summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex')
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex71
1 files changed, 71 insertions, 0 deletions
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..174d051855
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex
@@ -0,0 +1,71 @@
+
+\Article [6] % Kdo byl \x/Darius/ Médský?
+
+\Cite A
+{Ani v literatuře a umění nebude nikdo, kdo si zakládá na originalitě, nikdy originální: zatímco když se jenom snažíte říkat pravdu (a nezáleží vám na tom, kolikrát už byla řečena), stanete se v devíti případech z deseti originálními, ani si toho nevšimnete.
+\quotedby {C. S. Lewis}
+}
+
+
+%\swapCites
+
+Poprvé je zmíněn v \<5:31>. Někteří (hlavně kritičtí, tj. liberální) teologové, zastánci pozdního (tzv. \uv{makabejského}) datování vzniku knihy \x/Daniel/ (podle nich kolem roku 165 př.Kr.), tvrdí, že
+(1) \x/Darius/ Médský
+\insertCite A\left \
+nikdy neexistoval, protože v jiných starověkých dokumentech není zmíněn; (2) jméno \x/Darius/ použil neznámý makabejský autor, špatně obeznámený s perskou
+historií, a zaměnil ho s legendárním \x/Dariem/ I. (255--484) Perským (nikoliv Médským); (3) autor se chybně domníval, že Babylón dobyla Médea, nikoliv Persie, a že pod vedením tohoto
+legendárního \uv{\x/Daria/} Médové vládli světovému impériu několik let, než padlo do rukou Peršanům.
+
+Díky tomu mohou advokáti makabejského (pozdního) data tvrdit, že čtyři království z \x/Nabuchodonozor/ova snu (<Da 2>) jsou (1) babylónské; (2) médské; (3) perské a (4) řecké, což
+jim poskytuje výhodu omezení horizontu \x/Daniel/ových proroctví ne dále než do roku 165 př.Kr. (Pokud by kniha vznikla až v této době, všechna údajná \uv{proroctví} by se dala vysvětlit zpětným pohledem na historické události {\it poté,\/} co nastaly. Problém s tradiční identifikací čtvrtého království coby Říma pro liberály spočívá v tom, že takový pohled předpokládá skutečné pravé prediktivní proroctví, což racionalistický vyšší kriticismus zásadně nepřipouští.)
+Udržitelnost hypotézy makabejského data proto závisí na výše uvedeném vysvětlení \uv{\x/Daria/ Médského} (protože podle tohoto vysvětlení existuje médské království před perským).
+Proto je tato postava velmi důležitá; její identifikace má závažné teologické důsledky.
+
+Peršan \x/Darius/ I., syn Hystapesův, však nemůže být ztotožněn s \x/Dariem/ Médským hned z několika důvodů:
+
+\begitems \style n
+
+* \x/Darius/ I. byl rodem Peršan, bratranec krále \x/Cýr/a; nebyl to v žádném případě Méd.
+\insertCite A\right
+* \x/Darius/ I. byl mladík kolem dvaceti let, když zavraždil podvodníka Gaumatu (který se vydával za \x/Cýr/ova syna Smerdise) v roce 522 př.Kr. Nemohlo mu být 62 (\<5:31>).
+* \x/Darius/ I. nebyl králem Babylóna před \x/Cýr/em, jak tvrdí liberální teorie. Samostatným vládcem se stal až sedm let po \x/Cýr/ově smrti (srv. <Ezd 4:5>).
+* Taková zmatenost ohledně národnosti a časové posloupnosti \x/Daria/ a \x/Cýr/a byla v helenistickém světě druhého století př.Kr. absolutně nemyslitelná.
+Studenti museli číst Xenofóna, Hérodota a další řecké historiky pátého a čtvrtého století př.Kr. Od Xenofóna a Hérodota máme informace o \x/Cýr/ovi a \x/Dariov/i.
+Jakýkoliv řecky píšící autor, který by umístil \x/Daria/ před \x/Cýr/a, by ukončil svou spisovatelskou kariéru výsměchem veřejnosti; nikdo by ho už nikdy nebral vážně.
+
+\enditems
+
+\x/Darius/ Perský (<Ezd 4:5>) a \x/Darius/ Médský (<Da 5:31>) tedy nemají spolu nic do činění; zmatek je pouze na straně zastánců teorie pozdního data, nikoliv na straně autora knihy \x/Daniel/.
+
+Nicméně je pravda, že archeologie dosud neobjevila žádnou zmínku o \uv{\x/Dariov/i Médském} z doby, kdy žil, mimo Bibli.
+(Až do devatenáctého století totéž platilo o \x/Balsazar/ovi, místokráli, zastupujícím svého otce Nabonida. Kritičtí teologové, zastávající makabejské datování, tvrdili, že
+\x/Balsazar/ je další fiktivní postava v \x/Daniel/ovi, dokud nebyly objeveny babylónské tabulky z jeho doby, potvrzující, že \x/Balsazar/ sloužil jako mladší král v posledních letech vlády svého otce Nabonida. Srv. <"pozn." 5:1>n).
+
+Přesto \x/Daria/ Médského dokážeme identifikovat.
+V knize \x/Daniel/ je několik náznaků, že \x/Darius/ nebyl svrchovaným králem, ale že byl dočasně dosazen na trůn nějakou vyšší autoritou.
+Ve verši \<9:1> čteme, že \uv{byl učiněn králem}. Je zde použit pasivní kořen {\it hofal\/} u slovesného tvaru \uv{homlak} (\Homlak) namísto běžného \uv{malak} (\Malak\ \uv{stal se králem}), používaného v kontextu získání trůnu dobytím nebo dědictvím (např. <1Sa 13:1>).
+Podobně ve verši \<5:31> čteme, že \x/Darius/ \uv{\x/ujal království/} (\uv{qabbel} \Qabbel), jako kdyby mu bylo svěřeno vyšší autoritou.
+
+Samotné jméno \x/Darius/ (staropersky {\it Da-ri-ya-(h)u-(ú-)iš\/} \Dariahuuish, hebr. \Dariawush) je zřejmě příbuzné s {\it dara,\/} které se v avestánštině (mrtvý severovýchodní staroíránský jazyk) objevuje jako
+výraz pro \uv{krále}. Podobně jako označení {\it augustus\/} mezi Římany, mohlo být i přízvisko {\it dārayawush\/} (\uv{královský}) zvláštním čestným titulem, který
+mohl sloužit i jako vlastní jméno, podobně jako české příjmení \uv{Král}.
+
+Zdá se tedy, že záhy po porážce Babylóna médo-perskými vojsky si \x/Cýr/ovu osobní přítomnost vynutila jiná fronta jeho rozpínajícího se impéria. Jevilo se mu tedy jako účelné
+svěřit království Gubarovi-\x/Dariov/i i s titulem Král Babylóna, aby panoval přibližně rok, než se \x/Cýros/ osobně vrátí ke své korunovační slavnosti v Mardukově chrámu.
+Po tomto roce vlády v roli místokrále zůstal \x/Darius/ správcem Babylóna, ale koruna byla odevzdána jeho nadřízenému vládci \x/Cýr/ovi (který ji později předal svém nejstaršímu synovi Kambýsésovi, srv. \<"pozn." 11:2>n, při korunovaci králem Babylóna).
+
+Tento scénář podporuje text knihy tím, že \x/Daniel/ nikde neuvádí žádný pozdější rok \x/Dariov/y vlády než \uv{první} (<9:1>), což indikuje její velmi krátké trvání.
+I kdyby to mělo znamenat, že jeden rok patřila vláda Médům (víme, že tomu tak nebylo; patřila Peršanu \x/Cýr/ovi), jednoletá říše by sotva mohla uhájit svou legitimní
+pozici coby království číslo dvě v řadě impérií výrazně trvanlivějších: babylónské vydrželo 73 let, perské 208 let, řecké by v roce 165 př.Kr. mělo za sebou 167 své existence.
+
+Kromě toho slovní hříčka \x/Daniel/ovy interpretace nápisu na zdi v <5:28>, která spojuje dva významy stejného kořene P--R--S (\PRS): {\it p$^e$r\char238
+sat\/} (\Persat\ \uv{rozděleno}) a
+{\it pārās} (\LaMedeUParas\ \uv{dáno Médům a Peršanům}), zároveň ujišťuje, že autor knihy psal v přesvědčení, že království číslo jedna (babylónské) přechází pod
+nadvládu Peršanů již spojených s Médy a tím se stává královstvím číslo dvě. Kniha \x/Daniel/ neponechává žádný prostor pro kritickou spekulaci o dřívějším médském království, které
+údajně mohl mít autor knihy na mysli.
+
+Čtvrté království je pak Řím, jediné, které dokázalo pokořit Řecko (<2:40>), a během jehož existence vzniklo Božím zásahem království věčné, jemuž nebude konce (<2:44>) -- církev.
+(Srv. graf \ref[danielovyvize] na str. \pgref[danielovyvize]).
+
+\endinput
+