summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/info/lshort/czech/src/spec.tex
blob: 98d5beb88118dcfcd78e48dd77aed9b8e063fad8 (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
669
670
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
709
710
711
712
713
714
715
716
717
718
719
720
721
722
723
724
725
726
727
728
729
730
731
732
733
734
735
736
737
738
739
740
741
742
743
744
745
746
747
748
749
750
751
752
753
754
755
756
757
758
759
760
761
762
763
764
765
766
767
768
769
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
789
790
791
792
793
794
795
796
797
798
799
800
801
802
803
804
805
806
807
808
809
810
811
812
813
814
815
816
817
818
819
820
821
822
823
824
825
826
827
828
829
830
831
832
833
834
835
836
837
838
839
840
841
842
843
844
845
846
847
848
849
850
851
852
853
854
855
856
857
858
859
860
861
862
863
864
865
866
867
868
869
870
871
872
873
874
875
876
877
878
879
880
881
882
883
884
885
886
887
888
889
890
891
892
893
894
895
896
897
898
899
900
901
902
903
904
905
906
907
908
909
910
911
912
913
914
915
916
917
918
919
920
921
922
923
924
925
926
927
928
929
930
931
932
933
934
935
936
937
938
939
940
941
942
943
944
945
946
947
948
949
950
951
952
953
954
955
956
957
958
959
960
961
962
963
964
965
966
967
968
969
970
971
972
973
974
975
976
977
978
979
980
981
982
983
984
985
986
987
988
989
990
991
992
993
994
995
996
997
998
999
1000
1001
1002
1003
1004
1005
1006
1007
1008
1009
1010
1011
1012
1013
1014
1015
1016
1017
1018
1019
1020
1021
1022
1023
1024
1025
1026
1027
1028
1029
1030
1031
1032
1033
1034
1035
1036
1037
1038
1039
1040
1041
1042
1043
1044
1045
1046
1047
1048
1049
1050
1051
1052
1053
1054
1055
1056
1057
1058
1059
1060
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
% Contents: Specialities of the LaTeX system
% $Id: spec.tex 206 2009-08-06 12:09:12Z oetiker $
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
 
\chapter{Speciality}
\begin{intro}
  Při tvorbě rozsáhlých dokumentů vám \LaTeX{} může pomoci
  řadou \uv{specialit}, např. vygenerováním indexu (též rejstříku) nebo
  udržováním bibliografie (též seznam zdrojů). Výrazně úplnější popis specialit
  a~rozšíření, která \LaTeX{} poskytuje je uveden
v~{\normalfont\manual{}} a~{\normalfont \companion}.
\end{intro}

\section{Vkládání Encapsulated Postscript grafiky}\label{eps}
\LaTeX{} umožňuje pracovat s~\uv{plovoucími objekty}, jako jsou
obrázky nebo tabulky, pomocí prostředí \texttt{figure}
a~\texttt{table}.

\index{grafika}Grafiku lze několika způsoby generovat přímo buď
v~základním \LaTeX u nebo v~některém jeho rozšiřujícím
balíku. Několik těchto balíků je popsáno v~kapitole
\ref{chap:graphics} Více informací je uvedeno
v~\companion{} a~\manual{}.

Mnohem jednodušší ale je vygenerovat grafiku pomocí specializovaného
programu\footnote{Např. XFig, Gnuplot, Gimp, Xara X, \ldots} a~potom
ji už jen vložit do \LaTeX ového dokumentu. Vložení se dá udělat
mnoha způsoby, tento úvod ale rozebere jen vkládání grafiky ve formátu
\EPSi{} (EPS), protože je jednoduché a~široce používané. Abyste
si dokument s~vloženou EPS grafikou mohli vytisknout, budete
potřebovat postscriptovou tiskárnu nebo program \textsc{\wi{GhostScript}}.%
\footnote{Dostupný v~\CTANalt|tex-archive/support/ghostscript|. Uživatelé
Windows a~OS/2 můžou použít i~program \textsc{GSview}.}

Širokou množinu příkazů pro vkládání grafiky poskytuje balík
\pai{graphicx} od D.\,P.~Carlisle. Je součástí celé rodiny balíků
\uv{graphic tools}.%
\footnote{\CTANalt|tex-archive/macros/latex/required/graphics|}

Pokud pracujete na systému s~postscriptovou tiskárnou a~s~nainstalovaným
balíkem \textsf{graphicx}, můžete obrázky do svého dokumentu
vkládat v~následujících krocích:

\begin{enumerate}
\item Exportujte vámi vygenerovaný soubor s~grafikou do formátu EPS.%
    \footnote{Pokud nemáte nainstalován žádný program, který
    by uměl konvertovat grafiku do formátu EPS, můžete si zkusit
    nainstalovat ovladač postscriptové tiskárny (např. \mbox{Apple} LaserWriter)
    a~vytisknout pomocí tohoto ovladače soubor s~grafikou do souboru.
    Je pravděpodobné, že \uv{vytištěný} soubor bude ve formátu EPS.
    Pozor na to, že EPS nesmí obsahovat více než jednu stránku.
    Ovladače některých jiných tiskáren lze nakonfigurovat tak, aby EPS
    formát generovaly také.}%
\item Nahrajte balík \textsf{graphicx} v~preambuli vstupního souboru
    pomocí
\begin{lscommand}
\verb|\usepackage[|\emph{driver}\verb|]{graphicx}|
\end{lscommand}
\noindent kde \emph{driver} je jméno programu konvertujícího
z~formátu dvi do formátu postscript. Nejpoužívanější z~těchto
programů je \texttt{dvips}. Jméno konverzního programu je
potřeba zadat z~toho důvodu, že vkládání grafiky do \TeX u
není standardizováno. Zná-li jméno driveru, může balík \textsf{graphicx}
vložit do \eei{.dvi}~souboru informaci o~grafice způsobem, kterému
bude driver rozumět a~tuto grafiku správně vloží.
\item Pomocí příkazu
\begin{lscommand}
\ci{includegraphics}\verb|[|\emph{key}=\emph{value}, \ldots\verb|]{|\emph{file}\verb|}|
\end{lscommand}
\noindent vložte \emph{file} (příslušný grafický soubor) do
svého dokumentu. V~nepovinném parametru
můžete předat seznam položek \emph{klíč}-\emph{hodnota}, pomocí nichž
lze změnit šířku, výšku nebo rotaci vkládané grafiky. Nejdůležitější
klíče jsou uvedeny v~tabulce~\ref{keyvals}.
\end{enumerate}

\begin{table}[!bht]
\caption{Význam jmen klíčů balíku \textsf{graphicx}.}
\label{keyvals}
\begin{lined}{10cm}
\begin{tabular}{@{}ll}
\texttt{width}&  Upraví grafiku tak, aby měla uvedenou šířku.\\
\texttt{height}& Upraví grafiku tak, aby měla uvedenou výšku.\\
\texttt{angle}&  Natočí grafiku proti směru hodinových ručiček.\\
\texttt{scale}&  Upraví velikost grafiky.\\
\end{tabular}

\bigskip
\end{lined}
\end{table}

%\pagebreak
Následující příklad by měl vyjasnit předchozí popis:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\begin{figure}
\centering
\includegraphics[angle=90,
                 width=0.5\textwidth]{test}
\caption{This is a~test.}
\end{figure}
\end{verbatim}
\end{code}
Tento kód vloží grafiku uloženou v~souboru \texttt{test.eps}.
Grafika je \emph{nejdřív} otočena o~devadesát stupňů
a~\emph{potom} je její velikost změněna tak, aby její šířka
byla polovinou standardní šířky odstavcového řádku (výška
je upravena ve stejném poměru jako šířka). Výšku a~šířku
je také možné uvést v~absolutních jednotkách. Více informací
je uvedeno v~tabulce~\ref{units} na straně~\pageref{units}.
Další informace naleznete v~\cite{graphics} a~\cite{eps}.

\section{Bibliografie}
 
\index{bibliografie}Bibliografie se vytvářejí pomocí prostředí \ei{thebibliography}.
Každá položka začíná
\begin{lscommand}
\ci{bibitem}\verb|[|\emph{label}\verb|]{|\emph{marker}\verb|}|
\end{lscommand}
Řetězcem \emph{marker} se potom ve svém dokumentu odkazujete
na danou knihu, článek nebo referát:
\begin{lscommand}
\ci{cite}\verb|{|\emph{marker}\verb|}|
\end{lscommand}
Pokud nepoužijete nepovinný argument \emph{label}, \LaTeX{} položkám
přidělí jednoznačná čísla. Parametr příkazu
\verb|\begin{thebibliography}| určuje, kolik místa se má vyhradit
pro číselné labely. V~následujícím příkladě hodnotou \verb|{99}|
\LaTeX u říkáme, že větší číslo labelu než 99 se nevyskytne.
\enlargethispage{2cm}
\begin{example}
Partl~\cite{pa}
navrhl aby\ldots 
\begin{thebibliography}{99}
\bibitem{pa} H.~Partl: 
\emph{German \TeX},
TUGboat, Volume~9, Issue~1 (1988).
\end{thebibliography}
\end{example}

\chaptermark{Speciality} % w need to fix the damage done by the
                           %bibliography example.
\thispagestyle{fancyplain}

\def\bibtex{Bib\TeX}
U~větších dokumentů stojí za úvahu použití programu \bibtex, který
je součástí většiny \TeX ových distribucí. Tento program umožňuje
udržovat bibliografickou databázi a~získávat z~ní informace
o~jejích položkách, na které jste se ve svém dokumentu odkázali.
Vizuální podoba bibliografií vygenerovaných programem \bibtex{}
je postavena na konceptu stylů, takže si můžete vybrat, v~kterém
z~mnoha rozložení chcete svou bibliografii vysázet.

Novinkou při přípravě bibliografie jsou nástroje \texttt{biblatex} a~\texttt{biber}.

\newpage

\section{Indexování} \label{sec:indexing}
Velmi užitečnou pomůckou pro orientaci v~knize může být \wi{index} (též se říká rejstřík).
Ten lze v~\LaTeX u (ve spolupráci s~programem \texttt{makeindex}\footnote
{Na systémech, které nepodporují jména souborů delší než osm znaků,
se program může jmenovat \texttt{makeidx}.} či \texttt{xindy}) vytvořit snadno.
Tento úvod vysvětlí základní příkazy pro generování indexu. Detailnější
pohled poskytuje \companion.\index{makeindex -- program}\index{balík makeidx}

Abychom v~\LaTeX u mohli vytvářet indexy, je potřeba nahrát balík
\mbox{\pai{makeidx}} v~preambuli pomocí:
\begin{lscommand}
\verb|\usepackage{makeidx}|
\end{lscommand}
\noindent Speciální indexovací příkazy zpřístupníme umístěním
\begin{lscommand}
  \ci{makeindex}
\end{lscommand}
\noindent do preambule vstupního souboru.

Položku indexu specifikujeme pomocí příkazu
\begin{lscommand}
  \ci{index}\verb|{|\emph{key}@\emph{formatted\_entry}\verb|}|
\end{lscommand}
\noindent \emph{formatted\_entry} bude zobrazeno v~indexu 
a~\emph{key} se použije pro třídění. \emph{formatted\_entry} je
nepovinné a~není-li uvedeno, použije se \emph{key}. Příkaz
\ci{index} uvedete na těch místech dokumentu, kam chcete, aby
index ukazoval. Tabulka~\ref{index} vysvětluje syntax.

\begin{table}[!bht]
\caption{Příklady syntaxe klíčů indexů.}
\label{index}
\begin{center}
\begin{tabular}{@{}lll@{}}
  \textbf{Příklad} &\textbf{Položka indexu} &\textbf{Komentář}\\\hline
  \rule{0pt}{1.05em}\verb|\index{hello}| &hello, 1 &Obyčejná položka\\ 
\verb|\index{hello!Peter}|   &\hspace*{2ex}Peter, 3 &Podpoložka `hello'\\ 
\verb|\index{Sam@\textsl{Sam}}|     &\textsl{Sam}, 2& Formátovaná položka\\ 
\verb|\index{Lin@\textbf{Lin}}|     &\textbf{Lin}, 7& Formátovaná položka\\ 
\verb|\index{Kaese@K\"ase}|     &\textbf{K\"ase}, 33& Formátovaná položka\\ 
\verb.\index{ecole@\'ecole}.     &\'ecole, 4& Formátovaná položka\\
\verb.\index{Jenny|textbf}.     &Jenny, \textbf{3}& Formátované číslo strany\\
\verb.\index{Joe|textit}.     &Joe, \textit{5}& Formátované číslo strany
\end{tabular}
\end{center}
\end{table}

Při zpracování vstupního souboru \LaTeX{} ke každému výskytu
\verb|\index| zapíše do pomocného souboru data popisující
příslušnou indexovou položku (včetně čísla strany, na které
se nachází). Tento pomocný soubor má stejné jméno, jako vstupní
soubor, ale jinou příponu (\verb|.idx|). Tento pomocný soubor
lze pak zpracovat programem \texttt{makeindex}.

\begin{lscommand}
  \texttt{makeindex} \emph{filename}
\end{lscommand}
Program \texttt{makeindex} z~indexových položek vygeneruje setříděný index.
Tento výsledný index se uloží do souboru s~příponou \eei{.ind}.
Při následujícím zpracování vstupního souboru \LaTeX em je soubor \eei{.ind}
vložen do dokumentu do místa, kde je uvedeno
\begin{lscommand}
  \ci{printindex}
\end{lscommand}

Balík \pai{showidx} dostupný v~\LaTeXe{} vypíše do levého okraje dokumentu
indexové položky uvedené na příslušném řádku. To je užitečné pro kontrolní
čtení dokumentu a~kontrolu vygenerovaného indexu.

Pokud je použit neopatrně, příkaz \ci{index} může ovlivnit vzhled vašeho dokumentu.

\begin{example}
Mé slovo \index{slovo}. Na rozdíl
od slovo\index{slovo}. Všimněte
si pozice tečky.
\end{example}

\section{Efektní záhlaví}
\label{sec:fancy}

Balík \pai{fancyhdr}\footnote{Dostupný na
  \CTANalt|tex-archive/macros/latex/contrib/supported/fancyhdr|.} autora
Piet van Oostruma, poskytuje několik jednoduchých příkazů, pomocí
kterých můžete přizpůsobit vzhled záhlaví a~pat stránek svého
dokumentu. Aplikací tohoto balíku je např. záhlaví této stránky.

% with this we ensure that the chapter and section
% headings are in lowercase.
% delete current header and footer
% space for the rule
% get rid of headers on plain pages
% and the line

\begin{figure}[!htbp]
\begin{lined}{\textwidth}
\begin{verbatim}
\documentclass{book}
\usepackage{fancyhdr} % Načteme si balíček fancyhdr.
\pagestyle{fancy} % Aktivujeme na záhlaví a zápatí styl fancy.
% Následujícími příkazy si zajistíme, že nadpisy  
% kapitol a sekcí budou malými písmeny:
\renewcommand{\chaptermark}[1]{%
        \markboth{#1}{}}
\renewcommand{\sectionmark}[1]{%
        \markright{\thesection\ #1}}
% Vymaž vše ze současného záhlaví a zápatí:
\fancyhf{} 
% Nastav objekty v záhlaví:
\fancyhead[LE,RO]{\bfseries\thepage}
\fancyhead[LO]{\bfseries\rightmark}
\fancyhead[RE]{\bfseries\leftmark}
\renewcommand{\headrulewidth}{0.5pt} % Síla linky v záhlaví.
\renewcommand{\footrulewidth}{0pt}   % Síla linky v zápatí.
\addtolength{\headheight}{0.5pt}     % Navýšení výšky záhlaví.
% Připravme si staronový styl plain:
\fancypagestyle{plain}{%
  \fancyhead{}                       % Vymaž vše ze záhlaví.
  \renewcommand{\headrulewidth}{0pt} % Odstraň linku v záhlaví.
  } % Konec stylu fancyplain.
\end{verbatim}
\end{lined}
\caption{Ukázka nastavení \pai{fancyhdr}.} \label{fancyhdr}
\end{figure}

Problémem při přizpůsobování záhlaví a~pat je, jak do nich umístit
název aktuální sekce, kapitoly a~podobných věcí. \LaTeX{} to provádí
ve dvou krocích. V~definici záhlaví a~paty můžete použít příkazy
\ci{rightmark} a~\ci{leftmark}, které reprezentují název aktuální
sekce, resp. kapitoly. Hodnoty těchto dvou příkazů jsou přepsány,
kdykoliv se zpracovává \cialt{chapter}{cghapter} nebo \ci{section}.

Kvůli maximální flexibilitě nepředefinovává příkaz \verb|\chapter|
(a~podobné) hodnotu \ci{rightmark} a~\ci{leftmark} přímo. Místo toho
\verb|\chapter| volá jiný příkaz (\cialt{chaptermark}{cghaptermark}, \ci{sectionmark} nebo
\ci{subsectionmark}), který je za předefinování \ci{rightmark}
a~\ci{leftmark} zodpovědný.

Chcete-li změnit, jak je jméno kapitoly zobrazeno v~záhlaví, stačí,
když pomocí \uv{renew} změníte definici příkazu \cialt{chaptermark}{cghaptermark}.
\cih{sectionmark}\cih{subsectionmark}

Obrázek~\ref{fancyhdr} ukazuje možné nastavení balíku \pai{fancyhdr},
které zobrazuje záhlaví zhruba tak, jak je použito v~tomto dokumentu.
Doporučujeme obstarat si na adrese uvedené v~poznámce pod čarou na
začátku sekce dokumentaci k~tomuto balíku.

\section{Balík Verbatim}

Už dříve jsme se seznámili s~\emph{prostředím} \ei{verbatim}.
V~této sekci představíme \emph{balík} \emph{verbatim}. Tento
balík v~podstatě vznikl přepsáním prostředí \ei{verbatim},
odstraněním některých omezení tohoto původního prostředí
a~přidáním nové funkcionality. Balík \pai{verbatim} poskytuje
příkaz

\begin{lscommand}
\ci{verbatiminput}\verb|{|\emph{filename}\verb|}|
\end{lscommand}

\noindent který umožňuje vložit do dokumentu ASCII text, jako
kdyby tento text byl uveden uvnitř prostředí \ei{verbatim}.

Jelikož je balík \pai{verbatim} součástí kolekce
\emph{tools}, měl by být na většině systémů předinstalován.
Více informací naleznete v~\cite{verbatim}.


\section{Instalace dodatečných balíků}\label{sec:Packages}

Součástí většiny \LaTeX ových instalací je velké množství
předinstalovaných stylových balíků a~ještě mnohem více je jich
dostupných přes Internet. Základní místo kde hledat stylové
balíky je CTAN (\url{http://www.ctan.org/}).

Balíky jako např. \pai{geometry} nebo \pai{hyphenat}
se obvykle skládají ze dvou souborů: jednoho s~příponou
\texttt{.ins} a~druhého s~příponou \texttt{.dtx}. Často
je přiložen i~soubor \texttt{readme.txt}, v~kterém najdete
stručný popis daného balíku a~který byste si samozřejmě
měli nejdřív ze všeho přečíst.

Jakmile si soubory příslušného balíku nakopírujete na svůj počítač,
je potřeba je ještě zpracovat, abyste (a) své \TeX ové
distribuci o~příslušném stylovém balíku řekli a~(b) 
získali jeho dokumentaci. První část provedete takto:

\begin{enumerate}
\item Spusťte \LaTeX{} na soubor \texttt{.ins}. Tím vznikne
  soubor \eei{.sty}.
\item Přemístěte \eei{.sty} soubor do místa, kde ho vaše distribuce
  bude schopná najít, což je obvykle adresář
  \texttt{.../localtexmf/tex/latex} (uživatelé Windows
  a~OS/2 samozřejmě používají obrácená lomítka).
\item Obnovte databázi jmen souborů své distribuce. Pro různé
  \LaTeX ové distribuce je potřeba spustit různé příkazy:
  te\TeX, fp\TeX\ -- \texttt{texhash}; \TeX~Live, web2c -- \texttt{mktexlsr};
  MiK\TeX\ -- \texttt{initexmf -update-fndb} nebo použijte grafické
  rozhraní.
\end{enumerate}

\noindent Druhou část -- získání dokumentace z~\texttt{.dtx} souboru
  -- provedete takto:

\begin{enumerate}
\item Spusťte \LaTeX\ na soubor \texttt{.dtx}. Tím vznikne
  soubor \texttt{.dvi}. Je možné, že bude potřeba spustit \LaTeX{}
  několikrát, aby ve vygenerovaném dokumentu správně sestavil křížové odkazy.
\item Zkontrolujte, že mezi soubory, které \LaTeX\ vygeneroval,
  je i~soubor \texttt{.idx}. Jestliže tento soubor vygenerován nebyl,
  pokračujte krokem~\ref{step:final}.
\item Index vygenerujete pomocí :\\
        \fbox{\texttt{makeindex -s gind.ist \textit{name}}}\\
        (kde \textit{name} nahradíte jménem hlavního souboru bez přípony).
 \item Znovu spusťte \LaTeX\ na soubor \texttt{.dtx}. \label{step:next}
    
\item Pro pohodlnější čtení si můžete vygenerovat soubor \texttt{.ps}
  nebo \texttt{.pdf}.\label{step:final}
  
\end{enumerate}

Někdy \LaTeX{} vygeneruje i~soubor \texttt{.glo} (glossary -- vysvětlivky).
V~tom případě spusťte následující příkaz mezi
krokem~\ref{step:next} a~\ref{step:final}:

\noindent\texttt{makeindex -s gglo.ist -o \textit{name}.gls \textit{name}.glo}

\noindent Spusťte \LaTeX{} na soubor \texttt{.dtx} ještě jednou
a~potom pokračujte krokem~\ref{step:final}.


%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
% Contents: Chapter on pdfLaTeX
% French original by Daniel Flipo 14/07/2004
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

\section{Pracujeme s~pdf\LaTeX em} \label{sec:pdftex}\index{PDF}
\secby{Daniel Flipo}{Daniel.Flipo@univ-lille1.fr}%
PDF je formát \index{hypertextový}hypertextových dokumentů. Podobně jako u~webových
stránek mohou být části textu označeny jako odkazy. Tyto
odkazy ukazují na jiná místa v~aktuálním nebo jiném dokumentu.
Kliknutím na odkaz se přenesete na příslušné místo.
V~kontextu \LaTeX u to znamená, že všechny výskyty \ci{ref}
a~\ci{pageref} se stávají odkazy. Kolekcemi odkazů se navíc
stávají obsah, index a~všechny ostaní podobné struktury.

Většina dnešních webových stránek je napsána v~HTML
(\emph{HyperText Markup Language}). Pokud jde o~psaní vědeckých
dokumentů, má tento formát dvě významné nevýhody:
\begin{enumerate}
\item Vkládání matematických vzorců do HTML dokumentů obecně není
  podporováno. Tato podpora je sice standardizována, ale většina
  dnešních prohlížečů tento standard nepodporuje nebo jim chybí
  potřebné fonty.
\item Tisk HTML dokumentů je sice možný, ale výsledky se na různých
  platformách a~s~použitím různých prohlížečů značně liší.
  Kvalita je na míle vzdálená té, na kterou jsme zvyklí
  v~\LaTeX ovém světě.
\end{enumerate}

Mnoho lidí se pokusilo vytvořit překladač z~\LaTeX u do HTML. Některé
z~těchto pokusů byly dokonce docela úspěšné -- v~tom smyslu, že příslušné
překladače jsou schopné z~\LaTeX ových vstupních souborů vytvořit
webové stránky, které lze přečíst\ldots{} Jejich výsledky by ale
rozhodně nešlo označit jako uspokojivý. Jakmile navíc začnete
s~převody dokumentů obsahujících složitější \LaTeX ové rysy
a~externí balíky, výsledky se podstatně zhorší. Autoři, kteří
chtějí zachovat unikátní typografickou kvalitu svých dokumentů
i~na webu, se proto orientují na PDF (\emph{Portable Document
Format}), který na jedné straně zachovává rozložení dokumentu,
na straně druhé umožňuje používat hypertextovou navigaci. Většina
prohlížečů je dnes vybavena pluginy, které umožňují přímé
prohlížení PDF dokumentů.

I~když na téměř každé platformě existují prohlížeče souborů
ve formátu DVI a~PS, prohlížení PDF dokumentů pomocí programů
\wi{Acrobat Reader} a~\wi{Xpdf} je mnohem oblíbenější. Výrobou
PDF verzí svých dokumentů je tedy učiníte mnohem přístupnějšími
svým potenciálním čtenářům.

\subsection{PDF dokumenty pro WWW}

\DeclareRobustCommand\THANH{H\`an Th\^e\llap{\raise 0.5ex\hbox{\'{}}} Th\`anh}

Vytvoření PDF souboru z~\LaTeX ových zdrojů je velmi jednoduché
a~to díky programu pdf\TeX{} vytvořenému %H\`an~Th\'{\^e}~Th\`anhem.
\THANH em.
Tam, kde \TeX{} vytvoří DVI soubor, pdf\TeX{} vytvoří PDF soubor.
Existuje také pdf\LaTeX{}, který vytvoří PDF z~\LaTeX ových zdrojů.
\index{pdftex@pdf\TeX}\index{pdftex@pdf\LaTeX}

Formáty pdf\TeX{} i~pdf\LaTeX{} jsou většinou moderních \TeX ových distribucí
(např. te\TeX{}, fp\TeX{}, MiK\TeX, \TeX~Live and CMac\TeX{})
nainstalovány automaticky.

K~vytvoření výstupu v~PDF místo v~DVI stačí nahradit příkaz
\texttt{latex file.tex} příkazem \texttt{pdflatex file.tex}.
Na systémech, kde se \LaTeX{} nespouští z~příkazové řádky,
bývá speciální tlačíko v~\TeX{}ControlCenter.

Stejně jako v~\LaTeX u lze i~v~pdf\LaTeX u nastavit velikost papíru
pomocí nepovinného argumentu příkazu \verb+\documentclass+, např.
\texttt{a4paper} nebo \texttt{letterpaper}. Pdf\TeX{} navíc 
potřebuje znát  velikost papíru, aby dokázal určit
%fyzikální 
fyzickou velikost stránek v~PDF souboru.\index{paper size}
Pokud použijete balík \pai{hyperref} (viz stránka \pageref{ssec:pdfhyperref}),
velikost papíru bude určena automaticky. Jinak musíte velikost
určit sami přidáním následujících řádek do preambule svého
dokumentu:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\pdfpagewidth=\paperwidth
\pdfpageheight=\paperheight
\end{verbatim}
\end{code}

Následující sekce podrobněji rozebere detaily týkající se rozdílů
mezi normálním \LaTeX em a~pdf\LaTeX em. Hlavní rozdíly jsou
ve třech oblastech: fontech, formátu vkládaných obrázků
a~ručním konfigurování hypertextových odkazů.

\subsection{Fonty}
\def\pdfLaTeX{pdf\LaTeX}

\wi{\pdfLaTeX} umí pracovat se všemi druhy fontů (PK bitmapy, TrueType,
\PSi{} Type~1\dots), ale implicitní formát fontů v~\LaTeX u, PK bitmapy,
poskytuje při zobrazení dokumentu v~Acrobat Readeru velmi špatné výsledky.
Nejlepšího vzhledu dosáhneme používáním fontů \PSi{} Type~1.

\emph{Moderní \TeX ové instalace jsou proto nakonfigurovány tak,
aby fonty Type 1 používaly automaticky. Jestliže je to i~případ vaší
instalace, můžete tuto sekci přeskočit.}

\PSi{} Type 1 implementace Computer Modern fontů a~AMSFonts
byla vytvořena společností Blue Sky Research and Y\&Y, Inc.,
která převedla autorská práva na Americkou matematickou společnost.
Fonty byly zpřístupněny počátkem roku 1997 a~dnes jsou součástí
většiny \TeX ových distribucí.

Pokud ale pomocí \LaTeX u vytváříte dokumenty v~jazycích jiných,
než je angličtina, mohly by se vám lépe hodit fonty EC, LH, nebo
CB (viz diskuze o~fontech \texttt{OT1} na straně~\pageref{OT1}).
Vladimir Volovich vytvořil skupinu fontů cm-super, která pokrývá
celou množinu fontů EC/TC, EC Concrete, EC Bright a~LH. Je dostupná
na \CTANalt|tex-archive/fonts/ps-type1/cm-super| a~také je součástí
distribucí \TeX{}Live~7 a~MiK\TeX. 

Podobné fonty Type~1 CB Greek
vytvořené Apostolem Syropoulosem jsou dostupné na 
\CTANalt|tex-archive/fonts/greek/cb|.
Bohužel %ale 
ani jedna z~těchto dvou sad nedosahuje kvality Type1 CM fontů od
Blue Sky/Y\&Y. Na rozdíl od fontů Blue Sky je totiž u~fontů těchto dvou sad
použito automatických hintů, které dají v~nízkém rozlišení na obrazovce horší výsledek.
Na tiskárně s~vysokým rozlišením jsou ale výsledky srovnatelné.

% Bohužel ale ani jedna % URL produces link
% z~těchto dvou sad nedosahuje kvality Type1 CM fontů od
% Blue Sky/Y\&Y. Jsou totiž automaticky hinted\TODO{translate 'hinted'}
% a na obrazovce nevypadají tak dobře jako fonty od Blue Sky.
% Na tiskárně s~vysokým rozlišením jsou ale výsledky srovnatelné.

Pokud připravujete dokumenty v~jednom z~jazyků používajících
latinskou abecedu, máte několik dalších možností:
\begin{itemize}
\item Můžete použít balík \pai{aeguill}
  (\emph{Almost European Computer Modern with Guillemets}).
  Do preambule dokumentu stačí vložit řádku.
  \newline \verb+\usepackage{aeguill}+\paih{aeguill} \newline
  a~místo fontů EC se použijí virtuální fonty AE.
\item Nebo můžete použít balík \pai{mltex}. Ale ten bude
  fungovat jen pokud vámi používaný pdf\TeX{} byl zkompilován
  s~přepínačem \wi{mltex}.
\end{itemize}
Virtuální font AE před \TeX em \uv{předstírá}, že obsahuje (a~tedy
dává \TeX u k~dispozici) všech 256 znaků. Většinu chybějících znaků
přebírá z~CM fontů, přičemž mění jejich pořadí tak, aby odpovídalo
pořadí používaném EC. Tímto způsobem lze používat skvělé CM fonty
ve formátu Type 1, které jsou na většině systémů dostupné. Jelikož
font je nyní v~kódování T1, dělení slov pro latinkové jazyky bude
fungovat správně. Jedinou nevýhodou je, že v~Acrobat Readeru nelze
umělé AE znaky vyhledávat, takže akcentované znaky v~dokumentu
pomocí příkazu \texttt{Find} nenajdete.

Podobným řešením pro ruštinu je použití virtuálních fontů C1,
dostupných na \url{ftp://ftp.vsu.ru/pub/tex/font-packs/c1fonts}.
Fonty kombinují standardní Type~1 fonty CM z~kolekce Bluesky
a~Type~1 fonty CMCYR z~kolekce Paradissa a~BaKoMa, které jsou
všechny dostupné z~CTAN. Fonty Paradissa (a~potažmo C1 fonty)
obsahují jen ty znaky Cyriliky, které se používají v~ruštině.

Můžete také použít jiné \PSi{} Type~1 fonty, např. některé z~těch,
které jsou součástí instalace Acrobat Readeru. Protože znaky
těchto fontů mají jiné velikosti, rozložení textu stránek vašeho
dokumentu bude jiné. Obecně budou tyto fonty zabírat více místa
než CM fonty, které jsou velmi úsporné. Dokument také
nebude vypadat tak soudržně, protože Times, Helvetica a~Courier
(hlavní kandidáti pro použití) nebyly navrženy pro dobrou
\uv{spolupráci} mezi sebou v~jednom dokumentu.

K~dispozici jsou dvě sady fontů: \pai{pxfonts} (jejíž hlavním
fontem pro text je \emph{Palatino}) a~balík \pai{txfonts}
(hlavní font \emph{Times}). Abyste je mohli použít, stačí vložit
následující řádky do preambule svého dokumentu:

\begin{code}
\begin{verbatim}
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage{pxfonts}
\end{verbatim}
\end{code}

Pozn.: Po zpracování dokumentu se v~\texttt{.log} souboru objeví
řádky typu
\begin{verbatim}
Warning: pdftex (file eurmo10): Font eur... not found
\end{verbatim}
Tato varování říkají, že font použitý v~dokumentu nebyl nalezen. To
je problém a~musíte ho nějak vyřešit. Jinak totiž výsledný PDF dokument
\emph{nemusí vůbec zobrazit stránky s~chybějícími znaky}.

Nedostupnost rodin EC fontů v~kvalitě podobné
CM fontům ve formátu Type~1 vedla k~vytvoření fontů Latin Modern (LM),
které jsou nyní k~dispozici. Tyto fonty řeší problémy popsané výše.
Je-li vaše \TeX ová instalace aktuální, nejspíš tyto fonty obsahuje
a~vám stačí přidat 
\begin{code}
\begin{verbatim}  
\usepackage{lmodern}
\usepackage[T1]{fontenc} 
\usepackage{textcomp}
\end{verbatim}
\end{code}
do preambule svého dokumentu a~můžete s~jejich pomocí vytvářet vynikající
PDF výstup s~plnou podporou všech znaků latinské abecedy.


\subsection{Používání grafiky}
\label{ssec:pdfgraph}

Na vkládání grafiky do dokumentů je nejlepší balík \pai{graphicx}
(viz strana~\pageref{eps}). Při použití tohoto balíku
s~pdf\LaTeX em je potřeba v~příkazu \verb+\usepackage+ uvést
\texttt{pdftex} jako hodnotu nepovinného parametru \emph{driver}:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\usepackage[pdftex]{color,graphicx}
\end{verbatim}
\end{code}
V~ukázce jsme také nahráli balík \textsf{color} (použití barev
v~dokumentech vystavených na webu je dnes běžné).

Použití grafiky v~Pdf\LaTeX u má ale jeden
problém: Pdf\LaTeX{} neumí zpracovat grafické soubory \EPSi{}.
Pokud v~příkazu \ci{includegraphics} neuvedete příponu souboru,
\pai{graphicx} si ji odvodí podle nastavení parametru \emph{driver}.
Pro \texttt{pdftex} lze použít jeden z~formátů \texttt{.png},
\texttt{.pdf}, \texttt{.jpg} nebo \texttt{.mps}
(\MP\index{metapost@\MP}) -- ale \emph{ne} \texttt{.eps}.

Nejjednodušším řešením je zkonvertovat váš EPS soubor do formátu
PDF pomocí utility \texttt{epstopdf}, která je dostupná na mnoha
systémech. Tento postup je vhodné použít pro vektorovou grafiku.
Pro bitmapy (fotky, naskenované obrázky, atd.) je lepší
použít formát PNG (ideální pro obrázky s~málo barvami, např.
u~snímků obrazovky, angl. screenshot) nebo JPEG (ideální pro fotky, které ukládá velmi
úsporně).

Na kreslení geometrických obrázků lze použít speciální programy,
např. \MP\index{metapost@\MP}, který je součástí většiny \TeX ových
distribucí a~je podrobně zdokumentován.

\subsection{Hypertextové odkazy}
\label{ssec:pdfhyperref}

Balík \pai{hyperref} dokáže všechny reference v~dokumentu přeměnit
na hypertextové odkazy. Jediné, co musíte udělat, je přidat následující
řádku \emph{na konec} preambule svého dokumentu:
\verb+\usepackage[pdftex]{hyperref}+

Chování balíku \pai{hyperref} je možno přizpůsobit pomocí mnoha
nastavení:
\begin{itemize}
\item buď uvedenými jako seznam oddělený čárkami (za volbou \verb+pdftex+) \\
  \verb+\usepackage[pdftex]{hyperref}+
\item nebo na nových řádcích pomocí příkazu
  \verb+\hypersetup{+\emph{options}\verb+}+.
\end{itemize}

Jediným povinným nastavením je \texttt{pdftex}.
Pomocí ostatních, nepovinných, nastavení lze změnit implicitní
chování.\footnote{Balík \pai{hyperref} není omezen pouze na práci
s~\pdfTeX em. Lze ho nakonfigurovat tak, aby vkládal specifické PDF
informace do DVI výstupu \uv{normálního} \LaTeX u. DVI výstup
je následně přesunut do souboru PS (pomocí \texttt{dvips}), odkud
ho při konverzi PS do PDF  umí získat Adobe Distiller.
}
V~následujícím seznamu jsou implicitní hodnoty vytištěny italikou.

\begin{flushleft}
\begin{description}
  \item [\texttt{bookmarks (=true,\textit{false})}] při zobrazování
   dokumentu zobrazí, resp. skryje panel s~bookmarky.
  \item [\texttt{unicode (=false,\textit{true})}] umožňuje používat
    v~bookmarcích Acrobat Readeru znaky nelatinkových jazyků.
  \item [\texttt{pdftoolbar (=true,\textit{false})}] zobrazí, resp.
    skryje v~AR panel nástrojů.
  \item [\texttt{pdfmenubar (=true,\textit{false})}] zobrazí, resp.
    skryje v~AR menu.
  \item [\texttt{pdffitwindow (=false,\textit{true})}] přizpůsobí
    počáteční zvětšení prohlíženého PDF dokumentu.
  \item [\texttt{pdftitle (=\{text\})}] nastavuje titul, který je
    zobrazen v~okně \texttt{Informace o~dokumentu} AR.
  \item [\texttt{pdfauthor (=\{text\})}] nastavuje jméno autora
    daného dokumentu.
  \item [\texttt{pdfnewwindow (=false,\textit{true})}] specifikuje,
    jestli se má otevřít nové okno ve chvíli, kdy následujeme odkazy
    mířící mimo aktuální dokument.
  \item [\texttt{colorlinks (=false,\textit{true})}] specifikuje,
    zda odkazy mají být obklopeny barevnými rámy (\texttt{false})
    nebo zda mají být obarveny texty odkazů (\texttt{true}). Barva
    odkazů se dá zadat pomocí následujících nastavení (ukázány
    jsou i~implicitní hodnoty):
    \begin{description}
    \item [\texttt{linkcolor (=red)}] barva vnitřních odkazů
      (sekce, stránky, atd.),
    \item [\texttt{citecolor (=green)}] barva odkazů na citace
      (bibliografie),
    \item [\texttt{filecolor (=magenta)}] barva odkazů na soubory,
    \item [\texttt{urlcolor (=cyan)}] barva URL odkazů
      (mail, web).
    \end{description}
\end{description}
\end{flushleft}

Pokud vám implicitní nastavení vyhovuje, použijte
\begin{code}
\begin{verbatim}
\usepackage[pdftex]{hyperref}
\end{verbatim}
\end{code}

Chcete-li mít seznam bookmarků otevřený a~odkazy barevné
(část parametru \texttt{=true} je nepovinná), použijte:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\usepackage[pdftex,bookmarks,colorlinks]{hyperref}
\end{verbatim}
\end{code}

Barevným odkazům je lépe se vyhnout v~případě, že plánujeme náš PDF dokument
tisknout (barvy odkazů jsou po černobílém vytištění vidět jako
odstíny šedé a~špatně se čtou). Místo toho se můžou použít
barevné rámečky, které vytištěné nejsou:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\usepackage{hyperref}
\hypersetup{colorlinks=false}
\end{verbatim}
\end{code}
\noindent nebo nastavit černou barvu odkazů:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\usepackage{hyperref}
\hypersetup{colorlinks,%
            citecolor=black,%
            filecolor=black,%
            linkcolor=black,%
            urlcolor=black,%
            pdftex}
\end{verbatim}
\end{code}

Když chcete jen zadat informaci pro \texttt{Informaci o~dokumentu},
použijte:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\usepackage[pdfauthor={Pierre Desproges},%
            pdftitle={Des femmes qui tombent},%
            pdftex]{hyperref}
\end{verbatim}
\end{code}

\vspace{\baselineskip}

Kromě automatického přidání hypertextových odkazů pro křížové odkazy je také
možné začlenit odkazy explicitně pomocí
\begin{lscommand}
\ci{href}\verb|{|\emph{url}\verb|}{|\emph{text}\verb|}|
\end{lscommand}

\newpage
Například kód:
\begin{code}
\begin{verbatim}
The \href{http://www.ctan.org}{CTAN} website.
\end{verbatim}
\end{code}
vyprodukuje výstup: The \href{http://www.ctan.org}{CTAN} website.;
kliknutím na název serveru přejdete na webovou stránku serveru CTAN.

Ukazuje-li odkaz na lokální soubor, použijte příkaz \ci{href}:
\begin{code}
\begin{verbatim}
Celý dokument je uložen \href{manual.pdf}{zde.}
\end{verbatim}
\end{code}
Tím vytisknete text \uv{Celý dokument je uložen \textcolor{cyan}{zde.}}.
Kliknutím na slovo \uv{\textcolor{cyan}{zde.}} otevřeme soubor
\texttt{manual.pdf}. Jméno souboru se bere lokálně k~aktuálnímu dokumentu.

Chce-li autor článku, aby mu čtenáři mohli rychle poslat email, může
  napsat příkaz \ci{href} do příkazu \ci{author} na titulní stránce
  dokumentu:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\author{Mary Oetiker $<$\href{mailto:mary@oetiker.ch}%
       {mary@oetiker.ch}$>$
\end{verbatim}
\end{code}
Kromě toho, že je nyní emailová adresa přítomna v~PDF odkazu, je i~vysázena
na stránce, abychom o~ni po vytištění dokumentu nepřišli.

\subsection{Problémy s~odkazy}

Varování podobné tomuto:
\begin{verbatim}
! pdfTeX warning (ext4): destination with the same
  identifier (name{page.1}) has been already used,
  duplicate ignored
\end{verbatim}
se začnou objevovat v~případě, že je číselný registr reinicializován,
např. použitím příkazu \ci{mainmatter} z~třídy dokumentů
\texttt{book}. Ten reinicializuje registr s~číslem stránky na jedničku.
Ale protože i~předmluva knihy má číslo stránky~1, žádný odkaz
na \uv{stranu~1} už není unikátní. Proto ona hláška
\verb+duplicate ignored+, duplicitní registr byl ignorován.

Přidáním \texttt{plainpages=false} mezi nastavení hyperref vše napravíme.
To ale bohužel pomůže jen s~číselníky stran.
Radikálnějším řešením je nastavení \texttt{hypertexnames=false},
ale to zase způsobí, že odkazy na stránky v~indexu přestanou fungovat.

\subsection{Problémy s~bookmarky}

Text zobrazený bookmarky vždy nevypadá tak, jak bychom čekali.
Book\-mark může zobrazit jen \uv{obyčejný text} a~k~dispozici máme
tedy mnohem méně znaků než u~textu dokumentu. Hyperref si
obyčejně takového problému všimne a~upozorní na něj:
\begin{code}
\begin{verbatim}
Package hyperref Warning: 
Token not allowed in a PDFDocEncoded string:
\end{verbatim}
\end{code}
Řešením je uvést kromě \uv{\LaTeX ového textu}, který nemusí jít
použít v~book\-mar\-ku, i~\uv{zjednodušený text}, který naopak
v~bookmarku použít půjde:
\begin{lscommand}
\ci{texorpdfstring}\verb|{|\emph{\TeX{} text}\verb|}{|\emph{Bookmark Text}\verb|}|
\end{lscommand}


Matematické vzorce jsou typickými kandidáty pro problémy tohoto
typu. Díky konstrukci:
\begin{code}
\begin{verbatim}
\section{\texorpdfstring{$E=mc^2$}%
        {E = mc ** 2}}
\end{verbatim}
\end{code}
bude v~bookmarku místo \uv{\LaTeX ového textu} \verb+\section{$E=mc^2$}+
použit \uv{zjednodušený text} \uv{E=mc2}.

Změny barev také nelze jednoduše promítnout do bookmarku:
\begin{code}
\verb+\section{\textcolor{red}{Red !}}+
\end{code}
vyprodukuje řetězec \uv{redRed!}. Příkaz \verb+\textcolor+ je ignorován,
ale jeho argument (\uv{red}) se vytiskne).

Použijete-li
\begin{code}
\verb+\section{\texorpdfstring{\textcolor{red}{Red !}}{Red\ !}}+
\end{code}
výsledek bude mnohem lépe čitelný.

Pokud svůj dokument píšete v~unicode, můžete použít nastavení 
\verb+unicode+ balíku \pai{hyperref}, které umožňuje používat
v~bookmarku unicode znaky. To vám dává mnohem větší výběr znaků
pro použití v~\ci{texorpdfstring}.

\subsubsection{Kompatibilita zdrojových kódů pro \LaTeX{} a~pdf\LaTeX{}}
\label{sec:pdfcompat}

Až na několik %pár 
málo výjimek by váš \LaTeX ový zdrojový kód měl jít přeložit
jak \LaTeX em, tak pdf\LaTeX em. Hlavní z~těchto
výjimek je vkládání grafiky. Jednoduchým řešením je
při použití příkazu \ci{includegraphics} příponu souborů \emph{neuvádět}.
Při překladu pomocí \uv{normálního} \LaTeX u
se potom použije soubor s~daným jménem a~příponou \texttt{.eps},
zatímco při překladu pomocí pdf\LaTeX u se použije jedna z~přípon
\texttt{.png}, \texttt{.pdf}, \texttt{.jpg} nebo \texttt{.mps}
(v~tomto pořadí). Je samozřejmě nutné, aby příslušný soubor byl
přítomen v~pracovním adresáři.

Chcete-li ve svém dokumentu použít jiný zdrojový kód podle toho,
jestli se dokument překládá \LaTeX em nebo pdf\LaTeX em, můžete
použít balík \hbox{\pai{ifpdf}}%
\footnote{Více informací vysvětlujících proč použít tento
   balík je dostupných na stránce \TeX{} FAQ:
   \url{http://www.tex.ac.uk/cgi-bin/texfaq2html?label=ifpdf}}.
Pokud tento balík ještě nemáte nainstalovaný, asi používáte
MiK\TeX{}, který ho ale doinstaluje automaticky sám, až se ho
poprvé budete snažit použít. Tento balík definuje příkaz
\ci{ifpdf}, pomocí kterého snadno napíšete obě verze kódu
(\uv{DVI verzi} i~\uv{PDF verzi}). V~následujícím
příkladu chceme, aby PostScriptová (\uv{normální}) verze byla
černobílá (tuto verzi plánujeme tisknout a~nechceme utrácet
na barvě) a~PDF verze (kterou budeme prohlížet jen na monitoru)
barevná.
% running on pdfTeX?
% add hyperlinks
\begin{code}
\begin{verbatim}
\RequirePackage{ifpdf} % Spouští se pdfTeX?
\ifpdf                 % Ano, spouští.
  \documentclass[a4paper,12pt,pdftex]{book}
\else                  % Ne, není tomu tak.
  \documentclass[a4paper,12pt,dvips]{book}
\fi

\ifpdf % Používá-li se pdfTeX, zařaď Latin Modern.
  \usepackage{lmodern}
\fi
\usepackage[bookmarks, % Přidávejme záložky...
            colorlinks,
            plainpages=false]{hyperref}                    
\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[english]{babel}
\usepackage{graphicx}
...
\end{verbatim}
\end{code}
V~příkladu nahráváme balík \pai{hyperref} i~při překladu
\uv{normální} verze. To proto, aby příkaz \ci{href} fungoval i~tam
a~nemuseli jsme všechna jeho použití uvádět podmíněně.

V~dnešních distribucích (např. \TeX~Live) program \TeX{} ve skutečnosti
ukazuje na program pdf\TeX. Rozlišení, jestli jako výstup produkovat 
DVI nebo PDF je učiněno na základě použitých nastavení třídy dokumentu.
Kódem z~předchozího příkladu získáte PDF výstup při použití
\verb|pdflatex| a~DVI výstup při použití \verb|latex|.

\section{Vytváření prezentací}
\label{sec:beamer}
\secby{Daniel Flipo}{Daniel.Flipo@univ-lille1.fr}
Výsledky své vědecké práce můžete prezentovat buď na tabuli, nebo
pomocí připravené prezentace ze svého notebooku.

\wi{\pdfLaTeX} a~třída \pai{beamer} dohromady umožňují vytvářet
PDF prezentace, které vypadají lépe než ty vytvořené pomocí
PowerPointu a~jednodušeji se používají, protože Acrobat Reader
je dostupný na mnohem více platformách než PowerPoint.

Třída \pai{beamer} používá balíky \pai{graphicx}, \pai{color}
a~\pai{hyperref} s~hodnotami nastavení vhodnými pro prohlížení
dokumentu na monitoru.
%La figure~\ref{fig:pdfscr} contient un exemple de fichier minimal ŕ
%compiler avec \wi{pdf\LaTeX} et le 
%résultat produit.

% Écran capturé par ImageMagick (man ImageMagick) fonction « import »
% et convertie en jpg toujours par ImageMagick.

%Simple Presentation

\begin{figure}[htbp]
\begin{verbatim}
\documentclass[10pt]{beamer}
\mode<beamer>{%
  \usetheme[hideothersubsections,
            right,width=22mm]{Goettingen}
  }

\title{Moje prezentace\ldots}
\author[D. Flipo]{Daniel Flipo}
\institute{U.S.T.L. \& GUTenberg}
\titlegraphic{\includegraphics[width=20mm]{USTL}}
\date{2005}

\begin{document}

\begin{frame}<handout:0>
  \titlepage
\end{frame}

\section{Příklad}

\begin{frame}
  \frametitle{Co dělat v~neděli odpoledne}
  \begin{block}{Je možné\ldots}
    \begin{itemize}
      \item jít na vycházku se psem\dots \pause
      \item číst knihu\pause
      \item škádlit kočku\pause
    \end{itemize}
  \end{block}
  a~mnoho dalšího\ldots
\end{frame}
\end{document}
\end{verbatim}
  \caption{Ukázkový kód použití třídy \pai{beamer}.}
  \label{fig:code-beamer}
\end{figure}

Přeložením kódu z~obrázku~\ref{fig:code-beamer} %\index{\pdfLaTeX} 
\pdfLaTeX em
získáte PDF soubor s~titulní stránkou následovanou stránkou
obsahující několik položek, které budou zobrazovány po jedné
během procházení prezentací.

Výhodou \paih{beamer}\textsf{beameru} oproti podobným balíkům je, že vytváří přímo PDF
soubor (na rozdíl od balíku \pai{prosper}, pomocí kterého lze vytvořit
PostScript soubor) a~nevyžaduje následné úpravy (na rozdíl od balíku
\pai{ppower4}).

Pomocí třídy \pai{beamer} můžete ze stejného zdrojového souboru vytvořit
několik verzí (módů) svého dokumentu. Zdrojový soubor může obsahovat
speciální instrukce (v~lomených závorkách) pro jednotlivé módy.
Toto jsou dostupné módy:
\begin{description}
\item[beamer] pro prezentace (o~kterých jsme mluvili dosud),
\item[trans] pro slajdy,
\item[handout] pro verzi pro tisk.
\end{description}
Implicitním módem je \texttt{beamer}. Změnu lze udělat globálním
nastavením jiného módu, např.
\verb|\documentclass[10pt,handout]{beamer}|, pro tvorbu doplňujících podkladů řečníkovi k~prezentaci. %letáků.

Vzhled prezentace na monitoru závisí na tématu, které si zvolíte. Na výběr
máte témata dodávaná ve třídě \verb+beamer+, nebo si můžete téma sami vytvořit.
Více informací najdete v~souboru \texttt{beameruserguide.pdf} -- obsáhlé dokumentaci
třídy \verb+beamer+.

Podrobněji se teď podívejme na kód na obrázku~\ref{fig:code-beamer}.

Pro obrazovkovou verzi prezentace (\verb|\mode<beamer>|) jsme si zvolili
téma \emph{Goettingen}, které má navigační panel zaintegrován
do obsahu. Nastavit lze velikost panelu (v~našem případě 22~mm) a~jeho
pozici (zde na pravé straně textu). Nastavení \emph{hideothersubsections}
ukazuje jména kapitol a~podsekce aktuální kapitoly. Módy \verb|\mode<trans>|
a~\verb|\mode<handout>| nemají žádné speciální nastavení a~používají
tedy standardní vzhled.

Příkazy \verb|\title|, \verb|\author|, \verb|\institute|
a~\verb|\titlegraphic| o~jednom povinném parametru nastavují obsah titulní stránky.
Nepovinné parametry příkazů \verb|\title[]{}| a~\verb|\author[]{}|
umožňují zadat speciální verzi titulku a~jména autora pro
zobrazení na panelu tématu \emph{Goettingen}.

Tituly a~podtituly jsou v~panelu vytvořeny pomocí normálních příkazů
\verb|\section| a~\verb|\subsection|, které uvedete
\emph{mimo} prostředí \ei{frame}.

Málé navigační ikony na spodu obrazovky umožňují navigovat dokument.
Jejich přítomnost nezávisí na vybraném tématu.

Obsah každého slajdu (resp. obrazovky) musíme umístit
do prostředí \ei{frame}. Nepovinný parameter v~lomených
závorkách (\verb|<| a~\verb|>|) může zamezit tomu, aby konkrétní
frame byl v~jedné z~verzí použit. V~našem příkladu by
díky \verb|<handout:0>| v~letákové verzi nebyla použita první stránka.

Důrazně se doporučuje uvádět titul každého slajdu (kromě titulního
slajdu) -- pomocí příkazu \verb|\frametitle{}|. Pokud potřebujete
i~podtitul, použijte prostředí \ei{block}, jak je vidět v~příkladu.
Všimněte si, že příkazy pro sekce (\verb|\section|, \verb|\subsection|)
nevytvářejí žádný výstup na vlastním slajdu.

Příkaz \verb|\pause| v~prostředí itemize umožňuje odhalovat položky
postupně. 

Další prezentační efekty lze dosáhnout příkazy
\verb|\only|, \verb|\uncover|, \verb|\alt| a~\verb|\temporal|.
V~mnoha místech lze použít ostré závorky pro další přizpůsobení
prezentace.

%Důrazně doporučujeme
Můžeme doporučit projít a~přečíst si \texttt{beameruserguide.pdf} --
dokumentaci k~třídě \verb+beamer+ -- abyste získali úplný obrázek o~možnostech této třídy.
Na vývoji Beameru se stále pokračuje, nejnovější informace můžete získat
na domovské webové stránce:\par
\url{http://latex-beamer.sourceforge.net/}

% Local Variables:
% TeX-master: "lshort2e"
% mode: latex
% mode: flyspell
% End: