diff options
Diffstat (limited to 'Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html')
-rw-r--r-- | Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html | 756 |
1 files changed, 0 insertions, 756 deletions
diff --git a/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html b/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html deleted file mode 100644 index 34762a8d5dd..00000000000 --- a/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html +++ /dev/null @@ -1,756 +0,0 @@ -<HTML> -<HEAD> -<META HTTP-EQUIV="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2"> -<TITLE>Původ</TITLE> -<STYLE TYPE="text/css"> -<!-- - ol.section li { font-size:large;font-weight:bold;margin-top:1em; } - ul.question li { font-size:medium;font-weight:normal;margin-top:.2em; } ---> -</STYLE> -</HEAD> -<BODY BACKGROUND="images/back_narrow.gif" -BGCOLOR="#ffffff" -TEXT="#000000" -LINK="#900000" -ALINK="#C14242" -VLINK="#D30000"> -<TABLE BORDER=0> -<TR><TD width=30> </TD> -<TD><TABLE width="100%" BORDER=0> -<TR><TD valign="middle" align="center"><FONT SIZE="+2"><B>Původ</FONT></TD><TD align="right"> -<a href="http://www.cstug.cz/"><IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"></a><BR> -</TD></TR></TABLE></TD></TR> -<TR><TD></TD><TD></TD></TR> -<TR><TD></TD><TD><HR></TD></TR> - <TR><TD></TD><TD> - <P> - -<P> -TeX je sázecí systém napsaný Donaldem E. Knuthem, který v úvodu ke své -knize o TeXu -(viz <A HREF="sectC.html#Q-books">Knihy o TeXu a příbuzná literatura</A>) -řekl, že TeX je -<EM>„určený pro tvorbu hezkých knih — a - obzvlášť knih obsahujících spoustu matematiky“</EM>. - -<P> -Knuth je emeritním profesorem počítačového programování na Standfordské -univerzitě v Kalifornii, USA. První verzi TeXu vyvinul v roce 1978, aby se -vyspořádal s revizí své knihy <EM>The Art of Computer Programming</EM>. Tato idea -se osvědčila a Knuth vyprodukoval v roce 1982 druhou verzi, která je základem -toho, co používáme dnes. - -<P> -Knuth vytvořil k napsání TeXu systém -„dokumentovaného programování“ -<A HREF="#Q-Q-TeXwhat-f-3">[<FONT SIZE="-1"><SUP>3</SUP></FONT>]</A> -a dokumentovaný zdrojový kód TeXu poskytl k volnému užívání spolu -s programy pro zpracování zdrojového textu (<CODE>web</CODE>) do něčeho, co -lze zpracovat překladačem, a do něčeho, co se dá vytisknout. Činnost -TeXu není nikdy zahalena tajemstvím. Mimoto systém WEB poskytuje -mechanismus, jak implementovat TeX na nových operačních systémech a -počítačích. V zájmu zachování důvěry k různým implementacím dodal Knuth -testovací soubor, podle kterého lze posuzovat věrnost dané implementace -systému TeX (tzv. trip-trap test). TeX a jeho dokumenty jsou tak -velmi dobře přenositelné. - -<P> -TeX je makroprocesor, který nabízí svým uživatelům mocné programovací -schopnosti. Z tohoto důvodu je TeX sám o sobě pěkně složitá potvora, se -kterou bychom se museli potýkat, a tak Knuth napsal balík maker pro použití -s TeXem nazývaný <CODE>plain</CODE> TeX. <CODE>plain</CODE> TeX je minimální -množina maker, která lze efektivně použít s TeXem, společně s několika -demonstrativními verzemi příkazů na vyšší úrovni (které je lepší považovat -za vzory, než je používat tak jak jsou). Když člověk řekne, že -„programuje v TeXu“, většinou tím myslí, že programuje v <CODE>plain</CODE> -TeXu. - -<P> -<P><A NAME="Q-texpronounce"><HR><H3>Jak mám vyslovovat „TeX“</H3></A> - -<P> -Písmeno `X' znamená řecké písmenko -chí, -a anglickými mluvčími je vyslovováno buď trochu jako `ch' ve slově -„loch“ -([x] v IPA -<A HREF="#Q-Q-texpronounce-f-4">[<FONT SIZE="-1"><SUP>4</SUP></FONT>]</A>) -nebo jako `k'. Rozhodně není vyslovováno jako `ks'. -V českém a slovenském jazyce se většinou používá - výslovnost [tech]. - -<P> -<P><A NAME="Q-MF"><HR><H3>Co to je METAFONT</H3></A> - -<P> -METAFONT byl napsán Knuthem jako souputník TeXu. Zatímco TeX definuje -rozložení znaků na stránce, METAFONT definuje tvary znaků (glyfy) a vztahy -mezi nimi. -METAFONT přesně vymezuje velikosti glyfů a grafický rastr k jejich -reprezentaci. Informaci o velikosti glyfů využívá TeX, zatímco rastr -využívají programy, které produkují tisknutelný výstup, což je další -zpracování toho, co vyprodukuje TeX. - -<P> -Jazyk METAFONTu pro definici fontu dovoluje vyjádřit několik věcí: za prvé -(ovšem) geometrické tvary glyfů, za druhé vlastnosti tiskového zařízení, -pro které je určen výstup, a za třetí, „meta“-informaci, pomocí které lze -rozlišit různé velikosti stejného fontu nebo rozdíly mezi dvěma fonty, které -patří do stejné (nebo příbuzné) rodiny. - -<P> -Knuth (a ostatní) navrhli velmi mnoho fontů s použitím METAFONTu, ale návrh -fontů pomocí METAFONTu je mezi uživateli rozšířen mnohem méně, než psaní -TeXovských maker. Dokonalý uživatel TeXu nicméně potřebuje vědět -o METAFONTu a být schopný spouštět METAFONT ke generování vlastních souborů -s fonty v různých velikostech a rozlišeních. - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-MP"><HR><H3>Čo je to METAPOST</H3></A> - -<P> -METAPOST je systém, ktorého jazyk je veľmi podobný METAFONTu až na to, -že jeho výstup je PostScript a nie bitové mapy. METAPOST je silný -jazyk pre kreslenie obrázkov do dokumentov, ktoré budú tlačené na -PostScriptovej tlačiarni. Poskytuje prístup ku všetkým možnostiam -PostScriptu a umožňuje spojenie textu a obrázkov. (D. Knuth povedal, že -nepoužíva nič iné na kreslenie diagramov, keď píše nejaké texty.) - -<P> -Aj keď PDFLaTeX bežne nevie spracovať postscriptovú grafiku, výstup METAPOSTu -je dostatočne jednoduchý, takže ho PDFLaTeX môže spracovať priamo použitím -kódu vypožičaného z CONTeXtu (viď -Otázku <A HREF="sectL.html#Q-pdftexgraphics">Importovaná grafika v PDFLaTeXu</A>). - -<P> -Veľká časť zdrojového kódu METAPOSTu bola s povolením D. Knutha -kopírovaná z METAFONTu. - -<P> -Pre METAPOST existuje mailing list, prihlásiť sa môžete cez NTG -<EM>mailman</EM> rozhranie na <A HREF="http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost"><CODE>http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost</CODE></A> - -<P> -<P><A NAME="Q-triptrap"><HR><H3>Ako si môžem byť istý, že je to skutočne TeX?</H3></A> - -<P> -TeX (tiež METAFONT a METAPOST) sú napísané v programovacom jazyku Web -(viď Otázku <A HREF="sectI.html#Q-lit">Co je dokumentované programování</A>), ktorý je navrhnutý prenositeľným na mnoho systémov. -Ako je potom kontrolovaná nová verzia TeXu? - -<P> -Každý rozumný človek implementujúci softvér má samozrejme vlastnú sadu testov -na kontrolu svojho softvéru. Tí, čo portujú TeX a príbuzné programy na iné -platformy, naozaj takúto kontrolu uskutočňujú. - -<P> -Knuth poskytuje „test konformity“ pre TeX (<CODE>trip</CODE>) a METAFONT -(<CODE>trap</CODE>). Sám tieto testy charakterizuje ako „mučivé“. Nie sú stavané -na kontrolu bežných vecí, ktoré overia bežné dokumenty a fonty, ale -na vyhľadávanie malých odchýlok od hlavnej cesty kódom TeXu. Pre bežného -čitateľa sú nezrozumiteľné. - -<P> -Keď implementácia TeXu prešla testom <CODE>trip</CODE> alebo implementácia -METAFONTu prešla testom <CODE>trap</CODE>, môže byť rozumným spôsobom distribuovaná -ako fungujúca verzia. - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-LaTeXwhat"><HR><H3>Co je to LaTeX</H3></A> - -<P> -LaTeX je balík maker TeXu napsaný Leslie Lamportem, který -představuje systém pro zpracování dokumentu. LaTeX dovoluje popsat -strukturu dokumentu pomocí značkování tak, aby uživatel nebyl nucen -přemýšlet o výsledném vzhledu. S použitím dokumentových tříd a -přídavných balíků může být tentýž dokument vysázen v mnoha různých -podobách. - -<P> -Lamport říká, že LaTeX -„představuje vyváženost mezi funkčností a snadností použití“. -Toto se objevuje jako nepřetržitý konflikt vedoucí -k potřebě článků podobných tomuto: LaTeX může splnit většinu -uživatelských požadavků, ale vědět jak není jednoduché. - -<P> -<P><A NAME="Q-LaTeX2ewhat"><HR><H3>Co je to LaTeX 2e</H3></A> - -<P> -Poslední Lamportova verze LaTeXu (LaTeX 2.09 z roku -1992) byla o dva roky později nahrazena novou verzí (LaTeX 2e) -napsanou skupinou pro tvorbu tohoto systému (viz -Otázku <A HREF="sectT.html#Q-LaTeX3">Projekt LaTeX3</A>). LaTeX 2e je nyní jediná snadno dostupná -verze LaTeXu. Spojuje dohromady několik proudů -jeho vývoje. Velikost této verze se proti LaTeXu 2.09 poněkud -zvýšila, což je však vzhledem k získané kontinuitě a stabilitě oproti -tomu, co tým původně očekával, zanedbatelné. LaTeX 2e je částečně -kompatibilní s některými staršími verzemi – například většina souborů -napsaných pro LaTeX 2.09 funguje i v LaTeXu 2e (i když v poněkud -redukovaném provedení). Rozdíly mezi oběma verzemi LaTeXu jsou popsány -v sérii „průvodcovských“ souborů, které jsou dostupné v každé -distribuci LaTeXu. Nejzajímavější z těchto souborů jsou dostupné na -adrese -<A HREF="http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide"><CODE>http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide</CODE></A>, ty -popisují hlavně rozdíly viditelné běžným uživatelům LaTeXu. - -<P> -<P><A NAME="Q-LaTeXpronounce"><HR><H3>Jak mám vyslovovat „LaTeX“, „LaTeX 2e“</H3></A> - -<P> -Lamport nikdy nedoporučil, jak sa má vyslovovat LaTeX, ale mnoho lidí jej -vyslovuje `La TeX' nebo snad `LejTeX' (kde TeX je -vyslovován jako -samotný program, viz <A HREF="sectB.html#Q-texpronounce">Jak mám vyslovovat „TeX“</A>). - -<P> -O písmenku `epsilon' v LaTeX 2e se předpokládá, že bude naznačovat -malé zlepšení starého LaTeXu 2.09. Nicméně většina lidí vyslovuje toto -jméno jako `LaTeX-dvě-é'. - -<P> -<P><A NAME="Q-useTeX"><HR><H3>Mám používat <CODE>plain</CODE> TeX nebo LaTeX</H3></A> - -<P> -Na tuto otázku neexistuje přímá odpověď. Mnoho lidí nedá dopustit na <CODE>plain</CODE> -TeX a s jeho použitím produkuje velmi obdivuhodné dokumenty (Knuth je -samozřejmě příkladem). Ale stejně tak mnoho lidí rádo přenechá rozhodování o -designu někomu jinému a přistoupí na malou ztrátu flexibility výměnou za -ušetření duševního výkonu. - -<P> -Úvahy kolem tohoto tématu mohou vyvolat vášnivé diskuse, aniž by vnesly do -této věci jasno. Nejlepší je zjistit, co používají ti okolo, a jít s davem. -Později se člověk vždycky může přiklonit k něčemu jinému. Nemá cenu se tím -trápit. - -<P> -Jestliže připravujete rukopis pro vydavatele nebo časopis, zeptejte se, -jaké značkování se požaduje, ještě předtím, než vyvinete svoje vlastní. -Mnoho velkých vydavatelů vyvinulo své vlastní LaTeXovské styly pro -časopisy a knihy a trvají na tom, aby se autoři jejich značkování pevně -drželi. - -<P> -<P><A NAME="Q-LaTeXandPlain"><HR><H3>Aký je vzťah medzi LaTeXom a <CODE>plain</CODE> TeXom?</H3></A> - -<P> -LaTeX je program napísaný v programovacom jazyku TeX (v tomto zmysle je -každý LaTeXovský dokument tiež program, ktorý beží „v LaTeXu“). - -<P> -<CODE>plain</CODE> TeX je taktiež program napísaný v jazyku TeX. - -<P> -Oba existujú, pretože písanie dokumentov v TeXu by znamenalo -znovu vynaliezať koleso pre každý dokument. Oba slúžia hlavne na spríjemnenie -tvorby dokumentov, pričom LaTeX poskytuje v tomto smere oveľa väčšiu pomoc. - -<P> -LaTeX má blízko k označeniu nadmnožina <CODE>plain</CODE> TeXu. Mnoho dokumentov -<CODE>plain</CODE> TeXu bude s drobnými zmenami fungovať v LaTeXu (aj keď niektoré -budú vyžadovať podstatne viac zmien). - -<P> -Interpretácia každého TeXovského/LaTeXovského programu zahŕňa dátové -elementy, ktorých má LaTeX viac než <CODE>plain</CODE> TeX. Výsledkom je, že ich -mapovanie z LaTeXu do <CODE>plain</CODE> TeXu je oveľa menej jasné, než v opačnom -smere. - -<P> -<P><A NAME="Q-ConTeXtWhat"><HR><H3>Co to je CONTeXt?</H3></A> - -<P> -CONTeXt je balík maker vytvořený Hansem Hagenem původně sloužící -potřebám holandské firmy Pragma. K jeho vytvoření vedly prakticky stejné -důvody jako ke vzniku LaTeXu, avšak (protože je mladší) odráží více -modernějších trendů značkování, atd. Zvláště CONTeXt umožňuje -přizpůsobit značkování mateřskému jazyku (v současné době jsou nabízeny -moduly pro holandštinu, angličtinu a němčinu). Do CONTeXtu je -integrována i možnost hypertextového značkování podobně jako v PDFTeXu -(viz Otázku <A HREF="sectT.html#Q-pdftexprj">Projekt PDFTeX</A>). Základní instalace používá rozšíření -PDFTeXu i e-TeXu (viz Otázku <A HREF="sectT.html#Q-NTS">Projekt <I>NTS</I></A>) a vylepšuje jejich -používání. CONTeXt nemá zatím tak velkou vývojářskou komunitu jako -LaTeX, ale zdá se, že jeho aktivní vývojáři mají ohromnou energii. -Můžete si ho zkusit zkopírovat z <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/context">context</A>. - -<P> -<P><A NAME="Q-AMSpackages"><HR><H3>Co to jsou AMS balíky (AMSTeX, atd.)</H3></A> - -<P> -AMSTeX je TeXovský balík maker původně napsaný Michaelem Spivakem pro -Americkou matematickou společnost (AMS) během let 1983 – 1985. Je popsán -v knize <EM>The Joy of TeX</EM> od Michaela D. Spivaka (druhé vydání, AMS, -1990, ISBN 0-821-82997-1). Je založen na <CODE>plain</CODE>TeXu, ale poskytuje -mnoho možností pro tvorbu, které vypadají více profesionálně a méně -zatěžují autory. Věnuje se pozornost jemnějším detailům nastavování -velikosti a umísťování, na které dbají vydavatelé matematické literatury. -Je brán ohled na víceřádkové samostatně sázené rovnice, číslování rovnic, -tečky, matice, dvojité akcenty, víceúrovňové indexování, konrolu -syntaxe (rychlejší zpracování při počátečních průchodech TeXu pro -kontrolu chyb), a jiné věci. - -<P> -Jakmile LaTeX získal na popularitě, autoři chtěli posílat AMS články -v LaTeXu, a tak AMS vyvinula AMSLaTeX. Ten zahrnuje LaTeXovské -balíky a třídy a nabízí autorům většinu schopností AMSTeXu. - -<P> -<P><A NAME="Q-LAMSTeX"><HR><H3>Co je to LAMSTeX</H3></A> - -<P> -LAMSTeX byl spojením AMSTeXu a LaTeXu od Michaela Spivaka. Jeho -silné stránky jsou: -<UL> - <LI> balík pro komutativní diagramy, který produkuje velmi uspokojivý -výstup; - <LI> samostatný program <EM>dvipaste</EM> pro přípravu složitých tabulek -odděleně od hlavního dokumentu (čímž se předejde problémům s překročením -kapacity hlavní paměti TeXu); - <LI> rozsáhlá kontrola na uživatelské úrovni týkající se formátování -automaticky generovaných čísel. -</UL> - -<P> -Nicméně LAMSTeX se objevil v době, kdy byl vydán AMSLaTeX, a tak se -LAMSTeX nikdy skutečně neuchytil. - -<P> -<P><A NAME="Q-eplain"><HR><H3>Co je to Eplain</H3></A> - -<P> -Balík maker Eplain rozšiřuje a doplňuje definice v <CODE>plain</CODE> TeXu. -Eplain -není zamýšlen k tomu, aby poskytoval „generické typografické nástroje“, -tak jako to činí LaTeX nebo Texinfo (viz <A HREF="sectB.html#Q-texinfo">Co je to Texinfo</A>). -Namísto toho poskytuje definice, které mají být užitečné bez ohledu na -příkazy vyšší úrovně, které se vlastně používají při přípravě rukopisu. - -<P> -Např. Eplain nemá příkaz <CODE>\section</CODE>, který by sázel záhlaví oddílů -„vhodným“ způsobem, tak jako <CODE>\section</CODE> v LaTeXu. Filosofie -Eplainu je, že někteří lidé budou vždy potřebovat nebo chtít jít za -názor tvůrce makra na to, co je „vhodné“. Taková konzervovaná makra jsou -dobrá — dokud je člověk ochoten akceptovat výsledný výstup. Pokud výsledek -není vyhovující, nebo se člověk pokouší o jiný formát, narazí na těžkosti. - -<P> -Na druhé straně, takřka všichni by uvítali takové možnosti, -jako je vytváření křížových -referencí návěštími tak, aby nebylo třeba dávat skutečná čísla stránek do -rukopisu. Karl Berry, autor Eplainu, říká, že neví o žádných -obecně dostupných balících maker, které by nevnucovaly jejich typografický -styl autorovi a přesto poskytovaly takové možnosti. - -<P> -<P><A NAME="Q-Lollipop"><HR><H3>Co je to Lollipop</H3></A> - -<P> -Lollipop je balík maker napsaný Victorem Eijkhoutem. Byl použit při přípravě -knihy <EM>„TeX by Topic</EM>“ -(viz <A HREF="sectC.html#Q-books">Knihy o TeXu a příbuzná literatura</A>). -Manuál o něm říká: - -<P> -<P> -<P> - Lollipop je „usnadněný TeX“. Lollipop je balík maker, který funguje - jako nástroj pro psaní TeXovských maker. Bylo mým úmyslem udělat psaní - maker tak jednoduché, aby implementace zcela nového vzhledu dokumentu - v TeXu se stala záležitostí méně než hodiny pro průměrný dokument a aby - byla úkolem, který by mohl být vykonán někým, kdo má pouze velmi základní - znalosti programování v TeXu. - -<P> - Lollipop je pokusem zpřístupnit formátování strukturovaného textu pro - prostředí, ve kterých předtím mohly být používány pouze WYSIWYG balíky, - protože přizpůsobení vzhledu dokumentu je s nimi o mnoho jednodušší než - s tradičními TeXovskými balíky maker. -</P> - -<P> - -<P> - -<P> -<P> -Manuál pokračuje rozpravou o ambicích -„získat část trhu LaTeXu“. Je to -velmi důmyslný balík, ale je pozorovatelný určitý náznak -přebírání z LaTeXu... -Článek o Lollipopu vyšel v TUGboatu 13(3), 1992. - -<P> -<P><A NAME="Q-texinfo"><HR><H3>Co je to Texinfo</H3></A> - -<P> -Texinfo je dokumentační systém, který používá jeden zdrojový soubor -k vytváření on-line informace i tištěného výstupu. Namísto psaní dvou -různých dokumentů, jednoho pro on-line help a druhého pro tištěný manuál, je -třeba napsat pouze jeden zdrojový soubor dokumentu. Když je práce -revidována, je potřeba revidovat pouze jeden dokument. Je možné číst on-line -informaci, známou jako „soubor Info“, pomocí programu Info pro čtení -dokumentace. Podle konvence jména zdrojových souborů Texinfo končí -s příponou <CODE>.texi</CODE> nebo <CODE>.texinfo</CODE>. Je možné psát a formátovat Texinfo soubory -do Info souborů v GNU <EM>emacs</EM>u a číst je pomocí zabudovaného Info -prohlížeče. Pokud není k dispozici <EM>emacs</EM>, je možné formátovat -Texinfo soubory do Info souborů pomocí programu <EM>makeinfo</EM> a číst -je pomocí programu <EM>info</EM>. - -<P> -Množina TeXovských maker pro formátování Texinfo souborů je dostupná -v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/texinfo">texinfo-macros</A> - -<P> -<P><A NAME="Q-TeXfree"><HR><H3>Je-li TeX tak dobrý, jak to, že je volně šiřitelný</H3></A> - -<P> -Je volně šiřitelný z rozhodnutí jeho autora D. Knutha. Nicméně podle -všeho Knuth není zrovna šťastný, že ostatní sklízejí peníze za to, že -poskytují služby a produkty založené na TeXu. Některé hodnotné -nástroje a balíky týkající se TeXu jsou pod ochranou autorských práv -podle tzv. GNU General Public Licence („Copyleft“), ale TeX sám -takto chráněn není. - -<P> -Jsou k dostání komerční verze TeXu. Některé uživatele uklidňuje, pokud -mají placenou podporu. Navíc některé komerční implementace mají schopnosti, -které volně šiřitelné verze nemají. (Ale platí to i naopak: některé volně -šířené implementace nabízejí věci, které žádná komerční neumí.) - -<P> -Obvykle tento článek nepopisuje komerční -verze. -Otázka <A HREF="sectF.html#Q-commercial">Komerční implementace TeXu</A> -podává přehled hlavních dodavatelů. - -<P> - -<P> -<P><A NAME="Q-texfuture"><HR><H3>Jaká je budoucnost TeXu</H3></A> - -<P> -Knuth prohlásil, že už nebude TeX dále vyvíjet. Chce pouze opravovat -všechny chyby, o kterých se dozví (ačkoliv těchto chyb je málo). Toto -rozhodnutí udělal krátce poté, co byla vydána verze TeXu 3.0. Při každém -dalším vydání, ve kterém jsou opraveny některé chyby, je číslo verze -doplněno o jednu další číslici tak, že konverguje -k číslu pi. -V době vzniku tohoto dokumentu byla aktuální verze 3,14159. Knuth -chce, aby po jeho smrti byl TeX zmrazen na verzi -pi -Po tomto okamžiku -už nesmějí být prováděny žádné další změny v Knuthově zdrojovém kódu. -(Podobné pravidlo je aplikováno na METAFONT. Jeho číslo verze konverguje -k číslu e.) - -<P> -Existují projekty (některé z nich jsou dlouhodobé, -viz např. Otázky <A HREF="sectT.html#Q-LaTeX3">Projekt LaTeX3</A> -a <A HREF="sectT.html#Q-SGML">Užití TeXu k sazbě z SGML souborů</A>) na vybudování od základu nového -balíku maker založeného na TeXu. Pro ještě delší časové období existují -různé projekty na vybudování <EM>následovníka</EM> TeXu. Viz -Otázky <A HREF="sectT.html#Q-omega">Projekt Omega</A> a <A HREF="sectT.html#Q-NTS">Projekt <I>NTS</I></A>. - -<P> -<P><A NAME="Q-notWYSIWYG"><HR><H3>Prečo nie je TeX WYSIWYG systém?</H3></A> - -<P> -WYSIWYG je marketingový výraz („What you see is what you get“ - -„Čo vidíte, to dostanete“) pre určitý druh textových procesorov. WYSIWYG -systémý charakterizujú 2 tvrdenia: píšete to, čo chcete tlačit, a to, čo vidíte -na obrazovke pri písaní, má veľmi blízko tlačenej podobe textu. - -<P> -Jednoduchou odpoveďou na otázku je, že TeX vznikol dávno pred týmto výrazom. -Prečo sa však neudialo nič, čo by tento „zázračný textový procesor“ -prispôsobilo modernému vnímaniu? - -<P> -Existujú dve odpovede: jednoduché veci <EM>boli</EM> spravené (ale neovládli -svet TeXu) a existujú filozofické dôvody, prečo pre TeX nie je -WYSIWYG systém vhodný (komplexnosť TeXu takmer znemožňuje získat -ekvivalent TeXovského výstupu bez spustenia TeXu). - -<P> -Systém poskytujúci „WYSIWYG prostredníctvom TeXu“ vzišiel z projektu -VorTeX: pár pracovných staníc Sunu pracovalo v tandeme, jedna sa starala -o používateľské rozhranie, kým druhá bola vyťažená spracovávaním výslednej -sadzby na pozadí. VorTeX bol na svoju dobu obdivuhodný projekt, ale -kombinácia pracovných staníc mala oveľa menší výkon než súčasný priemerný -osobný počítač a kód projektu sa ukázal byť neprenositeľný (nikdy sa -neuskutočnila posledná veľká zmena verzie TeXu na verziu 3). Moderné sytémy -s podobným prístupom sú „Lightning Textures“ (rozšírenie pôvodného TeX -systému pre systém Macintosh od Blue Sky) a Scientific Word (môže spolupracovať -so systémom počítačovej algebry). Oba tieto systémy sú komerčne dostupné (viď -Otázku <A HREF="sectF.html#Q-commercial">Komerční implementace TeXu</A>). - -<P> -Táto otázka začala posledné roky priťahovať pozornosť vývojárov TeXu -a v súčasnosti prebiehajú práce na viacerých projektoch zaoberajúcich sa -problémom TeXovského prostredia pre prípravu dokumentov -(viď <A HREF="sectT.html#Q-WYGexpts">TeXovské prostredie prípravy dokumentov</A>). - -<P> -TeXovský svet dlho blokoval myšlienku WYSIWYG. Okrem jednoduchej arogancie -(„my sme dobrí, my to nepotrebujeme“) existuje koncepčný rozdiel medzi -modelom sveta „word-processor“ programov a modelom podľa programov LaTeX -a CONTeXt — nápad „značkovania“. „Čisté“ značkovanie vyjadruje -logický model dokumentu, kde každy objekt je značkovaný podľa toho, čo -predstavuje, a nie podľa toho, ako má vyzerať. Výzor je odvodený z vlastností -daného typu objektu. Pri správnom použití predstavuje značkovanie cennú pomoc -pre opätovné použitie dokumentov. - -<P> -Zavedené WYSIWYG systémy pokladajú interpretovanie takýchto štruktúrovaných -značiek za zložité. Značkovanie sa však z dvoch dôvodov <EM>začína</EM> vyskytovať -v zozname požiadaviek zo strany komerčného sveta: značkovanie pomáha na dokument -aplikovať štýly (komerční použivatelia sú posadnutí jednotnosťou štýlov) -a čoraz viac prenikajúce používanie úložných formátov odvodených z XML si -to vyžaduje. - -<P> -Rovnaké výzvy musia byť adresované aj schémami pre TeX-ovskú podporu prípravy -dokumentov, takže pozorujeme určitý stupeň konfluencie požiadaviek dvoch -komunít. - -<P> -<P><A NAME="Q-TUG"><HR><H3>Co je to TUG a TUGboat</H3></A> - -<P> -TUG je zkratka za TeX Users Group (česky skupina uživatelů TeXu). -TUGboat je název hlavního časopisu organizace TUG, který osahuje užitečné články o TeXu a METAFONTu. TUG rovněž -vydává pro členy noviny TeX and TUG News, každý rok organizuje -konferenci, provádí školicí kursy, prodává většinu knih věnovaných TeXu a -distribuuje na disketách TeXovský software pro mikropočítače. TUG má -Technickou Radu (Technical Council) pro koordinaci činností kolem TeXu -(Viz Otázku <A HREF="sectB.html#Q-TUGTC">Technické pracovní skupiny TUGu</A>). - -<P> -Webovská stránka TUGu je cenným zdrojem informací týkajících se TeXu, -jako jsou TeXovský software a seznamy dodavatelů TeXu a TeXovských -konzultantů. Na stránku si také pomalu nacházejí svou cestu články -z <I>TUGboat</I>u. - -<P> - -<P> -Dotazy mohou být směrovány na: -<P> - TeX Users Group<BR> - 1466 NW Front Avenue, Suite 3141<BR> - Portland, OR 97209<BR> - USA<BR> - Tel: (+1) 503-223-9994<BR> - Fax: (+1) 503-223-3960<BR> - E-mail: <A HREF="mailto:tug@tug.org"><I>tug@tug.org</I></A><BR> - Web: <A HREF="http://www.tug.org/"><CODE>http://www.tug.org/</CODE></A><BR> - CTAN: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/tug">tug</A> -</P> - -<P> -<P><A NAME="Q-othergroups"><HR><H3>Jsou také národní skupiny uživatelů TeXu</H3></A> - -<P> -Následující skupiny publikují informace z jejich členské základny -elektronicky v archívech CTANu: - -<P> -<P> - DANTE, Deutschsprachige Anwendervereinigung TeX e.V.<BR> - Postfach 10 18 40<BR> - D-69008 Heidelberg<BR> - Germany<BR> - Tel: (+49) 06221 2 97 66<BR> - Fax: (+49) 06221 16 79 06<BR> - E-mail: <A HREF="mailto:dante@dante.de"><I>dante@dante.de</I></A><BR> - Web: <A HREF="http://www.dante.de/"><CODE>http://www.dante.de/</CODE></A><BR> - CTAN: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/dante">dante</A> -</P> -<P> -<P> - GUTenberg,<BR> - BP 10,<BR> - 93220 Gagny principal,<BR> - France<BR> - <A HREF="mailto:gut@irisa.fr"><I>gut@irisa.fr</I></A><BR> - Web: <A HREF="http://www.gutenberg.eu.org"><CODE>http://www.gutenberg.eu.org</CODE></A><BR> - CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/gut">gut</A> -</P> -<P> -<P> - NTG <BR> - Postbus 394, 1740AJ Schagen,<BR> - The Netherlands<BR> - E-mail: <A HREF="mailto:ntg@ntg.nl"><I>ntg@ntg.nl</I></A><BR> - Web: <A HREF="http://www.ntg.nl"><CODE>http://www.ntg.nl</CODE></A><BR> - CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/ntg">ntg</A> -</P> -<P> -<P> - UK TeX Users' Group,<BR> - c/o Peter Abbott,<BR> - 1 Eymore Close,<BR> - Selly Oak,<BR> - Birmingham B29 4LB<BR> - UK<BR> - Tel: (+44) 0121 476 2159<BR> - E-mail: <A HREF="mailto:UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk"><I>UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk</I></A><BR> - Web: <A HREF="http://www.tex.ac.uk/UKTUG"><CODE>http://www.tex.ac.uk/UKTUG</CODE></A><BR> - CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/uktug">uktug</A> -</P> - -<P> -Seznam všech známých skupin uživatelů je hledejte v dokumentu -<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/info/usergrps.tex">usergrps-list</A>, -informace o CSTUGu viz Otázku <A HREF="sectV.html#Q-cstug">Co je to CSTUG</A>. - -<P> -<P><A NAME="Q-TUGTC"><HR><H3>Technické pracovní skupiny TUGu</H3></A> - -<P> - <A HREF="sectB.html#Q-TUG">Co je to TUG a TUGboat</A> -má autonomní Technickou Radu, která dohlíží na několik pracovních skupin -spolupracujících na společném zájmu TeXového společenství. Rada má tři -členy, kteří mají spojení s vedoucími každé -pracovní skupiny. Každá skupina si určuje svoje vlastní pracovní metody i -členství a kdokoliv se zájmem spolupracovat může kontaktovat vedoucího. -Návrhy na nové skupiny mají být adresovány na -<A HREF="mailto:tech-council@tug.org"><I>tech-council@tug.org</I></A>. Seznam všech aktuálních skupin naleznete -na adrese <A HREF="http://tug.org/committees.html"><CODE>http://tug.org/committees.html</CODE></A>. - -<P> -Následuje stručný přehled aktivních skupin: - -<P> -<UL> - <LI><B>WG-92-00 (IRP-TWG)</B> -<EM>Nezávislý výzkumný projekt TWG.</EM><BR> -Pro uznání důležitých projektů nezávislých na TUGu, ale týkajících se -celé TeXové obce. - -<P> -Kontakt: Alan Hoenig (<A HREF="mailto:ajhjj@cunyvm.cuny.edu"><I>ajhjj@cunyvm.cuny.edu</I></A>) - -<P> - <LI><B>WG-92-01</B> - <EM>Rozšířené kódování matematických fontů v TeXu.</EM><BR> -Pro vytváření standardů na kódování matematických fontů, které se používají -v TeXovských systémech. - -<P> -Kontakt: Barbara Beeton (<A HREF="mailto:bnb@math.ams.org"><I>bnb@math.ams.org</I></A>) - -<P> - <LI><B>WG-92-03</B> -<EM>Vícejazyčné dokumenty.</EM><BR> -Primárním účelem této pracovní skupiny je získat pro TeXovské systémy -konzistentní prostředky pro implementaci, přístup a popis fontů, pravidel -pro slitky, dělících vzorů a jiných speciálních požadavků na danou -lingvistickou skupinu. - -<P> -Kontakt: Yannis Haralambous -(<A HREF="mailto:Yannis@pobox.com"><I>Yannis@pobox.com</I></A>) - -<P> - <LI><B>WG-92-04</B> -<EM>TeX pro postižené.</EM><BR> -Primárním účelem této pracovní skupiny je fórum pro ty, kteří se -zajímají o používání a/nebo vylepšení TeXu, aby uspokojili potřeby lidí -se zrakovou nebo jinou vadou. - -<P> -Kontakt: T.V. Raman (<A HREF="mailto:raman@adobe.dec.com"><I>raman@adobe.dec.com</I></A>) - -<P> - -<P> - <LI><B>WG-92-05</B> -<EM>Směrnice pro archív TeXu.</EM><BR> -Účelem této technické pracovní skupiny je vyvinout směrnice pro efektivní -management a používání hlavních TeXovských archívů a iniciovat komunikaci -mezi správci existujících archívů za účelem koordinace a synchronizace. - -<P> -Kontakt: George Greenwade (<A HREF="mailto:bed_gdg@shsu.edu"><I>bed_gdg@shsu.edu</I></A>) - -<P> - <LI><B>WG-94-07</B> -<EM>Struktury adresářů TeXu.</EM><BR> -Primárním účelem této technické pracovní skupiny je najít univerzální strukturu adresářů pro makra, -fonty a jiný TeXovský software tak, aby mohla být přijímána doporučení pro -všechny dodavatele TeXovského softwaru. - -<P> -Kontakt: Norm Walsh (<A HREF="mailto:norm@ora.com"><I>norm@ora.com</I></A>) - -<P> - <LI><B>WG-94-08</B> -<EM>Otázky implementace a standardizace DVI ovladačů.</EM><BR> -Hlavním cílem by mělo být zkoumání nových požadavků na DVI ovladače -vynucených změnami potřeb a technologií a dále přijímání doporučení pro -implementaci a standardizaci takových ovladačů, aby se zvýšila -jednotnost jejich použití. Práce bude zahrnovat, ale nebude se omezovat, na -prověřování použitelnosti, syntaxe a sémantiky příkazů <CODE>\special{...}</CODE>. - -<P> -Kontakt: Michael Sofka (<A HREF="mailto:sofkam@rpi.edu"><I>sofkam@rpi.edu</I></A>) - -<P> - <LI><B>WG-94-09</B> -<EM>TeX a SGML.</EM><BR> -Hlavním cílem je zkoumat požadavky a těžkosti ve vývoji technologie rozhraní -pro TeX a SGML. - -<P> -Kontakt: Ken Dreyhaupt (<A HREF="mailto:kend@springer-ny.com"><I>kend@springer-ny.com</I></A>) - -<P> - -<P> - <LI><B>WG-94-10</B> -<EM>TeX a lingvistika.</EM><BR> -Hlavním cílem je studovat a diskutovat požadavky pro sázení lingvistiky -v TeXu a prostředky identifikace, prověřování, testování a porovnávání -maker, fontů, souborů se styly a jiných pomůcek pro sázení lingvistiky. - -<P> -Kontakt: Christina Thiele (<A HREF="mailto:cthiele@ccs.carleton.ca"><I>cthiele@ccs.carleton.ca</I></A>) -</UL> - -<P> - -<P> - -<P> -<HR ALIGN=left WIDTH="20%"> -<FONT SIZE="-1"><DL> -<DT><A NAME="Q-Q-TeXwhat-f-3">[<SUP>3</SUP>]</A><DD> -v originále - „literate programming“, -což se také někdy překládá jako „kultivované“ nebo „gramotné“ -programování -<DT><A NAME="Q-Q-texpronounce-f-4">[<SUP>4</SUP>]</A><DD> -International Phonetic Alphabet, mezinárodní abeceda - pro zápis výslovnosti.</DL></FONT> -<P><HR></TD></TR> -<TR><TD></TD><TD><TABLE BORDER=0><TR> -<TD valign=middle align=left> -<a href="http://www.cstug.cz/"> -<IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" - ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"><BR> -</TD><TD valign=top align=left><FONT SIZE="-1"> -(c) 1997, 1998, 2003 -Tomáš Hudec, Libor Škarvada -<BR> -Poslední aktualizace: 13.11.2004 23:15 -</FONT></TD></TR></TABLE></TD></TR></TABLE> - -</BODY> -</HTML> |