfm}. Je potřeba si všímat méně
-obvyklých slov, jako je slovo šťastný (písmeno ť uprostřed slova), nebo
-třeba slovenské koľko. Věřme, že výsledný text půjde nejen přečíst, ale
-bude i typograficky pokud možno v~pořádku. Také je třeba \uv{sledovat
-chování} našich \uv{uvozovek}.
-\medskip
-Á á Ä ä Č č Ď ď É é Ě ě Í í Ĺ ĺ Ľ ľ Ň ň Ó ó Ô ô Ö ö Ř ř Ŕ ŕ Š š Ť ť Ú ú Ů ů
-Ü ü Ý ý Ž ž.}
-
-\def\extension{8z}
-\def\test#1 #2 {\font\testfont=#1\extension\space{\testfont\text{#2}\bigskip}}
-\emergencystretch=1em
-
-\test ptmr   Times-Roman
-\test ptmb   Times-Bold
-\test ptmbi  Times-BoldItalic
-\test ptmri  Times-Italic
-\test ptmrc  Times-Roman-SmallCaps
-
-\test pagk   AvantGarde-Book
-\test pagko  AvantGarde-BookOblique
-\test pagd   AvantGarde-Demi
-\test pagdo  AvantGarde-DemiOblique
-
-\test pbkd    Bookman-Demi
-\test pbkdi   Bookman-DemiItalic
-\test pbkl    Bookman-Light
-\test pbkli   Bookman-LightItalic
-
-{\rightskip=0pt plus4em \def\extension{8u}
-\test pcrb    Courier-Bold
-\test pcrbo   Courier-BoldOblique
-\test pcrro   Courier-Oblique
-\test pcrr    Courier
-}
-
-\test pncb   NewCenturySchlbk-Bold
-\test pncbi  NewCenturySchlbk-BoldItalic
-\test pncri  NewCenturySchlbk-Italic
-\test pncr   NewCenturySchlbk-Roman
-
-\test phvb    Helvetica-Bold
-\test phvbo   Helvetica-BoldOblique
-\test phvbn   Helvetica-Narrow-Bold
-\test phvron  Helvetica-Narrow-Oblique
-\test phvrn   Helvetica-Narrow
-\test phvro   Helvetica-Oblique
-\test phvr    Helvetica
-
-\test pplbi   Palatino-BoldItalic
-\test pplri   Palatino-Italic
-\test pplr    Palatino-Roman
-\test pplb    Palatino-Bold
-
-\test pzcmi   ZapfChancery-MediumItalic
-
-\end
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/testlat.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/testlat.tex
deleted file mode 100644
index 349afa4c518..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/testlat.tex
+++ /dev/null
@@ -1,28 +0,0 @@
-\documentclass[12pt]{article}
-\usepackage{czech} % Zapne kodovani cestiny a deleni slov.
-\usepackage{times} % Misto CS-fontu budou pouzity PostScriptove fonty
-\parskip=\baselineskip % Mezi odstavci bude prázdný řádek
-\emergencystretch=4em  % abych dovolil vetsi mezery a nebyly Overfull
-
-\begin{document}
-Tady je text napsaný PostScriptovým fontem včetně zpracování akcentů v~českém
-jazyce a správného dělení slov.
-
-Matematika i při sazbě PostScriptovým fontem zůstává ve fontu CM.
-Proto je rozdíl mezi číslovkou \uv{2} napsanou přímo v textu a číslovkou
-\uv{$2$} napsanou na vstupu mezi dolary.
-
-Kromě stylu {\tt times.sty} je možno použít styly pro přepínání do dalších
-PostScriptových fontů: {\tt avant.sty}, {\tt bookman.sty}, 
-{\tt helvet.sty}, {\tt newcent.sty}, {\tt palatino.sty}
-(vyzkoušejte si).
-
-V plainu lze též použít stejným způsobem PostScriptové fonty, ovšem
-místo volání výše uvedených stylů je nutno volat soubory 
-{\tt ctimes.tex}, {\tt cavantga.tex}, {\tt cbookman.tex}, 
-{\tt chelvet.tex}, {\tt cncent.tex}, {\tt cpalatin.tex}.  Například kdekoli
-v textu píšeme \verb|\input ctimes| a od této chvíle máme text sázený 
-fontem Times-Roman.
-
-\end{document}
-
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/zmeny.txt b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/zmeny.txt
deleted file mode 100644
index c1b48244292..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/zmeny.txt
+++ /dev/null
@@ -1,159 +0,0 @@
-Zmeny v nabizenych souborech CSTeXu v dobe verejneho provozu
-
-Datum     Soubor        Poznamka
---------------------------------------------------
-18.1.96   i-all.ba      Opraven preklep dvipsesxe na dvipsexe
-          i1.ba         Opraven odkaz na soubor @ctimne (misto !ctimne)
-22.1.96   mnu.zip       Pridana aktualnejsi dokumentace, soubor codelat.txt, 
-                        user.doc a cfg.doc. Mirna zmena v texset.bat.
-                        Uprava napovedy pri initex.bat (dotaz huge/big/std)
-                        Zarazena opravena verze kalk.exe (viz chyba 10^10).
-          cstugdoc.zip  zrusen soubor cstex.doc, nebod jeho novejsi
-	                verze je nyni v mnu.zip
-                        Pridan odkaz na diskusi o csTeXu a na soubor zmen.
-25.1.96   listzip.html  Opraven preklep wagner@ipf -> wagner@icpf
- 5.2.96   parpozn.tex   Do CSTeXu zarazen clanek o CSTeXu
- 8.2.96   mnu.zip       Opravena chyba v texbat.bat TEXDIR->EMTEXDIR 
-                        pro texspell a upravena dokumentace.
- 8.2.96   @ctimne.txt   Upravena dokumentace.
- 8.3.96   cslatex.zip   Opravena struktura ZIPu, uz je v souladu s MNU.
- 8.3.96   mnu.zip       Opraveny preklepy v dokumentaci.
-14.3.96   cspsfont.zip  *.vf premisteny do fonts\vf\a2ac, oprava dokumenmtace.
-15.3.96   csplain.zip,tar  Oprava v souboru csfonts.tex, nyni lze pouzit
-                        i mimo iniTeX. Format csplain zcela beze zmeny.
-          newcs5.bat    Nyni generuje spell.zip, puvodne chybne texspell.zip.
-          pk            Obsah diskety pk2 se vejde na disketu pk1, snizen 
-                        pocet disket. Opraveno: makeinst.bat, make-d.bat
-                        i-all.bat, i-big.bat, listzip.html,txt, @ctimne.txt
-19.3.96   minitex       Zavedeny dalsi tri diskety s tzv. miniTeXem
-                        Upraveny soubory @ctimne.txt, *.ba, install.bat,
-			make-d.bat, makeinst.bat, listzip.html,txt.
-          pk3 a pk4     Zahrnuty rastry zakladnich PostScriptovych fontu.
-	  mnu.zip       Opraveno volani VF v em ovladacich; moznost
-	                generovani formatu za behu. Upraveno: prints.bat, 
-			scr???.cnf, cs.cnf, inibat.bat,mnu, metafont.bat,
-                        texbat.bat, texrun.bat.
-          cspsfont.zip  Oprava p*c8?.vf, tj. Small Caps varianty PS fontu.
-21.3.96   cspsfont.tar  Zaneseny opravy z cspsfont.zip.
-          cslatex.tar   Vlozen soubor latex209.cfg.
-26.3.96   @ctimne.txt makeinst.bat i-big.ba i-all.ba  Opravy v nesrovnalostech
-                        poctu disket v dokumentaci a i-davkach.
-17.4.96   mnu.zip       Oprava programu pickfile (chybne chovani po End)
-          listzip.html  Odkazy "/ftp/cstex" nahrazeny "ftp://math...".
-30.4.96   cl2*.zip      Zaneseny ZIPy obsahujici balicky graph, tools
-                        a psnfs pro LaTeX v podobe uz pripravene programem 
-                        docstrip. Zarazeno na disketu: cs3. Zmeny:
-                        i-all,i-big.ba, makeinst.bat, listzip.html,txt.
-17.5.96   minitex       Soubory pro minitex maji samostatny adresar.
-23.5.96   dvid16f       Zarazena nova verze ovladacu. Odstranena chyba
-                        v nespravne interpretaci virtualnich fontu.
-23.5.96   mnu.zip       Odstraneny preklepy a vymenen program fix.exe
-                        (autor: Pavel Lisy).
-23.5.96   qedit.zip     Makro pro editor pri chybe umisteno do /bin.
-23.5.96   minitex2,3    Viz zmeny v mnu.zip a qedit.zip.
-18.6.96   mfjob12b->c
-          em1--em8      Rozhozeni ZIPu podle noveho doporuceni E. Mattesse.
-                        Vznika jedna disketa navic. Zmeny se tykaji souboru:
-                        @ctimne.txt, makeinst.bat, emtexdoc.zip, 
-                        i-small,i-all,i-big.ba, listzip.html,txt.
-25.9.96  fontcs.zip,tar Oprava metrik CS-fontu + nova dokumentace cs-font.doc
-25.9.96  csplain.zip,tar Drobna uprava csplain.ini a il2code.tex.
-26.9.96  minitex1,3.zip Zaneseny zmeny z 25.9.96.
-27.9.96  cspsfont.zip,tar Opravy podle Z. Wagnera (Caps and small caps).
-8.11.96  texwin.zip     Aktualizovana verze podpory pro MS Win (J. Krob).
-19.11.96 csplain.zip,tar Oprava chybneho \csprimeson v czech.sty a slovak.sty
-25.11.96 zmeny.txt      Soubor zarazen do adresare msdos, aby byl automaticky
-                        pritomen v instalaci (uprava install.bat, make-d.bat).
-25.11.96 i-add.bat, i-remove.bat -- pridany davky podle J. Demela.
-25.11.96 mnu.zip        Nova koncepce nabidek podle J. Demela. Mazani
-                        vsech PK v rolete METAFONT.
-25.11.96 texwin.zip, bibtex.zip  upravy ZIPu: vyhozeni inibat.mnu, bibtex.exe
-27.11.96 minitex2,minitex3.zip  Zaneseny zmeny v mnu.zip z 25.11.96.
-13.12.96 cs-*pk.tar.gz  Vychozi knihovny pk CS-fontu balene pro UNIX
-13.12.96 unix/tetex     README.tetex a *-tt.tar.gz. Navod na pocesteni teTeXu.
-13.1.97  minitex3.zip   Prebalen dosud chybny soubor csacutl.mf
-21.1.97  tetex/cspsfont-tt.tar Odstranena stara verze psnfss.
-21.1.97  tetex/RPMS/i386 Pridano pocesteni tetexu ve formatu rpm
-19.2.97  os2/os2.zip    Pridan "modul" pro EPM editor OS/2 pana Mikulika
-3.3.97   tetex/cslatex-12-96.tar Pridano nove pocesteni noveho LaTeXu.
-3.3.97   mnu.zip, minitex3.zip  Soubor tiskarny.bat opraveno set DOT=fx100,
-                        cs.cnf pridano +height a +width podle A4.
-13.3.97  /unix          Zmena koncepce adresare unix/, pridano README.web2c
-                        a web2c verze 7. Zruseno web2c verze 6.1. Tary
-			spolecne pro web2c i teTeX (spolecna struktura TDS).
-13.3.97  /unix/RPMS     Nove baliky rpm pro tetex-0.4.
-18.3.97  texwin.zip     Nova verze s odkazem na (txw)dll.zip (knihovny).
-20.3.97	 cslatex-12-96.tar   Oprava souboru il2enc.def a lslovak.sty.
-20.3.97  cslatex-1.1-2.*.rpm Zaneseni zmen z cslatex-12-96 do RPM.
-24.3.97  msdos,os2      Nove ZIPy emTeXu a novy cslatex 2e od p. Snajdra.
-25.3.97  minitex*.zip   Prebaleno podle novych ZIPu.
-25.3.97  mnu.zip        program fix.exe podle pana Ginzela.
-26.3.97	 cslatex.tar/zip Pridany styly a4.sty, a4wide.sty a fancyhdr.sty
-3.4.97   cslatex.tar/rpm/zip Akualizovana verze cslatexu z 1.4.97
-4.4.97   mnu.zip        texset.bat: set PRNFILE az po volani fix.exe.
-4.4.97   minitex1,3.zip Aktualizace.
-4.4.97   makeinst.bat, i-disk.ba, install.bat   Drobne upravy.
-25.4.97  cslatex,csplain.zip,tar  Nove styly czech,slovak.sty, ver.2.0.
-28.4.97	 minitex1.zip, csplain,cslatex*.rpm  Nove styly czech,slovak, ver.2.0
-23.5.97  csfonts.tar,csplain.rpm,fontcs.zip  Pridany VF cs2cm a cm2cs
-23.5.97  dvipsexe.zip  Uprava config.ps, aby cetl cm2cs automaticky
-23.5.97  install.bat,i3.ba  Novy zaver instalacni davky  
-23.5.97  mnu.zip  Nova koncepce tiskarny.bat (lze editovat VCOM, PCOM),
-                  vyhozeno dvi-out, nahrazeno dvicopy s vf-cnv/cs2cm.
-23.5.97  minitex*.zip  Zaneseny upravy uvedene vyse.
-1.7.97   csfonts.tar,fontcs.zip,minitex3.zip,*cbas.zip,CS-*pk.tar.gz
-             Uprava CS-fontu (carka nad o, kerning \uv{nebud} \uv{labut}.
-24.9.97  lamstex.zip  Pribalena zaplata pro lams*.mf. 
-6.10.97  cstocs2.zip  Prevzata verze cstocs od pana Tkadlece
-6.10.97  mnu.zip      czech.dsi od pana Ginzela, prekompilovan rempks.exe
-6.10.97  minitex2.zip, minitex3.zip  Zaneseny zmeny z 6.10.97.
-19.11.97 txwdll.zip   Nove zabalene knihovny pro MS Win.
-20.10.97 @ctimne.txt  Pridana informace o nedestruktivnosti install.bat.
-22.1.98  cstocs2.zip  Opravena chyba r' R' u' U'.
-22.1.98  mnu.zip      inibat.mnu Uprava textu 1250_il2 -> 1250
-22.1.98  minitex2,3.zip  Zaneseny vyse uvedene opravy. 
-27.1.98  texwin.zip, txwdll.zip  Aktualizace podle pana Kroba.
-13.2.98  cslatex-12-97.tar Aktualni verze LaTeXu 97/12 a aktualni pocesteni
-13.2.98  cslatex.zip  Aktualni pocesteni LaTeXu od pana Snajdra
-13.2.98  csplain.tar,zip  Aktualni czech.sty, slovak.sty od p. Snajdra
-13.2.98  l2base.zip l2input.zip l2tools.zip  Aktualni LaTeX 97/12 z emTeXu
-13.2.98  emxrsx.zip first.zip german.zip emtexdoc.zip  Aktualni emTeX
-13.2.98  makeinst.bat i-all.ba i-big.ba i-small.ba  Podle aktualniho emtexu
-16.2.98  cslatex-12-97.tar Pridan chybejici soubor texsys.cfg (chyba z 13.2.)
-17.2.98  csfonts.tar  Opraven puvodne vadny cmr17.vf
-17.2.98  README.web2c, README  Aktualizovana dokumentace
-17.2.98  enctex.tar  Zarazen do distribuce CSTeXu
-24.2.98  enctex.tar  il2-t1, 1250-t1, opraven chybny kod pismene \'s
-9.3.98   cstetex-bin-1.3.tar.gz  Binarky pro tetex s ceskym I/O a glibc.
-16.3.98  csplain.tar  csplain.ini -- pridana detekce encTeXu
-19.3.98  csplain.tar,zip  czech/slovak.sty -- pridana navaznost na Babel.
-26.3.98  cspsfont(s).tar,zip  IL2*.fd -> il2*fd + oprava podle p. Wagnera
-26.3.98  csplain.tar,zip  czech/slovak.sty -- ProvidesPackage bez pripony
-27.3.98  enctex.tar  pridan soubor enctex.patch-to-7.2
-1.4.98   README.web2c-7.2  novy popis instalace z web2c 7.2
-1.4.98   texk-7.2,texmflib-7.3,etexlib-2.0,omegalib-1.5,
-         pdftexlib-0.12f,cspdftexlib.tar.gz  Nove balicky pro web2c 7.2
-3.4.98   bin-web2c7.2-linuxi-libc5.tar.gz, README.bin-web2c7.2 pridano
-7.5.98   README.web2c-7.2 , pridana sekce o omlazeni pdftexu
-7.5.98   cspdftexlib.tar.gz  aktualizovany soubory pdftex.cnf a rawfnts.map
-7.5.98   bin-web2c7.2-linuxi-libc5.tar.gz  pridan novy pdftex 0.12l
-25.6.98  cspdftexlib.tar  vyhodil jsem DC fonty a pridal jsem type1 CS fonty
-10.8.98  RPMS/i386/*.rpm  zamena RPM baliku *-2 za *-4.
-10.8.98  README.web2c-7.2  drobna (nepodstatna) uprava textu
-11.8.98  enctex.tar  soubor encmacro.tex: oprava makra \redefaccent
-9.11.98  README.web2c-7.2  aktualizace kapitoly "Omlazeni pdftexu"
-10.11.98 README.web2c-7.2  oprava textu kapitoly "Omlazeni pdftexu"
-19.11.98 enctex.tar  pridani tabulky 1250-latex
-26.11.98 csfonts.tar.gz, fontcs.zip  oprava vf/cm2cs/cm*17.vf
-27.11.98 RPMS/i386/*.rmp zamena RPM baliku *-5 za *-7.
-2.12.98  csplain.tar,zip  pridani moznosti vyuzit enctex
-4.12.98  cslatex-06-98.tar, cslatex,l2base,l2input.zip  Aktualizace csLaTeXu
-22.12.98 nova www stranka CSTeXu a licencni soubor license.eng/cz
-22.12.98 nova adresarova struktura FTP CSTeXu (web2c, emtex, tetex-rpm)
-22.12.98 csfonts.tar/fontcs.zip, csplain.tar/zip, cspsfonts.tar/zip
-         enctex.tar, csindex-*.tar.gz  dokumentace v souladu s licenci.
-5.1.99   license.eng/cz  oprava adresy na horakk@math.cas.cz
-10.2.99  csfonts.tar  vymazan zavleceny cscspu.mf z Computer Modern
-19.3.99  cspsfonts.tar, cspsfont.zip  do cavatga.tex a dalsich pridano
-         makro \setsimplemath
-24.3.99  cspsfonts.tar, cspsfont.zip  zmena nazvu fontu *8t -> *8u