summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html')
-rw-r--r--Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html756
1 files changed, 0 insertions, 756 deletions
diff --git a/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html b/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html
deleted file mode 100644
index 34762a8d5dd..00000000000
--- a/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html
+++ /dev/null
@@ -1,756 +0,0 @@
-<HTML>
-<HEAD>
-<META HTTP-EQUIV="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2">
-<TITLE>Původ</TITLE>
-<STYLE TYPE="text/css">
-<!--
- ol.section li { font-size:large;font-weight:bold;margin-top:1em; }
- ul.question li { font-size:medium;font-weight:normal;margin-top:.2em; }
--->
-</STYLE>
-</HEAD>
-<BODY BACKGROUND="images/back_narrow.gif"
-BGCOLOR="#ffffff"
-TEXT="#000000"
-LINK="#900000"
-ALINK="#C14242"
-VLINK="#D30000">
-<TABLE BORDER=0>
-<TR><TD width=30>&nbsp;&nbsp;&nbsp;</TD>
-<TD><TABLE width="100%" BORDER=0>
-<TR><TD valign="middle" align="center"><FONT SIZE="+2"><B>Původ</FONT></TD><TD align="right">
-<a href="http://www.cstug.cz/"><IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"></a><BR>
-</TD></TR></TABLE></TD></TR>
-<TR><TD></TD><TD></TD></TR>
-<TR><TD></TD><TD><HR></TD></TR>
- <TR><TD></TD><TD>
- <P>
-
-<P>
-TeX je sázecí systém napsaný Donaldem E.&nbsp;Knuthem, který v&nbsp;úvodu ke své
-knize o&nbsp;TeXu
-(viz <A HREF="sectC.html#Q-books">Knihy o TeXu a příbuzná literatura</A>)
-řekl, že TeX je
-<EM>&bdquo;určený pro tvorbu hezkých knih &mdash; a
- obzvlášť knih obsahujících spoustu matematiky&ldquo;</EM>.
-
-<P>
-Knuth je emeritním profesorem počítačového programování na&nbsp;Standfordské
-univerzitě v&nbsp;Kalifornii, USA. První verzi TeXu vyvinul v&nbsp;roce 1978, aby se
-vyspořádal s&nbsp;revizí své knihy <EM>The Art of Computer Programming</EM>. Tato idea
-se osvědčila a&nbsp;Knuth vyprodukoval v&nbsp;roce 1982 druhou verzi, která je základem
-toho, co používáme dnes.
-
-<P>
-Knuth vytvořil k&nbsp;napsání TeXu systém
-&bdquo;dokumentovaného programování&ldquo;
-<A HREF="#Q-Q-TeXwhat-f-3">[<FONT SIZE="-1"><SUP>3</SUP></FONT>]</A>
-a dokumentovaný zdrojový kód TeXu poskytl k&nbsp;volnému užívání spolu
-s&nbsp;programy pro zpracování zdrojového textu (<CODE>web</CODE>) do něčeho, co
-lze zpracovat překladačem, a&nbsp;do něčeho, co se dá vytisknout. Činnost
-TeXu není nikdy zahalena tajemstvím. Mimoto systém WEB poskytuje
-mechanismus, jak implementovat TeX na nových operačních systémech a
-počítačích. V&nbsp;zájmu zachování důvěry k&nbsp;různým implementacím dodal Knuth
-testovací soubor, podle kterého lze posuzovat věrnost dané implementace
-systému TeX (tzv.&nbsp;trip-trap test). TeX a&nbsp;jeho dokumenty jsou tak
-velmi dobře přenositelné.
-
-<P>
-TeX je makroprocesor, který nabízí svým uživatelům mocné programovací
-schopnosti. Z&nbsp;tohoto důvodu je TeX sám o&nbsp;sobě pěkně složitá potvora, se
-kterou bychom se museli potýkat, a&nbsp;tak Knuth napsal balík maker pro použití
-s&nbsp;TeXem nazývaný <CODE>plain</CODE> TeX. <CODE>plain</CODE> TeX je minimální
-množina maker, která lze efektivně použít s&nbsp;TeXem, společně s&nbsp;několika
-demonstrativními verzemi příkazů na vyšší úrovni (které je lepší považovat
-za vzory, než je používat tak jak jsou). Když člověk řekne, že
-&bdquo;programuje v&nbsp;TeXu&ldquo;, většinou tím myslí, že programuje v&nbsp;<CODE>plain</CODE>
-TeXu.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-texpronounce"><HR><H3>Jak mám vyslovovat &bdquo;TeX&ldquo;</H3></A>
-
-<P>
-Písmeno `X' znamená řecké písmenko
-chí,
-a anglickými mluvčími je vyslovováno buď trochu jako `ch' ve slově
-&bdquo;loch&ldquo;
-([x] v&nbsp;IPA
-<A HREF="#Q-Q-texpronounce-f-4">[<FONT SIZE="-1"><SUP>4</SUP></FONT>]</A>)
-nebo jako `k'. Rozhodně není vyslovováno jako `ks'.
-V&nbsp;českém a&nbsp;slovenském jazyce se většinou používá
- výslovnost [tech].
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-MF"><HR><H3>Co to je METAFONT</H3></A>
-
-<P>
-METAFONT byl napsán Knuthem jako souputník TeXu. Zatímco TeX definuje
-rozložení znaků na stránce, METAFONT definuje tvary znaků (glyfy) a&nbsp;vztahy
-mezi nimi.
-METAFONT přesně vymezuje velikosti glyfů a&nbsp;grafický rastr k&nbsp;jejich
-reprezentaci. Informaci o&nbsp;velikosti glyfů využívá TeX, zatímco rastr
-využívají programy, které produkují tisknutelný výstup, což je další
-zpracování toho, co vyprodukuje TeX.
-
-<P>
-Jazyk METAFONTu pro definici fontu dovoluje vyjádřit několik věcí: za prvé
-(ovšem) geometrické tvary glyfů, za druhé vlastnosti tiskového zařízení,
-pro které je určen výstup, a&nbsp;za třetí, &bdquo;meta&ldquo;-informaci, pomocí které lze
-rozlišit různé velikosti stejného fontu nebo rozdíly mezi dvěma fonty, které
-patří do stejné (nebo příbuzné) rodiny.
-
-<P>
-Knuth (a ostatní) navrhli velmi mnoho fontů s&nbsp;použitím METAFONTu, ale návrh
-fontů pomocí METAFONTu je mezi uživateli rozšířen mnohem méně, než psaní
-TeXovských maker. Dokonalý uživatel TeXu nicméně potřebuje vědět
-o&nbsp;METAFONTu a&nbsp;být schopný spouštět METAFONT ke generování vlastních souborů
-s&nbsp;fonty v&nbsp;různých velikostech a&nbsp;rozlišeních.
-
-<P>
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-MP"><HR><H3>Čo je to METAPOST</H3></A>
-
-<P>
-METAPOST je systém, ktorého jazyk je veľmi podobný METAFONTu až na to,
-že jeho výstup je PostScript a&nbsp;nie bitové mapy. METAPOST je silný
-jazyk pre kreslenie obrázkov do dokumentov, ktoré budú tlačené na
-PostScriptovej tlačiarni. Poskytuje prístup ku všetkým možnostiam
-PostScriptu a&nbsp;umožňuje spojenie textu a&nbsp;obrázkov. (D. Knuth povedal, že
-nepoužíva nič iné na kreslenie diagramov, keď píše nejaké texty.)
-
-<P>
-Aj keď PDFLaTeX bežne nevie spracovať postscriptovú grafiku, výstup METAPOSTu
-je dostatočne jednoduchý, takže ho PDFLaTeX môže spracovať priamo použitím
-kódu vypožičaného z&nbsp;CONTeXtu (viď
-Otázku <A HREF="sectL.html#Q-pdftexgraphics">Importovaná grafika v&nbsp;PDFLaTeXu</A>).
-
-<P>
-Veľká časť zdrojového kódu METAPOSTu bola s povolením D. Knutha
-kopírovaná z&nbsp;METAFONTu.
-
-<P>
-Pre METAPOST existuje mailing list, prihlásiť sa môžete cez NTG
-<EM>mailman</EM> rozhranie na&nbsp;<A HREF="http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost"><CODE>http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost</CODE></A>
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-triptrap"><HR><H3>Ako si môžem byť istý, že je to skutočne TeX?</H3></A>
-
-<P>
-TeX (tiež METAFONT a&nbsp;METAPOST) sú napísané v&nbsp;programovacom jazyku Web
-(viď Otázku <A HREF="sectI.html#Q-lit">Co je dokumentované programování</A>), ktorý je navrhnutý prenositeľným na&nbsp;mnoho systémov.
-Ako je potom kontrolovaná nová verzia TeXu?
-
-<P>
-Každý rozumný človek implementujúci softvér má samozrejme vlastnú sadu testov
-na&nbsp;kontrolu svojho softvéru. Tí, čo portujú TeX a&nbsp;príbuzné programy na&nbsp;iné
-platformy, naozaj takúto kontrolu uskutočňujú.
-
-<P>
-Knuth poskytuje &bdquo;test konformity&ldquo; pre TeX (<CODE>trip</CODE>) a&nbsp;METAFONT
-(<CODE>trap</CODE>). Sám tieto testy charakterizuje ako &bdquo;mučivé&ldquo;. Nie sú stavané
-na&nbsp;kontrolu bežných vecí, ktoré overia bežné dokumenty a&nbsp;fonty, ale
-na&nbsp;vyhľadávanie malých odchýlok od&nbsp;hlavnej cesty kódom TeXu. Pre bežného
-čitateľa sú nezrozumiteľné.
-
-<P>
-Keď implementácia TeXu prešla testom <CODE>trip</CODE> alebo implementácia
-METAFONTu prešla testom <CODE>trap</CODE>, môže byť rozumným spôsobom distribuovaná
-ako fungujúca verzia.
-
-<P>
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-LaTeXwhat"><HR><H3>Co je to LaTeX</H3></A>
-
-<P>
-LaTeX je balík maker TeXu napsaný Leslie Lamportem, který
-představuje systém pro zpracování dokumentu. LaTeX dovoluje popsat
-strukturu dokumentu pomocí značkování tak, aby uživatel nebyl nucen
-přemýšlet o&nbsp;výsledném vzhledu. S&nbsp;použitím dokumentových tříd a
-přídavných balíků může být tentýž dokument vysázen v&nbsp;mnoha různých
-podobách.
-
-<P>
-Lamport říká, že LaTeX
-&bdquo;představuje vyváženost mezi funkčností a&nbsp;snadností použití&ldquo;.
-Toto se objevuje jako nepřetržitý konflikt vedoucí
-k&nbsp;potřebě článků podobných tomuto: LaTeX může splnit většinu
-uživatelských požadavků, ale vědět jak není jednoduché.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-LaTeX2ewhat"><HR><H3>Co je to LaTeX&nbsp;2e</H3></A>
-
-<P>
-Poslední Lamportova verze LaTeXu (LaTeX&nbsp;2.09 z&nbsp;roku
-1992) byla o&nbsp;dva roky později nahrazena novou verzí (LaTeX&nbsp;2e)
-napsanou skupinou pro tvorbu tohoto systému (viz
-Otázku <A HREF="sectT.html#Q-LaTeX3">Projekt LaTeX3</A>). LaTeX&nbsp;2e je nyní jediná snadno dostupná
-verze LaTeXu. Spojuje dohromady několik proudů
-jeho vývoje. Velikost této verze se proti LaTeXu&nbsp;2.09 poněkud
-zvýšila, což je však vzhledem k&nbsp;získané kontinuitě a&nbsp;stabilitě oproti
-tomu, co&nbsp;tým původně očekával, zanedbatelné. LaTeX&nbsp;2e je částečně
-kompatibilní s&nbsp;některými staršími verzemi&nbsp;&ndash;&nbsp;například většina souborů
-napsaných pro LaTeX&nbsp;2.09 funguje i&nbsp;v&nbsp;LaTeXu&nbsp;2e (i&nbsp;když v&nbsp;poněkud
-redukovaném provedení). Rozdíly mezi oběma verzemi LaTeXu jsou popsány
-v&nbsp;sérii &bdquo;průvodcovských&ldquo; souborů, které jsou dostupné v&nbsp;každé
-distribuci LaTeXu. Nejzajímavější z&nbsp;těchto souborů jsou dostupné na
-adrese
-<A HREF="http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide"><CODE>http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide</CODE></A>, ty
-popisují hlavně rozdíly viditelné běžným uživatelům LaTeXu.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-LaTeXpronounce"><HR><H3>Jak mám vyslovovat &bdquo;LaTeX&ldquo;, &bdquo;LaTeX&nbsp;2e&ldquo;</H3></A>
-
-<P>
-Lamport nikdy nedoporučil, jak sa má vyslovovat LaTeX, ale mnoho lidí jej
-vyslovuje `La TeX' nebo snad `LejTeX' (kde TeX je
-vyslovován jako
-samotný program, viz <A HREF="sectB.html#Q-texpronounce">Jak mám vyslovovat &bdquo;TeX&ldquo;</A>).
-
-<P>
-O&nbsp;písmenku `epsilon' v&nbsp;LaTeX&nbsp;2e se předpokládá, že bude naznačovat
-malé zlepšení starého LaTeXu 2.09. Nicméně většina lidí vyslovuje toto
-jméno jako `LaTeX-dvě-é'.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-useTeX"><HR><H3>Mám používat <CODE>plain</CODE> TeX nebo LaTeX</H3></A>
-
-<P>
-Na tuto otázku neexistuje přímá odpověď. Mnoho lidí nedá dopustit na <CODE>plain</CODE>
-TeX a&nbsp;s&nbsp;jeho použitím produkuje velmi obdivuhodné dokumenty (Knuth je
-samozřejmě příkladem). Ale stejně tak mnoho lidí rádo přenechá rozhodování o
-designu někomu jinému a&nbsp;přistoupí na malou ztrátu flexibility výměnou za
-ušetření duševního výkonu.
-
-<P>
-Úvahy kolem tohoto tématu mohou vyvolat vášnivé diskuse, aniž by vnesly do
-této věci jasno. Nejlepší je zjistit, co používají ti okolo, a&nbsp;jít s&nbsp;davem.
-Později se člověk vždycky může přiklonit k&nbsp;něčemu jinému. Nemá cenu se tím
-trápit.
-
-<P>
-Jestliže připravujete rukopis pro vydavatele nebo časopis, zeptejte se,
-jaké značkování se požaduje, ještě předtím, než vyvinete svoje vlastní.
-Mnoho velkých vydavatelů vyvinulo své vlastní LaTeXovské styly pro
-časopisy a&nbsp;knihy a&nbsp;trvají na tom, aby se autoři jejich značkování pevně
-drželi.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-LaTeXandPlain"><HR><H3>Aký je vzťah medzi LaTeXom a&nbsp;<CODE>plain</CODE> TeXom?</H3></A>
-
-<P>
-LaTeX je program napísaný v&nbsp;programovacom jazyku TeX (v&nbsp;tomto zmysle je
-každý LaTeXovský dokument tiež program, ktorý beží &bdquo;v&nbsp;LaTeXu&ldquo;).
-
-<P>
-<CODE>plain</CODE> TeX je taktiež program napísaný v&nbsp;jazyku TeX.
-
-<P>
-Oba existujú, pretože písanie dokumentov v&nbsp;TeXu by znamenalo
-znovu vynaliezať koleso pre každý dokument. Oba slúžia hlavne na&nbsp;spríjemnenie
-tvorby dokumentov, pričom LaTeX poskytuje v tomto smere oveľa väčšiu pomoc.
-
-<P>
-LaTeX má blízko k&nbsp;označeniu nadmnožina <CODE>plain</CODE> TeXu. Mnoho dokumentov
-<CODE>plain</CODE> TeXu bude s&nbsp;drobnými zmenami fungovať v LaTeXu (aj keď niektoré
-budú vyžadovať podstatne viac zmien).
-
-<P>
-Interpretácia každého TeXovského/LaTeXovského programu zahŕňa dátové
-elementy, ktorých má LaTeX viac než <CODE>plain</CODE> TeX. Výsledkom je, že ich
-mapovanie z&nbsp;LaTeXu do <CODE>plain</CODE> TeXu je oveľa menej jasné, než v&nbsp;opačnom
-smere.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-ConTeXtWhat"><HR><H3>Co to je CONTeXt?</H3></A>
-
-<P>
-CONTeXt je balík maker vytvořený Hansem Hagenem původně sloužící
-potřebám holandské firmy Pragma. K&nbsp;jeho vytvoření vedly prakticky stejné
-důvody jako ke vzniku LaTeXu, avšak (protože je mladší) odráží více
-modernějších trendů značkování, atd. Zvláště CONTeXt umožňuje
-přizpůsobit značkování mateřskému jazyku (v&nbsp;současné době jsou nabízeny
-moduly pro holandštinu, angličtinu a&nbsp;němčinu). Do CONTeXtu je
-integrována i&nbsp;možnost hypertextového značkování podobně jako v&nbsp;PDFTeXu
-(viz Otázku <A HREF="sectT.html#Q-pdftexprj">Projekt PDFTeX</A>). Základní instalace používá rozšíření
-PDFTeXu i e-TeXu (viz Otázku <A HREF="sectT.html#Q-NTS">Projekt <I>NTS</I></A>) a&nbsp;vylepšuje jejich
-používání. CONTeXt nemá zatím tak velkou vývojářskou komunitu jako
-LaTeX, ale zdá se, že jeho aktivní vývojáři mají ohromnou energii.
-Můžete si ho zkusit zkopírovat z&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/context">context</A>.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-AMSpackages"><HR><H3>Co to jsou AMS balíky (AMSTeX, atd.)</H3></A>
-
-<P>
-AMSTeX je TeXovský balík maker původně napsaný Michaelem Spivakem pro
-Americkou matematickou společnost (AMS) během let 1983 &ndash; 1985. Je popsán
-v&nbsp;knize <EM>The Joy of TeX</EM> od Michaela D.&nbsp;Spivaka (druhé vydání, AMS,
-1990, ISBN&nbsp;0-821-82997-1). Je založen na <CODE>plain</CODE>TeXu, ale poskytuje
-mnoho možností pro tvorbu, které vypadají více profesionálně a&nbsp;méně
-zatěžují autory. Věnuje se pozornost jemnějším detailům nastavování
-velikosti a&nbsp;umísťování, na které dbají vydavatelé matematické literatury.
-Je brán ohled na víceřádkové samostatně sázené rovnice, číslování rovnic,
-tečky, matice, dvojité akcenty, víceúrovňové indexování, konrolu
-syntaxe (rychlejší zpracování při počátečních průchodech TeXu pro
-kontrolu chyb), a&nbsp;jiné věci.
-
-<P>
-Jakmile LaTeX získal na popularitě, autoři chtěli posílat AMS články
-v&nbsp;LaTeXu, a&nbsp;tak AMS vyvinula AMSLaTeX. Ten zahrnuje LaTeXovské
-balíky a&nbsp;třídy a&nbsp;nabízí autorům většinu schopností AMSTeXu.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-LAMSTeX"><HR><H3>Co je to LAMSTeX</H3></A>
-
-<P>
-LAMSTeX byl spojením AMSTeXu a&nbsp;LaTeXu od Michaela Spivaka. Jeho
-silné stránky jsou:
-<UL>
- <LI> balík pro komutativní diagramy, který produkuje velmi uspokojivý
-výstup;
- <LI> samostatný program <EM>dvipaste</EM> pro přípravu složitých tabulek
-odděleně od hlavního dokumentu (čímž se předejde problémům s&nbsp;překročením
-kapacity hlavní paměti TeXu);
- <LI> rozsáhlá kontrola na uživatelské úrovni týkající se formátování
-automaticky generovaných čísel.
-</UL>
-
-<P>
-Nicméně LAMSTeX se objevil v&nbsp;době, kdy byl vydán AMSLaTeX, a&nbsp;tak se
-LAMSTeX nikdy skutečně neuchytil.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-eplain"><HR><H3>Co je to Eplain</H3></A>
-
-<P>
-Balík maker Eplain rozšiřuje a&nbsp;doplňuje definice v&nbsp;<CODE>plain</CODE> TeXu.
-Eplain
-není zamýšlen k&nbsp;tomu, aby poskytoval &bdquo;generické typografické nástroje&ldquo;,
-tak jako to činí LaTeX nebo Texinfo (viz <A HREF="sectB.html#Q-texinfo">Co je to Texinfo</A>).
-Namísto toho poskytuje definice, které mají být užitečné bez ohledu na
-příkazy vyšší úrovně, které se vlastně používají při přípravě rukopisu.
-
-<P>
-Např. Eplain nemá příkaz <CODE>\section</CODE>, který by sázel záhlaví oddílů
-&bdquo;vhodným&ldquo; způsobem, tak jako <CODE>\section</CODE> v&nbsp;LaTeXu. Filosofie
-Eplainu je, že někteří lidé budou vždy potřebovat nebo chtít jít za
-názor tvůrce makra na to, co je &bdquo;vhodné&ldquo;. Taková konzervovaná makra jsou
-dobrá &mdash; dokud je člověk ochoten akceptovat výsledný výstup. Pokud výsledek
-není vyhovující, nebo se člověk pokouší o&nbsp;jiný formát, narazí na těžkosti.
-
-<P>
-Na druhé straně, takřka všichni by uvítali takové možnosti,
-jako je vytváření křížových
-referencí návěštími tak, aby nebylo třeba dávat skutečná čísla stránek do
-rukopisu. Karl Berry, autor Eplainu, říká, že neví o&nbsp;žádných
-obecně dostupných balících maker, které by nevnucovaly jejich typografický
-styl autorovi a&nbsp;přesto poskytovaly takové možnosti.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-Lollipop"><HR><H3>Co je to Lollipop</H3></A>
-
-<P>
-Lollipop je balík maker napsaný Victorem Eijkhoutem. Byl použit při přípravě
-knihy <EM>&bdquo;TeX by Topic</EM>&ldquo;
-(viz <A HREF="sectC.html#Q-books">Knihy o TeXu a příbuzná literatura</A>).
-Manuál o&nbsp;něm říká:
-
-<P>
-<P>
-<P>
- Lollipop je &bdquo;usnadněný TeX&ldquo;. Lollipop je balík maker, který funguje
- jako nástroj pro psaní TeXovských maker. Bylo mým úmyslem udělat psaní
- maker tak jednoduché, aby implementace zcela nového vzhledu dokumentu
- v&nbsp;TeXu se stala záležitostí méně než hodiny pro průměrný dokument a&nbsp;aby
- byla úkolem, který by mohl být vykonán někým, kdo má pouze velmi základní
- znalosti programování v&nbsp;TeXu.
-
-<P>
- Lollipop je pokusem zpřístupnit formátování strukturovaného textu pro
- prostředí, ve kterých předtím mohly být používány pouze WYSIWYG balíky,
- protože přizpůsobení vzhledu dokumentu je s&nbsp;nimi o&nbsp;mnoho jednodušší než
- s&nbsp;tradičními TeXovskými balíky maker.
-</P>
-
-<P>
-
-<P>
-
-<P>
-<P>
-Manuál pokračuje rozpravou o&nbsp;ambicích
-&bdquo;získat část trhu LaTeXu&ldquo;. Je to
-velmi důmyslný balík, ale je pozorovatelný určitý náznak
-přebírání z&nbsp;LaTeXu...
-Článek o&nbsp;Lollipopu vyšel v&nbsp;TUGboatu 13(3), 1992.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-texinfo"><HR><H3>Co je to Texinfo</H3></A>
-
-<P>
-Texinfo je dokumentační systém, který používá jeden zdrojový soubor
-k&nbsp;vytváření on-line informace i&nbsp;tištěného výstupu. Namísto psaní dvou
-různých dokumentů, jednoho pro on-line help a&nbsp;druhého pro tištěný manuál, je
-třeba napsat pouze jeden zdrojový soubor dokumentu. Když je práce
-revidována, je potřeba revidovat pouze jeden dokument. Je možné číst on-line
-informaci, známou jako &bdquo;soubor Info&ldquo;, pomocí programu Info pro čtení
-dokumentace. Podle konvence jména zdrojových souborů Texinfo končí
-s&nbsp;příponou <CODE>.texi</CODE> nebo <CODE>.texinfo</CODE>. Je možné psát a&nbsp;formátovat Texinfo soubory
-do Info souborů v&nbsp;GNU <EM>emacs</EM>u a&nbsp;číst je pomocí zabudovaného Info
-prohlížeče. Pokud není k&nbsp;dispozici <EM>emacs</EM>, je možné formátovat
-Texinfo soubory do Info souborů pomocí programu <EM>makeinfo</EM> a&nbsp;číst
-je pomocí programu <EM>info</EM>.
-
-<P>
-Množina TeXovských maker pro formátování Texinfo souborů je dostupná
-v&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/texinfo">texinfo-macros</A>
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-TeXfree"><HR><H3>Je-li TeX tak dobrý, jak to, že je volně šiřitelný</H3></A>
-
-<P>
-Je volně šiřitelný z&nbsp;rozhodnutí jeho autora D.&nbsp;Knutha. Nicméně podle
-všeho Knuth není zrovna šťastný, že ostatní sklízejí peníze za to, že
-poskytují služby a produkty založené na TeXu. Některé hodnotné
-nástroje a balíky týkající se TeXu jsou pod ochranou autorských práv
-podle tzv. GNU General Public Licence (&bdquo;Copyleft&ldquo;), ale TeX sám
-takto chráněn není.
-
-<P>
-Jsou k&nbsp;dostání komerční verze TeXu. Některé uživatele uklidňuje, pokud
-mají placenou podporu. Navíc některé komerční implementace mají schopnosti,
-které volně šiřitelné verze nemají. (Ale platí to i&nbsp;naopak: některé volně
-šířené implementace nabízejí věci, které žádná komerční neumí.)
-
-<P>
-Obvykle tento článek nepopisuje komerční
-verze.
-Otázka <A HREF="sectF.html#Q-commercial">Komerční implementace TeXu</A>
-podává přehled hlavních dodavatelů.
-
-<P>
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-texfuture"><HR><H3>Jaká je budoucnost TeXu</H3></A>
-
-<P>
-Knuth prohlásil, že už nebude TeX dále vyvíjet. Chce pouze opravovat
-všechny chyby, o&nbsp;kterých se dozví (ačkoliv těchto chyb je málo). Toto
-rozhodnutí udělal krátce poté, co byla vydána verze TeXu 3.0. Při každém
-dalším vydání, ve kterém jsou opraveny některé chyby, je číslo verze
-doplněno o&nbsp;jednu další číslici tak, že konverguje
-k&nbsp;číslu&nbsp;pi.
-V&nbsp;době vzniku tohoto dokumentu byla aktuální verze 3,14159. Knuth
-chce, aby po jeho smrti byl TeX zmrazen na verzi
-pi
-Po tomto okamžiku
-už nesmějí být prováděny žádné další změny v&nbsp;Knuthově zdrojovém kódu.
-(Podobné pravidlo je aplikováno na METAFONT. Jeho číslo verze konverguje
-k&nbsp;číslu&nbsp;e.)
-
-<P>
-Existují projekty (některé z&nbsp;nich jsou dlouhodobé,
-viz např.&nbsp;Otázky <A HREF="sectT.html#Q-LaTeX3">Projekt LaTeX3</A>
-a <A HREF="sectT.html#Q-SGML">Užití TeXu k&nbsp;sazbě z&nbsp;SGML souborů</A>) na vybudování od základu nového
-balíku maker založeného na TeXu. Pro ještě delší časové období existují
-různé projekty na vybudování <EM>následovníka</EM> TeXu. Viz
-Otázky <A HREF="sectT.html#Q-omega">Projekt Omega</A> a&nbsp; <A HREF="sectT.html#Q-NTS">Projekt <I>NTS</I></A>.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-notWYSIWYG"><HR><H3>Prečo nie je TeX WYSIWYG systém?</H3></A>
-
-<P>
-WYSIWYG je marketingový výraz (&bdquo;What you see is what you get&ldquo; -
-&bdquo;Čo vidíte, to dostanete&ldquo;) pre určitý druh textových procesorov. WYSIWYG
-systémý charakterizujú 2 tvrdenia: píšete to, čo chcete tlačit, a&nbsp;to, čo vidíte
-na&nbsp;obrazovke pri písaní, má veľmi blízko tlačenej podobe textu.
-
-<P>
-Jednoduchou odpoveďou na otázku je, že TeX vznikol dávno pred týmto výrazom.
-Prečo sa však neudialo nič, čo by tento &bdquo;zázračný textový procesor&ldquo;
-prispôsobilo modernému vnímaniu?
-
-<P>
-Existujú dve odpovede: jednoduché veci <EM>boli</EM> spravené (ale neovládli
-svet TeXu) a&nbsp;existujú filozofické dôvody, prečo pre TeX nie je
-WYSIWYG systém vhodný (komplexnosť TeXu takmer znemožňuje získat
-ekvivalent TeXovského výstupu bez spustenia TeXu).
-
-<P>
-Systém poskytujúci &bdquo;WYSIWYG prostredníctvom TeXu&ldquo; vzišiel z projektu
-VorTeX: pár pracovných staníc Sunu pracovalo v&nbsp;tandeme, jedna sa starala
-o&nbsp;používateľské rozhranie, kým druhá bola vyťažená spracovávaním výslednej
-sadzby na&nbsp;pozadí. VorTeX bol na&nbsp;svoju dobu obdivuhodný projekt, ale
-kombinácia pracovných staníc mala oveľa menší výkon než súčasný priemerný
-osobný počítač a kód projektu sa ukázal byť neprenositeľný (nikdy sa
-neuskutočnila posledná veľká zmena verzie TeXu na&nbsp;verziu 3). Moderné sytémy
-s&nbsp;podobným prístupom sú &bdquo;Lightning Textures&ldquo; (rozšírenie pôvodného TeX
-systému pre systém Macintosh od Blue Sky) a Scientific Word (môže spolupracovať
-so systémom počítačovej algebry). Oba tieto systémy sú komerčne dostupné (viď
-Otázku <A HREF="sectF.html#Q-commercial">Komerční implementace TeXu</A>).
-
-<P>
-Táto otázka začala posledné roky priťahovať pozornosť vývojárov TeXu
-a&nbsp;v&nbsp;súčasnosti prebiehajú práce na&nbsp;viacerých projektoch zaoberajúcich sa
-problémom TeXovského prostredia pre prípravu dokumentov
-(viď <A HREF="sectT.html#Q-WYGexpts">TeXovské prostredie prípravy dokumentov</A>).
-
-<P>
-TeXovský svet dlho blokoval myšlienku WYSIWYG. Okrem jednoduchej arogancie
-(&bdquo;my sme dobrí, my to nepotrebujeme&ldquo;) existuje koncepčný rozdiel medzi
-modelom sveta &bdquo;word-processor&ldquo; programov a&nbsp;modelom podľa programov LaTeX
-a&nbsp;CONTeXt&nbsp;&mdash; nápad &bdquo;značkovania&ldquo;. &bdquo;Čisté&ldquo; značkovanie vyjadruje
-logický model dokumentu, kde každy objekt je značkovaný podľa toho, čo
-predstavuje, a nie podľa toho, ako má vyzerať. Výzor je odvodený z&nbsp;vlastností
-daného typu objektu. Pri správnom použití predstavuje značkovanie cennú pomoc
-pre opätovné použitie dokumentov.
-
-<P>
-Zavedené WYSIWYG systémy pokladajú interpretovanie takýchto štruktúrovaných
-značiek za&nbsp;zložité. Značkovanie sa však z dvoch dôvodov <EM>začína</EM> vyskytovať
-v&nbsp;zozname požiadaviek zo&nbsp;strany komerčného sveta: značkovanie pomáha na&nbsp;dokument
-aplikovať štýly (komerční použivatelia sú posadnutí jednotnosťou štýlov)
-a&nbsp;čoraz viac prenikajúce používanie úložných formátov odvodených z&nbsp;XML si
-to vyžaduje.
-
-<P>
-Rovnaké výzvy musia byť adresované aj schémami pre TeX-ovskú podporu prípravy
-dokumentov, takže pozorujeme určitý stupeň konfluencie požiadaviek dvoch
-komunít.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-TUG"><HR><H3>Co je to TUG a&nbsp;TUGboat</H3></A>
-
-<P>
-TUG je zkratka za TeX Users Group (česky skupina uživatelů TeXu).
-TUGboat je název hlavního časopisu organizace TUG, který osahuje užitečné články o&nbsp;TeXu a&nbsp;METAFONTu. TUG rovněž
-vydává pro členy noviny TeX and TUG News, každý rok organizuje
-konferenci, provádí školicí kursy, prodává většinu knih věnovaných TeXu a
-distribuuje na disketách TeXovský software pro mikropočítače. TUG má
-Technickou Radu (Technical Council) pro koordinaci činností kolem TeXu
-(Viz Otázku <A HREF="sectB.html#Q-TUGTC">Technické pracovní skupiny TUGu</A>).
-
-<P>
-Webovská stránka TUGu je cenným zdrojem informací týkajících se TeXu,
-jako jsou TeXovský software a seznamy dodavatelů TeXu a TeXovských
-konzultantů. Na stránku si také pomalu nacházejí svou cestu články
-z&nbsp;<I>TUGboat</I>u.
-
-<P>
-
-<P>
-Dotazy mohou být směrovány na:
-<P>
- TeX Users Group<BR>
- 1466 NW Front Avenue, Suite 3141<BR>
- Portland, OR 97209<BR>
- USA<BR>
- Tel: (+1) 503-223-9994<BR>
- Fax: (+1) 503-223-3960<BR>
- E-mail: <A HREF="mailto:tug@tug.org"><I>tug@tug.org</I></A><BR>
- Web: <A HREF="http://www.tug.org/"><CODE>http://www.tug.org/</CODE></A><BR>
- CTAN: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/tug">tug</A>
-</P>
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-othergroups"><HR><H3>Jsou také národní skupiny uživatelů TeXu</H3></A>
-
-<P>
-Následující skupiny publikují informace z&nbsp;jejich členské základny
-elektronicky v&nbsp;archívech CTANu:
-
-<P>
-<P>
- DANTE, Deutschsprachige Anwendervereinigung TeX e.V.<BR>
- Postfach 10 18 40<BR>
- D-69008 Heidelberg<BR>
- Germany<BR>
- Tel: (+49) 06221 2 97 66<BR>
- Fax: (+49) 06221 16 79 06<BR>
- E-mail: <A HREF="mailto:dante@dante.de"><I>dante@dante.de</I></A><BR>
- Web: <A HREF="http://www.dante.de/"><CODE>http://www.dante.de/</CODE></A><BR>
- CTAN: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/dante">dante</A>
-</P>
-<P>
-<P>
- GUTenberg,<BR>
- BP 10,<BR>
- 93220 Gagny principal,<BR>
- France<BR>
- <A HREF="mailto:gut@irisa.fr"><I>gut@irisa.fr</I></A><BR>
- Web: <A HREF="http://www.gutenberg.eu.org"><CODE>http://www.gutenberg.eu.org</CODE></A><BR>
- CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/gut">gut</A>
-</P>
-<P>
-<P>
- NTG <BR>
- Postbus 394, 1740AJ Schagen,<BR>
- The Netherlands<BR>
- E-mail: <A HREF="mailto:ntg@ntg.nl"><I>ntg@ntg.nl</I></A><BR>
- Web: <A HREF="http://www.ntg.nl"><CODE>http://www.ntg.nl</CODE></A><BR>
- CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/ntg">ntg</A>
-</P>
-<P>
-<P>
- UK TeX Users' Group,<BR>
- c/o Peter Abbott,<BR>
- 1 Eymore Close,<BR>
- Selly Oak,<BR>
- Birmingham B29 4LB<BR>
- UK<BR>
- Tel: (+44) 0121 476 2159<BR>
- E-mail: <A HREF="mailto:UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk"><I>UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk</I></A><BR>
- Web: <A HREF="http://www.tex.ac.uk/UKTUG"><CODE>http://www.tex.ac.uk/UKTUG</CODE></A><BR>
- CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/uktug">uktug</A>
-</P>
-
-<P>
-Seznam všech známých skupin uživatelů je hledejte v&nbsp;dokumentu
-<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>:&nbsp;<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/info/usergrps.tex">usergrps-list</A>,
-informace o CSTUGu viz Otázku <A HREF="sectV.html#Q-cstug">Co je to CSTUG</A>.
-
-<P>
-<P><A NAME="Q-TUGTC"><HR><H3>Technické pracovní skupiny TUGu</H3></A>
-
-<P>
- <A HREF="sectB.html#Q-TUG">Co je to TUG a&nbsp;TUGboat</A>
-má autonomní Technickou Radu, která dohlíží na několik pracovních skupin
-spolupracujících na společném zájmu TeXového společenství. Rada má tři
-členy, kteří mají spojení s&nbsp;vedoucími každé
-pracovní skupiny. Každá skupina si určuje svoje vlastní pracovní metody i
-členství a&nbsp;kdokoliv se zájmem spolupracovat může kontaktovat vedoucího.
-Návrhy na nové skupiny mají být adresovány na
-<A HREF="mailto:tech-council@tug.org"><I>tech-council@tug.org</I></A>. Seznam všech aktuálních skupin naleznete
-na adrese <A HREF="http://tug.org/committees.html"><CODE>http://tug.org/committees.html</CODE></A>.
-
-<P>
-Následuje stručný přehled aktivních skupin:
-
-<P>
-<UL>
- <LI><B>WG-92-00 (IRP-TWG)</B>
-<EM>Nezávislý výzkumný projekt TWG.</EM><BR>
-Pro uznání důležitých projektů nezávislých na TUGu, ale týkajících se
-celé TeXové obce.
-
-<P>
-Kontakt: Alan Hoenig (<A HREF="mailto:ajhjj@cunyvm.cuny.edu"><I>ajhjj@cunyvm.cuny.edu</I></A>)
-
-<P>
- <LI><B>WG-92-01</B>
- <EM>Rozšířené kódování matematických fontů v&nbsp;TeXu.</EM><BR>
-Pro vytváření standardů na kódování matematických fontů, které se používají
-v&nbsp;TeXovských systémech.
-
-<P>
-Kontakt: Barbara Beeton (<A HREF="mailto:bnb@math.ams.org"><I>bnb@math.ams.org</I></A>)
-
-<P>
- <LI><B>WG-92-03</B>
-<EM>Vícejazyčné dokumenty.</EM><BR>
-Primárním účelem této pracovní skupiny je získat pro TeXovské systémy
-konzistentní prostředky pro implementaci, přístup a&nbsp;popis fontů, pravidel
-pro slitky, dělících vzorů a&nbsp;jiných speciálních požadavků na danou
-lingvistickou skupinu.
-
-<P>
-Kontakt: Yannis Haralambous
-(<A HREF="mailto:Yannis@pobox.com"><I>Yannis@pobox.com</I></A>)
-
-<P>
- <LI><B>WG-92-04</B>
-<EM>TeX pro postižené.</EM><BR>
-Primárním účelem této pracovní skupiny je fórum pro ty, kteří se
-zajímají o&nbsp;používání a/nebo vylepšení TeXu, aby uspokojili potřeby lidí
-se zrakovou nebo jinou vadou.
-
-<P>
-Kontakt: T.V. Raman (<A HREF="mailto:raman@adobe.dec.com"><I>raman@adobe.dec.com</I></A>)
-
-<P>
-
-<P>
- <LI><B>WG-92-05</B>
-<EM>Směrnice pro archív TeXu.</EM><BR>
-Účelem této technické pracovní skupiny je vyvinout směrnice pro efektivní
-management a&nbsp;používání hlavních TeXovských archívů a&nbsp;iniciovat komunikaci
-mezi správci existujících archívů za účelem koordinace a&nbsp;synchronizace.
-
-<P>
-Kontakt: George Greenwade (<A HREF="mailto:bed_gdg@shsu.edu"><I>bed_gdg@shsu.edu</I></A>)
-
-<P>
- <LI><B>WG-94-07</B>
-<EM>Struktury adresářů TeXu.</EM><BR>
-Primárním účelem této technické pracovní skupiny je najít univerzální strukturu adresářů pro makra,
-fonty a&nbsp;jiný TeXovský software tak, aby mohla být přijímána doporučení pro
-všechny dodavatele TeXovského softwaru.
-
-<P>
-Kontakt: Norm Walsh (<A HREF="mailto:norm@ora.com"><I>norm@ora.com</I></A>)
-
-<P>
- <LI><B>WG-94-08</B>
-<EM>Otázky implementace a&nbsp;standardizace DVI ovladačů.</EM><BR>
-Hlavním cílem by mělo být zkoumání nových požadavků na DVI ovladače
-vynucených změnami potřeb a&nbsp;technologií a&nbsp;dále přijímání doporučení pro
-implementaci a&nbsp;standardizaci takových ovladačů, aby se zvýšila
-jednotnost jejich použití. Práce bude zahrnovat, ale nebude se omezovat, na
-prověřování použitelnosti, syntaxe a&nbsp;sémantiky příkazů <CODE>\special{...}</CODE>.
-
-<P>
-Kontakt: Michael Sofka (<A HREF="mailto:sofkam@rpi.edu"><I>sofkam@rpi.edu</I></A>)
-
-<P>
- <LI><B>WG-94-09</B>
-<EM>TeX a&nbsp;SGML.</EM><BR>
-Hlavním cílem je zkoumat požadavky a&nbsp;těžkosti ve vývoji technologie rozhraní
-pro TeX a&nbsp;SGML.
-
-<P>
-Kontakt: Ken Dreyhaupt (<A HREF="mailto:kend@springer-ny.com"><I>kend@springer-ny.com</I></A>)
-
-<P>
-
-<P>
- <LI><B>WG-94-10</B>
-<EM>TeX a&nbsp;lingvistika.</EM><BR>
-Hlavním cílem je studovat a&nbsp;diskutovat požadavky pro sázení lingvistiky
-v&nbsp;TeXu a&nbsp;prostředky identifikace, prověřování, testování a&nbsp;porovnávání
-maker, fontů, souborů se styly a&nbsp;jiných pomůcek pro sázení lingvistiky.
-
-<P>
-Kontakt: Christina Thiele (<A HREF="mailto:cthiele@ccs.carleton.ca"><I>cthiele@ccs.carleton.ca</I></A>)
-</UL>
-
-<P>
-
-<P>
-
-<P>
-<HR ALIGN=left WIDTH="20%">
-<FONT SIZE="-1"><DL>
-<DT><A NAME="Q-Q-TeXwhat-f-3">[<SUP>3</SUP>]</A><DD>
-v originále
- &bdquo;literate programming&ldquo;,
-což se také někdy překládá jako &bdquo;kultivované&ldquo; nebo &bdquo;gramotné&ldquo;
-programování
-<DT><A NAME="Q-Q-texpronounce-f-4">[<SUP>4</SUP>]</A><DD>
-International Phonetic Alphabet, mezinárodní abeceda
- pro zápis výslovnosti.</DL></FONT>
-<P><HR></TD></TR>
-<TR><TD></TD><TD><TABLE BORDER=0><TR>
-<TD valign=middle align=left>
-<a href="http://www.cstug.cz/">
-<IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif"
- ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"><BR>
-</TD><TD valign=top align=left><FONT SIZE="-1">
-(c) 1997, 1998, 2003
-Tomáš Hudec, Libor Škarvada
-<BR>
-Poslední aktualizace: 13.11.2004 23:15
-</FONT></TD></TR></TABLE></TD></TR></TABLE>
-
-</BODY>
-</HTML>