cstex

git-svn-id: svn://tug.org/texlive/trunk@31560 c570f23f-e606-0410-a88d-b1316a301751

2 files changed, 109 insertions, 183 deletions

diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cstex/prvni.pdf b/Master/texmf-dist/doc/cstex/prvni.pdf
index 70c8c469296..27d61de1727 100644
--- a/Master/texmf-dist/doc/cstex/prvni.pdf
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cstex/prvni.pdf
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cstex/prvni.tex b/Master/texmf-dist/doc/cstex/prvni.tex
index a4586a93708..7b0f8e0b932 100644
--- a/Master/texmf-dist/doc/cstex/prvni.tex
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cstex/prvni.tex
@@ -13,15 +13,17 @@
 \magnification\magstep1
 \advance\vsize by\baselineskip
 
+\input pdfuni
+
 %% Varianta pro pdftex
 \ifx\pdfoutput\undefined
   \def\zalozka#1{}
 \else
-  \def\zalozka#1{%
+  \def\zalozka#1{\pdfunidef\tmp{#1}%
      \global\advance\secnum by1
      \pdfdest num\secnum fitbh
      {\let~=\space \def\TeX{TeX}%
-     \pdfoutline goto num\secnum count 0 {#1}}}
+     \pdfoutline goto num\secnum count 0 {\tmp}}}
   \pdfinfo{
      /Author (Petr Olsak)
      /CreationDate (D:20121212)
@@ -134,7 +136,7 @@ Ostatní v manuálu použité názvy programových produktů, firem
 apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými
 známkami příslušných vlastníků.
 \vfill
-Copyright $\copyright$ RNDr. Petr Olšák, 1999, 2012
+Copyright $\copyright$ RNDr. Petr Olšák, 1999, 2012, 2013
 \par
 Tento text si můžete vytisknout pro vlastní potřeby. Je k~dispozici
 společně s~balíkem \CS\TeX{} na
@@ -157,10 +159,9 @@ na jeden večer}. Měl by umožnit začátečníkovi porozumět
 základním principům \TeX{}u. Manuál obsahuje ukázku jednoduchého dokumentu,
 který by si měl čtenář sám přepsat do svého počítače a na něm \TeX{}
 vyzkoušet. Je to dobrý první krok do pestrého světa tohoto programu plného
-zajímavých možností. Ukázka by měla též naznačit užitečnost dobrého návrhu
-značkování vstupního textu tak, aby byl oddělen obsah dokumentu od jeho
-formy. Předvedená ukázka také ilustruje základní principy rozšíření \TeX{}u
-(plain nebo \LaTeX). Tím může uživatel hned na prvním dokumentu rozhodnout,
+zajímavých možností. Předvedená ukázka mimo jiné ilustruje základní principy 
+psaní dokumentů v \TeX{}u. Jsou zde předvedeny dvě úvodní ukázky: pro plain\TeX{}
+a pro \LaTeX. Takže si uživatel může hned na prvním dokumentu rozhodnout,
 které \TeX{}ové rozšíření je bližší jeho srdci a podle toho vybrat další
 literaturu pro doplňující studium.
 
@@ -179,61 +180,57 @@ značkami, které vymezují strukturu dokumentu nebo dávají \TeX{}u pokyny
 o~způsobu formátování dokumentu. Bývá obvyklé (ale není to nutné)
 pojmenovat tento soubor s~použitím přípony {\tt.tex}, například 
 \hbox{\tt dokument.tex}. Na výstupu pak po zpracování \TeX{}em dostaneme
-tzv.~{\tt dvi} soubor%,
-    \footnote{Odvozeno z~anglického \uv{device independent}~-- na
-              zařízení nezávislý},
-který obsahuje definitivní informace o~použitých fontech a o~umístění
-jednotlivých znaků na stránce. Tento soubor má název odvozený od názvu
-vstupního souboru, ale má příponu {\tt.dvi}%
-    \footnote{Často se používá modifikace \TeX{}u, která vytváří přímo PDF
-              soubor.}.
-Lze jej prostřednictvím
-vhodného programu prohlédnout na obrazovce (vidíme, jak bude dokument
-skutečně vypadat), nebo jej vytisknout na tiskárně.
-
-\TeX{} tedy čte na svém vstupu soubor s~dobře definovanou syntaxí jazyka
-značek a na výstupu je rovněž soubor s~úplným popisem sazby. \TeX{}
-jako takový je nezávislý na operačním systému. Vývoj samotného \TeX{}u
+PDF soubor ({\tt dokument.pdf}). Dříve se též hojně používal výstup do
+formátu DVI\footnote{DVI: Odvozeno z~anglického \uv{device independent}~-- na
+      zařízení nezávislý. Soubor lze prostřednictvím
+      vhodného programu prohlédnout na obrazovce, nebo jej 
+      vytisknout na tiskárně.}.
+
+\TeX{} tedy čte na svém vstupu textový soubor s~dobře definovanou syntaxí jazyka
+značek a na výstupu je soubor s~definitivním popisem sazby. \TeX{}
+jako takový je zcela nezávislý na operačním systému. Vývoj samotného \TeX{}u
 je zastaven, takže pro uživatele nehrozí nebezpečí vzniku dalších
 nekompatibilních verzí. Další programy \uv{okolo \TeX{}u} tvoří
-dohromady tzv.~implementaci \TeX{}u a umožní s~\TeX{}em rozumným
-způsobem pracovat.
+společně s \TeX{}em  distribuci. Dnes se nejčastěji používají volně
+přístupné distribuce \TeX{}live nebo Mik\TeX.
 
 Začínající uživatel se samozřejmě hlavně ptá po způsobu, jak může
-v~konkrétním operačním systému s~konkrétní \TeX{}ovou implementací
-s~tímto programem pracovat, jak jej spustit, jakými tlačítky se ovládá
-textový editor, jaké nabídky jsou k~dispozici, co nad kterým obrázkem udělá
-myš. Ptá se tedy po uživatelském rozhraní. Jednotlivé manuály o~\TeX{}u
-tradičně odkazují na tzv.~\uv{místní příručku} (Local Guide), která by
-měla toto rozhraní popisovat. Tato příručka je závislá na použitém
-operačním systému, na použité implementaci \TeX{}u, na vybraném textovém
+v~konkrétním operačním systému s~konkrétní \TeX{}ovou distribucí s~tímto
+programem pracovat, jak jej spustit, jakými tlačítky se ovládá textový
+editor, jaké nabídky jsou k~dispozici, co nad kterým obrázkem udělá myš. Ptá
+se tedy po uživatelském rozhraní. Jednotlivé manuály o~\TeX{}u tradičně
+odkazují na tzv.~\uv{místní příručku} (Local Guide), která by měla toto
+rozhraní popisovat. Tato příručka je závislá na použitém operačním systému,
+na čase jejího vzniku, na použité distribuci \TeX{}u, na vybraném textovém
 editoru a někdy též na administrátorovi systému, který konfiguruje některé
 věci specificky pro větší pohodlí uživatelů. Ani v~tomto manuálu nejsou
 uvedeny podrobnosti o~uživatelském rozhraní.
 
-V~graficky orientovaných operačních systémech je většinou možné otevřít
-současně v~jednom okénku textový editor, ve kterém uživatel píše nebo
-modifikuje vstupní text a ve vedlejším okénku prohlížeč výstupního
-{\tt dvi} souboru. Po modifikaci vstupního textu a spuštění \TeX{}u
-(nejlépe klávesovou zkratkou přímo z~editoru) se během pár sekund 
-projeví změna v~prohlížeči výsledného dokumentu.
+Při práci s \TeX{}em je obvyklé mít  otevřen
+v~jednom okénku textový editor, ve kterém uživatel píše nebo
+modifikuje vstupní text, a ve vedlejším okénku prohlížeč výstupního
+souboru. Po modifikaci vstupního textu uživatel spustí \TeX{} na
+pozadí klávesovou zkratkou a ve vedlejším okénku vidí
+během pár sekund výslednou změnu v sazbě.
 
 Textový editor, ve kterém připravujeme nebo modifikujeme vstupní texty
 dokumentů, nesmí ukládat na disk žádné skryté formátovací informace
 implementované jen pro tento editor (jako například změna fontu, měkké
 konce řádku apod.). To dělají tzv.~textové procesory, které v~případě
-práce s~\TeX{}em většinou nepoužíváme.
+práce s~\TeX{}em nepoužíváme.
 
 Zvyklosti ve značkování dokumentu jsou vesměs závislé na použitém {\it
 formátu} \TeX{}u, který modifikuje jeho chování. Říkáme, že je
 dokument napsán ve formátu {\it \LaTeX}, pokud je někde na začátku
 vstupního textu dokumentu uvedena značka "\documentclass" nebo
 "\documentstyle".  Pokud tam tuto značku nenajdeme, můžeme
-předpokládat, že je dokument napsán ve formátu {\it plain}, v~případě
-česky psaného dokumentu pak ve formátu {\it csplain}. Tento manuál je
+předpokládat, že je dokument napsán ve formátu {\it plain}. 
+Ten umožňuje psát jen anglické texty.
+V čechách nebo na slovensku se místo formátu plain 
+používá {\it csplain}. Tento manuál je
 například napsán ve formátu csplain a je uložen v~souboru 
-{\tt prvni.tex}. Může se stát, že nějaký dokument je napsán ve formátu
-\AMS\TeX{} nebo v~jiném méně používaném formátu. Tím se ale zde nebudeme
+{\tt prvni.tex}. Může se stát, že nějaký dokument je napsán ještě v jiném
+formátu méně používaném formátu. Tím se ale zde nebudeme
 zabývat. Rozdíl mezi plainem a \LaTeX{}em a smysl použití formátů vyplyne
 až z~dalšího textu.
 
@@ -241,42 +238,30 @@ Následující tabulka ukazuje způsoby spuštění \TeX{}u. Předpokládáme,
 že je k~dispozici operační systém, který umožňuje uživateli zadávat
 pokyny z~příkazového řádku. Tím nevylučujeme, že nelze některé
 popisované činnosti implementovat do nějaké uživatelské nabídky
-konkrétního uživatelského rozhraní.  Uvažujme, že je 
+konkrétního uživatelského rozhraní.  Předpokládejme, že je 
 vstupní text dokumentu připraven v~souboru {\tt dokument.tex}.
 
 \begtable
   příkazový řádek       &  komentář
   \tabline
   "tex dokument"        &  anglický dokument, formát plain
-  "csplain dokument"    &  český nebo slovenský dokument, formát csplain
-  "pdfcsplain dokument" &  český, slovenský dokument s výstupem do PDF
-  "latex dokument"      &  formát \LaTeX, jazyk je deklarován v~dokumentu
+  "csplain dokument"    &  formát csplain, výstup do DVI
+  "pdfcsplain dokument" &  formát csplain, výstup do PDF
+  "latex dokument"      &  formát \LaTeX, výstup do DVI
+  "pdflatex dokument"   &  formát \LaTeX, výstup do PDF
 \endtable  
 
 Všimneme si, že v~příkazovém řádku píšeme za jméno formátu název vstupního
 souboru a že příponu {\tt.tex} nemusíme psát. Dobře instalovaná
-implementace \TeX{}u by měla podle jména formátu spustit \TeX{} modifikovaný
+distribuce \TeX{}u by měla podle jména formátu spustit \TeX{} modifikovaný
 právě tímto formátem.
 
-Pokud nemáme ve své implementaci \TeX{}u formát csplain, je to špatné
+Pokud nemáme ve své distribuci \TeX{}u formát csplain, je to špatné
 znamení. Nebudeme totiž schopni zpracovat ani tento manuál ani
 ukázku, která je v~něm obsažena. V~takovém případě lze doporučit
 poohlédnout se po \CS\TeX{}u, který najdeme například na
 \url{http://petr.olsak.net/cstex.html}.
 
-K~prohlédnutí dokumentu se používají různé programy (tzv.~dvi~prohlížeče)%
-    \footnote{Nebo PDF prohlížeče při výstupu sazby do PDF}.
-Volba prohlížeče závisí na použitém operačním systému a na implementaci
-\TeX{}u. V~UNIXu je nejčastější program {\tt xdvi} (stačí napsat 
-"xdvi dokument"). V~MS Windows se používá {\tt windvi}, {\tt dviwin}
-nebo {\tt yapp}. V~DOSu se setkáme nejčastěji s~programem {\tt dviscr}
-z~implementace em\TeX{}. Pro OS/2 má em\TeX{} \uv{okenní} variantu
-prohlížeče {\tt dvipm}.
-
-Na PostScriptovou tiskárnu vytiskneme {\tt dvi} dokument programem {\tt dvips},
-příkazový řádek: "dvips -Ptiskarna dokument". 
-Při výstupu do PDF souboru stačí vytisknout dokument z PDF prohlížeče.
-
 
 \sekce Jdeme na to
 %%%%%%%%%%%%%%%%%%
@@ -290,10 +275,10 @@ Ahoj světe!
 \endtt %--------------------------------------------------------------
 
 Pokud zpracujeme tento soubor \TeX{}em s~formátem csplain
-(připomínáme, že je možné použít povel {\tt csplain pokus}), 
-dostaneme výstupní soubor {\tt pokus.dvi}. Navíc
+(připomínáme, že je možné použít povel {\tt pdfcsplain pokus}), 
+dostaneme výstupní soubor {\tt pokus.pdf}. Navíc
 \TeX{} uloží informaci o~zpracování do souboru {\tt pokus.log}. Výsledný
-{\tt dvi} soubor si můžeme prohlédnout prohlížečem. Dostaneme
+PDF soubor si můžeme prohlédnout vhodným prohlížečem. Dostaneme
 očekávaný  výsledek:
 
 \beguk %-------------------------------------------------------------
@@ -301,8 +286,8 @@ očekávaný  výsledek:
 \enduk %-------------------------------------------------------------
 
 \pp Přitom dole na stránce je ještě vytištěno číslo strany:~1.
-Povelem {\tt pdfcsplain pokus} dostaneme tentýž výsledek, ale 
-výstupem je PDF soubor.
+Povelem {\tt csplain pokus} dostaneme tentýž výsledek, ale 
+výstupem je DVI soubor.
 
 Pokud zkusíme tentýž soubor zpracovat \TeX{}em s~formátem plain
 (příkazový řádek {\tt tex pokus}), výstup bude zmršený: \uv{Ahoj svte!}.
@@ -353,7 +338,7 @@ tímto znakem je zahájen komentář, který končí koncem řádku a který je
 zpracování \TeX{}em ignorován. V~každém případě ale nevynechávejme prázdné
 řádky v~ukázce a věnujme pozornost obsahu části označené jako \uv{vlastní
 text}, kde jsou vyjmenovány základní jevy, se kterými se při pořizování
-textů pro \TeX{} budeme neustále setkávat.
+textů pro \TeX{} budeme často setkávat.
 
 \begtt %=============================================================
 %%%%%%%% Zde začíná "oblast definic" pro tento dokument %%%%%%%%%%%
@@ -384,7 +369,7 @@ Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
 \bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~--
      a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
 \bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
-     (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
+     (písmene el) a 0 (nulu) od O (písmene~O).
 \bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
      {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
 \bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
@@ -590,12 +575,10 @@ mění náš první dokument skoro k~nepoznání. Přitom kolega
 {\it vůbec nemusí\/} zasáhnout do vlastního textu dokumentu.
 
 Především se mu nelíbí rodina fontů Computer Modern, která je
-v~\TeX{}u implicitně nastavena. Mnoho instalací \TeX{}u obsahuje
-nástroje pro práci s~dalšími, zejména PostScriptovými, fonty. Máme-li
-takovou instalaci, můžeme napsat na začátek dokumentu třeba 
-"\input cbookman" a máme celý dokument v~rodině Bookman. Příkaz "\input"
-zavádí do dokumentu externí soubor definic, zde soubor s~názvem {\tt
-cbookman.tex}. Tento soubor obsahuje příkazy "\font" na zavedení
+v~\TeX{}u implicitně nastavena. Napíše tedy na začátek dokumentu třeba 
+"\input cbookman" a celý dokument je nyní v~rodině Bookman. Příkaz "\input"
+zavádí do dokumentu externí soubor definic, zde soubor s~názvem 
+{\tt cbookman.tex}. Tento soubor obsahuje příkazy "\font" na zavedení
 skupiny fontů Bookman a nastaví je jako implicitní.
 
 Kolega se dále rozhodl vkládat mezi každý odstavec drobnou vertikální mezeru
@@ -690,7 +673,7 @@ Na začátku dokumentu pak soubor definic načteme příkazem "\input".
 Nebo naopak, hlavní bude soubor definic, ze kterého se příkazem "\input"
 postupně načítají jednotlivé kapitoly rozsáhlejšího díla.
 
-
+\goodbreak
 \sekce Stojíme na křižovatce
 %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
 
@@ -710,7 +693,7 @@ l.14 \section
 \pp tedy: nedefinovaná řídicí sekvence. Odpovíme-li na otazník pouhým
 stiskem klávesy Enter, \TeX{} tuto sekvenci zcela ignoruje a pracuje dál.
 Žádného zvýraznění nadpisu bychom se nedočkali. Je tedy vidět,
-že je hodně důležité ujasnit si, jaké značkování struktury dokumentu
+že je podstatné ujasnit si, jaké značkování struktury dokumentu
 použijeme.
 
 V~této souvislosti si musíme odpovědět jednu důležitou otázku. Chceme se
@@ -726,7 +709,7 @@ vzhledu dokumentu podle našich představ se musíme postarat sami.%
    \footnote{Po zveřejnění makra OPmac (\url{http://petr.olsak.net/opmac.html})
        uvedená věta o nutnosti plain\TeX{}isty vše si programovat vlastními silami 
        není zcela pravdivá.
-       I tito uživatelé mohou použít \uv{hotové řešení} OPmac, ale
+       I tito uživatelé mohou použít hotové řešení OPmac. Navíc
        mají možnost snadno do jeho maker nahlédnout a upravit si je k obrazu
        svému.}
 V~takovém případě si můžeme sami rozhodnout, jaké značky pro vymezení
@@ -743,8 +726,7 @@ výhodné použít raději formát \LaTeX{}.
 \LaTeX{} doporučuje určité značkování struktury dokumentu. Například se
 předpokládá členění na kapitoly (značka "\chapter") a na sekce (značka
 "\section"). Každý dokument by měl začít záhlavím uvozeným sekvencí
-"\documentclass" (u~staré verze \LaTeX{}u se můžeme setkat ještě se
-sekvencí "\documentstyle"). Parametrem této sekvence by měl být název
+"\documentclass". Parametrem této sekvence by měl být název
 základního stylového souboru (souboru definic upravujících vzhled
 dokumentu). Nejčastěji bývá tímto parametrem "book" (formát knihy)
 nebo "article" (formát článku). Doplňkové stylové soubory se načítají pomocí
@@ -759,7 +741,7 @@ Vraťme se k~našemu příkladu a přepišme jej do značkování podle \LaTeX{}
 \documentclass{article}       % základní styl bude "odborný článek"
 \usepackage[utf8]{inputenc}   % je nutno specifikovat kódování dokumentu
 \usepackage[T1]{fontenc}      % požadujeme LaTeXovské fonty s akcenty
-\usepackage[czech]{babel}     % voláme styl czech z Babelu
+\usepackage[czech]{babel}     % z Babylónu jazyků volíme češtinu
 \begin{document}
 
 \section{Můj první dokument}
@@ -804,8 +786,8 @@ Poznamenejme, že zavedení doplňkového stylu {\tt czech} způsobí aktivaci
 pracuje \LaTeX{} implicitně s~anglickými vzory dělení slov a s~písmy, která
 neobsahují háčkovaná a čárkovaná písmena.
 
-Upozorňujeme, že v~současné době je \LaTeX{}ů několik druhů. Už
-zmíněný \uv{starý \LaTeX} (tzv.~verze 2.09), ve kterém se
+Upozorňujeme, že v~současné době je bohužel \LaTeX{}ů několik druhů. 
+\uv{Starý \LaTeX} (verze~2.09), ve kterém se
 struktura záhlaví dokumentu mírně lišila. Dále je pro potřeby
 českých dokumentů nutné rozlišovat mezi \LaTeX{}em a \CS\LaTeX{}em
 (druhý jmenovaný je dnes považován zastaralý).
@@ -813,7 +795,7 @@ struktura záhlaví dokumentu mírně lišila. Dále je pro potřeby
 český a slovenský jazyk pomocí balíku maker \uv{Babel} nebo
 \uv{polyglossia}, zatímco \CS\LaTeX{} měl k tomu vlastní stylový soubor.
 \CS\LaTeX{} byl u nás mnoho let používán jako jistá
-modifikace \LaTeX{}u. Váče uvedená ukázka předpokládá \LaTeX{} s balíčkem
+modifikace \LaTeX{}u. Uvedená ukázka předpokládá \LaTeX{} s balíčkem
 Babel.
 
 Výsledek po zpracování našeho dokumentu \LaTeX{}em v~tomto manuálu
@@ -836,21 +818,18 @@ jazyk definic \TeX{}u.
 Pokud nám žádná z~možností nabízených stylů nevyhovuje, musíme se pokusit
 tyto styly modifikovat podle své potřeby. To ale může být už hodně
 komplikované. Záleží znovu na nás, zda rádi modifikujeme zdrojové kódy
-cizích programů nebo si raději napíšeme programy vlastní. Pokud píšeme
-raději programy vlastní, asi nám bude spíše vyhovovat jednodušší výchozí
+cizích programů nebo si raději napíšeme programy vlastní. Pokud rádi píšeme
+programy vlastní, asi nám bude spíše vyhovovat jednodušší výchozí
 formát plain (csplain).
 
 Jestliže jsme se rozhodli pracovat raději v~plainu, pak lze k~dalšímu
 studiu doporučit následující literaturu:
 
 \begitems
-\bib Michael Doob. {\it Jemný úvod do \TeX{}u}. Třetí vydání českého
-     překladu, \CS{}TUG 1993. Knížka je rovněž volně k~dispozici ve
-     zdrojových textech jako {\tt jemny.tex} v~archivu 
-     {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/jemny.tar.gz}.
-     Anglický originál je volně šířen jako {\tt gentle.tex}.%
-     \footnote{Připravuji nový text \uv{\TeX, \CS plain, OPmac -- příručka
-     pro pragmatiky}, který by mohl původní Doobův text nahradit.}
+\bib Petr Olšák. {\it \TeX{} pro pragmatiky (\TeX{} -- plain\TeX{} --
+     \CS plain{} -- OPmac)}. Pracovní verze textu je 
+     volně k dispozici na
+     {\tt http://petr.olsak.net/tpp.html}.
 
 \bib Petr Olšák. {\it \TeX{}book naruby}. Konvoj 1997. Celý text knihy je
      volně k~dispozici ve formátu {\tt pdf}
@@ -860,12 +839,8 @@ studiu doporučit následující literaturu:
 Vyhovuje-li nám více \LaTeX, pak je možné sáhnout po těchto manuálech:
 
 \begitems
-\bib Jiří Rybička. {\it \LaTeX{} pro začátečníky}. Druhé, upravené vydání,
-     Konvoj 1999.
-\bib Tobias Oetiker. {\it Ne příliš stručný úvod do systému
-     \LaTeX{} \twoe}. Text je šířen volně včetně zdrojových textů a je
-     přeložen do mnoha jazyků. Do češtiny přeložil Michal Kočer.
-     {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/lshort2e.tar.gz}
+\bib Pavel Satrapa. {\it \LaTeX{} pro pragmatiky}. Text je volně dostupný na
+     \hfil\break{\tt http://www.nti.tul.cz/\char`\~satrapa/docs/latex/}.
 \bib Leslie Lamport. {\it\LaTeX---A Document Preparation System---User's
      Guide and Reference Manual}. Ad\-di\-son-Wes\-ley, Reading, MA, 
      USA, 2nd ed. 1994. 
@@ -874,6 +849,8 @@ Vyhovuje-li nám více \LaTeX, pak je možné sáhnout po těchto manuálech:
 \bib Michel Goossens, Sebastian Rahtz, Frank Mittelbach.
      {\it The \LaTeX{} Graphics Companion: Illustrating Documents with
      \TeX{} and PostScript}. Addisson Wesley 1997.
+\bib Jiří Rybička. {\it \LaTeX{} pro začátečníky}. Druhé, upravené vydání,
+     Konvoj 1999.
 \enditems
 
 Pokud budeme používat \LaTeX{} a budeme chtít rozumět použitým stylovým
@@ -906,7 +883,7 @@ použitém \uv{druhu} \LaTeX{}u.
 V~předchozím textu jsme na mnoha místech hovořili o~formátech \TeX{}u
 (plain, \LaTeX{}, csplain), ale zatím jsme pořádně neřekli, co to je.
 
-Formát je binární soubor (v~\TeX{}ové implementaci má příponu {\tt.fmt}),
+Formát je binární soubor (v~\TeX{}ové distribuci má příponu {\tt.fmt}),
 který zahrnuje:
 
 \begitems
@@ -932,7 +909,7 @@ a ukončí činnost \TeX{}u. Tento soubor se může později při startu
 naposledy načítání definic skončil v~době příkazu "\dump".
 
 Příkazy "\patterns" a "\dump" umí speciální varianta \TeX{}u zvaná
-ini\TeX{}. V~nových implementacích \TeX{}u není tato varianta
+ini\TeX{}. V~nových distribucích \TeX{}u není tato varianta
 reprezentována samostatným programem, ale vyvolá se prostřednictvím
 přepínače {\tt -i} nebo {\tt -ini}. Například k~vygenerování formátu
 plain lze postupovat takto:
@@ -947,12 +924,12 @@ nabyté vědomosti do souboru {\tt plain.fmt}. Nyní lze formátový soubor
 použít:
 
 \begtt
-> tex &plain document
+> tex -fmt plain document
 \endtt
 
 V~běžných \TeX{}ových distribucích je implementována nějakým způsobem
-zkratka, která uživateli umožní místo {\tt tex \&plain} psát pouze
-{\tt tex} a třeba místo {\tt tex \&latex} psát pouze {\tt latex}.
+zkratka, která uživateli umožní místo příkazu {\tt tex -fmt plain} psát pouze
+{\tt tex} a třeba místo {\tt tex -fmt latex} psát pouze {\tt latex}.
 
 
 \sekce Speciální znaky
@@ -983,7 +960,6 @@ jejichž závorky mají funkci separátoru řídicí sekvence:
 
 \begtt %-----------------------------------------------------------
 Píšu v \TeX{}u. \TeX{} je formátor.
-Nebo raději píšu v {\TeX}u a používám {\TeX} jako formátor.
 \endtt %-----------------------------------------------------------
 
 Pokud za zpětným lomítkem následuje něco jiného, než písmeno
@@ -1019,13 +995,19 @@ odstavec. Není-li co ukončovat, "\par" nedělá nic. Proto více
 prázdných řádků pod sebou se chovají stejně jako jeden prázdný
 řádek. I~toho lze využít pro zvýšení přehlednosti zdrojových textů.
 
+\iffalse
+Zdrojový text pro \TeX{} většinou píšeme v nějakém textovém editoru, který
+automaticky na koncích řádků zalomí na další řádek (vloží Enter). Odstavce
+oddělujeme prázdným řádkem (dvojí Enter). Je to poněkud odlišné od pravidel
+používaných v~běžných textových procesorech. Tam je zakázáno vkládat 
+Enter mezi řádky a odstavce jsou odděleny jediným Enter.
+\fi
+
 V~následující tabulce je přehled všech znaků, které bývají 
 nastaveny jako speciální:
 
 \begtable
   "\"          & uvozuje řídicí sekvenci
-  mezera       & speciální vlastnosti popsány výše
-  konec řádku  & speciální vlastnosti popsány výše
   "{"          & zahájení skupiny, parametru nebo definice
   "}"          & konec skupiny, parametru nebo definice
   "$"          & přepínač matematického módu
@@ -1055,8 +1037,8 @@ odstavce, použijeme v~\LaTeX{}u příkaz "\verb|text bez svislé čáry|"
 nebo třeba "\verb+text bez znaku plus+".
 
 V~plainu ani v~csplainu hotové řešení na vypnutí speciální
-interpretace znaků nenajdeme. Můžeme se inspirovat dvojicí "\begtt"
-a "\endtt" ve zdrojovém textu tohoto manuálu.
+interpretace znaků nenajdeme. OPmac nabízí dvojici "\begtt"
+a "\endtt" .
 
 Pokud chceme vytisknout jen jednotlivé speciální znaky, měli bychom
 vědět, jakou sekvencí to zařídit. Pro znaky používané v~běžném textu
@@ -1066,69 +1048,23 @@ v~libovolném fontu.  Výjimkou je znak \$, který se v~kurzívě
 Computer Modern fontu mění v~libru: {\cmit\$}. Je to taková malá 
 kuriozita \TeX{}u.
 
-S~ostatními speciálními znaky to tak jednoduché není. V~implicitně
-nastaveném fontu Computer Modern totiž tyto znaky vesměs nemají ve
-fontu svůj odpovídající obraz. Například na pozici 92 bychom měli
-najít podle normy ASCII znak~"\" (zpětné lomítko), ale místo něj tam
-najdeme znak~`` (obrácené uvozovky).  Nemile nás překvapí i jinak
-obyčejný znak "<" (symbol pro relaci je menší), který nemá ve fontu
-svůj obraz a místo něho dostaneme do výstupu < (obrácený
-vykřičník). Pokud chceme, aby se do výstupu věrně dostal znak, který
-známe z~tabulky ASCII, musíme použít variantu fontu "\tt" (strojopis),
-nebo jinou rodinu fontu, která má fonty v~kódování přesně podle
-ASCII. Následující tabulka ukazuje všechny běžné ASCII znaky, které
-mají v~Computer Modern jiný obraz:
-
-\begtable
-  kód znaku & "\tt" (strojopis)  & Computer Modern 
-  \tabline
-  \.60             &  "<"        & \tencsr <       
-  \.62             &  ">"        & \tencsr >       
-  \.92             &  "\"        & \tencsr \char92 
-   123             &  "{"        & \tencsr --      
-   124             &  "|"        & \tencsr ---     
-   125             &  "}"        & \tencsr \char125
-\endtable
-
-Znak z~dané pozice ve fontu vytiskneme pomocí příkazu "\char kód".
-Například "\char92" nám vytiskne ve strojopisu "\" a v~antikvě
-Computer Modern {\tencsr\char92}. Pokud si nepamatujeme číselnou
-hodnotu ASCII kódu nějakého znaku, můžeme místo ní použít konstrukci
-"`\znak", takže například "`\\" vrátí číslo 92. Proto při tisku
-zpětného lomítka píšeme "{\tt\char`\\}".
-
-Budeme-li chtít vytisknout některý ze znaků "< > \ { | }", musíme si
-uvědomit, jaký význam daný znak reprezentuje. Většinou se jedná
-o~matematické symboly, takže pro ně použijeme odpovídající řídicí
-sekvence v~matematickém módu (mezi dvěma dolary). Relace \uv{je menší},
-\uv{je větší} a symbol pro absolutní hodnotu lze dokonce
-v~matematickém módu napsat přímo, zatímco v~textovém módu mimo
-strojopis se promění ve španělskou interpunkci nebo pomlčku. 
-Následující tabulka udává doporučený způsob zápisu příslušných 
-znaků podle jejich významu:
-
-$$\vbox{\let\par=\cr \obeylines \halign{&#\hfil\quad
-   význam znaku          & jak jej zapsat         & jak se vytiskne 
-   \tabline
-   relace \uv{je menší}  & "$a < b$"              & $a < b$ 
-   relace \uv{je větší}  & "$a > b$"              & $a > b$ 
-   uzavřený interval     & "$\langle a,b\rangle$" & $\langle a,b\rangle$
-   ASCII znaky "< >"     & "{\tt < >}"            & "< >"
-   rozdíl množin         & "$A\setminus B$"      & $A\setminus B$
-   ASCII znak "\"        & "{\tt\char`\\}"        & "\"
-   Množinové závorky     & "$M = \{a,b,c\}$"      & $M = \{a,b,c\}$
-   ASCII znaky "{ }"     & "{\tt\char`\{ \char`\}}" & "{ }"
-   absolutní hodnota     & "$|x|$"                & $|x|$
-   ASCII znak "|"        & "{\tt |}"              & {\tt|}
-   vlnka jako akcent     & "\~a"                  & \~a
-   samostatný akcent     & "\~{}"                 & \~{}
-   ASCII znak "~"        & "{\tt\char`\~}"        & "~"
-   stříška jako akcent   & "\^a"                  & \^a
-   ASCII znak "^"        & "{\tt\char`\^}"        & "^"      
-}}$$
+S~ostatními speciálními znaky to tak jednoduché není. Zaručeně je vytiskneme
+pomocí "{\tt\char`\"$\langle\it znak\rangle$"}". Zde "\tt" přepíná do
+strojopisu (v tomto fontu jsou znaky dle ASCII zaručeně přítomny) a příkazem
+"\char" je možné vytisknout znak s libovolnám kódem. Například
+"{\tt\char`\\}" vytiskne backslash strojopisem. Je třeba upozornit na to, 
+že chlup za příkazem "\char" v této ukázce je {\it zpětný apostrof}, který najdeme na klávesnici
+vlevo nahoře. 
+
+Znaky "< > | \ { }" nejsou v implicitním fontu Computer Modern (s výjimkou
+strojopisu) bohužel
+zastoupeny, protože se v běžném textu nevyskytují. Jsou určeny pro
+sazbu matematických vzorečků. V matematickém módu (mezi "$...$") znaky
+"< > |" fungují přímo a pro "\ { }" má \TeX{} rezervovány speciální
+řídicí sekvence: "\setminus", "\{" a "\}".
 
 V~\LaTeX{}u lze místo konstrukcí "{\tt\char`\znak}" použít
-jednoduššího "\verb|znak|". Ovšem příkaz "\verb", který odebírá znaku
+jednodušší "\verb|znak|". Ovšem příkaz "\verb", který odebírá znaku
 jeho speciální funkci a zapíná tisk ve strojopisu, nemusí fungovat
 všude. Například jej nelze použít jako argument jiného příkazu
 ("\section", "\uv", apod.).
@@ -1178,7 +1114,7 @@ písmech není nic společného, co by se dalo vždy jednoduše změřit a přes
 \sekce Práce s~fonty
 %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
 
-Implicitní fonty, které jsou v~každé implementaci \TeX{}u k~dispozici
+Implicitní fonty, které jsou v~každé distribuci \TeX{}u k~dispozici
 a které jsou nezávislé na použitém operačním systému, jsou fonty
 rodiny Computer Modern. Běžná antikva v~této rodině má název {\tt
 cmr10}. To je zkratka pro \uv{Computer Modern Roman ve velikosti 10pt}. 
@@ -1293,18 +1229,8 @@ alternativních přepínačů najdeme pro csplain v~následujících souborech:
   "ctimes.tex"     &  Times Roman
 \endtable
 
-Tyto rodiny fontů jsou instalovány v~každém výstupním PostScriptovém
-zařízení, takže s~těmito fonty můžeme v~\TeX{}u pracovat, aniž bychom je
-museli mít zakoupené. \TeX{} samotný totiž pracuje pouze s~metrickými
-informacemi k~fontům a do výstupu vkládá pouze odkazy na fonty. Metrické
-informace jsou obvykle k~dispozici zdarma. Pokud budeme tisknout na
-PostScriptovém zařízení, pak jsme s~cenou PostScriptového modulu tyto fonty
-vlastně koupili a můžeme v~nich tisknout \TeX{}ové dokumenty. Pokud budeme
-tisknout na zařízení bez PostScriptu, pak je vhodné PostScriptový kód
-zpracovat volně dostupným programem Ghostscript, který má v~sobě zahrnuty
-volně dostupné alternativy k~uvedeným základním fontům. Rozdíl mezi
-alternativou a draze koupeným fontem přitom ani moc nepoznáme.
-
+Tyto rodiny fontů jsou instalovány v~každé \TeX{}ové distribuci
+(přesněji jsou instalovány jejich volně přístupné alternativy).
 Chceme-li například přepnout do písma Bookman, stačí napsat do dokumentu
 "\input bookman". Takovou věc jsme už ilustrovali na našem příkladě
 v~předchozím textu.
@@ -1353,7 +1279,7 @@ Možná nás začne zajímat, jaké fonty máme v~\TeX{}ové instalaci
 připraveny k~použití. Stačí udělat menší průzkum v~adresáři {\tt tfm}
 (odvozeno od zkratky \TeX{} font metrics) a podívat se do jednotlivých
 podadresářů na názvy přítomných souborů. To jsou současně názvy fontů,
-které jsou použitelné v~příkaze "\font". Chceme rychle vědět, jak který
+které jsou použitelné v~příkaze "\font". Chceme vědět, jak který
 font vypadá? Napišme na příkazový řádek 
 
 \begtt %-----------------------------------------------------------------