diff options
| author | Karl Berry <karl@freefriends.org> | 2005-12-29 00:21:53 +0000 |
|---|---|---|
| committer | Karl Berry <karl@freefriends.org> | 2005-12-29 00:21:53 +0000 |
| commit | 0d5f68998e0af490bbfdeb67a5dada34c034c8b0 (patch) | |
| tree | c2c17237740ac800ba04e84071c8dab10148f617 /Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html | |
| parent | 0f9fdf5c7a9303ad1ea935f55c0182143298fd10 (diff) | |
doc/b-d
git-svn-id: svn://tug.org/texlive/trunk@15 c570f23f-e606-0410-a88d-b1316a301751
Diffstat (limited to 'Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html')
| -rw-r--r-- | Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html | 756 |
1 files changed, 756 insertions, 0 deletions
diff --git a/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html b/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html new file mode 100644 index 00000000000..34762a8d5dd --- /dev/null +++ b/Master/texmf-doc/doc/czechslovak/cstug/csfaq/sectB.html @@ -0,0 +1,756 @@ +<HTML> +<HEAD> +<META HTTP-EQUIV="Content-Type" content="text/html; charset=iso-8859-2"> +<TITLE>Původ</TITLE> +<STYLE TYPE="text/css"> +<!-- + ol.section li { font-size:large;font-weight:bold;margin-top:1em; } + ul.question li { font-size:medium;font-weight:normal;margin-top:.2em; } +--> +</STYLE> +</HEAD> +<BODY BACKGROUND="images/back_narrow.gif" +BGCOLOR="#ffffff" +TEXT="#000000" +LINK="#900000" +ALINK="#C14242" +VLINK="#D30000"> +<TABLE BORDER=0> +<TR><TD width=30> </TD> +<TD><TABLE width="100%" BORDER=0> +<TR><TD valign="middle" align="center"><FONT SIZE="+2"><B>Původ</FONT></TD><TD align="right"> +<a href="http://www.cstug.cz/"><IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"></a><BR> +</TD></TR></TABLE></TD></TR> +<TR><TD></TD><TD></TD></TR> +<TR><TD></TD><TD><HR></TD></TR> + <TR><TD></TD><TD> + <P> + +<P> +TeX je sázecí systém napsaný Donaldem E. Knuthem, který v úvodu ke své +knize o TeXu +(viz <A HREF="sectC.html#Q-books">Knihy o TeXu a příbuzná literatura</A>) +řekl, že TeX je +<EM>„určený pro tvorbu hezkých knih — a + obzvlášť knih obsahujících spoustu matematiky“</EM>. + +<P> +Knuth je emeritním profesorem počítačového programování na Standfordské +univerzitě v Kalifornii, USA. První verzi TeXu vyvinul v roce 1978, aby se +vyspořádal s revizí své knihy <EM>The Art of Computer Programming</EM>. Tato idea +se osvědčila a Knuth vyprodukoval v roce 1982 druhou verzi, která je základem +toho, co používáme dnes. + +<P> +Knuth vytvořil k napsání TeXu systém +„dokumentovaného programování“ +<A HREF="#Q-Q-TeXwhat-f-3">[<FONT SIZE="-1"><SUP>3</SUP></FONT>]</A> +a dokumentovaný zdrojový kód TeXu poskytl k volnému užívání spolu +s programy pro zpracování zdrojového textu (<CODE>web</CODE>) do něčeho, co +lze zpracovat překladačem, a do něčeho, co se dá vytisknout. Činnost +TeXu není nikdy zahalena tajemstvím. Mimoto systém WEB poskytuje +mechanismus, jak implementovat TeX na nových operačních systémech a +počítačích. V zájmu zachování důvěry k různým implementacím dodal Knuth +testovací soubor, podle kterého lze posuzovat věrnost dané implementace +systému TeX (tzv. trip-trap test). TeX a jeho dokumenty jsou tak +velmi dobře přenositelné. + +<P> +TeX je makroprocesor, který nabízí svým uživatelům mocné programovací +schopnosti. Z tohoto důvodu je TeX sám o sobě pěkně složitá potvora, se +kterou bychom se museli potýkat, a tak Knuth napsal balík maker pro použití +s TeXem nazývaný <CODE>plain</CODE> TeX. <CODE>plain</CODE> TeX je minimální +množina maker, která lze efektivně použít s TeXem, společně s několika +demonstrativními verzemi příkazů na vyšší úrovni (které je lepší považovat +za vzory, než je používat tak jak jsou). Když člověk řekne, že +„programuje v TeXu“, většinou tím myslí, že programuje v <CODE>plain</CODE> +TeXu. + +<P> +<P><A NAME="Q-texpronounce"><HR><H3>Jak mám vyslovovat „TeX“</H3></A> + +<P> +Písmeno `X' znamená řecké písmenko +chí, +a anglickými mluvčími je vyslovováno buď trochu jako `ch' ve slově +„loch“ +([x] v IPA +<A HREF="#Q-Q-texpronounce-f-4">[<FONT SIZE="-1"><SUP>4</SUP></FONT>]</A>) +nebo jako `k'. Rozhodně není vyslovováno jako `ks'. +V českém a slovenském jazyce se většinou používá + výslovnost [tech]. + +<P> +<P><A NAME="Q-MF"><HR><H3>Co to je METAFONT</H3></A> + +<P> +METAFONT byl napsán Knuthem jako souputník TeXu. Zatímco TeX definuje +rozložení znaků na stránce, METAFONT definuje tvary znaků (glyfy) a vztahy +mezi nimi. +METAFONT přesně vymezuje velikosti glyfů a grafický rastr k jejich +reprezentaci. Informaci o velikosti glyfů využívá TeX, zatímco rastr +využívají programy, které produkují tisknutelný výstup, což je další +zpracování toho, co vyprodukuje TeX. + +<P> +Jazyk METAFONTu pro definici fontu dovoluje vyjádřit několik věcí: za prvé +(ovšem) geometrické tvary glyfů, za druhé vlastnosti tiskového zařízení, +pro které je určen výstup, a za třetí, „meta“-informaci, pomocí které lze +rozlišit různé velikosti stejného fontu nebo rozdíly mezi dvěma fonty, které +patří do stejné (nebo příbuzné) rodiny. + +<P> +Knuth (a ostatní) navrhli velmi mnoho fontů s použitím METAFONTu, ale návrh +fontů pomocí METAFONTu je mezi uživateli rozšířen mnohem méně, než psaní +TeXovských maker. Dokonalý uživatel TeXu nicméně potřebuje vědět +o METAFONTu a být schopný spouštět METAFONT ke generování vlastních souborů +s fonty v různých velikostech a rozlišeních. + +<P> + +<P> +<P><A NAME="Q-MP"><HR><H3>Čo je to METAPOST</H3></A> + +<P> +METAPOST je systém, ktorého jazyk je veľmi podobný METAFONTu až na to, +že jeho výstup je PostScript a nie bitové mapy. METAPOST je silný +jazyk pre kreslenie obrázkov do dokumentov, ktoré budú tlačené na +PostScriptovej tlačiarni. Poskytuje prístup ku všetkým možnostiam +PostScriptu a umožňuje spojenie textu a obrázkov. (D. Knuth povedal, že +nepoužíva nič iné na kreslenie diagramov, keď píše nejaké texty.) + +<P> +Aj keď PDFLaTeX bežne nevie spracovať postscriptovú grafiku, výstup METAPOSTu +je dostatočne jednoduchý, takže ho PDFLaTeX môže spracovať priamo použitím +kódu vypožičaného z CONTeXtu (viď +Otázku <A HREF="sectL.html#Q-pdftexgraphics">Importovaná grafika v PDFLaTeXu</A>). + +<P> +Veľká časť zdrojového kódu METAPOSTu bola s povolením D. Knutha +kopírovaná z METAFONTu. + +<P> +Pre METAPOST existuje mailing list, prihlásiť sa môžete cez NTG +<EM>mailman</EM> rozhranie na <A HREF="http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost"><CODE>http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost</CODE></A> + +<P> +<P><A NAME="Q-triptrap"><HR><H3>Ako si môžem byť istý, že je to skutočne TeX?</H3></A> + +<P> +TeX (tiež METAFONT a METAPOST) sú napísané v programovacom jazyku Web +(viď Otázku <A HREF="sectI.html#Q-lit">Co je dokumentované programování</A>), ktorý je navrhnutý prenositeľným na mnoho systémov. +Ako je potom kontrolovaná nová verzia TeXu? + +<P> +Každý rozumný človek implementujúci softvér má samozrejme vlastnú sadu testov +na kontrolu svojho softvéru. Tí, čo portujú TeX a príbuzné programy na iné +platformy, naozaj takúto kontrolu uskutočňujú. + +<P> +Knuth poskytuje „test konformity“ pre TeX (<CODE>trip</CODE>) a METAFONT +(<CODE>trap</CODE>). Sám tieto testy charakterizuje ako „mučivé“. Nie sú stavané +na kontrolu bežných vecí, ktoré overia bežné dokumenty a fonty, ale +na vyhľadávanie malých odchýlok od hlavnej cesty kódom TeXu. Pre bežného +čitateľa sú nezrozumiteľné. + +<P> +Keď implementácia TeXu prešla testom <CODE>trip</CODE> alebo implementácia +METAFONTu prešla testom <CODE>trap</CODE>, môže byť rozumným spôsobom distribuovaná +ako fungujúca verzia. + +<P> + +<P> +<P><A NAME="Q-LaTeXwhat"><HR><H3>Co je to LaTeX</H3></A> + +<P> +LaTeX je balík maker TeXu napsaný Leslie Lamportem, který +představuje systém pro zpracování dokumentu. LaTeX dovoluje popsat +strukturu dokumentu pomocí značkování tak, aby uživatel nebyl nucen +přemýšlet o výsledném vzhledu. S použitím dokumentových tříd a +přídavných balíků může být tentýž dokument vysázen v mnoha různých +podobách. + +<P> +Lamport říká, že LaTeX +„představuje vyváženost mezi funkčností a snadností použití“. +Toto se objevuje jako nepřetržitý konflikt vedoucí +k potřebě článků podobných tomuto: LaTeX může splnit většinu +uživatelských požadavků, ale vědět jak není jednoduché. + +<P> +<P><A NAME="Q-LaTeX2ewhat"><HR><H3>Co je to LaTeX 2e</H3></A> + +<P> +Poslední Lamportova verze LaTeXu (LaTeX 2.09 z roku +1992) byla o dva roky později nahrazena novou verzí (LaTeX 2e) +napsanou skupinou pro tvorbu tohoto systému (viz +Otázku <A HREF="sectT.html#Q-LaTeX3">Projekt LaTeX3</A>). LaTeX 2e je nyní jediná snadno dostupná +verze LaTeXu. Spojuje dohromady několik proudů +jeho vývoje. Velikost této verze se proti LaTeXu 2.09 poněkud +zvýšila, což je však vzhledem k získané kontinuitě a stabilitě oproti +tomu, co tým původně očekával, zanedbatelné. LaTeX 2e je částečně +kompatibilní s některými staršími verzemi – například většina souborů +napsaných pro LaTeX 2.09 funguje i v LaTeXu 2e (i když v poněkud +redukovaném provedení). Rozdíly mezi oběma verzemi LaTeXu jsou popsány +v sérii „průvodcovských“ souborů, které jsou dostupné v každé +distribuci LaTeXu. Nejzajímavější z těchto souborů jsou dostupné na +adrese +<A HREF="http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide"><CODE>http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide</CODE></A>, ty +popisují hlavně rozdíly viditelné běžným uživatelům LaTeXu. + +<P> +<P><A NAME="Q-LaTeXpronounce"><HR><H3>Jak mám vyslovovat „LaTeX“, „LaTeX 2e“</H3></A> + +<P> +Lamport nikdy nedoporučil, jak sa má vyslovovat LaTeX, ale mnoho lidí jej +vyslovuje `La TeX' nebo snad `LejTeX' (kde TeX je +vyslovován jako +samotný program, viz <A HREF="sectB.html#Q-texpronounce">Jak mám vyslovovat „TeX“</A>). + +<P> +O písmenku `epsilon' v LaTeX 2e se předpokládá, že bude naznačovat +malé zlepšení starého LaTeXu 2.09. Nicméně většina lidí vyslovuje toto +jméno jako `LaTeX-dvě-é'. + +<P> +<P><A NAME="Q-useTeX"><HR><H3>Mám používat <CODE>plain</CODE> TeX nebo LaTeX</H3></A> + +<P> +Na tuto otázku neexistuje přímá odpověď. Mnoho lidí nedá dopustit na <CODE>plain</CODE> +TeX a s jeho použitím produkuje velmi obdivuhodné dokumenty (Knuth je +samozřejmě příkladem). Ale stejně tak mnoho lidí rádo přenechá rozhodování o +designu někomu jinému a přistoupí na malou ztrátu flexibility výměnou za +ušetření duševního výkonu. + +<P> +Úvahy kolem tohoto tématu mohou vyvolat vášnivé diskuse, aniž by vnesly do +této věci jasno. Nejlepší je zjistit, co používají ti okolo, a jít s davem. +Později se člověk vždycky může přiklonit k něčemu jinému. Nemá cenu se tím +trápit. + +<P> +Jestliže připravujete rukopis pro vydavatele nebo časopis, zeptejte se, +jaké značkování se požaduje, ještě předtím, než vyvinete svoje vlastní. +Mnoho velkých vydavatelů vyvinulo své vlastní LaTeXovské styly pro +časopisy a knihy a trvají na tom, aby se autoři jejich značkování pevně +drželi. + +<P> +<P><A NAME="Q-LaTeXandPlain"><HR><H3>Aký je vzťah medzi LaTeXom a <CODE>plain</CODE> TeXom?</H3></A> + +<P> +LaTeX je program napísaný v programovacom jazyku TeX (v tomto zmysle je +každý LaTeXovský dokument tiež program, ktorý beží „v LaTeXu“). + +<P> +<CODE>plain</CODE> TeX je taktiež program napísaný v jazyku TeX. + +<P> +Oba existujú, pretože písanie dokumentov v TeXu by znamenalo +znovu vynaliezať koleso pre každý dokument. Oba slúžia hlavne na spríjemnenie +tvorby dokumentov, pričom LaTeX poskytuje v tomto smere oveľa väčšiu pomoc. + +<P> +LaTeX má blízko k označeniu nadmnožina <CODE>plain</CODE> TeXu. Mnoho dokumentov +<CODE>plain</CODE> TeXu bude s drobnými zmenami fungovať v LaTeXu (aj keď niektoré +budú vyžadovať podstatne viac zmien). + +<P> +Interpretácia každého TeXovského/LaTeXovského programu zahŕňa dátové +elementy, ktorých má LaTeX viac než <CODE>plain</CODE> TeX. Výsledkom je, že ich +mapovanie z LaTeXu do <CODE>plain</CODE> TeXu je oveľa menej jasné, než v opačnom +smere. + +<P> +<P><A NAME="Q-ConTeXtWhat"><HR><H3>Co to je CONTeXt?</H3></A> + +<P> +CONTeXt je balík maker vytvořený Hansem Hagenem původně sloužící +potřebám holandské firmy Pragma. K jeho vytvoření vedly prakticky stejné +důvody jako ke vzniku LaTeXu, avšak (protože je mladší) odráží více +modernějších trendů značkování, atd. Zvláště CONTeXt umožňuje +přizpůsobit značkování mateřskému jazyku (v současné době jsou nabízeny +moduly pro holandštinu, angličtinu a němčinu). Do CONTeXtu je +integrována i možnost hypertextového značkování podobně jako v PDFTeXu +(viz Otázku <A HREF="sectT.html#Q-pdftexprj">Projekt PDFTeX</A>). Základní instalace používá rozšíření +PDFTeXu i e-TeXu (viz Otázku <A HREF="sectT.html#Q-NTS">Projekt <I>NTS</I></A>) a vylepšuje jejich +používání. CONTeXt nemá zatím tak velkou vývojářskou komunitu jako +LaTeX, ale zdá se, že jeho aktivní vývojáři mají ohromnou energii. +Můžete si ho zkusit zkopírovat z <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/context">context</A>. + +<P> +<P><A NAME="Q-AMSpackages"><HR><H3>Co to jsou AMS balíky (AMSTeX, atd.)</H3></A> + +<P> +AMSTeX je TeXovský balík maker původně napsaný Michaelem Spivakem pro +Americkou matematickou společnost (AMS) během let 1983 – 1985. Je popsán +v knize <EM>The Joy of TeX</EM> od Michaela D. Spivaka (druhé vydání, AMS, +1990, ISBN 0-821-82997-1). Je založen na <CODE>plain</CODE>TeXu, ale poskytuje +mnoho možností pro tvorbu, které vypadají více profesionálně a méně +zatěžují autory. Věnuje se pozornost jemnějším detailům nastavování +velikosti a umísťování, na které dbají vydavatelé matematické literatury. +Je brán ohled na víceřádkové samostatně sázené rovnice, číslování rovnic, +tečky, matice, dvojité akcenty, víceúrovňové indexování, konrolu +syntaxe (rychlejší zpracování při počátečních průchodech TeXu pro +kontrolu chyb), a jiné věci. + +<P> +Jakmile LaTeX získal na popularitě, autoři chtěli posílat AMS články +v LaTeXu, a tak AMS vyvinula AMSLaTeX. Ten zahrnuje LaTeXovské +balíky a třídy a nabízí autorům většinu schopností AMSTeXu. + +<P> +<P><A NAME="Q-LAMSTeX"><HR><H3>Co je to LAMSTeX</H3></A> + +<P> +LAMSTeX byl spojením AMSTeXu a LaTeXu od Michaela Spivaka. Jeho +silné stránky jsou: +<UL> + <LI> balík pro komutativní diagramy, který produkuje velmi uspokojivý +výstup; + <LI> samostatný program <EM>dvipaste</EM> pro přípravu složitých tabulek +odděleně od hlavního dokumentu (čímž se předejde problémům s překročením +kapacity hlavní paměti TeXu); + <LI> rozsáhlá kontrola na uživatelské úrovni týkající se formátování +automaticky generovaných čísel. +</UL> + +<P> +Nicméně LAMSTeX se objevil v době, kdy byl vydán AMSLaTeX, a tak se +LAMSTeX nikdy skutečně neuchytil. + +<P> +<P><A NAME="Q-eplain"><HR><H3>Co je to Eplain</H3></A> + +<P> +Balík maker Eplain rozšiřuje a doplňuje definice v <CODE>plain</CODE> TeXu. +Eplain +není zamýšlen k tomu, aby poskytoval „generické typografické nástroje“, +tak jako to činí LaTeX nebo Texinfo (viz <A HREF="sectB.html#Q-texinfo">Co je to Texinfo</A>). +Namísto toho poskytuje definice, které mají být užitečné bez ohledu na +příkazy vyšší úrovně, které se vlastně používají při přípravě rukopisu. + +<P> +Např. Eplain nemá příkaz <CODE>\section</CODE>, který by sázel záhlaví oddílů +„vhodným“ způsobem, tak jako <CODE>\section</CODE> v LaTeXu. Filosofie +Eplainu je, že někteří lidé budou vždy potřebovat nebo chtít jít za +názor tvůrce makra na to, co je „vhodné“. Taková konzervovaná makra jsou +dobrá — dokud je člověk ochoten akceptovat výsledný výstup. Pokud výsledek +není vyhovující, nebo se člověk pokouší o jiný formát, narazí na těžkosti. + +<P> +Na druhé straně, takřka všichni by uvítali takové možnosti, +jako je vytváření křížových +referencí návěštími tak, aby nebylo třeba dávat skutečná čísla stránek do +rukopisu. Karl Berry, autor Eplainu, říká, že neví o žádných +obecně dostupných balících maker, které by nevnucovaly jejich typografický +styl autorovi a přesto poskytovaly takové možnosti. + +<P> +<P><A NAME="Q-Lollipop"><HR><H3>Co je to Lollipop</H3></A> + +<P> +Lollipop je balík maker napsaný Victorem Eijkhoutem. Byl použit při přípravě +knihy <EM>„TeX by Topic</EM>“ +(viz <A HREF="sectC.html#Q-books">Knihy o TeXu a příbuzná literatura</A>). +Manuál o něm říká: + +<P> +<P> +<P> + Lollipop je „usnadněný TeX“. Lollipop je balík maker, který funguje + jako nástroj pro psaní TeXovských maker. Bylo mým úmyslem udělat psaní + maker tak jednoduché, aby implementace zcela nového vzhledu dokumentu + v TeXu se stala záležitostí méně než hodiny pro průměrný dokument a aby + byla úkolem, který by mohl být vykonán někým, kdo má pouze velmi základní + znalosti programování v TeXu. + +<P> + Lollipop je pokusem zpřístupnit formátování strukturovaného textu pro + prostředí, ve kterých předtím mohly být používány pouze WYSIWYG balíky, + protože přizpůsobení vzhledu dokumentu je s nimi o mnoho jednodušší než + s tradičními TeXovskými balíky maker. +</P> + +<P> + +<P> + +<P> +<P> +Manuál pokračuje rozpravou o ambicích +„získat část trhu LaTeXu“. Je to +velmi důmyslný balík, ale je pozorovatelný určitý náznak +přebírání z LaTeXu... +Článek o Lollipopu vyšel v TUGboatu 13(3), 1992. + +<P> +<P><A NAME="Q-texinfo"><HR><H3>Co je to Texinfo</H3></A> + +<P> +Texinfo je dokumentační systém, který používá jeden zdrojový soubor +k vytváření on-line informace i tištěného výstupu. Namísto psaní dvou +různých dokumentů, jednoho pro on-line help a druhého pro tištěný manuál, je +třeba napsat pouze jeden zdrojový soubor dokumentu. Když je práce +revidována, je potřeba revidovat pouze jeden dokument. Je možné číst on-line +informaci, známou jako „soubor Info“, pomocí programu Info pro čtení +dokumentace. Podle konvence jména zdrojových souborů Texinfo končí +s příponou <CODE>.texi</CODE> nebo <CODE>.texinfo</CODE>. Je možné psát a formátovat Texinfo soubory +do Info souborů v GNU <EM>emacs</EM>u a číst je pomocí zabudovaného Info +prohlížeče. Pokud není k dispozici <EM>emacs</EM>, je možné formátovat +Texinfo soubory do Info souborů pomocí programu <EM>makeinfo</EM> a číst +je pomocí programu <EM>info</EM>. + +<P> +Množina TeXovských maker pro formátování Texinfo souborů je dostupná +v <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/macros/texinfo">texinfo-macros</A> + +<P> +<P><A NAME="Q-TeXfree"><HR><H3>Je-li TeX tak dobrý, jak to, že je volně šiřitelný</H3></A> + +<P> +Je volně šiřitelný z rozhodnutí jeho autora D. Knutha. Nicméně podle +všeho Knuth není zrovna šťastný, že ostatní sklízejí peníze za to, že +poskytují služby a produkty založené na TeXu. Některé hodnotné +nástroje a balíky týkající se TeXu jsou pod ochranou autorských práv +podle tzv. GNU General Public Licence („Copyleft“), ale TeX sám +takto chráněn není. + +<P> +Jsou k dostání komerční verze TeXu. Některé uživatele uklidňuje, pokud +mají placenou podporu. Navíc některé komerční implementace mají schopnosti, +které volně šiřitelné verze nemají. (Ale platí to i naopak: některé volně +šířené implementace nabízejí věci, které žádná komerční neumí.) + +<P> +Obvykle tento článek nepopisuje komerční +verze. +Otázka <A HREF="sectF.html#Q-commercial">Komerční implementace TeXu</A> +podává přehled hlavních dodavatelů. + +<P> + +<P> +<P><A NAME="Q-texfuture"><HR><H3>Jaká je budoucnost TeXu</H3></A> + +<P> +Knuth prohlásil, že už nebude TeX dále vyvíjet. Chce pouze opravovat +všechny chyby, o kterých se dozví (ačkoliv těchto chyb je málo). Toto +rozhodnutí udělal krátce poté, co byla vydána verze TeXu 3.0. Při každém +dalším vydání, ve kterém jsou opraveny některé chyby, je číslo verze +doplněno o jednu další číslici tak, že konverguje +k číslu pi. +V době vzniku tohoto dokumentu byla aktuální verze 3,14159. Knuth +chce, aby po jeho smrti byl TeX zmrazen na verzi +pi +Po tomto okamžiku +už nesmějí být prováděny žádné další změny v Knuthově zdrojovém kódu. +(Podobné pravidlo je aplikováno na METAFONT. Jeho číslo verze konverguje +k číslu e.) + +<P> +Existují projekty (některé z nich jsou dlouhodobé, +viz např. Otázky <A HREF="sectT.html#Q-LaTeX3">Projekt LaTeX3</A> +a <A HREF="sectT.html#Q-SGML">Užití TeXu k sazbě z SGML souborů</A>) na vybudování od základu nového +balíku maker založeného na TeXu. Pro ještě delší časové období existují +různé projekty na vybudování <EM>následovníka</EM> TeXu. Viz +Otázky <A HREF="sectT.html#Q-omega">Projekt Omega</A> a <A HREF="sectT.html#Q-NTS">Projekt <I>NTS</I></A>. + +<P> +<P><A NAME="Q-notWYSIWYG"><HR><H3>Prečo nie je TeX WYSIWYG systém?</H3></A> + +<P> +WYSIWYG je marketingový výraz („What you see is what you get“ - +„Čo vidíte, to dostanete“) pre určitý druh textových procesorov. WYSIWYG +systémý charakterizujú 2 tvrdenia: píšete to, čo chcete tlačit, a to, čo vidíte +na obrazovke pri písaní, má veľmi blízko tlačenej podobe textu. + +<P> +Jednoduchou odpoveďou na otázku je, že TeX vznikol dávno pred týmto výrazom. +Prečo sa však neudialo nič, čo by tento „zázračný textový procesor“ +prispôsobilo modernému vnímaniu? + +<P> +Existujú dve odpovede: jednoduché veci <EM>boli</EM> spravené (ale neovládli +svet TeXu) a existujú filozofické dôvody, prečo pre TeX nie je +WYSIWYG systém vhodný (komplexnosť TeXu takmer znemožňuje získat +ekvivalent TeXovského výstupu bez spustenia TeXu). + +<P> +Systém poskytujúci „WYSIWYG prostredníctvom TeXu“ vzišiel z projektu +VorTeX: pár pracovných staníc Sunu pracovalo v tandeme, jedna sa starala +o používateľské rozhranie, kým druhá bola vyťažená spracovávaním výslednej +sadzby na pozadí. VorTeX bol na svoju dobu obdivuhodný projekt, ale +kombinácia pracovných staníc mala oveľa menší výkon než súčasný priemerný +osobný počítač a kód projektu sa ukázal byť neprenositeľný (nikdy sa +neuskutočnila posledná veľká zmena verzie TeXu na verziu 3). Moderné sytémy +s podobným prístupom sú „Lightning Textures“ (rozšírenie pôvodného TeX +systému pre systém Macintosh od Blue Sky) a Scientific Word (môže spolupracovať +so systémom počítačovej algebry). Oba tieto systémy sú komerčne dostupné (viď +Otázku <A HREF="sectF.html#Q-commercial">Komerční implementace TeXu</A>). + +<P> +Táto otázka začala posledné roky priťahovať pozornosť vývojárov TeXu +a v súčasnosti prebiehajú práce na viacerých projektoch zaoberajúcich sa +problémom TeXovského prostredia pre prípravu dokumentov +(viď <A HREF="sectT.html#Q-WYGexpts">TeXovské prostredie prípravy dokumentov</A>). + +<P> +TeXovský svet dlho blokoval myšlienku WYSIWYG. Okrem jednoduchej arogancie +(„my sme dobrí, my to nepotrebujeme“) existuje koncepčný rozdiel medzi +modelom sveta „word-processor“ programov a modelom podľa programov LaTeX +a CONTeXt — nápad „značkovania“. „Čisté“ značkovanie vyjadruje +logický model dokumentu, kde každy objekt je značkovaný podľa toho, čo +predstavuje, a nie podľa toho, ako má vyzerať. Výzor je odvodený z vlastností +daného typu objektu. Pri správnom použití predstavuje značkovanie cennú pomoc +pre opätovné použitie dokumentov. + +<P> +Zavedené WYSIWYG systémy pokladajú interpretovanie takýchto štruktúrovaných +značiek za zložité. Značkovanie sa však z dvoch dôvodov <EM>začína</EM> vyskytovať +v zozname požiadaviek zo strany komerčného sveta: značkovanie pomáha na dokument +aplikovať štýly (komerční použivatelia sú posadnutí jednotnosťou štýlov) +a čoraz viac prenikajúce používanie úložných formátov odvodených z XML si +to vyžaduje. + +<P> +Rovnaké výzvy musia byť adresované aj schémami pre TeX-ovskú podporu prípravy +dokumentov, takže pozorujeme určitý stupeň konfluencie požiadaviek dvoch +komunít. + +<P> +<P><A NAME="Q-TUG"><HR><H3>Co je to TUG a TUGboat</H3></A> + +<P> +TUG je zkratka za TeX Users Group (česky skupina uživatelů TeXu). +TUGboat je název hlavního časopisu organizace TUG, který osahuje užitečné články o TeXu a METAFONTu. TUG rovněž +vydává pro členy noviny TeX and TUG News, každý rok organizuje +konferenci, provádí školicí kursy, prodává většinu knih věnovaných TeXu a +distribuuje na disketách TeXovský software pro mikropočítače. TUG má +Technickou Radu (Technical Council) pro koordinaci činností kolem TeXu +(Viz Otázku <A HREF="sectB.html#Q-TUGTC">Technické pracovní skupiny TUGu</A>). + +<P> +Webovská stránka TUGu je cenným zdrojem informací týkajících se TeXu, +jako jsou TeXovský software a seznamy dodavatelů TeXu a TeXovských +konzultantů. Na stránku si také pomalu nacházejí svou cestu články +z <I>TUGboat</I>u. + +<P> + +<P> +Dotazy mohou být směrovány na: +<P> + TeX Users Group<BR> + 1466 NW Front Avenue, Suite 3141<BR> + Portland, OR 97209<BR> + USA<BR> + Tel: (+1) 503-223-9994<BR> + Fax: (+1) 503-223-3960<BR> + E-mail: <A HREF="mailto:tug@tug.org"><I>tug@tug.org</I></A><BR> + Web: <A HREF="http://www.tug.org/"><CODE>http://www.tug.org/</CODE></A><BR> + CTAN: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/tug">tug</A> +</P> + +<P> +<P><A NAME="Q-othergroups"><HR><H3>Jsou také národní skupiny uživatelů TeXu</H3></A> + +<P> +Následující skupiny publikují informace z jejich členské základny +elektronicky v archívech CTANu: + +<P> +<P> + DANTE, Deutschsprachige Anwendervereinigung TeX e.V.<BR> + Postfach 10 18 40<BR> + D-69008 Heidelberg<BR> + Germany<BR> + Tel: (+49) 06221 2 97 66<BR> + Fax: (+49) 06221 16 79 06<BR> + E-mail: <A HREF="mailto:dante@dante.de"><I>dante@dante.de</I></A><BR> + Web: <A HREF="http://www.dante.de/"><CODE>http://www.dante.de/</CODE></A><BR> + CTAN: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/dante">dante</A> +</P> +<P> +<P> + GUTenberg,<BR> + BP 10,<BR> + 93220 Gagny principal,<BR> + France<BR> + <A HREF="mailto:gut@irisa.fr"><I>gut@irisa.fr</I></A><BR> + Web: <A HREF="http://www.gutenberg.eu.org"><CODE>http://www.gutenberg.eu.org</CODE></A><BR> + CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/gut">gut</A> +</P> +<P> +<P> + NTG <BR> + Postbus 394, 1740AJ Schagen,<BR> + The Netherlands<BR> + E-mail: <A HREF="mailto:ntg@ntg.nl"><I>ntg@ntg.nl</I></A><BR> + Web: <A HREF="http://www.ntg.nl"><CODE>http://www.ntg.nl</CODE></A><BR> + CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/ntg">ntg</A> +</P> +<P> +<P> + UK TeX Users' Group,<BR> + c/o Peter Abbott,<BR> + 1 Eymore Close,<BR> + Selly Oak,<BR> + Birmingham B29 4LB<BR> + UK<BR> + Tel: (+44) 0121 476 2159<BR> + E-mail: <A HREF="mailto:UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk"><I>UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk</I></A><BR> + Web: <A HREF="http://www.tex.ac.uk/UKTUG"><CODE>http://www.tex.ac.uk/UKTUG</CODE></A><BR> + CTAN details: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/uktug">uktug</A> +</P> + +<P> +Seznam všech známých skupin uživatelů je hledejte v dokumentu +<A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/">CTAN</A>: <A HREF="ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN/usergrps/info/usergrps.tex">usergrps-list</A>, +informace o CSTUGu viz Otázku <A HREF="sectV.html#Q-cstug">Co je to CSTUG</A>. + +<P> +<P><A NAME="Q-TUGTC"><HR><H3>Technické pracovní skupiny TUGu</H3></A> + +<P> + <A HREF="sectB.html#Q-TUG">Co je to TUG a TUGboat</A> +má autonomní Technickou Radu, která dohlíží na několik pracovních skupin +spolupracujících na společném zájmu TeXového společenství. Rada má tři +členy, kteří mají spojení s vedoucími každé +pracovní skupiny. Každá skupina si určuje svoje vlastní pracovní metody i +členství a kdokoliv se zájmem spolupracovat může kontaktovat vedoucího. +Návrhy na nové skupiny mají být adresovány na +<A HREF="mailto:tech-council@tug.org"><I>tech-council@tug.org</I></A>. Seznam všech aktuálních skupin naleznete +na adrese <A HREF="http://tug.org/committees.html"><CODE>http://tug.org/committees.html</CODE></A>. + +<P> +Následuje stručný přehled aktivních skupin: + +<P> +<UL> + <LI><B>WG-92-00 (IRP-TWG)</B> +<EM>Nezávislý výzkumný projekt TWG.</EM><BR> +Pro uznání důležitých projektů nezávislých na TUGu, ale týkajících se +celé TeXové obce. + +<P> +Kontakt: Alan Hoenig (<A HREF="mailto:ajhjj@cunyvm.cuny.edu"><I>ajhjj@cunyvm.cuny.edu</I></A>) + +<P> + <LI><B>WG-92-01</B> + <EM>Rozšířené kódování matematických fontů v TeXu.</EM><BR> +Pro vytváření standardů na kódování matematických fontů, které se používají +v TeXovských systémech. + +<P> +Kontakt: Barbara Beeton (<A HREF="mailto:bnb@math.ams.org"><I>bnb@math.ams.org</I></A>) + +<P> + <LI><B>WG-92-03</B> +<EM>Vícejazyčné dokumenty.</EM><BR> +Primárním účelem této pracovní skupiny je získat pro TeXovské systémy +konzistentní prostředky pro implementaci, přístup a popis fontů, pravidel +pro slitky, dělících vzorů a jiných speciálních požadavků na danou +lingvistickou skupinu. + +<P> +Kontakt: Yannis Haralambous +(<A HREF="mailto:Yannis@pobox.com"><I>Yannis@pobox.com</I></A>) + +<P> + <LI><B>WG-92-04</B> +<EM>TeX pro postižené.</EM><BR> +Primárním účelem této pracovní skupiny je fórum pro ty, kteří se +zajímají o používání a/nebo vylepšení TeXu, aby uspokojili potřeby lidí +se zrakovou nebo jinou vadou. + +<P> +Kontakt: T.V. Raman (<A HREF="mailto:raman@adobe.dec.com"><I>raman@adobe.dec.com</I></A>) + +<P> + +<P> + <LI><B>WG-92-05</B> +<EM>Směrnice pro archív TeXu.</EM><BR> +Účelem této technické pracovní skupiny je vyvinout směrnice pro efektivní +management a používání hlavních TeXovských archívů a iniciovat komunikaci +mezi správci existujících archívů za účelem koordinace a synchronizace. + +<P> +Kontakt: George Greenwade (<A HREF="mailto:bed_gdg@shsu.edu"><I>bed_gdg@shsu.edu</I></A>) + +<P> + <LI><B>WG-94-07</B> +<EM>Struktury adresářů TeXu.</EM><BR> +Primárním účelem této technické pracovní skupiny je najít univerzální strukturu adresářů pro makra, +fonty a jiný TeXovský software tak, aby mohla být přijímána doporučení pro +všechny dodavatele TeXovského softwaru. + +<P> +Kontakt: Norm Walsh (<A HREF="mailto:norm@ora.com"><I>norm@ora.com</I></A>) + +<P> + <LI><B>WG-94-08</B> +<EM>Otázky implementace a standardizace DVI ovladačů.</EM><BR> +Hlavním cílem by mělo být zkoumání nových požadavků na DVI ovladače +vynucených změnami potřeb a technologií a dále přijímání doporučení pro +implementaci a standardizaci takových ovladačů, aby se zvýšila +jednotnost jejich použití. Práce bude zahrnovat, ale nebude se omezovat, na +prověřování použitelnosti, syntaxe a sémantiky příkazů <CODE>\special{...}</CODE>. + +<P> +Kontakt: Michael Sofka (<A HREF="mailto:sofkam@rpi.edu"><I>sofkam@rpi.edu</I></A>) + +<P> + <LI><B>WG-94-09</B> +<EM>TeX a SGML.</EM><BR> +Hlavním cílem je zkoumat požadavky a těžkosti ve vývoji technologie rozhraní +pro TeX a SGML. + +<P> +Kontakt: Ken Dreyhaupt (<A HREF="mailto:kend@springer-ny.com"><I>kend@springer-ny.com</I></A>) + +<P> + +<P> + <LI><B>WG-94-10</B> +<EM>TeX a lingvistika.</EM><BR> +Hlavním cílem je studovat a diskutovat požadavky pro sázení lingvistiky +v TeXu a prostředky identifikace, prověřování, testování a porovnávání +maker, fontů, souborů se styly a jiných pomůcek pro sázení lingvistiky. + +<P> +Kontakt: Christina Thiele (<A HREF="mailto:cthiele@ccs.carleton.ca"><I>cthiele@ccs.carleton.ca</I></A>) +</UL> + +<P> + +<P> + +<P> +<HR ALIGN=left WIDTH="20%"> +<FONT SIZE="-1"><DL> +<DT><A NAME="Q-Q-TeXwhat-f-3">[<SUP>3</SUP>]</A><DD> +v originále + „literate programming“, +což se také někdy překládá jako „kultivované“ nebo „gramotné“ +programování +<DT><A NAME="Q-Q-texpronounce-f-4">[<SUP>4</SUP>]</A><DD> +International Phonetic Alphabet, mezinárodní abeceda + pro zápis výslovnosti.</DL></FONT> +<P><HR></TD></TR> +<TR><TD></TD><TD><TABLE BORDER=0><TR> +<TD valign=middle align=left> +<a href="http://www.cstug.cz/"> +<IMG BORDER=0 SRC="images/logo.gif" + ALT="CSTUG" HEIGHT=51 WIDTH=165 ALIGN="right"><BR> +</TD><TD valign=top align=left><FONT SIZE="-1"> +(c) 1997, 1998, 2003 +Tomáš Hudec, Libor Škarvada +<BR> +Poslední aktualizace: 13.11.2004 23:15 +</FONT></TD></TR></TABLE></TD></TR></TABLE> + +</BODY> +</HTML> |