doc 1

git-svn-id: svn://tug.org/texlive/trunk@77 c570f23f-e606-0410-a88d-b1316a301751

13 files changed, 3745 insertions, 0 deletions

diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/INSTALL.cslatex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/INSTALL.cslatex
new file mode 100644
index 00000000000..19695bb86cc
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/INSTALL.cslatex
@@ -0,0 +1,35 @@
+CSLaTeX 2e
+----------
+
+Toto je LaTeX2e z října 1997 upravený pro českou a slovenskou
+sazbu. Vznikl přizpůsobením starších verzí autorů Jiřího Zlatušky a
+Zdeňka Wagnera.
+
+Poslední počeštění provedl pan Jaroslav Snajdr, viz 
+http://home.zcu.cz/~snajdr5/cslatex.
+
+Přebalení do taru s již docstipovanými soubory pro UNIX provedl 
+Petr Olšák.
+
+Tar cslatex-01-98.tar obsahuje jednak úplnou verzi LaTeXu 2e datovanou
+k prosinci 1997, dále balík tools a graphics. Vše je již po
+"rozbalení" programem docstrip připraveno přímo k provozu. Proto je
+instalace jednoduchá:
+
+INSTALACE
+---------
+
+0. Je potřeba mít instalován tex, csplain, ltfonts a csfonty.
+
+1. Rozbalte tar do adresáře, ve kterém máte texmf (v teTeXu mezi prvním a
+   druhým texmf)
+ 
+2. cd texmf/web2c
+
+3. initex cslatex.ini
+
+Před i po bodu 3 je vhodné aktualizovat databázi ls-R, například
+příkazem MakeTeXls-R.
+
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README-cspsfont b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README-cspsfont
new file mode 100644
index 00000000000..5b553a8936b
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README-cspsfont
@@ -0,0 +1,93 @@
+
+               Informace o balíku cspsfont
+               %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+               23. 11. 1995     Petr Olšák
+               5. 1. 1996    Zdeněk Wagner
+      
+24. 3. 1999: POZOR! Pro šest fontů pcrb8t, pcrbc8t, pcrbo8t, pcrr8t, pcrrc8t
+             a pcrro8t jsme museli změnit názvy na *8u, takže nyní se
+             správně jmenují: pcrb8u, pcrbc8u, pcrbo8u, pcrr8u,
+             pcrrc8u a pcrro8u. Důvod: Názvy *8t byly v konfliktu se
+             stejnými názvy používanými v LaTeXu v kódování T1.
+             Nebude-li vám tedy fungovat čeština v rodině Courier,
+             nezapomeňte změnit svá makra, která obsahují konfliktní
+             názvy *8t.
+
+Tento dokument byl původně vytvořen Petrem Olšákem. Podporu pro LaTeX2e
+vytvořil nezávisle Zdeněk Wagner. Po mezinárodní dohodě o názvech
+československých fontů ZW upravil tento dokument, přepsal makra PO pro plain a
+kvůli kompatibilitě se svým předchozím neoficiálním balíkem (a také proto, že
+je větší a po soutoku dvou řek se výsledný tok také jmenuje podle té větší)
+jej přejmenoval z cpmacros na cspsfont.
+
+Balík cspsfont obsahuje makra pro podporu práce se základními PostScriptovými
+fonty v kódování CSfontů.  Makra jsou určena pro plain a LaTeX2e.
+
+Předpoklady:
+- Je instalován cstex96 nebo cstex95.alfa,
+- Pro konverzi z dvi se použije dvips,
+- Je k dispozici PostScriptový RIP (např. v tiskárně nebo Ghostscript),
+  který umí rastrovat základní PostScriptové fonty v Adobe StandardEncoding
+  (písmové sady Times, Bookman, NewCenturySchlbk, Helvetica,
+  Avantgarde-Book, Palatino, Courier).
+
+Instalace:
+  cd /usr/local/lib
+  zcat cspsfont.tar.gz | tar xvf -
+  Je-li v /usr/local/lib/texmf už rozbalen csplain a cslatex a jsou-li
+  vygenerovány cs-formáty, není třeba dělat nic.
+
+Použití:
+- V plainu:
+   \input ctimes
+  Od této chvíle budou příkazy \bf, \tt, \rm a \it pracovat s fonty
+  odpovídající písmové sadě Times. V csplainu navíc je možné na vstupu
+  používat český/slovenský text. Fonty použité v matematickém režimu
+  zůstávají ze sady CM.
+  Příklad: Nechť $M_1$ je {\it množina} -- slovo "Nechť" a "je" bude
+           v Times-Roman, slovo "množina" bude v Times-Italic, písmeno "M"
+           zůstane v cmmi (Computer Modern math italic) a index "1" rovněž
+           zůstane v cmr (Computer Modern Roman).
+  Analogicky další písmové sady:
+           ctimes   ... Times-Roman
+           cbookman ... Bookman
+           cncent   ... NewCenturySchlbk
+           chelvet  ... Helvetica
+           cavantga ... AvantGarde-Book
+           cpalatin ... Palatino
+
+- V LaTeXu:
+  V adresáři emtex\dist\cspsfont najdete soubor cspsfont.drv. Zpracujte jej
+  LaTeXem2e a vytiskněte. Tím získáte úplnou dokumentaci. Pokud vás nezajímá,
+  jak je vše uděláno, a chcete pouze návod pro uživatele, najděte před
+  zpracováním v souboru cspsfont.drv řádek obsahující \OnlyDescribtion a
+  vymažte ^^A z jeho začátku.
+
+Poznámka:
+  Pokud pro rastrování z PostScriptu používáte Ghostscript, je nutné
+  zaměnit náhradní fonty dodávané s balíkem (*.gsf) za skutečné
+  PostScriptové fonty (*.pfb). Pokud to neuděláte, dočkáte se velmi
+  nekvalitního výsledku, který by mohl TeXu dělat jen ostudu.
+  Skutečné PostScriptové fonty (*.pfb) jsou ovšem vázány licencí a není
+  možné je šířit zdarma. V Ghostscriptu od verze 3.33 jsou dodávány 
+  náhradníci ke standardním 35 fontům ve formátu pfb, které uvolnila
+  firma URW a další firmy pro free použití. Tyto náhradní fonty už mají
+  velmi slušnou kvalitu.
+
+Copyright
+%%%%%%%%%
+
+Tento balík patří mezi volně šířený software; můžete
+jej dále distribuovat anebo modifikovat za podmínek GNU General Public
+License, jak ji publikovala Free Software Foundation; buď ve verzi 2
+této licence nebo (podle Vaší volby) v libovolné pozdější verzi.
+
+Tento software je distribuován s přáním, aby byl užitečný, ale BEZ
+ŽÁDNÉ ZÁRUKY. Viz GNU General Public License.
+
+Anglický originál GNU General Publics License najdete v distribuci
+CSTeXu a mnoha dalších volně šířených programů. Můžete si též o něj
+napsat na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place,
+Suite 330, Boston, MA 02111-1307 USA
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README.cslatex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README.cslatex
new file mode 100644
index 00000000000..17acb5b46a7
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/README.cslatex
@@ -0,0 +1,211 @@
+CSLaTeX --- úpravy LaTeXu 2e pro českou a slovenskou sazbu
+              Verze pro LaTeX z prosince '96
+==========================================================
+28.10.1997                                  Jaroslav Šnajdr
+
+CSLaTeX je sada konfiguračních souborů pro LaTeX2e, které umožňují v
+tomto systému připravovat české a slovenské dokumenty. Balík je
+distribuován (jak je u LaTeXu zvykem) v souboru cslatex.dtx, který
+obsahuje příslušná makra i s důkladnou dokumentací. Soubor cslatex.ins
+je dávka pro program docstrip, který z dtx zdroje vygeneruje vlastní
+soubory.
+
+Instalace
+---------
+
+(jednodušší postup instalace z balíku cslatex-10-97.tar, viz INSTALL.cslatex)
+
+Pro instalaci potřebujete (kromě TeXu):
+
+o CS-fonty.
+
+o české a slovenské vzory dělení czhyphen.tex a skhyphen.tex. Jsou
+  součástí csplainu.
+
+o LaTeXové "obrázkové" fonty lasy, lcircle a line.
+
+o Originální LaTeX2e. Distribuční soubory jsou k nalezení na CTANu v
+  adresáři /tex-archive/macros/latex/base/.
+
+Pokud toto všechno máte, můžete začít instalovat:
+
+o Smažte (zazálohujte) starou verzi LaTeXu. POZOR! Toto se netýká
+  podpůrných balíčků, např. graphics, tools nebo psnfss. Jejich
+  upgrade (je-li k dispozici novější verze) je samostatnou záležitostí
+  a není bezpodmínečně nutný. Pokud máte nainstalovanou starší verzi
+  CSLaTeXu, měly by zmizet adresáře texmf/tex/latex/cslatex, input a
+  src. Máte-li v adresáři input některé styly, které nejsou standardní
+  součástí LaTeXu (např. a4, a4wide, fancyhdr), vytvořte adresář
+  texmf/tex/latex/misc a přesuňte je tam.
+
+o Pokud váš TeX používá ke hledání v adresářovém stromu hashovací
+  soubor (např. v teTeXu ls-R), nechte ho znovu vytvořit, aby se
+  projevily provedené změny -- smazané soubory. V teTeXu k tomuto
+  slouží příkaz texhash.
+
+o Vytvořte si někde v /tmp dočasný adresář, do kterého zkopírujete
+  distribuční soubory LaTeXu a CSLaTeXové soubory cslatex.dtx a
+  cslatex.ins.
+
+o V tomto adresáři rozbalte distribuci LaTeXu příkazy "initex
+  unpack.ins" a "initex cslatex.ins".
+
+o V normální konfiguraci používá LaTeX v kódování T1 dc-fonty. Máte-li
+  novější ec-fonty, vytvořte příslušně upravené definiční soubory
+  příkazem "initex ec.ins". Tento krok musí následovat až PO
+  zpracování unpack.ins.
+
+o Vytvořte formát LaTeX příkazem "initex latex.ltx".
+
+Nyní máme v našem adresáři 266 souborů, z nichž ty potřebné přesuneme
+na příslušná místa do adresářové struktury TeXu:
+
+o Soubor latex.fmt přesuňte do adresáře s formáty -- v teTeXu
+  texmf/web2c.
+
+o Konfigurační soubory pro češtinu přesuneme do adresáře
+  texmf/tex/latex/cslatex. Jsou to tyto:
+
+	fonttext.cfg
+	hyphen.cfg
+	il2enc.def
+	il2*.fd
+	lczech.sty
+	lslovak.sty
+
+o Do adresáře texmf/tex/latex/input dáme vstupní soubory LaTeXu:
+
+	docstrip.tex
+	*.cls
+	*.clo
+	*.sty
+	*.fd
+	*.ist
+	*.def
+	*.cfg
+
+o Zdrojové soubory LaTeXu
+
+	fontmath.ltx
+	fonttext.ltx
+	hyphen.ltx
+	latex.ltx
+	ltpatch.ltx
+	preload.ltx
+	
+nejsou třeba pro normální práci, ale budeme je potřebovat, pokud
+chceme vygenerovat znovu formát. Tento případ může nastat, když budeme
+do LaTeXu přidávat nové vzory dělení, nebo když si fmt soubor prostě
+omylem smažeme. Proto je přesuneme do adresáře /texmf/tex/latex/src. 
+
+Ostatní soubory nebudeme potřebovat, proto je můžeme smazat.
+
+Vygenerujeme hashovací soubor pro TeX příkazem "texhash"
+(teTeX). LaTeX je nainstalován a můžeme ho otestovat na nějakém
+krátkém dokumentíku.
+
+
+Konfigurace dělení slov
+-----------------------
+
+Konfigurační příkazy se nacházejí v souboru cslatex/hyphen.cfg.
+Příslušná část souboru je viditelně ohraničena komentářovými
+řádkami. K zavedení vzorů dělení slouží příkaz
+
+	\DeclareLanguage[seznam kódování]{jméno příkazu zapnutí vzorů}%
+	                {jméno souboru se vzory a výjimkami}%
+                        {\lefthyphenmin=číslo \righthyphenmin=číslo
+                         \@requesthyphens <nebo> \@splitrequestedfalse}
+
+Vzory dělení načtené s \@requesthyphens umí využívat funkci přenášení
+pomlčky při dělení (viz níže).
+
+Implicitně je zavedena americká angličtina, čeština a slovenština v
+kódování IL2. Pro zavedení češtiny v IL2 i T1 použijte:
+
+	\DeclareLanguage[IL2,T1]{\czech}{czhyphen.tex}%
+                                {\lefthyphenmin=2 \righthyphenmin=3
+                                 \@requesthyphens}%
+
+V běžném TeXu může být maximálně 4 až 5 vzorů najednou -- víc se do
+jeho paměti nevejde.
+
+
+Styl czech.sty/slovak.sty
+-------------------------
+
+Bez zavedení tohoto stylu se CSLaTeX chová jako normální LaTeX a
+používá cm-fonty bez českých znaků.
+
+Pomocný styl zavedeme pomocí
+
+	\usepackage[parametry]{czech}
+popř.
+	\usepackage[paremetry]{slovak}
+
+Parametry můžou být:
+
+T1
+	Cork kódování. Budou se používat dc(ec) fonty. Aby se správně
+        dělila slova, musí být vzory dělení nataženy také pro T1 (viz
+        výše). Bez tohoto parametru je použito kódování IL2.
+
+split
+	Zapíná přenášení pomlčky při dělení slov typu propan-
+	-butan. Tato vlastnost funguje skoro bez problémů -- výjimkou
+	je použití `-' jako minus v čísle, které čte TeX v
+	horizontálním módu (tak bývá zadáváno např. \looseness=-1); v
+	těchto případech je při zapnutém přenášení dělítka možné
+	napsat \minus.
+
+nosplit
+	Vypíná přenášení pomlčky. To je také implicitní chování.
+
+nocaptions
+	Nebudou předefinovány texty vkládané LaTeXem jako "Kapitola"
+        nebo "Obsah". Zůstanou tedy původní "Chapter" nebo "Contents".
+
+olduv
+	Příkaz \uv je (nově) definován tak, že zajistí správný kerning
+	kolem uvozovek, ale uvnitř jeho argumentu nelze použít příkaz
+        \verb. Použitím volby olduv dostaneme starou definici, která
+	se chovala přesně obráceně -- špatný kerning, lze použít \verb.
+	Oba tyto požadavky se navzájem vylučují a nikdo dosud
+	nevymyslel řešení, kde by fungovalo obojí najednou.
+
+Volba 'cstex', která umožňovala používání příkazů \csprimeson/off,
+byla zrušena a tyto příkazy lze používat rovnou. Kvůli zpětné
+kompatibilitě je stále deklarována, ale vůbec nic nedělá -- její
+použití pouze nezpůsobí chybu.
+
+Příkazy definované ve stylu czech/slovak.sty
+--------------------------------------------
+
+\dateczech
+	Příkaz \today expanduje na české datum, např. 30. srpna 1977.
+
+\dateslovak
+	Slovenské datum, např. 30. augusta 1977.
+
+\dateUSenglish
+	Americké \today, např. August 30th, 1977.
+
+\dateenglish
+	Britské \today, např. 30th August 1977.
+
+\captionsczech
+	České captions -- Předmluva, Tabulka.
+
+\captionsslovak
+	Slovenské captions -- Predhovor, Tabuľka.
+
+\captionsenglish
+	Anglické captions -- Preface, Table.
+
+\csprimeson, \csprimesoff
+	``Anglické'' uvozovky se (ne)budou sázet jako české 99 66.
+
+\cstieon, \cstieoff
+	Předefinuje vlnku ~, aby se v mat. módu (ne)sázela mezera.
+
+--
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cs-fonts.doc b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cs-fonts.doc
new file mode 100644
index 00000000000..f941800c0ca
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cs-fonts.doc
@@ -0,0 +1,166 @@
+
+             ********** Informace o CS-fontech **********
+             ********************************************
+             21.9.96                           Petr Olšák
+
+CS-fonty jsou konzervativním rozšířením CM fontů Donalda Knutha. Tím je 
+míněno, že každý CS-font má svůj protějšek v nějakém CM fontu, přičemž tyto 
+dva fonty se naprosto shodují v kódování, tvarech a šířkách  znaků prvních 
+128 pozic ve fontu. Kódování těchto fontů je přesně popsáno v knize
+"D. Knuth: Computer Modern Typefaces, vol. E of Computer & Typesetting".
+Znaky s kódy nad 128 v CS-fontech odpovídají kódování písmen české abecedy
+podle ISO 8859-2. Přesný popis kódování CS-fontů je uveden v dodatku F
+knihy "P. Olšák: Typografický systém TeX".
+
+Následuje seznam všech CM fontů. Pokud není vpravo uveden alternativní název
+CS-fontu, jedná se o matematický font, který nemá v CS-fontech alternativu.
+Také ji nepotřebuje.
+
+CM font                           CS-font
+--------------------------------------------------------------------
+cmr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5      csr17, 12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
+cmbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5         csbx12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
+cmsl12, 10, 9, 8                  cssl12, 10, 9, 8
+cmtt12, 10, 9, 8                  cstt12, 10, 9, 8
+cmsltt10, cmvtt10                 cssltt10, csvtt10
+cmss17, 12, 10, 9, 8              csss17, 12, 10, 9, 8
+cmssi17, 12, 10, 9, 8             csssi17, 12, 10, 9, 8
+cmssdc10, cmssbx10                csssdc10, csssbx10
+cmssqi8, cmssq8                   csssqi8, csssq8
+cmdunh10, cmbxsl10, cmb10         csdunh10, csbxsl10, csb10
+cmff10, cmfib10                   csff10, csfib10
+--------------------------------------------------------------------
+cmti12, 10, 9, 8, 7               csti12, 10, 9, 8, 7
+cmbxti10, cmitt10                 csbxti10, csitt10
+cmu10, cmfi10                     csu10, csfi10
+--------------------------------------------------------------------
+cmcsc10, cmtcsc10                 cscsc10, cstcsc10
+--------------------------------------------------------------------
+cminch10                          csinch10
+--------------------------------------------------------------------
+cmmi12, 10, 9, 8, 7, 6, 5
+cmmib10
+--------------------------------------------------------------------
+cmtex10, 9, 8
+--------------------------------------------------------------------
+cmsy10, 9, 8, 7, 6, 5
+cmbsy10
+--------------------------------------------------------------------
+cmex10
+--------------------------------------------------------------------
+
+Mezi soubory metrik CS-fontů navíc najdeme metriky vytvořené Sauterovou
+extrapolací, které nemají přímou obdobu mezi CM fonty:
+
+                                  CS-font
+--------------------------------------------------------------------
+                                  csb17, 12, 9, 8, 7, 6, 5
+                                  csbxsl12, 5, 6, 7, 8, 9
+				  csbxti17, 12
+				  cscsc17, 12
+				  csdunh17, 12, 5, 6, 7, 8, 9
+				  csfib12, 10, 9
+				  csitt12, 17, 8, 9
+				  cssl17, 5, 6, 7
+				  cssltt12, 8, 9
+				  csssbx12, 17, 9
+				  cstcs12, 17
+				  csti17
+				  csu12, 17, 7, 8, 9
+				  csvtt12, 8, 9
+--------------------------------------------------------------------
+
+Odlišnosti od CM fontů
+**********************
+
+Nelze tvrdit, že text používající jen znaky z pozic 0--127 bude
+100% shodně zpracován při použití CM fontů i CS fontů. Odlišnosti existují,
+ale jsou tak nepatrné, že je velmi malá prvaděpodobnost, že by při běžném
+užívání byla pozorovatelná rozdílnost. Nicméně přesto zde všechny
+odlišnosti uvádím včetně komentářů. Uvedené hodnoty jsou příkladem
+při srovnání fontu csr10 s cmr10.
+
+1. Kerningové páry
+------------------
+".." -- mezi tečkami v csr10 je implicitní kern, aby bylo možno sázet
+        elipsu. Kern 0,011111pt. V cmr10 není.
+"ka" -- csr10: -0,0027777pt, cmr10: -0,0055555pt.
+"P." "P," -- csr10: -0,0027777pt, cmr10 není.
+"F." "F," "V." "V," "W." "W," -- csr10 -0,0055555pt, cmr10 není.
+"Av" "Aw" -- csr10: -0,011111pt, cmr10 není.
+
+2. Ligatury
+-----------
+"<<" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 158, v cmr10 není.
+">>" vede v csr10 na francouzské uvozovky, kód 159, v cmr10 není.
+
+3. Výšky znaků
+--------------
+Formát .tfm je omezen na maximálně 16 různých výšek znaků v jednom fontu.
+V cmr10 je obsazeno všech 16 různých výšek. Přitom v csr10 přicházejí další
+výšky znaků dané akcentovanými znaky. Proto METAFONT provedl v csr10 jistá
+zaokrouhlení, která způsobí odlišnost výšek od výšek v cmr10 maximálně o
+0,007779pt. Jedná se o tyto znaky:
+
+\Gamma až \Omega, \AE, \OE a všechny kapitálky:
+                                        v csr10 jsou menší o 0,00773pt
+Nadržítko (kód 22), nadpuntík (kód 95) a přehláska (kód 127):
+                                        v csr10 větší o 0,007779pt
+i, j                                    v csr10 větší o 0,007779pt
++ (znak plus)                           v csr10 menší o 0,007778pt
+
+Rozdílnost výšek není kritická, protože při sazbě se většinou berou v úvahu
+jen šířky znaků. Pouze výjimečně promluví do sazby i výška (většinou když
+objekt v řádku je větší než \baselineskip).
+
+
+Opravy v CS fontech
+*******************
+
+20.9.1996: Č a další akcentované kapitálky měly větší výšku než kresba o
+           1,2pt. Opraveno.
+
+20.9.1996: Odstraněny nevhodné záporné kerny: 
+           Tě, Tř, T\"o, T\"u, T\"a, T\`a, analog. pro Ť, Y, Ý.
+           Vě, Vř, V\"o, V\"u, analog. pro F, W. 
+           Redukovány přílišné záporné kerny: 
+           Té, Tó, Tů, Tŕ, Tá, Tú, analog. pro Ť, Y, Ý. 
+
+           Uvedené změny nemění kontrolní součet fontu, protože ten je
+           počítán jen ze šířek znaků (viz sekce 1132 v mf.web).
+           Důsledek: Není potřeba znovu generovat bitové mapy fontů.
+           Pokud chcete fonty zavést do sazby, nezapomeňte pouze znovu
+           vygenerovat formáty za přítomnosti nových metrik.
+
+1.7.1997   csaccent.mf -- stříška nad o níže,
+                       -- odstraněna chyba v generování \`A ve vysokém
+                          rozlišení.
+           csacutl.mf, csiacutl.mf  -- čárka nad ó více vpravo.
+	   csotheru.mf -- upraveno umístění kroužku nad Ů.
+           kmroman.mf  -- úprava některých kernů. 1. Přisazeno blíže:
+                          Vč, Vě, V\"u, Vc (totéž pro W a F)
+                          Té, Tě, Tó, Tá, Tú, Tc, Tč (též pro Ť, Y, Ý)
+                          tato úprava ovšem neznamená návrat ke stavu
+			  před 20.9.96, ale pokud možno optimální kompromis.
+			  2. odsazeno od sebe:
+			  ď`` a ť`` (viz \uv{nebuď} \uv{labuť})
+                          Pozor: aby kern začal pracovat, nelze použít
+                          řešení makra \uv pomocí \aftergroup (to je
+			  implicitně v csplainu). Místo toho pište:
+                          \def\uv #1{\clqq #1\crqq}.
+
+Copyright
+*********
+
+Zdrojové soubory k CSfontům patří mezi volně šířený software; můžete
+jej dále distribuovat anebo modifikovat za podmínek GNU General Public
+License, jak ji publikovala Free Software Foundation; buď ve verzi 2
+této licence nebo (podle Vaší volby) v libovolné pozdější verzi.
+
+Tento software je distribuován s přáním, aby byl užitečný, ale BEZ
+ŽÁDNÉ ZÁRUKY. Viz GNU General Public License.
+
+Anglický originál GNU General Publics License najdete v distribuci
+CSTeXu a mnoha dalších volně šířených programů. Můžete si též o něj
+napsat na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place,
+Suite 330, Boston, MA 02111-1307 USA
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cscorr.tab b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cscorr.tab
new file mode 100644
index 00000000000..c7f8597b58e
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/cscorr.tab
@@ -0,0 +1,132 @@
+% The description file for a2ac program for making Czech and Slovak composites
+%
+% Petr Olsak,  June 1995
+%
+% Tested for 32 fonts (see file mfonts.bat and psfonts.tex)
+
+ReduceKerns 9
+
+>> Captop = b(I,4)
+>> distance = 0.0916 Captop
+>> Acutetop = Captop + h(acute) + distance
+>> Carontop = Captop + h(caron) + distance
+>> acutewidth = w(acute)
+>> acuteshift = 0.1 acutewidth
+>> Acuteshift = 0.19 acutewidth
+>> vshift = 0
+>> diershift = b(acute,4) - b(dieresis,4)
+>> Ccorrection = 0.1 w(C)
+>> ccorrection = 0.05 w(c)
+>> quotwidth = w(quoteright)
+>> quotshift = .1quotwidth-b(quoteright,1)
+
+NC Aacute 2 ; PCC A 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
+NC Adieresis 2 ; PCC A 0 0 ; PAT dieresis 0 Acutetop-diershift ;
+NK (Aacute,Adieresis) : A
+NC aacute 2 ; PCC a 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
+NC adieresis 2 ; PCC a 0 0 ; PAC dieresis 0 vshift ;
+NK (aacute,adieresis) : a
+RK (T,P) (aacute,adieresis) 0
+NC Agrave 2 ; PCC A 0 0 ; PAT grave -Acuteshift Acutetop ;
+NC agrave 2 ; PCC a 0 0 ; PAC grave -acuteshift vshift ;
+%  Agrave needn't kerns---it is symbol only.
+
+NC Ccaron 2 ; PCC C 0 0 ; PAT caron Ccorrection Carontop ;
+NK Ccaron : C
+NC ccaron 2 ; PCC c 0 0 ; PAC caron ccorrection vshift ;
+NK ccaron : c
+RK V ccaron 0
+
+NC Dcaron 2 ; PCC D 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
+NK Dcaron : D
+NC dcaron 2 ; PCC d 0 0 ; PCT quoteright quotshift+b(d,3) 1.1b(d,4) ;
+RWX dcaron W(d)+0.7quotwidth
+NK * dcaron : * d
+NK dcaron * : f * -.3quotwidth
+
+NC Ecaron 2 ; PCC E 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
+NC Eacute 2 ; PCC E 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
+NK (Ecaron,Eacute) : E
+NC ecaron 2 ; PCC e 0 0 ; PAC caron 0 0 ;
+NC eacute 2 ; PCC e 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
+NK (ecaron,eacute) : e
+RK (P,T,V) ecaron 0
+RK (P,T) eacute 0
+
+NC Iacute 2 ; PCC I 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
+NK Iacute : I
+NC iacute 2 ; PCC dotlessi 0 0 ; PAC acute acuteshift 0 ;
+NK iacute : i
+
+NC Lcaron 2 ; PCC L 0 0 ; PCT quoteright quotshift+b(I,3) 1.1Captop ;
+NC Lacute 2 ; PCC L 0 0 ; PAT acute 0 Acutetop ;
+NK (Lcaron,Lacute) : L
+NC lcaron 2 ; PCC l 0 0 ; PCT quoteright quotshift+b(l,3) 1.1b(l,4) ;
+RWX lcaron W(l)+0.7quotwidth
+NK * lcaron : * l
+NK lcaron * : f * -.3quotwidth
+NC lacute 2 ; PCC l 0 0 ; PAT acute acuteshift Acutetop ;
+NK lacute : l
+
+NC Ncaron 2 ; PCC N 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
+NK Ncaron : N
+NC ncaron 2 ; PCC n 0 0 ; PAC caron 0 vshift ;
+NK ncaron : n
+
+NC Ocircumflex 2 ; PCC O 0 0 ; PAT circumflex 0 Carontop ;
+NC Odieresis 2 ; PCC O 0 0 ; PAT dieresis 0 Acutetop-diershift ;
+NC Oacute 2 ; PCC O 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
+NK (Ocircumflex,Odieresis,Oacute) : O
+NC ocircumflex 2 ; PCC o 0 0 ; PAC circumflex 0 vshift ;
+NC odieresis 2 ; PCC o 0 0 ; PAC dieresis 0 vshift ;
+NC oacute 2 ; PCC o 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
+NK (ocircumflex,odieresis,oacute) : o
+
+NC Rcaron 2 ; PCC R 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
+NC Racute 2 ; PCC R 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
+NK (Rcaron,Racute) : R
+NC rcaron 2 ; PCC r 0 0 ; PAC caron 0 vshift ;
+NC racute 2 ; PCC r 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
+NK (rcaron,racute) : r
+RK (F,P,T,V) rcaron 0
+RK (P,T) racute 0
+
+NC Scaron 2 ; PCC S 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
+NK Scaron : S
+NC scaron 2 ; PCC s 0 0 ; PAC caron 0 vshift ;
+NK scaron : s
+RK (F,P,T,V) scaron 0
+
+NC Tcaron 2 ; PCC T 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
+NK Tcaron : T
+NC tcaron 2 ; PCC t 0 0 ; PCC quoteright quotshift+b(t,3) 0 ;
+RWX tcaron W(t)+0.7quotwidth
+NK * tcaron : * t
+NK tcaron * : f * -.3quotwidth
+
+NC Udieresis 2 ; PCC U 0 0 ; PAT dieresis 0 Acutetop-diershift ;
+NC Uring 2 ; PCC U 0 0 ; PAT ring 0 Carontop ;
+NC Uacute 2 ; PCC U 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
+NK (Udieresis,Uring,Uacute) : U
+NC udieresis 2 ; PCC u 0 0 ; PAC dieresis 0 vshift ;
+NC uring 2 ; PCC u 0 0 ; PAC ring 0 vshift ;
+NC uacute 2 ; PCC u 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
+NK (udieresis,uring,uacute) : u
+RK (F,P,T,V) uring 0
+
+NC Yacute 2 ; PCC Y 0 0 ; PAT acute Acuteshift Acutetop ;
+NK Yacute : Y
+NC yacute 2 ; PCC y 0 0 ; PAC acute acuteshift vshift ;
+NK yacute : y
+
+RC Zcaron 2 ; PCC Z 0 0 ; PAT caron 0 Carontop ;
+NK Zcaron : Z
+RC zcaron 2 ; PCC z 0 0 ; PAC caron 0 vshift ;
+NK zcaron : z
+RK (F,P,T,V) zcaron 0
+
+NK (eacute,ecaron,iacute) quotedblleft quotwidth
+
+ReduceKerns 9
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/csplain.doc b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/csplain.doc
new file mode 100644
index 00000000000..98cf251bbc0
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/csplain.doc
@@ -0,0 +1,197 @@
+          Balík souborů (texinput) na generování formátu csplain
+          ******************************************************
+          *  Petr Olšák                      Verze: září 1996  *
+                                                    říjen 1998
+
+Formát csplain je skoro shodný s klasickým formátem plain. Rozdíl je jedině
+v tom, že místo CM fontů se pracuje s CS-fonty, což umožňuje zavést
+v tomto kódování fontů vzory dělení pro český a slovenský jazyk.
+Pomocí formátu csplain je možno nahradit originální formát plain,
+tj. pro anglické dokumenty se oba formáty chovají (skoro) stejně.
+Nepatrné odlišnosti, vyplývající z použití CS-fontů místo CM fontů,
+viz soubor cs-fonts.doc.
+
+
+Potřebné soubory
+****************
+
+Pro vygenerování formátu csplain je potřeba:
+ 1. v /tfm mít metriky CS-fontů (např. csr10.tfm),
+ 2. v /texinput mít následující soubory:
+         csplain.ini  ... hlavní soubor pro vygenerování formátu
+         plain.tex    ... Knuthův plain
+         csfonts.tex  ... makro pro zavedení CS-fontů
+         il2code.tex  ... makro pro práci s kódem CS-fontů (ISO-8859-2)
+         hyphen.lan   ... řídicí soubor k zavední vzorů dělení různých jazyků
+         hyphen.tex   ... základní vzory dělení pro US (součástí plainu)
+         hyphen.ex    ... slovník výjimek pro US
+         czhyphen.tex ... vzory dělení pro češtinu
+         czhyphen.ex  ... slovník výjimek pro češtinu
+         skhyphen.tex ... vzory dělení pro slovenštinu
+         skhyphen.ex  ... slovník výjimek pro slovenštinu
+         plaina4.tex  ... makro upravující výhozí rozměr zrcadla pro A4
+3. pokud předpokládáte vstupní soubory v jiném kódování, než ISO-8859-2,
+   potřebujete navíc a) při použití emTeXu -- příslušnou *.tcp tabulku
+                     b) při využití encTeXu -- příslušný soubor enc-?.tex
+
+
+Generování formátu
+******************
+
+Generování formátu csplain je závislé na implementaci TeXu.
+V UNIX like systémech (odvozených z implementace web2c) použijte příkaz:
+
+         initex csplain.ini
+
+nebo v novější verzi web2c:
+
+         tex -ini csplain.ini
+
+Vstupní kódování bude rovno vnitřnímu kódování ISO-8859-2. Předpokláte-li
+kódování vstupních textů v jiném kódování, než ISO-8859-2 a navíc máte
+implementaci binárního programu TeX obsahující encTeX (to poznáte podle
+druhého řádku v soborech *.log), pak si vyberte jedno z písmen: w=CP1250,
+k=Kamenicti, p=PC Latin2 (CP852) a inicializujte formát takto:
+
+         tex -ini \let\enc=? \input csplain.ini
+
+kde ? je jedno z písmen w, k, nebo p charakterizující vstupní kódování. Na
+příkazovém řádku v UNIXu musíte každý znak "\" psát dvakrát, například:
+
+         tex -ini \\let\\enc=k \\input csplain.ini
+
+Potřebujete-li implementovat vstupní kódování, které zde není uvedeno,
+zvolte si pro ně nějaké další písmeno a editujte příslušný soubor enc-?.tex.
+
+V DOSu (emTeXu) můžete volit vstupní kódování pomocí *TCP tabulek. Např.
+pro kódování Kamenických napíšete:
+
+         tex[386] /i /8 -cKAMENIC.TCP csplain.ini
+
+Můžete si ověřit správnost instalace csplainu testem cstrip. Viz soubor
+cstripm.dvi nebo cstripm.ps
+
+
+Použití češtiny a slovenštiny
+*****************************
+
+csplain je inicializován tak, aby se implicitně choval jako plain.  To
+znamená, že je nastaveno anglické dělení slov a sekvence \v, \'
+expandují na primitiv \accent. Rovněž je aktivní \nonfrenchspacing.
+Rozdíl je jen ve velikosti implicitního rozměru zrcadla sazby, které je 
+v csplainu nastaveno pro palcové okraje při formátu A4, zatímco 
+v plainu je nastaveno pro palcové okraje formátu Letter.
+
+Pro sazbu v českém nebo slovenském jazyce NEMUSÍTE volat styl
+czech.sty. Stačí použít na začátku dokumentu tyto sekvence:
+
+\chyph      % nebo \shyph : inicializuje české/slovenské dělení slov 
+            % a \frenschpacing
+\csaccents  % způsobí jiné chování sekvencí \' \v a \r, které od této
+            % chvíle expandují na znaky podle CSfontů
+
+% návrat k původnímu nastavení:
+\ehyph      % americké dělení a \nonfrenchspacing
+\cmaccents  % \, \v expandují na primitiv \accent
+
+Od verze csplainu <Sep. 1996> je sekvence pro uvozovky \uv{cosi}
+zanesena do formátu.
+           
+
+Verze csplainu.
+***************
+
+csplain zavádí do \everyjob hlášení o datu posledního zásahu do
+zdrojových textů csplainu (viz soubor csplain.ini). Pokud tam takové
+hlášení není, máte verzi csplainu z r. 1994 nebo starší.
+
+Jednotlivé verze označujeme datem změny zdrojového textu a nikoli
+číslem. Odlišnosti novějších verzí než <Apr. 1995> jsou uvedeny přímo
+v souboru csplain.ini. Odlišnosti verze z roku 1994 od <Apr. 1995>
+jsou uvedeny níže.
+
+V čem se liší csplain z csTeXu94 od verze <Apr. 1995>
+*****************************************************
+
+1. plain.tex. Místo verze 3.0 je použita verze 3.14159.
+
+2. csfonts.tex. Navíc přidána vlastnost \font\preloaded = nezaváděj žádný font.
+   Důsledek: Po načtení formátu plain.tex je zavedeno pouhých 16 základních
+   fontů proti dřívějším 50.
+   Důvod: Při dnešních rychlostech počítačů už asi neoceníme, že je nějaký
+   font dopředu zaveden ve formátu. Navíc máme více místa pro nové fonty.
+   Odchylka: Kromě nepatrného zdržení při zavádění (dříve \preloaded) fontů
+   není žádný jiný rozdíl.
+
+3. il2code.tex (dříve extcode.tex). Kromě původních definic \catcode,
+   \lccode a \uccode obsauje další makra závislá na kódování.
+   a) makro \csaccents předefinuje makra \v, \', ... tak, že expandují
+      přímo do znaků podle CS-fontů.
+      Výhody:
+      * Po \csaccents lze načíst vzory dělení ve tvaru nezávislém na
+        kódování.
+      * Po \csaccents budou správně rozdělena i slova zapsaná
+        t\'imto zp\r usobem. Také na ně bude správně fungovat primitiv
+        \uppercase (výjimku tvoří případ, kdy je \'i psáno "postaru", tj.
+        jako \'\i).
+      * \v d a \v t vede na ď a ť (s apostrofy, nikoly s háčky).
+      Výchozí chování formátu csplain je z důvodu nutné kompatibility
+      se standardním plainem nastaveno na původní význam maker \v, \'.
+      Příkazem \csaccents se inicializuje nový význam a příkazem \cmaccents
+      se vše vrací do původního stavu. Inicializace je navíc lokální vrámci
+      skupiny.
+      Pokud bude někdo často přepínat \csaccents, \cmaccents, pak může
+      potlačit hlášky na terminálu a do .logu předefinováním příkazu
+      \csaccentsmessage, \cmaccentsmessage.
+   b) Jsou doplněny definice sekvencí, které jsou závislé na kódování
+      CS-fontů. Tj. uvozovky \clqq, \crqq, \flqq, \frqq, \ogonek, \promile.
+      Dále je definován příkaz \extrahyphens, který inicializuje
+      \hyphenchar do alternativního znaku v CS-fontu pro základní
+      desetibodové textové fonty. Tím např. "je-li" nebude rozděleno.
+      Bohužel vzniká zobrazovací zádrhel: při hláškách "Overfull" TeX
+      zobrazuje na terminál místo znaku - znak ^^9c. V emTeXu stačí mírně
+      upravit tabulku tcp a směrovat do ^^9c nějaký náhradní a podobný
+      semigrafický symbol (viz přiložená tabulka kamenic.tcp).
+
+4. hyphen.lan.
+   * Na začátku má \csaccents, aby zavedl vzory dělení napsané
+     pomocí sekvencí a na konci vrací \cmaccents.
+   * Místo hyphen.cz a hyphen.czx zavádí czhyphen.tex a czhyphen.ex (z důvodu
+     kompatibility s makrem pro češtinu v LaTeXu 2e). Podobně pro další
+     jazyky.
+   * Místo původních \righthyphenmin=2 je pro \chyph a \shyph zavedeno
+     \righthyphenmin=3 (což je podle normy). Sází-li uživatel do úzkých
+     sloupců, může si to změnit například takto: \chyph \righthyphenmin=2
+   * Při volání czhyphen.tex, skhyphen.tex je \let\global=\relax, aby
+     nedošlo ke změně \everyjob\message. Skutečnost, jaké dělení slov je
+     zavedeno, lze zjistit z verze csplainu <Apr. 1995>, tj. není potřeba
+     jmenovat nějaké konkrétní lidi v \everyjobu.
+
+5. czhyphen.tex je kompletně jiné (zřejmě lepší), než v původním csTeXu.
+   Je použito dělení, které (po mírném pomršení) dal k dispozici Pavel
+   Ševeček TeXovské veřejnosti pro použití v nekomerčním světě zdarma.
+
+6. czhyphen.ex je zmenšeno o věci, které už czhyphen.tex umí správně a
+   zbytek je přepsán do sekvencí nezávislých na kódování.
+
+7. skhyphen.tex je pravděpodobně stejné, jako bylo (nezkoumal jsem to).
+   Stejně tak zůstává skhyphen.ex. Je použito dělení ručně vyrobené
+   Jankou Chlebíkovou.
+
+8. csplain.ini.
+   * Změněno pořadí volání extcode.tex
+   * Změněn text \everyjob\message.
+
+9. czech.sty
+   * Na začátku zařazena větvička
+     \if Formát=LaTeX2e \input lczech.sty \endinput \fi
+   * Zařazen nově test na \ifx\chyph\undefined \message{Warning...}
+   * Zařazen test na použití CS-fontů podle prvních dvou písmen v názvu
+     fontu \tenrm. Pokud CS-fonty jsou zavedeny a přitom není definován
+     \clqq (případ starý csformát, nový czech.sty), pak se definují některé
+     sekvence analogicky, jako v bodě 3b).
+   * Do příkazů \czechTeX, resp. \originalTeX je vloženo \csaccents, resp.
+     \cmaccents, tj. styl czech aktivuje \csaccents.
+   * Vše, co bylo řečeno pro czech.sty platí analogicky pro slovak.sty
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/license.eng b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/license.eng
new file mode 100644
index 00000000000..f645095dde6
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/license.eng
@@ -0,0 +1,367 @@
+
+                       THE LICENCE OF CSTeX
+   ==============================================================
+   Petr Olsak                                       Dec. 12. 1998
+
+Preamble
+--------
+ 
+The CSTeX package is build from sub-packages (we'll call modules).
+Each module can be authorized by different author(s) and licensed by
+different licence. The aim of this document is to distinguish between
+"required" modules (if these modules are not installed, the whole
+package cannot be called CSTeX) and "optional" modules (usually
+distributed with some implementation of TeX and CSTeX).  A good news
+is, that all "required" modules are licensed by license compatible
+with common licenses of free software. The "optional" modules may or
+may not have this feature.
+
+This document quotes the sources of the original (Czech and/or English)
+license texts for each module. This document itself is translated into
+Czech (see license.cz file). However, only the English original of this
+document (this file) has the legal power.
+
+Notice: The "current administrator" of CSTeX is Petr Olsak 
+(email: olsak@math.feld.cvut.cz). He reserves the right to find his
+successor. In exceptional cases, for instance if the current
+administrator cannot do his work on CSTeX any more, the CSTUG (Czech
+and Slovak users group, http://www.cstug.cz) has a right to find next
+administrator.
+
+This document can be changed in future, if some new authors and
+packages for CSTeX occurs. Only the current administrator can do some
+changes of this document. The license notices of each package have to be
+compatible with the wish of its authors.
+
+The "CTAN:" means "Comprehensive TeX Archive Network" and it is 
+one of the following public ftp sites:
+
+ftp://ctan.tug.org/tex-archive
+ftp://ftp.tex.ac.uk/tex-archive
+ftp://ftp.dante.de/tex-archive
+ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/CTAN 
+
+The "CSTEX:" means "CSTeX ftp site" and it is 
+one of the following public ftp sites:
+
+ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex        (primary server)
+ftp://ftp.cstug.cz/pub/tex/local/cstex   (mirror)
+
+
+--------------------------------------------------------------------
+
+I. The "required" modules
+=========================
+
+1. TeX, METAFONT, Computer Modern, plain.
+   author: Donald Knuth
+   license: The program for "TeX/METAFONT/Computer Modern" is in
+            the public domain and users may freely incorporate the
+            algorithms from public source codes in their own programs.
+	    However, use of the name "TeX/METAFONT/Computer Modern"
+            is restricted to software systems that agree exactly with
+            the programs maintained by author. For more details see
+            CTAN:/systems/knuth/tex/tex.web and volumes B, D and E
+            of Computers & Typesetting.
+   notice:  use TRIP/TRAP test for validating your implementation of
+            TeX/METAFONT programs.
+   source:  CTAN:/systems/knuth
+
+2. The implementation package of "TeX/METAFONT/drivers/supports" into an
+   operating system. The CSTeX can be combined with any implementation package
+   (commercial or free). See the paragraph III for more details.
+   notice:  Some dvi to PostScript convertor is needed. The Rokicki's dvips
+            is recommended. It is free software.
+
+3. CSfonts (Czech and Slovak fonts derived from Computer Modern)
+   authors: Petr Novak, Karel Horak, Lada Lhotka, Petr Olsak
+   emails: <Petr.Novak@internet.cz>, <horakk@math.cas.cz> 
+           <lhotka@jcu.cz>, <olsak@math.feld.cvut.cz>
+   license: GPL
+   source:  CSTEX:/web2c/csfonts.tar.gz
+
+4a czhyphen.tex (Czech hyphenation patterns for TeX)
+   author: Pavel Sevecek
+   email:  <pavel@lingea.cz>
+   license: GPL
+   included in: CSTEX:/web2c/csplain.tar.gz
+
+4b skhyphen.tex (Slovak hyphenation patterns for TeX)
+   author: Hanka Chlebikova
+   email:  <chlebikj@dcs.fmph.uniba.sk>
+   license: GPL
+   included in: CSTEX:/web2c/csplain.tar.gz   
+
+5. czech.sty, slovak.sty (The standard styles for Czech/Slovak languages)
+   authors: Oldrich Ulrych, Karel Horak, Petr Olsak, Jaroslav Snajdr
+   emails:  <ulrych@karlin.mff.cuni.cz>, <horakk@math.cas.cz>,
+            <olsak@math.feld.cvut.cz>, <snajdr5@students.zcu.cz>
+   license: GPL
+   included in: CSTEX:/web2c/csplain.tar.gz 
+
+6. csplain (the TeX format derived from plain)
+   author: Petr Olsak
+   email:  <olsak@math.feld.cvut.cz>
+   license: GPL with appendix
+   appendix: You can do any changes in this software for your own
+             usage. However, you cannot distribute the changed
+             software under the same name "csplain".  Only the current
+             administrator of CSTeX can do official changes to
+             csplain.
+   notice:   see the cstrip.tex for validating of csplain format in 
+             your TeX implementation.
+   source:   CSTEX:/web2c/csplain.tar.gz
+
+7. LaTeX (the macro package for TeX)
+   authors: Leslie Lamport, LaTeX 2e team
+   license: see the COPYRIGHT notice in src/latex.ltx, for example.
+   source:  CTAN:/macros/latex
+
+8. csLaTeX (the extension of LaTeX for Czech and Slovak languages)
+   authors: Jiri Zlatuska, Zdenek Wagner, Jaroslav Snajdr
+   emails:  <zlatuska@muni.cz>, <wagner@beba.cesnet.cz>,
+            <snajdr5@students.zcu.cz>
+   license: GPL
+   source:  http://home.zcu.cz/~snajdr5/cslatex/
+
+9. cspsfonts (The usage of the standard PS fonts in Czech/Slovak languages)
+   authors: Petr Olsak, Zdenek Wagner
+   emails:  <olsak@math.feld.cvut.cz>, <wagner@beba.cesnet.cz>
+   license: GPL
+   source:  CSTEX:/web2c/cspsfonts.tar.gz
+ 
+You can find the complete text of GPL in the file lic-gpl.eng.
+
+
+II. The "optional" packages
+===========================
+
+-- The implementation of CSfont in Type1 format derived from BaKoMa fonts
+   author: Petr Olsak
+   email: <olsak@math.feld.cvut.cz>
+   author of BaKoMa fonts: Basil K. Malyshev <malyshev@mx.ihep.su>
+   license: The same, as BaKoMa license: The author of BaKoMa fonts
+            grants to any individual or non-commercial organization
+            the right to use and to make an unlimited number of copies
+            of full package or selected fonts when this is done
+            WITHOUT CHARGE and has attached the file BaKoMa-CM.Fonts
+            with licence agreement. This fonts cannot be sold or
+            distributed with any commercial product or used in any
+            commercial organization without additional agreement with
+            author of BaKoMa fonts.  If you want to charge a small fee
+            via distribution these fonts or any derivations from this
+            fonts, you should contact the author of BaKoMa fonts.  
+            See BaKoMa-CM.Fonts file in cspdftexlib.tag.gz.
+   source: CSTEX:/web2c/cspdftexlib.tar.gz 
+
+-- The program MNU (for menu configuration for DOS)
+   author: Petr Olsak
+   email: <olsak@math.feld.cvut.cz>
+   license: Free, but without source codes and without any warranty.
+   source: CSTEX:/emtex/mnu.zip
+               
+-- The program a2ac (adds composites and kerns in afm files)
+   author: Petr Olsak
+   email: <olsak@math.feld.cvut.cz>
+   license: GPL
+   source:  ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/a2ac
+
+-- enctex (a simple patch of TeX for re-encoding ability)
+   author: Petr Olsak
+   license: GPL
+   comment: The resulting program cannot be called TeX after enctex patch
+            is applied. See the Knuth's license for TeX.
+            The name "a program derived from TeX using enctex"
+            is recommended.
+   source:  ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/enctex
+            CSTEX:/web2c/enctex.tar.gz
+
+-- csindex (a simple extension of makeindex program)
+   author of makeindex: Pehong Chen <phc@renoir.berkeley.edu>
+   authors of csindex: Zdenek Wagner (for DOS, OS2), Zdenek Salvet (for Linux)
+   emails:  <wagner@beba.cesnet.cz>, <salvet@ics.muni.cz> 
+   license: see the COPYING file in csindex-*.tar.gz
+   source:  CSTEX:/web2c/csindex-*.tar.gz
+
+-- csbibtex (a simple extension of bibtex program for DOS)
+   author of bibtex: Oren Patashnik <patashnik@score.stanford.edu>
+   author of csbibtex: Petr Novotny <novotny@earn.cvut.cz>
+   license: Copying of this file is authorized only if either
+        (1) you make absolutely no changes to your copy, including name, or
+        (2) if you do make changes, you name it something other than
+        btxbst.doc, plain.bst, unsrt.bst, alpha.bst, and abbrv.bst.
+   source: CSTEX:/emtex/bibtex.zip
+
+-- csuvodlat (a Czech translation "LaTeX strucny popis" of a german original)
+   authors o original: Hubert Partl, Elisabeth Schlegl, Irene Hyna
+   author of translation: Pavel Sykora <sykora@fsid.cvut.cz>
+   license: You may copy and distribute this text in unchanged
+            electronic form, you can print this text but you cannot
+            distribute the hardcopy form of this text.
+   source: CSTEX:/web2c/csuvodlat.tar.gz         
+
+-- CSED (the text editor for DOS)
+   author: Pavel Sevecek
+   email: <pavel@lingea.cz>   
+   license: NON FREE. However, the members of CSTUG can use this
+            software without any charges. See smlcsed.tex for
+            more details.
+   source:  NONE in publics sites. Please, contact the CSTUG.
+
+-- texspell (The spell checker, cz, sk, eng. dictionaries + program for DOS)
+   authors: Janus Drozd, Jan Hajic, Jan Hric 1991-92 
+   license: NON FREE. Only CSTUG has the right to distribute this
+            program only for its members. Copying of texspell, its
+            dictionaries and its documentation by another subject, for
+            another subject or using this program by another subject is
+            interpreted as a breaking of author's copyright. Authors
+            nor CSTUG give no warranty for this program. See the file
+            emtex\doc\programs\smlouva.cs for more details.
+   source:  NONE in public sites. Please, contact the CSTUG.
+
+-- qedit (the text editor for DOS)
+   licensed by: SemWare, 4343 Shallowford Rd, Suite C3A, Marietta, USA
+   version: v2.15 August 1991, Shareware version.
+   license: NON FREE. If you continue using qedit beyond a 30-day trial
+            period, you MUST PURCHASE a license for it. Along with
+            licensed copy of the software, you will receive a printed,
+            bound manual, and you will be entitled to free technical
+            support and low-cost updates.
+   notice:  This shareware version of qedit is distributed as one option
+            of the text editor for DOS implementation of TeX with CSTeX.
+            It is not alone option, of course.
+   source:  CSTEX:/emtex/qedit.zip
+
+-- te (the simple text editor for DOS)
+   author:  Peter Sawatzki, Buchenhof 3, D-5800 Haagen 1, Germany
+   version: 28. Nov. 1989
+   license: free, but without source codes and without warranty.
+   source:  CSTEX:/emtex/te.zip
+
+-- vlnka (replaces spaces by tie in places where no-break is recommended)
+   author:  Oldrich Ulrych, Stepan Kasal
+   license: Program is in public domain including Pascal source codes.
+   source:  CSTEX:/emtex/tie.zip
+
+-- vlna (replaces spaces by tie in places where no-break is recommended)
+   author:  Petr Olsak
+   email:   olsak@math.feld.cvut.cz
+   license: Program is free including WEB source codes.
+   source:  ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/vlna
+
+-- cstocs2 (converts the czech/slovak text between different encodings)
+   author:  Josef Tkadlec
+   email:   tkadlec@math.feld.cvut.cz
+   license: Program is free including Pascal source codes, without warranty.
+   source:  CSTEX:/emtex/cstocs2.zip
+
+-- dvicopy (the dvi to dvi procesor includes the virtual fonts)
+   author:  Peter Breitenlohner
+   email:   <peb@dmumpiwh.mppmu.mpg.de>
+   license: GPL
+   source:  CSTEX:/emtex/dvicopy.zip
+   notice:  The DOS binary is used here for usage in emTeX implementation.
+   source codes in: CSTEX:/web2c/texk*.tar.gz
+
+-- dviout (the dvi to dvi processor handles with names of fonts)
+   author:  Oldrich Ulrych
+   email:   <ulrych@karlin.mff.cuni.cz>
+   license: Free including Pascal source codes.
+   source:  CSTEX:/emtex/dviout.zip
+
+-- pmCSTeX (user interface for emTeX + CSTeX + EPM editor for OS2)
+   author:  Petr Mikulik
+   email:   mikulik@sci.muni.cz
+   license: Free software
+   source:  CSTEX:/emtex/os2.zip
+
+-- dviwin (dvi viewer for MS Windows)
+   author:  Hippocrates Sendoukas
+   email:   <isendo@leon.nrcps@ariadne-t.gr>
+   license: The author of this software grants to any individual or
+            non-commercial organization the right to use and to make an
+            unlimited number of copies of this software. Commercial
+            entities may use the software for an evaluation period of
+            two weeks. Any further use requires a license from the
+            author. See emtex\doc\win\dviwin.wri for more details.
+   source in: CSTEX:/emtex/texwin.zip
+
+-- TeXtelmExtel (the user interface for TeX in MS Windows)
+   author:  Andreas Krebs
+   email:   <krebs@edvz.sbg.ac.at>
+   license: Free software. See emtex\doc\win\texmex.wri, section 1.4
+            for more details and author's answers the question
+            "Why Freeware".
+   source in: CSTEX:/emtex/texwin.zip
+
+-- MS Windows support of emTeX + CSTeX packed in zip archive
+   author: Josef Krob
+   email:  jokr@phil.muni.cz
+   license: see the dviwin and TeXtelmExtel licenses. These programs are
+            used in this archive.
+   source:  CSTEX:/emtex/texwin.zip
+
+
+III The implementation packages of TeX available on CSTeX ftp site
+==================================================================
+
+1. web2c (for C compiler including sources, binaries for many platforms)
+   authors: Karl Berry, Olaf Weber 
+   emails:  <kb@cs.umb.edu>, <Olaf.Weber@cwi.nl> 
+   license: GPL, see COPYING* files in texk-*/ source tree.     
+   source:  CTAN:/systems/web2c
+   files:   texk-*.tar.gz, texmflib-*.tar.gz, etexlib-2.0.tar.gz,
+            omegalib-1.5.tar.gz, pdftexlib-0.12f.tar.gz.
+   note:    this package includes more sub-packages from different
+            authors (eTeX, pdfTeX, LaTex, omega, ...) See the
+            appropriate license files in these sub-packages.
+
+1a cstex/web2c (ready to install CSTeX with web2c from TeX sources)
+   author: Petr Olsak 
+   email:  <olsak@math.feld.cvut.cz>
+   license: See above for licenses of individual modules.
+   source:  CSTEX:/web2c
+   note:    All archive files of "OS independent" modules of CSTeX
+            are *primary* distributed in this directory in tar.gz
+            format. They are the following archive files: csfonts,
+            csplain, cslatex-*, cspsfonts, cspdftexlib, enctex,
+            csindex-*, csuvodlat.
+
+2. emTeX for DOS or OS/2 or (but somewhat bad choice) for MS Win.
+   author: Eberhard Mattes
+   email:  <mattes@azu.informatik.uni-stuttgart.de>
+   license: Software written by Eberhard Mattes which is part of the
+            emTeX distribution may be used without restrictions.
+            This software  may only be distributed in UNCHANGED
+            and COMPLETE form, including all the files listed in
+            README.ENG's `Distribution files' section, and only if
+            this is done WITHOUT CHARGE (you are allowed to omit some
+            or all of the *.fli files). See emtex\doc\english\readme.eng
+            section 6 for more details.
+   source:  CTAN:/systems/os2/emtex
+   files:   see emtex\doc\english\readme.eng section 4.
+
+2a cstex/emtex (ready to install CSTeX with emTeX + user interface for DOS)
+   author: Petr Olsak 
+   email:  <olsak@math.feld.cvut.cz>
+   license: See above for licenses of individual modules.
+            The install program and the user interface for DOS is based
+            on program MNU (see above) and DOS batches. They are free
+            software.
+   source:  CSTEX:/emtex
+   note:    see the @ctimne.txt file for more details.
+
+3. teTeX for UNIX (derived from web2c)
+   author: Thomas Esser
+   email: <te@informatik.uni-hannover.de>
+   license: GPL
+   source:  CTAN:/systems/unix/teTeX
+
+3a cstex/tetex-rpm (ready to install CSTeX with teTeX from *rpm packages)
+   author: Michal Choura
+   email:  <Michal.Choura@bigfoot.com>
+   license: See above for licenses of individual modules.
+   source:  CSTEX:/tetex-rpm
+
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/mklinks b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/mklinks
new file mode 100644
index 00000000000..c375d62306b
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/mklinks
@@ -0,0 +1,101 @@
+#!/bin/sh
+# This script makes a links to Ghostscript fonts for
+# Adobe standard fonts in current directory
+# Petr Olsak, March 1998
+
+# Please, change the Ghostcript Font path, if needed:
+
+GSFPATH=/usr/lib/ghostscript/fonts
+
+# Warning!! It seems that some fonts does not work
+# with pdftex version 3.14159-0.12f (Web2C 7.2):
+# You have to use the version 0.12h at least.
+
+ln -s $GSFPATH/b018015l.pfb URWBookmanL-DemiBold.pfb
+ln -s $GSFPATH/b018035l.pfb URWBookmanL-DemiBoldItal.pfb
+ln -s $GSFPATH/b018012l.pfb URWBookmanL-Ligh.pfb
+ln -s $GSFPATH/b018032l.pfb URWBookmanL-LighItal.pfb
+
+ln -s $GSFPATH/n022003l.pfb NimbusMonL-Regu.pfb
+ln -s $GSFPATH/n022023l.pfb NimbusMonL-ReguObli.pfb
+ln -s $GSFPATH/n022004l.pfb NimbusMonL-Bold.pfb
+ln -s $GSFPATH/n022024l.pfb NimbusMonL-BoldObli.pfb
+
+ln -s $GSFPATH/a010013l.pfb URWGothicL-Book.pfb
+ln -s $GSFPATH/a010033l.pfb URWGothicL-BookObli.pfb
+ln -s $GSFPATH/a010015l.pfb URWGothicL-Demi.pfb
+ln -s $GSFPATH/a010035l.pfb URWGothicL-DemiObli.pfb
+
+ln -s $GSFPATH/n019003l.pfb NimbusSanL-Regu.pfb
+ln -s $GSFPATH/n019023l.pfb NimbusSanL-ReguItal.pfb
+ln -s $GSFPATH/n019004l.pfb NimbusSanL-Bold.pfb
+ln -s $GSFPATH/n019024l.pfb NimbusSanL-BoldItal.pfb
+
+ln -s $GSFPATH/n019043l.pfb NimbusSanL-ReguCond.pfb
+ln -s $GSFPATH/n019063l.pfb NimbusSanL-ReguCondItal.pfb
+ln -s $GSFPATH/n019044l.pfb NimbusSanL-BoldCond.pfb
+ln -s $GSFPATH/n019064l.pfb NimbusSanL-BoldCondItal.pfb
+
+ln -s $GSFPATH/p052003l.pfb URWPalladioL-Roma.pfb
+ln -s $GSFPATH/p052023l.pfb URWPalladioL-Ital.pfb
+ln -s $GSFPATH/p052004l.pfb URWPalladioL-Bold.pfb
+ln -s $GSFPATH/p052024l.pfb URWPalladioL-BoldItal.pfb
+
+ln -s $GSFPATH/c059013l.pfb CenturySchL-Roma.pfb
+ln -s $GSFPATH/c059033l.pfb CenturySchL-Ital.pfb
+ln -s $GSFPATH/c059016l.pfb CenturySchL-Bold.pfb
+ln -s $GSFPATH/c059036l.pfb CenturySchL-BoldItal.pfb
+
+ln -s $GSFPATH/n021003l.pfb NimbusRomNo9L-Regu.pfb
+ln -s $GSFPATH/n021023l.pfb NimbusRomNo9L-ReguItal.pfb
+ln -s $GSFPATH/n021004l.pfb NimbusRomNo9L-Medi.pfb
+ln -s $GSFPATH/n021024l.pfb NimbusRomNo9L-MediItal.pfb
+
+ln -s $GSFPATH/s050000l.pfb StandardSymL.pfb
+ln -s $GSFPATH/z003034l.pfb URWChanceryL-MediItal.pfb
+ln -s $GSFPATH/d050000l.pfb Dingbats.pfb
+
+
+ln -s URWBookmanL-DemiBold.pfb     Bookman-Demi.pfb
+ln -s URWBookmanL-DemiBoldItal.pfb Bookman-DemiItalic.pfb
+ln -s URWBookmanL-Ligh.pfb         Bookman-Light.pfb
+ln -s URWBookmanL-LighItal.pfb     Bookman-LightItalic.pfb
+
+ln -s NimbusMonL-Regu.pfb          Courier.pfb
+ln -s NimbusMonL-ReguObli.pfb      Courier-Oblique.pfb
+ln -s NimbusMonL-Bold.pfb          Courier-Bold.pfb
+ln -s NimbusMonL-BoldObli.pfb      Courier-BoldOblique.pfb
+
+ln -s URWGothicL-Book.pfb          AvantGarde-Book.pfb
+ln -s URWGothicL-BookObli.pfb      AvantGarde-BookOblique.pfb
+ln -s URWGothicL-Demi.pfb          AvantGarde-Demi.pfb
+ln -s URWGothicL-DemiObli.pfb      AvantGarde-DemiOblique.pfb
+
+ln -s NimbusSanL-Regu.pfb          Helvetica.pfb
+ln -s NimbusSanL-ReguItal.pfb      Helvetica-Oblique.pfb
+ln -s NimbusSanL-Bold.pfb          Helvetica-Bold.pfb
+ln -s NimbusSanL-BoldItal.pfb      Helvetica-BoldOblique.pfb
+
+ln -s NimbusSanL-ReguCond.pfb      Helvetica-Narrow.pfb
+ln -s NimbusSanL-ReguCondItal.pfb  Helvetica-Narrow-Oblique.pfb
+ln -s NimbusSanL-BoldCond.pfb      Helvetica-Narrow-Bold.pfb
+ln -s NimbusSanL-BoldCondItal.pfb  Helvetica-Narrow-BoldOblique.pfb
+
+ln -s URWPalladioL-Roma.pfb        Palatino-Roman.pfb
+ln -s URWPalladioL-Ital.pfb        Palatino-Italic.pfb
+ln -s URWPalladioL-Bold.pfb        Palatino-Bold.pfb
+ln -s URWPalladioL-BoldItal.pfb    Palatino-BoldItalic.pfb
+
+ln -s CenturySchL-Roma.pfb         NewCenturySchlbk-Roman.pfb
+ln -s CenturySchL-Ital.pfb         NewCenturySchlbk-Italic.pfb
+ln -s CenturySchL-Bold.pfb         NewCenturySchlbk-Bold.pfb
+ln -s CenturySchL-BoldItal.pfb     NewCenturySchlbk-BoldItalic.pfb
+
+ln -s NimbusRomNo9L-Regu.pfb       Times-Roman.pfb
+ln -s NimbusRomNo9L-ReguItal.pfb   Times-Italic.pfb
+ln -s NimbusRomNo9L-Medi.pfb       Times-Bold.pfb
+ln -s NimbusRomNo9L-MediItal.pfb   Times-BoldItalic.pfb
+
+ln -s StandardSymL.pfb             Symbol.pfb
+ln -s URWChanceryL-MediItal.pfb    ZapfChancery-MediumItalic.pfb
+ln -s Dingbats.pfb                 ZapfDingbats.pfb
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
new file mode 100644
index 00000000000..90193dc83a8
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex
@@ -0,0 +1,625 @@
+
+% Pár poznámek k novému CSTeXu
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% 5. 2. 1996                                        Petr Olšák
+% Zpracovat formátem csplain, kódování ISO8859-2
+
+\magnification\magstep1
+
+%\input cncent 
+% Můžete zrušit komentář, máte-li PostScriptový font NewCenturySchlbk
+
+\chyph
+\newcount\itemnum                 % Číslované položky
+\raggedbottom                     % Vynechat dole na stránce příp. místo
+\emergencystretch=2em
+
+\font\mflogo=logo10               % METAFONT logo
+
+\def\,{\thinspace}
+\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
+\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi}
+\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
+\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
+\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
+\def\ps{Post\-Script}
+\def\clqq{\char254 }
+\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}}
+\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=}
+\def\closequotes{\unskip\crqq\relax}
+\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower}
+\def\enditems{\par\egroup\medskip}
+{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces}
+\gdef\numerate{%                         \numerate napsat těsně za \begitems
+  \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent
+    \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}}
+
+\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2
+
+\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip}
+\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par
+  \nobreak\medskip}
+\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }}
+
+\title Pár poznámek k~novému CS\TeX{}u
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+\noindent Petr Olšák \hfill 5.~února 1996 \medskip
+
+\sub Trocha historie
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Původní \cs\TeX{} vyšel z~projektu Oldřicha Ulrycha se záměrem nabídnout
+uživatelům, kteří problematice (aspoň zpočátku) nechtějí rozumět příliš do
+hloubky, snadně obsluhovatelný instalační balík. Šlo o~to, abychom pro
+člověka, který jedním dechem položí dvě otázky \uv{co je to \TeX{} a mohl
+bych jej vyzkoušet na svém PC?}, měli připravenou nějakou odpověď na otázku
+první a {\it snadnou\/} odpověď na otázku druhou: \uv{tu máš diskety a
+vyzkoušej si to}.
+
+Hlavní pilíř práce spočíval tedy v~sestavení funkční instalace pro DOS
+z~veřejně dostupných PD (in public domain) programů. Původně se
+jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a později o~programy
+z~em\TeX{}u. Samozřejmě tam byla zahrnuta též práce programátorů
+z~našich zemí. Bylo totiž potřeba doplnit převzaté programy o~další
+nástroje pro pořizování dokumentů v~českém a slovenském jazyce. Také
+byla snaha pokud možno co nejvíce ulehčit život řadovému
+uživateli. Znamená to, že uživatel by například neměl být nucen při
+běžných požadavcích číst mnohdy velmi rozsáhlou, nepřehlednou a
+nesourodou dokumentaci jednotlivých balíků PD programů, ze kterých
+cílový balík sestával.
+
+V~prehistorické době \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedné strany
+obtížná, protože plno věcí pro podporu češtiny a slovenštiny bylo teprve ve
+vývoji. Z~druhé strany však byla situace jednodušší, protože pod pojmem
+\uv{zkoušet \TeX{} na PC} se jaksi samozřejmě očekávalo prostředí
+operačního systému DOS.
+
+V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoření nové verze \cs\TeX{}u,
+protože jsem považoval za vhodné zařadit do něj svůj program MNU, který
+umožnil vytvářet modifikovatelné a snadno ovladatelné nabídky pro spouštění
+jednotlivých \TeX{}ovských úkolů. Program MNU spolupracuje s~poměrně
+rozsáhlými DOSovskými dávkami. Je tedy patrné, že i tato verze instalace
+se opírala o~jednouživatelský a jednoúlohový operační systém DOS.
+
+Jako autoři instalačního balíku jsme se tehdy domluvili na tom, že
+budeme každoročně začleňovat změny a opravy. Proto jsme tehdejší verzi
+\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok později s~nepatrnými úpravami byl
+dán k~dispozici \cs\TeX{}94. Očekávalo se, že se v~této řadě bude
+pokračovat\dots
+
+Dnes máme pro PC různé operační systémy a ten převládající%
+\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows}
+není shodný s~tím, který mají původní autoři \cs\TeX{}u v~oblibě. Navíc
+nemáme jenom PC, ale existují i jiné von Neumannovy strojky, na nich znovu
+jiné operační systémy a vše se spojuje do heterogenních, mnohdy dosti
+specifických, sítí. Pro tyto podmínky zatím nebyl \cs\TeX{} stavěný.
+
+Mezi původní cíle \cs\TeX{}u je třeba zařadit i snahu po unifikaci řešení
+problematiky české a slovenské sazby. To má dvě výhody: Za prvé, šetří se
+síly programátorů, kteří podporu pro národní sazbu vytvářejí, protože na
+řešení stejného problému nepracují bez vzájemné informovanosti na více
+místech současně. Za druhé, šetří se nervy uživatelů, kteří si vzájemně
+vyměňují \TeX{}ovské dokumenty a zkušenosti s~\TeX{}em, protože všichni
+pracují se stejným produktem.
+
+Tohoto cíle se bohužel nepodařilo dosáhnout.
+Dnes se dá těžko posoudit, kolik procent instalací \TeX{}u, na nichž
+se pořizuje sazba v~našich národních jazycích, tvoří
+\cs\TeX{}. Uděláme anketu aspoň mezi členy \cs TUGu?
+Pravděpodobně je procento vysoké, ale existují i lokální
+instalace postavené na jiných principech řešení národní problematiky.
+Některé takové instalace dokonce přesahují lokální charakter svého
+působení. Uveďme například instalaci pana Kasprzaka, která je navíc šířena
+prostřednictvím Internetu.
+
+
+\sub O~názvu
+%%%%%%%%%%%%
+
+Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{český a slovenský \TeX}, což asi každý ví.
+Číslo verze za logem odpovídá ročníku, kdy byla verze připravena a šířena.
+Očekávalo se, že bude existovat \cs\TeX{}95, protože předcházely verze
+\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohužel, pro názorový nesoulad mezi účastníky
+diskusní skupiny \uv{tzv. tvůrců \cs\TeX{}u} a pro následný absolutní
+nezájem těchto účastníků přiložit ruku k~dílu, když už byla stanovena
+koncepce a když jsem zveřejnil uvnitř této skupiny alfa verzi, se příprava
+na verzi 95 protáhla a byla uvedena až v~roce 1996. Dokumentace se na
+současnou verzi \cs\TeX{}u většinou odvolává pod číslem 95, někde se píše
+\cs\TeX{}95,6. Uživatele je třeba upozornit, že mezi \cs\TeX{}em 95 a
+předchozími verzemi je hodně dosti zásadních rozdílů, viz níže.
+
+Protože od nynější verze platí úmluva, že se jednotlivé moduly
+v~\cs\TeX{}u budou opravovat průběžně, nebudou vznikat další verze s~čísly
+podle ročníků. Z~toho důvodu bude asi jednodušší říkat nejnovější verzi
+prostě \cs\TeX{}. Předchozí verze by se měly pro odlišení důsledně nazývat
+\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 či \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jisté míry podraz
+vůči uživatelům, už známe z~produktu současného \LaTeX{} teamu. Produkt se
+překvapivě jmenuje \LaTeX, zatímco to, co jsme byli až dosud zvyklí
+\LaTeX{}em nazývat, máme nyní pojmenovávat jako \LaTeX{}2.09. V~dalším
+textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} označovat verzi \cs\TeX{}95,6.
+
+Žádná jiná varianta počeštění \TeX{}u by se neměla nazývat stejným jménem.
+Pouze \cs TUGem oficiálně podporovaná verze má toto jméno. Totéž platí
+o~formátech \TeX{}u, které jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~současné době jde
+o~jména {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt
+csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud například najdeme na síti \TeX{}ovský
+dokument, který bude mít v~úvodním komentáři napsáno \uv{zpracovat formátem
+csplain}, mělo by tím být naprosto jednoznačně řečeno, o~co jde.
+
+
+\sub Vymezení pojmu a struktura \cs\TeX{}u
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Název bychom měli, teď si ještě povíme, co to vlastně ten \cs\TeX{} je.
+Dříve jsme měli situaci jednodušší, protože jsme většinou tento název
+ztotožňovali s~oněmi devatenácti disketami pro DOS. Ovšem i při takovém
+pojetí jsme se dopouštěli některých omylů a nepřesností. Třeba tvrzení, že
+\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jiné tvrzení, že pod pojmem \cs\TeX{}
+si představím určité seskupení nabídek realizovaných programem MNU, také
+není v~pořádku.
+
+V~současné době, kdy s~\cs\TeX{}em pracují uživatelé různých operačních
+systémů (OS), je třeba vymezit tento pojem poněkud opatrněji.
+
+\cs\TeX{} pro daný OS se skládá z~těchto komponent:
+
+\begitems  \numerate
+* Základ -- \TeX, makra, fonty, ovladače. Fungující pro anglický jazyk.
+* Prostředky pro podporu č/s sazby závislé na OS.
+* \cs-fonty.
+* Makra pro sazbu v~národním prostředí a další podpora nezávislá na OS.
+\enditems
+
+\Ad 1. Základ většinou vzniká kompilací Knuthova zdrojového textu {\tt
+tex.web} do spustitelného programu pro daný OS. Totéž platí pro \mf. Dále
+jsou součástí základu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra
+společně s~makry dalších autorů. Například makra \LaTeX{}u.
+V~neposlední řadě základ musí zahrnovat {\tt dvi} ovladač pro zobrazovací
+jednotku v~daném OS, tzv. prohlížeč, a ovladače pro nejběžněji používaná
+výstupní zařízení.
+
+Nebývá obvyklé, aby tento základ vznikl v~dílnách českých autorů.
+Jako základ se používají PD instalace \TeX{}u pro daný OS.
+Například pro DOS a OS/2 se používá jako základ em\TeX, pro UNIX
+je použita \TeX{}ovská instalace Karla Berryho. Základ není vhodné označovat
+jako součást \cs\TeX{}u ve smyslu vykonané práce autorů \cs\TeX{}u,
+ovšem z~pohledu skutečnosti, že bez základu nám to nepojede, zřejmě se
+bez označení \uv{součást \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme.
+
+Základ určuje způsob balení dalších komponent, tj. např. strukturu
+použitých adresářů, způsob a typ použitého programu pro vytváření
+instalačních modulů (například zip nebo tar), způsob prezentování
+dokumentace a případně další náležitosti.
+
+\Ad 2. Abychom mohli pořizovat česky a slovensky psané dokumenty,
+potřebujeme některé další prostředky, které jsou závislé na použitém OS.
+Například je potřeba zodpovědět otázku, jak a zda vůbec řeší OS pořizování
+zdrojových textů \TeX{}u s~národními abecedami. Jedná se třeba o~volbu
+editoru a pomůcek k~pořizování textů včetně nabodeníček. Také zde
+patří různé konvertory, preprocesory (třeba program vlnka), kontroly
+překlepů apod. V~každém OS bude asi tato podpora na jiné úrovni. V~některém
+OS můžeme mít navíc různá \uv{vylepšení}, například program MNU.
+
+Ačkoli se některé věci z~této oblasti dají převzít z~nabídky PD programů,
+přesto je potřeba udělat v~daném OS kus samostatné programátorské
+práce. Vše, co kdokoli pro svůj OS udělá, je v~projektu \cs\TeX{} vítáno.
+Například pro UNIXy se v~současné době dají použít fonty v~\hbox{ISO8859-2}
+zavedené do X aplikace (například editoru). V~případě Emacsu se dá vkládání
+nabodeníček řešit na úrovni maker editoru. Jiná možnost je využít přepínání
+tabulky Xmodmap na úrovni X serveru. Pokud například tyto softwarové
+pomůcky nabídnou autoři do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme potěšeni.
+
+\Ad 3. V~každé instalaci \TeX{}u jsou za základní fonty považovány
+Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemění skutečnost, že instalace
+většinou umí pracovat s~rozsáhlým množstvím dalších, obvykle \ps{}ových,
+fontů. Jako základní fonty pro českou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u
+stanoveny \cs-fonty.
+
+\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejném formátu, jako Computer Modern fonty a
+navazují na ně. Jedná se tedy o~formáty {\tt mf} a {\tt tfm}, které
+jsou přenositelné na libovolný OS.
+
+\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazují na makra základu a na \cs-fonty.
+Ve všech případech jde o~textové soubory přenositelné na libovolný OS.
+Makra modifikují formáty, převzaté ze základu (například {\tt plain}, {\tt
+latex}) tak, aby se v~nich místo Computer Modern fontů pracovalo
+s~\cs-fonty. Dále jsou v~těchto makrech zahrnuty české a slovenské vzory
+dělení slov. Výsledné formáty mají před původním názvem předponu {\tt cs},
+tj. třeba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiální názvy
+formátů \cs\TeX{}u.
+
+Kromě maker existují další pomůcky pro českou a slovenskou sazbu,
+nezávislé na OS. Uveďme například virtuální fonty v kódování
+\cs-fontů, které umožňují sazbu \ps{}ovými fonty v národních jazycích.
+
+\medskip
+
+\uv{\cs\TeX{} pro jistý OS} představuje relativně samostatný celek a je
+nabízen na ftp serverech v~samostatných adresářích. Rozličný může být
+i způsob distribuce a způsob instalace. Tyto věci se většinou podřizují
+způsobům, jaké jsou použity při instalaci základu.
+
+První dvě komponenty jsou závislé na operačním systému, zatímco další dvě
+komponenty se v~různých OS neliší. Proto třetí a čtvrtou komponentu
+nazýváme {\it jádrem\/} \cs\TeX{}u, které je ve všech OS \uv{skoro} shodné.
+Slůvko \uv{skoro} v~sobě zahrnuje pouze nutné transformace textových
+souborů, struktury adresářů a názvů souborů z~důvodu specifik daného OS:
+máme různé konce řádků pro MAC, DOS a UNIX a některé méněcenné OS
+nerozlišují velikosti písmen v~názvech souborů a mají velmi nepříjemné
+omezení v~délce názvu.
+
+V~současné době nabízíme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Základem tohoto \cs\TeX{}u
+je em\TeX{}, který je společný pro oba OS. Nad touto instalací lze použitím
+balíku {\tt texwin.zip} vytvořit též podporu pro MS Windows.
+Dále existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ovšem zatím jen v~plenkách.
+Základem je instalace Karla Berryho. Nabízené TARy nyní obsahují jen
+převedené jádro \cs\TeX{}u zabalené do struktury adresářů podle základu.
+Zatím pro UNIX chybí druhá komponenta. Po jednání s~autory softu
+spadajícího do druhé komponenty, se pokusím do \cs\TeX{}u pro UNIX zařadit i
+jejich práci. Dále rád přivítám jakoukoli spolupráci s~uživateli Amigy,
+MACu, VAXu apod. Nabízím odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a
+okolí, ovšem o~operačních systémech samotných vím velmi málo. Dočkáme se
+v~brzké době rozšíření \cs\TeX{}u pro další OS?
+
+
+\sub Výhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+V~následujících dvou odstavcích si shrneme výhody a nevýhody nové verze
+vzhledem ke staré. Tím odpovíme na otázku, zda má pro uživatele smysl
+přecházet na novou verzi \cs\TeX{}u.
+Nejvýznamnější výhody se dají shrnout do následujících
+bodů. První dva body se týkají srovnání \cs\TeX{}u pro DOS, ostatní body
+mají obecnější platnost.
+
+\begitems \numerate
+* Lepší kompatibilita se současným em\TeX{}em.
+* Končí (snad) problémy s~{\tt tex386} kontra různé DOSovské správy paměti.
+* Je implicitně zařazeno automatické dogenerování fontů.
+* Je zařazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe.
+* Možnost použít \ps{}ové fonty i v~národní sazbě.
+* Nové vzory dělení slov pro češtinu.
+* Existuje WWW stránka s~přehledným rozdělením \cs\TeX{}u do modulů.
+\enditems
+
+\Ad 1. V~původním balíku byl základ em\TeX{} přebrán jen částečně
+a byl kompletně přebalen s~ohledem na potřeby instalace \cs\TeX{}u. Časem
+se objevily dvě nevýhody. Za prvé to odporovalo požadavku autora em\TeX{}u
+E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druhé, E. Mattes
+mezitím přešel k~novějším verzím a dramaticky změnil adresářovou strukturu
+i syntaxi konfiguračních souborů%
+  \footnote{*)}{Takové zásadní změny se v~em\TeX{}u odehrávají zhruba
+  s~frekvencí dvou let. Není to poprvé, co se s~tím setkáváme, bohužel.}.
+Tím se distribuovaný \cs\TeX{} značně vzdálil od aktuální verze svého
+základu a nastaly problémy. Když si někdo vzpomněl, že chce tisknout
+jazykem PCL na 600\,dpi tiskárnách, nefungovalo to. Když si sehnal novější
+verzi ovladače, kde byla chyba odstraněna, byl zmaten novým jazykem
+konfiguračního souboru a strukturou adresářů. Teprve za cenu obrovského
+úsilí spojil starý \cs\TeX{} s~novým programem do fungujícího celku.
+Podobná věc platila pro bublinkové tiskárny, nové verze grafických karet
+monitoru apod. Tyto věci ve starém \cs\TeX{}u podporovány nebyly a
+kombinací nových ovladačů em\TeX{}u se starým \cs\TeX{}em přibývaly potíže.
+
+Protože lze předpokládat, že v~budoucnu dojde k~dalším změnám v~em\TeX{}u,
+bude pro snadnější obnovování \cs\TeX{}u pro DOS jednodušší převzít základ
+beze změn s~originálně balenými ZIPy.
+
+\Ad 2. Potěším všechny zoufalce, kteří chtějí s~DOSem obsloužit více
+než 640\,kb paměti pomocí různých berliček, jako je {\tt emm386} a jim
+podobné. To s~původní verzí em\TeX{}u nešlo moc dohromady. Současná verze
+em\TeX{}u už obsahuje příslušné {\tt exe} programy (např. {\tt
+tex386.exe}) ve \uv{vykuchaném} tvaru. Znamená to, že tyto programy
+nemají obsluhu rozšířené paměti zahrnutu přímo v~sobě. Místo toho uvedené
+programy spolupracují s~dvěma různými podpůrnými nástroji -- {\tt emx} nebo
+{\tt rsx}. Nástroj {\tt emx} obsahuje původní Mattesovo pojetí práce
+s~rozšířenou pamětí, zatímco {\tt rsx} dokáže spolupracovat s~{\tt emm386}.
+Typ podpůrného nástroje si program vybere automaticky v~závislosti na
+přítomném (nebo nepřítomném) emulátoru paměti. Důsledkem toho je, že se to
+nepere s~Microsoftským pojetím obsluhy rozšířené paměti.
+
+Nedá se předpokládat, že problém paměti v~DOSu je navždy vyřešen. Různé
+novější verze zpětně nekompatibilních obsluhovačů paměti mohou znovu
+způsobit problémy. Budiž pouze útěchou, že se nemusí kvůli tomu (snad)
+měnit verze programů {\tt tex386.exe} a jim podobných, ale stačí vyměnit
+příslušný {\tt rsx}. Problémy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak
+dlouho bude existovat DOS. Zvrácenost tohoto operačního systému spočívá v~tom,
+že nechává na aplikaci, aby se sama nějak vypořádala se vstupem do
+rozšířené paměti. Pokud na stejném hardware spustíte nějaký UNIX, bariéra
+640\,kb přestává existovat a operační systém nabízí aplikaci tolik
+virtuální paměti, kolik se konfiguruje.
+
+\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabíraly převážné množství distribučních disket
+bitové mapy \cs-fontů pro nejrůznější tiskárny a v~nejrůznějších
+velikostech. Automatické dogenerování bitmap \cs-fontů pak nebylo skoro
+potřeba provádět a bylo implicitně vypnuté. Dnes se používá větší množství
+typů tiskáren a větší množství fontů. Automatické dogenerování bitmap je
+proto implicitně zapnuté. To má pouze tu nevýhodu, že administrátor sítě,
+který instaluje \cs\TeX{} do místa zabezpečeného proti zápisu uživatelem,
+musí pozměnit obsah konfiguračních souborů, aby se nově generované bitmapy
+vytvářely v~místě, kam uživatel zapisovat může. Pokud se vychází z~malého
+množství hotových bitových map, existuje ještě druhá nevýhoda. Tou
+je skutečnost, že se na fonty zpočátku musí chvíli počkat.
+
+Aby byla trochu kompenzována druhá nevýhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zařazeny
+knihovny bitových map pro původní čtyři typy podporovaných tiskáren, ovšem
+tyto knihovny zahrnují jen nejpoužívanější minimum. Proto nejsou tak
+rozsáhlé. Vše mimo tyto výchozí knihovny projde automatickým generováním.
+
+\Ad 4. V~nové verzi \cs\TeX{}u jsme se dočkali převedení \LaTeX{}u
+\twoe{} do národního prostředí. Tento formát se nyní nazývá {\tt cslatex}.
+V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navíc použít původní formát \LaTeX{} 2.09 a lze si
+snadno z~nabídky vybrat, která verze \LaTeX{}u bude použita.
+
+Výhody nového \LaTeX{}u \twoe{} vám neřeknu, protože \LaTeX{} nepoužívám.
+Kdo jej používá, zřejmě by našel celou řádku argumentů, proč přejít na
+\LaTeX{} \twoe.
+
+\Ad 5. V~novém \cs\TeX{}u máte možnost použít základní skupinu
+\ps{}ových fontů. Jsou zařazeny virtuální popisy těchto fontů ve stejném
+kódování, jako \cs-fonty. Rovněž jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i
+{\tt csplain}, která umožní snadné použití těchto fontů koncovému
+uživateli.
+
+Základní skupina \ps{}ových fontů je instalována v~každém \ps{}o\-vém RIPu,
+takže ji kupujete společně s~RIPem v~tiskárně. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty
+v~nejbližší době též knihovny bitových map těchto fontů pro nejběžnější
+tiskárny v~obvyklých rozlišeních. Potom bude možné si sazbu s~těmito
+fonty prohlížet a tisknout na levných tiskárnách. V~činnosti ale nebude
+automatické generování nestandardních velikostí, protože popisy kreseb
+těchto fontů jsou chráněny licencí a není možné je šířit zdarma.
+
+Pokud použijete rastrovací mechanismus těchto fontů z~PD instalace
+Ghostscriptu, tj. místo originálních a licencí chráněných fontů ve formátu
+{\tt pfb} použijete volně šířené {\tt gsf}, velmi vás prosím, nevystavujte
+takové dokumenty na veřejnosti. Dělali byste \TeX{}u jen ostudu.
+
+Je též přibalen nástroj pro vytvoření dalších virtuálních popisů
+libovolných \ps{}ových fontů. Je jím program {\tt a2ac}. Pokud si tedy
+koupíte \ps{}ový font ve Standard AdobeEncoding, pak máte možnost jej
+použít v~české sazbě v~\TeX{}u. Doporučuje se nekupovat počeštěné varianty
+těchto fontů, protože velmi často platí, že počeštěný font znamená pomršený
+font. Je daleko lepší využít pro počeštění nástrojů z~\cs\TeX{}u.
+
+\Ad 6. V~novém \cs\TeX{}u jsou použity nové vzory dělení českých slov
+od Pavla Ševečka a kol. Tyto vzory jsou podstatně lepší, než vzory dělení
+z~\cs\TeX{}u 94. Slovenské vzory dělení zatím bohužel zůstaly beze
+změny. Vzory dělení (české i slovenské) jsou navíc uloženy v~souborech
+nezávislých na volbě kódování, tj. neovlivní případně jinou volbu vnitřního
+kódování \TeX{}u a jsou snadno přenositelné do jiných OS.
+
+\Ad 7. Existuje WWW stránka, která informuje o~současném stavu
+\cs\TeX{}u a přehledně ukazuje rozdělení jednotlivých instalací do modulů
+(například instalačních ZIPů). Prostřednictvím WWW lze též zkopírovat přímo
+do vašeho počítače libovolný modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory
+modulů elektronickým dopisem.
+
+
+\sub Nevýhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+\begitems \numerate
+* Neexistuje snadná obnova předchozí verze na novou.
+* Větší nároky na disk.
+* Méně komfortní instalační procedura.
+* Méně kladen důraz na DOS.
+* Menší spolehlivost na rozhraních kompetencí.
+* Opravy se budou dělat za chodu.
+\enditems
+
+\Ad 1. Předchozí verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nové velmi výrazně
+liší v~adresářové struktuře. Proto při přechodu na novou verzi je nutné
+zcela opustit verzi starou. Chcete-li mít obě verze vedle sebe, přejmenujte
+starý adresář na jiný název než {\tt emtex} a instalujte nový \cs\TeX{} vedle.
+Po přejmenování staré verze bude ještě potřeba pozměnit obsah i jména
+spouštěcích dávek staré verze a dále upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt
+cfg\char92texset.bat}.
+
+\Ad 2. Protože jsme do \cs\TeX{}u zařadili kompletní em\TeX{},
+nastávají problémy s~velikostí instalace na disku. Tvůrce em\TeX{}u
+Eberhard Mattes se tímto systémem intenzívně zabývá, a tak mu asi je jedno,
+že jeho instalace zabírá 50\,MB. Méně jedno to je náhodnému uživateli,
+který na svém disku kromě \TeX{}u chce mít plno dalších věcí a \TeX{}
+považuje jen jako nezávazný experiment.
+
+Mattes balí do svých ZIPů skupiny software, které se paralelně doplňují.
+Například {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve společném ZIPu. Nebo
+dokumentace je jednak anglická a jednak německá. Až poté, co je ZIP
+rozbalen na disk se tedy může začít šetřit místem vymazáním zbytečného
+softu. Například vymazání všeho, co se týká OS/2, protože máme zatím jenom
+DOS, případně vymazání veškeré německé dokumentace, protože raději čteme
+anglicky.
+
+Jako kompromis byly vytvořeny tři varianty, definující množinu použitých
+ZIPů pro instalaci. Nejmenší varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkční
+minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se dá například vymazat vše, co patří OS/2
+a není použitelné pro DOS a dále německá dokumentace a vše se zredukuje na
+13\,MB. Pokud dále problematice velmi rozumíme a víme naprosto přesně, co
+budeme potřebovat a co ne, dají se ručně dále vymazávat jednotlivosti, až
+dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odmažeme \LaTeX{} a necháme jen plain,
+dostaneme se na hranici 5\,MB. Menší to rozhodně nikdy nebude. Protože
+v~průběhu práce se budou generovat formáty a dále fonty, je rozumné pro
+minimální nároky počítat obvykle s~20\,MB. Další varianty instalace \uv{{\tt
+all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po řadě zhruba 38\,MB a 50\,MB.
+
+\Ad 3. Způsob balení Mattesových ZIPů tedy znemožnil elegantní
+instalaci jen těch částí \cs\TeX{}u, které skutečně potřebujeme. Proto
+nemělo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u použít analogii k~instalačnímu
+programu, který známe ze starších verzí.
+
+\Ad 4. Až dosud byla práce autorů v~\cs\TeX{}u nejprve inspirována
+jejich vlastními potřebami. Současná verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvním
+balíkem, kdy jsem jako autor balíku nevytvořil toto dílo pro svou vlastní
+potřebu, ale pro druhé. Cítím totiž závazek vůči uživatelům DOSu, kteří
+novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potřebují. Skutečně, na
+své domácí 286 zůstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, která se mi podařila
+vměstnat včetně starého \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Každý, kdo má pouze
+40\,MB disk ví, co to znamená \uv{disková tíseň}. Tam se prostě nová
+verze nevejde a ani se nedá zkoušet. V~zaměstnání bych asi také nebyl
+uživateli pochválen, kdybych přešel na novou verzi, na kterou nejsou
+zvyklí. A~já osobně v~zaměstnání používám \TeX{} skoro výhradně na UNIXu.
+
+Důsledkem tohoto odklonu autorových potřeb od odvedené práce může být, a
+pravděpodobně je, méně propracovaný a určitě méně prozkoušený balík.
+
+\Ad 5. Jednotlivé části \cs\TeX{}u dělají různí autoři pod různými
+operačními systémy. Výsledná práce pak při opomenutí nemusí zcela zapadat
+do koncepce \cs\TeX{}u a vznikají potíže na \uv{rozhraních kompetencí}.
+Příkladem je současný balík {\tt cslatex}, který vytvořil Z.~Wagner a
+odzkoušel pod svým operačním systémem, kterým je OS/2. Přitom zcela
+ignoroval skutečnost, že v~balíku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex}
+připraveny položky v~menu a dávky. Tyto dávky ovšem s~dodaným balíkem
+neuměly pracovat. Vznikla otázka, zda změnit dávky nebo balík {\tt cslatex}.
+Ani já, ani on, jsme neměli možnost ani chuť vyzkoušet, zda naše dílo na
+sebe navazuje, protože nikdo z~nás příliš nepracuje s~DOSem. V~následující
+kapitole se proto pokusím vymezit požadavky na autora modulu, co musí
+udělat, aby byl modul bezproblémově zařazen do \cs\TeX{}u.
+
+\Ad 6. Je mi jasné, že pro uživatele nebude příliš snadné sledovat
+postupný pohyb ve verzích jednotlivých modulů a jejich opravy, přestože každá
+významnější změna v~\cs\TeX{}u bude zveřejněna na listu. 
+V~souboru {\tt zmeny.txt} přístupném jednak pomocí ftp a jednak
+pomocí WWW bude přibývat podrobný záznam o~jednotlivých změnách včetně data
+zanesení změny na serveru. Toto opatření, na rozdíl od skokových změn
+jednou ročně, umožní autorům provádět opravy modulů v~okamžiku, kdy na to
+mají náladu a chuť a já je nebudu muset nutit ke splnění časových termínů,
+které podle mých zkušeností stejně neplnili. Pravda, je to poněkud méně
+uživatelsky přehledné, bohužel.
+
+
+\sub Jak zařadit nový modul
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+I~vy se můžete stát spoluautory \cs\TeX{}u. Když vytvoříte instalační modul
+(například ZIP), který je v~souladu se stávající strukturou \cs\TeX{}u pro
+daný OS a je jednoduše začlenitelný do stávajícího stavu, je to jedině
+vítáno. Je ovšem bezpodmínečně potřeba, abyste si zkusmo instalovali
+současnou verzi \cs\TeX{}u pro daný OS a na něm provedli experiment
+začlenění vašeho modulu. Při tomto začlenění je potřeba zaznamenat úkony a
+změny, které je nutné udělat v~souborech pocházejících z~rukou jiných
+autorů.  Tyto změny je pak potřeba podrobně popsat a zaslat těmto autorům.
+Až je autoři začlení do svých modulů, je teprve možné nový modul začlenit do
+\cs\TeX{}u.
+
+Příklad. Budete chtít přidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{}
+pro DOS. Provedete následující:
+
+\begitems \numerate
+* Instalujete si {\it současnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS.
+* Instalujete svůj balík.
+* Provedete zásahy do stávajících souborů (třeba přidání položky v~MNU).
+* Odzkoušíte funkčnost instalace včetně vašeho balíku.
+* Zašlete autorovi změněných souborů soupis změn (například mě zašlete
+  instrukci o~začlenění nové položky do {\tt cfg.mnu} a do instalačních
+  dávek).
+* Já provedu potřebné změny a vystavím obnovený modul {\tt mnu.zip} a váš
+  modul {\tt gs.zip}. Také provedu změny v~instalačních dávkách, případně
+  v~dokumentaci.  Nepočítejte s~tím, že to budu znovu zkoušet!
+* Vy dáte annonci o~novém modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu
+  odpovídat na případné problémy a dotazy uživatelů.
+\enditems
+
+Samozřejmostí dobře připraveného modulu je nejen správná struktura modulu
+ale také dobrý a instruktivní dokumentační soubor v~češtině nebo ve
+slovenštině. Také je třeba (například v~dokumentaci) rozlišit vaši práci od
+práce převzaté ve formě převzatých PD programů a modul by neměl být
+v~rozporu s~požadavky autorů převzatých PD programů.
+
+Je to dost hodně práce, ale když už takovou věc jednou uděláte pro sebe,
+asi stojí za to ji zveřejnit pro druhé pod hlavičkou \cs\TeX{}u. Ušetříte
+tím práci mnoha dalším lidem, kteří bohužel, jak plyne z~mých zkušeností,
+vám za to ani nebudou příliš vděční.
+
+Zařazení některých nových modulů může být nejprve předmětem diskuse
+s~autory konkurenčních produktů. Například zařadit do \cs\TeX{}u pro DOS
+alternativní systém k~systému MNU může vyžadovat delší diskusi. Netvrdím,
+že bych byl z~důvodu své ješitnosti zásadně proti. Asi by záleželo na
+okolnostech a na projektu výsledného uspořádání modulů.
+
+
+\sub Co s~pátou disketou
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Kromě PD programů se v~některých komponentách \cs\TeX{}u mohou
+vyskytovat i~programy vázané licencí. Takové programy pak \cs TUG
+rozšiřuje podle podmínek stanovených smlouvou mezi autorem,
+resp. distributorem a \cs TUGem.
+
+V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor překlepů, obojí pro
+DOS. Od té doby k~žádným dalším nákupům ani přechodům na novější verze
+nedošlo. Současné vedení \cs TUGu neinklinuje k~příliš rozsáhlé podpoře
+nákupu podpůrných programů pro \TeX, zvláště pokud se jedná o~software
+závislý na použitém OS.
+
+Zmíněný editor \cs Ed a korektor překlepů je podle smluv s~autory možné
+bezplatně šířit jen pro členy \cs TUGu a není dovoleno jej distribuovat
+mimo řady členské základny. Tento software je zařazen na páté disketě
+v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatímco celý \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymních
+ftp serverech, obsah této páté diskety z~uvedených důvodů přístupný není.
+
+Kolektivní členové \cs TUGu dostali v~roce 1993 celý \cs\TeX{} 93 na
+disketách, včetně páté diskety. Individuální členové si pak mohli obsah
+páté diskety kopírovat od kolektivních členů. Další možností je distribuce
+obsahu páté diskety prostřednictvím Internetu za použití osobního
+identifikačního čísla (PIN), které na požádání přidělí členovi \cs TUGu
+Martin Bílý.
+
+V~novém \cs\TeX{}u je obsah páté diskety z~pohledu zastoupených souborů
+zcela stejný jako c \cs\TeX{}u94, 
+ovšem ZIPy jsou zabalené s~nepatrně odlišnou strukturou.
+Uvnitř ZIPu je přidán hlavní adresář {\tt emtex}, aby struktura těchto ZIPů
+souhlasila se strukturou ostatních ZIPů v~instalaci. Máte-li pátou disketu
+z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak stačí přebalit ZIPy do nové struktury a můžete
+disketu používat i v~současném \cs\TeX{}u. Pro přebalení je v~\cs\TeX{}u
+připravena dávka {\tt newcs5.bat}, kterou je možno na \uv{obnovení}
+diskety použít. Upozornění: Proveďte nejprve zálohu původní diskety.
+
+
+\sub Kde najdeme novou instalaci?
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymním přístupem
+\medskip
+{\tt math.feld.cvut.cz}
+\medskip
+\noindent v~adresáři {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~současné
+době adresáře {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Přitom první dva
+adresáře jsou zcela totožné (UNIXový link), protože distribuce pro DOS a
+OS/2 vychází ze stejného základu em\TeX.
+
+Distribuce pro MS Windows je realizována jedním doplňkovým modulem {\tt
+texwin.zip}, který je součástí \cs\TeX{}u pro DOS.
+
+Dále jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvním
+je souhrn nejpodstatnějších diskusních příspěvků, týkajících se \cs\TeX{}u
+na diskusní skupině {\tt cstex}. V~druhém je podrobný seznam změn včetně
+data provedení změny v~jednotlivých modulech. Důvody, proč byla změna
+provedena, je mnohdy možné vyčíst ze souboru {\tt diskuse.txt}.
+
+Při zkopírování \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporučuji uchovat si soubor {\tt
+zmeny.txt}, neboť tento soubor vlastně charakterizuje verzi \cs\TeX{}u,
+kterou jste si zrovna zkopírovali. Protože jsou změny prováděny \uv{za
+chodu}, můžete v~budoucnu porovnat svůj soubor {\tt zmeny.txt}
+s~vystavovaným a máte přehled o~rozdílech mezi vaší verzí \cs\TeX{}u a
+vystavovanou.
+
+\cs\TeX{} je rovněž přístupný prostřednictvím WWW na
+
+\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip
+
+\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primárním serverem \cs\TeX{}u. Ostatní
+ftp servery jej mohou zrcadlit.
+
+\cs\TeX{} pro daný OS má většinou specifický způsob instalace a mnohdy též
+distribuce. Například \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 může být šířen též na
+disketách 1.44\,MB. Proto je zde připravena dávka {\tt makeinst.bat}, která
+z~adresáře, v~němž jsou všechny moduly pohromadě, překopíruje instalační
+soubory na jednotlivé diskety s~označením CS-1 až CS-5, EM-1 až EM-7 a PK-1
+až PK-3. Tím vzniká instalační sada disket použitelná na počítačích s~DOSem
+nebo OS/2.
+
+Pro UNIX zatím podobná věc není udělána, protože disketové médium pro UNIX
+nebývá zcela obvyklé a instalační TARy základu daleko přesahují kapacitu
+jedné diskety.
+
+\end
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex
new file mode 100644
index 00000000000..fabbc439a20
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/prvni.tex
@@ -0,0 +1,1554 @@
+
+%  První setkání s TeXem
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% (C) 1999    Petr Olšák
+
+% format: csplain, kódování ISO-8859-2
+
+% Tento dokument můžete vytisknout pro vlastní potřeby nebo jej
+% elektronicky dále šířit v nezměněné podobě jako soubory prvni.tex,
+% prvni.ps a prvni.pdf
+
+\chyph
+\magnification\magstep1
+\advance\vsize by\baselineskip
+
+%% Varianta pro pdftex
+\ifx\pdfoutput\undefined
+  \def\zalozka#1{}
+\else
+  \def\zalozka#1{%
+     \advance\secnum by1
+     \pdfdest num\secnum fitbh
+     {\let~=\space \def\TeX{TeX}%
+     \pdfoutline goto num\secnum count 0 {#1}}}
+  \pdfinfo{
+     /Author (Petr Olsak)
+     /CreationDate (D:19990328)
+     /ModDate (D:19990328)     
+     /Creator (TeX)  
+     /Producer (pdfTeX)
+     /Title (Prvni setkani s TeXem)
+     /Subject (manual)  
+     /Keywords (TeX) }
+  \pdfcatalog{/PageMode /UseOutlines} 
+  \pdfcompresslevel=9
+\fi
+
+%% Vzhled dokumentu
+\parindent=11pt
+\lineskiplimit=-4pt
+\emergencystretch=2em
+\raggedbottom
+
+%% Deklarace registrů
+\newcount\bibnum
+\newcount\footnum
+\newcount\secnum
+
+% Fonty
+\input cpalatin
+\font\tentt=cstt10 \hyphenchar\tentt=-1
+\font\cmit=csti10
+\font\mflogo=logo10
+\font\showtt=cstt9
+\font\tencsr=csr10
+\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2
+\font\bigfont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep5
+\font\scriptm=\fontname\tenrm\space at7pt
+\scriptfont0=\scriptm
+
+%% Základní makra
+\def\sekce #1\par{\removelastskip\bigskip
+   \zalozka{#1}
+   \noindent{\titulfont #1}\par\nobreak\medskip}
+\def\bod{\item{$\triangleright$}}
+\def\bib{\parindent=22pt\global\advance\bibnum by1 
+  \par\hang\indent\llap{[\the\bibnum]\hskip11pt}\ignorespaces}
+
+%% Čárka místo tečky v matematice:
+\mathcode`\.="013B
+\def\doteq{\buildrel\hbox{.}\over=}
+
+%% Verbatim prostředí \begtt...\endtt, "...".
+{\obeyspaces \gdef\activespace{\obeyspaces\let =\ }}
+\def\setverb{\def\do##1{\catcode`##1=12}\dospecials}
+\def\begtt{\medskip\hbox\bgroup\vrule\vbox\bgroup\hrule
+  \smallskip\bgroup \setverb \catcode`\"=12 \activespace 
+  \baselineskip=.9\baselineskip
+  \def\par{\leavevmode\strut\endgraf} 
+  \obeylines \startverb} 
+{\obeylines \catcode`\|=0 \catcode`\\=12 
+  |gdef|startverb#1^^M#2\endtt{%
+    |showtt#2|egroup|smallskip|hrule|egroup|vrule|egroup|medskip}} 
+\def\"{"} \catcode`\"=13
+\def"{\leavevmode\hbox\bgroup\let"=\egroup\setverb\obeyspaces\tt}
+
+%% Prostředí ukázek
+\def\beguk{\medskip\hbox\bgroup\vrule\vbox\bgroup\hrule\medskip
+   \leftskip=\parindent \rightskip=\parindent \relax}
+\def\enduk{\medskip\hrule\egroup\vrule\egroup\medskip}
+
+%% Tabulky
+\def\begtable{$$\vbox\bgroup
+  \let\par=\cr \obeylines \halign\bgroup &##\hfil\qquad\cr}
+\def\endtable{\egroup\egroup$$}
+\abovedisplayskip=\abovedisplayshortskip
+\def\tabline{\noalign{\smallskip\hrule}}
+\def\.{\hphantom{0}}
+
+%% Výčtová prostředí 
+\def\begitems{\medskip\bgroup}
+\def\enditems{\par\egroup\medskip}
+
+%% Loga
+\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX}
+\def\CS{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $}
+\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}}
+\def\AMS{$\cal A\kern-.166em\lower.5ex\hbox{$\cal M$}\kern-.075em S$}
+\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$}
+
+%% Poznámky pod čarou
+\let\orifootnote=\footnote
+\def\footnote{\global\advance\footnum by1\orifootnote{$^{\the\footnum}$}}
+
+%% Pomocné
+\def\url#1{{\tt #1}}
+\let\pp=\noindent
+\let\,=\thinspace
+
+%% Titulní strana
+\bgroup \nopagenumbers \pageno=0
+\null\vfill
+{\baselineskip=40pt
+\centerline{\bigfont První setkání s~\TeX{}em}
+\centerline{\bigfont Petr Olšák}
+}
+\vskip 0pt plus2fill\break
+\parindent=0pt \parskip=\bigskipamount
+\null\vfil
+Autor programu \TeX{} je profesor Donald Knuth.
+\par
+\TeX{} je ochranná známka American Mathematical Society.
+\par
+Ostatní v manuálu použité názvy programových produktů, firem
+apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými
+známkami příslušných vlastníků.
+\vfill
+Copyright $\copyright$ RNDr. Petr Olšák, 1999
+\par
+Tento text si můžete vytisknout pro vlastní potřeby. Je k~dispozici
+společně s~balíkem \CS\TeX{} na
+\url{ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc} 
+ve zdrojovém textu ({\tt prvni.tex}), PostScriptu ({\tt prvni.ps}) a ve
+formátu PDF ({\tt prvni.pdf}).  Můžete jej také distribuovat, ale pouze
+v~nezměněné elektronické podobě.
+\bigskip\break
+\egroup
+\pageno=1
+
+
+
+\sekce Úvod
+%%%%%%%%%%%
+
+Tento manuál je koncipován jako \uv{první seznámení s~programem \TeX{}%
+    \footnote{Název \TeX{} se čte \uv{tech}, nikoli \uv{teks}.}
+na jeden večer}. Měl by umožnit začátečníkovi porozumět
+základním principům \TeX{}u. Manuál obsahuje ukázku jednoduchého dokumentu,
+který by si měl čtenář sám přepsat do svého počítače a na něm \TeX{}
+vyzkoušet. Je to dobrý první krok do pestrého světa tohoto programu plného
+zajímavých možností. Ukázka by měla též naznačit užitečnost dobrého návrhu
+značkování vstupního textu tak, aby byl oddělen obsah dokumentu od jeho
+formy. Předvedená ukázka také ilustruje základní principy rozšíření \TeX{}u
+(plain nebo \LaTeX). Tím může uživatel hned na prvním dokumentu rozhodnout,
+které \TeX{}ové rozšíření je bližší jeho srdci a podle toho vybrat další
+literaturu pro doplňující studium.
+
+Předpokládáme, že čtenář má určité důvody proč použít \TeX{}, takže se zde
+nebudeme zdržovat výčtem jeho výhod, rozepisovat obšírně jeho historii a
+nebudeme polemizovat o~užitečnosti či neužitečnosti dávkového či
+interaktivního systému na přípravu sazby.
+
+
+\sekce \TeX\ a jeho okolí
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+\TeX{} je formátor. Je to program, kterému předložíme vstupní text
+dokumentu v~\uv{holé} textové podobě doplněný textovými
+značkami, které vymezují strukturu dokumentu nebo dávají \TeX{}u pokyny
+o~způsobu formátování dokumentu. Bývá obvyklé (ale není to nutné)
+pojmenovat tento soubor s~použitím přípony {\tt.tex}, například 
+\hbox{\tt dokument.tex}. Na výstupu pak po zpracování \TeX{}em dostaneme
+tzv.~{\tt dvi} soubor%,
+    \footnote{odvozeno z~anglického \uv{device independent}~-- na
+              zařízení nezávislý},
+který obsahuje definitivní informace o~použitých fontech a o~umístění
+jednotlivých znaků na stránce. Tento soubor má název odvozený od názvu
+vstupního souboru, ale má příponu {\tt.dvi}. Lze jej prostřednictvím
+vhodného programu prohlédnout na obrazovce (vidíme, jak bude dokument
+skutečně vypadat), nebo jej vytisknout na tiskárně.
+
+\TeX{} tedy čte na svém vstupu soubor s~dobře definovanou syntaxí jazyka
+značek a na výstupu je rovněž soubor s~úplným popisem sazby. \TeX{}
+jako takový je nezávislý na operačním systému. Vývoj samotného \TeX{}u
+je zastaven, takže pro uživatele nehrozí nebezpečí vzniku dalších
+nekompatibilních verzí. Další programy \uv{okolo \TeX{}u} tvoří
+dohromady tzv.~implementaci \TeX{}u a umožní s~\TeX{}em rozumným
+způsobem pracovat.
+
+Začínající uživatel se samozřejmě hlavně ptá po způsobu, jak může
+v~konkrétním operačním systému s~konkrétní \TeX{}ovou implementací
+s~tímto programem pracovat, jak jej spustit, jakými tlačítky se ovládá
+textový editor, jaké nabídky jsou k~dispozici, co nad kterým obrázkem udělá
+myš. Ptá se tedy po uživatelském rozhraní. Jednotlivé manuály o~\TeX{}u
+tradičně odkazují na tzv.~\uv{místní příručku} (Local Guide), která by
+měla toto rozhraní popisovat. Tato příručka je závislá na použitém
+operačním systému, na použité implementaci \TeX{}u, na vybraném textovém
+editoru a někdy též na administrátorovi systému, který konfiguruje některé
+věci specificky pro větší pohodlí uživatelů. Ani v~tomto manuálu nejsou
+uvedeny podrobnosti o~uživatelském rozhraní.
+
+V~graficky orientovaných operačních systémech je většinou možné otevřít
+současně v~jednom okénku textový editor, ve kterém uživatel píše nebo
+modifikuje vstupní text a ve vedlejším okénku prohlížeč výstupního
+{\tt dvi} souboru. Po modifikaci vstupního textu a spuštění \TeX{}u
+(nejlépe klávesovou zkratkou přímo z~editoru) se během pár sekund 
+projeví změna v~prohlížeči výsledného dokumentu.
+
+Textový editor, ve kterém připravujeme nebo modifikujeme vstupní texty
+dokumentů, nesmí ukládat na disk žádné skryté formátovací informace
+implementované jen pro tento editor (jako například změna fontu, měkké
+konce řádku apod.). To dělají tzv.~textové procesory, na které v~případě
+práce s~\TeX{}em většinou nepoužíváme.
+
+Zvyklosti ve značkování dokumentu jsou vesměs závislé na použitém {\it
+formátu} \TeX{}u, který modifikuje jeho chování. Říkáme, že je
+dokument napsán ve formátu {\it \LaTeX}, pokud je někde na začátku
+vstupního textu dokumentu uvedena značka "\documentclass" nebo
+"\documentstyle".  Pokud tam tuto značku nenajdeme, můžeme
+předpokládat, že je dokument napsán ve formátu {\it plain}, v~případě
+česky psaného dokumentu pak ve formátu {\it csplain}. Tento manuál je
+například napsán ve formátu csplain a je uložen v~souboru 
+{\tt prvni.tex}. Může se stát, že nějaký dokument je napsán ve formátu
+\AMS\TeX{} nebo v~jiném méně používaném formátu. Tím se ale zde nebudeme
+zabývat. Rozdíl mezi plainem a \LaTeX{}em a smysl použití formátů vyplyne
+až z~dalšího textu.
+
+Následující tabulka předpokládá, že pracujeme
+v~operačním systému, který umožňuje uživateli zadávat pokyny z~příkazového
+řádku. Tím nevylučujeme, že nelze některé popisované činnosti implementovat
+do nějaké uživatelské nabídky konkrétního uživatelského rozhraní.
+Předpokládáme, že jsme připravili vstupní text dokumentu do souboru
+{\tt dokument.tex}.
+
+\begtable
+  příkazový řádek    &  komentář
+  \tabline
+  "tex dokument"       &  anglický dokument, formát plain
+  "csplain dokument"   &  český nebo slovenský dokument, formát csplain
+  "latex dokument"     &  formát \LaTeX, jazyk je deklarován v~dokumentu
+  "cslatex dokument"   &  modifikovaný \LaTeX{} pro češtinu a slovenštinu
+\endtable  
+
+Všimneme si, že v~příkazovém řádku píšeme za jméno formátu název vstupního
+souboru a že příponu {\tt.tex} nemusíme psát. Dobře instalovaná
+implementace \TeX{}u by měla podle jména formátu spustit \TeX{} modifikovaný
+právě tímto formátem.
+
+Pokud nemáte ve své implementaci \TeX{}u formát csplain, je to špatné
+znamení. Nebudete totiž schopni zpracovat ani tento manuál ani
+ukázku, která je v~něm obsažena. V~takovém případě doporučujeme
+poohlédnout se po \CS\TeX{}u, který najdete například na
+\url{http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.
+
+K~prohlédnutí dokumentu se používají různé programy (tzv.~dvi~prohlížeče).
+Volba prohlížeče závisí na použitém operačním systému a na implementaci
+\TeX{}u. V~UNIXu je nejčastější program {\tt xdvi} (stačí napsat 
+"xdvi dokument"). V~MS Windows se používá {\tt windvi}, {\tt dviwin}
+nebo {\tt yapp}. V~DOSu se stekáme nejčastěji s~programem {\tt dviscr}
+z~implementace em\TeX{}. Pro OS/2 má em\TeX{} \uv{okenní} variantu
+prohlížeče {\tt dvipm}.
+
+Na PostScriptovou tiskárnu vytiskneme dokument programam {\tt dvips},
+příkazový řádek: "dvips -Ptiskarna dokument". Nemáme-li PostScriptovou
+tiskárnu, většinou před ní předřadíme Ghostscript, což je volně
+dostupný konvertor z~PostScriptu. Někdy lze též najít ovladač pro 
+tiskárnu přímo v~příslušné \TeX{}ové implementaci.
+
+
+\sekce Jdeme na to
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Nejprve zkusíme v~nějakém textovém editoru vytvořit soubor {\tt pokus.tex},
+který obsahuje zkušební větu:
+
+\begtt %--------------------------------------------------------------
+Ahoj světe!
+\bye
+\endtt %--------------------------------------------------------------
+
+Pokud zpracujeme tento soubor \TeX{}em s~formátem csplain
+(připomínáme, že je možné použít povel {\tt csplain pokus}), 
+dostaneme výstupní soubor {\tt pokus.dvi}. Navíc
+\TeX{} uloží informaci o~zpracování do souboru {\tt pokus.log}. Výsledný
+{\tt dvi} soubor si můžeme prohlédnout prohlížečem. Dostaneme
+očekávaný  výsledek:
+
+\beguk %-------------------------------------------------------------
+\tencsr Ahoj světe!
+\enduk %-------------------------------------------------------------
+
+\pp Přitom dole na stránce je ještě vytištěno číslo strany:~1.
+
+Pokud zkusíme tentýž soubor zpracovat \TeX{}em s~formátem plain
+(příkazový řádek {\tt tex pokus}), výstup bude zmršený: \uv{Ahoj svte!}.
+Vidíme, že textový soubor s~akcenty nelze jednoduše vnutit originálnímu
+americkému \TeX{}u, ale místo formátu plain je potřeba použít modifikovaný
+csplain.
+
+Kdybychom chtěli tentýž soubor zpracovat \TeX{}em s~formátem \LaTeX{}
+(krátce říkáme, že soubor zpracováváme \LaTeX{}em), obdržíme chybové
+hlášení:
+
+\begtt %--------------------------------------------------------------
+! LaTeX Error: Missing \begin{document}.
+
+See the LaTeX manual or LaTeX Companion for explanation.
+Type  H <return>  for immediate help.
+ ...                                              
+                                                  
+l.1 A
+     hoj světe!
+? 
+\endtt %--------------------------------------------------------------
+
+Vidíme tedy, že soubor není vhodně připraven ke zpracování \LaTeX{}em.
+Chybí mu "\begin{document}". Později ukážeme, že mu chybí více věcí, ale
+v~tuto chvíli raději zůstaneme u~csplainu. Komunikaci s~\TeX{}em při
+chybovém hlášení ukončíme odesláním znaku {\tt x}. Chceme-li, aby
+\TeX{} chybu ignoroval a pokračoval ve zpracování dokumentu, stačí na
+otazník odpovědět \uv{Enter} (v~tomto příkladě, kdy dokument vhodný
+pro csplain chceme zpracovat \LaTeX{}em, se pouze dočkáme další
+zavlečené chyby).
+
+Zkusíme si nyní přepsat do počítače následující poněkud rozsáhlejší
+dokument. Soubor nazveme třeba {\tt mujprvni.tex} a vytvoříme jej
+libovolným textovým editorem. Pokud je čtenář od přírody \uv{lenivý}, může
+se místo zdlouhavého přepisování pokusit najít text ukázky ve vstupním
+souboru {\tt prvni.tex} tohoto manuálu a přenést jej do svého souboru
+{\tt mujprvni.tex} jako blok v~textovém editoru.
+
+Možná nám může připadat část označená jako \uv{oblast definic} hodně
+nepochopitelná, skoro jako porucha na lince. Přesto se zatím pokusíme
+překonat odpor k~této poruše a důsledně všechny znaky přepíšeme.
+\TeX{} se nám za to odvděčí silnými možnostmi, které budeme postupně
+odhalovat.
+
+Nemusíme se obtěžovat přepisováním textů, schovaných za znakem "%", protože
+tímto znakem je zahájen komentář, který končí koncem řádku a který je při
+zpracování \TeX{}em ignorován. V~každém případě ale nevynechávejme prázdné
+řádky v~ukázce a věnujme pozornost obsahu části označené jako \uv{vlastní
+text}, kde jsou vyjmenovány základní jevy, se kterými se při pořizování
+textů pro \TeX{} budeme neustále setkávat.
+
+\begtt %=============================================================
+%%%%%%%% Zde začíná "oblast definic" pro tento dokument %%%%%%%%%%%
+
+\chyph       % inicializace českého dělení slov v csplainu
+\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2  % větší font
+\def\bod{\item{$\bullet$}}  % definice zkratky \bod pro výčet
+\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
+   \removelastskip\bigskip  %   odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
+   \indent{\titulfont #1}   %   odsazený text nadpisu větším fontem
+   \par\nobreak\medskip}    %   konec řádku, zakázaný zlom, menší mezera
+\let\itemskip=\medskip      % kolem výčtu prvků bude menší mezera \medskip
+
+%%%%%%%% Zde začíná "vlastní text" dokumentu %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+\nadpis Můj první dokument
+
+Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
+tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
+
+Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
+vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
+Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
+
+\itemskip
+\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
+     Uvědomíme si, že použití "těchto znaků" je úplně špatně!
+\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~--
+     a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
+\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
+     (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
+\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
+     {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
+\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
+     f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
+     s~nesprávným f\/i).
+\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
+     Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
+     k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
+\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
+     Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
+     zatímco správně má být $-1$.
+\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
+     musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
+\itemskip
+
+\nadpis Závěr
+
+To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
+\bye
+\endtt %=============================================================
+
+Po zpracování tohoto dokumentu formátem csplain si můžeme prohlédnout
+prohlížečem {\tt dvi} souboru následující výsledek:
+
+\beguk %=============================================================
+\parindent=20truept
+\baselineskip=12truept
+\font\tenbf=csbx10 at10truept \font\tenit=csti10 at10truept 
+\font\tentt=cstt10 at10truept
+\font\tenrm=csr10 at10truept \tenrm
+\font\symbol=cmsy10 at10truept
+\font\mmi=cmmi10 at10truept \font\sevenrm=csr7 at7truept
+\textfont0=\tenrm \scriptfont0=\sevenrm
+\textfont1=\mmi \textfont2=\symbol
+\font\titulfont=csbx10 scaled\magstep1  % větší font
+\def\bod{\item{$\bullet$}}  % definice zkratky \bod pro výčet
+\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
+   \removelastskip\bigskip  %   odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
+   \indent{\titulfont #1}   %   odsazený text nadpisu větším fontem
+   \par\nobreak\medskip}    %   konec řádku, zakázaný zlom, menší mezera
+\bigskipamount=12truept \medskipamount=6truept
+\let\itemskip=\medskip       % kolem výčtu prvků bude menší mezera \medskip
+
+\nadpis Můj první dokument
+
+Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
+tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
+
+Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
+vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
+Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
+
+\itemskip
+\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
+     Uvědomíme si, že použití \"těchto znaků\" je úplně špatně!
+\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~-- 
+     a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
+\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
+     (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
+\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
+     {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
+\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
+     f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
+     s~nesprávným f\/i).
+\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
+     Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
+     k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
+\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
+     Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
+     zatímco správně má být $-1$.
+\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
+     musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
+\itemskip
+
+\nadpis Závěr
+
+To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
+\enduk %=============================================================
+
+Všimněme si, že v~příkladu je důsledně oddělena forma od obsahu dokumentu.
+V~části označené \uv{vlastní text} jsou použity značky "\nadpis",
+"\bod" a "\itemskip", které ohraničují logické části dokumentu (vymezení
+nadpisu, uvedení další položky ve výčtu prvků, obklopení skupiny výčtu prvků)
+a nepopisují žádné konkrétní formátovací informace (volba fontu, velikost
+fontu, velikost mezer nad a pod nadpisem, tvar puntíku ve výčtu prvků
+apod.).
+
+Značky vymezující strukturu dokumentu jsou definovány v~části \uv{oblast
+definic}. Zde je řečeno, jaký bude mít nadpis font, jak bude
+v~textu umístěn a jak bude vypadat formátování výčtu prvků. Podrobnější
+rozbor těchto definic uvedeme za chvíli.
+
+Toto oddělení formy od obsahu se v~mnoha případech začátečníkům nedaří.
+Přímo v~textu jejich dokumentů se vyskytují značky jako "\vskip12mm"
+(vertikální mezera 12\,mm), "\vfill\break" (vynucené ukončení strany) a mnoho
+dalších nešvarů. My se pokusíme hned z~počátku se takovým věcem pokud možno
+vyhnout. V~sekci \uv{změna vzhledu dokumentu} uvidíme, že se nám to bohatě
+vyplatí.
+
+
+\sekce Vysvětlení použitých značek v~příkladu
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Jednotlivé značky, které řídí formátování a vymezují strukturu dokumentu
+jsou vesměs ve tvaru "\slovo". Tyto značky se nazývají
+{\it řídicí sekvence\/} a někdy též budeme hovořit o~{\it příkazech},
+protože jimi přikazujeme, aby \TeX{} něco vykonal.
+
+Řídicí sekvence v~příkladu rozdělíme na dvě skupiny. 1.~ty, co jsou
+definovány v~samotném \TeX{}u nebo v~použitém formátu (v~našem případě
+ve formátu {\tt csplain}). 2.~řídicí sekvence, které jsme definovali sami.
+
+Začneme rozborem druhé skupiny řídicích sekvencí:
+
+\begitems
+\bod "\nadpis" je sekvence, která očekává za sebou text nadpisu a pak
+     prázdný řádek.
+\bod "\titulfont" je přepínač pro větší velikost fontu pro nadpis.
+     Je definován na řádku začínajícím příkazem "\font" a použit v~definici
+     řídicí sekvence "\nadpis".
+\bod "\bod" je sekvence, která uvozuje položku ve výčtu prvků. Promění se
+     v~nějakou grafickou realizaci zarážky (zde puntík) a způsobí odsazení
+     textu položky.
+\bod "\itemskip" vytvoří vertikální mezeru, která oddělí výčet prvků
+     od ostatního textu. Použije se na začátku i na konci výčtu.
+\enditems
+
+Ostatní řídicí sekvence jsou definovány v~použitém formátu nebo přímo
+zabudovány v~\TeX{}u. Uživatel se s~nimi bude postupně seznamovat
+studiem vhodné literatury. Zde uvedeme velmi stručně jen ty nejdůležitější
+řídicí sekvence, abychom usnadnili pochopení příkladu.
+
+\begitems
+\bod "\chyph". Tato řídicí sekvence inicializuje české vzory dělení slov a
+     je definována pouze ve formátu csplain. V~případě českých textů
+     bychom ji nikdy neměli vynechat! Analogicky "\shyph" inicializuje
+     slovenské vzory dělení slov. Bez těchto příkazů \TeX{} pracuje
+     implicitně s~anglickými vzory dělení.
+\bod "\font" zavede z~instalace \TeX{}u do dokumentu další font.
+     Struktura parametrů příkazu bude vysvětlena v~sekci o~fontech.
+\bod "\def" definuje novou řídicí sekvenci (zde "\bod" a "\nadpis").
+     Za řídicí sekvencí může následovat formální popis parametrů nové
+     sekvence a pak následuje ve složených závorkách tělo definice.
+     V~ní je popsáno, co se při použití nové řídicí sekvence má vykonat.
+\bod "\item" zahájí výčtovou položku (odsazením textu) a převezme
+     za sebou ve složených závorkách parametr, který popisuje vzhled puntíku.
+\bod "\bullet" vytvoří v~matematickém módu černý puntík: $\bullet$.
+\bod "\bigskip" vytvoří vertikální mezeru velikosti jednoho řádku a
+     "\medskip" velikosti poloviny řádku. "\indent" odsadí další text
+     o~velikost odstavcové zarážky.
+\bod Řídicí sekvence "\par" je explicitní ukončení odstavce. \TeX{} ji
+     interně vytváří v~místě každého prázdného řádku. Ve formálním popisu
+     parametru za "\def\nadpis" má ale "\par" pouze vymezovací
+     účinek. Formální popis parametru v~našem příkladě čteme takto:
+     nově definovaná řídicí sekvence "\nadpis" převezme za sebou text
+     až po první výskyt "\par" (tedy až po první výskyt prázdného řádku)
+     a uloží jej do \uv{proměnné} s~označením "#1".
+\bod "\let" čteme česky nechť. Tento příkaz ztotožní význam nové
+     řídicí sekvence (v~našem příkladě "\itemskip") s~předlohou (v~tomto
+     příkladě "\medskip").
+\enditems
+
+V~naší ukázce jsme použili též některé speciální \TeX{}ovské znaky.
+Vysvětlíme si nyní stručně jejich význam.
+
+\begitems
+\bod Znak "~" znamená nedělitelnou mezeru. Je zde použita za neslabičnými
+     předložkami a před jednopísmennými ukázkami, aby se v~těchto místech
+     nerozdělil řádek. Při pořizování textu nemusíme psát za neslabičnými 
+     předložkami vlnku \uv{ručně}. Vlnky tam lze doplnit později jednoduchými
+     programy, které bývají součástí \TeX{}ovských instalací.
+\bod Znaky "{ }" mají v~\TeX{}u tři mírně odlišné významy.
+\itemitem{1.} Obklopují těla definic za příkazem "\def", jak již bylo řečeno.
+\itemitem{2.} Obklopují parametry některých řídicích sekvencí (viz
+     například text {\tt uvozovky}, který je parametrem řídicí sekvence
+     "\uv", nebo text "$\bullet$", který je parametrem řídicí sekvence
+     "\item".
+\itemitem{3.} Samotné znaky "{ }" vymezují jisté skupiny, ve kterých je
+     veškeré přiřazení a nastavení lokální. Skupiny se často používají pro
+     vymezení platnosti přepínačů písma (viz "\bf", "\it", "\tt" a
+     "\titulfont").
+\item{} Závorky "{ }" musí vzájemně párovat, což je důležité zejména ve
+     vymezovacích významech~(ad~1 a~2). Proto třeba tělo definice
+     "\bod" obsahuje text "\item{$\bullet$}" a je ukončeno až druhou
+     závorkou~"}".
+\bod Znak "%" uvozuje komentář až do konce řádku.
+\bod Znak "$" přepíná do {\it matematického módu} a zpět. V matematickém
+     módu \TeX{} sestavuje sazbu poněkud odlišným způsobem (všimneme
+     si, že například proměnné $a$, $b$ jsou v matematickém módu
+     automaticky sázeny kurzívou).
+\bod Znak "^" v~matematickém módu uvozuje horní index (exponent).
+\enditems
+
+\sekce Změna vzhledu dokumentu
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Předvedeme, v~čem spočívá výhoda oddělení obsahu
+dokumentu od formy. Předpokládejme, že nám nějaký zkušenější kolega
+pomůže s~přípravou definic pro náš dokument. Předpokládejme dále, že onen
+kolega má na věc poněkud jiný typografický názor a začne věci předělávat.
+V~editoru modifikuje definice a ve vedlejším okénku v~prohlížeči se průběžně
+mění náš první dokument skoro k~nepoznání. Přitom kolega
+{\it vůbec nemusí\/} zasáhnout do vlastního textu dokumentu.
+
+Především se mu nelíbí rodina fontů Computer Modern, která je
+v~\TeX{}u implicitně nastavena. Mnoho instalací \TeX{}u obsahuje
+nástroje pro práci s~dalšími, zejména PostScriptovými, fonty. Máme-li
+takovou instalaci, můžeme napsat na začátek dokumentu třeba 
+"\input cbookman" a máme celý dokument v~rodině Bookman. Příkaz "\input"
+zavádí do dokumentu externí soubor definic, zde soubor s~názvem {\tt
+cbookman.tex}. Tento soubor obsahuje příkazy "\font" na zavedení
+skupiny fontů Bookman a nastaví je jako implicitní.
+
+Kolega se dále rozhodl vkládat mezi každý odstavec drobnou vertikální mezeru
+a místo puntíků pro výčty chce použít čtverečky, které ve větší velikosti
+zařadí i do nadpisů. Konečně velikost fontu pro nadpis se mu zdá příliš
+velká (místo "\magstep2" v~řádku "\font" použije \uv{menší} "\magstep1").
+Výsledek jeho snažení v~\uv{oblasti definic} dopadne třeba takto:
+
+\begtt %=============================================================
+\chyph             % inicializace českého dělení slov v csplainu
+\magnification\magstep1     % celý dokument bude 1,2 krát větší
+\input cbookman \setsimplemath  % použité písmo: Bookman i v matematice
+\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep1  % větší font
+\newdimen\indskip \indskip=15pt % výčty budou odsazeny 15pt
+\def\ctverecek#1{\noindent  % čtvereček proměnné velikosti v místě \indskip
+   \hbox to\indskip{\vrule height#1pt depth0pt width#1pt\hss}}
+\def\bod{\par\hangindent=\indskip \ctverecek{4}}  % definice zkratky \bod
+\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
+   \removelastskip\bigskip  %   odmaže poslední vert.mezeru a přidá vlastní
+   \ctverecek{7}{\titulfont #1} % nadpis odsazený čtverečkem
+   \par\nobreak}            %   konec řádku, zakázaný zlom, žádná mezera
+\parskip=\medskipamount     % mezi odstavci bude mezera jako \medskip
+\parindent=0pt              % odstavce nebudou odsazeny zarážkou
+\let\itemskip=\relax        % žádné další mezery mezi výčty
+\endtt %=============================================================
+
+Náš dokument vypadá pak následovně:
+
+\beguk %=============================================================
+\input cbookman             % použité písmo: Bookman
+\font\mmi=\fontname\tenit 
+\font\sevenrm=\fontname\tenrm\space at 7pt
+\textfont0=\tenrm \scriptfont0=\sevenrm
+\textfont1=\mmi 
+
+\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep1  % větší font
+\newdimen\indskip \indskip=15pt  % výčty budou odsazeny 15pt
+\def\ctverecek#1{\noindent  % čtvereček o proměnné velikosti v místě \indskip
+   \hbox to\indskip{\vrule height#1pt depth0pt width#1pt\hss}}
+\def\bod{\par\hangindent=\indskip \ctverecek{4}}  % definice zkratky \bod
+\def\nadpis#1\par{          % definice nadpisu:
+   \removelastskip\bigskip  %   odmaže poslední vert. mezeru a přidá vlastní
+   \ctverecek{7}{\titulfont #1} % nadpis odsazený čtverečkem
+   \par\nobreak}            %   konec řádku, zakázaný zlom, žádná mezera
+\parskip=\medskipamount     % mezi odstavci bude mezera jako \medskip
+\parindent=0pt              % odstavce nebudou odsazeny zarážkou
+\let\itemskip=\relax        % žádné další mezery mezi výčty
+
+\nadpis Můj první dokument
+
+Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
+tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
+
+Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
+vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
+Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
+
+\itemskip
+\bod Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
+     Uvědomíme si, že použití \"těchto znaků\" je úplně špatně!
+\bod Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~-- 
+     a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
+\bod Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
+     (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
+\bod Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
+     {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
+\bod Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
+     f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
+     s~nesprávným f\/i).
+\bod Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
+     Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
+     k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
+\bod Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
+     Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
+     zatímco správně má být $-1$.
+\bod Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
+     musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
+\itemskip
+
+\nadpis Závěr
+
+To by pro začátek stačilo. Příkazem {\tt\char`\\bye} ukončíme naše pokusy.
+\enduk %==============================================================
+
+Kdyby náš kolega chtěl, implementoval by třeba automatické číslování
+položek, automatické číslování nadpisů, generování obsahu a další věci.
+Vysvětlení nových řídicích sekvencí, které kolega použil, bohužel
+překračuje rámec tohoto úvodního dokumentu.
+
+Definice lze umístit do jiného souboru než vlastní text dokumentu.
+Na začátku dokumentu pak soubor definic načteme příkazem "\input".
+Nebo naopak, hlavní bude soubor definic, ze kterého se příkazem "\input"
+postupně načítají jednotlivé kapitoly rozsáhlejšího díla.
+
+
+\sekce Stojíme na křižovatce
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+V~předchozím příkladě jsme ilustrovali důležitou vlastnost \TeX{}u~--
+schopnost měnit vzhled dokumentu jen výměnou některých definic. Kromě toho
+ale tyto definice také musejí navazovat na úmluvu, jakými značkami bude
+autor vymezovat strukturu svého dokumentu. Kdyby autor použil místo značky
+"\nadpis" značku "\section", \TeX{} by nám při zpracování dokumentu vynadal:
+
+\begtt %--------------------------------------------------------------
+! Undefined control sequence.
+l.14 \section
+              Můj první dokument
+?
+\endtt %--------------------------------------------------------------
+
+\pp tedy: nedefinovaná řídicí sekvence. Odpovíme-li na otazník pouhým
+stiskem klávesy Enter, \TeX{} tuto sekvenci zcela ignoruje a pracuje dál.
+Žádného zvýraznění nadpisu bychom se nedočkali. Je tedy vidět,
+že je hodně důležité ujasnit si, jaké značkování struktury dokumentu
+použijeme.
+
+V~této souvislosti si musíme odpovědět jednu důležitou otázku. Chceme se
+naučit jazyk definic \TeX{}u na takové úrovni, jako náš imaginární kolega
+z~předchozího příkladu? Budeme raději sami kontrolovat každý detail vzhledu
+dokumentu prostřednictvím vlastních definic, než abychom přebírali hotová
+řešení odjinud? Pokud na tyto otázky odpovíme \uv{ano}, pak je pro nás
+výhodné použít formát plain (pro české a slovenské dokumenty jen mírně
+modifikovaný formát csplain), který definuje jen minimum základních
+řídicích sekvencí. O~další řídicí sekvence stejně jako o~modifikaci
+vzhledu dokumentu podle našich představ se musíme postarat sami.
+V~takovém případě si můžeme sami rozhodnout, jaké značky pro vymezení
+struktury dokumentu použijeme, protože si pro ně nakonec uděláme vlastní
+definice.
+
+Na druhé straně, pokud rádi přebíráme hotová řešení, pokud nechceme
+zbytečně pronikat do problematiky jazyka definic \TeX{}u, pokud se
+spokojíme s~už připravenými šablonami vzhledu dokumentu (tzv. styly),
+pokud jsme ochotni se místo tří set základních příkazů \TeX{}u učit
+zhruba tisíc uživatelských značek pro \LaTeX, bude pro nás
+výhodné použít raději formát \LaTeX{}.
+
+\LaTeX{} doporučuje určité značkování struktury dokumentu. Například se
+předpokládá členění na kapitoly (značka "\chapter") a na sekce (značka
+"\section"). Každý dokument by měl začít záhlavím uvozeným sekvencí
+"\documentclass" (u~staré verze \LaTeX{}u se můžeme setkat ještě se
+sekvencí "\documentstyle"). Parametrem této sekvence by měl být název
+základního stylového souboru (souboru definic upravujících vzhled
+dokumentu). Nejčastěji bývá tímto parametrem "book" (formát knihy)
+nebo "article" (formát článku). Doplňkové stylové soubory se načítají pomocí
+sekvence "\usepackage". Vlastní text dokumentu musí být uzavřen mezi
+značkami "\begin{document}" a "\end{document}". Často se vyskytují další
+značky "\begin" a "\end" vymezující v~\LaTeX{}u jistá prostředí (například
+prostředí pro výčtové položky).
+
+Vraťme se k~našemu příkladu a přepišme jej do značkování podle \LaTeX{}u.
+
+\begtt %=============================================================
+\documentclass{article}  % základní styl bude "odborný článek"
+\usepackage{czech}       % doplňkový soubor definic pro český jazyk
+\begin{document}         % povinné
+
+\section{Můj první dokument}
+
+Zkouším napsat první text v~\TeX u. Tento odstavec musí být
+tak dlouhý, aby bylo vidět, že se rozlomil aspoň na dva řádky.
+
+Jednotlivé odstavce oddělujeme od sebe prázdným řádkem. Prázdnými řádky
+vůbec nešetříme, protože zvyšují přehlednost zdrojového textu.
+Vyzkoušíme si nyní několik věcí.
+
+\begin{itemize}
+\item Budeme používat české \uv{uvozovky}, které se liší od ``anglických''.
+      Uvědomíme si, že použití "těchto znaků" je úplně špatně!
+\item Rozlišujme mezi spojovníkem (je-li), pomlčkou ve větě~-- 
+      a dlouhou pomlčkou---ta se používá v~anglických dokumentech.
+\item Předpokládáme, že každý dokáže rozeznat 1 (jedničku) od l
+      (písmene el) a 0 (nulu) od O~(písmene~O).
+\item Zkusíme přepnout do {\bf polotučného písma}, nebo do
+      {\it kurzívy}. Také vyzkoušíme {\tt strojopis}.
+\item Všimneme si, že ve slovech grafika, firma, apod. se písmena
+      f a i automaticky proměnila v~jediný znak fi (srovnáme to
+      s~nesprávným f\/i).
+\item Mezery mezi písmeny jsou automaticky vyrovnávány podle tvaru písmen.
+      Ve slově \uv{Tento} je například písmeno~e těsněji přisazeno
+      k~písmenu~T, aby se mezery mezi písmeny opticky jevily stejnoměrné.
+\item Vypravíme se na malou exkurzi do matematiky: $a^2 + b^2 = c^2$.
+      Zjistíme, že číslo -1 je zde napsáno špatně (prokletý spojovník),
+      zatímco správně má být $-1$.
+\item Protože \% uvozuje komentář a \$ přepíná do matematické sazby,
+      musíme před ně napsat zpětné lomítko, chceme-li ji dostat do dokumentu.
+\end{itemize}
+
+\section{Závěr}
+
+To by pro začátek stačilo. Příkazem \verb|\bye| ukončíme naše pokusy.
+\end{document}
+\endtt %--------------------------------------------------------------
+
+Poznamenejme, že zavedení doplňkového stylu {\tt czech} způsobí aktivaci
+českých vzorů dělení slov a písma s~českými znaky. Bez použití tohoto stylu
+pracuje \LaTeX{} implicitně s~anglickými vzory dělení slov a s~písmy, která
+neobsahují háčkovaná a čárkovaná písmena.
+
+Upozorňujeme, že v~současné době je \LaTeX{}ů několik druhů. Už
+zmíněný \uv{starý \LaTeX} (tzv.~verze 2.09), ve kterém se
+struktura záhlaví dokumentu mírně lišila. Dále je pro potřeby
+českých dokumentů nutné rozlišovat mezi tzv.~\uv{babelizovaným
+\LaTeX{}em} a \CS\LaTeX{}em. Babelizovaný \LaTeX{} implementuje 
+český a slovenský jazyk pomocí balíku maker \uv{Babel}, který k~nám
+byl importován ze zahraničí. Babelizovaný \LaTeX{} implicitně
+neobsahuje české ani slovenské vzory dělení slov a při instalaci je
+potřeba tyto vzory dělení do něj zavést. Na druhé straně \CS\LaTeX{} je
+modifikace \LaTeX{}u pro potřeby českých a slovenských
+dokumentů a vzory dělení češtiny i slovenštiny jsou v~něm implicitně
+obsaženy. Výše uvedená ukázka je použitelná pro \CS\LaTeX. V~případě
+dobře instalovaného babelizovaného \LaTeX{}u by záhlaví dokumentu
+mohlo vypadat asi takto:
+
+\begtt
+\documentclass{article}       % základní styl bude "odborný článek"
+\usepackage[cp1250]{inputenc} % je nutno specifikovat kódování dokumentu
+\usepackage[T1]{fontenc}      % požadujeme LaTeXovské fonty s akcenty
+\usepackage[czech]{babel}     % voláme styl czech z Babelu
+\begin{document}
+\endtt
+
+Výsledek po zpracování našeho dokumentu \LaTeX{}em v~tomto manuálu
+pro stručnost neuvádíme. Kdo chce, může si sám \LaTeX{}
+vyzkoušet. Nelíbí se nám, že za čísly v~nadpisech nejsou tečky?
+Zavedeme do dokumentu prostřednictvím "\usepackage" další doplňkový
+styl, který toto výchozí chování základního stylu {\tt article}
+upraví. Nelíbí se nám, že jsou mezi jednotlivými položkami ve výčtu
+velké mezery a položky jsou až příliš odsazeny? Použijeme v~dokumentu
+další doplňkový styl. Nelíbí se nám, že je použito písmo Computer
+Modern? Napišme třeba "\usepackage{times}".
+
+Otázka ale je, kdo pro nás tyto doplňkové styly (neboli doplňující sady
+definic pro \TeX) bude připravovat. Velké množství stylů na všechno možné
+lze nalézt ve veřejných archivech \TeX{}ovského softwaru. \LaTeX{} nám tedy
+při jednoduchých šablonovitých požadavcích na vzhled dokumentu umožňuje
+zůstat v~roli autora, který pořizuje text. Nemusíme umět poměrně složitý
+jazyk definic \TeX{}u.
+
+Pokud nám žádná z~možností nabízených stylů nevyhovuje, musíme se pokusit
+tyto styly modifikovat podle své potřeby. To ale může být už hodně
+komplikované. Záleží znovu na nás, zda rádi modifikujeme zdrojové kódy
+cizích programů nebo si raději napíšeme programy vlastní. Pokud píšeme
+raději programy vlastní, asi nám bude spíše vyhovovat jednodušší výchozí
+formát plain (csplain).
+
+Jestliže jsme se rozhodli pracovat raději v~plainu, pak lze k~dalšímu
+studiu doporučit následující literaturu:
+
+\begitems
+\bib Michael Doob. {\it Jemný úvod do \TeX{}u}. Třetí vydání českého
+     překladu, \CS{}TUG 1993. Knížka je rovněž volně k~dispozici ve
+     zdrojových textech jako {\tt jemny.tex} v~archivu 
+     {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/jemny.tar.gz}.
+     Anglický originál je volně šířen jako {\tt gentle.tex}.
+\bib Petr Olšák. {\it \TeX{}book naruby}. Konvoj 1997. Celý text knihy je
+     volně k~dispozici ve formátu {\tt pdf}
+     na \url{http://math.feld.cvut.cz/olsak/tbn.html}.
+\enditems
+
+Vyhovuje-li nám více \LaTeX, pak je možné sáhnout po těchto manuálech:
+
+\begitems
+\bib Jiří Rybička. {\it \LaTeX{} pro začátečníky}. Druhé, upravené vydání,
+     Konvoj 1999.
+\bib Tobias Oetiker. {\it Ne příliš stručný úvod do systému
+     \LaTeX{} \twoe}. Text je šířen volně včetně zdrojových textů a je
+     přeložen do mnoha jazyků. Do češtiny přeložil Michal Kočer.
+     {\tt ftp://math.feld.cvut.cz/pub/cstex/doc/lshort2e.tar.gz}
+\bib Leslie Lamport. {\it\LaTeX---A Document Preparation System---User's
+     Guide and Reference Manual}. Ad\-di\-son-Wes\-ley, Reading, MA, 
+     USA, 2nd ed. 1994. 
+\bib Michel Goossens, Frank Mittelbach, Alexander Samarin.
+     {\it The \LaTeX{} Companion}. Druhé vydání, Addisson Wesley 1994.
+\bib Michel Goossens, Sebastian Rahtz, Frank Mittelbach.
+     {\it The \LaTeX{} Graphics Companion: Illustrating Documents with
+     \TeX{} and PostScript}. Addisson Wesley 1997.
+\enditems
+
+Pokud budeme používat \LaTeX{} a budeme chtít rozumět použitým stylovým
+souborům, můžeme použít knihu [2]. Popisuje totiž vnitřní algoritmy
+\TeX{}u, což jsou informace, které využijeme jak v~plainu tak v~\LaTeX{}u.
+
+Pro úplnost ještě citujme dva tituly. První z~nich je základní biblí
+k~\TeX{}u od samotného autora \TeX{}u (česká alternativa [2] ji poměrně
+dobře nahrazuje) a druhý titul obsahuje informace o~\TeX{}ových
+souvislostech, tj. popis spolupracujících programů v~běžných distribucích,
+implementace fontů, vkládání obrázků apod.
+
+\begitems
+\bib Donald E. Knuth. {\it The \TeX{}book}. Mnohonásobné vydání. Addison
+     Wesley, 1986--{\tt*}. Díl~A~z~pětidílné monografie k~\TeX{}u a \mf{}u
+     \uv{Computers \& Typesetting}.
+\bib Petr Olšák. {\it Typografický systém \TeX}. \CS{}TUG 1995.
+\enditems
+
+Další text v~tomto manuálu se věnuje základům \TeX{}u, které bývají
+shodné při použití většiny formátů. Ukázky budeme pro jednoduchost
+nadále zkoušet ve formátu csplain, protože jinak bychom museli kolem
+vlastního textu ukázky přidat zmíněné \uv{obkladové řádky} závislé na
+použitém \uv{druhu} \LaTeX{}u.
+
+
+\sekce Technické pozadí formátů
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+V~předchozím textu jsme na mnoha místech hovořili o~formátech \TeX{}u
+(plain, \LaTeX{}, csplain), ale zatím jsme pořádně neřekli, co to je.
+
+Formát je binární soubor (v~\TeX{}ové implementaci má příponu {\tt.fmt}),
+který zahrnuje:
+
+\begitems
+\bod výchozí sadu definic, která rozšiřuje vestavěné řídicí sekvence
+     o~další, pro uživatele většinou snadněji použitelné,
+\bod výchozí nastavení vnitřních parametrů \TeX{}u (například šířka
+     odstavce nebo velikost odstavcové zarážky),
+\bod výchozí fonty, které budou v~dokumentu použity, pokud uživatel
+     nespecifikuje jiné,
+\bod vzory dělení vybraných jazyků, podle kterých \TeX{} dělí slova při
+     zalamování odstavce.
+\enditems
+
+Až na vzory dělení lze vše ostatní ve vlastním dokumentu pomocí
+\TeX{}ových definic dodatečně měnit. Pro načtení vzorů dělení
+jednotlivých jazyků má \TeX{} speciální řídicí sekvenci "\patterns",
+která funguje jen při vytváření formátu.  Existuje ještě jedna řídicí
+sekvence, která má smysl pouze při generování formátu: "\dump". Tento
+příkaz způsobí uložení \uv{nabytých vědomostí}
+\TeX{}u z~jeho vnitřní paměti do binárního formátového souboru {\tt *.fmt}
+a ukončí činnost \TeX{}u. Tento soubor se může později při startu
+\TeX{}u načíst, a \TeX{} tím začíná se svými znalostmi z~místa, kde
+naposledy načítání definic skončil v~době příkazu "\dump".
+
+Příkazy "\patterns" a "\dump" umí speciální varianta \TeX{}u zvaná
+ini\TeX{}. V~nových implementacích \TeX{}u není tato varianta
+reprezentována samostatným programem, ale vyvolá se prostřednictvím
+přepínače {\tt -i} nebo {\tt -ini}. Například k~vygenerování formátu
+plain lze postupovat takto:
+
+\begtt
+> tex -ini plain
+* \dump
+\endtt
+
+\TeX{} zde ve variantě ini\TeX{} načetl soubor definic plain.tex a uložil
+nabyté vědomosti do souboru {\tt plain.fmt}. Nyní lze formátový soubor
+použít:
+
+\begtt
+> tex &plain document
+\endtt
+
+V~běžných \TeX{}ových distribucích je implementována nějakým způsobem
+zkratka, která uživateli umožní místo {\tt tex \&plain} psát pouze
+{\tt tex} a třeba místo {\tt tex \&latex} psát pouze {\tt latex}.
+
+
+\sekce Rozměrové jednotky používané v~\TeX u a typografii
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Z~historických důvodů v~typografii stále přežívají měrné jednoty
+rozdílné od soustavy SI. Základní měrnou jednotkou, která se používá
+v~anglosaských zemích, je jednotka point ({\tt pt}), která má rozměr
+asi třetinu milimetru. Dvanáctinásobek je pica (čteme pajka, {\tt
+pc}).  Jednotkou, která se používala v~Evropě, je \uv{Didotův bod}
+({\tt dd}), který je větší než point, ale zhruba taky měří třetinu
+milimetru.  Dvanáctinásobek tohoto bodu je cicero ({\tt cc}). 
+V~počítačových programech pro sazbu se používá počítačový bod
+({\tt bp}), který je jen velmi nepatrně větší. 72 počítačových bodů se
+přesně vejde do jednoho palce ({\tt in}, inch používaný především
+v~Americe).
+
+Všechny tyto jednotky je možné použít v~\TeX{}u jako dvoupísmenové zkratky,
+jak ukazuje následující tabulka. Navíc lze použít jednotky odvozené
+z~metru.
+
+\begtable
+  "pt"  &  monotypový bod     & $1\,{\tt pt} = 1/72.27\,{\tt in} \doteq %
+                                             0.35146\,{\tt mm}$       
+  "pc"  &  pica               & $1\,{\tt pc} = 12\,{\tt pt}$            
+  "bp"  &  počítačový bod     & $1\,{\tt bp} = 1/72\,{\tt in}$          
+  "dd"  &  Didotův bod        & $1\,{\tt dd} = 1238/1157\,{\tt pt}$     
+  "cc"  &  cicero             & $1\,{\tt cc} = 12\,{\tt dd}$            
+  "in"  &  palec (inch, coul) & $1\,{\tt in} = 25.4\,{\tt mm}$          
+  "cm"  &  centimetr          & $1\,{\tt cm} = 10\,{\tt mm}$            
+  "mm"  &  milimetr           & $1\,{\tt mm} \doteq 2.84528\,{\tt pt}$  
+  "sp"  &  jednotka \TeX{}u   & $1\,{\tt sp} = 1/65536\,{\tt pt}$       
+  "em"  &  velikost písma     & závislé na aktuálním písmu               
+  "ex"  &  výška malého x     & závislé na aktuálním písmu               
+\endtable
+
+Velikost písma se měří zhruba jako celková výška řádku, který obsahuje
+všechny znaky písma (mimo akcentované verzálky, tj. neuvažujeme v~takovém
+řádku háčky a čárky nad velkými písmeny). Zhruba to také odpovídá
+šířce velkého písmene M (odtud jednotka {\tt em}). Bohužel, na jednotlivých
+písmech není nic společného, co by se dalo vždy jednoduše změřit a přesně
+říci, že právě to je ona velikost písma.
+
+
+\sekce Práce s~fonty
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Implicitní fonty, které jsou v~každé implementaci \TeX{}u k~dispozici
+a které jsou nezávislé na použitém operačním systému, jsou fonty
+rodiny Computer Modern. Běžná antikva v~této rodině má název {\tt
+cmr10}. To je zkratka pro \uv{Computer Modern Roman ve velikosti 10pt}. 
+Fonty Computer Modern bývají už načteny ve formátu a pro
+jednotlivé varianty (antikva, kurzíva, polotučné, strojopis) bývají
+připraveny přepínače "\rm", "\it", "\bf", "\tt".
+
+Fonty Computer Modern neobsahují akcentovaná písmena (s~háčky a čárkami).
+Proto jsou ve formátu csplain místo nich implicitně načteny tak zvané
+\CS{}fonty, které rozšiřují Computer Modern fonty o~písmena s~akcenty
+z~české a slovenské abecedy. Běžná antikva v~této rodině má název
+{\tt csr10}. \LaTeX{} také implicitně pracuje s~rodinou Computer Modern a
+\CS\LaTeX{} navíc po zavedení stylu {\tt czech.sty}  (příkazem
+"\usepackage{czech}") přepíná na implicitní použití \CS{}fontů. Pak je tedy
+možné psát český text.
+
+Kromě toho \LaTeX{} může pracovat s~jiným rozšířením Computer Modern
+fontů, s~tzv. DC nebo EC fonty. Tyto fonty mají specifické kódování
+(v~\LaTeX{}u označované jako T1) a obsahují všechny znaky abeced latinkou
+píšících evropských zemí.
+
+Ve všech formátech ale můžete zavést nový přepínač pro nové písmo
+pomocí příkazu "\font". Ten má následující syntaxi:
+
+\begtt
+\font\přepínač=název-fontu nepovinné parametry zvětšení
+\endtt
+
+Například
+
+\begtt
+\font\titulfont=csr10 scaled \magstep2
+\endtt
+
+\pp zavede do \TeX{}u font csr10 (tedy běžnou počeštěnou antikvu
+odvozenou z~Computer Modern) ve zvětšení $1.44$ krát normální
+velikost, která je 10 bodů. Tento font se pak v~textu aktivuje
+přepínačem "\titulfont". Proč zrovna koeficient $1.44$? To je
+koeficient, pro který byla v~\TeX{}u vytvořena zkratka
+"\magstep2". Následující tabulka shrnuje všechny zkratky typu
+"\magstep", které jsou definovány ve všech běžně používaných
+formátech.
+
+\begtable
+   sekvence       &   koeficient           & implementováno jako 
+   \tabline
+   "\magstep0"    &   1:1 (žádné zvětšení) & 1000               
+   "\magstep1"    &   $1.2$                & 1200               
+   "\magstep2"    &   $1.2^2 = 1.44$       & 1440               
+   "\magstep3"    &   $1.2^3 = 1.728$      & 1728               
+   "\magstep4"    &   $1.2^4 = 2.0736$     & 2074               
+   "\magstep5"    &   $1.2^5 = 2.48832$    & 2488               
+   "\magstephalf" &   $\sqrt{1.2}\doteq1.095445$ & 1095         
+\endtable
+
+Odstupňování jednotlivých velikostí písma pomocí mocnin čísla $1.2$ bývá
+v~typografii dobrým zvykem.
+
+Ve sloupci \uv{implementováno jako} vidíme, že koeficient se za slovem
+{\tt magstep} (stejně jako na mnoha dalších místech v~\TeX{}u) zadává jako
+celé číslo odpovídající tisícinásobku uvažované hodnoty. Chceme-li tedy
+použít font dvojnásobně velký, použijeme {\tt scaled~2000} a při požadavku
+na poloviční velikost píšeme {\tt scaled~500}.
+
+Kromě koeficientu zvětšení (slovo {\tt scaled}) můžeme chtít zvětšit
+font bez ohledu na jeho původní velikost do námi požadované velikosti.
+K~tomu se používá slovo {\tt at}, například:
+
+\begtt %--------------------------------------------------------------
+\font\prvni=csr10 at 20pt
+\font\druhy=csr10 scaled 2000
+\endtt %--------------------------------------------------------------
+
+Oba řádky této ukázky zavádějí stejný font ve stejném zvětšení.
+
+Rodina písma Computer Modern (a jeho odvozeniny, například \CS{}fonty)
+obsahuje různé velikosti stejné varianty písma, přitom tyto
+alternativy nejsou jen stejnoměrným násobením všech rozměrů. 
+Doporučuje se, zvláště v~menších velikostech písma, používat
+implicitní velikost písma a dále ji nezmenšovat ani nezvětšovat. 
+Implicitní velikost písma je označena číslem v~názvu
+fontu, tj. například {\tt csr10} má implicitní velikost 10\,pt a 
+{\tt csr5} má velikost 5\,pt. Srovnáme výsledek tohoto příkladu:
+
+\begtt %--------------------------------------------------------------
+\font\zvetseny=csr5 at10pt
+\font\normalni=csr10
+\normalni Tady je přirozená velikost písma 10 bodů
+\zvetseny a tady je písmo navržené pro pět bodů zvětšeno na 10 bodů.
+\endtt %--------------------------------------------------------------
+
+Na výstupu dostaneme:
+
+\beguk %--------------------------------------------------------------
+\font\zvetseny=csr5 at10truept
+\font\normalni=csr10 at10truept
+\baselineskip=12truept
+\normalni Tady je přirozená velikost 10 bodů
+\zvetseny a tady je písmo navržené pro pět bodů zvětšeno na 10 bodů.
+\enduk %--------------------------------------------------------------
+
+Přepnout písmo dokumentu do jiné rodiny fontů znamená postarat se o~změnu
+významu všech přepínačů jednotlivých variant písma ("\rm", "\bf", "\it" a
+"\tt") a nezapomenout na vhodnou změnu fontu též v~nadpisech a v~dalších
+velikostech písma, které jsou v~dokumentu použity. Jednoduché definice
+alternativních přepínačů najdeme pro csplain v~následujících souborech:
+
+\begtable
+  soubor         &  Rodina fontů
+  \tabline
+  "cavantga.tex"   &  Avantgarde Book
+  "cbookman.tex"   &  Bookman
+  "chelvet.tex"    &  Helvetica
+  "cncent.tex"     &  New Century
+  "cpalatin.tex"   &  Palatino
+  "ctimes.tex"     &  Times Roman
+\endtable
+
+Tyto rodiny fontů jsou instalovány v~každém výstupním PostScriptovém
+zařízení, takže s~těmito fonty můžeme v~\TeX{}u pracovat, aniž bychom je
+museli mít zakoupené. \TeX{} samotný totiž pracuje pouze s~metrickými
+informacemi k~fontům a do výstupu vkládá pouze odkazy na fonty. Metrické
+informace jsou obvykle k~dispozici zdarma. Pokud budeme tisknout na
+PostScriptovém zařízení, pak jsme s~cenou PostScriptového modulu tyto fonty
+vlastně koupili a můžeme v~nich tisknout \TeX{}ové dokumenty. Pokud budeme
+tisknout na zařízení bez PostScriptu, pak je vhodné PostScriptový kód
+zpracovat volně dostupným programem Ghostscript, který má v~sobě zahrnuty
+volně dostupné alternativy k~uvedeným základním fontům. Rozdíl mezi
+alternativou a draze koupeným fontem přitom ani moc nepoznáme.
+
+Chceme-li například přepnout do písma Bookman, stačí napsat do dokumentu
+"\input bookman". Takovou věc jsme už ilustrovali na našem příkladě
+v~předchozím textu.
+
+Podíváme-li se do souborů {\tt cbookman.tex} a dalších, které najdeme
+v~instalaci \TeX{}u někde v~adresáři {\tt csplain}, zjistíme, že zde nejsou
+předefinovány přímo přepínače "\rm", "\bf", "\it" a "\tt", ale že se zde
+místo nich pracuje s~přepínači "\tenrm", "\tenbf", "\tenit" a "\tentt".
+To jsou totiž v~plainu (i csplainu) skutečné přepínače \uv{nejnižší
+úrovně}. Pro uživatele se pak definují značky "\rm", "\bf", "\it" a "\tt"
+s~dalším přihlédnutím na chování těchto značek v~matematickém módu.
+Například "\bf" je definováno takto:
+
+\begtt %--------------------------------------------------------------
+\def\bf{\tenbf \fam\bffam}
+\endtt %--------------------------------------------------------------
+
+Je-li tedy předefinován přepínač "\tenbf", bude se od této chvíle chovat
+jinak i značka "\bf". Kód "\fam\bffam" zde nebudeme rozebírat, protože
+překračuje rámec tohoto úvodního textu. Spokojíme se s~tím, že v~textovém
+módu nemá tento kód žádný vliv a v~matematickém módu cosi udělá.
+
+Příkaz "\fontname\přepínač\space" se promění zpět v~původní název
+fontu ukončený mezerou. Tato vlastnost byla použita v~našem příkladu,
+kde jsme zaváděli větší font pomocí této konstrukce:
+
+\begtt %---------------------------------------------------------------
+\font\titulfont=\fontname\tenbf\space scaled \magstep2  % větší font
+\endtt %---------------------------------------------------------------
+
+Výhodou tohoto zápisu je fakt, že nemusíme znát název fontu, stačí si
+zapamatovat základní přepínače "\tenrm", "\tenbf", "\tenit" a "\tentt".
+Názvy fontů se nejenom těžko pamatují, ale také se mohou změnit,
+pokud před takovou konstrukcí použijeme "\input cbookman" nebo něco
+podobného.
+
+V~\LaTeX{}u asi takové obraty nebudeme potřebovat, protože o~zavedení
+potřebných fontů pro různé velikosti se \LaTeX{} stará sám. Pro
+přepínání mezi rodinami fontů používáme v~\LaTeX{}u příkaz
+"\usepackage" a následuje ve složených závorkách jedno ze slov
+{\tt avantgar}, {\tt bookman}, {\tt helvet}, {\tt newcent}, 
+{\tt palatino}, {\tt times}. Písmeno {\tt c} na začátku názvu rodiny 
+fontů (na rozdíl od csplainu) nepíšeme.
+
+Možná nás začne zajímat, jaké fonty máme v~\TeX{}ové instalaci
+připraveny k~použití. Stačí udělat menší průzkum v~adresáři {\tt tfm}
+(odvozeno od zkratky \TeX{} font metrics) a podívat se do jednotlivých
+podadresářů na názvy přítomných souborů. To jsou současně názvy fontů,
+které jsou použitelné v~příkaze "\font". Chceme rychle vědět, jak který
+font vypadá? Napišme na příkazový řádek 
+
+\begtt %-----------------------------------------------------------------
+tex testfont
+\endtt %-----------------------------------------------------------------
+
+\TeX{} se nás vyptá na název fontu, který zadáme bez přípony
+{\tt.tfm}. Pak nás požádá o~instrukci, co s~načteným fontem má dělat.
+Nejlépe je odpovědět "\table\end" a podívat se na tabulku znaků
+testovaného fontu třeba pomocí "xdvi testfont".
+
+
+\sekce Speciální znaky
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+V~této sekci popíšeme chování speciálních vstupních znaků, které
+nejsou \TeX{}em většinou slepě přepisovány do výstupu, ale \TeX{} na
+ně určitým způsobem zareaguje.
+
+Jedním takovým speciálním znakem je "\" (zpětné lomítko). Pokud za ním
+následuje písmeno, \TeX{} přečte řídicí sekvenci typu "\slovo"
+ukončenou prvním znakem, který není písmeno (separátorem). Je-li 
+tímto separátorem mezera, pak se na výstupu neobjeví. Ostatní
+separátory nejsou na rozdíl od mezery ignorovány.
+Vyzkoušejte si:
+
+\begtt %----------------------------------------------------------
+Zkouším \TeX.  % Tečka je separátor sekvence \TeX, který se vytiskne
+Píšu v \TeX u  % Separátorem je mezera před u, která se netiskne
+\TeX   je formátor.  
+\endtt %----------------------------------------------------------
+
+Z~posledního řádku ukázky dostáváme nesprávný výsledek: \TeX je formátor.
+Projevila se totiž další vlastnost \TeX{}u: jednu mezeru i více mezer
+za sebou považuje za mezeru jedinou a ta v~našem příkladě funguje jako
+separátor, který mizí. Proto se často používají \uv{zbytečné skupiny},
+jejichž závorky mají funkci separátoru řídicí sekvence:
+
+\begtt %-----------------------------------------------------------
+Píšu v \TeX{}u. \TeX{} je formátor.
+Nebo raději píšu v {\TeX}u a používám {\TeX} jako formátor.
+\endtt %-----------------------------------------------------------
+
+Pokud za zpětným lomítkem následuje něco jiného, než písmeno
+(například "\$"), je řídicí sekvence tvořena jen tímto znakem.
+Mezery za takovými jednoznakovými sekvencemi zůstávají
+zachovány: 
+
+\begtt %-----------------------------------------------------------
+Pracuji se 100\% nasazením.
+\endtt %-----------------------------------------------------------
+
+Vidíme, že dalším speciálním znakem v~\TeX{}u je mezera. Jak jsme před
+chvílí uvedli, více mezer za sebou se chová jako mezera jediná.
+
+Všechny mezery na začátku řádku jsou ignorovány až po první znak, který
+není mezera. Toho můžeme využít pro zlepšení přehlednosti našich
+vstupních textů (viz naše ukázka s~výčtem prvků).
+
+Konec řádku je v~\TeX{}u interpretován jako mezera, která se vytiskne,
+pokud není separátorem řídicí sekvence. Pokud si mezeru z~konce
+řádku nepřejeme, můžeme ji \uv{zamaskovat} komentářovým znakem:
+
+\begtt %-----------------------------------------------------------
+Toto            je
+      zvrácený
+pří%
+klad v~\TeX
+u.
+\endtt %-----------------------------------------------------------
+
+Prázdný řádek vytvoří interní příkaz "\par", který ukončuje
+odstavec. Není-li co ukončovat, "\par" nedělá nic. Proto více
+prázdných řádků pod sebou se chovají stejně jako jeden prázdný
+řádek. I~toho lze využít pro zvýšení přehlednosti zdrojových textů.
+
+V~následující tabulce je přehled všech znaků, které bývají 
+nastaveny jako speciální:
+
+\begtable
+  "\"          & uvozuje řídicí sekvenci
+  mezera       & speciální vlastnosti popsány výše
+  konec řádku  & speciální vlastnosti popsány výše
+  "{"          & zahájení skupiny, parametru nebo definice
+  "}"          & konec skupiny, parametru nebo definice
+  "$"          & přepínač matematického módu
+  "&"          & separátor používaný v tabulkách
+  "#"          & označení parametru v definicích
+  "^"          & konstruktor mocniny v matematickém módu
+  "_"          & konstruktor indexu v matematickém módu
+  "~"          & nedělitelná mezera
+  "%"          & zahajuje na řádku komentář
+\endtable
+
+Speciální význam každého znaku lze v~\TeX{}u nastavit pomocí určitých
+definic. Výše uvedená tabulka tedy není v~ničem definitivní.
+Uvedený seznam speciálních znaků bývá takto nastaven ve
+formátech plain, csplain i \LaTeX. 
+
+Pokud chceme vytisknout souvislejší část textu bez speciální
+interpretace, musíme těmto znakům jejich speciální funkce odebrat. 
+V~\LaTeX{}u se pro tyto účely používá \LaTeX{}ové prostředí vymezené 
+příkazy "\begin{verbatim}" a "\end{verbatim}". Vše mezi těmito příkazy%
+  \footnote{s výjimkou sekvence čtrnácti znaků 
+           \uv{{\tt \char`\\end\char`\{verbatim\char`\}}}}
+se vytiskne tak, jak je napsáno ve vstupním textu. Uvedené prostředí
+vždy ukončí odstavec a zahájí tisk textu bez speciální interpretace.
+Pokud chceme mít bez speciální interpretace jen část textu uvnitř
+odstavce, použijeme v~\LaTeX{}u příkaz "\verb|text bez svislé čáry|"
+nebo třeba "\verb+text bez znaku plus+".
+
+V~plainu ani v~csplainu hotové řešení na vypnutí speciální
+interpretace znaků nenajdeme. Můžeme se inspirovat dvojicí "\begtt"
+a "\endtt" ve zdrojovém textu tohoto manuálu.
+
+Pokud chceme vytisknout jen jednotlivé speciální znaky, měli bychom
+vědět, jakou sekvencí to zařídit. Pro znaky používané v~běžném textu
+("$", "&", "#" a "_") jsou ve všech formátech připraveny řídicí
+sekvence "\$", "\&", "\#" a "\_". Tím požadovaný znak vytiskneme 
+v~libovolném fontu.  Výjimkou je znak \$, který se v~kurzívě 
+Computer Modern fontu mění v~libru: {\cmit\$}. Je to taková malá 
+kuriozita \TeX{}u.
+
+S~ostatními speciálními znaky to tak jednoduché není. V~implicitně
+nastaveném fontu Computer Modern totiž tyto znaky vesměs nemají ve
+fontu svůj odpovídající obraz. Například na pozici 92 bychom měli
+najít podle normy ASCII znak~"\" (zpětné lomítko), ale místo něj tam
+najdeme znak~`` (obrácené uvozovky).  Nemile nás překvapí i jinak
+obyčejný znak "<" (symbol pro relaci je menší), který nemá ve fontu
+svůj obraz a místo něho dostaneme do výstupu < (obrácený
+vykřičník). Pokud chceme, aby se do výstupu věrně dostal znak, který
+známe z~tabulky ASCII, musíme použít variantu fontu "\tt" (strojopis),
+nebo jinou rodinu fontu, která má fonty v~kódování přesně podle
+ASCII. Následující tabulka ukazuje všechny běžné ASCII znaky, které
+mají v~Computer Modern jiný obraz:
+
+\begtable
+  kód znaku & "\tt" (strojopis)  & Computer Modern 
+  \tabline
+  \.60             &  "<"        & \tencsr <       
+  \.62             &  ">"        & \tencsr >       
+  \.92             &  "\"        & \tencsr \char92 
+   123             &  "{"        & \tencsr --      
+   124             &  "|"        & \tencsr ---     
+   125             &  "}"        & \tencsr \char125
+\endtable
+
+Znak z~dané pozice ve fontu vytiskneme pomocí příkazu "\char kód".
+Například "\char92" nám vytiskne ve strojopisu "\" a v~antikvě
+Computer Modern {\tencsr\char92}. Pokud si nepamatujeme číselnou
+hodnotu ASCII kódu nějakého znaku, můžeme místo ní použít konstrukci
+"`\znak", takže například "`\\" vrátí číslo 92. Proto při tisku
+zpětného lomítka píšeme "{\tt\char`\\}".
+
+Budeme-li chtít vytisknout některý ze znaků "< > \ { | }", musíme si
+uvědomit, jaký význam daný znak reprezentuje. Většinou se jedná
+o~matematické symboly, takže pro ně použijeme odpovídající řídicí
+sekvence v~matematickém módu (mezi dvěma dolary). Relace \uv{je menší}
+a \uv{je větší} lze dokonce v~matematickém módu napsat přímo, zatímco
+v~textovém módu se promění ve španělskou interpunkci. Následující
+tabulka udává doporučený způsob tisku příslušných znaků podle jejich
+významu:
+
+$$\vbox{\let\par=\cr \obeylines \halign{&#\hfil\quad
+   význam znaku          & jak jej zapsat         & jak se vytiskne 
+   \tabline
+   relace \uv{je menší}  & "$a < b$"              & $a < b$ 
+   relace \uv{je větší}  & "$a > b$"              & $a > b$ 
+   uzavřený interval     & "$\langle a,b\rangle$" & $\langle a,b\rangle$
+   ASCII znaky "< >"     & "{\tt < >}"            & "< >"
+   rozdíl množin         & "$A\setminus B$"      & $A\setminus B$
+   ASCII znak "\"        & "{\tt\char`\\}"        & "\"
+   Množinové závorky     & "$M = \{a,b,c\}$"      & $M = \{a,b,c\}$
+   ASCII znaky "{ }"     & "{\tt\char`\{ \char`\}}" & "{ }"
+   Vlnka jako akcent     & "\~a"                  & \~a
+   Samostatný akcent     & "\~{}"                 & \~{}
+   ASCII znak "~"        & "{\tt\char`\~}"        & "~"
+   Stříška jako akcent   & "\^a"                  & \^a
+   ASCII znak "^"        & "{\tt\char`\^}"        & "^"      
+}}$$
+
+V~\LaTeX{}u lze místo konstrukcí "{\tt\char`\znak}" použít
+jednoduššího "\verb|znak|". Ovšem příkaz "\verb", který odebírá znaku
+jeho speciální funkci a zapíná tisk ve strojopisu, nemusí fungovat
+všude. Například jej nelze použít jako argument jiného příkazu
+("\section", "\uv", apod.).
+
+
+\sekce Umístění sazby na papíře
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Při poznávání \TeX{}u si jistě velmi brzo položíme otázku, jak je
+možné změnit velikost okrajů, neboli jak umístit sazbu na papíře.
+
+V~plainu jsou implicitně nastaveny velikosti okrajů jeden palec 
+z~každé strany papíru amerického formátu Letter. Takové formáty papíru
+u~nás většinou nerostou, takže plain nám na papíru A4 udělá jen levý a
+horní okraj velikosti jeden palec a pravý okraj bude menší a spodní
+větší.
+
+V~csplainu jsou implicitně nastaveny velikosti okrajů jeden palec 
+z~každé strany pro formát A4. Sazba je tedy v~csplainu mírně užší a
+vyšší, než v~plainu. Sazbu přitom měříme bez případného záhlaví a bez
+stránkových číslic.
+
+Umístění sazby měříme vzhledem k~počátku, který se nalézá na papíře
+1~palec od levého okraje a 1~palec od horního okraje. Levý horní roh
+sazby se kryje s~tímto počátkem, pokud jsou nastaveny registry
+"\hoffset=0pt" a "\voffset=0pt". Levý horní roh sazby se posune
+doprava o~hodnotu "\hoffset" a dolů o~hodnotu "\voffset".  Při
+záporných hodnotách těchto registrů se sazba posunuje samozřejmě doleva
+respektive nahoru.
+
+Šířka sazby (přesněji šířka zpracovávaného odstavce) se nastaví pomocí
+registru "\hsize". Výška sazby na stránce se nastaví pomocí "\vsize".
+V~následující ukázce jsou uvedeny hodnoty, které nastavuje plain.
+
+\begtt
+\voffset=0in       % velikost horního okraje = \voffset + 1 palec
+\hoffset=0in       % velikost levého okraje  = \hoffset + 1 palec
+\hsize=6.5in       % šířka řádku, 165.1mm
+\vsize=8.9in       % výška sazby, 266mm
+\endtt
+
+Formát csplain má registry "\hoffset" a "\voffset" také nulové, ale
+šířku a výšku sazby nastavuje odlišně:
+
+\begtt
+\hsize= 159.2 mm   % šířka řádku v csplainu (šířka A4 - 2in)
+\vsize= 239.2 mm   % výška sazby (výška A4 - 2in)
+\endtt
+
+Pokud chceme nastavit vlastní velikosti, doporučujeme nejprve registry
+"\hoffset" a "\voffset" nastavit na hodnotu $-1$\,in a pak k~nim přičíst
+hodnoty požadovaných okrajů pomocí příkazu "\advance". Dále
+doporučujeme výšku sazby přesně rozměřit na počet řádků. K~tomu
+potřebujeme vědět, že vzdálenost dvou řádků se určí pomocí registru
+"\baselineskip" (pozor: při větším písmu se toto řádkování může
+rozhodit). Plain i csplain nastavují "\baselineskip" na 12\,pt.
+Kromě toho je účaří prvního řádku od pomyslného horního okraje sazby
+vzdáleno o~"\topskip", který má v~plainu i v~csplainu hodnotu 10\,pt.
+Protože se výška sazby "\vsize" měří od horního pomyslného okraje po
+účaří posledního řádku na stránce, vychází "\vsize" jako
+\hbox{$"\topskip" + (n-1)\times "\baselineskip"$}, kde $n$ je počet řádků na
+stránce. Nastavení velikosti sazby tedy můžeme udělat například takto:
+
+\begtt
+\voffset=-1in
+\advance\voffset by 2cm   % velikost horního okraje bude 2cm
+\hoffset=-1in
+\advance\hoffset by 1.5cm % velikost pravého okraje bude 1.5cm
+\hsize=10cm               % šířka řádku bude 10 cm
+\vsize=\topskip
+\advance\vsize by 15\baselineskip % sazba bude mít 16 řádků na stránce
+\endtt 
+
+V~\LaTeX{}u se při nastavování rozměrů sazby používají registry
+speciálně deklarované v~tomto formátu. Jedná se o~"\textheight" (výška
+sazby), "\textwidth" (šířka sazby), "\oddsidemargin" (levý okraj na
+lichých stránkách), "\evensidemargin" (levý okraj na sudých stránkách)
+a "\topmargin" (horní okraj).  \LaTeX{} pak sám podle hodnot těchto
+registrů nastaví vnitřní registry \TeX{}u "\hoffset", "\voffset",
+"\hsize" a "\vsize".  Uživatel \LaTeX{}u by k~nim neměl přistupovat
+přímo a navíc by měl s~registry zacházet \uv{\LaTeX{}ovsky}, což 
+prakticky znamená, že místo jednoduchého přiřazení nebo příkazu 
+"\advance" by měl zapisovat své požadavky zhruba takto:
+
+\begtt
+\setlength\topmargin{-1in}
+\addtolength\topmargin{2cm}       % velikost horního okraje bude 2cm
+\setlength\oddsidemargin{-1in}
+\addtolength\oddsidemargin{1.5cm} % velikost pravého okraje bude 1.5cm 
+\setlength\evensidemargin{\oddsidemargin}
+\setlength\textwidth{10cm}        % šířka sazby bude 10cm
+\setlength\textheight{\topskip}
+\addtolength\textheight{15\baselineskip} % 16 řádků
+\endtt
+
+\TeX{}em většinou nenastavujeme parametry pro archovou montáž sazby,
+takže nám výše uvedené příklady pro nastavení velikosti sazby bohatě
+stačí. Pokud bychom chtěli se sazbou dále manipulovat a umisťovat ji
+na jednotlivé archy podle určitých požadavků, použijeme většinou
+pomocné programy, které manipulují s~PostScriptovým výstupem.
+Představme si, že chceme stránky tohoto manuálu zmenšit tak, aby se
+vešly dvě vedle sebe na stranu A4. Dále chceme tyto stránky uspořádat
+tak, abychom po oboustranném vytištění manuálu na šest archů A4
+dostali svazeček, který přeložíme v~půli a máme knížečku 
+s~24 na sebe navazujícími stránkami. Pro takový úkol se asi nejlépe hodí
+programy z~volně šířeného balíčku psutils. Na příkazový řádek můžeme
+postupně napsat tyto instrukce:
+
+\begtt
+> csplain prvni
+> dvips prvni
+> psbook prvni.ps p0.ps
+> pstops "4:0L@.7(21cm,.5cm)+1L@.7(21cm,14.4cm)" p0.ps p1.ps
+> pstops "4:2L@.7(21cm,.5cm)+3L@.7(21cm,14.4cm)" p0.ps p2.ps
+> lpr -Ptiskarna p1.ps
+> lpr -Ptiskarna p2.ps
+> rm prvni.ps p0.ps p1.ps p2.ps
+\endtt
+
+Příkaz {\tt dvips} převede dokument do PostScriptu a {\tt psbook}
+uspořádá stránky pro použití do \uv{svazečku}. První volání příkazu 
+{\tt pstops} vybere vždy dvě ze čtyř stránek, zmenší je na
+$0.7$\,násobek původní velikosti ({\tt @.7}) a umístí je do archu
+podle uvedených parametrů. Tím vzniká podklad pro tisk lícových stran
+archů A4 ({\tt p1.ps}). Podobně druhé volání příkazu {\tt pstops}
+vytvoří podklad pro rubovou stranu archů. Vlastní tisk ({\tt lpr})
+pak můžeme provést na tiskárně, která neumí oboustranný tisk, ve dvou
+průchodech. Před druhým průchodem obrátíme vytištěné papíry a vložíme
+je do zásobníku tiskárny znovu.
+
+
+\sekce Overfull/Underfull box
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+
+Při práci s~\TeX{}em narazíme postupně na celou řadu chybových
+hlášení, při kterých se program většinou zastaví a vyzve nás k~nějaké
+akci. Ačkoli třeba jen zmáčkneme klávesu Enter, uvědomíme si, že je
+něco špatně a pokusíme se chybu řešit.
+
+Kromě toho \TeX{} vypisuje varování o~přetečených (overfull) a
+nedoplněných (underfull) boxech. Protože se při těchto výpisech
+nezastavuje, považují to mnozí začátečníci za menší zlo, kterého si
+není nutné všímat. Není to tak docela pravda.
+
+Přetečené boxy (overfull) bychom měli rovněž zařadit do kategorie
+chyb. \TeX{}u se totiž nepodařilo vměstnat sazbu do předepsané šířky
+"\hsize". Prakticky to znamená, že sazba v~daném místě \uv{vyčnívá}
+na pravé straně ven směrem do okraje. Hlášení obsahuje údaj, o~kolik
+bodů sazba vyčnívá, číslo řádku ve zdrojovém kódu a kus textu, který určuje
+problémové místo. Plain a csplain dále nastavuje registr
+"\overfullrule" na 5\,pt, takže se v~sazbě na problémovém místě objeví
+těžko přehlédnutelný černý obdélník. \LaTeX{} tento registr nuluje,
+takže černé obdélníky nejsou vidět, což dává uživateli pocit, že je
+všechno v~pořádku. 
+
+Objeví-li se přetečený box v~odstavci, většinou stačí \uv{rozvolnit}
+mezery. Mezery mezi slovy mají totiž pružnost (mohou se smršťovat
+natahovat). Tato pružnost ale není neomezená, ale daná jistými
+parametry podle použitého fontu. Chceme-li dát mezerám větší volnost 
+v~roztahování, než si přál autor fontu, pišme například
+"\emergencystretch=2cm". \TeX{} má plno dalších vnitřních registrů,
+jejichž nastavením ovlivníme algoritmy na sestavování
+odstavce. Jejich popis ovšem překračuje rámec tohoto úvodního textu.
+
+Nedoplněné boxy (underfull) můžeme na rozdíl od přetečených boxů
+považovat pouze za varování. \TeX{} nás informuje, že byl nucen
+v~některém místě natáhnout mezery víc, než je esteticky zdrávo. Hodnota
+{\tt badness}, která hlášení doprovází, udává zhruba stupeň estetické
+vady v~takovém místě (nebo také velikost násilí provedené na
+mezerách). Čím vyšší badness, tím horší výsledek.  Maximální hodnota
+badness je 1000, což značí, že některý řádek je úplně špatně. Stojí
+zato se podívat do sazby na takto označená místa a zamyslet se, co by
+se dalo změnit, aby se zlepšila estetická úroveň výsledku.
+
+\LaTeX{}oví uživatelé dosti často neopatrně pracují s~příkazem "\\",
+který se v~různých \LaTeX{}ových prostředích chová jako ukončení
+řádku. Někdy se dostane takový příkaz i na konec odstavce, což samo
+o~sobě nemá logiku, protože na konci odstavce se samo sebou ukončí
+řádek. Pokud se tak stane, \TeX{} na konci odstavce vytvoří ještě další
+prázdný řádek, ve kterém nemá žádnou mezeru k~natažení na šířku
+"\hsize" a oprávněně se rozčílí: {\tt Underfull hbox badness 1000}. 
+V~tomto případě vlastně \TeX{} křičí na uživatele, který nebyl schopen
+opustit principy starodávného psacího stroje a potřebuje mít k~ruce tu
+velikou páku, do které je občas potřeba praštit, aby se přešlo na nový
+řádek.
+
+
+
+\end
+
+
+
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/test8z.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/test8z.tex
new file mode 100644
index 00000000000..bb9250d3373
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/test8z.tex
@@ -0,0 +1,77 @@
+
+% test.tex -- plainTeX file for test of standard PostScript fonts
+%             in Czech and Slovak, font metric names: p*8z and p*8u.
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+% Juni 1995                                              Petr Olšák
+% March 1999: pcr*8t was renamed to pcr*8u
+
+% Encoding: ISO-8859-2
+% Needs Format: csplain
+
+\chyph  % czech hyphenation used
+
+\advance\vsize by2\baselineskip
+
+\def\allowhyphens{\nobreak\hskip0pt\relax}
+\def \uv#1{\char254 \allowhyphens#1\allowhyphens\char255 }
+
+\def\text#1{Tento text je napsán Post\-Scrip\-to\-vým fontem #1 za použití
+\TeX{}ov\-ské metriky {\tt \fontname\testfont}. Metrika fontu
+v~české/slovenské variantě byla připravena konvertorem {\tt a2ac}
+s~následným použitím programu {\tt afm2tfm}. Je potřeba si všímat méně
+obvyklých slov, jako je slovo šťastný (písmeno ť uprostřed slova), nebo
+třeba slovenské koľko. Věřme, že výsledný text půjde nejen přečíst, ale
+bude i typograficky pokud možno v~pořádku. Také je třeba \uv{sledovat
+chování} našich \uv{uvozovek}.
+\medskip
+Á á Ä ä Č č Ď ď É é Ě ě Í í Ĺ ĺ Ľ ľ Ň ň Ó ó Ô ô Ö ö Ř ř Ŕ ŕ Š š Ť ť Ú ú Ů ů
+Ü ü Ý ý Ž ž.}
+
+\def\extension{8z}
+\def\test#1 #2 {\font\testfont=#1\extension\space{\testfont\text{#2}\bigskip}}
+\emergencystretch=1em
+
+\test ptmr   Times-Roman
+\test ptmb   Times-Bold
+\test ptmbi  Times-BoldItalic
+\test ptmri  Times-Italic
+\test ptmrc  Times-Roman-SmallCaps
+
+\test pagk   AvantGarde-Book
+\test pagko  AvantGarde-BookOblique
+\test pagd   AvantGarde-Demi
+\test pagdo  AvantGarde-DemiOblique
+
+\test pbkd    Bookman-Demi
+\test pbkdi   Bookman-DemiItalic
+\test pbkl    Bookman-Light
+\test pbkli   Bookman-LightItalic
+
+{\rightskip=0pt plus4em \def\extension{8u}
+\test pcrb    Courier-Bold
+\test pcrbo   Courier-BoldOblique
+\test pcrro   Courier-Oblique
+\test pcrr    Courier
+}
+
+\test pncb   NewCenturySchlbk-Bold
+\test pncbi  NewCenturySchlbk-BoldItalic
+\test pncri  NewCenturySchlbk-Italic
+\test pncr   NewCenturySchlbk-Roman
+
+\test phvb    Helvetica-Bold
+\test phvbo   Helvetica-BoldOblique
+\test phvbn   Helvetica-Narrow-Bold
+\test phvron  Helvetica-Narrow-Oblique
+\test phvrn   Helvetica-Narrow
+\test phvro   Helvetica-Oblique
+\test phvr    Helvetica
+
+\test pplbi   Palatino-BoldItalic
+\test pplri   Palatino-Italic
+\test pplr    Palatino-Roman
+\test pplb    Palatino-Bold
+
+\test pzcmi   ZapfChancery-MediumItalic
+
+\end
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/testlat.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/testlat.tex
new file mode 100644
index 00000000000..349afa4c518
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/testlat.tex
@@ -0,0 +1,28 @@
+\documentclass[12pt]{article}
+\usepackage{czech} % Zapne kodovani cestiny a deleni slov.
+\usepackage{times} % Misto CS-fontu budou pouzity PostScriptove fonty
+\parskip=\baselineskip % Mezi odstavci bude prázdný řádek
+\emergencystretch=4em  % abych dovolil vetsi mezery a nebyly Overfull
+
+\begin{document}
+Tady je text napsaný PostScriptovým fontem včetně zpracování akcentů v~českém
+jazyce a správného dělení slov.
+
+Matematika i při sazbě PostScriptovým fontem zůstává ve fontu CM.
+Proto je rozdíl mezi číslovkou \uv{2} napsanou přímo v textu a číslovkou
+\uv{$2$} napsanou na vstupu mezi dolary.
+
+Kromě stylu {\tt times.sty} je možno použít styly pro přepínání do dalších
+PostScriptových fontů: {\tt avant.sty}, {\tt bookman.sty}, 
+{\tt helvet.sty}, {\tt newcent.sty}, {\tt palatino.sty}
+(vyzkoušejte si).
+
+V plainu lze též použít stejným způsobem PostScriptové fonty, ovšem
+místo volání výše uvedených stylů je nutno volat soubory 
+{\tt ctimes.tex}, {\tt cavantga.tex}, {\tt cbookman.tex}, 
+{\tt chelvet.tex}, {\tt cncent.tex}, {\tt cpalatin.tex}.  Například kdekoli
+v textu píšeme \verb|\input ctimes| a od této chvíle máme text sázený 
+fontem Times-Roman.
+
+\end{document}
+
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/zmeny.txt b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/zmeny.txt
new file mode 100644
index 00000000000..c1b48244292
--- /dev/null
+++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/zmeny.txt
@@ -0,0 +1,159 @@
+Zmeny v nabizenych souborech CSTeXu v dobe verejneho provozu
+
+Datum     Soubor        Poznamka
+--------------------------------------------------
+18.1.96   i-all.ba      Opraven preklep dvipsesxe na dvipsexe
+          i1.ba         Opraven odkaz na soubor @ctimne (misto !ctimne)
+22.1.96   mnu.zip       Pridana aktualnejsi dokumentace, soubor codelat.txt, 
+                        user.doc a cfg.doc. Mirna zmena v texset.bat.
+                        Uprava napovedy pri initex.bat (dotaz huge/big/std)
+                        Zarazena opravena verze kalk.exe (viz chyba 10^10).
+          cstugdoc.zip  zrusen soubor cstex.doc, nebod jeho novejsi
+	                verze je nyni v mnu.zip
+                        Pridan odkaz na diskusi o csTeXu a na soubor zmen.
+25.1.96   listzip.html  Opraven preklep wagner@ipf -> wagner@icpf
+ 5.2.96   parpozn.tex   Do CSTeXu zarazen clanek o CSTeXu
+ 8.2.96   mnu.zip       Opravena chyba v texbat.bat TEXDIR->EMTEXDIR 
+                        pro texspell a upravena dokumentace.
+ 8.2.96   @ctimne.txt   Upravena dokumentace.
+ 8.3.96   cslatex.zip   Opravena struktura ZIPu, uz je v souladu s MNU.
+ 8.3.96   mnu.zip       Opraveny preklepy v dokumentaci.
+14.3.96   cspsfont.zip  *.vf premisteny do fonts\vf\a2ac, oprava dokumenmtace.
+15.3.96   csplain.zip,tar  Oprava v souboru csfonts.tex, nyni lze pouzit
+                        i mimo iniTeX. Format csplain zcela beze zmeny.
+          newcs5.bat    Nyni generuje spell.zip, puvodne chybne texspell.zip.
+          pk            Obsah diskety pk2 se vejde na disketu pk1, snizen 
+                        pocet disket. Opraveno: makeinst.bat, make-d.bat
+                        i-all.bat, i-big.bat, listzip.html,txt, @ctimne.txt
+19.3.96   minitex       Zavedeny dalsi tri diskety s tzv. miniTeXem
+                        Upraveny soubory @ctimne.txt, *.ba, install.bat,
+			make-d.bat, makeinst.bat, listzip.html,txt.
+          pk3 a pk4     Zahrnuty rastry zakladnich PostScriptovych fontu.
+	  mnu.zip       Opraveno volani VF v em ovladacich; moznost
+	                generovani formatu za behu. Upraveno: prints.bat, 
+			scr???.cnf, cs.cnf, inibat.bat,mnu, metafont.bat,
+                        texbat.bat, texrun.bat.
+          cspsfont.zip  Oprava p*c8?.vf, tj. Small Caps varianty PS fontu.
+21.3.96   cspsfont.tar  Zaneseny opravy z cspsfont.zip.
+          cslatex.tar   Vlozen soubor latex209.cfg.
+26.3.96   @ctimne.txt makeinst.bat i-big.ba i-all.ba  Opravy v nesrovnalostech
+                        poctu disket v dokumentaci a i-davkach.
+17.4.96   mnu.zip       Oprava programu pickfile (chybne chovani po End)
+          listzip.html  Odkazy "/ftp/cstex" nahrazeny "ftp://math...".
+30.4.96   cl2*.zip      Zaneseny ZIPy obsahujici balicky graph, tools
+                        a psnfs pro LaTeX v podobe uz pripravene programem 
+                        docstrip. Zarazeno na disketu: cs3. Zmeny:
+                        i-all,i-big.ba, makeinst.bat, listzip.html,txt.
+17.5.96   minitex       Soubory pro minitex maji samostatny adresar.
+23.5.96   dvid16f       Zarazena nova verze ovladacu. Odstranena chyba
+                        v nespravne interpretaci virtualnich fontu.
+23.5.96   mnu.zip       Odstraneny preklepy a vymenen program fix.exe
+                        (autor: Pavel Lisy).
+23.5.96   qedit.zip     Makro pro editor pri chybe umisteno do /bin.
+23.5.96   minitex2,3    Viz zmeny v mnu.zip a qedit.zip.
+18.6.96   mfjob12b->c
+          em1--em8      Rozhozeni ZIPu podle noveho doporuceni E. Mattesse.
+                        Vznika jedna disketa navic. Zmeny se tykaji souboru:
+                        @ctimne.txt, makeinst.bat, emtexdoc.zip, 
+                        i-small,i-all,i-big.ba, listzip.html,txt.
+25.9.96  fontcs.zip,tar Oprava metrik CS-fontu + nova dokumentace cs-font.doc
+25.9.96  csplain.zip,tar Drobna uprava csplain.ini a il2code.tex.
+26.9.96  minitex1,3.zip Zaneseny zmeny z 25.9.96.
+27.9.96  cspsfont.zip,tar Opravy podle Z. Wagnera (Caps and small caps).
+8.11.96  texwin.zip     Aktualizovana verze podpory pro MS Win (J. Krob).
+19.11.96 csplain.zip,tar Oprava chybneho \csprimeson v czech.sty a slovak.sty
+25.11.96 zmeny.txt      Soubor zarazen do adresare msdos, aby byl automaticky
+                        pritomen v instalaci (uprava install.bat, make-d.bat).
+25.11.96 i-add.bat, i-remove.bat -- pridany davky podle J. Demela.
+25.11.96 mnu.zip        Nova koncepce nabidek podle J. Demela. Mazani
+                        vsech PK v rolete METAFONT.
+25.11.96 texwin.zip, bibtex.zip  upravy ZIPu: vyhozeni inibat.mnu, bibtex.exe
+27.11.96 minitex2,minitex3.zip  Zaneseny zmeny v mnu.zip z 25.11.96.
+13.12.96 cs-*pk.tar.gz  Vychozi knihovny pk CS-fontu balene pro UNIX
+13.12.96 unix/tetex     README.tetex a *-tt.tar.gz. Navod na pocesteni teTeXu.
+13.1.97  minitex3.zip   Prebalen dosud chybny soubor csacutl.mf
+21.1.97  tetex/cspsfont-tt.tar Odstranena stara verze psnfss.
+21.1.97  tetex/RPMS/i386 Pridano pocesteni tetexu ve formatu rpm
+19.2.97  os2/os2.zip    Pridan "modul" pro EPM editor OS/2 pana Mikulika
+3.3.97   tetex/cslatex-12-96.tar Pridano nove pocesteni noveho LaTeXu.
+3.3.97   mnu.zip, minitex3.zip  Soubor tiskarny.bat opraveno set DOT=fx100,
+                        cs.cnf pridano +height a +width podle A4.
+13.3.97  /unix          Zmena koncepce adresare unix/, pridano README.web2c
+                        a web2c verze 7. Zruseno web2c verze 6.1. Tary
+			spolecne pro web2c i teTeX (spolecna struktura TDS).
+13.3.97  /unix/RPMS     Nove baliky rpm pro tetex-0.4.
+18.3.97  texwin.zip     Nova verze s odkazem na (txw)dll.zip (knihovny).
+20.3.97	 cslatex-12-96.tar   Oprava souboru il2enc.def a lslovak.sty.
+20.3.97  cslatex-1.1-2.*.rpm Zaneseni zmen z cslatex-12-96 do RPM.
+24.3.97  msdos,os2      Nove ZIPy emTeXu a novy cslatex 2e od p. Snajdra.
+25.3.97  minitex*.zip   Prebaleno podle novych ZIPu.
+25.3.97  mnu.zip        program fix.exe podle pana Ginzela.
+26.3.97	 cslatex.tar/zip Pridany styly a4.sty, a4wide.sty a fancyhdr.sty
+3.4.97   cslatex.tar/rpm/zip Akualizovana verze cslatexu z 1.4.97
+4.4.97   mnu.zip        texset.bat: set PRNFILE az po volani fix.exe.
+4.4.97   minitex1,3.zip Aktualizace.
+4.4.97   makeinst.bat, i-disk.ba, install.bat   Drobne upravy.
+25.4.97  cslatex,csplain.zip,tar  Nove styly czech,slovak.sty, ver.2.0.
+28.4.97	 minitex1.zip, csplain,cslatex*.rpm  Nove styly czech,slovak, ver.2.0
+23.5.97  csfonts.tar,csplain.rpm,fontcs.zip  Pridany VF cs2cm a cm2cs
+23.5.97  dvipsexe.zip  Uprava config.ps, aby cetl cm2cs automaticky
+23.5.97  install.bat,i3.ba  Novy zaver instalacni davky  
+23.5.97  mnu.zip  Nova koncepce tiskarny.bat (lze editovat VCOM, PCOM),
+                  vyhozeno dvi-out, nahrazeno dvicopy s vf-cnv/cs2cm.
+23.5.97  minitex*.zip  Zaneseny upravy uvedene vyse.
+1.7.97   csfonts.tar,fontcs.zip,minitex3.zip,*cbas.zip,CS-*pk.tar.gz
+             Uprava CS-fontu (carka nad o, kerning \uv{nebud} \uv{labut}.
+24.9.97  lamstex.zip  Pribalena zaplata pro lams*.mf. 
+6.10.97  cstocs2.zip  Prevzata verze cstocs od pana Tkadlece
+6.10.97  mnu.zip      czech.dsi od pana Ginzela, prekompilovan rempks.exe
+6.10.97  minitex2.zip, minitex3.zip  Zaneseny zmeny z 6.10.97.
+19.11.97 txwdll.zip   Nove zabalene knihovny pro MS Win.
+20.10.97 @ctimne.txt  Pridana informace o nedestruktivnosti install.bat.
+22.1.98  cstocs2.zip  Opravena chyba r' R' u' U'.
+22.1.98  mnu.zip      inibat.mnu Uprava textu 1250_il2 -> 1250
+22.1.98  minitex2,3.zip  Zaneseny vyse uvedene opravy. 
+27.1.98  texwin.zip, txwdll.zip  Aktualizace podle pana Kroba.
+13.2.98  cslatex-12-97.tar Aktualni verze LaTeXu 97/12 a aktualni pocesteni
+13.2.98  cslatex.zip  Aktualni pocesteni LaTeXu od pana Snajdra
+13.2.98  csplain.tar,zip  Aktualni czech.sty, slovak.sty od p. Snajdra
+13.2.98  l2base.zip l2input.zip l2tools.zip  Aktualni LaTeX 97/12 z emTeXu
+13.2.98  emxrsx.zip first.zip german.zip emtexdoc.zip  Aktualni emTeX
+13.2.98  makeinst.bat i-all.ba i-big.ba i-small.ba  Podle aktualniho emtexu
+16.2.98  cslatex-12-97.tar Pridan chybejici soubor texsys.cfg (chyba z 13.2.)
+17.2.98  csfonts.tar  Opraven puvodne vadny cmr17.vf
+17.2.98  README.web2c, README  Aktualizovana dokumentace
+17.2.98  enctex.tar  Zarazen do distribuce CSTeXu
+24.2.98  enctex.tar  il2-t1, 1250-t1, opraven chybny kod pismene \'s
+9.3.98   cstetex-bin-1.3.tar.gz  Binarky pro tetex s ceskym I/O a glibc.
+16.3.98  csplain.tar  csplain.ini -- pridana detekce encTeXu
+19.3.98  csplain.tar,zip  czech/slovak.sty -- pridana navaznost na Babel.
+26.3.98  cspsfont(s).tar,zip  IL2*.fd -> il2*fd + oprava podle p. Wagnera
+26.3.98  csplain.tar,zip  czech/slovak.sty -- ProvidesPackage bez pripony
+27.3.98  enctex.tar  pridan soubor enctex.patch-to-7.2
+1.4.98   README.web2c-7.2  novy popis instalace z web2c 7.2
+1.4.98   texk-7.2,texmflib-7.3,etexlib-2.0,omegalib-1.5,
+         pdftexlib-0.12f,cspdftexlib.tar.gz  Nove balicky pro web2c 7.2
+3.4.98   bin-web2c7.2-linuxi-libc5.tar.gz, README.bin-web2c7.2 pridano
+7.5.98   README.web2c-7.2 , pridana sekce o omlazeni pdftexu
+7.5.98   cspdftexlib.tar.gz  aktualizovany soubory pdftex.cnf a rawfnts.map
+7.5.98   bin-web2c7.2-linuxi-libc5.tar.gz  pridan novy pdftex 0.12l
+25.6.98  cspdftexlib.tar  vyhodil jsem DC fonty a pridal jsem type1 CS fonty
+10.8.98  RPMS/i386/*.rpm  zamena RPM baliku *-2 za *-4.
+10.8.98  README.web2c-7.2  drobna (nepodstatna) uprava textu
+11.8.98  enctex.tar  soubor encmacro.tex: oprava makra \redefaccent
+9.11.98  README.web2c-7.2  aktualizace kapitoly "Omlazeni pdftexu"
+10.11.98 README.web2c-7.2  oprava textu kapitoly "Omlazeni pdftexu"
+19.11.98 enctex.tar  pridani tabulky 1250-latex
+26.11.98 csfonts.tar.gz, fontcs.zip  oprava vf/cm2cs/cm*17.vf
+27.11.98 RPMS/i386/*.rmp zamena RPM baliku *-5 za *-7.
+2.12.98  csplain.tar,zip  pridani moznosti vyuzit enctex
+4.12.98  cslatex-06-98.tar, cslatex,l2base,l2input.zip  Aktualizace csLaTeXu
+22.12.98 nova www stranka CSTeXu a licencni soubor license.eng/cz
+22.12.98 nova adresarova struktura FTP CSTeXu (web2c, emtex, tetex-rpm)
+22.12.98 csfonts.tar/fontcs.zip, csplain.tar/zip, cspsfonts.tar/zip
+         enctex.tar, csindex-*.tar.gz  dokumentace v souladu s licenci.
+5.1.99   license.eng/cz  oprava adresy na horakk@math.cas.cz
+10.2.99  csfonts.tar  vymazan zavleceny cscspu.mf z Computer Modern
+19.3.99  cspsfonts.tar, cspsfont.zip  do cavatga.tex a dalsich pridano
+         makro \setsimplemath
+24.3.99  cspsfonts.tar, cspsfont.zip  zmena nazvu fontu *8t -> *8u