summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectT.html
blob: 9155300afda526e6db156aa420c5fc86667e5552 (plain)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
<HTML>
<HEAD>
<META HTTP-EQUIV="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
<TITLE>Souèasný vývoj</TITLE>
<STYLE TYPE="text/css">
<!--
  ol.section li { font-size:large;font-weight:bold;margin-top:1em; }
  ul.question li { font-size:medium;font-weight:normal;margin-top:.2em; }
-->
</STYLE>
</HEAD>
<BODY BACKGROUND="images/back_narrow.gif"
BGCOLOR="#ffffff"
TEXT="#000000"
LINK="#900000"
ALINK="#C14242"
VLINK="#D30000">
<TABLE BORDER=0>
<TR><TD width=30>&nbsp;&nbsp;&nbsp;</TD>
<TD><TABLE width="100%" BORDER=0>
<TR><TD valign="middle" align="center"><FONT SIZE="+2"><B>Souèasný vývoj</FONT></TD><TD align="right">
<a href="http://www.cstug.cz/"><IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"></a><BR>
</TD></TR></TABLE></TD></TR>
<TR><TD></TD><TD></TD></TR>
<TR><TD></TD><TD><HR></TD></TR>
 <TR><TD></TD><TD>
        <P>

<P>
NFSS bylo roz¹íøením LaTeXu napsané Frankem Mittelbachem a
Rainerem Schöpfem. Je popsáno v&nbsp;TUGboatu, 1989, Vol 10(2).
V&nbsp;èe¹tinì
je filosofie makra popsána na str.&nbsp;66&ndash;70 knihy Petra Ol¹áka
<EM>Typografický systém TeX</EM>.  V&nbsp;tradièní sazbì jsou písma
popsána ètyømi parametry: <EM>rodina písma</EM> (family) (napø.&nbsp;computer
modern), <EM>duktus</EM> (series) (tj.&nbsp;svìtlost èi temnost písma),
<EM>varianta</EM> (shape) (napø.&nbsp;kurzíva) a&nbsp;<EM>stupeò</EM> (size)
(napø.&nbsp;10pt).
NFSS zavádí mechanismus, který umo¾òuje u¾ivateli nezávisle mìnit
libovolný z&nbsp;tìchto parametrù.
NFSS umo¾òuje pomìrnì snadno u¾ívat nestandardní fonty
(napø.&nbsp;PostScriptové fonty) v&nbsp;LaTeXu a&nbsp;jednodu¹e mìnit
matematické fonty.  Makro umo¾òuje rovnì¾ dynamické naèítání
fontù (tj.&nbsp;nikoliv v&nbsp;dobì tvorby formátu, ale a¾ pøi formátování
dokumentu).

<P>
Jeliko¾ verze LaTeXu&nbsp;2.09  ji¾ není udr¾ována a&nbsp;vylep¹ována,
název NFSS se stal zavádìjícím, proto¾e nyní vlastnì
neexistuje ¾ádný &bdquo;starý&ldquo; zpùsob výbìru fontu, se kterým by tento
nový mohl kontrastovat, nebo» LaTeX (tj.&nbsp;LaTeX&nbsp;2e) v&nbsp;sobì NFSS zahrnuje.

<P>
<P><A NAME="Q-latex2e"><HR><H3>LaTeX&nbsp;2e (nový standard LaTeXu)</H3></A>

<P>
LaTeX&nbsp;2e je nová verze balíku maker LaTeX, která je
pøipravena a&nbsp;rozvíjena tvùrèí skupinou projektu
LaTeX3. Testovací fáze  LaTeXu&nbsp;2e zaèala
v&nbsp;èervnu roku 1994 a&nbsp;je nyní standardem LaTeXu. LaTeX&nbsp;2.09
 není ji¾ více podporován.

<P>

<P>
LaTeX&nbsp;2e je zpìtnì kompatibilní s&nbsp;LaTeXem&nbsp;2.09, ale má navíc
nìkteré nové vlastnosti:
<UL>
 <LI>  <A HREF="sectT.html#Q-NFSS">Makro NFSS (The New Font Selection Scheme)</A>
  se stává standardem.
 <LI> SliTeX je nyní do nìj zahrnut, tak¾e není potøeba
      pou¾ívat zvlá¹tního formátu.
 <LI> Lep¹í ovládání plovoucích objektù (prostøedí <CODE>figure</CODE> a
     <CODE>table</CODE>).
 <LI> Obsahuje dokumentované rozhraní pro autory nových stylù a
      tøíd (av¹ak zatím chybí obdobné rozhraní pro návrháøe vzhledu
      dokumentu)
 <LI> Roz¹íøené pøíkazy pro práci s&nbsp;boxy, napø. mo¾nost volby
      vý¹ky  minipage.
 <LI> Køí¾ový odkaz <CODE>\ref</CODE> mù¾e být  pou¾it v&nbsp;<CODE>\caption</CODE> bez
      ochrany pøíkazem <CODE>\protect</CODE>.
 <LI> <CODE>\newcommand</CODE> umo¾òuje definovat pøíkazy s&nbsp;jedním  volitelným
      argumentem.
 <LI> Standardní balík pro vkládání  grafiky a&nbsp;u¾ití barev.
</UL>

<P>
LaTeX&nbsp;2e je prùbì¾nì udr¾ován a&nbsp;vyvíjen, proto lze sepsat chyby
a&nbsp;tì¾kosti pøi jeho u¾ívání vyvoláním pøíkazu &bdquo;<CODE>latex&nbsp;latexbug</CODE>&ldquo;
a&nbsp;vygenerovanou zprávu zaslat na elektronickou adresu
<A HREF="mailto:latex-bugs@uni-mainz.de"><I>latex-bugs@uni-mainz.de</I></A>.

<P>
<P><A NAME="Q-LaTeX3"><HR><H3>Projekt LaTeX3</H3></A>

<P>
Tvùrèí skupina projektu LaTeX3 (viz
URL{http://www.latex-project.org/latex3.html}) je malá skupina dobrovolníkù,
jejich¾ cílem je vytvoøit nový systém pro sazbu dokumentù
zalo¾ený na zásadách, je¾ jsou obsa¾eny v&nbsp;souèasném LaTeXu
Leslieho Lamporta.
Tento nový systém zùstane volnì ¹iøitelný a&nbsp;bude
na v¹ech úrovních podrobnì zdokumentován.

<P>
Skupina projektu LaTeX3 ji¾ uvedla svùj první produkt,
 <A HREF="sectT.html#Q-latex2e">LaTeX&nbsp;2e (nový standard LaTeXu)</A>.
Balík maker vychází z&nbsp;pùvodního
Lamportova kódu  a&nbsp;je upraven tak, aby ho bylo mo¾no lépe
udr¾ovat a&nbsp;roz¹iøovat.

<P>
Prvním výrobkem týmu projektu LaTeX 3 byl LaTeX&nbsp;2e, který byl vydán v
roce 1994 (dnes se mu øíká prostì LaTeX, proto¾e je to jediná bì¾nì
dostupná verze).

<P>
LaTeX&nbsp;2e mìl spojit výhody rùzných verzí LaTeXu do jednoho programu,
zároveò ale autoøi nechtìli zmìnit nic, co nebylo nutné. To umo¾nilo týmu
zachovat jednu verzi LaTeXu soubì¾nì s vývojem LaTeXu 3.

<P>
Nìkteré star¹í èlánky diskutující, kterými smìry by se mìl LaTeX 3
vyvíjet, jsou k nalezení v adresáøi <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/info/ltx3pub">ltx3pub</A>. Dal¹í èlánky
podobného zamìøení mù¾ete nalézt na webové stránce tohoto projektu na URL
<A HREF="http://latex-project.org/articles.html"><CODE>http://latex-project.org/articles.html</CODE></A>. Na tomto webu také najdete
nìkteré experimentální kódy tohoto projektu. Prostøednictvím mailing
listu <CODE>latex-l</CODE> se mù¾ete zúèastnit diskuse o budoucnosti TeXu. Staèí se
pøihlásit prostøednictvím E-mailové zprávy obsahující 
&bdquo;subscribe
latex-l <va¹e jméno>&ldquo; na adresu <A HREF="mailto:listserv@urz.Uni.Heidelberg.de"><I>listserv@urz.Uni.Heidelberg.de</I></A>.

<P>

<P>
<P><A NAME="Q-SGML"><HR><H3>U¾ití TeXu k&nbsp;sazbì z&nbsp;SGML souborù</H3></A>

<P>
Jonathan Fine (<A HREF="mailto:J.Fine@pmms.cam.ac.uk"><I>J.Fine@pmms.cam.ac.uk</I></A>) vytváøí
software, který bude umo¾òovat TeXu sázet pøímo ze souborù
SGML.
Výsledkem práce by mìl být balík maker, jen¾, oproti døíve
zmínìným konverzním programùm (viz <A HREF="sectJ.html#Q-SGML2TeX">Pøevod z HTML èi SGML do TeXu</A>),
interpretuje pøímo zdrojový SGML soubor.

<P>

<P>
<P><A NAME="Q-omega"><HR><H3>Projekt Omega</H3></A>

<P>
Omega
je program vycházející z&nbsp;TeXu, který pracuje
s&nbsp;&bdquo;¹irokou&ldquo; vnitøní reprezentací znakù (podporuje plný Unicode verze&nbsp;3).
To umo¾òuje pracovat s&nbsp;vìt¹inou písem svìta bez komplikací
s&nbsp;jejich  kódováním.
Omega má také velmi mocný koncept vstupních a&nbsp;výstupních filtrù,
které u¾ivateli umo¾òují pracovat s&nbsp;existujícími
pøekódovávacími tabulkami, atd.
Dostupná je také emailová diskusní skupina: pro pøihla¹ení po¹lete spávu
&bdquo;<CODE>subscribe</CODE>&ldquo; na <A HREF="omega-request@omega.cse.unsw.edu.au"><CODE>omega-request@omega.cse.unsw.edu.au</CODE></A>

<P>
Omega byla poprvé vydána v&nbsp;listopadu 1996 pùdovními tvùrci projektu (John
Plaice a&nbsp;Yannis Haralambous), poslední verze je udr¾ována na CTANu.
Omega je v&nbsp;souèasnosti open source projektem, detaily <EM>cvs</EM>
repositáøe a&nbsp;jiné informace jsou na webovské stránce projektu
(URL{http://omega.cse.unsw.edu.au}).

<P>
Implementace Omegy
je dostupná jako èást distribucí teTeX, mikTeX, fpTeX a
CMacTeX (viz Otázku <A HREF="sectF.html#Q-TeXsystems">TeX/LaTeX pro rùzné poèítaèe</A>). Je také distribuována
jako souèást TeX Live CD-ROM (viz Otázku <A HREF="sectE.html#Q-CD">TeX na CDROMoch</A>).
Je té¾ dostupná na CTANu v adresáøi <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/systems/omega">omega</A>.

<P>
Domovská stránka projektu Omega je
<A HREF="http://omega.cse.unsw.edu.au:8080"><CODE>http://omega.cse.unsw.edu.au:8080</CODE></A>

<P>

<P>
<P><A NAME="Q-NTS"><HR><H3>Projekt <I>NTS</I></H3></A>

<P>
Projekt  <I>NTS</I> (New Typesetting System) poprvé spatøil svìtlo svìta
 na  Hamburgském setkání <EM>DANTE</EM>{} v&nbsp;roce 1992
jako odpovìï na úsilí vytvoøit nìco lep¹ího, ne¾ je TeX.
Cílem projektu není jen pouhé  roz¹íøení
TeXu, nebo», za prvé, vývoj TeXu byl Knuthem zastaven
(viz <A HREF="sectB.html#Q-texfuture">Jaká je budoucnost TeXu</A>),
a za druhé,
i kdyby bylo dovoleno dále vyvíjet program TeX, nìkteøí
èlenové týmu <I>NTS</I> cítí, ¾e se program ve své souèasné formì
k&nbsp;dal¹ímu vývoji prostì nehodí.
Aèkoli v¹ichni úèastníci projektu
jsou úzce spojeni a&nbsp;svázáni s&nbsp;TeXem, docházejí k&nbsp;závìru, ¾e
koneèný produkt bude mít s&nbsp;TeXem, kromì
filosofie, jen velmi málo spoleèného.

<P>
Nejprve,  navzdory výhradám vyjádøeným pøi zahajovacím setkání,
se skupina zamìøuje na roz¹íøení TeXu.
Úpravy a&nbsp;roz¹íøení se implementují do  TeXu za pomoci standardního
zmìnového souboru (change-file).  Tato roz¹íøení spolu s&nbsp;opravdovým
TeXem, vytvoøí systém nazvaný e-TeX, který by mìl být  100%
kompatibilní s&nbsp;TeXem. Nadto bude mo¾né
vytvoøit formát, jen¾ bude TeXem <EM>bez</EM> ve¹kerých úprav a&nbsp;roz¹íøení.

<P>
Nejnovìj¹í základní zdroj e-TeXu (t.j. change-file) je dostupný na
CTANu.  Implementace e-TeXu jsou také distribuovány na TeX&nbsp;Live
CD-ROMu (viz <A HREF="sectE.html#Q-CD">TeX na CDROMoch</A>) a&nbsp;s&nbsp;vìt¹inou moderních volnì dostupných distribucí
TeXu.

<P>
Projekt vytvoøil ensuremath{beta}-verzi TeXu napsanou (od zaèátka) v&nbsp;Javì.
Jeliko¾ to <EM>není</EM> TeX (v&nbsp;drobnostech je mírnì nekompatibilní),
je program znám jako <I>NTS</I>.  Jak by se dalo èekat, první reimplementace
bé¾í celkem pomalu, ale jeho operace byla veøejnì demonstrována
a&nbsp;ensuremath{beta}-verze je dostupna na CTANu.<BR>
<CODE>e-TeX</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/systems/e-tex">e-TeX</A><BR>
<CODE>NTS</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/systems/nts">nts</A>

<P>

<P>
<P><A NAME="Q-pdftexprj"><HR><H3>Projekt PDFTeX</H3></A>

<P>
PDFTeX (formálnì známý jako TeX2PDF) vznikl z&nbsp;projektu Hán Thé
Thánha, postgraduálního studenta Fakulty informatiky Masarykovy
univerzity v&nbsp;Brnì. Základní idea je velice jednoduchá: vytvoøit verzi
TeXu, která by na výstup dala <CODE>PDF</CODE> soubor místo souboru
<CODE>DVI</CODE>. PDFTeX implementuje velice málo nových primitiv pro pøevedení
do PDF výstupu a&nbsp;pro kontrolu rysù PDF dokumentu.  Hán Thé Thán vytvoøil
PDFTeX  v&nbsp;rámci svého postgaduálního výzkumu v&nbsp;oblasti poèítaèové
sazby. Poslední verze obsahuje i&nbsp;podporu pro sazbu neotøelých
typografických technik.

<P>
Jeliko¾ Han u¾ dokonèil své studium, mìl málo èasu pro práci na PDFTeXu,
podpora je poskytována tímem expertù (vìt¹inou z&nbsp;Evropy).

<P>
Poslední verze PDFTeXu je dostupná v&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/systems/pdftex">pdftex</A> a jeho
rùzné implementace jsou dodávány jako souèast teTeXu, mikTeXu,
fpTeXu a CMacTeXu (viz Otázku <A HREF="sectE.html#Q-CD">TeX na CDROMoch</A>). Verze vytvoøená pro
OzTeX je také dostupná
v&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/nonfree/systems/mac/pdftex/pdftex_for_oztex.sit.bin">pdftex_for_oztex.sit.bin</A>.

<P>
Více se o PDFTeXu mù¾ete dozvìdìt prostøednictvím mailing-listu. Pro
pøihlá¹ení staèí pouze poslat zprávu obsahující text &bdquo;subscribe pdftex&ldquo;
na adresu <A HREF="mailto:majordomo@tug.org"><I>majordomo@tug.org</I></A> (budete po¾ádáni, abyste va¹i
registraci potvrdili).

<P>
<P><A NAME="Q-mathml"><HR><H3>Budúce webové technológie a&nbsp;TeX</H3></A>

<P>
Otázka <A HREF="sectJ.html#Q-LaTeX2HTML">Konverze do HTML</A> adresuje problémy konverzie existujúcich
TeXovských dokumentov pre prehliadanie na webe ako HTML.  V¹etky
prítomné techniky sú tak trochu chybné: odpoveï vysvetlí preèo.

<P>
Mnohé veci sa v¹ak menia s&nbsp;lep¹ou dostupnos»ou fontov, &bdquo;prefíkaným&ldquo;
HTML programovaním a&nbsp;podporou pre nové webové ¹tandardy.
<UL>
 <LI><B>Technológie fontov</B>
 Priama reprezentácia matematiky v&nbsp;browseroch bola
  doposiaµ obmedzovaná limitovaným rozsahom symbolov vo fontoch, na ktorých
        dostupnos» sa mô¾ete spoµahnú».  V&nbsp;budúcnosti mô¾eme oèakáva» ¹irokú
        dostupnos» Unicode fontov s&nbsp;lep¹ím pokrytím symbolov.
 <LI><B>XML</B>
 Jadrom rozsahu nových ¹tandardov je XML poskytujúce
  mo¾nosti pre lep¹ie ¹truktúrované znaèkovanie, obmedzená sa podpora u¾
  objavila v&nbsp;niektorých browseroch.

<P>
  Konverzia TeXovského/LaTeXovského zdrojového súboru do XML
        je u¾ dostupná (aspoò prostredníctvom TeX4ht), práce v&nbsp;tejto oblasti
        pokraèujú.  Alternatívna technika, vytváranie XML (teda produkovanie
        webu priateµských dokumentov) a&nbsp;pou¾itie TeXu/LaTeXu na sadzbu, je tie¾
        celkom pokroèilá.  Jedna u¾itoèná technika je <EM>transformácia</EM> XML
        do LaTeXu pomocou XSLT a&nbsp;následne jednoduché pou¾itie LaTeXu.
        Ako alternatívu mô¾ete vyskú¹a» sadzbu priamo z&nbsp;XML (viï
        Otázku <A HREF="sectJ.html#Q-sgml">Pou¾ívání TeXu k pøímému ètení XML a SGML</A>).

<P>
 <LI><B>Priama reprezentácia matematiky</B>

  MathML je ¹tandard pre reprezentáciu matematiky na webe. Jeho pôvodná
        verzia je znateµne obmedzená, ale snahy o&nbsp;jej obohatenie sú na ceste.
  Podpora browserov pre MathML (napríklad v&nbsp;programoch <EM>amaya</EM>,
        &bdquo;open-source&ldquo; verzia netscape browseru <EM>mozilla</EM> a&nbsp;v ¹peciálne
        roz¹írených verziách <EM>Internet</EM> <EM>Explorer</EM>u) sa postupne
        stáva dostupnou.  Existujú podklady, ¾e pou¾ívaelia TeXu zaèínajú tieto
        browsery pou¾íva».
  Práca na vytváranie MathML v&nbsp;projektoch TeX4ht a&nbsp;<EM>TtH</EM>
        je celkom pokroèilá.

<P>
 <LI><B>Grafika</B>

  SVG je ¹tandard pre prezentáciu grafiky na webe. Hoci prirodzeným
        pou¾itím je konverzia existujúcich obrázkov, reprezentácia rovníc je tie¾
        mo¾ná, (namiesto bitových máp pou¾ívaných v&nbsp;minulosti a&nbsp;zatiaµ, èo èakáme
        na ¹iroké nasadenie MathML).
  Zásuvné moduly pre browsery, ktoré spracúvajú SVG, sú u¾ dostupné
  (jeden ponúka napríklad Adobe).
</UL>

<P>
<P><A NAME="Q-textrace"><HR><H3>Projekt TeXtrace</H3></A>

<P>
TeXtrace je sada unixovských skriptov, ktoré pou¾ívajú freeware balík
na trasovanie okrajov, aby generovali Type&nbsp;1 obrysové fonty z&nbsp;METAFONTovského
bitmapového výstupu.  Je nepravdepodobné, ¾e výsledok bude dosahova» kvalít
komerène vytvoreného Type&nbsp;1 fontu, ale stále zostávajú fonty, ktoré mnohí µudia
pokladajú za u¾itoèné, ale vôbec nelákajú platených odborníkov.

<P>
Projekt zaèal P'eter Szab'o a&nbsp;jeho aktuálny stav je dostupný prostredníctvom
stránky projektu na SourceForge. Fonty na CTANe hodné va¹ej pozornosti
generované pomocou TeXtrace (okrem vlastných EC/TC fontových
sád autora) sú sada CM-Super Vladimira Volovicha pokrývajúca fontové
sady EC, TC, a&nbsp;Cyrilic LH, a&nbsp;sada MusixTeX fontov
Takanoriho Uchiyamu.

<P>
Ïal¹ím systémom in¹pirovaným TeXtrace je <EM>mftrace</EM>: je to malý
program v&nbsp;<EM>Python</EM>e vykonávajúci rovnakú prácu; oba systémy sú èoraz
viac pou¾ívané na poskytovanie public domain Type&nbsp;1 fontov.<BR>
<CODE>CM-Super&nbsp;fonty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/fonts/ps-type1/cm-super">cm-super</A><BR>
<CODE>mftrace</CODE>: URL{http://www.cs.uu.nl/&nbsp;hanwen/mftrace/}<BR>
<CODE>\TeX{}trace</CODE>: URL{http://sourceforge.net/projects/textrace/}<BR>
<CODE>Type&nbsp;1&nbsp;verzie&nbsp;EC&nbsp;a&nbsp;TC&nbsp;fontov</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/fonts/ps-type1/ec">ec-type1</A><BR>
<CODE>musixtex&nbsp;fonty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/fonts/musixtex/ps-type1/musixps-unix.tar.gz">musixtex-type1</A>

<P>
<P><A NAME="Q-WYGexpts"><HR><H3>TeXovské prostredie prípravy dokumentov</H3></A>

<P>

<P>
Otázka <A HREF="sectB.html#Q-notWYSIWYG">Preèo nie je TeX WYSIWYG systém?</A> popisuje dôvody (alebo ospravedlnenia) veµkého
rozdielu u¾ívateµských rozhraní medzi &bdquo;typickými&ldquo; TeXovkými prostrediami
a&nbsp;komerènými textovými procesormi.

<P>
V&nbsp;súèasnosti koneène existuje mno¾stvo nástrojov pokú¹ajúcich sa túto &bdquo;dieru&ldquo;
premosti» alebo zmen¹i».  Jedna èas» sa jednoducho zameriava na poskytovanie
pou¾ívateµovi èitateµných zdrojových dokumentov.  Na druhej strane máme
<EM>TeXmacs</EM> (<A HREF="http://www.texmacs.org/"><CODE>http://www.texmacs.org/</CODE></A>), dokumentový procesor
pou¾ívajúci algoritmy a&nbsp;fonty TeXu na zobrazovanie editoru aj tlaè.
<EM>TeXmacs</EM> nepou¾íva jazyk TeX samotný (hoci medzi inými formátmi je
podporovaný export a&nbsp;import LaTeXu).  Trochu bli¾¹ie k&nbsp;LaTeX je
LyX (URL{http://www.lyx.org/}), ktorý má vlastné zobrazovanie editoru a&nbsp;aj
formáty súborov, ale tlaèený výstup robí exportom do LaTeXu.  Zobrazenie
editoru vyzerá ako tlaèený výstup, ale máte mo¾nos» vklada» vlastný
LaTeXovský kód.  Ak pou¾ívate kon¹trukcie, ktorým LyX nerozumie, zobrazí ich
jednoducho ako zdrojový text oznaèený èervenou farbou, ale exportuje ich
správne.

<P>
Ked¾e na napísanie editoru od zaèiatku tak, aby bol skutoène dobrým editorom
(ako aj obsluhou TeXu), nie je náhodou, ¾e mnohé prístupy boli
implementované pomocou roz¹íriteµného editoru <EM>emacs</EM>.  Jednou
zo&nbsp;skrá¹µujúcich vecí je zvýrazòovanie syntaxe: oznaèovanie TeXovských
tokenov, komentárov a&nbsp;iných vecí ¹peciálnymi farbami. Mnoho voµne dostupných
editorov (vrátane <EM>emacs</EM>u) vedie TeX týmto spôsobom &bdquo;obslú¾i»&ldquo;.
Pod Windows je jedným z&nbsp;populárnej¹ích editorov s&nbsp;takouto podporou shareware
produkt <EM>winedt</EM> (<A HREF="http://www.winedt.com/"><CODE>http://www.winedt.com/</CODE></A>). Celkom dobrou
freewarovou alternatívou na platforme Windows mô¾e by» editor
<EM>PSPad</EM> (<A HREF="http://www.pspad.com/"><CODE>http://www.pspad.com/</CODE></A>) podporujúci okrem TeXu
mno¾stvo iných jazykov. Medzi skrá¹µujúce nástroje mô¾eme zaradi» aj
<EM>emacs</EM>ovský balík
<CODE>x-symbol</CODE> (<A HREF="http://x-symbol.sourceforge.net"><CODE>http://x-symbol.sourceforge.net</CODE></A>), ktorý WYSIWYG
èas» svojej práce uskutoèòuje nahrádzaním jednotlivých TeXovských tokenov
a&nbsp;akcentovaných sekvencií písmen za príslu¹ne vyzerajúce znaky na obrazovke.

<P>
Iný druh nástrojov sa zameriava na aktualizáciu a&nbsp;skor¹í prístup k&nbsp;náhµadom
sádzaného dokumentu.  Nedávnym prídavkom v&nbsp;mnohých prehliadaèoch, editoroch
a&nbsp;TeXovských spustiteµných súboroch sú tzv. &bdquo;source specials&ldquo; pre krí¾ovú
navigáciu.  Keï TeX zostavuje dokument, na po¾iadanie vlo¾í do vysádzaného
výstupu pre ka¾dý riadok vstupu ¹peciálne znaèky.  Znaèky sú interpretované
DVI prehliadaèom, ktorý mô¾e by» nastavený, aby udr¾oval súvislos» medzi
zobrazovanou stranou a&nbsp;príslu¹nou pozíciou vstupného súboru v&nbsp;editore, alebo
necha» kurzor editoru skoèi» na príslu¹ný riadok podµa kliknutia do okna
náhµadu.

<P>
<EM>emacs</EM>ovský balík kombinujúci tento druh presunov v&nbsp;editore spolu
s&nbsp;automatickou rýchlou rekompiláciou je
<CODE>WhizzyTeX</CODE> (<A HREF="http://pauillac.inria.fr/whizzytex/"><CODE>http://pauillac.inria.fr/whizzytex/</CODE></A>), ktorý sa
najlep¹ie pou¾íva s&nbsp;prehliadaèom od rovnakého autora.  Jenoduch¹í balík nesúci
sa v&nbsp;podobnom duchu je
<CODE>InstantPreview</CODE> (<A HREF="http://www.activetex.org/"><CODE>http://www.activetex.org/</CODE></A>) vyu¾ívajúci neustále
be¾iacu kópiu TeXu (be¾iaceho pod názvom <CODE>TeX daemon</CODE>) aby dosiahol
rýchleho spracovania.

<P>
Ïal¹í <EM>emacs</EM>ovský balík nazývajúci sa
<CODE>preview-latex</CODE> (<A HREF="http://preview-latex.sourceforge.net"><CODE>http://preview-latex.sourceforge.net</CODE></A>)
sa pokú¹a vyrie¹i» problém vizuálnej korelácie medzi zdrojom a&nbsp;náhµadom
priamej¹ím spôsobom: pou¾íva LaTeXovský balík na nasekanie zdrojového
dokumentu na zaujímavé fragmenty (obrázky, text, matematika, ...), ktoré
nechá prebehnú» LaTeXom a&nbsp;vymení zdrojový text týchto fragmentov
za príslu¹né vykreslené výstupné obrázky.  Ked¾e nepozná ¹truktúru obrázkov
na aktuálnej pozícii kurzoru, pri editovaní je zobrazený zdrojový text (namiesto
náhµadu).  Tento prístup je viacmenej hybridom prístupov skrá¹µovania
zdrojového textu a&nbsp;rýchleho náhµadu (ked¾e pracuje v&nbsp;zdrojovom bufferi, ale
pou¾íva náhµady vykreslené LaTeXom).

<P>
Ambicióznej¹ím kandidátom je TeXlite.  Tento systém je dostupný iba po
po¾iadaní jeho autora; nepretr¾ite aktualizuje obrazovku pomocou ¹peciálnej
verzie TeXu zhroma¾ïujúcej svoj stav do komprimovaného formátu na ka¾dej
strane a&nbsp;pou¾ívajúceho &bdquo;háky&ldquo; (hooks) do TeXovského mechanizmu
zalamovania riadkov na preformátovávanie odstavcom &bdquo;za behu&ldquo;.  Týmto
spôsobom mô¾e vykresli» výstup editovaného TeXovského kódu interaktívne na
obrazovku a&nbsp;poskytuje mo¾nos» editovania priamo v&nbsp;okne náhµadu.

<P>
Takéto mno¾stvo týchto mierne odli¹ných systémov mô¾ete vidie» porovnaním
rie¹ení zalo¾ených na <EM>emacs</EM>e (od zvýrazòovania syntaxe a¾ po
okam¾ité náhµady): v¹etky mô¾u by» aktivované naraz bez toho, aby si do svojich
úloh vzájomne zasahovali.

<P>
Rozlièné prístupy poskytujú rozlièné mo¾nosti lí¹iace sa rýchlos»ou odozvy,
oblas»ou obrazovky, v&nbsp;ktorej pracujú (zdrojové alebo zvlá¹tne okno), stupòom
vernosti zobrazovaného voèi výstupu a&nbsp;vyvá¾enos»ou medzi vizuálnou pomocou
a&nbsp;vizuálnym rozptylovaním pozornosti.<BR>
<CODE>preview-latex</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/support/preview-latex">preview-latex</A><BR>
<CODE>texmacs</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/systems/unix/TeXmacs">texmacs</A>

<P>

<P>

<P>

<P><HR></TD></TR> 
<TR><TD></TD><TD><TABLE BORDER=0><TR> 
<TD valign=middle align=left> 
<a href="http://www.cstug.cz/"> 
<IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" 
 ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"><BR>
</TD><TD valign=top align=left><FONT SIZE="-1">
(c) 1997, 1998, 2003
Tomá¹ Hudec, Libor ©karvada
<BR>
Poslední aktualizace: 13.11.2004 23:15
</FONT></TD></TR></TABLE></TD></TR></TABLE>

</BODY>
</HTML>