new translation lshort-czech (15jun11)

git-svn-id: svn://tug.org/texlive/trunk@23021 c570f23f-e606-0410-a88d-b1316a301751

25 files changed, 9827 insertions, 0 deletions

diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/CHANGES b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/CHANGES
new file mode 100644
index 00000000000..807fba268f9
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/CHANGES
@@ -0,0 +1,19 @@
+2011-06-15
+* T1->IL2 in fontenc, we are using CSfonts now (modified Computer Modern font family).
+* MakeIndex->Xindy with minor modifications (letter groups; no digraph "ch" in English words).
+* Stable name for the PDF is known: lshort-cs.pdf, recommended by Reinhard Kotucha.
+* Stable name for the package name is known: lshort-czech, recommended by Karl Berry.
+* Source codes included in the src/ folder as recommended by Norbert Preining.
+* Polishing text, polishing mathematics, polishing index terms, ...
+* A couple of links were updated and some were added.
+* Added unicode option in hyperref.
+* Upload to the ctan.org server.
+
+2011-03-02
+* New Czech translation available for proof-readers, first public pre-release.
+* http://striz9.fame.utb.cz/texperience/2011/LShortCS.pdf (temporary file)
+
+FYI, around 1999 (first translation of lshort-english by Mr. Kočer et al.)
+* http://www.penguin.cz/~kocer/texty/lshort2e/
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/MANIFEST b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/MANIFEST
new file mode 100644
index 00000000000..e2f0084b3c5
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/MANIFEST
@@ -0,0 +1,25 @@
+README
+CHANGES
+MANIFEST
+Makefile
+lshort-cs.pdf
+src/lshort-cs.ind
+src/lshort-cs.tex
+src/lshort-cs-a5.tex  
+src/appendix.tex
+src/biblio.tex 
+src/contrib.tex 
+src/custom.tex 
+src/fancyhea.sty 
+src/graphic.tex
+src/lshort.ist
+src/lshort.sty 
+src/lshort-base.tex 
+src/lssym.tex 
+src/math.tex 
+src/mylayout.sty 
+src/overview.tex 
+src/spec.tex 
+src/things.tex 
+src/title.tex 
+src/typeset.tex 
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/Makefile b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/Makefile
new file mode 100644
index 00000000000..01dce15f784
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/Makefile
@@ -0,0 +1,82 @@
+SHELL = /bin/sh
+VERS = 4.27
+
+# Define some variables
+#LATEX=latex
+#DVIPS=dvips
+#MAKEINDEX=makeindex
+PDFLATEX=pdflatex
+FILE=lshort-cs
+PACKAGE=lshort-czech
+TOFILE=$(PACKAGE)-$(VERS).src+build.tar.gz
+
+#OTHER = README CHANGES
+FILES = README CHANGES MANIFEST Makefile \
+	src/biblio.tex src/math.tex src/things.tex src/contrib.tex \
+	src/lshort.sty src/mylayout.sty src/title.tex src/custom.tex \
+	src/overview.tex src/typeset.tex src/fancyhea.sty src/lssym.tex \
+	src/spec.tex src/lshort-base.tex src/graphic.tex \
+	src/$(FILE).tex src/$(FILE)-a5.tex 
+
+all: fast
+
+fast: $(FILES)
+	-mkdir pdfbuild
+	(T1FONTS=.:`pwd`/eurofont: && \
+	export T1FONTS && \
+	TEXINPUTS=.:`pwd`/src:`pwd`/euro:${TEXINPUTS:-:} && \
+	export TEXINPUTS && \
+	cd pdfbuild && \
+	$(PDFLATEX) $(FILE) && \
+	#$(MAKEINDEX) -s ../src/lshort.ist $(FILE).idx && \
+	mv $(FILE).pdf .. && \
+	echo -n )
+
+final: $(FILES) 
+	-mkdir pdfbuild
+	cp src/$(FILE).ind pdfbuild/ 
+	(T1FONTS=.:`pwd`/eurofont: && \
+	export T1FONTS && \
+	TEXINPUTS=.:`pwd`/src:`pwd`/euro:${TEXINPUTS:-:} && \
+	export TEXINPUTS && \
+	cd pdfbuild && \
+	#$(PDFLATEX) $(FILE) && \
+	#  old approach: $(MAKEINDEX) -s ../src/lshort.ist $(FILE) && \
+	#  External work needed here as xindy isn't working on my computer; \
+	#  that's known problem with different CLISP versions, though I haven't solved that. \
+	#  cp1250 or latin2 \
+	#texindy -M latex -L czech -C latin2 -o temp.ind $(FILE).idx \
+		#cat temp.ind | sed " \
+		#s/lettergroupDefault{default}/lettergroup{Symboly}/; \
+		#s/lettergroup{\xC8}/lettergroup{\\\\v{C}}/; \
+		#s/lettergroup{\xD8}/lettergroup{\\\\v{R}}/; \
+		#s/lettergroup{\x8A}/lettergroup{\\\\v{S}}/; \
+		#">$(FILE).ind && \
+	#rm -f temp.ind && \
+	$(PDFLATEX) $(FILE) && \
+	$(PDFLATEX) $(FILE) && \
+	thumbpdf --resolution 10 $(FILE).pdf && \
+	$(PDFLATEX) $(FILE) && \
+	mv $(FILE).pdf .. && \
+	echo -n )
+	#tar:	$(FILES)
+	#rm -f $(PACKAGE)-$(VERS)
+	ln -s . $(PACKAGE)-$(VERS)
+	tar -zcvf $(TOFILE) `awk '{print "$(PACKAGE)-$(VERS)/"$$1}' MANIFEST`
+	rm -f $(PACKAGE)-$(VERS)
+
+extra:
+	rm -f src/$(FILE).ind
+
+clear: 
+	# Dear Pavel, use "make clean" instead of "make clear" here!
+
+clean:
+	rm -f pdfbuild/*
+	-rmdir pdfbuild
+	rm -f $(FILE).pdf
+	rm -f $(TOFILE)
+	rm -f texput.log
+	rm -f $(PACKAGE)-$(VERS)
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/README b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/README
new file mode 100644
index 00000000000..50d6471b3c1
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/README
@@ -0,0 +1,20 @@
+Licence type: Free
+GNU General Public Licence
+
+Title in Czech: Ne úplně nejkratší úvod do formátu LaTeX2e
+Translation and typesetting: Michal Mádr, Pavel Stříž <striz@fame.utb.cz>
+Comments and corrections received from: Miloš Brejcha and Karel Píška
+
+Source codes included in the src/ subfolder.
+Translated version: 4.27 from 2009-11-16
+Filename: lshort-cs.pdf
+Package: lshort-czech
+Last update: 2011-06-15
+
+Original title in English: The Not So Short Introduction to LaTeX2e
+Authors: Tobias Oetiker and Contributers
+Owner: Tobias Oetiker <oetiker@ee.ethz.ch>
+Date: 2000-01-10
+Group: Education
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/lshort-cs.pdf b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/lshort-cs.pdf
new file mode 100644
index 00000000000..149dda3e000
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/lshort-cs.pdf
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/appendix.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/appendix.tex
new file mode 100644
index 00000000000..1c4cf5280a3
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/appendix.tex
@@ -0,0 +1,131 @@
+\appendix
+\renewcommand\thechapter{\Alph{chapter}.}
+\renewcommand\thesection{\thechapter\arabic{section}.}
+\renewcommand\thesubsection{\thesection\arabic{subsection}.}
+\chapter{Instalace \LaTeX u}
+\begin{intro}
+Donald E.~Knuth publikoval zdrojové kódy \TeX u v~době, kdy ještě nikdo neslyšel
+o~OpenSource a/nebo Free Software. Licence, kterou je \TeX{} opatřen,
+dovoluje, abyste zdrojové kódy \TeX{}u použili jakýmkoliv způsobem. Pokud
+ale zdrojové kódy upravíte a~vytvoříte z~nich nový systém, můžete ho nazývat \TeX{} jen
+v~případě, že výsledný program uspěje v~sadě testů, které Knuth dal
+také k~dispozici. Díky tomu máme dnes \TeX ové implementace zadarmo pro téměř
+každý známý operační systém. 
+
+V~této příloze naznačíme, co je pro zprovoznění \TeX u
+na Linuxu, Mac~OS~X nebo Microsoft Windows potřeba nainstalovat.
+\end{intro}
+
+\section{Co instalovat}
+
+Ať chcete \LaTeX{} používat na jakémkoliv počítači, budete potřebovat
+čtyři programy:
+
+\begin{enumerate}
+
+\item Textový editor, v~kterém budete vytvářet a~upravovat vaše \LaTeX ové
+zdrojové soubory.
+
+\item Program \TeX{}/\LaTeX{}, který vaše \LaTeX ové zdrojové soubory
+vysází, tj. převede do formátu PDF nebo DVI.
+
+\item Prohlížeč PDF/DVI -- program, který umožňuje prohlížet a~tisknout
+vaše dokumenty.
+
+\item Program, který umožní přidávat do vašeho dokumentu Postscriptové
+soubory a~obrázky.
+
+\end{enumerate}
+
+Pro každou platformu je k~dispozici mnoho takových programů. Zde zmíníme
+jen ty, které jsme si vyzkoušeli a~líbí se nám.
+
+\section{\TeX{} na Mac OS X}
+
+\subsection{Volba editoru}
+
+Založte své \LaTeX ové prostředí na editoru \wi{TextMate}! TextMate je
+vysoce konfigurovatelný textový editor pro obecné použití. Navíc skvělým
+způsobem podporuje \LaTeX{} a~je úzce zintegrován s~prohlížecím
+programem \mbox{PDFView}. Tato kombinace vám umožní používat \LaTeX{}
+šikovným \uv{Macovým} způsobem.
+Zkušební verzi si můžete zadarmo stáhnout z~domovské stránky TextMate 
+na adrese \url{http://macromates.com/}, plná verze stojí 39~EUR.
+Znáte-li podobný OpenSource nástroj pro Mac, dejte nám prosím vědět.
+
+\subsection{Obstarejte si \TeX ovou distribuci}
+
+Pokud pro instalování programů na OS X používáte Macports nebo Fink,
+použijte tyto manažery balíků i~na instalaci \LaTeX u. Uživatelé Macportu
+nainstalují \LaTeX{} pomocí \framebox{\texttt{port install tetex}},
+uživatelé Finku použijí příkaz \framebox{\texttt{fink install tetex}}.
+
+Pokud Macports ani Fink nepoužíváte, stáhněte si \wib{MacTeX}{Mac\TeX}, což je
+zkompilovaná \LaTeX ová distribuce pro OS X. \wib{MacTeX}{Mac\TeX} poskytuje
+plnou \LaTeX ovou instalaci a~navíc řadu přídavných nástrojů. Mac\TeX
+můžete získat na adrese \url{http://www.tug.org/mactex/}.
+
+\subsection{Dopřejte si \wi{PDFView}}
+
+Pro prohlížení PDF souborů vygenerovaných \LaTeX em použijte PDFView. Tento
+program je úzce integrován s~vaším \LaTeX ovým textovým editorem. PDFView
+je open-source aplikace a~můžete si ho stáhnout z~domovské stránky
+\url{http://pdfview.sourceforge.net/}. Po nainstalování se ujistěte,
+že v~dialogu \emph{preferences} programu je aktivováno
+nastavení \emph{automatically reload documents} a~že je nastavená
+podpora pro TextMate.
+
+\section{\TeX{} na Windows}
+
+\subsection{Obstarání \TeX u}
+
+Nejdříve ze všeho si z~adresy \url{http://www.miktex.org/} obstarejte distribuci
+\wib{MiKTeX}{MiK\TeX}. Obsahuje všechny základní programy a~soubory potřebné
+pro přeložení \LaTeX ových dokumentů. Já osobně jsem unešen z~toho,
+že MiK\TeX{} je schopen automaticky stáhnout a~nainstalovat chybějící \LaTeX ové balíky
+během zpracování dokumentu.
+
+\subsection{\LaTeX ový editor}
+
+\LaTeX{} je programovacím jazykem pro textové dokumenty. \wib{TeXnicCenter}{\TeX nicCenter}
+používá mnoho konceptů z~programovacího světa a~díky tomu poskytuje
+elegantní a~efektivní prostředí pro editování \LaTeX ových zdrojových
+souborů na Windows. Můžete si ho obstarat na~\url{http://www.toolscenter.org/}.
+\TeX nicCenter je šikovně zintegrováno s~MiK\TeX em.
+
+Další výbornou volbou je editor projektu LEd, dostupný na serveru \url{http://www.latexeditor.org/}.
+
+\subsection{Práce s~grafikou}
+
+Chcete-li v~dokumentu zpracovaném \LaTeX em použít grafiku vysoké kvality,
+obrázky, které do dokumentu přidáváte musí být ve formátu Postscript (eps)
+nebo PDF. Program GhostScript lze použít pro práci s~těmito obrázkovými formáty
+a~můžete ho získat, spolu s~náhledovým programem \wi{GhostView}, z~adresy
+\url{http://www.cs.wisc.edu/~ghost/}.
+
+Pro bitmapovou grafiku (fotky nebo naskenované obrázky)
+můžete použít program \wi{Gimp} -- open source alternativu k~programu
+Photoshop. Program získáte na adrese \url{http://gimp-win.sourceforge.net/}.
+
+Pro vektorovou grafiku zkuste Inkscape, \url{http://inkscape.org/}.
+
+\section{\TeX{} na Linuxu}
+
+\LaTeX{} bývá často instalován spolu s~operačním systémem Linux, nebo je
+minimálně dostupný ve zdroji vaší instalace. Pomocí svého manažera balíků
+si nainstalujte následující:
+
+\begin{itemize}
+\item tetex nebo texlive (texlive-full) -- základní \TeX ové/\LaTeX ové nastavení.
+\item emacs (s~auctex) -- Linuxový editor, který je s~\LaTeX em úzce integrován pomocí přídavného balíku Auc\TeX.
+\item ghostscript -- program na prohlížení a~tisknutí PostScriptových dokumentů.
+\item xpdf a~acrobat -- program na prohlížení a~tisknutí PDF dokumentů.
+\item imagemagick -- volně dostupný program pro konvertování bitmapových obrázků.
+\item gimp -- volně dostupná alternativa k~programu Photoshop.
+\item inkscape -- volně dostupná alternativa k~programům Illustrator a~Corel.
+\end{itemize}
+
+\section{Projekt \TeX onWeb}
+
+Pokud nemůžete na počítači instalovat (např. nemáte administrátorská práva) ani si spustit \TeX{} z~DVD Live, vyzkoušejte projekt \TeX onWeb (autor Jan Přichystal, Brno), \url{http://tex.mendelu.cz/}.
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/biblio.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/biblio.tex
new file mode 100644
index 00000000000..99eb64b6806
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/biblio.tex
@@ -0,0 +1,108 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: The Bibliography
+% File: biblio.tex (lshort2e.tex)
+% $Id: biblio.tex 178 2008-10-23 07:31:00Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+\raggedright\frenchspacing
+
+\begin{thebibliography}{99}
+\addcontentsline{toc}{chapter}{\bibname} 
+\bibitem{manual} Leslie Lamport.  \newblock \emph{{\LaTeX:} A~Document
+    Preparation System}.  \newblock Addison-Wesley, Reading,
+  Massachusetts, druhé vydání, 1994.\\ISBN~0-201\discretionary{-}{-}{-}52983-1.
+  
+\bibitem{texbook} Donald~E. Knuth.  \newblock \textit{The \TeX{}book,}
+  Volume~A~of \textit{Computers and Typesetting}, Addison-Wesley,
+  Reading, Massachusetts, druhé vydání, 1984, ISBN~0-201-13448-9.
+
+\bibitem{companion} Frank Mittelbach, Michel Goossens, Johannes Braams,
+  David Carlisle, Chris Rowley.  \newblock \emph{The {\LaTeX} Companion}, druhé vydání.  \newblock
+  Addison-Wesley, Reading, Massachusetts, 2004. ISBN~0-201-36299-6.
+
+\bibitem{graphicscompanion} Michel Goossens, Sebastian Rahtz and Frank
+  Mittelbach.  \newblock \emph{The {\LaTeX} Graphics Companion}.  \newblock
+  Addison-Wesley, Reading, Massachusetts, 1997. ISBN~0-201-85469-4.
+ 
+\bibitem{local} Součástí každé \LaTeX ové instalace by měl být tzv.
+  \emph{lokální \LaTeX ový průvodce} -- příručka vysvětlující zvláštnosti
+  příslušné verze systému. Průvodce by měl být uložen v~souboru 
+  \texttt{local.tex}. Pokud tento dokument ve vaší instalaci chybí,
+  nezbude vám, než se s~žádostí o~pomoc obrátit na místního
+  \LaTeX ového guru. Případně si otevřete příručku k~\href{http://www.tug.org/texlive/doc/texlive-cz/texlive-cz.html}{\TeX~Live} nebo \href{http://www.cstug.cz/latex/lm/frames.html}{\LaTeX{} manual.}
+ 
+\bibitem{usrguide} \LaTeX3 Project Team.  \newblock \emph{\LaTeXe~for
+    authors}.  \newblock Je součástí distribuce \LaTeXe{}
+    -- soubor \verb+usrguide.tex+. \CTANalt|tex-archive/macros/latex/doc/usrguide.pdf|
+
+\bibitem{clsguide} \LaTeX3 Project Team.  \newblock \emph{\LaTeXe~for
+    Class and Package writers}.  \newblock Je součástí distribuce
+    \LaTeXe{} -- soubor \texttt{clsguide.tex}. \CTANalt|tex-archive/macros/latex/doc/clsguide.pdf|
+
+\bibitem{fntguide} \LaTeX3 Project Team.  \newblock \emph{\LaTeXe~Font
+    selection}.  \newblock Je součástí distribuce \LaTeXe{} -- soubor
+  \texttt{fntguide.tex}. \CTANalt|tex-archive/macros/latex/doc/fntguide.pdf|
+
+\bibitem{graphics} D.\,P.~Carlisle.  \newblock \emph{Packages in the
+    `graphics' bundle}.  \newblock Je součástí kolekce \uv{graphics}
+    -- soubor \texttt{grfguide.tex} a~získáte ho ze stejného zdroje
+    jako svou \LaTeX ovou distribuci.
+\CTANalt|tex-archive/macros/latex/required/graphics/grfguide.pdf|
+
+\bibitem{verbatim} Rainer~Sch\"opf, Bernd~Raichle, Chris~Rowley.  
+\newblock \emph{A~New Implementation of \LaTeX's Verbatim
+  Environments}.
+ \newblock Je součástí kolekce \uv{tools} -- soubor \texttt{verbatim.dtx}
+ a~získáte ho ze stejného zdroje jako svou \LaTeX ovou distribuci.
+ \CTANalt|tex-archive/macros/latex/required/tools/verbatim.pdf|
+
+\bibitem{cyrguide} Vladimir Volovich, Werner Lemberg and \LaTeX3 Project Team.                    
+    \newblock \emph{Cyrillic languages support in \LaTeX}.                                        
+    \newblock Je součástí distribuce \LaTeXe{} -- soubor
+  \texttt{cyrguide.tex}.       
+\CTANalt|tex-archive/macros/latex/doc/cyrguide.pdf|                                                                    
+
+\bibitem{catalogue} Graham~Williams.  \newblock \emph{The \TeX{}
+    Catalogue} je téměr kompletním seznamem \TeX ových a~\LaTeX ových
+    balíků.
+  \newblock Dostupný online na \CTANalt|tex-archive/|
+  
+\bibitem{eps} Keith~Reckdahl.  \newblock \emph{Using EPS Graphics in
+    \LaTeXe{} Documents} vysvětluje vše týkající se souborů EPS a~jejich
+    použití v~\LaTeX ových dokumentech.
+    \newblock Dostupný online na \CTANalt|/tex-archive/info/epslatex/english/epslatex.pdf|
+
+\bibitem{xy-pic} Kristoffer H. Rose.
+  \newblock \emph{\Xy-pic User's Guide}.  \newblock
+  Ke stažení na CTAN, spolu s~distribucí \Xy-pic. 
+\CTANalt|tex-archive/macros/generic/diagrams/xypic/|
+  
+\bibitem{metapost} John D. Hobby.
+  \newblock \emph{A~User's Manual for \MP}. \newblock
+  Ke stažení na \url{http://ect.bell-labs.com/who/hobby/MetaPost.html} 
+  
+\bibitem{unbound} Alan Hoenig.
+  \newblock \emph{\TeX{} Unbound}. \newblock Oxford University Press, 1998.\\
+    ISBN 0-19-509685-1. ISBN 0-19-509686-X (pbk.).
+  
+\bibitem{ursoswald} Urs Oswald.  
+    \newblock \emph{Graphics in \LaTeXe{}}, obsahující trochu Javových zdrojových
+    kódů pro generování libovolných kružnic a~elips v~rámci prostředí \texttt{picture}
+    a~\emph{\MP{} -- A~Tutorial}.
+  \newblock Obojí ke stažení na \url{http://www.ursoswald.ch/}
+
+\bibitem{pgfplot} Till Tantau.
+  \newblock \emph{TikZ\&PGF Manual}. \newblock
+  Ke stažení na \CTANalt|tex-archive/graphics/pgf/base/doc/generic/pgf/pgfmanual.pdf|
+  
+  
+
+\end{thebibliography}
+
+
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/contrib.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/contrib.tex
new file mode 100644
index 00000000000..0acf1c320c7
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/contrib.tex
@@ -0,0 +1,188 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Who contributed to this Document
+% $Id: contrib.tex 358 2010-01-30 09:10:41Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+\chapter{Děkujeme!}
+\noindent Velká část materiálů použitých v~tomto úvodu pochází
+z~rakouského úvodu do \LaTeX u 2.09 autorů:
+\begin{verse}
+\contrib{Hubert Partl}{partl@mail.boku.ac.at}%
+{Zentraler Informatikdienst der Universit\"at f\"ur Bodenkultur Wien}
+\contrib{Irene Hyna}{Irene.Hyna@bmwf.ac.at}%
+   {Bundesministerium f\"ur Wissenschaft und Forschung Wien}
+\contrib{Elisabeth Schlegl}{no email}%
+   {in Graz}
+\end{verse}
+
+Máte-li zájem o~německou verzi tohoto dokumentu, kterou J\"org Knappen
+aktualizoval pro \LaTeXe{}, najdete ji na\\
+\CTAN|info/lshort/german|
+
+\vspace{\stretch{1}}
+
+\begingroup
+\parindent=0pt
+
+\textbf{Český překlad}
+\medskip
+
+Překlad není nikdy perfektní, proto předem děkujeme za případné připomínky, návrhy a~komentáře. 
+\medskip
+
+Michal Mádr, Pavel Stříž\par
+\href{mailto:striz@fame.utb.cz}{\texttt{<striz@fame.utb.cz>}}
+\medskip
+
+Pavel Stříž\\
+Tomas Bata University in Zlín\\
+Faculty of Management and Economics\\
+Nám. T. G. Masaryka 5555\\
+76001 Zlín, Czech Republic
+\endgroup
+
+
+\vspace*{1cm}
+
+\newpage 
+\noindent Následující jednotlivci pomáhali s~korekturami,
+návrhy a~materiály k~vylepšení tohoto dokumentu. Vynaložili velké
+úsilí, aby mi pomohli dostat tento dokument do současného stavu.
+Chtěl bych jim všem poděkovat. Všechny chyby, na které v~dokumentu
+narazíte, jsou přirozeně moje. A~naopak, slova napsaná
+bez překlepů jsou téměř určitě zásluhou někoho z~lidí
+uvedených níže, kteří mě opravili.
+
+{ \flushleft\small
+Eric~Abrahamsen,        %eric@ericabrahamsen.net
+Rosemary~Bailey,        %r.a.bailey@qmw.ac.uk 0.2
+Marc~Bevand,            % <bevand_m@epita.fr>
+Friedemann~Brauer,      %fbrauer@is.dal.ca 3.4
+Barbara~Beeton,         %bnb@ams.org
+Salvatore~Bonaccorso,   % bonaccos@ee.ethz.ch
+Ján~Buša,               % <busaj@ccsun.tuke.sk>
+Markus~Br\"uhwiler,     % <m.br@switzerland.org>
+Pietro~Braione,         % <braione@elet.polimi.it>
+David~Carlisle,         %GONE carlisle@cs.man.ac.uk 1.0
+Jos\'e~Carlos~Santos,   % <jcsantos@fc.up.pt>
+Neil~Carter,            % N.Carter@Swansea.ac.uk
+Mike~Chapman,           %chapman@eeh.ee.ethz.ch 3.16
+Pierre~Chardaire,       % <pc@sys.uea.ac.uk
+Christopher~Chin,       %chris.chin@rmit.edu.au 3.1
+Carl~Cerecke,           %cdc@cosc.canterbury.ac.nz>
+Chris~McCormack,        %GONE chrismc@eecs.umich.edu 0.1
+Diego~Clavadetscher,    % DC@clavatax.ch
+Wim~van~Dam,            %GONE wimvdam@cs.kun.nl 2.2
+Jan~Dittberner,         %jan@jan-dittberner.de 3.15
+Michael~John~Downes,    %<mjd@ams.org> 14 Oct 1999
+Matthias~Dreier,        %dreier@ostium.ch
+David~Dureisseix,       %dureisse@lmt.ens-cachan.fr 1.1
+Eilinger~August,        % <eaugust@student.ethz.ch>
+Elliot,                 %GONE enh-a@minster.york.ac.uk 1.1
+Hans~Ehrbar,            %ehrbar@econ.utah.edu
+Daniel~Flipo,           %Daniel.Flipo@univ-lille1.fr
+David~Frey,             %david@eos.lugs.ch 2.2
+Hans~Fugal,             %hans@fugal.net
+Robin~Fairbairns,       %Robin.Fairbairns@cl.cam.ac.uk 0.2 1.0
+J\"org~Fischer,        %j.fischer@xpoint.at 3.16
+Erik~Frisk,             %frisk@isy.liu.se 3.4
+Mic~Milic~Frederickx,   % <mic.milic@web.de>
+Frank,                  %frank@freezone.co.uk 11 Feb 2000
+Kasper~B.~Graversen,    % <kbg@dkik.dk>
+Arlo~Griffiths,         % <A.Griffiths@let.leidenuniv.nl>
+Alexandre~Guimond,      %guimond@IRO.UMontreal.CA 0.9
+Andy~Goth,              % <unununium@openverse.com>
+Cyril~Goutte,           %goutte@ei.dtu.dk 2.1 2.2
+Greg~Gamble,            %gregg@maths.uwa.edu.au 2.2
+Frank~Fischli,          % <fischlifaenger@gmx.ch>
+Morten~H\o gholm,		% morten.hoegholm@latex-project.org
+Neil~Hammond,           %nfh@dmu.ac.uk 0.3
+Rasmus~Borup~Hansen,    %GONE rbhfamos@math.ku.dk 0.2 0.9 0.91 0.92 1.9.9
+Joseph~Hilferty,        % <hilferty@fil.ub.es>
+Bj\"orn Hvittfeldt,     %bjorn@hvittfeldt.com 3.13
+Martien~Hulsen,         %M.A.Hulsen@WbMt.TUDelft.NL 1.0 1.1
+Werner~Icking,          %<Werner.Icking@gmd.de> 3.1
+Jakob,                  %diness@get2net.dk
+Eric~Jacoboni,          %GONE jacoboni@enseeiht.fr 0.1 0.9
+Alan~Jeffrey,           %alanje@cogs.sussex.ac.uk 0.2
+Byron~Jones,            %bj@dmu.ac.uk 1.1
+David~Jones,            %GONE djones@CA.McMaster.dcss.insight 1.1
+Nils~Kanning,           % <nils@kanning.de>
+Tobias~Krewer,          %tobias.krewer@googlemail.com
+Johannes-Maria~Kaltenbach, %<kaltenbach@zeiss.de> 3.01
+Michael~Koundouros,     % <mkoundouros@hotmail.com>
+Andrzej~Kawalec,        %GONE akawalec@prz.rzeszow.pl 1.9.9
+Sander~de~Kievit,       %Skievit@ucu.uu.nl
+Alain~Kessi,            %ALAIN_KESSI@HOTMAIL.COM 2.2
+Christian~Kern,         %ck@unixen.hrz.uni-oldenburg.de 2.1
+Tobias~Klauser,		%tklauser@access.unizh.ch 4.17
+J\"org~Knappen,         %knappen@vkpmzd.kph.uni-mainz.de 0.1
+Kjetil~Kjernsmo,        %<kjetil.kjernsmo@astro.uio.no> 3.2
+Maik~Lehradt,           %greek@uni-paderborn.de 0.1
+R\'emi~Letot,           % <r_letot@yahoo.com>
+Flori~Lambrechts,       % <f.lambrechts@softhome.net>
+Axel~Liljencrantz,	% <Axel.Liljencrantz@byv.kth.se>
+Johan~Lundberg,         %p99jlu@physto.se
+Alexander~Mai,          %Alexander.Mai@physik.tu-darmstadt.de 3.8
+Hendrik~Maryns,         %hendrik.maryns@ugent.be
+Martin~Maechler,        %<maechler@stat.math.ethz.ch> 2.2
+Aleksandar~S~Milosevic, % <aleksandar.milosevic@yale.edu>
+Henrik~Mitsch,          % <Henrik.Mitsch@gmx.at>
+Claus~Malten,           %GONE <ASI138%BITNET.DJUKFA11@BITNET.CEARN> 1.1
+Kevin~Van~Maren,        % <vanmaren@fast.cs.utah.edu>  24 Nov 1999
+Stefan~M.~Moser,        % stefan.moser@ieee.org 
+Richard~Nagy,           % r.nagy@nameshield.net
+Philipp~Nagele,         % Philipp.Nagele@t-systems.com
+Lenimar~Nunes~de~Andrade, % <lenimar@mat.ufpb.br> Fri, 12 Nov 1999
+I.~J.~Vera~ Mar\'un,    % I.J.Veramarun@ewi.utwente.nl
+Manuel~Oetiker,         % manuel@oetiker.ch
+Urs~Oswald,             % osurs@bluewin.ch
+Lan~Thuy~Pham,          %<lan.thuy.pham@gmail.com>
+Martin~Pfister,		% m@rtinpfister.ch
+Demerson~Andre~Polli,   % polli@linux.ime.usp.br
+Nikos~Pothitos,		% <n.pothitos@di.uoa.gr>
+Maksym~Polyakov,        % <polyama@myrealbox.com>
+Hubert~Partl,           %partl@mail.boku.ac.at 0.2 1.1
+John~Refling,           %refling@sierra.lbl.gov 0.1 0.9
+Mike~Ressler,           %ressler@cougar.jpl.nasa.gov 0.1 0.2 0.9 1.0 1.9.9
+Brian~Ripley,           %ripley@stats.ox.ac.uk 2.1
+Young~U.~Ryu,           %ryoung@utdallas.edu 2.1
+Bernd~Rosenlecher,      %9rosenle@informatik.uni-hamburg.de 10 Feb 2000
+Kurt~Rosenfeld,		%kurt@isis.poly.edu
+Chris~Rowley,           %C.A.Rowley@open.ac.uk 0.91
+Risto~Saarelma,         %risto.saarelma@cs.helsinki.fi
+Hanspeter~Schmid,       %schmid@isi.ee.ethz.ch
+Craig~Schlenter,        %cschle@lucy.ee.und.ac.za 0.1 0.2 0.9
+Gilles~Schintgen,       %gschintgen@internet.lu
+Baron~Schwartz,         % <bps7j@cs.virginia.edu>      
+Christopher~Sawtell,    %<csawtell@xtra.co.nz> 1 Sep 1999
+Miles~Spielberg,        %zeibach@hotmail.com
+Matthieu~Stigler,       % table row height
+Geoffrey~Swindale,      % <geofftswin@ntlworld.com>
+Laszlo~Szathmary,       % <szathml@delfin.klte.hu>
+Boris~Tobotras,         % <tobotras@jet.msk.su>
+Josef~Tkadlec,          %tkadlec@math.feld.cvut.cz 2.0 2.2
+Scott~Veirs,            %scottv@ocean.washington.edu
+Didier~Verna,           %verna@inf.enst.fr 2.2
+Fabian~Wernli,          %wernli@iap.fr 3.2
+Carl-Gustav~Werner,     % <Carl-Gustav.Werner@math.lu.se> 11 Oct 1999,3.16
+David~Woodhouse,        % <dwmw2@infradead.org> 3.16
+Chris~York,             % <c.s.york@Cummins.com>  21 Nov 1999
+Fritz~Zaucker,          %zaucker@ee.ethz.ch 3.0
+Rick~Zaccone,           %zaccone@bucknell.edu 2.2
+and Mikhail~Zotov.      %zotov@eas.npi.msu.su 3.1
+
+}
+
+\vspace*{\stretch{1}}
+
+
+
+\pagebreak
+\endinput
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/custom.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/custom.tex
new file mode 100644
index 00000000000..0f57acad6f9
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/custom.tex
@@ -0,0 +1,926 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Customising LaTeX output
+% $Id: custom.tex 243 2009-09-22 05:38:48Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+\chapter{Přizpůsobování \LaTeX u}
+
+\begin{intro}
+Příkazy, které jsme už probrali, budou většině lidí
+stačit. I~když vygenerované dokumenty nebudou elegantní, budou dodržovat
+zavedená pravidla sazby, takže se budou dobře číst a~budou příjemné na pohled.
+
+Stává se ale, že \LaTeX{} neposkytuje příkaz nebo prostředí pro
+vaše potřeby, nebo vám nevyhovují výstupy vytvořené těmito prostředky.
+
+V~této kapitole naznačíme, jak \LaTeX{} naučit novým trikům a~jak
+docílit výstupů, které vypadají jinak než ty produkované standardně.
+\end{intro}
+
+
+\section{Nové příkazy, prostředí a~balíky}
+
+Možná jste si všimli, že všechny příkazy v~této knize jsou sázeny v~boxu
+a~že jsou uvedeny v~indexu na konci knihy. Místo implementace 
+pomocí základních \LaTeX ových příkazů jsem vytvořil \wi{balík},
+ve kterém jsem nadefinoval nové příkazy a~prostředí. A~tak teď můžu
+jednoduše napsat:
+
+\begin{example}
+\begin{lscommand}
+\ci{dum}
+\end{lscommand}
+\end{example}
+
+V~tomto příkladě používám nové prostředí nazvané \ei{lscommand},
+které nakreslí okolo názvu příkazu box,
+a~nový příkaz \ci{ci}, který vysází jméno příkazu neproporcionálním fontem se zpětným lomítkem a~vytvoří
+příslušnou indexovou položku. Když se v~indexu na konci knihy
+podíváte na položku \ci{dum}, najdete seznam stran, kde je příkaz
+\ci{dum} zmíněný.
+
+Kdykoliv se rozhodnu, že jména příkazů v~boxu sázet nechci, dosáhnu
+toho jednoduše změnou definice prostředí \texttt{lscommand}. To je
+mnohem jednodušší než %muset 
+být nucen projít celý dokument a~hledat všechna
+místa, kde jsem použil obecný \LaTeX ový příkaz kreslící
+box okolo slova.
+
+\subsection{Nové příkazy}
+
+Své vlastní příkazy můžete přidávat pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{newcommand}\verb|{|%
+       \emph{name}\verb|}[|\emph{num}\verb|]{|\emph{definition}\verb|}|
+\end{lscommand}
+Tento příkaz vyžaduje dva argumenty: jméno (\emph{name}) příkazu, který
+chcete vytvořit a~jeho definici (\emph{definition}). Argument \emph{num}
+v~hranatých závorkách je nepovinný a~specifikuje počet argumentů nového
+příkazu (argumentů může být až devět). Pokud tento argument není zadán,
+bere se jeho hodnota jako 0, tj. nový příkaz nemá žádné argumenty.
+
+Následující dva příklady ukazují použití. První z~nich definuje příkaz
+\ci{tnss} (zkratka anglického názvu tohoto dokumentu: \emph{The Not So Short
+Introduction to \LaTeXe}). Podobný příkaz se vám bude hodit, budete-li
+potřebovat sázet název knihy na mnoha místech.
+
+\begin{example}
+\newcommand{\tnss}{The not
+    so Short Introduction to
+    \LaTeXe}
+This is ``\tnss''\ldots{} 
+``\tnss''
+\end{example}
+
+Další příklad ukazuje, jak nadefinovat nový příkaz s~jedním argumentem.
+Značka \verb|#1| bude nahrazena argumentem, který při použití příkazu
+specifikujete. Chcete-li použít více než jeden argument, můžete použít
+\verb|#2|, \verb|#3|, atd.
+
+\begin{example}
+\newcommand{\txsit}[2]
+ {Toto je \emph{#1} #2 úvod
+ do \LaTeXe}
+% v těle dokumentu: 
+\begin{itemize}
+\item \txsit{nepříliš}{stručný}
+\item \txsit{velmi}{obsáhlý}
+\end{itemize}
+\end{example}
+
+\LaTeX{} vám nedovolí vytvořit nový příkaz, který by \uv{přepsal}
+příkaz už existující. Pokud ale existující příkaz opravdu přepsat
+chcete, můžete použít příkaz \ci{renewcommand}. Jeho syntax je stejná
+jako u~příkazu \verb|\newcommand|.
+
+Může se vám hodit i~další příkaz -- \ci{providecommand}. Jeho použití
+je stejné jako u~\ci{newcommand}, ale v~případě, že příkaz už byl
+definován dříve, \ci{providecommand} nic neudělá.
+
+Poznámky o~mezerách následujících za \LaTeX ovými příkazy si můžete prohlédnout
+na straně \pageref{mezery}.
+
+\subsection{Nová prostředí}
+Stejně jako můžete vytvářet nové příkazy (pomocí \verb|\newcommand|), můžete
+vytvářet i~svá vlastní prostředí. Slouží k~tomu příkaz \ci{newenvironment},
+jehož syntax je:
+
+\begin{lscommand}
+\ci{newenvironment}\verb|{|%
+       \emph{name}\verb|}[|\emph{num}\verb|]{|%
+       \emph{before}\verb|}{|\emph{after}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+I~\ci{newenvironment} může mít nepovinný parametr. Materiál specifikovaný
+v~argumentu \emph{before} (před) bude zpracován před tím, než se zpracuje text
+v~prosředí. Materiál v~argumentu \emph{after} (za) bude zpracován ve chvíli,
+kdy \LaTeX\ narazí na příkaz \verb|\end{|\emph{name}\verb|}|.
+
+Následující příklad ukazuje použití příkazu \ci{newenvironment}.
+
+\begin{example}
+\newenvironment{kral}
+ {\rule{1ex}{1ex}%
+      \hspace{\stretch{1}}}
+ {\hspace{\stretch{1}}%
+      \rule{1ex}{1ex}}
+
+\begin{kral} 
+Mí ubozí poddaní\ldots
+\end{kral}
+\end{example}
+
+Argument \emph{num} má stejný význam jako u~příkazu \verb|\newcommand|.
+\LaTeX{} vás nenechá nadefinovat prostředí, které už existuje. Pokud
+opravdu chcete změnit existující prostředí, použijte příkaz
+\ci{renewenvironment}. Jeho syntax je stejná jako u~příkazu
+\ci{newenvironment}.
+
+Příkazy použité v~tomto příkladu budou vysvětleny později, konkrétně
+příkaz \ci{rule} na straně~\pageref{sec:rule}, \ci{stretch} na straně~\pageref{cmd:stretch} a~\ci{hspace} na straně~\pageref{sec:hspace}.
+
+
+\subsection{Mezery navíc}
+Při definování nového prostředí se vám snadno může stát, že do dokumentu
+\uv{zavlečete} mezery, které tam nepatří. Tyto mezery můžou způsobit
+velké komplikace, např. pokud chcete vytvořit prostředí pro nadpisy,
+které potlačí odsazení jak v~samotném nadpisu, tak v~(jednom) následujícím
+odstavci. Příkaz \ci{ignorespaces} v~bloku \ci{begin} daného prostředí
+způsobí, že budou ignorovány všechny mezery, které se vyskytnou po
+provedení bloku \ci{begin}. U~bloku \ci{end} je situace trochu komplikovanější,
+protože na konci prostředí dochází ke speciálnímu zpracování.
+Po použití příkazu \ci{ignorespacesafterend} \LaTeX{} sám vyvolá \ci{ignorespaces}
+po skončení zmíněného speciálního ,závěrečného` zpracování.
+
+\begin{example}
+\newenvironment{jednoduche}%
+ {\noindent}%
+ {\par\noindent}
+
+\begin{jednoduche}
+Všimněte si mezery\\vlevo.
+\end{jednoduche}
+To samé\\zde.
+\end{example}
+
+\begin{example}
+\newenvironment{spravne}%
+ {\noindent\ignorespaces}%
+ {\par\noindent%
+   \ignorespacesafterend}
+
+\begin{spravne}
+Žádná mezera\\vlevo.
+\end{spravne}
+To samé\\zde.
+\end{example}
+
+\subsection{Příkazová řádka \LaTeX u}
+Pokud \LaTeX\ používáte na UNIXovém operačním systému, možná si práci
+automatizujete prostřednictvím makefilů. V~tom případě pro vás může
+být zajímavé automatizovaně produkovat různé verze stejného dokumentu
+pomocí volání \LaTeX u s~parametry předávanými na příkazové řádce.
+Pokud do svého dokumentu přidáte následující strukturu\dots
+
+\begin{verbatim}
+\usepackage{ifthen}
+\ifthenelse{\equal{\blackandwhite}{true}}{
+  % "černobíly" režim; zde něco napišme..
+}{
+  % "barevný" režim; zde napišme něco jiného..
+}
+\end{verbatim}
+
+\dots\ a~potom \LaTeX{} spustíte takto\dots
+\begin{verbatim}
+latex '\newcommand{\blackandwhite}{true}\input{test.tex}'
+\end{verbatim}
+
+\dots pak \LaTeX\ nejdříve nadefinuje příkaz \verb|\blackandwhite| a~potom 
+načte vlastní soubor (\verb+test.tex+) příkazem \ci{input}. Nastavením \verb|\blackandwhite|
+na hodnotu \emph{false} zařídíme, že se vytvoří barevná verze dokumentu.
+
+\subsection{Váš vlastní balík}
+
+Pokud si nadefinujete hodně nových prostředí a~příkazů, preambule
+vašeho dokumentu se pořádně prodlouží. Je proto lepší vytvořit
+\LaTeX ový balík, který bude obsahovat definice všech vašich příkazů
+a~prostředí. Pomocí \ci{usepackage} potom můžete tento balík
+ve svém dokumentu zpřístupnit.
+
+\begin{figure}[!htbp]
+\begin{lined}{\textwidth}
+\begin{verbatim}
+% Demo Package by Tobias Oetiker
+\ProvidesPackage{demopack}
+\newcommand{\tnss}{The not so Short Introduction 
+                   to \LaTeXe}
+\newcommand{\txsit}[1]{The \emph{#1} Short 
+                       Introduction to \LaTeXe}
+\newenvironment{king}{\begin{quote}}{\end{quote}}
+\end{verbatim}
+\end{lined}
+\caption{Pokusný balík.} \label{package}
+\end{figure}
+
+Vytvoření balíku v~zásadě znamená zkopírování obsahu preambule
+vašeho dokumentu do zvláštního souboru, jehož jméno končí na
+\texttt{.sty}. Speciální příkaz\dots
+\begin{lscommand}
+\ci{ProvidesPackage}\verb|{|\emph{package name}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent použijete na úplném začátku souboru vašeho balíku.
+\verb|\ProvidesPackage| říká \LaTeX u jméno balíku a~\LaTeX{}
+tak bude moci zobrazit smysluplnou chybovou hlášku v~případě,
+že se pokusíte balík vložit do dokumentu dvakrát. Na obrázku~\ref{package}
+je malý pokusný balík, který obsahuje příkazy definované v~předchozích
+příkladech.
+
+\section{Fonty a~velikosti}
+
+\subsection{Příkazy na změnu fontů}
+\index{font}\index{font -- velikost} \LaTeX{} vybere příslušný font a~jeho velikost
+na základě logické struktury dokumentu (sekce, poznámky pod čarou, \ldots).
+Může se ale stát, že %ale 
+budete chtít změnit font nebo jeho velikost \uv{manuálně}.
+Můžete toho dosáhnout pomocí příkazů uvedených v~tabulkách~\ref{fonts} a~\ref{sizes}.
+Skutečná velikost každého fontu je otázkou designu a~závisí na třídě dokumentu
+a~jejích nastaveních. Tabulka~\ref{tab:pointsizes} ukazuje absolutní (bodové) velikosti 
+pro tyto příkazy tak, jak jsou implementovány ve standardních třídách dokumentu.
+
+\begin{example}
+{\small Malí
+a~\textbf{smělí} Římané vládli}
+{\Large celé velké
+\textit{Itálii}.}
+\end{example}
+
+Důležitým rysem \LaTeXe{} je, že atributy fontů jsou nezávislé.
+Můžete změnit aktuální font nebo jeho velikost, ale nastavení
+tučnosti nebo sklonu písma zůstane nezměněno.
+
+V~\emph{matematickém módu} můžete pomocí \emph{příkazů} měnících font
+dočasně opustit \emph{matematický režim} a~zapsat obyčejný text.
+Pokud chcete změnit font pro zápis matematiky, budete potřebovat
+jinou speciální sadu příkazů, viz tabulka~\ref{mathfonts}.
+
+\begin{table}[!bp]
+\caption{Fonty.} \label{fonts}
+\begin{lined}{12cm}
+%
+% Alan suggested not to tell about the other form of the command
+% eg \verb|\sffamily| or \verb|\bfseries|. This seems a good thing to me.
+%
+\begin{tabular}{@{}rl@{\qquad}rl@{}}
+\fni{textrm}\verb|{...}|        &      \textrm{\index{vzpřímené písmo}vzpřímené}&
+\fni{textsf}\verb|{...}|        &      \textsf{\index{bezpatkové písmo}bezpatkové}\\
+\fni{texttt}\verb|{...}|        &      \texttt{psací stroj}\\[6pt]
+\fni{textmd}\verb|{...}|        &      \textmd{střední}&
+\fni{textbf}\verb|{...}|        &      \textbf{\index{tučné písmo}tučné}\\[6pt]
+\fni{textup}\verb|{...}|        &       \textup{\index{vzpřímené}vzpřímené písmo}&
+\fni{textit}\verb|{...}|        &       \textit{\wi{italika}}\\
+\fni{textsl}\verb|{...}|        &       \textsl{\index{skloněné}skloněné písmo}&
+\fni{textsc}\verb|{...}|        &       \textsc{\wi{kapitálky}}\\[6pt]
+\ci{emph}\verb|{...}|          &            \emph{zvýrazněné} &
+\fni{textnormal}\verb|{...}|    &    \textnormal{základní font}
+\end{tabular}
+
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+
+\begin{table}[!bp]
+\index{velikost fontu}
+\caption{Velikosti fontů.} \label{sizes}
+\begin{lined}{12cm}
+\begin{tabular}{@{}ll}
+\fni{tiny}      & \tiny        drobný font \\
+\fni{scriptsize}   & \scriptsize  velmi malý font\\
+\fni{footnotesize} & \footnotesize  docela malý font \\
+\fni{small}        &  \small            malý font \\
+\fni{normalsize}   &  \normalsize  normální font \\
+\fni{large}        &  \large       velký font
+\end{tabular}%
+\qquad\begin{tabular}{ll@{}}
+\fni{Large}        &  \Large       větší font \\[5pt]
+\fni{LARGE}        &  \LARGE       velmi velký \\[5pt]
+\fni{huge}         &  \huge        obří \\[5pt]
+\fni{Huge}         &  \Huge        největší
+\end{tabular}
+
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Absolutní bodové velikosti ve standardních třídách.}\label{tab:pointsizes}
+\label{tab:sizes}
+\begin{lined}{12cm}
+\begin{tabular}{lrrr}
+\multicolumn{1}{l}{Velikost} &
+\multicolumn{1}{c}{10pt (výchozí) } &
+           \multicolumn{1}{c}{volba 11pt}  & %možnost
+           \multicolumn{1}{c}{volba 12pt}\\ %možnost
+\verb|\tiny|       & 5pt  & 6pt & 6pt\\
+\verb|\scriptsize| & 7pt  & 8pt & 8pt\\
+\verb|\footnotesize| & 8pt & 9pt & 10pt \\
+\verb|\small|        & 9pt & 10pt & 11pt \\
+\verb|\normalsize| & 10pt & 11pt & 12pt \\
+\verb|\large|      & 12pt & 12pt & 14pt \\
+\verb|\Large|      & 14pt & 14pt & 17pt \\
+\verb|\LARGE|      & 17pt & 17pt & 20pt\\
+\verb|\huge|       & 20pt & 20pt & 25pt\\
+\verb|\Huge|       & 25pt & 25pt & 25pt\\
+\end{tabular}
+
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+
+\begin{table}[!bp]
+\caption{Matematické fonty.} \label{mathfonts}
+\begin{lined}{0.7\textwidth}
+\begin{tabular}{@{}ll@{}}
+\fni{mathrm}\verb|{...}|&     
+%Základní patkový font\\ 
+$\mathrm{Základní\ patkový\ font}$\\
+\fni{mathbf}\verb|{...}|&     
+%Tučný font\\
+$\mathbf{Tučný\ font}$\\
+\fni{mathsf}\verb|{...}|&     
+%Bezpatkový font\\
+$\mathsf{Bezpatkový\ font}$\\
+\fni{mathtt}\verb|{...}|&     
+%Font psacího stroje\\
+$\mathtt{Font\ psacího\ stroje}$\\
+\fni{mathit}\verb|{...}|&     
+%Italika\\
+$\mathit{Italika}$\\
+\fni{mathcal}\verb|{...}|&    
+%$\mathcal{KALIGRAFIE}$\\
+$\mathcal{KALIGRAFICKÝ\ FONT}$\\
+\fni{mathnormal}\verb|{...}|& 
+%Normální font\\
+$\mathnormal{Normální\ font}$\\
+\end{tabular}
+
+%\begin{tabular}{@{}lll@{}}
+%\textit{Command}&\textit{Example}&    \textit{Output}\\[6pt]
+%\fni{mathcal}\verb|{...}|&    \verb|$\mathcal{B}=c$|&     $\mathcal{B}=c$\\
+%\fni{mathscr}\verb|{...}|&    \verb|$\mathscr{B}=c$|&     $\mathscr{B}=c$\\
+%\fni{mathrm}\verb|{...}|&     \verb|$\mathrm{K}_2$|&      $\mathrm{K}_2$\\
+%\fni{mathbf}\verb|{...}|&     \verb|$\sum x=\mathbf{v}$|& $\sum x=\mathbf{v}$\\
+%\fni{mathsf}\verb|{...}|&     \verb|$\mathsf{G\times R}$|&        $\mathsf{G\times R}$\\
+%\fni{mathtt}\verb|{...}|&     \verb|$\mathtt{L}(b,c)$|&   $\mathtt{L}(b,c)$\\
+%\fni{mathnormal}\verb|{...}|& \verb|$\mathnormal{R_{19}}\neq R_{19}$|&
+%$\mathnormal{R_{19}}\neq R_{19}$\\
+%\fni{mathit}\verb|{...}|&     \verb|$\mathit{ffi}\neq ffi$|& $\mathit{ffi}\neq ffi$
+%\end{tabular}
+
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+Nejen v~souvislosti s~příkazy měnícími velikost fontů hrají zvláštní
+roli \wi{složené závorky}, pomocí nichž se vytváří \emph{skupiny}. Skupiny
+omezují rozsah platnosti většiny \LaTeX ových příkazů.\index{grouping}
+
+\begin{example}
+Má rád {\LARGE velká
+a~{\small malá} písmena}. 
+\end{example}
+
+Příkazy pro změnu velikosti fontu také mění mezery mezi řádky odstavce,
+ale jenom tehdy, když daný odstavec skončí dříve než rozsah platnosti
+příkazu pro změnu velikosti fontu. Zavírací složená závorka \verb|}|
+by tedy neměla být zapsána \uv{příliš brzy}. V~následujících příkladech
+si všimněte umístění příkazu \ci{par}.\footnote{Příkaz \texttt{\bs{}par}
+má stejný účinek jako prázdný řádek.}
+ 
+\begin{example}
+{\Large Toto nečtěte!
+ Není to pravda.
+ Můžete mi věřit!\par}
+\end{example}
+
+\begin{example}
+{\Large Ani toto není pravda.
+Ale nezapomeňte,
+že jsem lhář.}\par
+\end{example}
+
+Pokud chcete aktivovat příkaz pro změnu velikosti fontu pro celý odstavec
+nebo ještě větší úsek, může se vám hodit syntaxe pro prostředí.
+
+\begin{example}
+\begin{Large} 
+Toto není pravda.
+Na druhou stranu,
+co dnes je\ldots
+\end{Large}
+\end{example}
+
+\noindent Ušetříte si počítání spousty složených závorek.
+
+\subsection{Pozor, pozor}
+
+Jak jsme řekli na začátku této kapitoly, není dobré zahltit dokument
+explicitními příkazy typu změny velikosti fontu. To je totiž v~protikladu
+k~základnímu přístupu \LaTeX u, který odděluje logické a~vizuální
+značení dokumentu. Správné naopak je, chcete-li použít stejný příkaz
+pro změnu fontu na více místech v~dokumentu k~vysázení speciálního
+druhu informace, nadefinovat pomocí \verb|\newcommand| \uv{příkaz -- logický obalovač}
+pro příkaz změny fontu.
+
+\begin{example}
+\newcommand{\oops}[1]{%
+ \textbf{#1}}
+\oops{Nevstupujte} do tohoto
+cizího pokoje, jsou v~něm
+\oops{stroje} neznámého
+původu a~účelu.
+\end{example}
+
+Tento přístup má tu výhodu, že když se někdy později rozhodnete,
+že budete nebezpečí značit jinak než pomocí \verb|\textbf|, stačí
+v~dokumentu udělat jedinou změnu -- v~definici příkazu \verb|\oops|.
+Není tedy nutné projít všechny výskyty \verb|\textbf| v~celém
+dokumentu a~pro každý z~nich zkoumat, jestli bylo důvodem zvýraznění
+daného textu nebezpečí, nebo něco jiného.
+
+\subsection{Rada}
+
+Malá rada na závěr tohoto výletu do země fontů a~jejich velikostí:\nopagebreak
+
+\begin{quote}
+  \underline{\textbf{Nezapomeňte\Huge!}} \textit{Čím}
+  \textsf{V\textbf{\LARGE Í} \texttt{C}\textsl{E}} fontů v~\Huge dokumentu
+  \tiny použijete,
+  \large \textit{tím} \textsc{čitelnější}
+a~\textsl{\textsf{příjemnější} \textbf{na pohled} b\large u\Large d\LARGE e}. :-)
+\end{quote}
+
+\section{Mezery}
+ 
+\subsection{Řádkové mezery}
+
+\index{řádkové mezery} Chcete-li mít ve svém dokumentu větší řádkové mezery,
+uveďte v~preambuli příkaz
+\begin{lscommand}
+\ci{linespread}\verb|{|\emph{factor}\verb|}|
+\end{lscommand}
+Použijte \verb|\linespread{1.3}| nebo \verb|\linespread{1.6}| pro řádkování \uv{jeden a~půl},
+resp. pro dvojnásobné řádkování.
+Implicitně řádkové mezery roztažené nejsou (jejich \uv{faktor roztažení} je~1).
+\index{double line spacing}
+
+Všimněte si, že příkaz \ci{linespread} je docela drastický a~pro publikování
+se moc nehodí. Pokud opravdu máte důvod změnit velikost řádkových mezer,
+mohli byste spíš použít příkaz:
+
+\begin{lscommand}
+\verb|\setlength{\baselineskip}{1.5\baselineskip}|
+\end{lscommand}
+
+\begin{example}
+{\setlength{\baselineskip}%
+           {1.5\baselineskip}
+Tento odstavec je vysázen
+s~meziřádkovými mezerami
+roztaženými jedenapůlkrát
+oproti předchozímu stavu.
+Všimněte si příkazu par
+na konci odstavce.\par}
+
+Účelem tohoto odstavce je
+ukázat, že po uzavírací
+složené závorce se všechno
+vrací zpět do normálu.
+\end{example}
+
+\subsection{Formátování odstavce}\label{parsp}
+
+Dva \LaTeX ové parametry ovlivňují vzhled odstavce. Napsáním definice
+podobné této
+
+\begin{code}
+\ci{setlength}\verb|{|\ci{parindent}\verb|}{0pt}| \\
+\verb|\setlength{|\ci{parskip}\verb|}{1ex plus 0.5ex minus 0.2ex}|
+\end{code}
+do preambule vašeho vstupního souboru můžete změnit vzhled odstavců.
+Tyto dva příkazy zvětší mezery mezi dvěma odstavci a~zároveň
+nastaví velikost odsazení prvního řádku odstavce na nulu.
+
+\texttt{plus} a~\texttt{minus} ve specifikaci délky výše říkají
+\TeX u, že délka meziodstavcových mezer může být stažena nebo roztažena
+o~specifikované množství. Ke stažení nebo roztažení mezer dojde
+ve chvíli, kdy by odstavec s~neroztaženými mezerami nešlo správně vysázet.
+
+V~kontinentální Evropě je zvykem odstavce oddělovat vertikálními mezerami
+a~neodsazovat první řádek odstavce. Ale pozor, změnou vertikálních
+mezer ovlivníte i~obsah, jehož řádky budou pak mít větší mezery.
+Lze se tomu vyhnout tím, že přesuneme dva zmíněné příkazy z~preambule
+někam do vašeho dokumentu za příkazem \verb|\tableofcontents|.
+Možná ještě lépe zvětšení mezer v~obsahu zabráníte tím, že výše zmíněné dva
+příkazy vůbec nepoužijete. Většina profesionálních publikací totiž
+mezery mezi odstavce nevkládá a~místo toho odsazuje první řádek.
+ 
+Chcete-li odsadit první řádek odstavce, který by jinak odsazen nebyl,
+začněte odstavec
+\begin{lscommand}
+\ci{indent}
+\end{lscommand}
+\noindent Tato odsazení
+budou samozřejmě mít efekt pouze tehdy, má-li \verb|\parindent|
+nenulovou hodnotu.\footnote{K~odsazení prvního odstavce sekce, použijte
+balík \pai{indentfirst} z~kolekce ,tools`.}
+
+Neodsazované odstavce vytvoříte uvedením
+\begin{lscommand}
+\ci{noindent}
+\end{lscommand}
+\noindent na úplném začátku odstavce. To se může hodit např. tehdy,
+když zahajujete tělo dokumentu \uv{obyčejným textem} a~ne novou sekcí.
+
+\subsection{Horizontální mezery}
+
+\label{sec:hspace}
+\LaTeX{} stanovuje mezery mezi slovy a~větami automaticky.
+Přidat horizontální mezeru manuálně lze pomocí\index{horizontal!space}
+\begin{lscommand}
+\ci{hspace}\verb|{|\emph{length}\verb|}|
+\end{lscommand}
+Pokud se má daná mezera vysázet i~tehdy, když připadne na konec nebo
+začátek řádku, použijte \verb|\hspace*| místo \verb|\hspace|.
+Parametr \emph{length} je v~nejjednodušším případě jen číslo následované jednotkou.
+Nejdůležitější jednotky jsou uvedené v~tabulce~\ref{units}. 
+\index{jednotky}\index{dimensions}
+
+\begin{example}
+Toto\hspace{1.5cm}je mezera
+velikosti 1.5 cm. 
+\end{example}
+\suppressfloats
+\begin{table}[tbp]
+\caption{\TeX ové jednotky.} \label{units}\index{units}
+\begin{lined}{9.5cm} 
+\begin{tabular}{@{}ll@{}}
+\texttt{mm} & milimetr $\approx 1/25$~inch \quad \demowidth{1mm} \\
+\texttt{cm} & centimetr = 10~mm  \quad \demowidth{1cm}                     \\
+\texttt{in} & palec $=$ 25.4~mm \quad \demowidth{1in}                    \\
+\texttt{pt} & bod $\approx 1/72$~inch $\approx \frac{1}{3}$~mm  \quad\demowidth{1pt}\\
+\texttt{em} & zhruba šířka písmene `M' v~aktuálním fontu \quad \demowidth{1em}\\
+\texttt{ex} & zhruba výška písmene `x' v~aktuálním fontu \quad \demowidth{1ex}
+\end{tabular}
+
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+\label{cmd:stretch} 
+Příkaz
+\begin{lscommand}
+\ci{stretch}\verb|{|\emph{n}\verb|}|
+\end{lscommand} 
+\noindent vytváří speciální \uv{natahovací} mezeru. Mezera se natáhne až
+do konce aktuálního řádku. Pokud na stejném řádku uvedeme 
+\verb|\hspace{\stretch{|\emph{n}\verb|}}| několikrát, natahovací mezery si rozdělí
+všechen zbývající prostor na řádku v~poměru jejich natahovacích faktorů.
+
+
+\begin{example}
+x\hspace{\stretch{1}}
+x\hspace{\stretch{3}}x
+\end{example}
+
+Když používáme horizontální mezery společně s~textem, může být výhodné
+velikost mezer specifikovat v~závislosti na velikosti aktuálního fontu.
+Toho lze dosáhnout použitím \uv{relativních jednotek} \texttt{em}
+a~\texttt{ex}.
+
+\begin{example}
+{\Large{}velká\hspace{1em}y}\\
+{\tiny{}malá\hspace{1em}y}
+\end{example}
+ 
+\subsection{Vertikální mezery}
+I~mezery mezi odstavci, sekcemi, podsekcemi, \ldots\ určí \LaTeX\ automaticky.
+Dodatečné vertikální mezery \emph{mezi dvěma odstavci} lze přidat
+příkazem:
+\begin{lscommand}
+\ci{vspace}\verb|{|\emph{length}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+Použijete-li tento příkaz, měli byste ho uvést mezi dvěma prázdnými řádky.
+Pokud chcete, aby tato mezera nezmizela v~případě, že se ocitne na samém
+začátku nebo konci stránky, použijte ohvězdičkovanou verzi příkazu,
+\verb|\vspace*|, místo \verb|\vspace|.
+\index{vertical space}
+
+Příkaz \verb|\stretch|, v~kombinaci s~příkazem
+\verb|\pagebreak|, lze použít pro umístění textu
+na poslední řádku na stránce nebo pro vertikální
+vycentrování textu na stránce.
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+Nějaký text\ldots
+
+Příkaz \verb|\stretch|, v~kombinaci s~příkazem
+\verb|\pagebreak|, lze použít pro umístění textu
+na poslední řádku na stránce nebo pro vertikální
+vycentrování textu na stránce. Nějaký text\ldots
+
+\vspace{\stretch{1}}
+Toto bude vysázeno na poslední řádku na stránce\pagebreak
+\end{verbatim}
+\end{code}
+
+Dodatečnou mezeru mezi dvěma řádky \emph{stejného} odstavce nebo
+uvnitř tabulky získáme pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{\bs}\verb|[|\emph{length}\verb|]|
+\end{lscommand}
+
+Pomocí příkazů \ci{bigskip}, \ci{medskip} a~\ci{smallskip} můžete přeskočit oblast
+o~předdefinované vertikální velikosti, aniž byste se museli starat
+o~přesné rozměry.
+
+
+\section{Layout stránky}
+
+\begin{figure}[!hp]
+\begin{center}
+\makeatletter\@mylayout\makeatother
+\end{center}
+\vspace*{1.8cm}
+\caption{Parametry rozložení stránky.}
+\label{fig:layout}
+\cih{footskip}
+\cih{headheight}
+\cih{headsep}
+\cih{marginparpush}
+\cih{marginparsep}
+\cih{marginparwidth}
+\cih{oddsidemargin}
+\cih{paperheight}
+\cih{paperwidth}
+\cih{textheight}
+\cih{textwidth}
+\cih{topmargin}
+\end{figure}
+\index{rozložení stránky}
+\LaTeXe{} vám umožňuje v~příkazu \verb|\documentclass| specifikovat \wi{velikost papíru}.
+\LaTeXe{} sám pak automaticky použije správné velikosti okrajů stránky.
+Pokud vám předdefinované hodnoty nevyhovují, můžete je samozřejmě změnit.
+%no idea why this is needed here ...
+\thispagestyle{fancyplain}%
+Obrázek~\ref{fig:layout} ukazuje všechny parametry, které můžete změnit.
+Obrázek byl vytvořen pomocí balíku \pai{layout} z~kolekce tools.%
+\footnote{\CTANref|macros/latex/required/tools|}
+
+\textbf{Ale pozor!} Předtím, že začnete svůj dokument \uv{vylepšovat}
+ve stylu \uv{Jen trochu rozšířím tu úzkou stránku}, všechno si promyslete.
+Podobně jako další standardní \LaTeX ová nastavení má i~standardní
+vzhled stránky svůj dobrý důvod.
+
+Ano, v~porovnání se stránkou textu napsanou v~Microsoft Wordu vypadá vaše
+\LaTeX ová stránka příliš úzká. Ale zato se nápadně podobá standardně
+sázeným knihám.\footnote{Máme na mysli knihu od solidního
+nakladatele.} Podobně jako ony má i~váš dokument zhruba šedesát šest znaků
+na řádku, což je hodnota standardně považovaná za hranici, po jejímž
+překročení se dokument špatně čte. Důvodem je, že je obtížné přesunout
+oči z~konce jednoho řádku na začátek toho následujícího. Proto také bývá text
+v~novinách dělený do sloupců.
+
+Pokud tedy zvětšíte šířku vašich řádek, nezapomínejte, že tím můžete
+komplikovat čtení zájemcům o~váš dokument. Ale teď už dost varování,
+slíbili jsme, že vám řekneme, jak text rozšířit\ldots
+
+\LaTeX{} poskytuje dva příkazy pro změnu těchto parametrů. Obvykle
+se tyto příkazy uvádějí v~preambuli dokumentu.
+
+První příkaz do libovolného z~parametrů přiřadí pevnou hodnotu:
+\begin{lscommand}
+\ci{setlength}\verb|{|\emph{parameter}\verb|}{|\emph{length}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+Druhý příkaz zvětší hodnotu libovolného parametru:
+\begin{lscommand}
+\ci{addtolength}\verb|{|\emph{parameter}\verb|}{|\emph{length}\verb|}|
+\end{lscommand} 
+
+Tento druhý příkaz je užitečnější než příkaz \ci{setlength}, protože
+jeho efekt je relativní vzhledem k~existujícím hodnotám. Pro rozšíření
+celkové šířky textu jsem uvedl následující příkaz do preambule dokumentu:
+\begin{code}
+\verb|\addtolength{\hoffset}{-0.5cm}|\\
+\verb|\addtolength{\textwidth}{1cm}|
+\end{code}
+
+V~tomto kontextu by se vám mohl hodit balík \pai{calc}. Ten
+umožňuje použít aritmetické výrazy jak v~argumentu \ci{setlength}
+tak v~ostatních místech, kde se v~argumentech předávají číselné
+hodnoty.
+
+\section{Další hrátky s~délkami}
+
+Absolutním délkám se v~\LaTeX ovém dokumentu snažím vyhnout.
+Délky raději odvozuji ze šířky nebo výšky dalších stránkových
+elementů. Např. šířka obrázku specifikovaná jako
+\verb|1\textwidth| znamená \uv{jedenkrát přes celou šířku stránky}.
+
+Následující tři příkazy nastavují šířku, výšku a~hloubku textového řetězce \emph{text} do délkového rozměru \emph{variable}.
+
+\begin{lscommand}
+\ci{settoheight}\verb|{|\emph{variable}\verb|}{|\emph{text}\verb|}|\\
+\ci{settodepth}\verb|{|\emph{variable}\verb|}{|\emph{text}\verb|}|\\
+\ci{settowidth}\verb|{|\emph{variable}\verb|}{|\emph{text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent Následující příklad ukazuje jedno z~možných použití těchto příkazů.
+
+\begin{example}
+\flushleft
+\newenvironment{vardesc}[1]{%
+  \settowidth{\parindent}{#1:\ }
+  \makebox[0pt][r]{#1:\ }}{}
+
+\begin{displaymath}
+a^2+b^2=c^2
+\end{displaymath}
+
+\begin{vardesc}{Kde}$a$, 
+$b$ -- jsou strany sousedící
+s~pravým úhlem pravoúhlého
+trojúhelníku.  
+
+$c$ -- je přepona tohoto
+trojúhelníku a~cítí se osamělá.
+
+$d$ -- se zde nakonec vůbec
+neobjevuje. To je divné, ne?
+\end{vardesc}
+\end{example}
+
+Odsazení prvních řádků se nastaví na délku slova ,,Kde:\verb*+ +``, tedy $c$ a~$d$ jsou vysázeny pod písmenkem $a$ v~části ,,$a$, $b$``.
+
+\section{Boxy}
+\LaTeX{} vytváří stránky dokumentu posunováním boxů. Každé písmeno
+je nejdříve malým boxem. Boxy s~písmeny se potom spojují k~sobě a~vznikají
+slova. Slova jsou potom spojována s~dalšími slovy, a~to pomocí speciálních,
+\uv{elastických} mezer. Tyto elastické mezery \LaTeX{} může natahovat
+nebo zkracovat, pokud mu to umožní vysázet daný text lépe.
+
+Toto je velmi zjednodušený popis toho, co se při sazbě opravdu děje, ale
+podstatné je, že \TeX{} pracuje s~elastickými mezerami a~boxy. Písmena
+nejsou jediné věci, které se mohou ocitnout v~boxu. Do boxu můžete
+umístit téměř všechno, včetně dalších boxů. S~každým boxem 
+potom \LaTeX{} zachází jako s~jednotlivým písmenem.
+
+V~předchozích kapitolách jste se už s~boxy setkali, jen jsem vás na ně
+neupozornil. Boxy jsou produkovány např. prostředím \ei{tabular} nebo
+příkazem \ci{includegraphics}. Díky tomu můžete jednoduše umístit dvě tabulky
+nebo obrázky vedle sebe. Musíte jen zajistit, že dohromady jejich
+šířky nepřekročí \ci{textwidth}.
+
+Pomocí příkazu
+
+\begin{lscommand}
+\ci{parbox}\verb|[|\emph{pos}\verb|]{|\emph{width}\verb|}{|\emph{text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent nebo prostředí
+
+\begin{lscommand}
+\verb|\begin{|\ei{minipage}\verb|}[|\emph{pos}\verb|]{|\emph{width}\verb|}| text
+\verb|\end{|\ei{minipage}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent můžete do boxu umístit odstavec textu. 
+Parametr \texttt{pos} určuje vertikální zarovnání boxu vzhledem k~účaří
+obklopujícího textu a~může nabývat jedné
+ze tří hodnot: \texttt{c, t} nebo \texttt{b}.\footnote{Parametry jsou: \emph{c}enter (střed),
+\emph{t}op (horní strana), \emph{b}ottom (spodní strana).}
+\texttt{width} je délka určující šířku boxu. Hlavní rozdíl
+mezi \ei{minipage} a~\ci{parbox} je ten, že uvnitř \ei{parbox} nemůžete
+použít některé příkazy a~prostředí, zatímco uvnitř \ei{minipage} můžete
+použít skoro vše.
+
+Zatímco \ci{parbox} zabalí do boxu celý odstavec, který předtím rozdělí
+na jednotlivé řádky textu, existuje také skupina příkazů pro umístění
+materiálu do boxu, která pracuje jen s~horizontálně zarovnaným materiálem.
+Jeden z~těchto příkazů už známe -- \ci{mbox}. Tento příkaz jednoduše zabalí
+posloupnost boxů do nového boxu. \ci{mbox} můžeme použít, abychom \LaTeX u
+zabránili rozdělit od sebe dvě slova. Díky tomu, že boxy mohou být umístěny
+do dalších boxů, tyto příkazy pro \uv{zaboxování} horizontálního materiálu
+jsou velmi flexibilní.
+
+\begin{lscommand}
+\ci{makebox}\verb|[|\emph{width}\verb|][|\emph{pos}\verb|]{|\emph{text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent \texttt{width} definuje šířku výsledného boxu tak, jak bude
+\uv{vidět zvenku}.\footnote{Tato definovaná šířka může být menší než
+šířka materiálu vytvořeného z~\texttt{text}. Můžete dokonce nastavit
+\texttt{width} na 0pt a~docílit tím toho,
+že vysázení textu uvnitř boxu neovlivní okolní boxy, tedy posun referenčního bodu.} Jako parametr
+\emph{width} můžete kromě dimenzních výrazů předat i~\ci{width}, \ci{height},
+\ci{depth} nebo \ci{totalheight}, jejichž hodnota je nastavena 
+změřením vysázeného \emph{text}. V~parametru \emph{pos} se předává
+jednopísmenná hodnota: \textbf{c}enter, flush\textbf{l}eft (zarovnej doleva),
+flush\textbf{r}ight (zarovnej doprava), nebo \textbf{s}pread (zarovnej
+text tak, aby vyplnil celý box).
+
+% \noindent \texttt{width} defines the width of the resulting box as
+% seen from the outside.\footnote{This means it can be smaller than the
+% material inside the box. You can even set the
+% width to 0pt so that the text inside the box will be typeset without
+% influencing the surrounding boxes.}  Besides the length
+% expressions, you can also use \ci{width}, \ci{height}, \ci{depth}, and
+% \ci{totalheight} in the width parameter. They are set from values
+% obtained by measuring the typeset \emph{text}. The \emph{pos} parameter takes
+% a one letter value: \textbf{c}enter, flush\textbf{l}eft,
+% flush\textbf{r}ight, or \textbf{s}pread the text to fill the box.
+
+Příkaz \ci{framebox} dělá to samé jako \ci{makebox}, ale navíc ještě okolo
+textu nakreslí rámeček.
+
+Některé způsoby, jak příkazy \ci{makebox} a~\ci{framebox} použít, ukazuje následující příklad.
+
+\begin{example}
+\makebox[\textwidth]{%
+    v~y c~e~n t~r~o v~a n~é}\par
+\makebox[\textwidth][s]{%
+    r~o~z t~á~h n~u t~é}\par
+\framebox[1.1\width]{Počítám, že
+    mám rámeček!} \par
+\framebox[0.8\width][r]{Hrome, 
+    jsem příliš široký} \par
+\framebox[1cm][l]{no a~co,
+    tak jsem} 
+Zvládnete toto přečíst? Já ne!
+\end{example}
+
+Horizontální efekty jsme se tedy právě naučili, teď se podívejme
+na vertikální.\footnote{Pro úplnou kontrolu nad boxy potřebujeme
+jak horizontální, tak vertikální efekty.} Příkaz
+
+\begin{lscommand}
+\ci{raisebox}\verb|{|\emph{lift}\verb|}[|\emph{extend-above-baseline}\verb|][|\emph{extend-below-baseline}\verb|]{|\emph{text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent vám umožní nadefinovat vnitřní vlastnosti boxu.
+Pokud se v~prvních třech parametrech potřebujete odkázat na šířku,
+výšku nebo hloubku aktuálního boxu, můžete použít \ci{width}, \ci{height},
+\ci{depth} nebo \ci{totalheight}.
+
+\begin{example}
+\raisebox{0pt}[0pt][0pt]{\Large%
+\textbf{
+Aaaa\raisebox{-0.3ex}{a}%
+\raisebox{-0.7ex}{aa}%
+\raisebox{-1.2ex}{r}%
+\raisebox{-2.2ex}{g}%
+\raisebox{-4.5ex}{h}}}
+vykřikla, ale ani její soused
+v~řadě nespozoroval, že se jí
+přihodilo něco hrozného.
+\end{example}
+
+\section{Linky}
+\label{sec:rule}
+
+O~několik stránek dříve jste si možná všimli příkazu
+
+\begin{lscommand}
+\ci{rule}\verb|[|\emph{lift}\verb|]{|\emph{width}\verb|}{|\emph{height}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent Jeho pomocí se obyčejně kreslí jednoduchý černý box.
+
+\begin{example}
+\rule{3mm}{.1pt}%
+\rule[-1mm]{5mm}{1cm}%
+\rule{3mm}{.1pt}%
+\rule[1mm]{1cm}{5mm}%
+\rule{3mm}{.1pt}
+\end{example}
+
+\noindent To se hodí pro kreslení vertikálních nebo horizontálních
+čar. Čáru na titulní stránce jsme např. nakreslili právě pomocí
+tohoto příkazu.
+
+\bigskip
+\begin{flushright}
+Konec knihy.\par 
+Hodně zdaru při \TeX ování!
+\end{flushright}
+
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/fancyhea.sty b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/fancyhea.sty
new file mode 100644
index 00000000000..13cfb623ec6
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/fancyhea.sty
@@ -0,0 +1,129 @@
+% fancyheadings.sty version 1.7
+% Fancy headers and footers.
+% Piet van Oostrum, Dept of Computer Science, University of Utrecht
+% Padualaan 14, P.O. Box 80.089, 3508 TB Utrecht, The Netherlands
+% Telephone: +31-30-531806. piet@cs.ruu.nl (mcvax!sun4nl!ruuinf!piet)
+% Sep 16, 1994
+% version 1.4: Correction for use with \reversemargin
+% Sep 29, 1994:
+% version 1.5: Added the \iftopfloat, \ifbotfloat and \iffloatpage commands
+% Oct 4, 1994:
+% version 1.6: Reset single spacing in headers/footers for use with
+% setspace.sty or doublespace.sty
+% Oct 4, 1994:
+% version 1.7: changed \let\@mkboth\markboth to
+% \def\@mkboth{\protect\markboth} to make it more robust
+
+\def\lhead{\@ifnextchar[{\@xlhead}{\@ylhead}}
+\def\@xlhead[#1]#2{\gdef\@elhead{#1}\gdef\@olhead{#2}}
+\def\@ylhead#1{\gdef\@elhead{#1}\gdef\@olhead{#1}}
+
+\def\chead{\@ifnextchar[{\@xchead}{\@ychead}}
+\def\@xchead[#1]#2{\gdef\@echead{#1}\gdef\@ochead{#2}}
+\def\@ychead#1{\gdef\@echead{#1}\gdef\@ochead{#1}}
+
+\def\rhead{\@ifnextchar[{\@xrhead}{\@yrhead}}
+\def\@xrhead[#1]#2{\gdef\@erhead{#1}\gdef\@orhead{#2}}
+\def\@yrhead#1{\gdef\@erhead{#1}\gdef\@orhead{#1}}
+
+\def\lfoot{\@ifnextchar[{\@xlfoot}{\@ylfoot}}
+\def\@xlfoot[#1]#2{\gdef\@elfoot{#1}\gdef\@olfoot{#2}}
+\def\@ylfoot#1{\gdef\@elfoot{#1}\gdef\@olfoot{#1}}
+
+\def\cfoot{\@ifnextchar[{\@xcfoot}{\@ycfoot}}
+\def\@xcfoot[#1]#2{\gdef\@ecfoot{#1}\gdef\@ocfoot{#2}}
+\def\@ycfoot#1{\gdef\@ecfoot{#1}\gdef\@ocfoot{#1}}
+
+\def\rfoot{\@ifnextchar[{\@xrfoot}{\@yrfoot}}
+\def\@xrfoot[#1]#2{\gdef\@erfoot{#1}\gdef\@orfoot{#2}}
+\def\@yrfoot#1{\gdef\@erfoot{#1}\gdef\@orfoot{#1}}
+
+\newdimen\headrulewidth
+\newdimen\footrulewidth
+\newdimen\plainheadrulewidth
+\newdimen\plainfootrulewidth
+\newdimen\headwidth
+\newif\if@fancyplain \@fancyplainfalse
+\def\fancyplain#1#2{\if@fancyplain#1\else#2\fi}
+
+% Command to reset various things in the headers:
+% a.o.  single spacing (taken from setspace.sty)
+% and the catcode of ^^M (so that epsf files in the header work if a
+% verbatim crosses a page boundary)
+\def\fancy@reset{\restorecr
+ \def\baselinestretch{1}%
+ \ifx\undefined\@newbaseline% NFSS not present; 2.09 or 2e
+  \ifx\@currsize\normalsize\@normalsize\else\@currsize\fi%
+ \else% NFSS (2.09) present
+  \@newbaseline%
+ \fi}
+
+% Initialization of the head and foot text.
+
+\headrulewidth 0.4pt
+\footrulewidth\z@
+\plainheadrulewidth\z@
+\plainfootrulewidth\z@
+
+\lhead[\fancyplain{}{\sl\rightmark}]{\fancyplain{}{\sl\leftmark}}
+%  i.e. empty on ``plain'' pages \rightmark on even, \leftmark on odd pages
+\chead{}
+\rhead[\fancyplain{}{\sl\leftmark}]{\fancyplain{}{\sl\rightmark}}
+%  i.e. empty on ``plain'' pages \leftmark on even, \rightmark on odd pages
+\lfoot{}
+\cfoot{\rm\thepage} % page number
+\rfoot{}
+
+% Put together a header or footer given the left, center and
+% right text, fillers at left and right and a rule.
+% The \lap commands put the text into an hbox of zero size,
+% so overlapping text does not generate an errormessage.
+
+\def\@fancyhead#1#2#3#4#5{#1\hbox to\headwidth{\fancy@reset\vbox{\hbox
+{\rlap{\parbox[b]{\headwidth}{\raggedright#2\strut}}\hfill
+\parbox[b]{\headwidth}{\centering#3\strut}\hfill
+\llap{\parbox[b]{\headwidth}{\raggedleft#4\strut}}}\headrule}}#5}
+
+
+\def\@fancyfoot#1#2#3#4#5{#1\hbox to\headwidth{\fancy@reset\vbox{\footrule
+\hbox{\rlap{\parbox[t]{\headwidth}{\raggedright#2\strut}}\hfill
+\parbox[t]{\headwidth}{\centering#3\strut}\hfill
+\llap{\parbox[t]{\headwidth}{\raggedleft#4\strut}}}}}#5}
+
+\def\headrule{{\if@fancyplain\headrulewidth\plainheadrulewidth\fi
+\hrule\@height\headrulewidth\@width\headwidth \vskip-\headrulewidth}}
+
+\def\footrule{{\if@fancyplain\footrulewidth\plainfootrulewidth\fi
+\vskip-0.3\normalbaselineskip\vskip-\footrulewidth
+\hrule\@width\headwidth\@height\footrulewidth\vskip0.3\normalbaselineskip}}
+
+\def\ps@fancy{
+\def\@mkboth{\protect\markboth}
+\@ifundefined{chapter}{\def\sectionmark##1{\markboth
+{\uppercase{\ifnum \c@secnumdepth>\z@
+ \thesection\hskip 1em\relax \fi ##1}}{}}
+\def\subsectionmark##1{\markright {\ifnum \c@secnumdepth >\@ne
+ \thesubsection\hskip 1em\relax \fi ##1}}}
+{\def\chaptermark##1{\markboth {\uppercase{\ifnum \c@secnumdepth>\m@ne
+ \@chapapp\ \thechapter. \ \fi ##1}}{}}
+\def\sectionmark##1{\markright{\uppercase{\ifnum \c@secnumdepth >\z@
+ \thesection. \ \fi ##1}}}}
+\ps@@fancy
+\global\let\ps@fancy\ps@@fancy
+\headwidth\textwidth}
+\def\ps@fancyplain{\ps@fancy \let\ps@plain\ps@plain@fancy}
+\def\ps@plain@fancy{\@fancyplaintrue\ps@@fancy}
+\def\ps@@fancy{
+\def\@oddhead{\@fancyhead\@lodd\@olhead\@ochead\@orhead\@rodd}
+\def\@oddfoot{\@fancyfoot\@lodd\@olfoot\@ocfoot\@orfoot\@rodd}
+\def\@evenhead{\@fancyhead\@rodd\@elhead\@echead\@erhead\@lodd}
+\def\@evenfoot{\@fancyfoot\@rodd\@elfoot\@ecfoot\@erfoot\@lodd}
+}
+\def\@lodd{\if@reversemargin\hss\else\relax\fi}
+\def\@rodd{\if@reversemargin\relax\else\hss\fi}
+
+\let\latex@makecol\@makecol
+\def\@makecol{\let\topfloat\@toplist\let\botfloat\@botlist\latex@makecol}
+\def\iftopfloat#1#2{\ifx\topfloat\empty #2\else #1\fi}
+\def\ifbotfloat#1#2{\ifx\botfloat\empty #2\else #1\fi}
+\def\iffloatpage#1#2{\if@fcolmade #1\else #2\fi}
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/graphic.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/graphic.tex
new file mode 100644
index 00000000000..2f16e35d38a
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/graphic.tex
@@ -0,0 +1,641 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+\setcounter{chapter}{4}
+\newcommand{\graphicscompanion}{\emph{The \LaTeX{} Graphics Companion}~\cite{graphicscompanion}} 
+\newcommand{\hobby}{\emph{A User's Manual for \MP{}}~\cite{metapost}}
+\newcommand{\hoenig}{\emph{\TeX{} Unbound}~\cite{unbound}}
+\newcommand{\graphicsinlatex}{\emph{Graphics in \LaTeXe{}}~\cite{ursoswald}}
+
+\chapter{Tvorba matematické grafiky}
+\label{chap:graphics}
+
+\begin{intro}
+Podobně jako zadáváme text, můžeme \LaTeX u zadat pokyny pro vytvoření
+grafického výstupu. Možnosti, které při tom
+máme, jsou trochu omezené, ale existuje řada \LaTeX ových
+rozšíření, které tato omezení překonávají. V~této sekci se o~několika
+z~nich dozvíte.
+\end{intro}
+
+\section{Úvodní přehled}
+Prostředí \ei{picture} umožňuje programování obrázků přímo prostřednictvím
+\LaTeX u. Podrobný popis lze nalézt v~\manual. Existují výrazná omezení,
+protože sklony úseček stejně jako poloměry kružnic jsou omezené na malou
+skupinu hodnot. Na druhou stranu ale \LaTeXe\ prostředí \ei{picture} přináší
+příkaz \ci{qbezier} (\uv{\texttt{q}} jako quadratic -- kvadratické).
+Kvadratickými Bézierovými
+křivkami lze uspokojivě aproximovat mnoho často používaných křivek (např.\
+kružnice, elipsy nebo řetězovky), i~když to může vyžadovat trochu
+matematické dřiny. Jestliže se navíc pro generování \ci{qbezier} bloků
+\LaTeX ových vstupních souborů použije programovací jazyk, např. typu Java, 
+prostředí \ei{picture} se stává docela mocným.
+
+Přestože programování obrázků přímo v~\LaTeX u je výrazně omezené
+a~často docela únavné, má své výhody. Dokumenty
+vytvořené tímto způsobem zabírají méně místa
+a~není třeba udržovat žádné grafické soubory.
+
+Balíky, např. \pai{epic} a~\pai{eepic} (popsané např. v~\companion) nebo \pai{pstricks}
+pomáhají eliminovat omezení původního prostředí \ei{picture}
+a~výrazně posilují grafické schopnosti \LaTeX u.
+
+Zatímco první dva balíky jen obohacují prostředí \ei{picture}, balík \pai{pstricks}
+má své vlastní kreslící prostředí, \ei{pspicture}. Síla \pai{pstricks} vychází
+z~toho, že tento balík intenzivně využívá možností jazyka \PSi. Mnoho balíků bylo
+navíc vytvořeno pro konkrétní použití. Řada z~těchto balíků je detailně popsána
+v~\graphicscompanion, neplést si prosím s~\companion.
+
+Asi nejsilnějším grafickým nástrojem spřízněným s~\LaTeX em je \MP, dvojče programu \MF{}
+Donalda E. Knutha. \MP\ obsahuje sofistikovaný programovací jazyk \MF u. Na rozdíl
+od \MF u~(který generuje bitmapy) generuje \MP\ zapouzdřené \PSi{} soubory,
+které mohou být importovány do \LaTeX u. Úvod do programu \MP\ naleznete v~\hobby\ nebo
+v~tutoriálu \cite{ursoswald}.
+
+Velmi důkladná diskuze \LaTeX ových a~\TeX ových strategií pro zacházení s~grafikou
+(a~fonty) je součástí \hoenig.
+
+\section{Prostředí \texttt{picture}}
+\secby{Urs Oswald}{osurs@bluewin.ch}
+
+\subsection{Základní příkazy}
+
+Prostředí \ei{picture}\footnote{Věřte nevěřte, ale prostředí \texttt{picture} je k~dispozici
+přímo ve standardním \LaTeXe, není tedy třeba nahrávat žádné speciální balíky.} se vytvoří
+jedním z~následujících dvou příkazů
+\begin{lscommand}
+\ci{begin}\verb|{picture}(|$x,y$\verb|)|\ldots\ci{end}\verb|{picture}|
+\end{lscommand}
+\noindent nebo
+\begin{lscommand}
+\ci{begin}\verb|{picture}(|$x,y$\verb|)(|$x_0,y_0$\verb|)|\ldots\ci{end}\verb|{picture}|
+\end{lscommand}
+Čísla $x,\,y,\,x_0,\,y_0$ jsou odkazy na \ci{unitlength}, které mohou být kdykoliv nastaveny
+na původní hodnoty (ale ne uvnitř prostředí \ei{picture}) např. příkazem 
+\begin{lscommand}
+\ci{setlength}\verb|{|\ci{unitlength}\verb|}{1.2cm}|
+\end{lscommand}
+Implicitní hodnota \ci{unitlength} je \texttt{1pt}. První pár, $(x,y)$, zajistí v~rámci
+dokumentu vynechání obdélníkového místa pro obrázek. Volitelný druhý pár,
+$(x_0,y_0)$, přiřadí libovolné souřadnice spodnímu levému rohu vyhrazeného obdélníku.
+
+Většina kreslících příkazů má jednu ze dvou forem
+\begin{lscommand}
+\ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\emph{object}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent nebo
+\begin{lscommand}
+\ci{multiput}\verb|(|$x,y$\verb|)(|$\Delta x,\Delta y$\verb|){|$n$\verb|}{|\emph{object}\verb|}|\end{lscommand}
+Výjimkou jsou Bézierovy křivky, které se kreslí příkazem
+\begin{lscommand}
+\ci{qbezier}\verb|(|$x_1,y_1$\verb|)(|$x_2,y_2$\verb|)(|$x_3,y_3$\verb|)|
+\end{lscommand}
+%\newpage
+
+
+
+\subsection{Řádkové segmenty}
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{5cm}
+\begin{picture}(1,1)
+  \put(0,0){\line(0,1){1}}
+  \put(0,0){\line(1,0){1}}  
+  \put(0,0){\line(1,1){1}}  
+  \put(0,0){\line(1,2){.5}}
+  \put(0,0){\line(1,3){.3333}}
+  \put(0,0){\line(1,4){.25}}  
+  \put(0,0){\line(1,5){.2}}
+  \put(0,0){\line(1,6){.1667}}
+  \put(0,0){\line(2,1){1}}
+  \put(0,0){\line(2,3){.6667}}
+  \put(0,0){\line(2,5){.4}}
+  \put(0,0){\line(3,1){1}}  
+  \put(0,0){\line(3,2){1}}
+  \put(0,0){\line(3,4){.75}}
+  \put(0,0){\line(3,5){.6}}
+  \put(0,0){\line(4,1){1}}
+  \put(0,0){\line(4,3){1}}  
+  \put(0,0){\line(4,5){.8}}
+  \put(0,0){\line(5,1){1}}
+  \put(0,0){\line(5,2){1}}
+  \put(0,0){\line(5,3){1}}
+  \put(0,0){\line(5,4){1}}
+  \put(0,0){\line(5,6){.8333}}
+  \put(0,0){\line(6,1){1}}
+  \put(0,0){\line(6,5){1}}
+\end{picture}
+\end{example}
+Řádkové segmenty se kreslí příkazem
+\begin{lscommand}
+\ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{line}\verb|(|$x_1,y_1$\verb|){|$length$\verb|}}|
+\end{lscommand}
+Příkaz \ci{line} má dva argumenty:
+\begin{enumerate}
+  \item směrový vektor,
+  \item délka (\emph{length}).
+\end{enumerate}
+Komponenty směrového vektoru jsou omezeny na celá čísla
+\[
+  -6,\,-5,\,\ldots,\,5,\,6,
+\]
+a~musejí být nesoudělné (nemající kromě jedničky žádného společného dělitele). Obrázek
+ukazuje všech dvacet pět možných směrových hodnot v~prvním kvadrantu. Argument délka je
+relativní vzhledem k~\ci{unitlength}. Délka je vertikální souřadnice
+v~případě vertikálního řádkového segmentu a~horizontální souřadnice ve všech ostatních
+případech.
+
+\subsection{Šipky}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{0.75mm}
+\begin{picture}(60,40)
+  \put(30,20){\vector(1,0){30}}
+  \put(30,20){\vector(4,1){20}}
+  \put(30,20){\vector(3,1){25}}
+  \put(30,20){\vector(2,1){30}}
+  \put(30,20){\vector(1,2){10}}
+  \thicklines
+  \put(30,20){\vector(-4,1){30}}
+  \put(30,20){\vector(-1,4){5}}
+  \thinlines
+  \put(30,20){\vector(-1,-1){5}}
+  \put(30,20){\vector(-1,-4){5}}
+\end{picture}
+\end{example}
+Šipky se kreslí příkazem
+\begin{lscommand}
+\ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{vector}\verb|(|$x_1,y_1$\verb|){|$length$\verb|}}|
+\end{lscommand}
+Hodnoty směrových vektorů šipek jsou omezeny ještě více než u~řádkových segmentů,
+konkrétně se jedná o~celá čísla
+\[
+  -4,\,-3,\,\ldots,\,3,\,4.
+\]
+Opět platí, že komponenty musí být nesoudělné. Všimněte si efektu příkazu \ci{thicklines}
+na šipky ukazující nahoru doleva.
+
+\subsection{Kružnice}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{1mm}
+\begin{picture}(60, 40)
+  \put(20,30){\circle{1}}
+  \put(20,30){\circle{2}}
+  \put(20,30){\circle{4}}
+  \put(20,30){\circle{8}}
+  \put(20,30){\circle{16}}
+  \put(20,30){\circle{32}}
+  
+  \put(40,30){\circle{1}}
+  \put(40,30){\circle{2}}
+  \put(40,30){\circle{3}}
+  \put(40,30){\circle{4}}
+  \put(40,30){\circle{5}}
+  \put(40,30){\circle{6}}
+  \put(40,30){\circle{7}}
+  \put(40,30){\circle{8}}
+  \put(40,30){\circle{9}}
+  \put(40,30){\circle{10}}
+  \put(40,30){\circle{11}}
+  \put(40,30){\circle{12}}
+  \put(40,30){\circle{13}}
+  \put(40,30){\circle{14}}
+  
+  \put(15,10){\circle*{1}}
+  \put(20,10){\circle*{2}}
+  \put(25,10){\circle*{3}}
+  \put(30,10){\circle*{4}}
+  \put(35,10){\circle*{5}}
+\end{picture}
+\end{example}
+Příkaz
+\begin{lscommand}
+  \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{circle}\verb|{|\emph{diameter}\verb|}}|
+\end{lscommand}
+\noindent nakreslí kružnici se středem $(x,y)$ a~průměrem (ano, nikoliv poloměrem) \emph{diameter}.
+Maximální průměr, který prostředí \ei{picture} akceptuje, je zhruba 14\,mm,
+ale použít nelze ani některé menší průměry. Příkaz \ci{circle*} nakreslí disky
+(vyplněné kružnice).
+
+Podobně jako u~řádkových segmentů je možno použít přídavné balíky, např.
+\pai{eepic} nebo \pai{pstricks}. Tyto balíky jsou důkladně popsány
+v~\graphicscompanion.
+
+Kdo se nebojí provádět (sám nebo pomocí programu) nezbytné výpočty, může
+v~prostředí \ei{picture} z~kvadratických B\'ezierových křivek složit dohromady
+libovolné kružnice a~elipsy. Příklady a~zdrojové soubory v~Javě jsou
+uvedeny v~\graphicsinlatex.
+
+
+\subsection{Text a~vzorce}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{0.8cm}
+\begin{picture}(6,5)
+  \thicklines
+  \put(1,0.5){\line(2,1){3}}
+  \put(4,2){\line(-2,1){2}}
+  \put(2,3){\line(-2,-5){1}}
+  \put(0.7,0.3){$A$}
+  \put(4.05,1.9){$B$}
+  \put(1.7,2.95){$C$}
+  \put(3.1,2.5){$a$}
+  \put(1.3,1.7){$b$}
+  \put(2.5,1.05){$c$}
+  \put(0.3,4){$F=
+    \sqrt{s(s-a)(s-b)(s-c)}$}  
+  \put(3.5,0.4){$\displaystyle
+    s:=\frac{a+b+c}{2}$}
+\end{picture}
+\end{example}
+Jak ukazuje tento příklad, text a~vzorce mohou být obvyklým způsobem vepsány do prostředí
+\ei{picture} pomocí příkazu \ci{put}.
+
+\subsection{\ci{multiput} a~\ci{linethickness}}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{2mm}
+\begin{picture}(30,20)
+  \linethickness{0.075mm}
+  \multiput(0,0)(1,0){26}%
+    {\line(0,1){20}}
+  \multiput(0,0)(0,1){21}%
+    {\line(1,0){25}}
+  \linethickness{0.15mm}    
+  \multiput(0,0)(5,0){6}%
+    {\line(0,1){20}}
+  \multiput(0,0)(0,5){5}%
+    {\line(1,0){25}}
+  \linethickness{0.3mm}    
+  \multiput(5,0)(10,0){2}%
+    {\line(0,1){20}}
+  \multiput(0,5)(0,10){2}%
+    {\line(1,0){25}}
+\end{picture}
+\end{example}
+Příkaz
+\begin{lscommand}
+  \ci{multiput}\verb|(|$x,y$\verb|)(|$\Delta x,\Delta y$\verb|){|$n$\verb|}{|\emph{object}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent má 4 argumenty: počáteční bod, vektor pro překlad z~jednoho objektu
+do jiného, počet objektů a~objekt, který se má nakreslit. 
+
+Příkaz \ci{linethickness}
+se vztahuje na horizontální a~vertikální linkové segmenty, ale ne na šikmé linkové segmenty
+ani kružnice. \ci{linethickness} se také vztahuje na kvadratické B\'ezierovy křivky!
+
+\subsection{Ovály}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{0.75cm}
+\begin{picture}(6,4)
+  \linethickness{0.075mm}
+  \multiput(0,0)(1,0){7}%
+    {\line(0,1){4}}
+  \multiput(0,0)(0,1){5}%
+    {\line(1,0){6}}
+  \thicklines
+  \put(2,3){\oval(3,1.8)} 
+  \thinlines
+  \put(3,2){\oval(3,1.8)} 
+  \thicklines
+  \put(2,1){\oval(3,1.8)[tl]} 
+  \put(4,1){\oval(3,1.8)[b]} 
+  \put(4,3){\oval(3,1.8)[r]} 
+  \put(3,1.5){\oval(1.8,0.4)}     
+\end{picture}
+\end{example}
+Příkaz
+\begin{lscommand}
+  \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{oval}\verb|(|$w,h$\verb|)}|
+\end{lscommand}
+\noindent nebo
+\begin{lscommand}
+  \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{oval}\verb|(|$w,h$\verb|)[|\emph{position}\verb|]}|
+\end{lscommand}
+\noindent nakreslí ovál se středem $(x,y)$, šířkou $w$ a~výškou $h$. Volitelné \emph{poziční}
+argumenty \texttt{b}, \texttt{t}, \texttt{l}, \texttt{r} se vztahují
+k~\uv{horní}, \uv{spodní}, \uv{levé} a~\uv{pravé} straně a~mohou být kombinovány,
+jak je ukázáno na obrázku. 
+
+Šířku čar je možno upravovat buď příkazem \ci{linethickness}\verb|{|\emph{length}\verb|}| nebo příkazy
+\ci{thinlines} a~\ci{thicklines}. \ci{linethickness}\verb|{|\emph{length}\verb|}|
+se vztahuje jen na horizontální a~vertikální čáry (a~kvadratické B\'ezierovy křivky),
+zatímco \ci{thinlines} a~\ci{thicklines} lze navíc použít na šikmé čárové segmenty, kružnice a~ovály.
+
+\subsection{Vícenásobné použití předdefinovaných boxů s~obrázky}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{0.5mm}
+\begin{picture}(120,168)
+\newsavebox{\foldera}
+\savebox{\foldera}
+  (40,32)[bl]{% definition 
+  \multiput(0,0)(0,28){2}
+    {\line(1,0){40}}
+  \multiput(0,0)(40,0){2}
+    {\line(0,1){28}}
+  \put(1,28){\oval(2,2)[tl]}
+  \put(1,29){\line(1,0){5}}
+  \put(9,29){\oval(6,6)[tl]}
+  \put(9,32){\line(1,0){8}}
+  \put(17,29){\oval(6,6)[tr]}
+  \put(20,29){\line(1,0){19}}
+  \put(39,28){\oval(2,2)[tr]}  
+}
+\newsavebox{\folderb}
+\savebox{\folderb}
+  (40,32)[l]{% definition 
+  \put(0,14){\line(1,0){8}}
+  \put(8,0){\usebox{\foldera}}
+}
+\put(34,26){\line(0,1){102}} 
+\put(14,128){\usebox{\foldera}}
+\multiput(34,86)(0,-37){3}
+  {\usebox{\folderb}} 
+\end{picture}
+\end{example}
+Box s~obrázkem je možno \emph{deklarovat} příkazem
+\begin{lscommand}
+  \ci{newsavebox}\verb|{|\emph{name}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent a~následně \emph{definovat} pomocí
+\begin{lscommand}
+  \ci{savebox}\verb|{|\emph{name}\verb|}(|\emph{width,height}\verb|)[|\emph{position}\verb|]{|\emph{content}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent a~potom \emph{vykreslit} libovolně mnohokrát pomocí
+\begin{lscommand}
+  \ci{put}\verb|(|$x,y$\verb|){|\ci{usebox}\verb|{|\emph{name}\verb|}}|
+\end{lscommand}
+Nepovinný parametr \emph{position} specifikuje \emph{referenční bod} saveboxu.
+V~našem příkladu je tento parameter specifikován hodnotou \texttt{bl}, což
+umístí referenční bod do spodního levého rohu saveboxu (\texttt{b}ottom -- spodní část
+a~\texttt{l}eft~\discretionary{--}{--}{--}~vlevo). Zbylé hodnoty,
+ze kterých je možno složit specifikaci pozice, jsou \texttt{t} (\texttt{t}op -- horní část)
+a~\texttt{r} (\texttt{r}ight -- vpravo).
+
+Argument \emph{name} se odkazuje na \LaTeXe ové \uv{skladiště materiálu}
+a~má proto charakter příkazu, proto jsou v~našem příkladu zpětná lomítka. Boxy nesoucí
+obrázky mohou být vnořené: v~našem příkladě je použito \ci{foldera} uvnitř definice
+\ci{folderb}.
+
+Museli jsme použít příkaz \ci{oval}, protože příkaz \ci{line} nefunguje, pokud je délka
+segmentu menší než zhruba 3\,mm.
+
+\subsection{Kvadratické B\'ezierovy křivky}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{0.8cm}
+\begin{picture}(6,4)
+  \linethickness{0.075mm}
+  \multiput(0,0)(1,0){7}
+    {\line(0,1){4}}
+  \multiput(0,0)(0,1){5}
+    {\line(1,0){6}}
+  \thicklines
+  \put(0.5,0.5){\line(1,5){0.5}}    
+  \put(1,3){\line(4,1){2}} 
+  \qbezier(0.5,0.5)(1,3)(3,3.5)
+  \thinlines   
+  \put(2.5,2){\line(2,-1){3}}
+  \put(5.5,.5){\line(-1,5){.5}}
+  \linethickness{1mm}
+  \qbezier(2.5,2)(5.5,0.5)(5,3)
+  \thinlines
+  \qbezier(4,2)(4,3)(3,3)
+  \qbezier(3,3)(2,3)(2,2)
+  \qbezier(2,2)(2,1)(3,1)
+  \qbezier(3,1)(4,1)(4,2)
+\end{picture}
+\end{example}
+Jak tento příklad ukazuje, rozdělení kružnice na čtyři kvadratické B\'ezierovy křivky
+nevede k~uspokojivému výsledku. Křivek je potřeba alespoň osm. Obrázek opět ukazuje
+efekt příkazu \ci{linethickness} na horizontální a~vertikální čáry a~příkazů
+\ci{thinlines} a~\ci{thicklines} na šikmé čárové segmenty. Ukazuje také, že oba
+typy příkazů ovlivňují kvadratické B\'ezierovy křivky, každý z~příkazů \uv{přepisující}
+nastavení toho předchozího.
+
+Nechť $P_1=(x_1,\,y_1),\,P_2=(x_2,\,y_2)$ značí koncové body a~$m_1,\,m_2$ 
+příslušné sklony kvadratické B\'ezierovy křivky. Střední kontrolní bod
+$S=(x,\,y)$ potom splňuje rovnici
+\begin{equation} \label{zwischenpunkt}
+  \left\{
+    \begin{array}{rcl}
+      x & = & \displaystyle \frac{m_2 x_2-m_1x_1-(y_2-y_1)}{m_2-m_1}, \\
+      y & = & y_i+m_i(x-x_i)\qquad (i=1,\,2).
+    \end{array}
+  \right.
+\end{equation}
+\noindent \graphicsinlatex\ obsahuje Javový program, který generuje nezbytnou
+příkazovou řádku pro \ci{qbezier}.
+
+\subsection{Řetězovka}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{1cm}
+\begin{picture}%
+   (4.3,3.6)(-2.5,-0.25)
+\put(-2,0){\vector(1,0){4.4}}
+\put(2.45,-.05){$x$}
+\put(0,0){\vector(0,1){3.2}}
+\put(0,3.35){\makebox(0,0){$y$}}
+\qbezier(0.0,0.0)(1.2384,0.0)
+  (2.0,2.7622) 
+\qbezier(0.0,0.0)(-1.2384,0.0)
+  (-2.0,2.7622)
+\linethickness{.075mm}
+\multiput(-2,0)(1,0){5}
+  {\line(0,1){3}}
+\multiput(-2,0)(0,1){4}
+  {\line(1,0){4}}
+\linethickness{.2mm}
+\put( .3,.12763){\line(1,0){.4}}
+\put(.5,-.07237){\line(0,1){.4}}
+\put(-.7,.12763){\line(1,0){.4}}
+\put(-.5,-.07237){\line(0,1){.4}}
+\put(.8,.54308){\line(1,0){.4}}
+\put(1,.34308){\line(0,1){.4}}
+\put(-1.2,.54308){\line(1,0){.4}}
+\put(-1,.34308){\line(0,1){.4}}
+\put(1.3,1.35241){\line(1,0){.4}}
+\put(1.5,1.15241){\line(0,1){.4}}
+\put(-1.7,1.35241){\line(1,0){.4}}
+\put(-1.5,1.15241){\line(0,1){.4}}
+\put(-2.5,-0.25){\circle*{0.2}}
+\end{picture}
+\end{example}
+Každá ze symetrických polovin paraboly $y=\cosh x-1$ na tomto obrázku lze přibližně získat
+pomocí B\'ezierovy křivky. Pravá polovina křivky končí v~bodě \((2,\,2.7622)\), kde má
+sklon hodnotu \(m=3.6269\). Pokud opět použijeme rovnici (\ref{zwischenpunkt}), můžeme
+vypočítat střední kontrolní body, které v~našem případě jsou $(1.2384,\,0)$ a~$(-1.2384,\,0)$. 
+Křížky značí body \emph{skutečné} paraboly. Chyba, menší než jedno procento, je stěží postřehnutelná.
+
+V~následujícím příkladu je u~\verb|\begin{picture}| použit nepovinný parametr.
+Obrázek se definuje pomocí vhodných \uv{matematických} souřadnic, zatímco příkazem
+\begin{lscommand} 
+  \ci{begin}\verb|{picture}(4.3,3.6)(-2.5,-0.25)|
+\end{lscommand}
+\noindent přiřadíme levému dolnímu rohu (viz černý kotouč) souřadnice $(-2.5,-0.25)$. 
+
+\subsection{Rychlost ve speciální teorii relativity}
+
+\begin{example}
+\setlength{\unitlength}{0.8cm}
+\begin{picture}(6,4)(-3,-2)
+  \put(-2.5,0){\vector(1,0){5}}
+  \put(2.7,-0.1){$\chi$}
+  \put(0,-1.5){\vector(0,1){3}}
+  \multiput(-2.5,1)(0.4,0){13}
+    {\line(1,0){0.2}}
+  \multiput(-2.5,-1)(0.4,0){13}
+    {\line(1,0){0.2}}
+  \put(0.2,1.4)
+    {$\beta=v/c=\tanh\chi$}
+  \qbezier(0,0)(0.8853,0.8853)
+    (2,0.9640)
+  \qbezier(0,0)(-0.8853,-0.8853)
+    (-2,-0.9640)
+  \put(-3,-2){\circle*{0.2}}
+\end{picture}
+\end{example}
+Kontrolní body obou B\'ezierových křivek byly získány pomocí vzorců (\ref{zwischenpunkt}).
+Kladná část se určí pomocí $P_1=(0,\,0)$, $m_1=1$, $P_2=(2,\,\tanh 2)$ a~$m_2=1/\cosh^2 2$.
+Obrázek je opět definován pomocí vhodných souřadnic a~levému dolnímu rohu
+jsou přiřazeny matematické souřadnice $(-3,-2)$, to je onen černý kotouč.
+
+\section{Grafický balík Ti\emph{k}Z \& PGF}
+V~dnešní době umí každý systém generující \LaTeX ový výstup vytvořit pěknou
+vektorovou grafiku, jen rozhraní se poněkud liší. Balík PGF poskytuje abstraktní
+vrstvu nad těmito rozhraními a~umožňuje používat jednoduché příkazy
+pro vytvoření složité vektorové grafiky přímo \uv{zevnitř} \LaTeX ového dokumentu.
+Balík PGF obsahuje více než sedmisetstránkovou dokumentaci~\cite{pgfplot}, 
+my si však dovolíme být v~této sekci o~pár set stran stručnější. 
+%my proto v~této sekci budeme struční.
+
+Pro přístup k~funkcím \uv{vyšší úrovně} balíku PGF byste si měli nahrát
+balík \pai{tikz}, s~kterým můžete používat výkonné příkazy ke kreslení grafiky
+přímo ze svého dokumentu. Kreslící instrukce vložte dovnitř prostředí \ei{tikzpicture}.
+
+\begin{example}
+\begin{tikzpicture}[scale=3]
+  \clip (-0.1,-0.2)
+     rectangle (1.8,1.2);
+  \draw
+     [step=.25cm,gray,very thin]
+     (-1.4,-1.4) grid (3.4,3.4);
+  \draw (-1.5,0) -- (2.5,0);
+  \draw (0,-1.5) -- (0,1.5);
+  \draw (0,0) circle (1cm);
+  \filldraw[fill=green!20!white,
+            draw=green!50!black]
+    (0,0) -- (3mm,0mm) 
+        arc (0:30:3mm) -- cycle;
+\end{tikzpicture}
+\end{example}
+Pokud jste obeznámeni s~dalšími programovacími jazyky, možná si všimnete
+povědomého středníku (\texttt{;}) použitého k~oddělení příkazů. 
+
+Pomocí
+příkazu \ci{usetikzlibrary} v~preambuli můžete aktivovat řadu rozšiřujících
+rysů pro kreslení speciálních tvarů, např. tento box, který je trochu prohnutý.
+\begin{example}
+\usetikzlibrary{%
+  decorations.pathmorphing}
+\begin{tikzpicture}[
+   decoration={bent,aspect=.3}]
+ \draw [decorate,fill=lightgray]
+        (0,0) rectangle (5.5,2);
+ \node[circle,draw] 
+        (A) at (.5,.5) {A};
+ \node[circle,draw] 
+        (B) at (5,1.5) {B};
+ \draw[->,decorate] (A) -- (B);
+ \draw[->,decorate] (B) -- (A);
+\end{tikzpicture}
+\end{example}
+
+Můžete dokonce kreslit diagramy, které jako by vypadly z~knihy o~programování
+v~Pascalu. Kód takového diagramu je rozsáhlejší než v~předchozím příkladu,
+takže ukážeme jenom výsledek. V~PGF dokumentaci je důkladný popis kresby
+tohoto diagramu.
+
+\begin{center}
+\begin{tikzpicture}[point/.style={coordinate},thick,draw=black!50,>=stealth',
+                    tip/.style={->,shorten >=1pt},every join/.style={rounded corners},
+                    skip loop/.style={to path={-- ++(0,#1) -| (\tikztotarget)}},
+                    hv path/.style={to path={-| (\tikztotarget)}},
+                    vh path/.style={to path={|- (\tikztotarget)}},
+                 terminal/.style={
+            rounded rectangle,
+            minimum size=6mm,
+            thick,draw=black!50,
+            top color=white,bottom color=black!20,
+            font=\ttfamily\tiny},
+                nonterminal/.style={
+                       rectangle,
+                       minimum size=6mm,
+                       thick,
+                       draw=red!50!black!50,         % 50% red and 50% black,
+                       top color=white,              % a shading that is white at the top...
+                       bottom color=red!50!black!20, % and something else at the bottom
+                       font=\itshape\tiny}]
+\matrix[column sep=3mm] {
+  % First row:
+  & & & & & & & & & & & \node (plus) [terminal] {+};\\
+  % Second row:
+  \node (p1) [point] {}; &     \node (ui1)    [nonterminal] {unsigned integer}; &
+  \node (p2) [point] {}; &     \node (dot)    [terminal]    {.};                &
+  \node (p3) [point] {}; &     \node (digit) [terminal]     {digit};            &
+  \node (p4) [point] {}; &     \node (p5)     [point] {};                       &
+  \node (p6) [point] {}; &     \node (e)      [terminal]    {E};                &
+  \node (p7) [point] {}; &                                                      &
+  \node (p8) [point] {}; &     \node (ui2)    [nonterminal] {unsigned integer}; &
+  \node (p9) [point] {}; &     \node (p10)    [point]       {};\\
+  % Third row:
+  & & & & & & & & & & & \node (minus)[terminal] {-};\\
+};
+{ [start chain]
+  \chainin (p1);
+  \chainin (ui1)   [join=by tip];
+  \chainin (p2)    [join];
+  \chainin (dot)   [join=by tip];
+  \chainin (p3)    [join];
+  \chainin (digit) [join=by tip];
+  \chainin (p4)    [join];
+  { [start branch=digit loop]
+    \chainin (p3) [join=by {skip loop=-6mm,tip}];
+  }
+  \chainin (p5)    [join,join=with p2 by {skip loop=6mm,tip}];
+  \chainin (p6)    [join];
+  \chainin (e)     [join=by tip];
+  \chainin (p7)    [join];
+  { [start branch=plus]
+    \chainin (plus) [join=by {vh path,tip}];
+    \chainin (p8)    [join=by {hv path,tip}];
+  }
+  { [start branch=minus]
+    \chainin (minus) [join=by {vh path,tip}];
+    \chainin (p8)    [join=by {hv path,tip}];
+  }
+  \chainin (p8)    [join];
+  \chainin (ui2)   [join=by tip];
+  \chainin (p9)    [join,join=with p6 by {skip loop=-11mm,tip}];
+  \chainin (p10)   [join=by tip];
+}
+\end{tikzpicture}
+\end{center}
+
+\pagebreak
+Potřebujete-li kreslit grafy číselných hodnot nebo funkcí, měli
+byste se důkladněji seznámit s~balíky \pai{pgfplots} a~\pai{pgfplotstable}, které poskytují
+všechno potřebné. Vyhodnocení funkcí, které chcete zobrazit, umí
+dokonce udělat vyvoláním externího programu \texttt{gnuplot}, \url{http://www.gnuplot.info/}.
+
+Pro ještě náročnější čtenáře zmiňujeme existenci jazyka~R -- výpočetní prostředí zaměřené na statistiku, \url{http://www.r-project.org/}, a~pomocného balíku \textsf{Sweave}. 
+
+Nelze opominout též systém Sage -- prostředí zaměřené na matematiku, \url{http://www.sagemath.org/}, a~pomocný balík Sage\TeX, kde má našinec na vývoji a~testování nemalé zásluhy (Robert Mařík, Brno).
+
+%%% Local Variables:
+%%% TeX-master: "lshort.tex"
+%%% mode: flyspell
+%%% TeX-PDF-mode: t
+%%% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-base.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-base.tex
new file mode 100644
index 00000000000..00f805c2fed
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-base.tex
@@ -0,0 +1,110 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Main Input File of the LaTeX2e Introduction
+% $Id: lshort-base.tex 171 2008-09-24 13:05:00Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% lshort.tex - The not so short introduction to LaTeX   
+%                                                      by Tobias Oetiker
+%                                                     oetiker@ee.ethz.ch
+%
+%                           based on LKURTZ.TEX Uni Graz & TU Wien, 1987
+%-----------------------------------------------------------------------
+%
+% To compile lshort, you need TeX 3.x, LaTeX and makeindex
+%
+% The sources files of the Intro are:
+%      lshort.tex (this file),
+%      titel.tex, contrib.tex, biblio.tex
+%      things.tex, typeset.tex, math.tex, lssym.tex, spec.tex,
+%      lshort.sty, fancyheadings.sty
+%
+% Further the  verbatim.sty and the layout.sty 
+% from the LaTeX Tools distribution is
+% required.
+%
+%
+% To print the AMS symbols you need the AMS fonts and the packages
+% amsfonts, eufrak and eucal from (AMS LaTeX 1.2)
+%
+% ---------------------------------------------------------------------
+% Modified by Pavel Stříž, striz@fame.utb.cz, 2011-06-12
+
+
+\usepackage{ifpdf}
+\ifpdf
+\usepackage{thumbpdf}
+\pdfcompresslevel=9
+\RequirePackage[colorlinks,hyperindex,plainpages=false,unicode]{hyperref}
+\def\pdfBorderAttrs{/Border [0 0 0] } % No border arround Links
+\else
+\RequirePackage[plainpages=true,unicode]{hyperref}
+\usepackage{color}
+\fi
+
+\usepackage{lshort}
+\usepackage{makeidx,shortvrb,latexsym}
+\usepackage[IL2]{fontenc} % CSfonts
+
+%
+% This document is ``public domain''. It may be printed and
+% distributed free of charge in its original form (including the
+% list of authors). If it is changed or if parts of it are used
+% within another document, then the author list must include
+% all the original authors AND that author (those authors) who
+% has (have) made the changes.
+%
+% Original Copyright H.Partl, E.Schlegl, and I.Hyna (1987).
+% English Version Copyright by Tobias Oetiker (1994,1995),
+% 
+% ---------------------------------------------------------------------
+%
+%
+% Formats also with\textt{letterpaper} option, but the pagebreaks might not
+% fall as nicely.
+%
+% To produce a A5 booklet, use a tool like  pstops or dvitodvi
+% to  past them together in the right order. Most dvi printer drivers
+% can shrink the resulting output to fit on a A4 sheet.
+%
+\makeindex
+\typeout{Copyright T.Oetiker, H.Partl, E.Schlegl, I.Hyna}
+
+\DeclareMathOperator{\argh}{argh}
+\DeclareMathOperator*{\nut}{Nut}
+
+\hyphenation{pů-vod-ně vět-ši-na pře-ska-ko-vá-ní vý-ho-dy po-tře-ba ně-če-mu zna-kem ovli-vňu-jí-cí Pa-ra-me-tr Od-stav-ci Mno-ho jed-no-du-ché sou-bo-ru na-ma-po-vá-no ně-mec-ké sou-bo-ry ruš-ti-ny mís-tech vy-svět-le-né od-sta-vce zpře-hle-dní slou-pec dneš-ních pří-ka-zu pro-stře-dí Bé-zi-e-ro-vy jed-no-duš-ší vy-sá-ze-né-ho}
+ 
+\begin{document}
+\selectlanguage{czech}
+\shorthandoff{"}
+\frontmatter
+\include{title}
+\include{contrib}
+\include{overview}
+\tableofcontents
+\listoffigures
+\listoftables
+\enlargethispage{\baselineskip}
+\mainmatter
+\include{things}
+\include{typeset}
+\include{math} 
+\include{lssym}
+\include{spec}
+\include{graphic}
+\include{custom}
+\include{appendix}
+\backmatter
+\include{biblio}
+\refstepcounter{chapter}
+\addcontentsline{toc}{chapter}{Index} 
+\printindex
+\end{document}
+
+
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs-a5.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs-a5.tex
new file mode 100644
index 00000000000..86e2277171a
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs-a5.tex
@@ -0,0 +1,10 @@
+\documentclass[a5paper,dvips,twoside,9pt]{extbook}
+\usepackage{mylayout}
+\usepackage[left=1.7cm,right=2.2cm,top=2cm,bottom=1.5cm]{geometry}
+\input{lshort-base.tex}
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs.ind b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs.ind
new file mode 100755
index 00000000000..f6d2451de1a
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs.ind
@@ -0,0 +1,1196 @@
+\begin{theindex}
+  \providecommand*\lettergroupDefault[1]{}
+  \providecommand*\lettergroup[1]{%
+      \par\textbf{#1}\par
+      \nopagebreak
+  }
+
+  \lettergroup{Symboly}
+  \item \ldots, \hyperpage{21}
+  \item  \verb.~., \hyperpage{33}
+  \item . (mezera za .), \hyperpage{33}
+  \item \i{} a~\j{} bez te\IeC {\v c}ky, \hyperpage{23}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 !}, \hyperpage{65}, \hyperpage{66}
+  \item \texttt{"}, \hyperpage{19}
+  \item \texttt{"}\texttt{-}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt{"}\texttt{'}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt{"}\texttt{<}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt{"}\texttt{=}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt{"}\texttt{>}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt{"}\texttt{`}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt{\$}, \hyperpage{49}
+  \item {\me\char'047}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ,}, \hyperpage{52}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 -}, \hyperpage{18}, \hyperpage{20}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 \char '134 }, \hyperpage{17}, \hyperpage{38}, \hyperpage{39}, \hyperpage{41}, \hyperpage{126}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 \char '134 *}, \hyperpage{17}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 :}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ;}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 @}, \hyperpage{33}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 [}, \hyperpage{50}, \hyperpage{51}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ]}, \hyperpage{50}, \hyperpage{51}
+  \item {\me\char'136}, \hyperpage{53}
+  \item {\me\char'137}, \hyperpage{53}
+  \item {\me\char'174}, 41
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{A}
+  \item \aa, \hyperpage{23}
+  \item \texttt  {abstract}, \hyperpage{39}
+  \item Acrobat Reader, \hyperpage{89}
+  \item acute, \hyperpage{23}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 addtolength}, \hyperpage{128}
+  \item \ae, \hyperpage{23}
+  \item \textsf  {aeguill}, \hyperpage{90}
+  \item akcent, \hyperpage{22}
+  \item \texttt  {align}, \hyperpage{59}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 Alph}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 alph}, \hyperpage{31}
+  \item Americk\IeC {\'a} matematick\IeC {\'a} spole\IeC {\v c}nost, \hyperpage{49}
+  \item \textsf  {amsbsy}, \hyperpage{68}
+  \item \textsf  {amsfonts}, \hyperpage{67}, \hyperpage{76}
+  \item \textsf  {amsmath}, \hyperpage{49}, \hyperpage{55}, \hyperpage{56}, \hyperpage{65}, \hyperpage{66}, \hyperpage{68}
+  \item \textsf  {amssymb}, \hyperpage{52}, \hyperpage{67}, \hyperpage{72}
+  \item \textsf  {amsthm}, \hyperpage{68}, \hyperpage{69}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 and}, \hyperpage{35}
+  \item \texttt  {ansinew}, \hyperpage{24}
+  \item apostrof, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 appendix}, \hyperpage{34}, \hyperpage{35}
+  \item \texttt  {applemac}, \hyperpage{24}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 arccos}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 arcsin}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 arctan}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 arg}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {array}, \hyperpage{64}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 arraystretch}, \hyperpage{42}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 Asbuk}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 asbuk}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 author}, \hyperpage{35}, \hyperpage{94}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{B}
+  \item \textsf  {babel}, \hyperpage{18}, \hyperpage{22}, \hyperpage{23}, \hyperpage{30}--\hyperpage{32}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 backmatter}, \hyperpage{35}
+  \item bal\IeC {\'\i }k, \hyperpage{6}, \hyperpage{11}, \hyperpage{115}
+  \item bal\IeC {\'\i }k CJK, \hyperpage{28}
+  \item bal\IeC {\'\i }k makeidx, \hyperpage{84}
+  \item bal\IeC {\'\i }ky
+    \subitem \textsf  {aeguill}, \hyperpage{90}
+    \subitem \textsf  {amsbsy}, \hyperpage{68}
+    \subitem \textsf  {amsfonts}, \hyperpage{67}, \hyperpage{76}
+    \subitem \textsf  {amsmath}, \hyperpage{49}, \hyperpage{55}, \hyperpage{56}, \hyperpage{65}, \hyperpage{66}, \hyperpage{68}
+    \subitem \textsf  {amssymb}, \hyperpage{52}, \hyperpage{67}, \hyperpage{72}
+    \subitem \textsf  {amsthm}, \hyperpage{68}, \hyperpage{69}
+    \subitem \textsf  {babel}, \hyperpage{18}, \hyperpage{22}, \hyperpage{23}, \hyperpage{30}--\hyperpage{32}
+    \subitem \textsf  {beamer}, \hyperpage{96}--\hyperpage{98}
+    \subitem \textsf  {bicig}, \hyperpage{32}
+    \subitem \textsf  {bm}, \hyperpage{68}
+    \subitem \textsf  {calc}, \hyperpage{128}
+    \subitem \textsf  {color}, \hyperpage{96}
+    \subitem \textsf  {dcolumn}, \hyperpage{42}
+    \subitem \textsf  {doc}, \hyperpage{12}
+    \subitem \textsf  {eepic}, \hyperpage{101}, \hyperpage{105}
+    \subitem \textsf  {epic}, \hyperpage{101}
+    \subitem \textsf  {eurosym}, \hyperpage{21}
+    \subitem \textsf  {exscale}, \hyperpage{12}
+    \subitem \textsf  {fancyhdr}, \hyperpage{85}, \hyperpage{86}
+    \subitem \textsf  {fontenc}, \hyperpage{12}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}
+    \subitem \textsf  {geometry}, \hyperpage{87}
+    \subitem \textsf  {graphicx}, \hyperpage{81}, \hyperpage{91}, \hyperpage{96}
+    \subitem \textsf  {hyperref}, \hyperpage{89}, \hyperpage{92}, \hyperpage{95}, \hyperpage{96}
+    \subitem \textsf  {hyphenat}, \hyperpage{87}
+    \subitem \textsf  {IEEEtrantools}, \hyperpage{60}
+    \subitem \textsf  {ifpdf}, \hyperpage{95}
+    \subitem \textsf  {ifthen}, \hyperpage{12}
+    \subitem \textsf  {indentfirst}, \hyperpage{124}
+    \subitem \textsf  {inputenc}, \hyperpage{12}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}
+    \subitem \textsf  {latexsym}, \hyperpage{12}
+    \subitem \textsf  {layout}, \hyperpage{126}
+    \subitem \textsf  {longtable}, \hyperpage{42}
+    \subitem \textsf  {makeidx}, \hyperpage{12}, \hyperpage{84}
+    \subitem \textsf  {mathrsfs}, \hyperpage{76}
+    \subitem \textsf  {mathtext}, \hyperpage{31}
+    \subitem \textsf  {mhchem}, \hyperpage{67}
+    \subitem \textsf  {mltex}, \hyperpage{90}
+    \subitem \textsf  {ntheorem}, \hyperpage{69}
+    \subitem \textsf  {pgfplots}, \hyperpage{113}
+    \subitem \textsf  {pgfplotstable}, \hyperpage{113}
+    \subitem \textsf  {ppower4}, \hyperpage{98}
+    \subitem \textsf  {prosper}, \hyperpage{98}
+    \subitem \textsf  {pstricks}, \hyperpage{101}, \hyperpage{105}
+    \subitem \textsf  {pxfonts}, \hyperpage{91}
+    \subitem \textsf  {showidx}, \hyperpage{85}
+    \subitem \textsf  {syntonly}, \hyperpage{12}, \hyperpage{14}
+    \subitem \textsf  {textcomp}, \hyperpage{20}, \hyperpage{21}
+    \subitem \textsf  {tikz}, \hyperpage{111}
+    \subitem \textsf  {txfonts}, \hyperpage{91}
+    \subitem \textsf  {ucs}, \hyperpage{24}
+    \subitem \textsf  {verbatim}, \hyperpage{6}, \hyperpage{87}
+    \subitem \textsf  {xalx}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 bar}, \hyperpage{54}
+  \item barevn\IeC {\'y} text, \hyperpage{11}
+  \item \textsf  {beamer}, \hyperpage{96}--\hyperpage{98}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 begin}, \hyperpage{37}, \hyperpage{102}, \hyperpage{111}, \hyperpage{117}
+  \item bezpatkov\IeC {\'e} p\IeC {\'\i }smo, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 bibitem}, \hyperpage{83}
+  \item bibliografie, \hyperpage{83}
+  \item \textsf  {bicig}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 Big}, \hyperpage{57}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 big}, \hyperpage{57}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 big(}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 Bigg}, \hyperpage{57}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 bigg}, \hyperpage{57}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 bigskip}, \hyperpage{126}
+  \item b\IeC {\'\i }l\IeC {\'y} znak, \hyperpage{4}
+    \subitem na za\IeC {\v c}\IeC {\'a}tku \IeC {\v r}\IeC {\'a}dku, \hyperpage{4}
+  \item bin\IeC {\'a}rn\IeC {\'\i } relace, \hyperpage{56}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 binom}, \hyperpage{55}
+  \item binomick\IeC {\'e} koeficienty, \hyperpage{55}
+  \item Blackboard Bold, \hyperpage{52}
+  \item \texttt  {block}, \hyperpage{99}
+  \item \textsf  {bm}, \hyperpage{68}
+  \item \texttt  {Bmatrix}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {bmatrix}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 bmod}, \hyperpage{55}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 boldmath}, \hyperpage{67}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 boldsymbol}, \hyperpage{68}
+  \item brazilian, \hyperpage{25}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{C}
+  \item \textsf  {calc}, \hyperpage{128}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 caption}, \hyperpage{45}, \hyperpage{46}
+  \item \texttt  {cases}, \hyperpage{64}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 cdot}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 cdots}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {center}, \hyperpage{38}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 chapter}, \hyperpage{34}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 chaptermark}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ci}, \hyperpage{115}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 circle}, \hyperpage{105}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 circle*}, \hyperpage{105}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 cite}, \hyperpage{83}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 cleardoublepage}, \hyperpage{46}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 clearpage}, \hyperpage{46}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 cline}, \hyperpage{41}
+  \item \textsf  {color}, \hyperpage{96}
+  \item \texttt  {comment}, \hyperpage{6}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 cos}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 cosh}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 cot}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 coth}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {cp850}, \hyperpage{24}
+  \item \texttt  {cp866nav}, \hyperpage{24}
+  \item \texttt  {cp1251}, \hyperpage{24}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 csc}, \hyperpage{54}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{\v{C}}
+  \item \IeC {\v c}\IeC {\'a}rka, \hyperpage{21}
+  \item \IeC {\v c}tver\IeC {\v c}\IeC {\'\i }kov\IeC {\'a} poml\IeC {\v c}ka, \hyperpage{20}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{D}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 date}, \hyperpage{35}
+  \item \textsf  {dcolumn}, \hyperpage{42}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ddots}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 DeclareMathOperator}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 deg}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 depth}, \hyperpage{130}, \hyperpage{131}
+  \item derivace, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {description}, \hyperpage{37}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 det}, \hyperpage{54}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 dfrac}, \hyperpage{55}
+  \item diagon\IeC {\'a}ln\IeC {\'\i } te\IeC {\v c}ky, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 dim}, \hyperpage{54}
+  \item dimensions, \hyperpage{124}
+  \item \texttt  {displaymath}, \hyperpage{50}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 displaystyle}, \hyperpage{67}
+  \item dlouh\IeC {\'e} rovnice, \hyperpage{57}
+  \item \textsf  {doc}, \hyperpage{12}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 documentclass}, \hyperpage{9}, \hyperpage{13}, \hyperpage{18}
+  \item double line spacing, \hyperpage{123}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 dq}, \hyperpage{27}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 dum}, \hyperpage{115}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{E}
+  \item \textsf  {eepic}, \hyperpage{101}, \hyperpage{105}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 emph}, \hyperpage{36}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt{empty}, \hyperpage{11}
+  \item Encapsulated \textsc  {PostScript}, \hyperpage{81}, \hyperpage{91}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 end}, \hyperpage{37}, \hyperpage{102}, \hyperpage{117}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 enumBul}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 enumEng}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {enumerate}, \hyperpage{37}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 enumLat}, \hyperpage{31}
+  \item \textsf  {epic}, \hyperpage{101}
+  \item \texttt  {eqnarray}, \hyperpage{59}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 eqref}, \hyperpage{50}
+  \item \texttt  {equality}, \hyperpage{59}
+  \item \texttt  {equation}, \hyperpage{50}, \hyperpage{51}, \hyperpage{57}
+    \subitem \textsf  {amsmath}, \hyperpage{50}
+    \subitem \textlatin  {\LaTeX  }{}, \hyperpage{50}
+    \subitem multiple, \hyperpage{58}
+  \item \texttt  {equation*}, \hyperpage{50}, \hyperpage{51}, \hyperpage{57}
+  \item \textsf  {eurosym}, \hyperpage{21}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 exp}, \hyperpage{54}
+  \item exponent, \hyperpage{53}
+  \item \textsf  {exscale}, \hyperpage{12}
+  \item extension
+    \subitem \texttt  {.aux}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.cls}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.dtx}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.dvi}, \hyperpage{13}, \hyperpage{82}
+    \subitem \texttt  {.fd}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.idx}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.ilg}, \hyperpage{14}
+    \subitem \texttt  {.ind}, \hyperpage{14}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {.ins}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.lof}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.log}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.lot}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.sty}, \hyperpage{13}, \hyperpage{87}
+    \subitem \texttt  {.tex}, \hyperpage{8}, \hyperpage{13}
+    \subitem \texttt  {.toc}, \hyperpage{13}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{F}
+  \item \textsf  {fancyhdr}, \hyperpage{85}, \hyperpage{86}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 fbox}, \hyperpage{19}
+  \item \texttt  {figure}, \hyperpage{44}, \hyperpage{45}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 flq}, \hyperpage{27}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 flqq}, \hyperpage{27}
+  \item \texttt  {flushleft}, \hyperpage{38}
+  \item \texttt  {flushright}, \hyperpage{38}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 foldera}, \hyperpage{109}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 folderb}, \hyperpage{109}
+  \item font, \hyperpage{119}
+    \subitem \texttt  {\char '134 footnotesize}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 Huge}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 huge}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 LARGE}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 Large}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 large}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mathbf}, \hyperpage{121}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mathcal}, \hyperpage{121}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mathit}, \hyperpage{121}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mathnormal}, \hyperpage{121}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mathrm}, \hyperpage{121}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mathsf}, \hyperpage{121}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mathtt}, \hyperpage{121}
+    \subitem \texttt  {\char '134 normalsize}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 scriptsize}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 small}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textbf}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textit}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textmd}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textnormal}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textrm}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textsc}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textsf}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textsl}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 texttt}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textup}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 tiny}, \hyperpage{120}
+  \item font -- k\IeC {\'o}dov\IeC {\'a}n\IeC {\'\i }
+    \subitem \texttt  {LGR}, \hyperpage{25}
+    \subitem \texttt  {OT1}, \hyperpage{24}
+    \subitem \texttt  {T1}, \hyperpage{25}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {T2*}, \hyperpage{30}
+    \subitem \texttt  {T2A}, \hyperpage{25}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {T2B}, \hyperpage{25}
+    \subitem \texttt  {T2C}, \hyperpage{25}
+    \subitem \texttt  {X2}, \hyperpage{25}
+  \item font -- velikost, \hyperpage{119}
+  \item \textsf  {fontenc}, \hyperpage{12}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}
+  \item fonty -- k\IeC {\'o}dov\IeC {\'a}n\IeC {\'\i }, \hyperpage{24}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 footnote}, \hyperpage{36}, \hyperpage{46}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 footnotesize}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 footskip}, \hyperpage{127}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 frac}, \hyperpage{55}
+  \item \texttt  {frame}, \hyperpage{98}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 framebox}, \hyperpage{130}
+  \item francouz\IeC {\v s}tina, \hyperpage{26}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 frenchspacing}, \hyperpage{31}, \hyperpage{33}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 frontmatter}, \hyperpage{35}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 frq}, \hyperpage{27}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 frqq}, \hyperpage{27}
+  \item funkce modulo, \hyperpage{55}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 fussy}, \hyperpage{18}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{G}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 gcd}, \hyperpage{54}
+  \item \textsf  {geometry}, \hyperpage{87}
+  \item GhostScript, \hyperpage{81}
+  \item GhostView, \hyperpage{135}
+  \item Gimp, \hyperpage{135}
+  \item grafika, \hyperpage{11}, \hyperpage{81}
+  \item \textsf  {graphicx}, \hyperpage{81}, \hyperpage{91}, \hyperpage{96}
+  \item grave, \hyperpage{23}
+  \item Greek, \hyperpage{30}
+  \item grouping, \hyperpage{120}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{H}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 hat}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 headheight}, \hyperpage{127}
+  \item texttt{headings}, \hyperpage{11}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 headsep}, \hyperpage{127}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 height}, \hyperpage{130}, \hyperpage{131}
+  \item H\textlatin  {\LaTeX  }, \hyperpage{28}
+  \item h\textlatin  {\LaTeX  }{}p, \hyperpage{28}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 hline}, \hyperpage{41}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 hom}, \hyperpage{54}
+  \item horizontal
+    \subitem space, \hyperpage{124}
+  \item horizont\IeC {\'a}ln\IeC {\'\i }
+    \subitem linka, \hyperpage{53}
+    \subitem svorka, \hyperpage{53}
+    \subitem te\IeC {\v c}ky, \hyperpage{53}
+  \item hranat\IeC {\'e} z\IeC {\'a}vorky, \hyperpage{5}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 href}, \hyperpage{93}, \hyperpage{94}, \hyperpage{96}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 hspace}, \hyperpage{117}, \hyperpage{124}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 Huge}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 huge}, \hyperpage{120}
+  \item \textsf  {hyperref}, \hyperpage{89}, \hyperpage{92}, \hyperpage{95}, \hyperpage{96}
+  \item hypertextov\IeC {\'y}, \hyperpage{88}
+  \item \textsf  {hyphenat}, \hyperpage{87}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 hyphenation}, \hyperpage{18}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{I}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 idotsint}, \hyperpage{66}
+  \item \texttt  {IEEEeqnarray}, \hyperpage{58}--\hyperpage{61}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 IEEEeqnarraymulticol}, \hyperpage{62}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 IEEEmulticol}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 IEEEnonumber}, \hyperpage{63}
+  \item \textsf  {IEEEtrantools}, \hyperpage{60}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 IEEEyesnumber}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 IEEEyessubnumber}, \hyperpage{64}
+  \item \textsf  {ifpdf}, \hyperpage{95}
+  \item \textsf  {ifthen}, \hyperpage{12}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ignorespaces}, \hyperpage{117}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ignorespacesafterend}, \hyperpage{117}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 iiiint}, \hyperpage{66}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 iiint}, \hyperpage{66}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 iint}, \hyperpage{66}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 include}, \hyperpage{14}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 includegraphics}, \hyperpage{82}, \hyperpage{91}, \hyperpage{95}, \hyperpage{129}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 includeonly}, \hyperpage{14}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 indent}, \hyperpage{124}
+  \item \textsf  {indentfirst}, \hyperpage{124}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 index}, \hyperpage{53}, \hyperpage{84}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 inf}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 input}, \hyperpage{14}, \hyperpage{118}
+  \item \textsf  {inputenc}, \hyperpage{12}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 int}, \hyperpage{56}, \hyperpage{63}
+  \item internacionalizace, \hyperpage{22}
+  \item italika, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 item}, \hyperpage{37}
+  \item \texttt  {itemize}, \hyperpage{37}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{J}
+  \item jazyk, \hyperpage{22}
+  \item jednostrann\IeC {\'y}, \hyperpage{10}
+  \item jednotky, \hyperpage{124}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{K}
+  \item kapit\IeC {\'a}lky, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ker}, \hyperpage{54}
+  \item Knuth, Donald E., \hyperpage{1}
+  \item k\IeC {\'o}dov\IeC {\'a}n\IeC {\'\i }
+    \subitem font\IeC {\r u}
+      \subsubitem \texttt  {LGR}, \hyperpage{25}
+      \subsubitem \texttt  {OT1}, \hyperpage{24}
+      \subsubitem \texttt  {T1}, \hyperpage{25}, \hyperpage{31}
+      \subsubitem \texttt  {T2*}, \hyperpage{30}
+      \subsubitem \texttt  {T2A}, \hyperpage{25}, \hyperpage{31}
+      \subsubitem \texttt  {T2B}, \hyperpage{25}
+      \subsubitem \texttt  {T2C}, \hyperpage{25}
+      \subsubitem \texttt  {X2}, \hyperpage{25}
+    \subitem vstupn\IeC {\'\i }
+      \subsubitem \texttt  {ansinew}, \hyperpage{24}
+      \subsubitem \texttt  {applemac}, \hyperpage{24}
+      \subsubitem \texttt  {cp850}, \hyperpage{24}
+      \subsubitem \texttt  {cp866nav}, \hyperpage{24}
+      \subsubitem \texttt  {cp1251}, \hyperpage{24}, \hyperpage{32}
+      \subsubitem \texttt  {koi8-ru}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}
+      \subsubitem \texttt  {latin1}, \hyperpage{24}
+      \subsubitem \texttt  {macukr}, \hyperpage{24}
+      \subsubitem \texttt  {mn}, \hyperpage{32}
+      \subsubitem \texttt  {utf8}, \hyperpage{32}
+      \subsubitem \texttt  {utf8x}, \hyperpage{24}
+  \item k\IeC {\'o}dov\IeC {\'a}n\IeC {\'\i } font\IeC {\r u}, \hyperpage{12}
+  \item \texttt  {koi8-ru}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}
+  \item koment\IeC {\'a}\IeC {\v r}e, \hyperpage{6}
+  \item korejsk\IeC {\'y} font
+    \subitem font UHC, \hyperpage{29}
+  \item korej\IeC {\v s}tina, \hyperpage{27}
+  \item k\IeC {\v r}\IeC {\'\i }\IeC {\v z}ov\IeC {\'e} odkazy, \hyperpage{35}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{L}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 label}, \hyperpage{35}, \hyperpage{36}, \hyperpage{46}, \hyperpage{50}
+  \item Lamport, Leslie, \hyperpage{1}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 LARGE}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 Large}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 large}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 LaTeX}, \hyperpage{19}
+  \item \LaTeX3, \hyperpage{4}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 LaTeXe}, \hyperpage{19}
+  \item \textsf  {latexsym}, \hyperpage{12}
+  \item \texttt  {latin1}, \hyperpage{24}
+  \item \textsf  {layout}, \hyperpage{126}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ldots}, \hyperpage{21}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 left}, \hyperpage{56}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 left.}, \hyperpage{56}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 lefteqn}, \hyperpage{60}, \hyperpage{62}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 leftmark}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 lg}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {LGR}, \hyperpage{25}
+  \item ligatura, \hyperpage{22}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 lim}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 liminf}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 limsup}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 line}, \hyperpage{104}, \hyperpage{109}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 linebreak}, \hyperpage{17}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 linespread}, \hyperpage{123}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 linethickness}, \hyperpage{106}, \hyperpage{107}, \hyperpage{109}
+  \item linka
+    \subitem horizont\IeC {\'a}ln\IeC {\'\i }, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 listoffigures}, \hyperpage{45}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 listoftables}, \hyperpage{45}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ln}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 log}, \hyperpage{54}, \hyperpage{63}
+  \item \textsf  {longtable}, \hyperpage{42}
+  \item \texttt  {lscommand}, \hyperpage{115}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{M}
+  \item MacTeX, \hyperpage{134}
+  \item \texttt  {macukr}, \hyperpage{24}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mainmatter}, \hyperpage{35}, \hyperpage{94}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 makebox}, \hyperpage{130}
+  \item \textsf  {makeidx}, \hyperpage{12}, \hyperpage{84}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 makeindex}, \hyperpage{84}
+  \item makeindex -- program, \hyperpage{84}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 maketitle}, \hyperpage{35}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 marginparpush}, \hyperpage{127}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 marginparsep}, \hyperpage{127}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 marginparwidth}, \hyperpage{127}
+  \item matematick\IeC {\'e}
+    \subitem akcenty, \hyperpage{54}
+    \subitem delimitery, \hyperpage{57}
+    \subitem funkce, \hyperpage{54}
+    \subitem m\IeC {\'\i }nus, \hyperpage{20}
+  \item matematick\IeC {\'e} mezery, \hyperpage{65}
+  \item matematick\IeC {\'y} m\IeC {\'o}d, \hyperpage{51}
+  \item matematick\IeC {\'y} znak m\IeC {\'\i }nus, \hyperpage{20}
+  \item matematika, \hyperpage{49}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mathbb}, \hyperpage{52}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mathbf}, \hyperpage{121}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mathcal}, \hyperpage{121}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mathit}, \hyperpage{121}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mathnormal}, \hyperpage{121}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mathrm}, \hyperpage{121}
+  \item \textsf  {mathrsfs}, \hyperpage{76}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mathsf}, \hyperpage{121}
+  \item \textsf  {mathtext}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mathtt}, \hyperpage{121}
+  \item \texttt  {matrix}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 max}, \hyperpage{54}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 mbox}, \hyperpage{19}, \hyperpage{22}, \hyperpage{130}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 medskip}, \hyperpage{126}
+  \item \MP, \hyperpage{91}, \hyperpage{92}
+  \item mezera, \hyperpage{4}
+  \item mezery
+    \subitem v matemetick\IeC {\'e}m m\IeC {\'o}du, \hyperpage{51}
+    \subitem za p\IeC {\v r}\IeC {\'\i }kazy, \hyperpage{5}
+  \item \textsf  {mhchem}, \hyperpage{67}
+  \item MiKTeX, \hyperpage{134}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 min}, \hyperpage{54}
+  \item minim\IeC {\'a}ln\IeC {\'\i } t\IeC {\v r}\IeC {\'\i }da, \hyperpage{9}
+  \item \texttt  {minipage}, \hyperpage{130}
+  \item Mittelbach, Frank, \hyperpage{1}
+  \item \textsf  {mltex}, \hyperpage{90}
+  \item \texttt  {mn}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 multicolumn}, \hyperpage{42}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 multicolumns}, \hyperpage{62}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 multiput}, \hyperpage{103}, \hyperpage{106}, \hyperpage{107}
+  \item \texttt  {multline}, \hyperpage{57}--\hyperpage{59}
+  \item \texttt  {multline*}, \hyperpage{57}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{N}
+  \item n\IeC {\v e}m\IeC {\v c}ina, \hyperpage{23}, \hyperpage{27}
+  \item nepovinn\IeC {\'y} parametr, \hyperpage{5}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 newcommand}, \hyperpage{66}, \hyperpage{116}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 newenvironment}, \hyperpage{117}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 newline}, \hyperpage{17}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 newpage}, \hyperpage{17}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 newsavebox}, \hyperpage{108}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 newtheorem}, \hyperpage{68}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 noindent}, \hyperpage{124}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 nolinebreak}, \hyperpage{17}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 nonumber}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 nopagebreak}, \hyperpage{17}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 normalsize}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 not}, \hyperpage{73}
+  \item \textsf  {ntheorem}, \hyperpage{69}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{O}
+  \item oboustrann\IeC {\'y}, \hyperpage{10}
+  \item odd\IeC {\v e}lova\IeC {\v c}, \hyperpage{56}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 oddsidemargin}, \hyperpage{127}
+  \item odmocnina, \hyperpage{53}
+  \item odstavec, \hyperpage{15}
+  \item \oe, \hyperpage{23}
+  \item \texttt  {OT1}, \hyperpage{24}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 oval}, \hyperpage{107}, \hyperpage{109}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 overbrace}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 overleftarrow}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 overline}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 overrightarrow}, \hyperpage{54}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{P}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 pagebreak}, \hyperpage{17}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 pageref}, \hyperpage{35}, \hyperpage{88}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 pagestyle}, \hyperpage{11}
+  \item paper size, \hyperpage{89}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 paperheight}, \hyperpage{127}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 paperwidth}, \hyperpage{127}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 par}, \hyperpage{122}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 paragraph}, \hyperpage{34}
+  \item parametr, \hyperpage{5}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 parbox}, \hyperpage{130}
+  \item parci\IeC {\'a}ln\IeC {\'\i } derivace, \hyperpage{55}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 parindent}, \hyperpage{124}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 parskip}, \hyperpage{124}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 part}, \hyperpage{34}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 partial}, \hyperpage{55}
+  \item pata str\IeC {\'a}nky, \hyperpage{11}
+  \item PDF, \hyperpage{88}
+  \item pdf\textlatin  {\LaTeX  }, \hyperpage{89}, \hyperpage{96}
+  \item pdf\TeX, \hyperpage{89}
+  \item PDFView, \hyperpage{134}
+  \item \textsf  {pgfplots}, \hyperpage{113}
+  \item \textsf  {pgfplotstable}, \hyperpage{113}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 phantom}, \hyperpage{46}, \hyperpage{66}
+  \item \texttt  {picture}, \hyperpage{101}, \hyperpage{102}, \hyperpage{105}, \hyperpage{106}
+  \item \texttt{plain}, \hyperpage{11}
+  \item \texttt  {pmatrix}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 pmod}, \hyperpage{55}
+  \item Portugu\^es, \hyperpage{25}
+  \item portuguese, \hyperpage{25}
+  \item \textsc  {PostScript}, \hyperpage{29}, \hyperpage{46}, \hyperpage{89}, \hyperpage{90}, \hyperpage{101}, \hyperpage{102}
+    \subitem Encapsulated, \hyperpage{81}, \hyperpage{91}
+  \item povolenka um\IeC {\'\i }st\IeC {\v e}n\IeC {\'\i }, \hyperpage{44}
+  \item \textsf  {ppower4}, \hyperpage{98}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 Pr}, \hyperpage{54}
+  \item preambule, \hyperpage{6}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 printindex}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 prod}, \hyperpage{56}
+  \item \texttt  {proof}, \hyperpage{69}
+  \item \textsf  {prosper}, \hyperpage{98}
+  \item prost\IeC {\v r}ed\IeC {\'\i }
+    \subitem \texttt  {abstract}, \hyperpage{39}
+    \subitem \texttt  {align}, \hyperpage{59}
+    \subitem \texttt  {array}, \hyperpage{64}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {block}, \hyperpage{99}
+    \subitem \texttt  {Bmatrix}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {bmatrix}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {cases}, \hyperpage{64}
+    \subitem \texttt  {center}, \hyperpage{38}
+    \subitem \texttt  {comment}, \hyperpage{6}
+    \subitem \texttt  {description}, \hyperpage{37}
+    \subitem \texttt  {displaymath}, \hyperpage{50}
+    \subitem \texttt  {enumerate}, \hyperpage{37}
+    \subitem \texttt  {eqnarray}, \hyperpage{59}
+    \subitem \texttt  {equality}, \hyperpage{59}
+    \subitem \texttt  {equation}, \hyperpage{50}, \hyperpage{51}, \hyperpage{57}
+    \subitem \texttt  {equation*}, \hyperpage{50}, \hyperpage{51}, \hyperpage{57}
+    \subitem \texttt  {figure}, \hyperpage{44}, \hyperpage{45}
+    \subitem \texttt  {flushleft}, \hyperpage{38}
+    \subitem \texttt  {flushright}, \hyperpage{38}
+    \subitem \texttt  {frame}, \hyperpage{98}
+    \subitem \texttt  {IEEEeqnarray}, \hyperpage{58}--\hyperpage{61}
+    \subitem \texttt  {itemize}, \hyperpage{37}
+    \subitem \texttt  {lscommand}, \hyperpage{115}
+    \subitem \texttt  {matrix}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {minipage}, \hyperpage{130}
+    \subitem \texttt  {multline}, \hyperpage{57}--\hyperpage{59}
+    \subitem \texttt  {multline*}, \hyperpage{57}
+    \subitem \texttt  {parbox}, \hyperpage{130}
+    \subitem \texttt  {picture}, \hyperpage{101}, \hyperpage{102}, \hyperpage{105}, \hyperpage{106}
+    \subitem \texttt  {pmatrix}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {proof}, \hyperpage{69}
+    \subitem \texttt  {pspicture}, \hyperpage{101}
+    \subitem \texttt  {quotation}, \hyperpage{39}
+    \subitem \texttt  {quote}, \hyperpage{39}
+    \subitem \texttt  {table}, \hyperpage{44}, \hyperpage{45}
+    \subitem \texttt  {tabular}, \hyperpage{40}, \hyperpage{129}
+    \subitem \texttt  {thebibliography}, \hyperpage{83}
+    \subitem \texttt  {tikzpicture}, \hyperpage{111}
+    \subitem \texttt  {verbatim}, \hyperpage{40}, \hyperpage{87}
+    \subitem \texttt  {verse}, \hyperpage{39}
+    \subitem \texttt  {Vmatrix}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {vmatrix}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 protect}, \hyperpage{46}, \hyperpage{47}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 providecommand}, \hyperpage{116}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ProvidesPackage}, \hyperpage{119}
+  \item p\IeC {\v r}\IeC {\'\i }kaz, \hyperpage{5}
+  \item p\IeC {\v r}\IeC {\'\i }kazy
+    \subitem \texttt  {\char '134 !}, \hyperpage{65}, \hyperpage{66}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ,}, \hyperpage{52}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {\char '134 -}, \hyperpage{18}
+    \subitem \texttt  {\char '134 \char '134 }, \hyperpage{17}, \hyperpage{38}, \hyperpage{39}, \hyperpage{41}, \hyperpage{126}
+    \subitem \texttt  {\char '134 \char '134 *}, \hyperpage{17}
+    \subitem \texttt  {\char '134 :}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ;}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {\char '134 @}, \hyperpage{33}
+    \subitem \texttt  {\char '134 [}, \hyperpage{50}, \hyperpage{51}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ]}, \hyperpage{50}, \hyperpage{51}
+    \subitem \texttt  {\char '134 addtolength}, \hyperpage{128}
+    \subitem \texttt  {\char '134 Alph}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {\char '134 alph}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {\char '134 and}, \hyperpage{35}
+    \subitem \texttt  {\char '134 appendix}, \hyperpage{34}, \hyperpage{35}
+    \subitem \texttt  {\char '134 arccos}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 arcsin}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 arctan}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 arg}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 arraystretch}, \hyperpage{42}
+    \subitem \texttt  {\char '134 Asbuk}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {\char '134 asbuk}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {\char '134 author}, \hyperpage{35}, \hyperpage{94}
+    \subitem \texttt  {\char '134 backmatter}, \hyperpage{35}
+    \subitem \texttt  {\char '134 bar}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 begin}, \hyperpage{37}, \hyperpage{102}, \hyperpage{111}, \hyperpage{117}
+    \subitem \texttt  {\char '134 bibitem}, \hyperpage{83}
+    \subitem \texttt  {\char '134 Big}, \hyperpage{57}
+    \subitem \texttt  {\char '134 big}, \hyperpage{57}
+    \subitem \texttt  {\char '134 big(}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 Bigg}, \hyperpage{57}
+    \subitem \texttt  {\char '134 bigg}, \hyperpage{57}
+    \subitem \texttt  {\char '134 bigskip}, \hyperpage{126}
+    \subitem \texttt  {\char '134 binom}, \hyperpage{55}
+    \subitem \texttt  {\char '134 bmod}, \hyperpage{55}
+    \subitem \texttt  {\char '134 boldmath}, \hyperpage{67}
+    \subitem \texttt  {\char '134 boldsymbol}, \hyperpage{68}
+    \subitem \texttt  {\char '134 caption}, \hyperpage{45}, \hyperpage{46}
+    \subitem \texttt  {\char '134 cdot}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 cdots}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 chapter}, \hyperpage{34}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 chaptermark}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ci}, \hyperpage{115}
+    \subitem \texttt  {\char '134 circle}, \hyperpage{105}
+    \subitem \texttt  {\char '134 circle*}, \hyperpage{105}
+    \subitem \texttt  {\char '134 cite}, \hyperpage{83}
+    \subitem \texttt  {\char '134 cleardoublepage}, \hyperpage{46}
+    \subitem \texttt  {\char '134 clearpage}, \hyperpage{46}
+    \subitem \texttt  {\char '134 cline}, \hyperpage{41}
+    \subitem \texttt  {\char '134 cos}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 cosh}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 cot}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 coth}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 csc}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 date}, \hyperpage{35}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ddots}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 DeclareMathOperator}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 deg}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 depth}, \hyperpage{130}, \hyperpage{131}
+    \subitem \texttt  {\char '134 det}, \hyperpage{54}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 dfrac}, \hyperpage{55}
+    \subitem \texttt  {\char '134 dim}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 displaystyle}, \hyperpage{67}
+    \subitem \texttt  {\char '134 documentclass}, \hyperpage{9}, \hyperpage{13}, \hyperpage{18}
+    \subitem \texttt  {\char '134 dq}, \hyperpage{27}
+    \subitem \texttt  {\char '134 dum}, \hyperpage{115}
+    \subitem \texttt  {\char '134 emph}, \hyperpage{36}, \hyperpage{120}
+    \subitem \texttt  {\char '134 end}, \hyperpage{37}, \hyperpage{102}, \hyperpage{117}
+    \subitem \texttt  {\char '134 enumBul}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {\char '134 enumEng}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {\char '134 enumLat}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {\char '134 eqref}, \hyperpage{50}
+    \subitem \texttt  {\char '134 exp}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 fbox}, \hyperpage{19}
+    \subitem \texttt  {\char '134 flq}, \hyperpage{27}
+    \subitem \texttt  {\char '134 flqq}, \hyperpage{27}
+    \subitem \texttt  {\char '134 foldera}, \hyperpage{109}
+    \subitem \texttt  {\char '134 folderb}, \hyperpage{109}
+    \subitem \texttt  {\char '134 footnote}, \hyperpage{36}, \hyperpage{46}
+    \subitem \texttt  {\char '134 footskip}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 frac}, \hyperpage{55}
+    \subitem \texttt  {\char '134 framebox}, \hyperpage{130}
+    \subitem \texttt  {\char '134 frenchspacing}, \hyperpage{31}, \hyperpage{33}
+    \subitem \texttt  {\char '134 frontmatter}, \hyperpage{35}
+    \subitem \texttt  {\char '134 frq}, \hyperpage{27}
+    \subitem \texttt  {\char '134 frqq}, \hyperpage{27}
+    \subitem \texttt  {\char '134 fussy}, \hyperpage{18}
+    \subitem \texttt  {\char '134 gcd}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 hat}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 headheight}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 headsep}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 height}, \hyperpage{130}, \hyperpage{131}
+    \subitem \texttt  {\char '134 hline}, \hyperpage{41}
+    \subitem \texttt  {\char '134 hom}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 href}, \hyperpage{93}, \hyperpage{94}, \hyperpage{96}
+    \subitem \texttt  {\char '134 hspace}, \hyperpage{117}, \hyperpage{124}
+    \subitem \texttt  {\char '134 hyphenation}, \hyperpage{18}
+    \subitem \texttt  {\char '134 idotsint}, \hyperpage{66}
+    \subitem \texttt  {\char '134 IEEEeqnarraymulticol}, \hyperpage{62}
+    \subitem \texttt  {\char '134 IEEEmulticol}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 IEEEnonumber}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 IEEEyesnumber}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 IEEEyessubnumber}, \hyperpage{64}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ifpdf}, \hyperpage{95}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ignorespaces}, \hyperpage{117}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ignorespacesafterend}, \hyperpage{117}
+    \subitem \texttt  {\char '134 iiiint}, \hyperpage{66}
+    \subitem \texttt  {\char '134 iiint}, \hyperpage{66}
+    \subitem \texttt  {\char '134 iint}, \hyperpage{66}
+    \subitem \texttt  {\char '134 include}, \hyperpage{14}
+    \subitem \texttt  {\char '134 includegraphics}, \hyperpage{82}, \hyperpage{91}, \hyperpage{95}, \hyperpage{129}
+    \subitem \texttt  {\char '134 includeonly}, \hyperpage{14}
+    \subitem \texttt  {\char '134 indent}, \hyperpage{124}
+    \subitem \texttt  {\char '134 index}, \hyperpage{84}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 inf}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 input}, \hyperpage{14}, \hyperpage{118}
+    \subitem \texttt  {\char '134 int}, \hyperpage{56}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 item}, \hyperpage{37}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ker}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 label}, \hyperpage{35}, \hyperpage{36}, \hyperpage{46}, \hyperpage{50}
+    \subitem \texttt  {\char '134 LaTeX}, \hyperpage{19}
+    \subitem \texttt  {\char '134 LaTeXe}, \hyperpage{19}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ldots}, \hyperpage{21}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 left}, \hyperpage{56}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 left.}, \hyperpage{56}
+    \subitem \texttt  {\char '134 lefteqn}, \hyperpage{60}, \hyperpage{62}
+    \subitem \texttt  {\char '134 leftmark}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 lg}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 lim}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 liminf}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 limsup}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 line}, \hyperpage{104}, \hyperpage{109}
+    \subitem \texttt  {\char '134 linebreak}, \hyperpage{17}
+    \subitem \texttt  {\char '134 linespread}, \hyperpage{123}
+    \subitem \texttt  {\char '134 linethickness}, \hyperpage{106}, \hyperpage{107}, \hyperpage{109}
+    \subitem \texttt  {\char '134 listoffigures}, \hyperpage{45}
+    \subitem \texttt  {\char '134 listoftables}, \hyperpage{45}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ln}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 log}, \hyperpage{54}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mainmatter}, \hyperpage{35}, \hyperpage{94}
+    \subitem \texttt  {\char '134 makebox}, \hyperpage{130}
+    \subitem \texttt  {\char '134 makeindex}, \hyperpage{84}
+    \subitem \texttt  {\char '134 maketitle}, \hyperpage{35}
+    \subitem \texttt  {\char '134 marginparpush}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 marginparsep}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 marginparwidth}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mathbb}, \hyperpage{52}
+    \subitem \texttt  {\char '134 max}, \hyperpage{54}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 mbox}, \hyperpage{19}, \hyperpage{22}, \hyperpage{130}
+    \subitem \texttt  {\char '134 medskip}, \hyperpage{126}
+    \subitem \texttt  {\char '134 min}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 multicolumn}, \hyperpage{42}
+    \subitem \texttt  {\char '134 multicolumns}, \hyperpage{62}
+    \subitem \texttt  {\char '134 multiput}, \hyperpage{103}, \hyperpage{106}, \hyperpage{107}
+    \subitem \texttt  {\char '134 newcommand}, \hyperpage{66}, \hyperpage{116}
+    \subitem \texttt  {\char '134 newenvironment}, \hyperpage{117}
+    \subitem \texttt  {\char '134 newline}, \hyperpage{17}
+    \subitem \texttt  {\char '134 newpage}, \hyperpage{17}
+    \subitem \texttt  {\char '134 newsavebox}, \hyperpage{108}
+    \subitem \texttt  {\char '134 newtheorem}, \hyperpage{68}
+    \subitem \texttt  {\char '134 noindent}, \hyperpage{124}
+    \subitem \texttt  {\char '134 nolinebreak}, \hyperpage{17}
+    \subitem \texttt  {\char '134 nonumber}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 nopagebreak}, \hyperpage{17}
+    \subitem \texttt  {\char '134 not}, \hyperpage{73}
+    \subitem \texttt  {\char '134 oddsidemargin}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 oval}, \hyperpage{107}, \hyperpage{109}
+    \subitem \texttt  {\char '134 overbrace}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 overleftarrow}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 overline}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 overrightarrow}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 pagebreak}, \hyperpage{17}
+    \subitem \texttt  {\char '134 pageref}, \hyperpage{35}, \hyperpage{88}
+    \subitem \texttt  {\char '134 pagestyle}, \hyperpage{11}
+    \subitem \texttt  {\char '134 paperheight}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 paperwidth}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 par}, \hyperpage{122}
+    \subitem \texttt  {\char '134 paragraph}, \hyperpage{34}
+    \subitem \texttt  {\char '134 parbox}, \hyperpage{130}
+    \subitem \texttt  {\char '134 parindent}, \hyperpage{124}
+    \subitem \texttt  {\char '134 parskip}, \hyperpage{124}
+    \subitem \texttt  {\char '134 part}, \hyperpage{34}
+    \subitem \texttt  {\char '134 partial}, \hyperpage{55}
+    \subitem \texttt  {\char '134 phantom}, \hyperpage{46}, \hyperpage{66}
+    \subitem \texttt  {\char '134 pmod}, \hyperpage{55}
+    \subitem \texttt  {\char '134 Pr}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 printindex}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 prod}, \hyperpage{56}
+    \subitem \texttt  {\char '134 protect}, \hyperpage{46}, \hyperpage{47}
+    \subitem \texttt  {\char '134 providecommand}, \hyperpage{116}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ProvidesPackage}, \hyperpage{119}
+    \subitem \texttt  {\char '134 put}, \hyperpage{103}--\hyperpage{108}
+    \subitem \texttt  {\char '134 qbezier}, \hyperpage{101}, \hyperpage{103}, \hyperpage{110}
+    \subitem \texttt  {\char '134 qedhere}, \hyperpage{69}, \hyperpage{70}
+    \subitem \texttt  {\char '134 qquad}, \hyperpage{52}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {\char '134 quad}, \hyperpage{52}, \hyperpage{62}, \hyperpage{65}
+    \subitem \texttt  {\char '134 raisebox}, \hyperpage{131}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ref}, \hyperpage{35}, \hyperpage{46}, \hyperpage{88}
+    \subitem \texttt  {\char '134 renewcommand}, \hyperpage{116}
+    \subitem \texttt  {\char '134 renewenvironment}, \hyperpage{117}
+    \subitem \texttt  {\char '134 right}, \hyperpage{56}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 rightmark}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 rule}, \hyperpage{117}, \hyperpage{131}
+    \subitem \texttt  {\char '134 savebox}, \hyperpage{108}
+    \subitem \texttt  {\char '134 scriptscriptstyle}, \hyperpage{67}
+    \subitem \texttt  {\char '134 scriptstyle}, \hyperpage{67}
+    \subitem \texttt  {\char '134 sec}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 section}, \hyperpage{34}, \hyperpage{46}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 sectionmark}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 selectlanguage}, \hyperpage{23}
+    \subitem \texttt  {\char '134 setlength}, \hyperpage{102}, \hyperpage{124}, \hyperpage{128}
+    \subitem \texttt  {\char '134 settodepth}, \hyperpage{128}
+    \subitem \texttt  {\char '134 settoheight}, \hyperpage{128}
+    \subitem \texttt  {\char '134 settowidth}, \hyperpage{128}
+    \subitem \texttt  {\char '134 sin}, \hyperpage{54}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 sinh}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 sloppy}, \hyperpage{18}
+    \subitem \texttt  {\char '134 smallskip}, \hyperpage{126}
+    \subitem \texttt  {\char '134 smash}, \hyperpage{51}
+    \subitem \texttt  {\char '134 sqrt}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 stackrel}, \hyperpage{56}
+    \subitem \texttt  {\char '134 stretch}, \hyperpage{117}, \hyperpage{125}
+    \subitem \texttt  {\char '134 subparagraph}, \hyperpage{34}
+    \subitem \texttt  {\char '134 subsection}, \hyperpage{34}
+    \subitem \texttt  {\char '134 subsectionmark}, \hyperpage{85}
+    \subitem \texttt  {\char '134 substack}, \hyperpage{56}
+    \subitem \texttt  {\char '134 subsubsection}, \hyperpage{34}
+    \subitem \texttt  {\char '134 sum}, \hyperpage{56}, \hyperpage{63}
+    \subitem \texttt  {\char '134 sup}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 tabcolsep}, \hyperpage{42}
+    \subitem \texttt  {\char '134 tableofcontents}, \hyperpage{34}
+    \subitem \texttt  {\char '134 tag}, \hyperpage{50}
+    \subitem \texttt  {\char '134 tan}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 tanh}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 TeX}, \hyperpage{19}
+    \subitem \texttt  {\char '134 texorpdfstring}, \hyperpage{95}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textbackslash}, \hyperpage{5}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textcelsius}, \hyperpage{20}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textdegree}, \hyperpage{20}
+    \subitem \texttt  {\char '134 texteuro}, \hyperpage{21}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textheight}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textstyle}, \hyperpage{67}
+    \subitem \texttt  {\char '134 textwidth}, \hyperpage{127}, \hyperpage{129}
+    \subitem \texttt  {\char '134 tfrac}, \hyperpage{55}
+    \subitem \texttt  {\char '134 theoremstyle}, \hyperpage{68}
+    \subitem \texttt  {\char '134 thicklines}, \hyperpage{104}, \hyperpage{107}, \hyperpage{109}
+    \subitem \texttt  {\char '134 thinlines}, \hyperpage{107}, \hyperpage{109}
+    \subitem \texttt  {\char '134 thispagestyle}, \hyperpage{11}
+    \subitem \texttt  {\char '134 title}, \hyperpage{35}
+    \subitem \texttt  {\char '134 tnss}, \hyperpage{116}
+    \subitem \texttt  {\char '134 today}, \hyperpage{19}
+    \subitem \texttt  {\char '134 topmargin}, \hyperpage{127}
+    \subitem \texttt  {\char '134 totalheight}, \hyperpage{130}, \hyperpage{131}
+    \subitem \texttt  {\char '134 ud}, \hyperpage{66}
+    \subitem \texttt  {\char '134 underbrace}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 underline}, \hyperpage{36}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 unitlength}, \hyperpage{102}, \hyperpage{104}
+    \subitem \texttt  {\char '134 usebox}, \hyperpage{108}
+    \subitem \texttt  {\char '134 usepackage}, \hyperpage{11}, \hyperpage{13}, \hyperpage{21}, \hyperpage{23}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}, \hyperpage{119}
+    \subitem \texttt  {\char '134 usetikzlibrary}, \hyperpage{112}
+    \subitem \texttt  {\char '134 vdots}, \hyperpage{53}
+    \subitem \texttt  {\char '134 vec}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 vector}, \hyperpage{104}
+    \subitem \texttt  {\char '134 verb}, \hyperpage{40}
+    \subitem \texttt  {\char '134 verbatiminput}, \hyperpage{87}
+    \subitem \texttt  {\char '134 vspace}, \hyperpage{125}
+    \subitem \texttt  {\char '134 widehat}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 widetilde}, \hyperpage{54}
+    \subitem \texttt  {\char '134 width}, \hyperpage{130}, \hyperpage{131}
+  \item \texttt  {pspicture}, \hyperpage{101}
+  \item \textsf  {pstricks}, \hyperpage{101}, \hyperpage{105}
+  \item p\IeC {\r u}l\IeC {\v c}tver\IeC {\v c}\IeC {\'\i }kov\IeC {\'a} poml\IeC {\v c}ka, \hyperpage{20}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 put}, \hyperpage{103}--\hyperpage{108}
+  \item \textsf  {pxfonts}, \hyperpage{91}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{Q}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 qbezier}, \hyperpage{101}, \hyperpage{103}, \hyperpage{110}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 qedhere}, \hyperpage{69}, \hyperpage{70}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 qquad}, \hyperpage{52}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 quad}, \hyperpage{52}, \hyperpage{62}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {quotation}, \hyperpage{39}
+  \item \texttt  {quote}, \hyperpage{39}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{R}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 raisebox}, \hyperpage{131}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ref}, \hyperpage{35}, \hyperpage{46}, \hyperpage{88}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 renewcommand}, \hyperpage{116}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 renewenvironment}, \hyperpage{117}
+  \item rezervovan\IeC {\'y} znak, \hyperpage{4}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 right}, \hyperpage{56}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 rightmark}, \hyperpage{85}
+  \item rozlo\IeC {\v z}en\IeC {\'\i } str\IeC {\'a}nky, \hyperpage{126}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 rule}, \hyperpage{117}, \hyperpage{131}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{\v{R}}
+  \item \IeC {\v r}\IeC {\'a}dkov\IeC {\'e} mezery, \hyperpage{123}
+  \item \IeC {\v r}\IeC {\'a}dkov\IeC {\'y} zlom, \hyperpage{17}
+  \item \IeC {\v r}eck\IeC {\'a} p\IeC {\'\i }smena, \hyperpage{52}
+  \item \IeC {\v r}e\IeC {\v c}tina, \hyperpage{30}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{S}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 savebox}, \hyperpage{108}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 scriptscriptstyle}, \hyperpage{67}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 scriptsize}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 scriptstyle}, \hyperpage{67}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 sec}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 section}, \hyperpage{34}, \hyperpage{46}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 sectionmark}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 selectlanguage}, \hyperpage{23}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 setlength}, \hyperpage{102}, \hyperpage{124}, \hyperpage{128}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 settodepth}, \hyperpage{128}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 settoheight}, \hyperpage{128}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 settowidth}, \hyperpage{128}
+  \item \textsf  {showidx}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 sin}, \hyperpage{54}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 sinh}, \hyperpage{54}
+  \item skandin\IeC {\'a}vsk\IeC {\'a} p\IeC {\'\i }smena, \hyperpage{23}
+  \item sklon\IeC {\v e}n\IeC {\'e}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 sloppy}, \hyperpage{18}
+  \item sloupec -- jeden, \hyperpage{10}
+  \item sloupec -- v\IeC {\'\i }ce sloupc\IeC {\r u}, \hyperpage{10}
+  \item slovo, \hyperpage{85}
+  \item slo\IeC {\v z}en\IeC {\'e} z\IeC {\'a}vorky, \hyperpage{5}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 small}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 smallskip}, \hyperpage{126}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 smash}, \hyperpage{51}
+  \item speci\IeC {\'a}ln\IeC {\'\i } znak, \hyperpage{22}
+  \item spojovn\IeC {\'\i }k, \hyperpage{20}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 sqrt}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 stackrel}, \hyperpage{56}
+  \item str\IeC {\'a}nkov\IeC {\'e} styly, \hyperpage{11}
+  \item str\IeC {\'a}nkov\IeC {\'y} styl
+    \subitem \texttt{empty}, \hyperpage{11}
+    \subitem \texttt{headings}, \hyperpage{11}
+    \subitem \texttt{plain}, \hyperpage{11}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 stretch}, \hyperpage{117}, \hyperpage{125}
+  \item struktura vstupn\IeC {\'\i }ho souboru, \hyperpage{6}
+  \item strut, \hyperpage{43}
+  \item stupe\IeC {\v n}, \hyperpage{20}
+  \item styl display, \hyperpage{49}, \hyperpage{51}
+  \item styl text, \hyperpage{49}, \hyperpage{51}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 subparagraph}, \hyperpage{34}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 subsection}, \hyperpage{34}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 subsectionmark}, \hyperpage{85}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 substack}, \hyperpage{56}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 subsubsection}, \hyperpage{34}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 sum}, \hyperpage{56}, \hyperpage{63}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 sup}, \hyperpage{54}
+  \item svorka, \hyperpage{56}
+    \subitem horizont\IeC {\'a}ln\IeC {\'\i }, \hyperpage{53}
+  \item symbol integr\IeC {\'a}lu, \hyperpage{56}
+  \item symbol sou\IeC {\v c}inu, \hyperpage{56}
+  \item symbol sumy, \hyperpage{56}
+  \item \textsf  {syntonly}, \hyperpage{12}, \hyperpage{14}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{\v{S}}
+  \item \IeC {\v s}ipka, \hyperpage{54}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{T}
+  \item \texttt  {T1}, \hyperpage{25}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {T2*}, \hyperpage{30}
+  \item \texttt  {T2A}, \hyperpage{25}, \hyperpage{31}
+  \item \texttt  {T2B}, \hyperpage{25}
+  \item \texttt  {T2C}, \hyperpage{25}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 tabcolsep}, \hyperpage{42}
+  \item \texttt  {table}, \hyperpage{44}, \hyperpage{45}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 tableofcontents}, \hyperpage{34}
+  \item \texttt  {tabular}, \hyperpage{40}, \hyperpage{129}
+  \item tabulka, \hyperpage{40}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 tag}, \hyperpage{50}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 tan}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 tanh}, \hyperpage{54}
+  \item te\IeC {\v c}ka, \hyperpage{21}
+  \item te\IeC {\v c}ky
+    \subitem t\IeC {\v r}i, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 TeX}, \hyperpage{19}
+  \item TeXnicCenter, \hyperpage{135}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 texorpdfstring}, \hyperpage{95}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textbackslash}, \hyperpage{5}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textbf}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textcelsius}, \hyperpage{20}
+  \item \textsf  {textcomp}, \hyperpage{20}, \hyperpage{21}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textdegree}, \hyperpage{20}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 texteuro}, \hyperpage{21}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textheight}, \hyperpage{127}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textit}, \hyperpage{120}
+  \item TextMate, \hyperpage{134}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textmd}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textnormal}, \hyperpage{120}
+  \item textov\IeC {\'y} m\IeC {\'o}d, \hyperpage{51}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textrm}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textsc}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textsf}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textsl}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textstyle}, \hyperpage{67}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 texttt}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textup}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 textwidth}, \hyperpage{127}, \hyperpage{129}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 tfrac}, \hyperpage{55}
+  \item \texttt  {thebibliography}, \hyperpage{83}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 theoremstyle}, \hyperpage{68}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 thicklines}, \hyperpage{104}, \hyperpage{107}, \hyperpage{109}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 thinlines}, \hyperpage{107}, \hyperpage{109}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 thispagestyle}, \hyperpage{11}
+  \item \textsf  {tikz}, \hyperpage{111}
+  \item \texttt  {tikzpicture}, \hyperpage{111}
+  \item tilda ( \verb.~.), \hyperpage{20}, \hyperpage{33}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 tiny}, \hyperpage{120}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 title}, \hyperpage{35}
+  \item titul, \hyperpage{35}
+  \item titul dokumentu, \hyperpage{10}
+  \item tituln\IeC {\'\i } str\IeC {\'a}nka, \hyperpage{10}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 tnss}, \hyperpage{116}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 today}, \hyperpage{19}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 topmargin}, \hyperpage{127}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 totalheight}, \hyperpage{130}, \hyperpage{131}
+  \item t\IeC {\v r}\IeC {\'\i }da article, \hyperpage{9}
+  \item t\IeC {\v r}\IeC {\'\i }da book, \hyperpage{9}
+  \item t\IeC {\v r}\IeC {\'\i }da proc, \hyperpage{9}
+  \item t\IeC {\v r}\IeC {\'\i }da report, \hyperpage{9}
+  \item t\IeC {\v r}\IeC {\'\i }da slides, \hyperpage{9}
+  \item tu\IeC {\v c}n\IeC {\'e} p\IeC {\'\i }smo, \hyperpage{120}
+  \item tu\IeC {\v c}n\IeC {\'e} symboly, \hyperpage{52}, \hyperpage{67}
+  \item \textsf  {txfonts}, \hyperpage{91}
+  \item typ souboru, \hyperpage{11}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{U}
+  \item \textsf  {ucs}, \hyperpage{24}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 ud}, \hyperpage{66}
+  \item umlaut, \hyperpage{23}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 underbrace}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 underline}, \hyperpage{36}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 unitlength}, \hyperpage{102}, \hyperpage{104}
+  \item units, \hyperpage{125}
+  \item URL, \hyperpage{20}
+  \item \IeC {\'u}\IeC {\v r}edn\IeC {\'\i } dokument, \hyperpage{10}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 usebox}, \hyperpage{108}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 usepackage}, \hyperpage{11}, \hyperpage{13}, \hyperpage{21}, \hyperpage{23}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}, \hyperpage{119}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 usetikzlibrary}, \hyperpage{112}
+  \item \texttt  {utf8}, \hyperpage{32}
+  \item \texttt  {utf8x}, \hyperpage{24}
+  \item uvozovky, \hyperpage{19}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{V}
+  \item varov\IeC {\'a}n\IeC {\'\i } overfull hbox, \hyperpage{17}
+  \item varov\IeC {\'a}n\IeC {\'\i } underfull hbox, \hyperpage{18}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 vdots}, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 vec}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 vector}, \hyperpage{104}
+  \item vektory, \hyperpage{54}
+  \item velikost A4, \hyperpage{10}
+  \item velikost A5, \hyperpage{10}
+  \item velikost B5, \hyperpage{10}
+  \item velikost \uv{dopis}, \hyperpage{10}
+  \item velikost exekutiva, \hyperpage{10}
+  \item velikost fontu, \hyperpage{120}
+  \item velikost fontu dokumentu, \hyperpage{10}
+  \item velikost pap\IeC {\'\i }ru, \hyperpage{10}, \hyperpage{126}
+  \item velikost z\IeC {\'a}kladn\IeC {\'\i }ho fontu, \hyperpage{10}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 verb}, \hyperpage{40}
+  \item \textsf  {verbatim}, \hyperpage{6}, \hyperpage{40}, \hyperpage{87}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 verbatiminput}, \hyperpage{87}
+  \item \texttt  {verse}, \hyperpage{39}
+  \item vertical space, \hyperpage{126}
+  \item vertik\IeC {\'a}ln\IeC {\'\i }
+    \subitem te\IeC {\v c}ky, \hyperpage{53}
+  \item \texttt  {Vmatrix}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {vmatrix}, \hyperpage{65}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 vspace}, \hyperpage{125}
+  \item vstupn\IeC {\'\i } k\IeC {\'o}dov\IeC {\'a}n\IeC {\'\i }
+    \subitem \texttt  {ansinew}, \hyperpage{24}
+    \subitem \texttt  {applemac}, \hyperpage{24}
+    \subitem \texttt  {cp850}, \hyperpage{24}
+    \subitem \texttt  {cp866nav}, \hyperpage{24}
+    \subitem \texttt  {cp1251}, \hyperpage{24}, \hyperpage{32}
+    \subitem \texttt  {koi8-ru}, \hyperpage{24}, \hyperpage{31}
+    \subitem \texttt  {latin1}, \hyperpage{24}
+    \subitem \texttt  {macukr}, \hyperpage{24}
+    \subitem \texttt  {mn}, \hyperpage{32}
+    \subitem \texttt  {utf8}, \hyperpage{32}
+    \subitem \texttt  {utf8x}, \hyperpage{24}
+  \item vstupn\IeC {\'\i } soubor, \hyperpage{7}
+  \item vstupn\IeC {\'\i } soubory v~korej\IeC {\v s}tin\IeC {\v e}, \hyperpage{28}
+  \item v\IeC {\'y}pustka, \hyperpage{21}
+  \item vzorce, \hyperpage{49}
+  \item vzp\IeC {\v r}\IeC {\'\i }men\IeC {\'e}, \hyperpage{120}
+  \item vzp\IeC {\v r}\IeC {\'\i }men\IeC {\'e} p\IeC {\'\i }smo, \hyperpage{120}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{W}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 widehat}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 widetilde}, \hyperpage{54}
+  \item \texttt  {\hspace  *{-1.2ex}\char '134 width}, \hyperpage{130}, \hyperpage{131}
+  \item www, \hyperpage{20}
+  \item WYSIWYG, \hyperpage{2}, \hyperpage{3}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{X}
+  \item \texttt  {X2}, \hyperpage{25}
+  \item \textsf  {xalx}, \hyperpage{31}
+  \item Xpdf, \hyperpage{89}
+
+  \indexspace
+
+  \lettergroup{Z}
+  \item z\IeC {\'a}hlav\IeC {\'\i } str\IeC {\'a}nky, \hyperpage{11}
+  \item zarovnan\IeC {\'e} doleva, \hyperpage{38}
+  \item zarovn\IeC {\'a}n\IeC {\'\i } desetinn\IeC {\'y}ch \IeC {\v c}\IeC {\'\i }sel, \hyperpage{42}
+  \item zlomek, \hyperpage{55}
+  \item zp\IeC {\v e}tn\IeC {\'e} lom\IeC {\'\i }tko, \hyperpage{5}
+  \item zraniteln\IeC {\'e} p\IeC {\v r}\IeC {\'\i }kazy, \hyperpage{46}
+
+\end{theindex}
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs.tex
new file mode 100644
index 00000000000..3e569001c98
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort-cs.tex
@@ -0,0 +1,9 @@
+\documentclass[11pt,a4paper,twoside,czech]{book}
+\usepackage{mylayout}
+%\usepackage[czech,english,frenchb,german]{babel}
+\input{lshort-base.tex}
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort.ist b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort.ist
new file mode 100644
index 00000000000..136987f1931
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort.ist
@@ -0,0 +1,3 @@
+heading_prefix   "{\\bfseries\\large{}"
+heading_suffix   "\\hfil}\\nopagebreak\n"
+headings_flag       1
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort.sty b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort.sty
new file mode 100644
index 00000000000..224f1d458b1
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lshort.sty
@@ -0,0 +1,360 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Special Commands for the LShort2e Introduction
+% $Id: lshort.sty,v 1.2 2003/03/19 20:57:45 oetiker Exp $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% By Tobias Oetiker
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+%\errorcontextlines=10
+% Modified by Pavel Stříž, striz@fame.utb.cz, 2011-06-12
+
+\font\me=cstt10 % extra symbols for Index
+\widowpenalty=9900
+\clubpenalty=9900
+
+%save pageref an label
+\let\lsspageref\pageref
+\ProvidesPackage{lshort}
+\RequirePackage[czech,english,frenchb,german]{babel}
+\RequirePackage{mflogo}
+\RequirePackage{verbatim}
+\RequirePackage{fancyhea}
+\RequirePackage{calc}
+\RequirePackage{lastpage}
+\RequirePackage{amsmath,latexsym,amsthm}
+\RequirePackage[retainorgcmds]{IEEEtrantools}
+\RequirePackage[psamsfonts]{amssymb}
+\RequirePackage{cmmib57}% Use blueSky cmmib5 cmmib7 cmsy
+\RequirePackage[all]{xy}
+%%\RequirePackage[T1]{fontenc}
+\RequirePackage[utf8]{inputenc}
+%%\RequirePackage{lmodern}
+%\RequirePackage{textcomp}
+%\RequirePackage{type1cm}% remove size restrictions
+%\RequirePackage{aeguill}
+% some packages which draw a euro
+\RequirePackage{textcomp}
+% need some magic here to keep the original definition of rightarrow
+\newcommand{\org@Rightarrow}{}
+\let\org@Rightarrow\Rightarrow
+\usepackage{marvosym}
+\let\MVRightarrow\Rightarrow
+\let\Rightarrow\org@Rightarrow
+%%%%
+\RequirePackage[gen]{eurosym} % redefines \EUR
+\RequirePackage{eurosans}
+\let\EUROSANS\euro
+% marvosym defines \EUR, \EURtm, \EURhv and \EURcr (with \def), while europs
+% uses \providecommand to define them :-( so let's first undefine them:
+\let\EURtm\undefined
+\let\EURhv\undefined
+\let\EURcr\undefined
+\RequirePackage{europs}
+%\RequirePackage[mathcal]{euscript}
+%\IfFileExists{eucal.sty}
+%  {\RequirePackage[psamsfonts]{eucal}}
+%  {\IfFileExists{euscript.sty}
+%  {\RequirePackage[mathcal]{euscript}}{}}
+
+\RequirePackage{url}
+% Lets have some nice headings
+%
+\pagestyle{fancyplain}
+\renewcommand{\chaptermark}[1]{\markboth{#1}{}}
+\renewcommand{\sectionmark}[1]{\markright{\thesection{} #1}}
+\lhead[\fancyplain{}{\bfseries\thepage}]
+    {\fancyplain{}{\bfseries\rightmark}}
+\rhead[\fancyplain{}{\bfseries\leftmark}]
+    {\fancyplain{}{\bfseries\thepage}}
+\cfoot[]{}
+\RequirePackage{pgfbaseplot}
+\RequirePackage{tikz}
+\usetikzlibrary{%
+  arrows,%
+  calc,%
+  fit,%
+  patterns,%
+  plotmarks,%
+  shapes.geometric,%
+  shapes.misc,%
+  shapes.symbols,%
+  shapes.arrows,%
+  shapes.callouts,%
+  shapes.multipart,%
+  shapes.gates.logic.US,%
+  shapes.gates.logic.IEC,%
+  er,%
+  automata,%
+  backgrounds,%
+  chains,%
+  topaths,%
+  trees,%
+  petri,%
+  mindmap,%
+  matrix,%
+  calendar,%
+  folding,%
+  fadings,%
+  through,%
+  positioning,%
+  scopes,%
+  decorations.fractals,%
+  decorations.shapes,%
+  decorations.text,%
+  decorations.pathmorphing,%
+  decorations.pathreplacing,%
+  decorations.footprints,%
+  decorations.markings,%
+  shadows}
+\addtolength{\headheight}{1.6pt}
+%
+%
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Adapted from TeX FAQ
+\renewcommand{\Email}{\begingroup \def\UrlLeft{<}\def\UrlRight{>} \urlstyle{tt}\Url}     % email address
+\def\mailto|#1|{\href{mailto:#1}{\Email|#1|}}        % url to mail somewhere
+\newcommand{\CTANref}{\begingroup \urlstyle{tt}\Url}     % 
+\def\CTAN|#1|{\href{http://www.ctan.org/pkg/#1}{\CTANref|CTAN://#1|}}
+\def\CTANalt|#1|{\href{http://www.ctan.org/#1}{\CTANref|CTAN://#1|}}    
+\newcommand\Newsgroup{\begingroup \urlstyle{tt}\Url} % newsgroup
+\let\URL\url                                         % just a URL
+
+\newcommand{\PSib}{\textsc{PostScript}}
+\newcommand{\PSi}{\textsc{PostScript}\index{PostScript@\textsc{PostScript}}}
+\newcommand{\EPSi}{Encapsulated \textsc{PostScript}%
+\index{Encapsulated PostScript@Encapsulated \textsc{PostScript}}%
+\index{PostScript@\textsc{PostScript}!Encapsulated}%
+}
+
+% Earlier paragraphs were separated by some space
+%
+%\setlength{\parindent}{0pt}
+%\setlength{\parskip}{1.5ex plus 0.7ex minus 0.6ex}
+
+\newcommand{\manual}{\emph{\LaTeX{} Manual}~\cite{manual}} 
+\newcommand{\companion}{\emph{The \LaTeX{} Companion}~\cite{companion}} 
+\newcommand{\guide}{\emph{Local Guide}~\cite{local}}
+\newcommand{\contrib}[3]{#1\quad\mailto|#2|{\small\\\quad\textit{#3}}\\[1ex]}
+%
+% Some commands for helping with INDEX creation
+%
+%\newcommand{\bs}{\symbol{'134}}%Print backslash
+%\newcommand{\bs}{\ensuremath{\mathtt{\backslash}}}%Print backslash
+% Index entry for a command (\cih for hidden command index
+\newcommand{\eei}[1]{%
+\index{extension!\texttt{#1}}\texttt{#1}}
+% probably add handling of period like handling of \ in \ci 
+\newcommand{\fni}[1]{%
+\index{font!#1@\texttt{\bs#1}}%
+\index{#1@\texttt{\hspace*{-1.2ex}\bs #1}}\texttt{\bs #1}}
+\newcommand{\cih}[1]{%
+%\shorthandoff{"}%
+\index{příkazy!#1@\texttt{\bs#1}}%
+\index{#1@\texttt{\hspace*{-1.2ex}\bs #1}}}
+\newcommand{\ci}[1]{\cih{#1}\texttt{\bs #1}}
+
+\newcommand{\civ}[2]{\cih{#1}\texttt{\bs #2}} % první pro index, druhý pro sazbu
+
+\newcommand{\cialt}[2]{% first-regular, second-fictive
+  \index{příkazy!#2@\texttt{\bs#1}}%
+  \index{#2@\texttt{\hspace*{-1.2ex}\bs #1}}%
+  \texttt{\bs #1}%
+  }
+
+%Package
+\newcommand{\paih}[1]{%
+\index{balíky!#1@\textsf{#1}}%
+\index{#1@\textsf{#1}}}
+\newcommand{\pai}[1]{%
+\paih{#1}\textsf{#1}}
+% Index entry for an environment
+\newcommand{\ei}[1]{%
+\index{prostředí!\texttt{#1}}%
+\index{#1@\texttt{#1}}%
+\texttt{#1}}
+% Indexentry for a word (Word inserted into the text)
+\newcommand{\wi}[1]{\index{#1}#1}
+\newcommand{\wib}[2]{\index{#1}#2}
+%
+% Typesetting Commands
+%
+\newenvironment{lscommand}%
+    {\nopagebreak\par\small\addvspace{3.2ex plus 0.8ex minus 0.2ex}%
+     \vskip -\parskip
+     \noindent%
+     \begin{tabular}{|l|}\hline\rule{0pt}{1em}\ignorespaces}%
+    {\\\hline\end{tabular}\par\nopagebreak\addvspace{3.2ex plus 0.8ex
+        minus 0.2ex}%
+     \vskip -\parskip}
+%
+% Type setting Code Fragments
+%
+\newenvironment{code}{\begin{quote}}{\end{quote}}
+%
+% Intro Environment
+\newenvironment{intro}{\sffamily}{\vspace*{2ex minus 1.5ex}}
+%
+\newcommand{\secby}[2]{\nopagebreak\par\addvspace{-1.5ex}%
+     \vskip -\parskip\noindent{\tiny autor: #1 \mailto|#2|}\par\nopagebreak%
+     \addvspace{1ex plus 0.8ex minus 0.2ex}% 
+     \vskip -\parskip\noindent\ignorespaces}
+%
+% propper bookmark entries in pdftex
+
+\ifx\hypersetup\undefined\else
+\pdfstringdefDisableCommands{\edef\ci{\textbackslash}}%
+\pdfstringdefDisableCommands{\edef\sim{\textasciitilde}}%
+\pdfstringdefDisableCommands{\edef\circ{\textdegree}}%
+\pdfstringdefDisableCommands{\edef\ldots{... }}%
+\fi
+
+%\noindent\addvspace{1ex}\small #1 $<$\texttt{#2}$>$\par\addvspace{2ex}\noindnet\ignorespaces}
+%
+%
+% Symbol Entry for Math Symbol Tables
+%
+\newcommand{\X}[1]{$#1$&\texttt{\string#1}\hspace*{1ex}}
+% normal text .... 
+\newcommand{\SC}[1]{#1&\texttt{\string#1}\hspace*{1ex}}
+% for accents in text mode
+\newcommand{\A}[1]{#1&\texttt{\string#1}\hspace*{1ex}}
+\newcommand{\B}[2]{#1#2&\texttt{\string#1{} #2}\hspace*{1ex}}
+
+\newcommand{\W}[2]{$#1{#2}$&
+  \texttt{\string#1}\texttt{\string{\string#2\string}}\hspace*{1ex}}
+\newcommand{\Y}[1]{$\big#1$ &\texttt{\string#1}}  %
+% Mathsymbol Table
+\newsavebox{\symbbox}
+\newenvironment{symbols}[1]%
+{\par\vspace*{2ex}
+\renewcommand{\arraystretch}{1.1}
+\begin{lrbox}{\symbbox}
+\hspace*{4ex}\begin{tabular}{@{}#1@{}}}%
+{\end{tabular}\end{lrbox}\makebox[\linewidth]{\usebox{\symbbox}}\par\medskip}
+%
+% Special Prep for AMS Symbols Printout
+% Should work if AMS is not available
+%
+
+%% we have no PS versions of the rsfs fonts ... so this is a nogo for pdf
+%\ifx\HyPsd@pageref\undefined
+\RequirePackage{mathrsfs}
+%\fi
+\RequirePackage{latexsym}
+\RequirePackage[mathcal]{euscript}
+%
+% Print |--| to show a distance
+%
+\newcommand{\demowidth}[1]{\rule{0.3pt}{1.3ex}\rule{#1}{0.3pt}\rule{0.3pt}{1.3ex}}
+%
+%
+% --- example ----
+% This is an environment to set LaTeX examples.
+% On the left side the source text and on the
+% right side the typeset text.
+%
+% \begin{example}
+% \Large This is Large
+% \end{example}
+% This Part is stolen from the verbaim.sty by FMi
+% 
+\newwrite\example@out
+\newcounter{exacnt}
+\setcounter{exacnt}{1}
+\newlength{\savefboxrule}
+\newlength{\savefboxsep}
+\newlength{\outdent}
+\setlength{\outdent}{1cm}
+\addtolength{\headwidth}{\outdent}
+\newenvironment{example}%
+{\begingroup% Lets Keep the Changes Local
+  \@bsphack
+  \immediate\openout \example@out \jobname.exa
+  \let\do\@makeother\dospecials\catcode`\^^M\active
+  \def\verbatim@processline{%
+    \immediate\write\example@out{\the\verbatim@line}}%
+  \verbatim@start}%
+{\immediate\closeout\example@out\@esphack\endgroup%
+                                %
+                                % And here comes my part. :-
+                                %   
+  \stepcounter{exacnt}%
+  \setlength{\parindent}{0pt}%
+  \par\addvspace{3.0ex plus 0.8ex minus 0.5ex}\vskip -\parskip
+%  Page \lsspageref{exa:\theexacnt}
+\expandafter\ifx\csname r@exa\theexacnt\endcsname\relax\else
+%\ifx\pdfoutput\undefined % We're not running pdftex
+%  \ifodd\lsspageref{exa\theexacnt}\hspace*{0pt}\else\hspace*{-\outdent}\fi%
+%\else
+%% HyPsd@pageref internal hyperref command v6.69c
+  \ifodd\HyPsd@pageref{exa\theexacnt}\hspace*{0pt}\else\hspace*{-\outdent}\fi%
+%\fi
+\fi
+\makebox[\linewidth][l]{%
+%\raisebox{-\height}[0pt][\totalheight]{%
+  \begin{minipage}[c]{0.5\outdent+0.46\linewidth-3mm}%
+    \small\verbatiminput{\jobname.exa}
+  \end{minipage}%
+                                %}%
+  \hspace{5mm}%
+  \setlength{\savefboxrule}{\fboxrule}%
+  \setlength{\fboxrule}{0.1pt}%
+  \setlength{\savefboxsep}{\fboxsep}%
+  \setlength{\fboxsep}{3mm}%
+                                %  \raisebox{-\height}[0pt][\totalheight]{%
+  \fbox{%
+    \begin{minipage}{0.5\outdent+0.54\linewidth-3.5mm-2\fboxrule-2\fboxsep}%
+      \setlength{\fboxrule}{\savefboxrule}%
+      \setlength{\fboxsep}{\savefboxsep}%
+      \setlength{\fboxrule}{0.5pt}%
+      \setlength{\parskip}{1ex plus 0.4ex minus 0.2ex}%
+      \begin{trivlist}\item\small\input{\jobname.exa}
+      \end{trivlist}
+    \end{minipage}
+    }%
+%  }%
+}\label{exa\theexacnt}%
+\par\addvspace{3ex plus 0.8ex minus 0.5ex}\vskip -\parskip
+}
+
+\newenvironment{lined}[1]%
+ {\begin{center}\begin{minipage}{#1}\hrule\medskip}
+ {\vspace{-1ex}\hrule \end{minipage}\end{center}}
+% I want no headers on pages created by clearpage
+
+\renewcommand{\cleardoublepage}
+    {\clearpage\if@twoside \ifodd\c@page\else
+    \hbox{}\thispagestyle{empty}\newpage\if@twocolumn\hbox{}\newpage\fi\fi\fi}
+
+
+% section titles should be raggright ... since
+% this is not a trivial change I have to repeat the definitions here ...
+% taken from book.cls
+
+\renewcommand\section{\@startsection {section}{1}{\z@}%
+                                   {-3.5ex \@plus -1ex \@minus -.2ex}%
+                                   {2.3ex \@plus.2ex}%
+                                   {\raggedright\normalfont\Large\bfseries}}
+\renewcommand\subsection{\@startsection{subsection}{2}{\z@}%
+                                     {-3.25ex\@plus -1ex \@minus -.2ex}%
+                                     {1.5ex \@plus .2ex}%
+                                     {\raggedright\normalfont\large\bfseries}}
+\renewcommand\subsubsection{\@startsection{subsubsection}{3}{\z@}%
+                                     {-3.25ex\@plus -1ex \@minus -.2ex}%
+                                     {1.5ex \@plus .2ex}%
+                                     {\raggedright\normalfont\normalsize\bfseries}}
+
+\makeatletter
+%\renewcommand\@seccntformat[1]{\@nameuse{the#1}.\ }
+\renewcommand\thechapter{\arabic{chapter}.}
+\renewcommand\thesection{\thechapter\arabic{section}.}
+\renewcommand\thesubsection{\thesection\arabic{subsection}.}
+\renewcommand\thesubsubsection{\thesubsection\arabic{subsubsection}.}
+\renewcommand\thetable{\thechapter\arabic{table}}%.
+\renewcommand\thefigure{\thechapter\arabic{figure}}%.
+\renewcommand\theequation{\thechapter\arabic{equation}}%.
+\makeatother
+
+% \newcommand\uv[1]{\quotedblbase #1\textquotedblleft}
+\def\TODO #1{}
+\def\pdfTeX{pdf\TeX}
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lssym.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lssym.tex
new file mode 100644
index 00000000000..b0f1aabe679
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/lssym.tex
@@ -0,0 +1,372 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: TeX and LaTeX and AMS symbols for Maths
+% $Id: lssym.tex 169 2008-09-24 07:32:13Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+
+\section{Seznam matematických symbolů}  \label{symbols}
+ 
+Následující tabulky ukazují všechny symboly obyčejně přístupné
+v~\emph{matematickém módu}.
+
+%
+% Conditional Text in case the AMS Fonts are installed
+%
+Abyste mohli používat symboly uvedené v~tabulkách~\ref{AMSD} až~\ref{AMSmisc},%
+\footnote{Tyto tabulky byly odvozeny
+  ze souboru \texttt{symbols.tex} autora Davida~Carlisleho a~následně 
+  výrazně změněny podle návrhů Josefa Tkadlece.} musíte v~preambuli
+  vašeho dokumentu nahrát balík \pai{amssymb} a~na vašem systému musí
+  být nainstalovány matematické fonty \AmS{}. Pokud balík nebo fonty \AmS{}
+  nainstalovány nemáte, podívejte se do \CTANref|CTAN:macros/latex/required/amslatex|.
+  Ještě delší seznam matematických symbolů lze získat na
+  \CTANref|CTAN:info/symbols/comprehensive|.
+ 
+\begin{table}[!h]
+\caption{Akcenty matematického módu.}  \label{mathacc}
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+\W{\hat}{a}   & \W{\check}{a} & \W{\tilde}{a}       \\
+\W{\grave}{a} & \W{\dot}{a}   & \W{\ddot}{a}        \\
+\W{\bar}{a}   & \W{\vec}{a}   & \W{\widehat}{AAA}   \\  
+\W{\acute}{a} & \W{\breve}{a} & \W{\widetilde}{AAA} \\
+\W{\mathring}{a}
+\end{symbols}
+\end{table}
+ 
+
+\begin{table}[!h]
+\caption{Řecká písmena.} \label{greekletters}
+\bigskip
+\uv{Velká písmena} pro část řecké abecedy jsou stejná jako pro
+latinkovou abecedu, např. A~jako \uv{velké} $\alpha$ nebo
+B~jako \uv{velké} $\beta$, a~v~tabulce proto nejsou uvedena.
+\begin{symbols}{*4{cl}}
+ \X{\alpha}     & \X{\theta}     & \X{o}          & \X{\upsilon}  \\
+ \X{\beta}      & \X{\vartheta}  & \X{\pi}        & \X{\phi}      \\
+ \X{\gamma}     & \X{\iota}      & \X{\varpi}     & \X{\varphi}   \\
+ \X{\delta}     & \X{\kappa}     & \X{\rho}       & \X{\chi}      \\
+ \X{\epsilon}   & \X{\lambda}    & \X{\varrho}    & \X{\psi}      \\
+ \X{\varepsilon}& \X{\mu}        & \X{\sigma}     & \X{\omega}    \\
+ \X{\zeta}      & \X{\nu}        & \X{\varsigma}  &               \\
+ \X{\eta}       & \X{\xi}        & \X{\tau} & \\
+ \X{\Gamma}     & \X{\Lambda}    & \X{\Sigma}     & \X{\Psi}      \\
+ \X{\Delta}     & \X{\Xi}        & \X{\Upsilon}   & \X{\Omega}    \\
+ \X{\Theta}     & \X{\Pi}        & \X{\Phi} 
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\def\useLatexsymToAccess{\footnotesize $^a$Pro použití tohoto symbolu je nutno
+nahrát balík \textsf{latexsym}.}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Binární relace.} \label{binaryrel}
+\bigskip
+Následující symboly lze \uv{znegovat}, uvedete-li před ně příkaz \ci{not}.
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+ \X{<}           & \X{>}           & \X{=}          \\
+ \X{\leq}or \verb|\le|   & \X{\geq}or \verb|\ge|   & \X{\equiv}     \\
+ \X{\ll}         & \X{\gg}         & \X{\doteq}     \\
+ \X{\prec}       & \X{\succ}       & \X{\sim}       \\
+ \X{\preceq}     & \X{\succeq}     & \X{\simeq}     \\
+ \X{\subset}     & \X{\supset}     & \X{\approx}    \\
+ \X{\subseteq}   & \X{\supseteq}   & \X{\cong}      \\
+ \X{\sqsubset}$^a$ & \X{\sqsupset}$^a$ & \X{\Join}$^a$    \\
+ \X{\sqsubseteq} & \X{\sqsupseteq} & \X{\bowtie}    \\
+ \X{\in}         & \X{\ni}, \verb|\owns|  & \X{\propto}    \\
+ \X{\vdash}      & \X{\dashv}      & \X{\models}    \\
+ \X{\mid}        & \X{\parallel}   & \X{\perp}      \\
+ \X{\smile}      & \X{\frown}      & \X{\asymp}     \\
+ \X{:}           & \X{\notin}      & \X{\neq}or \verb|\ne|
+\end{symbols}
+\centerline{\useLatexsymToAccess}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Binární operátory.}
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+ \X{+}              & \X{-}              & &                 \\
+ \X{\pm}            & \X{\mp}            & \X{\triangleleft} \\
+ \X{\cdot}          & \X{\div}           & \X{\triangleright}\\
+ \X{\times}         & \X{\setminus}      & \X{\star}         \\
+ \X{\cup}           & \X{\cap}           & \X{\ast}          \\
+ \X{\sqcup}         & \X{\sqcap}         & \X{\circ}         \\
+ \X{\vee}, \verb|\lor|     & \X{\wedge}, \verb|\land|  & \X{\bullet}       \\
+ \X{\oplus}         & \X{\ominus}        & \X{\diamond}      \\
+ \X{\odot}          & \X{\oslash}        & \X{\uplus}        \\
+ \X{\otimes}        & \X{\bigcirc}       & \X{\amalg}        \\
+ \X{\bigtriangleup} &\X{\bigtriangledown}& \X{\dagger}       \\
+ \X{\lhd}$^a$         & \X{\rhd}$^a$         & \X{\ddagger}      \\
+ \X{\unlhd}$^a$       & \X{\unrhd}$^a$       & \X{\wr}
+\end{symbols}
+ 
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{VELKÉ operátory.}
+\begin{symbols}{*4{cl}}
+ \X{\sum}      & \X{\bigcup}   & \X{\bigvee}  \\
+ \X{\prod}     & \X{\bigcap}   & \X{\bigwedge} \\
+ \X{\coprod}   & \X{\bigsqcup} & \X{\biguplus} \\
+ \X{\int}      & \X{\oint}     & \X{\bigodot} \\
+ \X{\bigoplus} & \X{\bigotimes} & \\
+\end{symbols}
+ 
+\end{table}
+
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Šipky.} \label{tab:arrows}
+\begin{symbols}{*2{cl}}
+ \X{\leftarrow}nebo \verb|\gets|& \X{\longleftarrow} \\
+ \X{\rightarrow}nebo \verb|\to|& \X{\longrightarrow} \\
+ \X{\leftrightarrow}    & \X{\longleftrightarrow} \\
+ \X{\Leftarrow}         & \X{\Longleftarrow}     \\
+ \X{\Rightarrow}        & \X{\Longrightarrow}    \\
+ \X{\Leftrightarrow}    & \X{\Longleftrightarrow}\\
+ \X{\mapsto}            & \X{\longmapsto}        \\
+ \X{\hookleftarrow}     & \X{\hookrightarrow}    \\
+ \X{\leftharpoonup}     & \X{\rightharpoonup}    \\
+ \X{\leftharpoondown}   & \X{\rightharpoondown}  \\
+ \X{\rightleftharpoons} & \X{\iff}(větší mezery) \\
+ \X{\uparrow}   & \X{\downarrow} \\
+ \X{\updownarrow} & \X{\Uparrow} \\
+ \X{\Downarrow} &  \X{\Updownarrow} \\
+ \X{\nearrow} &  \X{\searrow} \\
+  \X{\swarrow} & \X{\nwarrow} \\
+ \X{\leadsto}$^a$
+\end{symbols}
+\centerline{\useLatexsymToAccess}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Šipky a~akcenty.}  \label{arrowacc}
+\begin{symbols}{*2{cl}}
+\W{\overrightarrow}{AB}     & \W{\underrightarrow}{AB}     \\
+\W{\overleftarrow}{AB}      & \W{\underleftarrow}{AB}      \\
+\W{\overleftrightarrow}{AB} & \W{\underleftrightarrow}{AB} \\
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Oddělovače.}\label{tab:delimiters}
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+ \X{(}            & \X{)}            & \X{\uparrow} \\
+ \X{[}or \verb|\lbrack|   & \X{]}or \verb|\rbrack|  & \X{\downarrow}   \\
+ \X{\{}or \verb|\lbrace|  & \X{\}}or \verb|\rbrace|  & \X{\updownarrow} \\
+ \X{\langle}      & \X{\rangle}      &  \X{\Uparrow} \\
+ \X{|}or \verb|\vert| & \X{\|}or \verb|\Vert| & \X{\Downarrow} \\
+  \X{/}            & \X{\backslash}   &   \X{\Updownarrow}  \\ 
+ \X{\lfloor}      & \X{\rfloor}      &  \\
+ \X{\rceil}       &  \X{\lceil}  &&\\
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Velké oddělovače.}
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+ \Y{\lgroup}      & \Y{\rgroup}      & \Y{\lmoustache}  \\
+ \Y{\arrowvert}   & \Y{\Arrowvert}   & \Y{\bracevert} \\
+ \Y{\rmoustache} \\
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Různé symboly.}
+\begin{symbols}{*4{cl}}
+ \X{\dots}       & \X{\cdots}      & \X{\vdots}      & \X{\ddots}     \\
+ \X{\hbar}       & \X{\imath}      & \X{\jmath}      & \X{\ell}       \\
+ \X{\Re}         & \X{\Im}         & \X{\aleph}      & \X{\wp}        \\
+ \X{\forall}     & \X{\exists}     & \X{\mho}$^a$      & \X{\partial}   \\
+ \X{'}           & \X{\prime}      & \X{\emptyset}   & \X{\infty}     \\
+ \X{\nabla}      & \X{\triangle}   & \X{\Box}$^a$     & \X{\Diamond}$^a$ \\
+ \X{\bot}        & \X{\top}        & \X{\angle}      & \X{\surd}      \\
+\X{\diamondsuit} & \X{\heartsuit}  & \X{\clubsuit}   & \X{\spadesuit} \\
+ \X{\neg}or \verb|\lnot| & \X{\flat}       & \X{\natural}    & \X{\sharp}
+\end{symbols}
+\centerline{\useLatexsymToAccess}
+\end{table}
+
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{Nematematické symboly.}
+\bigskip
+Tyto symboly lze použít i~v~textovém módu.
+\begin{symbols}{*4{cl}}
+ \SC{\dag}  &  \SC{\S}  &  \SC{\copyright} &  \SC{\textregistered}  \\
+ \SC{\ddag} &  \SC{\P}  &  \SC{\pounds}    &  \SC{\%}               \\
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\clearpage
+
+%
+%
+% If the AMS Stuff is not available, we drop out right here :-)
+%
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{\AmS{} oddělovače.}\label{AMSD}
+\bigskip
+\begin{symbols}{*4{cl}}
+\X{\ulcorner}&\X{\urcorner}&\X{\llcorner}&\X{\lrcorner}\\
+\X{\lvert}&\X{\rvert}&\X{\lVert}&\X{\rVert}
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{\AmS{} Řečtina a~Hebrejština.}
+\begin{symbols}{*5{cl}}
+\X{\digamma}     &\X{\varkappa} & \X{\beth} &\X{\gimel} & \X{\daleth}    
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[tbp]
+  \caption{Matematické abecedy.} \label{mathalpha}
+\bigskip Další matematické fonty jsou uvedeny v~tabulce~\ref{mathfonts}
+na straně \pageref{mathfonts}.
+\begin{symbols}{@{}*3l@{}}
+Příklad& Příkaz &Vyžadovaný balík\\
+\hline
+\rule{0pt}{1.05em}$\mathrm{ABCDE abcde 1234}$
+        & \verb|\mathrm{ABCDE abcde 1234}|
+        &       \\
+$\mathit{ABCDE abcde 1234}$
+        & \verb|\mathit{ABCDE abcde 1234}|
+        &       \\
+$\mathnormal{ABCDE abcde 1234}$
+        & \verb|\mathnormal{ABCDE abcde 1234}|
+        &  \\
+$\mathcal{ABCDE abcde 1234}$
+        & \verb|\mathcal{ABCDE abcde 1234}|
+        &  \\
+$\mathscr{ABCDE abcde 1234}$
+        &\verb|\mathscr{ABCDE abcde 1234}|
+        &\pai{mathrsfs}\\
+$\mathfrak{ABCDE abcde 1234}$
+        & \verb|\mathfrak{ABCDE abcde 1234}|
+        &\pai{amsfonts}  or \textsf{amssymb}  \\
+$\mathbb{ABCDE abcde 1234}$
+        & \verb|\mathbb{ABCDE abcde 1234}|
+        &\pai{amsfonts}  or \textsf{amssymb} \\
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{\AmS{} Binární operátory.}
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+ \X{\dotplus}        & \X{\centerdot}      &       \\
+ \X{\ltimes}         & \X{\rtimes}         & \X{\divideontimes} \\
+ \X{\doublecup}      & \X{\doublecap}	   & \X{\smallsetminus} \\
+ \X{\veebar}         & \X{\barwedge}       & \X{\doublebarwedge}\\
+ \X{\boxplus}        & \X{\boxminus}       & \X{\circleddash}   \\
+ \X{\boxtimes}       & \X{\boxdot}         & \X{\circledcirc}   \\
+ \X{\intercal}       & \X{\circledast}     & \X{\rightthreetimes} \\
+ \X{\curlyvee}       & \X{\curlywedge}     & \X{\leftthreetimes}
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{\AmS{} Binární relace.}
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+ \X{\lessdot}           & \X{\gtrdot}            & \X{\doteqdot} \\
+ \X{\leqslant}          & \X{\geqslant}          & \X{\risingdotseq}     \\
+ \X{\eqslantless}       & \X{\eqslantgtr}        & \X{\fallingdotseq}    \\
+ \X{\leqq}              & \X{\geqq}              & \X{\eqcirc}           \\
+ \X{\lll}or \verb|\llless| & \X{\ggg}            & \X{\circeq}  \\
+ \X{\lesssim}           & \X{\gtrsim}            & \X{\triangleq}        \\
+ \X{\lessapprox}        & \X{\gtrapprox}         & \X{\bumpeq}           \\
+ \X{\lessgtr}           & \X{\gtrless}           & \X{\Bumpeq}           \\
+ \X{\lesseqgtr}         & \X{\gtreqless}         & \X{\thicksim}         \\
+ \X{\lesseqqgtr}        & \X{\gtreqqless}        & \X{\thickapprox}      \\
+ \X{\preccurlyeq}       & \X{\succcurlyeq}       & \X{\approxeq}         \\
+ \X{\curlyeqprec}       & \X{\curlyeqsucc}       & \X{\backsim}          \\
+ \X{\precsim}           & \X{\succsim}           & \X{\backsimeq}        \\
+ \X{\precapprox}        & \X{\succapprox}        & \X{\vDash}            \\
+ \X{\subseteqq}         & \X{\supseteqq}         & \X{\Vdash}            \\
+ \X{\shortparallel}     & \X{\Supset}            & \X{\Vvdash}           \\
+ \X{\blacktriangleleft} & \X{\sqsupset}          & \X{\backepsilon}      \\
+ \X{\vartriangleright}  & \X{\because}           & \X{\varpropto}        \\
+ \X{\blacktriangleright}& \X{\Subset}            & \X{\between}          \\
+ \X{\trianglerighteq}   & \X{\smallfrown}        & \X{\pitchfork}        \\
+ \X{\vartriangleleft}   & \X{\shortmid} 	 & \X{\smallsmile} 	\\
+ \X{\trianglelefteq}    & \X{\therefore} 	 & \X{\sqsubset}  
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{\AmS{} Šipky.}
+\begin{symbols}{*2{cl}}
+ \X{\dashleftarrow}      & \X{\dashrightarrow}     \\
+ \X{\leftleftarrows}     & \X{\rightrightarrows}   \\
+ \X{\leftrightarrows}    & \X{\rightleftarrows}    \\
+ \X{\Lleftarrow}         & \X{\Rrightarrow}        \\
+ \X{\twoheadleftarrow}   & \X{\twoheadrightarrow}  \\
+ \X{\leftarrowtail}      & \X{\rightarrowtail}     \\
+ \X{\leftrightharpoons}  & \X{\rightleftharpoons}  \\
+ \X{\Lsh}                & \X{\Rsh}                \\
+ \X{\looparrowleft}      & \X{\looparrowright}     \\
+ \X{\curvearrowleft}     & \X{\curvearrowright}    \\
+ \X{\circlearrowleft}    & \X{\circlearrowright}   \\
+ \X{\multimap}  &  \X{\upuparrows}  \\
+ \X{\downdownarrows} & \X{\upharpoonleft} \\
+ \X{\upharpoonright} & \X{\downharpoonright} \\
+ \X{\rightsquigarrow} & \X{\leftrightsquigarrow} \\
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp]
+\caption{\AmS{} Znegované binární relace a~šipky.}\label{AMSNBR}
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+ \X{\nless}           & \X{\ngtr}            & \X{\varsubsetneqq}  \\
+ \X{\lneq}            & \X{\gneq}            & \X{\varsupsetneqq}  \\
+ \X{\nleq}            & \X{\ngeq}            & \X{\nsubseteqq}     \\
+ \X{\nleqslant}       & \X{\ngeqslant}       & \X{\nsupseteqq}     \\
+ \X{\lneqq}           & \X{\gneqq}           & \X{\nmid}           \\
+ \X{\lvertneqq}       & \X{\gvertneqq}       & \X{\nparallel}      \\
+ \X{\nleqq}           & \X{\ngeqq}           & \X{\nshortmid}      \\
+ \X{\lnsim}           & \X{\gnsim}           & \X{\nshortparallel} \\
+ \X{\lnapprox}        & \X{\gnapprox}        & \X{\nsim}           \\
+ \X{\nprec}           & \X{\nsucc}           & \X{\ncong}          \\
+ \X{\npreceq}         & \X{\nsucceq}         & \X{\nvdash}         \\
+ \X{\precneqq}        & \X{\succneqq}        & \X{\nvDash}         \\
+ \X{\precnsim}        & \X{\succnsim}        & \X{\nVdash}         \\
+ \X{\precnapprox}     & \X{\succnapprox}     & \X{\nVDash}         \\
+ \X{\subsetneq}       & \X{\supsetneq}       & \X{\ntriangleleft}  \\
+ \X{\varsubsetneq}    & \X{\varsupsetneq}    & \X{\ntriangleright} \\
+ \X{\nsubseteq}       & \X{\nsupseteq}       & \X{\ntrianglelefteq}\\
+ \X{\subsetneqq}      & \X{\supsetneqq}      &\X{\ntrianglerighteq}\\[0.5ex]
+ \X{\nleftarrow}      & \X{\nrightarrow}     & \X{\nleftrightarrow}\\
+ \X{\nLeftarrow}      & \X{\nRightarrow}     & \X{\nLeftrightarrow}
+
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!tbp] 
+\caption{\AmS{} Různé.} \label{AMSmisc}
+\begin{symbols}{*3{cl}}
+ \X{\hbar}             & \X{\hslash}           & \X{\Bbbk}            \\
+ \X{\square}           & \X{\blacksquare}      & \X{\circledS}        \\
+ \X{\vartriangle}      & \X{\blacktriangle}    & \X{\complement}      \\
+ \X{\triangledown}     &\X{\blacktriangledown} & \X{\Game}            \\
+ \X{\lozenge}          & \X{\blacklozenge}     & \X{\bigstar}         \\
+ \X{\angle}            & \X{\measuredangle}    & \\
+ \X{\diagup}           & \X{\diagdown}         & \X{\backprime}       \\
+ \X{\nexists}          & \X{\Finv}             & \X{\varnothing}      \\
+ \X{\eth}              & \X{\sphericalangle}   & \X{\mho}              
+\end{symbols}
+\end{table}
+
+
+
+
+
+\endinput
+
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/math.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/math.tex
new file mode 100644
index 00000000000..93e0699b38a
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/math.tex
@@ -0,0 +1,1318 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Math typesetting with LaTeX
+% $Id: math.tex 182 2008-11-04 09:43:36Z oetiker $
+%
+% Changes by Stefan M. Moser: 2008/10/22
+%
+% -Section 2: "Single Equations": added comment about preference of
+%  equation* over \[
+% -Replaced (almost) all examples with \[ by equation*
+% -New section 4: "Single Equations that are Too Long: multline"
+% -New section 5: "Multiple Equations"
+% -Section 6: "Arrays and Matrices": made a full section and added
+%  some material
+% -Section 9: "Theorems, Lemmas, ...": added a subsection about proofs
+%  with new material
+%
+% Other Changes:
+% -in lshort.sty: 
+%    *example environment adapted: changed in three places
+%     \textwidth by \linewidth. This is necessary for
+%     example-environment within a itemize-list.
+%    *added \RequirePackage[retainorgcmds]{IEEEtrantools}
+%
+% THINGS TO DO:
+% -adapt typesetting of new sections to rest of lshort, including all
+%  the usual commands used so far. In particular, I guess we have to
+%  get rid of the \verb-commands everywhere
+% -include index-commands
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+ 
+\chapter{Sazba matematických vzorců}
+
+\begin{intro}
+  Jsme už připraveni, abychom v~této kapitole mohli předvést hlavní sílu
+  \TeX u: matematickou sazbu. Ale upozorňuji, že nepůjdeme
+  příliš do hloubky. Věci vysvětlené v~této kapitole vám sice většinou budou
+  stačit, ale je možné, že nevyřeší některé konkrétní věci, které byste
+  s~matematickou sazbou potřebovali udělat. Je ale velmi pravděpodobné,
+  že váš problém řeší \AmS-\LaTeX.
+\end{intro}
+
+\section{Kolekce \texorpdfstring{\AmS}{AMS}-\LaTeX{}}
+
+Chcete-li sázet (pokročilou) \index{matematika}matematiku, měli byste použít
+\AmS-\LaTeX{}. \AmS-\LaTeX{} je kolekcí balíků
+a~tříd pro matematickou sazbu, z~nichž my zde většinou budeme používat
+balík \pai{amsmath}. \AmS-\LaTeX{} je spravován
+\emph{\index{Americká matematická společnost}Americkou matematickou společností} a~je široce používán
+pro sazbu matematiky. Samotný \LaTeX{} sice poskytuje některé základní
+rysy a~prostředí pro sazbu matematiky, ale
+jsou omezené (nebo naopak: \AmS-\LaTeX{} je \emph{neomezený})
+a~v~některých případech nekonzistentní.
+
+\AmS-\LaTeX{} je součástí vyžadované distribuce a~skutečně je obsažen
+ve všech současných \LaTeX ových distribucích.\footnote{Pokud ve vaší distribuci
+chybí, obraťte se na \CTANalt|tex-archive/macros/latex/required/amslatex|.} V~této
+kapitole budeme vždy předpokládat, že \pai{amsmath} byl nahrán v~preambuli
+vašeho dokumentu (pomocí \verb|\usepackage{amsmath}|).
+
+\section{Jednoduché rovnice}
+  
+Jsou dvě možnosti, jak sázet matematické \wi{vzorce}: v~rámci textu
+odstavce (\emph{\wi{styl text}}), nebo na samostatném řádku
+(\textit{\wi{styl display}}). \index{vzorce}Vzorce
+v~\emph{textovém stylu} uvádíme mezi \index{$@\texttt{\$}} %$
+znaky \texttt{\$} a~\texttt{\$}:
+\begin{example}
+Sečti $a$ na druhou
+a~$b$ na druhou
+a~získej tak $c$ na druhou.
+Nebo, matematicky řečeno:
+$a^2 + b^2 = c^2$.
+\end{example}
+\begin{example}
+\TeX{} se vyslovuje jako
+$\tau\varepsilon\chi$.\\[5pt]
+100~m$^{3}$ vody.\\[5pt]
+Toto vychází z~mého $\heartsuit$.
+\end{example}
+
+Chcete-li, aby vaše větší rovnice byly vysázeny odděleně od zbytku
+odstavce, je lepší zobrazit je ve stylu display spíš než \uv{rozsekat}
+kvůli nim odstavec. Toho dosáhnete tím, že tyto rovnice uvedete mezi
+\verb|\begin{|\ei{equation}\verb|}| a~\verb|\end{equation}|.%
+\footnote{Jedná se o~příkaz definovaný v~\textsf{amsmath}. Pokud byste
+náhodou k~tomuto balíku neměli přístup, můžete místo něj použít \LaTeX ové
+prostředí \ei{displaymath}.} Nyní si můžete označit (\ci{label}) číslo
+rovnice a~odkázat se na ně v~jiném místě textu pomocí příkazu \ci{eqref}.
+Chcete-li rovnici pojmenovat explicitně, můžete místo \ci{label} použít
+\ci{tag} (\ci{tag} ale nemůžete kombinovat s~\ci{eqref}).
+\begin{example}
+Sečti $a$ na druhou
+a~$b$ na druhou
+a~získej tak $c$ na druhou.
+Nebo, matematicky řečeno:
+ \begin{equation}
+   a^2 + b^2 = c^2
+ \end{equation}
+Einstein říká, že
+ \begin{equation}
+   E = mc^2 \label{clever}
+ \end{equation}
+Nikdy ale neřekl, že
+ \begin{equation}
+  1 + 1 = 3 \tag{lež}
+ \end{equation}
+Toto je odkaz na
+\eqref{clever}. 
+\end{example}
+
+Nechete-li, aby \LaTeX{} rovnice čísloval, použijte \uv{hvězdičkovanou} verzi
+příkazu, \ei{equation*}, nebo ještě jednodušeji, uveďte rovnici
+mezi \ci{[} a~\ci{]}:\footnote{\index{equation!\textsf{amsmath}}
+  \index{equation!\LaTeX{}}Opět se jedná o~definice z~\textsf{amsmath}. Pokud
+tento balík nemáte k~dispozici, použijte místo něj \LaTeX ové prostředí
+\texttt{equation}. Stejná jména příkazů objevující se jak v~\textsf{amsmath}
+tak v~\LaTeX u trochu matou, ale zase takový problém to není, protože každý
+stejně používá \textsf{amsmath}. Obyčejně je nejlepší nahrát tento balík
+hned na začátku dokumentu, protože když se rozhodnete přidat ho až později,
+může \LaTeX ová sazba nečíslovaných \texttt{rovnic} kolidovat s~\AmS-\LaTeX ovou
+sazbou číslovaných \texttt{rovnic}.}
+\begin{example}
+Sečti $a$ na druhou
+a~$b$ na druhou
+a~získej tak $c$ na druhou.
+Nebo, matematicky řečeno:
+ \begin{equation*}
+   a^2 + b^2 = c^2
+ \end{equation*}
+nebo to samé stručněji:
+ \[ a^2 + b^2 = c^2 \]
+\end{example}
+Pokud ale váš dokument obsahuje mnoho rovnic a~budete je všechny sázet pomocí
+\ci{[} a~\ci{]}, \LaTeX ový zdrojový kód vašeho dokumentu bude nepřehledný.
+Proto v~takovém případě doporučujeme používat \ei{equation}, resp. \ei{equation*}.
+
+Všimněte si, jak se liší styl sazby rovnic v~\index{styl text}textovém stylu
+a~ve \index{styl display}stylu display:
+\begin{example}
+Toto je textový styl:
+$\lim_{n \to \infty} 
+ \sum_{k=1}^n \frac{1}{k^2} 
+ = \frac{\pi^2}{6}$.
+A~toto je styl display:
+ \begin{equation}
+  \lim_{n \to \infty} 
+  \sum_{k=1}^n \frac{1}{k^2} 
+  = \frac{\pi^2}{6}
+ \end{equation}
+\end{example}
+
+Vysoké nebo hluboké matematické vzorce v~textovém stylu uzavírejte
+do \ci{smash}. \LaTeX{} pak bude ignorovat výšku a~hloubku
+těchto výrazů a~rovnoměrné řádkování dokumentu zůstane zachováno.
+
+\begin{example}
+Matematický vzorec $d_{o_{l_u}}$
+následovaný vzorcem
+$n^{a^{h^{o^{r^u}}}}$. Naproti
+tomu \uv{smashed} výraz
+\smash{$d_{o_{l_u}}$}
+následovaný výrazem
+\smash{$n^{a^{h^{o^{r^u}}}}$}.
+\end{example}
+
+\subsection{Matematický mód}
+
+Rozdíly jsou i~mezi \emph{\index{matematický mód}matematickým módem}
+a~\emph{\index{textový mód}textovým módem}. V~\emph{matematickém módu} např.:
+
+\begin{enumerate}
+
+\item \index{mezery!v matemetickém módu} Většina mezer a~řádkových zlomů nemá žádný
+efekt, protože všechny mezery jsou odvozeny z~matematických výrazů nebo
+je třeba je uvést pomocí speciálních příkazů, např. \ci{,}, \ci{quad}
+nebo \ci{qquad} (k~tomuto se ještě vrátíme, v~sekci~\ref{sec:math-spacing}).
+ 
+\item Nejsou povoleny prázdné řádky. Na vzorec připadá jen jeden odstavec.
+
+\item Každé písmeno je považováno za jméno proměnné a~jako takové
+je vysázeno. Chcete-li uvnitř vzorce vysázet normální text (normální
+vzpřímený font a~normální mezerování), musíte ho uvést pomocí příkazu
+\verb|\text{...}|, viz také sekci \ref{sec:fontsz} na straně
+\pageref{sec:fontsz}.
+
+\end{enumerate}
+\begin{example}
+$\forall x \in \mathbf{R}:
+ \qquad x^{2} \geq 0$
+\end{example}
+\begin{example}
+$x^{2} \geq 0\qquad
+ \text{for all }x\in\mathbf{R}$
+\end{example}
+ 
+Matematici jsou někdy velmi úzkostliví ohledně toho, které symboly
+jsou použity: podle konvencí by bylo správné použít font
+\wi{Blackboard Bold}, \index{tučné symboly} pomocí \ci{mathbb}
+z~balíku \pai{amssymb}.\footnote{Balíček \pai{amssymb} není součástí
+kolekce \AmS-\LaTeX, ale přesto je pravděpodobné,
+že je přítomen ve vaší \LaTeX ové distribuci. Pokud přítomen není,
+můžete ho získat na \texttt{CTAN:/fonts/amsfonts/latex/}.
+}
+\ifx\mathbb\undefined\else
+Předchozí příklad tedy můžeme vylepšit do následující formy:
+\begin{example}
+$x^{2} \geq 0\qquad
+ \text{for all } x 
+ \in \mathbb{R}$
+\end{example}
+\fi
+Více matematických fontů je uvedeno v~tabulce~\ref{mathalpha} na
+straně~\pageref{mathalpha} a~v~tabulce~\ref{mathfonts} na
+straně~\pageref{mathfonts}.
+
+
+\section{Stavební bloky matematických vzorců}
+
+V~této sekci popíšeme nejdůležitější příkazy použité v~matematické sazbě.
+Většina z~nich nevyžaduje \textsf{amsmath} (na výjimky upozorníme),
+ale nahrajte tento balík do svého dokumentu i~tak.
+
+\textbf{Malá \wi{řecká písmena}} se vkládají jako \verb|\alpha|,
+ \verb|\beta|, \verb|\gamma|, \ldots, velká písmena
+pak jako \verb|\Gamma|, \verb|\Delta|, \ldots\footnote{Speciální vkládání
+velkého Alpha, Beta a~jiných není v~\LaTeXe{} definováno, protože
+tato písmena vypadají stejně jako normální latinkové A, B, atd.
+Po zavedení nového matematického kódování zde dojde ke změně.}
+
+Seznam řeckých písmen je uveden v~tabulce~\ref{greekletters}
+na straně~\pageref{greekletters}.
+\begin{example}
+$\lambda,\xi,\pi,\theta,
+ \mu,\Phi,\Omega,\Delta$
+\end{example}
+
+
+\textbf{Exponenty a~indexy} lze vytvořit pomocí\index{exponent}\index{index}
+znaků \verb|^|\index{^@{\me\char'136}} a~\verb|_|\index{_@{\me\char'137}}.
+Většina příkazů matematického módu se vztahuje jen na následující znak,
+takže pokud chcete, aby měl příkaz platnost na více znaků, musíte
+tyto znaky seskupit pomocí složených závorek: \verb|{...}|.
+
+Mnoho dalších binárních relací, např. $\subseteq$ a~$\perp$, je uvedeno
+v~tabulce~\ref{binaryrel} na straně \pageref{binaryrel}.
+
+\begin{example}
+$p^3_{ij} \qquad
+ m_\text{Knuth} \\[5pt]
+ a^x+y \neq a^{x+y}\qquad 
+ e^{x^2} \neq {e^x}^2$
+\end{example}
+
+
+Znak pro \textbf{\index{odmocnina}odmocninu} vložíme pomocí \ci{sqrt};
+$n$-tou odmocninu získáme pomocí \verb|\sqrt[|$n$\verb|]|. Velikost
+symbolu odmocniny určí \LaTeX{} automaticky. Pokud chceme použít
+tento symbol samotný, můžeme psát \verb|\surd|.
+
+Další druhy šipek, např. $\hookrightarrow$ a~$\rightleftharpoons$, jsou
+uvedeny v~tabulce~\ref{tab:arrows} na straně~\pageref{tab:arrows}.
+\begin{example}
+$\sqrt{x}
+ \Leftrightarrow x^{1/2}
+ \quad \sqrt[3]{2}
+ \quad \sqrt{x^{2} + \sqrt{y}}
+ \quad \surd[x^2 + y^2]$
+\end{example}
+
+
+\index{tečky!tři}
+\index{vertikální!tečky}
+\index{horizontální!tečky}
+Operaci násobení většinou explicitně vyznačujeme jen v~případě, že
+zpře\-hlední vzorec (ve kterém se násobení nachází). Místo obyčejné 
+tečky bychom pro násobení měli použít příkaz \ci{cdot}, který vysází
+jednu vycentrovanou tečku. Příkaz \ci{cdots} vysází tři vycentrované
+tečky a~\ci{ldots} také tři vycentrované tečky, ale
+umístěné na účaří. K~dispozici máte také \ci{vdots} pro vertikální
+a~\ci{ddots} pro \wi{diagonální tečky}. 
+\begin{example}
+$\Psi = v_1 \cdot v_2
+ \cdot \ldots \qquad 
+ n! = 1 \cdot 2 
+ \cdots (n-1) \cdot n$
+\end{example}
+
+Další příklad je uveden v~sekci~\ref{sec:arraymat}
+
+Příkazy \ci{overline} a~\ci{underline} vytvoří
+\textbf{horizontální linky} přímo nad, resp. pod výrazem:
+\index{horizontální!linka} \index{linka!horizontální}
+\begin{example}
+$0{,}\overline{3} = 
+ \underline{\underline{1/3}}$
+\end{example}
+
+Dlouhé \textbf{horizontální svorky} nad a~pod výrazem vytvoříme
+pomocí příkazů \ci{overbrace}, resp. \ci{underbrace}:
+\index{horizontální!svorka} \index{svorka!horizontální}
+\begin{example}
+$\underbrace{\overbrace{a+b+c}^6 
+ \cdot \overbrace{d+e+f}^9}
+ _\text{smysl života} = 42$
+\end{example}
+
+\index{matematické!akcenty} Pro přidání matematických akcentů
+(např. \textbf{malých šipek} nebo \textbf{\index{tilda}tildy}) ke jménům
+proměnných se hodí příkazy uvedené v~tabulce~\ref{mathacc}
+na straně~\pageref{mathacc}. 
+%
+Svorky a~tildy pokrývající
+několik znaků se vygenerují pomocí \ci{widetilde} a~\ci{widehat}.
+Všimněte si rozdílu mezi \ci{hat} a~\ci{widehat}
+a~umístění \ci{bar} u~proměnné s~indexem. Znakem \wi{apostrof} 
+\verb|'|\index{'@{\me\char'047}} získáme \index{derivace}derivaci:
+% a dash is --
+\begin{example}
+$f(x) = x^2 \qquad f'(x) 
+ = 2x \qquad f''(x) = 2\\[5pt]
+ \hat{XY} \quad \widehat{XY}
+ \quad \bar{x_0}
+ \quad \bar{x}_0$
+\end{example}
+
+
+\textbf{Vektory}\index{vektory} často specifikujeme přidáním malých
+\index{šipka}šipek nad jména proměnných pomocí příkazu \ci{vec}. Příkazy
+\ci{overrightarrow} a~\ci{overleftarrow} jsou užitečné pro vyznačení
+vektoru z~$A$ do $B$:
+\begin{example}
+$\vec{a} \qquad
+ \vec{AB} \qquad
+ \overrightarrow{AB}$
+\end{example}
+
+Jména funkcí jako \texttt{log} se často sází vzpřímeným písmem
+(tedy ne italikou, která je v~matematickém módu používána implicitně),
+\LaTeX{} proto nabízí následující příkazy, kterými můžete vysázet
+názvy nejčastěji používaných funkcí:
+\index{matematické!funkce}
+
+\begin{tabular}{llllll}
+\ci{arccos} &  \ci{cos}  &  \ci{csc} &  \ci{exp} &  \ci{ker}    & \ci{limsup} \\
+\ci{arcsin} &  \ci{cosh} &  \ci{deg} &  \ci{gcd} &  \ci{lg}     & \ci{ln}     \\
+\ci{arctan} &  \ci{cot}  &  \ci{det} &  \ci{hom} &  \ci{lim}    & \ci{log}    \\
+\ci{arg}    &  \ci{coth} &  \ci{dim} &  \ci{inf} &  \ci{liminf} & \ci{max}    \\
+\ci{sinh}   & \ci{sup}   &  \ci{tan}  & \ci{tanh}&  \ci{min}    & \ci{Pr}     \\
+\ci{sec}    & \ci{sin} \\
+\end{tabular}
+
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+  \lim_{x \rightarrow 0}
+  \frac{\sin x}{x}=1
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+Pro funkce, které v~seznamu nejsou uvedeny, je potřeba použít příkaz
+\ci{DeclareMathOperator}. Tento příkaz má i~hvězdičkovanou verzi pro
+funkce s~limitami. \ci{DeclareMathOperator} funguje jen v~preambuli
+dokumentu, zakomentované řádky v~následujícím příkladu je tedy potřeba
+uvést tam.
+
+\begin{example}
+%\DeclareMathOperator
+%   {\argh}{argh}
+%\DeclareMathOperator
+%  *{\nut}{Nut}
+\begin{equation*}
+  3\argh = 2\nut_{x=1}    
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+\index{funkce modulo}Funkci modulo můžete vysázet buď příkazem \ci{bmod} (binární
+operátor \uv{$a \bmod b$}) nebo příkazem \ci{pmod} (výrazy typu
+\uv{$x\equiv a~\pmod{b}$}):
+\begin{example}
+$a\bmod b \\
+ x\equiv a \pmod{b}$
+\end{example}
+
+\index{zlomek}Zlomek se vysází pomocí příkazu \ci{frac}\verb|{...}{...}|.
+V~textovém stylu \LaTeX{} zlomky \uv{zhustí}, aby se do řádků lépe vlezly.
+Zhuštění ve stylu display můžete explicitně zařídit pomocí příkazu
+\ci{tfrac}. Naopak, pomocí příkazu \ci{dfrac} můžete v~textovém stylu
+zobrazit zlomek nezhuštěný. Pro krátké \uv{zlomkové materiály} často nejlépe
+vypadá, když zlomek jen naznačíme pomocí znaku lomítko ($1/2$):
+\begin{example}
+Ve stylu display:
+\begin{equation*}
+  3/8 \qquad \frac{3}{8} 
+  \qquad \tfrac{3}{8}
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+\begin{example}
+V~textovém stylu:
+$1\frac{1}{2}$~hodiny \quad
+$1\dfrac{1}{2}$~hodiny
+\end{example}
+ 
+Zde použijeme příkaz \ci{partial} pro \wi{parciální derivace}:
+\begin{example}
+\begin{equation*} 
+  \sqrt{\frac{x^2}{k+1}}\qquad
+  x^\frac{2}{k+1}\qquad
+  \frac{\partial^2f}
+  {\partial x^2} 
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+
+\index{binomické koeficienty}Binomické koeficienty nebo podobné struktury můžete vysázet pomocí
+příkazu \ci{binom} definovaného v~\pai{amsmath}:
+\begin{example}
+Pascalovo pravidlo říká, že
+\begin{equation*}
+ \binom{n}{k} =\binom{n-1}{k}
+ + \binom{n-1}{k-1}
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+U~\index{binární relace}binárních relací může být výhodné umístit symboly nad sebe.
+Příkaz \ci{stackrel}\verb|{#1}{#2}| umístí symbol uvedený jako
+\verb|#1| (velikostí písma stejnou jako pro horní indexy) 
+nad symbol uvedený jako \verb|#2|, jehož pozice zůstává \uv{normální}.
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+ f_n(x) \stackrel{*}{\approx} 1
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+\index{symbol integrálu}Symbol integrálu vygenerujeme pomocí \ci{int},
+\wi{symbol sumy} pomocí \ci{sum} a~\wi{symbol součinu}
+pomocí \ci{prod}. Horní a~dolní limity se specifikují pomocí~\verb|^|
+a~\verb|_|, stejně jako u~horních a~dolních indexů:
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+\sum_{i=1}^n \qquad
+\int_0^{\frac{\pi}{2}} \qquad
+\prod_\epsilon
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+Příkaz \ci{substack} balíku \pai{amsmath} umožňuje přesněji specifikovat
+umístění indexů u~složitých výrazů:
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+\sum^n_{\substack{0<i<n \\ 
+        j\subseteq i}}
+   P(i,j) = Q(i,j)
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+
+
+\LaTeX{} nabízí řadu symbolů pro \textbf{\index{svorka}svorky} a~další
+\textbf{\index{oddělovač}oddělovače}, např.~$[$, $\langle$, $\|$, $\updownarrow$.
+Kulaté a~hranaté závorky vysázíme uvedením příslušných znaků,
+složené závorky pak pomocí \verb|\{|. Všechny ostatní oddělovače
+jsou generovány pomocí speciálních příkazů, např. \verb|\updownarrow|.
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+{a,b,c} \neq \{a,b,c\}
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+Pokud uvedete \ci{left} před otevíracím oddělovačem a~\ci{right}
+před uzavíracím, \LaTeX{} automaticky určí správnou velikost obou
+oddělovačů. Je ale potřeba každý \ci{left} uzavřít pomocí \ci{right}.
+Nechcete-li zobrazit žádný pravý oddělovač, použijte \uv{neviditelný}
+oddělovač \ci{left.}:
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+1 + \left(\frac{1}{1-x^{2}}
+    \right)^3 \qquad 
+\left. \ddagger \frac{~}{~}
+\right)
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+Někdy musíme určit výšku matematických oddělovačů\index{matematické!delimitery}
+explicitně, k~čemuž slouží příkazy \ci{big}, \ci{Big}, \ci{bigg} a~\ci{Bigg},
+které lze uvést před většinou oddělovačů:
+\begin{example}
+$\Big((x+1)(x-1)\Big)^{2}$\\
+$\big( \Big( \bigg( \Bigg( \quad
+\big\} \Big\} \bigg\} \Bigg\}
+\quad
+\big\| \Big\| \bigg\| \Bigg\|
+\quad
+\big\Downarrow \Big\Downarrow 
+\bigg\Downarrow \Bigg\Downarrow$
+\end{example}
+Všechny dostupné oddělovače jsou uvedeny v~tabulce~\ref{tab:delimiters} na straně
+\pageref{tab:delimiters}. 
+
+
+\section{Příliš dlouhé rovnice: multline}
+\index{dlouhé rovnice}
+\label{sec:multline}
+
+Je-li rovnice příliš dlouhá, musíme ji rozdělit do řádků, ale
+výsledek bude samozřejmě hůře čitelný, než kdyby se vešla na řádek jeden.
+Několik pravidel dodržených při dělení rovnice do řádek může pomoci k~lepší
+čitelnosti:
+\begin{enumerate}
+\item Obecně bychom měli rovnice dělit jen \textbf{před} rovnítkem nebo
+  operátorem, přičemž první možnost je lepší.
+\item Rozdělení rovnice před operátorem sčítání nebo odčítání je lepší než
+  před operátorem násobení.
+\item Je-li to možné, v~jiných místech bychom rovnice dělit neměli.
+\end{enumerate}
+Nejjednodušeji rovnici do řádek rozdělíme pomocí prostředí \ei{multline}%
+\footnote{Definovaného v~\texttt{amsmath}.}:
+\begin{example}
+\begin{multline}
+  a + b + c + d + e + f 
+    + g + h + i\\
+  = j + k + l + m + n 
+\end{multline}
+\end{example}
+\noindent
+Na rozdíl od prostředí \ei{equation} můžeme pomocí \verb+\\+ specifikovat
+řádkové zlomy (i~vícenásobné). Hvězdičkovaná verze \ei{multline*} potlačí
+vysázení čísla rovnice, podobně jako \ei{equation*}.
+
+Prostředí \ei{multline} se sice jednoduše používá, ale pomocí
+jiného prostředí \ei{IEEEeqnarray}, viz sekce~\ref{sec:IEEEeqnarray}, 
+často získáme lepší výsledky, např. v~následující běžné situaci:
+
+\begin{example}
+\begin{equation}
+  a = b + c + d + e + f 
+  + g + h + i + j 
+  + k + l + m + n + o + p  
+  \label{eq:equation_too_long}
+\end{equation}
+\end{example}
+\noindent
+Zde nám dělá problémy šířka pravé strany rovnice. Použijeme-li prostředí
+\ei{multline}, vysázíme toto:
+\begin{example}
+\begin{multline}
+  a = b + c + d + e + f 
+  + g + h + i + j \\
+  + k + l + m + n + o + p
+\end{multline}
+\end{example}
+
+To je samozřejmě lepší než \eqref{eq:equation_too_long}, ale nevýhodou
+je, že rovnítko ztrácí přirozenou větší důležitost vzhledem k~sčítacímu
+operátoru před $k$. Ještě lepší výsledek získáme pomocí prostředí
+\ei{IEEEeqnarray}, které podrobně popíšeme v~sekci~\ref{sec:IEEEeqnarray}:
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  a & = & b + c + d + e + f 
+  + g + h + i + j \nonumber\\
+  && +\: k + l + m + n + o + p 
+  \label{eq:dont_use_multline}
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+Zde je druhý řádek horizontálně zarovnaný s~prvním řádkem:
+$+$ před $k$ je přesně pod $b$, takže pravá strana rovnice je
+jasně oddělena od levé.
+
+
+\section{Více rovnic}
+\index{equation!multiple}
+\label{sec:IEEEeqnarray}
+
+Obecně můžeme mít několik rovnic, z~nichž některé se nevejdou na jednu
+řádku. Rovnice potřebujeme horizontálně zarovnat, aby jejich struktura
+byla dobře čitelná.
+
+Před tím, než ukážeme naše návrhy na řešení, ukažme si, jak se věci
+dají udělat špatně. Tyto příklady demonstrují největší nevýhody
+některých běžných řešení.
+
+
+\subsection{Problémy s~tradičními příkazy}
+\label{sec:problems_traditional}
+K~seskupení několika rovnic je možno použít prostředí \ei{align}.%
+\footnote{Prostředí \texttt{align} můžeme použít i~na seskupení
+několika bloků funkcí vedle sebe. Pro toto zřídka používané řešení
+ale doporučujeme použít prostředí \ei{IEEEeqnarray} s~argumentem
+typu \texttt{\{rCl+rCl\}}.}
+
+\begin{example}
+\begin{align}
+  a & = b + c \\
+    & = d + e
+\end{align}
+\end{example}
+
+Pokud je ale některá rovnice příliš dlouhá, tento postup není vhodný:
+\begin{example}
+\begin{align}
+  a & = b + c \\
+    & = d + e + f + g + h +
+        i + j + k + l\nonumber\\
+    & + m + n + o \\
+    & = p + q + r + s
+\end{align}
+\end{example}
+\noindent
+Lépe by vypadalo, kdyby $+\:m$ bylo umístěno pod $d$ a~ne pod rovnítkem.
+Samozřejmě bychom mohli $+\:m$ posunout \uv{ručním} vložením potřebného
+množství mezer (např. pomocí \verb+\hspace{...}+), ale přesné zarovnání
+tím nezískáme. Pozn. Takovýmto \uv{ručním} zásahům bychom se v~každém případě
+měli vyhýbat.
+
+Lepší je použít prostředí \ei{eqnarray}:
+\begin{example}
+\begin{eqnarray}
+  a & = & b + c \\
+    & = & d + e + f + g + h +
+    i + j + k + l \nonumber \\
+    &   & +\: m + n + o\\
+    & = & p + q + r + s
+\end{eqnarray}
+\end{example}
+
+I~toto prostředí má ale výrazné nevýhody:
+\begin{itemize}
+\item Mezery na obou stranách rovnítka jsou příliš velké.
+  Zejména \emph{nejsou} stejně velké jako mezery v~prostředích
+  \ei{multline} a~\ei{equality}:
+\begin{example}
+\begin{eqnarray}
+  a & = & a = a
+\end{eqnarray}
+\end{example}
+
+\item Rovnice se někdy překrývá se svým číslem,
+i~když na levé straně je místa dost:
+\begin{example}
+\begin{eqnarray}
+  a & = & b + c \\
+  & = & d + e + f + g + h^2 
+  + i^2 + j 
+  \label{eq:faultyeqnarray}
+\end{eqnarray}
+\end{example}
+
+\item Je zde sice k~dispozici příkaz \ci{lefteqn}, který se dá
+  použít v~případě, že levá strana rovnice je příliš dlouhá:
+\begin{example}
+\begin{eqnarray}
+  \lefteqn{a + b + c + d 
+    + e + f + g + h}\nonumber\\
+  & = & i + j + k + l + m \\
+  & = & n + o + p + q + r + s
+\end{eqnarray}
+\end{example}
+\ldots, ale tento příkaz nemusí fungovat správně: pokud je pravá
+strana rovnice příliš krátká, rovnice nejsou správně vycentrovány:
+\begin{example}
+\begin{eqnarray}
+  \lefteqn{a + b + c + d 
+    + e + f + g} 
+  \nonumber \\
+  & = & i + j 
+\end{eqnarray}
+\end{example}
+Navíc je obtížné změnit horizontální zarovnání rovnítka
+na druhém řádku.
+\end{itemize}
+
+Máme ale naštěstí lepší možnost\ldots
+
+
+\subsection{Prostředí IEEEeqnarray}
+\label{sec:IEEEeqnarray_intro}
+
+Prostředí \ei{IEEEeqnarray} je mocné a~bohatě konfigurovatelné.
+Představíme jen jeho základní použití, více informací lze nalézt
+v~oficiálním manuálu,\footnote{Soubor \texttt{IEEEtran\_HOWTO.pdf}.} \texttt{IEEEeqnarray} je věnována
+příloha~F.
+
+Abychom mohli prostředí \ei{IEEEeqnarray} používat, musíme
+nejdřív v~našem dokumentu nahrát balík \pai{IEEEtrantools}.%
+\footnote{Tento balík je dostupný na CTAN.} Do preambule
+vašeho dokumentu přidejte řádku: \small
+\begin{verbatim}
+\usepackage[retainorgcmds]{IEEEtrantools}
+\end{verbatim}
+\normalsize
+
+Silnou stránkou \ei{IEEEeqnarray} je možnost zadat počet \emph{sloupců}
+v~poli rovnic. Obyčejně takto zadáme tři sloupce: \verb+{rCl}+.
+První sloupec zarovnaný doprava, druhý vycentrovaný a~s~trochou
+mezer na obou stranách -- proto bylo použito \texttt{C} místo
+\texttt{c} -- a~třetí sloupec zarovnaný doleva.
+
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  a & = & b + c \\
+  & = & d + e + f + g + h 
+  + i + j \nonumber\\
+  && +\: k + l + m + n + o \\
+  & = & p + q + r + s
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+
+Počet sloupců ale můžeme zadat jakýkoliv. Např.
+\texttt{{c}} znamená, že se použije jen jeden sloupec a~položky budou
+vycentrované, nebo \verb+{rCll}+ použije oproti předchozímu příkladu navíc
+jeden sloupec zarovnaný doleva. Kromě \texttt{l}, \texttt{c}, \texttt{r},
+\texttt{L}, \texttt{C} a~\texttt{R} pro položky v~matematickém módu
+jsou k~dispozici \texttt{s}, \texttt{t} a~\texttt{u} pro položky v~textovém
+módu zarovnané doleva, resp. vycentrované, resp. zarovnané doprava.
+Můžeme také přidat více mezer pomocí \texttt{.}, \texttt{/} a~\texttt{?}
+(\texttt{?} přidá nejvíce).\footnote{Více typů mezer je uvedeno
+  v~sekci~\ref{sec:putting-qed-right} a~v~oficiálním manuálu.}
+
+Všimněte si, že mezery okolo rovnítek jsou vysázeny správně (na rozdíl
+od \texttt{eqnarry})!
+
+
+
+\subsection{Běžné použití}
+\label{sec:common-usage}
+
+Nyní popíšeme, jak použít \texttt{IEEEeqnarray} v~nejběžnějších
+situacích.
+\begin{itemize}
+\item Překrývá-li se rovnice se svým číslem (jako
+v~\eqref{eq:faultyeqnarray}), můžeme použít příkaz
+\small
+\begin{verbatim}
+\IEEEeqnarraynumspace
+\end{verbatim} 
+\normalsize
+  Umístěním příkazu do příslušného řádku se zajistí, že celá soustava
+  rovnic je posunuta o~velikost čísla rovnice (při posunutí se vezme
+  v~úvahu velikost čísla!). Místo
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  a & = & b + c \\
+  & = & d + e + f + g + h 
+  + i + j + k \\
+  & = & l + m + n
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+  tak získáme
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  a & = & b + c \\
+  & = & d + e + f + g + h 
+  + i + j + k
+  \IEEEeqnarraynumspace\\
+  & = & l + m + n.
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+
+\item Je-li levá strana rovnice příliš dlouhá, prostředí \texttt{IEEEeqnarray}
+  nabízí příkaz \ci{IEEEeqnarraymulticol}\footnote{Snažíme se vyhnout špatně 
+  fungujícímu příkazu \ci{lefteqn}.}, který funguje ve všech situacích:
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  \IEEEeqnarraymulticol{3}{l}{
+    a + b + c + d + e + f 
+    + g + h
+  }\nonumber\\ \quad
+  & = & i + j \\
+  & = & k + l + m
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+Použití je stejné jako u~příkazu \ci{multicolumns} v~prostředí
+\texttt{tabular}. První argument, \verb+{3}+, specifikuje, že
+se mají zkombinovat tři sloupce do jednoho, který bude zarovnaný
+vlevo, \verb+{l}+.
+
+Všimněte si, že úpravou příkazu \ci{quad} jednoduše upravíme
+hloubku rovnítek,\footnote{Myslím, že 
+vzdálenost jeden quad vypadá dobře ve většině případů.}
+\emph{např.}
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  \IEEEeqnarraymulticol{3}{l}{
+    a + b + c + d + e + f 
+    + g + h
+  }\nonumber\\ \qquad\qquad
+  & = & i + j \\
+  & = & k + l + m
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+
+\item Je-li rovnice rozdělena do více řádek, \LaTeX\ interpretuje
+  první $+$ nebo $-$ na dalším řádku jako znaménko (a~ne jako
+  operátor). Je proto nutné přidat za operátor mezeru.
+  Místo\ldots
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  a & = & b + c \\
+  & = & d + e + f + g + h 
+  + i + j + k \nonumber\\
+  && + l + m + n + o \\
+  & = & p + q + r + s
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+  \ldots\ bychom tedy měli psát
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  a & = & b + c \\
+  & = & d + e + f + g + h 
+  + i + j + k \nonumber\\
+  && +\: l + m + n + o \\
+  & = & p + q + r + s
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+  (Porovnejte mezeru mezi $+$ a~$l$.)
+  
+  \textbf{Upozornění:} v~některých situacích \LaTeX\ pozná, že
+  $+$ nebo $-$ musí být operátor (a~ne znaménko), vloží
+  správnou mezeru a~my nemusíme ručně nic měnit. \LaTeX{}
+  (správně) odvodí, že dané $+$ nebo $-$ je operátor (a~ne
+  znaménko) pokud je uvedeno před:
+  \begin{itemize}
+  \item jménem operátoru, např. \ci{log}, \ci{sin}, \ci{det},
+    \ci{max}, \emph{atd.},
+  \item integrálem \ci{int} nebo sumou \ci{sum},
+  \item závorkou s~proměnlivou velikostí, zapsanou pomocí
+      \ci{left} nebo \ci{right} (ne ale normální závorkou nebo
+      závorkou s~pevnou velikostí, např. \ci{big(}).
+  \end{itemize}
+  Proto:
+  \begin{itemize}
+  \item[$\rhd$] \it Kdykoliv zalomíte řádku, rychle zkontrolujte,
+    jestli jsou mezery v~pořádku!
+  \end{itemize}
+
+\item Nemá-li konkrétní řádek obsahovat číslo rovnice, můžeme
+  vysázení tohoto čísla potlačit pomocí \ci{nonumber} (nebo
+  pomocí \ci{IEEEnonumber}. Pokud navíc na takovémto řádku
+  uvedeme \verb+\label{eq:...}+, pak je tento label předán
+  první z~následujících rovnic, jejíž číslo není potlačeno.
+  Label se ale doporučuje uvádět raději
+  těsně před zlomem řádku, \verb+\\+, nebo koncem rovnice, do
+  které řádek patří. Kromě lepší čitelnosti \LaTeX ového zdrojového
+  kódu tak zabráníme chybě při překladu v~situaci, kdy za labelem
+  je uvedeno \ci{IEEEmulticol}.
+  
+\item Máme k~dispozici i~hvězdičkovanou verzi, kde jsou všechna
+  čísla rovnic potlačena. Číslo řádku zde můžeme explicitně
+  zobrazit pomocí příkazu \ci{IEEEyesnumber}:
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray*}{rCl}
+  a & = & b + c \\
+  & = & d + e \IEEEyesnumber\\
+  & = & f + g
+\end{IEEEeqnarray*}
+\end{example}
+
+\item Pomocí \ci{IEEEyessubnumber} můžeme také použít
+  \uv{podčísla}:
+\begin{example}
+\begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+  a & = & b + c 
+  \IEEEyessubnumber\\
+  & = & d + e 
+  \nonumber\\
+  & = & f + g 
+  \IEEEyessubnumber  
+\end{IEEEeqnarray}
+\end{example}
+  
+\end{itemize}
+
+
+
+\section{Pole a~matice} \label{sec:arraymat}
+
+K~vysázení \textbf{polí} používáme prostředí \ei{array}. Trochu
+se podobá prostředí \texttt{tabular}. Příkazem \verb|\\| rozdělíme
+řádky:
+\begin{example}
+  \begin{equation*}
+    \mathbf{X} = \left( 
+      \begin{array}{ccc}
+        x_1 & x_2 & \ldots \\
+        x_3 & x_4 & \ldots \\
+        \vdots & \vdots & \ddots
+      \end{array} \right)
+  \end{equation*}
+\end{example}
+
+Prostředí \ei{array} můžeme použít k~vysázení definic funkcí, které
+mají několik variant. Je pak potřeba použít \verb|.| jakožto
+skrytý pravý oddělovač:
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+  |x| = \left\{
+    \begin{array}{rl}
+      -x & \text{if } x < 0,\\
+       0 & \text{if } x = 0,\\
+       x & \text{if } x > 0.
+    \end{array} \right.
+\end{equation*}
+\end{example}
+Stejnou věc můžeme jednodušeji vysázet pomocí prostředí 
+\ei{cases} též z~balíku \textsf{amsmath}:
+\begin{example}
+  \begin{equation*}
+    |x| = 
+    \begin{cases}
+      -x & \text{if } x < 0,\\
+       0 & \text{if } x = 0,\\
+       x & \text{if } x > 0.
+    \end{cases} 
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+Pomocí \ei{array} můžeme vysázet i~matice\index{matrix}, ale
+\pai{amsmath} poskytuje lepší možnost -- několik verzí prostředí
+\ei{matrix}. K~dispozici je šest verzí tohoto prostředí, které se
+liší v~použitých oddělovačích: \ei{matrix} (žádný oddělovač),
+\ei{pmatrix} ($($), \ei{bmatrix} ($[$), \ei{Bmatrix} ($\{$),
+\ei{vmatrix} ($\vert$) a~\ei{Vmatrix} ($\Vert$). 
+
+Na rozdíl od \ei{array}
+není třeba zadávat počet sloupců, jejich maximální počet je
+konfigurovatelný, implicitně deset.
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+  \begin{matrix} 
+    1 & 2 \\
+    3 & 4 
+  \end{matrix} \qquad
+  \begin{bmatrix} 
+    p_{11} & p_{12} & \ldots 
+    & p_{1n} \\
+    p_{21} & p_{22} & \ldots 
+    & p_{2n} \\
+    \vdots & \vdots & \ddots 
+    & \vdots \\
+    p_{m1} & p_{m2} & \ldots 
+    & p_{mn} 
+  \end{bmatrix}
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+
+
+\section{Mezery v~matematickém módu} \label{sec:math-spacing}
+
+\index{matematické mezery} Jestliže nejsme spokojeni s~mezerami,
+jaké \LaTeX{} použil při vysázení matematického vzorce, můžeme
+je upravit vložením speciálních \uv{mezerových} příkazů:
+\ci{,} pro $\frac{3}{18}\:\textrm{quad}$
+(\demowidth{0.166em}), \ci{:} pro $\frac{4}{18}\: \textrm{quad}$
+(\demowidth{0.222em}) a~\ci{;} pro $\frac{5}{18}\: \textrm{quad}$
+(\demowidth{0.277em}). %Backspace 
+Zpětné lomítko následované mezerou, \verb*|\ |,
+vygeneruje mezeru střední velikosti zhruba velikosti mezislovní
+mezery. Příkazy \ci{quad} (\demowidth{1em}) a~\ci{qquad} (\demowidth{2em})
+vygenerují mezery větší. Velikost \ci{quad} je rovna šířce písmene
+`M' aktivního fontu. \verb|\!|\cih{"!} vygeneruje zápornou mezeru
+$-\frac{3}{18}\:\textrm{quad}$ ($-$\demowidth{0.166em}).
+
+Všimněte si, že `d' označující diferenciál se tradičně sází vzpřímeně:
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+  \int_1^2 \ln x \mathrm{d}x 
+  \qquad
+  \int_1^2 \ln x \,\mathrm{d}x
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+
+V~následujícím příkladu definujeme nový příkaz \ci{ud}, který
+vygeneruje ``$\,\mathrm{d}$'' (všimněte si mezery \demowidth{0.166em}
+před $\text{d}$), abychom si ušetřili psaní. 
+
+Příkaz \ci{newcommand} se
+umisťuje obvykle do preambule dokumentu. %  More on
+% \ci{newcommand} in section~\ref{} on page \pageref{}. To Do: Add label and
+% reference to "Customising LaTeX" -> "New Commands, Environments and Packages"
+% -> "New Commands".
+\begin{example}
+\newcommand{\ud}{\,\mathrm{d}}
+
+\begin{equation*}
+ \int_a^b f(x)\ud x 
+\end{equation*}
+\end{example}
+
+Chcete-li vysázet vícenásobné integrály, zjistíte, že mezery
+mezi symboly jednotlivých integrálů jsou příliš široké. Můžete
+je buď upravit pomocí \civ{"!}{!}, nebo použít příkazy \ci{iint},
+\ci{iiint}, \ci{iiiint} nebo \ci{idotsint} definované v~balíku
+\pai{amsmath}.
+
+\begin{example}
+\newcommand{\ud}{\,\mathrm{d}}
+
+\begin{IEEEeqnarray*}{c}
+  \int\int f(x)g(y) 
+                  \ud x \ud y \\
+  \int\!\!\!\int 
+         f(x)g(y) \ud x \ud y \\
+  \iint f(x)g(y)  \ud x \ud y 
+\end{IEEEeqnarray*}
+\end{example}
+
+Další informace najdete v~dokumentu \texttt{testmath.tex}
+(distribuovaném spolu s~\AmS-\LaTeX em) nebo kapitole osm
+knihy \companion{}.
+
+\subsection{Neviditelné výrazy}
+
+Při vertikálním zarovnávání textu pomocí \verb|^| a~\verb|_|
+občas potřebujeme upravit horizontální mezery implicitně
+\LaTeX em použité. K~tomu se hodí příkaz \ci{phantom}, pomocí
+kterého vložíme mezeru, která má stejné rozměry jako by byly
+rozměry příslušného textu uvedeného jako parametr příkazu.
+Typické použití je ukázáno v~následujícím příkladu:
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+{}^{14}_{6}\text{C}
+\qquad \text{versus} \qquad
+{}^{14}_{\phantom{1}6}\text{C}
+\end{equation*}
+\end{example}
+Poznámka: Pokud sázíte větší množství chemických výrazů (např.
+izotopů z~předchozího příkladu), můžete použít balík \pai{mhchem}.
+
+\section{Hrátky s~matematickými fonty}\label{sec:fontsz}
+Různé matematické fonty jsou uvedeny v~tabulce~\ref{mathalpha}
+na straně \pageref{mathalpha}.
+\begin{example}
+ $\Re \qquad
+  \mathcal{R} \qquad
+  \mathfrak{R} \qquad
+  \mathbb{R} \qquad $  
+\end{example}
+Poslední dva fonty vyžadují \pai{amssymb} nebo \pai{amsfonts}.
+
+Občas potřebujete \LaTeX u zadat správnou velikost fontu.
+V~matematickém módu se to dělá pomocí následujících čtyř
+příkazů:
+\begin{flushleft}
+\ci{displaystyle}~($\displaystyle 123$),
+ \ci{textstyle}~($\textstyle 123$), 
+\ci{scriptstyle}~($\scriptstyle 123$)
+a~\ci{scriptscriptstyle}~($\scriptscriptstyle 123$).
+\end{flushleft}
+
+Jestliže je $\sum$ uvedeno jako součást zlomku, bude příslušný
+symbol vysázen v~textovém stylu, což můžete změnit, např. pomocí
+\ci{displaystyle}.
+\begin{example}
+\begin{equation*}
+ P = \frac{\displaystyle{ 
+   \sum_{i=1}^n(x_i-x)
+     (y_i-y)}} 
+   {\displaystyle{\left[
+   \sum_{i=1}^n(x_i-x)^2
+   \sum_{i=1}^n(y_i-y)^2
+   \right]^{1/2}}}
+\end{equation*}    
+\end{example}
+Poznámka: Explicitní měnění stylů může ovlivnit zobrazení velkých operátorů
+a~limit.
+
+% This is not a math accent, and no maths book would be set this way.
+% mathop gets the spacing right.
+
+
+\subsection{Tučné symboly}
+\index{tučné symboly}
+
+Vysázení tučných symbolů v~\LaTeX u je docela obtížné. Pravděpodobně
+to byl záměr, protože amatérští sazeči je používají zbytečně často.
+Příkazem \verb|\mathbf| sice můžeme nastavit tučné písmo, ale
+jen pro vzpřímené písmo a~ne pro italiku, se kterou při sazbě matematiky
+pracujeme především. Navíc se nezmění tučnost malých řeckých písmen.
+Jinou možností je použít příkaz \ci{boldmath}. Je nutné ho uvést
+\emph{mimo matematický mód}. Příkaz \ci{boldmath} funguje i~pro symboly:
+\begin{example}
+$\mu, M \qquad 
+\mathbf{\mu}, \mathbf{M}$
+\qquad \boldmath{$\mu, M$}
+\end{example}
+
+Balíky \pai{amsbsy} (součást \pai{amsmath}) a~\pai{bm}
+(kolekce balíků \texttt{tools}) obsahují příkaz \ci{boldsymbol}, zde jedna ukázka:
+
+\begin{example}
+$\mu, M \qquad
+\boldsymbol{\mu},
+\boldsymbol{M}$
+\end{example}
+
+
+\section{Věty, lemmata, \ldots}
+
+Při tvorbě matematických dokumentů pravděpodobně budete 
+potřebovat způsob, jak vysázet lemmata, definice, axiomy
+a~podobné struktury.
+\begin{lscommand}
+\ci{newtheorem}\verb|{|\emph{name}\verb|}[|\emph{counter}\verb|]{|%
+         \emph{text}\verb|}[|\emph{section}\verb|]|
+\end{lscommand}
+Argument \emph{name} je krátké jméno, které identifikuje daný
+\emph{teorém}. Argument \emph{text} je skutečné jméno
+teorému, které bude vysázeno.
+
+Argumenty v~hranatých závorkách jsou nepovinné. Oba specifikují
+číslování, které se pro teorém použije. Argumentem
+\emph{counter} můžete specifikovat jméno (\emph{name}) dříve
+deklarovaného teorému. Nový teorém pak bude číslován
+ve stejné posloupnosti. Argument \emph{section} umožňuje specifikovat
+jednotku, o~kterou budou čísla teorémů zvětšována.
+
+Příkaz \ci{newtheorem} uvedený v~preambuli vašeho dokumentu 
+je \LaTeX em proveden a~vy potom v~dokumentu můžete tento
+příkaz používat.
+\begin{code}
+\verb|\begin{|\emph{name}\verb|}[|\emph{text}\verb|]|\\
+Toto je text mé zajímavé věty.\\
+\verb|\end{|\emph{name}\verb|}|     
+\end{code}
+
+Balík \pai{amsthm} poskytuje příkaz
+\ci{theoremstyle}\verb|{|\emph{style}\verb|}|,
+pomocí kterého můžete vybrat jeden ze tří předdefinovaných
+stylů:
+\texttt{definition} (titulek teorému tučným písmem,
+  tělo teorému normálním -- vzpřímeným -- písmem),
+\texttt{plain} (titulek tučným, tělo italikou) nebo
+\texttt{remark} (titulek italikou, tělo vzpřímeným písmem).
+Balík \pai{amsthm} je součástí \AmS-\LaTeX u.
+
+Dost už teorie. Následující příklady
+by měly vyjasnit všechny pochybnosti ohledně použití prostředí
+\verb|\newtheorem|.
+
+% actually define things
+\theoremstyle{definition} \newtheorem{law}{Právo}
+\theoremstyle{plain}      \newtheorem{jury}[law]{Porota}
+\theoremstyle{remark}     \newtheorem*{marg}{Margaret}
+
+Nejdříve nadefinujeme teorémy:
+
+\begin{verbatim}
+\theoremstyle{definition} \newtheorem{law}{Právo}
+\theoremstyle{plain}      \newtheorem{jury}[law]{Porota}
+\theoremstyle{remark}     \newtheorem*{marg}{Margaret}
+\end{verbatim}
+
+\begin{example}
+\begin{law} \label{law:box}
+Neskrývejte se v~lavici svědků!
+\end{law}
+\begin{jury}[12 soudců]
+Mohl jste to být vy! Dejte
+si pozor a~dodržujte
+zákon~\ref{law:box}.\end{jury}
+\begin{marg}Ne, ne, ne!\end{marg}
+\end{example}
+
+Teorém \uv{Porota} používá stejný čítač jako teorém \uv{Právo},
+takže číslo tohoto čítače budou zvyšovat všechna použití
+jak věty \uv{Porota}, tak věty \uv{Právo}. Argument
+v~hranatých závorkách specifikuje titulek teorému.
+
+\begingroup
+\renewcommand{\thesection}{\thechapter\arabic{section}}
+\begin{example}
+\newtheorem
+   {mur}{Murphy}[section]
+
+\begin{mur} Jestliže se něco
+dá udělat dvěma nebo více
+způsoby a~jeden z~nich vede
+ke katastrofě, někdo si tento
+způsob zvolí.\end{mur}
+\end{example}
+\endgroup
+
+``Murphyho'' teorému je přiděleno číslo, které se vztahuje k~číslu
+aktuální sekce. Je možno použít i~jinou \uv{jednotku}, tedy místo
+sekce použít např. kapitolu nebo podsekci.
+
+Jestliže si chcete teorémy přizpůsobit do posledního detailu,
+můžete použít balík \pai{ntheorem}.
+
+
+\subsection{Důkazy a~symbol \uv{konec důkazu}}
+\label{sec:putting-qed-right}
+
+Balík \pai{amsthm} obsahuje i~definici prostředí \ei{proof}.
+
+\begin{example}
+\begin{proof}
+ Triviální, použijte
+ \begin{equation*}
+   E=mc^2.
+ \end{equation*}
+\end{proof}
+\end{example}
+
+Příkazem \ci{qedhere} můžete symbol \uv{konec důkazu} posunout
+-- užitečné v~případě, kdy by jinak tento symbol byl sám vysázen
+na novém řádku.
+
+\begin{example}
+\begin{proof}
+ Triviální, použijte
+ \begin{equation*}
+   E=mc^2. \qedhere
+ \end{equation*}
+\end{proof}
+\end{example}
+
+Bohužel ale tato úprava nebude fungovat pro \texttt{IEEEeqnarray}:
+\begin{example}
+\begin{proof}
+  Toto je důkaz, který končí
+  soustavou rovnic:
+  \begin{IEEEeqnarray*}{rCl}
+    a & = & b + c  \\
+      & = & d + e. \qedhere
+  \end{IEEEeqnarray*}  
+\end{proof}
+\end{example}
+\noindent
+Důvodem je vnitřní struktura \texttt{IEEEeqnarray}: k~oběma
+okrajům soustavy rovnic je připojen neviditelný sloupec obsahující
+natahovací mezery. Tím \texttt{IEEEeqnarray} zajistí, že soustava
+bude horizontálně vycentrovaná. Příkaz \ci{qedhere} by bylo
+potřeba umístit \emph{vně} této natahovací mezery, ale to nejde,
+protože oba \uv{neviditelné sloupce} jsou uživateli nepřístupné.
+
+Máme ale jednoduchou možnost nápravy: natahovací sloupce nadefinujeme
+sami!
+\begin{example}
+\begin{proof}
+  Toto je důkaz, který končí
+  soustavou rovnic:
+  \begin{IEEEeqnarray*}{+rCl+x*}
+    a & = & b + c    \\
+      & = & d + e. & \qedhere
+  \end{IEEEeqnarray*}  
+\end{proof}
+\end{example}
+\noindent
+Všimněte si, že \verb=+= v~\verb={+rCl+x*}= značí natahovací mezery,
+jednu nalevo od rovnic, kterou, pokud není specifikována, určí
+\texttt{IEEEeqnarray} automaticky!, a~druhou napravo.
+Napravo, \emph{za} natahovací sloupec, umístíme prázdný sloupec,
+\verb=x=. Ten budeme potřebovat jen na posledním řádku, na kterém
+do tohoto sloupce umístíme příkaz \ci{qedhere}. Konečně, specifikujeme
+\verb=*=, což značí nulovou mezeru, která zabrání, aby
+\texttt{IEEEeqnarray} přidalo další natahovací mezeru \verb=+=!
+
+S~číslováním rovnic máme podobný problém. Když porovnáte
+\begin{example}
+\begin{proof}
+  Toto je důkaz, který končí
+  číslovanou rovnicí:
+  \begin{equation}
+    a = b + c.
+  \end{equation}
+\end{proof}
+\end{example}
+\noindent
+s~následujícím příkladem%
+\begin{example}
+\begin{proof}
+  Toto je důkaz, který končí
+  číslovanou rovnicí:
+  \begin{equation}
+    a = b + c. \qedhere
+  \end{equation}
+\end{proof}
+\end{example}
+\noindent
+všimnete si, že v~druhé verzi je (korektně) $\Box$ mnohem
+blíže k~rovnici než v~první verzi.
+
+Podobně, správný způsob vložení symbolu \uv{konec důkazu} na konec
+soustavy rovnic je tento:
+\begin{example}
+\begin{proof}
+  Toto je důkaz, který končí
+  soustavou rovnic:
+  \begin{IEEEeqnarray}{+rCl+x*}
+    a & = & b + c \\
+      & = & d + e. \\
+    &&& \qedhere\nonumber
+  \end{IEEEeqnarray}  
+\end{proof}
+\end{example}
+\noindent
+Na rozdíl od (nesprávného způsobu):
+\begin{example}
+\begin{proof}
+  Toto je důkaz, který končí
+  soustavou rovnic:
+  \begin{IEEEeqnarray}{rCl}
+    a & = & b + c \\
+      & = & d + e.
+  \end{IEEEeqnarray}  
+\end{proof}
+\end{example}
+
+
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/mylayout.sty b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/mylayout.sty
new file mode 100644
index 00000000000..0953b72b72a
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/mylayout.sty
@@ -0,0 +1,355 @@
+%% 
+%% This is file `mylayout.sty', generated 
+%% on <1995/7/3> with the docstrip utility (2.2i).
+%% 
+%% The original source files were:
+%% 
+%% layout.dtx  (with options: `package')
+%% 
+%% IMPORTANT NOTICE: 
+%% This file is part of the `tools' bundle 
+%% in the LaTeX2e distribution. 
+%% 
+%% You are not allowed to distribute this file. 
+%% For distribution of the original source see 
+%% the copyright notice in the source file, and 
+%% in the file readme.txt distributed with the 
+%% tools bundle. 
+%% 
+\NeedsTeXFormat{LaTeX2e}
+\ProvidesPackage{mylayout}
+                [1995/06/25 v1.1i
+                 Show layout parameters]
+\DeclareOption{dutch}{%
+  \def\Headertext{Kopregel}
+  \def\Bodytext{Broodtekst}
+  \def\Footertext{Voetregel}
+  \def\MarginNotestext{Marge\\Notities}
+  \def\oneinchtext{een inch}
+  \def\notshown{niet getoond}
+  }
+\DeclareOption{english}{%
+  \def\Headertext{Header}
+  \def\Bodytext{Body}
+  \def\Footertext{Footer}
+  \def\MarginNotestext{Margin\\Notes}
+  \def\oneinchtext{one inch}
+  \def\notshown{not shown}
+  }
+\DeclareOption{french}{%
+  \def\Headertext{Ent\^{e}te}
+  \def\Bodytext{Corps}
+  \def\Footertext{Pied de page}
+  \def\MarginNotestext{Marge\\Notes}
+  \def\oneinchtext{un pouce}
+  \def\notshown{non affich\'{e}}
+  }
+\DeclareOption{francais}{\ExecuteOptions{french}}
+\DeclareOption{verbose}{\let\type\typeout}
+\DeclareOption{silent}{\let\type\@gobble}
+\def\lay@value{}
+\DeclareOption{integers}{%
+  \renewcommand*{\lay@value}[2]{%
+    \expandafter\number\csname #1@#2\endcsname pt}}
+\DeclareOption{reals}{%
+  \renewcommand*{\lay@value}[2]{\the\csname #2\endcsname}}
+\ExecuteOptions{english,silent,integers}
+\ProcessOptions
+\@ifundefined{bs}{\newcommand\bs{\char '134 }}%
+  {\renewcommand\bs{\char '134 }}
+\def\ConvertToCount#1#2{%
+  #1=#2
+  \divide #1 by 65536}
+\def\SetToHalf#1#2{#1=#2\relax\divide#1by\tw@}
+\def\SetToQuart#1#2{#1=#2\relax\divide#1by4}
+\def\Identify#1{%
+  \put(\PositionX,\PositionY){\circle{20}}
+  \put(\PositionX,\PositionY){\makebox(0,0){\tiny #1}}
+}
+\def\InsideHArrow#1{{%
+  \ArrowLength = #1
+  \divide\ArrowLength by \tw@
+  \advance\ArrowLength by -10
+  \advance\PositionX by -10
+  \ifnum\ArrowLength<\z@
+    \put(\PositionX,\PositionY){\vector(1,0){-\ArrowLength}}
+    \advance\PositionX by 20
+    \put(\PositionX,\PositionY){\vector(-1,0){-\ArrowLength}}
+  \else
+    \put(\PositionX,\PositionY){\vector(-1,0){\ArrowLength}}
+    \advance\PositionX by 20
+    \put(\PositionX,\PositionY){\vector(+1,0){\ArrowLength}}
+  \fi
+}}
+\def\InsideVArrow#1{{%
+  \ArrowLength = #1
+  \divide\ArrowLength by \tw@
+  \advance\ArrowLength by -10
+  \advance\PositionY by -10
+  \put(\PositionX,\PositionY){\vector(0,-1){\ArrowLength}}
+  \advance\PositionY by 20
+  \put(\PositionX,\PositionY){\vector(0,+1){\ArrowLength}}
+}}
+\def\OutsideHArrow#1#2#3{{%
+  \PositionX = #1
+  \advance\PositionX by #3
+  \put(\PositionX,\PositionY){\vector(-1,0){#3}}
+  \PositionX = #1 \advance\PositionX-#2
+  \advance\PositionX by -#3
+  \put(\PositionX,\PositionY){\vector(+1,0){#3}}
+}}
+\def\OutsideVArrow#1#2#3#4{{%
+  \PositionY = #1
+  \advance\PositionY by -#3
+  \put(\PositionX,\PositionY){\vector(0,+1){#3}}
+  \PositionY = #1
+  \advance\PositionY#2
+  \advance\PositionY#4
+  \put(\PositionX,\PositionY){\vector(0,-1){#4}}
+}}
+\def\Show#1#2{\bs #2 = \lay@value{#1}{#2}}
+\def\Type#1#2{%
+  \type{#2 = \lay@value{#1}{#2}}}
+\newcount\oneinch
+\oneinch=72
+\newcount\cnt@paperwidth
+\newcount\cnt@paperheight
+\ConvertToCount\cnt@paperwidth\paperwidth
+\ConvertToCount\cnt@paperheight\paperheight
+\newcount\cnt@hoffset
+\newcount\cnt@voffset
+\ConvertToCount\cnt@hoffset\hoffset
+\ConvertToCount\cnt@voffset\voffset
+\newcount\cnt@textheight
+\newcount\cnt@textwidth
+\ConvertToCount\cnt@textheight\textheight
+\ConvertToCount\cnt@textwidth\textwidth
+\newcount\cnt@topmargin
+\newcount\cnt@oddsidemargin
+\newcount\cnt@evensidemargin
+\ConvertToCount\cnt@topmargin\topmargin
+\ConvertToCount\cnt@oddsidemargin\oddsidemargin
+\ConvertToCount\cnt@evensidemargin\evensidemargin
+\newcount\cnt@headheight
+\newcount\cnt@headsep
+\ConvertToCount\cnt@headheight\headheight
+\ConvertToCount\cnt@headsep\headsep
+\newcount\cnt@marginparsep
+\newcount\cnt@marginparwidth
+\newcount\cnt@marginparpush
+\ConvertToCount\cnt@marginparsep\marginparsep
+\ConvertToCount\cnt@marginparwidth\marginparwidth
+\ConvertToCount\cnt@marginparpush\marginparpush
+\newcount\cnt@footskip
+\ConvertToCount\cnt@footskip\footskip
+\newcount\fheight
+\fheight=12
+\newcount\ref@top
+\ref@top=\cnt@paperheight \advance\ref@top by -\oneinch
+\newcount\ref@hoffset
+\newcount\ref@voffset
+\ref@hoffset=\cnt@hoffset  \advance\cnt@hoffset by \oneinch
+\ref@voffset=\cnt@voffset
+\cnt@voffset=\ref@top
+\advance\cnt@voffset by -\ref@voffset
+\newcount\ref@head
+\ref@head=\ref@top
+  \advance\ref@head by -\ref@voffset
+  \advance\ref@head by -\cnt@topmargin
+  \advance\ref@head by -\cnt@headheight
+\newcount\ref@body
+\ref@body=\ref@head
+  \advance\ref@body by -\cnt@headsep
+  \advance\ref@body by -\cnt@textheight
+\newcount\ref@foot
+  \ref@foot=\ref@body
+  \advance\ref@foot by -\cnt@footskip
+\newcount\ref@margin
+\newcount\ref@marginwidth
+\newcount\ref@marginpar
+\newcount\Interval
+\newcount\ExtraYPos
+\newcount\PositionX
+\newcount\PositionY
+\newcount\ArrowLength
+\newcommand\layout{%
+  \@mylayout
+  \if@twoside
+    \@mylayout
+  \fi}
+\newcommand\@mylayout{%
+  \thispagestyle{empty}
+  \if@twoside
+    \ifodd\count\z@
+      \typeout{Two-sided document style, odd page.}
+      \ref@marginwidth=\cnt@oddsidemargin
+      \ref@marginpar=\oneinch
+      \advance\ref@marginpar by \ref@hoffset
+      \advance\ref@marginpar by \cnt@oddsidemargin
+      \ref@margin\ref@marginpar
+      \if@reversemargin
+        \advance\ref@marginpar by -\cnt@marginparsep
+        \advance\ref@marginpar by -\cnt@marginparwidth
+      \else
+        \advance\ref@marginpar by \cnt@textwidth
+        \advance\ref@marginpar by \cnt@marginparsep
+      \fi
+    \else
+  \typeout{Two-sided document style, even page.}
+      \ref@marginwidth=\cnt@evensidemargin
+      \ref@marginpar=\oneinch
+      \advance\ref@marginpar by \ref@hoffset
+      \advance\ref@marginpar by \cnt@evensidemargin
+      \ref@margin\ref@marginpar
+      \if@reversemargin
+        \advance\ref@marginpar by \cnt@textwidth
+        \advance\ref@marginpar by \cnt@marginparsep
+      \else
+        \advance\ref@marginpar by -\cnt@marginparsep
+        \advance\ref@marginpar by -\cnt@marginparwidth
+      \fi
+    \fi
+  \else
+    \typeout{One-sided document style.}
+    \ref@marginwidth=\cnt@oddsidemargin
+    \ref@marginpar=\oneinch
+    \advance\ref@marginpar by \ref@hoffset
+    \advance\ref@marginpar by \cnt@oddsidemargin
+    \ref@margin\ref@marginpar
+    \if@reversemargin
+      \advance\ref@marginpar by -\cnt@marginparsep
+      \advance\ref@marginpar by -\cnt@marginparwidth
+    \else
+      \advance\ref@marginpar by \cnt@textwidth
+      \advance\ref@marginpar by \cnt@marginparsep
+    \fi
+  \fi
+  \setlength{\unitlength}{.5pt}
+  \begin{picture}(\cnt@paperwidth,\cnt@paperheight)
+    \centering
+    \thicklines
+    \put(0,0){\framebox(\cnt@paperwidth,\cnt@paperheight){\mbox{}}}
+    \put(0,\cnt@voffset){\dashbox{10}(\cnt@paperwidth,0){\mbox{}}}
+    \put(\cnt@hoffset,0){\dashbox{10}(0,\cnt@paperheight){\mbox{}}}
+    \put(\ref@margin,\ref@head){%
+      \framebox(\cnt@textwidth,\cnt@headheight)%
+        {\footnotesize\Headertext}}
+    \put(\ref@margin,\ref@body){%
+      \framebox(\cnt@textwidth,\cnt@textheight){\Bodytext}}
+    \put(\ref@margin,\ref@foot){%
+      \framebox(\cnt@textwidth,\fheight){\footnotesize\Footertext}}
+    \put(\ref@marginpar,\ref@body){%
+      \framebox(\cnt@marginparwidth,\cnt@textheight)%
+               {\footnotesize\shortstack{\MarginNotestext}}}
+    \thinlines
+    \SetToHalf\PositionX\cnt@textwidth
+    \advance\PositionX by \ref@margin
+    \PositionY = \ref@body
+    \advance\PositionY by 50
+    \Identify{8}
+    \InsideHArrow\cnt@textwidth
+    \SetToHalf\PositionY\cnt@textheight
+    \advance\PositionY by \ref@body
+    \PositionX = \cnt@textwidth
+    \divide\PositionX by 5
+    \multiply \PositionX by 4
+    \advance\PositionX by \ref@margin
+    \Identify{7}
+    \InsideVArrow\cnt@textheight
+    \PositionY = \ref@foot
+    \SetToHalf\PositionX\cnt@hoffset
+    \Identify{1}
+    \InsideHArrow\cnt@hoffset
+    \SetToQuart\PositionY\cnt@textheight
+    \advance\PositionY by \ref@body
+    \OutsideHArrow\ref@margin\ref@marginwidth{20}
+    \PositionX = \cnt@hoffset
+    \advance\PositionX by -30
+    \Identify{3}
+    \SetToQuart\PositionY\cnt@textheight
+    \advance\PositionY by \ref@body
+    \advance\PositionY by 30
+    \SetToHalf\PositionX\cnt@marginparwidth
+    \advance\PositionX by \ref@marginpar
+    \Identify{10}
+    \InsideHArrow\cnt@marginparwidth
+    \advance\PositionY by 30
+    \if@twoside
+      \ifodd\count\z@
+        \OutsideHArrow\ref@marginpar\cnt@marginparsep{20}
+        \PositionX = \ref@marginpar
+      \else
+        \OutsideHArrow\ref@margin\cnt@marginparsep{20}
+        \PositionX = \ref@margin
+      \fi
+    \else
+      \OutsideHArrow\ref@marginpar\cnt@marginparsep{20}
+      \PositionX = \ref@marginpar
+    \fi
+    \advance\PositionX by 30
+    \Identify{9}
+    \PositionX = \cnt@textwidth
+    \divide\PositionX by 8
+    \advance\PositionX by \ref@margin
+    \OutsideVArrow\ref@foot\cnt@footskip{20}{20}
+    \PositionY = \ref@foot
+    \advance\PositionY by -30
+    \Identify{11}
+    \PositionX = \cnt@paperwidth
+    \advance\PositionX by -50
+    \PositionY = \cnt@paperheight
+    \ExtraYPos = \PositionY
+    \advance\ExtraYPos by -\cnt@voffset
+    \advance\PositionY by \cnt@voffset
+    \divide\PositionY by \tw@
+    \Identify{2}
+    \InsideVArrow\ExtraYPos
+    \Interval = \cnt@textwidth
+    \divide\Interval by 8
+    \PositionX = \ref@margin
+    \advance\PositionX by \Interval
+    \Identify{4}
+    \ExtraYPos = \ref@head
+    \advance\ExtraYPos\cnt@headheight
+    \ArrowLength = \PositionY
+    \advance\ArrowLength-\ExtraYPos
+    \advance\ArrowLength-\cnt@topmargin
+    \advance\ArrowLength-10%
+    \OutsideVArrow\ExtraYPos\cnt@topmargin{20}{\ArrowLength}
+    \advance\PositionX by \Interval
+    \Identify{5}
+    \advance\ArrowLength\cnt@topmargin
+    \OutsideVArrow\ref@head\cnt@headheight{20}{\ArrowLength}
+    \advance\PositionX by \Interval
+    \Identify{6}
+    \advance\ArrowLength\cnt@headheight
+    \ExtraYPos=\ref@body
+    \advance\ExtraYPos\cnt@textheight
+    \OutsideVArrow\ExtraYPos\cnt@headsep{20}{\ArrowLength}
+  \end{picture}
+
+  \medskip
+  \vtop to 0pt{%
+    \@minipagerestore\footnotesize\ttfamily
+    \begin{tabular}{@{}rl@{\hspace{20pt}}rl}
+      1 & \oneinchtext\ + \bs\texttt{hoffset}   & 2 & \oneinchtext\ + \bs\texttt{voffset} \\
+      3 & \Show{cnt}{oddsidemargin} &  4 & \Show{cnt}{topmargin} \\
+        & or \bs\texttt{evensidemargin} & & \\ 
+      5 & \Show{cnt}{headheight} & 6 & \Show{cnt}{headsep} \\
+      7 & \Show{cnt}{textheight} & 8 & \Show{cnt}{textwidth} \\
+      9 & \Show{cnt}{marginparsep}&10& \Show{cnt}{marginparwidth} \\
+      11& \Show{cnt}{footskip}   &   & \Show{cnt}{marginparpush}
+       \rlap{(\notshown)}\\
+        & \Show{ref}{hoffset}    &   & \Show{ref}{voffset} \\
+        & \Show{cnt}{paperwidth} &   & \Show{cnt}{paperheight} \\
+
+  \end{tabular}\vss}
+  \Type{ref}{hoffset}
+  \Type{ref}{voffset}
+  \Type{cnt}{textheight}
+  \Type{cnt}{textwidth}
+  \newpage
+}
+\endinput
+%% 
+%% End of file `layout.sty'.
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/overview.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/overview.tex
new file mode 100644
index 00000000000..e51535510d9
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/overview.tex
@@ -0,0 +1,107 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Who contributed to this Document
+% $Id: overview.tex 169 2008-09-24 07:32:13Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+% Because this introduction is the reader's first impression, I have
+% edited very heavily to try to clarify and economize the language.
+% I hope you do not mind! I always try to ask "is this word needed?"
+% in my own writing but I don't want to impose my style on you... 
+% but here I think it may be more important than the rest of the book.
+% --baron
+
+\chapter{Předmluva}
+
+\LaTeX{} \cite{manual} je sázecí systém, který se výborně hodí na
+tvorbu vědeckých a~matematických dokumentů vysoké typografické kvality.
+\LaTeX{} se ale hodí i~na tvorbu všech možných dalších typů dokumentů,
+od jednoduchých dopisů po knihy. \LaTeX{}
+používá \TeX{} \cite{texbook} jako svůj formátovací stroj.
+
+Tento krátký úvod popisuje \LaTeXe{} a~měl by pokrývat většinu aplikací
+\LaTeX u. Úplný popis systému \LaTeX{} naleznete v~\cite{manual,companion}.
+
+\bigskip
+\noindent Tento úvod je rozdělen do šesti kapitol:
+\begin{description}
+\item[Kapitola 1] vás seznámí se základní strukturou dokumentů v~\LaTeXe{}.
+  Dozvíte se také něco o~historii \LaTeX u. Po přečtení této kapitoly
+  byste měli zhruba rozumět tomu, jak \LaTeX{} funguje.
+\item[Kapitola 2] popisuje detaily sazby vašeho dokumentu.
+  Vysvětluje většinu základních \LaTeX ových příkazů a~prostředí.
+  Po přečtení této kapitoly budete schopni napsat své první dokumenty.
+\item[Kapitola 3] vysvětluje, jak se v~\LaTeX u sází matematické vzorce.
+  Řada příkladů ukazuje, jak se tato jedna z~největších předností \LaTeX u
+  používá. Na konci kapitoly jsou tabulky všech matematických symbolů
+  dostupných v~\LaTeX u.
+\item[Kapitola 4] vysvětluje indexy, tvorbu bibliografií a~vkládání EPS
+  grafiky. Dále představuje tvorbu PDF dokumentů pomocí pdf\LaTeX u
+  a~některé užitečné balíky.
+\item[Kapitola 5] ukazuje, jak lze pomocí \LaTeX u vytvářet grafiku
+   jinak, než \uv{normálním} způsobem (místo toho, abyste obrázek nakreslili
+   v~některém z~grafických programů, uložili do externího souboru a~vložili
+   do \LaTeX ového dokumentu, vložíte do souboru s~textem \LaTeX ového dokumentu
+   jeho popis a~necháte \LaTeX, aby vám podle něj obrázek nakreslil).
+\item[Kapitola 6] obsahuje potenciálně nebezpečné informace týkající
+  se toho, jak lze změnit standardní vzhled \LaTeX ového dokumentu.
+  Přečtete si o~tom, jak udělat změny, které krásný vzhled \LaTeX ových
+  dokumentů mohou zlepšit ještě víc, ale mohou ho také úplně pokazit.
+\end{description}
+\bigskip
+\noindent Kapitoly je potřeba číst od první do poslední -- dokument
+nakonec není tak rozsáhlý. Mnoho informací je obsaženo v~příkladech
+a~bude proto nejlepší, když si je důkladně projdete.
+
+\bigskip
+\noindent \LaTeX{} je dostupný na většině počítačů, od PC a~Maců po
+velké systémy typu UNIX a~VMS. Na počítačích mnoha univerzitních sítí
+je \LaTeX{} nainstalován a~připraven k~použití. Informace o~tom, jak
+získat přístup k~lokální \LaTeX ové instalaci, by měla být dostupná
+v~\guide. Budete-li mít problémy s~prvními kroky, obraťte se
+na osobu, od které jste tuto brožurku získali. Tento dokument vás
+\emph{nenaučí}, jak nainstalovat a~zprovoznit systém \LaTeX, jeho
+cílem je naučit vás, jak napsat dokumenty, které bude možno \LaTeX em
+zpracovat.
+
+\bigskip
+\noindent Hledáte-li jakékoliv materiály týkající se \LaTeX u,
+navštivte jedno z~míst, kde je uložen Comprehensive \TeX{}
+Archive Network (\texttt{CTAN} -- Síť obsáhlých \TeX ových archivů).
+Začít můžete na adrese \texttt{http://www.ctan.org}. Všechny balíky
+lze také získat z~ftp archivu \texttt{ftp://www.ctan.org} a~jeho
+\uv{zrcadel} umístěných po celém světě.
+
+V~dokumentu budete narážet na odkazy do CTANu, zvláště na software
+a~dokumenty, které si můžete stáhnout. Místo uvádění kompletních
+URL vždy píšu jen \texttt{CTAN:} následované lokací uvnitř stromu CTANu,
+kam se vydat.
+
+Chcete-li \LaTeX{} používat na vašem vlastním počítači, poohlédněte se,
+co je dostupné na \CTANalt|tex-archive/systems|.
+
+\vspace{\stretch{1}}
+\noindent Máte-li nápady, co by se do dokumentu mohlo přidat, odebrat
+nebo změnit, dejte mi prosím vědět. Zvláště by mě zajímaly reakce od
+\LaTeX ových začátečníků -- které části tohoto dokumentu jsou dobře
+pochopitelné a~které by mohly být napsány lépe.
+
+\bigskip
+\begin{verse}
+\contrib{Tobias Oetiker}{tobi@oetiker.ch}%
+\noindent{OETIKER+PARTNER AG\\Aarweg 15\\4600 Olten\\Switzerland}
+\end{verse}
+\vspace{\stretch{1}}
+\noindent Nejnovější verze tohoto dokumentu je dostupná na (český překlad):\\
+\CTAN|lshort|
+
+\endinput
+
+
+
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/spec.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/spec.tex
new file mode 100644
index 00000000000..98d5beb8811
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/spec.tex
@@ -0,0 +1,1060 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Specialities of the LaTeX system
+% $Id: spec.tex 206 2009-08-06 12:09:12Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+ 
+\chapter{Speciality}
+\begin{intro}
+  Při tvorbě rozsáhlých dokumentů vám \LaTeX{} může pomoci
+  řadou \uv{specialit}, např. vygenerováním indexu (též rejstříku) nebo
+  udržováním bibliografie (též seznam zdrojů). Výrazně úplnější popis specialit
+  a~rozšíření, která \LaTeX{} poskytuje je uveden
+v~{\normalfont\manual{}} a~{\normalfont \companion}.
+\end{intro}
+
+\section{Vkládání Encapsulated Postscript grafiky}\label{eps}
+\LaTeX{} umožňuje pracovat s~\uv{plovoucími objekty}, jako jsou
+obrázky nebo tabulky, pomocí prostředí \texttt{figure}
+a~\texttt{table}.
+
+\index{grafika}Grafiku lze několika způsoby generovat přímo buď
+v~základním \LaTeX u nebo v~některém jeho rozšiřujícím
+balíku. Několik těchto balíků je popsáno v~kapitole
+\ref{chap:graphics} Více informací je uvedeno
+v~\companion{} a~\manual{}.
+
+Mnohem jednodušší ale je vygenerovat grafiku pomocí specializovaného
+programu\footnote{Např. XFig, Gnuplot, Gimp, Xara X, \ldots} a~potom
+ji už jen vložit do \LaTeX ového dokumentu. Vložení se dá udělat
+mnoha způsoby, tento úvod ale rozebere jen vkládání grafiky ve formátu
+\EPSi{} (EPS), protože je jednoduché a~široce používané. Abyste
+si dokument s~vloženou EPS grafikou mohli vytisknout, budete
+potřebovat postscriptovou tiskárnu nebo program \textsc{\wi{GhostScript}}.%
+\footnote{Dostupný v~\CTANalt|tex-archive/support/ghostscript|. Uživatelé
+Windows a~OS/2 můžou použít i~program \textsc{GSview}.}
+
+Širokou množinu příkazů pro vkládání grafiky poskytuje balík
+\pai{graphicx} od D.\,P.~Carlisle. Je součástí celé rodiny balíků
+\uv{graphic tools}.%
+\footnote{\CTANalt|tex-archive/macros/latex/required/graphics|}
+
+Pokud pracujete na systému s~postscriptovou tiskárnou a~s~nainstalovaným
+balíkem \textsf{graphicx}, můžete obrázky do svého dokumentu
+vkládat v~následujících krocích:
+
+\begin{enumerate}
+\item Exportujte vámi vygenerovaný soubor s~grafikou do formátu EPS.%
+    \footnote{Pokud nemáte nainstalován žádný program, který
+    by uměl konvertovat grafiku do formátu EPS, můžete si zkusit
+    nainstalovat ovladač postscriptové tiskárny (např. \mbox{Apple} LaserWriter)
+    a~vytisknout pomocí tohoto ovladače soubor s~grafikou do souboru.
+    Je pravděpodobné, že \uv{vytištěný} soubor bude ve formátu EPS.
+    Pozor na to, že EPS nesmí obsahovat více než jednu stránku.
+    Ovladače některých jiných tiskáren lze nakonfigurovat tak, aby EPS
+    formát generovaly také.}%
+\item Nahrajte balík \textsf{graphicx} v~preambuli vstupního souboru
+    pomocí
+\begin{lscommand}
+\verb|\usepackage[|\emph{driver}\verb|]{graphicx}|
+\end{lscommand}
+\noindent kde \emph{driver} je jméno programu konvertujícího
+z~formátu dvi do formátu postscript. Nejpoužívanější z~těchto
+programů je \texttt{dvips}. Jméno konverzního programu je
+potřeba zadat z~toho důvodu, že vkládání grafiky do \TeX u
+není standardizováno. Zná-li jméno driveru, může balík \textsf{graphicx}
+vložit do \eei{.dvi}~souboru informaci o~grafice způsobem, kterému
+bude driver rozumět a~tuto grafiku správně vloží.
+\item Pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{includegraphics}\verb|[|\emph{key}=\emph{value}, \ldots\verb|]{|\emph{file}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent vložte \emph{file} (příslušný grafický soubor) do
+svého dokumentu. V~nepovinném parametru
+můžete předat seznam položek \emph{klíč}-\emph{hodnota}, pomocí nichž
+lze změnit šířku, výšku nebo rotaci vkládané grafiky. Nejdůležitější
+klíče jsou uvedeny v~tabulce~\ref{keyvals}.
+\end{enumerate}
+
+\begin{table}[!bht]
+\caption{Význam jmen klíčů balíku \textsf{graphicx}.}
+\label{keyvals}
+\begin{lined}{10cm}
+\begin{tabular}{@{}ll}
+\texttt{width}&  Upraví grafiku tak, aby měla uvedenou šířku.\\
+\texttt{height}& Upraví grafiku tak, aby měla uvedenou výšku.\\
+\texttt{angle}&  Natočí grafiku proti směru hodinových ručiček.\\
+\texttt{scale}&  Upraví velikost grafiky.\\
+\end{tabular}
+
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+%\pagebreak
+Následující příklad by měl vyjasnit předchozí popis:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\begin{figure}
+\centering
+\includegraphics[angle=90,
+                 width=0.5\textwidth]{test}
+\caption{This is a~test.}
+\end{figure}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+Tento kód vloží grafiku uloženou v~souboru \texttt{test.eps}.
+Grafika je \emph{nejdřív} otočena o~devadesát stupňů
+a~\emph{potom} je její velikost změněna tak, aby její šířka
+byla polovinou standardní šířky odstavcového řádku (výška
+je upravena ve stejném poměru jako šířka). Výšku a~šířku
+je také možné uvést v~absolutních jednotkách. Více informací
+je uvedeno v~tabulce~\ref{units} na straně~\pageref{units}.
+Další informace naleznete v~\cite{graphics} a~\cite{eps}.
+
+\section{Bibliografie}
+ 
+\index{bibliografie}Bibliografie se vytvářejí pomocí prostředí \ei{thebibliography}.
+Každá položka začíná
+\begin{lscommand}
+\ci{bibitem}\verb|[|\emph{label}\verb|]{|\emph{marker}\verb|}|
+\end{lscommand}
+Řetězcem \emph{marker} se potom ve svém dokumentu odkazujete
+na danou knihu, článek nebo referát:
+\begin{lscommand}
+\ci{cite}\verb|{|\emph{marker}\verb|}|
+\end{lscommand}
+Pokud nepoužijete nepovinný argument \emph{label}, \LaTeX{} položkám
+přidělí jednoznačná čísla. Parametr příkazu
+\verb|\begin{thebibliography}| určuje, kolik místa se má vyhradit
+pro číselné labely. V~následujícím příkladě hodnotou \verb|{99}|
+\LaTeX u říkáme, že větší číslo labelu než 99 se nevyskytne.
+\enlargethispage{2cm}
+\begin{example}
+Partl~\cite{pa}
+navrhl aby\ldots 
+\begin{thebibliography}{99}
+\bibitem{pa} H.~Partl: 
+\emph{German \TeX},
+TUGboat, Volume~9, Issue~1 (1988).
+\end{thebibliography}
+\end{example}
+
+\chaptermark{Speciality} % w need to fix the damage done by the
+                           %bibliography example.
+\thispagestyle{fancyplain}
+
+\def\bibtex{Bib\TeX}
+U~větších dokumentů stojí za úvahu použití programu \bibtex, který
+je součástí většiny \TeX ových distribucí. Tento program umožňuje
+udržovat bibliografickou databázi a~získávat z~ní informace
+o~jejích položkách, na které jste se ve svém dokumentu odkázali.
+Vizuální podoba bibliografií vygenerovaných programem \bibtex{}
+je postavena na konceptu stylů, takže si můžete vybrat, v~kterém
+z~mnoha rozložení chcete svou bibliografii vysázet.
+
+Novinkou při přípravě bibliografie jsou nástroje \texttt{biblatex} a~\texttt{biber}.
+
+\newpage
+
+\section{Indexování} \label{sec:indexing}
+Velmi užitečnou pomůckou pro orientaci v~knize může být \wi{index} (též se říká rejstřík).
+Ten lze v~\LaTeX u (ve spolupráci s~programem \texttt{makeindex}\footnote
+{Na systémech, které nepodporují jména souborů delší než osm znaků,
+se program může jmenovat \texttt{makeidx}.} či \texttt{xindy}) vytvořit snadno.
+Tento úvod vysvětlí základní příkazy pro generování indexu. Detailnější
+pohled poskytuje \companion.\index{makeindex -- program}\index{balík makeidx}
+
+Abychom v~\LaTeX u mohli vytvářet indexy, je potřeba nahrát balík
+\mbox{\pai{makeidx}} v~preambuli pomocí:
+\begin{lscommand}
+\verb|\usepackage{makeidx}|
+\end{lscommand}
+\noindent Speciální indexovací příkazy zpřístupníme umístěním
+\begin{lscommand}
+  \ci{makeindex}
+\end{lscommand}
+\noindent do preambule vstupního souboru.
+
+Položku indexu specifikujeme pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+  \ci{index}\verb|{|\emph{key}@\emph{formatted\_entry}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent \emph{formatted\_entry} bude zobrazeno v~indexu 
+a~\emph{key} se použije pro třídění. \emph{formatted\_entry} je
+nepovinné a~není-li uvedeno, použije se \emph{key}. Příkaz
+\ci{index} uvedete na těch místech dokumentu, kam chcete, aby
+index ukazoval. Tabulka~\ref{index} vysvětluje syntax.
+
+\begin{table}[!bht]
+\caption{Příklady syntaxe klíčů indexů.}
+\label{index}
+\begin{center}
+\begin{tabular}{@{}lll@{}}
+  \textbf{Příklad} &\textbf{Položka indexu} &\textbf{Komentář}\\\hline
+  \rule{0pt}{1.05em}\verb|\index{hello}| &hello, 1 &Obyčejná položka\\ 
+\verb|\index{hello!Peter}|   &\hspace*{2ex}Peter, 3 &Podpoložka `hello'\\ 
+\verb|\index{Sam@\textsl{Sam}}|     &\textsl{Sam}, 2& Formátovaná položka\\ 
+\verb|\index{Lin@\textbf{Lin}}|     &\textbf{Lin}, 7& Formátovaná položka\\ 
+\verb|\index{Kaese@K\"ase}|     &\textbf{K\"ase}, 33& Formátovaná položka\\ 
+\verb.\index{ecole@\'ecole}.     &\'ecole, 4& Formátovaná položka\\
+\verb.\index{Jenny|textbf}.     &Jenny, \textbf{3}& Formátované číslo strany\\
+\verb.\index{Joe|textit}.     &Joe, \textit{5}& Formátované číslo strany
+\end{tabular}
+\end{center}
+\end{table}
+
+Při zpracování vstupního souboru \LaTeX{} ke každému výskytu
+\verb|\index| zapíše do pomocného souboru data popisující
+příslušnou indexovou položku (včetně čísla strany, na které
+se nachází). Tento pomocný soubor má stejné jméno, jako vstupní
+soubor, ale jinou příponu (\verb|.idx|). Tento pomocný soubor
+lze pak zpracovat programem \texttt{makeindex}.
+
+\begin{lscommand}
+  \texttt{makeindex} \emph{filename}
+\end{lscommand}
+Program \texttt{makeindex} z~indexových položek vygeneruje setříděný index.
+Tento výsledný index se uloží do souboru s~příponou \eei{.ind}.
+Při následujícím zpracování vstupního souboru \LaTeX em je soubor \eei{.ind}
+vložen do dokumentu do místa, kde je uvedeno
+\begin{lscommand}
+  \ci{printindex}
+\end{lscommand}
+
+Balík \pai{showidx} dostupný v~\LaTeXe{} vypíše do levého okraje dokumentu
+indexové položky uvedené na příslušném řádku. To je užitečné pro kontrolní
+čtení dokumentu a~kontrolu vygenerovaného indexu.
+
+Pokud je použit neopatrně, příkaz \ci{index} může ovlivnit vzhled vašeho dokumentu.
+
+\begin{example}
+Mé slovo \index{slovo}. Na rozdíl
+od slovo\index{slovo}. Všimněte
+si pozice tečky.
+\end{example}
+
+\section{Efektní záhlaví}
+\label{sec:fancy}
+
+Balík \pai{fancyhdr}\footnote{Dostupný na
+  \CTANalt|tex-archive/macros/latex/contrib/supported/fancyhdr|.} autora
+Piet van Oostruma, poskytuje několik jednoduchých příkazů, pomocí
+kterých můžete přizpůsobit vzhled záhlaví a~pat stránek svého
+dokumentu. Aplikací tohoto balíku je např. záhlaví této stránky.
+
+% with this we ensure that the chapter and section
+% headings are in lowercase.
+% delete current header and footer
+% space for the rule
+% get rid of headers on plain pages
+% and the line
+
+\begin{figure}[!htbp]
+\begin{lined}{\textwidth}
+\begin{verbatim}
+\documentclass{book}
+\usepackage{fancyhdr} % Načteme si balíček fancyhdr.
+\pagestyle{fancy} % Aktivujeme na záhlaví a zápatí styl fancy.
+% Následujícími příkazy si zajistíme, že nadpisy  
+% kapitol a sekcí budou malými písmeny:
+\renewcommand{\chaptermark}[1]{%
+        \markboth{#1}{}}
+\renewcommand{\sectionmark}[1]{%
+        \markright{\thesection\ #1}}
+% Vymaž vše ze současného záhlaví a zápatí:
+\fancyhf{} 
+% Nastav objekty v záhlaví:
+\fancyhead[LE,RO]{\bfseries\thepage}
+\fancyhead[LO]{\bfseries\rightmark}
+\fancyhead[RE]{\bfseries\leftmark}
+\renewcommand{\headrulewidth}{0.5pt} % Síla linky v záhlaví.
+\renewcommand{\footrulewidth}{0pt}   % Síla linky v zápatí.
+\addtolength{\headheight}{0.5pt}     % Navýšení výšky záhlaví.
+% Připravme si staronový styl plain:
+\fancypagestyle{plain}{%
+  \fancyhead{}                       % Vymaž vše ze záhlaví.
+  \renewcommand{\headrulewidth}{0pt} % Odstraň linku v záhlaví.
+  } % Konec stylu fancyplain.
+\end{verbatim}
+\end{lined}
+\caption{Ukázka nastavení \pai{fancyhdr}.} \label{fancyhdr}
+\end{figure}
+
+Problémem při přizpůsobování záhlaví a~pat je, jak do nich umístit
+název aktuální sekce, kapitoly a~podobných věcí. \LaTeX{} to provádí
+ve dvou krocích. V~definici záhlaví a~paty můžete použít příkazy
+\ci{rightmark} a~\ci{leftmark}, které reprezentují název aktuální
+sekce, resp. kapitoly. Hodnoty těchto dvou příkazů jsou přepsány,
+kdykoliv se zpracovává \cialt{chapter}{cghapter} nebo \ci{section}.
+
+Kvůli maximální flexibilitě nepředefinovává příkaz \verb|\chapter|
+(a~podobné) hodnotu \ci{rightmark} a~\ci{leftmark} přímo. Místo toho
+\verb|\chapter| volá jiný příkaz (\cialt{chaptermark}{cghaptermark}, \ci{sectionmark} nebo
+\ci{subsectionmark}), který je za předefinování \ci{rightmark}
+a~\ci{leftmark} zodpovědný.
+
+Chcete-li změnit, jak je jméno kapitoly zobrazeno v~záhlaví, stačí,
+když pomocí \uv{renew} změníte definici příkazu \cialt{chaptermark}{cghaptermark}.
+\cih{sectionmark}\cih{subsectionmark}
+
+Obrázek~\ref{fancyhdr} ukazuje možné nastavení balíku \pai{fancyhdr},
+které zobrazuje záhlaví zhruba tak, jak je použito v~tomto dokumentu.
+Doporučujeme obstarat si na adrese uvedené v~poznámce pod čarou na
+začátku sekce dokumentaci k~tomuto balíku.
+
+\section{Balík Verbatim}
+
+Už dříve jsme se seznámili s~\emph{prostředím} \ei{verbatim}.
+V~této sekci představíme \emph{balík} \emph{verbatim}. Tento
+balík v~podstatě vznikl přepsáním prostředí \ei{verbatim},
+odstraněním některých omezení tohoto původního prostředí
+a~přidáním nové funkcionality. Balík \pai{verbatim} poskytuje
+příkaz
+
+\begin{lscommand}
+\ci{verbatiminput}\verb|{|\emph{filename}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent který umožňuje vložit do dokumentu ASCII text, jako
+kdyby tento text byl uveden uvnitř prostředí \ei{verbatim}.
+
+Jelikož je balík \pai{verbatim} součástí kolekce
+\emph{tools}, měl by být na většině systémů předinstalován.
+Více informací naleznete v~\cite{verbatim}.
+
+
+\section{Instalace dodatečných balíků}\label{sec:Packages}
+
+Součástí většiny \LaTeX ových instalací je velké množství
+předinstalovaných stylových balíků a~ještě mnohem více je jich
+dostupných přes Internet. Základní místo kde hledat stylové
+balíky je CTAN (\url{http://www.ctan.org/}).
+
+Balíky jako např. \pai{geometry} nebo \pai{hyphenat}
+se obvykle skládají ze dvou souborů: jednoho s~příponou
+\texttt{.ins} a~druhého s~příponou \texttt{.dtx}. Často
+je přiložen i~soubor \texttt{readme.txt}, v~kterém najdete
+stručný popis daného balíku a~který byste si samozřejmě
+měli nejdřív ze všeho přečíst.
+
+Jakmile si soubory příslušného balíku nakopírujete na svůj počítač,
+je potřeba je ještě zpracovat, abyste (a) své \TeX ové
+distribuci o~příslušném stylovém balíku řekli a~(b) 
+získali jeho dokumentaci. První část provedete takto:
+
+\begin{enumerate}
+\item Spusťte \LaTeX{} na soubor \texttt{.ins}. Tím vznikne
+  soubor \eei{.sty}.
+\item Přemístěte \eei{.sty} soubor do místa, kde ho vaše distribuce
+  bude schopná najít, což je obvykle adresář
+  \texttt{.../localtexmf/tex/latex} (uživatelé Windows
+  a~OS/2 samozřejmě používají obrácená lomítka).
+\item Obnovte databázi jmen souborů své distribuce. Pro různé
+  \LaTeX ové distribuce je potřeba spustit různé příkazy:
+  te\TeX, fp\TeX\ -- \texttt{texhash}; \TeX~Live, web2c -- \texttt{mktexlsr};
+  MiK\TeX\ -- \texttt{initexmf -update-fndb} nebo použijte grafické
+  rozhraní.
+\end{enumerate}
+
+\noindent Druhou část -- získání dokumentace z~\texttt{.dtx} souboru
+  -- provedete takto:
+
+\begin{enumerate}
+\item Spusťte \LaTeX\ na soubor \texttt{.dtx}. Tím vznikne
+  soubor \texttt{.dvi}. Je možné, že bude potřeba spustit \LaTeX{}
+  několikrát, aby ve vygenerovaném dokumentu správně sestavil křížové odkazy.
+\item Zkontrolujte, že mezi soubory, které \LaTeX\ vygeneroval,
+  je i~soubor \texttt{.idx}. Jestliže tento soubor vygenerován nebyl,
+  pokračujte krokem~\ref{step:final}.
+\item Index vygenerujete pomocí :\\
+        \fbox{\texttt{makeindex -s gind.ist \textit{name}}}\\
+        (kde \textit{name} nahradíte jménem hlavního souboru bez přípony).
+ \item Znovu spusťte \LaTeX\ na soubor \texttt{.dtx}. \label{step:next}
+    
+\item Pro pohodlnější čtení si můžete vygenerovat soubor \texttt{.ps}
+  nebo \texttt{.pdf}.\label{step:final}
+  
+\end{enumerate}
+
+Někdy \LaTeX{} vygeneruje i~soubor \texttt{.glo} (glossary -- vysvětlivky).
+V~tom případě spusťte následující příkaz mezi
+krokem~\ref{step:next} a~\ref{step:final}:
+
+\noindent\texttt{makeindex -s gglo.ist -o \textit{name}.gls \textit{name}.glo}
+
+\noindent Spusťte \LaTeX{} na soubor \texttt{.dtx} ještě jednou
+a~potom pokračujte krokem~\ref{step:final}.
+
+
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Chapter on pdfLaTeX
+% French original by Daniel Flipo 14/07/2004
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+\section{Pracujeme s~pdf\LaTeX em} \label{sec:pdftex}\index{PDF}
+\secby{Daniel Flipo}{Daniel.Flipo@univ-lille1.fr}%
+PDF je formát \index{hypertextový}hypertextových dokumentů. Podobně jako u~webových
+stránek mohou být části textu označeny jako odkazy. Tyto
+odkazy ukazují na jiná místa v~aktuálním nebo jiném dokumentu.
+Kliknutím na odkaz se přenesete na příslušné místo.
+V~kontextu \LaTeX u to znamená, že všechny výskyty \ci{ref}
+a~\ci{pageref} se stávají odkazy. Kolekcemi odkazů se navíc
+stávají obsah, index a~všechny ostaní podobné struktury.
+
+Většina dnešních webových stránek je napsána v~HTML
+(\emph{HyperText Markup Language}). Pokud jde o~psaní vědeckých
+dokumentů, má tento formát dvě významné nevýhody:
+\begin{enumerate}
+\item Vkládání matematických vzorců do HTML dokumentů obecně není
+  podporováno. Tato podpora je sice standardizována, ale většina
+  dnešních prohlížečů tento standard nepodporuje nebo jim chybí
+  potřebné fonty.
+\item Tisk HTML dokumentů je sice možný, ale výsledky se na různých
+  platformách a~s~použitím různých prohlížečů značně liší.
+  Kvalita je na míle vzdálená té, na kterou jsme zvyklí
+  v~\LaTeX ovém světě.
+\end{enumerate}
+
+Mnoho lidí se pokusilo vytvořit překladač z~\LaTeX u do HTML. Některé
+z~těchto pokusů byly dokonce docela úspěšné -- v~tom smyslu, že příslušné
+překladače jsou schopné z~\LaTeX ových vstupních souborů vytvořit
+webové stránky, které lze přečíst\ldots{} Jejich výsledky by ale
+rozhodně nešlo označit jako uspokojivý. Jakmile navíc začnete
+s~převody dokumentů obsahujících složitější \LaTeX ové rysy
+a~externí balíky, výsledky se podstatně zhorší. Autoři, kteří
+chtějí zachovat unikátní typografickou kvalitu svých dokumentů
+i~na webu, se proto orientují na PDF (\emph{Portable Document
+Format}), který na jedné straně zachovává rozložení dokumentu,
+na straně druhé umožňuje používat hypertextovou navigaci. Většina
+prohlížečů je dnes vybavena pluginy, které umožňují přímé
+prohlížení PDF dokumentů.
+
+I~když na téměř každé platformě existují prohlížeče souborů
+ve formátu DVI a~PS, prohlížení PDF dokumentů pomocí programů
+\wi{Acrobat Reader} a~\wi{Xpdf} je mnohem oblíbenější. Výrobou
+PDF verzí svých dokumentů je tedy učiníte mnohem přístupnějšími
+svým potenciálním čtenářům.
+
+\subsection{PDF dokumenty pro WWW}
+
+\DeclareRobustCommand\THANH{H\`an Th\^e\llap{\raise 0.5ex\hbox{\'{}}} Th\`anh}
+
+Vytvoření PDF souboru z~\LaTeX ových zdrojů je velmi jednoduché
+a~to díky programu pdf\TeX{} vytvořenému %H\`an~Th\'{\^e}~Th\`anhem.
+\THANH em.
+Tam, kde \TeX{} vytvoří DVI soubor, pdf\TeX{} vytvoří PDF soubor.
+Existuje také pdf\LaTeX{}, který vytvoří PDF z~\LaTeX ových zdrojů.
+\index{pdftex@pdf\TeX}\index{pdftex@pdf\LaTeX}
+
+Formáty pdf\TeX{} i~pdf\LaTeX{} jsou většinou moderních \TeX ových distribucí
+(např. te\TeX{}, fp\TeX{}, MiK\TeX, \TeX~Live and CMac\TeX{})
+nainstalovány automaticky.
+
+K~vytvoření výstupu v~PDF místo v~DVI stačí nahradit příkaz
+\texttt{latex file.tex} příkazem \texttt{pdflatex file.tex}.
+Na systémech, kde se \LaTeX{} nespouští z~příkazové řádky,
+bývá speciální tlačíko v~\TeX{}ControlCenter.
+
+Stejně jako v~\LaTeX u lze i~v~pdf\LaTeX u nastavit velikost papíru
+pomocí nepovinného argumentu příkazu \verb+\documentclass+, např.
+\texttt{a4paper} nebo \texttt{letterpaper}. Pdf\TeX{} navíc 
+potřebuje znát  velikost papíru, aby dokázal určit
+%fyzikální 
+fyzickou velikost stránek v~PDF souboru.\index{paper size}
+Pokud použijete balík \pai{hyperref} (viz stránka \pageref{ssec:pdfhyperref}),
+velikost papíru bude určena automaticky. Jinak musíte velikost
+určit sami přidáním následujících řádek do preambule svého
+dokumentu:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\pdfpagewidth=\paperwidth
+\pdfpageheight=\paperheight
+\end{verbatim}
+\end{code}
+
+Následující sekce podrobněji rozebere detaily týkající se rozdílů
+mezi normálním \LaTeX em a~pdf\LaTeX em. Hlavní rozdíly jsou
+ve třech oblastech: fontech, formátu vkládaných obrázků
+a~ručním konfigurování hypertextových odkazů.
+
+\subsection{Fonty}
+\def\pdfLaTeX{pdf\LaTeX}
+
+\wi{\pdfLaTeX} umí pracovat se všemi druhy fontů (PK bitmapy, TrueType,
+\PSi{} Type~1\dots), ale implicitní formát fontů v~\LaTeX u, PK bitmapy,
+poskytuje při zobrazení dokumentu v~Acrobat Readeru velmi špatné výsledky.
+Nejlepšího vzhledu dosáhneme používáním fontů \PSi{} Type~1.
+
+\emph{Moderní \TeX ové instalace jsou proto nakonfigurovány tak,
+aby fonty Type 1 používaly automaticky. Jestliže je to i~případ vaší
+instalace, můžete tuto sekci přeskočit.}
+
+\PSi{} Type 1 implementace Computer Modern fontů a~AMSFonts
+byla vytvořena společností Blue Sky Research and Y\&Y, Inc.,
+která převedla autorská práva na Americkou matematickou společnost.
+Fonty byly zpřístupněny počátkem roku 1997 a~dnes jsou součástí
+většiny \TeX ových distribucí.
+
+Pokud ale pomocí \LaTeX u vytváříte dokumenty v~jazycích jiných,
+než je angličtina, mohly by se vám lépe hodit fonty EC, LH, nebo
+CB (viz diskuze o~fontech \texttt{OT1} na straně~\pageref{OT1}).
+Vladimir Volovich vytvořil skupinu fontů cm-super, která pokrývá
+celou množinu fontů EC/TC, EC Concrete, EC Bright a~LH. Je dostupná
+na \CTANalt|tex-archive/fonts/ps-type1/cm-super| a~také je součástí
+distribucí \TeX{}Live~7 a~MiK\TeX. 
+
+Podobné fonty Type~1 CB Greek
+vytvořené Apostolem Syropoulosem jsou dostupné na 
+\CTANalt|tex-archive/fonts/greek/cb|.
+Bohužel %ale 
+ani jedna z~těchto dvou sad nedosahuje kvality Type1 CM fontů od
+Blue Sky/Y\&Y. Na rozdíl od fontů Blue Sky je totiž u~fontů těchto dvou sad
+použito automatických hintů, které dají v~nízkém rozlišení na obrazovce horší výsledek.
+Na tiskárně s~vysokým rozlišením jsou ale výsledky srovnatelné.
+
+% Bohužel ale ani jedna % URL produces link
+% z~těchto dvou sad nedosahuje kvality Type1 CM fontů od
+% Blue Sky/Y\&Y. Jsou totiž automaticky hinted\TODO{translate 'hinted'}
+% a na obrazovce nevypadají tak dobře jako fonty od Blue Sky.
+% Na tiskárně s~vysokým rozlišením jsou ale výsledky srovnatelné.
+
+Pokud připravujete dokumenty v~jednom z~jazyků používajících
+latinskou abecedu, máte několik dalších možností:
+\begin{itemize}
+\item Můžete použít balík \pai{aeguill}
+  (\emph{Almost European Computer Modern with Guillemets}).
+  Do preambule dokumentu stačí vložit řádku.
+  \newline \verb+\usepackage{aeguill}+\paih{aeguill} \newline
+  a~místo fontů EC se použijí virtuální fonty AE.
+\item Nebo můžete použít balík \pai{mltex}. Ale ten bude
+  fungovat jen pokud vámi používaný pdf\TeX{} byl zkompilován
+  s~přepínačem \wi{mltex}.
+\end{itemize}
+Virtuální font AE před \TeX em \uv{předstírá}, že obsahuje (a~tedy
+dává \TeX u k~dispozici) všech 256 znaků. Většinu chybějících znaků
+přebírá z~CM fontů, přičemž mění jejich pořadí tak, aby odpovídalo
+pořadí používaném EC. Tímto způsobem lze používat skvělé CM fonty
+ve formátu Type 1, které jsou na většině systémů dostupné. Jelikož
+font je nyní v~kódování T1, dělení slov pro latinkové jazyky bude
+fungovat správně. Jedinou nevýhodou je, že v~Acrobat Readeru nelze
+umělé AE znaky vyhledávat, takže akcentované znaky v~dokumentu
+pomocí příkazu \texttt{Find} nenajdete.
+
+Podobným řešením pro ruštinu je použití virtuálních fontů C1,
+dostupných na \url{ftp://ftp.vsu.ru/pub/tex/font-packs/c1fonts}.
+Fonty kombinují standardní Type~1 fonty CM z~kolekce Bluesky
+a~Type~1 fonty CMCYR z~kolekce Paradissa a~BaKoMa, které jsou
+všechny dostupné z~CTAN. Fonty Paradissa (a~potažmo C1 fonty)
+obsahují jen ty znaky Cyriliky, které se používají v~ruštině.
+
+Můžete také použít jiné \PSi{} Type~1 fonty, např. některé z~těch,
+které jsou součástí instalace Acrobat Readeru. Protože znaky
+těchto fontů mají jiné velikosti, rozložení textu stránek vašeho
+dokumentu bude jiné. Obecně budou tyto fonty zabírat více místa
+než CM fonty, které jsou velmi úsporné. Dokument také
+nebude vypadat tak soudržně, protože Times, Helvetica a~Courier
+(hlavní kandidáti pro použití) nebyly navrženy pro dobrou
+\uv{spolupráci} mezi sebou v~jednom dokumentu.
+
+K~dispozici jsou dvě sady fontů: \pai{pxfonts} (jejíž hlavním
+fontem pro text je \emph{Palatino}) a~balík \pai{txfonts}
+(hlavní font \emph{Times}). Abyste je mohli použít, stačí vložit
+následující řádky do preambule svého dokumentu:
+
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\usepackage[T1]{fontenc}
+\usepackage{pxfonts}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+
+Pozn.: Po zpracování dokumentu se v~\texttt{.log} souboru objeví
+řádky typu
+\begin{verbatim}
+Warning: pdftex (file eurmo10): Font eur... not found
+\end{verbatim}
+Tato varování říkají, že font použitý v~dokumentu nebyl nalezen. To
+je problém a~musíte ho nějak vyřešit. Jinak totiž výsledný PDF dokument
+\emph{nemusí vůbec zobrazit stránky s~chybějícími znaky}.
+
+Nedostupnost rodin EC fontů v~kvalitě podobné
+CM fontům ve formátu Type~1 vedla k~vytvoření fontů Latin Modern (LM),
+které jsou nyní k~dispozici. Tyto fonty řeší problémy popsané výše.
+Je-li vaše \TeX ová instalace aktuální, nejspíš tyto fonty obsahuje
+a~vám stačí přidat 
+\begin{code}
+\begin{verbatim}  
+\usepackage{lmodern}
+\usepackage[T1]{fontenc} 
+\usepackage{textcomp}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+do preambule svého dokumentu a~můžete s~jejich pomocí vytvářet vynikající
+PDF výstup s~plnou podporou všech znaků latinské abecedy.
+
+
+\subsection{Používání grafiky}
+\label{ssec:pdfgraph}
+
+Na vkládání grafiky do dokumentů je nejlepší balík \pai{graphicx}
+(viz strana~\pageref{eps}). Při použití tohoto balíku
+s~pdf\LaTeX em je potřeba v~příkazu \verb+\usepackage+ uvést
+\texttt{pdftex} jako hodnotu nepovinného parametru \emph{driver}:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\usepackage[pdftex]{color,graphicx}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+V~ukázce jsme také nahráli balík \textsf{color} (použití barev
+v~dokumentech vystavených na webu je dnes běžné).
+
+Použití grafiky v~Pdf\LaTeX u má ale jeden
+problém: Pdf\LaTeX{} neumí zpracovat grafické soubory \EPSi{}.
+Pokud v~příkazu \ci{includegraphics} neuvedete příponu souboru,
+\pai{graphicx} si ji odvodí podle nastavení parametru \emph{driver}.
+Pro \texttt{pdftex} lze použít jeden z~formátů \texttt{.png},
+\texttt{.pdf}, \texttt{.jpg} nebo \texttt{.mps}
+(\MP\index{metapost@\MP}) -- ale \emph{ne} \texttt{.eps}.
+
+Nejjednodušším řešením je zkonvertovat váš EPS soubor do formátu
+PDF pomocí utility \texttt{epstopdf}, která je dostupná na mnoha
+systémech. Tento postup je vhodné použít pro vektorovou grafiku.
+Pro bitmapy (fotky, naskenované obrázky, atd.) je lepší
+použít formát PNG (ideální pro obrázky s~málo barvami, např.
+u~snímků obrazovky, angl. screenshot) nebo JPEG (ideální pro fotky, které ukládá velmi
+úsporně).
+
+Na kreslení geometrických obrázků lze použít speciální programy,
+např. \MP\index{metapost@\MP}, který je součástí většiny \TeX ových
+distribucí a~je podrobně zdokumentován.
+
+\subsection{Hypertextové odkazy}
+\label{ssec:pdfhyperref}
+
+Balík \pai{hyperref} dokáže všechny reference v~dokumentu přeměnit
+na hypertextové odkazy. Jediné, co musíte udělat, je přidat následující
+řádku \emph{na konec} preambule svého dokumentu:
+\verb+\usepackage[pdftex]{hyperref}+
+
+Chování balíku \pai{hyperref} je možno přizpůsobit pomocí mnoha
+nastavení:
+\begin{itemize}
+\item buď uvedenými jako seznam oddělený čárkami (za volbou \verb+pdftex+) \\
+  \verb+\usepackage[pdftex]{hyperref}+
+\item nebo na nových řádcích pomocí příkazu
+  \verb+\hypersetup{+\emph{options}\verb+}+.
+\end{itemize}
+
+Jediným povinným nastavením je \texttt{pdftex}.
+Pomocí ostatních, nepovinných, nastavení lze změnit implicitní
+chování.\footnote{Balík \pai{hyperref} není omezen pouze na práci
+s~\pdfTeX em. Lze ho nakonfigurovat tak, aby vkládal specifické PDF
+informace do DVI výstupu \uv{normálního} \LaTeX u. DVI výstup
+je následně přesunut do souboru PS (pomocí \texttt{dvips}), odkud
+ho při konverzi PS do PDF  umí získat Adobe Distiller.
+}
+V~následujícím seznamu jsou implicitní hodnoty vytištěny italikou.
+
+\begin{flushleft}
+\begin{description}
+  \item [\texttt{bookmarks (=true,\textit{false})}] při zobrazování
+   dokumentu zobrazí, resp. skryje panel s~bookmarky.
+  \item [\texttt{unicode (=false,\textit{true})}] umožňuje používat
+    v~bookmarcích Acrobat Readeru znaky nelatinkových jazyků.
+  \item [\texttt{pdftoolbar (=true,\textit{false})}] zobrazí, resp.
+    skryje v~AR panel nástrojů.
+  \item [\texttt{pdfmenubar (=true,\textit{false})}] zobrazí, resp.
+    skryje v~AR menu.
+  \item [\texttt{pdffitwindow (=false,\textit{true})}] přizpůsobí
+    počáteční zvětšení prohlíženého PDF dokumentu.
+  \item [\texttt{pdftitle (=\{text\})}] nastavuje titul, který je
+    zobrazen v~okně \texttt{Informace o~dokumentu} AR.
+  \item [\texttt{pdfauthor (=\{text\})}] nastavuje jméno autora
+    daného dokumentu.
+  \item [\texttt{pdfnewwindow (=false,\textit{true})}] specifikuje,
+    jestli se má otevřít nové okno ve chvíli, kdy následujeme odkazy
+    mířící mimo aktuální dokument.
+  \item [\texttt{colorlinks (=false,\textit{true})}] specifikuje,
+    zda odkazy mají být obklopeny barevnými rámy (\texttt{false})
+    nebo zda mají být obarveny texty odkazů (\texttt{true}). Barva
+    odkazů se dá zadat pomocí následujících nastavení (ukázány
+    jsou i~implicitní hodnoty):
+    \begin{description}
+    \item [\texttt{linkcolor (=red)}] barva vnitřních odkazů
+      (sekce, stránky, atd.),
+    \item [\texttt{citecolor (=green)}] barva odkazů na citace
+      (bibliografie),
+    \item [\texttt{filecolor (=magenta)}] barva odkazů na soubory,
+    \item [\texttt{urlcolor (=cyan)}] barva URL odkazů
+      (mail, web).
+    \end{description}
+\end{description}
+\end{flushleft}
+
+Pokud vám implicitní nastavení vyhovuje, použijte
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\usepackage[pdftex]{hyperref}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+
+Chcete-li mít seznam bookmarků otevřený a~odkazy barevné
+(část parametru \texttt{=true} je nepovinná), použijte:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\usepackage[pdftex,bookmarks,colorlinks]{hyperref}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+
+Barevným odkazům je lépe se vyhnout v~případě, že plánujeme náš PDF dokument
+tisknout (barvy odkazů jsou po černobílém vytištění vidět jako
+odstíny šedé a~špatně se čtou). Místo toho se můžou použít
+barevné rámečky, které vytištěné nejsou:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\usepackage{hyperref}
+\hypersetup{colorlinks=false}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+\noindent nebo nastavit černou barvu odkazů:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\usepackage{hyperref}
+\hypersetup{colorlinks,%
+            citecolor=black,%
+            filecolor=black,%
+            linkcolor=black,%
+            urlcolor=black,%
+            pdftex}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+
+Když chcete jen zadat informaci pro \texttt{Informaci o~dokumentu},
+použijte:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\usepackage[pdfauthor={Pierre Desproges},%
+            pdftitle={Des femmes qui tombent},%
+            pdftex]{hyperref}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+
+\vspace{\baselineskip}
+
+Kromě automatického přidání hypertextových odkazů pro křížové odkazy je také
+možné začlenit odkazy explicitně pomocí
+\begin{lscommand}
+\ci{href}\verb|{|\emph{url}\verb|}{|\emph{text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\newpage
+Například kód:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+The \href{http://www.ctan.org}{CTAN} website.
+\end{verbatim}
+\end{code}
+vyprodukuje výstup: The \href{http://www.ctan.org}{CTAN} website.;
+kliknutím na název serveru přejdete na webovou stránku serveru CTAN.
+
+Ukazuje-li odkaz na lokální soubor, použijte příkaz \ci{href}:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+Celý dokument je uložen \href{manual.pdf}{zde.}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+Tím vytisknete text \uv{Celý dokument je uložen \textcolor{cyan}{zde.}}.
+Kliknutím na slovo \uv{\textcolor{cyan}{zde.}} otevřeme soubor
+\texttt{manual.pdf}. Jméno souboru se bere lokálně k~aktuálnímu dokumentu.
+
+Chce-li autor článku, aby mu čtenáři mohli rychle poslat email, může
+  napsat příkaz \ci{href} do příkazu \ci{author} na titulní stránce
+  dokumentu:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\author{Mary Oetiker $<$\href{mailto:mary@oetiker.ch}%
+       {mary@oetiker.ch}$>$
+\end{verbatim}
+\end{code}
+Kromě toho, že je nyní emailová adresa přítomna v~PDF odkazu, je i~vysázena
+na stránce, abychom o~ni po vytištění dokumentu nepřišli.
+
+\subsection{Problémy s~odkazy}
+
+Varování podobné tomuto:
+\begin{verbatim}
+! pdfTeX warning (ext4): destination with the same
+  identifier (name{page.1}) has been already used,
+  duplicate ignored
+\end{verbatim}
+se začnou objevovat v~případě, že je číselný registr reinicializován,
+např. použitím příkazu \ci{mainmatter} z~třídy dokumentů
+\texttt{book}. Ten reinicializuje registr s~číslem stránky na jedničku.
+Ale protože i~předmluva knihy má číslo stránky~1, žádný odkaz
+na \uv{stranu~1} už není unikátní. Proto ona hláška
+\verb+duplicate ignored+, duplicitní registr byl ignorován.
+
+Přidáním \texttt{plainpages=false} mezi nastavení hyperref vše napravíme.
+To ale bohužel pomůže jen s~číselníky stran.
+Radikálnějším řešením je nastavení \texttt{hypertexnames=false},
+ale to zase způsobí, že odkazy na stránky v~indexu přestanou fungovat.
+
+\subsection{Problémy s~bookmarky}
+
+Text zobrazený bookmarky vždy nevypadá tak, jak bychom čekali.
+Book\-mark může zobrazit jen \uv{obyčejný text} a~k~dispozici máme
+tedy mnohem méně znaků než u~textu dokumentu. Hyperref si
+obyčejně takového problému všimne a~upozorní na něj:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+Package hyperref Warning: 
+Token not allowed in a PDFDocEncoded string:
+\end{verbatim}
+\end{code}
+Řešením je uvést kromě \uv{\LaTeX ového textu}, který nemusí jít
+použít v~book\-mar\-ku, i~\uv{zjednodušený text}, který naopak
+v~bookmarku použít půjde:
+\begin{lscommand}
+\ci{texorpdfstring}\verb|{|\emph{\TeX{} text}\verb|}{|\emph{Bookmark Text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+
+Matematické vzorce jsou typickými kandidáty pro problémy tohoto
+typu. Díky konstrukci:
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\section{\texorpdfstring{$E=mc^2$}%
+        {E = mc ** 2}}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+bude v~bookmarku místo \uv{\LaTeX ového textu} \verb+\section{$E=mc^2$}+
+použit \uv{zjednodušený text} \uv{E=mc2}.
+
+Změny barev také nelze jednoduše promítnout do bookmarku:
+\begin{code}
+\verb+\section{\textcolor{red}{Red !}}+
+\end{code}
+vyprodukuje řetězec \uv{redRed!}. Příkaz \verb+\textcolor+ je ignorován,
+ale jeho argument (\uv{red}) se vytiskne).
+
+Použijete-li
+\begin{code}
+\verb+\section{\texorpdfstring{\textcolor{red}{Red !}}{Red\ !}}+
+\end{code}
+výsledek bude mnohem lépe čitelný.
+
+Pokud svůj dokument píšete v~unicode, můžete použít nastavení 
+\verb+unicode+ balíku \pai{hyperref}, které umožňuje používat
+v~bookmarku unicode znaky. To vám dává mnohem větší výběr znaků
+pro použití v~\ci{texorpdfstring}.
+
+\subsubsection{Kompatibilita zdrojových kódů pro \LaTeX{} a~pdf\LaTeX{}}
+\label{sec:pdfcompat}
+
+Až na několik %pár 
+málo výjimek by váš \LaTeX ový zdrojový kód měl jít přeložit
+jak \LaTeX em, tak pdf\LaTeX em. Hlavní z~těchto
+výjimek je vkládání grafiky. Jednoduchým řešením je
+při použití příkazu \ci{includegraphics} příponu souborů \emph{neuvádět}.
+Při překladu pomocí \uv{normálního} \LaTeX u
+se potom použije soubor s~daným jménem a~příponou \texttt{.eps},
+zatímco při překladu pomocí pdf\LaTeX u se použije jedna z~přípon
+\texttt{.png}, \texttt{.pdf}, \texttt{.jpg} nebo \texttt{.mps}
+(v~tomto pořadí). Je samozřejmě nutné, aby příslušný soubor byl
+přítomen v~pracovním adresáři.
+
+Chcete-li ve svém dokumentu použít jiný zdrojový kód podle toho,
+jestli se dokument překládá \LaTeX em nebo pdf\LaTeX em, můžete
+použít balík \hbox{\pai{ifpdf}}%
+\footnote{Více informací vysvětlujících proč použít tento
+   balík je dostupných na stránce \TeX{} FAQ:
+   \url{http://www.tex.ac.uk/cgi-bin/texfaq2html?label=ifpdf}}.
+Pokud tento balík ještě nemáte nainstalovaný, asi používáte
+MiK\TeX{}, který ho ale doinstaluje automaticky sám, až se ho
+poprvé budete snažit použít. Tento balík definuje příkaz
+\ci{ifpdf}, pomocí kterého snadno napíšete obě verze kódu
+(\uv{DVI verzi} i~\uv{PDF verzi}). V~následujícím
+příkladu chceme, aby PostScriptová (\uv{normální}) verze byla
+černobílá (tuto verzi plánujeme tisknout a~nechceme utrácet
+na barvě) a~PDF verze (kterou budeme prohlížet jen na monitoru)
+barevná.
+% running on pdfTeX?
+% add hyperlinks
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+\RequirePackage{ifpdf} % Spouští se pdfTeX?
+\ifpdf                 % Ano, spouští.
+  \documentclass[a4paper,12pt,pdftex]{book}
+\else                  % Ne, není tomu tak.
+  \documentclass[a4paper,12pt,dvips]{book}
+\fi
+
+\ifpdf % Používá-li se pdfTeX, zařaď Latin Modern.
+  \usepackage{lmodern}
+\fi
+\usepackage[bookmarks, % Přidávejme záložky...
+            colorlinks,
+            plainpages=false]{hyperref}                    
+\usepackage[T1]{fontenc}
+\usepackage[utf8]{inputenc}
+\usepackage[english]{babel}
+\usepackage{graphicx}
+...
+\end{verbatim}
+\end{code}
+V~příkladu nahráváme balík \pai{hyperref} i~při překladu
+\uv{normální} verze. To proto, aby příkaz \ci{href} fungoval i~tam
+a~nemuseli jsme všechna jeho použití uvádět podmíněně.
+
+V~dnešních distribucích (např. \TeX~Live) program \TeX{} ve skutečnosti
+ukazuje na program pdf\TeX. Rozlišení, jestli jako výstup produkovat 
+DVI nebo PDF je učiněno na základě použitých nastavení třídy dokumentu.
+Kódem z~předchozího příkladu získáte PDF výstup při použití
+\verb|pdflatex| a~DVI výstup při použití \verb|latex|.
+
+\section{Vytváření prezentací}
+\label{sec:beamer}
+\secby{Daniel Flipo}{Daniel.Flipo@univ-lille1.fr}
+Výsledky své vědecké práce můžete prezentovat buď na tabuli, nebo
+pomocí připravené prezentace ze svého notebooku.
+
+\wi{\pdfLaTeX} a~třída \pai{beamer} dohromady umožňují vytvářet
+PDF prezentace, které vypadají lépe než ty vytvořené pomocí
+PowerPointu a~jednodušeji se používají, protože Acrobat Reader
+je dostupný na mnohem více platformách než PowerPoint.
+
+Třída \pai{beamer} používá balíky \pai{graphicx}, \pai{color}
+a~\pai{hyperref} s~hodnotami nastavení vhodnými pro prohlížení
+dokumentu na monitoru.
+%La figure~\ref{fig:pdfscr} contient un exemple de fichier minimal ŕ
+%compiler avec \wi{pdf\LaTeX} et le 
+%résultat produit.
+
+% Écran capturé par ImageMagick (man ImageMagick) fonction « import »
+% et convertie en jpg toujours par ImageMagick.
+
+%Simple Presentation
+
+\begin{figure}[htbp]
+\begin{verbatim}
+\documentclass[10pt]{beamer}
+\mode<beamer>{%
+  \usetheme[hideothersubsections,
+            right,width=22mm]{Goettingen}
+  }
+
+\title{Moje prezentace\ldots}
+\author[D. Flipo]{Daniel Flipo}
+\institute{U.S.T.L. \& GUTenberg}
+\titlegraphic{\includegraphics[width=20mm]{USTL}}
+\date{2005}
+
+\begin{document}
+
+\begin{frame}<handout:0>
+  \titlepage
+\end{frame}
+
+\section{Příklad}
+
+\begin{frame}
+  \frametitle{Co dělat v~neděli odpoledne}
+  \begin{block}{Je možné\ldots}
+    \begin{itemize}
+      \item jít na vycházku se psem\dots \pause
+      \item číst knihu\pause
+      \item škádlit kočku\pause
+    \end{itemize}
+  \end{block}
+  a~mnoho dalšího\ldots
+\end{frame}
+\end{document}
+\end{verbatim}
+  \caption{Ukázkový kód použití třídy \pai{beamer}.}
+  \label{fig:code-beamer}
+\end{figure}
+
+Přeložením kódu z~obrázku~\ref{fig:code-beamer} %\index{\pdfLaTeX} 
+\pdfLaTeX em
+získáte PDF soubor s~titulní stránkou následovanou stránkou
+obsahující několik položek, které budou zobrazovány po jedné
+během procházení prezentací.
+
+Výhodou \paih{beamer}\textsf{beameru} oproti podobným balíkům je, že vytváří přímo PDF
+soubor (na rozdíl od balíku \pai{prosper}, pomocí kterého lze vytvořit
+PostScript soubor) a~nevyžaduje následné úpravy (na rozdíl od balíku
+\pai{ppower4}).
+
+Pomocí třídy \pai{beamer} můžete ze stejného zdrojového souboru vytvořit
+několik verzí (módů) svého dokumentu. Zdrojový soubor může obsahovat
+speciální instrukce (v~lomených závorkách) pro jednotlivé módy.
+Toto jsou dostupné módy:
+\begin{description}
+\item[beamer] pro prezentace (o~kterých jsme mluvili dosud),
+\item[trans] pro slajdy,
+\item[handout] pro verzi pro tisk.
+\end{description}
+Implicitním módem je \texttt{beamer}. Změnu lze udělat globálním
+nastavením jiného módu, např.
+\verb|\documentclass[10pt,handout]{beamer}|, pro tvorbu doplňujících podkladů řečníkovi k~prezentaci. %letáků.
+
+Vzhled prezentace na monitoru závisí na tématu, které si zvolíte. Na výběr
+máte témata dodávaná ve třídě \verb+beamer+, nebo si můžete téma sami vytvořit.
+Více informací najdete v~souboru \texttt{beameruserguide.pdf} -- obsáhlé dokumentaci
+třídy \verb+beamer+.
+
+Podrobněji se teď podívejme na kód na obrázku~\ref{fig:code-beamer}.
+
+Pro obrazovkovou verzi prezentace (\verb|\mode<beamer>|) jsme si zvolili
+téma \emph{Goettingen}, které má navigační panel zaintegrován
+do obsahu. Nastavit lze velikost panelu (v~našem případě 22~mm) a~jeho
+pozici (zde na pravé straně textu). Nastavení \emph{hideothersubsections}
+ukazuje jména kapitol a~podsekce aktuální kapitoly. Módy \verb|\mode<trans>|
+a~\verb|\mode<handout>| nemají žádné speciální nastavení a~používají
+tedy standardní vzhled.
+
+Příkazy \verb|\title|, \verb|\author|, \verb|\institute|
+a~\verb|\titlegraphic| o~jednom povinném parametru nastavují obsah titulní stránky.
+Nepovinné parametry příkazů \verb|\title[]{}| a~\verb|\author[]{}|
+umožňují zadat speciální verzi titulku a~jména autora pro
+zobrazení na panelu tématu \emph{Goettingen}.
+
+Tituly a~podtituly jsou v~panelu vytvořeny pomocí normálních příkazů
+\verb|\section| a~\verb|\subsection|, které uvedete
+\emph{mimo} prostředí \ei{frame}.
+
+Málé navigační ikony na spodu obrazovky umožňují navigovat dokument.
+Jejich přítomnost nezávisí na vybraném tématu.
+
+Obsah každého slajdu (resp. obrazovky) musíme umístit
+do prostředí \ei{frame}. Nepovinný parameter v~lomených
+závorkách (\verb|<| a~\verb|>|) může zamezit tomu, aby konkrétní
+frame byl v~jedné z~verzí použit. V~našem příkladu by
+díky \verb|<handout:0>| v~letákové verzi nebyla použita první stránka.
+
+Důrazně se doporučuje uvádět titul každého slajdu (kromě titulního
+slajdu) -- pomocí příkazu \verb|\frametitle{}|. Pokud potřebujete
+i~podtitul, použijte prostředí \ei{block}, jak je vidět v~příkladu.
+Všimněte si, že příkazy pro sekce (\verb|\section|, \verb|\subsection|)
+nevytvářejí žádný výstup na vlastním slajdu.
+
+Příkaz \verb|\pause| v~prostředí itemize umožňuje odhalovat položky
+postupně. 
+
+Další prezentační efekty lze dosáhnout příkazy
+\verb|\only|, \verb|\uncover|, \verb|\alt| a~\verb|\temporal|.
+V~mnoha místech lze použít ostré závorky pro další přizpůsobení
+prezentace.
+
+%Důrazně doporučujeme
+Můžeme doporučit projít a~přečíst si \texttt{beameruserguide.pdf} --
+dokumentaci k~třídě \verb+beamer+ -- abyste získali úplný obrázek o~možnostech této třídy.
+Na vývoji Beameru se stále pokračuje, nejnovější informace můžete získat
+na domovské webové stránce:\par
+\url{http://latex-beamer.sourceforge.net/}
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/things.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/things.tex
new file mode 100644
index 00000000000..3c882055ff4
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/things.tex
@@ -0,0 +1,788 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Things you need to know
+% $Id: things.tex 193 2009-01-30 17:56:05Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+ 
+\chapter{Věci, které je dobré vědět}
+\begin{intro}
+První část této kapitoly předkládá krátký přehled filozofie a~historie
+systému \LaTeXe. Druhá část se soustřeďuje na základní strukturu dokumentu
+tohoto systému. Po dočtení kapitoly byste zhruba měli vědět,
+jak \LaTeX{} funguje. Ve zbytku knihy se předpokládá obeznámenost s~touto
+kapitolou.
+\end{intro}
+
+\section{Jméno hry aneb oč tu běží}
+\subsection{\TeX}
+ 
+\TeX{} je počítačový program vytvořený \index{Knuth, Donald E.}Donaldem
+E. Knuthem \cite{texbook}. Úkolem tohoto programu je sázet text
+a~matematické vzorce. Knuth začal \TeX{} vyvíjet
+v~roce 1977 s~cílem prozkoumat potenciál zařízení pro digitální tisk, která
+v~té době začala pronikat do vydavatelského oboru. Knuth chtěl
+obzvláště zastavit trend klesající kvality typografie, který ovlivnil
+jeho vlastní knihy a~články. \TeX{} v~dnešní podobě byl dokončen
+v~roce 1982, přičemž v~roce 1989 byla zlepšena podpora 8-bitových znaků
+a~sazby více jazyků. \TeX{} má pověst velmi stabilního systému
+fungujícího na mnoha odlišných typech počítačů, který je v~podstatě bez chyb.
+Čísla verzí \TeX u konvertují k~$\pi$, aktuální verze je $3.141592$.
+
+\TeX{} vyslovujeme \uv{tech}, což má původ v~řečtině ($\tau\varepsilon\chi$), kde \uv{X}
+je písmenem \uv{ch} nebo \uv{chi}. \TeX{} je zároveň první slabikou
+řeckého slova texnologia (technologie). Ve světě ASCII se ze zápisu \TeX{}
+stává \texttt{TeX}.
+
+\subsection{\LaTeX}
+
+\LaTeX{} umožňuje autorům sázet a~tisknout svá díla v~té nejvyšší typografické
+kvalitě, s~použitím předdefinovaných profesionálních layoutů.
+\LaTeX{} byl původně napsán \index{Lamport, Leslie}Lesliem Lamportem~\cite{manual}.
+Používá \TeX{} jako svůj sázecí stroj. Dnes je \LaTeX{}
+udržován \index{Mittelbach, Frank}Frankem Mittelbachem.
+ 
+%In 1994 the \LaTeX{} package was updated by the \index{LaTeX3@\LaTeX
+%  3}\LaTeX 3 team, led by \index{Mittelbach, Frank}Frank Mittelbach,
+%to include some long-requested improvements, and to re\-unify all the
+%patched versions which had cropped up since the release of
+%\index{LaTeX 2.09@\LaTeX{} 2.09}\LaTeX{} 2.09 some years earlier. To
+%distinguish the new version from the old, it is called \index{LaTeX
+%2e@\LaTeXe}\LaTeXe. This documentation deals with \LaTeXe. These days you
+%might be hard pressed to find the venerable \LaTeX{} 2.09 installed
+%anywhere.
+
+\LaTeX{} vyslovujeme \uv{lej tech} nebo \uv{lá tech}.
+Pomocí ASCII znaků zapisujeme \LaTeX{} jako \texttt{LaTeX}. \LaTeXe{}
+vyslovujeme \uv{lej-tech tů í} a~zapisujeme jako \texttt{LaTeX2e}.
+
+%Figure~\ref{components} above % on page \pageref{components}
+%shows how \TeX{} and \LaTeXe{} work together. This figure is taken from
+%\texttt{wots.tex} by Kees van der Laan.
+
+%\begin{figure}[btp]
+%\begin{lined}{0.8\textwidth}
+%\begin{center}
+%\input{kees.fig}
+%\end{center}
+%\end{lined}
+%\caption{Components of a \TeX{} System.} \label{components}
+%\end{figure}
+
+\section{Základy}
+ 
+\subsection{Autor, typograf a~sazeč}
+
+Tvorba dokumentu začíná u~autora, který vytvoří rukopis a~předá
+ho do nakladatelství. Tam se rukopisu ujme typograf a~navrhne
+rozložení stránek dokumentu (šířku sloupců, fonty, velikosti
+mezer před a~za záhlavími,~\ldots). Typograf připíše příslušné
+instrukce do rukopisu a~ten předá sazeči, který podle nich
+knihu vysází.
+
+Lidský knižní typograf se snaží přizpůsobit formu výsledného
+dokumentu obsahu rukopisu, přičemž samozřejmě vychází
+ze svých profesních znalostí.
+
+\LaTeX\ působí v~roli typografa a~používá služeb \TeX u -- \uv{sazeče}.
+Na rozdíl od lidského typografa potřebuje od nás -- autorů rukopisu
+-- \LaTeX\ více instrukcí. Musíme popsat logickou strukturu díla.
+Tato informace se zapisuje do textu dokumentu pomocí \LaTeX ových příkazů.
+
+To je podstatný rozdíl oproti přístupu, tzv. \wi{WYSIWYG}\footnote{What
+You See Is What You Get (vytiskne se přesně to, co vidíte na monitoru).}, který používá
+většina moderních textových procesorů, např. \emph{Microsoft Word}, \emph{Open\-Office.org Writer} nebo
+\emph{Corel WordPerfect}. Při práci s~těmito programy autor
+vytváří výsledný dokument interaktivně a~na obrazovce v~průběhu
+editace vidí, jak bude vytištěný výsledek vypadat.
+
+Naproti tomu při psaní \LaTeX ového dokumentu na obrazovce
+přímo nevidíte jeho výslednou podobu. Tu si ale můžete zobrazit 
+po zpracování souboru \LaTeX em. Opravy je tedy možné udělat
+dříve, než je dokument vytištěn.
+
+\subsection{Layout}
+
+Typografický design je řemeslo. Neškolení autoři často dělají
+vážné formátovací chyby, když vycházejí z~domněnky, že knižní
+design je hlavně otázka estetiky -- \uv{dokument vypadá umělecky,
+tedy je dobře navržen}. Dokument má ale samozřejmě jiný účel
+než být pověšen na zeď v~galerii. Podstatné je, aby se dobře
+četl a~dobře se v~něm orientovalo. Příklad:
+\begin{itemize}
+\item Je potřeba vybrat velikost fontu a~číslování nadpisů, aby
+  měl čtenář přehled o~struktuře kapitol a~sekcí.
+\item Řádek musí být dostatečně krátký, aby čtenáře neunavovalo
+  přeskakování z~konce jednoho na začátek následujícího řádku;
+  zároveň by měla být dost dlouhá na to, aby byla stránka zaplněna.
+\end{itemize}
+
+S~\wi{WYSIWYG} systémy autoři často vytvářejí dobře vypadající
+dokumenty, které ale mají minimální nebo dokonce nejednotnou
+strukturu. \LaTeX\ takovým formátovacím chybám předchází tím,
+že nutí autory explicitně značit \emph{logickou} strukturu
+svých dokumentů. \LaTeX\ potom na základě informace o~struktuře
+daného dokumentu zvolí vhodný layout.
+
+\subsection{Výhody a~nevýhody}
+Když \uv{\wi{WYSIWYG} lidé} potkají uživatele \LaTeX u, často
+se mluví o~\uv{výhodách a~nevýhodách \LaTeX u} oproti normálnímu textovému
+procesoru. Je lepší se v~takových chvílích držet zpátky, protože
+podobné diskuze se často zvrhnou. Někdy ale není vyhnutí\ldots
+
+\medskip\noindent Zde je trocha munice. Hlavní výhody
+\LaTeX u oproti normálnímu textovému procesory jsou tyto:
+
+\begin{itemize}
+
+\item K~dispozici jsou vytvořené layouty, pomocí
+kterých lze vytvořit dokument, jako kdyby byl vysázen profesionálně.
+\item Komfortní podpora sazby matematických vzorců.
+\item Uživatelům stačí naučit se pár snadno zapamatovatelných příkazů
+  specifikujících logickou strukturu dokumentu. Téměř nikdy není
+  potřeba zabývat se přímo layoutem dokumentu.
+\item Dokonce i~složité prvky (např. poznámky pod čarou, odkazy,
+  obsahy a~bibliografie) lze vytvářet jednoduše.
+\item K~dispozici jsou přídavné balíky řešící řadu typografických
+  úkolů, jejichž řešení není součástí základního \LaTeX u. Lze např.
+  použít balíky pro vkládání obrázků ve formátu \PSib{} nebo pro
+  sazbu bibliografií vyhovujících přesným standardům. Mnoho z~těchto
+  přídavných balíků je popsáno v~\companion.
+\item \LaTeX{} vede autory k~psaní dobře strukturovaných textů --
+  specifikace struktury je hlavní částí přípravy textu pro zpracování
+  v~\LaTeX u.
+\item \TeX, nízkoúrovňový formátovací nástroj použitý systémem \LaTeXe, 
+  je snadno přenositelný na nové hardwarové platformy a~je zadarmo.
+  Je tedy k~dispozici téměř všude.
+
+%
+% Add examples ...
+%
+\end{itemize}
+
+\medskip
+
+\noindent\LaTeX{} má také nevýhody:\footnote{Já sice o~žádných nevím,
+ale jiní by vám určitě vyjmenovali stovky. \texttt{;-)}}
+
+\begin{itemize}
+\item \LaTeX{} není vhodný pro lidi, kteří prodali své duše\ldots
+\item Ačkoliv změny některých parametrů v~rámci předdefinovaných layoutů 
+  dokumentů můžete dělat snadno, navrhnout kompletní nový layout
+  je obtížné a~časově náročné.\footnote{Proslýchá se v~\TeX ových kruzích, že toto je jedna
+  z~hlavních věcí řešených v~připravovaném systému \LaTeX3.}\index{LaTeX3@\LaTeX3}
+\item Nestrukturované a~neorganizované dokumenty se píší velmi obtížně.
+\item Je možné, že navzdory několika počátečním úspěšným pokusům, si
+  na koncept logického značkování nikdy nezvyknete.
+\end{itemize}
+
+
+\section{Vstupní soubory \LaTeX u}
+
+Vstupem pro \LaTeX{} je obyčejný textový soubor,
+který můžete vytvořit v~libovolném textovém editoru. Tento soubor
+obsahuje text dokumentu spolu s~příkazy, které říkají \LaTeX u,
+jak má být text vysázen.
+
+\subsection{Mezery}
+
+S~\uv{bílými} znaky, např. mezerou nebo tabulátorem, \LaTeX{} zachází
+jednotně jako s~\uv{\index{mezera}mezerou}. S~\emph{několika}
+\index{bílý znak}bílými znaky za sebou
+se zachází jako s~\emph{jednou} mezerou. Bílý znak na začátku řádku
+se většinou ignoruje a~s~koncem řádku se většinou zachází jako s~jedním bílým
+znakem. \index{bílý znak!na začátku řádku}
+
+Prázdná řádka mezi dvěma řádkami textu značí konec odstavce.
+S~\emph{několika} prázdnými řádky se zachází jako s~\emph{jednou}.
+V~příkladu níže je vlevo zobrazen text ze vstupního souboru
+a~na pravé straně příslušný naformátovaný výstup.
+
+\begin{example}
+Nezáleží na tom, jestli
+za slovem napíšete jednu
+nebo několik     mezer.
+
+Prázdný řádek začíná nový
+odstavec.
+\end{example}
+ 
+\subsection{Speciální znaky}
+
+Následující symboly jsou \index{rezervovaný znak}rezervovanými znaky, které buď mají
+v~\LaTeX u zvláštní význam, nebo nejsou dostupné ve všech fontech.
+Pokud je uvedete ve vstupním souboru, ve většině případů
+tím nedocílíte jejich vysázení ve výsledném dokumentu; pravděpodobně
+tím naopak instruujete \LaTeX{} k~něčemu, co jste nezamýšleli.
+
+\begin{code}
+\verb.#  $  %  ^  &  _  {  }  ~  \ . %$
+\end{code}
+
+Jak uvidíte, lze tyto znaky přece jen do vašeho dokumentu vysázet,
+napíšete-li před ně zpětné lomítko:
+
+\begin{example}
+\# \$ \% \^{} \& \_ \{ \} \~{}
+\textbackslash
+\end{example}
+
+Zbylé symboly a~mnohem více lze vytisknout pomocí speciálních
+příkazů v~matematických vzorcích nebo jako akcenty. Znak
+zpětné lomítko (\textbackslash{}) ale \emph{nelze} přidáním dalšího
+zpětného lomítka zapsat (\verb|\\|); tato sekvence znaků
+je totiž použita pro ukončení řádku. Můžete ale použít příkaz
+\ci{textbackslash}.
+
+\subsection{\LaTeX ové příkazy}
+
+Ve jménech \LaTeX ových \index{příkaz}příkazů záleží na tom, jestli písmeno
+je velké nebo malé. Příkazy mají jednu ze dvou forem:
+
+\begin{itemize}
+\item Začínají \index{zpětné lomítko}zpětným lomítkem \verb|\| následovaným písmeny.
+ První mezera, číslo nebo libovolný jiný \uv{nepísmenný} znak už netvoří
+ jméno příkazu.
+\item Začínají zpětným lomítkem následovaným \emph{jedním} nepísmenným
+  znakem.
+\end{itemize}
+
+%
+% \\* doesn't comply !
+%
+
+%
+% Can \3 be a valid command ? (jacoboni)
+%
+\label{mezery}
+
+\LaTeX{} ignoruje bílé znaky za jmény příkazů. Pokud chcete, aby bílé
+znaky následující za jménem \LaTeX ového příkazu byly do vysázeného
+dokumentu opravdu vloženy\index{mezery!za příkazy},
+buď za jméno příkazu napíšete \verb|{}| následované mezerou, nebo
+použijete speciální příkaz produkující mezeru, např. \verb*+\ +. Sekvence \verb|{}| řekne \LaTeX u,
+aby neignoroval následující mezery.
+
+\begin{example}
+Četl jsem, že Knuth dělí
+lidi pracující s~programem
+\TeX{} na \TeX{}niky
+a~\TeX perty.\\
+Dnes je \today.
+\end{example}
+
+Některým příkazům je potřeba předat \wi{parametr}, který se uvádí mezi
+\wi{složené závorky} \verb|{ }| následující za jménem příkazu. Některé
+příkazy podporují \index{nepovinný parametr}nepovinné parametry, které se uvádí mezi
+\wi{hranaté závorky}~\verb|[ ]|. Následující příklady používají \LaTeX ové
+příkazy. Nedělejte si z~nich hlavu, později budou vysvětleny.
+
+\begin{example}
+Můžete mě \textsl{nahnout}!
+\end{example}
+\begin{example}
+Začněte, prosím, novou řádku
+právě tady!\newline
+Děkuji!
+\end{example}
+
+\subsection{Komentáře}
+\index{komentáře}
+
+Když \LaTeX{} při zpracování vstupního souboru narazí na znak \verb|%|,
+ignoruje všechny následující znaky až do konce daného řádku
+a~všechny bílé znaky na začátku řádku následujícího.
+
+Díky tomu je možno do vstupních souborů psát komentáře, které ve výsledném
+dokumentu nebudou vidět.
+
+\begin{example}
+Toto je % stupidní
+% nebo lépe: instruktivní <----
+příklad: Supercal%
+              ifragilist%
+    icexpialidocious
+\end{example}
+
+Znak \texttt{\%} lze také použít k~rozdělení dlouhých řádků, ve kterých
+nejsou žádné bílé znaky ani dovolená místa zlomu.
+
+Pro delší komentáře můžete použít prostředí \ei{comment} z~balíku
+\pai{verbatim}. Jak je vysvětleno níže, do preambule vašeho dokumentu 
+musíte přidat řádku \verb|\usepackage{verbatim}|, abyste příkaz \ei{comment}
+mohli použít.
+
+\begin{example}
+Toto je další
+\begin{comment}
+celkem stupidní,
+ale přesto užitečný
+\end{comment}
+příklad pro vložení
+komentářů do vašich dokumentů.
+\end{example}
+
+Prostředí \ei{comment} ale nebude fungovat uvnitř složitých prostředí, např. v~prostředí \verb|math|.
+
+\section{Struktura vstupního souboru}
+
+\LaTeXe{} u~souboru, který zpracovává, očekává určitou \index{struktura vstupního souboru}strukturu.
+Konkrétně každý vstupní soubor musí začínat příkazem
+\begin{code}
+\verb|\documentclass{...}|
+\end{code}
+Tímto specifikujete, jaký druh dokumentu vytváříte. Následují příkazy
+ovlivňující styl celého dokumentu nebo nahrávající \index{balík}balíky, které
+přidávají novou funkcionalitu k~základnímu \LaTeX u. Takový balík
+nahrajete příkazem
+\begin{code}
+\verb|\usepackage{...}|
+\end{code}
+
+Po provedení všech nastavení\footnote{Část dokumentu mezi \texttt{\bs
+    documentclass} a~\texttt{\bs
+    begin$\mathtt{\{}$document$\mathtt{\}}$} se nazývá
+  \emph{\wi{preambule}}.} začíná tělo dokumentu příkazem
+
+\begin{code}
+\verb|\begin{document}|
+\end{code}
+
+Za tento příkaz napíšete text dokumentu spolu s~potřebnými \LaTeX ovými
+příkazy. Na konci dokumentu napíšete příkaz
+
+\begin{code}
+\verb|\end{document}|
+\end{code}
+který \LaTeX u říká, aby skončil. Cokoliv následuje za tímto příkazem
+bude \LaTeX em ignorováno.
+
+Obrázek~\ref{mini} ukazuje obsah minimálního vstupního souboru pro \LaTeXe{}.
+Trochu rozsáhlejší \wi{vstupní soubor} je ukázán na
+obrázku~\ref{document}.
+
+\begin{figure}[!bp]
+\begin{lined}{6cm}
+\begin{verbatim}
+\documentclass{article}
+\begin{document}
+Small is beautiful.
+\end{document}
+\end{verbatim}
+\end{lined}
+\caption{Minimální \LaTeX ový soubor.} \label{mini}
+\end{figure}
+ 
+\begin{figure}[!bp]
+\begin{lined}{10cm}
+\begin{verbatim}
+\documentclass[a4paper,11pt]{article}
+% define the title
+\author{H.~Partl}
+\title{Minimalism}
+\begin{document}
+% generates the title
+\maketitle 
+% insert the table of contents
+\tableofcontents
+\section{Nějaká zajímavá slova}
+A~tady začíná náš článek.
+\section{Sbohem, světe}
+\ldots{} a~tady končí.
+\end{document}
+\end{verbatim}
+\end{lined}
+\caption[Příklad reálného článku z~časopisu.]{Příklad reálného
+článku z~časopisu. Všechny příkazy, které v~příkladu
+vidíte, jsou vysvětleny níže.} \label{document}
+
+\end{figure}
+
+\section{Typické použití z~příkazové řádky}
+
+Určitě už byste si rádi vyzkoušeli zpracovat malý \LaTeX ový vstupní 
+soubor ukázaný na straně \pageref{mini}. Následuje stručný návod:
+\LaTeX{} se dodává bez GUI (grafického uživatelského rozhraní). Je to
+\uv{jen} program, který na pozadí zpracuje váš vstupní soubor.
+\emph{Některé} \LaTeX ové instalace \emph{obsahují} GUI, kde je tlačítko, kterým
+zpracování svého vstupního souboru odstartujete. Na jiných instalacích
+je ale nutné odstartování provést z~klávesnice, což nyní
+popíšeme. Upozorněme ještě, že předpokládáme, že máte \LaTeX{} na svém
+počítači už nainstalován.\footnote{Tak tomu je téměř u~všech Unixových
+systémů.}
+
+
+\begin{enumerate}
+\item 
+  Upravte/vytvořte svůj \LaTeX ový vstupní soubor. Tento soubor musí
+  obsahovat jen obyčejný text. Všechny UNIXové editory vytvoří data právě
+  v~tomto formátu. Na Windows budete možná muset explicitně zajistit, aby se
+  soubor uložil ve formátu ASCII nebo \emph{plain text}. Jméno vašeho
+  souboru by mělo mít příponu \eei{.tex}.
+  
+\item 
+Spusťte \LaTeX\ na svůj vstupní soubor.
+
+\begin{lscommand}
+\verb+latex foo.tex+
+\end{lscommand}
+
+Pokud vše dopadne dobře, získáte
+soubor \texttt{.dvi}. Je možné, že bude třeba spustit \LaTeX\ víckrát,
+aby se obsah a~vnitřní odkazy vygenerovaly správně. Pokud váš vstupní
+soubor obsahuje chybu, \LaTeX\ vám to oznámí a~ve zpracování vašeho souboru
+přestane. Stiskněte \texttt{Ctrl-D}, abyste opět mohli zadávat příkazy
+z~příkazové řádky.
+
+\item 
+Nyní si můžete prohlédnout DVI soubor. Máte několik možností, jak na to. Můžete
+si soubor prohlédnout na obrazovce pomocí
+\begin{lscommand}
+\verb+xdvi foo.dvi &+
+\end{lscommand}
+Toto bude fungovat jen na Unixu s~X11. Na Windows můžete zkusit jiný
+zobrazovací program, \texttt{yap}.
+
+Zkonvertujte \verb|dvi| soubor do formátu \PSib, abyste si ho mohli vytisknout nebo
+prohlédnout v~programu~Ghostscript.
+\begin{lscommand}
+\verb+dvips -Pcmz foo.dvi -o foo.ps+
+\end{lscommand}
+
+Možná, že v~rámci vašeho \LaTeX ového systému dokonce máte nainstalován program
+\texttt{dvipdf}, který umožňuje konvertovat \texttt{.dvi} soubory přímo do pdf.
+\begin{lscommand}
+\verb+dvipdf foo.dvi+
+\end{lscommand}
+
+\end{enumerate}
+
+ 
+\section{Layout dokumentu}
+ 
+\subsection {Třídy dokumentů}\label{sec:documentclass}
+
+První informaci, kterou \LaTeX\ potřebuje při zpracování vstupního
+souboru vědět, je typ dokumentu, který chce autor vytvářet.
+Typ dokumentu se specifikuje pomocí příkazu \ci{documentclass}.
+\begin{lscommand}
+\ci{documentclass}\verb|[|\emph{options}\verb|]{|\emph{class}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent \emph{class} (třída) specifikuje typ dokumentu, který se má vytvořit.
+Tabulka~\ref{documentclasses} ukazuje třídy dokumentů rozebrané
+v~tomto úvodu. Distribuce \LaTeXe{} poskytuje přídavné
+třídy pro další dokumenty, včetně dopisu a~slajdů. Parametr
+\emph{options} upravuje chování třídy dokumentu.
+Jednotlivé options (volby) musí být odděleny čárkami. Nejčastější
+volby pro standardní třídy dokumentů jsou uvedeny v~tabulce~\ref{options}.
+
+\begin{table}[!bp]
+\caption{Třídy dokumentů.} \label{documentclasses}
+\begin{lined}{\textwidth}
+\begin{description}
+ 
+\item [\normalfont\texttt{article}] pro články do vědeckých časopisů, prezentace,
+  krátké zprávy, dokumentaci k~programům, pozvánky, \ldots
+  \index{třída article}
+\item [\normalfont\texttt{proc}] třída pro zápisy založené na třídě article.
+  \index{třída proc}
+\item [\normalfont\texttt{minimal}] má minimální velikost.
+Umí jen nastavit velikost stránky a~základní font. Používá se hlavně
+pro ladění.
+  \index{minimální třída}
+\item [\normalfont\texttt{report}] pro delší zprávy obsahující několik kapitol,
+pro malé knihy, dizertační práce\ldots \index{třída report}
+\item [\normalfont\texttt{book}] pro opravdové knihy.\index{třída book}
+\item [\normalfont\texttt{slides}] pro slajdy. Tato třída používá velká bezserifová písmena. Lepší alternativou může být třída \verb|Beamer|.
+        \index{třída slides}
+\end{description}
+\end{lined}
+\end{table}
+
+\begin{table}[!bp]
+\caption{Nastavení tříd dokumentů.} \label{options}
+\begin{lined}{\textwidth}
+\begin{flushleft}
+\begin{description}
+\item[\normalfont\texttt{10pt}, \texttt{11pt}, \texttt{12pt}] \quad Nastaví
+  velikost hlavního fontu dokumentu. Implicitní hodnotou je \texttt{10pt}.%
+  \index{velikost fontu dokumentu}\index{velikost základního fontu}
+\item[\normalfont\texttt{a4paper}, \texttt{letterpaper}, \ldots] \quad Definuje
+  velikost papíru. Implicitní hodnotou je \texttt{letterpaper}. Kromě
+  ní a~\texttt{a4paper} lze specifikovat hodnoty \texttt{a5paper}, \texttt{b5paper},
+  \texttt{executivepaper} a~\texttt{legalpaper}.\index{úřední dokument}
+  \index{velikost papíru}\index{velikost A4}\index{velikost \uv{dopis}}%
+  \index{velikost A5}\index{velikost B5}\index{velikost exekutiva}
+
+\item[\normalfont\texttt{fleqn}] \quad Sází rovnice ve stylu
+  display zarovnané doleva (namísto centrovaně).
+
+\item[\normalfont\texttt{leqno}] \quad Umístí čísla rovnic doleva
+  (namísto doprava).
+
+\item[\normalfont\texttt{titlepage}, \texttt{notitlepage}] \quad Specifikuje,
+  jestli se má za \index{titul dokumentu}titulem dokumentu přejít na novou stranu. Třída
+  \texttt{article} implicitně na novou stranu nepřechází, zatímco
+  třídy \texttt{report} a~\texttt{book} ano.\index{titulní stránka}
+
+\item[\normalfont\texttt{onecolumn}, \texttt{twocolumn}] \quad Říká \LaTeX u,
+  aby dokument vysázel v~\index{sloupec -- jeden}jednom, resp.
+  ve \index{sloupec -- více sloupců}více sloupcích.
+
+\item[\normalfont\texttt{twoside, oneside}] \quad Specifikuje, jestli
+  výstup má být jedno- nebo oboustranný.
+  Třídy \texttt{article} a~\texttt{report} jsou implicitně
+  \index{jednostranný}jednostranné, zatímco třída \texttt{book}
+  \index{oboustranný}oboustranná.
+  Upřesněme, že tohle nastavení se týká pouze stylu dokumentu --
+  nastavení \texttt{twoside} \emph{neříká} tiskárně, aby papír potiskla
+  z~obou stran.
+\item[\normalfont\texttt{landscape}] \quad Změní rozvržení dokumentu tak,
+  že se bude tisknout v~módu landscape (po délce papíru, papír otočený o~90~stupňů).
+\item[\normalfont\texttt{openright, openany}] \quad Zařídí, aby
+  kapitoly začínaly vždy na první následující pravé stránce (\texttt{openright}),
+  resp. na první následující stránce (\texttt{openany}). S~třídou
+  \texttt{article} toto nefunguje, protože \texttt{article}
+  nepoužívá kapitoly. Třída \texttt{report} implicitně začíná
+  kapitoly na následující dostupné stránce, zatímco třída
+  \texttt{book} začíná na následující pravé stránce.
+
+\end{description}
+\end{flushleft}
+\end{lined}
+\end{table}
+
+Příklad: vstupní soubor pro \LaTeX{} může začínat řádkem
+\begin{code}
+\ci{documentclass}\verb|[11pt,twoside,a4paper]{article}|
+\end{code}
+který \LaTeX u říká, aby vysázel dokument jako článek (\emph{article})
+se základním fontem o~velikosti \emph{jedenáct bodů} a~aby použil
+rozložení stránek vhodné pro \emph{dvoustranný} tisk na papír
+\emph{velikosti A4}.
+\pagebreak[2]
+
+\subsection{Balíky}
+\index{balík}Při psaní svého dokumentu můžete potřebovat věci, které
+základní \LaTeX{} nevyřeší, např. vkládání
+\index{grafika}grafiky, \index{barevný text}použití barevného textu nebo vysázení zdrojového kódu
+programu. V~tom případě je potřeba schopnosti \LaTeX u \uv{zdokonalit}.
+Toto zdokonalování se děje
+pomocí balíků. Balíky se aktivují pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|[|\emph{options}\verb|]{|\emph{package}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent kde \emph{package} znamená jméno balíku a~\emph{options}
+je seznam klíčových slov, která zapínají speciální rysy balíku.
+Některé balíky jsou součástí základní distribuce \LaTeXe{}
+(viz tabulka~\ref{packages}). Jiné se získávají zvlášť. Více informací
+o~balících instalovaných na vašem počítači najdete ve své publikaci \guide.
+Základním zdrojem informací o~balících \LaTeX u je \companion.
+Zmíněná kniha obsahuje popisy stovek balíků, spolu s~informací o~tom,
+jak psát vlastní rozšíření \LaTeXe.
+
+Moderní \TeX ové distribuce mají mnoho balíků předinstalovaných.
+%Na Unixovém systému 
+Po nainstalování nejpoužívanější \TeX ové distribuce \TeX~Live na všechny klíčové operační systémy (Microsoft Windows, Unix, Mac~OS~X)
+můžete dokumentaci k~balíkům získat příkazem
+\texttt{texdoc}.
+
+\begin{table}[btp]
+\caption{Některé z~balíků distribuovaných s~\LaTeX em.} \label{packages}
+\begin{lined}{\textwidth}
+\begin{description}
+\item[\normalfont\pai{doc}] Umožňuje dokumentovat \LaTeX ové programy.\\
+ Je popsán v~\texttt{doc.dtx}\footnote{Tento soubor by na vašem počítači
+   měl být nainstalován a~mělo by být možné získat z~něj \texttt{dvi} soubor
+   spuštěním \texttt{latex doc.dtx} v~kterémkoliv adresáři, do něhož máte
+   právo pro zápis. To samé platí pro všechny ostatní soubory zmíněné v~této
+   tabulce.} a~v~\companion.
+
+\item[\normalfont\pai{exscale}] Poskytuje zvětšené verze rozšířených
+  matematických fontů.\\
+  Popsán v~\texttt{ltexscale.dtx}.
+
+\item[\normalfont\pai{fontenc}] Specifikuje, které \wi{kódování fontů}
+  má \LaTeX{} použít.\\
+  Popsán v~\texttt{ltoutenc.dtx}.
+
+\item[\normalfont\pai{ifthen}] Poskytuje příkazy typu\\ 
+  `jestliže\ldots pak udělej\ldots, jinak udělej\ldots'\\ Popsán
+  v~\texttt{ifthen.dtx} a~\companion.
+
+\item[\normalfont\pai{latexsym}] Zpřístupňuje \LaTeX ový font symbol.
+  Popsán v~\texttt{latexsym.dtx} a~v~\companion.
+ 
+\item[\normalfont\pai{makeidx}] Poskytuje příkazy produkující indexy.
+  Popsán v~sekci~\ref{sec:indexing} a~v~\companion.
+
+\item[\normalfont\pai{syntonly}] Zpracuje dokument bez toho, aby produkoval
+výstup.
+  
+\item[\normalfont\pai{inputenc}] Umožňuje specifikovat vstupní kódování,
+  lze se setkat např. s~kódováním ASCII, ISO \mbox{Latin-1}, ISO Latin-2, 437/850 IBM
+  code pages,  Apple Macintosh, Next, ANSI-Windows nebo uživatelsky definovaným.
+  Balík je popsán v~\texttt{inputenc.dtx}. 
+\end{description}
+\end{lined}
+\end{table}
+
+
+\subsection{Stránkové styly}
+ 
+\LaTeX{} podporuje tři předdefinované kombinace \index{záhlaví stránky}záhlaví/\index{pata stránky}paty stránek
+-- tzv. \wi{stránkové styly}. Parametr \emph{style} příkazu
+\index{stránkový styl!plain@\texttt{plain}}\index{plain@\texttt{plain}}
+\index{stránkový styl!headings@\texttt{headings}}\index{headings@texttt{headings}}
+\index{stránkový styl!empty@\texttt{empty}}\index{empty@\texttt{empty}}
+\begin{lscommand}
+\ci{pagestyle}\verb|{|\emph{style}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent definuje, který z~nich se má použít. 
+Tabulka~\ref{pagestyle}
+ukazuje všechny tři předdefinované styly.
+
+\begin{table}[!hbp]
+\caption{Předdefinované stránkové styly \LaTeX u.} \label{pagestyle}
+\begin{lined}{\textwidth}
+\begin{description}
+
+\item[\normalfont\texttt{plain}] Vypisuje čísla stránek doprostřed
+  pat stránek (implicitní styl).
+
+\item[\normalfont\texttt{headings}] Vypisuje název aktuální kapitoly
+  a~číslo stránky do záhlaví každé stránky. Pata stránky je prázdná;
+  styl použitý v~tomto dokumentu.
+\item[\normalfont\texttt{empty}] Záhlaví i~pata stránky jsou prázdné.
+
+\end{description}
+\end{lined}
+\end{table}
+
+Styl aktuální stránky je možné změnit příkazem
+\begin{lscommand}
+\ci{thispagestyle}\verb|{|\emph{style}\verb|}|
+\end{lscommand}
+Popis toho, jak vytvořit vlastní záhlaví a~paty najdete v~\companion{}
+a~v~sekci~\ref{sec:fancy} na straně~\pageref{sec:fancy}.
+%
+% Pointer to the Fancy headings Package description !
+%
+
+\section{Soubory, na které můžete narazit}
+
+Při práci s~\LaTeX em se můžete setkat s~řadou typů souborů
+(např. soubory, ve kterých je uložen kód balíků nebo pomocné soubory
+vygenerované \LaTeX em při zpracování vašeho dokumentu). Jednotlivé
+typy souborů mají standardní přípony. Následující seznam stručně
+charakterizuje nejčastější \index{typ souboru}typy souborů. Seznam není úplný;
+pokud se vám zdá, že chybí důležitý typ, dejte mi prosím vědět.
+
+\begin{description}
+  
+\item[\eei{.tex}] vstupní soubor pro \LaTeX{} nebo \TeX. Lze ho přeložit
+  pomocí \texttt{latex}, resp. \texttt{tex}, \texttt{pdflatex}, \texttt{xelatex}, \texttt{lualatex}\ldots
+\item[\eei{.sty}] Balík \LaTeX ových maker. Do \LaTeX ového dokumentu si ho
+  nahrajete pomocí příkazu \ci{usepackage}.
+\item[\eei{.dtx}] Dokumentovaný \TeX{}. Jedná se o~hlavní distribuční
+  formát pro stylové soubory \LaTeX u. Přeložíte-li soubor s~příponou
+  .dtx, obdržíte dokumentaci k~makrům daného balíku (obsaženým v~tomto
+  .dtx souboru).
+\item[\eei{.ins}] Instalátor pro soubory obsažené v~příslušném .dtx souboru.
+  Po stažení \LaTeX ového balíku ze sítě většinou získáte soubory
+  s~příponami .dtx a~.ins. Spusťte \LaTeX{} na soubor .ins a~získáte
+  soubor s~příponou .dtx.
+\item[\eei{.cls}] Soubory s~třídami definují, jak váš dokument vypadá.
+  V~\LaTeX ovém dokumentu příslušnou třídu vyberete příkazem
+  \ci{documentclass}.
+\item[\eei{.fd}] Soubor popisující font.
+\end{description}
+Následující soubory mohou být vygenerovány, spustíte-li \LaTeX{} na
+svém vstupním souboru:
+
+\begin{description}
+\item[\eei{.dvi}] Device Independent File (Soubor nezávislý na zařízení).
+  Jde o~hlavní výstup kompilace pomocí \LaTeX u. Obsah souboru si
+  můžete zobrazit pomocí prohlížeče DVI souborů nebo připravit
+  pro tisk pomocí \texttt{dvips} nebo podobného programu.
+\item[\eei{.log}] Obsahuje detailní popis věcí, ke kterým došlo během
+  posledního překladu.
+\item[\eei{.toc}] Obsahuje názvy všech oddílů dokumentu. Daný soubor je
+  načten při příštím překladu a~vysází se pomocí něj obsah.
+\item[\eei{.lof}] Podobně jako .toc soubory, ale uchovává seznam obrázků.
+\item[\eei{.lot}] Podobně jako .toc a~.lof soubory, ale uchovává seznam tabulek.
+\item[\eei{.aux}] Další soubor předávající informace z~jednoho překladu do
+  překladu dal\-ší\-ho. Kromě jiného jsou zde uloženy informace související
+s~křížovými odkazy.
+\item[\eei{.idx}] Obsahuje-li váš dokument rejstřík (index), \LaTeX{} uloží všechna
+  slova, která byla v~dokumentu označena pro uložení do indexu, do souboru
+  s~touto příponou. Tento soubor se zpracuje pomocí programu
+  \texttt{makeindex} či \texttt{xindy}. Více informací o~indexování lze najít
+  v~sekci~\ref{sec:indexing} na straně~\pageref{sec:indexing}.
+\item[\eei{.ind}] Výsledek zpracování souboru .idx programem \texttt{makeindex} či programem \texttt{xindy}.
+  Tento soubor bude použit během další kompilace k~vložení rejstříku
+  do dokumentu.
+\item[\eei{.ilg}] Logovací soubor programu \texttt{makeindex}.
+\end{description}
+
+
+% Package Info pointer
+%
+%
+
+
+
+%
+% Add Info on page-numbering, ...
+% \pagenumbering
+
+\section{Velké projekty}
+Při psaní velkého dokumentu je někdy výhodné rozdělit si vstupní
+soubor na několik částí. To lze udělat pomocí dvou \LaTeX ových
+příkazů.
+
+\begin{lscommand}
+\ci{include}\verb|{|\emph{filename}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent Uvedením tohoto příkazu v~těle dokumentu vložíte do aktuálního
+dokumentu obsah souboru \emph{filename.tex}. Před vložením souboru \LaTeX{} začne 
+novou stránku.
+
+Druhý příkaz se používá v~preambuli a~říká \LaTeX u, aby vložil
+jen některé ze souborů uvedených v~dokumentu u~příkazu \verb|\include|.
+\begin{lscommand}
+\ci{includeonly}\verb|{|\emph{filename}\verb|,|\emph{filename}%
+\verb|,|\ldots\verb|}|
+\end{lscommand}
+Po provedení tohoto příkazu budou vloženy jen ty ze souborů použitých
+jako argumenty příkazů \ci{include}, které jsou uvedeny jako parametry příkazu
+\verb|\includeonly|. Mezi čárkami a~jmény souborů v~argumentu příkazu
+nesmí být žádné mezery.
+
+Příkaz \ci{include} začne sázet vložený text na nové stránce. To je při
+použití \ci{includeonly} výhodné, protože stránkové zlomy se nezmění, ani
+když budou některé z~vkládaných souborů vynechány. Pokud se vám ale toto
+chování nehodí, můžete použít příkaz
+\begin{lscommand}
+\ci{input}\verb|{|\emph{filename}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent Tento příkaz vloží zmíněný soubor bez přechodu na novou stránku.
+
+Pro rychlou kontrolu svého dokumentu \LaTeX em můžete použít balík
+\pai{syntonly}. \LaTeX{} projde vaším dokumentem a~zkontroluje syntax
+a~použití příkazů, nevytváří ale žádný (DVI či PDF) výstup. \LaTeX{} tímto
+způsobem zpracuje vstupní soubor rychleji. Použití balíku je následující:
+
+\begin{verbatim}
+\usepackage{syntonly}
+\syntaxonly
+\end{verbatim}
+Chcete-li, aby se výstup \emph{generoval}, stačí pomocí procenta na začátku řádku zakomentovat 
+druhou zmíněnou řádku.
+
+
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/title.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/title.tex
new file mode 100644
index 00000000000..322eb070d3b
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/title.tex
@@ -0,0 +1,90 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: The title page
+% $Id: title.tex 321 2009-12-02 19:08:29Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+\ifpdf
+  \pdfbookmark{Titulní stránka}{titulni stranka}
+\fi
+\newlength{\centeroffset}
+\setlength{\centeroffset}{-0.5\oddsidemargin}
+\addtolength{\centeroffset}{0.5\evensidemargin}
+%\addtolength{\textwidth}{-\centeroffset}
+\thispagestyle{empty}
+\vspace*{\stretch{1}}
+\noindent\hspace*{\centeroffset}\makebox[0pt][l]{\begin{minipage}{\textwidth}
+\flushright
+{\Huge\bfseries Ne úplně nejkratší\\ 
+úvod do formátu \LaTeXe
+
+}
+\noindent\rule[-1ex]{\textwidth}{5pt}\\[2.5ex]
+\hfill\emph{\Large aneb \LaTeXe{} za \pageref{LastPage} minut}
+\end{minipage}}
+
+\vspace{\stretch{1}}
+\noindent\hspace*{\centeroffset}\makebox[0pt][l]{\begin{minipage}{\textwidth}
+\flushright
+{\bfseries 
+autorů Tobiase Oetikera\\[1.5ex]
+Huberta Partla, Irene Hyna a Elisabeth Schlegl\\[3ex]} 
+Verze~4.27, 13. prosince 2009\\[8ex]
+Překladatelé: %\contrib{Michal Mádr}{M.Madr@seznam.cz}{}\ \\[-29pt]
+%\contrib{Michal Mádr, Pavel Stříž}{striz@fame.utb.cz}{}
+Michal Mádr a Pavel Stříž \href{mailto:striz@fame.utb.cz}{\texttt{<striz@fame.utb.cz>}}
+\\[2ex]%[-3ex]
+Řadu připomínek %k překladu 
+poskytli: Miloš Brejcha a~Karel Píška\ \\[2ex]
+Poslední aktualizace: 15.~června 2011%
+\end{minipage}}
+
+%\addtolength{\textwidth}{\centeroffset}
+\vspace{\stretch{2}}
+
+
+\pagebreak
+\selectlanguage{english}
+\begin{small} 
+  Copyright \copyright\ 1995--2005 Tobias Oetiker and Contributers.  All rights reserved.
+ 
+  This document is free; you can redistribute it and/or modify it
+  under the terms of the GNU General Public License as published by
+  the Free Software Foundation; either version 2 of the License, or
+  (at your option) any later version.
+  
+  This document is distributed in the hope that it will be useful, but
+  WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of
+  MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A~PARTICULAR PURPOSE\@.  See the GNU
+  General Public License for more details.
+  
+  You should have received a~copy of the GNU General Public License
+  along with this document; if not, write to the Free Software
+  Foundation, Inc., 675 Mass Ave, Cambridge, MA 02139, USA.
+\end{small}
+\vspace{1cm}
+
+\selectlanguage{czech}
+\begin{small}
+Tento dokument je volně k~dispozici; můžete ho dále šířit a/nebo
+modifikovat v~souladu s~GNU General Public License publikovanou
+organizací Free Software Foundation (verze 2 nebo novější).
+ 
+Tento dokument je šířen v~naději, že bude užitečný, ale BEZ
+JAKÉKOLIV ZÁRUKY; bez implicitní záruky OBCHODOVATELNOSTI
+nebo VHODNOSTI PRO KONKRÉTNÍ ÚČEL\@. Více podrobností najdete
+v~textu GNU General Public License.
+ 
+Spolu s~tímto dokumentem byste měli obdržet i~GNU General Public License.
+Pokud tomu tak není, kontaktujte Free Software Foundation, Inc.,
+675 Mass Ave, Cambridge, MA 02139, USA.
+\end{small}
+
+\endinput
+
+%
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End:
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/typeset.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/typeset.tex
new file mode 100644
index 00000000000..3e6c4141d78
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/latex/lshort-czech/src/typeset.tex
@@ -0,0 +1,1780 @@
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Contents: Typesetting Part of LaTeX2e Introduction
+% $Id: typeset.tex 199 2009-04-20 06:29:16Z oetiker $
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+\chapter{Sazba textu}
+
+\begin{intro}
+  Po přečtení předchozí kapitoly byste měli znát základní prvky
+  dokumentu systému \LaTeXe. V~této kapitole doplním
+  informace o~zbytku reálně potřebných věcí.
+\end{intro}
+
+\section{Struktura textu a~jazyka}
+\secby{Hanspeter Schmid}{hanspi@schmid-werren.ch}
+Hlavním cílem psaní textu (vyjma některou
+  DAAC\footnote{Different At All Cost (Odlišný za každou cenu),
+  překlad zkratky UVA (Um's Verrecken Anders) ze švýcarské němčiny.}
+  moderní literaturu)
+  je předat myšlenky, informace nebo znalosti čtenáři. Text
+  je srozumitelnější, pokud jsou myšlenky dobře strukturované
+  a~typografická forma odpovídá logické a~významové struktuře
+  obsahu.
+
+\LaTeX{} se od jiných sázecích systémů liší v~tom, že od uživatele
+vyžaduje popis logické a~sémantické struktury textu. \LaTeX{} sám potom
+vytvoří typografickou reprezentaci textu podle \emph{pravidel}
+uvedených v~souboru s~třídou dokumentu a~různých stylových souborech.
+
+Nejdůležitější \emph{jednotka textu} v~\LaTeX u (i~v~typografii) je
+\wi{odstavec}. Odstavci se říká jednotka textu, protože 
+je typografickou formou, která by měla vyjadřovat jednu
+soudržnou myšlenku nebo ideu. V~následujících sekcích
+se dozvíte, jak vynutit řádkový zlom (např. pomocí \texttt{\bs\bs})
+a~konec odstavce (např. pomocí prázdného řádku v~zdrojovém souboru).
+S~novou myšlenkou by měl začít i~nový odstavec. Pokud jste
+ohledně dělení do odstavců na pochybách, představte si text
+jako přepravce ideí a~myšlenek. Stejná myšlenka 
+by neměla být rozdělena do několika odstavců, naopak objeví-li
+se v~textu odstavce myšlenka nová, měla by být přesunuta
+do zvláštního odstavce.
+
+Většina lidí podceňuje význam správného dělení textu do odstavců.
+Řada lidí dokonce neví, na základě čeho se toto dělení uskutečňuje
+nebo, zvláště v~\LaTeX u, vytvářejí nové odstavce omylem. Tento
+poslední případ je jednoduché udělat hlavně tehdy, když
+jsou v~textu použity rovnice. Podívejte se na následující příklady
+a~zkuste poznat, proč prázdné řádky (odstavcové zlomy) před a~za
+rovnicí někdy uvedeny jsou a~někdy ne. (Pokud těmto příkladům ještě
+úplně nerozumíte, přečtěte si nejdřív tuto a~následující kapitolu
+a~k~této sekci se vraťte potom.)
+  
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+% Example 1
+\ldots když Einstein přišel s~vzorcem
+\begin{equation} 
+  e = m \cdot c^2 \; , 
+\end{equation} 
+což je nejznámější a~zároveň nejméně pochopený
+matematický vzorec.
+
+
+% Example 2
+\ldots z~čehož plyne Kirchhoffův zákon o~uzlech:
+\begin{equation} 
+  \sum_{k=1}^{n} I_k = 0 \; .
+\end{equation} 
+
+Kirchhoffův zákon o~napětí lze odvodit\ldots
+
+
+% Example 3
+\ldots což má několik výhod.
+
+\begin{equation} 
+  I_D = I_F - I_R
+\end{equation} 
+je jádrem velmi odlišného tranzistorového modelu.
+\end{verbatim}
+\end{code} 
+
+Menší textovou jednotkou je věta.  V~anglických textech bývá větší
+mezera za tečkou ukončující větu než za tečkou uvedenou za zkratkou.
+\LaTeX{} zkouší odhadnout, který z~těchto dvou významů každá tečka má.
+Pokud je jeho odhad špatný, musíte udělat opravu.  To je vysvětleno
+níže v~této kapitole.
+
+Strukturování textu se týká dokonce i~částí vět. Většina jazyků
+má komplikovaná interpunkční pravidla, ale v~mnoha jazycích
+(včetně němčiny a~angličtiny) se můžete řídit jednoduchým vodítkem:
+krátká pauza v~toku jazyka. Pokud si s~čárkami nejste jistí,
+přečtěte si větu nahlas a~krátce se zastavte na každé čárce.
+Pokud je někde pauza nepřirozená, vymažte příslušnou čárku.
+Cítíte-li, že byste se v~některém místě měli nadechnout (nebo
+krátce zastavit), přidejte čárku.
+
+Nakonec, odstavce textu by měly být logicky seskupeny do vyšších
+celků (kapitol, sekcí, podsekcí atd.). Typografický efekt napsání např.
+\verb|\section{| \texttt{Struktura textu a~jazyka}\verb|}|
+je zřejmý a~je jasně vidět, jak se toto strukturování na vyšší
+úrovni používá.
+
+\section{Řádkový a~stránkový zlom}
+ 
+\subsection{Zarovnané odstavce}
+
+Knihy se často sází tak, že každý řádek má stejnou délku. Aby toho
+dosáhl, vkládá \LaTeX{}
+nezbytné \index{řádkový zlom}řádkové zlomy a~mezery mezi slova a~přitom optimalizuje
+s~ohledem na obsah celého odstavce. Navíc dělí slova, která
+nelze dobře umístit na jednu řádku. To, jak jsou odstavce vysázeny,
+závisí na třídě dokumentu. Obyčejně se odsazuje první řádek odstavce
+a~mezi dva odstavce se nevkládá žádná dodatečná mezera. Více informací
+je uvedeno v~sekci~\ref{parsp}%.
+
+Ve speciálních případech musíme \LaTeX u říct, aby rozdělil řádku:
+
+\begin{lscommand}
+\ci{\bs} nebo \ci{newline} 
+\end{lscommand}
+\noindent zahájí novou řádku (ale ne nový odstavec). 
+
+\begin{lscommand}
+\ci{\bs*}
+\end{lscommand}
+\noindent navíc zakáže stránkový zlom za specifikovaným řádkovým zlomem.
+
+\begin{lscommand}
+\ci{newpage}
+\end{lscommand}
+\noindent zahájí stránku.
+
+\begin{lscommand}
+\ci{linebreak}\verb|[|\emph{n}\verb|]|,
+\ci{nolinebreak}\verb|[|\emph{n}\verb|]|, 
+\ci{pagebreak}\verb|[|\emph{n}\verb|]|,
+\ci{nopagebreak}\verb|[|\emph{n}\verb|]|
+\end{lscommand}
+\noindent indikuje místa, kde je možné provést řádkový, resp. stránkový
+zlom. Hodnotou nepovinného parametru je možné upřesnit, jak se má
+\LaTeX{} zachovat. Hodnota může být mezi nula a~čtyři. Hodnota čtyři
+znamená, že \LaTeX{} nemusí zlom udělat, pokud by výsledek vypadal
+velmi špatně. Tyto \emph{příkazy zlomu} ale nejsou to samé jako
+\emph{příkazy new} (např. \ci{newline}). Použijete-li některý
+z~\uv{příkazů zlomu}, \LaTeX{} se pokusí vyrovnat na řádku text 
+před zlomem (jak je popsáno v~následující sekci); nepříjemným výsledkem
+mohou být velké mezery na daném řádku. Pokud opravdu chcete začít
+novou řádku, resp. novou stránku, použijte příslušný \uv{příkaz new}.
+
+\LaTeX{} se vždy snaží najít nejlepší možné řádkové zlomy. Pokud se
+mu nepodaří najít takové, které by splňovaly jeho vysoké standardy,
+nechá jednu z~řádek odstavce přečnívat přes pravý okraj a~vypíše varování
+(\index{varování overfull hbox}\texttt{overfull hbox}). K~tomu dochází hlavně tehdy, když
+se \LaTeX u nepodaří najít vhodné místo pro rozdělení slova.%
+\footnote{Ačkoliv je vypsáno varování (\uv{Overfull hbox}) a~vypsán
+problematický řádek, najít tento řádek v~dokumentu nemusí být snadné.
+Použijete-li v~příkazu \ci{documentclass} volbu \texttt{draft}, budou
+takového řádku označeny tlustou černou čárou v~pravém okraji.} Pomocí
+příkazu \ci{sloppy} je možné \LaTeX u říct, aby trochu snížil své
+standardy. Dá se tím zabránit výše zmíněným přečnívajícím řádkám
+(pomocí zvětšení mezislovních mezer) a~je zobrazeno varování
+(\index{varování underfull hbox}\texttt{underfull hbox}).
+Výsledek většinou nevypadá moc dobře.
+Příkazem \ci{fussy} vrátíme \LaTeX{} zpět k~jeho \uv{vysokým standardům}.
+
+\subsection{Dělení slov} \label{hyph}
+
+\LaTeX{} se pokouší dělit slova vždy, když by to vedlo k~\uv{lépe
+vypadajícímu} odstavci. Pokud v~daném slově existují místa, kde lze
+slovo korektně rozdělit, ale \LaTeX ový algoritmus dělení slov tato
+místa nenajde, můžete pomocí následujících příkazů tato místa
+\LaTeX u označit \uv{ručně}.
+
+Příkaz 
+\begin{lscommand}
+\ci{hyphenation}\verb|{|\emph{word list}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent zařídí, že pro slova uvedená jako argument bude \LaTeX{}
+uvažovat rozdělení jen v~místech ve slově označených pomocí \verb|-|.
+Argumenty příkazu by měla být slova obsahující jen normální písmena
+a~znaky, které jsou \LaTeX em za normální písmena považovány. Argument
+příkazu (\uv{tipy} pro dělení daných slov) je uložen pro jazyk, který
+je aktivní ve chvíli, kdy je příkaz spuštěn. Umístíte-li tedy tento
+příkaz do preambule svého dokumentu, bude se vztahovat na angličtinu.
+Pokud příkaz umístíte za \verb|\begin{document}| a~používáte balík
+podporující sazbu v~jiném jazyku (např. \pai{babel}), pak se bude
+argument příkazu \ci{hyphenation} vztahovat na jazyk daným balíkem
+aktivovaný.
+
+Následující příkaz zařídí, že bude možno dělit jak \uv{hyphenation},
+tak \uv{Hyphenation} a~zakáže dělení slov \uv{FORTRAN}, \uv{Fortran}
+a~\uv{fortran}. Argument příkazu \ci{hyphenation} nesmí obsahovat 
+žádné speciální znaky nebo symboly.
+
+Příklad:
+\begin{code}
+\verb|\hyphenation{FORTRAN Hy-phen-a-tion}|
+\end{code}
+
+Příkaz \ci{-} vloží na dané místo do daného slova \uv{volitelné dělítko}.
+Místa v~daném slově takto označená budou jedinými místy, kde smí
+\LaTeX{} dané slovo rozdělit. Tento způsob popisu výjimek pro dělení
+slov je obzvlášť užitečný u~slov, která obsahují speciální znaky
+(např. znaky s~akcenty), protože \LaTeX{} sám by takováto slova
+neumožnil dělit v~žádném místě.
+%\footnote{Unless you are using the new
+%\wi{DC fonts}.}.
+
+\begin{example}
+nej\-ne\-ob\-hos\-po\-da\-%
+\v{r}o\-v\'{a}\-va\-tel\-%
+n\v{e}j\-\v{s}\'{\i}mu
+\end{example}
+
+Chceme-li zabránit tomu, aby byla část textu rozdělena, můžeme
+tento text zadat jako argument příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{mbox}\verb|{|\emph{text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\begin{example}
+Brzy budu mít nové telefonní
+číslo. Bude to
+\mbox{0116 291 2319}.
+
+Parametr
+\mbox{\emph{filename}} by měl
+obsahovat jméno daného souboru.
+\end{example}
+
+Příkaz \ci{fbox} je podobný jako \ci{mbox}, ale navíc bude okolo
+obsahu nakreslen rámeček.
+
+
+\section{Předpřipravené řetězce}
+
+V~některých z~příkladů na předchozích stranách se objevily
+jednoduché \LaTeX ové příkazy pro sazbu speciálních řetězců:
+
+\vspace{2ex}
+
+\noindent
+\begin{tabular}{@{}lll@{}}
+Příkaz&Možný výsledek&Popis\\
+\hline
+\ci{today} & \today   & Aktuální datum\\
+\ci{TeX} & \TeX       & Váš oblíbený sazeč\\
+\ci{LaTeX} & \LaTeX   & Jméno naší hry\\
+\ci{LaTeXe} & \LaTeXe & Její aktuální inkarnace\\
+\end{tabular}
+
+\section{Zvláštní znaky a~symboly}
+ 
+\subsection{Uvozovky}
+
+\index{uvozovky}Uvozovky byste \emph{neměli} sázet pomocí znaku \verb|"|\index{""@\texttt{""}}.
+Pro otevírací a~uzavírací uvozovku místo toho používáme v~\LaTeX u speciální symboly:
+dva znaky~\textasciigrave~(obrácený apostrof) pro otevírací uvozovku
+a~dva znaky~\textquotesingle~(apostrof) pro uzavírací uvozovku. Pro jednoduché
+uvozovky používáme jen jeden z~této dvojice znaků.
+\begin{example}
+``Press the key `x', please.''
+\end{example}
+Vysázeno výše vpravo to nevypadá nejlépe, ale opravdu jsme použili zpětný
+apostrof pro otevírací uvozovku a~normální apostrof pro zavírací.
+Navzdory tomu, co zvolený font skutečně vysázel\ldots
+
+\TODO{add text about quotes in Czech}
+
+\subsection{Pomlčky a~spojovníky}
+
+Spojovník do \LaTeX ového dokumentu vložíme, uvedeme-li ve vstupním souboru
+jeden znak \texttt{-}. Uvedením dvou, resp. tří za sebou následujících znaků
+\texttt{-} vložíme pomlčky dvou různých velikostí. Uvedením znaku \texttt{-}
+uvnitř matematického vzorce vložíme do dokumentu matematický znak mínus:
+\index{-}\index{--}\index{---}\index{-@$-$}\index{matematické!mínus}
+
+\begin{example}
+je-li, anglicko-německý\\
+na stranách 13--67\\
+yes---or no? \\
+$0$, $1$ a~$-1$
+\end{example}
+Jména jednotlivých znaků jsou:
+\wi{spojovník} (-), \wi{půlčtverčíková pomlčka} (--), \wi{čtverčíková pomlčka} (---)
+a~\wi{matematický znak mínus} ($-$).
+
+\subsection{Tilda ($\sim$)}
+\index{www}\index{URL}\index{tilda}
+Ve webových adresách se často objevuje znak tilda. V~\LaTeX u
+ho vygenerujete pomocí \verb|\~|, ale výsledek \~{} asi není to,
+co chcete získat. Srovnejte:
+
+\begin{example}
+http://www.rich.edu/\~{}bush \\
+http://www.clever.edu/$\sim$demo
+\end{example}  
+ 
+\subsection{Symbol stupně \texorpdfstring{($\circ$)}{}}
+
+Tisk symbolu \wi{stupeň} v~\uv{normálním} \LaTeX u.
+
+\begin{example}
+Je-li opravdu
+$-30\,^{\circ}\mathrm{C}$,
+je asi zima\ldots
+\end{example}
+
+Balík \pai{textcomp} generuje symbol stupně i~pomocí příkazu
+\ci{textdegree} nebo -- v~kombinaci s~C -- pomocí \ci{textcelsius}.
+
+\begin{example}
+30 \textcelsius{} je
+86 \textdegree{}F.
+\end{example}
+
+\subsection{Symbol Eura \texorpdfstring{(\officialeuro)}{}}
+
+Mnoho současných fontů obsahuje symbol Eura. Po nahrání balíku \pai{textcomp}
+v~preambuli dokumentu
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|{textcomp}| 
+\end{lscommand}
+můžete tento symbol vysázet pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{texteuro}
+\end{lscommand}
+
+Pokud váš font znak Eura neobsahuje, nebo pokud obsažen je, ale nelíbí se vám,
+můžete použít balík \pai{eurosym}, který poskytuje oficiální podobu symbolu:
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|[|\emph{official}\verb|]{eurosym}|
+\end{lscommand}
+Pokud byste chtěli symbol Eura, který se hodí k~vašemu fontu, použijte
+\texttt{gen} místo \texttt{official}.
+
+%If the Adobe Eurofonts are installed on your system (they are available for
+%free from \url{ftp://ftp.adobe.com/pub/adobe/type/win/all}) you can use
+%either the package \pai{europs} and the command \ci{EUR} (for a Euro symbol
+%that matches the current font).
+% does not work
+% or the package
+% \pai{eurosans} and the command \ci{euro} (for the ``official Euro'').
+
+%The \pai{marvosym} package also provides many different symbols, including a
+%Euro, under the name \ci{EURtm}. Its disadvantage is that it does not provide
+%slanted and bold variants of the Euro symbol.
+
+\begin{table}[!htbp]
+\caption{Balík plný symbolů Eura.}\label{eurosymb}
+\begin{lined}{10cm}
+\begin{tabular}{llccc}
+LM+textcomp  &\verb+\texteuro+ & \huge\texteuro &\huge\sffamily\texteuro
+                                                &\huge\ttfamily\texteuro\\
+eurosym      &\verb+\euro+ & \huge\officialeuro &\huge\sffamily\officialeuro
+                                                &\huge\ttfamily\officialeuro\\
+$[$gen$]$eurosym &\verb+\euro+ & \huge\geneuro  &\huge\sffamily\geneuro
+                                                &\huge\ttfamily\geneuro\\
+%europs       &\verb+\EUR + & \huge\EURtm        &\huge\EURhv
+%                                                &\huge\EURcr\\
+%eurosans     &\verb+\euro+ & \huge\EUROSANS  &\huge\sffamily\EUROSANS
+%                                             & \huge\ttfamily\EUROSANS \\
+%marvosym     &\verb+\EURtm+  & \huge\mvchr101  &\huge\mvchr101
+%                                               &\huge\mvchr101
+\end{tabular}
+\medskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+\subsection{Výpustky (\texorpdfstring{\ldots}{...})}
+
+Na psacím stroji má znak \index{čárka}{čárky} a~\index{tečka}tečky stejnou šířku jako
+každý jiný znak. U~sázených textů jsou tyto znaky mnohem užší a~sází
+se velmi blízko k~předcházejícímu písmenu. Napsáním tří teček za sebou
+tedy \index{výpustka}výpustku nezískáme. Získáme ji ale pomocí příkazu:
+
+\begin{lscommand}
+\ci{ldots}
+\end{lscommand}
+\index{...@\ldots}
+
+
+\begin{example}
+Takto ne ... ale takto ano:\\
+New York, Tokyo,
+Budapest, \ldots
+\end{example}
+ 
+\subsection{Ligatury}
+
+Některé znaky, zapíšeme-li je ve vstupním souboru za sebou, budou
+vysázeny jako jediný speciální symbol (doporučujeme v~ukázce využít zvětšení).
+\begin{code}
+{\large ff fi fl ffi\ldots}\quad
+místo \quad {\large f{}f f{}i f{}l f{}f{}i \ldots}
+\end{code}
+Jedná se o~tzv. \index{ligatura}ligatury a~spojení jednotlivých znaků ve vstupním
+souboru do speciálního symbolu (ligatury) dělá \LaTeX{} automaticky. Pokud si
+tyto speciální symboly nepřejeme, můžeme napsat \ci{mbox}\verb|{}|
+mezi příslušné dva znaky. Potlačit ligatury můžeme chtít u~slov
+skládajících se ze dvou slov.
+
+\begin{example}
+\Large Not shelfful\\
+but shelf\mbox{}ful
+\end{example}
+ 
+\subsection{Akcenty a~speciální znaky}
+ 
+\LaTeX{} podporuje používání \index{akcent}akcentů
+a~\index{speciální znak}speciálních znaků
+mnoha jazyků. Tabulka~\ref{accents} ukazuje všechny druhy akcentů
+aplikované na písmeno o. Akcenty jde samozřejmě stejně použít
+i~na ostatní písmena.
+
+Při přidávání akcentů nad písmena i~a~j je navíc potřeba odstranit
+tečky, které jsou součástí těchto písmen, aby s~těmito akcenty
+nekolidovaly. Provede se to pomocí \verb|\i| a~\verb|\j|.
+
+\begin{example}
+H\^otel, na\"\i ve, \'el\`eve,\\ 
+sm\o rrebr\o d, !`Se\~norita!,\\
+Sch\"onbrunner Schlo\ss{} 
+Stra\ss e
+\end{example}
+
+\begin{table}[bth]
+\caption{Akcenty a~speciální znaky.} \label{accents}
+\begin{lined}{10cm}
+\begin{tabular}{*4{cl}}
+\A{\`o} & \A{\'o} & \A{\^o} & \A{\~o} \\
+\A{\=o} & \A{\.o} & \A{\"o} & \B{\c}{c}\\[6pt]
+\B{\u}{o} & \B{\v}{o} & \B{\H}{o} & \B{\c}{o} \\
+\B{\d}{o} & \B{\b}{o} & \B{\t}{oo} \\[6pt]
+\A{\oe}  &  \A{\OE} & \A{\ae} & \A{\AE} \\
+\A{\aa} &  \A{\AA} \\[6pt]
+\A{\o}  & \A{\O} & \A{\l} & \A{\L} \\
+\A{\i}  & \A{\j} & !` & \verb|!`| & ?` & \verb|?`| 
+\end{tabular}
+\index{\i{} a~\j{} bez tečky}\index{skandinávská písmena}%
+\index{ae@\ae}\index{umlaut}\index{grave}\index{acute}%
+\index{oe@\oe}\index{aa@\aa}%
+
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+
+
+\section{Podpora pro neanglické jazyky}
+\index{internacionalizace} Když píšete dokumenty v~\index{jazyk}jazycích
+jiných než je angličtina, je potřeba nakonfigurovat tři aspekty
+\LaTeX u:
+
+\begin{enumerate}
+\item Všechny automaticky generované textové řetězce%
+  \footnote{Nadpis obsahu, seznamu obrázků, \ldots} je potřeba přizpůsobit
+  danému jazyku. Pro mnoho jazyků tak lze učinit pomocí balíku
+  \pai{babel} od Johanna Braamse.
+\item Je potřeba nastavit pravidla pro dělení slov v~daném jazyce.
+  Tento aspekt je trochu komplikovanější. Je potřeba znovu přeložit
+  formátový soubor, který bude používat nové vzory dělení slov.
+  Váš \guide{} by měl obsahovat informace o~tom, jak to provést.
+\item Je potřeba nastavit typografická pravidla specifická pro daný jazyk. Např.
+  ve francouzštině je povinné psát mezeru před každý výskyt znaku 
+  dvojtečka (:).
+\end{enumerate}
+
+%Pokud je 
+Je-li váš systém %řádně 
+nakonfigurován, aktivujte balík
+\pai{babel} pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|[|\emph{language}\verb|]{babel}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent za příkazem \verb|\documentclass|. Na začátku každého překladu
+pomocí \LaTeX u pak bude zobrazen seznam \emph{jazyků} zabudovaných do
+vašeho \LaTeX ového systému. \textsf{Babel} automaticky aktivuje příslušné vzory
+dělení slov pro jazyk, který si vyberete. Pokud váš \LaTeX ový formát
+nepodporuje dělení slov v~jazyce, s~kterým pracujete, \textsf{babel} bude fungovat
+i~tak, ale dělení slov samozřejmě prováděno nebude, což mívá negativní
+vliv na vzhled vysázeného dokumentu.
+
+\textsf{Babel} také pro některé jazyky poskytuje příkazy, které zjednodušují
+sazby speciálních znaků. Např. \wi{němčina} obsahuje mnoho přehlásek
+(\"a\"o\"u). S~nahraným \textsf{babel}em vložíte znak \"o pomocí
+\verb|"o| místo~\verb|\"o|.
+
+Používáte-li \textsf{babel} s~více jazyky, pak po provedení následujícího řádku
+vašeho dokumentu
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|[|\emph{jazykA}\verb|,|\emph{jazykB}\verb|]{babel}| 
+\end{lscommand}
+
+\noindent bude aktivní poslední z~jazyků, uvedených jako argumenty
+\ci{usepackage} (tj. \emph{jazykB}). Příkazem
+\begin{lscommand}
+\ci{selectlanguage}\verb|{|\emph{languageA}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent pak můžete změnit aktivní jazyk.
+
+%Input Encoding
+\newcommand{\ieih}[1]{%
+\index{kódování!vstupní!#1@\texttt{#1}}%
+\index{vstupní kódování!#1@\texttt{#1}}%
+\index{#1@\texttt{#1}}}
+\newcommand{\iei}[1]{%
+\ieih{#1}\texttt{#1}}
+%Font Encoding
+\newcommand{\feih}[1]{%
+\index{kódování!fontů!#1@\texttt{#1}}%
+\index{font -- kódování!#1@\texttt{#1}}%
+\index{#1@\texttt{#1}}}
+\newcommand{\fei}[1]{%
+\feih{#1}\texttt{#1}}
+
+Většina moderních počítačů umožňuje zapsat písmena národních jazyků
+přímo z~klávesnice. \LaTeX{} na zacházení s~vstupními kódováními
+různých skupin jazyků na různých platformách používá balík \pai{inputenc}:
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|[|\emph{encoding}\verb|]{inputenc}|
+\end{lscommand}
+
+Při používání tohoto kódování byste měli vzít v~úvahu, že čtenáři vašeho
+dokumentu nemusí být schopni si správně zobrazit vaše vstupní soubory,
+protože používají jiné kódování. Např. německá přehláska \"a je na OS/2
+zakódována jako 132, na Unixových systémech používajících ISO-LATIN~2
+jako 228, zatímco v~kódování podle cyriliky cp1251 na Windows tento znak
+vůbec neexistuje. S~\pai{inputenc} byste proto měli zacházet obezřetně.
+Následující kódování mohou být užitečná (v~závislosti na tom, který
+systém používáte).\footnote{Více se o~podporovaných vstupních kódováních
+pro latinkové a~cyrilické jazyky můžete dočíst v~dokumentaci
+k~\texttt{inputenc.dtx} a~k~\texttt{cyinpenc.dtx}.
+Sekce~\ref{sec:Packages} ukazuje, jak vyrobit dokumentaci k~balíku.}
+
+\begin{center}
+\begin{tabular}{l | r | r }
+Operační & \multicolumn{2}{c}{kódování}\\
+systém  & západní latinka      & cyrilika\\
+\hline
+Mac     &  \iei{applemac} & \iei{macukr}  \\
+Unix    &  \iei{latin1}   & \iei{koi8-ru}  \\ 
+Windows &  \iei{ansinew}  & \iei{cp1251}    \\
+DOS, OS/2  &  \iei{cp850} & \iei{cp866nav}
+\end{tabular}                
+\end{center}                 
+
+Obsahuje-li váš dokument texty ve více jazycích s~nekompatibilními
+vstupními kódováními, můžete používat Unicode a~balík \pai{ucs}.
+
+
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|{ucs}|\\ 
+\ci{usepackage}\verb|[|\iei{utf8x}\verb|]{inputenc}| 
+\end{lscommand}
+\noindent vám umožní vytvářet \LaTeX ové vstupní soubory v~kódování
+\iei{utf8x}, vícebytovém kódování kde každý znak je zakódován pomocí
+jednoho až čtyř bytů.
+
+Jiným případem je kódování fontů, které definuje, na jakých pozicích
+v~\TeX ovém fontu jsou uložené jednotlivé znaky. Více vstupních kódování
+může být namapováno do jednoho kódování fontu, což redukuje počet
+potřebných sad fontů. Kódování fontů se zařizuje pomocí balíku \pai{fontenc}:\label{fontenc}
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|[|\emph{encoding}\verb|]{fontenc}| \index{fonty -- kódování}
+\end{lscommand}
+\noindent kde \emph{encoding} je kódování fontu. Je možné nahrát více kódování.
+
+Implicitním kódováním fontů v~\LaTeX u je \label{OT1}\fei{OT1}, což je kódování
+původních \TeX o\-vých fontů Computer Modern. Tyto fonty obsahují jen 128 znaků
+7-bitové znakové sady ASCII. Když chceme používat akcentované znaky, můžeme
+je \TeX em vytvořit kombinací normálních znaků s~akcenty. Výsledek sice vypadá
+dobře, ale slova s~akcentovanými znaky nelze dělit. Navíc ne všechny latinkové
+znaky lze vytvořit kombinací normálních znaků s~akcenty, nemluvě o~písmenech
+nelatinkových abeced, např. v~řečtině nebo cyrilice.
+
+Za účelem odstranění těchto nedostatků bylo navrženo několik sad osmibitových
+fontů odvozených z~fontů Computer Modern. Fonty \emph{Extended Cork} (EC)
+v~kódování \fei{T1} obsahují písmena a~interpunkční znaky většiny evropských
+jazyků založených na latince. Sada fontů LH obsahuje písmena potřebná k~sazbě
+dokumentů v~jazycích používajících cyriliku. Kvůli velkému počtu znaků
+cyriliky jsou tyto rozděleny do čtyř fontových kódování -- \fei{T2A}, \fei{T2B},
+\fei{T2C}, a~\fei{X2}.\footnote{Seznam jazyků podporovaných každým z~těchto
+kódování lze najít v~\cite{cyrguide}.} Sada CB obsahuje fonty v~kódování
+\fei{LGR} a~lze ji použít pro řecké texty.
+
+Používáním těchto fontů můžete zlepšit, resp. umožnit dělení slov v~neanglických
+dokumentech. Další výhodou používání fontů odvozených z~CM je, že 
+jsou dostupné ve všech váhách, tvarech a~opticky škálované pro různé velikosti.
+
+\subsection{Podpora pro portugalštinu}
+
+\secby{Demerson Andre Polli}{polli@linux.ime.usp.br}
+Aktivování dělení slov a~změnu všech automatických textů do portugalštiny
+\index{Portugu\^es} provedete příkazem:
+\begin{lscommand}
+\verb|\usepackage[portuguese]{babel}|
+\end{lscommand}
+Pokud jste v~Brazílii, uveďte \texttt{\wi{brazilian}} místo \texttt{\wi{portuguese}}.
+
+Protože v~portugalštině existuje mnoho akcentů, může se vám hodit
+\begin{lscommand}
+\verb|\usepackage[latin1]{inputenc}|
+\end{lscommand}
+pomocí čehož je můžete snadno zadávat a~také
+\begin{lscommand}
+\verb|\usepackage[T1]{fontenc}|
+\end{lscommand}
+pomocí kterého získáte korektní dělení slov.
+
+V~tabulce~\ref{portuguese} je uveden text preambule, který je 
+pro práci s~portugalštinou potřeba použít. V~příkladech používáme vstupní kódování
+\texttt{latin1}, takže nebudou fungovat na operačních systémech Mac nebo DOS.
+Stačí ale nastavit stejné kódování, jako má váš systém.
+
+\begin{table}[!bth]
+\caption{Preambule pro dokumenty v~portugalštině.} \label{portuguese}
+\begin{lined}{6.5cm}
+\begin{verbatim}
+\usepackage[portuguese]{babel}
+\usepackage[latin1]{inputenc}
+\usepackage[T1]{fontenc}
+\end{verbatim}
+
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+%\newpage
+\subsection{Podpora pro francouzštinu}
+
+\secby{Daniel Flipo}{daniel.flipo@univ-lille1.fr}
+Několik rad pro ty, kteří pomocí \LaTeX u vytvářejí dokumenty ve
+\index{francouzština}francouzštině: Nahrajte podporu francouzštiny pomocí příkazu:
+
+\begin{lscommand}
+\verb|\usepackage[frenchb]{babel}|
+\end{lscommand}
+
+Všimněte si, že z~historických důvodů je jméno \textsf{babel}ovského
+nastavení pro francouzštinu buď \emph{frenchb} nebo \emph{francais},
+nikoliv \emph{french}.
+
+Tím jsme umožnili francouzské dělení slov (je-li váš \LaTeX ový systém
+řádně nakonfigurován). Také všechny automatické texty jsou převedeny
+do francouzštiny. \verb+\chapter+ vysází Chapitre, \verb+\today+
+vysází aktuální datum ve francouzštině, atd. Je také aktivována sada
+nových příkazů, pomocí kterých můžete vstupní soubory ve francouzštině
+psát jednodušeji. Pro inspiraci se můžete podívat do tabulky
+\ref{cmd-french}:
+
+\begin{table}[!htbp]
+\caption{Speciální příkazy pro francouzštinu.} \label{cmd-french}
+\begin{lined}{9cm}
+\selectlanguage{french}
+\begin{tabular}{ll}
+\verb+\og guillemets \fg{}+         \quad &\og guillemets \fg \\[1ex]
+\verb+M\up{me}, D\up{r}+            \quad &M\up{me}, D\up{r}  \\[1ex]
+\verb+1\ier{}, 1\iere{}, 1\ieres{}+ \quad &1\ier{}, 1\iere{}, 1\ieres{}\\[1ex]
+\verb+2\ieme{} 4\iemes{}+           \quad &2\ieme{} 4\iemes{}\\[1ex]
+\verb+\No 1, \no 2+                 \quad &\No 1, \no 2   \\[1ex]
+\verb+20~\degres C, 45\degres+      \quad &20~\degres C, 45\degres \\[1ex]
+\verb+\bsc{M.~Durand}+              \quad &\bsc{M.~Durand} \\[1ex]
+\verb+\nombre{1234,56789}+          \quad &\nombre{1234,56789}
+\end{tabular}
+
+\selectlanguage{czech}%
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+S~přepnutím do francouzštiny se změní i~vzhled 
+seznamů. Více informací o~tom, co volba \texttt{frenchb} v~\textsf{babel}u
+dělá a~jak lze přizpůsobit, spusťte \LaTeX{} na soubor \texttt{frenchb.dtx}
+a~přečtěte si vytvořený soubor \texttt{frenchb.dvi}.
+
+\subsection{Podpora pro němčinu}
+
+Několik tipů pro ty, kteří v~\LaTeX u vytvářejí dokumenty v~\index{němčina}němčině\index{němčina}:
+nahrajte podporu pro němčinu pomocí následujícího příkazu:
+
+\begin{lscommand}
+\verb|\usepackage[german]{babel}|
+\end{lscommand}
+
+Tím je umožněno německé dělení slov (je-li váš \LaTeX ový systém nakonfigurován
+správně) a~změněny automatické texty do němčiny. Z~\uv{Chapter} se tak stává
+\uv{Kapitel}. K~dispozici je navíc sada nových příkazů, pomocí kterých můžete
+psát německé vstupní soubory rychleji dokonce i~tehdy, když nepoužíváte balík
+\texttt{inputenc}. Pro inspiraci můžete nahlédnout do tabulky \ref{german}.
+Jestliže ale balík \texttt{inputenc} používáte, je možná lepší psát speciální německé symboly
+jednoduše vložením kódu daného znaku v~daném kódování. (Nevýhodou tohoto postupu by
+snad mohly být komplikace při konverzi dokumentu do jiného kódování.)
+% With inputenc, all this becomes moot, but your text also is locked in a particular encoding world.\TODO{what was meant?}
+
+\shorthandon{"}
+\begin{table}[!htbp]
+\caption{Speciální německé znaky.} \label{german}
+\begin{lined}{8cm}
+\selectlanguage{german}
+\begin{tabular}{*2{ll}}
+\verb|"a| & "a \hspace*{1ex} & \verb|"s| & "s \\[1ex]
+\verb|"`| & "` & \verb|"'| & "' \\[1ex]
+\verb|"<| nebo \ci{flqq} & "<  & \verb|">| nebo \ci{frqq} & "> \\[1ex]
+\ci{flq} & \flq & \ci{frq} & \frq \\[1ex]
+\ci{dq} & " \\
+\end{tabular}
+\selectlanguage{czech}
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+\shorthandoff{"}
+
+V~německých knihách se často setkáte s~francouzskými uvozovkami (\flqq guil\-le\-mets\frqq).
+Němečtí sazeči je ale používají jinak než francouzští. Citace v~německé knize
+vypadá \frqq takto\flqq. V~německy mluvící části Švýcarska ale sazeči používají
+\flqq guillemets\frqq~stejným způsobem jako francouzští.
+
+Vážným problémem vyskytujícím se při používání příkazů typu \verb+\flq+ je, že
+jestliže používáte font OT1 (což je implicitní font), guillemets
+vypadají jako matematický symbol ``$\ll$'', což žádného sazeče nepotěší. Naproti
+tomu fonty kódované pomocí T1 obsahují příslušné symboly. Pokud tedy tento typ
+citací používáte, užijte fontů v~kódování T1, \verb|\usepackage[T1]{fontenc}|.
+
+%\newpage
+\subsection[Podpora pro korejštinu]{Podpora pro korejštinu\footnotemark}\label{support_korean}%
+\footnotetext{%
+Nastínění řady problémů, s~kterými se korejští uživatelé
+\LaTeX u musejí vypořádat. Za korejský tým překladatelů
+lshort tuto sekci sepsal Karnes KIM. Do angličtiny text
+přeložil SHIN Jungshik a~zredukoval Tobi Oetiker.}
+
+Abychom %pomocí \LaTeX u 
+mohli sázet \index{korejština}korejštinu, musíme vyřešit tři problémy:
+
+\begin{enumerate}
+\item 
+Musíme být schopni vytvořit \wi{vstupní soubory v~korejštině}. Tyto soubory musí mít
+formát obyčejného textu, ale protože korejština používá vlastní znakovou
+sadu odlišnou od US-ASCII, budou při prohlížení pomocí normálního ASCII
+editoru tyto vstupní soubory vypadat \uv{divoce}. Dvě nejčastěji používaná
+kódování korejštiny jsou EUC-KR a~shora kompatibilní rozšíření
+používané na korejských MS-Windows, CP949/Windows-949/UHC. U~těchto
+kódování kódy znaků US-ASCII reprezentují příslušné ASCII znaky,
+podobně jako u~ostatních kompatibilních kódování jako např. 
+ISO-8859-\textit{x}, EUC-JP, Big5 nebo Shift\_JIS. Naopak,
+slabiky Hangul, Hanjas (čínské znaky použité v~korejštině), Hangul Jamos,
+Hiraganas, Katakanas, Greek a~cyrilické znaky a~další symboly a~znaky
+odvozené z~KS~X~1001 jsou reprezentovány dvěma byty. První z~nich má
+nastaven svůj nejvýznamnější bit. Do poloviny devadesátých
+let minulého století bylo velmi obtížné nastavit korejské národní prostředí
+na nelokalizovaných (nekorejských) operačních systémech.
+Chcete-li mít představu o~tom, jak se tehdy
+korejština na nekorejských operačních systémech používala, podívejte
+se do dnes už velmi zastaralého dokumentu \url{http://jshin.net/faq}.
+
+\item \TeX{} a~\LaTeX{} byly původně navrženy pro písmové systémy
+jejichž abecedy obsahovaly maximálně 256 znaků. Aby bylo možné sázet
+i~jazyky s~mnohem více znaky, jako např. korejštinu%
+ \footnote{
+ Korejský Hangul je systém založený na abecedě s~čtrnácti základními
+ souhláskami a~deseti základními samohláskami (\emph{jamos} [čamo]). Na rozdíl od latinky
+ nebo cyriliky musí být jednotlivé znaky seřazeny do obdélníkových bloků
+ velikých zhruba jako čínské znaky. Každý blok reprezentuje slabiku.
+ Z~konečného množství samohlásek a~souhlásek je tedy možno vytvořit
+ neomezeně mnoho slabik. Moderní korejské pravopisné standardy (pro
+ Severní i~Jižní Koreu) ale pro tvorbu uvádějí určitá omezení. Důsledkem
+ je existence pouze konečného počtu korektních slabik. Korejské znakové
+ kódování pro každou z~těchto slabik definuje kódové pozice
+ (KS~X~1001:1998 and KS~X~1002:1992). To znamená, že Hangul, i~když je
+ abecedního typu, se zpracovává jako čínština a~japonština, s~jejich
+ desetitisíci obrázkovými/slovními znaky. ISO~10646/Unicode
+ nabízí dvě cesty, jak Hangul použitý pro \emph{moderní} korejštinu
+ reprezentovat. První možností je pomocí zakódování spojených samohlásek Hangulu
+ (abecedy: \url{http://www.unicode.org/charts/PDF/U1100.pdf}). \par Druhou
+ možností je zakódování všech korektních slabik Hangulu \emph{moderní}
+ korejštiny (\url{http://www.unicode.org/charts/PDF/UAC00.pdf}). Jednou
+ z~nejobávanějších výzev sazby korejštiny pomocí \LaTeX u a~příslušného
+ sázecího systému je podpora středověké korejštiny -- a~případně
+ budoucích korejštin -- slabik, které lze reprezentovat jedině spojením
+ \emph{jamo} v~Unicode. Lze doufat, že budoucí \TeX ové systémy,
+ např. $\Omega$ a~$\Lambda$, přinesou řešení, takže i~korejští lingvisté
+ a~historici budou moct přejít z~Microsoft Wordu, který má pro středověkou
+ korejštinu slušnou podporu.
+ }
+nebo čínštinu, byl vytvořen mechanismus subfontů. Ten dělí jeden ČJK font
+s~tisíci nebo desetitisíci znaků na množinu subfontů po 256 znacích.
+Pro korejštinu se široce používají tři balíky; \wi{H\LaTeX}
+od UN~Koaunghiho, \wi{h\LaTeX{}p} od CHA~Jaechoona a~\wi{balík CJK}
+od Wernera~Lemberga.\footnote{%
+\raggedright%
+Je možné je získat z~\CTANref|language/korean/HLaTeX/|,
+   \CTANref|language/korean/CJK/|
+a~\texttt{http://knot.kaist.ac.kr/htex/}}
+H\LaTeX{} a~h\LaTeX{}p jsou specifické pro korejštinu a~kromě podpory fontů
+poskytují i~korejskou lokalizaci. Oba umějí zpracovat korejské vstupní soubory
+zakódované v~EUC-KR. H\LaTeX{}, je-li použitý spolu se systémem $\Lambda$ nebo
+$\Omega$, umí zpracovat dokonce i~vstupní soubory zakódované
+v~CP949/Windows-949/UHC a~UTF-8.
+
+Balík CJK není specifický pro korejštinu. Umí zpracovat vstupní soubory
+v~kódování UTF-8, EUC-KR a~CP949/Windows-949/UHC a~je možné s~ním
+sázet vícejazyčné dokumenty (zvláště čínštinu, japonštinu a~korejštinu).
+Na rozdíl od h\LaTeX u neobsahuje balík CJK korejskou lokalizaci a~nemá
+ani tolik speciálních korejských fontů.
+
+Konečným cílem použití programů typu \TeX{} a~\LaTeX{} je vysázení dokumentů
+,esteticky` uspokojivým způsobem. Lze tvrdit, že nejdůležitější částí
+sazby je množina dobře navržených fontů. Distribuce H\LaTeX u obsahuje
+fonty \index{korejský font!font UHC}UHC \PSi{} (deset rodin písem)
+a~TrueType fonty Munhwabu\footnote{Korejské ministerstvo kultury.}
+(pět rodin písem). Balík CJK pracuje s~množinou fontů používanou
+dřívější verzí H\LaTeX u a~může používat cyberbit TrueType font
+od Bitstreamu.
+\end{enumerate}
+
+Abyste mohli své korejské texty vysázet pomocí balíku H\LaTeX,
+vložte následující řádek do preambule svého dokumentu:
+\begin{lscommand}
+\verb+\usepackage{hangul}+
+\end{lscommand}
+
+Tímto příkazem se zapne korejská lokalizace. Názvy kapitol, sekcí,
+podsekcí, obsah a~tabulka obrázků budou všechny přeloženy do korejštiny
+a~formátování dokumentu bude přizpůsobeno korejským konvencím. Navíc
+je aktivován automatický výběr \uv{částic}. Korejština
+má dvojice částic-přípon, které jsou gramaticky ekvivalentní, ale
+liší se formou. To, kterou z~nich použít závisí na tom, zda předcházející
+slabika končí samohláskou nebo souhláskou (zjednodušeně řečeno).
+Rodilí mluvčí nemají problém vybrat správnou částici, ale u~odkazů
+a~dalších automatických textů je tento výběr nemožný. Ruční upravování
+částic po každém přidání nebo odebrání odkazu nebo dalších úpravách
+je únavné. H\LaTeX{} vás této zátěže zbaví.
+
+Pokud chcete sázet korejštinu, ale korejskou lokalizaci nepotřebujete,
+stačí do preambule dokumentu vložit následující řádku:
+
+\begin{lscommand}
+\verb+\usepackage{hfont}+
+\end{lscommand}
+
+Více informací o~sazbě korejštiny pomocí H\LaTeX u lze najít
+v~návodu k~H\LaTeX u. Dalším zdrojem informací jsou stránky
+korejské skupiny uživatelů \TeX u (KTUG) na \url{http://www.ktug.or.kr/}.
+K~dispozici je také korejský překlad tohoto manuálu.
+
+\subsection{Sazba řečtiny}
+\secby{Nikolaos Pothitos}{pothitos@di.uoa.gr}
+Abyste mohli sázet \index{řečtina}řečtinu\index{Greek}, musíte do preambule svého dokumentu vložit
+text uvedený v~tabulce~\ref{preamble-greek}. Potom bude umožněno dělení
+řeckých slov a~změněny automatické texty.%
+\footnote{Použijete-li volbu \texttt{utf8x}
+balíku \texttt{inputenc}, \LaTeX{} bude umět číst řecké a~polytonické řecké
+znaky Unicodu.}
+
+\begin{table}[!bthp]
+\caption{Preambule pro řecké dokumenty.} \label{preamble-greek}
+\begin{lined}{7cm}
+\begin{verbatim}
+\usepackage[english,greek]{babel}
+\usepackage[iso-8859-7]{inputenc}
+\end{verbatim}
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+Výše zmíněný text v~preambuli také zpřístupní množinu příkazů, pomocí které lze
+jednodušeji psát vstup v~řečtině. Pro dočasné přepínání mezi řečtinou a~angličtinou
+můžeme použít příkazy \verb|\textlatin{|\emph{anglický text}\verb|}|
+a~\verb|\textgreek{|\emph{řecký text}\verb|}|, které oba vysázejí text
+předaný jako argument pomocí požadovaného kódování. Pro \uv{dlouhodobé}
+přepnutí použijte příkaz \verb|\selectlanguage| popsaný v~předchozí sekci.
+Některé z~řeckých interpunkčních znaků jsou uvedené v~tabulce~\ref{sym-greek}
+Použijte \verb|\euro| pro symbol Eura.
+
+\begin{table}[!htbp]
+\caption{Greek Special Characters.} \label{sym-greek}
+\begin{lined}{4cm}
+\selectlanguage{french}
+\begin{tabular}{*2{ll}}
+\verb|;| \hspace*{1ex}  &  $\cdot$ \hspace*{1ex}  &  \verb|?| \hspace*{1ex}&  ;   \\[1ex]
+\verb|((|               &  \og                    &  \verb|))|&  \fg \\[1ex]
+\verb|``|               &  `                      &  \verb|''| &  '   \\
+\end{tabular}
+\selectlanguage{czech}
+\bigskip
+\end{lined}
+\end{table}
+
+
+\subsection{Podpora cyriliky}
+
+\secby{Maksym Polyakov}{polyama@myrealbox.com}
+Verze~3.7h balíku \pai{babel} obsahuje podporu kódování \fei{T2*}
+a~podporu sazby bulharských, ruských a~ukrajinských
+textů pomocí písmen cyriliky.  
+
+Podpora pro cyriliku je založena na mechanismech standardního \LaTeX u
+a~balíků \pai{fontenc} a~\pai{inputenc}. Pokud ale chcete používat
+cyriliku v~matematickém módu, budete potřebovat před balíkem \pai{fontenc}
+nahrát balík \pai{mathtext}:\footnote{Používáte-li balíky \AmS-\LaTeX, 
+nahrajte je také před \pai{fontenc} a~\paih{babel}\textsf{babelem}.}
+
+\begin{lscommand}
+\verb+\usepackage{mathtext}+\\
+\verb+\usepackage[+\fei{T1}\verb+,+\fei{T2A}\verb+]{fontenc}+\\
+\verb+\usepackage[+\iei{koi8-ru}\verb+]{inputenc}+\\
+\verb+\usepackage[english,bulgarian,russian,ukranian]{babel}+
+\end{lscommand}
+
+Balík \pai{babel} obecně automaticky vybere implicitní kódování fontů,
+což pro výše zmíněné tři jazyky je kódování \fei{T2A}. Dokumenty ale
+mohou obsahovat text ve více kódováních. Vícejazyčné dokumenty používající
+jak cyrilické tak latinkové jazyky je rozumné explicitně vložit v~kódování
+latinkového fontu. \paih{babel}\textsf{Babel} se postará o~přepnutí do příslušného kódování
+fontů ve chvíli, kde je v~dokumentu vybrán jiný jazyk.
+
+Mimo zpřístupnění dělení slov, překladu automaticky generovaných
+textů a~aktivování některých typografických pravidel týkajících se
+konkrétních jazyků (podobně jako příkaz \ci{frenchspacing} ve standardním
+\LaTeX u) \pai{babel} poskytuje příkazy umožňující sazbu
+podle standardů bulharštiny, ruštiny nebo ukrajinštiny. 
+
+K~dispozici jsou interpunkční symboly pro všechny tři jazyky: cyrilická
+textová pomlčka (trochu užší než latinková a~obklopená drobnými mezerami),
+pomlčka pro přímou řeč, uvozovky a~příkazy usnadňující dělení slov,
+všechny jsou uvedeny v~tabulce~\ref{Cyrillic}.
+
+% Table borrowed from Ukrainian.dtx
+\begin{table}[htb]
+  \begin{center}
+  \index{""-@\texttt{""}\texttt{-}} 
+  \index{""---@\texttt{""}\texttt{-}\texttt{-}\texttt{-}} 
+  \index{""=@\texttt{""}\texttt{=}} 
+  \index{""`@\texttt{""}\texttt{`}} 
+  \index{""'@\texttt{""}\texttt{'}} 
+  \index{"">@\texttt{""}\texttt{>}} 
+  \index{""<@\texttt{""}\texttt{<}} 
+  \caption[Bulharština, ruština a~ukrajinština.]{Speciální definice pro
+           bulharské, ruské a~ukrajinské volby.\paih{babel}%\textsf{babelu}.
+	}\label{Cyrillic}\shorthandon{"}
+  \begin{tabular}{@{}p{.1\hsize}@{}p{.9\hsize}@{}}
+   \hline
+   \verb="|= & Zakaž ligaturu na tomto místě.               \\
+   \verb|"-| & Explicitní pomlčka, která nebrání
+               dělení v~daném slově.                         \\
+   \verb|"---| & Pomlčka pro obyčejný text v~cyrilice.                      \\
+   \verb|"--~| & Pomlčka pro složená jména (příjmení) v~cyrilice.       \\
+   \verb|"--*| & Pomlčka pro přímou řeč v~cyrilice.         \\
+   \verb|""| & Podobné jako \verb|"-|, ale nevytvoří žádný znak pomlčky
+               (pro složená slova s~pomlčkou, např.\verb|x-""y|
+               nebo některé jiné znaky jako \uv{zakaž/povol}.     \\
+   \verb|"~| & Pro složené slovo bez možnosti zlomu.  \\
+   \verb|"=| & Pro složené slovo s~možností zlomu, umožňující dělení
+          v~jednotlivých slovech.                   \\
+   \verb|",| & Úzká mezera pro iniciály s~místem zlomu
+          v~následujícím příjmení.                              \\
+   \verb|"`| & Pro německé levé dvojité uvozovky
+               (vypadají podobně jako: \quotedblbase).                     \\
+   \verb|"'| & Pro německé pravé dvojité uvozovky (vypadají takto: ``).       \\%''
+   \verb|"<| & Pro francouzské levé dvojité uvozovky (vypadají jako: $<\!\!<$).  \\
+   \verb|">| & Pro francouzské pravé dvojité uvozovky (vypadají jako: $>\!\!>$). \\
+   \hline
+  \end{tabular}
+  \end{center}
+\end{table}
+\shorthandoff{"}
+
+Ruské a~ukrajinské volby \paih{babel}\textsf{babelu} definují příkazy \ci{Asbuk} a~\ci{asbuk}, které
+se chovají jako \ci{Alph} a~\ci{alph}, ale vytvoří velká a~malá písmena ruské nebo
+ukrajinské abecedy (v~závislosti na tom, který z~těchto jazyků je právě aktivní).
+Bulharská volba \paih{babel}\textsf{babelu} zpřístupňuje příkazy \ci{enumBul} a~\ci{enumLat} (\ci{enumEng}),
+které předefinovávají \ci{Alph} a~\ci{alph} tak, že vytvoří písmena
+bulharské nebo latinské (anglické) abecedy. Implicitní výstup příkazů
+\ci{Alph} a~\ci{alph} pro bulharštinu jsou znaky z~bulharské abecedy.
+
+%Finally, math alphabets are redefined and  as well as the commands for math
+%operators according to Cyrillic typesetting traditions. 
+
+\subsection{Podpora pro mongolštinu}
+
+Pro sazbu mongolštiny pomocí \LaTeX u máte dvě možnosti: buď vícejazyčný Babel,
+nebo Mon\TeX{} Olivera Corffa.
+
+Mon\TeX{} podporuje jak cyrilici tak tradiční mongolské písmo. Abyste mohli použít
+příkazy Mon\TeX u, přidejte:
+\begin{lscommand}
+\ci{usepackage}\verb|[|\emph{language},\emph{encoding}\verb|]{mls}|
+\end{lscommand}
+\noindent do preambule. Pro generování popisů a~dat v~moderní mongolštině
+zadejte \pai{xalx} jako volbu \emph{language}. Pro psaní celého dokumentu
+v~mongolštině je třeba jako \emph{language} zadat hodnotu \pai{bicig}.
+Volba jazyka \pai{bicig} umožňuje vstupní metody \uv{zjednodušené transliterace}.
+
+Latinkový transliterační mód lze povolit a~zakázat pomocí
+\begin{lscommand}
+\verb|\SetDocumentEncodingLMC|
+\end{lscommand}
+a~\begin{lscommand}
+\verb|\SetDocumentEncodingNeutral|
+\end{lscommand}
+
+Na \CTANalt|tex-archive/language/mongolian/montex/doc| získáte další informace o~Mon\TeX u.
+
+Mongolské cyrilické písmo je podporováno i~v~\paih{babel}\textsf{babelu}. Podporu
+pro mongolštinu aktivujete pomocí příkazů:
+
+\begin{lscommand}
+\verb|\usepackage[T2A]{fontenc}|\\
+\verb|\usepackage[mn]{inputenc}|\\
+\verb|\usepackage[mongolian]{babel}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent kde \iei{mn} je vstupní kódování \iei{cp1251}. Pro modernější přístup
+místo toho použijte \iei{utf8}.
+
+\section{Mezery mezi slovy}
+
+Aby mohly být řádky vysázených odstavců zarovnané (tj. mít stejnou šířku),
+\LaTeX{} mezi slova vkládá různě velké mezery. Na konci věty je obvykle
+vložena větší mezera, čímž se zlepší čitelnost. \LaTeX{} předpokládá, že
+věty končí buď tečkou, otazníkem nebo vykřičníkem. Pokud ale tečka
+následuje za velkým písmenem, \LaTeX{} předpokládá, že se o~konec věty
+\emph{nejedná} -- ve většině případů totiž tato situace opravdu nastává
+u~zkratek (uvedených uprostřed věty).
+
+Chceme-li jiné chování než to popsané v~předchozím odstavci, musíme se
+o~ně sami postarat: Backslash před mezerou generuje mezeru, která se
+nikdy \uv{nenatáhne}. Znak tilda~`\verb|~|' vygeneruje mezeru, která
+také nemůže být roztažena a~navíc v~ní ani nemůže dojít k~řádkovému
+zlomu. Příkaz \verb|\@| uvedený před tečkou specifikuje, že tato tečka
+ukončuje větu, i~když předchází velké písmeno.
+\cih{"@}\index{~@ \verb.~.}\index{tilda@tilda ( \verb.~.)}\index{. (mezera za .)}
+
+\begin{example}
+Prof.~Smith byl šťastný, že
+ji vidí\\
+srv.~Obr.~5\\
+Mám rád BASIC\@. Co vy?
+\end{example}
+
+Dodatečné mezery za tečkami lze zakázat pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{frenchspacing}
+\end{lscommand}
+\noindent který \LaTeX u řekne, aby za tečku vložil \emph{stejné množství}
+mezery bez ohledu na to, jestli se nachází na
+konci věty. To je běžné v~neanglických jazycích
+(s~výjimkou bibliografií). Použijete-li (jednou) \ci{frenchspacing}, příkaz
+\verb|\@| už pak není nutné nikdy uvádět.
+
+%\newpage
+\section{Titulky, kapitoly, sekce}
+
+Rozdělením dokumentu do kapitol, sekcí a~podsekcí usnadníme čitateli
+orientaci v~textu. \LaTeX{} pro tento účel nabízí několik příkazů,
+které jako svůj argument přijímají název dané kapitoly, sekce, \ldots
+\ Jen je nesmíte \uv{pomíchat}.
+
+Následující \emph{oddílové} příkazy jsou dostupné ve třídě dokumentů
+\texttt{article}: \nopagebreak
+
+\begin{lscommand}
+\ci{section}\verb|{...}|\\
+\ci{subsection}\verb|{...}|\\
+\ci{subsubsection}\verb|{...}|\\
+\ci{paragraph}\verb|{...}|\\
+\ci{subparagraph}\verb|{...}|
+\end{lscommand}
+
+Chcete-li svůj dokument rozdělit do částí aniž byste ovlivnili číslování
+sekcí nebo kapitol, použijte
+\begin{lscommand}
+\ci{part}\verb|{...}|
+\end{lscommand}
+
+Používáte-li třídu \texttt{report} nebo \texttt{book}, máte na nejvyšší úrovni
+k~dispozici ještě oddílový příkaz
+\begin{lscommand}
+\cialt{chapter}{cghapter}\verb|{...}|
+\end{lscommand}
+
+Protože třída \texttt{article} neví nic o~kapitolách (chapters), je
+jednoduché přidat články (articles) jako kapitoly do knihy
+(book). Mezery mezi sekcemi, číslování a~velikost fontu nadpisů
+\LaTeX{} přizpůsobí automaticky.
+
+Dva oddílové příkazy se trochu liší:
+\begin{itemize}
+\item Příkaz \ci{part} neovlivňuje sekvenci čísel kapitol.
+\item Příkaz \ci{appendix} nemá argumenty, pouze změní značení
+  kapitol z~čísel na písmena.\footnote{Pro styl \emph{article}
+  se změní číslování sekcí.}
+\end{itemize}
+
+
+
+Obsah je \LaTeX em vytvořen pomocí informací (jmen oddílů a~čísel stran,
+kde jednotlivé oddíly začínají) shromážděných při předchozím překladu
+dokumentu. Příkaz
+\begin{lscommand} 
+\ci{tableofcontents}
+\end{lscommand} 
+\noindent vytvoří obsah v~místě, kde je zapsán. Aby čísla stránek
+uvedená v~obsahu byla správná, je obvykle potřeba nový dokument
+\LaTeX em přeložit dvakrát. Někdy je dokonce potřeba
+dokument přeložit třikrát -- \LaTeX{} vás na potřebu třetího přeložení
+případně sám upozorní.
+
+Všechny oddílové příkazy zmíněné výše existují i~ve \uv{hvězdičkovaných}
+verzích. Tyto verze zapíšeme tak, že za jméno příkazu uvedeme hvězdičku.
+Tyto verze se liší v~tom, že nejsou uvedeny v~obsahu a~nejsou číslovány.
+Ukázka hvězdičkované verzi příkazu: \verb|\section*{Help}|.
+
+Normálně jsou názvy oddílů v~obsahu zobrazeny stejně, jako jsou
+vysázeny na začátku daného oddílu. Příliš dlouhé názvy by se do obsahu
+nevešly a~v~takových případech je možné pomocí nepovinného argumentu
+zadat kratší text, který pro danou kapitolu bude v~obsahu vysázen.
+
+\begin{code}
+\verb|\chapter[Title for the table of contents]{A long|\\
+\verb|    and especially boring title, shown in the text}|
+\end{code} 
+
+\index{titul}Titul celého dokumentu se generuje pomocí příkazu
+\begin{lscommand}
+\ci{maketitle}
+\end{lscommand}
+\noindent Text popisující titul se vkládá pomocí příkazů
+\begin{lscommand}
+\ci{title}\verb|{...}|, \ci{author}\verb|{...}| 
+a~případně \ci{date}\verb|{...}| 
+\end{lscommand}
+\noindent před zavoláním \verb|\maketitle|. V~příkazu \ci{author} může být seznam jmen
+oddělených příkazy \ci{and}. 
+%
+Na obrázku~\ref{document} najdete ukázku použití některých z~příkazů
+zmíněných výše.
+
+Kromě právě zmíněných oddílových příkazů má \LaTeXe{} tři další
+příkazy ve třídě \verb|book|. Jsou užitečné pro dělení publikací.
+Tyto příkazy mění názvy kapitol a~číslování stránek tak, jak
+je obvyklé u~knih:
+
+\begin{description}
+\item[\ci{frontmatter}] by měl být uveden jako úplně první příkaz
+  na začátku těla dokumentu (\verb|\begin{document}|). Tento
+  příkaz zapne číslování stránek římskými čísly a~sekce nebudou
+  číslovány, jako kdybyste používali hvězdičkované verze příkazů
+  (např. \verb|\chapter*{Preface}|). V~obsahu ale sekce uvedeny
+  \emph{budou}.
+\item[\ci{mainmatter}] se píše před první kapitolou knihy. Zapne
+  číslování stránek arabskými čísly a~stránky začne číslovat
+  znovu od jedné.
+\item[\ci{appendix}] značí místo, kde ve vašem dokumentu začíná
+  přídavný materiál. Případné následující kapitoly budou značeny
+  písmeny (a~ne čísly).
+\item[\ci{backmatter}] by mělo být uvedeno před posledními položkami
+  vaší knihy (jako jsou seznam literatury a~rejstřík%
+%bibliografie a~index
+). V~standardních třídách
+  dokumentů nemá tento příkaz žádný efekt.
+\end{description}
+
+
+\section{Křížové odkazy}
+
+V~knihách, zprávách a~článcích se často odkazujeme (tj. používáme
+\wi{křížové odkazy}) na obrázky, tabulky a~speciální části textu.
+V~\LaTeX u jsou k~dispozici tyto příkazy pro křížové odkazy:
+
+\begin{lscommand}
+\ci{label}\verb|{|\emph{marker}\verb|}|, \ci{ref}\verb|{|\emph{marker}\verb|}| 
+a~\ci{pageref}\verb|{|\emph{marker}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent kde \emph{marker} (též značka) je identifikátor vybraný uživatelem. \LaTeX{}
+nahradí \verb|\ref| číslem sekce, podsekce, obrázku, tabulky nebo věty
+za kterými se vyskytuje příslušný příkaz \verb|\label|. Příkaz \verb|\pageref| vypíše
+číslo stránky, na které se vyskytl příkaz \verb|\label|.%
+\footnote{Tyto příkazy neví, na co odkazují. \ci{label} jen uloží naposledy
+vygenerované číslo.} Použijí se čísla vygenerovaná v~předchozím překladu
+dokumentu, podobně jako u~názvů oddílů.
+
+\begin{example}
+Odkaz na tuto sekci
+\label{sec:this} vypadá takto:
+\uv{viz sekce~\ref{sec:this}
+na straně~\pageref{sec:this}.}
+\end{example}
+ 
+\section{Poznámky pod čarou}
+Příkazem
+\begin{lscommand}
+\ci{footnote}\verb|{|\emph{footnote text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent vysázíme u~paty stránky poznámku (tzv. poznámku pod čarou).
+Poznámky pod čarou vkládáme za\footnote{Upozornění: \emph{ne} před.} slovo
+nebo větu, ke které se vztahují. Poznámky k~větě nebo její části bychom tedy 
+měli napsat za čárku nebo tečku.\footnote{Poznámky pod čarou odvádějí
+čtenářovu pozornost od hlavní části dokumentu -- jsme nakonec zvědaví tvorové,
+proč tedy neříct všechno v~hlavní části dokumentu?\footnotemark}
+\footnotetext{Ukazatel směru nemusí sám jít tam, kam ukazuje. \texttt{:-)}}
+
+\begin{example}
+Poznámky pod čarou\footnote{Toto
+  je jedna z~nich.} jsou
+  u~lidí používajících
+\LaTeX{} časté.
+\end{example}
+ 
+\section{Zdůrazněná slova}
+
+Na psacím stroji důležitá slova \texttt{zvýrazňujeme jejich \underline{podtržením}}.
+\begin{lscommand}
+\ci{underline}\verb|{|\emph{text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+V~knihách se ale slova zvýrazňují vysázením pomocí \emph{italického} fontu.
+\LaTeX{} ke zvýraznění textu poskytuje příkaz
+\begin{lscommand}
+\ci{emph}\verb|{|\emph{text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent Záleží na kontextu, co tento příkaz se svým argumentem udělá:
+
+\begin{example}
+\emph{Budete-li
+  zvýrazňovat uvnitř
+  zvýrazňovaného textu,
+  \LaTeX{} pro toto
+  zvýraznění použije
+  \emph{normální} font}
+\end{example}
+
+Všimněte si rozdílu mezi \emph{zvýrazněním} a~změnou \emph{fontu}:
+
+\begin{example}
+\textit{Máte možnost
+  \emph{zvýraznit} text
+  sázený pomocí italiky,} 
+\textsf{pomocí
+  \emph{bezserifového} fontu,}
+\texttt{nebo pomocí
+  stylu \emph{psací stroj}.}
+\end{example}
+
+\section{Prostředí} \label{env}
+
+% To typeset special purpose text, \LaTeX{} defines many different
+% \wi{environment}s for all sorts of formatting:
+\begin{lscommand}
+\ci{begin}\verb|{|\emph{environment}\verb|}|\quad
+   \emph{text}\quad
+\ci{end}\verb|{|\emph{environment}\verb|}|
+\end{lscommand}
+\noindent Kde \emph{environment} je jméno prostředí. Prostředí mohou být
+vnořená, ale nesmí být \uv{pomíchaná}.
+\begin{code}
+\verb|\begin{aaa}...\begin{bbb}...\end{bbb}...\end{aaa}|
+\end{code}
+
+\noindent V~následujících podsekcích vysvětlíme všechna důležitá prostředí.
+
+\subsection{Itemize, Enumerate a Description}
+
+Prostředí \ei{itemize} je užitečné pro jednoduché seznamy (také se říká výčty), prostředí \ei{enumerate} pro
+číslované seznamy a~\ei{description} pro popisy.
+\cih{item}
+
+\begin{example}
+\flushleft
+\begin{enumerate}
+\item Seznamová prostředí můžete
+míchat, jak se vám zlíbí:
+\begin{itemize}
+\item Ale výsledek nemusí
+vypadat dobře.
+\item[--] S~pomlčkou.
+\end{itemize}
+\item Proto vezměte v~úvahu:
+\begin{description}
+\item[Hloupé] věci
+nezlepšíme tím, že je
+dáme do seznamu.
+\item[Chytré] věci ale
+uvedením v~seznamu mohou získat.
+\end{description}
+\end{enumerate}
+\end{example}
+ 
+\subsection{Flushleft, Flushright a Center}
+
+Prostředí \ei{flushleft} a~\ei{flushright} generují
+odstavce s~řádky zarovnanými vlevo, resp. vpravo.\index{zarovnané
+doleva} Prostředí \ei{center} generuje text s~vycentrovanými řádky.
+Pokud nespecifikujete řádkový zlom sami, pomocí \ci{\bs}, \LaTeX{}
+řádky zalomí automaticky.
+
+\begin{example}
+\begin{flushleft}
+Tento text je\\ zarovnaný
+doleva. \LaTeX{} se nesnaží
+zajistit, aby každý řádek
+byl stejně široký.
+\end{flushleft}
+\end{example}
+
+\begin{example}
+\begin{flushright}
+Tento text je
+zarovnaný\\doprava. 
+\LaTeX{} se nesnaží zajistit,
+aby každý řádek byl stejně
+široký.
+\end{flushright}
+\end{example}
+
+\begin{example}
+\begin{center}
+V~centru\\země
+\end{center}
+\end{example}
+
+\subsection{Citace, citáty a~verše}
+
+Prostředí \ei{quote} je užitečné pro citace, důležité fráze a~příklady.
+
+\begin{example}
+Obecné pravidlo pro
+délku řádku je:
+\begin{quote}
+V~průměru by žádný řádek
+neměl být delší než 66~znaků.
+\end{quote}
+Proto mají \LaTeX ové stránky
+implicitně tak široké okraje
+a~proto se v~novinách tiskne
+do sloupců.
+\end{example}
+
+Existují dvě podobná prostředí: \ei{quotation} a~\ei{verse}.
+Prostředí \texttt{quotation} je užitečné pro delší citace (přes několik odstavců),
+protože odsadí první řádku každého z~těchto odstavců. Prostředí \texttt{verse} je
+užitečné pro básně (jejichž rozdělení do řádek se nedá dělat automaticky).
+Jejich řádky jsou odděleny pomocí \ci{\bs} na konci řádky a~prázdné
+řádky oddělují sloky.
+
+\begin{example}
+Nazpaměť znám pouze jednu
+anglickou báseň.
+Je o~Humpty Dumptym.
+\begin{flushleft}
+\begin{verse}
+Humpty Dumpty sat on a~wall:\\
+Humpty Dumpty had a~great
+   fall.\\ 
+All the King's horses and all
+the King's men\\
+Couldn't put Humpty together
+again.
+\end{verse}
+\end{flushleft}
+\end{example}
+
+\subsection{Abstrakty}
+
+Vědecké publikace obvykle začínají abstraktem -- rychlým přehledem obsahu.
+\LaTeX{} pro tento účel poskytuje prostředí \ei{abstract}, které
+obvykle používáme v~dokumentech sázených pomocí třídy \texttt{article}.
+
+\newenvironment{abstract}%
+        {\begin{center}\begin{small}\begin{minipage}{0.8\textwidth}}%
+        {\end{minipage}\end{small}\end{center}}
+\begin{example}
+\begin{abstract}
+Abstraktní abstrakt.
+\end{abstract}
+\end{example}
+
+\subsection{Sazba doslovně}
+
+Text uzavřený mezi \verb|\begin{|\ei{verbatim}\verb|}|
+a~\verb|\end{verbatim}| bude vysázen tak, jak je, jako kdyby byl napsán
+na psacím stroji. Všechny řádkové zlomy a~mezery budou zachovány
+a~jména \LaTeX ových příkazů budou vysázena, místo toho, aby se příslušné
+příkazy vykonaly.
+
+Vprostřed normálního textu můžeme podobného chování docílit pomocí
+\begin{lscommand}
+\ci{verb}\verb|+|\emph{text}\verb|+|
+\end{lscommand}
+\noindent \verb|+| je jedním z~možných oddělovačů. Můžete použít
+libovolný znak kromě písmen, \verb|*| a~mezery. Mnoho příkladů v~této
+knize je sázeno pomocí tohoto příkazu.
+
+\begin{example}
+Příkaz \verb|\ldots| \ldots
+
+\begin{verbatim}
+10 PRINT "HELLO WORLD ";
+20 GOTO 10
+\end{verbatim}
+\end{example}
+
+\begin{example}
+\begin{verbatim*}
+hvězdičkovaná verze
+doslovného     prostředí
+zdůrazňuje    mezery
+v~textu
+\end{verbatim*}
+\end{example}
+
+Příkaz \ci{verb} lze s~hvězdičkou použít také:
+
+\begin{example}
+\verb*|like   this :-) |
+\end{example}
+
+Prostředí \texttt{verbatim} a~příkaz \verb|\verb| někdy nejdou použít
+uvnitř parametru příkazu.
+
+ 
+\subsection{Tabular}
+
+\newcommand{\mfr}[1]{\framebox{\rule{0pt}{0.7em}\texttt{#1}}}
+
+Pomocí prostředí \ei{tabular} lze sázet nádherné \index{tabulka}tabulky
+s~případnými horizontálními a~vertikálními linkami. Šířku sloupců
+\LaTeX{} určí automaticky.
+
+Argument \emph{table spec} příkazu
+\begin{lscommand}
+\verb|\begin{tabular}[|\emph{pos}\verb|]{|\emph{table spec}\verb|}|
+\end{lscommand} 
+\noindent definuje formát tabulky. Sloupec tabulky zarovnaný vlevo
+se specifikuje pomocí \mfr{l}, sloupec zarovnaný vpravo pomocí \mfr{r}
+a~vycentrovaný sloupec pomocí \mfr{c}; sloupec obsahující zarovnaný
+text (výsledek automatického řádkového zlomu \LaTeX u) pomocí
+\mfr{p\{\emph{width}\}} a~vertikální linka pomocí \mfr{|}.
+
+Je-li text pro daný sloupec příliš široký, \LaTeX{} ho
+\emph{nebude} automaticky lámat. Pro přizpůsobení textu šířce sloupce
+je potřeba použít \mfr{p\{\emph{width}\}}, kde se pak s~textem
+bude zacházet stejně, jako v~normálním odstavci.
+
+Argument \emph{pos} specifikuje vertikální pozici tabulky vzhledem
+k~účaří okolního textu. Můžete použít některý ze znaků \mfr{t}, \mfr{b}
+a~\mfr{c} (pro zarovnání horní části, resp. spodní části, resp. středu
+tabulky).
+ 
+Uvnitř prostředí \texttt{tabular} znamená znak \texttt{\&} oddělovač
+sloupců, \ci{\bs} začíná novou řádku a~\ci{hline} vloží horizontální
+linku.  Neúplné linky můžeme vložit pomocí
+\ci{cline}\texttt{\{}\emph{i}\texttt{-}\emph{j}\texttt{\}},
+kde $i$~a~$j$~jsou čísla sloupců, mezi kterými by linka měla být natažena.
+Při užití \texttt{czech} v~\textsf{babel}u vypneme navíc lokálně či globálně aktivní divis: \verb+\shorthandoff{-}+.
+
+\index{"|@{\me\char'174}}
+
+\begin{example}
+\begin{tabular}{|r|l|}
+\hline
+7C0 & šestnáctkově \\
+3700 & osmičkově \\ \cline{2-2}
+11111000000 & binárně \\
+\hline \hline
+1984 & desítkově \\
+\hline
+\end{tabular}
+\end{example}
+
+\begin{example}
+\begin{tabular}{|p{4.7cm}|}
+\hline
+Menší demonstrace odstavce
+uvnitř tabulky. Výsledek snad
+bude vypadat přijatelně.\\
+\hline 
+\end{tabular}
+\end{example}
+
+Oddělovač sloupců lze specifikovat pomocí konstrukce \mfr{@\{...\}}.
+Tento příkaz potlačí veškeré mezisloupcové mezery a~nahradí je
+materiálem uvedeným mezi složenými závorkami. Jedno běžné použití
+tohoto příkazu je vysvětleno níže (zarovnání desetinných čísel).
+Jinou možnou aplikací je potlačení úvodních mezer v~tabulce pomocí
+\mfr{@\{\}}.
+
+\begin{example}
+\begin{tabular}{@{} l @{}}
+\hline 
+žádné úvodní mezery\\
+\hline
+\end{tabular}
+\end{example}
+
+\begin{example}
+\begin{tabular}{l}
+\hline
+úvodní a~závěrečné mezery\\
+\hline
+\end{tabular}
+\end{example}
+
+%
+% This part by Mike Ressler
+%
+
+\index{zarovnání desetinných čísel} V~\LaTeX u není vestavěna
+podpora pro zarovnávání desetinných čísel\footnote{Pokud ale máte nainstalovánu
+kolekci \textsf{tools}, podívejte se na balík \pai{dcolumn}.},
+jednou z~možností, jak čísla zarovnat je použít tabulku se dvěma sloupci:
+vpravo zarovnaná celá část desetinného čísla a~vlevo zarovnaná příslušná
+desetinná část. Příkaz \verb|@{,}|
+ve specifikaci sloupců \verb|\begin{tabular}| nahradí normální mezisloupcové
+mezery čárkou a~tabulka bude vypadat jako jeden sloupec čísel zarovnaných
+na desetinnou čárku. Nezapomeňte oddělit celou a~desetinnou část jednotlivých
+čísel místo desetinou čárkou oddělovačem sloupců (\verb|&|)! Název sloupce umístíme
+nad náš číselný \uv{sloupec} pomocí příkazu \ci{multicolumn}. Více o~možnostech tabulkové sazby balíček \textsf{tabu}.
+ 
+\begin{example}
+\begin{tabular}{c r @{,} l}
+výraz obsahující Pi &
+\multicolumn{2}{c}{Hodnota} \\
+\hline
+$\pi$               & 3&1416  \\
+$\pi^{\pi}$         & 36&46   \\
+$(\pi^{\pi})^{\pi}$ & 80662&7 \\
+\end{tabular}
+\end{example}
+
+\begin{example}
+\begin{tabular}{|c|c|}
+\hline
+\multicolumn{2}{|c|}{Ene} \\
+\hline
+Mene & Muh! \\
+\hline
+\end{tabular}
+\end{example}
+
+Materiál vysázený pomocí prostředí tabular vždy zůstane pohromadě na jedné
+stránce. Chcete-li sázet vícestránkové tabulky, je třeba použít prostředí
+\pai{longtable}.
+
+\LaTeX ové tabulky mohou někdy vypadat trochu \uv{zhuštěně}. \uv{Rozvolnění}
+lze provést nastavením vyšších hodnot \ci{arraystretch} a~\ci{tabcolsep}.
+
+\begin{example}
+\begin{tabular}{|l|}
+\hline
+Tyto řádky\\\hline
+jsou namačkané\\\hline
+\end{tabular}
+
+{\renewcommand{\arraystretch}
+              {1.5}
+\renewcommand{\tabcolsep}{0.2cm}
+\begin{tabular}{|l|}
+\hline
+méně namačkané\\\hline
+rozložení tabulky\\\hline
+\end{tabular}}
+
+\end{example}
+
+Pokud potřebujete zvětšit výšku jen jedné řádky tabulky, přidejte neviditelnou
+vertikální podpěru\footnote{V~profesionální sazbě se jí často říká \wi{strut}.}
+pomocí linky s~nulovou šířkou.
+
+\begin{example}
+\begin{tabular}{|c|}
+\hline
+\rule{1pt}{4ex}Pitprop \ldots\\
+\hline
+\rule{0pt}{4ex}Strut\\
+\hline
+\end{tabular}
+\end{example}
+
+\section{Plovoucí objekty}
+Dnešní publikace často obsahují hodně obrázků a~tabulek. S~těmi se
+musí zacházet zvláštním způsobem, protože na rozdíl od normálního
+textu nemohou být vždy rozděleny na více stránek. Jednoduché ale
+neuspokojivé řešení je začít novou stránku vždy, když je potřeba
+vysázet obrázek nebo tabulku, které se nevlezou na aktuální stránku.
+Problém tohoto přístupu je, že části stránek pak zůstávají prázdné,
+což špatně vypadá.
+
+Uspokojivým řešením je nechat obrázky a~tabulky, které se nevlezou
+na aktuální stránku, \uv{doplavat} na některou z~následujících
+stránek, přičemž aktuální stránka se zaplní textem, který ve vstupním
+souboru následuje za daným obrázkem nebo tabulkou. \LaTeX{}
+pro \emph{plovoucí objekty} nabízí dvě prostředí -- jedno pro tabulky
+a~jedno pro obrázky. Abychom mohli plně využít možností těchto dvou
+prostředí, je důležité, abychom zhruba věděli, jak \LaTeX{}
+s~plovoucími objekty vnitřně zachází. Jinak bychom měli problémy
+odhadnout, kam \LaTeX{} konkrétní plovoucí objekty umístí.
+
+
+\bigskip
+Začneme náš výklad s~\LaTeX ovými příkazy, které jsou pro plovoucí objekty
+k~dispozici.
+
+S~jakýmkoliv materiálem uvedeným v~prostředí \ei{figure} nebo \ei{table}
+se bude zacházet jako s~plovoucím objektem. Obě prostředí pro
+plovoucí objekty poskytují nepovinný parametr
+\begin{lscommand}
+\verb|\begin{figure}[|\emph{specifikace umístění}\verb|]| or
+\verb|\begin{table}[|\ldots\verb|]|
+\end{lscommand}
+\noindent nazvaný \emph{specifikace umístění}. Tímto parametrem
+můžeme \LaTeX u říct o~místech, do kterých smí daný plovoucí objekt
+nechat doplavat. \emph{Specifikace umís\-tění} se skládá z~řetězce
+\emph{povolenek pro umístění plovoucího objektu}. Viz tabulka~\ref{tab:permiss}.
+
+\begin{table}[!bp]
+\caption{Povolenky pro umístění plovoucího objektu.}\label{tab:permiss}
+\noindent \begin{minipage}{\textwidth}
+\medskip
+\begin{center}
+\begin{tabular}{@{}cp{8cm}@{}}
+Pozice&Povolení umístit plovoucí objekt\ldots\\
+\hline
+\rule{0pt}{1.05em}\texttt{h} & \emph{Zde} (here) přesně na místo, kde byl daný
+  text uveden ve vstupním souboru. Toto je užitečné zejména při použití malých fontů.\\[0.3ex]
+\texttt{t} & Na \emph{vrcholu} (top) strany.\\[0.3ex]
+\texttt{b} & Na \emph{spodu} (bottom) strany.\\[0.3ex]
+\texttt{p} & Na zvláštní \emph{stránce} (page), která bude obsahovat jen plovoucí objekty.\\[0.3ex]
+\texttt{!} & Bez braní v~úvahu většiny vnitřních parametrů\footnote{Např. maximální
+  počet plovoucích objektů, který může být umístěn na jednu stranu.}, které by
+  mohly zabránit v~umístění tohoto plovoucího objektu.
+\end{tabular}
+\end{center}
+Poznámka: \texttt{pt} a~\texttt{em} jsou \TeX ové jednotky. Více informací je uvedeno
+v~tabulce~\ref{units} na straně \pageref{units}.
+\end{minipage}
+\end{table}
+
+Tabulku můžeme začít např. následujícím řádkem:
+\begin{code}
+\verb|\begin{table}[!hbp]|
+\end{code}
+\noindent \index{povolenka umístění}Povolenka umístění \verb|[!hbp]| říká \LaTeX u, že může
+tabulku umístit buď přímo v~aktuálním místě (\texttt{h}), nebo naspodu nějaké
+strany (\texttt{b}), nebo na zvláštní stránce obsahující jen plovoucí objekty
+(\texttt{p}) -- to vše i~tehdy, když výsledek nebude vypadat nejlépe (viz \texttt{!}).
+Neuvedeme-li žádnou povolenku, \LaTeX{} se chová, jako bychom uvedli \verb|[tbp]|.
+
+\LaTeX{} umístí každý plovoucí objekt, na který při
+zpracování dokumentu narazí, podle povolenky umístění zadané autorem.
+Nejde-li objekt přidat do aktuálního místa na stránce, je 
+přidán buď do fronty \emph{obrázků} nebo do fronty \emph{tabulek}%
+\footnote{Fronty jsou klasické FIFO struktury -- \uv{Kdo první vejde,
+první odejde.}}. Když zahájí novou stránku, \LaTeX{} nejdřív zkontroluje,
+jestli je v~některé frontě \uv{na řadě} objekt, který má povoleno
+být umístěn na zvláštní stránce (která obsahuje jen plovoucí objekty).
+Jestliže takový objekt přítomen není, první objekt v~každé frontě
+je uvažován jako kdyby se právě objevil ve vstupním souboru: \LaTeX{}
+znovu zkouší umístit tento objekt podle příslušných povolenek
+(kromě povolenky ,h`, která se už u~objektu ve frontě vyskytnout nemůže).
+Jakýkoliv nový plovoucí objekt, který se objeví v~textu, je umístěn
+do příslušné fronty. \LaTeX{} přidává plovoucí objekty do výstupu
+přesně v~tom pořadí, v~kterém na ně ve vstupním
+souboru narazí. Z~toho vyplývá, že obrázek, který se nepodaří umístit
+na aktuální stranu, \uv{zablokuje} i~ostatní obrázky (protože ty nemohou být
+umístěny dřív, než obrázek, který je ve frontě před nimi).
+
+Proto:
+
+\begin{quote}
+Jestliže \LaTeX{} neumístí plovoucí objekt tak, jak jste očekávali,
+často je to proto, že jeden z~plovoucích objektů zablokoval
+jednu z~front plovoucích objektů.
+\end{quote}                 
+
+\LaTeX{} sice umožňuje zadat povolenku umístění o~jedné položce, ale
+ta způsobuje problémy. Jestliže plovoucí objekt nelze pomocí dané
+položky umístit, jsou on i~všechny následující zablokovány.
+Obzvlášť \emph{nevhodná} je položka [h] -- je to tak špatná možnost,
+že v~novějších verzích \LaTeX u je dokonce automaticky změněna na [ht].
+
+\bigskip
+\noindent Tím jsme probrali to obtížné. Nyní se zmíníme o~několika
+věcech souvisejících s~prostředími \ei{table} a~\ei{figure}.
+Příkazem
+
+\begin{lscommand}
+\ci{caption}\verb|{|\emph{caption text}\verb|}|
+\end{lscommand}
+
+\noindent můžeme definovat titulek daného plovoucího objektu. \LaTeX{}
+připojí pořadové číslo a~řetězec \uv{Obrázek} nebo \uv{Tabulka}.
+
+Příkazy
+
+\begin{lscommand}
+\ci{listoffigures} a~\ci{listoftables} 
+\end{lscommand}
+
+\noindent pracují podobně jako příkaz \verb|\tableofcontents| --
+vysází seznam obrázků, resp. tabulek. Tyto seznamy zobrazí celý
+text uvedený jako titulek jednotlivých objektů. Pokud tedy
+používáte dlouhé titulky, měli byste zadat i~jejich kratší verze,
+Krátkou verzi můžete uvést do hranatých závorek za příkazem
+\verb|\caption|.
+\begin{code}
+\verb|\caption[Short]{LLLLLoooooonnnnnggggg}| 
+\end{code}
+
+Daný plovoucí objekt \uv{identifikujete} pomocí příkazu \ci{label}
+a~můžete se pak na něj ve svém dokumentu odkazovat pomocí příkazu
+\ci{ref}. Příkaz \ci{label} musí být uveden \emph{za} příkazem \ci{caption},
+aby se vztahoval na daný plovoucí objekt.
+
+Následující příklad nakreslí čtverec a~vloží ho do dokumentu. Takto
+můžete v~dokumentu rezervovat místo pro obrázky, které budete později
+do hotového dokumentu vkládat.
+
+\begin{code}
+\begin{verbatim}
+Obrázek~\ref{white} je příkladem pop artu.
+\begin{figure}[!hbtp]
+\makebox[\textwidth]{\framebox[5cm]{\rule{0pt}{5cm}}}
+\caption{Pět krát pět centimetrů.\label{white}}
+\end{figure}
+\end{verbatim}
+\end{code}
+
+\noindent V~předchozím příkladu \LaTeX{} udělá \emph{všechno možné}~(viz \texttt{!})
+pro to, aby obrázek umístil \emph{v~aktuálním místě}~(\texttt{h}).%
+\footnote{Za předpokladu, že fronta obrázků je prázdná.} Pokud se to ani tak nepodaří,
+\LaTeX{} zkusí obrázek umístit \emph{naspod}~(\texttt{b}) strany.
+Pokud se nepodaří ani to, \LaTeX{} zkusí obrázek umístit
+\emph{nahoru}~(\texttt{t}) na aktuální straně. Nepodaří-li se ani to,
+\LaTeX{} zjistí, jestli je možné vytvořit \uv{plovoucí stránku}
+obsahující tento obrázek a~případně některé z~tabulek ve frontě
+tabulek. Není-li pro speciální stránku obsahující jen plovoucí
+objekty dost těchto objektů k~dispozici, \LaTeX{} zahájí novou stranu a~opět zachází
+s~obrázkem stejným způsobem, jako kdyby se právě objevil v~textu.
+
+Někdy je nutné použít příkaz
+
+\begin{lscommand}
+\ci{clearpage} nebo dokonce \ci{cleardoublepage} 
+\end{lscommand}
+
+\noindent Tento příkaz říká \LaTeX u, aby hned umístil všechny plovoucí
+objekty přítomné ve frontách a~potom začal novou stránku.
+Příkaz \ci{cleardoublepage} udělá to samé, ale navíc přejde na novou pravou stranu (nejbližší lichou).
+
+Později se v~tomto dokumentu dočtete o~tom, jak do svého dokumentu \LaTeXe{}
+vložit kresby ve formátu \PSi{}.
+
+\section{Chránění \uv{zranitelných} příkazů}
+
+Text, který zadáme jako argument příkazů typu \ci{caption} nebo \ci{section},
+se může v~dokumentu objevit na více místech (např. v~obsahu i~v~těle
+dokumentu). Pokud některé příkazy uvedeme jako argumenty příkazů
+typu \ci{section}, zpracování našeho dokumentu selže. Těmto příkazům,
+které jako parametry selžou, říkám \wi{zranitelné příkazy}. Patří
+mezi ně např. \ci{footnote} nebo \ci{phantom}. Pokud ale zranitelné příkazy
+\uv{ochráníme} tím, že před nimi uvedeme příkaz \ci{protect},
+jako argumenty příkazů typu \ci{section} je už použít můžeme.
+
+Příkaz \ci{protect} se vztahuje jen na příkaz, který za ním bezprostředně následuje,
+ale ne na jeho argumenty. Ve většině případu neuškodí, když \ci{protect}
+uvedeme navíc.
+
+\begin{code}
+\verb|\section{I am considerate|\\
+\verb|      \protect\footnote{and protect my footnotes}}|
+\end{code}
+
+% Local Variables:
+% TeX-master: "lshort2e"
+% mode: latex
+% mode: flyspell
+% End: