summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/macros/cstex/doc/cstexman.tex
blob: 6cdd0656a5ea17bee521a08c2708431e8fe5cd03 (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
669
670
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
709
710
711
712
713
714
715
716
717
718
719
720
721
722
723
724
725
726
727
728
729
730
731
732
733
734
735
736
737
738
739
740
741
742
743
744
745
746
747
748
749
750
751
752
753
754
755
756
757
758
759
760
761
762
763
764
765
766
767
768
769
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
789
790
791
792
793
794
795
796
797
798
799
800
801
802
803
804
805
806
807
808
809
810
811
812
813
814
815
816
817
818
819
820
821
822
823
824
825
826
827
828
829
830
831
832
833
834
835
836
837
838
839
840
841
842
843
844
845
846
847
848
849
850
851
852
853
854
855
856
857
858
859
860
861
862
863
864
865
866
867
868
869
870
871
872
873
874
875
876
877
878
879
880
881
882
883
884
885
886
887
888
889
890
891
892
893
894
895
896
897
898
899
900
901
902
903
904
905
906
907
908
909
910
911
912
913
914
915
916
917
918
919
920
921
922
923
924
925
926
927
928
929
930
931
932
933
934
935
936
937
938
939
940
941
942
943
944
945
946
947
948
949
950
951
952
953
954
955
956
957
958
959
960
961
962
963
964
965
966
967
968
969
970
971
972
973
974
975
976
977
978
979
980
981
982
983
984
985
986
987
988
989
990
991
992
993
994
995
996
997
998
999
1000
1001
1002
1003
1004
1005
1006
1007
1008
1009
1010
1011
1012
1013
1014
1015
1016
1017
1018
1019
1020
1021
1022
1023
1024
1025
1026
1027
1028
1029
1030
1031
1032
1033
1034
1035
1036
1037
1038
1039
1040
1041
1042
1043
1044
1045
1046
1047
1048
1049
1050
1051
1052
1053
1054
1055
1056
1057
1058
1059
1060
1061
1062
1063
1064
1065
1066
1067
1068
1069
1070
1071
1072
1073
1074
1075
1076
1077
1078
1079
1080
1081
1082
1083
1084
1085
1086
1087
1088
1089
1090
1091
1092
1093
1094
1095
1096
1097
1098
1099
1100
1101
1102
1103
1104
1105
1106
1107
1108
1109
1110
1111
1112
1113
1114
1115
1116
1117
1118
1119
1120
1121
1122
1123
1124
1125
1126
1127
1128
1129
1130
1131
1132
1133
1134
1135
1136
1137
1138
1139
1140
1141
1142
1143
1144
1145
1146
1147
1148
1149
1150
1151
1152
1153
1154
1155
1156
1157
1158
1159
1160
1161
1162
1163
1164
1165
1166
1167
1168
1169
1170
1171
1172
1173
1174
1175
1176
1177
1178
1179
1180
1181
1182
1183
1184
1185
1186
1187
1188
1189
1190
1191
1192
1193
1194
1195
1196
1197
1198
1199
1200
1201
1202
1203
1204
1205
1206
1207
1208
1209
1210
1211
1212
1213
1214
1215
1216
1217
1218
1219
1220
1221
1222
1223
1224
1225
1226
1227
1228
1229
1230
1231
1232
1233
1234
1235
1236
1237
1238
1239
1240
1241
1242
1243
1244
1245
1246
1247
1248
1249
1250
1251
1252
1253
1254
1255
1256
1257
1258
1259
1260
1261
1262
1263
1264
1265
1266
1267
1268
1269
1270
1271
1272
1273
1274
1275
1276
1277
1278
1279
1280
1281
1282
1283
1284
1285
1286
1287
1288
1289
1290
1291
1292
1293
1294
1295
1296
1297
1298
1299
1300
1301
1302
1303
1304
1305
1306
1307
1308
1309
1310
1311
1312
1313
1314
1315
1316
1317
1318
1319
1320
1321
1322
1323
1324
1325
1326
1327
1328
1329
1330
1331
1332
1333
1334
1335
1336
1337
1338
1339
1340
1341
1342
1343
1344
1345
1346
1347
1348
1349
1350
1351
1352
1353
1354
1355
1356
1357
1358
1359
1360
1361
1362
1363
1364
1365
1366
1367
1368
1369
1370
1371
1372
1373
1374
1375
1376
1377
1378
1379
1380
1381
1382
1383
1384
1385
1386
1387
1388
1389
1390
1391
1392
1393
1394
1395
1396
1397
1398
1399
1400
1401
1402
1403
1404
1405
1406
1407
1408
1409
1410
1411
1412
1413
1414
1415
1416
1417
1418
1419
1420
1421
1422
1423
1424
1425
1426
1427
1428
1429
1430
1431
1432
1433
1434
1435
1436
1437
1438
1439
1440
1441
1442
1443
1444
1445
1446
1447
1448
1449
1450
1451
1452
1453
1454
1455
1456
1457
1458
1459
1460
1461
1462
1463
1464
1465
1466
1467
1468
1469
1470
1471
1472
1473
1474
1475
1476
1477
1478
1479
1480
1481
1482
1483
1484
1485
1486
1487
1488
1489
1490
1491
1492
1493
1494
1495
1496
1497
1498
1499
1500
1501
1502
1503
1504
1505
1506
1507
1508
1509
1510
1511
1512
1513
1514
1515
1516
1517
1518
1519
1520
1521
1522
1523
1524
1525
1526
1527
1528
1529
1530
1531
1532
1533
1534
1535
1536
1537
1538
1539
1540
1541
1542
1543
1544
1545
1546
1547
1548
1549
1550
1551
1552
1553
1554
1555
1556
1557
1558
1559
1560
1561
1562
1563
1564
1565
1566
1567
1568
1569
1570
1571
1572
1573
1574
1575
1576
1577
1578
1579
1580
1581
1582
1583
1584
1585
1586
1587
1588
1589
1590
1591
1592
1593
1594
1595
1596
1597
1598
1599
1600
1601
1602
1603
1604
1605
1606
1607
1608
1609
1610
1611
1612
1613
1614
1615
1616
1617
1618
1619
1620
1621
1622
1623
1624
1625
1626
1627
1628
1629
1630
1631
1632
1633
1634
1635
1636
1637
1638
1639
1640
1641
1642
1643
1644
1645
1646
1647
1648
1649
1650
1651
1652
1653
1654
1655
1656
1657
1658
1659
1660
1661
1662
1663
1664
1665
1666
1667
1668
1669
1670
1671
1672
1673
1674
1675
1676
1677
1678
1679
1680
1681
1682
1683
1684
1685
1686
1687
1688
1689
1690
1691
1692
1693
1694
1695
1696
1697
1698
1699
1700
1701
1702
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1713
1714
1715
1716
1717
1718
1719
1720
1721
1722
1723
1724
1725
1726
1727
1728
1729
1730
1731
1732
1733
1734
1735
1736
1737
1738
1739
1740
1741
1742
1743
1744
1745
1746
1747
1748
1749
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1756
1757
1758
1759
1760
1761
1762
1763
1764
1765
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1773
1774
1775
1776
1777
1778
1779
1780
1781
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1791
1792
1793
1794
1795
1796
1797
1798
1799
1800
1801
1802
1803
1804
1805
1806
1807
1808
1809
1810
1811
1812
1813
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
1821
1822
1823
1824
1825
1826
1827
1828
1829
1830
1831
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1843
1844
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1852
1853
1854
1855
1856
1857
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1864
1865
1866
1867
1868
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
1885
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
1898
1899
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1961
1962
1963
1964
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
2046
2047
2048
2049
2050
2051
2052
2053
2054
2055
2056
2057
2058
2059
2060
2061
2062
2063
2064
2065
2066
2067
2068
2069
2070
2071
2072
2073
2074
2075
2076
2077
2078
2079
2080
2081
2082
2083
2084
2085
2086
2087
2088
2089
2090
2091
2092
2093
2094
2095
2096
2097
2098
2099
2100
2101
2102
2103
2104
2105
2106
2107
2108
2109
2110
2111
2112
2113
2114
2115
2116
2117
2118
2119
2120
2121
2122
2123
2124
2125
2126
2127
2128
2129
2130
2131
2132
2133
2134
2135
2136
2137
2138
2139
2140
2141
2142
2143
2144
2145
2146
2147
2148
2149
2150
2151
2152
2153
2154
2155
2156
2157
2158
2159
2160
2161
2162
2163
2164
2165
2166
2167
2168
2169
2170
2171
2172
2173
2174
2175
2176
2177
2178
2179
2180
2181
2182
2183
2184
2185
2186
2187
2188
2189
2190
2191
2192
2193
2194
2195
2196
2197
2198
2199
2200
2201
2202
2203
2204
2205
2206
2207
2208
2209
2210
2211
2212
2213
2214
2215
2216
2217
2218
2219
2220
2221
2222
2223
2224
2225
2226
2227
2228
2229
2230
2231
2232
2233
2234
2235
2236
2237
2238
2239
2240
2241
2242
2243
2244
2245
2246
2247
2248
2249
2250
2251
2252
2253
2254
2255
2256
2257
2258
2259
2260
2261
2262
2263
2264
2265
2266
2267
2268
2269
2270
2271
2272
2273
2274
2275
2276
2277
2278
2279
2280
2281
2282
2283
2284
2285
2286
2287
2288
2289
2290
2291
2292
2293
2294
2295
2296
2297
2298
2299
2300
2301
2302
2303
2304
2305
2306
2307
2308
2309
2310
2311
2312
2313
2314
2315
2316
2317
2318
2319
2320
2321
2322
2323
2324
2325
2326
2327
2328
2329
2330
2331
2332
2333
2334
2335
2336
2337
2338
2339
2340
2341
2342
2343
2344
2345
2346
2347
2348
2349
2350
2351
2352
2353
2354
2355
2356
2357
2358
2359
2360
2361
2362
2363
2364
2365
2366
2367
2368
2369
2370
2371
2372
2373
2374
2375
2376
2377
2378
2379
2380
2381
2382
2383
2384
2385
2386
2387
2388
2389
2390
2391
2392
2393
2394
2395
2396
2397
2398
2399
2400
2401
2402
2403
2404
2405
2406
2407
2408
2409
2410
2411
2412
2413
2414
2415
2416
2417
2418
2419
2420
2421
2422
2423
2424
2425
2426
2427
2428
2429
2430
2431
2432
2433
2434
2435
2436
2437
2438
2439
2440
2441
2442
2443
2444
2445
2446
2447
2448
2449
2450
2451
2452
2453
2454
2455
2456
2457
2458
2459
2460
2461
2462
2463
2464
2465
2466
2467
2468
2469
2470
2471
2472
2473
2474
2475
2476
2477
2478
2479
2480
2481
2482
2483
2484
2485
2486
2487
2488
2489
2490
2491
2492
2493
2494
2495
2496
2497
2498
2499
2500
2501
2502
2503
2504
2505
2506
2507
2508
2509
2510
2511
2512
2513
2514
2515
2516
2517
2518
2519
2520
2521
2522
2523
2524
2525
2526
2527
2528
2529
2530
2531
2532
2533
2534
2535
2536
2537
2538
2539
2540
2541
2542
2543
2544
2545
2546
2547
2548
2549
2550
2551
2552
2553
2554
2555
2556
2557
2558
2559
2560
2561
2562
2563
2564
2565
2566
2567
2568
2569
2570
2571
2572
2573
2574
2575
2576
2577
2578
2579
2580
2581
2582
2583
2584
2585
2586
2587
2588
2589
2590
2591
2592
2593
2594
2595
2596
2597
2598
2599
2600
2601
2602
2603
2604
2605
2606
2607
2608
2609
2610
2611
2612
2613
2614
2615
2616
2617
2618
2619
2620
2621
2622
2623
2624
2625
2626
2627
2628
2629
2630
2631
2632
2633
2634
2635
2636
2637
2638
2639
2640
2641
2642
2643
2644
2645
2646
2647
2648
2649
2650
2651
2652
2653
2654
2655
2656
2657
2658
2659
2660
2661
2662
2663
2664
2665
2666
2667
2668
2669
2670
2671
2672
2673
2674
2675
2676
2677
2678
2679
2680
2681
2682
2683
2684
2685
2686
2687
2688
2689
2690
2691
2692
2693
2694
2695
2696
2697
2698
2699
2700
2701
2702
2703
2704
2705
2706
2707
2708
2709
2710
2711
2712
2713
2714
2715
2716
2717
2718
2719
2720
2721
2722
2723
2724
2725
2726
2727
2728
2729
2730
2731
2732
2733
2734
2735
2736
2737
2738
2739
2740
2741
2742
2743
2744
2745
2746
2747
2748
2749
2750
2751
2752
2753
2754
2755
2756
2757
2758
2759
2760
2761
2762
2763
2764
2765
2766
2767
2768
2769
2770
2771
2772
2773
2774
2775
2776
2777
2778
2779
2780
2781
2782
2783
2784
2785
2786
2787
2788
2789
2790
2791
2792
2793
2794
2795
2796
2797
2798
2799
2800
2801
2802
2803
2804
2805
2806
2807
2808
2809
2810
2811
2812
2813
2814
2815
2816
2817
2818
2819
2820
2821
2822
2823
2824
2825
2826
2827
2828
2829
2830
2831
2832
2833
2834
2835
2836
2837
2838
2839
2840
2841
2842
2843
2844
2845
2846
2847
2848
2849
2850
2851
2852
2853
2854
2855
2856
2857
2858
2859
2860
2861
2862
2863
2864
2865
2866
2867
2868
2869
2870
2871
2872
2873
2874
2875
2876
2877
2878
2879
2880
2881
2882
2883
2884
2885
2886
2887
2888
2889
2890
2891
2892
2893
2894
2895
2896
2897
2898
2899
2900
2901
2902
2903
2904
2905
2906
2907
2908
2909
2910
2911
2912
2913
2914
2915
2916
2917
2918
2919
2920
2921
2922
2923
2924
2925
2926
2927
2928
2929
2930
2931
2932
2933
2934
2935
2936
2937
2938
2939
2940
2941
2942
2943
2944
2945
2946
2947
2948
2949
2950
2951
2952
2953
2954
2955
2956
2957
2958
2959
2960
2961
2962
2963
2964
2965
2966
2967
2968
2969
2970
2971
2972
2973
2974
2975
2976
2977
2978
2979
2980
2981
2982
2983
2984
2985
2986
2987
2988
2989
2990
2991
2992
2993
2994
2995
2996
2997
2998
2999
3000
3001
3002
3003
3004
3005
3006
3007
3008
3009
3010
3011
3012
3013
3014
3015
3016
3017
3018
3019
3020
3021
3022
3023
3024
3025
3026
3027
3028
3029
3030
3031
3032
3033
3034
3035
3036
3037
3038
3039
3040
3041
3042
3043
3044
3045
3046
3047
3048
3049
3050
3051
3052
3053
3054
3055
3056
3057
3058
3059
3060
3061
3062
3063
3064
3065
3066
3067
3068
3069
3070
3071
3072
3073
3074
3075
3076
3077
3078
3079
3080
3081
3082
3083
3084
3085
3086
3087
3088
3089
3090
3091
3092
3093
3094
3095
3096
3097
3098
3099
3100
3101
3102
3103
3104
3105
3106
3107
3108
3109
3110
3111
3112
3113
3114
3115
3116
3117
3118
3119
3120
3121
3122
3123
3124
3125
3126
3127
3128
3129
3130
3131
3132
3133
3134
3135
3136
3137
3138
3139
3140
3141
3142
3143
3144
3145
3146
3147
3148
3149
3150
3151
3152
3153
3154
3155
3156
3157
3158
3159
3160
3161
3162
3163
3164
3165
3166
3167
3168
3169
3170
3171
3172
3173
3174
3175
3176
3177
3178
3179
3180
3181
3182
3183
3184
3185
3186
3187
3188
3189
3190
3191
3192
3193
3194
3195
3196
3197
3198
3199
3200
3201
3202
3203
3204
3205
3206
3207
3208
3209
3210
3211
3212
3213
3214
3215
3216
3217
3218
3219
3220
3221
3222
3223
3224
3225
3226
3227
3228
3229
3230
3231
3232
3233
3234
3235
3236
3237
3238
3239
3240
3241
3242
3243
3244
3245
3246
3247
3248
3249
3250
3251
3252
3253
3254
3255
3256
3257
3258
3259
3260
3261
3262
3263
3264
3265
3266
3267
3268
3269

\chyph  % pouzijte csplain

\mag=\magstephalf

\csaccents
\raggedbottom

\hsize=30pc                       % 30 pica
\vsize=46pc                       % 46 řádků po 12pt (zhruba)
\hoffset=.8cm

\emergencystretch=4em
\parindent=12pt

\widowpenalty=10000
\clubpenalty=10000
\exhyphenpenalty=10000

\newcount\subnum \newcount\subsubnum
\newwrite\fileref \newread\testin
\newcount\numlink
\newif\iflinecolor \linecolorfalse

\def\beglink#1{}
\def\endlink{}
\def\aimlink#1{}
\def\urllink#1{{\tt#1}}
\def\zalozka#1{}

\def\subtitle #1 | #2\par{\subsubnum=0 \advance\subnum by1
   \bigskip\noindent{\llap{\raise15pt\hbox{\zalozka{#2}}\kapfont\the\subnum. }%
   \kapfont #1}%
   \writetoc\refsub{\ifnum\subnum=0 \else\the\subnum. \fi#1}%
   \par\nobreak\medskip}
\def\subsub#1| #2\par{\advance\subsubnum by1
   \bigskip\noindent{\llap{\raise15pt\hbox{\zalozka{ \space#2}}%
   \bf\the\subnum.\the\subsubnum\space}%
   \bf\let\CS=\bCS \let\AMS=\bAMS \let\LaTeX=\bLaTeX #1}%
   \writetoc\refsubsub{\the\subnum.\the\subsubnum\space #1}%
   \par\nobreak\medskip}
\def\writetoc #1#2{{\noexpandcs\xdef\act{%
   \write\fileref{\noexpand\noexpand\noexpand#1{%
   \noexpand\the\noexpand\pageno}{#2}}}}\act}

\def\url#1{{\tt #1}}

\def\delejobsah{\bgroup \subnum=-1
  \noindent {\kapfont Obsah} \bigskip
  \softinput \jobname.ref
  \immediate\openout\fileref\jobname.ref
  \egroup \vfil\break}
\def\softinput #1 {\let\next=\relax \openin\testin=#1
  \ifeof\testin \message{VAROVÁNÍ: pro vytvoření obsahu TeXujte ještě jednou.}%
  \else \closein\testin \def\next{\input #1 }\fi
  \next}  
\def\tocfill{\leaders\hbox{ . }\hfill}
\def\refsub#1#2{\advance\subnum by1
  \line{#2\unskip\tocfill\space#1}}
\def\refsubsub#1#2{\advance\subnum by1
  \line{\indent#2\unskip\tocfill\space#1}}
\def\noexpandcs{\let\csplain=\relax \let\cslatex=\relax \let\CSfont=\relax \let\tt=\relax
  \let\AMS=\relax \let\TeX=\relax \let\LaTeX=\relax \let~=\relax \let\mf=\relax} 
\output={\noexpandcs \plainoutput}


\font\mflogo=logo10               % METAFONT logo
\font\boldsy=cmbsy10              % Tučné \CS, \AMS.
\font\titulfontinternal=csb10 scaled\magstep4
\font\titulboldsy=cmbsy10 scaled\magstep4
\def\titulfont{\titulfontinternal \let\CS=\bCS \let\boldsy=\titulboldsy}
\font\kapfontinternal=csbx12
\font\kapboldsy=cmbsy10 at12pt
\font\kaptt=cstt12
\def\kapfont{\kapfontinternal \let\CS=\bCS \let\boldsy=\kapboldsy 
    \let\tt=\kaptt \let\sevenbf=\tenbf \let\LaTeX=\bLaTeX}


\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
\def\bCS{{\boldsy C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{S}\kern-.04em}}
\def\CSTeX{\CS\TeX}
\def\CSTUG{\CS TUG}
\def\CSfont{\CS\kern.1em font}
\def\csplain{\CS\kern.1em plain}
\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
\def\mp{{\mflogo META}\-{\mflogo POST}}
\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeXe{\LaTeX\thinspace\twoe}
\def\bLaTeX{L\kern-.3em\raise.5ex\hbox{\sevenbf A}\kern-.12em\TeX}
\def\cslatex{\CS\LaTeX}
\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
\def\LaTeXe{\LaTeX\thinspace\twoe}
\def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$}
\def\bAMS{{\boldsy A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{M}\kern-.075em S}}
\def\ps{Post\-Script}
\let\copyleft=\copyright

%% Definice verbatim prostředí %%          !verb.
\catcode`\"=13
\def"{\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\tt}
\def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials\obeyspaces}
\def\begtt{\medskip\bgroup
   \nobreak\setverb \parskip=0pt %\parindent=0pt
   \def\par{\endgraf\penalty500 }
   \catcode`\"=12 \obeylines
   \startverb}
{\catcode`\|=0 \catcode`\\=12
  |gdef|startverb#1\endtt{%
        |tt#1|nobreak|egroup|penalty0|medskip|scannexttoken}}
{\obeyspaces\gdef {\ }}
\long\def\scannexttoken#1{\ifx#1\par\else\noindent#1\fi}


%% Prostředí s puntíkatými nebo číslovanými položkami %%
\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
\def\enditems{\par\egroup\medskip}
{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
\gdef\numerate{%                         \numerate napsat těsně za \begitems
  \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
    \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}

\newcount\bibnum
\def\cit#1{\expandafter\ifx \csname b:#1\endcsname \relax
     \message{Warning: The bibitem #1 is not defined}[??#1]%
  \else [\csname b:#1\endcsname]\fi}

\def\bib #1 {\smallskip\advance\bibnum by1
   \immediate\write\fileref{\noexpand\bibref{#1}{\the\bibnum}}
   \noindent \llap{[\the\bibnum]\enspace}\ignorespaces}
\def\bibref #1#2{\expandafter\gdef \csname b:#1\endcsname{#2}}

\def\reference{\subtitle Reference | REFERENCE\par}

\let\Red=\relax \let\Black=\relax 
\def\startcolor#1{} \def\stopcolor#1{}

\def\newstart{\startcolor{Red}}
\def\newstop{\stopcolor{Black}}
\def\startcc#1#2{}
\def\stopcc#1#2{}


\def\new#1{\leavevmode\newstart#1\newstop}
\def\newAbox#1{\Red\hbox{#1}\Black}

\def\skrt#1{\let\barva=\Red
  \dimen0=\maxdimen \leavevmode \skrtslovo #1 {} }

\def\skrtrule{\vrule height2.8pt depth-2.5pt}

\def\skrtslovo #1 {\def\tmp{#1}\ifx\tmp\empty \else
  \ifdim\dimen0=\maxdimen \else
    \linecolortrue\barva \leaders\skrtrule\hskip 
    \fontdimen2\the\font plus\fontdimen3\the\font minus\fontdimen4\the\font 
    \Black\linecolorfalse
  \fi
  \setbox0=\hbox{#1}\dimen0=\wd0%
  \rlap{\box0}%
  {\linecolortrue\barva\skrtrule width\dimen0\Black\linecolorfalse}%
  \expandafter\skrtslovo\fi}

\def\setbrackets{\catcode`!=0 \catcode`\[=1 \catcode`\]=2 }

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Makra pro pdfTeX  %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\ifx\pdfoutput\undefined\else   %%%% pdfTeX is used %%%%%%%%%%
\ifnum\pdfoutput>0    

\pdfhorigin=3mm \pdfvorigin=10mm
\pdfpagewidth=14.5cm
\pdfpageheight=22cm

\ifx\pdfannotlink\undefined     %%% Backward compatibility
   \let\pdfannotlink=\pdfstartlink
\fi

\def\beglink#1{%          % Začátek textu odkazu, #1 je klíč odkazu
   \Green \pdfannotlink height9pt depth3pt 
     attr{/Border[0 0 0]} goto name{#1}\relax}
\def\endlink{\pdfendlink\Black}  
\def\aimlink#1{%          % Místo cíle odkazu, #1 je klíč odkazu
   \expandafter\ifx \csname aim:#1\endcsname \relax
      \expandafter\gdef \csname aim:#1\endcsname {}%
      \vbox to0pt{\vss\hbox{\pdfdest name{#1} fith}\kern15pt}%
   \fi
}
\def\zalozka#1{\global\advance\numlink by1
   \pdfdest num\numlink fith\relax
   {\let~=\space\pdfoutline goto num\numlink {#1}}}

\def\pdfsetcmykcolor#1{\special{PDF:#1 \iflinecolor K\else k\fi}}
\def\Red{\pdfsetcmykcolor{0.1 0.9 0.9 0.3}}
\def\Black{\pdfsetcmykcolor{0 0 0 1}}
\def\Green{\pdfsetcmykcolor{0.9 0.1 0.9 .3}}
\def\Blue{\pdfsetcmykcolor{0.9 0.9 0.1 0}}
\def\Orange{\pdfsetcmykcolor{0 0.7 1 .5}}

\footline={\hss\Black\tenrm\folio\hss}
\headline={\hss \csname cc:\the\pageno\endcsname}
\edef\footnoterule{\noexpand\Black\footnoterule}

\csname newcount\endcsname\ccnum

\def\startcc#1#2{\def\ccval{#1}\ccnum=#2 }
\def\stopcc#1#2{\loop \ifnum\ccnum<#2
  \advance\ccnum by1  
  \expandafter\xdef\csname cc:\the\ccnum\endcsname
     {\noexpand\csname\ccval\noexpand\endcsname}\repeat}

\def\startcolor#1{\csname#1\endcsname
  \write\fileref{\string\startcc{#1}{\the\pageno}}}
\def\stopcolor#1{\csname#1\endcsname
  \write\fileref{\string\stopcc{#1}{\the\pageno}}}

\pdfcompresslevel=9
\pdfinfo{/Author (Petr Olsak)
         /CreationDate (September 2002) 
         /ModDate (\the\year-\the\month-\the\day)
         /Creator (TeX)
         /Producer (pdfTeX)
         /Title (CSTeX Manual)
         /Subject (Documentation)
         /Keywords (TeX, Czech+Sloavk localisation)
}
\pdfcatalog{/PageMode /UseOutlines}\relax


\fi\fi %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Konec maker PDFTeXu %%%%%


%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% Titulni strana %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

{\nopagenumbers \vglue 5cm

\centerline{\titulfont Manuál k \CS\TeX{}u}

\vskip 2cm

\centerline{\titulfont Petr Olšák}

\vfill

\hrule
\bigskip

\noindent 
\hfil Hněvanice, Morávka, Praha -- léto 2002, \newAbox{podzim 2012}

\vfil\break

Autor \TeX{}u je profesor Donald Knuth.
\bigskip

\TeX{} je ochranná známka American Mathematical Society.
\bigskip

Ostatní v manuálu použité názvy programových produktů, firem
apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými
známkami příslušných vlastníků.

\vfill

Tento text je volně šířen společně s~balíkem \CSTeX. Jedná se 
o~referenční manuál k tomuto balíku. Text je k~dispozici ve
formátech "tex" (\csplain), PostScript a PDF. Výchozí adresa textu je
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc}.

Text můžete tisknout a jinak používat pro soukromé účely. V~nezměněném
stavu v elektronické podobě jej můžete také distribuovat bez dalšího
omezení. Není dovoleno tento text zveřejňovat v~pozměněném stavu a
publikovat jej v~papírové podobě bez předchozí dohody s~autorem.

\bigskip

This document is free distributed as a part of the \CSTeX{} package.
It is a reference manual of the \CSTeX. It is available
in formats "tex" (\csplain), PostScript and PDF. The base URL of it
is \url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc}.

You can print this document or use it in another way only as an individual
end-user. If you don't do any change in this document then you can
distribute it in electronical form without any limitation.
It is not permitted to distribute this document in changed versions or to
publish it in hardcopy form without previous agreement with the
author.

\bigskip

This original is written in Czech language.
The translation into other languages are welcome.


\vfill

Verze textu 15. 5. 2003

\leavevmode\newAbox{Verze textu 30. 11. 2012}
\bigskip

\copyleft{} RNDr. Petr Olšák, 2002\newAbox{, 2012}

\bigskip

%\leavevmode\newAbox{\bf Upozornění: tato verze textu je provizorní.} 

%\leavevmode\newAbox{\bf Během několika týdnů se ještě bude měnit.}

\break

}



%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\delejobsah


\subtitle Úvod | ÚVOD
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\new{Po skoro deseti letech se k tomuto textu vracím, abych jej
aktualizoval. Veškeré změny jsou vyznačeny touto barvou. Černý text je
naopak původní z roku 2003. Nabízím čtenáři dva bonbónky v jednom: podrobnou 
technickou dokumentaci i pohled do historie.}

V~tomto manuálu se pokusím vyčerpávajícím způsobem popsat
vlastnosti \CSTeX{}u. Z~tohoto důvodu to asi nebude jednoduché čtení
pro \TeX{}ové začátečníky. Těm doporučuji nejprve přečíst~\cit{prvni}.

\CSTeX{} je sada \TeX{}ových maker, fontů, vzorů dělení slov a
doplňujícího software pro podporu české a slovenské sazby
v~\TeX{}u. Je vytvořen tak, aby mohl být použit na libovolné \TeX{}ové
distribuci na libovolném operačním systému.

Dříve byla slovem \CSTeX{} označována také kompletní em\TeX{}ová
distribuce doplněná o~zmíněná makra, fonty a vzory dělení. To bylo
v~roce 1993, kdy sdružení \CSTUG{} rozesílalo pod tímto názvem em\TeX{}ovou
distribuci na disketách svým členům. V~té době většina členů používala
DOS, takže em\TeX{} pro DOS byl pro ně vyhovující. V~dnešní době uživatelé
pracují s~nejrůznějšími operačními systémy a s~různými distribucemi
\TeX{}u pro tyto systémy. Z~toho důvodu se v~tomto manuálu přidržíme 
jen užšího významu slova \CSTeX, definovaného v~předchozím odstavci.

\CSTeX{} sestává ze \skrt{tří} \new{dvou} 
základních pilířů: \CSfont{}y, \csplain{} \skrt{a \CS\LaTeX}.
\CSfont{}y jsou konzervativním rozšířením Knuthových Computer Modern
fontů, \csplain{} je konzervativním rozšířením Knuthova formátu plain 
a konečně \cslatex{} \skrt{je} \new{byl} jistou modifikací běžně používaného formátu
\LaTeX. Tyto \skrt{tři} pilíře jsou podrobně dokumentovány v~následujících
kapitolách. K~těmto pilířům \CSTeX{}u je ještě připojena podpora
použití základních 35 PostScriptových fontů v~češtině a slovenštině
prostřednictvím virtuálních fontů.

Základní balíčky \CSTeX{}u přístupné na Internetu mají následující názvy:

{\setbrackets
\begtt
csfonts.tar.gz   ... CSfonty -- Metafontové soubory a metriky.
csplain.tar.gz   ... Makra pro formát CSplain a vzory dělení slov.
cslatex.tar.gz   ... Makra pro formát CSLaTeX. !newAbox[-- zastaralé]
cspsfonts.tar.gz ... Virtuální fonty základních 35 PostScriptových
                     fontů v~kódování podle CSfontů.
\endtt
\par}

Pokud někdo řekne, že má na své distribuci \TeX{}u instalován \CSTeX,
pak to znamená, že má určitě instalovány tyto čtyři balíky. 
Kromě toho k~\CSTeX{}u řadíme i následující doplňující software, 
který už nemusejí mít všichni uživatelé \CSTeX{}u instalován:

{\setbrackets
\begtt
csfonts-t1.tar.gz .. Varianta CSfontů ve formátu PostScript Type1.
enctex.tar.gz    ... Makra a návod na modifikaci tex.ch souboru !skrt[na] 
                     !skrt[zahrnutí podpory přímého přístupu k vektorům] 
                     !skrt[xord/xchr prostřednictvím primitivů.]
                     !new[pro vícebytové překódování v input procesoru.] 
cstrip.tar.gz    ... Test funkcionality formátu CSplain.
csindex-19980713.tar.gz ... Zdrojové soubory v~jazyce C programu
                     csindex, který je modifikací programu 
                     makeindex se zahrnutou podporou českého a 
                     slovenského řazení.
vlna.tar.gz      ... Zdrojové soubory v~jazyce C a v~jazyce cweb
                     programu vlna na automatické doplňování vlnek
                     za neslabičné předložky.
\endtt
\par}

Na Internetu naleznete všechny uvedené balíky na

\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base
\endtt

Základní balíčky a {\tt csfonts-t1.tar.gz} obsahují adresářovou strukturu
podle TDS (\TeX{} directory standard), takže pokud vaše distribuce
\TeX{}u používá tento standard, pak rozbalení balíčků nad adresářem
{\tt texmf} povede automaticky k~zařazení všech souborů na správná
místa v~{\tt texmf} stromu.

Starší verze uvedených balíků najdete na 

\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base/old
\endtt

Dokumentaci k~\CSTeX{}u (včetně tohoto manuálu) najdete na

\begtt
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc
\endtt

Adresář "ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/"\new{{\tt old/}} obsahuje kromě
zmíněných věcí kompletní distribuci em\TeX{}u s~podporou \CSTeX{}u
(v~podadresáři {\tt emtex}), minimalizovanou distribuci
em\TeX{}u+\CSTeX{}u pro pouhé tři instalační diskety (v~podadresáři
{\tt minitex}), návody a software na instalaci web2c \TeX{}u 
(v~podadresáři {\tt web2c}) a RPM balíky te\TeX{}u podporující \CSTeX{}
pro různé distribuce Linuxu (v~podadresáři {\tt tetex-rpm}). Tyto
podadresáře vznikaly postupně v~poslední dekádě minulého
tisíciletí podle potřeby a zájmu o~uvedené distribuce \TeX{}u.
Podle toho, jak rostla a klesala popularita jednotlivých distribucí,
jsou tyto podadresáře aktualizovány (nebo spíše neaktualizovány).
Na druhé straně mohou vzniknout další adresáře s~balíčky dalších
distribucí \TeX{}u obsahujících \CSTeX{}~-- stačí, když je někdo udělá a
pošle o~tom informaci na mou elektronickou adresu. Mohu třeba založit
podadresář {\tt miktex-zip} analogicky k~adresáři {\tt tetex-rpm},
pokud se to někomu bude hodit a pokud ty archivy samozřejmě udělá.


\subtitle \CSfont{}y  | CSFONTY
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\CSfont{}y jsou konzervativním rozšířením CM fontů Donalda Knutha. Tím je 
míněno, že každý \CSfont{} má svůj protějšek v~nějakém CM fontu,
přičemž se naprosto shoduje v~kódování, tvarech a šířkách znaků na
prvních 128 pozicích (kódy 0~až~127), tj. na všech pozicích, které
jsou tímto CM fontem použity. \CSfont{} tedy pouze doplňuje další
znaky do pozic s~kódem větším než 127.  Tam jsou umístěny znaky české
a slovenské abecedy podle kódování ISO~8859-2. 
Některé pozice stále zůstávají neobsazeny.  
Níže uvádím tabulku \CSfont{}u. Druhý znak na
pozicích 0B~až 0F se vyskytuje namísto prvního znaku ve fontech
bez ligatur typu fi ({\tt csr5}, {\tt cstt*} a {\tt cssltt*}), 
druhý znak na pozicích~20, 3C, 3E, 5C, 5F a
7B~až~7D najdeme ve strojopisných fontech ({\tt cstt*} a {\tt cslstt*}) a
konečně libra místo dolaru na pozici~24 se vyskytuje v kurzívách 
({\tt csti*}). Tyto nejednoznačnosti v~kódování mají samozřejmě i
původní CM fonty.

%------------------------------------------------------------

\newcount\colnum \newcount\linenum \newcount\posnum
\def\tabfont #1{\posnum=0
   \vbox\bgroup \offinterlineskip #1
   \line{\hfil {\tt \space\space\space}\vrule depth.4em
     \loop
       \ifnum\colnum<16 
          \hbox to.055\hsize{\hfil\tentt\hex\colnum\hfil}\vrule
          \advance\colnum by1
     \repeat
   }% end of \line
   \loop
     \ifnum\linenum<16 
        \hrule
        \line{\hfil{\tentt \hex\linenum x }%
           \vrule height 1.0em depth .4em\tabline}
        \advance\linenum by1
   \repeat
   \hrule
   \egroup
}
\def\tabline{
   \colnum=0
   \loop
     \ifnum\colnum<16 
        \tabitem
        \advance\colnum by1
   \repeat
}
\def\tabitem{\hbox to.055\hsize{\hfil\char\posnum\altchar\hfil}%
   \vrule\global\advance\posnum by1}
\def\altchar{\ifcase\posnum
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\a\or\a\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \a\or\or\or\or\kern2pt{\it\$}\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\a\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\or\a\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\or\or
   \fi}
\def\a{\kern2pt{\tt\char\posnum}}
\def\hex#1{\ifcase#1\relax 0\or1\or2\or3\or4\or5\or6\or7\or8\or
                     9\or A\or B\or C\or D\or E\or F\fi}
\bigskip
\tabfont {\font\f=csr10 \font\it=csti10 \font\tt=cstt10 \f}
\bigskip
%----------------------------------------------------------------

Následuje seznam všech CM fontů. Pokud není vpravo uveden alternativní název
\CSfont{}u, jedná se o~matematický font, který nemá v~\CSfont{}ech alternativu.
Také ji nepotřebuje.

\begtt
CM font                           CSfont
------------------------------------------------------------------
cmr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5      csr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5         csbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmsl12, 10, 9, 8                  cssl12, 10, 9, 8
cmtt12, 10, 9, 8                  cstt12, 10, 9, 8
cmsltt10, cmvtt10                 cssltt10, csvtt10
cmss17, 12, 10, 9, 8              csss17, 12, 10, 9, 8
cmssi17, 12, 10, 9, 8             csssi17, 12, 10, 9, 8
cmssdc10, cmssbx10                csssdc10, csssbx10
cmssqi8, cmssq8                   csssqi8, csssq8
cmdunh10, cmbxsl10, cmb10         csdunh10, csbxsl10, csb10
cmff10, cmfib10                   csff10, csfib10
------------------------------------------------------------------
cmti12, 10, 9, 8, 7               csti12, 10, 9, 8, 7
cmbxti10, cmitt10                 csbxti10, csitt10
cmu10, cmfi10                     csu10, csfi10
------------------------------------------------------------------
cmcsc10, cmtcsc10                 cscsc10, cstcsc10
------------------------------------------------------------------
cminch10                          csinch10
------------------------------------------------------------------
cmmi12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
cmmib10
------------------------------------------------------------------
cmtex10, 9, 8
------------------------------------------------------------------
cmsy10, 9, 8, 7, 6, 5
cmbsy10
------------------------------------------------------------------
cmex10
------------------------------------------------------------------
\endtt

Mezi soubory metrik \CSfont{}ů navíc najdeme metriky vytvořené Sauterovou
extrapolací, které nemají přímou obdobu mezi CM fonty:

\begtt
                                  CSfont
------------------------------------------------------------------
                                  csb17, 12, 9, 8, 7, 6, 5
                                  csbxsl12, 5, 6, 7, 8, 9
                                  csbxti17, 12
                                  cscsc17, 12
                                  csdunh17, 12, 5, 6, 7, 8, 9
                                  csfib12, 10, 9
                                  csitt12, 17, 8, 9
                                  cssl17, 5, 6, 7
                                  cssltt12, 8, 9
                                  csssbx12, 17, 9
                                  cstcs12, 17
                                  csti17
                                  csu12, 17, 7, 8, 9
                                  csvtt12, 8, 9
------------------------------------------------------------------
\endtt

\mf{}ová makra pro Sauterovu extrapolaci jsou součástí balíčku
s~\CSfont{}y {\tt csfonts.tar.gz}. Princip této extrapolace je například
popsán v~\cit{tst}.
\new{Fonty vytvořené Sauterovou extrapolací nedoporučujeme používat, protože
nemají svou implementaci pomocí PostScriptového fontu. Do výstupního PDF se
při použití takového fontu zavede bitmapový výstup z \mf{}u, což může vést
ke komplikacím.}


\subsub Odlišnosti od CM fontů | Odlisnosti od CMfontu
%-----------------------------

Nelze tvrdit, že text používající jen znaky z~pozic 0--127 bude
100\% shodně zpracován při použití CM fontů i \CSfont{}ů. Odlišnosti existují,
ale jsou tak nepatrné, že je velmi malá prvaděpodobnost, že by při běžném
užívání byla pozorovatelná rozdílnost. Nicméně přesto zde všechny
odlišnosti uvádím včetně komentářů. Uvedené hodnoty jsou příkladem
při srovnání fontu "csr10" s~"cmr10".

\medskip{\bf 1. Kerningové páry}

Mezi tečkami ("..") je v "csr10" implicitní kern, aby bylo možno sázet
        elipsu. Kern~$0,011111$pt. V cmr10 není.

Dvojice "ka" -- "csr10": $-0,0027777$pt, "cmr10": $-0,0055555$pt.

Dvojice "P." a "P," -- "csr10": $-0,0027777$pt, "cmr10" není.

Dvojice "F.", "F,", "V.", "V,", "W." a "W," -- "csr10": $-0,0055555$pt, "cmr10" není.

Dvojice "Av" a "Aw" -- "csr10": $-0,011111$pt, "cmr10" není.


\medskip{\bf 2. Ligatury}

Dvojice "<<" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 158, v cmr10 není.

Dvojice ">>" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 159, v cmr10 není.


\medskip{\bf 3. Výšky znaků}

Formát "tfm" je omezen na maximálně 16 různých výšek znaků v~jednom fontu.
V~"cmr10" je obsazeno všech 16 různých výšek. Přitom v~"csr10" přicházejí další
výšky znaků dané akcentovanými znaky. Proto \mf{} provedl v~"csr10" jistá
zaokrouhlení, která způsobí odlišnost výšek od výšek v~"cmr10" maximálně
o~0,007779pt. Jedná se o~tyto znaky:

\begitems
* $\Gamma$ až $\Omega$, \AE, \OE{} a všechny kapitálky:
                                        v~"csr10" jsou menší o~0,00773pt.

* Nadržítko (kód 22), nadpuntík (kód 95) a přehláska (kód 127):
                                        v~"csr10" větší o~0,007779pt.

* Písmena i, j  jsou v~"csr10" větší o~0,007779pt.

* Znak plus (+)  je v~"csr10" menší o~0,007778pt.
\enditems

Rozdílnost výšek není kritická, protože při sazbě se většinou berou v~úvahu
jen šířky znaků. Pouze výjimečně promluví do sazby i výška (většinou když
objekt v~řádku je větší než "\baselineskip").


\subsub Struktura \mf{}ových zdrojových souborů \CSfont{}ů |
%---------------------------------------------------------
        Struktura METAFONTovych zdrojovych souboru CSfontu

\mf{} čte nejprve soubor, který má stejné jméno, jako je jméno
generovaného fontu, a má příponu {\tt mf}. Například {\tt csr10.mf}.
Takovému souboru říkáme hlavní soubor generování fontu. V~\CSfont{}ech je
takových hlavních souborů celkem 121. Všechny mají stejný dvouřádkový
obsah:

\begtt
input cscode
use_driver;
\endtt

V~souboru {\tt cscode.mf} se načtou jména a kódy akcentovaných znaků
(jsou uspořádány podle ISO~8859-2) a definuje se "use_driver"
v~závislosti na jménu hlavního souboru tak, že se načte odpovídající
hlavní soubor CM fontů (tj. odpojí se předpona "cs" a připojí předpona
"cm"). V~případě fontu "csr10" se tedy načte v~tuto chvíli 
soubor~{\tt cmr10.mf}. Navíc je v~souboru {\tt cscode.mf}
předefinováno {\tt generate} (v~CM fontech má význam {\tt input}) tak,
že poslední řádek {\tt cmr10.mf} s~textem

\begtt
generate roman
\endtt
%
neprovede {\tt input roman.mf}, ale provede {\tt input kmroman.mf}.
Další průběh výpočtu je tedy zase v~režii \CSfont{}ů. Kromě souboru
{\tt kmroman.mf} jako alternativy k~souboru {\tt roman.mf} z~CM fontů
najdeme analogické alternativy s~názvy {\tt kmtextit.mf}, 
{\tt kmcsc.mf}, {\tt kmtexset.mf} a {\tt kmtitle.mf}. 

Z~uvedených souborů se postupně načítají soubory generující tvary
jednotlivých znaků. Jedná o~všechny odpovídající soubory 
z~CM fontů a navíc soubory uvedené v~následující tabulce.

\begitems
* {\tt csaccent.mf} definuje makra pro akcenty,
* {\tt csacutl.mf} generuje á, é, í, ó, \'r, ú, ý,
* {\tt csacutu.mf} generuje Á, É, Í, \'L, Ó, \'R, Ú, Ý, 
* {\tt cshachel.mf} generuje č, ě, ň, ř, š, ž,
* {\tt cshacheu.mf} generuje Č, Ď, Ě, Ň, Ř, Š, Ť, Ž,
* {\tt csotherl.mf} generuje \^o, ů, \`a, \'l, \v t, \v d, \v l, \"a,
                           \"o, \"u,
* {\tt csotheru.mf} generuje \^O, Ů, \`A, \v L, \"A, \"O, \"U,
* {\tt csadded.mf}  generuje \clqq\kern2pt, \crqq, >>, <<, \promile, \ogonek{},
* {\tt cshyph.mf}  generuje alternativní hyphenchar.
\enditems

V~souboru {\tt kmroman.mf} a jemu podobných souborech jsou ještě zapsány
kernové páry a údaje pro tabulku ligatur. V~tomto souboru činnost
\mf{}u končí příkazem {\tt bye}.


\subsub Alternativní hyphenchar | Alternativni hyphenchar
%------------------------------

Na pozici 156 je v~\CSfont{}ech spojovník s~úplně stejnou kresbou a
metrikou, jako na pozici~45. Nastavíme-li
"\hyphenchar\beznyfont=156", budeme mít zaručeno, že ve slovech
\uv{je-li} nebude \TeX{} dělit slovo. Bez tohoto nastavení by \TeX{}
rozdělil \uv{je-/li}, což není v~souladu s~požadavky na českou sazbu.
Mnoho dalších způsobů řešení tohoto problému najdeme v~\cit{tbn}.

Další aplikací znaku 156 je modifikace jeho metriky tak, aby kresba
přesahovala přes šířku znaku výrazně doprava. Pak nastavením
"\hyphenchar\beznyfont=156" dosáhneme tzv.~visící interpunkce,
viz například~\cit{texbook} nebo~\cit{tbn}. V~poslední době se visící
interpunkce stává módní záležitostí, protože to umí i nejnovější verze
programu Adobe InDesign. Metriku \CSfont{}u můžete pro vlastní potřeby
modifikovat například programy tftopl a pltotf. Takto modifikovanou
metriku ovšem nesmíte distribuovat pod stejným názvem, jaký má 
původní metrika \CSfont{}u.


\subsub Anabáze UNIXových hard-linků | Anabase UNIXovych hard-linku
%-----------------------------------

Jak jsme uvedli v předchozí sekci, 
hlavní \mf{}ové soubory \CSfont{}ů mají jednu zvláštnost: ačkoli zde existuje
121 různě nazvaných souborů, všechny obsahují stejný dvouřádkový text.

Rozhodl jsem se těch 121 stejných různě nazvaných souborů
implementovat pro úsporu inodů v~UNIXu jako hard linky. Takto jsem
fonty zabalil do balíčku {\tt csfonts.tar.gz} a dal k~dispozici
internetové veřejnosti.

Pokud je systém, na který se balíček {\tt csfonts.tar.gz} instaluje,
rovněž UNIXo\-vého typu, pak program {\tt tar} vytvoří v~cílovém
adresáři 121 hard linků a je vše v~pořádku. Systém ušetřil 120 inodů,
které nemusel alokovat.

Jestliže ale cílový systém nepracuje s~hard linky, mohou nastat
potíže. Osobně se ale domnívám, že pokud tento systém provozuje
nějakou implementaci programu {\tt tar}, měla by se tato implementace
s~problémem hard linků vyrovnat například tak, že místo hard linků
vytvoří při extrahování archivu stejné soubory.

Proto považuji stížnosti uživatelů MS Windows na podivnost archivu
{\tt csfonts.tar.gz} za neopodstatněné. Tito uživatelé si stěžují, že
se jim rozbalí z~těch 121 souborů jen jeden, přičemž používají jakýsi
"Wintar". Odpovídám: nechť si tito uživatelé stěžují u~svého dodavatele
implementace programu {\tt tar}. Odmítám kvůli Windowsovým uživatelům
balit \CSfont{}y jinak a opustit tak možnost šetření inodů na UNIXových
systémech. Navíc se mi doneslo, že Windowsoví uživatelé mají možnost
použít jiné implementace programu {\tt tar}, které popsanou chybu
neobsahují, a skutečně na Windowsovém filesystému založí 121 různých
souborů se stejným obsahem.


\subsub Virtuální fonty přidané do balíčku \CSfont{}ů |
%----------------------------------------------------
        Virtualni fonty pridane do balicku CSfontu

V~balíčku {\tt csfonts.tar.gz} jsou přítomny dvě skupiny virtuálních
fontů. Jedny mapují \CSfont{}y na CM fonty a druhé mapují CM fonty na
\CSfont{}y. V~tomto odstavci vysvětlím důvody existence obou skupin a
způsob jejich použití.

Až donedávna bylo potřeba při prohlížení "dvi" souborů programem "xdvi"
(a~jemu podobnými programy) počkat, až se pomocí \mf{}u a programu
"gftopk" vygenerují potřebné bitmapy fontů, a teprve pak jsme je viděli
v~prohlížeči. Teprve od roku 2002 má program "xdvi" schopnost přímo
zobrazovat Type1 verze fontů, ale popisované virtuální fonty vznikly
v~době, kdy tomu tak nebylo a kdy \CSfont{}y ještě neměly svou Type1
variantu. Pokud jsme tehdy nemuseli čekat na generování nových fontů
\mf{}em, pak jen proto, že už byly fonty vygenerovány dříve a zůstaly
uloženy na disku v~podobě {\tt pk} souborů.

Za této situace bylo výhodné udržovat na disku co nejméně {\tt pk}
souborů. Protože uživatel \CSTeX{}u obvykle používá \CSfont{}y, dá se
předpokládat, že jejich {\tt pk} soubory má na disku v~hojném
množství. Když pak jednou za čas potřebuje takový uživatel prohlédnout
{\tt dvi} soubor odkazující na CM fonty, pak je přeci zbytečné pro ně
generovat nové bitmapy, když \CSfont{}y jsou nadmnožinou CM fontů a
bitmapy \CSfont{}ů pravděpodobně na disku už vygenerované jsou. Stačí pro
zobrazení znaků CM fontů čerpat z~bitmap \CSfont{}ů. 

Právě k~tomu účelu slouží první skupina virtuálních fontů označovaná
jako cm2cs. Po rozbalení {\tt csfonts.tar.gz} je tato skupina
virtuálních fontů uložena do adresáře {\tt fonts/vf/public} a je tedy aktivní.
Každý "dvi"-ovladač, který potřebuje vykreslit znak z~CM fontu, pak
použije tyto virtuální fonty, které jej nasměrují na \CSfont{}y. Takže
"dvi"-ovladač bude tyto znaky nakonec čerpat z~\CSfont{}ů. K~žádnému
zkreslení informace přitom nedochází, protože všechny znaky CM fontů
jsou v~odpovídajících \CSfont{}ech na stejných pozicích a vypadají úplně
stejně. 

Pokud \CSfont{}y vůbec nepoužíváte (nebo jen občas), bude pro vás 
asi výhodné virtuální fonty cm2cs z~adresáře {\tt fonts/vf/public}
odstranit. Stejně tak se nehodí mít tyto virtuální fonty aktivní
v~mezinárodních \TeX{}ových distribucích, kde většina uživatelů \CSfont{}y
nikdy nepoužije. Tito uživatelé by asi byli velmi překvapeni, že při
prohlížení {\tt dvi} souboru se standardními CM fonty jim distribuce
generuje na disk bitmapy jakýchsi \CSfont{}ů.

Druhá skupina virtuálních fontů s~označením cs2cm není po rozbalení 
balíčku s~\CSfont{}y aktivní, protože není v~adresáři {\tt fonts/vf}, ale
v~adresáři {\tt fonts/vf-cnv}, který dvi-ovladače s~obvyklou konfigurací
neprocházejí.

Tuto skupinu virtuálních fontů použijeme v~případě, že jsme vytvořili
v~\CSTeX{}u dokument odkazující na \CSfont{}y, a nyní jej chceme ve
formátovaném tvaru (jako soubor {\tt dvi}) poslat například do
zahraničí. Přitom předpokládáme, že příjemce nebude mít ve své \TeX{}ové
distribuci \CSfont{}y.

Virtuální fonty cs2cm mapují všechny znaky \CSfont{}ů 
na odpovídající znaky z~CM fontů. Pokud znak v~CM fontech
neexistuje, virtuální font jej nahradí kompozitem (například
písmeno+háček). Pokud tedy aplikujeme například program "dvicopy" s~těmito
virtuálními fonty, dostáváme nový {\tt dvi} soubor, který už odkazuje
jen na CM fonty, a akcentovaná písmena jsou v~tomto {\tt dvi} souboru
nahrazena kompozity. Takový "dvi" soubor můžeme poslat do zahraničí a máme
jistotu, že bude zpracovatelný na libovolné \TeX{}ové distribuci,
protože každá distribuce obsahuje CM fonty. Kvalita sazby se ovšem
zhorší, protože akcenty (coby samostatné znaky) jsou v~CM fontech
takové poněkud nedomrlé, zatímco v~\CSfont{}ech jsou kresleny společně 
s~písmenem s~velikou péčí. Informace v~dokumentu 
ovšem není uvedenou modifikací {\tt dvi} souboru 
vůbec změněna. Výjimkou je případ výskytu jednoho z těchto čtyř znaků:
promile, ogonek (ocásek pod polské a), levá a pravá francouzská
uvozovka. Tyto znaky nelze nijak pomocí CM fontů nahradit. Pokud
dokument některý z~těchto znaků obsahuje, pak program
"dvicopy" ohlásí \uv{{\tt---missing character packet}} a ponechá místo
těchto znaků prázdná místa.

Ve web2c distribuci \TeX{}u v UNIXu můžete pro uvedenou
konverzi "dvi" souboru z~\CSfont{}ů na CM~fonty použít příkaz:

\begtt
VFFONTS=\$TEXMF/fonts/vf-cnv// dvicopy vstup.dvi vystup.dvi
\endtt

Poznamenejme, že v~žádném případě nesmí "dvi" ovladač najít současně
virtuální fonty cm2cs i cs2cm. V~takovém případě dojde k~havárii,
neboť odkazy ve virtuálních fontech se dostanou do nekonečného cyklu.




\subsub Historie a budoucnost \CSfont{}ů | Historie a budoucnost CSfontu
%------------------------------------

Tvary akcentů \CSfont{}ů byly vytvořeny a implementovány v~jazyce
\mf{}u Petrem Novákem ve spolupráci s~českými typografy někdy na
začátku 90.~let.  Autor přenechal \CSfont{}y \CSTUG{}u, který s~nimi
může libovolně nakládat.

\mf{}ový kód byl pak v~letech 1992--1993 dále upraven Karlem Horákem.
Karel se inspiroval z~\mf{}ových zdrojů pro fonty vytvořené v~Polsku.
Zapracoval tam možnost nastavení kódování fontu a vytvořil makra
umožňující mít všechny hlavní {\tt mf} soubory se stejným 
dvouřádkovým obsahem.

Na schůzce tvůrců \CSTeX{}u na FEL v~roce 1993 bylo rozhodnuto, že
\CSfont{}y budou mít kódování podle ISO~8859-2. Později, při
implementaci \CSTeX{}u do UNIXo\-vých distribucí nepodporujících
změny xord/xchr vektorů, se ukázalo, že to bylo velmi prozíravé
rozhodnutí.

V~roce 1993 jsem převzal údržbu \CSfont{}ů do svých rukou. Udělal jsem
jen velmi drobné změny. Poslední 28.~9.~1996:

Písmeno Č a další akcentované kapitálky měly před tímto datem větší 
výšku než kresba o~1,2pt. Opravil jsem.
Také jsem tehdy odstranil nevhodné záporné kerny: 
           Tě, Tř, T\"o, T\"u, T\"a, T\`a (analogicky pro Ť, Y, Ý).
           Vě, Vř, V\"o, V\"u (analogicky pro F, W)
a redukoval jsem přílišné záporné kerny: 
           Té, Tó, Tů, Tŕ, Tá, Tú (analogicky pro Ť, Y, Ý). 

Pak jsem vývoj \CSfont{}ů zmrazil podobným způsobem, jako Knuth přestal
měnit CM~fonty. Prioritním požadavkem je, aby dokument opírající se 
o~\CSfont{}y byl od roku 1996 formátován naprosto stejně dnes i kdykoli 
v~budoucnu. Aby byl tento požadavek splněn, není tedy možné zasáhnout 
do rozměrů znaků, kernů a ligaturních tabulek.

V~roce 1996 jsem do \CSfont{}ů přidal virtuální fonty podporující náhradu
Computer Modern fonty a naopak.

V~roce 1998 se podařilo dohodnout s~autorem te\TeX{}u Thomassem
Esserem, aby zařadil do své distribuce \CSfont{}y a celý \CSTeX.
Od této chvíle jsou distribuce odvozené z~te\TeX{}u implicitně 
vybaveny \CSfont{}y.

V~roce 1998 jsem také pro potřeby výstupu do formátu PDF vytvořil
variantu \CSfont{}ů, tentokrát ve formátu PostScript
Type1. Vyšel jsem z~BaKoMa Type1 implementace 
CM~fontů a vytvořil jsem si program {\tt t1accent}, který k~písmenkům
přidával akcenty podle vzorových PostScriptových tahů generovaných 
z~původních \CSfont{}ů \mp{}em. Na mnoha místech jsem byl nucen přistoupit
k~mikrotypografickým kompromisům~-- v~drobnostech se kresby některých znaků
\CSfont{}ů z~Type1 liší od svých originálních \mf{}ových protějšků.
Proto jsem distribuci Type1 \CSfont{}ů označil jako \uv{alpha} a do
komentáře jsem dal důrazné varování, že tyto fonty je možné používat
na vlastní riziko. Z~toho důvodu jsem také ponechal 
implicitní konfiguraci programu "dvips" tak, aby program používal
léty osvědčený výstup z~\mf{}u, tedy bitmapy formátu "pk". 
Type1 \CSfont{}y byly původně konfigurovány jen pro pdf\TeX.

Rozhodnutí ponechat "dvips" pracovat implicitně s~bitmapami naráželo na
problémy. Neustále dokola se uživaté ptali, jak je možné, že výstup 
z~pdf\TeX{}u je dobrý, ale při cestě dvips~-- pstopdf dostávají
roztřesená písmenka. Protože jsem byl uondán velmi častým
odpovídáním na tuto otázku, ani jsem se nakonec nezlobil, když v~roce
2001 autor te\TeX{}u rozhodl, že bude \CSfont{}y pro "dvips" implicitně
konfigurovat ve verzi Type1. Asi ty mikrotypografické kompromisy ani
tak moc nevadí, zatímco roztřesená písmenka v~PDF způsobovala oheň na
střeše.

V~současné době existují volně dostupné nástroje, jako například
"textrace" opírající se o~"autotrace". Tyto nástroje umožní převést 
\mf{}ový font do Type1 \uv{obtahováním bitmap} skoro automaticky.  
Vyzkoušel jsem to na \CSfont{}ech a s~výsledkem jsem nebyl vůbec
spokojen: výsledné {\tt pfb} soubory byly asi pětkrát větší než ty
moje \uv{ručně} vyrobené. Proto jsem zatím alpha verzi Type1 formátu
\CSfont{}ů z~roku 1998 neopustil.

Do budoucna bych velmi rád do \CSfont{}ů přidal znak euro a paragraf. 
Taková změna by byla zpětně kompatibilní, takže bych se jí nebránil. 
\mf{}ové zdroje pro paragraf ověřené na všech \CSfont{}ech už několik 
let mám, ale nezveřejnil jsem je. \mf{}ové zdroje znaku euro by se
snadno daly převzít z~jiného \mf{}ového fontu. Největší potíž je ovšem 
v~tom, že s~uvedením nové verze \CSfont{}ů dnes nestačí zveřejnit jen
\mf{}ové zdroje a metriky, ale je třeba mít okamžitě s~tím
konzistentní Type1 varianty fontů. Do manuální práce na nové verzi
Type1 varianty \CSfont{}ů se mi ale moc nechce. Je to nevděčná a rozsáhlá
práce: {\tt pfb} souborů je v~balíčku 57 a každý je třeba disassemblovat,
v~editoru přidat nové znaky a znovu převést na {\tt pfb}.
Přitom s~automatickými nástroji, jak jsem uvedl před chvílí, nejsem
spokojen.



\subtitle {\tt cspsfonts.tar.gz} -- 35 základních PostScriptových fontů |
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
CSPSFONTS - 35 ZAKLADNICH FONTU

Každý \ps{}ový RIP musí být vybaven aspoň 35 základními fonty ze sady
\uv{base~35}.  Sada mimo jiné obsahuje sedm rodin textových fontů,
každá rodina obsahuje čtyři fonty (základní, kurzíva, tučný a tučná
kurzíva, \new{Helvetica navíc čtyři zúžené varianty}). 
Strojopis se obvykle kombinuje z~rodiny Courier.
Pro tyto fonty je vytvořena podpora ve formě metrik v~kódování 
\CSfont{}ů a virtuálních fontů, které tyto metriky mapují na
skutečné fonty, kódované samozřejmě úplně jinak. Tato podpora je 
v~balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz}, který je povinnou součástí \CSTeX{}u.

Kódování těchto metrik je inspirováno kódováním \CSfont{}ů, ale chybí
matematické znaky ze začátku tabulky a znaky, které v běžných 
\ps{}ových fontech nenajdeme (např. pozice 20: škrtátko polského l). 
Na druhé straně jsou přidány znaky s~kódy 80--86 (hexadecimálně) a
některé další (např. kompletní polské \L{} a~\l). Viz následující tabulku
fontu "ptmr8z", implementující písmo Times-Roman pro \CSTeX.

Fonty rodiny Courier mají kódování inspirováno \CSfont{}em "cstt10",
takže se na pozicích 3C, 3E, 5C, 5F a 7B až 7D znaky poněkud liší.
Toto kódování je označeno "8u" na rozdíl od kódování ostatních
PostScriptových fontů z balíčku "cspsfonts.tar.gz", které je nazváno
"8z".  Tuto nejednotnost kódování známe už u~\CSfont{}ů a prapůvodně
existuje u~Computer Modern fontů. Znak vlevo na zmíněných pozicích
odpovídá kódování "8z" a znak vpravo kódování "8u". Na ostatních
pozicích je kódování "8z" a "8u" shodné.

\def\tabitem{\hbox to.055\hsize{\hfil
   \if|\testchar|\char\posnum\fi
   \if A\testchar \newAbox{\char\posnum}\fi
   \altchar\hfil}%
   \vrule\global\advance\posnum by1}
\def\altchar{\ifcase\posnum
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\a\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\or\or\a\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\a\or\a\or\a\or\or\or
   \fi}
\def\testchar{\ifcase\posnum
   \or.\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or\or
   \or\or\or\or\or\or A\or.\or A\or A\or A\or.\or.\or\or A\or A\or
   .\or.\or.\or.\or.\or.\or.\or.\or\or.\or A\or A\or\or\or\or\or
   .\or A\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or.\or\or.\or.\or\or.\or
   .\or A\or.\or\or.\or\or.\or.\or\or\or.\or\or.\or.\or\or.\or
   \or\or\or.\or\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or\or
   .\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or.\or.\or
   \or\or\or.\or\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or\or
   .\or.\or\or\or\or.\or\or.\or\or\or\or.\or\or\or\or\or
   \fi}
\bigskip
\tabfont {\font\f=ptmr8z \font\tt=pcrr8u \f}
\bigskip

{\bf Upozornění:} Ve výše uvedené tabulce jsou prázdná místa, na
kterých mohou být umístěny nedokumentované znaky. Když si vytisknete 
například skutečnou tabulku fontu "ptmr8z", zjistíte, že tomu tak
skutečně je. Pokud chcete mít dokument zpracovatelný i v budoucích
verzích \CSTeX{}u, nemůžete se o tyto nedokumentované znaky opírat.
Tyto znaky byly obsazeny v rámci soukromé iniciativy Zdeňka Wagnera,
který potřeboval použít font pro více jazyků. Bohužel umístil některé
znaky na pozice, které nejsou pro budoucí rozšíření fontů vhodné.
Každý si může do volných pozic doplnit co potřebuje, ovšem s tím
rizikem, že jeho dokumenty využívající tyto pozice nemusejí být 
kompatibilní s~\CSTeX{}em. 

Sada metrik balíčku "cspsfonts.tar.gz" zahrnuje následující fonty:

{\setbrackets \catcode`/=13 \def/#1/{\skrt{#1}}
\begtt
Metrika    /odkazuje na/   Odpovídající PostScriptový font
-----------------------------------------------------------
pagk8z       /rpagk/       AvantGarde-Book
pagko8z      /rpagko/      AvantGarde-BookOblique
pagd8z       /rpagd/       AvantGarde-Demi
pagdo8z      /rpagdo/      AvantGarde-DemiOblique
pagkc8z  *   /rpagk/       AvantGarde-Book Caps & Small Caps
pagdc8z  *   /rpagd/       AvantGarde-Demi Caps & Small Caps
pbkl8z       /rpbkl/       Bookman-Light
pbkli8z      /rpbkli/      Bookman-LightItalic
pbkd8z       /rpbkd/       Bookman-Demi
pbkdi8z      /rpbkdi/      Bookman-DemiItalic
pbklc8z  *   /rpbkl/       Bookman-Light Caps & Small Caps
pbkdc8z  *   /rpbkd/       Bookman-Demi Caps & Small Caps
pcrr8u       /rpcrr/       Courier
pcrro8u      /rpcrro/      Courier-Oblique
pcrb8u       /rpcrb/       Courier-Bold
pcrbo8u      /rpcrbo/      Courier-BoldOblique
pcrrc8u  *   /rpcrr/       Courier Caps & Small Caps
pcrbc8u  *   /rpcrb/       Courier-Bold Caps & Small Caps
phvr8z       /rphvr/       Helvetica
phvro8z      /rphvro/      Helvetica-Oblique 
phvb8z       /rphvb/       Helvetica-Bold
phvbo8z      /rphvbo/      Helvetica-BoldOblique 
phvrc8z  *   /rphvr/       Helvetica Caps & Small Caps  
phvbc8z  *   /rphvb/       Helvetica-Bold Caps & Small Caps
phvrn8z  !skrt[*]   /rphvrrn/     Helvetica-Narrow 
phvron8z !skrt[*]   /rphvron/     Helvetica-Narrow-Oblique 
phvbn8z  !skrt[*]   /rphvbrn/     Helvetica-Narrow-Bold 
phvbon8z !skrt[*]   /rphvbon/     Helvetica-Narrow-BoldOblique 
phvrnc8z *   /rphvrrn/     Helvetica-Narrow Caps & Small Caps   
phvbnc8z *   /rphvbrn/     Helvetica-Narrow-Bold Narrow C & Small C  
pncr8z       /rpncr/       NewCenturySchlbk-Roman
pncri8z      /rpncri/      NewCenturySchlbk-Italic
pncb8z       /rpncb/       NewCenturySchlbk-Bold
pncbi8z      /rpncbi/      NewCenturySchlbk-BoldItalic
pncrc8z  *   /rpncr/       NewCenturySchlbk-Roman Caps & Small Caps
pncbc8z  *   /rpncb/       NewCenturySchlbk-Bold Caps & Small Caps
pplr8z       /rpplr/       Palatino-Roman
pplri8z      /rpplri/      Palatino-Italic
pplb8z       /rpplb/       Palatino-Bold
pplbi8z      /rpplbi/      Palatino-BoldItalic
pplrc8z  *   /rpplr/       Palatino-Roman Caps & Small Caps
pplbc8z  *   /rpplb/       Palatino-Bold Caps & Small Caps
ptmr8z       /rptmr/       Times-Roman
ptmri8z      /rptmri/      Times-Italic
ptmb8z       /rptmb/       Times-Bold
ptmbi8z      /rptmbi/      Times-BoldItalic
ptmrc8z  *   /rptmr/       Times-Roman Caps & Small Caps
ptmbc8z  *   /rptmb/       Times-Bold Caps & Small Caps
pzcmi8z      /rpzcmi/      ZapfChancery-MediumItalic
\endtt
\par}

V tabulce jsou hvězdičkou označeny ty metriky, které neodkazují \new{přímo} na
speciální \ps{}ový font, ale jsou implementovány pomocí
virtuálního fontu (Caps \& Small Caps). \skrt{Nebo se jedná o~Narrow varianty fontu
Helvetica, které jsou konfigurovány v "psfonts.map" pomocí \ps{}ové
transformace.}

České a slovenské znaky \skrt{jsou} \new{byly} ve fontech 
"8z" a "8u" implementovány
jako kompozity (tj. virtuální font je posklád\skrt{á}\new{al} 
ze samostatného akcentu
a základního písmene). 
\new{Tento přístup přinášel problémy: ve výsledném PDF nebylo možno
vyhledávat český text a nebylo možno přenést text clipboardem do jiné
aplikace. Proto jsem v roce 2012 zveřejnil novou verzi fontů, které
odkazují přímo na PostScriptový font, který překódovávají pomocí {\tt
/Encoding} vektoru. Bývalý argument, že nemáme jistotu, zda ve fontu naše
akcentované znaky jsou, už dávno neplatí.}
%
\skrt{Použité segmenty jsou přítomny v~každém
PostScriptovém fontu. Proto virtuální fonty po sestavení kompozitů
odkazují na metriky fontů (s písmenem "r" na začátku), které jsou již
kódovány podle StandardEncoding. Fonty v~PostScriptovém RIPu tedy 
nepotřebujeme mít počeštěny ani poslovenštěny a také nepotřebujeme 
měnit Encoding vektor těchto fontů na úrovni \ps{}u.}

Program {\tt dvips} je obvykle konfigurován tak, že do výstupního
\ps{}ového kódu nezavádí žádný z~fontů \uv{base~35} a ponechá tam
jenom odkaz.  Starost o~font přenechá \ps{}ovému RIPu. PostScriptové
fonty z~\uv{base35} tedy principiálně není nutné pro provoz v \TeX{}u
instalovat na disk a nejsou tedy ani obsaženy v~balíčku
"cspsfonts.tar.gz". \new{Programu {\tt dvips} je doporučeno nabídnout
mapovací soubor {\tt cs-a35-nodownload.map}.}

\new{Program {\tt pdftex} je naopak konfigurován tak, že do výstupního PDF
vkládá všechny použité fonty. Pokud je použit Adobe font z~\uv{base35}, je za něj
připravena a zavedena náhrada z~dílny URW, která je přítomna v běžných
\TeX{}ových distribucích. Programu {\tt pdftex} je tedy potřeba nabídnout 
jiný mapovací soubor {\tt cs-a35-urwdownload.map}.}

Pokud \skrt{si chcete prohlížet} \new{jste si prohlíželi} 
{\tt dvi} soubor odkazující na fonty
z~\uv{base~35} například starší verzí programu {\tt xdvi}, pak tento 
program potřeb\skrt{uje}\new{oval} (alespoň na přechodnou dobu) bitové mapy těchto fontů.
Pokud bitové mapy v~instalaci ještě \skrt{neexistují} \new{nebyly}, 
program zavol\skrt{á}\new{al} skript 
{\tt mktexpk}, který pro vytvoření rastru vol\skrt{á}\new{al} dále Ghostscript. 
To je implementace \ps{}ového RIPu, která musí obsahovat fonty 
z~\uv{base~35}.%
\footnote*{Z licenčních důvodů Ghostscript neobsahuje originální fonty od
           Adobe, ale jen jejich hodně dobré náhražky od firmy URW. 
           Rozdíl většinou pouhým okem nerozeznáte.}
Odtud se fonty konvertují do bitových map {\tt pk} a odtud je 
nakonec použije program {\tt xdvi}.

Poznamenejme ještě, že novější verze programu {\tt xdvi} obsahují
tzv.~modul "t1lib", díky němuž {\tt xdvi} umí přímo číst PostScriptové
fonty a vykreslovat je na obrazovku. Není tedy potřeba vůbec vyrábět
{\tt pk} bitmapy fontů, ani na přechodnou dobu. Náhražky fontů od
firmy URW z~\uv{base~35} jsou proto v~novějších distribucích 
\TeX{}u přímo instalovány a nespoléhá se v~tomto případě 
na Ghostscript. Nemusíte pak ani spoléhat na přítomnost fontů
v PostScriptovém RIPu v tiskárně. Novější verze web2c \TeX{}u
nabízejí pro takový případ možnost použít u~programu 
"dvips" přepínač "-Pdownload"\new{{\tt35}}.


\subsub Historie a budoucnost balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} |
%-----------------------------------------------------------
        Historie a budoucnost balicku cspsfonts

Balíček "cspsfonts.tar.gz" má méně bohatou historii než \CSfont{}y.
Tento balíček začal vznikat v~září roku 1994. Tehdy jsem zjistil, že
popisy kompozitů v~"AFM" metrice pomocí řádků "CC" jsou správně převáděny
programem "afm2tfm" na odpovídající kompozity ve vytvářeném virtuálním
fontu. Problém byl jen v tom, že originální "AFM" metriky od Adobe
neobsahovaly popisy všech kompozitů potřebných pro český a slovenský
jazyk. Z toho důvodu jsem si vytvořil program "a2ac"~\cit{a2ac}, který
na základě přehledné tabulky kompozity do "AFM" metrik doplnil a
současně doplnil kerningové informace pro nově vytvářené znaky.  Za
použití tohoto programu pak vznikla sada metrik a virtuálních fontů 
s~písmenem "c" na začátku (např. "cptmr"). \new{České a slovenské znaky měly
plovoucí akcenty.}  

V roce 1996 pak uveřejnil pan Wagner nové metriky generované stejným
způsobem, ovšem opravil několik estetických nedostatků a navíc metriky
nazval podle doporučení Karla Berryho ("8z" a "8t" na konci). Od té
doby jsou v balíčku "cspsfonts.tar.gz" obsaženy metriky pana Wagnera.

\skrt{Konečně v} \new{V} roce 1999 jsem musel po konzultaci s~Karlem Berrym metriky
pro rodinu Courier přejmenovat z původního "*8t" na nynější "*8u",
protože názvy s~"8t" na konci nám kolidovaly s~názvy stejných fontů
v~kódování podle Corku.  To je zatím poslední změna v tomto
balíčku. 

Chyst\skrt{ám} \new{al jsem} doplnění balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} o~nové metriky kódované
jako "8z", které mapují další běžně používané \ps{}ové fonty.
Jako první na řadě se nabízí přidání metrik "8z" pro volně 
šířenou rodinu fontů Charter písmolijny BitStream.

\newstart
V roce 2012 jsem přidal do merik fontů z tohoto balíčku znak Euro a další
znaky (viz vybarvené znaky v tabulce). Bohužel po letech už nebyly k
dispozici zdroje, ze kterých metriky generoval kdysi pan Wagner.
Zejména nebyl k dohledání správný soubor {\tt xl2.enc}. V metrikách tedy bylo
plno nedokumentovatelných slotů, o kterých jsem těžko mohl soudit, co byly
zač. Takové sloty považuji za chybu. Proto jsem ustoupil od zpětné
kompatibility a přegeneroval všechny metriky kompletně znovu. Je možné že sazba 
těmito fonty někdy
výjde mírně jinak než kdysi, ale aspoň máme metriky, které přesně
korespondují souboru {\tt xl2.enc}. Protože se mi nepodařilo dohledat AFM
metriky fontů přímo od adobe takové, které obsahují znak {rcaron}, fonty
jsem vygeneroval z metrik URW. Generující skript je obsahem balíčku.

Z balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsem přemístil soubory {\tt ctimes.tex}
atd. do balíčku {\tt csplain.tar.gz}, kam jsem přidal další podobné soubory.

\newstop

\subtitle Formát \csplain{} | FORMAT CSPLAIN
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\new{Formát \csplain{} má svou stránku na
{\tt http://petr.olsak.net/csplain.html}. Je tam poněkud stručněji řečeno
víceméně totéž, jako zde.}

Popíšu \skrt{jenom} \new{zejména} odlišnosti formátu \csplain{} (povel {\tt csplain}) od
Knuthova formátu plain (povel {\tt tex}), popsaného 
v~\TeX{}booku~\cit{texbook}.


\subsub Překódování v~input procesoru \TeX{}u | Prekodovani v input procesoru TeXu
%--------------------------------------------

\skrt{Vstupní text pro formát \csplain{} se předpokládá 8bitový.} Kódování
češtiny nebo slovenštiny vstupního textu je takové, jaké
běžně používáte v~systému, kde je váš \TeX{} instalován. O~tomto kódování
budeme nadále mluvit jako o~{\it vstupním kódování}.

Ze vstupního kódování je třeba text překódovat do {\it vnitřního
kódování}, se kterým interně pracuje \TeX. Toto vnitřní kódování je 
v~\csplain{}u implicitně nastaveno na ISO-8859-2 nezávisle na operačním
systému. V~tomto kódování musí být připraveny fonty použité
v~dokumentu. \CSfont{}y a fonty zaváděné pomocí "\input ctimes", 
"\input cbookman" atd. tuto vlastnost mají.

Překódování textu \skrt{do vnitřního kódování můžete udělat ručně před
spuštěním \TeX{}u (to moc nedoporučuji) nebo} je \skrt{tato konverze}
implementován\skrt{a}\new{o} do input procesoru samotného \TeX{}u. Jak je to uděláno
závisí na použité distribuci \TeX{}u. Nejběžnější metody nastavení
input procesoru budou zmíněny níže.

Problém vztahu vstupního a vnitřního kódování ilustruji na
příkladě. Nechť je ve vstupním souboru napsáno "\char174=Ž". Po
zpracování \csplain{}em musím na výstupu dostat: Ž=Ž. Tímto příkladem
jsem naznačil dvě věci. Za prvé: některá makra mohou být závislá na
zvoleném vnitřním kódování \TeX{}u (zde makro "\char174", které má 
vytisknout písmeno Ž). Pokud použiju v~systému povel {\tt csplain} bez 
doplňujících maker, pak předpokládám, že kód 174 znamená písmeno~Ž.

Za druhé: pokud vpravo od rovnítka vidím v~editoru, kterým zpracovávám
vstupní dokument, písmeno~Ž, pak se tento znak musí dostat do
vnitřních částí \TeX{}u pod kódem 174, ačkoli v~tom editoru je třeba
kódován úplně jinak. Konverze by měla být implementována (závisle
na použitém vstupním kódování) v~input procesoru
\TeX{}u. Důležité je, že to ve svém editoru {\it vidím jako Ž\/} a
očekávám na základě této vizuální informace jednotné chování \csplain{}u
na všech systémech, kde existují editory, kterými se mohu do zdrojového
textu podívat a vidět~Ž (ačkoli různé operační systémy mohou toto~Ž
kódovat různě).

\new{Pokud se zdrojový soubor \csplain{}u přenáší mezi systémy s různým
kódováním, pak předpokládáme, že příjemce se na soubor podívá ve svém
editoru a když uvidí rozsypaný čaj, nejprve si obdržený soubor
opraví}. 

\new{Jak bylo řečeno, konverze mezi vstupním kódováním a vnitřním kódováním
probíhá na úrovni input procesoru \TeX{}u. To} 
\skrt{Konverzi do jednotného vnitřního kódování} je možné realizovat
v~různých distribucích \TeX{}u různě. Pročtěte si dokumentaci k~použité
distribuci. V~em\TeX{}u se pro tyto účely používá tzv.~TCP tabulka
zaváděná při inicializaci formátu. Ve velmi starých web2c distribucích
\TeX{}u (léta 1992--1997) můžete najít tzv.~Škarvadovu záplatu, která
nastavovala kódování podle proměnné prostředí systému. Později se pro
překódování používal enc\TeX (rok 1997), který nastavoval 
xord/xchr vektor input procesoru \TeX{}u pomocí
přidaných primitivů (viz~\cit{enctex} a \cit{putovani}). \skrt{Dnes}
\new{Ještě později} 
(po roce 1998) se v~distribucích web2c, te\TeX{}, \TeX{}live a
odvozených používají tzv.~TCX tabulky, 
které se vyvolají z~příkazového řádku pomocí přepínače 
"-translate-file" nebo "-default-translate-file".
\new{Dnes doporučuji se k enc\TeX{}u vrátit, protože jeho současná verze nabízí
(na rozdíl od TCX tabulek) novou možnost: konverzi vícebytového kódování na vnitřní jednobytové,
takže zvládne vstup kódovaný v UTF-8. Toto kódování je od roku 2012
doporučeno jako implicitní vstupní kódování \csplain{}u.}

Se správným nastavením překódovací tabulky úzce souvisí schopnost
\TeX{}u zapisovat přímo znaky použité abecedy \skrt{8bitový text} 
do logů a do "\write" souborů \new{zpětně ve vstupním kódování.}
\skrt{(tam musí být text zpětně konvertován do vstupního kódování).} 
\TeX{} implicitně pro výstup do těchto souborů používá pro znaky 
s~kódem větším než 127 hexadecimální přepis uvozený dvěma znaky "^".
To je pro \csplain{} nepřípustné, a proto je nutné v~\TeX{}u rozšířit
tzv.~tabulku znaků povolených pro tisk do logů a pracovních
souborů. Ta je ve web2c distribuci rozšířena automaticky zavedením~TCX
tabulky: znaky, které jsou v~této tabulce zmíněny, se stávají povolenými pro
tisk. To vysvětluje nutnost používání tabulky "il2-cs.tcx" v~UNIXových
distribucích, přestože tabulka pouze deklaruje překódování 
\uv{jedna ku jedné}. \new{Detekuje-li \csplain{} při generování formátu
aktivovaný enc\TeX, nastaví se tisknutelnost znaků s kódem větším než 127
automaticky}.

Věnujte prosím při implementaci \csplain{}u do jiných \TeX{}ových
distribucí zvýšenou pozornost právě problémům překódování v~input
procesoru a problému množiny povolených znaků pro tisk do logů a
pracovních souborů. Pokud se chcete přesvědčit o~správnosti
implementace \csplain{}u, vyzkoušejte test cstrip (viz~\cit{cstrip}).


\subsub Inicializace formátu | Inicializace formatu
%---------------------------

Pokud se vám podařilo \csplain{}em zpracovat tento dokument, pak máte
formát \csplain{} již inicializovaný a můžete směle tuto sekci
přeskočit. Pokud používáte \skrt{nejnovější verzi} \TeX{}live, pak stačí
napsat na příkazový řádek {\tt csplain dokument} a \new{použije se
předgenerovaný formát, nebo se}
\skrt{pokud tak činíte 
poprvé,} formát \skrt{se} automaticky vytvoří. Také můžete inicializovat 
formát \csplain{} pomocí nástroje {\tt texconfig} například
tak, že odstraníte komentářové znaky u~slova {\tt csplain} v~souboru
{\tt texmf/web2c/fmtutil.cnf} a spustíte "texconfig init".

Následující text popisuje možnost vytvoření formátu \uv{ručně}.
\newstart
\csplain{} v \TeX{}live se vstupním kódováním UTF-8 vygenerujete za použití
enc\TeX{}u (přepínač {\tt-enc}) z příkazové řádky takto:

{\font\tt=cstt9
\begtt
pdfetex -ini -enc "\let\enc=u \input csplain.ini"
\endtt
\par}

Takto vygenerovaný formát implicitně vystupuje do DVI. Dále pdf\csplain{}
vygenerujete z příkazové řádky:

{\font\tt=cstt9
\begtt
pdfetex -jobname=pdfcsplain -ini -enc "\let\enc=u \input csplain.ini"
\endtt 
\par}

Pozorování: těsně před "\dump" je ve výpisu a v~log souboru napsáno toto hlášení:
{\tt jobname=pdfcsplain, PDF output initialised.} Takže nyní je implicitně
nastaven výstup do PDF.

Soubory {\tt csplain.fmt} a {\tt pdfcsplain.fmt} je třeba umístit někam, kde je
\TeX{}ová distribuce najde. Místo použití výše uvedených příkazů se můžete pokusit
editovat konfigurační soubor v~\TeX{}ové distribuci a spustit generování
formátu prostředky, které k tomu účelu nabízí distribuce.

Spuštění \csplain{}u (resp. pdf\csplain{}u) provedete jedním z příkazů

\begtt
pdfetex -fmt=csplain.fmt dokument
csplain dokument
pdfetex  -fmt=pdfcsplain.fmt dokument
pdfcsplain dokument
\endtt

Druhý a čtvrtý řádek obsahuje typické zkratky implementované různým způsobem 
v~závislosti na operačním systému a \TeX{}ové distribuci.

Další možností je vygenerovat csplain s jednobytovým vstupním kódováním pomocí tcx
tabulek. To se dělá přepínačem "-translate-file", za kterým následuje
název použité tcx tabulky. 
Zbylý text v této sekci většinou dokresluje situaci před deseti a více lety.

\newstop

Příkazem {\tt initex} označuji v tomto textu spuštění \TeX{}u
v~inicializačním módu, kdy \TeX{} dokáže načítat tabulky vzorů dělení pro
různé jazyky a ukládat nabyté vědomosti příkazem "\dump" do
binárních souborů, tzv. formátů. Dříve na to existoval zvláštní
program ini\TeX, dnes se často používá nějaký přepínač:
{\tt tex -ini}, {\tt tex /i} atd.

Formát \csplain{} (soubor {\tt csplain.fmt}) vygenerujete jednoduše:

\begtt
initex csplain.ini
\endtt

Používat jej pak můžete pomocí příkazu

\begtt
tex &csplain dokument
\endtt

V~UNIXu musíte použít "tex \&csplain dokument", aby se znak "&"
neinterpretoval na úrovni shellu. Nezapomeňte ale
nastavit správnou překódovací \new{tcx} tabulku způsobem obvyklým v~použité
\TeX{}ové distribuci. Níže uvádím několik příkladů.

\begitems \parindent=0pt
* {\bf te\TeX{}, \TeX{}Live, vstupní kódování ISO-8859-2}:

\skrt{inicializace:            {\tt tex -ini csplain.ini}}

\skrt{obsah skriptu {\tt csplain}:}\hfil\break\null\hfil
                       \skrt{{\tt tex -fmt=csplain -default-translate-file=il2-cs \char`\$@}}

\newstart
inicializace:            "tex -ini -translate-file=il2-cs csplain.ini"

instalace povelu {\tt csplain}:\quad
                         "ln -s tex csplain"
\newstop

spuštění \csplain{}u:    "csplain dokument"

\medskip
* {\bf te\TeX{}, \TeX{}Live, vstupní kódování podle Kamenických} 
(hypotetický příklad):

inicializace:            "tex -ini csplain.ini"

obsah skriptu {\tt csplain}:\hfil\break\null\hfil
                         "tex -fmt=csplain -default-translate-file=kam-cs $@"

spuštění \csplain{}u:   "csplain dokument"

\medskip
* {\bf web2c\TeX{} s~enc\TeX{}em, vstupní kódování ISO-8859-2}:

inicializace:            "tex -ini csplain.ini"

instalace povelu {\tt csplain}:\quad
                         "ln -s tex csplain"

spuštění \csplain{}u:    "csplain dokument"

\medskip
* {\bf web2\TeX{} s~enc\TeX{}em, vstupní kódování podle Kamenických}:

inicializace:            {\tt tex -ini \newAbox{-enc}} "'\let\enc=k \input csplain.ini'"

instalace povelu {\tt csplain}:\quad
                         "ln -s tex csplain"

spuštění \csplain{}u:    "csplain dokument"

\medskip
* {\bf em\TeX{}, vstupní kódování podle Kamenických}:

inicializace:            "htex386 /i /8 /mt26000 /Ckamenic.tcp csplain.ini"

obsah dávky {\tt csplain.bat}:\hfil\break\null\hfil
                         "htex386 /mt26000 &csplain %1 %2 %3 %4 %5 %6 %7"
\enditems

Zastavím se na chvíli u~em\TeX{}u. Parametr {\tt /mt} zde zvětšuje
prostor pro ukládání vzorů dělení slov tak, aby se do formátu vešlo
celkem pět vzorů dělení: anglické vzory dělení a dále české i
slovenské vzory dělení obě v~kódování ISO-8859-2 a Cork%
   \footnote*{Možnost zapnout kódování Cork jako alternativní
     vnitřní kódování \csplain{}u je implementována od verze "<Feb 2000>".
     Podrobněji se o~tom zmiňuji v~sekci~4.5.}.  
Paměť pro vzory dělení v~\TeX{}u se skládá ze dvou částí. První
je nastavována interní \TeX{}ovou proměnnou trie\_size (ta
koresponduje s~přepínačem {\tt/mt}) a druhá proměnnou trie\_op\_size
(viz~\cit{tbn}, str.~301). Bohužel, hodnota trie\_op\_size není 
v~em\TeX{}u měnitelná a je ve verzích "tex.exe" a "tex386.exe" nastavena na
malou hodnotu: pět vzorů dělení slov se tam nevejde. Proto jsem 
v~příkladu použil "htex386.exe", ve kterém je trie\_op\_size nastavena na
dostatečně velkou hodnotu. Pokud chcete v~em\TeX{}u použít "tex.exe"
nebo "tex386.exe", pak musíte generovat formát \csplain{} jen se třemi
vzory dělení -- vyloučit alternativní kódování Cork. Toho lze 
dosáhnout jednak tím, že použijete verzi \csplain{}u starší než 
"<Feb. 2000>", nebo tak, že potlačíte opakované volání vzorů 
dělení pro Cork pomocí "\let\Cork=\relax" takto:

\begtt
tex /i/8/mt17000/Ckamenic.tcp \let\Cork=\relax \input csplain.ini
\endtt

Poznamenejme, že potlačit načítání vzorů dělení v~alternativním 
kódování (Cork) lze pomocí "\let\Cork=\relax" ve všech distribucích 
\TeX{}u. Nejedná se tedy jen o~em\TeX{}ovou záležitost. Nicméně 
v~ostatních mě dostupných distribucích nejsou problémy s~výchozí
hodnotou paměti \TeX{}u pro vzory dělení a je možno načíst bez
nutnosti cokoli nastavovat všech pět vzorů dělení.


\subsub Výchozí nastavení v~\csplain{}u | Vychozi nastaveni v CSplainu
%--------------------------------------

Aby byla zachována co největší kompatibilita s~mezinárodním formátem
plain a aby se necítili Češi nebo Slováci vzájemně utlačováni, jsou při
startu \csplain{}u inicializovány americké vzory dělení slov a zapnuto
větší mezerování za tečkami (tzv.~"\nonfrenchspacing").

Pro přepnutí na české vzory dělení slov použijte povel "\chyph" a
do slovenštiny přepnete pomocí "\shyph". Oba povely navíc zapnou
stejnoměrné mezerování i za tečkou (tzv.~"\frenchspacing"). Takové
mezerování je v~české a slovenské sazbě obvyklejší. Zpět na americké
vzory dělení a větší mezerování za tečkou přejdete pomocí povelu
"\ehyph".

Příklad: Chceme-li v~\csplain{}u zpracovat český dokument, stačí na
začátku dokumentu uvést "\chyph":

\begtt
\chyph
Tady už bude vše fungovat česky.
\bye
\endtt

\newstart
Přepínače "\chyph", resp. "\shyph", resp. "\ehyph" je možné v dokumentu používat kdekoli
(například i uvnitř odstavce) na oddělení částí dokumentu, které podléhají
českým resp. slovenským resp. anglickým pravidlům dělené slov. 

Příkazy pro akcenty "\v", "\^", "\`", "\'", "\v", {\tt\char`\\\char`\"} 
mají implicitně původní význam z~plainu, tj. pracují s primitivem "\accent",
který sestavuje znak z akcentu a základu.
To menusí být žádoucí, protože pak nefunguje dělení slov. Příkazem
"\csaccents" se uvedené příkazy předefinují tak, že expandují přímo na
akcentované znaky jako celek. Začne fungovat dělení slov v případech, kdy
jsou slova napsána "takov\'ym podivn\'ym zp\r usobem".~
Nově je po "\csaccents" definován příkaz "\r" pro
akcent kroužku. Konečně se správně vysázejí i sekvence "\v d" nebo "\'i", které
původně činily potíže.

\newstop

\skrt{{\bf Upozornění:} nedoporučuji v~dokumentech pro \csplain{} používat styl 
{\tt czech.sty} resp. {\tt slovak.sty}. 
Tím se totiž dokument zcela zbytečně stává
závislým na externím balíku maker, který není příliš stabilní.  Pokud
k~tomu nemáte vážné důvody, styl {\it nepoužívejte}. Styl je
vyvíjen
spíše pro uživatele \LaTeX{}u, zatímco uživatel \csplain{}u si vystačí 
s~povely {\tt\char`\\chyph} a {\char`\\shyph}. V~budoucnu přestěhuji tyto styly 
z~archivního souboru {\tt csplain.tar.gz} (kam nepatří a jsou tam jen 
z~historických důvodů) do archivu {\tt cslatex.tar.gz}.}

Rozměr tiskového zrcadla (výška a šířka textu) je implicitně nastaven
tak, aby všechny čtyři okraje měly velikost 1~palec na papíru formátu
A4. To je významný rozdíl oproti nastavení ve formátu plain, kde se sice
také předpokládají okraje 1~in, ale na papíru US-letter. Níže uvádím
tabulku nastavení rozměrů zrcadla v~\csplain{}u a pro srovnání tytéž parametry
v~originálním plainu:

\begtt
   CSplain                     plain
-----------------------------------------------------
\hsize   = 159.2mm          \hsize = 6.5in (165.1mm)
\vsize   = 239.2mm          \vsize = 8.9in (226.06mm)
\hoffset = 0mm              \hoffset = 0in
\voffset = 0mm              \voffset = 0in
\endtt

\newstart
Kromě znaků anglické abecedy jsou v \csplain{}u za písmena považovány i
všechny akcentované znaky české a slovenské abecedy, takže i tyto znaky mají
nastaven "\catcode=11" a dále mají nastaveny odpovídající "\lccode" a "\uccode".
\newstop

Výchozí fonty zavedené do formátu \csplain{} jsou \CSfont{}y. Pro matematiku
jsou zavedeny původní Computer Modern fonty. Na rozdíl od plainu formát
\csplain{} nezavádí do paměti při inicializaci desítky dalších fontů
označených jako "\preloaded", protože další fonty se dají zavést
povelem "\font" až v~době potřeby. Na starodávných strojích bylo možná
užitečné zavést fonty \uv{do rezervy} už při inicializaci formátu, aby
pak příkaz "\font" použitý v~dokumentu moc nezdržoval. Při dnešních
rychlostech počítačů je toto opatření zcela zbytečné, a proto 
v~\csplain{}u nepoužité.

Matematická sazba funguje v~\csplain{}u zcela stejně, jako v~originálním
plainu. Je to díky tomu, že implicitně zavedené \CSfont{}y jsou
konzervativním rozšířením Computer Modern fontů. Při zavádění jiných
fontů do dokumentu je potřeba počítat při matematické sazbě 
s~některými obtížemi (viz následující dvě sekce).


\newstart

\subsub Makro {\tt opmac.tex} | 
%----------------------------
        Makro opmac.tex

Makro {\tt opmac.tex} je od konce roku 2012 součástí balíčku \csplain{}u.
Napíšete-li do záhlaví dokumentu

\begtt
\chyph  \input opmac  
\endtt
%
pak máte k dispozici další makra, která řeší následující věci: 
automatickou tvorbu obsahu, číslování, kapitoly, sekce, křížové reference,
verbatim prostředí, vkládání obrázků, bibtexové odkazy. Tuto sadu svých maker
dávám k dispozici s tím, že jsem si vědom, že makra neřeší všechno a ve
všech souvislostech, nicméně kladu důraz na jednoduchost a srozumitelnost
maker. Předpokládám, že si je uživatelé předefinují k obrazu svému, nicméně
usnadním začínajícímu uživateli první kroky směrem k \csplain{}u.

WWW stránka nabízející OPmac je {\tt http://petr.olsak.net/opmac.html}.
Uživatelká dokumentace k makrům je v souboru {\tt opmac-u.pdf}
a technická dokumentace v souboru {\tt opmac-d.pdf}.
\newstop


\subsub Použití \ps{}ových fontů v~\csplain{}u | 
%------------------------------------------
        Pouziti PostScriptovych fontu v CSplainu

Součástí \CSTeX{}u v~balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsou kromě metrik
také soubory, které předefinují textové fonty z~výchozích \CSfont{}ů na
fonty některé rodiny z~\uv{base~35}. Jak jsme již uvedli v předchozí
kapitole, fonty z balíčku {\tt cspsfonts.tar.gz} jsou kódovány 
v~ISO-8859-2, tedy v~souladu s~vnitřním kódováním použitým 
v~\csplain{}u. Níže je tabulka souborů, které zavádějí \ps{}ové 
fonty do \TeX{}u primitivem "\font": 

\begtt
soubor           Rodina fontů
--------------------------------
cavantga.tex     Avantgarde Book
cbookman.tex     Bookman        
chelvet.tex      Helvetica      
cncent.tex       New Century    
cpalatin.tex     Palatino       
ctimes.tex       Times Roman    
\endtt
%
Chcete-li například přepnout do písma Bookman, stačí napsat na začátek
dokumentu:

\begtt
\input cbookman
\endtt

Pokud sami pracujete s~primitivem "\font" například pro zavedení 
větších velikostí fontů u nadpisů, doporučuji použít následující
konstrukci: 

\begtt
\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2 
\endtt
%
Tato konstrukce není závislá na konkrétním fontu, takže když později
změníte před takovou konstrukcí "\input bookman" například na 
"\input cpalatin", změní se automaticky i font pro nadpisy.

\newstart
Uvedené soubory {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex}
zavádějí čtyři běžné varianty textových fontů "\tenrm", "\tenit",
"\tenbf", "\tenbi" a k nim pátou variantu "\tentt" implicitně ve velikosti 
10pt. Uživatel místo přímého použití uvedených přepínačů používá obvykle makra
"\rm", "\it", "\bf", "\bi", "\tt". 

Je možné tyto jednou zavedené fonty kdykoli později změnit do jiné velikosti.
Například po "\def\sizespec{at12pt}\resizeall" bude všech pět variant fontů
připraveno ve velikosti 12pt. Individuálně lze změnit velikost každému fontu
zvlášť příkazem "\resizefont" jehož parametr je fontový přepínač (nikoli
makro). Přepínač změní velikost svého fontu podle makra "\sizespec". 
Pozor: makra "\resizefont" a "\resizeall" sice změní velikosti fontů
odpovídajícím přepínačům, ale nenastaví aktuální sazbu novým fontem, takže
bez následného použití přepínače nevidíte výsledek. Je tedy nutno například
psát: "\def\sizespec{at12pt}\resizeall\tenrm". 

Změna velikosti fontů má lokální 
platnost, takže třeba makro pro sazbu titulu může vypadat takto:

{\font\tt=cstt9
\begtt
\def\titul#1{\centerline{\def\sizespec{at20pt}\resizefont\tenbf\tenbf#1}}
\endtt
\par}

Makro "\resizeall" lze rozšiřovat o další fontové přepínače mimo uvedených
pět. O toto rozšíření se postará makro "\regfont <přepínač>". Po použití
tohoto makra je "<přepínač>" tzv. \uv{registrovaný}, takže bude měnit 
velikost svého fontu po spuštění makra "\resizeall". Fontové 
soubory {\tt cavantga.tex}, \dots, 
{\tt ctimes.tex} nastavují obvykle jen základních pět variant a žádné nové
přepínače neregistrují. Zavádí-li ale
fontový soubor fonty i pro další varianty, měl by použít "\regfont".

Fontové soubory {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex} automaticky načtou
další soubor maker {\tt tx-math.tex}.
Tato makra zavedou do matematické sazby TXfonty. Ty jsou vizuálně
kompatibilní s Times\-Roman a mnoha dalšími fonty. 

Po zavedení makra "tx-math.tex" jsou k dispozici stovky příkazů pro jednotlivé
znaky matematické sazby (nadmnožina znaků z AMS\TeX{}u) a dále jsou 
(kromě přepínače "\cal" z plain\TeX{}u) k dispozici 
následující přepínače matematických abeced:

\begtt
\frak   % matematická fraktura
\script % skript mnohem zakroucenější než \cal
\bbchar % písmena kreslená dvěma tahy
\bf     % bold sans-serif písmo
\bi     % bold slanted sans-serif písmo, někdo tím značí vektory
\endtt

Kompletní soubor matematických fontů je makrem "tx-math.tex" zaveden ve
velikosti 10/7/5pt (základní/indexová/indexindexová velikost). Ovšem tuto
implicitní volbu je možné kdykoli v dokumentu změnit pomocí (například):

\begtt
\setmathsizes[12/8.4/6]\normalmath
\endtt

Příkaz "\normalmath" pozmění všechny matematické fonty do potřebných nových
velikostí deklarovaných pomocí "\setmathsizes". Příkaz "\boldmath" dělá
totéž, ale připraví místo \uv{normálních} fontů jejich tučné varianty. Tento
příkaz se hodí použít do maker s nadpisy. Změny fontů mají lokální platnost.

Kromě "tx-math.tex" je k dispozici analogické makro "ams-math.tex", které
ponechává v matematické sazbě \CS{}fonty a přidává k nim kompletní sadu
\AMS{} fontů. Toto makro nabízí pro práci s fonty (volba matematické abecedy, 
změna velikostí a duktu) stejné příkazy jako makro "tx-math.tex". 

Obě makra navíc nabízejí dva přepínače, které mění chování proměnných,
číslic a fontů pro sazbu $\sin$, $\cos$, $\lim$, atd.:

\begtt
\itvariables  % proměnné a \rm z aktuálního textového fontu
\mitvariables % proměné ze speiálního fontu, \rm taky.
\endtt

Volba "\itvariables" je implicitní v "tx-math.tex", protože se předpokládá,
že \uv{kolem} je textový font se kterým by měly být proměnné v matematice v
souladu. Naopak v "ams-math.tex" je implicitní "\mitvrariables", aby se
využilo mírně modifikované kurzívy vyvinuté speciálně pro matematickou sazbu
v Computer Modern. \uv{Kolem} se totiž předpokládá běžný text v
\CS{}fontech nebo ve vizuálně kompatibilních fontech.

Kromě souborů {\tt cavantga.tex}, \dots, {\tt ctimes.tex} jsou v balíčku
\csplain{}u připraveny další obdobné, jejichž názvy větčinou začínají na
{\tt cs-}. Například {\tt cs-antt.tex} zavádí fonty Antykwy Toru\'nske.
Přehled o všech takových souborech by se měl objevit na terminálu po 
{\tt\char`\\input cs-all}. Toto makro nevykoná nic, jen vypíše seznam
dostupných fontových souborů. Iniciativě k přidání dalších fontových souborů
se meze nekladou.

\newstop


\skrt{%
Po zavedení rodiny \ps{}ových fontů je potřeba dát pozor na
matematickou sazbu. Jedná se o~veškerou sazbu realizovanou ve
zdrojovém textu mezi dolary. Ta i po změně textových fontů pracuje 
s~původními \CSfont{}y a Computer Modern fonty. Jedině tak je dosaženo, 
že realizace všech matematických symbolů z~plainu zůstává zachována.
%
Napíšete-li po zavedení nového textového fontu v~textu například
číslovku 2 bez použití dolarů, dostanete dvojku z~nového
fontu. Použijete-li ale "$2$", na výstupu bude dvojka z~\CSfont{}ů.
Toto míchání fontů není estetické. Chcete-li se mu aspoň částečně
vyhnout, použijte po zavedení rodiny fontů povel {\tt\char`\\setsimplemath},
například:}

{\catcode`/=0 \catcode`[=1 \catcode`]=2  
\begtt
/skrt[\input cbookman \setsimplemath]
\endtt
\relax}%
\skrt{Příkaz zavede i pro fonty, které \TeX{} používá při sazbě mezi dolary
(\TeX{}ová rodina 0 a 1), odkazy na nově použité \ps{}ové fonty. Tento
příkaz je ale potřeba použít s~velkou opatrností, protože bude fungovat
zřejmě jen jednoduchá matematika. Například řecké symboly, které
použité rodiny fontů neobsahují, nenávratně ztratíte. Navíc matematické
symboly a natahovací závorky (\TeX{}ová rodina 2 a 3) zůstávají i
nadále v~Computer Modern, takže se míchání typů fontů zcela nevyhnete.}

\skrt{Pokud chcete používat složitější matematickou sazbu kombinovanou 
s~Post-}\break\skrt{Scriptovými fonty, pak máte dvě možnosti:} 

\skrt{1. Nastavit {\tt\char`\\mathcode} všech matematických 
   symbolů tak, aby byly
   použity například znaky z~PostScriptového fontu Symbol. Matematické
   znaky z~tohoto fontu jsou navrženy jako doplněk k~fontu Times Roman,
   ale hodí se i k~jiným PostScriptovým fontům. Bohužel, natahovací
   závorky a velké operátory (jedna ze specialit \TeX{}u) v~tomto fontu 
   nejsou, takže tyto objekty je nutné ponechat v~Computer Modern.
   Abyste nemuseli {\tt\char`\\mathcode} pracně nastavovat, doporučuji použít 
   makro OFS~\cit{OFS}.}

\skrt{2. Zakoupit nějaký komerční matematický font včetně natahovacích
   závorek. Vhodný je například MathTimes firmy Y\&Y.
   Pro šťastné majitele této sady fontů je v~\csplain{}u
   distribuován soubor {\tt cmt.tex}, takže pokud na začátku dokumentu
   uvedete} 

{\setbrackets
\begtt
!skrt[\input ctimes]
!skrt[\input cmt]
\endtt
%
\relax}\skrt{pak budete mít i matematickou sazbu v~\uv{Times-Roman stylu} se vším
   všudy včetně řeckých symbolů a natahovacích závorek. Jen některé
   drobnosti (například skákavé číslice v~plainu dosažené pomocí
   "\fam=1") musíte udělat jinak. Přečtěte si manuál k~zakoupené sadě
   fontů.
}

\skrt{Matematické fonty v~\uv{Times-Roman stylu} se dají kombinovat i
   s~mnoha textovými \ps{}ovými fonty dynamické antikvy s~dostačujícím
   estetickým výsledkem. Podstatně horší je kombinovat dynamickou antikvu
   textového \ps{}ového fontu se statickou antikvou Computer Modern. To
   je důvod, proč se nákup sady fontů MathTime vyplatí.}
{\hbadness=4000\par}

\new{Pokud chcete používat rozsáhlé množství fontů sofistikovaným 
způsobem v matematické i textové sazbě, můžete
použít balíček OFS~\cit{OFS}.}


\newstart

\subsub UTF-8 kódovaný \csplain{} | UTF-8 kodovany csplain
%--------------------------------

Od roku 2012 je doporučeno implicitně generovat \csplain{} se vstupním
kódováním UTF-8 pomocí enc\TeX{}u. Každý znak mimo ASCII je v UTF-8 kódován
dvěma nebo více byty. Tato sekce pojednává o vlastnostech takto generovaného
formátu. Poznáte jej podle toho, že do logu a na terminál napíše:

\begtt
The utf8->iso8859-2 re-encoding of Czech+Slovak alphabet 
    activated by encTeX
\endtt

Vygenerovaný formát zaručí správné zpracování ASCII znaků. Dále je při
výchozím nastavení zaručeno správné zpracování jen znaků české a 
slovenské abecedy, tedy znaků:

\medskip
{\spaceskip=2pt
Á á Ä ä Č č Ď ď É é Ě ě Í í Ĺ ĺ Ľ ľ Ň ň Ó ó Ö ö Ô ô 
Ŕ ŕ Ř ř Š š Ť ť Ú ú Ů ů Ü ü Ý ý Ž ž
}\medskip

Tyto znaky jsou z UTF-8 kódu mapovány na interní jeden byte podle kódování
\CS{}fontů. Dále jsou implicitně mapovány UTF-8 kódy všech znaků, které
mají svou řídicí sekvenci definovanou v plainu nebo v \csplain{}u. Jsou
to tyto znaky:

{\catcode`/=13 \def/#1/{{\rm \csname#1\endcsname}}
\begtt
plain: \ss /ss/  \l /l/  \L /L/  \ae /ae/  \oe /oe/  \AE /AE/  \OE /OE/ 
       \o /o/  \O /O/  \i /i/  \j /j/   \aa /aa/  \AA /AA/   
       \S /S/  \P /P/  \copyright /copyright/  \dots /dots/  \dag  /dag/  \ddag /ddag/  
csplain: \clqq /clqq/  \crqq /crqq/   \flqq /flqq/  \frqq /frqq/  \promile /promile/
\endtt 
\par}

Pokud je na vstupu jakýkoli jiný UTF-8 kód, implicitně je nemá \csplain{}
mapován, takže se vypíše na terminál a do logu následující varování:

\begtt
WARNING: unknown UTF-8 code: `X = ^^xx^^xx' (line: ??)
\endtt
%
a do tiskového výstupu se vloží na dané místo černý čtvereček. Uživatel si musí
takový znak dodefinovat. Například po hlášení:

{\catcode`!=0
\begtt
WARNING: unknown UTF-8 code: `!~N = ^^c3^^91' (line: 42)
\endtt
\relax}%
si uživatel do záhlaví dokumentu například doplní definici:

\begtt
\mubyte\Ntilde ^^c3^^91\endmubyte % UTF-8 kód mapován na \Ntilde
\def\Ntilde{{\~N}}                % sekvence \Ntilde definována
\endtt
%
Po této úpravě se
při zpracování dokumentu už varování neobjeví a vstupní kód se zpracuje jako
řídicí sekvence "\Ntilde", která expanduje na "\~N", takže v tiskovém
výstupu se objeví~\~N.

Pokud se řídicí sekvence mapovaná pomocí "\mubyte" objeví v argumentu
"\write" souboru, nebude expandovat, ale promění se při zápisu do souboru
zpětně do odpovídajícího UTF-8 kódu.

Během "\write" a při zápisu do logu se také zpět na UTF-8 kódy proměňují
interní byte, které byly mapovány. Implicitně tedy jsou to znaky české a
slovenské abecedy vyjmenované výše. Ostatní nemapované interní byte s kódem
větším jak 127 se přepisují podle dvouzobákové konvence např.~takto:~"^^ad". 
Jestliže do deklarace dokumentu napíšete
"\xprncodes=1", budou se ostatní nemapované byty vypisovat přímo.

Příkazy "\mubytein", "\mubyte" a "\endmubyte" jsou součástí enc\TeX{}u a
jsou popsány v jeho dokumentaci. Stručně řečeno 
"\mubytein=0" vypíná přechodně použití kódovací tabulky a
"\mubyte token string\endmubyte" zařadí do kódovací tabulky 
další údaj: "string" bude na vstupu převeden na interní "token" v~\TeX{}u
a při činnosti "\write" bude "token" zpětně převeden na "string". 

Při použití jiných fontů pomocí "\input ctimes" (atd., viz sekci 4.5) je zavolán
soubor "chars-8z.tex", který mapuje další UTF-8 kódy na řídicí sekvence,
jež jsou pomocí "\chardef" propojeny se znakem fontu. Jsou to tyto znaky:

{\font\f=ptmr8z
\catcode`/=13 \def/#1/{{\f\char#1}}
\begtt
\euro /134/   \trademark /136/   \registered /138/   \ellipsis /128/ 
\textbullet /131/   \sterling  /132/   \currency  /164/
\endtt
\par}

Soubor "chars-8z.tex" navíc předefinovává makra plainu "\P", "\S",  
"\dag", "\ddag", "\copyright", "\lslash", "\Lslash" pomocí "\chardef", aby
tyto řídicí sekvence vedly přímo na znak ve fontu.

V balíčku {\tt enctex.tar.gz} (a podruhé i v {\tt csplain.tar.gz}) jsou
připraveny soubory, které mapují UTF-8 kódy celých bloků UNICODE tabulky na
řídicí sekvence a definují jejich výchozí chování. Můžete použít:

\begtt
\input utf8lat1  % Latin-1 Supplement U+0080--U+00FF
\input utf8lata  % Latin Extended-A U+0100--U+017F
\endtt 
%
a možná v budoucnu i další. Po zavedení těchto souborů se nově deklarované
UTF-8 kódy mapují na řídicí sekvenci, např. \"e se mapuje na "\edieresis" a
tato sekvence expanduje na příslušné sestavení akcentu, v tomto příkladě na
{\tt\char`\\\char`\"e}. Na interní byte zůstávají mapovány jen znaky české a
slovenské abecedy. Pokud ale {\it před zavedením těchto souborů\/} použijete
"\input t1code" (přechod na interní kódování T1, tj. podle Corku), pak se na
interní byte mapují také všechny znaky definované v T1 kódování. Pro nově
mapované řídicí sekvence jsou použity definice ze souborů {\tt utf8lat*.tex}
jen tehdy, pokud tyto řídicí sekvence nejsou definovány dříve.

Pokud předložíte \csplain{}u (generovaném pro UTF-8 kodování vstupu) 
dokument kódovaný jinak, než v UTF-8, skoro jistě se dočkáte chybového
hlášení:

{\font\tt=cstt9
\begtt
! UTF-8 INPUT IS CORRUPTED ! May be you are using another input encoding.
\endtt
\par}

Je ovšem možné snadno přejít do módu, při němž UTF-8 kódovaný \csplain{}
pracuje stejně jako \csplain{} s kódováním ISO-8859-2. Stačí na začátek
dokumentu napsat: 
\begtt
\mubytein=0  \mubyteout=0  \mubytelog=0  \xprncodes=1
\endtt
%
Tuto práci vykoná také soubor "utf8off.tex", tj. stačí napsat "\input utf8off".
Tento soubor navíc definuje makro "\clearmubyte", které vymaže
data deklarovaná pomocí "\mubyte...\endmubyte".

Je dokonce možné mít na vstupu při sazbě jediného dokumentu různé soubory
různě kódované. Není nutné při přechodu z jednoho kódování přepínat na
druhé. Stačí na začátek dokumentu napsat:
\begtt
\input mixcodes
\endtt
a od této chvíle je možné na vstupu střídat texty kódované dle UTF-8,
ISO-8859-2 nebo CP1250 dle libosti. Všechny výstupy pomocí "\write" jsou
kódovány podle UTF-8 a jsou tedy opět připraveny k načtení.

V předchozím odstavci není zcela přesná formulace \uv{střídat kódování dle libosti}.
Platí to jen pro český text. Slovákům nefunguje \frqq\v l\flqq{} v~CP1250. Pokud jim to
vadí, napíšou "\shyph" před voláním "\input mixcodes". Pak ale zase
nefunguje \frqq ž\flqq{} v~ISO-8859-2. Tyto dva znaky jsou v uvedených dvou kódováních
poněkud v~konfliktu. UTF-8 vstup ale funguje bez problémů.

\newstop


\subsub Použití fontů kódovaných podle Corku (T1 kódování) nebo v Unicode |
%--------------------------------------------------------------------
        Pouziti fontu kodovanych podle Corku nebo v Unicode

Od verze \csplain{}u "<Feb. 2000>" načítá tento formát při
inicializaci tabulky vzorů dělení nejen v~ISO-8859-2, ale též
v~kódování podle Corku (tzv.~T1 kódování). Tyto tabulky \uv{čekají} na
případ, kdy uživatel bude chtít použít ve svém dokumentu fonty,
jejichž metriky jsou kódované v~T1. Může se totiž stát, že uživatel
nebude chtít připravovat metriky a virtuální fonty pro nově zakoupené
\skrt{\ps{}ové} fonty ručně (pomocí programů "a2ac" a "afm2tfm" nebo pomocí
"fontinst"), ale bude chtít využít již hotové metriky nabízené
v~\TeX{}ových archivech. Tyto hotové metriky jsou ale většinou v~T1
kódování.

\newstart

Od verze \csplain{}u "<Nov. 2012>" načítá tento formát při své inicializaci
tabulky vzorů dělení také v UNICODE, pokud detekuje, že je použit \TeX{}ový
program, který interně dovede pracovat v UNICODE. Takovým \TeX{}ovým
programem může být Lua\TeX{}, Xe\TeX{} nebo Omega.

\newstop

Upozorňuji na určitá omezení použití \csplain{}u s~T1 kódovanými fonty:

\begitems
*  Všechny fonty v~celém dokumentu musejí být kódovány jednotně
   v~ISO-8859-2 nebo v~T1 \new{nebo v UNICODE}. 
   V~dokumentu nelze fonty \skrt{obou}\new{těchto} kódování jednoduše míchat.
*  \csplain{} {\it implicitně} nastavuje vnitřní kódování do
   ISO-8859-2. Změníte-li tuto vlastnost, pak použitý povel v~systému
   se už nesmí nazývat {\tt csplain}.
*  Změnit vnitřní kódování \TeX{}u příkazem "%&" na prvním řádku 
   dokumentu je možné ve web2c distribucích \TeX{}u a odvozených.
   V~jiných instalacích nemusí být tato vlastnost možná. Proto je 
   třeba počítat s~tím, že dokument opírající se o~tento příkaz 
   nemusí být zcela přenositelný na jiné implementace \TeX{}u.
\enditems



Přepnutí na vnitřní kódování podle Corku uděláte příkazem 
"\input t1code". \newstart Přepnutí na kódování UNICODE provedete pomocí
"\input ucode". Toto by měl být první příkaz v dokumentu, pak teprve
následuje "\chyph" nebo "\input opmac" nebo načítání fontových souborů.
\newstop

\skrt{Kromě toho,} \new{Nemáte-li UTF-kódovaný csplain,} 
\skrt{se} musíte \new{se} postarat o~to, aby se vstupní
kódování správně konvertovalo na vnitřní kódování \TeX{}u. Například
ve web2c distribuci použijete volbu "-translate-file".
Příklad použití T1 kódovaného fontu:

\begtt
%&csplain -translate-file=il2-t1
\input t1code   %% Některé definice závislé na kódování
\chyph          %% Příkaz nyní zapne tabulku 15 místo tabulky 5 
\font\f=ptmr8t  %% Zavedení T1 kódovaného fontu Times-Roman
\f 
Tady je český text zpracovaný uvnitř \TeX{}u v kódování T1
včetně použití správné tabulky pro dělení slov.
\end
\endtt

Takto připravený soubor \TeX{}ujte na web2c instalaci nikoli povelem 
{\tt csplain}, ale raději povelem {\tt tex}, tedy:

\begtt
tex dokument
\endtt

Program {\tt tex} z~web2c implementace se podívá do prvního řádku dokumentu
a pokud tam najde dvojici "%&", zavede formát a TCX tabulku (která
pozměňuje xord/xchr vektor) podle toho, co je za touto dvojicí napsáno.
Pokud byste použili skript {\tt csplain} obsahující přepínač
"-translate-file=il2-cs", nebude to fungovat,
protože přepínač na příkazovém řádku má vyšší prioritu než v~dokumentu.
V~novějších implemetacích příkazu {\tt csplain} je použit skript,
který obsahuje přepínač
"-default-translate-file=il2-cs". Ten má prioritu nižší, takže
pak lze při zpracování dokumentu s~konstrukcí "%&" použít i příkaz 
{\tt csplain}.

Do distribuce \csplain{}u jsou zařazeny soubory {\tt dcfonts.tex},
{\tt ecfonts.tex} \skrt{a pro inspiraci též {\tt ttimes.tex}}. Pokud na
začátku dokumentu například napíšete:

\begtt
%&csplain -translate-file=il2-t1
\input ecfonts
\chyph
\endtt
\noindent
převádíte celou sazbu do EC fontů kódovaných podle Corku. V~zaváděném
souboru "ecfonts.tex" je proveden "\input t1code", takže se o~to 
přímo v~dokumentu už není potřeba starat.

\skrt{Při zavádění \ps{}ových fontů (například použitím {\tt ttimes.tex})
nastávají stejné problémy s~matematickou sazbou, jako při použití
\ps{}ových fontů kódovaných v~ISO-8859-2. Tyto problémy jsou popsány 
v~předchozí sekci.}

\newstart
Pokud dáte "\input t1code" před "\input ctimes", (nebo "\input cavantga",
atd.), budou požadované fonty zavedeny v T1 kódování. Takže k sazbě
Bookmanem v T1 kódování stačí v UTF-8 kódovaném \csplain{}u napsat:

\begtt
\input t1code  \input cbookan
\endtt

Bohužel T1 kódované fonty jsou generovány programem fontinst, který má ve
svých konfiguračních souborech chybu pro písmena ť a ď. Tato písmena jediná nejsou
v těchto fontech realizovaná jako přímé znaky a jsou poskládána z komponent
naprosto odstrašujícím způsobem. Kdo opraví tuto chybu ve fontinstu, nechť o
tom, prosím, reportuje na příslušných místech, aby mohli správci distribucí
přegenerovat {\tt 8t}~metriky.

Pokud dáte v 16bitovém \TeX{}u (tj. Xe\TeX, Lua\TeX{} nebo v něčem podobném)
"\input ucode" před "\chyph" a "\input lmfonts", bude čeština uvnitř \TeX{}u 
zpracována v Unicode a tištěna Latin Modern Unicode fonty.
Jiné soubory pro čtení fontů zatím pro 16bitový \TeX{} upraveny nejsou.


\subsub Vzory dělení slov v různých jazycích a kódováních |
%------------------------------------------------------
        Vzory deleni slov v ruznych jazycich a kodovanich

Implicitně načítá \csplain{} při generování formátu následující 
vzory dělení:

\begitems
* "\enPatt=0" ... (implicitní vzor z plain\TeX{}u) v ASCII kódování
* "\csILtwo=5"   ... čeština v ISO-8859-2
* "\skILtwo=6"   ... slovenština v ISO-8859-2
* "\csCork=15"   ... čeština v T1 kódování
* "\skCork=16"   ... slovenština v T1 kódování
* "\csUnicode=115"   ... čeština v Unicode (jen, pokud je detekován 
                            Xe\TeX, Lua\TeX, nebo jiný 16bitový \TeX)
* "\skUnicode=116"   ... slovenština v Unicode (jen, pokud je detekován 
                            Xe\TeX, Lua\TeX, nebo jiný 16bitový \TeX)
\enditems

Jednotlivé vzory dělení se v dokumentu zapínají pomocí "\uslang", "\cslang"
a "\sklang". Příkaz "\uslang" zapne také "\nonfrenchspacing" a ostatní
zapínají "\frenchspacing". Jsou zachovány staré názvy těchto přepínačů:
"\ehyph=\uslang", "\chyph=\cslang" a "\shyph=\sklang". Přechod k novým
názvům s aspoň dvěma písmenky pro jazyk je důsledkem nové 
možnosti v \csplain{}u použít 54 různých jazyků.

V roce 2012 byl zcela přepracován soubor "hyphen.lan", který je použit
\csplain{}em pro čtení vzorů dělení slov. Na řádcích 48 až 160
tohoto souboru jsou za dvojtečkami skryty jazyky a kódování zhruba ve tvaru:

\begtt
\let\csCork=y    % Czech   
\let\skCork=y    % Slovak 
:\let\deCork=y   % German  
:\let\frCork=y   % French
:\let\plCork=y   % Polish
:\let\cyCork=y   % Welsh
:\let\daCork=y   % Danish
...
:\let\saUnicode=y   % Sanskrit
:\let\ruUnicode=y   % Russian
:\let\ukUnicode=y   % Ukrainian
:\let\hyUnicode=y   % Armenian 
:\let\asUnicode=y   % Assamese
\endtt

Stačí si vybrat jazyky, odstranit příslušnou dvojtečku a znovu vygenerovat
formát \csplain{}. Nebo můžete přidat vzor bez zásahu do souboru
"hyphen.lan" vhodně zvolenou zprávou na příkazovém řádku při generování
formátu. Například:\par\nobreak

{\font\tt=cstt9
\begtt
pdftex -ini -enc "\let\plCork=y \let\enc=u \input csplain.ini"
nebo
pdftex -ini -enc "\let\allpatterns=y \let\enc=u \input csplain.ini"

\endtt

}
Jakmile je načten vzor dělení pro nový jazyk, je automaticky připraven k
tomu odpovídající přepínač, tedy například "\delang" po načtení "\deCork".
Seznam všech načtených vzorů dělení je v makru "\pattlist".

Na začátku zpracování dokumentu jsou inicializovány vzory dělení "\..ILtwo".
Vzory dělení typu "\..Cork" budou fungovat až po "\input t1code" a vzory
dělení "\..Unicode" budou fungovat až po "\input ucode". Pozor: \csplain{}
neřeší správné nastavení "\lccode" a "\uccode" v~16bitovém \TeX{}u v rozsahu
větším, než jsou znaky z české a slovenské abecedy. Takže při použití
exotických jazyků si uživatel musí nastavit k tomu správná "\lccode".

\csplain{} definuje pro každý jazyk s načtenými vzory dělení makro "\lan:<číslo>" jako
"<zkratku jazyka>", například "\lan:5" stejně jako "\lan:15" expandují na 
"cs". Programátor maker toho může využít. Programátor maker dále může využít
toho, že makra "\cslang", "\delang" atd. volají makro 
"\initlanguage{<zkratka jazyka>}". Toto makro implicitně neudělá nic, ale
programátor maker si je může předefinovat dle svého. Protože je
"\initlanguage" zavolán těsně za "\language=<číslo>" v~kontextu:

\begtt
\..lang ->  \language=<číslo>\relax 
            \initlanguage{<značka>}\frenchspacing 
            \lefthyphenmin=<lhm>\righthyphenmin=<rhm>%
            \message{<text>}
\endtt
%
je možné, aby programátor maker odebral další inteligenci maker "\..lang"
a převzal je do vlastnívch rukou. Třeba definuje:

\begtt
\def\initlanguage #1#2#3\message#4{#3\csname lg:#1\endcsname}
\endtt

Toto řešení přebírá z makra "\..lang" jen nastavení registrů "\lefthyphenmin" a
"\righthyphenmin", ale ruší implicitní "\message" i nastavení
"\frenchspacing". Místo toho se předpokládá, že budou definována makra
"\lg:<značka>", ve kterých budou tyto věci (a možná mnoho dalších jako třeba
nastavení implicitního fontu) řešeny pro každý jazyk individuálně.

Přepínání mezi kódováními funguje pomocí "\corklangs" ... "\cslang"
(nyní je aktivní vzor dělení "\csCork") a dále třeba ... "\iltwolangs"
... "\cslang" (nyní je aktivní vzor dělení "\csILtwo").
Makra "\iltwolangs", "\corklangs", a "\unicodelangs" jsou spuštěna při
"\input il2code", "\input t1code" a "\input ucode", takže uživatel to nemusí
řešit.

Je potřeba si uvědomit, že 8bitovým \TeX{}em sice můžete vynutit načtení 
Unicodových vzorů dělení slov, ale bude vám to málo platné, tedy k ničemu.
Dále je potřeba vědět, že v 16bitovém \TeX{}u můžete načíst vzory dělení
"\..ILtwo" a "\..Cork" korektně jen pro češtinu a slovenštinu, protože další
vzory dělení jsou čteny pomocí triku s aktivními znaky, který dekóduje
8bitový vstup. Nicméně typicky v~16bitovém \TeX{}u není inicializován
8bitový vstup, takže se to poláme.

\newstop

\subsub Nové řídicí sekvence \csplain{}u oproti Knuthovu plainu |
%-----------------------------------------------------------
        Nove ridici sekvence CSplainu

\bgroup \leftskip=\parindent \parindent=0pt

\hbox{\skrt{\tt\char`\\austrian}}   \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            rakouskou němčinu (hodnota 2).
            Vzory dělení pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}

\newstart
"\bi" Přejde na tučnou krurzívu. Příkaz doplňuje sadu příkazů "\rm", "\it" a
"\bf" definovanou v plain\TeX{}u. 
\newstop

"\cmaccents"\nobreak  Nastaví řídicí sekvence "\^", "\`", "\'", "\v" a
            "\"{\tt\char`\"} tak, aby fungovaly stejně, jako
            v~originálním plainu (použití primitivu "\accent").
            Sekvence "\r" je nedefinována. Toto je defaultní
            nastavení. Pokud slovo obsahuje akcentovaný znak zapsaný
            některou z~těchto sekvencí, pak pro ně nefunguje
            automatické dělení.
            
"\cmaccentsmesage" Způsobí výpis informace do logu a na terminál 
            o~použití příkazu "\cmaccents". Pokud vás tato zpráva
            obtěžuje, nastavte "\let\cmaccentsmesage=\relax" před
            vyvoláním příkazu "\cmaccents".

\newstart
"\corklangs" Inicializace vzorů dělení podle T1 kódování (Cork). \newstop

"\csaccents"\nobreak  Nastaví řídicí sekvence "\^", "\`", "\'", "\v",
            "\"{\tt\char`\"} a "\r" tak, aby expandovaly na
            odpovídající 8bitové reprezentace znaků podle ISO-8859-2
            (po "\input t1code" pak expandují na kódování podle
            Corku).  Sekvence "\r u" expanduje na ů. Pokud slovo
            obsahuje akcentovaný znak zapsaný některou z~těchto
            sekvencí, pak pro ně funguje i automatické dělení slov.

"\csaccentsmesage" Způsobí výpis informace do logu a na terminál 
            o~použití příkazu "\csaccents". Pokud vás tato zpráva
            obtěžuje, nastavte "\let\csaccentsmesage=\relax" před
            vyvoláním příkazu "\csaccents".

"\clqq"       Vytiskne levé české uvozovky (\clqq).  

"\crqq"       Vytiskne pravé české uvozovky (\crqq).

\hbox{"\chyph" \new{=\skrt{{\tt\char`\\czlang}}={\tt\char`\\cslang}}}      
            Aktivuje tabulku dělení slov podle registru "\czech" a
            nastaví stejnoměrné mezerování za tečkami
            (tzv.~"\frenchspacing"). \new{Dále nastavuje
            {\tt\char`\\lefthyphenmin=2} a {\tt\char`\\righthyphenmin=3}. Druhý registr
            lze změnit na dvojku, vzory dělení jsou na to připraveny.}

"\czech"  \nobreak    Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            češtinu (hodnota "\iltwoczech" nebo "\toneczech" podle toho, 
            zda nebylo nebo bylo použito "\input t1code").
 
\hbox{"\ehyph" \new{={\tt\char`\\enlang}}}\nobreak
            Aktivuje tabulku dělení slov podle registru "\enPatt" a
            nastaví větší mezerování za tečkami
            (tzv.~"\nonfrenchspacing"). Toto nastavení je výchozí.

\hbox{\skrt{\tt\char`\\english}}     
\nobreak    \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            britskou angličtinu (hodnota 4).
            Vzory dělení pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}

"\enPatt"  Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            americkou angličtinu (hodnota 0).

"\extrahyphenchar"  Alternativní znak spojovníku (-). Kód 156.
            Po "\input t1code" není toto makro definováno.

"\extrahyphens"\nobreak  Nastaví rozdělovací znak pro běžné textové fonty na 
            "\extrahyphenchar". Defaultně je v~plainu jako rozdělovací znak
            nastaven znak minus (ASCI~45), což může činit v~českém
            textu komplikace. \TeX{} totiž v~případě rozdělovacího znaku
            přímo ve vstupním textu může dělit tak, že znak neopakuje
            na dalším řádku. Po "\extrahyphens" bude mít dělicí
            znak kód 156, což je kód, který se na vstupu nevyskytuje.
            Máme tím zaručeno, že ve slovech \uv{je-li} nebude \TeX{}
            dělit vůbec. Jinou aplikací je použití speciální metriky
            nebo dokonce speciálního tvaru pro "\extrahyphenchar".

"\flqq"       Levé francouzské uvozovky (\flqq), které se v~češtině a
            němčině používají vpravo.

"\frqq"       Pravé francouzské uvozovky (\frqq), které se v~češtině a
            němčině používají vlevo, tedy \frqq takto\flqq.

\hbox{\skrt{\tt\char`\\french}}     
           \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            francouzštinu (hodnota 3).
            Vzory dělení pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}

\hbox{\skrt{\tt\char`\\german}}     
            \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            němčinu (hodnota 1).
            Vzory dělení pro tento jazyk implicitně nejsou zavedeny.}

\hbox{"\iltwoczech"\new{=\skrt{{\tt\char`\\czILtwo}}={\tt\char`\\csILtwo}}}
            Konstanta 5 rezervovaná pro číslo tabulky vzorů dělení slov
            pro češtinu při kódování fontů podle ISO-8859-2.

\newstart
"\iltwolangs" Inicializace vzorů dělení podle ISO-8859-2 (implicitní).\newstop

\hbox{"\iltwoslovak"\new{={\tt\char`\\skILtwo}}}
            Konstanta 6 rezervovaná pro číslo tabulky vzorů dělení slov
            pro slovenštinu při kódování fontů podle ISO-8859-2.

"\ogonek"     Vytvoří polský akcent pod písmenem: \ogonek a.

\newstart
"\pattlist"  Seznam všech načtených vzorů dělení. \newstop

"\promile"    Vytiskne znak \promile.

\newstart
"\regfont <přepínač>" Provede registraci fontového přepínače. Tedy přidá 
do existujícího makra "\resizefontall" další dva tokeny:
"\resizefont <přepínač>".

"\resizeall" Provede "\resizefont" podle aktuláně nastaveného "\sizespec" na
sekvence "\tenrm", "\tenit", "\tenbf", "\tenbi" a "\tentt" a případně další
registované fontové přepínače. Příklad:\hfil\break
"\def\sizespec{at12pt}\resizeall \tenrm"\hfil\break 
"Nastavená \it velikost 12pt \bf funguje \bi všude."

"\resizefont <přepínač>"\nobreak Argumentem musí být fontový "<přepínač>", tj. sekvence
        dříve deklarovaná pomocí "\font". Tento "<přepínač>" pozmění
po činnosti příkazu "\resizefont" svůj význam: odkazuje na stejný font ale ve velikosti nastavené podle obsahu 
makra "\sizespec". Naříklad: "\def\sizespec{at14pt}\resizefont\tenbf".
Od této chvíle je "\tenbf" tučný font (stejný, jako byl původní "\tenbf")
ve velikosti 14pt. Změna významu je lokální.

"\resizefontskipat"\nobreak Pomocné makro pro "\resizefont".
\newstop

\hbox{"\shyph"\new{={\tt\char`\\sklang}}}
            Aktivuje tabulku dělení slov podle registru "\slovak" a
            nastaví stejnoměrné mezerování za tečkami
            (tzv.~"\frenchspacing").

\newstart
"\sizespec"  Makro spolupracující s příkazem "\resizefont". Makro
"\sizespec" je buď prázdné, nebo
obsahuje \uv{{\tt at<dimen>}}, nebo \uv{{\tt scaled<number>}}. Nezapomeňte
na klíčová slova {\tt at} resp. {\tt scaled}.

\newstop

"\slovak"     Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            slovenštinu (hodnota "\iltwoslovak" nebo "\toneslovak" podle toho, 
            zda nebylo nebo bylo použito "\input t1code").
 
\newstart
"\tenbi"   Font-selector definovaný jako "\font\tenbi=csbxti10". Je totiž 
užitečné mít preloadovanou fontovou čtveřici "\tenrm", "\tenit", "\tenbf" a
"\tenbi".
\newstop

\hbox{"\toneczech"\new{={\tt\char`\\csCork}}}
            Konstanta 15 rezervovaná pro číslo tabulky vzorů dělení slov
            pro češtinu při kódování fontů podle Corku.

\hbox{"\toneslovak"\new{={\tt\char`\\skCork}}}
           Konstanta 16 rezervovaná pro číslo tabulky vzorů dělení slov
            pro slovenštinu při kódování fontů podle Corku.

\newstart
"\unicodelangs" Inicializace vzorů dělení v Unicode.\newstop

\hbox{\skrt{\tt\char`\\USenglish}}     
  \skrt{Registr rezervovaný pro číslo tabulky vzorů dělení slov pro
            americkou angličtinu (hodnota 0).}

"\uv"\nobreak         Makro pro uvozovky. Používá se "\uv{takto}". Makro je
            definováno tak, aby se uvnitř jeho argumentu dala použít
            verbatim konstrukce. To ale způsobí, že je potlačen
            kerning před pravou uvozovkou. Pokud nepoužíváte verbatim
            konstrukce v~argumentu uvozovek, doporučuji makro
            předefinovat jednoduše na: 

\begtt
\long\def\uv#1{\clqq#1\crqq}.
\endtt

{\bf Poznámka:}  \csplain{} nedefinuje makro pro ,jednoduché` uvozovky, protože
           \CSfont{}y neobsahují pro tyto uvozovky speciální znaky. Můžete
           ale místo nich použít čárku a apostrof třeba takto:

\begtt           
\long\def\singleuv#1{,#1`}
\endtt
\par\egroup



\newstart
Při generování UTF-8 \csplain{}u se použije enc\TeX, který přidává primitivy
"\mubyte", "\endmubyte", "\mubytein", "\mubyteout", "\mubytelog",
"\specialout", "\noconvert", "\xordcode", "\xchrcode" a "\xprncode".
Během generování je načten soubor {\tt utf8unkn.tex}, který mapuje
neznámé kódy na "\warntwobytes" a "\warnthreebytes" a tyto sekvence definuje
jako makra. Dále definuje makra "\badutfinput", "\missingutfchar" a
"\xprncodes".{\hbadness=4000\par}
\newstop

\bigskip
\skrt{{\bf Přidání vzorů dělení slov dalších jazyků}}
\par\nobreak\bigskip


\skrt{\csplain{} implicitně načítá jen anglické vzory dělení (US) a české a
slovenské. Od verze {\tt <Feb. 2000>} navíc načítá české a slovenské vzory
dělení nejen v~kódování ISO-8859-2, ale i v~kódování podle Corku.
Anglické vzory dělení jsou implicitně aktivní a přepínáme na ně pomocí
{\tt\char`\\ehyph}. České vzory dělení se zapínají pomocí
{\tt\char`\\chyph} a slovenské
pomocí {\tt\char`\\shyph}.} 

\skrt{Pokud potřebujete přidat další jazyk, pak před generováním formátu 
\csplain{} editujte soubor {\tt hyphen.lan}. Tam najdete příklady doplnění 
vzorů dělení němčiny nebo francouzštiny (stačí odkomentovat
odpovídající řádky). Podle těchto příkladů můžete analogicky zařadit
potřebný další jazyk. Nezapomeňte v~souboru {\tt hyphen.lan} také 
definovat přepínač na nové vzory dělení. 
Pro němčinu definujeme například přepínač {\tt ghyph} takto:}
{\hbadness=3000\par}



{\catcode`!=\active \def!#1!{\skrt{#1}}
\begtt
!\def\ghyph{\language=\german!     
           !\lccode`\'=`\'!      
           !\frenchspacing!
           !\lefthyphenmin=2!      
           !\righthyphenmin=2 }!
\endtt

}
\skrt{Nakonec přegenerujte formát způsobem popsaným v~sekci 4.2.}

\skrt{Vzory dělení západoevropských jazyků jsou většinou kódovány podle
ISO-8859-1, přičemž kódování Cork je nadmnožinou tohoto kódování.  Je
tedy možné přepnout pomocí {\tt\char`\\input t1code} na začátku dokumentu do
Corku, použít fonty kódované podle Corku a pak přepínat mezi češtinou
a třeba němčinou střídavě pomocí přepínačů 
{\tt\char`\\chyph} a {\tt\char`\\ghyph}.}{\hbadness=6500 \par}

\skrt{Vzory dělení exotických jazyků jsou kódovány ve svém specifickém
kódování, ke kterému musíme sehnat font stejně kódovaný. Po přepnutí
do nového jazyka musíme přepnout i na tento font. Dále je nutno řešit
otázku možné kolize vstupního kódování češtiny/slovenštiny se vstupním
kódováním pro nový jazyk. Je proto bezpečnější si pro speciální znaky
jazyka udělat makra, která expandují na znak podle kódování fontu, a
psát vstupní text pomocí těchto maker.}


\subsub \csplain{} a \AMS\TeX | CSplain a AMSTeX
%-------------------------      

\AMS\TeX{} můžete používat v~plainu i \csplain{}u bez nutnosti generovat
kvůli tomu formátový soubor. Máte-li dokument v~\AMS\TeX{}u, napište
jednoduše na jeho začátek:

\begtt
\input amstex
\endtt
%
a dále můžete dokument zpracovat příkazem \csplain{}.


\subsub pdf\TeX{} + \csplain{} = pdf\csplain{} |
%---------------------------------------
        pdfTeX + CSplain = pdfCSplain

Pokud vygenerujete formát \csplain{} pdf\TeX{}em, je potřeba jej nazvat
jinak, aby byl odlišen od formátu \csplain{} pro originální
\TeX{}. Proto je v~\CSTeX{}u zvoleno jméno "pdfcsplain.fmt". 
Dále je potřeba připravit příkaz "pdfcsplain", který spustí
pdf\TeX{} s~formátem "pdfcsplain.fmt" a zajistí případné překódování
na úrovni input procesoru pdf\TeX{}u stejně, jako do dělá příkaz
"csplain". Pokud uživatel nepoužil ve svých makrech
konstrukce měnící sazbu při použití pdf\TeX{}u, měl by dostat
příkazem "pdfcsplain" naprosto stejný výstup jako při použití
příkazu "csplain". Pouze s~tím rozdílem, že výstup nebude v~"dvi"
souboru, ale v~"pdf".

Ve web2c \TeX{}u a odvozených distribucích lze generovat formát
příkazem

\begtt
pdftex -ini -fmt pdfcsplain csplain.ini
\endtt
%
a příkaz "pdfcsplain" v~UNIXu implementovat jako skript s~obsahem

\begtt
pdftex -fmt pdfcsplain -default-translate-file=il2-cs $@
\endtt

Toto je pouze příklad implementace. Na jiných operačních systémech a
jiných \TeX{}ových distribucích se situace může trochu lišit.

Poznamenejme, že v~te\TeX{}u a odvozených distribucích většinou
stačí napsat "pdfcsplain dokument", a pokud jste "pdfcsplain"
ještě nepoužili, vygeneruje se automaticky.



\subsub Historie a budoucnost \csplain{}u | Historie a budoucnost CSplainu
%-------------------------------------

\csplain{} vznikl v~roce 1992 jako jednoduché a minimální rozšíření
Knuthova \hbox{plainu} používající \CSfont{}y a akceptující 8bitový vstup.
Jeho vytvoření bylo motivováno zařazením do em\TeX{}ové distribuce,
která se připravovala k~rozesílání členům \CS{}TUGu.

\csplain{} se opíral a stále opírá o~starší makra {\tt hyphen.lan} a 
{\tt plaina4.tex}, která už měl Olin Ulrych vytvořena dříve.
\csplain{} v~době svého vzniku načítal české vzory dělení, které
vytvořil Láďa Lhotka heuristicky bez použití slovníků a programu 
"patgen". Já jsem pro \csplain{} vytvořil {\tt csplain.ini} a makro 
{\tt csfonts.tex}, umožňující při generování formátu číst přímo Knuthovo
makro {\tt plain.tex}, a přitom natáhnout místo CMfontů \CSfont{}y.

V~roce 1994 byly vzory dělení slov Ládi Lhotky vyměněny za nové české
vzory dělení od Pavla Ševečka, který na to použil slovník a "patgen".
V~rámci své firmy tyto vzory dělení prodává komerčním firmám pro
potřeby DTP programů, jako byly Ventura, PageMaker nebo Quark. Dnes
jsou tyto vzory dělení také například ve Wordu. Aby Pavel Ševeček 
odlišil volně šířené vzory dělení pro \CSTUG{} od komerčně šířených,
volně šířené vzory dělení mírně modifikoval. Tvrdí se, že běžný
uživatel nepozná rozdíl v~kvalitě vzorů dělení komerčních a volně
šířených. Ševečkovy vzory dělení slov jsou výrazně kvalitnější než 
původní Lhotkovy, a proto jsme u~těchto vzorů dělení zůstali. 

Opuštěním Lhotkových vzorů dělení došlo k~poslední změně 
v~\csplain{}u, která může způsobit zpětnou nekompatibilitu: tj. dokumenty
vytvořené v~\csplain{}u před rokem 1994 mohly dopadnout jinak než dnes,
protože některá slova mohla být rozdělena jinak. Od této doby je
\csplain{} fixován a stabilní podobně, jako Knuthův plain.

Protože jsem autorem názvu \csplain{}, souborů {\tt csplain.ini},
"csfonts.tex" a množství dokumentace k~\csplain{}u a protože jej od
jeho vzniku udržuji, rozhodl jsem se přísně dbát na zpětnou
kompatibilitu.  Změny do \csplain{}u dělám jen takové, které jsou
opravdu nezbytné. To se stává jednou za několik let (viz historické
poznámky v~{\tt csplain.ini}). Změny dělám tak, že pouze přidám další
nejnutnější makra, ale stávající makra a jejich význam nechávám
nezměněna. Uživatelům \csplain{}u ručím, že jejich dokumenty napsané
v~\csplain{}u a opírající se o~neměnné fonty (např. \CSfont{}y nebo
base 35 PostScriptové fonty, metriky z~\CSTeX{}u), budou i v~budoucnu
\csplain{}em formátovány naprosto stejně, jako dnes.

Abych mohl takovou záruku uživatelům poskytnout, není \csplain{}
zveřejněn pod GNU GPL, ale jedná se o~licenci velmi podobnou Knuthově.
Přesné znění licence je uvedeno na konci souboru {\tt csplain.ini}.
Zhruba řečeno, jedná se o~\uv{patent na název}. \csplain{} můžete svobodně
distribuovat, používat a měnit, ale pokud jej změníte, nesmíte jej
dále distribuovat pod názvem \csplain{}. Změny v~\csplain{}u může dělat jen
tzv.~\uv{současný administrátor \CSTeX{}u}, což jsem zatím stále já.
Pokud bych v~budoucnu toto břímě někomu předal, pak určitě jen takovému
člověku, který má na budoucnost \csplain{}u stejný názor jako já.

\csplain{} i nadále považuji za minimální rozšíření Knuthova plainu a
nikdy do něj nepřidám žádné složitější makro vylepšující uživatelský
komfort (jako například eplain). Zastávám názor, že uživatel plainu a
\csplain{}u chce mít všechna makra pod svou vlastní kontrolou a raději si
je udělá sám, než aby spoléhal na hotová, ale méně stabilní, řešení.
Uživatel plainu/\csplain{}u si vytváří vlastní stále znovu používaná
makra, která mu musí fungovat ve všech i budoucích verzích
\csplain{}u. Proto se snažím \csplain{} pokud možno neměnit.

Lákavá je například změna definice uvozovek v~\csplain{}u jednoduše na

\begtt
\long\def\uv#1{\clqq#1\crqq}
\endtt

aby fungoval automatický kerning s~oběma stranami uvozovek. Tuto
změnu ale nikdy v~\csplain{}u neudělám, protože není zpětně kompatibilní
se stávajícím řešením. Raději budu psát do omrzení do dokumentace, že
taková jednoduchá definice je asi lepší, než ta z~\csplain{}u, a že si ji
každý může zařadit do svých maker.

Změnu v~\csplain{}u z~"<Feb. 2000>" považuji za asi největší, kterou
jsem byl ochoten udělat. K~zařazení alternativního kódování Cork
(které samozřejmě není a nikdy nebude v~\csplain{}u implicitní), mě
motivovala skutečnost, že se kolem mě pohybovalo mnoho uživatelů
plainu, kteří rádi používají fonty v~tomto alternativním
kódování. Svým krokem jsem jim umožnil používat \csplain{}, takže si
nemusejí vytvářet své vlastní formáty.



\subtitle Formát \cslatex{} | FORMAT CSLATEX
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\newstart Významní uživatelé \LaTeX{}u sice v elektronické konferenci v roce 2012
přiznali, že už \cslatex{} dávno nepoužívají, nicméně se stále přimlouvají,
aby v \CS\TeX{}u zůstal. Nebude ale dále rozvíjen a všem uživatelům je
kladeno silné doporučení, aby přešli na \uv{normální} \LaTeX. Navrhoval jsem
\cslatex{} zrušit úplně (aby to lidi nepletlo), ale nebyl jsem vyslyšen.

Od roku 2012 napíše \cslatex{} při každém spuštění na terminál a do
logu toto:

\begtt
**** WARNING ******* CSLaTeX is obsolete, don't use it please.
**** You can use ``normal'' LaTeX+Babel or XeLaTeX+polyglossia.
\endtt

Pokud použijete \LaTeX{}, pak záhlaví dokumentu může vypadat třeba
takto:

\begtt
\documentclass[a4paper,12pt,twoside]{article}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage[czech]{babel}
\endtt

Při použití Xe\LaTeX{}u s balíčkem {\tt polyglossia} může
záhlaví dokumentu být například takové:

\begtt
\documentclass[a4paper,12pt,twoside]{article}
\usepackage{polyglossia}
\setdefaultlanguage{czech}
\usepackage{fontspec}
\usepackage{xunicode}
\endtt

Následující text až do konce kapitoly bych mohl celý škrtnout, ale
nechám jej beze změny. Čtenář to možná ocení jako materiál ke studiu historie
\CS\TeX{}u.

\newstop


\subsub Různé \LaTeX{}y | Ruzne LaTeXy
%----------------------

Do roku 1992 byl \LaTeX{} udržován Leslie Lamportem. Naposledy měl
jeho \LaTeX{} verzi 2.09. Typické pro tento \uv{starý} \LaTeX{} bylo
použití příkazu "\documentstyle" namísto "\documentclass" v~záhlaví
dokumentu. Tato větev \LaTeX{}u není dále udržována a podporována.
Dnes převzali iniciativu nad \LaTeX{}em Němci Frank Mittelbach a
Rainer Sch\"opf a nazvali jej \LaTeXe. Každý půlrok
vytvářejí novou verzi (většinou obsahující jen opravy předchozí verze)
a názvem dávají najevo, že se jedná o~předchůdce \LaTeX{}u~3, na němž
už deset let pracují. Dokument napsaný pro \LaTeXe{} poznáme vesměs
podle toho, že začíná příkazem "\documentclass" místo "\documentstyle".
\LaTeXe{} ovšem také akceptuje příkaz "\documentstyle", 
přechází přitom do pokusu o~emulaci starého \LaTeX{}u~2.09, a navíc
uživatele upozorní na to, že použil zastaralé záhlaví dokumentu.

V~\LaTeX{}u~\twoe{} je zabudovaná \uv{časovaná bomba} s~rozbuškou
na rok a půl. Ta se projeví při generování formátu, nikoli při běžném
provozu. Pokud generujete formát ze zdrojů \LaTeX{}u, které jsou
starší než rok a půl, generování končí chybou a na terminálu se objeví
varování, že máte instalován příliš starý \LaTeX{} a že je vhodné si 
obstarat nový. Pokud na toto hlášení odpovíte klávesou Enter, formát
se přesto vygeneruje.

V~tomto manuálu se budeme dále zabývat jen dnes asi nejpoužívanějším 
\LaTeX{}em~\twoe. Pojmem \LaTeX{} tedy budeme rozumět 
\LaTeXe. I~za těchto okolností budeme nuceni 
rozlišovat mezi třemi \uv{druhy} \LaTeX{}ů:

\begitems
* vanilla \LaTeX
* babelizovaný \LaTeX
* \cslatex{}
\enditems

Vanilla \LaTeX{} (nedotčený \LaTeX) vzniká vygenerováním formátu
\LaTeX{} pouze za přítomnosti souborů z~adresáře {\tt latex/base}, tj. při
generování nejsou čteny žádné soubory ovlivňující generování
formátu. V~distribuci tedy zcela chybí tyto soubory:
{\tt fonttext.cfg}, {\tt fontmath.cfg},
{\tt preload.cfg} a {\tt hyphen.cfg}.
Tento formát obsahuje pouze anglické dělení slov. Pro český nebo
slovenský jazyk není tedy příliš použitelný. Není často používaný.

Babelizovaný \LaTeX{} vzniká generováním formátu \LaTeX{} za
přítomnosti souborů {\tt fonttext.cfg}, {\tt fontmath.cfg} a
{\tt preload.cfg} z~balíčku generic a {\tt hyphen.cfg} z~balíčku Babel.
Tento formát obsahuje vzory dělení těch jazyků, které jsou v~době
generování formátu uvedeny v~konfiguračním souboru Babelu s~názvem
{\tt language.dat}. Je běžně používaný.

Formát \cslatex{} vzniká generováním formátu \LaTeX{} za přítomnosti souborů
"fonttext.cfg" a "hyphen.cfg" z~balíčku \cslatex{}. Ostatní
soubory ovlivňující generování formátu mohou chybět nebo být z~balíčku
generic. Obvykle je formát \cslatex{}u nazván {\tt cslatex.fmt} a nikoli
{\tt latex.fmt}, aby bylo možno jej odlišit od běžně používaného 
babelizovaného \LaTeX{}u. Z~toho důvodu je v~balíčku \cslatex{}u 
k~dispozici soubor {\tt cslatex.ini}, který provede
"\input latex.ltx". \cslatex{} obsahuje vzory dělení anglického,
českého a slovenského jazyka. Navíc příkaz "cslatex" musí zajistit
konverzi ze vstupního kódování (podle použitého systému) na
vnitřní kódování ISO~8859-2 na úrovni vstupního preprocesoru
\TeX{}u. Tento princip je tedy shodný s~\csplain{}em.

Je patrno, že absolutní jistotu o~tom, jaký \LaTeX{} vlastně
používáme, získáme jen pečlivým pročtením logu po vygenerování
formátu. Koncept, kdy vlastnosti formátu jsou závislé na obsahu
nějakých dodatečných souborů v~distribuci v~době generování
formátů, se mi nelíbí, ale nelze proti tomu nic dělat. Takto
to navrhli tvůrci \LaTeX{}u a je to tedy jejich věc. Důsledek tohoto
rozhodnutí je, že pokud řekneme: \uv{používám \LaTeX}, nikdy není
zcela přesně řečeno, co se tím vlastně myslí. Tím se tento koncept
diametrálně liší od Knuthova plainu nebo též \csplain{}u.

Co se stane, pokud jsou například v~\TeX{}ové distribuci přítomny
hned dva soubory {\tt hyphen.cfg}~-- jeden z~balíčku Babel a druhý 
z~balíčku \cslatex{}? Není-li taková situace v~distribuci řešena speciální
konfigurací, není definováno, který z~těchto souborů se vlastně načte,
a tudíž není dopředu známo, jaký vygenerujeme \LaTeX.

V~novějších web2c distribucích \TeX{}u lze konfigurovat způsob
prohledávání {\tt texmf} stromu podle názvu použitého programu nebo
podle názvu použitého (resp. generovaného) formátu. Nejčastěji jsou
tyto rozdílnosti konfigurovány v~souboru {\tt web2c/texmf.cnf}.
Tam je (mimo jiné) řečeno:

\begtt
% cstex, from Petr Olsak
TEXINPUTS.cslatex= .;$TEXMF/tex/{cslatex,csplain,latex,generic,}//
TEXINPUTS.csplain= .;$TEXMF/tex/{csplain,plain,generic,}//
TEXINPUTS.pdfcslatex= \
          .;$TEXMF/{pdftex,tex}/{cslatex,csplain,latex,generic,}//
TEXINPUTS.pdfcsplain= \
           .;$TEXMF/{pdftex,cstex,tex}/{csplain,plain,generic,}//
\endtt
%
což znamená, že pokud použijeme nebo generujeme formát \cslatex{}, pak se
vstupní soubory přednostně čtou z~adresáře {\tt tex/cslatex} a {\tt
tex/csplain} a teprve potom v~ostatních adresářích. Takže {\tt
hyphen.cfg} a {\tt fonttext.cfg} si ini\TeX{} vezme přednostně
z~adresáře {\tt tex/cslatex}. Při provozu \cslatex{}u pak bude stylový soubor
{\tt czech.sty} nebo {\tt slovak.sty} při použití formátu \cslatex{}
přečten z~adresáře {\tt tex/csplain} a nikoli z~adresáře 
{\tt tex/generic/babel}, kde se nalézá soubor stejného jména, ovšem
pro balík Babel.

Aby se hledací algoritmy přizpůsobily názvu generovaného formátu, je
nutné tento formát při generování \cslatex{}u explicitně specifikovat na
příkazový řádek. Nestačí tedy napsat:

\begtt
$ tex -ini cslatex.ini
\endtt
%
ale musíme psát

\begtt
$ tex -ini -fmt cslatex cslatex.ini
\endtt
%
Při provozu formátu pak stačí psát

\begtt
$ tex -fmt cslatex dokument
\endtt
%
Ve web2c distribuci jsou k~babelizovanému \LaTeX{}u v~konfiguračním
souboru {\tt web2c/texmf.cnf} uvedeny následující řádky:

\begtt
TEXINPUTS.latex = .;$TEXMF/tex/{latex,generic,}//
TEXINPUTS.pdflatex = .;$TEXMF/{pdftex,tex}/{latex,generic,}//
TEXINPUTS = .;$TEXMF/tex/{generic,}//
\endtt
%
což znamená, že formát přednostně hledá vstupní soubory v~adresáři
{\tt tex/generic} a tam je podadresář {\tt babel}. Dokonce je babel
upřednostněn i v~případě, kdy neuvedeme na příkazové řádce 
žádný název formátu.

S~uvedenou konfigurací je možné bezproblémové soužití babelizovaného
\LaTeX{}u s~\cslatex{}em v~jediné distribuci. \cslatex{} pak obvykle voláme
skriptem {\tt cslatex}, který provede {\tt tex -fmt cslatex}, zatímco
babelizovaný \LaTeX{} voláme skriptem {\tt latex}, což spustí
{\tt tex -fmt latex}.

Pokud nelze ve vaší \TeX{}ové distribuci konfigurovat prohledávací 
algoritmy podle názvu formátu, pak je možné soužití babelizovaného
\LaTeX{}u s~\cslatex{}em za předpokladu, že budete dodržovat 
následující zásady:

\begitems
* Babelizovaný \LaTeX{} vygenerujte v~době, kdy není v~distribuci
přítomen \cslatex{}. Tak máte jistotu, že ini\TeX{} nenajde soubor
{\tt hyphen.cfg} z~\cslatex{}u, ale z~balíku Babel. 

* \cslatex{} pak vygenerujte nad adresářem {\tt cslatex}. 
Aktuální adresář má totiž ve všech distribucích \TeX{}u přednost před
ostatními adresáři v~{\tt texmf} stromu. Proto si ini\TeX{} přečte soubory
{\tt fonttext.cfg} a {\tt hyphen.cfg} z~balíčku \cslatex{}.

* Po instalaci \cslatex{}u do {\tt texmf} stromu je nutno ještě vymazat
soubory

\begtt
tex/generic/babel/czech.sty
tex/generic/babel/slovak.sty
\endtt
%
protože soubory s~těmito názvy jsou v~{\tt texmf} stromu
dvojmo. Přitom v~balíčku Babel je nikdy nevyužijete, pokud budete psát
korektní záhlaví dokumentu pro babelizovaný \LaTeX{} (o~tom pojednám
podrobněji v~následující sekci). Na druhé straně soubory 
{\tt czech.sty} a {\tt slovak.sty} z~\cslatex{}u budete potřebovat velmi 
často, takže tyto soubory nemažte.
\enditems


\subsub Záhlaví \LaTeX{}ového dokumentu | Zahlavi LaTeXoveho dokumentu
%--------------------------------------

Pokud používáte \cslatex{}, pak záhlaví dokumentu může mít tvar

\begtt
\documentclass{article} 
\usepackage{czech} % nebo \usepackage{slovak}
... další příkazy záhlaví dokumentu
\begin{document}
...
\end{document}
\endtt

Jestliže zapomenete na "\usepackage{czech}" nebo "\usepackage{slovak}",
pak v~dokumentu nebudou fungovat akcentovaná písmena, nebude zapnuto
české ani slovenské dělení slov a automaticky generované názvy
(kapitoly, sekce, obrázky,~...) nebudou přeloženy do národního jazyka.
V~tomto případě tedy \cslatex{} bude pracovat stejně jako vanilla \LaTeX{}.

Pokud naopak používáte babelizovaný \LaTeX{}, pak záhlaví dokumentu
může mít tvar

\begtt
\documentclass{article}
\usepackage[czech]{babel} % nebo \usepackage[slovak]{babel}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage[kódování-vstupu]{inputenc}
... další příkazy záhlaví dokumentu
\begin{document}
...
\end{document}
\endtt

Všimněte si jiného způsobu volání stylového souboru "czech" nebo "slovak".
V~tomto případě se slovo "czech" či "slovak" zapíše pouze jako volba balíčku
"babel". Prakticky je to realizováno načtením souboru "czech.lfd" nebo
"slovak.lfd". Pro fungování Babelu tedy není vůbec nutná existence
souboru "czech.sty" nebo "slovak.sty". Tyto soubory v~balíčku Babel
sice existují, ale jejich funkce spočívá pouze v~tom, že \uv{vynadají}
uživateli za nesprávné použití příkazu "\usepackage" a dále načítají
odpovídající "lfd" soubor.

Volba "[czech]" nebo "[slovak]" v~balíčku Babel ještě nemusí zajistit
přepnutí na odpovídající dělení slov. K~tomu je navíc potřeba, aby byl
babelizovaný \LaTeX{} s~těmito vzory dělení už vygenerován. 

Na rozdíl od \cslatex{}u není v~babelizovaném \LaTeX{}u řešena
synchronizace vstupního kódování dokumentu s~vnitřním kódováním
\LaTeX{}u. \LaTeX{} implicitně pracuje s~vnitřním
kódováním podle CM fontů (tzv.~"OT1"), což pro většinu jazyků není
užitečné. Je tedy třeba při použití babelizovaného \LaTeX{}u přepnout
do vnitřního kódování podle Corku (tzv.~"T1"), protože v~tomto
kódování jsou načteny vzory dělení. Použijeme tedy balíček fontenc
s~volbou "[T1]". Pak se automaticky použijí též fonty v~tomto kódování.
Babelizovaný \LaTeX{} nepodporuje (na rozdíl od \cslatex{}u) žádné jiné
vnitřní kódování vhodné pro češtinu nebo slovenštinu.

Dále je potřeba v~babelizovaném \LaTeX{}u na vnitřní kódování "[T1]"
navázat vstupní kódování dokumentu. Pokud například máte dokument
napsán v~kódování ISO~8859-2, pak je potřeba použít balíček inputenc 
s~volbou "[latin2]". Pokud máte dokument v~kódování MS~Windows CP~1250,
napište volbu "[cp1250]".


\subsub Vlastnosti \cslatex{}u | Vlastnosti CSLaTeXu
%--------------------------

Uvedeme podrobně rozdíly mezi vanilla \LaTeX{}em a \cslatex{}em.

Oba formáty deklarují vnitřní kódování CM fontů jako implicitní
(tzv.~"OT1") a oba načítají ještě deklaraci kódování podle
Corku (tzv.~"T1"). \cslatex{} navíc načítá deklaraci vnitřního kódování
podle \CSfont{}ů (tzv.~"IL2").

\cslatex{} má ve svém souboru "hyphen.cfg" u~příkazu "\DeclareLanguage"
pro jazyky czech a slovak možnost použít kromě volby "IL2" ještě volbu
"T1". V~novějších distribucích \cslatex{}u jsou již obě volby implicitně 
napsány. V~takovém případě se při generování formátu načtou vzory
dělení češtiny a slovenštiny nejen v~kódování "IL2", ale
také v~kódování "T1". \cslatex{} dále definuje mechanismy přepínání mezi
těmito vzory dělení poté, co uživatel přepne vnitřní kódování
z~"T1" na "IL2" nebo naopak standardními \LaTeX{}ovými prostředky. 
Kvůli tomu je v~\cslatex{}u předefinováno interní makro \LaTeX{}u 
"\DeclareFontEncoding", protože vanilla \LaTeX{} nepředpokládá,
že je po přepnutí kódování nutné přepnout i vzory dělení slov.

V~\cslatex{}u je navíc definováno makro "\splithyphens" a 
"\standardhyphens". Po použití makra "\splithyphens" se
nastaví znak~"-" jako aktivní a funguje podobně jako 
"\discretionary{-}{-}{-}". Znamená to, že slova jako
\uv{je-li} se rozdělí správně česky: \uv{je-/-li}. Spojovník se
opakuje na následujícím řádku. Makro navíc složitě ošetřuje výskyt
"--" a "---", který tiskne \uv{normálně} jako za sebou následující
znaky s~kódem~45, které se promění v~ligaturu pomlčky nebo dlouhé
pomlčky. Makro "\standardhyphens" dává vše do původního stavu,
tj. po jeho použití znak~"-" není aktivní. (Uživatelé \csplain{}u mohou
pro tyto potřeby použít makro podle~\cit{tbn} na straně~217.)

Příkaz "cslatex" musí také zajistit konverzi z~kódování
češtiny/slovenštiny obvyklé v~použitém systému do vnitřního
kódování ISO~8859-2 alias~"IL2". 
Ve web2c distribuci \TeX{}u je proto ve skriptu 
"cslatex" resp.~dávce "cslatex.bat" použit přepínač 
"-default-translate-file". Pro systémy MS~Windows je vedle tohoto
přepínače použita hodnota "cp1250cs", zatímco pro UNIXové systémy se
používá hodnota "il2-cs", což nastavuje konverzi \uv{jedna ku jedné}.
V~jiných distribucích se musí implementovat konverze na úrovni
vstupního procesoru \TeX{}u způsobem závislým na použité
distribuci. Například v~em\TeX{}u je možné použít TCP tabulky.


\subsub Vlastnosti stylových souborů {\tt czech.sty} a {\tt slovak.sty} |
%--------------------------------------------------------------
        Vlastnosti stylovych souboru

V~této sekci budu z~důvodu stručnosti mluvit o~češtině a souboru
"czech.sty", ale to samé samozřejmě platí i pro slovenštinu a stylový
soubor "slovak.sty".

Načtení souboru "czech.sty" z~\cslatex{}u pomocí 
"\usepackage{czech}" způsobí následující změny:

\begitems
* Nastaví se vnitřní kódování \LaTeX{}u na "IL2", takže se
  implicitně použijí \CSfont{}y.
* Inicializuje se české dělení slov v~kódování "IL2".
* Mezerování se nastaví na "\frenchspacing", tj. rovnoměrné mezerování
  mezi slovy i za tečkami.
* Nastaví se české názvy pro jména \uv{Kapitola}, \uv{Obsah} atd.
  Viz následující tabulka.
* Makro "\today" expanduje na český datum.
* Definují se makra "\clqq" a "\crqq" pro dvojité české uvozovky,
  a to i jejich nouzová varianta pro případ, kdy není použito 
  kódování "IL2". Definují se též makra
  "\clq" a "\crq" pro jednoduché české uvozovky.
* Definuje se makro "\uv" jako "\def\uv#1{\clqq#1\crqq}".
* Definují se přepínače "\csprimeson" a "\csprimesoff" (popis viz níže).
\enditems

Tabulka automaticky generovaných slov \LaTeX{}u, která jsou změněna po
načtení "czech.sty" na české názvy:

\begtt
Původní název           czech.sty            slovak.sty
-------------------------------------------------------------
Preface                 Předmluva            Predhovor
References              Reference            Literatúra
Abstract                Abstrakt             Abstrakt
Bibliography            Literatura           Literatúra
Chapter	                Kapitola             Kapitola
Appendix                Příloha              Dodatok
Contents                Obsah                Obsah
List of Figures         Seznam obrázků       Zoznam obrázkov
List of Tables          Seznam tabulek       Zoznam tabuliek
Index                   Rejstřík             Register
Figure                  Obrázek              Obr.
Table                   Tabulka              Tabuľka
Part                    Část                 Časť
encl                    Příloha              Príloha
cc                      Na vědomí            cc.
To                      Komu                 Pre
Page                    Strana               Str.
see                     viz                  viď
see also                viz také             viď tiež
\endtt

Kromě toho styl "czech.sty" akceptuje následující volby:

\bgroup\medskip\leftskip=\parindent \parindent=0pt
"T1"    místo implicitního vnitřního kódování \LaTeX{}u~"IL2"
        se použije kódování "T1".

"IL2"   nemusíte psát, je to implicitní volba.

"OT1"   použije se vnitřní kódování podle CM fontů. Pak samozřejmě
        nefunguje dělení slov češtiny a slovenštiny.

"split" zapne "\splithyphens".

"nocaptions"   výstup makra "\today" a automaticky generovaná slova zůstanou
        v~angličtině.

"olduv" použije se stará definice makra "\uv", která umožňuje
        použít v~argumentu verbatim konstrukce.
%"primeson" zapne "\csprimeson". V současné verzi "czech.sty" není
%        tato volba implementována, ale počítáme s ní do budoucí verze.
\medskip\par\egroup

Například "\usepackage[split,olduv]{czech}" zapne navíc zdvojování
spojovníku při rozdělení a definuje makro "\uv" tak, že jsou možné
verbatim konstrukce uvnitř argumentu.

Nyní vysvětlím vlastnosti přepínačů "\csprimeson" a "\csprimesoff".
Po po\-užití příkazu "\csprimeson" jsou přiděleny znakům 
\uv{"`"} a \uv{"'"} aktivní
kategorie, aby "``takto po anglicku''" zapsané uvozovky se převedly na
\uv{takové} uvozovky. Rovněž "`jednoduché'" anglické uvozovky 
jsou pak vytištěny ,jednoduše`. Makro "\csprimesoff" vrací vše do
původního stavu, kdy jsou uvedené znaky neaktivní. Po načtení
"czech.sty" je implicitně nastaveno "\csprimesoff".

Uvedený popis chování stylového souboru "czech.sty" se týká jen
případu, kdy je tento stylový soubor načten z~\cslatex{}u.  Pokud je
načten z~babelizovaného \LaTeX{}u, pak se provede "\input czech.lfd",
takže veškeré definice \uv{češtiny} jsou v~režii balíku Babel. Tam
například vůbec není definováno makro "\uv". Pokud je "czech.sty"
načten z~\csplain{}u, pak se provede "\chyph", definuje se "\csprimeson",
"\csprimesof" a makro "\today" expanduje na datum po česku. Je-li
načten "czech.sty" z~originálního plainu, pak se provede totéž jen 
s~tím rozdílem, že místo "\chyph" se objeví na terminálu varování 
o~nemožnosti přepnout na české vzory dělení.


\subsub PostScriptové fonty v~\cslatex{}u | PostScriptove fonty v CSLaTeXu
%-------------------------------------
        
Při práci s~PostScriptovými fonty v~\cslatex{}u stačí použít standardní
nástroje NFSS. Například pro zapnutí do fontů rodiny Times~Roman stačí
napsat do záhlaví dokumentu "\usepackage{times}". Protože \cslatex{} při
"\usepackage{czech}" implicitně pracuje
s~vnitřním kódováním podle ISO~8859-2, použijí se v~tomto případě
virtuální fonty z~balíčku "cspsfonts.tar.gz". Z~toho důvodu jsou 
v~balíčku \cslatex{}u přítomny potřebné "fd" soubory. Následující tabulka
ukazuje parametry příkazu "\usepackage" pro rodiny fontů ze
standardní skupiny 35~PostScriptových fontů.

\begtt
Rodina fontů      parametr
--------------------------
Avantgarde Book   avant
Bookman           bookman
Helvetica         helvet
New Century       newcent
Palatino          palatino
Times Roman       times
\endtt


\subsub Použití fontů kódovaných podle Corku (T1 kódování) v~\cslatex{}u |
%--------------------------------------------------------------------
        Pouziti fontu kodovanych podle Corku v CSLaTeXu

Máte-li vzory dělení v~\cslatex{}u načteny i pro kódování T1
(viz příkaz "\DeclareLanguage" v souboru "hyphen.cfg"), pak můžete
místo implicitního vnitřního kódování "IL2" použít kódování "T1".
V~takovém případě se automaticky použijí místo \CSfont{}ů fonty kódované
podle Corku. Vnitřní kódování "T1" inicializujete zápisem:

\begtt
\usepackage[T1]{czech} % nebo \usepackage[T1]{slovak}
\endtt

Protože ale input procesor \TeX{}u při použití příkazu "cslatex"
konvertuje vstupní kódování dokumentu na ISO~8859-2, je v~tomto 
případě nutné navázat na to další konverzí pomocí balíčku inputenc takto:

\begtt
\usepackage[latin2]{inputenc}
\endtt

Zde je potřeba vždy psát "[latin2]", ať je vstupní kódování dokumentu
jakékoli, protože vstupní procesor \TeX{}u nám toto kódování převedl
na ISO~8859-2.

Po zapnutí vnitřního kódování na "T1" lze použít PostScriptové fonty
stejným způsobem jako předtím (například "\usepackage{times}"). Nyní
se ale použijí metriky dodávané v~mezinárodních distribucích \TeX{}u a
kódované podle Corku.


\subsub pdf\TeX{} + \cslatex{} = pdf\cslatex{} |
%---------------------------------------
        pdfTeX + CSLaTeX = pdfCSLaTeX

V~případě spojení \cslatex{}u s~pdf\TeX{}em platí vše naprosto stejně,
jako bylo řečeno v~sekci \uv{pdf\TeX + \csplain{} = pdf\csplain{}}.
Nahraďte v~této sekci slovo \csplain{} slovem \cslatex{} a slovo
pdf\csplain{} slovem pdf\cslatex{} a přečtěte si tuto sekci ještě jednou.


\subsub Historie a budoucnost \cslatex{}u | Historie a budoucnost CSLaTeXu
%-------------------------------------

\cslatex{} vytvořil zhruba v~roce 1992 Jiří Zlatuška. Od něj pochází
myšlenka načtení vzorů dělení stejného jazyka v~různých kódováních a
předefinování vnitřního \LaTeX{}ového makra "\DeclareFontEncoding". 
Na své implementaci \TeX{}u tehdy provozoval mimo jiné fonty
kódované v~KOI-8, takže přepínání vnitřního kódování \LaTeX{}u si
vlastně udělal pro svoje potřeby. 
Jiří Zlatuška je také autorem maker "\splithyphens" a
"\standardhyphens". Veškerá makra napsal dobře
dokumentovaná pro použití v~systému docstrip. Svou práci zveřejnil pod
licencí GPL mimo jiné podle jeho slov proto, že pokud to bude někoho
zajímat, tak to může dále udržovat a zvelebovat podle svých vlastních
představ. On sám se kvůli své zaneprázněnosti v~jiné oblasti 
tímto problémem později zřejmě nezabýval.

Po schůzce tvůrců \CSTeX{}u v~roce 1993 převzal starost o~\cslatex{}
podle dohody Zdeněk Wagner, který vytvořil definice kódování
"IL2". Vytvořil také pro \cslatex{} definiční soubory "fd" jednak 
pro \CSfont{}y a jednak pro PostScriptové fonty z~balíčku 
"cspsfonts.tar.gz". Od něj také pochází implementace \cslatex{}u pro
\LaTeX{}~2.09. V~em\TeX{}ové distribuci \CSTeX{}u je stále tato 
implementace obsažena (pod označením latex209). 

Soubor "czech.sty" má asi podstatně delší historii než \cslatex{}. Pochází 
z~dílny Olina Ulricha. který se zřejmě inspiroval podobným stylovým
souborem pro německý jazyk. Olin rovněž vytvořil makra "\csprimeson" a
"\csprimesoff". Zdeněk Wagner pak převzal Olinův stylový soubor 
a upravil jej pro provoz v~\cslatex{}u. Slovenskou část včetně vzorů 
dělení slov vytvořila Janka Chlebíková. Soubor "slovak.sty" je
přesnou kopií souboru "czech.sty" s~výjimkou slovensky
špecifických částí.

V~duchu licence GPL převzal zhruba v~roce 1997 údržbu \cslatex{}u
Jaroslav \hbox{Šnajdr}. Udělal několik úprav stylových souborů "czech.sty" a
"slovak.sty" včetně přechodu na novou definici uvozovek, uvnitř
jejichž argumentu nefungují verbatim konstrukce. Tím kuriózně
způsobil, že \cslatex{}em od této doby nejde bez chyb formátovat český
překlad úvodu do \LaTeX{}u, který je pod názvem balíčku
"csuvodlat.tar.gz" součástí dokumentace \CSTeX{}u. Je to názorná
ukázka toho, co může způsobit změna kódu, která nerespektuje zpětnou
kompatibilitu. Pan Šnajdr rovněž napsal "html" dokumentaci
k~\cslatex{}u, která popisuje instalaci \cslatex{}u ze zdrojových souborů
použitím docstripu. Použijete-li ale balíček "cslatex.tar.gz",
pak nemusíte docstrip aplikovat, protože vedle zdrojových souborů
jsou tam už přítomny i všechny soubory, které vznikají po aplikaci 
docstripu.

Já osobně jsem o~\LaTeX{} a tím pádem \cslatex{} jevil od začátku
malý zájem, protože celý projekt je závislý na \LaTeX{}u samotném.
Nemám tedy jistotu, jaké změny v~něm současný \LaTeX{}-team udělá a jaké
budou existovat do budoucna potíže se zpětnou kompatibilitou. To je
zásadní odlišnost od Knuthova plainu a \TeX{}u samotného.
Raději jsem se tedy do \LaTeX{}ových věcí nemíchal. 

V~roce 1999 jsem nicméně přidal pár řádek maker do souboru
"czhyphen.tex" tak, aby byl použitelný v~babelizovaném \LaTeX{}u.
Do té doby totiž tato větev \LaTeX{}u používala Lhotkovy
vzory dělení, zatímco v~\cslatex{}u jsme už dávno měli daleko
kvalitnější Ševečkovy vzory dělení. Tyto novější vzory dělení jsou
totiž napsány za použití \TeX{}ových sekvencí, což je sice nezávislé
na kódování češtiny, ale balíček Babel to implicitně nedokáže strávit
a očekává vzory dělení v~kódování "T1". Upravený soubor jsem 
nazval Babelovsky: "czhyph.tex", zatímco v~\CSTeX{}u zůstává původní
soubor "czhyphen.tex". Sjednocení názvů těchto souborů by stejně
nevyřešilo nejednotnost vývoje \cslatex{}u a babelizovaného \LaTeX{}u.

Na výborové schůzi v~roce 1999 jsem dostal za úkol prověřit
možnost spojení babelizovaného \LaTeX{}u s~\cslatex{}em. Neustálé
dotazy začínajících uživatelů, kteří si pletou tyto dva \LaTeX{}y, nás
utvrzují v~tom, že by se pro sloučení mělo něco udělat.

Analyzoval jsem proto makra Babelu a udělal návrh na možné zapracování
funkcionality \cslatex{}u do Babelu. Domnívám se, že \cslatex{} klidně
může přestat existovat, ale babelizovaný \LaTeX{} musí bezpodmínečně
převzít všechny vlastnosti \cslatex{}u tak, aby dokumenty dříve
zpracovávané \cslatex{}em byly naprosto stejně a bez jediné úpravy
zpracované novým babelizovaným \LaTeX{}em. Kvůli tomuto požadavku
musí babelizovaný \LaTeX{} umět načítat vzory dělení stejného jazyka
ve více kódováních, jako to nyní dělá \cslatex{}. Dospěl jsem
k~závěru, že čistým řešením tohoto problému je jedině zásah do jádra
\LaTeX{}u samotného, aby dokázal při změně kódování fontů přepnout
automaticky i vzory dělení. Zlatuška kvůli tomu předefinoval makro
jádra \LaTeX{}u "\DeclareFontEncoding". Tato záplata, či jinak řečeno
odmítnutí původního kódu tohoto makra, je na úrovni Babelu podle mého
názoru velmi nečisté řešení. Skutečnost, že přepínání vzorů dělení při
přepnutí kódování fontů \LaTeX{}ové jádro neřeší, považuji totiž za
chybu \LaTeX{}u. V~roce 1999 jsem tedy požádal \LaTeX{}-team, aby
zapracoval změnu v~duchu Zlatuškova návrhu do \LaTeX{}ového jádra.
Můj návrh nebyl \LaTeX{}-teamem akceptován. Za těchto
okolností nejsem schopen zapracovat funkcionalitu \cslatex{}u do
Babelu, protože to prostě nejde. Uživatelé \LaTeX{}u se budou muset
nadále potýkat s~tím, že jejich oblíbený formát trpí určitou 
schizofrenií.

Společně se sloučením \cslatex{}u s~Babelem jsem připravoval zásadní
revizi stylů "czech.sty" a "slovak.sty" -- v~podstatě jsem měl 
v~úmyslu jejich totální přepsání. Tyto stylové soubory obsahují
množství reliktů z~dob minulých, plno zcela nepoužívaných větví ve
složitém větvení pomocí "\if" a stávají se totálně nepřehlednými.
Protože ale ke sloučení \cslatex{}u s~Babelem nakonec nedošlo, upustil
jsem zatím od plánu pracovat na těch stylových souborech. 
Není ale vyloučeno, že k~tomu dojde v~budoucnosti. V~takovém případě
počítám s~tím, že makra "\splithyphens" a "\standardhyphens"
přesunu z~formátu do stylového souboru, kam přirozeně patří.
Dokumenty, které tato makra používají, a přitom nemají v~záhlaví
"\usepackage{czech}" ani "\usepackage{slovak}", pak nebudou fungovat.
Předpokládám, že takových dokumentů není mnoho, protože \cslatex{} a
stylové soubory jsou většinou používány současně. 

Protože pan Šnajdr se přestal \cslatex{}em zabývat, byl jsem nucen 
v~roce 2002 zanést do stylových souborů jednu opravu podle požadavku
pana Kubena. Neznamená to ale, že bych se ujal iniciativy nad \cslatex{}em.
Jak jsem už vysvětlil, jsem ochoten převzít iniciativu jen tehdy, 
když bude \LaTeX{}ové jádro umět přepínat mezi různě kódovanými 
vzory dělení stejného jazyka. Přitom členové \LaTeX{}-teamu jsou toho
názoru, že to možná bude zapracováno až do \LaTeX{}u~3.

\reference

\bib cstex
WWW stránka \CSTeX{}u {\tt http://petr.olsak.net/cstex/}.

\bib cstex
WWW stránka \csplain{}u {\tt http://petr.olsak.net/csplain.html}.

\bib cstex
WWW stránka makra OPmac {\tt http://petr.olsak.net/opmac.html}.


\bib texbook
Donald Knuth. {\it The \TeX{}book}. Addison Wesley Publishing Company.
Eleventh printing, revised, May 1991,
ISBN 0-201-13447-0

\bib tst
Petr Olšák. {\it Typografický systém \TeX}. Konvoj, Brno~2000,
ISBN~80-85615-91-6

\bib tbn 
Petr Olšák. {\it \TeX{}book naruby}. Konvoj, Brno~2001,
ISBN~80-7302-007-6.

\bib prvni
Petr Olšák. {\it První setkání s~\TeX{}em}. Volně šířený dokument ve
formátech "tex", "ps", "pdf" na 
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/prvni.*}, 22~stran.

\bib putovani
Petr Olšák. {\it Putování písmene ř z klávesy na papír}.
Zpravodaj \CS{}TUGu, 3/1997, strany 109--118.

\bib enctex
Petr Olšák. {\it Rozšíření \TeX{}u enc\TeX}. Rozšíření ve formě
změnového souboru k~"tex.web" je volně šířeno na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/enctex/}.

\bib a2ac
Petr Olšák. {\it Program {\tt a2ac}}. Program včetně zdrojových kódů
v jazyce~C je volně šířen na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/a2ac/}.

\bib cstrip
Petr Olšák. {\it Test {\tt cstrip}}. Test je nepovinnou součástí
\CSTeX{}u. Je volně šířen na
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/base/cstrip.tar.gz}.

\bib OFS
Petr Olšák. {\it Makro OFS}. \TeX{}ové makro OFS pro práci s
rozsáhlými kolekcemi fontů je volně šířeno na 
\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/ofs/}.

\bye