diff options
Diffstat (limited to 'Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex')
-rw-r--r-- | Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex | 625 |
1 files changed, 0 insertions, 625 deletions
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex deleted file mode 100644 index 90193dc83a8..00000000000 --- a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex +++ /dev/null @@ -1,625 +0,0 @@ - -% Pár poznámek k novému CSTeXu -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% -% 5. 2. 1996 Petr Olšák -% Zpracovat formátem csplain, kódování ISO8859-2 - -\magnification\magstep1 - -%\input cncent -% Můžete zrušit komentář, máte-li PostScriptový font NewCenturySchlbk - -\chyph -\newcount\itemnum % Číslované položky -\raggedbottom % Vynechat dole na stránce příp. místo -\emergencystretch=2em - -\font\mflogo=logo10 % METAFONT logo - -\def\,{\thinspace} -\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $} -\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi} -\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}} -\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$} -\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX} -\def\ps{Post\-Script} -\def\clqq{\char254 } -\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}} -\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=} -\def\closequotes{\unskip\crqq\relax} -\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower} -\def\enditems{\par\egroup\medskip} -{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces} -\gdef\numerate{% \numerate napsat těsně za \begitems - \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent - \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}} - -\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2 - -\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip} -\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par - \nobreak\medskip} -\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }} - -\title Pár poznámek k~novému CS\TeX{}u -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -\noindent Petr Olšák \hfill 5.~února 1996 \medskip - -\sub Trocha historie -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -Původní \cs\TeX{} vyšel z~projektu Oldřicha Ulrycha se záměrem nabídnout -uživatelům, kteří problematice (aspoň zpočátku) nechtějí rozumět příliš do -hloubky, snadně obsluhovatelný instalační balík. Šlo o~to, abychom pro -člověka, který jedním dechem položí dvě otázky \uv{co je to \TeX{} a mohl -bych jej vyzkoušet na svém PC?}, měli připravenou nějakou odpověď na otázku -první a {\it snadnou\/} odpověď na otázku druhou: \uv{tu máš diskety a -vyzkoušej si to}. - -Hlavní pilíř práce spočíval tedy v~sestavení funkční instalace pro DOS -z~veřejně dostupných PD (in public domain) programů. Původně se -jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a později o~programy -z~em\TeX{}u. Samozřejmě tam byla zahrnuta též práce programátorů -z~našich zemí. Bylo totiž potřeba doplnit převzaté programy o~další -nástroje pro pořizování dokumentů v~českém a slovenském jazyce. Také -byla snaha pokud možno co nejvíce ulehčit život řadovému -uživateli. Znamená to, že uživatel by například neměl být nucen při -běžných požadavcích číst mnohdy velmi rozsáhlou, nepřehlednou a -nesourodou dokumentaci jednotlivých balíků PD programů, ze kterých -cílový balík sestával. - -V~prehistorické době \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedné strany -obtížná, protože plno věcí pro podporu češtiny a slovenštiny bylo teprve ve -vývoji. Z~druhé strany však byla situace jednodušší, protože pod pojmem -\uv{zkoušet \TeX{} na PC} se jaksi samozřejmě očekávalo prostředí -operačního systému DOS. - -V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoření nové verze \cs\TeX{}u, -protože jsem považoval za vhodné zařadit do něj svůj program MNU, který -umožnil vytvářet modifikovatelné a snadno ovladatelné nabídky pro spouštění -jednotlivých \TeX{}ovských úkolů. Program MNU spolupracuje s~poměrně -rozsáhlými DOSovskými dávkami. Je tedy patrné, že i tato verze instalace -se opírala o~jednouživatelský a jednoúlohový operační systém DOS. - -Jako autoři instalačního balíku jsme se tehdy domluvili na tom, že -budeme každoročně začleňovat změny a opravy. Proto jsme tehdejší verzi -\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok později s~nepatrnými úpravami byl -dán k~dispozici \cs\TeX{}94. Očekávalo se, že se v~této řadě bude -pokračovat\dots - -Dnes máme pro PC různé operační systémy a ten převládající% -\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows} -není shodný s~tím, který mají původní autoři \cs\TeX{}u v~oblibě. Navíc -nemáme jenom PC, ale existují i jiné von Neumannovy strojky, na nich znovu -jiné operační systémy a vše se spojuje do heterogenních, mnohdy dosti -specifických, sítí. Pro tyto podmínky zatím nebyl \cs\TeX{} stavěný. - -Mezi původní cíle \cs\TeX{}u je třeba zařadit i snahu po unifikaci řešení -problematiky české a slovenské sazby. To má dvě výhody: Za prvé, šetří se -síly programátorů, kteří podporu pro národní sazbu vytvářejí, protože na -řešení stejného problému nepracují bez vzájemné informovanosti na více -místech současně. Za druhé, šetří se nervy uživatelů, kteří si vzájemně -vyměňují \TeX{}ovské dokumenty a zkušenosti s~\TeX{}em, protože všichni -pracují se stejným produktem. - -Tohoto cíle se bohužel nepodařilo dosáhnout. -Dnes se dá těžko posoudit, kolik procent instalací \TeX{}u, na nichž -se pořizuje sazba v~našich národních jazycích, tvoří -\cs\TeX{}. Uděláme anketu aspoň mezi členy \cs TUGu? -Pravděpodobně je procento vysoké, ale existují i lokální -instalace postavené na jiných principech řešení národní problematiky. -Některé takové instalace dokonce přesahují lokální charakter svého -působení. Uveďme například instalaci pana Kasprzaka, která je navíc šířena -prostřednictvím Internetu. - - -\sub O~názvu -%%%%%%%%%%%% - -Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{český a slovenský \TeX}, což asi každý ví. -Číslo verze za logem odpovídá ročníku, kdy byla verze připravena a šířena. -Očekávalo se, že bude existovat \cs\TeX{}95, protože předcházely verze -\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohužel, pro názorový nesoulad mezi účastníky -diskusní skupiny \uv{tzv. tvůrců \cs\TeX{}u} a pro následný absolutní -nezájem těchto účastníků přiložit ruku k~dílu, když už byla stanovena -koncepce a když jsem zveřejnil uvnitř této skupiny alfa verzi, se příprava -na verzi 95 protáhla a byla uvedena až v~roce 1996. Dokumentace se na -současnou verzi \cs\TeX{}u většinou odvolává pod číslem 95, někde se píše -\cs\TeX{}95,6. Uživatele je třeba upozornit, že mezi \cs\TeX{}em 95 a -předchozími verzemi je hodně dosti zásadních rozdílů, viz níže. - -Protože od nynější verze platí úmluva, že se jednotlivé moduly -v~\cs\TeX{}u budou opravovat průběžně, nebudou vznikat další verze s~čísly -podle ročníků. Z~toho důvodu bude asi jednodušší říkat nejnovější verzi -prostě \cs\TeX{}. Předchozí verze by se měly pro odlišení důsledně nazývat -\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 či \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jisté míry podraz -vůči uživatelům, už známe z~produktu současného \LaTeX{} teamu. Produkt se -překvapivě jmenuje \LaTeX, zatímco to, co jsme byli až dosud zvyklí -\LaTeX{}em nazývat, máme nyní pojmenovávat jako \LaTeX{}2.09. V~dalším -textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} označovat verzi \cs\TeX{}95,6. - -Žádná jiná varianta počeštění \TeX{}u by se neměla nazývat stejným jménem. -Pouze \cs TUGem oficiálně podporovaná verze má toto jméno. Totéž platí -o~formátech \TeX{}u, které jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~současné době jde -o~jména {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt -csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud například najdeme na síti \TeX{}ovský -dokument, který bude mít v~úvodním komentáři napsáno \uv{zpracovat formátem -csplain}, mělo by tím být naprosto jednoznačně řečeno, o~co jde. - - -\sub Vymezení pojmu a struktura \cs\TeX{}u -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -Název bychom měli, teď si ještě povíme, co to vlastně ten \cs\TeX{} je. -Dříve jsme měli situaci jednodušší, protože jsme většinou tento název -ztotožňovali s~oněmi devatenácti disketami pro DOS. Ovšem i při takovém -pojetí jsme se dopouštěli některých omylů a nepřesností. Třeba tvrzení, že -\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jiné tvrzení, že pod pojmem \cs\TeX{} -si představím určité seskupení nabídek realizovaných programem MNU, také -není v~pořádku. - -V~současné době, kdy s~\cs\TeX{}em pracují uživatelé různých operačních -systémů (OS), je třeba vymezit tento pojem poněkud opatrněji. - -\cs\TeX{} pro daný OS se skládá z~těchto komponent: - -\begitems \numerate -* Základ -- \TeX, makra, fonty, ovladače. Fungující pro anglický jazyk. -* Prostředky pro podporu č/s sazby závislé na OS. -* \cs-fonty. -* Makra pro sazbu v~národním prostředí a další podpora nezávislá na OS. -\enditems - -\Ad 1. Základ většinou vzniká kompilací Knuthova zdrojového textu {\tt -tex.web} do spustitelného programu pro daný OS. Totéž platí pro \mf. Dále -jsou součástí základu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra -společně s~makry dalších autorů. Například makra \LaTeX{}u. -V~neposlední řadě základ musí zahrnovat {\tt dvi} ovladač pro zobrazovací -jednotku v~daném OS, tzv. prohlížeč, a ovladače pro nejběžněji používaná -výstupní zařízení. - -Nebývá obvyklé, aby tento základ vznikl v~dílnách českých autorů. -Jako základ se používají PD instalace \TeX{}u pro daný OS. -Například pro DOS a OS/2 se používá jako základ em\TeX, pro UNIX -je použita \TeX{}ovská instalace Karla Berryho. Základ není vhodné označovat -jako součást \cs\TeX{}u ve smyslu vykonané práce autorů \cs\TeX{}u, -ovšem z~pohledu skutečnosti, že bez základu nám to nepojede, zřejmě se -bez označení \uv{součást \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme. - -Základ určuje způsob balení dalších komponent, tj. např. strukturu -použitých adresářů, způsob a typ použitého programu pro vytváření -instalačních modulů (například zip nebo tar), způsob prezentování -dokumentace a případně další náležitosti. - -\Ad 2. Abychom mohli pořizovat česky a slovensky psané dokumenty, -potřebujeme některé další prostředky, které jsou závislé na použitém OS. -Například je potřeba zodpovědět otázku, jak a zda vůbec řeší OS pořizování -zdrojových textů \TeX{}u s~národními abecedami. Jedná se třeba o~volbu -editoru a pomůcek k~pořizování textů včetně nabodeníček. Také zde -patří různé konvertory, preprocesory (třeba program vlnka), kontroly -překlepů apod. V~každém OS bude asi tato podpora na jiné úrovni. V~některém -OS můžeme mít navíc různá \uv{vylepšení}, například program MNU. - -Ačkoli se některé věci z~této oblasti dají převzít z~nabídky PD programů, -přesto je potřeba udělat v~daném OS kus samostatné programátorské -práce. Vše, co kdokoli pro svůj OS udělá, je v~projektu \cs\TeX{} vítáno. -Například pro UNIXy se v~současné době dají použít fonty v~\hbox{ISO8859-2} -zavedené do X aplikace (například editoru). V~případě Emacsu se dá vkládání -nabodeníček řešit na úrovni maker editoru. Jiná možnost je využít přepínání -tabulky Xmodmap na úrovni X serveru. Pokud například tyto softwarové -pomůcky nabídnou autoři do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme potěšeni. - -\Ad 3. V~každé instalaci \TeX{}u jsou za základní fonty považovány -Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemění skutečnost, že instalace -většinou umí pracovat s~rozsáhlým množstvím dalších, obvykle \ps{}ových, -fontů. Jako základní fonty pro českou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u -stanoveny \cs-fonty. - -\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejném formátu, jako Computer Modern fonty a -navazují na ně. Jedná se tedy o~formáty {\tt mf} a {\tt tfm}, které -jsou přenositelné na libovolný OS. - -\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazují na makra základu a na \cs-fonty. -Ve všech případech jde o~textové soubory přenositelné na libovolný OS. -Makra modifikují formáty, převzaté ze základu (například {\tt plain}, {\tt -latex}) tak, aby se v~nich místo Computer Modern fontů pracovalo -s~\cs-fonty. Dále jsou v~těchto makrech zahrnuty české a slovenské vzory -dělení slov. Výsledné formáty mají před původním názvem předponu {\tt cs}, -tj. třeba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiální názvy -formátů \cs\TeX{}u. - -Kromě maker existují další pomůcky pro českou a slovenskou sazbu, -nezávislé na OS. Uveďme například virtuální fonty v kódování -\cs-fontů, které umožňují sazbu \ps{}ovými fonty v národních jazycích. - -\medskip - -\uv{\cs\TeX{} pro jistý OS} představuje relativně samostatný celek a je -nabízen na ftp serverech v~samostatných adresářích. Rozličný může být -i způsob distribuce a způsob instalace. Tyto věci se většinou podřizují -způsobům, jaké jsou použity při instalaci základu. - -První dvě komponenty jsou závislé na operačním systému, zatímco další dvě -komponenty se v~různých OS neliší. Proto třetí a čtvrtou komponentu -nazýváme {\it jádrem\/} \cs\TeX{}u, které je ve všech OS \uv{skoro} shodné. -Slůvko \uv{skoro} v~sobě zahrnuje pouze nutné transformace textových -souborů, struktury adresářů a názvů souborů z~důvodu specifik daného OS: -máme různé konce řádků pro MAC, DOS a UNIX a některé méněcenné OS -nerozlišují velikosti písmen v~názvech souborů a mají velmi nepříjemné -omezení v~délce názvu. - -V~současné době nabízíme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Základem tohoto \cs\TeX{}u -je em\TeX{}, který je společný pro oba OS. Nad touto instalací lze použitím -balíku {\tt texwin.zip} vytvořit též podporu pro MS Windows. -Dále existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ovšem zatím jen v~plenkách. -Základem je instalace Karla Berryho. Nabízené TARy nyní obsahují jen -převedené jádro \cs\TeX{}u zabalené do struktury adresářů podle základu. -Zatím pro UNIX chybí druhá komponenta. Po jednání s~autory softu -spadajícího do druhé komponenty, se pokusím do \cs\TeX{}u pro UNIX zařadit i -jejich práci. Dále rád přivítám jakoukoli spolupráci s~uživateli Amigy, -MACu, VAXu apod. Nabízím odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a -okolí, ovšem o~operačních systémech samotných vím velmi málo. Dočkáme se -v~brzké době rozšíření \cs\TeX{}u pro další OS? - - -\sub Výhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94 -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -V~následujících dvou odstavcích si shrneme výhody a nevýhody nové verze -vzhledem ke staré. Tím odpovíme na otázku, zda má pro uživatele smysl -přecházet na novou verzi \cs\TeX{}u. -Nejvýznamnější výhody se dají shrnout do následujících -bodů. První dva body se týkají srovnání \cs\TeX{}u pro DOS, ostatní body -mají obecnější platnost. - -\begitems \numerate -* Lepší kompatibilita se současným em\TeX{}em. -* Končí (snad) problémy s~{\tt tex386} kontra různé DOSovské správy paměti. -* Je implicitně zařazeno automatické dogenerování fontů. -* Je zařazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe. -* Možnost použít \ps{}ové fonty i v~národní sazbě. -* Nové vzory dělení slov pro češtinu. -* Existuje WWW stránka s~přehledným rozdělením \cs\TeX{}u do modulů. -\enditems - -\Ad 1. V~původním balíku byl základ em\TeX{} přebrán jen částečně -a byl kompletně přebalen s~ohledem na potřeby instalace \cs\TeX{}u. Časem -se objevily dvě nevýhody. Za prvé to odporovalo požadavku autora em\TeX{}u -E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druhé, E. Mattes -mezitím přešel k~novějším verzím a dramaticky změnil adresářovou strukturu -i syntaxi konfiguračních souborů% - \footnote{*)}{Takové zásadní změny se v~em\TeX{}u odehrávají zhruba - s~frekvencí dvou let. Není to poprvé, co se s~tím setkáváme, bohužel.}. -Tím se distribuovaný \cs\TeX{} značně vzdálil od aktuální verze svého -základu a nastaly problémy. Když si někdo vzpomněl, že chce tisknout -jazykem PCL na 600\,dpi tiskárnách, nefungovalo to. Když si sehnal novější -verzi ovladače, kde byla chyba odstraněna, byl zmaten novým jazykem -konfiguračního souboru a strukturou adresářů. Teprve za cenu obrovského -úsilí spojil starý \cs\TeX{} s~novým programem do fungujícího celku. -Podobná věc platila pro bublinkové tiskárny, nové verze grafických karet -monitoru apod. Tyto věci ve starém \cs\TeX{}u podporovány nebyly a -kombinací nových ovladačů em\TeX{}u se starým \cs\TeX{}em přibývaly potíže. - -Protože lze předpokládat, že v~budoucnu dojde k~dalším změnám v~em\TeX{}u, -bude pro snadnější obnovování \cs\TeX{}u pro DOS jednodušší převzít základ -beze změn s~originálně balenými ZIPy. - -\Ad 2. Potěším všechny zoufalce, kteří chtějí s~DOSem obsloužit více -než 640\,kb paměti pomocí různých berliček, jako je {\tt emm386} a jim -podobné. To s~původní verzí em\TeX{}u nešlo moc dohromady. Současná verze -em\TeX{}u už obsahuje příslušné {\tt exe} programy (např. {\tt -tex386.exe}) ve \uv{vykuchaném} tvaru. Znamená to, že tyto programy -nemají obsluhu rozšířené paměti zahrnutu přímo v~sobě. Místo toho uvedené -programy spolupracují s~dvěma různými podpůrnými nástroji -- {\tt emx} nebo -{\tt rsx}. Nástroj {\tt emx} obsahuje původní Mattesovo pojetí práce -s~rozšířenou pamětí, zatímco {\tt rsx} dokáže spolupracovat s~{\tt emm386}. -Typ podpůrného nástroje si program vybere automaticky v~závislosti na -přítomném (nebo nepřítomném) emulátoru paměti. Důsledkem toho je, že se to -nepere s~Microsoftským pojetím obsluhy rozšířené paměti. - -Nedá se předpokládat, že problém paměti v~DOSu je navždy vyřešen. Různé -novější verze zpětně nekompatibilních obsluhovačů paměti mohou znovu -způsobit problémy. Budiž pouze útěchou, že se nemusí kvůli tomu (snad) -měnit verze programů {\tt tex386.exe} a jim podobných, ale stačí vyměnit -příslušný {\tt rsx}. Problémy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak -dlouho bude existovat DOS. Zvrácenost tohoto operačního systému spočívá v~tom, -že nechává na aplikaci, aby se sama nějak vypořádala se vstupem do -rozšířené paměti. Pokud na stejném hardware spustíte nějaký UNIX, bariéra -640\,kb přestává existovat a operační systém nabízí aplikaci tolik -virtuální paměti, kolik se konfiguruje. - -\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabíraly převážné množství distribučních disket -bitové mapy \cs-fontů pro nejrůznější tiskárny a v~nejrůznějších -velikostech. Automatické dogenerování bitmap \cs-fontů pak nebylo skoro -potřeba provádět a bylo implicitně vypnuté. Dnes se používá větší množství -typů tiskáren a větší množství fontů. Automatické dogenerování bitmap je -proto implicitně zapnuté. To má pouze tu nevýhodu, že administrátor sítě, -který instaluje \cs\TeX{} do místa zabezpečeného proti zápisu uživatelem, -musí pozměnit obsah konfiguračních souborů, aby se nově generované bitmapy -vytvářely v~místě, kam uživatel zapisovat může. Pokud se vychází z~malého -množství hotových bitových map, existuje ještě druhá nevýhoda. Tou -je skutečnost, že se na fonty zpočátku musí chvíli počkat. - -Aby byla trochu kompenzována druhá nevýhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zařazeny -knihovny bitových map pro původní čtyři typy podporovaných tiskáren, ovšem -tyto knihovny zahrnují jen nejpoužívanější minimum. Proto nejsou tak -rozsáhlé. Vše mimo tyto výchozí knihovny projde automatickým generováním. - -\Ad 4. V~nové verzi \cs\TeX{}u jsme se dočkali převedení \LaTeX{}u -\twoe{} do národního prostředí. Tento formát se nyní nazývá {\tt cslatex}. -V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navíc použít původní formát \LaTeX{} 2.09 a lze si -snadno z~nabídky vybrat, která verze \LaTeX{}u bude použita. - -Výhody nového \LaTeX{}u \twoe{} vám neřeknu, protože \LaTeX{} nepoužívám. -Kdo jej používá, zřejmě by našel celou řádku argumentů, proč přejít na -\LaTeX{} \twoe. - -\Ad 5. V~novém \cs\TeX{}u máte možnost použít základní skupinu -\ps{}ových fontů. Jsou zařazeny virtuální popisy těchto fontů ve stejném -kódování, jako \cs-fonty. Rovněž jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i -{\tt csplain}, která umožní snadné použití těchto fontů koncovému -uživateli. - -Základní skupina \ps{}ových fontů je instalována v~každém \ps{}o\-vém RIPu, -takže ji kupujete společně s~RIPem v~tiskárně. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty -v~nejbližší době též knihovny bitových map těchto fontů pro nejběžnější -tiskárny v~obvyklých rozlišeních. Potom bude možné si sazbu s~těmito -fonty prohlížet a tisknout na levných tiskárnách. V~činnosti ale nebude -automatické generování nestandardních velikostí, protože popisy kreseb -těchto fontů jsou chráněny licencí a není možné je šířit zdarma. - -Pokud použijete rastrovací mechanismus těchto fontů z~PD instalace -Ghostscriptu, tj. místo originálních a licencí chráněných fontů ve formátu -{\tt pfb} použijete volně šířené {\tt gsf}, velmi vás prosím, nevystavujte -takové dokumenty na veřejnosti. Dělali byste \TeX{}u jen ostudu. - -Je též přibalen nástroj pro vytvoření dalších virtuálních popisů -libovolných \ps{}ových fontů. Je jím program {\tt a2ac}. Pokud si tedy -koupíte \ps{}ový font ve Standard AdobeEncoding, pak máte možnost jej -použít v~české sazbě v~\TeX{}u. Doporučuje se nekupovat počeštěné varianty -těchto fontů, protože velmi často platí, že počeštěný font znamená pomršený -font. Je daleko lepší využít pro počeštění nástrojů z~\cs\TeX{}u. - -\Ad 6. V~novém \cs\TeX{}u jsou použity nové vzory dělení českých slov -od Pavla Ševečka a kol. Tyto vzory jsou podstatně lepší, než vzory dělení -z~\cs\TeX{}u 94. Slovenské vzory dělení zatím bohužel zůstaly beze -změny. Vzory dělení (české i slovenské) jsou navíc uloženy v~souborech -nezávislých na volbě kódování, tj. neovlivní případně jinou volbu vnitřního -kódování \TeX{}u a jsou snadno přenositelné do jiných OS. - -\Ad 7. Existuje WWW stránka, která informuje o~současném stavu -\cs\TeX{}u a přehledně ukazuje rozdělení jednotlivých instalací do modulů -(například instalačních ZIPů). Prostřednictvím WWW lze též zkopírovat přímo -do vašeho počítače libovolný modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory -modulů elektronickým dopisem. - - -\sub Nevýhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94 -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -\begitems \numerate -* Neexistuje snadná obnova předchozí verze na novou. -* Větší nároky na disk. -* Méně komfortní instalační procedura. -* Méně kladen důraz na DOS. -* Menší spolehlivost na rozhraních kompetencí. -* Opravy se budou dělat za chodu. -\enditems - -\Ad 1. Předchozí verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nové velmi výrazně -liší v~adresářové struktuře. Proto při přechodu na novou verzi je nutné -zcela opustit verzi starou. Chcete-li mít obě verze vedle sebe, přejmenujte -starý adresář na jiný název než {\tt emtex} a instalujte nový \cs\TeX{} vedle. -Po přejmenování staré verze bude ještě potřeba pozměnit obsah i jména -spouštěcích dávek staré verze a dále upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt -cfg\char92texset.bat}. - -\Ad 2. Protože jsme do \cs\TeX{}u zařadili kompletní em\TeX{}, -nastávají problémy s~velikostí instalace na disku. Tvůrce em\TeX{}u -Eberhard Mattes se tímto systémem intenzívně zabývá, a tak mu asi je jedno, -že jeho instalace zabírá 50\,MB. Méně jedno to je náhodnému uživateli, -který na svém disku kromě \TeX{}u chce mít plno dalších věcí a \TeX{} -považuje jen jako nezávazný experiment. - -Mattes balí do svých ZIPů skupiny software, které se paralelně doplňují. -Například {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve společném ZIPu. Nebo -dokumentace je jednak anglická a jednak německá. Až poté, co je ZIP -rozbalen na disk se tedy může začít šetřit místem vymazáním zbytečného -softu. Například vymazání všeho, co se týká OS/2, protože máme zatím jenom -DOS, případně vymazání veškeré německé dokumentace, protože raději čteme -anglicky. - -Jako kompromis byly vytvořeny tři varianty, definující množinu použitých -ZIPů pro instalaci. Nejmenší varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkční -minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se dá například vymazat vše, co patří OS/2 -a není použitelné pro DOS a dále německá dokumentace a vše se zredukuje na -13\,MB. Pokud dále problematice velmi rozumíme a víme naprosto přesně, co -budeme potřebovat a co ne, dají se ručně dále vymazávat jednotlivosti, až -dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odmažeme \LaTeX{} a necháme jen plain, -dostaneme se na hranici 5\,MB. Menší to rozhodně nikdy nebude. Protože -v~průběhu práce se budou generovat formáty a dále fonty, je rozumné pro -minimální nároky počítat obvykle s~20\,MB. Další varianty instalace \uv{{\tt -all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po řadě zhruba 38\,MB a 50\,MB. - -\Ad 3. Způsob balení Mattesových ZIPů tedy znemožnil elegantní -instalaci jen těch částí \cs\TeX{}u, které skutečně potřebujeme. Proto -nemělo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u použít analogii k~instalačnímu -programu, který známe ze starších verzí. - -\Ad 4. Až dosud byla práce autorů v~\cs\TeX{}u nejprve inspirována -jejich vlastními potřebami. Současná verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvním -balíkem, kdy jsem jako autor balíku nevytvořil toto dílo pro svou vlastní -potřebu, ale pro druhé. Cítím totiž závazek vůči uživatelům DOSu, kteří -novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potřebují. Skutečně, na -své domácí 286 zůstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, která se mi podařila -vměstnat včetně starého \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Každý, kdo má pouze -40\,MB disk ví, co to znamená \uv{disková tíseň}. Tam se prostě nová -verze nevejde a ani se nedá zkoušet. V~zaměstnání bych asi také nebyl -uživateli pochválen, kdybych přešel na novou verzi, na kterou nejsou -zvyklí. A~já osobně v~zaměstnání používám \TeX{} skoro výhradně na UNIXu. - -Důsledkem tohoto odklonu autorových potřeb od odvedené práce může být, a -pravděpodobně je, méně propracovaný a určitě méně prozkoušený balík. - -\Ad 5. Jednotlivé části \cs\TeX{}u dělají různí autoři pod různými -operačními systémy. Výsledná práce pak při opomenutí nemusí zcela zapadat -do koncepce \cs\TeX{}u a vznikají potíže na \uv{rozhraních kompetencí}. -Příkladem je současný balík {\tt cslatex}, který vytvořil Z.~Wagner a -odzkoušel pod svým operačním systémem, kterým je OS/2. Přitom zcela -ignoroval skutečnost, že v~balíku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex} -připraveny položky v~menu a dávky. Tyto dávky ovšem s~dodaným balíkem -neuměly pracovat. Vznikla otázka, zda změnit dávky nebo balík {\tt cslatex}. -Ani já, ani on, jsme neměli možnost ani chuť vyzkoušet, zda naše dílo na -sebe navazuje, protože nikdo z~nás příliš nepracuje s~DOSem. V~následující -kapitole se proto pokusím vymezit požadavky na autora modulu, co musí -udělat, aby byl modul bezproblémově zařazen do \cs\TeX{}u. - -\Ad 6. Je mi jasné, že pro uživatele nebude příliš snadné sledovat -postupný pohyb ve verzích jednotlivých modulů a jejich opravy, přestože každá -významnější změna v~\cs\TeX{}u bude zveřejněna na listu. -V~souboru {\tt zmeny.txt} přístupném jednak pomocí ftp a jednak -pomocí WWW bude přibývat podrobný záznam o~jednotlivých změnách včetně data -zanesení změny na serveru. Toto opatření, na rozdíl od skokových změn -jednou ročně, umožní autorům provádět opravy modulů v~okamžiku, kdy na to -mají náladu a chuť a já je nebudu muset nutit ke splnění časových termínů, -které podle mých zkušeností stejně neplnili. Pravda, je to poněkud méně -uživatelsky přehledné, bohužel. - - -\sub Jak zařadit nový modul -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -I~vy se můžete stát spoluautory \cs\TeX{}u. Když vytvoříte instalační modul -(například ZIP), který je v~souladu se stávající strukturou \cs\TeX{}u pro -daný OS a je jednoduše začlenitelný do stávajícího stavu, je to jedině -vítáno. Je ovšem bezpodmínečně potřeba, abyste si zkusmo instalovali -současnou verzi \cs\TeX{}u pro daný OS a na něm provedli experiment -začlenění vašeho modulu. Při tomto začlenění je potřeba zaznamenat úkony a -změny, které je nutné udělat v~souborech pocházejících z~rukou jiných -autorů. Tyto změny je pak potřeba podrobně popsat a zaslat těmto autorům. -Až je autoři začlení do svých modulů, je teprve možné nový modul začlenit do -\cs\TeX{}u. - -Příklad. Budete chtít přidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{} -pro DOS. Provedete následující: - -\begitems \numerate -* Instalujete si {\it současnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS. -* Instalujete svůj balík. -* Provedete zásahy do stávajících souborů (třeba přidání položky v~MNU). -* Odzkoušíte funkčnost instalace včetně vašeho balíku. -* Zašlete autorovi změněných souborů soupis změn (například mě zašlete - instrukci o~začlenění nové položky do {\tt cfg.mnu} a do instalačních - dávek). -* Já provedu potřebné změny a vystavím obnovený modul {\tt mnu.zip} a váš - modul {\tt gs.zip}. Také provedu změny v~instalačních dávkách, případně - v~dokumentaci. Nepočítejte s~tím, že to budu znovu zkoušet! -* Vy dáte annonci o~novém modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu - odpovídat na případné problémy a dotazy uživatelů. -\enditems - -Samozřejmostí dobře připraveného modulu je nejen správná struktura modulu -ale také dobrý a instruktivní dokumentační soubor v~češtině nebo ve -slovenštině. Také je třeba (například v~dokumentaci) rozlišit vaši práci od -práce převzaté ve formě převzatých PD programů a modul by neměl být -v~rozporu s~požadavky autorů převzatých PD programů. - -Je to dost hodně práce, ale když už takovou věc jednou uděláte pro sebe, -asi stojí za to ji zveřejnit pro druhé pod hlavičkou \cs\TeX{}u. Ušetříte -tím práci mnoha dalším lidem, kteří bohužel, jak plyne z~mých zkušeností, -vám za to ani nebudou příliš vděční. - -Zařazení některých nových modulů může být nejprve předmětem diskuse -s~autory konkurenčních produktů. Například zařadit do \cs\TeX{}u pro DOS -alternativní systém k~systému MNU může vyžadovat delší diskusi. Netvrdím, -že bych byl z~důvodu své ješitnosti zásadně proti. Asi by záleželo na -okolnostech a na projektu výsledného uspořádání modulů. - - -\sub Co s~pátou disketou -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -Kromě PD programů se v~některých komponentách \cs\TeX{}u mohou -vyskytovat i~programy vázané licencí. Takové programy pak \cs TUG -rozšiřuje podle podmínek stanovených smlouvou mezi autorem, -resp. distributorem a \cs TUGem. - -V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor překlepů, obojí pro -DOS. Od té doby k~žádným dalším nákupům ani přechodům na novější verze -nedošlo. Současné vedení \cs TUGu neinklinuje k~příliš rozsáhlé podpoře -nákupu podpůrných programů pro \TeX, zvláště pokud se jedná o~software -závislý na použitém OS. - -Zmíněný editor \cs Ed a korektor překlepů je podle smluv s~autory možné -bezplatně šířit jen pro členy \cs TUGu a není dovoleno jej distribuovat -mimo řady členské základny. Tento software je zařazen na páté disketě -v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatímco celý \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymních -ftp serverech, obsah této páté diskety z~uvedených důvodů přístupný není. - -Kolektivní členové \cs TUGu dostali v~roce 1993 celý \cs\TeX{} 93 na -disketách, včetně páté diskety. Individuální členové si pak mohli obsah -páté diskety kopírovat od kolektivních členů. Další možností je distribuce -obsahu páté diskety prostřednictvím Internetu za použití osobního -identifikačního čísla (PIN), které na požádání přidělí členovi \cs TUGu -Martin Bílý. - -V~novém \cs\TeX{}u je obsah páté diskety z~pohledu zastoupených souborů -zcela stejný jako c \cs\TeX{}u94, -ovšem ZIPy jsou zabalené s~nepatrně odlišnou strukturou. -Uvnitř ZIPu je přidán hlavní adresář {\tt emtex}, aby struktura těchto ZIPů -souhlasila se strukturou ostatních ZIPů v~instalaci. Máte-li pátou disketu -z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak stačí přebalit ZIPy do nové struktury a můžete -disketu používat i v~současném \cs\TeX{}u. Pro přebalení je v~\cs\TeX{}u -připravena dávka {\tt newcs5.bat}, kterou je možno na \uv{obnovení} -diskety použít. Upozornění: Proveďte nejprve zálohu původní diskety. - - -\sub Kde najdeme novou instalaci? -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymním přístupem -\medskip -{\tt math.feld.cvut.cz} -\medskip -\noindent v~adresáři {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~současné -době adresáře {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Přitom první dva -adresáře jsou zcela totožné (UNIXový link), protože distribuce pro DOS a -OS/2 vychází ze stejného základu em\TeX. - -Distribuce pro MS Windows je realizována jedním doplňkovým modulem {\tt -texwin.zip}, který je součástí \cs\TeX{}u pro DOS. - -Dále jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvním -je souhrn nejpodstatnějších diskusních příspěvků, týkajících se \cs\TeX{}u -na diskusní skupině {\tt cstex}. V~druhém je podrobný seznam změn včetně -data provedení změny v~jednotlivých modulech. Důvody, proč byla změna -provedena, je mnohdy možné vyčíst ze souboru {\tt diskuse.txt}. - -Při zkopírování \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporučuji uchovat si soubor {\tt -zmeny.txt}, neboť tento soubor vlastně charakterizuje verzi \cs\TeX{}u, -kterou jste si zrovna zkopírovali. Protože jsou změny prováděny \uv{za -chodu}, můžete v~budoucnu porovnat svůj soubor {\tt zmeny.txt} -s~vystavovaným a máte přehled o~rozdílech mezi vaší verzí \cs\TeX{}u a -vystavovanou. - -\cs\TeX{} je rovněž přístupný prostřednictvím WWW na - -\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip - -\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primárním serverem \cs\TeX{}u. Ostatní -ftp servery jej mohou zrcadlit. - -\cs\TeX{} pro daný OS má většinou specifický způsob instalace a mnohdy též -distribuce. Například \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 může být šířen též na -disketách 1.44\,MB. Proto je zde připravena dávka {\tt makeinst.bat}, která -z~adresáře, v~němž jsou všechny moduly pohromadě, překopíruje instalační -soubory na jednotlivé diskety s~označením CS-1 až CS-5, EM-1 až EM-7 a PK-1 -až PK-3. Tím vzniká instalační sada disket použitelná na počítačích s~DOSem -nebo OS/2. - -Pro UNIX zatím podobná věc není udělána, protože disketové médium pro UNIX -nebývá zcela obvyklé a instalační TARy základu daleko přesahují kapacitu -jedné diskety. - -\end |