summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex')
-rw-r--r--Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex625
1 files changed, 625 insertions, 0 deletions
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
new file mode 100644
index 00000000000..90193dc83a8
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
@@ -0,0 +1,625 @@
+
+% Pár poznámek k novému CSTeXu
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% 5. 2. 1996 Petr Olšák
+% Zpracovat formátem csplain, kódování ISO8859-2
+
+\magnification\magstep1
+
+%\input cncent
+% Můžete zrušit komentář, máte-li PostScriptový font NewCenturySchlbk
+
+\chyph
+\newcount\itemnum % Číslované položky
+\raggedbottom % Vynechat dole na stránce příp. místo
+\emergencystretch=2em
+
+\font\mflogo=logo10 % METAFONT logo
+
+\def\,{\thinspace}
+\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
+\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi}
+\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
+\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
+\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
+\def\ps{Post\-Script}
+\def\clqq{\char254 }
+\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}}
+\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=}
+\def\closequotes{\unskip\crqq\relax}
+\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
+\def\enditems{\par\egroup\medskip}
+{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
+\gdef\numerate{% \numerate napsat těsně za \begitems
+ \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
+ \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}
+
+\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2
+
+\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip}
+\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par
+ \nobreak\medskip}
+\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }}
+
+\title Pár poznámek k~novému CS\TeX{}u
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+\noindent Petr Olšák \hfill 5.~února 1996 \medskip
+
+\sub Trocha historie
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Původní \cs\TeX{} vyšel z~projektu Oldřicha Ulrycha se záměrem nabídnout
+uživatelům, kteří problematice (aspoň zpočátku) nechtějí rozumět příliš do
+hloubky, snadně obsluhovatelný instalační balík. Šlo o~to, abychom pro
+člověka, který jedním dechem položí dvě otázky \uv{co je to \TeX{} a mohl
+bych jej vyzkoušet na svém PC?}, měli připravenou nějakou odpověď na otázku
+první a {\it snadnou\/} odpověď na otázku druhou: \uv{tu máš diskety a
+vyzkoušej si to}.
+
+Hlavní pilíř práce spočíval tedy v~sestavení funkční instalace pro DOS
+z~veřejně dostupných PD (in public domain) programů. Původně se
+jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a později o~programy
+z~em\TeX{}u. Samozřejmě tam byla zahrnuta též práce programátorů
+z~našich zemí. Bylo totiž potřeba doplnit převzaté programy o~další
+nástroje pro pořizování dokumentů v~českém a slovenském jazyce. Také
+byla snaha pokud možno co nejvíce ulehčit život řadovému
+uživateli. Znamená to, že uživatel by například neměl být nucen při
+běžných požadavcích číst mnohdy velmi rozsáhlou, nepřehlednou a
+nesourodou dokumentaci jednotlivých balíků PD programů, ze kterých
+cílový balík sestával.
+
+V~prehistorické době \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedné strany
+obtížná, protože plno věcí pro podporu češtiny a slovenštiny bylo teprve ve
+vývoji. Z~druhé strany však byla situace jednodušší, protože pod pojmem
+\uv{zkoušet \TeX{} na PC} se jaksi samozřejmě očekávalo prostředí
+operačního systému DOS.
+
+V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoření nové verze \cs\TeX{}u,
+protože jsem považoval za vhodné zařadit do něj svůj program MNU, který
+umožnil vytvářet modifikovatelné a snadno ovladatelné nabídky pro spouštění
+jednotlivých \TeX{}ovských úkolů. Program MNU spolupracuje s~poměrně
+rozsáhlými DOSovskými dávkami. Je tedy patrné, že i tato verze instalace
+se opírala o~jednouživatelský a jednoúlohový operační systém DOS.
+
+Jako autoři instalačního balíku jsme se tehdy domluvili na tom, že
+budeme každoročně začleňovat změny a opravy. Proto jsme tehdejší verzi
+\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok později s~nepatrnými úpravami byl
+dán k~dispozici \cs\TeX{}94. Očekávalo se, že se v~této řadě bude
+pokračovat\dots
+
+Dnes máme pro PC různé operační systémy a ten převládající%
+\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows}
+není shodný s~tím, který mají původní autoři \cs\TeX{}u v~oblibě. Navíc
+nemáme jenom PC, ale existují i jiné von Neumannovy strojky, na nich znovu
+jiné operační systémy a vše se spojuje do heterogenních, mnohdy dosti
+specifických, sítí. Pro tyto podmínky zatím nebyl \cs\TeX{} stavěný.
+
+Mezi původní cíle \cs\TeX{}u je třeba zařadit i snahu po unifikaci řešení
+problematiky české a slovenské sazby. To má dvě výhody: Za prvé, šetří se
+síly programátorů, kteří podporu pro národní sazbu vytvářejí, protože na
+řešení stejného problému nepracují bez vzájemné informovanosti na více
+místech současně. Za druhé, šetří se nervy uživatelů, kteří si vzájemně
+vyměňují \TeX{}ovské dokumenty a zkušenosti s~\TeX{}em, protože všichni
+pracují se stejným produktem.
+
+Tohoto cíle se bohužel nepodařilo dosáhnout.
+Dnes se dá těžko posoudit, kolik procent instalací \TeX{}u, na nichž
+se pořizuje sazba v~našich národních jazycích, tvoří
+\cs\TeX{}. Uděláme anketu aspoň mezi členy \cs TUGu?
+Pravděpodobně je procento vysoké, ale existují i lokální
+instalace postavené na jiných principech řešení národní problematiky.
+Některé takové instalace dokonce přesahují lokální charakter svého
+působení. Uveďme například instalaci pana Kasprzaka, která je navíc šířena
+prostřednictvím Internetu.
+
+
+\sub O~názvu
+%%%%%%%%%%%%
+
+Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{český a slovenský \TeX}, což asi každý ví.
+Číslo verze za logem odpovídá ročníku, kdy byla verze připravena a šířena.
+Očekávalo se, že bude existovat \cs\TeX{}95, protože předcházely verze
+\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohužel, pro názorový nesoulad mezi účastníky
+diskusní skupiny \uv{tzv. tvůrců \cs\TeX{}u} a pro následný absolutní
+nezájem těchto účastníků přiložit ruku k~dílu, když už byla stanovena
+koncepce a když jsem zveřejnil uvnitř této skupiny alfa verzi, se příprava
+na verzi 95 protáhla a byla uvedena až v~roce 1996. Dokumentace se na
+současnou verzi \cs\TeX{}u většinou odvolává pod číslem 95, někde se píše
+\cs\TeX{}95,6. Uživatele je třeba upozornit, že mezi \cs\TeX{}em 95 a
+předchozími verzemi je hodně dosti zásadních rozdílů, viz níže.
+
+Protože od nynější verze platí úmluva, že se jednotlivé moduly
+v~\cs\TeX{}u budou opravovat průběžně, nebudou vznikat další verze s~čísly
+podle ročníků. Z~toho důvodu bude asi jednodušší říkat nejnovější verzi
+prostě \cs\TeX{}. Předchozí verze by se měly pro odlišení důsledně nazývat
+\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 či \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jisté míry podraz
+vůči uživatelům, už známe z~produktu současného \LaTeX{} teamu. Produkt se
+překvapivě jmenuje \LaTeX, zatímco to, co jsme byli až dosud zvyklí
+\LaTeX{}em nazývat, máme nyní pojmenovávat jako \LaTeX{}2.09. V~dalším
+textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} označovat verzi \cs\TeX{}95,6.
+
+Žádná jiná varianta počeštění \TeX{}u by se neměla nazývat stejným jménem.
+Pouze \cs TUGem oficiálně podporovaná verze má toto jméno. Totéž platí
+o~formátech \TeX{}u, které jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~současné době jde
+o~jména {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt
+csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud například najdeme na síti \TeX{}ovský
+dokument, který bude mít v~úvodním komentáři napsáno \uv{zpracovat formátem
+csplain}, mělo by tím být naprosto jednoznačně řečeno, o~co jde.
+
+
+\sub Vymezení pojmu a struktura \cs\TeX{}u
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Název bychom měli, teď si ještě povíme, co to vlastně ten \cs\TeX{} je.
+Dříve jsme měli situaci jednodušší, protože jsme většinou tento název
+ztotožňovali s~oněmi devatenácti disketami pro DOS. Ovšem i při takovém
+pojetí jsme se dopouštěli některých omylů a nepřesností. Třeba tvrzení, že
+\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jiné tvrzení, že pod pojmem \cs\TeX{}
+si představím určité seskupení nabídek realizovaných programem MNU, také
+není v~pořádku.
+
+V~současné době, kdy s~\cs\TeX{}em pracují uživatelé různých operačních
+systémů (OS), je třeba vymezit tento pojem poněkud opatrněji.
+
+\cs\TeX{} pro daný OS se skládá z~těchto komponent:
+
+\begitems \numerate
+* Základ -- \TeX, makra, fonty, ovladače. Fungující pro anglický jazyk.
+* Prostředky pro podporu č/s sazby závislé na OS.
+* \cs-fonty.
+* Makra pro sazbu v~národním prostředí a další podpora nezávislá na OS.
+\enditems
+
+\Ad 1. Základ většinou vzniká kompilací Knuthova zdrojového textu {\tt
+tex.web} do spustitelného programu pro daný OS. Totéž platí pro \mf. Dále
+jsou součástí základu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra
+společně s~makry dalších autorů. Například makra \LaTeX{}u.
+V~neposlední řadě základ musí zahrnovat {\tt dvi} ovladač pro zobrazovací
+jednotku v~daném OS, tzv. prohlížeč, a ovladače pro nejběžněji používaná
+výstupní zařízení.
+
+Nebývá obvyklé, aby tento základ vznikl v~dílnách českých autorů.
+Jako základ se používají PD instalace \TeX{}u pro daný OS.
+Například pro DOS a OS/2 se používá jako základ em\TeX, pro UNIX
+je použita \TeX{}ovská instalace Karla Berryho. Základ není vhodné označovat
+jako součást \cs\TeX{}u ve smyslu vykonané práce autorů \cs\TeX{}u,
+ovšem z~pohledu skutečnosti, že bez základu nám to nepojede, zřejmě se
+bez označení \uv{součást \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme.
+
+Základ určuje způsob balení dalších komponent, tj. např. strukturu
+použitých adresářů, způsob a typ použitého programu pro vytváření
+instalačních modulů (například zip nebo tar), způsob prezentování
+dokumentace a případně další náležitosti.
+
+\Ad 2. Abychom mohli pořizovat česky a slovensky psané dokumenty,
+potřebujeme některé další prostředky, které jsou závislé na použitém OS.
+Například je potřeba zodpovědět otázku, jak a zda vůbec řeší OS pořizování
+zdrojových textů \TeX{}u s~národními abecedami. Jedná se třeba o~volbu
+editoru a pomůcek k~pořizování textů včetně nabodeníček. Také zde
+patří různé konvertory, preprocesory (třeba program vlnka), kontroly
+překlepů apod. V~každém OS bude asi tato podpora na jiné úrovni. V~některém
+OS můžeme mít navíc různá \uv{vylepšení}, například program MNU.
+
+Ačkoli se některé věci z~této oblasti dají převzít z~nabídky PD programů,
+přesto je potřeba udělat v~daném OS kus samostatné programátorské
+práce. Vše, co kdokoli pro svůj OS udělá, je v~projektu \cs\TeX{} vítáno.
+Například pro UNIXy se v~současné době dají použít fonty v~\hbox{ISO8859-2}
+zavedené do X aplikace (například editoru). V~případě Emacsu se dá vkládání
+nabodeníček řešit na úrovni maker editoru. Jiná možnost je využít přepínání
+tabulky Xmodmap na úrovni X serveru. Pokud například tyto softwarové
+pomůcky nabídnou autoři do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme potěšeni.
+
+\Ad 3. V~každé instalaci \TeX{}u jsou za základní fonty považovány
+Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemění skutečnost, že instalace
+většinou umí pracovat s~rozsáhlým množstvím dalších, obvykle \ps{}ových,
+fontů. Jako základní fonty pro českou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u
+stanoveny \cs-fonty.
+
+\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejném formátu, jako Computer Modern fonty a
+navazují na ně. Jedná se tedy o~formáty {\tt mf} a {\tt tfm}, které
+jsou přenositelné na libovolný OS.
+
+\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazují na makra základu a na \cs-fonty.
+Ve všech případech jde o~textové soubory přenositelné na libovolný OS.
+Makra modifikují formáty, převzaté ze základu (například {\tt plain}, {\tt
+latex}) tak, aby se v~nich místo Computer Modern fontů pracovalo
+s~\cs-fonty. Dále jsou v~těchto makrech zahrnuty české a slovenské vzory
+dělení slov. Výsledné formáty mají před původním názvem předponu {\tt cs},
+tj. třeba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiální názvy
+formátů \cs\TeX{}u.
+
+Kromě maker existují další pomůcky pro českou a slovenskou sazbu,
+nezávislé na OS. Uveďme například virtuální fonty v kódování
+\cs-fontů, které umožňují sazbu \ps{}ovými fonty v národních jazycích.
+
+\medskip
+
+\uv{\cs\TeX{} pro jistý OS} představuje relativně samostatný celek a je
+nabízen na ftp serverech v~samostatných adresářích. Rozličný může být
+i způsob distribuce a způsob instalace. Tyto věci se většinou podřizují
+způsobům, jaké jsou použity při instalaci základu.
+
+První dvě komponenty jsou závislé na operačním systému, zatímco další dvě
+komponenty se v~různých OS neliší. Proto třetí a čtvrtou komponentu
+nazýváme {\it jádrem\/} \cs\TeX{}u, které je ve všech OS \uv{skoro} shodné.
+Slůvko \uv{skoro} v~sobě zahrnuje pouze nutné transformace textových
+souborů, struktury adresářů a názvů souborů z~důvodu specifik daného OS:
+máme různé konce řádků pro MAC, DOS a UNIX a některé méněcenné OS
+nerozlišují velikosti písmen v~názvech souborů a mají velmi nepříjemné
+omezení v~délce názvu.
+
+V~současné době nabízíme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Základem tohoto \cs\TeX{}u
+je em\TeX{}, který je společný pro oba OS. Nad touto instalací lze použitím
+balíku {\tt texwin.zip} vytvořit též podporu pro MS Windows.
+Dále existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ovšem zatím jen v~plenkách.
+Základem je instalace Karla Berryho. Nabízené TARy nyní obsahují jen
+převedené jádro \cs\TeX{}u zabalené do struktury adresářů podle základu.
+Zatím pro UNIX chybí druhá komponenta. Po jednání s~autory softu
+spadajícího do druhé komponenty, se pokusím do \cs\TeX{}u pro UNIX zařadit i
+jejich práci. Dále rád přivítám jakoukoli spolupráci s~uživateli Amigy,
+MACu, VAXu apod. Nabízím odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a
+okolí, ovšem o~operačních systémech samotných vím velmi málo. Dočkáme se
+v~brzké době rozšíření \cs\TeX{}u pro další OS?
+
+
+\sub Výhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+V~následujících dvou odstavcích si shrneme výhody a nevýhody nové verze
+vzhledem ke staré. Tím odpovíme na otázku, zda má pro uživatele smysl
+přecházet na novou verzi \cs\TeX{}u.
+Nejvýznamnější výhody se dají shrnout do následujících
+bodů. První dva body se týkají srovnání \cs\TeX{}u pro DOS, ostatní body
+mají obecnější platnost.
+
+\begitems \numerate
+* Lepší kompatibilita se současným em\TeX{}em.
+* Končí (snad) problémy s~{\tt tex386} kontra různé DOSovské správy paměti.
+* Je implicitně zařazeno automatické dogenerování fontů.
+* Je zařazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe.
+* Možnost použít \ps{}ové fonty i v~národní sazbě.
+* Nové vzory dělení slov pro češtinu.
+* Existuje WWW stránka s~přehledným rozdělením \cs\TeX{}u do modulů.
+\enditems
+
+\Ad 1. V~původním balíku byl základ em\TeX{} přebrán jen částečně
+a byl kompletně přebalen s~ohledem na potřeby instalace \cs\TeX{}u. Časem
+se objevily dvě nevýhody. Za prvé to odporovalo požadavku autora em\TeX{}u
+E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druhé, E. Mattes
+mezitím přešel k~novějším verzím a dramaticky změnil adresářovou strukturu
+i syntaxi konfiguračních souborů%
+ \footnote{*)}{Takové zásadní změny se v~em\TeX{}u odehrávají zhruba
+ s~frekvencí dvou let. Není to poprvé, co se s~tím setkáváme, bohužel.}.
+Tím se distribuovaný \cs\TeX{} značně vzdálil od aktuální verze svého
+základu a nastaly problémy. Když si někdo vzpomněl, že chce tisknout
+jazykem PCL na 600\,dpi tiskárnách, nefungovalo to. Když si sehnal novější
+verzi ovladače, kde byla chyba odstraněna, byl zmaten novým jazykem
+konfiguračního souboru a strukturou adresářů. Teprve za cenu obrovského
+úsilí spojil starý \cs\TeX{} s~novým programem do fungujícího celku.
+Podobná věc platila pro bublinkové tiskárny, nové verze grafických karet
+monitoru apod. Tyto věci ve starém \cs\TeX{}u podporovány nebyly a
+kombinací nových ovladačů em\TeX{}u se starým \cs\TeX{}em přibývaly potíže.
+
+Protože lze předpokládat, že v~budoucnu dojde k~dalším změnám v~em\TeX{}u,
+bude pro snadnější obnovování \cs\TeX{}u pro DOS jednodušší převzít základ
+beze změn s~originálně balenými ZIPy.
+
+\Ad 2. Potěším všechny zoufalce, kteří chtějí s~DOSem obsloužit více
+než 640\,kb paměti pomocí různých berliček, jako je {\tt emm386} a jim
+podobné. To s~původní verzí em\TeX{}u nešlo moc dohromady. Současná verze
+em\TeX{}u už obsahuje příslušné {\tt exe} programy (např. {\tt
+tex386.exe}) ve \uv{vykuchaném} tvaru. Znamená to, že tyto programy
+nemají obsluhu rozšířené paměti zahrnutu přímo v~sobě. Místo toho uvedené
+programy spolupracují s~dvěma různými podpůrnými nástroji -- {\tt emx} nebo
+{\tt rsx}. Nástroj {\tt emx} obsahuje původní Mattesovo pojetí práce
+s~rozšířenou pamětí, zatímco {\tt rsx} dokáže spolupracovat s~{\tt emm386}.
+Typ podpůrného nástroje si program vybere automaticky v~závislosti na
+přítomném (nebo nepřítomném) emulátoru paměti. Důsledkem toho je, že se to
+nepere s~Microsoftským pojetím obsluhy rozšířené paměti.
+
+Nedá se předpokládat, že problém paměti v~DOSu je navždy vyřešen. Různé
+novější verze zpětně nekompatibilních obsluhovačů paměti mohou znovu
+způsobit problémy. Budiž pouze útěchou, že se nemusí kvůli tomu (snad)
+měnit verze programů {\tt tex386.exe} a jim podobných, ale stačí vyměnit
+příslušný {\tt rsx}. Problémy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak
+dlouho bude existovat DOS. Zvrácenost tohoto operačního systému spočívá v~tom,
+že nechává na aplikaci, aby se sama nějak vypořádala se vstupem do
+rozšířené paměti. Pokud na stejném hardware spustíte nějaký UNIX, bariéra
+640\,kb přestává existovat a operační systém nabízí aplikaci tolik
+virtuální paměti, kolik se konfiguruje.
+
+\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabíraly převážné množství distribučních disket
+bitové mapy \cs-fontů pro nejrůznější tiskárny a v~nejrůznějších
+velikostech. Automatické dogenerování bitmap \cs-fontů pak nebylo skoro
+potřeba provádět a bylo implicitně vypnuté. Dnes se používá větší množství
+typů tiskáren a větší množství fontů. Automatické dogenerování bitmap je
+proto implicitně zapnuté. To má pouze tu nevýhodu, že administrátor sítě,
+který instaluje \cs\TeX{} do místa zabezpečeného proti zápisu uživatelem,
+musí pozměnit obsah konfiguračních souborů, aby se nově generované bitmapy
+vytvářely v~místě, kam uživatel zapisovat může. Pokud se vychází z~malého
+množství hotových bitových map, existuje ještě druhá nevýhoda. Tou
+je skutečnost, že se na fonty zpočátku musí chvíli počkat.
+
+Aby byla trochu kompenzována druhá nevýhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zařazeny
+knihovny bitových map pro původní čtyři typy podporovaných tiskáren, ovšem
+tyto knihovny zahrnují jen nejpoužívanější minimum. Proto nejsou tak
+rozsáhlé. Vše mimo tyto výchozí knihovny projde automatickým generováním.
+
+\Ad 4. V~nové verzi \cs\TeX{}u jsme se dočkali převedení \LaTeX{}u
+\twoe{} do národního prostředí. Tento formát se nyní nazývá {\tt cslatex}.
+V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navíc použít původní formát \LaTeX{} 2.09 a lze si
+snadno z~nabídky vybrat, která verze \LaTeX{}u bude použita.
+
+Výhody nového \LaTeX{}u \twoe{} vám neřeknu, protože \LaTeX{} nepoužívám.
+Kdo jej používá, zřejmě by našel celou řádku argumentů, proč přejít na
+\LaTeX{} \twoe.
+
+\Ad 5. V~novém \cs\TeX{}u máte možnost použít základní skupinu
+\ps{}ových fontů. Jsou zařazeny virtuální popisy těchto fontů ve stejném
+kódování, jako \cs-fonty. Rovněž jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i
+{\tt csplain}, která umožní snadné použití těchto fontů koncovému
+uživateli.
+
+Základní skupina \ps{}ových fontů je instalována v~každém \ps{}o\-vém RIPu,
+takže ji kupujete společně s~RIPem v~tiskárně. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty
+v~nejbližší době též knihovny bitových map těchto fontů pro nejběžnější
+tiskárny v~obvyklých rozlišeních. Potom bude možné si sazbu s~těmito
+fonty prohlížet a tisknout na levných tiskárnách. V~činnosti ale nebude
+automatické generování nestandardních velikostí, protože popisy kreseb
+těchto fontů jsou chráněny licencí a není možné je šířit zdarma.
+
+Pokud použijete rastrovací mechanismus těchto fontů z~PD instalace
+Ghostscriptu, tj. místo originálních a licencí chráněných fontů ve formátu
+{\tt pfb} použijete volně šířené {\tt gsf}, velmi vás prosím, nevystavujte
+takové dokumenty na veřejnosti. Dělali byste \TeX{}u jen ostudu.
+
+Je též přibalen nástroj pro vytvoření dalších virtuálních popisů
+libovolných \ps{}ových fontů. Je jím program {\tt a2ac}. Pokud si tedy
+koupíte \ps{}ový font ve Standard AdobeEncoding, pak máte možnost jej
+použít v~české sazbě v~\TeX{}u. Doporučuje se nekupovat počeštěné varianty
+těchto fontů, protože velmi často platí, že počeštěný font znamená pomršený
+font. Je daleko lepší využít pro počeštění nástrojů z~\cs\TeX{}u.
+
+\Ad 6. V~novém \cs\TeX{}u jsou použity nové vzory dělení českých slov
+od Pavla Ševečka a kol. Tyto vzory jsou podstatně lepší, než vzory dělení
+z~\cs\TeX{}u 94. Slovenské vzory dělení zatím bohužel zůstaly beze
+změny. Vzory dělení (české i slovenské) jsou navíc uloženy v~souborech
+nezávislých na volbě kódování, tj. neovlivní případně jinou volbu vnitřního
+kódování \TeX{}u a jsou snadno přenositelné do jiných OS.
+
+\Ad 7. Existuje WWW stránka, která informuje o~současném stavu
+\cs\TeX{}u a přehledně ukazuje rozdělení jednotlivých instalací do modulů
+(například instalačních ZIPů). Prostřednictvím WWW lze též zkopírovat přímo
+do vašeho počítače libovolný modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory
+modulů elektronickým dopisem.
+
+
+\sub Nevýhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+\begitems \numerate
+* Neexistuje snadná obnova předchozí verze na novou.
+* Větší nároky na disk.
+* Méně komfortní instalační procedura.
+* Méně kladen důraz na DOS.
+* Menší spolehlivost na rozhraních kompetencí.
+* Opravy se budou dělat za chodu.
+\enditems
+
+\Ad 1. Předchozí verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nové velmi výrazně
+liší v~adresářové struktuře. Proto při přechodu na novou verzi je nutné
+zcela opustit verzi starou. Chcete-li mít obě verze vedle sebe, přejmenujte
+starý adresář na jiný název než {\tt emtex} a instalujte nový \cs\TeX{} vedle.
+Po přejmenování staré verze bude ještě potřeba pozměnit obsah i jména
+spouštěcích dávek staré verze a dále upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt
+cfg\char92texset.bat}.
+
+\Ad 2. Protože jsme do \cs\TeX{}u zařadili kompletní em\TeX{},
+nastávají problémy s~velikostí instalace na disku. Tvůrce em\TeX{}u
+Eberhard Mattes se tímto systémem intenzívně zabývá, a tak mu asi je jedno,
+že jeho instalace zabírá 50\,MB. Méně jedno to je náhodnému uživateli,
+který na svém disku kromě \TeX{}u chce mít plno dalších věcí a \TeX{}
+považuje jen jako nezávazný experiment.
+
+Mattes balí do svých ZIPů skupiny software, které se paralelně doplňují.
+Například {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve společném ZIPu. Nebo
+dokumentace je jednak anglická a jednak německá. Až poté, co je ZIP
+rozbalen na disk se tedy může začít šetřit místem vymazáním zbytečného
+softu. Například vymazání všeho, co se týká OS/2, protože máme zatím jenom
+DOS, případně vymazání veškeré německé dokumentace, protože raději čteme
+anglicky.
+
+Jako kompromis byly vytvořeny tři varianty, definující množinu použitých
+ZIPů pro instalaci. Nejmenší varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkční
+minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se dá například vymazat vše, co patří OS/2
+a není použitelné pro DOS a dále německá dokumentace a vše se zredukuje na
+13\,MB. Pokud dále problematice velmi rozumíme a víme naprosto přesně, co
+budeme potřebovat a co ne, dají se ručně dále vymazávat jednotlivosti, až
+dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odmažeme \LaTeX{} a necháme jen plain,
+dostaneme se na hranici 5\,MB. Menší to rozhodně nikdy nebude. Protože
+v~průběhu práce se budou generovat formáty a dále fonty, je rozumné pro
+minimální nároky počítat obvykle s~20\,MB. Další varianty instalace \uv{{\tt
+all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po řadě zhruba 38\,MB a 50\,MB.
+
+\Ad 3. Způsob balení Mattesových ZIPů tedy znemožnil elegantní
+instalaci jen těch částí \cs\TeX{}u, které skutečně potřebujeme. Proto
+nemělo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u použít analogii k~instalačnímu
+programu, který známe ze starších verzí.
+
+\Ad 4. Až dosud byla práce autorů v~\cs\TeX{}u nejprve inspirována
+jejich vlastními potřebami. Současná verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvním
+balíkem, kdy jsem jako autor balíku nevytvořil toto dílo pro svou vlastní
+potřebu, ale pro druhé. Cítím totiž závazek vůči uživatelům DOSu, kteří
+novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potřebují. Skutečně, na
+své domácí 286 zůstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, která se mi podařila
+vměstnat včetně starého \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Každý, kdo má pouze
+40\,MB disk ví, co to znamená \uv{disková tíseň}. Tam se prostě nová
+verze nevejde a ani se nedá zkoušet. V~zaměstnání bych asi také nebyl
+uživateli pochválen, kdybych přešel na novou verzi, na kterou nejsou
+zvyklí. A~já osobně v~zaměstnání používám \TeX{} skoro výhradně na UNIXu.
+
+Důsledkem tohoto odklonu autorových potřeb od odvedené práce může být, a
+pravděpodobně je, méně propracovaný a určitě méně prozkoušený balík.
+
+\Ad 5. Jednotlivé části \cs\TeX{}u dělají různí autoři pod různými
+operačními systémy. Výsledná práce pak při opomenutí nemusí zcela zapadat
+do koncepce \cs\TeX{}u a vznikají potíže na \uv{rozhraních kompetencí}.
+Příkladem je současný balík {\tt cslatex}, který vytvořil Z.~Wagner a
+odzkoušel pod svým operačním systémem, kterým je OS/2. Přitom zcela
+ignoroval skutečnost, že v~balíku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex}
+připraveny položky v~menu a dávky. Tyto dávky ovšem s~dodaným balíkem
+neuměly pracovat. Vznikla otázka, zda změnit dávky nebo balík {\tt cslatex}.
+Ani já, ani on, jsme neměli možnost ani chuť vyzkoušet, zda naše dílo na
+sebe navazuje, protože nikdo z~nás příliš nepracuje s~DOSem. V~následující
+kapitole se proto pokusím vymezit požadavky na autora modulu, co musí
+udělat, aby byl modul bezproblémově zařazen do \cs\TeX{}u.
+
+\Ad 6. Je mi jasné, že pro uživatele nebude příliš snadné sledovat
+postupný pohyb ve verzích jednotlivých modulů a jejich opravy, přestože každá
+významnější změna v~\cs\TeX{}u bude zveřejněna na listu.
+V~souboru {\tt zmeny.txt} přístupném jednak pomocí ftp a jednak
+pomocí WWW bude přibývat podrobný záznam o~jednotlivých změnách včetně data
+zanesení změny na serveru. Toto opatření, na rozdíl od skokových změn
+jednou ročně, umožní autorům provádět opravy modulů v~okamžiku, kdy na to
+mají náladu a chuť a já je nebudu muset nutit ke splnění časových termínů,
+které podle mých zkušeností stejně neplnili. Pravda, je to poněkud méně
+uživatelsky přehledné, bohužel.
+
+
+\sub Jak zařadit nový modul
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+I~vy se můžete stát spoluautory \cs\TeX{}u. Když vytvoříte instalační modul
+(například ZIP), který je v~souladu se stávající strukturou \cs\TeX{}u pro
+daný OS a je jednoduše začlenitelný do stávajícího stavu, je to jedině
+vítáno. Je ovšem bezpodmínečně potřeba, abyste si zkusmo instalovali
+současnou verzi \cs\TeX{}u pro daný OS a na něm provedli experiment
+začlenění vašeho modulu. Při tomto začlenění je potřeba zaznamenat úkony a
+změny, které je nutné udělat v~souborech pocházejících z~rukou jiných
+autorů. Tyto změny je pak potřeba podrobně popsat a zaslat těmto autorům.
+Až je autoři začlení do svých modulů, je teprve možné nový modul začlenit do
+\cs\TeX{}u.
+
+Příklad. Budete chtít přidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{}
+pro DOS. Provedete následující:
+
+\begitems \numerate
+* Instalujete si {\it současnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS.
+* Instalujete svůj balík.
+* Provedete zásahy do stávajících souborů (třeba přidání položky v~MNU).
+* Odzkoušíte funkčnost instalace včetně vašeho balíku.
+* Zašlete autorovi změněných souborů soupis změn (například mě zašlete
+ instrukci o~začlenění nové položky do {\tt cfg.mnu} a do instalačních
+ dávek).
+* Já provedu potřebné změny a vystavím obnovený modul {\tt mnu.zip} a váš
+ modul {\tt gs.zip}. Také provedu změny v~instalačních dávkách, případně
+ v~dokumentaci. Nepočítejte s~tím, že to budu znovu zkoušet!
+* Vy dáte annonci o~novém modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu
+ odpovídat na případné problémy a dotazy uživatelů.
+\enditems
+
+Samozřejmostí dobře připraveného modulu je nejen správná struktura modulu
+ale také dobrý a instruktivní dokumentační soubor v~češtině nebo ve
+slovenštině. Také je třeba (například v~dokumentaci) rozlišit vaši práci od
+práce převzaté ve formě převzatých PD programů a modul by neměl být
+v~rozporu s~požadavky autorů převzatých PD programů.
+
+Je to dost hodně práce, ale když už takovou věc jednou uděláte pro sebe,
+asi stojí za to ji zveřejnit pro druhé pod hlavičkou \cs\TeX{}u. Ušetříte
+tím práci mnoha dalším lidem, kteří bohužel, jak plyne z~mých zkušeností,
+vám za to ani nebudou příliš vděční.
+
+Zařazení některých nových modulů může být nejprve předmětem diskuse
+s~autory konkurenčních produktů. Například zařadit do \cs\TeX{}u pro DOS
+alternativní systém k~systému MNU může vyžadovat delší diskusi. Netvrdím,
+že bych byl z~důvodu své ješitnosti zásadně proti. Asi by záleželo na
+okolnostech a na projektu výsledného uspořádání modulů.
+
+
+\sub Co s~pátou disketou
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Kromě PD programů se v~některých komponentách \cs\TeX{}u mohou
+vyskytovat i~programy vázané licencí. Takové programy pak \cs TUG
+rozšiřuje podle podmínek stanovených smlouvou mezi autorem,
+resp. distributorem a \cs TUGem.
+
+V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor překlepů, obojí pro
+DOS. Od té doby k~žádným dalším nákupům ani přechodům na novější verze
+nedošlo. Současné vedení \cs TUGu neinklinuje k~příliš rozsáhlé podpoře
+nákupu podpůrných programů pro \TeX, zvláště pokud se jedná o~software
+závislý na použitém OS.
+
+Zmíněný editor \cs Ed a korektor překlepů je podle smluv s~autory možné
+bezplatně šířit jen pro členy \cs TUGu a není dovoleno jej distribuovat
+mimo řady členské základny. Tento software je zařazen na páté disketě
+v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatímco celý \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymních
+ftp serverech, obsah této páté diskety z~uvedených důvodů přístupný není.
+
+Kolektivní členové \cs TUGu dostali v~roce 1993 celý \cs\TeX{} 93 na
+disketách, včetně páté diskety. Individuální členové si pak mohli obsah
+páté diskety kopírovat od kolektivních členů. Další možností je distribuce
+obsahu páté diskety prostřednictvím Internetu za použití osobního
+identifikačního čísla (PIN), které na požádání přidělí členovi \cs TUGu
+Martin Bílý.
+
+V~novém \cs\TeX{}u je obsah páté diskety z~pohledu zastoupených souborů
+zcela stejný jako c \cs\TeX{}u94,
+ovšem ZIPy jsou zabalené s~nepatrně odlišnou strukturou.
+Uvnitř ZIPu je přidán hlavní adresář {\tt emtex}, aby struktura těchto ZIPů
+souhlasila se strukturou ostatních ZIPů v~instalaci. Máte-li pátou disketu
+z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak stačí přebalit ZIPy do nové struktury a můžete
+disketu používat i v~současném \cs\TeX{}u. Pro přebalení je v~\cs\TeX{}u
+připravena dávka {\tt newcs5.bat}, kterou je možno na \uv{obnovení}
+diskety použít. Upozornění: Proveďte nejprve zálohu původní diskety.
+
+
+\sub Kde najdeme novou instalaci?
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymním přístupem
+\medskip
+{\tt math.feld.cvut.cz}
+\medskip
+\noindent v~adresáři {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~současné
+době adresáře {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Přitom první dva
+adresáře jsou zcela totožné (UNIXový link), protože distribuce pro DOS a
+OS/2 vychází ze stejného základu em\TeX.
+
+Distribuce pro MS Windows je realizována jedním doplňkovým modulem {\tt
+texwin.zip}, který je součástí \cs\TeX{}u pro DOS.
+
+Dále jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvním
+je souhrn nejpodstatnějších diskusních příspěvků, týkajících se \cs\TeX{}u
+na diskusní skupině {\tt cstex}. V~druhém je podrobný seznam změn včetně
+data provedení změny v~jednotlivých modulech. Důvody, proč byla změna
+provedena, je mnohdy možné vyčíst ze souboru {\tt diskuse.txt}.
+
+Při zkopírování \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporučuji uchovat si soubor {\tt
+zmeny.txt}, neboť tento soubor vlastně charakterizuje verzi \cs\TeX{}u,
+kterou jste si zrovna zkopírovali. Protože jsou změny prováděny \uv{za
+chodu}, můžete v~budoucnu porovnat svůj soubor {\tt zmeny.txt}
+s~vystavovaným a máte přehled o~rozdílech mezi vaší verzí \cs\TeX{}u a
+vystavovanou.
+
+\cs\TeX{} je rovněž přístupný prostřednictvím WWW na
+
+\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip
+
+\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primárním serverem \cs\TeX{}u. Ostatní
+ftp servery jej mohou zrcadlit.
+
+\cs\TeX{} pro daný OS má většinou specifický způsob instalace a mnohdy též
+distribuce. Například \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 může být šířen též na
+disketách 1.44\,MB. Proto je zde připravena dávka {\tt makeinst.bat}, která
+z~adresáře, v~němž jsou všechny moduly pohromadě, překopíruje instalační
+soubory na jednotlivé diskety s~označením CS-1 až CS-5, EM-1 až EM-7 a PK-1
+až PK-3. Tím vzniká instalační sada disket použitelná na počítačích s~DOSem
+nebo OS/2.
+
+Pro UNIX zatím podobná věc není udělána, protože disketové médium pro UNIX
+nebývá zcela obvyklé a instalační TARy základu daleko přesahují kapacitu
+jedné diskety.
+
+\end