summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex')
-rw-r--r--Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex625
1 files changed, 0 insertions, 625 deletions
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
deleted file mode 100644
index 90193dc83a8..00000000000
--- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
+++ /dev/null
@@ -1,625 +0,0 @@
-
-% Pár poznámek k novému CSTeXu
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-% 5. 2. 1996 Petr Olšák
-% Zpracovat formátem csplain, kódování ISO8859-2
-
-\magnification\magstep1
-
-%\input cncent
-% Můžete zrušit komentář, máte-li PostScriptový font NewCenturySchlbk
-
-\chyph
-\newcount\itemnum % Číslované položky
-\raggedbottom % Vynechat dole na stránce příp. místo
-\emergencystretch=2em
-
-\font\mflogo=logo10 % METAFONT logo
-
-\def\,{\thinspace}
-\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
-\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi}
-\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
-\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
-\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
-\def\ps{Post\-Script}
-\def\clqq{\char254 }
-\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}}
-\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=}
-\def\closequotes{\unskip\crqq\relax}
-\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
-\def\enditems{\par\egroup\medskip}
-{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
-\gdef\numerate{% \numerate napsat těsně za \begitems
- \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
- \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}
-
-\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2
-
-\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip}
-\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par
- \nobreak\medskip}
-\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }}
-
-\title Pár poznámek k~novému CS\TeX{}u
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-\noindent Petr Olšák \hfill 5.~února 1996 \medskip
-
-\sub Trocha historie
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Původní \cs\TeX{} vyšel z~projektu Oldřicha Ulrycha se záměrem nabídnout
-uživatelům, kteří problematice (aspoň zpočátku) nechtějí rozumět příliš do
-hloubky, snadně obsluhovatelný instalační balík. Šlo o~to, abychom pro
-člověka, který jedním dechem položí dvě otázky \uv{co je to \TeX{} a mohl
-bych jej vyzkoušet na svém PC?}, měli připravenou nějakou odpověď na otázku
-první a {\it snadnou\/} odpověď na otázku druhou: \uv{tu máš diskety a
-vyzkoušej si to}.
-
-Hlavní pilíř práce spočíval tedy v~sestavení funkční instalace pro DOS
-z~veřejně dostupných PD (in public domain) programů. Původně se
-jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a později o~programy
-z~em\TeX{}u. Samozřejmě tam byla zahrnuta též práce programátorů
-z~našich zemí. Bylo totiž potřeba doplnit převzaté programy o~další
-nástroje pro pořizování dokumentů v~českém a slovenském jazyce. Také
-byla snaha pokud možno co nejvíce ulehčit život řadovému
-uživateli. Znamená to, že uživatel by například neměl být nucen při
-běžných požadavcích číst mnohdy velmi rozsáhlou, nepřehlednou a
-nesourodou dokumentaci jednotlivých balíků PD programů, ze kterých
-cílový balík sestával.
-
-V~prehistorické době \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedné strany
-obtížná, protože plno věcí pro podporu češtiny a slovenštiny bylo teprve ve
-vývoji. Z~druhé strany však byla situace jednodušší, protože pod pojmem
-\uv{zkoušet \TeX{} na PC} se jaksi samozřejmě očekávalo prostředí
-operačního systému DOS.
-
-V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoření nové verze \cs\TeX{}u,
-protože jsem považoval za vhodné zařadit do něj svůj program MNU, který
-umožnil vytvářet modifikovatelné a snadno ovladatelné nabídky pro spouštění
-jednotlivých \TeX{}ovských úkolů. Program MNU spolupracuje s~poměrně
-rozsáhlými DOSovskými dávkami. Je tedy patrné, že i tato verze instalace
-se opírala o~jednouživatelský a jednoúlohový operační systém DOS.
-
-Jako autoři instalačního balíku jsme se tehdy domluvili na tom, že
-budeme každoročně začleňovat změny a opravy. Proto jsme tehdejší verzi
-\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok později s~nepatrnými úpravami byl
-dán k~dispozici \cs\TeX{}94. Očekávalo se, že se v~této řadě bude
-pokračovat\dots
-
-Dnes máme pro PC různé operační systémy a ten převládající%
-\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows}
-není shodný s~tím, který mají původní autoři \cs\TeX{}u v~oblibě. Navíc
-nemáme jenom PC, ale existují i jiné von Neumannovy strojky, na nich znovu
-jiné operační systémy a vše se spojuje do heterogenních, mnohdy dosti
-specifických, sítí. Pro tyto podmínky zatím nebyl \cs\TeX{} stavěný.
-
-Mezi původní cíle \cs\TeX{}u je třeba zařadit i snahu po unifikaci řešení
-problematiky české a slovenské sazby. To má dvě výhody: Za prvé, šetří se
-síly programátorů, kteří podporu pro národní sazbu vytvářejí, protože na
-řešení stejného problému nepracují bez vzájemné informovanosti na více
-místech současně. Za druhé, šetří se nervy uživatelů, kteří si vzájemně
-vyměňují \TeX{}ovské dokumenty a zkušenosti s~\TeX{}em, protože všichni
-pracují se stejným produktem.
-
-Tohoto cíle se bohužel nepodařilo dosáhnout.
-Dnes se dá těžko posoudit, kolik procent instalací \TeX{}u, na nichž
-se pořizuje sazba v~našich národních jazycích, tvoří
-\cs\TeX{}. Uděláme anketu aspoň mezi členy \cs TUGu?
-Pravděpodobně je procento vysoké, ale existují i lokální
-instalace postavené na jiných principech řešení národní problematiky.
-Některé takové instalace dokonce přesahují lokální charakter svého
-působení. Uveďme například instalaci pana Kasprzaka, která je navíc šířena
-prostřednictvím Internetu.
-
-
-\sub O~názvu
-%%%%%%%%%%%%
-
-Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{český a slovenský \TeX}, což asi každý ví.
-Číslo verze za logem odpovídá ročníku, kdy byla verze připravena a šířena.
-Očekávalo se, že bude existovat \cs\TeX{}95, protože předcházely verze
-\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohužel, pro názorový nesoulad mezi účastníky
-diskusní skupiny \uv{tzv. tvůrců \cs\TeX{}u} a pro následný absolutní
-nezájem těchto účastníků přiložit ruku k~dílu, když už byla stanovena
-koncepce a když jsem zveřejnil uvnitř této skupiny alfa verzi, se příprava
-na verzi 95 protáhla a byla uvedena až v~roce 1996. Dokumentace se na
-současnou verzi \cs\TeX{}u většinou odvolává pod číslem 95, někde se píše
-\cs\TeX{}95,6. Uživatele je třeba upozornit, že mezi \cs\TeX{}em 95 a
-předchozími verzemi je hodně dosti zásadních rozdílů, viz níže.
-
-Protože od nynější verze platí úmluva, že se jednotlivé moduly
-v~\cs\TeX{}u budou opravovat průběžně, nebudou vznikat další verze s~čísly
-podle ročníků. Z~toho důvodu bude asi jednodušší říkat nejnovější verzi
-prostě \cs\TeX{}. Předchozí verze by se měly pro odlišení důsledně nazývat
-\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 či \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jisté míry podraz
-vůči uživatelům, už známe z~produktu současného \LaTeX{} teamu. Produkt se
-překvapivě jmenuje \LaTeX, zatímco to, co jsme byli až dosud zvyklí
-\LaTeX{}em nazývat, máme nyní pojmenovávat jako \LaTeX{}2.09. V~dalším
-textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} označovat verzi \cs\TeX{}95,6.
-
-Žádná jiná varianta počeštění \TeX{}u by se neměla nazývat stejným jménem.
-Pouze \cs TUGem oficiálně podporovaná verze má toto jméno. Totéž platí
-o~formátech \TeX{}u, které jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~současné době jde
-o~jména {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt
-csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud například najdeme na síti \TeX{}ovský
-dokument, který bude mít v~úvodním komentáři napsáno \uv{zpracovat formátem
-csplain}, mělo by tím být naprosto jednoznačně řečeno, o~co jde.
-
-
-\sub Vymezení pojmu a struktura \cs\TeX{}u
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Název bychom měli, teď si ještě povíme, co to vlastně ten \cs\TeX{} je.
-Dříve jsme měli situaci jednodušší, protože jsme většinou tento název
-ztotožňovali s~oněmi devatenácti disketami pro DOS. Ovšem i při takovém
-pojetí jsme se dopouštěli některých omylů a nepřesností. Třeba tvrzení, že
-\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jiné tvrzení, že pod pojmem \cs\TeX{}
-si představím určité seskupení nabídek realizovaných programem MNU, také
-není v~pořádku.
-
-V~současné době, kdy s~\cs\TeX{}em pracují uživatelé různých operačních
-systémů (OS), je třeba vymezit tento pojem poněkud opatrněji.
-
-\cs\TeX{} pro daný OS se skládá z~těchto komponent:
-
-\begitems \numerate
-* Základ -- \TeX, makra, fonty, ovladače. Fungující pro anglický jazyk.
-* Prostředky pro podporu č/s sazby závislé na OS.
-* \cs-fonty.
-* Makra pro sazbu v~národním prostředí a další podpora nezávislá na OS.
-\enditems
-
-\Ad 1. Základ většinou vzniká kompilací Knuthova zdrojového textu {\tt
-tex.web} do spustitelného programu pro daný OS. Totéž platí pro \mf. Dále
-jsou součástí základu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra
-společně s~makry dalších autorů. Například makra \LaTeX{}u.
-V~neposlední řadě základ musí zahrnovat {\tt dvi} ovladač pro zobrazovací
-jednotku v~daném OS, tzv. prohlížeč, a ovladače pro nejběžněji používaná
-výstupní zařízení.
-
-Nebývá obvyklé, aby tento základ vznikl v~dílnách českých autorů.
-Jako základ se používají PD instalace \TeX{}u pro daný OS.
-Například pro DOS a OS/2 se používá jako základ em\TeX, pro UNIX
-je použita \TeX{}ovská instalace Karla Berryho. Základ není vhodné označovat
-jako součást \cs\TeX{}u ve smyslu vykonané práce autorů \cs\TeX{}u,
-ovšem z~pohledu skutečnosti, že bez základu nám to nepojede, zřejmě se
-bez označení \uv{součást \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme.
-
-Základ určuje způsob balení dalších komponent, tj. např. strukturu
-použitých adresářů, způsob a typ použitého programu pro vytváření
-instalačních modulů (například zip nebo tar), způsob prezentování
-dokumentace a případně další náležitosti.
-
-\Ad 2. Abychom mohli pořizovat česky a slovensky psané dokumenty,
-potřebujeme některé další prostředky, které jsou závislé na použitém OS.
-Například je potřeba zodpovědět otázku, jak a zda vůbec řeší OS pořizování
-zdrojových textů \TeX{}u s~národními abecedami. Jedná se třeba o~volbu
-editoru a pomůcek k~pořizování textů včetně nabodeníček. Také zde
-patří různé konvertory, preprocesory (třeba program vlnka), kontroly
-překlepů apod. V~každém OS bude asi tato podpora na jiné úrovni. V~některém
-OS můžeme mít navíc různá \uv{vylepšení}, například program MNU.
-
-Ačkoli se některé věci z~této oblasti dají převzít z~nabídky PD programů,
-přesto je potřeba udělat v~daném OS kus samostatné programátorské
-práce. Vše, co kdokoli pro svůj OS udělá, je v~projektu \cs\TeX{} vítáno.
-Například pro UNIXy se v~současné době dají použít fonty v~\hbox{ISO8859-2}
-zavedené do X aplikace (například editoru). V~případě Emacsu se dá vkládání
-nabodeníček řešit na úrovni maker editoru. Jiná možnost je využít přepínání
-tabulky Xmodmap na úrovni X serveru. Pokud například tyto softwarové
-pomůcky nabídnou autoři do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme potěšeni.
-
-\Ad 3. V~každé instalaci \TeX{}u jsou za základní fonty považovány
-Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemění skutečnost, že instalace
-většinou umí pracovat s~rozsáhlým množstvím dalších, obvykle \ps{}ových,
-fontů. Jako základní fonty pro českou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u
-stanoveny \cs-fonty.
-
-\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejném formátu, jako Computer Modern fonty a
-navazují na ně. Jedná se tedy o~formáty {\tt mf} a {\tt tfm}, které
-jsou přenositelné na libovolný OS.
-
-\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazují na makra základu a na \cs-fonty.
-Ve všech případech jde o~textové soubory přenositelné na libovolný OS.
-Makra modifikují formáty, převzaté ze základu (například {\tt plain}, {\tt
-latex}) tak, aby se v~nich místo Computer Modern fontů pracovalo
-s~\cs-fonty. Dále jsou v~těchto makrech zahrnuty české a slovenské vzory
-dělení slov. Výsledné formáty mají před původním názvem předponu {\tt cs},
-tj. třeba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiální názvy
-formátů \cs\TeX{}u.
-
-Kromě maker existují další pomůcky pro českou a slovenskou sazbu,
-nezávislé na OS. Uveďme například virtuální fonty v kódování
-\cs-fontů, které umožňují sazbu \ps{}ovými fonty v národních jazycích.
-
-\medskip
-
-\uv{\cs\TeX{} pro jistý OS} představuje relativně samostatný celek a je
-nabízen na ftp serverech v~samostatných adresářích. Rozličný může být
-i způsob distribuce a způsob instalace. Tyto věci se většinou podřizují
-způsobům, jaké jsou použity při instalaci základu.
-
-První dvě komponenty jsou závislé na operačním systému, zatímco další dvě
-komponenty se v~různých OS neliší. Proto třetí a čtvrtou komponentu
-nazýváme {\it jádrem\/} \cs\TeX{}u, které je ve všech OS \uv{skoro} shodné.
-Slůvko \uv{skoro} v~sobě zahrnuje pouze nutné transformace textových
-souborů, struktury adresářů a názvů souborů z~důvodu specifik daného OS:
-máme různé konce řádků pro MAC, DOS a UNIX a některé méněcenné OS
-nerozlišují velikosti písmen v~názvech souborů a mají velmi nepříjemné
-omezení v~délce názvu.
-
-V~současné době nabízíme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Základem tohoto \cs\TeX{}u
-je em\TeX{}, který je společný pro oba OS. Nad touto instalací lze použitím
-balíku {\tt texwin.zip} vytvořit též podporu pro MS Windows.
-Dále existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ovšem zatím jen v~plenkách.
-Základem je instalace Karla Berryho. Nabízené TARy nyní obsahují jen
-převedené jádro \cs\TeX{}u zabalené do struktury adresářů podle základu.
-Zatím pro UNIX chybí druhá komponenta. Po jednání s~autory softu
-spadajícího do druhé komponenty, se pokusím do \cs\TeX{}u pro UNIX zařadit i
-jejich práci. Dále rád přivítám jakoukoli spolupráci s~uživateli Amigy,
-MACu, VAXu apod. Nabízím odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a
-okolí, ovšem o~operačních systémech samotných vím velmi málo. Dočkáme se
-v~brzké době rozšíření \cs\TeX{}u pro další OS?
-
-
-\sub Výhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-V~následujících dvou odstavcích si shrneme výhody a nevýhody nové verze
-vzhledem ke staré. Tím odpovíme na otázku, zda má pro uživatele smysl
-přecházet na novou verzi \cs\TeX{}u.
-Nejvýznamnější výhody se dají shrnout do následujících
-bodů. První dva body se týkají srovnání \cs\TeX{}u pro DOS, ostatní body
-mají obecnější platnost.
-
-\begitems \numerate
-* Lepší kompatibilita se současným em\TeX{}em.
-* Končí (snad) problémy s~{\tt tex386} kontra různé DOSovské správy paměti.
-* Je implicitně zařazeno automatické dogenerování fontů.
-* Je zařazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe.
-* Možnost použít \ps{}ové fonty i v~národní sazbě.
-* Nové vzory dělení slov pro češtinu.
-* Existuje WWW stránka s~přehledným rozdělením \cs\TeX{}u do modulů.
-\enditems
-
-\Ad 1. V~původním balíku byl základ em\TeX{} přebrán jen částečně
-a byl kompletně přebalen s~ohledem na potřeby instalace \cs\TeX{}u. Časem
-se objevily dvě nevýhody. Za prvé to odporovalo požadavku autora em\TeX{}u
-E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druhé, E. Mattes
-mezitím přešel k~novějším verzím a dramaticky změnil adresářovou strukturu
-i syntaxi konfiguračních souborů%
- \footnote{*)}{Takové zásadní změny se v~em\TeX{}u odehrávají zhruba
- s~frekvencí dvou let. Není to poprvé, co se s~tím setkáváme, bohužel.}.
-Tím se distribuovaný \cs\TeX{} značně vzdálil od aktuální verze svého
-základu a nastaly problémy. Když si někdo vzpomněl, že chce tisknout
-jazykem PCL na 600\,dpi tiskárnách, nefungovalo to. Když si sehnal novější
-verzi ovladače, kde byla chyba odstraněna, byl zmaten novým jazykem
-konfiguračního souboru a strukturou adresářů. Teprve za cenu obrovského
-úsilí spojil starý \cs\TeX{} s~novým programem do fungujícího celku.
-Podobná věc platila pro bublinkové tiskárny, nové verze grafických karet
-monitoru apod. Tyto věci ve starém \cs\TeX{}u podporovány nebyly a
-kombinací nových ovladačů em\TeX{}u se starým \cs\TeX{}em přibývaly potíže.
-
-Protože lze předpokládat, že v~budoucnu dojde k~dalším změnám v~em\TeX{}u,
-bude pro snadnější obnovování \cs\TeX{}u pro DOS jednodušší převzít základ
-beze změn s~originálně balenými ZIPy.
-
-\Ad 2. Potěším všechny zoufalce, kteří chtějí s~DOSem obsloužit více
-než 640\,kb paměti pomocí různých berliček, jako je {\tt emm386} a jim
-podobné. To s~původní verzí em\TeX{}u nešlo moc dohromady. Současná verze
-em\TeX{}u už obsahuje příslušné {\tt exe} programy (např. {\tt
-tex386.exe}) ve \uv{vykuchaném} tvaru. Znamená to, že tyto programy
-nemají obsluhu rozšířené paměti zahrnutu přímo v~sobě. Místo toho uvedené
-programy spolupracují s~dvěma různými podpůrnými nástroji -- {\tt emx} nebo
-{\tt rsx}. Nástroj {\tt emx} obsahuje původní Mattesovo pojetí práce
-s~rozšířenou pamětí, zatímco {\tt rsx} dokáže spolupracovat s~{\tt emm386}.
-Typ podpůrného nástroje si program vybere automaticky v~závislosti na
-přítomném (nebo nepřítomném) emulátoru paměti. Důsledkem toho je, že se to
-nepere s~Microsoftským pojetím obsluhy rozšířené paměti.
-
-Nedá se předpokládat, že problém paměti v~DOSu je navždy vyřešen. Různé
-novější verze zpětně nekompatibilních obsluhovačů paměti mohou znovu
-způsobit problémy. Budiž pouze útěchou, že se nemusí kvůli tomu (snad)
-měnit verze programů {\tt tex386.exe} a jim podobných, ale stačí vyměnit
-příslušný {\tt rsx}. Problémy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak
-dlouho bude existovat DOS. Zvrácenost tohoto operačního systému spočívá v~tom,
-že nechává na aplikaci, aby se sama nějak vypořádala se vstupem do
-rozšířené paměti. Pokud na stejném hardware spustíte nějaký UNIX, bariéra
-640\,kb přestává existovat a operační systém nabízí aplikaci tolik
-virtuální paměti, kolik se konfiguruje.
-
-\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabíraly převážné množství distribučních disket
-bitové mapy \cs-fontů pro nejrůznější tiskárny a v~nejrůznějších
-velikostech. Automatické dogenerování bitmap \cs-fontů pak nebylo skoro
-potřeba provádět a bylo implicitně vypnuté. Dnes se používá větší množství
-typů tiskáren a větší množství fontů. Automatické dogenerování bitmap je
-proto implicitně zapnuté. To má pouze tu nevýhodu, že administrátor sítě,
-který instaluje \cs\TeX{} do místa zabezpečeného proti zápisu uživatelem,
-musí pozměnit obsah konfiguračních souborů, aby se nově generované bitmapy
-vytvářely v~místě, kam uživatel zapisovat může. Pokud se vychází z~malého
-množství hotových bitových map, existuje ještě druhá nevýhoda. Tou
-je skutečnost, že se na fonty zpočátku musí chvíli počkat.
-
-Aby byla trochu kompenzována druhá nevýhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zařazeny
-knihovny bitových map pro původní čtyři typy podporovaných tiskáren, ovšem
-tyto knihovny zahrnují jen nejpoužívanější minimum. Proto nejsou tak
-rozsáhlé. Vše mimo tyto výchozí knihovny projde automatickým generováním.
-
-\Ad 4. V~nové verzi \cs\TeX{}u jsme se dočkali převedení \LaTeX{}u
-\twoe{} do národního prostředí. Tento formát se nyní nazývá {\tt cslatex}.
-V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navíc použít původní formát \LaTeX{} 2.09 a lze si
-snadno z~nabídky vybrat, která verze \LaTeX{}u bude použita.
-
-Výhody nového \LaTeX{}u \twoe{} vám neřeknu, protože \LaTeX{} nepoužívám.
-Kdo jej používá, zřejmě by našel celou řádku argumentů, proč přejít na
-\LaTeX{} \twoe.
-
-\Ad 5. V~novém \cs\TeX{}u máte možnost použít základní skupinu
-\ps{}ových fontů. Jsou zařazeny virtuální popisy těchto fontů ve stejném
-kódování, jako \cs-fonty. Rovněž jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i
-{\tt csplain}, která umožní snadné použití těchto fontů koncovému
-uživateli.
-
-Základní skupina \ps{}ových fontů je instalována v~každém \ps{}o\-vém RIPu,
-takže ji kupujete společně s~RIPem v~tiskárně. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty
-v~nejbližší době též knihovny bitových map těchto fontů pro nejběžnější
-tiskárny v~obvyklých rozlišeních. Potom bude možné si sazbu s~těmito
-fonty prohlížet a tisknout na levných tiskárnách. V~činnosti ale nebude
-automatické generování nestandardních velikostí, protože popisy kreseb
-těchto fontů jsou chráněny licencí a není možné je šířit zdarma.
-
-Pokud použijete rastrovací mechanismus těchto fontů z~PD instalace
-Ghostscriptu, tj. místo originálních a licencí chráněných fontů ve formátu
-{\tt pfb} použijete volně šířené {\tt gsf}, velmi vás prosím, nevystavujte
-takové dokumenty na veřejnosti. Dělali byste \TeX{}u jen ostudu.
-
-Je též přibalen nástroj pro vytvoření dalších virtuálních popisů
-libovolných \ps{}ových fontů. Je jím program {\tt a2ac}. Pokud si tedy
-koupíte \ps{}ový font ve Standard AdobeEncoding, pak máte možnost jej
-použít v~české sazbě v~\TeX{}u. Doporučuje se nekupovat počeštěné varianty
-těchto fontů, protože velmi často platí, že počeštěný font znamená pomršený
-font. Je daleko lepší využít pro počeštění nástrojů z~\cs\TeX{}u.
-
-\Ad 6. V~novém \cs\TeX{}u jsou použity nové vzory dělení českých slov
-od Pavla Ševečka a kol. Tyto vzory jsou podstatně lepší, než vzory dělení
-z~\cs\TeX{}u 94. Slovenské vzory dělení zatím bohužel zůstaly beze
-změny. Vzory dělení (české i slovenské) jsou navíc uloženy v~souborech
-nezávislých na volbě kódování, tj. neovlivní případně jinou volbu vnitřního
-kódování \TeX{}u a jsou snadno přenositelné do jiných OS.
-
-\Ad 7. Existuje WWW stránka, která informuje o~současném stavu
-\cs\TeX{}u a přehledně ukazuje rozdělení jednotlivých instalací do modulů
-(například instalačních ZIPů). Prostřednictvím WWW lze též zkopírovat přímo
-do vašeho počítače libovolný modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory
-modulů elektronickým dopisem.
-
-
-\sub Nevýhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-\begitems \numerate
-* Neexistuje snadná obnova předchozí verze na novou.
-* Větší nároky na disk.
-* Méně komfortní instalační procedura.
-* Méně kladen důraz na DOS.
-* Menší spolehlivost na rozhraních kompetencí.
-* Opravy se budou dělat za chodu.
-\enditems
-
-\Ad 1. Předchozí verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nové velmi výrazně
-liší v~adresářové struktuře. Proto při přechodu na novou verzi je nutné
-zcela opustit verzi starou. Chcete-li mít obě verze vedle sebe, přejmenujte
-starý adresář na jiný název než {\tt emtex} a instalujte nový \cs\TeX{} vedle.
-Po přejmenování staré verze bude ještě potřeba pozměnit obsah i jména
-spouštěcích dávek staré verze a dále upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt
-cfg\char92texset.bat}.
-
-\Ad 2. Protože jsme do \cs\TeX{}u zařadili kompletní em\TeX{},
-nastávají problémy s~velikostí instalace na disku. Tvůrce em\TeX{}u
-Eberhard Mattes se tímto systémem intenzívně zabývá, a tak mu asi je jedno,
-že jeho instalace zabírá 50\,MB. Méně jedno to je náhodnému uživateli,
-který na svém disku kromě \TeX{}u chce mít plno dalších věcí a \TeX{}
-považuje jen jako nezávazný experiment.
-
-Mattes balí do svých ZIPů skupiny software, které se paralelně doplňují.
-Například {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve společném ZIPu. Nebo
-dokumentace je jednak anglická a jednak německá. Až poté, co je ZIP
-rozbalen na disk se tedy může začít šetřit místem vymazáním zbytečného
-softu. Například vymazání všeho, co se týká OS/2, protože máme zatím jenom
-DOS, případně vymazání veškeré německé dokumentace, protože raději čteme
-anglicky.
-
-Jako kompromis byly vytvořeny tři varianty, definující množinu použitých
-ZIPů pro instalaci. Nejmenší varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkční
-minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se dá například vymazat vše, co patří OS/2
-a není použitelné pro DOS a dále německá dokumentace a vše se zredukuje na
-13\,MB. Pokud dále problematice velmi rozumíme a víme naprosto přesně, co
-budeme potřebovat a co ne, dají se ručně dále vymazávat jednotlivosti, až
-dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odmažeme \LaTeX{} a necháme jen plain,
-dostaneme se na hranici 5\,MB. Menší to rozhodně nikdy nebude. Protože
-v~průběhu práce se budou generovat formáty a dále fonty, je rozumné pro
-minimální nároky počítat obvykle s~20\,MB. Další varianty instalace \uv{{\tt
-all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po řadě zhruba 38\,MB a 50\,MB.
-
-\Ad 3. Způsob balení Mattesových ZIPů tedy znemožnil elegantní
-instalaci jen těch částí \cs\TeX{}u, které skutečně potřebujeme. Proto
-nemělo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u použít analogii k~instalačnímu
-programu, který známe ze starších verzí.
-
-\Ad 4. Až dosud byla práce autorů v~\cs\TeX{}u nejprve inspirována
-jejich vlastními potřebami. Současná verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvním
-balíkem, kdy jsem jako autor balíku nevytvořil toto dílo pro svou vlastní
-potřebu, ale pro druhé. Cítím totiž závazek vůči uživatelům DOSu, kteří
-novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potřebují. Skutečně, na
-své domácí 286 zůstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, která se mi podařila
-vměstnat včetně starého \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Každý, kdo má pouze
-40\,MB disk ví, co to znamená \uv{disková tíseň}. Tam se prostě nová
-verze nevejde a ani se nedá zkoušet. V~zaměstnání bych asi také nebyl
-uživateli pochválen, kdybych přešel na novou verzi, na kterou nejsou
-zvyklí. A~já osobně v~zaměstnání používám \TeX{} skoro výhradně na UNIXu.
-
-Důsledkem tohoto odklonu autorových potřeb od odvedené práce může být, a
-pravděpodobně je, méně propracovaný a určitě méně prozkoušený balík.
-
-\Ad 5. Jednotlivé části \cs\TeX{}u dělají různí autoři pod různými
-operačními systémy. Výsledná práce pak při opomenutí nemusí zcela zapadat
-do koncepce \cs\TeX{}u a vznikají potíže na \uv{rozhraních kompetencí}.
-Příkladem je současný balík {\tt cslatex}, který vytvořil Z.~Wagner a
-odzkoušel pod svým operačním systémem, kterým je OS/2. Přitom zcela
-ignoroval skutečnost, že v~balíku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex}
-připraveny položky v~menu a dávky. Tyto dávky ovšem s~dodaným balíkem
-neuměly pracovat. Vznikla otázka, zda změnit dávky nebo balík {\tt cslatex}.
-Ani já, ani on, jsme neměli možnost ani chuť vyzkoušet, zda naše dílo na
-sebe navazuje, protože nikdo z~nás příliš nepracuje s~DOSem. V~následující
-kapitole se proto pokusím vymezit požadavky na autora modulu, co musí
-udělat, aby byl modul bezproblémově zařazen do \cs\TeX{}u.
-
-\Ad 6. Je mi jasné, že pro uživatele nebude příliš snadné sledovat
-postupný pohyb ve verzích jednotlivých modulů a jejich opravy, přestože každá
-významnější změna v~\cs\TeX{}u bude zveřejněna na listu.
-V~souboru {\tt zmeny.txt} přístupném jednak pomocí ftp a jednak
-pomocí WWW bude přibývat podrobný záznam o~jednotlivých změnách včetně data
-zanesení změny na serveru. Toto opatření, na rozdíl od skokových změn
-jednou ročně, umožní autorům provádět opravy modulů v~okamžiku, kdy na to
-mají náladu a chuť a já je nebudu muset nutit ke splnění časových termínů,
-které podle mých zkušeností stejně neplnili. Pravda, je to poněkud méně
-uživatelsky přehledné, bohužel.
-
-
-\sub Jak zařadit nový modul
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-I~vy se můžete stát spoluautory \cs\TeX{}u. Když vytvoříte instalační modul
-(například ZIP), který je v~souladu se stávající strukturou \cs\TeX{}u pro
-daný OS a je jednoduše začlenitelný do stávajícího stavu, je to jedině
-vítáno. Je ovšem bezpodmínečně potřeba, abyste si zkusmo instalovali
-současnou verzi \cs\TeX{}u pro daný OS a na něm provedli experiment
-začlenění vašeho modulu. Při tomto začlenění je potřeba zaznamenat úkony a
-změny, které je nutné udělat v~souborech pocházejících z~rukou jiných
-autorů. Tyto změny je pak potřeba podrobně popsat a zaslat těmto autorům.
-Až je autoři začlení do svých modulů, je teprve možné nový modul začlenit do
-\cs\TeX{}u.
-
-Příklad. Budete chtít přidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{}
-pro DOS. Provedete následující:
-
-\begitems \numerate
-* Instalujete si {\it současnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS.
-* Instalujete svůj balík.
-* Provedete zásahy do stávajících souborů (třeba přidání položky v~MNU).
-* Odzkoušíte funkčnost instalace včetně vašeho balíku.
-* Zašlete autorovi změněných souborů soupis změn (například mě zašlete
- instrukci o~začlenění nové položky do {\tt cfg.mnu} a do instalačních
- dávek).
-* Já provedu potřebné změny a vystavím obnovený modul {\tt mnu.zip} a váš
- modul {\tt gs.zip}. Také provedu změny v~instalačních dávkách, případně
- v~dokumentaci. Nepočítejte s~tím, že to budu znovu zkoušet!
-* Vy dáte annonci o~novém modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu
- odpovídat na případné problémy a dotazy uživatelů.
-\enditems
-
-Samozřejmostí dobře připraveného modulu je nejen správná struktura modulu
-ale také dobrý a instruktivní dokumentační soubor v~češtině nebo ve
-slovenštině. Také je třeba (například v~dokumentaci) rozlišit vaši práci od
-práce převzaté ve formě převzatých PD programů a modul by neměl být
-v~rozporu s~požadavky autorů převzatých PD programů.
-
-Je to dost hodně práce, ale když už takovou věc jednou uděláte pro sebe,
-asi stojí za to ji zveřejnit pro druhé pod hlavičkou \cs\TeX{}u. Ušetříte
-tím práci mnoha dalším lidem, kteří bohužel, jak plyne z~mých zkušeností,
-vám za to ani nebudou příliš vděční.
-
-Zařazení některých nových modulů může být nejprve předmětem diskuse
-s~autory konkurenčních produktů. Například zařadit do \cs\TeX{}u pro DOS
-alternativní systém k~systému MNU může vyžadovat delší diskusi. Netvrdím,
-že bych byl z~důvodu své ješitnosti zásadně proti. Asi by záleželo na
-okolnostech a na projektu výsledného uspořádání modulů.
-
-
-\sub Co s~pátou disketou
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Kromě PD programů se v~některých komponentách \cs\TeX{}u mohou
-vyskytovat i~programy vázané licencí. Takové programy pak \cs TUG
-rozšiřuje podle podmínek stanovených smlouvou mezi autorem,
-resp. distributorem a \cs TUGem.
-
-V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor překlepů, obojí pro
-DOS. Od té doby k~žádným dalším nákupům ani přechodům na novější verze
-nedošlo. Současné vedení \cs TUGu neinklinuje k~příliš rozsáhlé podpoře
-nákupu podpůrných programů pro \TeX, zvláště pokud se jedná o~software
-závislý na použitém OS.
-
-Zmíněný editor \cs Ed a korektor překlepů je podle smluv s~autory možné
-bezplatně šířit jen pro členy \cs TUGu a není dovoleno jej distribuovat
-mimo řady členské základny. Tento software je zařazen na páté disketě
-v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatímco celý \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymních
-ftp serverech, obsah této páté diskety z~uvedených důvodů přístupný není.
-
-Kolektivní členové \cs TUGu dostali v~roce 1993 celý \cs\TeX{} 93 na
-disketách, včetně páté diskety. Individuální členové si pak mohli obsah
-páté diskety kopírovat od kolektivních členů. Další možností je distribuce
-obsahu páté diskety prostřednictvím Internetu za použití osobního
-identifikačního čísla (PIN), které na požádání přidělí členovi \cs TUGu
-Martin Bílý.
-
-V~novém \cs\TeX{}u je obsah páté diskety z~pohledu zastoupených souborů
-zcela stejný jako c \cs\TeX{}u94,
-ovšem ZIPy jsou zabalené s~nepatrně odlišnou strukturou.
-Uvnitř ZIPu je přidán hlavní adresář {\tt emtex}, aby struktura těchto ZIPů
-souhlasila se strukturou ostatních ZIPů v~instalaci. Máte-li pátou disketu
-z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak stačí přebalit ZIPy do nové struktury a můžete
-disketu používat i v~současném \cs\TeX{}u. Pro přebalení je v~\cs\TeX{}u
-připravena dávka {\tt newcs5.bat}, kterou je možno na \uv{obnovení}
-diskety použít. Upozornění: Proveďte nejprve zálohu původní diskety.
-
-
-\sub Kde najdeme novou instalaci?
-%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
-
-Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymním přístupem
-\medskip
-{\tt math.feld.cvut.cz}
-\medskip
-\noindent v~adresáři {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~současné
-době adresáře {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Přitom první dva
-adresáře jsou zcela totožné (UNIXový link), protože distribuce pro DOS a
-OS/2 vychází ze stejného základu em\TeX.
-
-Distribuce pro MS Windows je realizována jedním doplňkovým modulem {\tt
-texwin.zip}, který je součástí \cs\TeX{}u pro DOS.
-
-Dále jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvním
-je souhrn nejpodstatnějších diskusních příspěvků, týkajících se \cs\TeX{}u
-na diskusní skupině {\tt cstex}. V~druhém je podrobný seznam změn včetně
-data provedení změny v~jednotlivých modulech. Důvody, proč byla změna
-provedena, je mnohdy možné vyčíst ze souboru {\tt diskuse.txt}.
-
-Při zkopírování \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporučuji uchovat si soubor {\tt
-zmeny.txt}, neboť tento soubor vlastně charakterizuje verzi \cs\TeX{}u,
-kterou jste si zrovna zkopírovali. Protože jsou změny prováděny \uv{za
-chodu}, můžete v~budoucnu porovnat svůj soubor {\tt zmeny.txt}
-s~vystavovaným a máte přehled o~rozdílech mezi vaší verzí \cs\TeX{}u a
-vystavovanou.
-
-\cs\TeX{} je rovněž přístupný prostřednictvím WWW na
-
-\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip
-
-\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primárním serverem \cs\TeX{}u. Ostatní
-ftp servery jej mohou zrcadlit.
-
-\cs\TeX{} pro daný OS má většinou specifický způsob instalace a mnohdy též
-distribuce. Například \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 může být šířen též na
-disketách 1.44\,MB. Proto je zde připravena dávka {\tt makeinst.bat}, která
-z~adresáře, v~němž jsou všechny moduly pohromadě, překopíruje instalační
-soubory na jednotlivé diskety s~označením CS-1 až CS-5, EM-1 až EM-7 a PK-1
-až PK-3. Tím vzniká instalační sada disket použitelná na počítačích s~DOSem
-nebo OS/2.
-
-Pro UNIX zatím podobná věc není udělána, protože disketové médium pro UNIX
-nebývá zcela obvyklé a instalační TARy základu daleko přesahují kapacitu
-jedné diskety.
-
-\end