diff options
author | Karl Berry <karl@freefriends.org> | 2006-01-09 00:40:28 +0000 |
---|---|---|
committer | Karl Berry <karl@freefriends.org> | 2006-01-09 00:40:28 +0000 |
commit | fd423d0bb64fe29a2be1fbae5baaf4bc386cc274 (patch) | |
tree | 6bf20bbdf3d9741134f6ea40b30c1b3722fa0cd1 /Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex | |
parent | 0afd1aaf73fc909c6604939dcaf4ccc983b7277e (diff) |
doc 1
git-svn-id: svn://tug.org/texlive/trunk@77 c570f23f-e606-0410-a88d-b1316a301751
Diffstat (limited to 'Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex')
-rw-r--r-- | Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex | 625 |
1 files changed, 625 insertions, 0 deletions
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex new file mode 100644 index 00000000000..90193dc83a8 --- /dev/null +++ b/Master/texmf-dist/doc/cslatex/base/parpozn.tex @@ -0,0 +1,625 @@ + +% Pár poznámek k novému CSTeXu +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% +% 5. 2. 1996 Petr Olšák +% Zpracovat formátem csplain, kódování ISO8859-2 + +\magnification\magstep1 + +%\input cncent +% Můžete zrušit komentář, máte-li PostScriptový font NewCenturySchlbk + +\chyph +\newcount\itemnum % Číslované položky +\raggedbottom % Vynechat dole na stránce příp. místo +\emergencystretch=2em + +\font\mflogo=logo10 % METAFONT logo + +\def\,{\thinspace} +\def\csori{$\cal C\kern-.1667em\lower.5ex\hbox{$\cal S$}\kern-.075em $} +\def\cs#1{\csori\ifx-#1\hbox{-}\else#1\fi} +\def\mf{{\mflogo META}\-{\mflogo FONT}} +\def\twoe{$2_{\textstyle\varepsilon}$} +\def\LaTeX{L\kern-.36em\raise.5ex\hbox{\sevenrm A}\kern-.12em\TeX} +\def\ps{Post\-Script} +\def\clqq{\char254 } +\def\crqq{{\edef\iSF{\spacefactor\the\spacefactor}\char255 \iSF\relax}} +\def\uv{\bgroup\aftergroup\closequotes\leavevmode\clqq\let\next=} +\def\closequotes{\unskip\crqq\relax} +\def\begitems{\medskip\bgroup\catcode`\*=13 \narrower} +\def\enditems{\par\egroup\medskip} +{\catcode`\*=13 \gdef*{\par\noindent\llap{$\bullet$\ }\ignorespaces} +\gdef\numerate{% \numerate napsat těsně za \begitems + \def*{\par\advance\itemnum by1\noindent + \llap{\bf\the\itemnum. }\ignorespaces}}} + +\font\titlefont=\fontname\tenbf\space scaled\magstep2 + +\def\title#1\par{\centerline{\titlefont #1}\bigskip} +\def\sub#1\par{\vskip1.5\bigskipamount\goodbreak\noindent{\bf #1}\par + \nobreak\medskip} +\def\Ad #1. {\medskip\noindent{\bf Ad #1. }} + +\title Pár poznámek k~novému CS\TeX{}u +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + +\noindent Petr Olšák \hfill 5.~února 1996 \medskip + +\sub Trocha historie +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + +Původní \cs\TeX{} vyšel z~projektu Oldřicha Ulrycha se záměrem nabídnout +uživatelům, kteří problematice (aspoň zpočátku) nechtějí rozumět příliš do +hloubky, snadně obsluhovatelný instalační balík. Šlo o~to, abychom pro +člověka, který jedním dechem položí dvě otázky \uv{co je to \TeX{} a mohl +bych jej vyzkoušet na svém PC?}, měli připravenou nějakou odpověď na otázku +první a {\it snadnou\/} odpověď na otázku druhou: \uv{tu máš diskety a +vyzkoušej si to}. + +Hlavní pilíř práce spočíval tedy v~sestavení funkční instalace pro DOS +z~veřejně dostupných PD (in public domain) programů. Původně se +jednalo o~programy z~Sb\TeX{}u a později o~programy +z~em\TeX{}u. Samozřejmě tam byla zahrnuta též práce programátorů +z~našich zemí. Bylo totiž potřeba doplnit převzaté programy o~další +nástroje pro pořizování dokumentů v~českém a slovenském jazyce. Také +byla snaha pokud možno co nejvíce ulehčit život řadovému +uživateli. Znamená to, že uživatel by například neměl být nucen při +běžných požadavcích číst mnohdy velmi rozsáhlou, nepřehlednou a +nesourodou dokumentaci jednotlivých balíků PD programů, ze kterých +cílový balík sestával. + +V~prehistorické době \cs\TeX{}u (1990--92) byla situace z~jedné strany +obtížná, protože plno věcí pro podporu češtiny a slovenštiny bylo teprve ve +vývoji. Z~druhé strany však byla situace jednodušší, protože pod pojmem +\uv{zkoušet \TeX{} na PC} se jaksi samozřejmě očekávalo prostředí +operačního systému DOS. + +V~roce 1993 jsem se zapojil do vytvoření nové verze \cs\TeX{}u, +protože jsem považoval za vhodné zařadit do něj svůj program MNU, který +umožnil vytvářet modifikovatelné a snadno ovladatelné nabídky pro spouštění +jednotlivých \TeX{}ovských úkolů. Program MNU spolupracuje s~poměrně +rozsáhlými DOSovskými dávkami. Je tedy patrné, že i tato verze instalace +se opírala o~jednouživatelský a jednoúlohový operační systém DOS. + +Jako autoři instalačního balíku jsme se tehdy domluvili na tom, že +budeme každoročně začleňovat změny a opravy. Proto jsme tehdejší verzi +\cs\TeX{}u nazvali \cs\TeX{}93 a o~rok později s~nepatrnými úpravami byl +dán k~dispozici \cs\TeX{}94. Očekávalo se, že se v~této řadě bude +pokračovat\dots + +Dnes máme pro PC různé operační systémy a ten převládající% +\footnote{$^{\dag}$)}{MS Windows} +není shodný s~tím, který mají původní autoři \cs\TeX{}u v~oblibě. Navíc +nemáme jenom PC, ale existují i jiné von Neumannovy strojky, na nich znovu +jiné operační systémy a vše se spojuje do heterogenních, mnohdy dosti +specifických, sítí. Pro tyto podmínky zatím nebyl \cs\TeX{} stavěný. + +Mezi původní cíle \cs\TeX{}u je třeba zařadit i snahu po unifikaci řešení +problematiky české a slovenské sazby. To má dvě výhody: Za prvé, šetří se +síly programátorů, kteří podporu pro národní sazbu vytvářejí, protože na +řešení stejného problému nepracují bez vzájemné informovanosti na více +místech současně. Za druhé, šetří se nervy uživatelů, kteří si vzájemně +vyměňují \TeX{}ovské dokumenty a zkušenosti s~\TeX{}em, protože všichni +pracují se stejným produktem. + +Tohoto cíle se bohužel nepodařilo dosáhnout. +Dnes se dá těžko posoudit, kolik procent instalací \TeX{}u, na nichž +se pořizuje sazba v~našich národních jazycích, tvoří +\cs\TeX{}. Uděláme anketu aspoň mezi členy \cs TUGu? +Pravděpodobně je procento vysoké, ale existují i lokální +instalace postavené na jiných principech řešení národní problematiky. +Některé takové instalace dokonce přesahují lokální charakter svého +působení. Uveďme například instalaci pana Kasprzaka, která je navíc šířena +prostřednictvím Internetu. + + +\sub O~názvu +%%%%%%%%%%%% + +Logo \cs\TeX{} je zkratkou \uv{český a slovenský \TeX}, což asi každý ví. +Číslo verze za logem odpovídá ročníku, kdy byla verze připravena a šířena. +Očekávalo se, že bude existovat \cs\TeX{}95, protože předcházely verze +\cs\TeX{}93 a \cs\TeX{}94. Bohužel, pro názorový nesoulad mezi účastníky +diskusní skupiny \uv{tzv. tvůrců \cs\TeX{}u} a pro následný absolutní +nezájem těchto účastníků přiložit ruku k~dílu, když už byla stanovena +koncepce a když jsem zveřejnil uvnitř této skupiny alfa verzi, se příprava +na verzi 95 protáhla a byla uvedena až v~roce 1996. Dokumentace se na +současnou verzi \cs\TeX{}u většinou odvolává pod číslem 95, někde se píše +\cs\TeX{}95,6. Uživatele je třeba upozornit, že mezi \cs\TeX{}em 95 a +předchozími verzemi je hodně dosti zásadních rozdílů, viz níže. + +Protože od nynější verze platí úmluva, že se jednotlivé moduly +v~\cs\TeX{}u budou opravovat průběžně, nebudou vznikat další verze s~čísly +podle ročníků. Z~toho důvodu bude asi jednodušší říkat nejnovější verzi +prostě \cs\TeX{}. Předchozí verze by se měly pro odlišení důsledně nazývat +\cs\TeX{}94, \cs\TeX{}93 či \cs\TeX{}92. Tuto fintu, a do jisté míry podraz +vůči uživatelům, už známe z~produktu současného \LaTeX{} teamu. Produkt se +překvapivě jmenuje \LaTeX, zatímco to, co jsme byli až dosud zvyklí +\LaTeX{}em nazývat, máme nyní pojmenovávat jako \LaTeX{}2.09. V~dalším +textu budeme tedy slovem \cs\TeX{} označovat verzi \cs\TeX{}95,6. + +Žádná jiná varianta počeštění \TeX{}u by se neměla nazývat stejným jménem. +Pouze \cs TUGem oficiálně podporovaná verze má toto jméno. Totéž platí +o~formátech \TeX{}u, které jsou zahrnuty v~\cs\TeX{}u. V~současné době jde +o~jména {\tt csplain}, {\tt csamstex}, {\tt cslamstex}, {\tt cslatex}, {\tt +csamslat} a {\tt cslt209}. Pokud například najdeme na síti \TeX{}ovský +dokument, který bude mít v~úvodním komentáři napsáno \uv{zpracovat formátem +csplain}, mělo by tím být naprosto jednoznačně řečeno, o~co jde. + + +\sub Vymezení pojmu a struktura \cs\TeX{}u +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + +Název bychom měli, teď si ještě povíme, co to vlastně ten \cs\TeX{} je. +Dříve jsme měli situaci jednodušší, protože jsme většinou tento název +ztotožňovali s~oněmi devatenácti disketami pro DOS. Ovšem i při takovém +pojetí jsme se dopouštěli některých omylů a nepřesností. Třeba tvrzení, že +\cs\TeX{} je em\TeX{} je omyl. Nebo jiné tvrzení, že pod pojmem \cs\TeX{} +si představím určité seskupení nabídek realizovaných programem MNU, také +není v~pořádku. + +V~současné době, kdy s~\cs\TeX{}em pracují uživatelé různých operačních +systémů (OS), je třeba vymezit tento pojem poněkud opatrněji. + +\cs\TeX{} pro daný OS se skládá z~těchto komponent: + +\begitems \numerate +* Základ -- \TeX, makra, fonty, ovladače. Fungující pro anglický jazyk. +* Prostředky pro podporu č/s sazby závislé na OS. +* \cs-fonty. +* Makra pro sazbu v~národním prostředí a další podpora nezávislá na OS. +\enditems + +\Ad 1. Základ většinou vzniká kompilací Knuthova zdrojového textu {\tt +tex.web} do spustitelného programu pro daný OS. Totéž platí pro \mf. Dále +jsou součástí základu Knuthovy fonty ve tvaru {\tt mf} a makra +společně s~makry dalších autorů. Například makra \LaTeX{}u. +V~neposlední řadě základ musí zahrnovat {\tt dvi} ovladač pro zobrazovací +jednotku v~daném OS, tzv. prohlížeč, a ovladače pro nejběžněji používaná +výstupní zařízení. + +Nebývá obvyklé, aby tento základ vznikl v~dílnách českých autorů. +Jako základ se používají PD instalace \TeX{}u pro daný OS. +Například pro DOS a OS/2 se používá jako základ em\TeX, pro UNIX +je použita \TeX{}ovská instalace Karla Berryho. Základ není vhodné označovat +jako součást \cs\TeX{}u ve smyslu vykonané práce autorů \cs\TeX{}u, +ovšem z~pohledu skutečnosti, že bez základu nám to nepojede, zřejmě se +bez označení \uv{součást \cs\TeX{}u} mnohdy neobejdeme. + +Základ určuje způsob balení dalších komponent, tj. např. strukturu +použitých adresářů, způsob a typ použitého programu pro vytváření +instalačních modulů (například zip nebo tar), způsob prezentování +dokumentace a případně další náležitosti. + +\Ad 2. Abychom mohli pořizovat česky a slovensky psané dokumenty, +potřebujeme některé další prostředky, které jsou závislé na použitém OS. +Například je potřeba zodpovědět otázku, jak a zda vůbec řeší OS pořizování +zdrojových textů \TeX{}u s~národními abecedami. Jedná se třeba o~volbu +editoru a pomůcek k~pořizování textů včetně nabodeníček. Také zde +patří různé konvertory, preprocesory (třeba program vlnka), kontroly +překlepů apod. V~každém OS bude asi tato podpora na jiné úrovni. V~některém +OS můžeme mít navíc různá \uv{vylepšení}, například program MNU. + +Ačkoli se některé věci z~této oblasti dají převzít z~nabídky PD programů, +přesto je potřeba udělat v~daném OS kus samostatné programátorské +práce. Vše, co kdokoli pro svůj OS udělá, je v~projektu \cs\TeX{} vítáno. +Například pro UNIXy se v~současné době dají použít fonty v~\hbox{ISO8859-2} +zavedené do X aplikace (například editoru). V~případě Emacsu se dá vkládání +nabodeníček řešit na úrovni maker editoru. Jiná možnost je využít přepínání +tabulky Xmodmap na úrovni X serveru. Pokud například tyto softwarové +pomůcky nabídnou autoři do \cs\TeX{}u pro UNIXy, budeme potěšeni. + +\Ad 3. V~každé instalaci \TeX{}u jsou za základní fonty považovány +Knuthovy fonty Computer Modern. Nic na tom nemění skutečnost, že instalace +většinou umí pracovat s~rozsáhlým množstvím dalších, obvykle \ps{}ových, +fontů. Jako základní fonty pro českou a slovenskou sazbu jsou v~\cs\TeX{}u +stanoveny \cs-fonty. + +\cs-fonty jsou k~dispozici ve stejném formátu, jako Computer Modern fonty a +navazují na ně. Jedná se tedy o~formáty {\tt mf} a {\tt tfm}, které +jsou přenositelné na libovolný OS. + +\Ad 4. Makra \cs\TeX{}u navazují na makra základu a na \cs-fonty. +Ve všech případech jde o~textové soubory přenositelné na libovolný OS. +Makra modifikují formáty, převzaté ze základu (například {\tt plain}, {\tt +latex}) tak, aby se v~nich místo Computer Modern fontů pracovalo +s~\cs-fonty. Dále jsou v~těchto makrech zahrnuty české a slovenské vzory +dělení slov. Výsledné formáty mají před původním názvem předponu {\tt cs}, +tj. třeba {\tt csplain}, {\tt cslatex}. Toto jsou oficiální názvy +formátů \cs\TeX{}u. + +Kromě maker existují další pomůcky pro českou a slovenskou sazbu, +nezávislé na OS. Uveďme například virtuální fonty v kódování +\cs-fontů, které umožňují sazbu \ps{}ovými fonty v národních jazycích. + +\medskip + +\uv{\cs\TeX{} pro jistý OS} představuje relativně samostatný celek a je +nabízen na ftp serverech v~samostatných adresářích. Rozličný může být +i způsob distribuce a způsob instalace. Tyto věci se většinou podřizují +způsobům, jaké jsou použity při instalaci základu. + +První dvě komponenty jsou závislé na operačním systému, zatímco další dvě +komponenty se v~různých OS neliší. Proto třetí a čtvrtou komponentu +nazýváme {\it jádrem\/} \cs\TeX{}u, které je ve všech OS \uv{skoro} shodné. +Slůvko \uv{skoro} v~sobě zahrnuje pouze nutné transformace textových +souborů, struktury adresářů a názvů souborů z~důvodu specifik daného OS: +máme různé konce řádků pro MAC, DOS a UNIX a některé méněcenné OS +nerozlišují velikosti písmen v~názvech souborů a mají velmi nepříjemné +omezení v~délce názvu. + +V~současné době nabízíme \cs\TeX{} pro DOS a OS/2. Základem tohoto \cs\TeX{}u +je em\TeX{}, který je společný pro oba OS. Nad touto instalací lze použitím +balíku {\tt texwin.zip} vytvořit též podporu pro MS Windows. +Dále existuje \cs\TeX{} pro UNIXy, ovšem zatím jen v~plenkách. +Základem je instalace Karla Berryho. Nabízené TARy nyní obsahují jen +převedené jádro \cs\TeX{}u zabalené do struktury adresářů podle základu. +Zatím pro UNIX chybí druhá komponenta. Po jednání s~autory softu +spadajícího do druhé komponenty, se pokusím do \cs\TeX{}u pro UNIX zařadit i +jejich práci. Dále rád přivítám jakoukoli spolupráci s~uživateli Amigy, +MACu, VAXu apod. Nabízím odbornou konzultaci k~problematice \TeX{}u a +okolí, ovšem o~operačních systémech samotných vím velmi málo. Dočkáme se +v~brzké době rozšíření \cs\TeX{}u pro další OS? + + +\sub Výhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94 +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + +V~následujících dvou odstavcích si shrneme výhody a nevýhody nové verze +vzhledem ke staré. Tím odpovíme na otázku, zda má pro uživatele smysl +přecházet na novou verzi \cs\TeX{}u. +Nejvýznamnější výhody se dají shrnout do následujících +bodů. První dva body se týkají srovnání \cs\TeX{}u pro DOS, ostatní body +mají obecnější platnost. + +\begitems \numerate +* Lepší kompatibilita se současným em\TeX{}em. +* Končí (snad) problémy s~{\tt tex386} kontra různé DOSovské správy paměti. +* Je implicitně zařazeno automatické dogenerování fontů. +* Je zařazen {\tt cslatex} jako c/s varianta \LaTeX{}u \twoe. +* Možnost použít \ps{}ové fonty i v~národní sazbě. +* Nové vzory dělení slov pro češtinu. +* Existuje WWW stránka s~přehledným rozdělením \cs\TeX{}u do modulů. +\enditems + +\Ad 1. V~původním balíku byl základ em\TeX{} přebrán jen částečně +a byl kompletně přebalen s~ohledem na potřeby instalace \cs\TeX{}u. Časem +se objevily dvě nevýhody. Za prvé to odporovalo požadavku autora em\TeX{}u +E. Mattese distribuovat em\TeX{} pouze jako celek. Za druhé, E. Mattes +mezitím přešel k~novějším verzím a dramaticky změnil adresářovou strukturu +i syntaxi konfiguračních souborů% + \footnote{*)}{Takové zásadní změny se v~em\TeX{}u odehrávají zhruba + s~frekvencí dvou let. Není to poprvé, co se s~tím setkáváme, bohužel.}. +Tím se distribuovaný \cs\TeX{} značně vzdálil od aktuální verze svého +základu a nastaly problémy. Když si někdo vzpomněl, že chce tisknout +jazykem PCL na 600\,dpi tiskárnách, nefungovalo to. Když si sehnal novější +verzi ovladače, kde byla chyba odstraněna, byl zmaten novým jazykem +konfiguračního souboru a strukturou adresářů. Teprve za cenu obrovského +úsilí spojil starý \cs\TeX{} s~novým programem do fungujícího celku. +Podobná věc platila pro bublinkové tiskárny, nové verze grafických karet +monitoru apod. Tyto věci ve starém \cs\TeX{}u podporovány nebyly a +kombinací nových ovladačů em\TeX{}u se starým \cs\TeX{}em přibývaly potíže. + +Protože lze předpokládat, že v~budoucnu dojde k~dalším změnám v~em\TeX{}u, +bude pro snadnější obnovování \cs\TeX{}u pro DOS jednodušší převzít základ +beze změn s~originálně balenými ZIPy. + +\Ad 2. Potěším všechny zoufalce, kteří chtějí s~DOSem obsloužit více +než 640\,kb paměti pomocí různých berliček, jako je {\tt emm386} a jim +podobné. To s~původní verzí em\TeX{}u nešlo moc dohromady. Současná verze +em\TeX{}u už obsahuje příslušné {\tt exe} programy (např. {\tt +tex386.exe}) ve \uv{vykuchaném} tvaru. Znamená to, že tyto programy +nemají obsluhu rozšířené paměti zahrnutu přímo v~sobě. Místo toho uvedené +programy spolupracují s~dvěma různými podpůrnými nástroji -- {\tt emx} nebo +{\tt rsx}. Nástroj {\tt emx} obsahuje původní Mattesovo pojetí práce +s~rozšířenou pamětí, zatímco {\tt rsx} dokáže spolupracovat s~{\tt emm386}. +Typ podpůrného nástroje si program vybere automaticky v~závislosti na +přítomném (nebo nepřítomném) emulátoru paměti. Důsledkem toho je, že se to +nepere s~Microsoftským pojetím obsluhy rozšířené paměti. + +Nedá se předpokládat, že problém paměti v~DOSu je navždy vyřešen. Různé +novější verze zpětně nekompatibilních obsluhovačů paměti mohou znovu +způsobit problémy. Budiž pouze útěchou, že se nemusí kvůli tomu (snad) +měnit verze programů {\tt tex386.exe} a jim podobných, ale stačí vyměnit +příslušný {\tt rsx}. Problémy tohoto typu budou existovat tak dlouho, jak +dlouho bude existovat DOS. Zvrácenost tohoto operačního systému spočívá v~tom, +že nechává na aplikaci, aby se sama nějak vypořádala se vstupem do +rozšířené paměti. Pokud na stejném hardware spustíte nějaký UNIX, bariéra +640\,kb přestává existovat a operační systém nabízí aplikaci tolik +virtuální paměti, kolik se konfiguruje. + +\Ad 3. V~\cs\TeX{}u 94 zabíraly převážné množství distribučních disket +bitové mapy \cs-fontů pro nejrůznější tiskárny a v~nejrůznějších +velikostech. Automatické dogenerování bitmap \cs-fontů pak nebylo skoro +potřeba provádět a bylo implicitně vypnuté. Dnes se používá větší množství +typů tiskáren a větší množství fontů. Automatické dogenerování bitmap je +proto implicitně zapnuté. To má pouze tu nevýhodu, že administrátor sítě, +který instaluje \cs\TeX{} do místa zabezpečeného proti zápisu uživatelem, +musí pozměnit obsah konfiguračních souborů, aby se nově generované bitmapy +vytvářely v~místě, kam uživatel zapisovat může. Pokud se vychází z~malého +množství hotových bitových map, existuje ještě druhá nevýhoda. Tou +je skutečnost, že se na fonty zpočátku musí chvíli počkat. + +Aby byla trochu kompenzována druhá nevýhoda, jsou v~\cs\TeX{}u zařazeny +knihovny bitových map pro původní čtyři typy podporovaných tiskáren, ovšem +tyto knihovny zahrnují jen nejpoužívanější minimum. Proto nejsou tak +rozsáhlé. Vše mimo tyto výchozí knihovny projde automatickým generováním. + +\Ad 4. V~nové verzi \cs\TeX{}u jsme se dočkali převedení \LaTeX{}u +\twoe{} do národního prostředí. Tento formát se nyní nazývá {\tt cslatex}. +V~\cs\TeX{}u pro DOS lze navíc použít původní formát \LaTeX{} 2.09 a lze si +snadno z~nabídky vybrat, která verze \LaTeX{}u bude použita. + +Výhody nového \LaTeX{}u \twoe{} vám neřeknu, protože \LaTeX{} nepoužívám. +Kdo jej používá, zřejmě by našel celou řádku argumentů, proč přejít na +\LaTeX{} \twoe. + +\Ad 5. V~novém \cs\TeX{}u máte možnost použít základní skupinu +\ps{}ových fontů. Jsou zařazeny virtuální popisy těchto fontů ve stejném +kódování, jako \cs-fonty. Rovněž jsou k~dispozici makra pro {\tt cslatex} i +{\tt csplain}, která umožní snadné použití těchto fontů koncovému +uživateli. + +Základní skupina \ps{}ových fontů je instalována v~každém \ps{}o\-vém RIPu, +takže ji kupujete společně s~RIPem v~tiskárně. Do \cs\TeX{}u budou zahrnuty +v~nejbližší době též knihovny bitových map těchto fontů pro nejběžnější +tiskárny v~obvyklých rozlišeních. Potom bude možné si sazbu s~těmito +fonty prohlížet a tisknout na levných tiskárnách. V~činnosti ale nebude +automatické generování nestandardních velikostí, protože popisy kreseb +těchto fontů jsou chráněny licencí a není možné je šířit zdarma. + +Pokud použijete rastrovací mechanismus těchto fontů z~PD instalace +Ghostscriptu, tj. místo originálních a licencí chráněných fontů ve formátu +{\tt pfb} použijete volně šířené {\tt gsf}, velmi vás prosím, nevystavujte +takové dokumenty na veřejnosti. Dělali byste \TeX{}u jen ostudu. + +Je též přibalen nástroj pro vytvoření dalších virtuálních popisů +libovolných \ps{}ových fontů. Je jím program {\tt a2ac}. Pokud si tedy +koupíte \ps{}ový font ve Standard AdobeEncoding, pak máte možnost jej +použít v~české sazbě v~\TeX{}u. Doporučuje se nekupovat počeštěné varianty +těchto fontů, protože velmi často platí, že počeštěný font znamená pomršený +font. Je daleko lepší využít pro počeštění nástrojů z~\cs\TeX{}u. + +\Ad 6. V~novém \cs\TeX{}u jsou použity nové vzory dělení českých slov +od Pavla Ševečka a kol. Tyto vzory jsou podstatně lepší, než vzory dělení +z~\cs\TeX{}u 94. Slovenské vzory dělení zatím bohužel zůstaly beze +změny. Vzory dělení (české i slovenské) jsou navíc uloženy v~souborech +nezávislých na volbě kódování, tj. neovlivní případně jinou volbu vnitřního +kódování \TeX{}u a jsou snadno přenositelné do jiných OS. + +\Ad 7. Existuje WWW stránka, která informuje o~současném stavu +\cs\TeX{}u a přehledně ukazuje rozdělení jednotlivých instalací do modulů +(například instalačních ZIPů). Prostřednictvím WWW lze též zkopírovat přímo +do vašeho počítače libovolný modul \cs\TeX{}u nebo kontaktovat autory +modulů elektronickým dopisem. + + +\sub Nevýhody proti předchozí verzi \cs\TeX{}94 +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + +\begitems \numerate +* Neexistuje snadná obnova předchozí verze na novou. +* Větší nároky na disk. +* Méně komfortní instalační procedura. +* Méně kladen důraz na DOS. +* Menší spolehlivost na rozhraních kompetencí. +* Opravy se budou dělat za chodu. +\enditems + +\Ad 1. Předchozí verze \cs\TeX{}u (94 a 93) se od nové velmi výrazně +liší v~adresářové struktuře. Proto při přechodu na novou verzi je nutné +zcela opustit verzi starou. Chcete-li mít obě verze vedle sebe, přejmenujte +starý adresář na jiný název než {\tt emtex} a instalujte nový \cs\TeX{} vedle. +Po přejmenování staré verze bude ještě potřeba pozměnit obsah i jména +spouštěcích dávek staré verze a dále upravit set pro {\tt TEXDIR} v~{\tt +cfg\char92texset.bat}. + +\Ad 2. Protože jsme do \cs\TeX{}u zařadili kompletní em\TeX{}, +nastávají problémy s~velikostí instalace na disku. Tvůrce em\TeX{}u +Eberhard Mattes se tímto systémem intenzívně zabývá, a tak mu asi je jedno, +že jeho instalace zabírá 50\,MB. Méně jedno to je náhodnému uživateli, +který na svém disku kromě \TeX{}u chce mít plno dalších věcí a \TeX{} +považuje jen jako nezávazný experiment. + +Mattes balí do svých ZIPů skupiny software, které se paralelně doplňují. +Například {\tt exe} programy pro DOS i OS/2 jsou ve společném ZIPu. Nebo +dokumentace je jednak anglická a jednak německá. Až poté, co je ZIP +rozbalen na disk se tedy může začít šetřit místem vymazáním zbytečného +softu. Například vymazání všeho, co se týká OS/2, protože máme zatím jenom +DOS, případně vymazání veškeré německé dokumentace, protože raději čteme +anglicky. + +Jako kompromis byly vytvořeny tři varianty, definující množinu použitých +ZIPů pro instalaci. Nejmenší varianta \uv{{\tt small}} instaluje funkční +minimum. To vyjde na 17\,MB. Pak se dá například vymazat vše, co patří OS/2 +a není použitelné pro DOS a dále německá dokumentace a vše se zredukuje na +13\,MB. Pokud dále problematice velmi rozumíme a víme naprosto přesně, co +budeme potřebovat a co ne, dají se ručně dále vymazávat jednotlivosti, až +dojdeme obvykle k~8\,MB. Pokud odmažeme \LaTeX{} a necháme jen plain, +dostaneme se na hranici 5\,MB. Menší to rozhodně nikdy nebude. Protože +v~průběhu práce se budou generovat formáty a dále fonty, je rozumné pro +minimální nároky počítat obvykle s~20\,MB. Další varianty instalace \uv{{\tt +all}} a \uv{{\tt big}} zaberou po řadě zhruba 38\,MB a 50\,MB. + +\Ad 3. Způsob balení Mattesových ZIPů tedy znemožnil elegantní +instalaci jen těch částí \cs\TeX{}u, které skutečně potřebujeme. Proto +nemělo smysl pro novou verzi \cs\TeX{}u použít analogii k~instalačnímu +programu, který známe ze starších verzí. + +\Ad 4. Až dosud byla práce autorů v~\cs\TeX{}u nejprve inspirována +jejich vlastními potřebami. Současná verze \cs\TeX{}u pro DOS je asi prvním +balíkem, kdy jsem jako autor balíku nevytvořil toto dílo pro svou vlastní +potřebu, ale pro druhé. Cítím totiž závazek vůči uživatelům DOSu, kteří +novou verzi em\TeX{}u zapracovanou do \cs\TeX{}u potřebují. Skutečně, na +své domácí 286 zůstanu u~verze z~\cs\TeX{}u 94, která se mi podařila +vměstnat včetně starého \LaTeX{}u do 5\,MB na disku. Každý, kdo má pouze +40\,MB disk ví, co to znamená \uv{disková tíseň}. Tam se prostě nová +verze nevejde a ani se nedá zkoušet. V~zaměstnání bych asi také nebyl +uživateli pochválen, kdybych přešel na novou verzi, na kterou nejsou +zvyklí. A~já osobně v~zaměstnání používám \TeX{} skoro výhradně na UNIXu. + +Důsledkem tohoto odklonu autorových potřeb od odvedené práce může být, a +pravděpodobně je, méně propracovaný a určitě méně prozkoušený balík. + +\Ad 5. Jednotlivé části \cs\TeX{}u dělají různí autoři pod různými +operačními systémy. Výsledná práce pak při opomenutí nemusí zcela zapadat +do koncepce \cs\TeX{}u a vznikají potíže na \uv{rozhraních kompetencí}. +Příkladem je současný balík {\tt cslatex}, který vytvořil Z.~Wagner a +odzkoušel pod svým operačním systémem, kterým je OS/2. Přitom zcela +ignoroval skutečnost, že v~balíku MNU pro DOS jsou pro {\tt cslatex} +připraveny položky v~menu a dávky. Tyto dávky ovšem s~dodaným balíkem +neuměly pracovat. Vznikla otázka, zda změnit dávky nebo balík {\tt cslatex}. +Ani já, ani on, jsme neměli možnost ani chuť vyzkoušet, zda naše dílo na +sebe navazuje, protože nikdo z~nás příliš nepracuje s~DOSem. V~následující +kapitole se proto pokusím vymezit požadavky na autora modulu, co musí +udělat, aby byl modul bezproblémově zařazen do \cs\TeX{}u. + +\Ad 6. Je mi jasné, že pro uživatele nebude příliš snadné sledovat +postupný pohyb ve verzích jednotlivých modulů a jejich opravy, přestože každá +významnější změna v~\cs\TeX{}u bude zveřejněna na listu. +V~souboru {\tt zmeny.txt} přístupném jednak pomocí ftp a jednak +pomocí WWW bude přibývat podrobný záznam o~jednotlivých změnách včetně data +zanesení změny na serveru. Toto opatření, na rozdíl od skokových změn +jednou ročně, umožní autorům provádět opravy modulů v~okamžiku, kdy na to +mají náladu a chuť a já je nebudu muset nutit ke splnění časových termínů, +které podle mých zkušeností stejně neplnili. Pravda, je to poněkud méně +uživatelsky přehledné, bohužel. + + +\sub Jak zařadit nový modul +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + +I~vy se můžete stát spoluautory \cs\TeX{}u. Když vytvoříte instalační modul +(například ZIP), který je v~souladu se stávající strukturou \cs\TeX{}u pro +daný OS a je jednoduše začlenitelný do stávajícího stavu, je to jedině +vítáno. Je ovšem bezpodmínečně potřeba, abyste si zkusmo instalovali +současnou verzi \cs\TeX{}u pro daný OS a na něm provedli experiment +začlenění vašeho modulu. Při tomto začlenění je potřeba zaznamenat úkony a +změny, které je nutné udělat v~souborech pocházejících z~rukou jiných +autorů. Tyto změny je pak potřeba podrobně popsat a zaslat těmto autorům. +Až je autoři začlení do svých modulů, je teprve možné nový modul začlenit do +\cs\TeX{}u. + +Příklad. Budete chtít přidat modul Ghostscriptu {\tt gs.zip} pro \cs\TeX{} +pro DOS. Provedete následující: + +\begitems \numerate +* Instalujete si {\it současnou\/} verzi \cs\TeX{}u pro DOS. +* Instalujete svůj balík. +* Provedete zásahy do stávajících souborů (třeba přidání položky v~MNU). +* Odzkoušíte funkčnost instalace včetně vašeho balíku. +* Zašlete autorovi změněných souborů soupis změn (například mě zašlete + instrukci o~začlenění nové položky do {\tt cfg.mnu} a do instalačních + dávek). +* Já provedu potřebné změny a vystavím obnovený modul {\tt mnu.zip} a váš + modul {\tt gs.zip}. Také provedu změny v~instalačních dávkách, případně + v~dokumentaci. Nepočítejte s~tím, že to budu znovu zkoušet! +* Vy dáte annonci o~novém modulu na listu {\tt cstex} a budete na tomto listu + odpovídat na případné problémy a dotazy uživatelů. +\enditems + +Samozřejmostí dobře připraveného modulu je nejen správná struktura modulu +ale také dobrý a instruktivní dokumentační soubor v~češtině nebo ve +slovenštině. Také je třeba (například v~dokumentaci) rozlišit vaši práci od +práce převzaté ve formě převzatých PD programů a modul by neměl být +v~rozporu s~požadavky autorů převzatých PD programů. + +Je to dost hodně práce, ale když už takovou věc jednou uděláte pro sebe, +asi stojí za to ji zveřejnit pro druhé pod hlavičkou \cs\TeX{}u. Ušetříte +tím práci mnoha dalším lidem, kteří bohužel, jak plyne z~mých zkušeností, +vám za to ani nebudou příliš vděční. + +Zařazení některých nových modulů může být nejprve předmětem diskuse +s~autory konkurenčních produktů. Například zařadit do \cs\TeX{}u pro DOS +alternativní systém k~systému MNU může vyžadovat delší diskusi. Netvrdím, +že bych byl z~důvodu své ješitnosti zásadně proti. Asi by záleželo na +okolnostech a na projektu výsledného uspořádání modulů. + + +\sub Co s~pátou disketou +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + +Kromě PD programů se v~některých komponentách \cs\TeX{}u mohou +vyskytovat i~programy vázané licencí. Takové programy pak \cs TUG +rozšiřuje podle podmínek stanovených smlouvou mezi autorem, +resp. distributorem a \cs TUGem. + +V~roce 1992 \cs TUG koupil editor \cs Ed a korektor překlepů, obojí pro +DOS. Od té doby k~žádným dalším nákupům ani přechodům na novější verze +nedošlo. Současné vedení \cs TUGu neinklinuje k~příliš rozsáhlé podpoře +nákupu podpůrných programů pro \TeX, zvláště pokud se jedná o~software +závislý na použitém OS. + +Zmíněný editor \cs Ed a korektor překlepů je podle smluv s~autory možné +bezplatně šířit jen pro členy \cs TUGu a není dovoleno jej distribuovat +mimo řady členské základny. Tento software je zařazen na páté disketě +v~\cs\TeX{}u pro DOS. Zatímco celý \cs\TeX{} je k~dispozici na anonymních +ftp serverech, obsah této páté diskety z~uvedených důvodů přístupný není. + +Kolektivní členové \cs TUGu dostali v~roce 1993 celý \cs\TeX{} 93 na +disketách, včetně páté diskety. Individuální členové si pak mohli obsah +páté diskety kopírovat od kolektivních členů. Další možností je distribuce +obsahu páté diskety prostřednictvím Internetu za použití osobního +identifikačního čísla (PIN), které na požádání přidělí členovi \cs TUGu +Martin Bílý. + +V~novém \cs\TeX{}u je obsah páté diskety z~pohledu zastoupených souborů +zcela stejný jako c \cs\TeX{}u94, +ovšem ZIPy jsou zabalené s~nepatrně odlišnou strukturou. +Uvnitř ZIPu je přidán hlavní adresář {\tt emtex}, aby struktura těchto ZIPů +souhlasila se strukturou ostatních ZIPů v~instalaci. Máte-li pátou disketu +z~\cs\TeX{}u 94 nebo 93, pak stačí přebalit ZIPy do nové struktury a můžete +disketu používat i v~současném \cs\TeX{}u. Pro přebalení je v~\cs\TeX{}u +připravena dávka {\tt newcs5.bat}, kterou je možno na \uv{obnovení} +diskety použít. Upozornění: Proveďte nejprve zálohu původní diskety. + + +\sub Kde najdeme novou instalaci? +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + +Instalace \cs\TeX{}u je k~dispozici na ftp serveru s~anonymním přístupem +\medskip +{\tt math.feld.cvut.cz} +\medskip +\noindent v~adresáři {\tt /pub/cstex}. Tam jsou v~současné +době adresáře {\tt msdos}, {\tt os2} a {\tt unix}. Přitom první dva +adresáře jsou zcela totožné (UNIXový link), protože distribuce pro DOS a +OS/2 vychází ze stejného základu em\TeX. + +Distribuce pro MS Windows je realizována jedním doplňkovým modulem {\tt +texwin.zip}, který je součástí \cs\TeX{}u pro DOS. + +Dále jsou k~dispozici soubory {\tt diskuse.txt} a {\tt zmeny.txt}. V~prvním +je souhrn nejpodstatnějších diskusních příspěvků, týkajících se \cs\TeX{}u +na diskusní skupině {\tt cstex}. V~druhém je podrobný seznam změn včetně +data provedení změny v~jednotlivých modulech. Důvody, proč byla změna +provedena, je mnohdy možné vyčíst ze souboru {\tt diskuse.txt}. + +Při zkopírování \cs\TeX{}u z~ftp serveru doporučuji uchovat si soubor {\tt +zmeny.txt}, neboť tento soubor vlastně charakterizuje verzi \cs\TeX{}u, +kterou jste si zrovna zkopírovali. Protože jsou změny prováděny \uv{za +chodu}, můžete v~budoucnu porovnat svůj soubor {\tt zmeny.txt} +s~vystavovaným a máte přehled o~rozdílech mezi vaší verzí \cs\TeX{}u a +vystavovanou. + +\cs\TeX{} je rovněž přístupný prostřednictvím WWW na + +\medskip {\tt http://math.feld.cvut.cz/olsak/cstex}.\medskip + +\noindent Server {\tt math.feld.cvut.cz} je primárním serverem \cs\TeX{}u. Ostatní +ftp servery jej mohou zrcadlit. + +\cs\TeX{} pro daný OS má většinou specifický způsob instalace a mnohdy též +distribuce. Například \cs\TeX{} pro DOS a OS/2 může být šířen též na +disketách 1.44\,MB. Proto je zde připravena dávka {\tt makeinst.bat}, která +z~adresáře, v~němž jsou všechny moduly pohromadě, překopíruje instalační +soubory na jednotlivé diskety s~označením CS-1 až CS-5, EM-1 až EM-7 a PK-1 +až PK-3. Tím vzniká instalační sada disket použitelná na počítačích s~DOSem +nebo OS/2. + +Pro UNIX zatím podobná věc není udělána, protože disketové médium pro UNIX +nebývá zcela obvyklé a instalační TARy základu daleko přesahují kapacitu +jedné diskety. + +\end |