summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex')
-rw-r--r--Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex1554
1 files changed, 0 insertions, 1554 deletions
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex
deleted file mode 100644
index fabbc439a20..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex
+++ /dev/null
@@ -1,1554 +0,0 @@
-
-% První setkání s TeXem
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-% (C) 1999 Petr Olšák
-
-% format: csplain, kódování ISO-8859-2
-
-% Tento dokument můžete vytisknout pro vlastní potřeby nebo jej
-% elektronicky dále šířit v nezměněné podobě jako soubory prvni.tex,
-% prvni.ps a prvni.pdf
-
-\chyph
-\magnification\magstep1
-\advance\vsize by\baselineskip
-
-%% Varianta pro pdftex
-\ifx\pdfoutput\undefined
- \def\zalozka#1{}
-\else
- \def\zalozka#1{%
- \advance\secnum by1
- \pdfdest num\secnum fitbh
- {\let~=\space \def\TeX{TeX}%
- \pdfoutline goto num\secnum count 0 {#1}}}
- \pdfinfo{
- /Author (Petr Olsak)
- /CreationDate (D:19990328)
- /ModDate (D:19990328)
- /Creator (TeX)
- /Producer (pdfTeX)
- /Title (Prvni setkani s TeXem)
- /Subject (manual)
- /Keywords (TeX) }
- \pdfcatalog{/PageMode /UseOutlines}
- \pdfcompresslevel=9
-\fi
-
-%% Vzhled dokumentu
-\parindent=11pt
-\lineskiplimit=-4pt
-\emergencystretch=2em
-\raggedbottom
-
-%% Deklarace registrů
-\newcount\bibnum
-\newcount\footnum
-\newcount\secnum
-
-% Fonty
-\input cpalatin
-\font\tentt=cstt10 \hyphenchar\tentt=-1
-\font\cmit=csti10
-\font\mflogo=logo10
-\font\showtt=cstt9
-\font\tencsr=csr10
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2
-\font\bigfont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep5
-\font\scriptm=\fontname\tenrm\space at7pt
-\scriptfont0=\scriptm
-
-%% Základní makra
-\def\sekce #1\par{\removelastskip\bigskip
- \zalozka{#1}
- \noindent{\titulfont #1}\par\nobreak\medskip}
-\def\bod{\item{$\triangleright$}}
-\def\bib{\parindent=22pt\global\advance\bibnum by1
- \par\hang\indent\llap{[\the\bibnum]\hskip11pt}\ignorespaces}
-
-%% Čárka místo tečky v matematice:
-\mathcode`\.="013B
-\def\doteq{\buildrel\hbox{.}\over=}
-
-%% Verbatim prostředí \begtt...\endtt, "...".
-{\obeyspaces \gdef\activespace{\obeyspaces\let =\ }}
-\def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials}
-\def\begtt{\medskip\hbox\bgroup\vrule\vbox\bgroup\hrule
- \smallskip\bgroup \setverb \catcode`\"=12 \activespace
- \baselineskip=.9\baselineskip
- \def\par{\leavevmode\strut\endgraf}
- \obeylines \startverb}
-{\obeylines \catcode`\|=0 \catcode`\\=12
- |gdef|startverb#1^^M#2\endtt{%
- |showtt#2|egroup|smallskip|hrule|egroup|vrule|egroup|medskip}}
-\def\"{"} \catcode`\"=13
-\def"{\leavevmode\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\obeyspaces\tt}
-
-%% Prostředí ukázek
-\def\beguk{\medskip\hbox\bgroup\vrule\vbox\bgroup\hrule\medskip
- \leftskip=\parindent \rightskip=\parindent \relax}
-\def\enduk{\medskip\hrule\egroup\vrule\egroup\medskip}
-
-%% Tabulky
-\def\begtable{$$\vbox\bgroup
- \let\par=\cr \obeylines \halign\bgroup &##\hfil\qquad\cr}
-\def\endtable{\egroup\egroup$$}
-\abovedisplayskip=\abovedisplayshortskip
-\def\tabline{\noalign{\smallskip\hrule}}
-\def\.{\hphantom{0}}
-
-%% Výčtová prostředí
-\def\begitems{\medskip\bgroup}
-\def\enditems{\par\egroup\medskip}
-
-%% Loga
-\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
-\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
-\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
-\def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$}
-\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
-
-%% Poznámky pod čarou
-\let\orifootnote=\footnote
-\def\footnote{\global\advance\footnum by1\orifootnote{$^{\the\footnum}$}}
-
-%% Pomocné
-\def\url#1{{\tt #1}}
-\let\pp=\noindent
-\let\,=\thinspace
-
-%% Titulní strana
-\bgroup \nopagenumbers \pageno=0
-\null\vfill
-{\baselineskip=40pt
-\centerline{\bigfont První setkání s~\TeX{}em}
-\centerline{\bigfont Petr Olšák}
-}
-\vskip 0pt plus2fill\break
-\parindent=0pt \parskip=\bigskipamount
-\null\vfil
-Autor programu \TeX{} je profesor Donald Knuth.
-\par
-\TeX{} je ochranná známka American Mathematical Society.
-\par
-Ostatní v manuálu použité názvy programových produktů, firem
-apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými
-známkami příslušných vlastníků.
-\vfill
-Copyright $\copyright$ RNDr. Petr Olšák, 1999
-\par
-Tento text si můžete vytisknout pro vlastní potřeby. Je k~dispozici
-společně s~balíkem \CS\TeX{} na
-\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc}
-ve zdrojovém textu ({\tt prvni.tex}), PostScriptu ({\tt prvni.ps}) a ve
-formátu PDF ({\tt prvni.pdf}). Můžete jej také distribuovat, ale pouze
-v~nezměněné elektronické podobě.
-\bigskip\break
-\egroup
-\pageno=1
-
-
-
-\sekce Úvod
-%%%%%%%%%%%
-
-Tento manuál je koncipován jako \uv{první seznámení s~programem \TeX{}%
- \footnote{Název \TeX{} se čte \uv{tech}, nikoli \uv{teks}.}
-na jeden večer}. Měl by umožnit začátečníkovi porozumět
-základním principům \TeX{}u. Manuál obsahuje ukázku jednoduchého dokumentu,
-který by si měl čtenář sám přepsat do svého počítače a na něm \TeX{}
-vyzkoušet. Je to dobrý první krok do pestrého světa tohoto programu plného
-zajímavých možností. Ukázka by měla též naznačit užitečnost dobrého návrhu
-značkování vstupního textu tak, aby byl oddělen obsah dokumentu od jeho
-formy. Předvedená ukázka také ilustruje základní principy rozšíření \TeX{}u
-(plain nebo \LaTeX). Tím může uživatel hned na prvním dokumentu rozhodnout,
-které \TeX{}ové rozšíření je bližší jeho srdci a podle toho vybrat další
-literaturu pro doplňující studium.
-
-Předpokládáme, že čtenář má určité důvody proč použít \TeX{}, takže se zde
-nebudeme zdržovat výčtem jeho výhod, rozepisovat obšírně jeho historii a
-nebudeme polemizovat o~užitečnosti či neužitečnosti dávkového či
-interaktivního systému na přípravu sazby.
-
-
-\sekce \TeX\ a jeho okolí
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-\TeX{} je formátor. Je to program, kterému předložíme vstupní text
-dokumentu v~\uv{holé} textové podobě doplněný textovými
-značkami, které vymezují strukturu dokumentu nebo dávají \TeX{}u pokyny
-o~způsobu formátování dokumentu. Bývá obvyklé (ale není to nutné)
-pojmenovat tento soubor s~použitím přípony {\tt.tex}, například
-\hbox{\tt dokument.tex}. Na výstupu pak po zpracování \TeX{}em dostaneme
-tzv.~{\tt dvi} soubor%,
- \footnote{odvozeno z~anglického \uv{device independent}~-- na
- zařízení nezávislý},
-který obsahuje definitivní informace o~použitých fontech a o~umístění
-jednotlivých znaků na stránce. Tento soubor má název odvozený od názvu
-vstupního souboru, ale má příponu {\tt.dvi}. Lze jej prostřednictvím
-vhodného programu prohlédnout na obrazovce (vidíme, jak bude dokument
-skutečně vypadat), nebo jej vytisknout na tiskárně.
-
-\TeX{} tedy čte na svém vstupu soubor s~dobře definovanou syntaxí jazyka
-značek a na výstupu je rovněž soubor s~úplným popisem sazby. \TeX{}
-jako takový je nezávislý na operačním systému. Vývoj samotného \TeX{}u
-je zastaven, takže pro uživatele nehrozí nebezpečí vzniku dalších
-nekompatibilních verzí. Další programy \uv{okolo \TeX{}u} tvoří
-dohromady tzv.~implementaci \TeX{}u a umožní s~\TeX{}em rozumným
-způsobem pracovat.
-
-Začínající uživatel se samozřejmě hlavně ptá po způsobu, jak může
-v~konkrétním operačním systému s~konkrétní \TeX{}ovou implementací
-s~tímto programem pracovat, jak jej spustit, jakými tlačítky se ovládá
-textový editor, jaké nabídky jsou k~dispozici, co nad kterým obrázkem udělá
-myš. Ptá se tedy po uživatelském rozhraní. Jednotlivé manuály o~\TeX{}u
-tradičně odkazují na tzv.~\uv{místní příručku} (Local Guide), která by
-měla toto rozhraní popisovat. Tato příručka je závislá na použitém
-operačním systému, na použité implementaci \TeX{}u, na vybraném textovém
-editoru a někdy též na administrátorovi systému, který konfiguruje některé
-věci specificky pro větší pohodlí uživatelů. Ani v~tomto manuálu nejsou
-uvedeny podrobnosti o~uživatelském rozhraní.
-
-V~graficky orientovaných operačních systémech je většinou možné otevřít
-současně v~jednom okénku textový editor, ve kterém uživatel píše nebo
-modifikuje vstupní text a ve vedlejším okénku prohlížeč výstupního
-{\tt dvi} souboru. Po modifikaci vstupního textu a spuštění \TeX{}u
-(nejlépe klávesovou zkratkou přímo z~editoru) se během pár sekund
-projeví změna v~prohlížeči výsledného dokumentu.
-
-Textový editor, ve kterém připravujeme nebo modifikujeme vstupní texty
-dokumentů, nesmí ukládat na disk žádné skryté formátovací informace
-implementované jen pro tento editor (jako například změna fontu, měkké
-konce řádku apod.). To dělají tzv.~textové procesory, na které v~případě
-práce s~\TeX{}em většinou nepoužíváme.
-
-Zvyklosti ve značkování dokumentu jsou vesměs závislé na použitém {\it
-formátu} \TeX{}u, který modifikuje jeho chování. Říkáme, že je
-dokument napsán ve formátu {\it \LaTeX}, pokud je někde na začátku
-vstupního textu dokumentu uvedena značka "\documentclass" nebo
-"\documentstyle". Pokud tam tuto značku nenajdeme, můžeme
-předpokládat, že je dokument napsán ve formátu {\it plain}, v~případě
-česky psaného dokumentu pak ve formátu {\it csplain}. Tento manuál je
-například napsán ve formátu csplain a je uložen v~souboru
-{\tt prvni.tex}. Může se stát, že nějaký dokument je napsán ve formátu
-\AMS\TeX{} nebo v~jiném méně používaném formátu. Tím se ale zde nebudeme
-zabývat. Rozdíl mezi plainem a \LaTeX{}em a smysl použití formátů vyplyne
-až z~dalšího textu.
-
-Následující tabulka předpokládá, že pracujeme
-v~operačním systému, který umožňuje uživateli zadávat pokyny z~příkazového
-řádku. Tím nevylučujeme, že nelze některé popisované činnosti implementovat
-do nějaké uživatelské nabídky konkrétního uživatelského rozhraní.
-Předpokládáme, že jsme připravili vstupní text dokumentu do souboru
-{\tt dokument.tex}.
-
-\begtable
- příkazový řádek & komentář
- \tabline
- "tex dokument" & anglický dokument, formát plain
- "csplain dokument" & český nebo slovenský dokument, formát csplain
- "latex dokument" & formát \LaTeX, jazyk je deklarován v~dokumentu
- "cslatex dokument" & modifikovaný \LaTeX{} pro češtinu a slovenštinu
-\endtable
-
-Všimneme si, že v~příkazovém řádku píšeme za jméno formátu název vstupního
-souboru a že příponu {\tt.tex} nemusíme psát. Dobře instalovaná
-implementace \TeX{}u by měla podle jména formátu spustit \TeX{} modifikovaný
-právě tímto formátem.
-
-Pokud nemáte ve své implementaci \TeX{}u formát csplain, je to špatné
-znamení. Nebudete totiž schopni zpracovat ani tento manuál ani
-ukázku, která je v~něm obsažena. V~takovém případě doporučujeme
-poohlédnout se po \CS\TeX{}u, který najdete například na
-\url{http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.
-
-K~prohlédnutí dokumentu se používají různé programy (tzv.~dvi~prohlížeče).
-Volba prohlížeče závisí na použitém operačním systému a na implementaci
-\TeX{}u. V~UNIXu je nejčastější program {\tt xdvi} (stačí napsat
-"xdvi dokument"). V~MS Windows se používá {\tt windvi}, {\tt dviwin}
-nebo {\tt yapp}. V~DOSu se stekáme nejčastěji s~programem {\tt dviscr}
-z~implementace em\TeX{}. Pro OS/2 má em\TeX{} \uv{okenní} variantu
-prohlížeče {\tt dvipm}.
-
-Na PostScriptovou tiskárnu vytiskneme dokument programam {\tt dvips},
-příkazový řádek: "dvips -Ptiskarna dokument". Nemáme-li PostScriptovou
-tiskárnu, většinou před ní předřadíme Ghostscript, což je volně
-dostupný konvertor z~PostScriptu. Někdy lze též najít ovladač pro
-tiskárnu přímo v~příslušné \TeX{}ové implementaci.
-
-
-\sekce Jdeme na to
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Nejprve zkusíme v~nějakém textovém editoru vytvořit soubor {\tt pokus.tex},
-který obsahuje zkušební větu:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-Ahoj světe!
-\bye
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Pokud zpracujeme tento soubor \TeX{}em s~formátem csplain
-(připomínáme, že je možné použít povel {\tt csplain pokus}),
-dostaneme výstupní soubor {\tt pokus.dvi}. Navíc
-\TeX{} uloží informaci o~zpracování do souboru {\tt pokus.log}. Výsledný
-{\tt dvi} soubor si můžeme prohlédnout prohlížečem. Dostaneme
-očekávaný výsledek:
-
-\beguk %-------------------------------------------------------------
-\tencsr Ahoj světe!
-\enduk %-------------------------------------------------------------
-
-\pp Přitom dole na stránce je ještě vytištěno číslo strany:~1.
-
-Pokud zkusíme tentýž soubor zpracovat \TeX{}em s~formátem plain
-(příkazový řádek {\tt tex pokus}), výstup bude zmršený: \uv{Ahoj svte!}.
-Vidíme, že textový soubor s~akcenty nelze jednoduše vnutit originálnímu
-americkému \TeX{}u, ale místo formátu plain je potřeba použít modifikovaný
-csplain.
-
-Kdybychom chtěli tentýž soubor zpracovat \TeX{}em s~formátem \LaTeX{}
-(krátce říkáme, že soubor zpracováváme \LaTeX{}em), obdržíme chybové
-hlášení:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-! LaTeX Error: Missing \begin{document}.
-
-See the LaTeX manual or LaTeX Companion for explanation.
-Type H <return> for immediate help.
- ...
-
-l.1 A
- hoj světe!
-?
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Vidíme tedy, že soubor není vhodně připraven ke zpracování \LaTeX{}em.
-Chybí mu "\begin{document}". Později ukážeme, že mu chybí více věcí, ale
-v~tuto chvíli raději zůstaneme u~csplainu. Komunikaci s~\TeX{}em při
-chybovém hlášení ukončíme odesláním znaku {\tt x}. Chceme-li, aby
-\TeX{} chybu ignoroval a pokračoval ve zpracování dokumentu, stačí na
-otazník odpovědět \uv{Enter} (v~tomto příkladě, kdy dokument vhodný
-pro csplain chceme zpracovat \LaTeX{}em, se pouze dočkáme další
-zavlečené chyby).
-
-Zkusíme si nyní přepsat do počítače následující poněkud rozsáhlejší
-dokument. Soubor nazveme třeba {\tt mujprvni.tex} a vytvoříme jej
-libovolným textovým editorem. Pokud je čtenář od přírody \uv{lenivý}, může
-se místo zdlouhavého přepisování pokusit najít text ukázky ve vstupním
-souboru {\tt prvni.tex} tohoto manuálu a přenést jej do svého souboru
-{\tt mujprvni.tex} jako blok v~textovém editoru.
-
-Možná nám může připadat část označená jako \uv{oblast definic} hodně
-nepochopitelná, skoro jako porucha na lince. Přesto se zatím pokusíme
-překonat odpor k~této poruše a důsledně všechny znaky přepíšeme.
-\TeX{} se nám za to odvděčí silnými možnostmi, které budeme postupně
-odhalovat.
-
-Nemusíme se obtěžovat přepisováním textů, schovaných za znakem "%", protože
-tímto znakem je zahájen komentář, který končí koncem řádku a který je při
-zpracování \TeX{}em ignorován. V~každém případě ale nevynechávejme prázdné
-řádky v~ukázce a věnujme pozornost obsahu části označené jako \uv{vlastní
-text}, kde jsou vyjmenovány základní jevy, se kterými se při pořizování
-textů pro \TeX{} budeme neustále setkávat.
-
-\begtt %=============================================================
-%%%%%%%% Zde začíná "oblast definic" pro tento dokument %%%%%%%%%%%
-
-\chyph % inicializace českého dělení slov v csplainu
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2 % větší font
-\def\bod{\item{$\bullet$}} % definice zkratky \bod pro výčet
-\def\nadpis#1\par{ % definice nadpisu:
- \removelastskip\bigskip % odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
- \indent{\titulfont #1} % odsazený text nadpisu větším fontem
- \par\nobreak\medskip} % konec řádku, zakázaný zlom, menší mezera
-\let\itemskip=\medskip % kolem výčtu prvků bude menší mezera \medskip
-
-%%%%%%%% Zde začíná "vlastní text" dokumentu %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-\nadpis Můj první dokument
-
-Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
-tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
-
-Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
-vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
-Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
-
-\itemskip
-\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
- Uvědomíme si, že použití "těchto znaků" je úplně špatně!
-\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~--
- a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
-\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
- (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
-\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
- {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
-\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
- f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
- s~nesprávným f\/i).
-\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
- Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
- k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
-\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
- Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
- zatímco správně má být $-1$.
-\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
- musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
-\itemskip
-
-\nadpis Závěr
-
-To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
-\bye
-\endtt %=============================================================
-
-Po zpracování tohoto dokumentu formátem csplain si můžeme prohlédnout
-prohlížečem {\tt dvi} souboru následující výsledek:
-
-\beguk %=============================================================
-\parindent=20truept
-\baselineskip=12truept
-\font\tenbf=csbx10 at10truept \font\tenit=csti10 at10truept
-\font\tentt=cstt10 at10truept
-\font\tenrm=csr10 at10truept \tenrm
-\font\symbol=cmsy10 at10truept
-\font\mmi=cmmi10 at10truept \font\sevenrm=csr7 at7truept
-\textfont0=\tenrm \scriptfont0=\sevenrm
-\textfont1=\mmi \textfont2=\symbol
-\font\titulfont=csbx10 scaled\magstep1 % větší font
-\def\bod{\item{$\bullet$}} % definice zkratky \bod pro výčet
-\def\nadpis#1\par{ % definice nadpisu:
- \removelastskip\bigskip % odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
- \indent{\titulfont #1} % odsazený text nadpisu větším fontem
- \par\nobreak\medskip} % konec řádku, zakázaný zlom, menší mezera
-\bigskipamount=12truept \medskipamount=6truept
-\let\itemskip=\medskip % kolem výčtu prvků bude menší mezera \medskip
-
-\nadpis Můj první dokument
-
-Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
-tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
-
-Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
-vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
-Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
-
-\itemskip
-\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
- Uvědomíme si, že použití \"těchto znaků\" je úplně špatně!
-\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~--
- a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
-\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
- (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
-\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
- {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
-\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
- f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
- s~nesprávným f\/i).
-\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
- Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
- k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
-\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
- Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
- zatímco správně má být $-1$.
-\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
- musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
-\itemskip
-
-\nadpis Závěr
-
-To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
-\enduk %=============================================================
-
-Všimněme si, že v~příkladu je důsledně oddělena forma od obsahu dokumentu.
-V~části označené \uv{vlastní text} jsou použity značky "\nadpis",
-"\bod" a "\itemskip", které ohraničují logické části dokumentu (vymezení
-nadpisu, uvedení další položky ve výčtu prvků, obklopení skupiny výčtu prvků)
-a nepopisují žádné konkrétní formátovací informace (volba fontu, velikost
-fontu, velikost mezer nad a pod nadpisem, tvar puntíku ve výčtu prvků
-apod.).
-
-Značky vymezující strukturu dokumentu jsou definovány v~části \uv{oblast
-definic}. Zde je řečeno, jaký bude mít nadpis font, jak bude
-v~textu umístěn a jak bude vypadat formátování výčtu prvků. Podrobnější
-rozbor těchto definic uvedeme za chvíli.
-
-Toto oddělení formy od obsahu se v~mnoha případech začátečníkům nedaří.
-Přímo v~textu jejich dokumentů se vyskytují značky jako "\vskip12mm"
-(vertikální mezera 12\,mm), "\vfill\break" (vynucené ukončení strany) a mnoho
-dalších nešvarů. My se pokusíme hned z~počátku se takovým věcem pokud možno
-vyhnout. V~sekci \uv{změna vzhledu dokumentu} uvidíme, že se nám to bohatě
-vyplatí.
-
-
-\sekce Vysvětlení použitých značek v~příkladu
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Jednotlivé značky, které řídí formátování a vymezují strukturu dokumentu
-jsou vesměs ve tvaru "\slovo". Tyto značky se nazývají
-{\it řídicí sekvence\/} a někdy též budeme hovořit o~{\it příkazech},
-protože jimi přikazujeme, aby \TeX{} něco vykonal.
-
-Řídicí sekvence v~příkladu rozdělíme na dvě skupiny. 1.~ty, co jsou
-definovány v~samotném \TeX{}u nebo v~použitém formátu (v~našem případě
-ve formátu {\tt csplain}). 2.~řídicí sekvence, které jsme definovali sami.
-
-Začneme rozborem druhé skupiny řídicích sekvencí:
-
-\begitems
-\bod "\nadpis" je sekvence, která očekává za sebou text nadpisu a pak
- prázdný řádek.
-\bod "\titulfont" je přepínač pro větší velikost fontu pro nadpis.
- Je definován na řádku začínajícím příkazem "\font" a použit v~definici
- řídicí sekvence "\nadpis".
-\bod "\bod" je sekvence, která uvozuje položku ve výčtu prvků. Promění se
- v~nějakou grafickou realizaci zarážky (zde puntík) a způsobí odsazení
- textu položky.
-\bod "\itemskip" vytvoří vertikální mezeru, která oddělí výčet prvků
- od ostatního textu. Použije se na začátku i na konci výčtu.
-\enditems
-
-Ostatní řídicí sekvence jsou definovány v~použitém formátu nebo přímo
-zabudovány v~\TeX{}u. Uživatel se s~nimi bude postupně seznamovat
-studiem vhodné literatury. Zde uvedeme velmi stručně jen ty nejdůležitější
-řídicí sekvence, abychom usnadnili pochopení příkladu.
-
-\begitems
-\bod "\chyph". Tato řídicí sekvence inicializuje české vzory dělení slov a
- je definována pouze ve formátu csplain. V~případě českých textů
- bychom ji nikdy neměli vynechat! Analogicky "\shyph" inicializuje
- slovenské vzory dělení slov. Bez těchto příkazů \TeX{} pracuje
- implicitně s~anglickými vzory dělení.
-\bod "\font" zavede z~instalace \TeX{}u do dokumentu další font.
- Struktura parametrů příkazu bude vysvětlena v~sekci o~fontech.
-\bod "\def" definuje novou řídicí sekvenci (zde "\bod" a "\nadpis").
- Za řídicí sekvencí může následovat formální popis parametrů nové
- sekvence a pak následuje ve složených závorkách tělo definice.
- V~ní je popsáno, co se při použití nové řídicí sekvence má vykonat.
-\bod "\item" zahájí výčtovou položku (odsazením textu) a převezme
- za sebou ve složených závorkách parametr, který popisuje vzhled puntíku.
-\bod "\bullet" vytvoří v~matematickém módu černý puntík: $\bullet$.
-\bod "\bigskip" vytvoří vertikální mezeru velikosti jednoho řádku a
- "\medskip" velikosti poloviny řádku. "\indent" odsadí další text
- o~velikost odstavcové zarážky.
-\bod Řídicí sekvence "\par" je explicitní ukončení odstavce. \TeX{} ji
- interně vytváří v~místě každého prázdného řádku. Ve formálním popisu
- parametru za "\def\nadpis" má ale "\par" pouze vymezovací
- účinek. Formální popis parametru v~našem příkladě čteme takto:
- nově definovaná řídicí sekvence "\nadpis" převezme za sebou text
- až po první výskyt "\par" (tedy až po první výskyt prázdného řádku)
- a uloží jej do \uv{proměnné} s~označením "#1".
-\bod "\let" čteme česky nechť. Tento příkaz ztotožní význam nové
- řídicí sekvence (v~našem příkladě "\itemskip") s~předlohou (v~tomto
- příkladě "\medskip").
-\enditems
-
-V~naší ukázce jsme použili též některé speciální \TeX{}ovské znaky.
-Vysvětlíme si nyní stručně jejich význam.
-
-\begitems
-\bod Znak "~" znamená nedělitelnou mezeru. Je zde použita za neslabičnými
- předložkami a před jednopísmennými ukázkami, aby se v~těchto místech
- nerozdělil řádek. Při pořizování textu nemusíme psát za neslabičnými
- předložkami vlnku \uv{ručně}. Vlnky tam lze doplnit později jednoduchými
- programy, které bývají součástí \TeX{}ovských instalací.
-\bod Znaky "{ }" mají v~\TeX{}u tři mírně odlišné významy.
-\itemitem{1.} Obklopují těla definic za příkazem "\def", jak již bylo řečeno.
-\itemitem{2.} Obklopují parametry některých řídicích sekvencí (viz
- například text {\tt uvozovky}, který je parametrem řídicí sekvence
- "\uv", nebo text "$\bullet$", který je parametrem řídicí sekvence
- "\item".
-\itemitem{3.} Samotné znaky "{ }" vymezují jisté skupiny, ve kterých je
- veškeré přiřazení a nastavení lokální. Skupiny se často používají pro
- vymezení platnosti přepínačů písma (viz "\bf", "\it", "\tt" a
- "\titulfont").
-\item{} Závorky "{ }" musí vzájemně párovat, což je důležité zejména ve
- vymezovacích významech~(ad~1 a~2). Proto třeba tělo definice
- "\bod" obsahuje text "\item{$\bullet$}" a je ukončeno až druhou
- závorkou~"}".
-\bod Znak "%" uvozuje komentář až do konce řádku.
-\bod Znak "$" přepíná do {\it matematického módu} a zpět. V matematickém
- módu \TeX{} sestavuje sazbu poněkud odlišným způsobem (všimneme
- si, že například proměnné $a$, $b$ jsou v matematickém módu
- automaticky sázeny kurzívou).
-\bod Znak "^" v~matematickém módu uvozuje horní index (exponent).
-\enditems
-
-\sekce Změna vzhledu dokumentu
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Předvedeme, v~čem spočívá výhoda oddělení obsahu
-dokumentu od formy. Předpokládejme, že nám nějaký zkušenější kolega
-pomůže s~přípravou definic pro náš dokument. Předpokládejme dále, že onen
-kolega má na věc poněkud jiný typografický názor a začne věci předělávat.
-V~editoru modifikuje definice a ve vedlejším okénku v~prohlížeči se průběžně
-mění náš první dokument skoro k~nepoznání. Přitom kolega
-{\it vůbec nemusí\/} zasáhnout do vlastního textu dokumentu.
-
-Především se mu nelíbí rodina fontů Computer Modern, která je
-v~\TeX{}u implicitně nastavena. Mnoho instalací \TeX{}u obsahuje
-nástroje pro práci s~dalšími, zejména PostScriptovými, fonty. Máme-li
-takovou instalaci, můžeme napsat na začátek dokumentu třeba
-"\input cbookman" a máme celý dokument v~rodině Bookman. Příkaz "\input"
-zavádí do dokumentu externí soubor definic, zde soubor s~názvem {\tt
-cbookman.tex}. Tento soubor obsahuje příkazy "\font" na zavedení
-skupiny fontů Bookman a nastaví je jako implicitní.
-
-Kolega se dále rozhodl vkládat mezi každý odstavec drobnou vertikální mezeru
-a místo puntíků pro výčty chce použít čtverečky, které ve větší velikosti
-zařadí i do nadpisů. Konečně velikost fontu pro nadpis se mu zdá příliš
-velká (místo "\magstep2" v~řádku "\font" použije \uv{menší} "\magstep1").
-Výsledek jeho snažení v~\uv{oblasti definic} dopadne třeba takto:
-
-\begtt %=============================================================
-\chyph % inicializace českého dělení slov v csplainu
-\magnification\magstep1 % celý dokument bude 1,2 krát větší
-\input cbookman \setsimplemath % použité písmo: Bookman i v matematice
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep1 % větší font
-\newdimen\indskip \indskip=15pt % výčty budou odsazeny 15pt
-\def\ctverecek#1{\noindent % čtvereček proměnné velikosti v místě \indskip
- \hbox to\indskip{\vrule height#1pt depth0pt width#1pt\hss}}
-\def\bod{\par\hangindent=\indskip \ctverecek{4}} % definice zkratky \bod
-\def\nadpis#1\par{ % definice nadpisu:
- \removelastskip\bigskip % odmaže poslední vert.mezeru a přidá vlastní
- \ctverecek{7}{\titulfont #1} % nadpis odsazený čtverečkem
- \par\nobreak} % konec řádku, zakázaný zlom, žádná mezera
-\parskip=\medskipamount % mezi odstavci bude mezera jako \medskip
-\parindent=0pt % odstavce nebudou odsazeny zarážkou
-\let\itemskip=\relax % žádné další mezery mezi výčty
-\endtt %=============================================================
-
-Náš dokument vypadá pak následovně:
-
-\beguk %=============================================================
-\input cbookman % použité písmo: Bookman
-\font\mmi=\fontname\tenit
-\font\sevenrm=\fontname\tenrm\space at 7pt
-\textfont0=\tenrm \scriptfont0=\sevenrm
-\textfont1=\mmi
-
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep1 % větší font
-\newdimen\indskip \indskip=15pt % výčty budou odsazeny 15pt
-\def\ctverecek#1{\noindent % čtvereček o proměnné velikosti v místě \indskip
- \hbox to\indskip{\vrule height#1pt depth0pt width#1pt\hss}}
-\def\bod{\par\hangindent=\indskip \ctverecek{4}} % definice zkratky \bod
-\def\nadpis#1\par{ % definice nadpisu:
- \removelastskip\bigskip % odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
- \ctverecek{7}{\titulfont #1} % nadpis odsazený čtverečkem
- \par\nobreak} % konec řádku, zakázaný zlom, žádná mezera
-\parskip=\medskipamount % mezi odstavci bude mezera jako \medskip
-\parindent=0pt % odstavce nebudou odsazeny zarážkou
-\let\itemskip=\relax % žádné další mezery mezi výčty
-
-\nadpis Můj první dokument
-
-Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
-tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
-
-Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
-vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
-Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
-
-\itemskip
-\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
- Uvědomíme si, že použití \"těchto znaků\" je úplně špatně!
-\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~--
- a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
-\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
- (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
-\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
- {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
-\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
- f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
- s~nesprávným f\/i).
-\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
- Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
- k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
-\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
- Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
- zatímco správně má být $-1$.
-\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
- musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
-\itemskip
-
-\nadpis Závěr
-
-To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
-\enduk %==============================================================
-
-Kdyby náš kolega chtěl, implementoval by třeba automatické číslování
-položek, automatické číslování nadpisů, generování obsahu a další věci.
-Vysvětlení nových řídicích sekvencí, které kolega použil, bohužel
-překračuje rámec tohoto úvodního dokumentu.
-
-Definice lze umístit do jiného souboru než vlastní text dokumentu.
-Na začátku dokumentu pak soubor definic načteme příkazem "\input".
-Nebo naopak, hlavní bude soubor definic, ze kterého se příkazem "\input"
-postupně načítají jednotlivé kapitoly rozsáhlejšího díla.
-
-
-\sekce Stojíme na křižovatce
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-V~předchozím příkladě jsme ilustrovali důležitou vlastnost \TeX{}u~--
-schopnost měnit vzhled dokumentu jen výměnou některých definic. Kromě toho
-ale tyto definice také musejí navazovat na úmluvu, jakými značkami bude
-autor vymezovat strukturu svého dokumentu. Kdyby autor použil místo značky
-"\nadpis" značku "\section", \TeX{} by nám při zpracování dokumentu vynadal:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-! Undefined control sequence.
-l.14 \section
- Můj první dokument
-?
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-\pp tedy: nedefinovaná řídicí sekvence. Odpovíme-li na otazník pouhým
-stiskem klávesy Enter, \TeX{} tuto sekvenci zcela ignoruje a pracuje dál.
-Žádného zvýraznění nadpisu bychom se nedočkali. Je tedy vidět,
-že je hodně důležité ujasnit si, jaké značkování struktury dokumentu
-použijeme.
-
-V~této souvislosti si musíme odpovědět jednu důležitou otázku. Chceme se
-naučit jazyk definic \TeX{}u na takové úrovni, jako náš imaginární kolega
-z~předchozího příkladu? Budeme raději sami kontrolovat každý detail vzhledu
-dokumentu prostřednictvím vlastních definic, než abychom přebírali hotová
-řešení odjinud? Pokud na tyto otázky odpovíme \uv{ano}, pak je pro nás
-výhodné použít formát plain (pro české a slovenské dokumenty jen mírně
-modifikovaný formát csplain), který definuje jen minimum základních
-řídicích sekvencí. O~další řídicí sekvence stejně jako o~modifikaci
-vzhledu dokumentu podle našich představ se musíme postarat sami.
-V~takovém případě si můžeme sami rozhodnout, jaké značky pro vymezení
-struktury dokumentu použijeme, protože si pro ně nakonec uděláme vlastní
-definice.
-
-Na druhé straně, pokud rádi přebíráme hotová řešení, pokud nechceme
-zbytečně pronikat do problematiky jazyka definic \TeX{}u, pokud se
-spokojíme s~už připravenými šablonami vzhledu dokumentu (tzv. styly),
-pokud jsme ochotni se místo tří set základních příkazů \TeX{}u učit
-zhruba tisíc uživatelských značek pro \LaTeX, bude pro nás
-výhodné použít raději formát \LaTeX{}.
-
-\LaTeX{} doporučuje určité značkování struktury dokumentu. Například se
-předpokládá členění na kapitoly (značka "\chapter") a na sekce (značka
-"\section"). Každý dokument by měl začít záhlavím uvozeným sekvencí
-"\documentclass" (u~staré verze \LaTeX{}u se můžeme setkat ještě se
-sekvencí "\documentstyle"). Parametrem této sekvence by měl být název
-základního stylového souboru (souboru definic upravujících vzhled
-dokumentu). Nejčastěji bývá tímto parametrem "book" (formát knihy)
-nebo "article" (formát článku). Doplňkové stylové soubory se načítají pomocí
-sekvence "\usepackage". Vlastní text dokumentu musí být uzavřen mezi
-značkami "\begin{document}" a "\end{document}". Často se vyskytují další
-značky "\begin" a "\end" vymezující v~\LaTeX{}u jistá prostředí (například
-prostředí pro výčtové položky).
-
-Vraťme se k~našemu příkladu a přepišme jej do značkování podle \LaTeX{}u.
-
-\begtt %=============================================================
-\documentclass{article} % základní styl bude "odborný článek"
-\usepackage{czech} % doplňkový soubor definic pro český jazyk
-\begin{document} % povinné
-
-\section{Můj první dokument}
-
-Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
-tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
-
-Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
-vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
-Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
-
-\begin{itemize}
-\item Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
- Uvědomíme si, že použití "těchto znaků" je úplně špatně!
-\item Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~--
- a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
-\item Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
- (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
-\item Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
- {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
-\item Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
- f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
- s~nesprávným f\/i).
-\item Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
- Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
- k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
-\item Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
- Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
- zatímco správně má být $-1$.
-\item Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
- musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
-\end{itemize}
-
-\section{Závěr}
-
-To by pro začátek stačilo. Příkazem \verb|\bye| ukončíme naše pokusy.
-\end{document}
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Poznamenejme, že zavedení doplňkového stylu {\tt czech} způsobí aktivaci
-českých vzorů dělení slov a písma s~českými znaky. Bez použití tohoto stylu
-pracuje \LaTeX{} implicitně s~anglickými vzory dělení slov a s~písmy, která
-neobsahují háčkovaná a čárkovaná písmena.
-
-Upozorňujeme, že v~současné době je \LaTeX{}ů několik druhů. Už
-zmíněný \uv{starý \LaTeX} (tzv.~verze 2.09), ve kterém se
-struktura záhlaví dokumentu mírně lišila. Dále je pro potřeby
-českých dokumentů nutné rozlišovat mezi tzv.~\uv{babelizovaným
-\LaTeX{}em} a \CS\LaTeX{}em. Babelizovaný \LaTeX{} implementuje
-český a slovenský jazyk pomocí balíku maker \uv{Babel}, který k~nám
-byl importován ze zahraničí. Babelizovaný \LaTeX{} implicitně
-neobsahuje české ani slovenské vzory dělení slov a při instalaci je
-potřeba tyto vzory dělení do něj zavést. Na druhé straně \CS\LaTeX{} je
-modifikace \LaTeX{}u pro potřeby českých a slovenských
-dokumentů a vzory dělení češtiny i slovenštiny jsou v~něm implicitně
-obsaženy. Výše uvedená ukázka je použitelná pro \CS\LaTeX. V~případě
-dobře instalovaného babelizovaného \LaTeX{}u by záhlaví dokumentu
-mohlo vypadat asi takto:
-
-\begtt
-\documentclass{article} % základní styl bude "odborný článek"
-\usepackage[cp1250]{inputenc} % je nutno specifikovat kódování dokumentu
-\usepackage[T1]{fontenc} % požadujeme LaTeXovské fonty s akcenty
-\usepackage[czech]{babel} % voláme styl czech z Babelu
-\begin{document}
-\endtt
-
-Výsledek po zpracování našeho dokumentu \LaTeX{}em v~tomto manuálu
-pro stručnost neuvádíme. Kdo chce, může si sám \LaTeX{}
-vyzkoušet. Nelíbí se nám, že za čísly v~nadpisech nejsou tečky?
-Zavedeme do dokumentu prostřednictvím "\usepackage" další doplňkový
-styl, který toto výchozí chování základního stylu {\tt article}
-upraví. Nelíbí se nám, že jsou mezi jednotlivými položkami ve výčtu
-velké mezery a položky jsou až příliš odsazeny? Použijeme v~dokumentu
-další doplňkový styl. Nelíbí se nám, že je použito písmo Computer
-Modern? Napišme třeba "\usepackage{times}".
-
-Otázka ale je, kdo pro nás tyto doplňkové styly (neboli doplňující sady
-definic pro \TeX) bude připravovat. Velké množství stylů na všechno možné
-lze nalézt ve veřejných archivech \TeX{}ovského softwaru. \LaTeX{} nám tedy
-při jednoduchých šablonovitých požadavcích na vzhled dokumentu umožňuje
-zůstat v~roli autora, který pořizuje text. Nemusíme umět poměrně složitý
-jazyk definic \TeX{}u.
-
-Pokud nám žádná z~možností nabízených stylů nevyhovuje, musíme se pokusit
-tyto styly modifikovat podle své potřeby. To ale může být už hodně
-komplikované. Záleží znovu na nás, zda rádi modifikujeme zdrojové kódy
-cizích programů nebo si raději napíšeme programy vlastní. Pokud píšeme
-raději programy vlastní, asi nám bude spíše vyhovovat jednodušší výchozí
-formát plain (csplain).
-
-Jestliže jsme se rozhodli pracovat raději v~plainu, pak lze k~dalšímu
-studiu doporučit následující literaturu:
-
-\begitems
-\bib Michael Doob. {\it Jemný úvod do \TeX{}u}. Třetí vydání českého
- překladu, \CS{}TUG 1993. Knížka je rovněž volně k~dispozici ve
- zdrojových textech jako {\tt jemny.tex} v~archivu
- {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/jemny.tar.gz}.
- Anglický originál je volně šířen jako {\tt gentle.tex}.
-\bib Petr Olšák. {\it \TeX{}book naruby}. Konvoj 1997. Celý text knihy je
- volně k~dispozici ve formátu {\tt pdf}
- na \url{http://math.feld.cvut.cz/olsak/tbn.html}.
-\enditems
-
-Vyhovuje-li nám více \LaTeX, pak je možné sáhnout po těchto manuálech:
-
-\begitems
-\bib Jiří Rybička. {\it \LaTeX{} pro začátečníky}. Druhé, upravené vydání,
- Konvoj 1999.
-\bib Tobias Oetiker. {\it Ne příliš stručný úvod do systému
- \LaTeX{} \twoe}. Text je šířen volně včetně zdrojových textů a je
- přeložen do mnoha jazyků. Do češtiny přeložil Michal Kočer.
- {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/lshort2e.tar.gz}
-\bib Leslie Lamport. {\it\LaTeX---A Document Preparation System---User's
- Guide and Reference Manual}. Ad\-di\-son-Wes\-ley, Reading, MA,
- USA, 2nd ed. 1994.
-\bib Michel Goossens, Frank Mittelbach, Alexander Samarin.
- {\it The \LaTeX{} Companion}. Druhé vydání, Addisson Wesley 1994.
-\bib Michel Goossens, Sebastian Rahtz, Frank Mittelbach.
- {\it The \LaTeX{} Graphics Companion: Illustrating Documents with
- \TeX{} and PostScript}. Addisson Wesley 1997.
-\enditems
-
-Pokud budeme používat \LaTeX{} a budeme chtít rozumět použitým stylovým
-souborům, můžeme použít knihu [2]. Popisuje totiž vnitřní algoritmy
-\TeX{}u, což jsou informace, které využijeme jak v~plainu tak v~\LaTeX{}u.
-
-Pro úplnost ještě citujme dva tituly. První z~nich je základní biblí
-k~\TeX{}u od samotného autora \TeX{}u (česká alternativa [2] ji poměrně
-dobře nahrazuje) a druhý titul obsahuje informace o~\TeX{}ových
-souvislostech, tj. popis spolupracujících programů v~běžných distribucích,
-implementace fontů, vkládání obrázků apod.
-
-\begitems
-\bib Donald E. Knuth. {\it The \TeX{}book}. Mnohonásobné vydání. Addison
- Wesley, 1986--{\tt*}. Díl~A~z~pětidílné monografie k~\TeX{}u a \mf{}u
- \uv{Computers \& Typesetting}.
-\bib Petr Olšák. {\it Typografický systém \TeX}. \CS{}TUG 1995.
-\enditems
-
-Další text v~tomto manuálu se věnuje základům \TeX{}u, které bývají
-shodné při použití většiny formátů. Ukázky budeme pro jednoduchost
-nadále zkoušet ve formátu csplain, protože jinak bychom museli kolem
-vlastního textu ukázky přidat zmíněné \uv{obkladové řádky} závislé na
-použitém \uv{druhu} \LaTeX{}u.
-
-
-\sekce Technické pozadí formátů
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-V~předchozím textu jsme na mnoha místech hovořili o~formátech \TeX{}u
-(plain, \LaTeX{}, csplain), ale zatím jsme pořádně neřekli, co to je.
-
-Formát je binární soubor (v~\TeX{}ové implementaci má příponu {\tt.fmt}),
-který zahrnuje:
-
-\begitems
-\bod výchozí sadu definic, která rozšiřuje vestavěné řídicí sekvence
- o~další, pro uživatele většinou snadněji použitelné,
-\bod výchozí nastavení vnitřních parametrů \TeX{}u (například šířka
- odstavce nebo velikost odstavcové zarážky),
-\bod výchozí fonty, které budou v~dokumentu použity, pokud uživatel
- nespecifikuje jiné,
-\bod vzory dělení vybraných jazyků, podle kterých \TeX{} dělí slova při
- zalamování odstavce.
-\enditems
-
-Až na vzory dělení lze vše ostatní ve vlastním dokumentu pomocí
-\TeX{}ových definic dodatečně měnit. Pro načtení vzorů dělení
-jednotlivých jazyků má \TeX{} speciální řídicí sekvenci "\patterns",
-která funguje jen při vytváření formátu. Existuje ještě jedna řídicí
-sekvence, která má smysl pouze při generování formátu: "\dump". Tento
-příkaz způsobí uložení \uv{nabytých vědomostí}
-\TeX{}u z~jeho vnitřní paměti do binárního formátového souboru {\tt *.fmt}
-a ukončí činnost \TeX{}u. Tento soubor se může později při startu
-\TeX{}u načíst, a \TeX{} tím začíná se svými znalostmi z~místa, kde
-naposledy načítání definic skončil v~době příkazu "\dump".
-
-Příkazy "\patterns" a "\dump" umí speciální varianta \TeX{}u zvaná
-ini\TeX{}. V~nových implementacích \TeX{}u není tato varianta
-reprezentována samostatným programem, ale vyvolá se prostřednictvím
-přepínače {\tt -i} nebo {\tt -ini}. Například k~vygenerování formátu
-plain lze postupovat takto:
-
-\begtt
-> tex -ini plain
-* \dump
-\endtt
-
-\TeX{} zde ve variantě ini\TeX{} načetl soubor definic plain.tex a uložil
-nabyté vědomosti do souboru {\tt plain.fmt}. Nyní lze formátový soubor
-použít:
-
-\begtt
-> tex &plain document
-\endtt
-
-V~běžných \TeX{}ových distribucích je implementována nějakým způsobem
-zkratka, která uživateli umožní místo {\tt tex \&plain} psát pouze
-{\tt tex} a třeba místo {\tt tex \&latex} psát pouze {\tt latex}.
-
-
-\sekce Rozměrové jednotky používané v~\TeX u a typografii
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Z~historických důvodů v~typografii stále přežívají měrné jednoty
-rozdílné od soustavy SI. Základní měrnou jednotkou, která se používá
-v~anglosaských zemích, je jednotka point ({\tt pt}), která má rozměr
-asi třetinu milimetru. Dvanáctinásobek je pica (čteme pajka, {\tt
-pc}). Jednotkou, která se používala v~Evropě, je \uv{Didotův bod}
-({\tt dd}), který je větší než point, ale zhruba taky měří třetinu
-milimetru. Dvanáctinásobek tohoto bodu je cicero ({\tt cc}).
-V~počítačových programech pro sazbu se používá počítačový bod
-({\tt bp}), který je jen velmi nepatrně větší. 72 počítačových bodů se
-přesně vejde do jednoho palce ({\tt in}, inch používaný především
-v~Americe).
-
-Všechny tyto jednotky je možné použít v~\TeX{}u jako dvoupísmenové zkratky,
-jak ukazuje následující tabulka. Navíc lze použít jednotky odvozené
-z~metru.
-
-\begtable
- "pt" & monotypový bod & $1\,{\tt pt} = 1/72.27\,{\tt in} \doteq %
- 0.35146\,{\tt mm}$
- "pc" & pica & $1\,{\tt pc} = 12\,{\tt pt}$
- "bp" & počítačový bod & $1\,{\tt bp} = 1/72\,{\tt in}$
- "dd" & Didotův bod & $1\,{\tt dd} = 1238/1157\,{\tt pt}$
- "cc" & cicero & $1\,{\tt cc} = 12\,{\tt dd}$
- "in" & palec (inch, coul) & $1\,{\tt in} = 25.4\,{\tt mm}$
- "cm" & centimetr & $1\,{\tt cm} = 10\,{\tt mm}$
- "mm" & milimetr & $1\,{\tt mm} \doteq 2.84528\,{\tt pt}$
- "sp" & jednotka \TeX{}u & $1\,{\tt sp} = 1/65536\,{\tt pt}$
- "em" & velikost písma & závislé na aktuálním písmu
- "ex" & výška malého x & závislé na aktuálním písmu
-\endtable
-
-Velikost písma se měří zhruba jako celková výška řádku, který obsahuje
-všechny znaky písma (mimo akcentované verzálky, tj. neuvažujeme v~takovém
-řádku háčky a čárky nad velkými písmeny). Zhruba to také odpovídá
-šířce velkého písmene M (odtud jednotka {\tt em}). Bohužel, na jednotlivých
-písmech není nic společného, co by se dalo vždy jednoduše změřit a přesně
-říci, že právě to je ona velikost písma.
-
-
-\sekce Práce s~fonty
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Implicitní fonty, které jsou v~každé implementaci \TeX{}u k~dispozici
-a které jsou nezávislé na použitém operačním systému, jsou fonty
-rodiny Computer Modern. Běžná antikva v~této rodině má název {\tt
-cmr10}. To je zkratka pro \uv{Computer Modern Roman ve velikosti 10pt}.
-Fonty Computer Modern bývají už načteny ve formátu a pro
-jednotlivé varianty (antikva, kurzíva, polotučné, strojopis) bývají
-připraveny přepínače "\rm", "\it", "\bf", "\tt".
-
-Fonty Computer Modern neobsahují akcentovaná písmena (s~háčky a čárkami).
-Proto jsou ve formátu csplain místo nich implicitně načteny tak zvané
-\CS{}fonty, které rozšiřují Computer Modern fonty o~písmena s~akcenty
-z~české a slovenské abecedy. Běžná antikva v~této rodině má název
-{\tt csr10}. \LaTeX{} také implicitně pracuje s~rodinou Computer Modern a
-\CS\LaTeX{} navíc po zavedení stylu {\tt czech.sty} (příkazem
-"\usepackage{czech}") přepíná na implicitní použití \CS{}fontů. Pak je tedy
-možné psát český text.
-
-Kromě toho \LaTeX{} může pracovat s~jiným rozšířením Computer Modern
-fontů, s~tzv. DC nebo EC fonty. Tyto fonty mají specifické kódování
-(v~\LaTeX{}u označované jako T1) a obsahují všechny znaky abeced latinkou
-píšících evropských zemí.
-
-Ve všech formátech ale můžete zavést nový přepínač pro nové písmo
-pomocí příkazu "\font". Ten má následující syntaxi:
-
-\begtt
-\font\přepínač=název-fontu nepovinné parametry zvětšení
-\endtt
-
-Například
-
-\begtt
-\font\titulfont=csr10 scaled \magstep2
-\endtt
-
-\pp zavede do \TeX{}u font csr10 (tedy běžnou počeštěnou antikvu
-odvozenou z~Computer Modern) ve zvětšení $1.44$ krát normální
-velikost, která je 10 bodů. Tento font se pak v~textu aktivuje
-přepínačem "\titulfont". Proč zrovna koeficient $1.44$? To je
-koeficient, pro který byla v~\TeX{}u vytvořena zkratka
-"\magstep2". Následující tabulka shrnuje všechny zkratky typu
-"\magstep", které jsou definovány ve všech běžně používaných
-formátech.
-
-\begtable
- sekvence & koeficient & implementováno jako
- \tabline
- "\magstep0" & 1:1 (žádné zvětšení) & 1000
- "\magstep1" & $1.2$ & 1200
- "\magstep2" & $1.2^2 = 1.44$ & 1440
- "\magstep3" & $1.2^3 = 1.728$ & 1728
- "\magstep4" & $1.2^4 = 2.0736$ & 2074
- "\magstep5" & $1.2^5 = 2.48832$ & 2488
- "\magstephalf" & $\sqrt{1.2}\doteq1.095445$ & 1095
-\endtable
-
-Odstupňování jednotlivých velikostí písma pomocí mocnin čísla $1.2$ bývá
-v~typografii dobrým zvykem.
-
-Ve sloupci \uv{implementováno jako} vidíme, že koeficient se za slovem
-{\tt magstep} (stejně jako na mnoha dalších místech v~\TeX{}u) zadává jako
-celé číslo odpovídající tisícinásobku uvažované hodnoty. Chceme-li tedy
-použít font dvojnásobně velký, použijeme {\tt scaled~2000} a při požadavku
-na poloviční velikost píšeme {\tt scaled~500}.
-
-Kromě koeficientu zvětšení (slovo {\tt scaled}) můžeme chtít zvětšit
-font bez ohledu na jeho původní velikost do námi požadované velikosti.
-K~tomu se používá slovo {\tt at}, například:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-\font\prvni=csr10 at 20pt
-\font\druhy=csr10 scaled 2000
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Oba řádky této ukázky zavádějí stejný font ve stejném zvětšení.
-
-Rodina písma Computer Modern (a jeho odvozeniny, například \CS{}fonty)
-obsahuje různé velikosti stejné varianty písma, přitom tyto
-alternativy nejsou jen stejnoměrným násobením všech rozměrů.
-Doporučuje se, zvláště v~menších velikostech písma, používat
-implicitní velikost písma a dále ji nezmenšovat ani nezvětšovat.
-Implicitní velikost písma je označena číslem v~názvu
-fontu, tj. například {\tt csr10} má implicitní velikost 10\,pt a
-{\tt csr5} má velikost 5\,pt. Srovnáme výsledek tohoto příkladu:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-\font\zvetseny=csr5 at10pt
-\font\normalni=csr10
-\normalni Tady je přirozená velikost písma 10 bodů
-\zvetseny a tady je písmo navržené pro pět bodů zvětšeno na 10 bodů.
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Na výstupu dostaneme:
-
-\beguk %--------------------------------------------------------------
-\font\zvetseny=csr5 at10truept
-\font\normalni=csr10 at10truept
-\baselineskip=12truept
-\normalni Tady je přirozená velikost 10 bodů
-\zvetseny a tady je písmo navržené pro pět bodů zvětšeno na 10 bodů.
-\enduk %--------------------------------------------------------------
-
-Přepnout písmo dokumentu do jiné rodiny fontů znamená postarat se o~změnu
-významu všech přepínačů jednotlivých variant písma ("\rm", "\bf", "\it" a
-"\tt") a nezapomenout na vhodnou změnu fontu též v~nadpisech a v~dalších
-velikostech písma, které jsou v~dokumentu použity. Jednoduché definice
-alternativních přepínačů najdeme pro csplain v~následujících souborech:
-
-\begtable
- soubor & Rodina fontů
- \tabline
- "cavantga.tex" & Avantgarde Book
- "cbookman.tex" & Bookman
- "chelvet.tex" & Helvetica
- "cncent.tex" & New Century
- "cpalatin.tex" & Palatino
- "ctimes.tex" & Times Roman
-\endtable
-
-Tyto rodiny fontů jsou instalovány v~každém výstupním PostScriptovém
-zařízení, takže s~těmito fonty můžeme v~\TeX{}u pracovat, aniž bychom je
-museli mít zakoupené. \TeX{} samotný totiž pracuje pouze s~metrickými
-informacemi k~fontům a do výstupu vkládá pouze odkazy na fonty. Metrické
-informace jsou obvykle k~dispozici zdarma. Pokud budeme tisknout na
-PostScriptovém zařízení, pak jsme s~cenou PostScriptového modulu tyto fonty
-vlastně koupili a můžeme v~nich tisknout \TeX{}ové dokumenty. Pokud budeme
-tisknout na zařízení bez PostScriptu, pak je vhodné PostScriptový kód
-zpracovat volně dostupným programem Ghostscript, který má v~sobě zahrnuty
-volně dostupné alternativy k~uvedeným základním fontům. Rozdíl mezi
-alternativou a draze koupeným fontem přitom ani moc nepoznáme.
-
-Chceme-li například přepnout do písma Bookman, stačí napsat do dokumentu
-"\input bookman". Takovou věc jsme už ilustrovali na našem příkladě
-v~předchozím textu.
-
-Podíváme-li se do souborů {\tt cbookman.tex} a dalších, které najdeme
-v~instalaci \TeX{}u někde v~adresáři {\tt csplain}, zjistíme, že zde nejsou
-předefinovány přímo přepínače "\rm", "\bf", "\it" a "\tt", ale že se zde
-místo nich pracuje s~přepínači "\tenrm", "\tenbf", "\tenit" a "\tentt".
-To jsou totiž v~plainu (i csplainu) skutečné přepínače \uv{nejnižší
-úrovně}. Pro uživatele se pak definují značky "\rm", "\bf", "\it" a "\tt"
-s~dalším přihlédnutím na chování těchto značek v~matematickém módu.
-Například "\bf" je definováno takto:
-
-\begtt %--------------------------------------------------------------
-\def\bf{\tenbf \fam\bffam}
-\endtt %--------------------------------------------------------------
-
-Je-li tedy předefinován přepínač "\tenbf", bude se od této chvíle chovat
-jinak i značka "\bf". Kód "\fam\bffam" zde nebudeme rozebírat, protože
-překračuje rámec tohoto úvodního textu. Spokojíme se s~tím, že v~textovém
-módu nemá tento kód žádný vliv a v~matematickém módu cosi udělá.
-
-Příkaz "\fontname\přepínač\space" se promění zpět v~původní název
-fontu ukončený mezerou. Tato vlastnost byla použita v~našem příkladu,
-kde jsme zaváděli větší font pomocí této konstrukce:
-
-\begtt %---------------------------------------------------------------
-\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2 % větší font
-\endtt %---------------------------------------------------------------
-
-Výhodou tohoto zápisu je fakt, že nemusíme znát název fontu, stačí si
-zapamatovat základní přepínače "\tenrm", "\tenbf", "\tenit" a "\tentt".
-Názvy fontů se nejenom těžko pamatují, ale také se mohou změnit,
-pokud před takovou konstrukcí použijeme "\input cbookman" nebo něco
-podobného.
-
-V~\LaTeX{}u asi takové obraty nebudeme potřebovat, protože o~zavedení
-potřebných fontů pro různé velikosti se \LaTeX{} stará sám. Pro
-přepínání mezi rodinami fontů používáme v~\LaTeX{}u příkaz
-"\usepackage" a následuje ve složených závorkách jedno ze slov
-{\tt avantgar}, {\tt bookman}, {\tt helvet}, {\tt newcent},
-{\tt palatino}, {\tt times}. Písmeno {\tt c} na začátku názvu rodiny
-fontů (na rozdíl od csplainu) nepíšeme.
-
-Možná nás začne zajímat, jaké fonty máme v~\TeX{}ové instalaci
-připraveny k~použití. Stačí udělat menší průzkum v~adresáři {\tt tfm}
-(odvozeno od zkratky \TeX{} font metrics) a podívat se do jednotlivých
-podadresářů na názvy přítomných souborů. To jsou současně názvy fontů,
-které jsou použitelné v~příkaze "\font". Chceme rychle vědět, jak který
-font vypadá? Napišme na příkazový řádek
-
-\begtt %-----------------------------------------------------------------
-tex testfont
-\endtt %-----------------------------------------------------------------
-
-\TeX{} se nás vyptá na název fontu, který zadáme bez přípony
-{\tt.tfm}. Pak nás požádá o~instrukci, co s~načteným fontem má dělat.
-Nejlépe je odpovědět "\table\end" a podívat se na tabulku znaků
-testovaného fontu třeba pomocí "xdvi testfont".
-
-
-\sekce Speciální znaky
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-V~této sekci popíšeme chování speciálních vstupních znaků, které
-nejsou \TeX{}em většinou slepě přepisovány do výstupu, ale \TeX{} na
-ně určitým způsobem zareaguje.
-
-Jedním takovým speciálním znakem je "\" (zpětné lomítko). Pokud za ním
-následuje písmeno, \TeX{} přečte řídicí sekvenci typu "\slovo"
-ukončenou prvním znakem, který není písmeno (separátorem). Je-li
-tímto separátorem mezera, pak se na výstupu neobjeví. Ostatní
-separátory nejsou na rozdíl od mezery ignorovány.
-Vyzkoušejte si:
-
-\begtt %----------------------------------------------------------
-Zkouším \TeX. % Tečka je separátor sekvence \TeX, který se vytiskne
-Píšu v \TeX u % Separátorem je mezera před u, která se netiskne
-\TeX je formátor.
-\endtt %----------------------------------------------------------
-
-Z~posledního řádku ukázky dostáváme nesprávný výsledek: \TeX je formátor.
-Projevila se totiž další vlastnost \TeX{}u: jednu mezeru i více mezer
-za sebou považuje za mezeru jedinou a ta v~našem příkladě funguje jako
-separátor, který mizí. Proto se často používají \uv{zbytečné skupiny},
-jejichž závorky mají funkci separátoru řídicí sekvence:
-
-\begtt %-----------------------------------------------------------
-Píšu v \TeX{}u. \TeX{} je formátor.
-Nebo raději píšu v {\TeX}u a používám {\TeX} jako formátor.
-\endtt %-----------------------------------------------------------
-
-Pokud za zpětným lomítkem následuje něco jiného, než písmeno
-(například "\$"), je řídicí sekvence tvořena jen tímto znakem.
-Mezery za takovými jednoznakovými sekvencemi zůstávají
-zachovány:
-
-\begtt %-----------------------------------------------------------
-Pracuji se 100\% nasazením.
-\endtt %-----------------------------------------------------------
-
-Vidíme, že dalším speciálním znakem v~\TeX{}u je mezera. Jak jsme před
-chvílí uvedli, více mezer za sebou se chová jako mezera jediná.
-
-Všechny mezery na začátku řádku jsou ignorovány až po první znak, který
-není mezera. Toho můžeme využít pro zlepšení přehlednosti našich
-vstupních textů (viz naše ukázka s~výčtem prvků).
-
-Konec řádku je v~\TeX{}u interpretován jako mezera, která se vytiskne,
-pokud není separátorem řídicí sekvence. Pokud si mezeru z~konce
-řádku nepřejeme, můžeme ji \uv{zamaskovat} komentářovým znakem:
-
-\begtt %-----------------------------------------------------------
-Toto je
- zvrácený
-pří%
-klad v~\TeX
-u.
-\endtt %-----------------------------------------------------------
-
-Prázdný řádek vytvoří interní příkaz "\par", který ukončuje
-odstavec. Není-li co ukončovat, "\par" nedělá nic. Proto více
-prázdných řádků pod sebou se chovají stejně jako jeden prázdný
-řádek. I~toho lze využít pro zvýšení přehlednosti zdrojových textů.
-
-V~následující tabulce je přehled všech znaků, které bývají
-nastaveny jako speciální:
-
-\begtable
- "\" & uvozuje řídicí sekvenci
- mezera & speciální vlastnosti popsány výše
- konec řádku & speciální vlastnosti popsány výše
- "{" & zahájení skupiny, parametru nebo definice
- "}" & konec skupiny, parametru nebo definice
- "$" & přepínač matematického módu
- "&" & separátor používaný v tabulkách
- "#" & označení parametru v definicích
- "^" & konstruktor mocniny v matematickém módu
- "_" & konstruktor indexu v matematickém módu
- "~" & nedělitelná mezera
- "%" & zahajuje na řádku komentář
-\endtable
-
-Speciální význam každého znaku lze v~\TeX{}u nastavit pomocí určitých
-definic. Výše uvedená tabulka tedy není v~ničem definitivní.
-Uvedený seznam speciálních znaků bývá takto nastaven ve
-formátech plain, csplain i \LaTeX.
-
-Pokud chceme vytisknout souvislejší část textu bez speciální
-interpretace, musíme těmto znakům jejich speciální funkce odebrat.
-V~\LaTeX{}u se pro tyto účely používá \LaTeX{}ové prostředí vymezené
-příkazy "\begin{verbatim}" a "\end{verbatim}". Vše mezi těmito příkazy%
- \footnote{s výjimkou sekvence čtrnácti znaků
- \uv{{\tt \char`\\end\char`\{verbatim\char`\}}}}
-se vytiskne tak, jak je napsáno ve vstupním textu. Uvedené prostředí
-vždy ukončí odstavec a zahájí tisk textu bez speciální interpretace.
-Pokud chceme mít bez speciální interpretace jen část textu uvnitř
-odstavce, použijeme v~\LaTeX{}u příkaz "\verb|text bez svislé čáry|"
-nebo třeba "\verb+text bez znaku plus+".
-
-V~plainu ani v~csplainu hotové řešení na vypnutí speciální
-interpretace znaků nenajdeme. Můžeme se inspirovat dvojicí "\begtt"
-a "\endtt" ve zdrojovém textu tohoto manuálu.
-
-Pokud chceme vytisknout jen jednotlivé speciální znaky, měli bychom
-vědět, jakou sekvencí to zařídit. Pro znaky používané v~běžném textu
-("$", "&", "#" a "_") jsou ve všech formátech připraveny řídicí
-sekvence "\$", "\&", "\#" a "\_". Tím požadovaný znak vytiskneme
-v~libovolném fontu. Výjimkou je znak \$, který se v~kurzívě
-Computer Modern fontu mění v~libru: {\cmit\$}. Je to taková malá
-kuriozita \TeX{}u.
-
-S~ostatními speciálními znaky to tak jednoduché není. V~implicitně
-nastaveném fontu Computer Modern totiž tyto znaky vesměs nemají ve
-fontu svůj odpovídající obraz. Například na pozici 92 bychom měli
-najít podle normy ASCII znak~"\" (zpětné lomítko), ale místo něj tam
-najdeme znak~`` (obrácené uvozovky). Nemile nás překvapí i jinak
-obyčejný znak "<" (symbol pro relaci je menší), který nemá ve fontu
-svůj obraz a místo něho dostaneme do výstupu < (obrácený
-vykřičník). Pokud chceme, aby se do výstupu věrně dostal znak, který
-známe z~tabulky ASCII, musíme použít variantu fontu "\tt" (strojopis),
-nebo jinou rodinu fontu, která má fonty v~kódování přesně podle
-ASCII. Následující tabulka ukazuje všechny běžné ASCII znaky, které
-mají v~Computer Modern jiný obraz:
-
-\begtable
- kód znaku & "\tt" (strojopis) & Computer Modern
- \tabline
- \.60 & "<" & \tencsr <
- \.62 & ">" & \tencsr >
- \.92 & "\" & \tencsr \char92
- 123 & "{" & \tencsr --
- 124 & "|" & \tencsr ---
- 125 & "}" & \tencsr \char125
-\endtable
-
-Znak z~dané pozice ve fontu vytiskneme pomocí příkazu "\char kód".
-Například "\char92" nám vytiskne ve strojopisu "\" a v~antikvě
-Computer Modern {\tencsr\char92}. Pokud si nepamatujeme číselnou
-hodnotu ASCII kódu nějakého znaku, můžeme místo ní použít konstrukci
-"`\znak", takže například "`\\" vrátí číslo 92. Proto při tisku
-zpětného lomítka píšeme "{\tt\char`\\}".
-
-Budeme-li chtít vytisknout některý ze znaků "< > \ { | }", musíme si
-uvědomit, jaký význam daný znak reprezentuje. Většinou se jedná
-o~matematické symboly, takže pro ně použijeme odpovídající řídicí
-sekvence v~matematickém módu (mezi dvěma dolary). Relace \uv{je menší}
-a \uv{je větší} lze dokonce v~matematickém módu napsat přímo, zatímco
-v~textovém módu se promění ve španělskou interpunkci. Následující
-tabulka udává doporučený způsob tisku příslušných znaků podle jejich
-významu:
-
-$$\vbox{\let\par=\cr \obeylines \halign{&#\hfil\quad
- význam znaku & jak jej zapsat & jak se vytiskne
- \tabline
- relace \uv{je menší} & "$a < b$" & $a < b$
- relace \uv{je větší} & "$a > b$" & $a > b$
- uzavřený interval & "$\langle a,b\rangle$" & $\langle a,b\rangle$
- ASCII znaky "< >" & "{\tt < >}" & "< >"
- rozdíl množin & "$A\setminus B$" & $A\setminus B$
- ASCII znak "\" & "{\tt\char`\\}" & "\"
- Množinové závorky & "$M = \{a,b,c\}$" & $M = \{a,b,c\}$
- ASCII znaky "{ }" & "{\tt\char`\{ \char`\}}" & "{ }"
- Vlnka jako akcent & "\~a" & \~a
- Samostatný akcent & "\~{}" & \~{}
- ASCII znak "~" & "{\tt\char`\~}" & "~"
- Stříška jako akcent & "\^a" & \^a
- ASCII znak "^" & "{\tt\char`\^}" & "^"
-}}$$
-
-V~\LaTeX{}u lze místo konstrukcí "{\tt\char`\znak}" použít
-jednoduššího "\verb|znak|". Ovšem příkaz "\verb", který odebírá znaku
-jeho speciální funkci a zapíná tisk ve strojopisu, nemusí fungovat
-všude. Například jej nelze použít jako argument jiného příkazu
-("\section", "\uv", apod.).
-
-
-\sekce Umístění sazby na papíře
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Při poznávání \TeX{}u si jistě velmi brzo položíme otázku, jak je
-možné změnit velikost okrajů, neboli jak umístit sazbu na papíře.
-
-V~plainu jsou implicitně nastaveny velikosti okrajů jeden palec
-z~každé strany papíru amerického formátu Letter. Takové formáty papíru
-u~nás většinou nerostou, takže plain nám na papíru A4 udělá jen levý a
-horní okraj velikosti jeden palec a pravý okraj bude menší a spodní
-větší.
-
-V~csplainu jsou implicitně nastaveny velikosti okrajů jeden palec
-z~každé strany pro formát A4. Sazba je tedy v~csplainu mírně užší a
-vyšší, než v~plainu. Sazbu přitom měříme bez případného záhlaví a bez
-stránkových číslic.
-
-Umístění sazby měříme vzhledem k~počátku, který se nalézá na papíře
-1~palec od levého okraje a 1~palec od horního okraje. Levý horní roh
-sazby se kryje s~tímto počátkem, pokud jsou nastaveny registry
-"\hoffset=0pt" a "\voffset=0pt". Levý horní roh sazby se posune
-doprava o~hodnotu "\hoffset" a dolů o~hodnotu "\voffset". Při
-záporných hodnotách těchto registrů se sazba posunuje samozřejmě doleva
-respektive nahoru.
-
-Šířka sazby (přesněji šířka zpracovávaného odstavce) se nastaví pomocí
-registru "\hsize". Výška sazby na stránce se nastaví pomocí "\vsize".
-V~následující ukázce jsou uvedeny hodnoty, které nastavuje plain.
-
-\begtt
-\voffset=0in % velikost horního okraje = \voffset + 1 palec
-\hoffset=0in % velikost levého okraje = \hoffset + 1 palec
-\hsize=6.5in % šířka řádku, 165.1mm
-\vsize=8.9in % výška sazby, 266mm
-\endtt
-
-Formát csplain má registry "\hoffset" a "\voffset" také nulové, ale
-šířku a výšku sazby nastavuje odlišně:
-
-\begtt
-\hsize= 159.2 mm % šířka řádku v csplainu (šířka A4 - 2in)
-\vsize= 239.2 mm % výška sazby (výška A4 - 2in)
-\endtt
-
-Pokud chceme nastavit vlastní velikosti, doporučujeme nejprve registry
-"\hoffset" a "\voffset" nastavit na hodnotu $-1$\,in a pak k~nim přičíst
-hodnoty požadovaných okrajů pomocí příkazu "\advance". Dále
-doporučujeme výšku sazby přesně rozměřit na počet řádků. K~tomu
-potřebujeme vědět, že vzdálenost dvou řádků se určí pomocí registru
-"\baselineskip" (pozor: při větším písmu se toto řádkování může
-rozhodit). Plain i csplain nastavují "\baselineskip" na 12\,pt.
-Kromě toho je účaří prvního řádku od pomyslného horního okraje sazby
-vzdáleno o~"\topskip", který má v~plainu i v~csplainu hodnotu 10\,pt.
-Protože se výška sazby "\vsize" měří od horního pomyslného okraje po
-účaří posledního řádku na stránce, vychází "\vsize" jako
-\hbox{$"\topskip" + (n-1)\times "\baselineskip"$}, kde $n$ je počet řádků na
-stránce. Nastavení velikosti sazby tedy můžeme udělat například takto:
-
-\begtt
-\voffset=-1in
-\advance\voffset by 2cm % velikost horního okraje bude 2cm
-\hoffset=-1in
-\advance\hoffset by 1.5cm % velikost pravého okraje bude 1.5cm
-\hsize=10cm % šířka řádku bude 10 cm
-\vsize=\topskip
-\advance\vsize by 15\baselineskip % sazba bude mít 16 řádků na stránce
-\endtt
-
-V~\LaTeX{}u se při nastavování rozměrů sazby používají registry
-speciálně deklarované v~tomto formátu. Jedná se o~"\textheight" (výška
-sazby), "\textwidth" (šířka sazby), "\oddsidemargin" (levý okraj na
-lichých stránkách), "\evensidemargin" (levý okraj na sudých stránkách)
-a "\topmargin" (horní okraj). \LaTeX{} pak sám podle hodnot těchto
-registrů nastaví vnitřní registry \TeX{}u "\hoffset", "\voffset",
-"\hsize" a "\vsize". Uživatel \LaTeX{}u by k~nim neměl přistupovat
-přímo a navíc by měl s~registry zacházet \uv{\LaTeX{}ovsky}, což
-prakticky znamená, že místo jednoduchého přiřazení nebo příkazu
-"\advance" by měl zapisovat své požadavky zhruba takto:
-
-\begtt
-\setlength\topmargin{-1in}
-\addtolength\topmargin{2cm} % velikost horního okraje bude 2cm
-\setlength\oddsidemargin{-1in}
-\addtolength\oddsidemargin{1.5cm} % velikost pravého okraje bude 1.5cm
-\setlength\evensidemargin{\oddsidemargin}
-\setlength\textwidth{10cm} % šířka sazby bude 10cm
-\setlength\textheight{\topskip}
-\addtolength\textheight{15\baselineskip} % 16 řádků
-\endtt
-
-\TeX{}em většinou nenastavujeme parametry pro archovou montáž sazby,
-takže nám výše uvedené příklady pro nastavení velikosti sazby bohatě
-stačí. Pokud bychom chtěli se sazbou dále manipulovat a umisťovat ji
-na jednotlivé archy podle určitých požadavků, použijeme většinou
-pomocné programy, které manipulují s~PostScriptovým výstupem.
-Představme si, že chceme stránky tohoto manuálu zmenšit tak, aby se
-vešly dvě vedle sebe na stranu A4. Dále chceme tyto stránky uspořádat
-tak, abychom po oboustranném vytištění manuálu na šest archů A4
-dostali svazeček, který přeložíme v~půli a máme knížečku
-s~24 na sebe navazujícími stránkami. Pro takový úkol se asi nejlépe hodí
-programy z~volně šířeného balíčku psutils. Na příkazový řádek můžeme
-postupně napsat tyto instrukce:
-
-\begtt
-> csplain prvni
-> dvips prvni
-> psbook prvni.ps p0.ps
-> pstops "4:0L@.7(21cm,.5cm)+1L@.7(21cm,14.4cm)" p0.ps p1.ps
-> pstops "4:2L@.7(21cm,.5cm)+3L@.7(21cm,14.4cm)" p0.ps p2.ps
-> lpr -Ptiskarna p1.ps
-> lpr -Ptiskarna p2.ps
-> rm prvni.ps p0.ps p1.ps p2.ps
-\endtt
-
-Příkaz {\tt dvips} převede dokument do PostScriptu a {\tt psbook}
-uspořádá stránky pro použití do \uv{svazečku}. První volání příkazu
-{\tt pstops} vybere vždy dvě ze čtyř stránek, zmenší je na
-$0.7$\,násobek původní velikosti ({\tt @.7}) a umístí je do archu
-podle uvedených parametrů. Tím vzniká podklad pro tisk lícových stran
-archů A4 ({\tt p1.ps}). Podobně druhé volání příkazu {\tt pstops}
-vytvoří podklad pro rubovou stranu archů. Vlastní tisk ({\tt lpr})
-pak můžeme provést na tiskárně, která neumí oboustranný tisk, ve dvou
-průchodech. Před druhým průchodem obrátíme vytištěné papíry a vložíme
-je do zásobníku tiskárny znovu.
-
-
-\sekce Overfull/Underfull box
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Při práci s~\TeX{}em narazíme postupně na celou řadu chybových
-hlášení, při kterých se program většinou zastaví a vyzve nás k~nějaké
-akci. Ačkoli třeba jen zmáčkneme klávesu Enter, uvědomíme si, že je
-něco špatně a pokusíme se chybu řešit.
-
-Kromě toho \TeX{} vypisuje varování o~přetečených (overfull) a
-nedoplněných (underfull) boxech. Protože se při těchto výpisech
-nezastavuje, považují to mnozí začátečníci za menší zlo, kterého si
-není nutné všímat. Není to tak docela pravda.
-
-Přetečené boxy (overfull) bychom měli rovněž zařadit do kategorie
-chyb. \TeX{}u se totiž nepodařilo vměstnat sazbu do předepsané šířky
-"\hsize". Prakticky to znamená, že sazba v~daném místě \uv{vyčnívá}
-na pravé straně ven směrem do okraje. Hlášení obsahuje údaj, o~kolik
-bodů sazba vyčnívá, číslo řádku ve zdrojovém kódu a kus textu, který určuje
-problémové místo. Plain a csplain dále nastavuje registr
-"\overfullrule" na 5\,pt, takže se v~sazbě na problémovém místě objeví
-těžko přehlédnutelný černý obdélník. \LaTeX{} tento registr nuluje,
-takže černé obdélníky nejsou vidět, což dává uživateli pocit, že je
-všechno v~pořádku.
-
-Objeví-li se přetečený box v~odstavci, většinou stačí \uv{rozvolnit}
-mezery. Mezery mezi slovy mají totiž pružnost (mohou se smršťovat
-natahovat). Tato pružnost ale není neomezená, ale daná jistými
-parametry podle použitého fontu. Chceme-li dát mezerám větší volnost
-v~roztahování, než si přál autor fontu, pišme například
-"\emergencystretch=2cm". \TeX{} má plno dalších vnitřních registrů,
-jejichž nastavením ovlivníme algoritmy na sestavování
-odstavce. Jejich popis ovšem překračuje rámec tohoto úvodního textu.
-
-Nedoplněné boxy (underfull) můžeme na rozdíl od přetečených boxů
-považovat pouze za varování. \TeX{} nás informuje, že byl nucen
-v~některém místě natáhnout mezery víc, než je esteticky zdrávo. Hodnota
-{\tt badness}, která hlášení doprovází, udává zhruba stupeň estetické
-vady v~takovém místě (nebo také velikost násilí provedené na
-mezerách). Čím vyšší badness, tím horší výsledek. Maximální hodnota
-badness je 1000, což značí, že některý řádek je úplně špatně. Stojí
-zato se podívat do sazby na takto označená místa a zamyslet se, co by
-se dalo změnit, aby se zlepšila estetická úroveň výsledku.
-
-\LaTeX{}oví uživatelé dosti často neopatrně pracují s~příkazem "\\",
-který se v~různých \LaTeX{}ových prostředích chová jako ukončení
-řádku. Někdy se dostane takový příkaz i na konec odstavce, což samo
-o~sobě nemá logiku, protože na konci odstavce se samo sebou ukončí
-řádek. Pokud se tak stane, \TeX{} na konci odstavce vytvoří ještě další
-prázdný řádek, ve kterém nemá žádnou mezeru k~natažení na šířku
-"\hsize" a oprávněně se rozčílí: {\tt Underfull hbox badness 1000}.
-V~tomto případě vlastně \TeX{} křičí na uživatele, který nebyl schopen
-opustit principy starodávného psacího stroje a potřebuje mít k~ruce tu
-velikou páku, do které je občas potřeba praštit, aby se přešlo na nový
-řádek.
-
-
-
-\end
-
-
-
-