1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
669
670
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
709
710
711
712
713
714
715
716
717
718
719
720
721
722
723
724
725
726
727
728
729
730
731
732
733
734
735
736
737
738
739
740
741
742
743
744
745
746
747
748
749
750
751
752
753
754
755
756
|
<HTML>
<HEAD>
<META HTTP-EQUIV="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
<TITLE>Pùvod</TITLE>
<STYLE TYPE="text/css">
<!--
ol.section li { font-size:large;font-weight:bold;margin-top:1em; }
ul.question li { font-size:medium;font-weight:normal;margin-top:.2em; }
-->
</STYLE>
</HEAD>
<BODY BACKGROUND="images/back_narrow.gif"
BGCOLOR="#ffffff"
TEXT="#000000"
LINK="#900000"
ALINK="#C14242"
VLINK="#D30000">
<TABLE BORDER=0>
<TR><TD width=30> </TD>
<TD><TABLE width="100%" BORDER=0>
<TR><TD valign="middle" align="center"><FONT SIZE="+2"><B>Pùvod</FONT></TD><TD align="right">
<a href="http://www.cstug.cz/"><IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"></a><BR>
</TD></TR></TABLE></TD></TR>
<TR><TD></TD><TD></TD></TR>
<TR><TD></TD><TD><HR></TD></TR>
<TR><TD></TD><TD>
<P>
<P>
TeX je sázecí systém napsaný Donaldem E. Knuthem, který v úvodu ke své
knize o TeXu
(viz <A HREF="sectC.html#Q-books">Knihy o TeXu a pøíbuzná literatura</A>)
øekl, ¾e TeX je
<EM>„urèený pro tvorbu hezkých knih — a
obzvlá¹» knih obsahujících spoustu matematiky“</EM>.
<P>
Knuth je emeritním profesorem poèítaèového programování na Standfordské
univerzitì v Kalifornii, USA. První verzi TeXu vyvinul v roce 1978, aby se
vyspoøádal s revizí své knihy <EM>The Art of Computer Programming</EM>. Tato idea
se osvìdèila a Knuth vyprodukoval v roce 1982 druhou verzi, která je základem
toho, co pou¾íváme dnes.
<P>
Knuth vytvoøil k napsání TeXu systém
„dokumentovaného programování“
<A HREF="#Q-Q-TeXwhat-f-3">[<FONT SIZE="-1"><SUP>3</SUP></FONT>]</A>
a dokumentovaný zdrojový kód TeXu poskytl k volnému u¾ívání spolu
s programy pro zpracování zdrojového textu (<CODE>web</CODE>) do nìèeho, co
lze zpracovat pøekladaèem, a do nìèeho, co se dá vytisknout. Èinnost
TeXu není nikdy zahalena tajemstvím. Mimoto systém WEB poskytuje
mechanismus, jak implementovat TeX na nových operaèních systémech a
poèítaèích. V zájmu zachování dùvìry k rùzným implementacím dodal Knuth
testovací soubor, podle kterého lze posuzovat vìrnost dané implementace
systému TeX (tzv. trip-trap test). TeX a jeho dokumenty jsou tak
velmi dobøe pøenositelné.
<P>
TeX je makroprocesor, který nabízí svým u¾ivatelùm mocné programovací
schopnosti. Z tohoto dùvodu je TeX sám o sobì pìknì slo¾itá potvora, se
kterou bychom se museli potýkat, a tak Knuth napsal balík maker pro pou¾ití
s TeXem nazývaný <CODE>plain</CODE> TeX. <CODE>plain</CODE> TeX je minimální
mno¾ina maker, která lze efektivnì pou¾ít s TeXem, spoleènì s nìkolika
demonstrativními verzemi pøíkazù na vy¹¹í úrovni (které je lep¹í pova¾ovat
za vzory, ne¾ je pou¾ívat tak jak jsou). Kdy¾ èlovìk øekne, ¾e
„programuje v TeXu“, vìt¹inou tím myslí, ¾e programuje v <CODE>plain</CODE>
TeXu.
<P>
<P><A NAME="Q-texpronounce"><HR><H3>Jak mám vyslovovat „TeX“</H3></A>
<P>
Písmeno `X' znamená øecké písmenko
chí,
a anglickými mluvèími je vyslovováno buï trochu jako `ch' ve slovì
„loch“
([x] v IPA
<A HREF="#Q-Q-texpronounce-f-4">[<FONT SIZE="-1"><SUP>4</SUP></FONT>]</A>)
nebo jako `k'. Rozhodnì není vyslovováno jako `ks'.
V èeském a slovenském jazyce se vìt¹inou pou¾ívá
výslovnost [tech].
<P>
<P><A NAME="Q-MF"><HR><H3>Co to je METAFONT</H3></A>
<P>
METAFONT byl napsán Knuthem jako souputník TeXu. Zatímco TeX definuje
rozlo¾ení znakù na stránce, METAFONT definuje tvary znakù (glyfy) a vztahy
mezi nimi.
METAFONT pøesnì vymezuje velikosti glyfù a grafický rastr k jejich
reprezentaci. Informaci o velikosti glyfù vyu¾ívá TeX, zatímco rastr
vyu¾ívají programy, které produkují tisknutelný výstup, co¾ je dal¹í
zpracování toho, co vyprodukuje TeX.
<P>
Jazyk METAFONTu pro definici fontu dovoluje vyjádøit nìkolik vìcí: za prvé
(ov¹em) geometrické tvary glyfù, za druhé vlastnosti tiskového zaøízení,
pro které je urèen výstup, a za tøetí, „meta“-informaci, pomocí které lze
rozli¹it rùzné velikosti stejného fontu nebo rozdíly mezi dvìma fonty, které
patøí do stejné (nebo pøíbuzné) rodiny.
<P>
Knuth (a ostatní) navrhli velmi mnoho fontù s pou¾itím METAFONTu, ale návrh
fontù pomocí METAFONTu je mezi u¾ivateli roz¹íøen mnohem ménì, ne¾ psaní
TeXovských maker. Dokonalý u¾ivatel TeXu nicménì potøebuje vìdìt
o METAFONTu a být schopný spou¹tìt METAFONT ke generování vlastních souborù
s fonty v rùzných velikostech a rozli¹eních.
<P>
<P>
<P><A NAME="Q-MP"><HR><H3>Èo je to METAPOST</H3></A>
<P>
METAPOST je systém, ktorého jazyk je veµmi podobný METAFONTu a¾ na to,
¾e jeho výstup je PostScript a nie bitové mapy. METAPOST je silný
jazyk pre kreslenie obrázkov do dokumentov, ktoré budú tlaèené na
PostScriptovej tlaèiarni. Poskytuje prístup ku v¹etkým mo¾nostiam
PostScriptu a umo¾òuje spojenie textu a obrázkov. (D. Knuth povedal, ¾e
nepou¾íva niè iné na kreslenie diagramov, keï pí¹e nejaké texty.)
<P>
Aj keï PDFLaTeX be¾ne nevie spracova» postscriptovú grafiku, výstup METAPOSTu
je dostatoène jednoduchý, tak¾e ho PDFLaTeX mô¾e spracova» priamo pou¾itím
kódu vypo¾ièaného z CONTeXtu (viï
Otázku <A HREF="sectL.html#Q-pdftexgraphics">Importovaná grafika v PDFLaTeXu</A>).
<P>
Veµká èas» zdrojového kódu METAPOSTu bola s povolením D. Knutha
kopírovaná z METAFONTu.
<P>
Pre METAPOST existuje mailing list, prihlási» sa mô¾ete cez NTG
<EM>mailman</EM> rozhranie na <A HREF="http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost"><CODE>http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost</CODE></A>
<P>
<P><A NAME="Q-triptrap"><HR><H3>Ako si mô¾em by» istý, ¾e je to skutoène TeX?</H3></A>
<P>
TeX (tie¾ METAFONT a METAPOST) sú napísané v programovacom jazyku Web
(viï Otázku <A HREF="sectI.html#Q-lit">Co je dokumentované programování</A>), ktorý je navrhnutý prenositeµným na mnoho systémov.
Ako je potom kontrolovaná nová verzia TeXu?
<P>
Ka¾dý rozumný èlovek implementujúci softvér má samozrejme vlastnú sadu testov
na kontrolu svojho softvéru. Tí, èo portujú TeX a príbuzné programy na iné
platformy, naozaj takúto kontrolu uskutoèòujú.
<P>
Knuth poskytuje „test konformity“ pre TeX (<CODE>trip</CODE>) a METAFONT
(<CODE>trap</CODE>). Sám tieto testy charakterizuje ako „muèivé“. Nie sú stavané
na kontrolu be¾ných vecí, ktoré overia be¾né dokumenty a fonty, ale
na vyhµadávanie malých odchýlok od hlavnej cesty kódom TeXu. Pre be¾ného
èitateµa sú nezrozumiteµné.
<P>
Keï implementácia TeXu pre¹la testom <CODE>trip</CODE> alebo implementácia
METAFONTu pre¹la testom <CODE>trap</CODE>, mô¾e by» rozumným spôsobom distribuovaná
ako fungujúca verzia.
<P>
<P>
<P><A NAME="Q-LaTeXwhat"><HR><H3>Co je to LaTeX</H3></A>
<P>
LaTeX je balík maker TeXu napsaný Leslie Lamportem, který
pøedstavuje systém pro zpracování dokumentu. LaTeX dovoluje popsat
strukturu dokumentu pomocí znaèkování tak, aby u¾ivatel nebyl nucen
pøemý¹let o výsledném vzhledu. S pou¾itím dokumentových tøíd a
pøídavných balíkù mù¾e být tentý¾ dokument vysázen v mnoha rùzných
podobách.
<P>
Lamport øíká, ¾e LaTeX
„pøedstavuje vyvá¾enost mezi funkèností a snadností pou¾ití“.
Toto se objevuje jako nepøetr¾itý konflikt vedoucí
k potøebì èlánkù podobných tomuto: LaTeX mù¾e splnit vìt¹inu
u¾ivatelských po¾adavkù, ale vìdìt jak není jednoduché.
<P>
<P><A NAME="Q-LaTeX2ewhat"><HR><H3>Co je to LaTeX 2e</H3></A>
<P>
Poslední Lamportova verze LaTeXu (LaTeX 2.09 z roku
1992) byla o dva roky pozdìji nahrazena novou verzí (LaTeX 2e)
napsanou skupinou pro tvorbu tohoto systému (viz
Otázku <A HREF="sectT.html#Q-LaTeX3">Projekt LaTeX3</A>). LaTeX 2e je nyní jediná snadno dostupná
verze LaTeXu. Spojuje dohromady nìkolik proudù
jeho vývoje. Velikost této verze se proti LaTeXu 2.09 ponìkud
zvý¹ila, co¾ je v¹ak vzhledem k získané kontinuitì a stabilitì oproti
tomu, co tým pùvodnì oèekával, zanedbatelné. LaTeX 2e je èásteènì
kompatibilní s nìkterými star¹ími verzemi – napøíklad vìt¹ina souborù
napsaných pro LaTeX 2.09 funguje i v LaTeXu 2e (i kdy¾ v ponìkud
redukovaném provedení). Rozdíly mezi obìma verzemi LaTeXu jsou popsány
v sérii „prùvodcovských“ souborù, které jsou dostupné v ka¾dé
distribuci LaTeXu. Nejzajímavìj¹í z tìchto souborù jsou dostupné na
adrese
<A HREF="http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide"><CODE>http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide</CODE></A>, ty
popisují hlavnì rozdíly viditelné bì¾ným u¾ivatelùm LaTeXu.
<P>
<P><A NAME="Q-LaTeXpronounce"><HR><H3>Jak mám vyslovovat „LaTeX“, „LaTeX 2e“</H3></A>
<P>
Lamport nikdy nedoporuèil, jak sa má vyslovovat LaTeX, ale mnoho lidí jej
vyslovuje `La TeX' nebo snad `LejTeX' (kde TeX je
vyslovován jako
samotný program, viz <A HREF="sectB.html#Q-texpronounce">Jak mám vyslovovat „TeX“</A>).
<P>
O písmenku `epsilon' v LaTeX 2e se pøedpokládá, ¾e bude naznaèovat
malé zlep¹ení starého LaTeXu 2.09. Nicménì vìt¹ina lidí vyslovuje toto
jméno jako `LaTeX-dvì-é'.
<P>
<P><A NAME="Q-useTeX"><HR><H3>Mám pou¾ívat <CODE>plain</CODE> TeX nebo LaTeX</H3></A>
<P>
Na tuto otázku neexistuje pøímá odpovìï. Mnoho lidí nedá dopustit na <CODE>plain</CODE>
TeX a s jeho pou¾itím produkuje velmi obdivuhodné dokumenty (Knuth je
samozøejmì pøíkladem). Ale stejnì tak mnoho lidí rádo pøenechá rozhodování o
designu nìkomu jinému a pøistoupí na malou ztrátu flexibility výmìnou za
u¹etøení du¹evního výkonu.
<P>
Úvahy kolem tohoto tématu mohou vyvolat vá¹nivé diskuse, ani¾ by vnesly do
této vìci jasno. Nejlep¹í je zjistit, co pou¾ívají ti okolo, a jít s davem.
Pozdìji se èlovìk v¾dycky mù¾e pøiklonit k nìèemu jinému. Nemá cenu se tím
trápit.
<P>
Jestli¾e pøipravujete rukopis pro vydavatele nebo èasopis, zeptejte se,
jaké znaèkování se po¾aduje, je¹tì pøedtím, ne¾ vyvinete svoje vlastní.
Mnoho velkých vydavatelù vyvinulo své vlastní LaTeXovské styly pro
èasopisy a knihy a trvají na tom, aby se autoøi jejich znaèkování pevnì
dr¾eli.
<P>
<P><A NAME="Q-LaTeXandPlain"><HR><H3>Aký je vz»ah medzi LaTeXom a <CODE>plain</CODE> TeXom?</H3></A>
<P>
LaTeX je program napísaný v programovacom jazyku TeX (v tomto zmysle je
ka¾dý LaTeXovský dokument tie¾ program, ktorý be¾í „v LaTeXu“).
<P>
<CODE>plain</CODE> TeX je taktie¾ program napísaný v jazyku TeX.
<P>
Oba existujú, preto¾e písanie dokumentov v TeXu by znamenalo
znovu vynalieza» koleso pre ka¾dý dokument. Oba slú¾ia hlavne na spríjemnenie
tvorby dokumentov, prièom LaTeX poskytuje v tomto smere oveµa väè¹iu pomoc.
<P>
LaTeX má blízko k oznaèeniu nadmno¾ina <CODE>plain</CODE> TeXu. Mnoho dokumentov
<CODE>plain</CODE> TeXu bude s drobnými zmenami fungova» v LaTeXu (aj keï niektoré
budú vy¾adova» podstatne viac zmien).
<P>
Interpretácia ka¾dého TeXovského/LaTeXovského programu zahàòa dátové
elementy, ktorých má LaTeX viac ne¾ <CODE>plain</CODE> TeX. Výsledkom je, ¾e ich
mapovanie z LaTeXu do <CODE>plain</CODE> TeXu je oveµa menej jasné, ne¾ v opaènom
smere.
<P>
<P><A NAME="Q-ConTeXtWhat"><HR><H3>Co to je CONTeXt?</H3></A>
<P>
CONTeXt je balík maker vytvoøený Hansem Hagenem pùvodnì slou¾ící
potøebám holandské firmy Pragma. K jeho vytvoøení vedly prakticky stejné
dùvody jako ke vzniku LaTeXu, av¹ak (proto¾e je mlad¹í) odrá¾í více
modernìj¹ích trendù znaèkování, atd. Zvlá¹tì CONTeXt umo¾òuje
pøizpùsobit znaèkování mateøskému jazyku (v souèasné dobì jsou nabízeny
moduly pro holand¹tinu, angliètinu a nìmèinu). Do CONTeXtu je
integrována i mo¾nost hypertextového znaèkování podobnì jako v PDFTeXu
(viz Otázku <A HREF="sectT.html#Q-pdftexprj">Projekt PDFTeX</A>). Základní instalace pou¾ívá roz¹íøení
PDFTeXu i e-TeXu (viz Otázku <A HREF="sectT.html#Q-NTS">Projekt <I>NTS</I></A>) a vylep¹uje jejich
pou¾ívání. CONTeXt nemá zatím tak velkou vývojáøskou komunitu jako
LaTeX, ale zdá se, ¾e jeho aktivní vývojáøi mají ohromnou energii.
Mù¾ete si ho zkusit zkopírovat z <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/context">context</A>.
<P>
<P><A NAME="Q-AMSpackages"><HR><H3>Co to jsou AMS balíky (AMSTeX, atd.)</H3></A>
<P>
AMSTeX je TeXovský balík maker pùvodnì napsaný Michaelem Spivakem pro
Americkou matematickou spoleènost (AMS) bìhem let 1983 – 1985. Je popsán
v knize <EM>The Joy of TeX</EM> od Michaela D. Spivaka (druhé vydání, AMS,
1990, ISBN 0-821-82997-1). Je zalo¾en na <CODE>plain</CODE>TeXu, ale poskytuje
mnoho mo¾ností pro tvorbu, které vypadají více profesionálnì a ménì
zatì¾ují autory. Vìnuje se pozornost jemnìj¹ím detailùm nastavování
velikosti a umís»ování, na které dbají vydavatelé matematické literatury.
Je brán ohled na víceøádkové samostatnì sázené rovnice, èíslování rovnic,
teèky, matice, dvojité akcenty, víceúrovòové indexování, konrolu
syntaxe (rychlej¹í zpracování pøi poèáteèních prùchodech TeXu pro
kontrolu chyb), a jiné vìci.
<P>
Jakmile LaTeX získal na popularitì, autoøi chtìli posílat AMS èlánky
v LaTeXu, a tak AMS vyvinula AMSLaTeX. Ten zahrnuje LaTeXovské
balíky a tøídy a nabízí autorùm vìt¹inu schopností AMSTeXu.
<P>
<P><A NAME="Q-LAMSTeX"><HR><H3>Co je to LAMSTeX</H3></A>
<P>
LAMSTeX byl spojením AMSTeXu a LaTeXu od Michaela Spivaka. Jeho
silné stránky jsou:
<UL>
<LI> balík pro komutativní diagramy, který produkuje velmi uspokojivý
výstup;
<LI> samostatný program <EM>dvipaste</EM> pro pøípravu slo¾itých tabulek
oddìlenì od hlavního dokumentu (èím¾ se pøedejde problémùm s pøekroèením
kapacity hlavní pamìti TeXu);
<LI> rozsáhlá kontrola na u¾ivatelské úrovni týkající se formátování
automaticky generovaných èísel.
</UL>
<P>
Nicménì LAMSTeX se objevil v dobì, kdy byl vydán AMSLaTeX, a tak se
LAMSTeX nikdy skuteènì neuchytil.
<P>
<P><A NAME="Q-eplain"><HR><H3>Co je to Eplain</H3></A>
<P>
Balík maker Eplain roz¹iøuje a doplòuje definice v <CODE>plain</CODE> TeXu.
Eplain
není zamý¹len k tomu, aby poskytoval „generické typografické nástroje“,
tak jako to èiní LaTeX nebo Texinfo (viz <A HREF="sectB.html#Q-texinfo">Co je to Texinfo</A>).
Namísto toho poskytuje definice, které mají být u¾iteèné bez ohledu na
pøíkazy vy¹¹í úrovnì, které se vlastnì pou¾ívají pøi pøípravì rukopisu.
<P>
Napø. Eplain nemá pøíkaz <CODE>\section</CODE>, který by sázel záhlaví oddílù
„vhodným“ zpùsobem, tak jako <CODE>\section</CODE> v LaTeXu. Filosofie
Eplainu je, ¾e nìkteøí lidé budou v¾dy potøebovat nebo chtít jít za
názor tvùrce makra na to, co je „vhodné“. Taková konzervovaná makra jsou
dobrá — dokud je èlovìk ochoten akceptovat výsledný výstup. Pokud výsledek
není vyhovující, nebo se èlovìk pokou¹í o jiný formát, narazí na tì¾kosti.
<P>
Na druhé stranì, takøka v¹ichni by uvítali takové mo¾nosti,
jako je vytváøení køí¾ových
referencí návì¹tími tak, aby nebylo tøeba dávat skuteèná èísla stránek do
rukopisu. Karl Berry, autor Eplainu, øíká, ¾e neví o ¾ádných
obecnì dostupných balících maker, které by nevnucovaly jejich typografický
styl autorovi a pøesto poskytovaly takové mo¾nosti.
<P>
<P><A NAME="Q-Lollipop"><HR><H3>Co je to Lollipop</H3></A>
<P>
Lollipop je balík maker napsaný Victorem Eijkhoutem. Byl pou¾it pøi pøípravì
knihy <EM>„TeX by Topic</EM>“
(viz <A HREF="sectC.html#Q-books">Knihy o TeXu a pøíbuzná literatura</A>).
Manuál o nìm øíká:
<P>
<P>
<P>
Lollipop je „usnadnìný TeX“. Lollipop je balík maker, který funguje
jako nástroj pro psaní TeXovských maker. Bylo mým úmyslem udìlat psaní
maker tak jednoduché, aby implementace zcela nového vzhledu dokumentu
v TeXu se stala zále¾itostí ménì ne¾ hodiny pro prùmìrný dokument a aby
byla úkolem, který by mohl být vykonán nìkým, kdo má pouze velmi základní
znalosti programování v TeXu.
<P>
Lollipop je pokusem zpøístupnit formátování strukturovaného textu pro
prostøedí, ve kterých pøedtím mohly být pou¾ívány pouze WYSIWYG balíky,
proto¾e pøizpùsobení vzhledu dokumentu je s nimi o mnoho jednodu¹¹í ne¾
s tradièními TeXovskými balíky maker.
</P>
<P>
<P>
<P>
<P>
Manuál pokraèuje rozpravou o ambicích
„získat èást trhu LaTeXu“. Je to
velmi dùmyslný balík, ale je pozorovatelný urèitý náznak
pøebírání z LaTeXu...
Èlánek o Lollipopu vy¹el v TUGboatu 13(3), 1992.
<P>
<P><A NAME="Q-texinfo"><HR><H3>Co je to Texinfo</H3></A>
<P>
Texinfo je dokumentaèní systém, který pou¾ívá jeden zdrojový soubor
k vytváøení on-line informace i ti¹tìného výstupu. Namísto psaní dvou
rùzných dokumentù, jednoho pro on-line help a druhého pro ti¹tìný manuál, je
tøeba napsat pouze jeden zdrojový soubor dokumentu. Kdy¾ je práce
revidována, je potøeba revidovat pouze jeden dokument. Je mo¾né èíst on-line
informaci, známou jako „soubor Info“, pomocí programu Info pro ètení
dokumentace. Podle konvence jména zdrojových souborù Texinfo konèí
s pøíponou <CODE>.texi</CODE> nebo <CODE>.texinfo</CODE>. Je mo¾né psát a formátovat Texinfo soubory
do Info souborù v GNU <EM>emacs</EM>u a èíst je pomocí zabudovaného Info
prohlí¾eèe. Pokud není k dispozici <EM>emacs</EM>, je mo¾né formátovat
Texinfo soubory do Info souborù pomocí programu <EM>makeinfo</EM> a èíst
je pomocí programu <EM>info</EM>.
<P>
Mno¾ina TeXovských maker pro formátování Texinfo souborù je dostupná
v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/texinfo">texinfo-macros</A>
<P>
<P><A NAME="Q-TeXfree"><HR><H3>Je-li TeX tak dobrý, jak to, ¾e je volnì ¹iøitelný</H3></A>
<P>
Je volnì ¹iøitelný z rozhodnutí jeho autora D. Knutha. Nicménì podle
v¹eho Knuth není zrovna ¹»astný, ¾e ostatní sklízejí peníze za to, ¾e
poskytují slu¾by a produkty zalo¾ené na TeXu. Nìkteré hodnotné
nástroje a balíky týkající se TeXu jsou pod ochranou autorských práv
podle tzv. GNU General Public Licence („Copyleft“), ale TeX sám
takto chránìn není.
<P>
Jsou k dostání komerèní verze TeXu. Nìkteré u¾ivatele uklidòuje, pokud
mají placenou podporu. Navíc nìkteré komerèní implementace mají schopnosti,
které volnì ¹iøitelné verze nemají. (Ale platí to i naopak: nìkteré volnì
¹íøené implementace nabízejí vìci, které ¾ádná komerèní neumí.)
<P>
Obvykle tento èlánek nepopisuje komerèní
verze.
Otázka <A HREF="sectF.html#Q-commercial">Komerèní implementace TeXu</A>
podává pøehled hlavních dodavatelù.
<P>
<P>
<P><A NAME="Q-texfuture"><HR><H3>Jaká je budoucnost TeXu</H3></A>
<P>
Knuth prohlásil, ¾e u¾ nebude TeX dále vyvíjet. Chce pouze opravovat
v¹echny chyby, o kterých se dozví (aèkoliv tìchto chyb je málo). Toto
rozhodnutí udìlal krátce poté, co byla vydána verze TeXu 3.0. Pøi ka¾dém
dal¹ím vydání, ve kterém jsou opraveny nìkteré chyby, je èíslo verze
doplnìno o jednu dal¹í èíslici tak, ¾e konverguje
k èíslu pi.
V dobì vzniku tohoto dokumentu byla aktuální verze 3,14159. Knuth
chce, aby po jeho smrti byl TeX zmrazen na verzi
pi
Po tomto okam¾iku
u¾ nesmìjí být provádìny ¾ádné dal¹í zmìny v Knuthovì zdrojovém kódu.
(Podobné pravidlo je aplikováno na METAFONT. Jeho èíslo verze konverguje
k èíslu e.)
<P>
Existují projekty (nìkteré z nich jsou dlouhodobé,
viz napø. Otázky <A HREF="sectT.html#Q-LaTeX3">Projekt LaTeX3</A>
a <A HREF="sectT.html#Q-SGML">U¾ití TeXu k sazbì z SGML souborù</A>) na vybudování od základu nového
balíku maker zalo¾eného na TeXu. Pro je¹tì del¹í èasové období existují
rùzné projekty na vybudování <EM>následovníka</EM> TeXu. Viz
Otázky <A HREF="sectT.html#Q-omega">Projekt Omega</A> a <A HREF="sectT.html#Q-NTS">Projekt <I>NTS</I></A>.
<P>
<P><A NAME="Q-notWYSIWYG"><HR><H3>Preèo nie je TeX WYSIWYG systém?</H3></A>
<P>
WYSIWYG je marketingový výraz („What you see is what you get“ -
„Èo vidíte, to dostanete“) pre urèitý druh textových procesorov. WYSIWYG
systémý charakterizujú 2 tvrdenia: pí¹ete to, èo chcete tlaèit, a to, èo vidíte
na obrazovke pri písaní, má veµmi blízko tlaèenej podobe textu.
<P>
Jednoduchou odpoveïou na otázku je, ¾e TeX vznikol dávno pred týmto výrazom.
Preèo sa v¹ak neudialo niè, èo by tento „zázraèný textový procesor“
prispôsobilo modernému vnímaniu?
<P>
Existujú dve odpovede: jednoduché veci <EM>boli</EM> spravené (ale neovládli
svet TeXu) a existujú filozofické dôvody, preèo pre TeX nie je
WYSIWYG systém vhodný (komplexnos» TeXu takmer znemo¾òuje získat
ekvivalent TeXovského výstupu bez spustenia TeXu).
<P>
Systém poskytujúci „WYSIWYG prostredníctvom TeXu“ vzi¹iel z projektu
VorTeX: pár pracovných staníc Sunu pracovalo v tandeme, jedna sa starala
o pou¾ívateµské rozhranie, kým druhá bola vy»a¾ená spracovávaním výslednej
sadzby na pozadí. VorTeX bol na svoju dobu obdivuhodný projekt, ale
kombinácia pracovných staníc mala oveµa men¹í výkon ne¾ súèasný priemerný
osobný poèítaè a kód projektu sa ukázal by» neprenositeµný (nikdy sa
neuskutoènila posledná veµká zmena verzie TeXu na verziu 3). Moderné sytémy
s podobným prístupom sú „Lightning Textures“ (roz¹írenie pôvodného TeX
systému pre systém Macintosh od Blue Sky) a Scientific Word (mô¾e spolupracova»
so systémom poèítaèovej algebry). Oba tieto systémy sú komerène dostupné (viï
Otázku <A HREF="sectF.html#Q-commercial">Komerèní implementace TeXu</A>).
<P>
Táto otázka zaèala posledné roky pri»ahova» pozornos» vývojárov TeXu
a v súèasnosti prebiehajú práce na viacerých projektoch zaoberajúcich sa
problémom TeXovského prostredia pre prípravu dokumentov
(viï <A HREF="sectT.html#Q-WYGexpts">TeXovské prostredie prípravy dokumentov</A>).
<P>
TeXovský svet dlho blokoval my¹lienku WYSIWYG. Okrem jednoduchej arogancie
(„my sme dobrí, my to nepotrebujeme“) existuje koncepèný rozdiel medzi
modelom sveta „word-processor“ programov a modelom podµa programov LaTeX
a CONTeXt — nápad „znaèkovania“. „Èisté“ znaèkovanie vyjadruje
logický model dokumentu, kde ka¾dy objekt je znaèkovaný podµa toho, èo
predstavuje, a nie podµa toho, ako má vyzera». Výzor je odvodený z vlastností
daného typu objektu. Pri správnom pou¾ití predstavuje znaèkovanie cennú pomoc
pre opätovné pou¾itie dokumentov.
<P>
Zavedené WYSIWYG systémy pokladajú interpretovanie takýchto ¹truktúrovaných
znaèiek za zlo¾ité. Znaèkovanie sa v¹ak z dvoch dôvodov <EM>zaèína</EM> vyskytova»
v zozname po¾iadaviek zo strany komerèného sveta: znaèkovanie pomáha na dokument
aplikova» ¹týly (komerèní pou¾ivatelia sú posadnutí jednotnos»ou ¹týlov)
a èoraz viac prenikajúce pou¾ívanie úlo¾ných formátov odvodených z XML si
to vy¾aduje.
<P>
Rovnaké výzvy musia by» adresované aj schémami pre TeX-ovskú podporu prípravy
dokumentov, tak¾e pozorujeme urèitý stupeò konfluencie po¾iadaviek dvoch
komunít.
<P>
<P><A NAME="Q-TUG"><HR><H3>Co je to TUG a TUGboat</H3></A>
<P>
TUG je zkratka za TeX Users Group (èesky skupina u¾ivatelù TeXu).
TUGboat je název hlavního èasopisu organizace TUG, který osahuje u¾iteèné èlánky o TeXu a METAFONTu. TUG rovnì¾
vydává pro èleny noviny TeX and TUG News, ka¾dý rok organizuje
konferenci, provádí ¹kolicí kursy, prodává vìt¹inu knih vìnovaných TeXu a
distribuuje na disketách TeXovský software pro mikropoèítaèe. TUG má
Technickou Radu (Technical Council) pro koordinaci èinností kolem TeXu
(Viz Otázku <A HREF="sectB.html#Q-TUGTC">Technické pracovní skupiny TUGu</A>).
<P>
Webovská stránka TUGu je cenným zdrojem informací týkajících se TeXu,
jako jsou TeXovský software a seznamy dodavatelù TeXu a TeXovských
konzultantù. Na stránku si také pomalu nacházejí svou cestu èlánky
z <I>TUGboat</I>u.
<P>
<P>
Dotazy mohou být smìrovány na:
<P>
TeX Users Group<BR>
1466 NW Front Avenue, Suite 3141<BR>
Portland, OR 97209<BR>
USA<BR>
Tel: (+1) 503-223-9994<BR>
Fax: (+1) 503-223-3960<BR>
E-mail: <A HREF="mailto:tug@tug.org"><I>tug@tug.org</I></A><BR>
Web: <A HREF="http://www.tug.org/"><CODE>http://www.tug.org/</CODE></A><BR>
CTAN: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/tug">tug</A>
</P>
<P>
<P><A NAME="Q-othergroups"><HR><H3>Jsou také národní skupiny u¾ivatelù TeXu</H3></A>
<P>
Následující skupiny publikují informace z jejich èlenské základny
elektronicky v archívech CTANu:
<P>
<P>
DANTE, Deutschsprachige Anwendervereinigung TeX e.V.<BR>
Postfach 10 18 40<BR>
D-69008 Heidelberg<BR>
Germany<BR>
Tel: (+49) 06221 2 97 66<BR>
Fax: (+49) 06221 16 79 06<BR>
E-mail: <A HREF="mailto:dante@dante.de"><I>dante@dante.de</I></A><BR>
Web: <A HREF="http://www.dante.de/"><CODE>http://www.dante.de/</CODE></A><BR>
CTAN: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/dante">dante</A>
</P>
<P>
<P>
GUTenberg,<BR>
BP 10,<BR>
93220 Gagny principal,<BR>
France<BR>
<A HREF="mailto:gut@irisa.fr"><I>gut@irisa.fr</I></A><BR>
Web: <A HREF="http://www.gutenberg.eu.org"><CODE>http://www.gutenberg.eu.org</CODE></A><BR>
CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/gut">gut</A>
</P>
<P>
<P>
NTG <BR>
Postbus 394, 1740AJ Schagen,<BR>
The Netherlands<BR>
E-mail: <A HREF="mailto:ntg@ntg.nl"><I>ntg@ntg.nl</I></A><BR>
Web: <A HREF="http://www.ntg.nl"><CODE>http://www.ntg.nl</CODE></A><BR>
CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/ntg">ntg</A>
</P>
<P>
<P>
UK TeX Users' Group,<BR>
c/o Peter Abbott,<BR>
1 Eymore Close,<BR>
Selly Oak,<BR>
Birmingham B29 4LB<BR>
UK<BR>
Tel: (+44) 0121 476 2159<BR>
E-mail: <A HREF="mailto:UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk"><I>UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk</I></A><BR>
Web: <A HREF="http://www.tex.ac.uk/UKTUG"><CODE>http://www.tex.ac.uk/UKTUG</CODE></A><BR>
CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/uktug">uktug</A>
</P>
<P>
Seznam v¹ech známých skupin u¾ivatelù je hledejte v dokumentu
<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/info/usergrps.tex">usergrps-list</A>,
informace o CSTUGu viz Otázku <A HREF="sectV.html#Q-cstug">Co je to CSTUG</A>.
<P>
<P><A NAME="Q-TUGTC"><HR><H3>Technické pracovní skupiny TUGu</H3></A>
<P>
<A HREF="sectB.html#Q-TUG">Co je to TUG a TUGboat</A>
má autonomní Technickou Radu, která dohlí¾í na nìkolik pracovních skupin
spolupracujících na spoleèném zájmu TeXového spoleèenství. Rada má tøi
èleny, kteøí mají spojení s vedoucími ka¾dé
pracovní skupiny. Ka¾dá skupina si urèuje svoje vlastní pracovní metody i
èlenství a kdokoliv se zájmem spolupracovat mù¾e kontaktovat vedoucího.
Návrhy na nové skupiny mají být adresovány na
<A HREF="mailto:tech-council@tug.org"><I>tech-council@tug.org</I></A>. Seznam v¹ech aktuálních skupin naleznete
na adrese <A HREF="http://tug.org/committees.html"><CODE>http://tug.org/committees.html</CODE></A>.
<P>
Následuje struèný pøehled aktivních skupin:
<P>
<UL>
<LI><B>WG-92-00 (IRP-TWG)</B>
<EM>Nezávislý výzkumný projekt TWG.</EM><BR>
Pro uznání dùle¾itých projektù nezávislých na TUGu, ale týkajících se
celé TeXové obce.
<P>
Kontakt: Alan Hoenig (<A HREF="mailto:ajhjj@cunyvm.cuny.edu"><I>ajhjj@cunyvm.cuny.edu</I></A>)
<P>
<LI><B>WG-92-01</B>
<EM>Roz¹íøené kódování matematických fontù v TeXu.</EM><BR>
Pro vytváøení standardù na kódování matematických fontù, které se pou¾ívají
v TeXovských systémech.
<P>
Kontakt: Barbara Beeton (<A HREF="mailto:bnb@math.ams.org"><I>bnb@math.ams.org</I></A>)
<P>
<LI><B>WG-92-03</B>
<EM>Vícejazyèné dokumenty.</EM><BR>
Primárním úèelem této pracovní skupiny je získat pro TeXovské systémy
konzistentní prostøedky pro implementaci, pøístup a popis fontù, pravidel
pro slitky, dìlících vzorù a jiných speciálních po¾adavkù na danou
lingvistickou skupinu.
<P>
Kontakt: Yannis Haralambous
(<A HREF="mailto:Yannis@pobox.com"><I>Yannis@pobox.com</I></A>)
<P>
<LI><B>WG-92-04</B>
<EM>TeX pro posti¾ené.</EM><BR>
Primárním úèelem této pracovní skupiny je fórum pro ty, kteøí se
zajímají o pou¾ívání a/nebo vylep¹ení TeXu, aby uspokojili potøeby lidí
se zrakovou nebo jinou vadou.
<P>
Kontakt: T.V. Raman (<A HREF="mailto:raman@adobe.dec.com"><I>raman@adobe.dec.com</I></A>)
<P>
<P>
<LI><B>WG-92-05</B>
<EM>Smìrnice pro archív TeXu.</EM><BR>
Úèelem této technické pracovní skupiny je vyvinout smìrnice pro efektivní
management a pou¾ívání hlavních TeXovských archívù a iniciovat komunikaci
mezi správci existujících archívù za úèelem koordinace a synchronizace.
<P>
Kontakt: George Greenwade (<A HREF="mailto:bed_gdg@shsu.edu"><I>bed_gdg@shsu.edu</I></A>)
<P>
<LI><B>WG-94-07</B>
<EM>Struktury adresáøù TeXu.</EM><BR>
Primárním úèelem této technické pracovní skupiny je najít univerzální strukturu adresáøù pro makra,
fonty a jiný TeXovský software tak, aby mohla být pøijímána doporuèení pro
v¹echny dodavatele TeXovského softwaru.
<P>
Kontakt: Norm Walsh (<A HREF="mailto:norm@ora.com"><I>norm@ora.com</I></A>)
<P>
<LI><B>WG-94-08</B>
<EM>Otázky implementace a standardizace DVI ovladaèù.</EM><BR>
Hlavním cílem by mìlo být zkoumání nových po¾adavkù na DVI ovladaèe
vynucených zmìnami potøeb a technologií a dále pøijímání doporuèení pro
implementaci a standardizaci takových ovladaèù, aby se zvý¹ila
jednotnost jejich pou¾ití. Práce bude zahrnovat, ale nebude se omezovat, na
provìøování pou¾itelnosti, syntaxe a sémantiky pøíkazù <CODE>\special{...}</CODE>.
<P>
Kontakt: Michael Sofka (<A HREF="mailto:sofkam@rpi.edu"><I>sofkam@rpi.edu</I></A>)
<P>
<LI><B>WG-94-09</B>
<EM>TeX a SGML.</EM><BR>
Hlavním cílem je zkoumat po¾adavky a tì¾kosti ve vývoji technologie rozhraní
pro TeX a SGML.
<P>
Kontakt: Ken Dreyhaupt (<A HREF="mailto:kend@springer-ny.com"><I>kend@springer-ny.com</I></A>)
<P>
<P>
<LI><B>WG-94-10</B>
<EM>TeX a lingvistika.</EM><BR>
Hlavním cílem je studovat a diskutovat po¾adavky pro sázení lingvistiky
v TeXu a prostøedky identifikace, provìøování, testování a porovnávání
maker, fontù, souborù se styly a jiných pomùcek pro sázení lingvistiky.
<P>
Kontakt: Christina Thiele (<A HREF="mailto:cthiele@ccs.carleton.ca"><I>cthiele@ccs.carleton.ca</I></A>)
</UL>
<P>
<P>
<P>
<HR ALIGN=left WIDTH="20%">
<FONT SIZE="-1"><DL>
<DT><A NAME="Q-Q-TeXwhat-f-3">[<SUP>3</SUP>]</A><DD>
v originále
„literate programming“,
co¾ se také nìkdy pøekládá jako „kultivované“ nebo „gramotné“
programování
<DT><A NAME="Q-Q-texpronounce-f-4">[<SUP>4</SUP>]</A><DD>
International Phonetic Alphabet, mezinárodní abeceda
pro zápis výslovnosti.</DL></FONT>
<P><HR></TD></TR>
<TR><TD></TD><TD><TABLE BORDER=0><TR>
<TD valign=middle align=left>
<a href="http://www.cstug.cz/">
<IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif"
ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"><BR>
</TD><TD valign=top align=left><FONT SIZE="-1">
(c) 1997, 1998, 2003
Tomá¹ Hudec, Libor ©karvada
<BR>
Poslední aktualizace: 13.11.2004 23:15
</FONT></TD></TR></TABLE></TD></TR></TABLE>
</BODY>
</HTML>
|
