diff options
Diffstat (limited to 'Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectN.html')
-rw-r--r-- | Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectN.html | 998 |
1 files changed, 0 insertions, 998 deletions
diff --git a/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectN.html b/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectN.html deleted file mode 100644 index 786e88e6439..00000000000 --- a/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectN.html +++ /dev/null @@ -1,998 +0,0 @@ -<HTML> -<HEAD> -<META HTTP-EQUIV="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2"> -<TITLE>Osobitné spôsoby sadzby</TITLE> -<STYLE TYPE="text/css"> -<!-- - ol.section li { font-size:large;font-weight:bold;margin-top:1em; } - ul.question li { font-size:medium;font-weight:normal;margin-top:.2em; } ---> -</STYLE> -</HEAD> -<BODY BACKGROUND="images/back_narrow.gif" -BGCOLOR="#ffffff" -TEXT="#000000" -LINK="#900000" -ALINK="#C14242" -VLINK="#D30000"> -<TABLE BORDER=0> -<TR><TD width=30> </TD> -<TD><TABLE width="100%" BORDER=0> -<TR><TD valign="middle" align="center"><FONT SIZE="+2"><B>Osobitné spôsoby sadzby</FONT></TD><TD align="right"> -<a href="http://www.cstug.cz/"><IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"></a><BR> -</TD></TR></TABLE></TD></TR> -<TR><TD></TD><TD></TD></TR> -<TR><TD></TD><TD><HR></TD></TR> - <TR><TD></TD><TD> - <P> - -<P> -Ľudia stále vymýšľajú triedy, ktoré majú nahradiť štandardné: -súčasný autor vyrobil v roku 1980 triedu <CODE>ukart</CODE> používajúcu balík <CODE>sober</CODE> a pár -vecí špecifických pre Britov (ako tie, čo sa objavujú v špecializácii <CODE>babel</CODE>u -pre britskú angličtinu). Trieda sa stále príležitostne používa. - -<P> -Podobné verejné snahy boli dostupné v dobe LaTeX 2.09: významným príkladom, -ktorého potešujúci design sa zrejme časom veľmi nezmenil, je trida <CODE>ntgclass</CODE>. -Každá zo štandardných tried je nahradená výberom tried pomenovaných v holandčine -(občas s jednou pridanou číslicou). Takže máme triedy <CODE>artikel2</CODE>, <CODE>rapport1</CODE>, -<CODE>boek3</CODE> a <CODE>brief</CODE>. Tieto dokumenty sú priemerne zdokumentované v angličtine. - -<P> -Balík tried <CODE>KOMA-script</CODE> (triedy pomenované <CODE>scr...</CODE>) je v súčasnosti silným -súťažiacim. Triedy sú aktívne podporované, sú obsiahle v pokrytí dôležitostí -sadzby, produkujú dobre vyzerajúci výstup a sú dobre dokumentované v angličtine -i nemčine (<CODE>scrguien</CODE> v anglickej distribúcii, <CODE>scrguide</CODE> -v nemeckej). - -<P> -Ďalšou porovnateľnou triedou je <CODE>memoir</CODE>. Táto má za cieľ priamo nahradiť -triedy <CODE>book</CODE> a <CODE>report</CODE>. Podobne ako <CODE>KOMA-script</CODE> je obsiahla v pokrytí -drobný problémov. Dokumentácia triedy <CODE>memoir</CODE> (<CODE>memman</CODE>) je často -vychvaľovaná a jej dlhý úvod je pravidelne doporučovaný ako tutoriál pre -sadzbu.<BR> -<CODE>balík KOMA-script</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/koma-script">koma-script</A><BR> -<CODE>memoir.cls</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/memoir">memoir</A><BR> -<CODE>balík NTGclass</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/ntgclass">ntgclass</A><BR> -<CODE>sober.sty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex209/contrib/misc/sober.sty">sober</A> - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-drawing"><HR><H3>Kreslenie s TeXom</H3></A> - -<P> -V TeXu/LaTeXu samotnom je veľa prostriedkov na kreslenie obrázkov -(čo je lepšie ako importovať obrázky externé), od jednoduchých, ako je -prostredie <CODE>picture</CODE>, trochu lepších, ako je balík <EM>epic</EM>, až po -výborné (ale pomalé) kreslenie s PiCTeXom. V závislosti na type -kreslenia by jeden zo štyroch nasledujúcich systémov mohol byť pre Vás -špičkový: - -<P> -<OL> - <LI> <EM>pstricks</EM>; umným využívaním príkazu <CODE>\special</CODE> - dáva prístup k plnej sile PostScriptu z TeXu. Potrebujete - slušný prekladač z DVI do PostScriptu, ale výsledok stojí - za to. Dobre zdokumentovaný balík vám dáva možnosť použiť nielen - príkazy nižšej úrovne, ktoré vykresľujú priamky, kruhy či - kružnice, ale aj makrá vysokej úrovne na manipuláciu s objektami - či textovými rámami, kreslenie stromov, či matíc, pre efekty 3D - grafiky a ďalšie. Balík nájdete na <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/graphics/pstricks">pstricks</A>. - Používatelia PDFTeXu môžu používať <CODE>pdftricks</CODE>, ktorý (ako aj - <CODE>epstopdf</CODE> — viď Otázku <A HREF="sectL.html#Q-pdftexgraphics">Importovaná grafika v PDFLaTeXu</A>) - generuje PDF súbory za behu z príkazov <CODE>pstricks</CODE>. - -<P> - <LI> METAPOST; mali ste radi METAFONT, ale nikdy Vás neuchvátili súbory - písiem? Vyskúšajte METAPOST (pozri Otázku <A HREF="sectB.html#Q-MP">Čo je to METAPOST</A>). - Má všetku silu METAFONTu, ale generuje PostScript. METAPOST je v súčasnosti - súčasťou najdôležitejších distribúcií TeXu/LaTeXu. D. Knuth ho - používa pri svojej práci. - -<P> - <LI> <EM>Mfpic</EM>; páči sa Vám METAFONT, ale nerozumiete jeho - jazyku? Tento balík (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/graphics/mfpic">mfpic</A>) - vytvorí pre Vás kód METAFONTu z jednoduchšie zvládnuteľných - TeXovských makier. Nemá všetku silu METAFONTu, ale priateľskejší - vzhľad. - -<P> - <LI> Páči sa Vám PiCTeX, ale nemáte dosť pamäti alebo času? Pozrite - sa na makrá v CTAN adresári <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/graphics/dratex">dratex</A> od Eitana Guarariho, - ktoré sú tak silné, ako väčšina ostatných balíkov, ale je to celkom - nová implementácia, dobre čitateľná a plne zdokumentovaná. -</OL> - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-letterspace"><HR><H3>Prostrkávaná sazba</H3></A> - -<P> -Jednou ze základních metod zvýrazňování textu v dokumentu je změna -vzdálenosti mezi písmeny. Tato technika se nazývá prostrkávaná sazba. -Toto zvýraznění však není doporučováno, protože ubírá textu na -čitelnosti, což je proti principům typografie. Proto Donald Knuth také -neumožnil jednoduše měnit vzdálenosti mezi znaky. - -<P> -Jeden z nejvetších typografů — Eric Gill — toto přirovnal ke -„kradení oveček“, což v jeho době byl jeden z nejčastějších přestupků -v Británii. Vkládání mezer mezi velká písmena je však povážováno za -menší „zločin“, než mezi malá písmena. Bežně se ale tato technika -používá při zvýraznění textu psaného gotickým (nebo jiným podobným) -písmem. - -<P> -Na CTANu je balík <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/generic/letterspacing.tex">letterspacing</A>, v němž je definováno -makro <CODE>\letterspace</CODE>. Používá se podobně jako <CODE>\hbox</CODE> :<BR> -<CODE>\letterspace to 1.3\naturalwidth{Důkaz:}</CODE> - -<P> -Lepší balík je <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/soul">soul</A>, který je optimalizován pro -použití v LaTeXu, ale funguje i v plainTeXu. <EM>Soul</EM> také -umožnuje dělení takto zvýraznených slov. - -<P> -<P><A NAME="Q-disstheses"><HR><H3>Formátovanie diplomových a disertačních prác v LaTeXu</H3></A> - -<P> -Štýl pre dizertáciu je obvykle veľmi špecifický pre danú univerzitu. -Preto spravidla nie je príliš užitočné pátrať po takomto štýle mimo -rámec univerzity alebo inštitúcie. Mnoho univerzít vo svojej -excentricite stále používa pre dizertácie dvojité riadkovanie. -Vtedy vás môžeme odkázať na -Otázku <A HREF="sectN.html#Q-linespace">Dvojité riadkovanie v dokumentoch LaTeXu</A>. -Ak chcete napísať vlastný štýl pre dizertácie, môže vám poslúžiť -ako dobrý štart štýl University of California -(dostupné v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/ucthesis">ucthesis</A>), ale -nemá cenu púšťať sa do ťažkostí. (Ak vedenie nepripustí štandardné -typografické konvencie, aj tak nebudete schopný vytvoriť esteticky -uspokojivý dokument.) - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-flowaround"><HR><H3>Obtekanie obrázkov v LaTeXu</H3></A> - -<P> -Existuje niekoľko LaTeXovských balíkov, ktoré majú za cieľ toto -umožňovať, ale všetky majú svoje ohraničenia, pretože TeX nebol -navrhovaný na riešenie takejto úlohy. Piet van Oostrum, ktorý vytvoril -prehľad dostupných balíkov, odporúča: - -<P> -<UL> - <LI><B><EM>picins</EM></B> - <CODE>picins.sty</CODE> je časť veľkého balíku - umožňujúceho zahrnutie obrázkov (napr. so šedými boxami, rôznymi - DOS formátmi, ...). Nachádza sa v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/systems/msdos/picins/picins.zip">picins</A>. - Príslušný príkaz je:<BR> - <CODE>\parpic(</CODE><I>šírka</I><CODE>,</CODE><I>výška</I><CODE>)(</CODE><I>x-off</I><CODE>,</CODE> - <I>y-off</I><CODE>)[</CODE><I>Options</I><CODE>][</CODE><I>Pozícia</I><CODE>]{</CODE> - <I>Obrázok</I><CODE>}</CODE><BR> - <I>Text odstavca</I> - -<P> - Všetky parametre okrem <I>Obrázok</I> sú voliteľné. Obrázok - môže byť umiestnený vľavo alebo vpravo, orámovaný obdĺžnikom, - oválom alebo čiarkovane. Môže mať popis (<CODE>\caption</CODE>), ktorý - bude zahrnutý do zoznamu obrázkov. - -<P> - Nanešťastie (pre tých, ktorí nerozumejú nemecky) je dokumentácia - v nemeckom jazyku. Piet van Oostrum však napísal anglické resumé - (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex209/contrib/picins/picins.txt">picins-summary</A>). - -<P> - <LI><B><EM>floatflt</EM></B> - <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/floatflt">floatflt</A> je zdokonalená verzia - <CODE>floatfig.sty</CODE> (pre LaTeX 2e), a jeho syntax je:<BR> - <CODE>\begin{floatingfigure}[</CODE><I>options</I><CODE>]{</CODE> - <I>šírka obrázku</I><CODE>}</CODE><BR> - <I>Obrázok</I><BR> - <CODE>\end{floatingfigure}</CODE> - -<P> - Existuje aj (viacmenej podobné) prostredie <CODE>floatingtable</CODE>. - -<P> - Tabuľky alebo obrázky môžu byť dané na pravú/ ľavú časť - strany a párnu/ nepárnu stranu pri dokumentoch, ktoré - rozlišujú párne a nepárne strany. - -<P> - Tento balík umožňuje použiť aj balík <EM>multicol</EM>, ale - nespolupracuje s ďalšími blízkymi prostrediami. - -<P> - <LI><B><EM>wrapfig</EM></B> - <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/wrapfig">wrapfig</A> má syntax:<BR> - <CODE>\begin{wrapfigure}[</CODE><I>výška obrázku v riadkoch</I><CODE>]{l</CODE>,<CODE>r</CODE>,<I>atď</I><CODE>}[</CODE><I>presah</I> - <CODE>]{</CODE><I>šírka</I><CODE>}</CODE><BR> - <I>obrázok, popis obrázku atď.</I><BR> - <CODE>\end{wrapfigure}</CODE> - -<P> - Syntax prostredia <CODE>wraptable</CODE> je podobná. - -<P> - Výška môže byť vynechaná. Vtedy je dopočítaná automaticky - programom. Program vždy berie väčšiu hodnotu z vypočítanej a - udanej hodnoty. Parameter <CODE>{l</CODE>,<CODE>r</CODE> <I>atď</I><CODE>}</CODE> môže byť tiež - špecifikovaný ako <CODE>i</CODE> (inside – vnútro) alebo <CODE>o</CODE> (outside – - vonkajšok), pre dokumenty, ktoré rozlišujú párne a nepárne strany. - Keď použijeme veľké písmená, obrázok môže byť pohyblivý. Parameter - <I>presah</I> dovoľuje presah obrázku do okrajov. Obrázok alebo - tabuľka môžu byť zahrnuté do zoznamu, keď použijeme príkaz - <CODE>\caption</CODE>. - -<P> - Uvedené prostredia nepracujú vnútri zoznamov, ktoré končia pred - dolným okrajom obrázku alebo tabuľky, ale môžu byť použité - v prostrediach <CODE>parbox</CODE>, <CODE>minipage</CODE> a to aj pri dvojstĺpcovej - sadzbe. -</UL> - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-headfootline"><HR><H3>Alternatívne head- a footline v LaTeXu</H3></A> - -<P> -Štandardný LaTeX zahŕňa v sebe niekoľko štýlov, -ktoré špecifikujú riadok záhlavia a spodku strany (headline, -footline). Možnosti, ktoré máme na zmeny, sú veľmi obmedzené. LaTeX -umožňuje veľa, ale nie je jednoduché to urobiť. My to robiť nemusíme, -urobil to Piet van Oostrum. - -<P> -Balík je v adresári <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/fancyhdr">fancyhdr</A>. Tento balík -poskytuje jednoduchý mechanizmus na definovanie rôznych variantov -záhlavia a spodnej časti strany. Adresár obsahuje aj celkom dobrú -dokumentáciu a ďalší jeden alebo dva balíky. Balík -<EM>fancyhdr</EM> umožňuje aj predefinovať štýl strany a úvodnej -strany (pozri Otázku <A HREF="sectQ.html#Q-firstpageempty">Užití <CODE>\pagestyle{empty}</CODE> na první stránce v LaTeXu</A>). - -<P> -<P><A NAME="Q-verbatim"><HR><H3>Doslovné (verbatim) vložení souboru v LaTeXu</H3></A> - -<P> -Dobré řešení je použití <CODE>verbatim.sty</CODE> od Rainera Schöpfa, které -poskytuje příkaz <CODE>\verbatiminput</CODE>, který určuje jméno -vstupního souboru jako argument. Balík je součástí <EM>2etools</EM> -(na CTANu v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/required/tools">2etools</A>). -<P> -<PRE> -\usepackage{verbatim} -... -\verbatiminput{verb.txt} -</PRE> -</P> - -<P> -Jiná metoda je použití prostředí <CODE>alltt</CODE>, které vyžaduje -<CODE>alltt.sty</CODE> (ten je standardní částí LaTeXu). - -<P> -Toto prostředí vkládá obsah souboru „vetšinou“ doslovně, provádí však -TeXové příkazy, které v souboru objeví. Pro vložení souboru -<CODE>verb.txt</CODE> stačí napsat: -<PRE> - \usepackage{alltt} - ... - \begin{alltt} - \input{verb.txt} - \end{alltt} -</PRE> -Jistě, tak málo stačí pro vložení souboru... - -<P> -Balík <EM>moreverb</EM> (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/moreverb">moreverb</A>) rozšiřuje možnosti balíku -<EM>verbatim</EM>, nabízí prostředí <CODE>listing</CODE> a příkaz <CODE>\listinginput</CODE>, -který umožňuje číslovat řádky vkládaného souboru. Balík obsahuje také příkaz -csx{verbatimtabinput}, který respektuje TAB znaky na vstupu (prostředí -<CODE>listing</CODE> a příkaz csx{listinginput} taky respektují TAB znaky). - -<P> -Balík <EM>fancyvrb</EM> obsahuje konfigurovatelné implementace všeho, -co obsahují balíky <EM>moreverb</EM> a <EM>verbatim</EM> a ještě -něco navíc. V současné době bystří sazeči sahají po tomto produktu -nejraději, ale bohatství možností z něho dělá velice komplexní -„potvoru“. Z tohoto důvodu si raději před jeho použitím důkladně -prostudujte dokumentaci. - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-cisrad"><HR><H3>Vložení čísel řádků do výstupního souboru</H3></A> - -<P> -Pro celkové číslování řádků existují dva balíky použitelné pod LaTeXem: -<CODE>lineno</CODE> (který dovoluje k jednotlivým -řádkům výstupu připojit hesla) a <CODE>numline</CODE>. Oba balíky však -neberou ohledy na LaTeXový výstup, což může způsobit problémy. -Na to by si měli dát uživatelé pozor. - -<P> -Pokud však chcete číslovat doslovný text (<CODE>verbatim</CODE>), pak -je nejlepší použít balíky -(<CODE>moreverb</CODE> nebo -<CODE>fancyvrb</CODE>, viz -Otázku <A HREF="sectN.html#Q-verbatim">Doslovné (verbatim) vložení souboru v LaTeXu</A>). Další balík – edmac -(<CODE>edmac</CODE>) – nabízí pomoc v případech kritických edicí.<BR> -<CODE>lineno</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/lineno">lineno</A><BR> -<CODE>numline</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/numline/numline.sty">numline</A><BR> -<CODE>moreverb</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/moreverb">moreverb</A><BR> -<CODE>fancyvbr</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/fancyvrb">fancyvrb</A><BR> -<CODE>edmac</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/plain/contrib/edmac">edmac</A> - -<P> -<P><A NAME="Q-genindex"><HR><H3>Generovanie registra v TeXu/LaTeXu</H3></A> - -<P> -Vytvorenie registra – indexu – nie je jednoduchá úloha. Čo to je index a -ako ho robiť je ťažko rozhodnúť. Rovnako je ťažké urobiť všeobecnú -dohodu, ako je správne index robiť. V každom prípade musíte označiť -všetky položky v texte (obvykle príkazom <CODE>\index</CODE>), ktoré majú -byť indexované. - -<P> -Triedenie veľkého indexu priamo v TeXu nie je praktické, preto sa -používajú postprocessing programy, ktoré spracovávajú index mimo TeXu -a register je dostupný v ďalšom behu programu TeX. - -<P> -Dostupné sú nasledujúce programy: - -<P> -<UL> - <LI><B><EM>makeindex</EM></B> - pre LaTeX pod Unixom (ale pracuje aj pod - inými operačnými systémami rovnako). Je v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/indexing/makeindex">makeindex</A>. - Verzia pre Macintosh je dostupná na CTANe pod názvom - <CODE>macmakeindex</CODE> (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/systems/mac/macmakeindex2.12.sea.hqx">macmakeindex</A>), pre - MSDOS je súčasťou distribúcie emTeXu a gTeXu (emTeX má - verziu aj pre OS/2). - -<P> - Dokumentácia pre <EM>makeindex</EM> predstavuje dobrý zdroj - informácií ako vytvárať register. <EM>Makeindex</EM> môžeme - použiť aj s niektorými balíkmi makier TeXu, ako je napríklad - <EM>Eplain</EM> (pozri Otázku <A HREF="sectB.html#Q-eplain">Co je to Eplain</A>) alebo TeXsis. - (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/texsis">texsis</A>) - -<P> - <LI><B><EM>idxtex</EM></B> - pre LaTeX pod VMS. Je dostupný - (s „poznámkovačom“ <CODE>glotex</CODE> v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/indexing/glo+idxtex">glo+idxtex</A>). - -<P> - <LI><B><EM>texindex</EM></B> - Veľmi vtipná malá utilita pre LaTeX pod - operačným systémom Unix. Je dostupná v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/support/texindex">texindex</A>. - -<P> - Existujú aj iné programy s menom <EM>texindex</EM>, napríklad - ten, ktorý je súčasťou distribúcie Texinfo - (pozri Otázku <A HREF="sectB.html#Q-texinfo">Co je to Texinfo</A>). - -<P> - <LI><B><EM>xindy</EM></B> - novo vyvinutý, navrhnutý ako rozsiahlo flexibilný - (vrátane podpory viacjazičných indexov), založený na Common Lispe. - Systém je dostupný na CTANe (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/indexing/xindy">xindy</A>), ale je - jednoduchšie prístupný internetovým prehliadačom na adrese - <A HREF="http://www.iti.informatik.th-darmstadt.de/xindy/"><CODE>http://www.iti.informatik.th-darmstadt.de/xindy/</CODE></A>, pretože - distribúcia obsahuje niekoľko odlišných implementácii. -</UL> - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-BibTeX"><HR><H3>Používanie BibTeXu s <CODE>plain</CODE>TeXom</H3></A> - -<P> -Súbor <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/eplain/btxmac.tex">btxmactex</A> obsahuje makrá a dokumentáciu pre -BibTeX s <CODE>plain</CODE> TeXom alebo priamo s Eplainom -(pozri Otázku <A HREF="sectB.html#Q-eplain">Co je to Eplain</A>). -Pozrite si aj Otázku <A HREF="sectC.html#Q-BibTeXing">Dokumentace k BibTeXu</A>, -ktorá obsahuje ďalšie informácie o BibTeXu samotnom. - -<P> -<P><A NAME="Q-URLtype"><HR><H3>Sazba URL</H3></A> - -<P> -V poslední době se URL prodlužují a obsahují znaky, které jim mohou -přirozeně zabraňovat v hladkém dělení, pokud nejsou typicky -označeny <CODE>\ttfamily</CODE>. Proto bez zvláštního ošetření mohou přečnívat -za hranici sloupce a jejich výsledná sazba je hrozná. - -<P> -Existují tři možnosti přístupu k tomuto problému: -<UL> - <LI> <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/misc/path.sty">path</A>, který definuje - příkaz <CODE>\path</CODE>. Tento příkaz definuje každý potenciálně - problematický znak jako <CODE>\discretionary</CODE> a umožňuje každému - uživateli definovat svůj osobní seznam těchto znaků. Jeho hlavní - nevýhoda je, že patří mezi křehké příkazy. Navzdory své dlohé historii - už není doporučován. - <LI> <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/misc/url.sty">url</A>, který definuje - příkaz <CODE>\url</CODE> (mezi jinými také obsahuje vlastní příkaz <CODE>\path</CODE>). - Tento příkaz přiřadí každému problematickému znaku matematický - kód a pak URL vysází v matematickém režimu fontem, který si - uživatel vybere. V LaTeXovém prostředí umožňuje vytvářet - robustní příkazy (viz Otázku <A HREF="sectR.html#Q-protect">Proč se v LaTeXu užívá ochran (protection)</A>). Všimněte si, že jelikož - je operace provedena v matematickém módu, jsou mezery v URL - parametru ingorovány (když neuděláte specielní kroky). - Balík <CODE>url</CODE> je možné použít v <CODE>plain</CODE> TeXu s pomocí balíku - <CODE>miniltx</CODE> (jež byl původně vyvíjen pro použití grafického balíku - LaTeXu v <CODE>plain</CODE> TeXu). Potřebná je ale malá úprava, požadovaná - sekvence je tedy: -<PRE> -\input miniltx -\expandafter\def\expandafter\+% - \expandafter{\+} -\input url.sty -</PRE> - -<P> - <LI> balík <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/hyperref">hyperref</A>, který používá sázečí kód balíku <CODE>url</CODE> - v kontextu, kdy vysázený text tvoří ukontvění odkazu. -</UL> - -<P> -Autor této odpovědi preferuje (novější) balík <CODE>url</CODE> (přímo nebo -nepřimo). Oba balíky <CODE>path</CODE> a <CODE>url</CODE> pracují skvěle -v <CODE>plain</CODE> TeXu (ikdyž tam samozřejmě přitažlivé LaTeXovské prostředky -balíku <CODE>url</CODE> nemají co dělat). -(<CODE>hyperref</CODE> není ve verzi pro <CODE>plain</CODE> TeX dostupný.) - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-notes"><HR><H3>Sadzba nôt v TeXu</H3></A> - -<P> -V minulosti bol napísaný balík <CODE>mutex</CODE> od Angeliky Schoferovej a Andreu -Steinbacha, ktorý dokazoval, že sadzba hudby je možná. Balík bol však veľmi -obmedzený a naďalej nie je dostupný. - -<P> -Výkonný balík, ktorý umožňuje sadzbu zložitých notových osnov, je -MusicTeX, ktorý napísal Daniel Taupin -(<A HREF="mailto:taupin@rsovax.lps.u-psud.fr"><I>taupin@rsovax.lps.u-psud.fr</I></A>). -Je dostupný v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/musictex">musictex</A>, ale nie je naďalej odporúčaný. -V nedávnej minulosti Daniel (ako aj mnohí ďalší, -ako Ross Mitchell a Andreas Egler) pracovali na vývoji MusicTeXu, -ktorý má názov MusiXTeX. MusiXTeX je trojprechodový systém -(s predprocesorovým programom, ktorý počíta medzery pre prvky) a -dosahuje jemnejšiu kontrolu, ako je možné dosiahnuť v nemodifikovanom -MusicTeXu. Momentálne je vyvíjaná iba verzia Daniela Taupina (Andreas Egler -mal tiež svoju verziu, ale v súčasnosti už pracuje a inom balíku) MusiXTeXu. -Obe sú dostupné v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/musixtex/taupin">musixtex-taupin</A> a <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/musixtex/egler">musixtex-egler</A>. - -<P> -Vstup pre MusixTeX je extrémne zložitá záležitosť. Preferovanou metódou -vytvárania vstupu pre Taupinovu verziu je preprocesor Dona Simonsa -<EM>pmx</EM>. <EM>Pmx</EM> veľmi uľahčuje používanie MusixTeXu, ale -nepodporuje všetky prostriedky MusixTeXu priamo. Dovoľuje však in-line kód -MusixTeXu v zrdojovom kóde <EM>pmx</EM>. - -<P> -Fanúšikovia digitálnej hudby môžu sádzať notáciu použitím -<EM>midi2tex</EM>, ktorý prekladá MIDI súbory do zdrojového kódu -MusicTeXu. Je dostupný z <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/support/midi2tex">midi2tex</A>. - -<P> -O dosť jednoduchší zápis ako MusicTeX má <EM>abc2mtex</EM>. Je to -balík navrhnutý pre zápis melódie vo forme ASCII znakov -(<CODE>abc</CODE> notácia). Táto notácia bola navrhnutá hlavne pre zápis ľudových -melódií západoeurópskeho pôvodu (írskych, anglických a škótskych), ktoré -môžu byť zapísané aj klasickým spôsobom na jednej notovej osnove. Ale -môže byť použitá aj na mnoho iných typov hudby. Balík je dostupný -v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/support/abc2mtex">abc2mtex</A>. - -<P> -Pre diskusiu o problémoch sadzby nôt v systéme TeX{} využívajte vytvorený -mailing list <A HREF="mailto:TeX-music@icking-music-archive.org"><I>TeX-music@icking-music-archive.org</I></A>. Pre subskripciu -využite možnosti stránky -URL{http://icking-music-archive.org/mailman/listinfo/tex-music/}. - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-feynman"><HR><H3>Kreslenie Feynmanových diagramov v LaTeXu</H3></A> - -<P> -Makro-balík pre kreslenie Feynmanových diagramov v LaTeXu od Michaela -Lavine je dostupný v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex209/contrib/feynman">feynman</A>. - -<P> -Môžeme tiež použiť <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/feynmf">feynmf</A>, balík makier pochádzajúci od -Thorstena Ohla, ktorý pracuje v kombinácii s METAFONTom (alebo METAPOSTom). - -<P> -Makrá z balíkov <EM>feynmf</EM> alebo <EM>feynmp</EM> čítajú popis -diagramu, ktorý je napísaný v TeXu, a zapisujú svoj kód. METAFONT -(alebo METAPOST) potom môže vytvoriť v ďalšom behu LaTeXu príslušné -písma. Pre nových používateľov, ktorí majú možnosť použiť METAPOST, možno -odporúčať PostScriptovú verziu pre lepšiu prenositeľnosť dokumentov, ako -aj niektoré ďalšie dôvody. - -<P> -Ďalšie balíky použiteľné na tento účel sú: <CODE>axodraw</CODE> Josa Vermaserena -(<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/graphics/axodraw">axodraw</A>) a <CODE>feyn</CODE> Normana Graya (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/fonts/feyn">feyn</A>). - -<P> -<P><A NAME="Q-parskip"><HR><H3>Nulové odsadenie odstavcov</H3></A> - -<P> -Bežný spôsob sadzby textu nemá odstavce navzájom oddelené, iba prvý riadok -každého odstavca je odsadený. - -<P> -Konvenciou pre text písaný na písacom stroji naopak bolo neodsadzovanie odstavcov. -Takýto štýl je vyžadovaný pre publikácie ako technické manuály a v štýloch -vyžadujúcich originál písaný písacím strojom (ako napríklad oficiálne -špecifikované formáty dizertácií). - -<P> -Každý po chvíľke rozmýšlania vidí, že pri nulovom odsadení odstavcov musia byť -tieto oddelené prázdnym miestom, inak bude nemožné rozoznať zlomy medzi -odstavcami. - -<P> -Jednoduchým prístupom je teda vynulovanie odsadenia odstavcov: -<PRE> - \setlength{\parindent}{0pt} - \setlength{\parskip}{\baselineskip} -</PRE> -a v najjednoduchších textoch je to dobré riešenie. - -<P> -Avšak nenulový csx{parskip} prekáža zoznamom a podobnému formátovaniu, takže -výsledky vyzerajú hrozne. Balík <CODE>parskip</CODE> upravuje veci tak, aby -vyzerali rozumne. Nie je bezchybný, ale vysporiada sa s väčšinou problémov. - -<P> -Sada tried skupiny používateľov z Holandska obsahuje ekvivatent triedy <CODE>article</CODE> -(<CODE>artikel3</CODE>) a triedy <CODE>report</CODE> (<CODE>rapport3</CODE>), ktorých návrh zahŕňa nulové -odsadenie a nenulový csx{parskip}.<BR> -triedy <CODE>\acro{NTG}</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/ntgclass">ntgclass</A><BR> -<CODE>parskip.sty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/misc/parskip.sty">parskip</A> - -<P> -<P><A NAME="Q-dropping"><HR><H3>Iniciálky</H3></A> - -<P> -Bežným štýlom sadzby, v súčasnosti málo sa vyskytujúcim (okrem novín), je -začatie odstavca (v knihách, zvyčajne prvého odstavca kapitoly) prvým písmenom -dostatočne veľkým (rozsahu niekoľkých riadkov). - -<P> -Tento štýl sa nazýva „iniciálky“ (dropped capitals) alebo (po francúzsky) -„lettrines“. TeXovské prostriedky umožňujú jeho jednoduchú a priamočiaru -implementáciu. - -<P> -Balík <CODE>dropping</CODE> prácu vykoná jednoducho, má ale zvláštny postoj -k výpočtom veľkosti fontu veľkých písmen (iniciálok). Príklady sú uvedené -v dokumentácii, takže pred spracovaním súboru <CODE>.dtx</CODE> musíte mať balík už -nainštalovaný. <CODE>dropping</CODE> má bohužiaľ chúlostivý vzťah k sade ovládačov -zariadení dostupných v prvých verziách grafického balíku LaTeXu. Nemôžeme si -teda byť istý, že bude pracovať s novinkami ako PDFTeX, VTeX alebo -DVIpdfm. - -<P> -V takýchto prípadoch pravdepodobne uspeje novší balík <CODE>lettrine</CODE>. -Balík má dobre konštruované pole volieb a príklady (celkom pôsobivá sada) sú -dodávané ako osobitný súbor distribúcie (dostupné tiež v PostScripte, aby mohli -byť prezreté bez nutnosti inštalovať balík).<BR> -<CODE>dropping</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/dropping">dropping</A><BR> -<CODE>lettrine</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/lettrine">lettrine</A> - -<P> -<P><A NAME="Q-pismat"><HR><H3>Psací písma pro matematický režim</H3></A> - -<P> -Font vybraný příkazem <CODE>\mathcal</CODE> je jediným zabudovaným psacím písmem. -Nicméně však v moderních TeXových distribucích jsou zabudovány i další -kaligrafické fonty. -<UL> - <LI><B>Euler</B> - <CODE>\usepackage{eucal}</CODE> -Je součástí pouze několika nejmodernějších TeXových distribucí, -nicméně je volně dostupný na CTANu archívu na adrese -<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/fonts/amsfonts/latex/eucal.sty">eucal.sty</A>. Je součástí AMS fontů. Nabízí nepatrně -„zakroucenější“ font. Tento balík mění fonty, které jsou vybrány -příkazem <CODE>\mathcal</CODE>. Verze Type 1 těchto fontů jsou dostupné -v distribuci AMS fontů (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/fonts/amsfonts/ps-type1">amsps-type1</A>). - <LI><B>RSFS</B> - <CODE>\usepackage{mathrsfs}</CODE> -(součást -<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/supported/jknappen">jknappen</A>) používá opravdu ozdobné -psací písmo (zkratka z „Ralph Smith's Formal Scripts“), které je již -součástí nejmodernějších distribucí (můžete ho najít i ve CTANovském -archívu v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/fonts/rsfs">rsfs</A>). Balík vytváří nový příkaz <CODE>\mathscr</CODE>. Tyto -fonty ve verzi Type 1 byly zpřístupněny Tacem Hoekwaterem. Jsou -přístupné na CTANu na adrese <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/fonts/rsfs/ps-type1/hoekwater">hoekwater</A>. - <LI><B>Zapf Chancery</B> - je standardní postscriptový kaligrafický font. Není -spojen s žádnými balíky, ale snadno ho můžete zpřístupnit příkazem -<BR> <CODE>\DeclareMathAlphabet{\mathscr}{OT1}{pzc}{m}{it}</CODE><BR>ve vaší preambuli. -Také ho můžete použít v jiné velikosti:<BR> -<CODE>\DeclareFontFamily{OT1}{pzc}{}</CODE><BR> -<CODE>\DeclareFontShape{OT1}{pzc}{m}{it}{<-> s * [0.900] pzcmi7t}{}</CODE><BR> -<CODE>\DeclareMathAlphabeth{\mathscr}{OT1}{pzc}{m}{it}</CODE><BR> -Adobe Zapf Chancery (který výše zmíněný příklad používá) je distribuován -s některými postscriptovými tiskárnami. V podstatě identický font z URW -a je distribuován s Ghostscriptem. -</UL> - -<P> -Příklady dostupných stylů jsou -předvedeny na <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/info/symbols/math/scriptfonts.pdf">scriptfonts.pdf</A>. - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-vodoznak"><HR><H3>„Vodoznak“ na každé stránce</H3></A> - -<P> -Občas je užitečné na pozadí každé stránky dokumentu umístit jistý text -(např. „DRAFT“). Uživatelé LaTeXu toho dosáhnou použitím balíku -<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/draftcopy">draftcopy</A>. Umí pracovat s mnoha -typy DVI procesorů a umí přeložit slovo „DRAFT“ do širokého množství -jazyků (také si však můžete vybrat vlastní slovo). Vypracovanějších -vodoznaků dosáhnete pomocí balíku <CODE>eso-pic</CODE>, který ještě využívá -balíček <CODE>everyshi</CODE>. Oba jsou distribuovány v balíku -<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/ms">ms</A>. <CODE>Eso-pic</CODE> ke každé stránce připojí prostředí <CODE>picture</CODE>, -do prostředí můžete vkládat věci. Balík poskytuje příkazy pro umísťování věcí -do určitých užitečných míst obrázku (jako „text nahoru vlevo“, ldots), ale -máte možnosť dělat, co se vám zblíbí. - -<P> -<P><A NAME="Q-landscape"><HR><H3>Sazba textu naležato</H3></A> - -<P> -Občas je nezbytné vysázet část textu dokumentu naležato. Abychom tohoto -dosáhli, nestačí pouze změnit rozměry stránky, musíme ještě informovat -tiskárnu, že má tuto stránku tisknout odlišně. Existují dva -možné způsoby, jak toho docílit: -<UL> - <LI> Pokud máte objekt, který svou šířkou přesahuje šířku stránky a hodí -se pouze na stránku naležato, pak můžete použít balík <EM>rotating</EM> -(<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/rotating">rotating</A>, který definuje dvě různá -prostředí <CODE>sidewaysfigure</CODE> a <CODE>sidewaystable</CODE>, které pracují pouze s celou -stránkou. - <LI> Pokud máte více těchto objektů, které potřebujete vysázet naležato -(např. seznamy různých kódů, široké prostředí <CODE>tabbing</CODE> nebo velké tabulky -sázené pomocí <EM>supertabular</EM> nebo <EM>longtable</EM>), pak -můžete použít balík -<EM>lscape</EM> (<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/required/graphics">graphics</A>), připadně <CODE>pdflscape</CODE> (když -generujete PDF výstup; <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/oberdiek">oberdiek</A>). Ten definuje prostředí -<CODE>landscape</CODE>, které vymaže běžnou stránku a zahájí znovu její sazbu -naležato (a smaže stránku na konci prostředí před vrácením do režimu -nastojato). -</UL> - -<P> -Žádné běžně dostupné balíky nevytvářejí přímé opatření pro -sazbu v obou možných orientacích na jedné stránce. Pokud byste takové -chování nutně potřebovali, použijte techniku popsanou -v Otázce <A HREF="sectN.html#Q-flowaround">Obtekanie obrázkov v LaTeXu</A>. -Výsledek můžete otočit pomocí balíku <EM>graphics</EM> -(<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/required/graphics">graphics</A>. Návrat k vertikální orientaci (portrait) je snazší: -vertikálně orientovaná část stránky bude spodním floatem na konci horizontální -(landscape) sekce s otočeným obsahem. - -<P> -Pro vysázení celého dokumentu horizontálně můžete použít <CODE>lscape</CODE> kolem -celého dokumentu. Lepší je volba <CODE>landscape</CODE> balíku -<CODE>geometry</CODE>. Jestliže mu předáte také volbu <CODE>dvips</CODE> nebo <CODE>pdftex</CODE>, -<CODE>geometry</CODE> vychrlý rotační instrukce, které spůsobí, že výstup bude -správné orientován. Třída <CODE>memoir</CODE> v tomto ohledu poskytuje stejné prostředky -jako <CODE>geometry</CODE>. - -<P> -Na závěr ještě jedno varování: -běžně dostupné prohlížeče TeXových souborů většinou zanedbávají -požadavky na rotaci v <CODE>DVI</CODE> souborech. Pokud váš prohlížeč není schopný -rotace, je nutno přeložit soubor do formátu <CODE>PS</CODE> nebo -<CODE>PDF</CODE> a výsledek pak můžete prohlédnout vhodným programem. - -<P> -<P><A NAME="Q-abspos"><HR><H3>Umiestňovanie na fixné pozície na stránke</H3></A> - -<P> -TeXovský model sveta je (obecne povedané), že autor píše text a TeX a jeho -makrá rozhodujú, ako sa to všetko zmestí na stránku. Toto nie je dobrá správa -pre autora, ktorý požaduje, aby boli určité veci umiestnené na presné miesta -na stránke. - -<P> -Na stránke existujú miesta, na ktorých môžu byť „zavesené“ veci. Dva -LaTeXovské balíky vám dovoľujú umiestňovanie relatívne k týmto miestam, čím -poskytujú absolútne umiestnenie. - -<P> -Balík <CODE>textpos</CODE> pomáha vytvárať stránky z bodov umiestnených vôkol -stránky (ako pri plagáte). Vy mu zadáte lokáciu, on príslušne umiestni sádzací -box. - -<P> -<CODE>eso-pic</CODE> definuje „obrázok“ pokrývajúci stránku. Používateľ -do tohto obrázku môže pridávať príkazy módu <CODE>picture</CODE>, ktoré môžu obsahovať -samozrejme aj umiestnenia boxov ako aj iných príkazov <CODE>picture</CODE> módu. -(<CODE>Eso-pic</CODE> potrebuje služby balíku <CODE>everyshi</CODE>, ktorý teda musí -tiež byť dostupný.)<BR> -<CODE>eso-pic.sty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/eso-pic">eso-pic</A><BR> -<CODE>everyshi.sty</CODE>: distribuované ako súčasť <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/ms">ms</A><BR> -<CODE>textpos.sty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/textpos">textpos</A> - -<P> -<P><A NAME="Q-nopagebrk"><HR><H3>Zabránenie zlomu stránky medzi riadkami</H3></A> - -<P> -Občas je potrebné, aby blok vysádzaného materiálu bol na jednej strane. -Zabezpečenie tejto podmienky je prekvapivo zložité. - -<P> -LaTeX poskytuje prostredie <CODE>samepage</CODE>, ktoré o sebe tvrdí, že práve toto za -vás spraví. Postupuje nastavením pokút (penalties) za všetky možné situácie -vedúce k zlomu stránky na nekonečno, no v mnohých prípadoch nepomáha. Ak sa -pokúšate udržať text pohromade, budete musieť ukončiť odstavec -vo vnútri prostredia. -Ak veci, čo chcete udržať pohromade, vkladajú vlastné náznaky na zlom stránky, -<CODE>samepage</CODE> nad nimi nemá moc: dobrým príkladom sú položky zoznamu — navrhujú -medzi sebou zlom stránky. Dokonca aj keď prostredie funguje, je pravdepodobné, -že na spodku stránky nechá určité veci vyčnievať. - -<P> -Vhodným trikom je vysádzať všetko dôležité do <CODE>\parbox</CODE> (v prípade, že -obsahuje niečo, čo nemôže byť parametrom <CODE>\parbox</CODE>u, do prostredia <CODE>minipage</CODE>). -Výsledný box sa medzi stranami určite „nezlomí“, ale to neznamená, že spraví -to, čo chcete: takisto môže presahovať spodný okraj stránky. - -<P> -Prečo žiadna z týchto vecí nefunguje? Pretože TeX nerozlíši nekonečne -„zlé“ veci. Prostredie <CODE>samepage</CODE> spraví každý možný bod zlomu nekonečne zlým -a boxy dokonca ani neposkytujú možnosť zlomu, ale ak je alternatívou ponechanie -nekonečne zlých pár centimetrov prázdneho papieru na konci strany, TeX sa -vyberie cestou najmenšieho odporu a nespraví nič. - -<P> -Problém vzniká aj keď máte v platnosti <CODE>\raggedbottom</CODE>: TeX si nevšimne -jeho hodnotu, pokiaľ neodošle stránku von. Jeden prístup je nestavenie: -<P> -<PRE> -\raggedbottom -\addtolength{\topskip}{0pt plus 10pt} -</PRE> -</P> -<CODE>10pt</CODE> naznačuje výstupnej rutine, že stĺpec možno roztiahnuť. Toto -spôsobí, že TeX bude pri budovaní stránky tolerantnejší k potrebe -roztiahnutia. Ak to robíte ako dočasné opatrenie, zrušte zmenu u <CODE>\topskip</CODE>: -<P> -<PRE> -\addtolength{\topskip}{0pt plus-10pt} -</PRE> -</P> -Mali by ste aj resetovať <CODE>\flushbottom</CODE>. Všimnite si, že <CODE>10pt</CODE> sa -v skutočnosti nikdy neukáže, pretože pri odosielaní stránky von je prekonané -roztiahnuteľnosťou vloženou <CODE>\raggedbottom</CODE>; mohlo by však mať nejaký účinok, -ak by učinkovalo aj <CODE>\flushbottom</CODE>. - -<P> -Alternatívou (odvodenou z Knuthovho návrhu v TeXbooku) je balík -<CODE>needspace</CODE> alebo trieda <CODE>memoir</CODE>, pričom v oboch je definovaný príkaz -<CODE>\needspace</CODE>, ktorého parameter mu vraví, aký prestor je potreba. Ak priestor -nie je dostupný, materiál, ktorý musí zostať spolu, je vložený na druhú stranu. -Ak napríklad 4 riadky textu musia zostať pohromade, použite: -<P> -<PRE> -\par -\needspace{4\baselineskip} -% veci, čo musia zostať pohromade -<text generujúci riadky 1-4> -% a teraz veci, na ktorých nám nezáleží -</PRE> -</P> -Ďalší Knuthov trik je užitočný, ak máte postunosť malých blokov textu, ktoré -individuálne potrebujú zostať na svojej vlastnej stránke. Vložte príkaz -<CODE>\filbreak</CODE> pred každý malý blok a dosaihnete požadovaný efekt. Technika môže -byť použitá v prípade postupností sekcií LaTeXovského štýlu. Zabudujte -<CODE>\filbreak</CODE> do definície príkazu. Jednoduchou a efektívnou úpravou -je: -<P> -<PRE> -\let\oldsubsubsection=\subsubsection -\renewcommand{\subsubsection}{% - \filbreak - \oldsubsubsection -} -</PRE> -</P> -Trik funguje pre nasledujúce postupnosti blokov. V prípade, že postupnosť -je prerušená vynúteným zlomom stránky (ako <CODE>\clearpage</CODE>, ktorý môže byť -vložený príkazom <CODE>\chapter</CODE> alebo koncom dokumentu), je však trochu obtiažne -dostať sa z takých sekvencii von. Ak postupnosť nie je prerušená, posledný blok -bude pravdepodobne vytlačený na novú stranu bez ohľadu na to, či to skutočne -potrebuje. - -<P> -Ak akceptujete, že nie všetko sa dá dosiahnuť úplne automaticky, najlepším -spôsobom je vysádzať dokument a skontrolovať problémové veci. V takomto prípade -sa môžete rozhodnúť, ako sa s problémom vysporiadať pri poslednej kontrole -čítaním. Možnosti sú vloženie príkazov <CODE>\clearpage</CODE> tam, kde sú potrebné, -alebo použitie <CODE>\enlargethispage</CODE>. Predpokladajme, že máte jeden alebo dva -zatúlané riadky. Zadajte príkaz <CODE>\enlargethispage{2</CODE><CODE>\baselineskip}</CODE> a na -aktuálnu stránku budú pridané dva riadky. Záleží na dokumente, či toto vyzerá -nemožne alebo akceptovateľne, ale príkaz zostáva užitočnou položkou -vo výzbroji.<BR> -<CODE>memoir.cls</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/memoir">memoir</A><BR> -<CODE>needspace.sty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/misc/needspace.sty">needspace</A> - -<P> -<P><A NAME="Q-parallel"><HR><H3>Paralelná sadzba textu</H3></A> - -<P> -Bežne je potrebné prezentovať text v dvoch jazykoch spoločne na jednej stránke -alebo na opačných stranách dvojstranového rozloženia. Aby to bolo -akceptovateľné, musí medzi textami existovať určité zarovnanie. - -<P> -Balík <CODE>parallel</CODE> tieto potreby uspokojuje. Umožňuje sadzbu do dvoch -stĺpcov (nie nutne rovnakej šírky) na jednej strane alebo do opačných strán -dvojstranového rozloženia.<BR> -<CODE>parallel.sty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/parallel">parallel</A> - -<P> -<P><A NAME="Q-epigraph"><HR><H3>Sadzba epigrafov</H3></A> - -<P> -Epigrafy sú tie krásne citáty, ktoré autori vkladajú na začiatok kapitol (alebo -dokonca na koniec kapitol, Knuth v TeXbooku vkladá na koniec kapitol). - -<P> -Ich sadzba je tak trochu umenie, ale nie je nemožné spraviť ju vlastnoručne. -Balík <CODE>epigraph</CODE> však spraví prácu za nás, dokonca aj v situáciach, kde -je mimoriadne protivné spraviť to správne. - -<P> -Balík definuje príkaz <CODE>\epigraph</CODE> na vytvorenie jedného epigrafu (ako -na vrchu kapitoly): -<P> -<PRE> -\chapter{The Social Life of Rabbits} -\epigraph{Oh! My ears and whiskers!}% - {Lewis Carroll} -</PRE> -</P> -Ďalej definuje prostredie <CODE>epigraphs</CODE> na zadávanie viacerých epigrafov za sebou -v istom druhu zoznamu tvoreného príkazmi <CODE>\qitem</CODE>: -<P> -<PRE> -\begin{epigraphs} -\qitem{What I tell you three times is true}% - {Lewis Carroll} -\qitem{Oh listen do, I'm telling you!}% - {A.A. Milne} -\end{epigraphs} -</PRE> -</P> -Príkaz <CODE>\epigraphhead</CODE> vám dovoľuje umiestniť epigraf <EM>nad</EM> hlavičku -kapitoly: -<P> -<PRE> -\setlength{\unitlength}{1pt} -... -\chapter{The Social Life of Rabbits} -\epigraphhead[<distance>]{% - \epigraph{Oh! My ears and whiskers!}% - {Lewis Carroll}% -} -</PRE> -</P> -<distance> (vzdalenosť) udáva, ako ďaleko nad nadpis kapitoly sa má epigraf -umietniť; je to vyjadrené v zmysle <CODE>\unitlength</CODE> (používané v prostredí -<CODE>picture</CODE>). Autor balíku odporúča hodnotu <CODE>70pt</CODE>. - -<P> -Balík tiež poskytuje rôzne triky na nastavenie rozloženia hlavičky kapitoly -(potrebné, ak ste našli veľmi dlhú citáciu pre <CODE>\epigraphhead</CODE>), na úpravu -bibliografie, na úpravu strán <CODE>\part</CODE> a tak ďalej. (Niektoré z týchto úprav -vás povedú cez písanie vlastného balíku...) - -<P> -Trieda <CODE>memoir</CODE> poskytuje všetky prostriedky balíku <CODE>epigraph</CODE>. Triedy -<CODE>Koma-script</CODE> obsahujú príkazy <CODE>\setchapterpreamble</CODE> a <CODE>\dictum</CODE>, ktoré -tieto prostriedky tiež poskytujú.<BR> -<CODE>epigraph.sty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/epigraph">epigraph</A><BR> -balík <CODE>KOMA script</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/koma-script">koma-script</A><BR> -<CODE>memoir.cls</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/memoir">memoir</A> - -<P> -<P><A NAME="Q-zaklvel"><HR><H3>Dokumenty s jinou základní velikostí písma</H3></A> - -<P> -LaTeXové standardní třídy mají koncept základních velikostí -dokumentových fontů. Tyto velikosti jsou základem, na němž jsou -postaveny jiné fonty. Tyto třídy jsou postaveny na předpokladu, že -nebudou používány v jiné velikosti, než kterou umožňuje TeX (10–12 -bodů), avšak lidé často potřebují psát jinou velikostí. Typograficky -správné řešení tohoto požadavku spočívá ve vytvoření nového designu -dokumentu, avšak tato představa spoustu lidí odrazuje. Někteří lidé -proto používají balíček <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/extsizes">extsizes</A>, -který umožňuje vytváření dokumentů třídy <CODE>article</CODE>, <CODE>letter</CODE>, <CODE>report</CODE> -nebo <CODE>book</CODE> ve velikostech 8, 9, 14, 17 a 20 bodů stejně dobře jako ve -velikostech 10–12. - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-linespace"><HR><H3>Dvojité riadkovanie v dokumentoch LaTeXu</H3></A> - -<P> -Rýchlym a jednoduchým spôsobom, ako získať medziriadkový priestor pre -korektúry, je zmena <CODE>\baselinestretch</CODE> — <CODE>\linestretch{1.2}</CODE> (alebo -<CODE>\renewcommand{\baselinestretch}{1.2}</CODE>) môže pomôcť. Všimnite si, že -zmeny <CODE>\baselinestretch</CODE> sa neuplatnia, pokým si nevyberiete nový font, takže -zmenu robte v preambule predtým, než si vyberiete font. Nepokúšajte sa zmeniť -<CODE>\baselineskip</CODE>: jeho hodnota je zmenená po každom príkaze meniacom veľkosť, -takže výsledky by boli nekonzistentné. - -<P> -Prednosť dajte radšej (pri produkčnom dokumente ako dizertačná práca alebo -článok) riadkovaciemu balíku. Jediným momentálne podporovaným balíkom je -<CODE>setspace</CODE> (<EM>nenechajte</EM> sa zviesť balíkom <CODE>doublespace</CODE> — -jeho výkon v aktuálnom LaTeX je prinajlepšom problematický). -<CODE>Setspace</CODE> vypína dvojité riadkovanie na miestach, kde by aj najdrsnejší -úradník spochybnil jeho užitočnosť (poznámky pod čiarou, popisky obrázkov atď.). -Je veľmi ťažké toto spraviť konzistentne, ak manipulujete s <CODE>\baselinestretch</CODE> -sami. - -<P> -Skutočným riešením je samozrejme (pre iné účely než korektúra) -<EM>nepoužívať</EM> dvojité riadkovanie vôbec. Chovanie univerzít vyžadujúcich -dvojité riadkovanie v prácach je neospravedlniteľné: LaTeX je sádzací systém, -nie náhrada písacieho stroja a vie spraviť (správnym použitím) text -s jednoduchým riadkovaním dokonca čitateľnejší ako dvojito riadkovaný text. -Ak máte na systém vašej univerzity akýkoľvek vplyv (napríklad ako vedúci -práce), stálo by za to pokúsiť sa o zmenu pravidiel (aspoň povoliť formát -dobre navrhnutej knihy —„well-designed book“). - -<P> -Dvojito riadkované príspevky sú tiež obvykle požadované na konferenciách alebo -v žurnáloch. Našťastie (súdiac podľa otázok uživateľov) je táto požiadavka -čoraz zriedkavejšia. - -<P> -Dokumentácia <CODE>setspace</CODE> sa objavuje v samotnom balíku v podobe -TeXovských komentárov.<BR> -<CODE>setspace.sty</CODE>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/latex/contrib/setspace/setspace.sty">setspace</A> - -<P> - -<P> - -<P> - -<P><HR></TD></TR> -<TR><TD></TD><TD><TABLE BORDER=0><TR> -<TD valign=middle align=left> -<a href="http://www.cstug.cz/"> -<IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" - ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"><BR> -</TD><TD valign=top align=left><FONT SIZE="-1"> -(c) 1997, 1998, 2003 -Tomáš Hudec, Libor Škarvada -<BR> -Poslední aktualizace: 13.11.2004 23:15 -</FONT></TD></TR></TABLE></TD></TR></TABLE> - -</BODY> -</HTML> |