summaryrefslogtreecommitdiff
path: root/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech
diff options
context:
space:
mode:
Diffstat (limited to 'macros/luatex/generic/opbible/examples/czech')
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex71
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/bible.tex69
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/books.tex74
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-B21-Da.tex232
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-BKR-Da.tex471
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CEP-Da.tex138
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CSP-Da.tex98
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-PSP-Da.tex59
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-SNC-Da.tex205
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/Nabuco-crop.pdfbin0 -> 123855 bytes
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/fertile-crescent-crop.pdfbin0 -> 1061780 bytes
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/intros/intro-Da.tex255
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/notes/notes-Da.tex2618
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeB21-Dan.txs358
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeBKR-Dan.txs358
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCEP-Dan.txs358
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCSP-Dan.txs358
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzePSP-Dan.txs358
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeRBK-Dan.txs358
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeSNC-Dan.txs358
-rw-r--r--macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/vars.tex441
21 files changed, 7237 insertions, 0 deletions
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..174d051855
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex
@@ -0,0 +1,71 @@
+
+\Article [6] % Kdo byl \x/Darius/ Médský?
+
+\Cite A
+{Ani v literatuře a umění nebude nikdo, kdo si zakládá na originalitě, nikdy originální: zatímco když se jenom snažíte říkat pravdu (a nezáleží vám na tom, kolikrát už byla řečena), stanete se v devíti případech z deseti originálními, ani si toho nevšimnete.
+\quotedby {C. S. Lewis}
+}
+
+
+%\swapCites
+
+Poprvé je zmíněn v \<5:31>. Někteří (hlavně kritičtí, tj. liberální) teologové, zastánci pozdního (tzv. \uv{makabejského}) datování vzniku knihy \x/Daniel/ (podle nich kolem roku 165 př.Kr.), tvrdí, že
+(1) \x/Darius/ Médský
+\insertCite A\left \
+nikdy neexistoval, protože v jiných starověkých dokumentech není zmíněn; (2) jméno \x/Darius/ použil neznámý makabejský autor, špatně obeznámený s perskou
+historií, a zaměnil ho s legendárním \x/Dariem/ I. (255--484) Perským (nikoliv Médským); (3) autor se chybně domníval, že Babylón dobyla Médea, nikoliv Persie, a že pod vedením tohoto
+legendárního \uv{\x/Daria/} Médové vládli světovému impériu několik let, než padlo do rukou Peršanům.
+
+Díky tomu mohou advokáti makabejského (pozdního) data tvrdit, že čtyři království z \x/Nabuchodonozor/ova snu (<Da 2>) jsou (1) babylónské; (2) médské; (3) perské a (4) řecké, což
+jim poskytuje výhodu omezení horizontu \x/Daniel/ových proroctví ne dále než do roku 165 př.Kr. (Pokud by kniha vznikla až v této době, všechna údajná \uv{proroctví} by se dala vysvětlit zpětným pohledem na historické události {\it poté,\/} co nastaly. Problém s tradiční identifikací čtvrtého království coby Říma pro liberály spočívá v tom, že takový pohled předpokládá skutečné pravé prediktivní proroctví, což racionalistický vyšší kriticismus zásadně nepřipouští.)
+Udržitelnost hypotézy makabejského data proto závisí na výše uvedeném vysvětlení \uv{\x/Daria/ Médského} (protože podle tohoto vysvětlení existuje médské království před perským).
+Proto je tato postava velmi důležitá; její identifikace má závažné teologické důsledky.
+
+Peršan \x/Darius/ I., syn Hystapesův, však nemůže být ztotožněn s \x/Dariem/ Médským hned z několika důvodů:
+
+\begitems \style n
+
+* \x/Darius/ I. byl rodem Peršan, bratranec krále \x/Cýr/a; nebyl to v žádném případě Méd.
+\insertCite A\right
+* \x/Darius/ I. byl mladík kolem dvaceti let, když zavraždil podvodníka Gaumatu (který se vydával za \x/Cýr/ova syna Smerdise) v roce 522 př.Kr. Nemohlo mu být 62 (\<5:31>).
+* \x/Darius/ I. nebyl králem Babylóna před \x/Cýr/em, jak tvrdí liberální teorie. Samostatným vládcem se stal až sedm let po \x/Cýr/ově smrti (srv. <Ezd 4:5>).
+* Taková zmatenost ohledně národnosti a časové posloupnosti \x/Daria/ a \x/Cýr/a byla v helenistickém světě druhého století př.Kr. absolutně nemyslitelná.
+Studenti museli číst Xenofóna, Hérodota a další řecké historiky pátého a čtvrtého století př.Kr. Od Xenofóna a Hérodota máme informace o \x/Cýr/ovi a \x/Dariov/i.
+Jakýkoliv řecky píšící autor, který by umístil \x/Daria/ před \x/Cýr/a, by ukončil svou spisovatelskou kariéru výsměchem veřejnosti; nikdo by ho už nikdy nebral vážně.
+
+\enditems
+
+\x/Darius/ Perský (<Ezd 4:5>) a \x/Darius/ Médský (<Da 5:31>) tedy nemají spolu nic do činění; zmatek je pouze na straně zastánců teorie pozdního data, nikoliv na straně autora knihy \x/Daniel/.
+
+Nicméně je pravda, že archeologie dosud neobjevila žádnou zmínku o \uv{\x/Dariov/i Médském} z doby, kdy žil, mimo Bibli.
+(Až do devatenáctého století totéž platilo o \x/Balsazar/ovi, místokráli, zastupujícím svého otce Nabonida. Kritičtí teologové, zastávající makabejské datování, tvrdili, že
+\x/Balsazar/ je další fiktivní postava v \x/Daniel/ovi, dokud nebyly objeveny babylónské tabulky z jeho doby, potvrzující, že \x/Balsazar/ sloužil jako mladší král v posledních letech vlády svého otce Nabonida. Srv. <"pozn." 5:1>n).
+
+Přesto \x/Daria/ Médského dokážeme identifikovat.
+V knize \x/Daniel/ je několik náznaků, že \x/Darius/ nebyl svrchovaným králem, ale že byl dočasně dosazen na trůn nějakou vyšší autoritou.
+Ve verši \<9:1> čteme, že \uv{byl učiněn králem}. Je zde použit pasivní kořen {\it hofal\/} u slovesného tvaru \uv{homlak} (\Homlak) namísto běžného \uv{malak} (\Malak\ \uv{stal se králem}), používaného v kontextu získání trůnu dobytím nebo dědictvím (např. <1Sa 13:1>).
+Podobně ve verši \<5:31> čteme, že \x/Darius/ \uv{\x/ujal království/} (\uv{qabbel} \Qabbel), jako kdyby mu bylo svěřeno vyšší autoritou.
+
+Samotné jméno \x/Darius/ (staropersky {\it Da-ri-ya-(h)u-(ú-)iš\/} \Dariahuuish, hebr. \Dariawush) je zřejmě příbuzné s {\it dara,\/} které se v avestánštině (mrtvý severovýchodní staroíránský jazyk) objevuje jako
+výraz pro \uv{krále}. Podobně jako označení {\it augustus\/} mezi Římany, mohlo být i přízvisko {\it dārayawush\/} (\uv{královský}) zvláštním čestným titulem, který
+mohl sloužit i jako vlastní jméno, podobně jako české příjmení \uv{Král}.
+
+Zdá se tedy, že záhy po porážce Babylóna médo-perskými vojsky si \x/Cýr/ovu osobní přítomnost vynutila jiná fronta jeho rozpínajícího se impéria. Jevilo se mu tedy jako účelné
+svěřit království Gubarovi-\x/Dariov/i i s titulem Král Babylóna, aby panoval přibližně rok, než se \x/Cýros/ osobně vrátí ke své korunovační slavnosti v Mardukově chrámu.
+Po tomto roce vlády v roli místokrále zůstal \x/Darius/ správcem Babylóna, ale koruna byla odevzdána jeho nadřízenému vládci \x/Cýr/ovi (který ji později předal svém nejstaršímu synovi Kambýsésovi, srv. \<"pozn." 11:2>n, při korunovaci králem Babylóna).
+
+Tento scénář podporuje text knihy tím, že \x/Daniel/ nikde neuvádí žádný pozdější rok \x/Dariov/y vlády než \uv{první} (<9:1>), což indikuje její velmi krátké trvání.
+I kdyby to mělo znamenat, že jeden rok patřila vláda Médům (víme, že tomu tak nebylo; patřila Peršanu \x/Cýr/ovi), jednoletá říše by sotva mohla uhájit svou legitimní
+pozici coby království číslo dvě v řadě impérií výrazně trvanlivějších: babylónské vydrželo 73 let, perské 208 let, řecké by v roce 165 př.Kr. mělo za sebou 167 své existence.
+
+Kromě toho slovní hříčka \x/Daniel/ovy interpretace nápisu na zdi v <5:28>, která spojuje dva významy stejného kořene P--R--S (\PRS): {\it p$^e$r\char238
+sat\/} (\Persat\ \uv{rozděleno}) a
+{\it pārās} (\LaMedeUParas\ \uv{dáno Médům a Peršanům}), zároveň ujišťuje, že autor knihy psal v přesvědčení, že království číslo jedna (babylónské) přechází pod
+nadvládu Peršanů již spojených s Médy a tím se stává královstvím číslo dvě. Kniha \x/Daniel/ neponechává žádný prostor pro kritickou spekulaci o dřívějším médském království, které
+údajně mohl mít autor knihy na mysli.
+
+Čtvrté království je pak Řím, jediné, které dokázalo pokořit Řecko (<2:40>), a během jehož existence vzniklo Božím zásahem království věčné, jemuž nebude konce (<2:44>) -- církev.
+(Srv. graf \ref[danielovyvize] na str. \pgref[danielovyvize]).
+
+\endinput
+
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/bible.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/bible.tex
new file mode 100644
index 0000000000..1e1fe4fa72
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/bible.tex
@@ -0,0 +1,69 @@
+\load[opbible] % macros OP-Bible
+
+%\overfullrule0pt
+
+\def\shadowparameter{0.075}
+%\checksyntax fmt/fmt-CzeSNC-Da intro-Da.tex notes-Da.tex articles-Da.tex {}
+
+\input opbible-hebrew % Hebrew phrases are declared here
+%\input greek % Greek -"-
+\cslang
+\let\notecolor=\relax
+
+\def\nadpis#1{\medskip\noindent{\bf#1}\par\nobreak} %pro intro
+
+\normalchapnumbers
+
+\ifx\tmark\udefined
+%\def\tmark {PSP}
+%\def\tmark {BKR}
+%\def\tmark {CSP}
+\def\tmark {CEP} % Variant of translation
+%\def\tmark {B21}
+%\def\tmark {SNC}
+\fi
+
+\def\txsfile {./txs/Cze\tmark-\bmark.txs} % Localization of .txs files \amark for SNC + PSP
+\def\fmtfile {./fmt/fmt-\tmark-\amark.tex} % Localisation of fmts
+\def\notesfile {./notes/notes-\amark.tex} % Localisation of notes
+\def\introfile {./intros/intro-\amark.tex} % Localisation introductions
+\def\articlefile {./articles/article-\amark.tex} % Localisation of articles
+
+\switch {BKR}{\def\bibname{Bible kralická}}%
+ {B21}{\def\bibname{Bible pro 21. století}}%
+ {CEP}{\def\bibname{Český ekumenický překlad}}%
+ {CSP}{\def\bibname{Český studijní překlad}}%
+ {PSP}{\def\bibname{Pavlíkův studijní překlad}}%
+ {SNC}{\def\bibname{Slovo na cestu}}%
+ {NBK}{\def\bibname{Nová Bible Kralická}}%
+ {Jeruzalem}{\def\bibname{Jeruzalem}}%
+ {HejclCol}{\def\bibname{Hejcl-Col}}%
+ {RBK}{\def\bibname{Revidovaná Bible Kralická}}%
+
+\quotationmarks{„}{“}
+
+\input {vars.tex} % Language variants
+\input {./books.tex} % Czech book titles
+
+\def\printedbooks {%
+ Gn Ex Lv Nu Dt Joz Sd Rt 1Sa 2Sa 1Kr 2Kr 1Pa 2Pa Ezd Neh
+ Est Jb Ž Př Kaz Pís Iz Jr Pl Ez Da Oz Jl Am Abd Jon Mi
+ Na Abk Sf Ag Za Mal
+ Mt Mk Lk Jn Sk Ř 1Kor 2Kor Ga Ef Fp Ko 1Te 2Te 1Tm 2Tm
+ Tt Fm Žd Jk 1Pt 2Pt 1Jn 2Jn 3Jn Ju Zj
+}
+
+\def\printedbooks {Da}
+%\def\printedbooks {Ex}
+%\def\printedbooks {1Pt}
+%\def\printedbooks {Lk}
+%\def\printedbooks{Gn}
+
+%\hfill Varianta: \tmark
+
+\processbooks % Generates books declared in \printedbooks
+
+
+
+
+\bye
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/books.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/books.tex
new file mode 100644
index 0000000000..99743cab57
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/books.tex
@@ -0,0 +1,74 @@
+\BookTitle Gn Gen {První Mojžíšova (Genesis)}
+\BookTitle Ex Exod {Druhá Mojžíšova (Exodus)}
+\BookTitle Lv Lev {Třetí Mojžíšova (Leviticus)}
+\BookTitle Nu Num {Čtvrtá Možíšova (Numeri)}
+\BookTitle Dt Deut {Pátá Mojžíšova (Deuteronomium)}
+\BookTitle Joz Josh {Jozue}
+\BookTitle Sd Judg {Soudců}
+\BookTitle Rt Ruth {Rút}
+\BookTitle 1Sa 1Sam {První Samuelova}
+\BookTitle 2Sa 2Sam {Druhá Samuelova}
+\BookTitle 1Kr 1Kgs {První Královská}
+\BookTitle 2Kr 2Kgs {Druhá Královská}
+\BookTitle 1Pa 1Chr {První Paralipomenon (1. Letopisů)}
+\BookTitle 2Pa 2Chr {Druhá Paralipomenon (2. Letopisů)}
+\BookTitle Ezd Ezra {Ezdráš}
+\BookTitle Neh Neh {Nehemjáš}
+\BookTitle Est Esth {Ester}
+\BookTitle Jb Job {Jób}
+\BookTitle Ž Ps {Žalmy}
+\BookTitle Př Prov {Přísloví}
+\BookTitle Kaz Eccl {Kazatel}
+\BookTitle Pís Song {Píseň písní}
+\BookTitle Iz Isa {Izajáš}
+\BookTitle Jr Jer {Jeremjáš}
+\BookTitle Pl Lam {Pláč}
+\BookTitle Ez Ezek {Ezechiel}
+\BookTitle Da Dan {Daniel}
+\BookTitle Oz Hos {Ozeáš}
+\BookTitle Jl Joel {Jóel}
+\BookTitle Am Amos {Ámos}
+\BookTitle Abd Obad {Abdijáš}
+\BookTitle Jon Jonah {Jonáš}
+\BookTitle Mi Mic {Micheáš}
+\BookTitle Na Nah {Nahum}
+\BookTitle Abk Hab {Abakuk}
+\BookTitle Sf Zeph {Sofonjáš}
+\BookTitle Ag Hag {Ageus}
+\BookTitle Za Zech {Zacharjáš}
+\BookTitle Mal Mal {Malachiáš}
+\BookTitle Mt Matt {Matouš}
+\BookTitle Mk Mark {Marek}
+\BookTitle Lk Luke {Lukáš}
+\BookTitle Jn John {Jan}
+\BookTitle Sk Acts {Skutky apoštolské}
+\BookTitle Ř Rom {Římanům}
+\BookTitle 1Kor 1Cor {První list Korintským}
+\BookTitle 2Kor 2Cor {Druhý list Korintským}
+\BookTitle Ga Gal {Galatským}
+\BookTitle Ef Eph {Efezským}
+\BookTitle Fp Phil {Filipským}
+\BookTitle Ko Col {Koloským}
+\BookTitle 1Te 1Thess {První list Tesalonickým}
+\BookTitle 2Te 2Thess {Druhý list Tesalonickým}
+\BookTitle 1Tm 1Tim {První list Timoteovi}
+\BookTitle 2Tm 2Tim {Druhý list Timoteovi}
+\BookTitle Tt Titus {Titovi}
+\BookTitle Fm Phlm {Filemonovi}
+\BookTitle Žd Heb {Židům}
+\BookTitle Jk Jas {List Jakubův}
+\BookTitle 1Pt 1Pet {První list Petrův}
+\BookTitle 2Pt 2Pet {Druhý list Petrův}
+\BookTitle 1Jn 1John {První list Janův}
+\BookTitle 2Jn 2John {Druhý list Janův}
+\BookTitle 3Jn 3John {Třetí list Janův}
+\BookTitle Ju Jude {List Judův}
+\BookTitle Zj Rev {Zjevení Janovo}
+
+\BookException Ž {\def\amark{Z}}
+\BookException Př {\def\amark{Pr}}
+\BookException Pís {\def\amark{Pis}}
+\BookException Ř {\def\amark{R}}
+\BookException Žd {\def\amark{Zd}}
+
+\def\nochapbooks{Abd Fm 2Jn 3Jn Ju}
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-B21-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-B21-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..67134f891a
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-B21-Da.tex
@@ -0,0 +1,232 @@
+\def\subtit#1{\par
+ \ifnum\_opb_currversenum=1 \else \medskip\fi
+ \line{\indent\Red\it#1\hss}\nobreak
+ \ifnum\_opb_currversenum=1 \vskip-\medskipamount\fi
+ \smallskip
+}
+\let\printchapnote=\relax
+
+
+\fmtpre{1:1}{\chaptit{V KRÁLOVSKÝCH SLUŽBÁCH}\subtit{Neposkvrníme se}}
+\fmtadd{1:2}{\endgraf}
+\fmtadd{1:7}{\endgraf}
+\fmtadd{1:10}{\endgraf}
+\fmtadd{1:14}{\endgraf}
+\fmtadd{1:17}{\endgraf}
+\fmtadd{1:20}{\endgraf}
+\fmtpre{2:1}{\subtit{Králův sen}}
+\fmtadd{2:3}{\endgraf}
+\fmtadd{2:4}{\endgraf}
+\fmtadd{2:6}{\endgraf}
+\fmtadd{2:7}{\endgraf}
+\fmtadd{2:9}{\endgraf}
+\fmtadd{2:11}{\endgraf}
+\fmtadd{2:13}{\endgraf}
+\fmtadd{2:16}{\endgraf}
+%
+ \fmtins{2:20}{:}{\medskip}
+ \fmtpoetry{2:20}{Boží// věky –///}
+ \fmtpoetry{2:21}{/ období,// nastolí./ moudrostí,//}
+ \fmtins{2:21}{nastolí.}{\endgraf}
+ \fmtpre{2:21}{\endgraf}
+ \fmtpre{2:22}{\medskip}
+ \fmtpoetry{2:22}{/ hlubinách,// tmách,///}
+ \fmtpre{2:23}{\medskip}
+ \fmtpoetry{2:23}{mých –// mi!/ prosili,//}
+\fmtpre{2:24}{\subtit{Bůh zjevuje tajemství}\medskip}
+\fmtadd{2:24}{\endgraf}
+\fmtadd{2:25}{\endgraf}
+\fmtadd{2:26}{\endgraf}
+\fmtadd{2:28}{\endgraf}
+\fmtadd{2:30}{\endgraf}
+\fmtadd{2:35}{\endgraf}
+\fmtadd{2:38}{\endgraf}
+\fmtadd{2:43}{\endgraf}
+\fmtadd{2:45}{\endgraf}
+\fmtadd{2:47}{\endgraf}
+\fmtpre{3:1}{\subtit{Klanějte se zlaté soše!}}
+\fmtadd{3:2}{\endgraf}
+\fmtadd{3:5}{\endgraf}
+\fmtadd{3:7}{\endgraf}
+\fmtadd{3:12}{\endgraf}
+\fmtadd{3:18}{\endgraf\smallskip}
+\fmtpre{3:19}{\subtit{V ohnivé peci}}
+\fmtadd{3:20}{\endgraf}
+\fmtadd{3:23}{\endgraf}
+\fmtadd{3:25}{\endgraf}
+\fmtadd{3:26}{\endgraf}
+\fmtadd{3:29}{\endgraf}
+\fmtpre{3:31}{\subtit{Další králův sen}}
+\fmtins{3:31}{:}{\medskip}
+\fmtins{3:31}{!}{\endgraf}
+\fmtins{3:32}{.}{\endgraf}
+\fmtadd{3:32}{\medskip}
+ \fmtpoetry{3:33}{// divy,/// zázraky!// navěky,///}
+%\fmtadd{3:32}{\begcenter}
+%\fmtins{3:33}{,}{\endgraf}
+%\fmtins{3:33}{,}{\endgraf}
+%\fmtins{3:33}{!}{\endgraf}
+% \fmtadd{3:33}{\endcenter}
+\fmtins{4:5}{.}{\endgraf}
+\fmtadd{4:6}{\endgraf}
+\fmtadd{4:9}{\endgraf}
+\fmtadd{4:14}{\endgraf}
+\fmtpre{4:16}{\subtit{Ten strom jsi ty}}
+\fmtins{4:16}{.“}{\endgraf}
+\fmtadd{4:19}{\endgraf}
+\fmtadd{4:14}{\endgraf\smallskip}
+\fmtadd{4:24}{\endgraf}
+\fmtadd{4:27}{\endgraf}
+\fmtadd{4:29}{\endgraf}
+\fmtadd{4:30}{\medskip}
+ \fmtpoetry{4:31}{// vrátil./ živého:/}
+\fmtins{4:31}{živého:}{\medskip}
+ \fmtpoetry{4:31}{/ navěky,//}
+ \fmtpoetry{4:32}{/ zemi,// nicotní./ zástupy// zemi./ zastavit,//}
+ \fmtins{4:32}{nicotní.}{\bigskip}
+ \fmtpre{4:32}{\endgraf}
+ \fmtpre{4:33}{\bigskip}
+ \fmtpre{5:1}{\subtit{Mene tekel}}
+\fmtadd{5:4}{\endgraf}
+\fmtadd{5:6}{\endgraf}
+\fmtadd{5:7}{\endgraf}
+\fmtadd{5:9}{\endgraf}
+\fmtadd{5:12}{\endgraf}
+\fmtadd{5:16}{\endgraf}
+\fmtadd{5:17}{\endgraf}
+\fmtadd{5:21}{\endgraf}
+\fmtadd{5:24}{\endgraf}
+\fmtins{5:25}{:}{\begcenter}
+\fmtadd{5:25}{\endcenter}
+\fmtadd{5:25}{\endgraf}
+%\fmtins{5:26}{:}{\begcenter}
+\fmtpoetry{5:26}{následující:///}
+\fmtpoetry{5:27}{/// lehkým.///}
+\fmtfont{5:26}{Mene}{\em}
+\fmtfont{5:27}{Tekel}{\em}
+\fmtfont{5:28}{Peres}{\em}
+%\fmtpoetry{5:28}{/// }
+%\fmtpoetry{5:28}{///// /}
+%\fmtadd{5:27}{\endgraf}
+%\fmtadd{5:28}{\endcenter}
+%\fmtpre{5:27}{\endcenter}
+\fmtadd{5:28}{\endgraf}
+\fmtpre{6:1}{\subtit{Ve lví jámě}}
+\fmtadd{6:1}{\endgraf}
+\fmtadd{6:6}{\endgraf}
+\fmtadd{6:10}{\endgraf}
+%\fmtadd{6:11}{\endgraf} % ano, má se provádět tady, ale provádí se, i když je vypnutý. ????
+\fmtins{6:13}{?“}{\endgraf}
+\fmtadd{6:13}{\endgraf}
+\fmtadd{6:14}{\endgraf}
+\fmtadd{6:16}{\endgraf}
+\fmtadd{6:19}{\endgraf}
+\fmtadd{6:23}{\endgraf}
+\fmtadd{6:25}{\endgraf}
+ \fmtins{6:26}{:}{\bigskip}
+ \fmtpre{6:27}{\endgraf}
+ \fmtpoetry{6:27}{Boha.//živý,/// navěky.// nezhroutí///}
+ \fmtpoetry{6:28}{//zachránit,/// zázraky//// zemi.//}
+% \fmtpoetry{}
+% \fmtadd{6:27}{\endgraf}
+% \fmtins{6:28}{zachránit,}{\endgraf}
+% \fmtins{6:28}{zázraky}{\endgraf}
+% \fmtins{6:28}{zemi.}{\endgraf}
+\fmtadd{6:28}{\endgraf}
+ \fmtins{6:27}{Boha.}{\medskip}
+ \fmtpre{6:27}{\medskip}
+ \fmtpre{6:29}{\bigskip}
+\fmtpre{7:1}{\chaptit{DANIELOVA VIDĚNÍ}}
+\fmtpre{7:1}{\subtit{Budoucí království}}
+ \fmtadd{7:1}{\endgraf}
+ \fmtadd{7:3}{\endgraf}
+ \fmtadd{7:4}{\endgraf}
+ \fmtadd{7:5}{\endgraf}
+ \fmtadd{7:6}{\endgraf}
+ \fmtadd{7:8}{\endgraf}
+ \fmtpoetry{7:9}{toto:// trůny/// posadil.// sníh,/// beránčí.// plameny///}
+ \fmtpoetry{7:10}{/ vychází,// sloužících/// stojících./ posadil//}
+ \fmtpre{7:11}{\bigskip}
+ \fmtins{7:9}{:}{\medskip}
+ \fmtadd{7:12}{\endgraf}
+ \fmtpoetry{7:13}{pokračovalo:// oblaky/// podobný.// předstoupil,///}
+ \fmtpoetry{7:14}{// království,/// jazyky.// neskončí,///}
+ \fmtins{7:13}{:}{\medskip}
+\fmtpre{7:15}{\bigskip}
+ \fmtadd{7:18}{\endgraf}
+ \fmtadd{7:22}{\endgraf}
+ \fmtadd{7:25}{\endgraf}
+ \fmtadd{7:27}{\endgraf}
+\fmtpre{8:1}{\subtit{Otřesná vzpoura}}
+\fmtadd{8:4}{\endgraf}
+\fmtadd{8:7}{\endgraf}
+\fmtadd{8:12}{\endgraf}
+\fmtadd{8:13}{\endgraf}
+\fmtadd{8:14}{\endgraf\medskip}
+\fmtadd{8:16}{\endgraf}
+\fmtadd{8:17}{\endgraf}
+\fmtadd{8:22}{\endgraf}
+\fmtadd{8:25}{\endgraf\medskip}
+\fmtpre{9:1}{\subtit{Zhřešili jsme}}
+\fmtadd{9:3}{\endgraf}
+\fmtins{9:4}{:}{\endgraf}
+\fmtadd{9:6}{\endgraf}
+\fmtins{9:11}{hlas.}{\endgraf}
+\fmtadd{9:14}{\endgraf}
+\fmtadd{9:16}{\endgraf}
+%\fmtadd{9:19}{\endgraf\smallskip}
+ \fmtpre{9:20}{\subtit{Sedmdesát týdnů}}
+\fmtadd{9:21}{\endgraf}
+\fmtadd{9:23}{\medskip}
+
+\fmtpoetry{9:24}{//určená/// městu,//skončila/// hříchu,// nepravost/// navěky,// vidění///}
+\fmtpoetry{9:25}{rozuměj:// nařízení,/// obnoven,//// vůdci// uplyne/// týdny.// bude obnoven/// příkopem,////}
+%dokumentace 2x obnoven
+\fmtpoetry{9:26}{//uplyne,/// opuštěn.// zkázy/// přichází.// povodeň;/// konce,////}%Ask
+\fmtpoetry{9:27}{mnohými/// posledním.// půli,/// učiní.// objeví,/// zachvátí////}
+\fmtpre{9:25}{\medskip}
+\fmtins{9:25}{:}{\medskip}
+\fmtins{9:26}{!}{\medskip}
+\fmtpre{10:1}{\subtit{Byl jsem vyslán za tebou}}
+\fmtadd{10:1}{\endgraf}
+\fmtadd{10:3}{\endgraf}
+\fmtadd{10:6}{\endgraf}
+\fmtadd{10:9}{\endgraf}
+\fmtadd{10:11}{\endgraf}
+\fmtadd{10:14}{\endgraf}
+\fmtadd{10:17}{\endgraf}
+\fmtadd{10:19}{\endgraf}
+\fmtadd{11:1}{\endgraf}
+\fmtpre{11:2}{\subtit{Sever proti jihu}}
+\fmtpre{11:2}{\endgraf}
+\fmtadd{11:2}{\endgraf}
+\fmtadd{11:4}{\endgraf}
+\fmtadd{11:6}{\endgraf}
+\fmtadd{11:9}{\endgraf}
+\fmtadd{11:12}{\endgraf}
+\fmtadd{11:15}{\endgraf}
+\fmtadd{11:19}{\endgraf}
+\fmtadd{11:20}{\endgraf}
+\fmtpre{11:21}{\subtit{Bezbožný král}}
+\fmtadd{11:24}{\endgraf}
+\fmtadd{11:28}{\endgraf}
+\fmtadd{11:32}{\endgraf}
+\fmtadd{11:35}{\endgraf}
+\fmtadd{11:39}{\endgraf}
+\fmtpre{11:40}{\subtit{Poslední bitva}}
+\fmtadd{11:43}{\endgraf}
+\fmtpre{12:1}{\goodbreak\subtit{Vytrvej až do konce}}
+
+\fmtpoetry{12:1}{///Michael,/// ochránce.// nastane,/// chvíle,//// národem.// –///}
+\fmtpoetry{12:2}{//mnozí,/// spí.// životu,///}
+\fmtpoetry{12:3}{//oblohy;///přivádí,////}
+
+\fmtpre{12:2}{\medskip}
+\fmtpre{12:4}{\bigskip}
+\fmtadd{12:4}{\medskip}
+\fmtadd{12:6}{\endgraf}
+\fmtadd{12:7}{\endgraf}
+\fmtadd{12:8}{\endgraf}
+\fmtadd{12:12}{\endgraf}
+\endinput
+
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-BKR-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-BKR-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..63d3b91916
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-BKR-Da.tex
@@ -0,0 +1,471 @@
+%fmt-BKR-Da.tex
+\fmtadd{1:1}{\endgraf }
+\fmtadd{1:2}{\endgraf }
+\fmtadd{1:3}{\endgraf }
+\fmtadd{1:4}{\endgraf }
+\fmtadd{1:5}{\endgraf }
+\fmtadd{1:6}{\endgraf }
+\fmtadd{1:7}{\endgraf }
+\fmtadd{1:8}{\endgraf }
+\fmtadd{1:9}{\endgraf }
+\fmtadd{1:10}{\endgraf }
+\fmtadd{1:11}{\endgraf }
+\fmtadd{1:12}{\endgraf }
+\fmtadd{1:13}{\endgraf }
+\fmtadd{1:14}{\endgraf }
+\fmtadd{1:15}{\endgraf }
+\fmtadd{1:16}{\endgraf }
+\fmtadd{1:17}{\endgraf }
+\fmtadd{1:18}{\endgraf }
+\fmtadd{1:19}{\endgraf }
+\fmtadd{1:20}{\endgraf }
+\fmtadd{1:21}{\endgraf }
+\fmtadd{2:1}{\endgraf }
+\fmtadd{2:2}{\endgraf }
+\fmtadd{2:3}{\endgraf }
+\fmtadd{2:4}{\endgraf }
+\fmtadd{2:5}{\endgraf }
+\fmtadd{2:6}{\endgraf }
+\fmtadd{2:7}{\endgraf }
+\fmtadd{2:8}{\endgraf }
+\fmtadd{2:9}{\endgraf }
+\fmtadd{2:10}{\endgraf }
+\fmtadd{2:11}{\endgraf }
+\fmtadd{2:12}{\endgraf }
+\fmtadd{2:13}{\endgraf }
+\fmtadd{2:14}{\endgraf }
+\fmtadd{2:15}{\endgraf }
+\fmtadd{2:16}{\endgraf }
+\fmtadd{2:17}{\endgraf }
+\fmtadd{2:18}{\endgraf }
+\fmtadd{2:19}{\endgraf }
+\fmtadd{2:20}{\endgraf }
+\fmtadd{2:21}{\endgraf }
+\fmtadd{2:22}{\endgraf }
+\fmtadd{2:23}{\endgraf }
+\fmtadd{2:24}{\endgraf }
+\fmtadd{2:25}{\endgraf }
+\fmtadd{2:26}{\endgraf }
+\fmtadd{2:27}{\endgraf }
+\fmtadd{2:28}{\endgraf }
+\fmtadd{2:29}{\endgraf }
+\fmtadd{2:30}{\endgraf }
+\fmtadd{2:31}{\endgraf }
+\fmtadd{2:32}{\endgraf }
+\fmtadd{2:33}{\endgraf }
+\fmtadd{2:34}{\endgraf }
+\fmtadd{2:35}{\endgraf }
+\fmtadd{2:36}{\endgraf }
+\fmtadd{2:37}{\endgraf }
+\fmtadd{2:38}{\endgraf }
+\fmtadd{2:39}{\endgraf }
+\fmtadd{2:40}{\endgraf }
+\fmtadd{2:41}{\endgraf }
+\fmtadd{2:42}{\endgraf }
+\fmtadd{2:43}{\endgraf }
+\fmtadd{2:44}{\endgraf }
+\fmtadd{2:45}{\endgraf }
+\fmtadd{2:46}{\endgraf }
+\fmtadd{2:47}{\endgraf }
+\fmtadd{2:48}{\endgraf }
+\fmtadd{2:49}{\endgraf }
+\fmtadd{3:1}{\endgraf }
+\fmtadd{3:2}{\endgraf }
+\fmtadd{3:3}{\endgraf }
+\fmtadd{3:4}{\endgraf }
+\fmtadd{3:5}{\endgraf }
+\fmtadd{3:6}{\endgraf }
+\fmtadd{3:7}{\endgraf }
+\fmtadd{3:8}{\endgraf }
+\fmtadd{3:9}{\endgraf }
+\fmtadd{3:10}{\endgraf }
+\fmtadd{3:11}{\endgraf }
+\fmtadd{3:12}{\endgraf }
+\fmtadd{3:13}{\endgraf }
+\fmtadd{3:14}{\endgraf }
+\fmtadd{3:15}{\endgraf }
+\fmtadd{3:16}{\endgraf }
+\fmtadd{3:17}{\endgraf }
+\fmtadd{3:18}{\endgraf }
+\fmtadd{3:19}{\endgraf }
+\fmtadd{3:20}{\endgraf }
+\fmtadd{3:21}{\endgraf }
+\fmtadd{3:22}{\endgraf }
+\fmtadd{3:23}{\endgraf }
+\fmtadd{3:24}{\endgraf }
+\fmtadd{3:25}{\endgraf }
+\fmtadd{3:26}{\endgraf }
+\fmtadd{3:27}{\endgraf }
+\fmtadd{3:28}{\endgraf }
+\fmtadd{3:29}{\endgraf }
+\fmtadd{3:30}{\endgraf }
+\fmtadd{3:31}{\endgraf }
+\fmtadd{3:32}{\endgraf }
+\fmtadd{3:33}{\endgraf }
+\fmtadd{4:1}{\endgraf }
+\fmtadd{4:2}{\endgraf }
+\fmtadd{4:3}{\endgraf }
+\fmtadd{4:4}{\endgraf }
+\fmtadd{4:5}{\endgraf }
+\fmtadd{4:6}{\endgraf }
+\fmtadd{4:7}{\endgraf }
+\fmtadd{4:8}{\endgraf }
+\fmtadd{4:9}{\endgraf }
+\fmtadd{4:10}{\endgraf }
+\fmtadd{4:11}{\endgraf }
+\fmtadd{4:12}{\endgraf }
+\fmtadd{4:13}{\endgraf }
+\fmtadd{4:14}{\endgraf }
+\fmtadd{4:15}{\endgraf }
+\fmtadd{4:16}{\endgraf }
+\fmtadd{4:17}{\endgraf }
+\fmtadd{4:18}{\endgraf }
+\fmtadd{4:19}{\endgraf }
+\fmtadd{4:20}{\endgraf }
+\fmtadd{4:21}{\endgraf }
+\fmtadd{4:22}{\endgraf }
+\fmtadd{4:23}{\endgraf }
+\fmtadd{4:24}{\endgraf }
+\fmtadd{4:25}{\endgraf }
+\fmtadd{4:26}{\endgraf }
+\fmtadd{4:27}{\endgraf }
+\fmtadd{4:28}{\endgraf }
+\fmtadd{4:29}{\endgraf }
+\fmtadd{4:30}{\endgraf }
+\fmtadd{4:31}{\endgraf }
+\fmtadd{4:32}{\endgraf }
+\fmtadd{4:33}{\endgraf }
+\fmtadd{4:34}{\endgraf }
+\fmtadd{5:1}{\endgraf }
+\fmtadd{5:2}{\endgraf }
+\fmtadd{5:3}{\endgraf }
+\fmtadd{5:4}{\endgraf }
+\fmtadd{5:5}{\endgraf }
+\fmtadd{5:6}{\endgraf }
+\fmtadd{5:7}{\endgraf }
+\fmtadd{5:8}{\endgraf }
+\fmtadd{5:9}{\endgraf }
+\fmtadd{5:10}{\endgraf }
+\fmtadd{5:11}{\endgraf }
+\fmtadd{5:12}{\endgraf }
+\fmtadd{5:13}{\endgraf }
+\fmtadd{5:14}{\endgraf }
+\fmtadd{5:15}{\endgraf }
+\fmtadd{5:16}{\endgraf }
+\fmtadd{5:17}{\endgraf }
+\fmtadd{5:18}{\endgraf }
+\fmtadd{5:19}{\endgraf }
+\fmtadd{5:20}{\endgraf }
+\fmtadd{5:21}{\endgraf }
+\fmtadd{5:22}{\endgraf }
+\fmtadd{5:23}{\endgraf }
+\fmtadd{5:24}{\endgraf }
+\fmtadd{5:25}{\endgraf }
+\fmtadd{5:26}{\endgraf }
+\fmtadd{5:27}{\endgraf }
+\fmtadd{5:28}{\endgraf }
+\fmtadd{5:29}{\endgraf }
+\fmtadd{5:30}{\endgraf }
+\fmtadd{5:31}{\endgraf }
+\fmtadd{6:1}{\endgraf }
+\fmtadd{6:2}{\endgraf }
+\fmtadd{6:3}{\endgraf }
+\fmtadd{6:4}{\endgraf }
+\fmtadd{6:5}{\endgraf }
+\fmtadd{6:6}{\endgraf }
+\fmtadd{6:7}{\endgraf }
+\fmtadd{6:8}{\endgraf }
+\fmtadd{6:9}{\endgraf }
+\fmtadd{6:10}{\endgraf }
+\fmtadd{6:11}{\endgraf }
+\fmtadd{6:12}{\endgraf }
+\fmtadd{6:13}{\endgraf }
+\fmtadd{6:14}{\endgraf }
+\fmtadd{6:15}{\endgraf }
+\fmtadd{6:16}{\endgraf }
+\fmtadd{6:17}{\endgraf }
+\fmtadd{6:18}{\endgraf }
+\fmtadd{6:19}{\endgraf }
+\fmtadd{6:20}{\endgraf }
+\fmtadd{6:21}{\endgraf }
+\fmtadd{6:22}{\endgraf }
+\fmtadd{6:23}{\endgraf }
+\fmtadd{6:24}{\endgraf }
+\fmtadd{6:25}{\endgraf }
+\fmtadd{6:26}{\endgraf }
+\fmtadd{6:27}{\endgraf }
+\fmtadd{6:28}{\endgraf }
+\fmtadd{7:1}{\endgraf }
+\fmtadd{7:2}{\endgraf }
+\fmtadd{7:3}{\endgraf }
+\fmtadd{7:4}{\endgraf }
+\fmtadd{7:5}{\endgraf }
+\fmtadd{7:6}{\endgraf }
+\fmtadd{7:7}{\endgraf }
+\fmtadd{7:8}{\endgraf }
+\fmtadd{7:9}{\endgraf }
+\fmtadd{7:10}{\endgraf }
+\fmtadd{7:11}{\endgraf }
+\fmtadd{7:12}{\endgraf }
+\fmtadd{7:13}{\endgraf }
+\fmtadd{7:14}{\endgraf }
+\fmtadd{7:15}{\endgraf }
+\fmtadd{7:16}{\endgraf }
+\fmtadd{7:17}{\endgraf }
+\fmtadd{7:18}{\endgraf }
+\fmtadd{7:19}{\endgraf }
+\fmtadd{7:20}{\endgraf }
+\fmtadd{7:21}{\endgraf }
+\fmtadd{7:22}{\endgraf }
+\fmtadd{7:23}{\endgraf }
+\fmtadd{7:24}{\endgraf }
+\fmtadd{7:25}{\endgraf }
+\fmtadd{7:26}{\endgraf }
+\fmtadd{7:27}{\endgraf }
+\fmtadd{7:28}{\endgraf }
+\fmtadd{8:1}{\endgraf }
+\fmtadd{8:2}{\endgraf }
+\fmtadd{8:3}{\endgraf }
+\fmtadd{8:4}{\endgraf }
+\fmtadd{8:5}{\endgraf }
+\fmtadd{8:6}{\endgraf }
+\fmtadd{8:7}{\endgraf }
+\fmtadd{8:8}{\endgraf }
+\fmtadd{8:9}{\endgraf }
+\fmtadd{8:10}{\endgraf }
+\fmtadd{8:11}{\endgraf }
+\fmtadd{8:12}{\endgraf }
+\fmtadd{8:13}{\endgraf }
+\fmtadd{8:14}{\endgraf }
+\fmtadd{8:15}{\endgraf }
+\fmtadd{8:16}{\endgraf }
+\fmtadd{8:17}{\endgraf }
+\fmtadd{8:18}{\endgraf }
+\fmtadd{8:19}{\endgraf }
+\fmtadd{8:20}{\endgraf }
+\fmtadd{8:21}{\endgraf }
+\fmtadd{8:22}{\endgraf }
+\fmtadd{8:23}{\endgraf }
+\fmtadd{8:24}{\endgraf }
+\fmtadd{8:25}{\endgraf }
+\fmtadd{8:26}{\endgraf }
+\fmtadd{8:27}{\endgraf }
+\fmtadd{9:1}{\endgraf }
+\fmtadd{9:2}{\endgraf }
+\fmtadd{9:3}{\endgraf }
+\fmtadd{9:4}{\endgraf }
+\fmtadd{9:5}{\endgraf }
+\fmtadd{9:6}{\endgraf }
+\fmtadd{9:7}{\endgraf }
+\fmtadd{9:8}{\endgraf }
+\fmtadd{9:9}{\endgraf }
+\fmtadd{9:10}{\endgraf }
+\fmtadd{9:11}{\endgraf }
+\fmtadd{9:12}{\endgraf }
+\fmtadd{9:13}{\endgraf }
+\fmtadd{9:14}{\endgraf }
+\fmtadd{9:15}{\endgraf }
+\fmtadd{9:16}{\endgraf }
+\fmtadd{9:17}{\endgraf }
+\fmtadd{9:18}{\endgraf }
+\fmtadd{9:19}{\endgraf }
+\fmtadd{9:20}{\endgraf }
+\fmtadd{9:21}{\endgraf }
+\fmtadd{9:22}{\endgraf }
+\fmtadd{9:23}{\endgraf }
+\fmtadd{9:24}{\endgraf }
+\fmtadd{9:25}{\endgraf }
+\fmtadd{9:26}{\endgraf }
+\fmtadd{9:27}{\endgraf }
+\fmtadd{10:1}{\endgraf }
+\fmtadd{10:2}{\endgraf }
+\fmtadd{10:3}{\endgraf }
+\fmtadd{10:4}{\endgraf }
+\fmtadd{10:5}{\endgraf }
+\fmtadd{10:6}{\endgraf }
+\fmtadd{10:7}{\endgraf }
+\fmtadd{10:8}{\endgraf }
+\fmtadd{10:9}{\endgraf }
+\fmtadd{10:10}{\endgraf }
+\fmtadd{10:11}{\endgraf }
+\fmtadd{10:12}{\endgraf }
+\fmtadd{10:13}{\endgraf }
+\fmtadd{10:14}{\endgraf }
+\fmtadd{10:15}{\endgraf }
+\fmtadd{10:16}{\endgraf }
+\fmtadd{10:17}{\endgraf }
+\fmtadd{10:18}{\endgraf }
+\fmtadd{10:19}{\endgraf }
+\fmtadd{10:20}{\endgraf }
+\fmtadd{10:21}{\endgraf }
+\fmtadd{10:22}{\endgraf }
+\fmtadd{10:23}{\endgraf }
+\fmtadd{10:24}{\endgraf }
+\fmtadd{10:25}{\endgraf }
+\fmtadd{10:26}{\endgraf }
+\fmtadd{10:27}{\endgraf }
+\fmtadd{10:28}{\endgraf }
+\fmtadd{10:29}{\endgraf }
+\fmtadd{10:30}{\endgraf }
+\fmtadd{10:31}{\endgraf }
+\fmtadd{10:32}{\endgraf }
+\fmtadd{10:33}{\endgraf }
+\fmtadd{10:34}{\endgraf }
+\fmtadd{10:35}{\endgraf }
+\fmtadd{10:36}{\endgraf }
+\fmtadd{10:37}{\endgraf }
+\fmtadd{10:38}{\endgraf }
+\fmtadd{10:39}{\endgraf }
+\fmtadd{10:40}{\endgraf }
+\fmtadd{10:41}{\endgraf }
+\fmtadd{10:42}{\endgraf }
+\fmtadd{10:43}{\endgraf }
+\fmtadd{10:44}{\endgraf }
+\fmtadd{10:45}{\endgraf }
+\fmtadd{11:1}{\endgraf }
+\fmtadd{11:2}{\endgraf }
+\fmtadd{11:3}{\endgraf }
+\fmtadd{11:4}{\endgraf }
+\fmtadd{11:5}{\endgraf }
+\fmtadd{11:6}{\endgraf }
+\fmtadd{11:7}{\endgraf }
+\fmtadd{11:8}{\endgraf }
+\fmtadd{11:9}{\endgraf }
+\fmtadd{11:10}{\endgraf }
+\fmtadd{11:11}{\endgraf }
+\fmtadd{11:12}{\endgraf }
+\fmtadd{11:13}{\endgraf }
+\fmtadd{11:14}{\endgraf }
+\fmtadd{11:15}{\endgraf }
+\fmtadd{11:16}{\endgraf }
+\fmtadd{11:17}{\endgraf }
+\fmtadd{11:18}{\endgraf }
+\fmtadd{11:19}{\endgraf }
+\fmtadd{11:20}{\endgraf }
+\fmtadd{11:21}{\endgraf }
+\fmtadd{11:22}{\endgraf }
+\fmtadd{11:23}{\endgraf }
+\fmtadd{11:24}{\endgraf }
+\fmtadd{11:25}{\endgraf }
+\fmtadd{11:26}{\endgraf }
+\fmtadd{11:27}{\endgraf }
+\fmtadd{11:28}{\endgraf }
+\fmtadd{11:29}{\endgraf }
+\fmtadd{11:30}{\endgraf }
+\fmtadd{11:31}{\endgraf }
+\fmtadd{11:32}{\endgraf }
+\fmtadd{11:33}{\endgraf }
+\fmtadd{11:34}{\endgraf }
+\fmtadd{11:35}{\endgraf }
+\fmtadd{11:36}{\endgraf }
+\fmtadd{11:37}{\endgraf }
+\fmtadd{11:38}{\endgraf }
+\fmtadd{11:39}{\endgraf }
+\fmtadd{11:40}{\endgraf }
+\fmtadd{11:41}{\endgraf }
+\fmtadd{11:42}{\endgraf }
+\fmtadd{11:43}{\endgraf }
+\fmtadd{11:44}{\endgraf }
+\fmtadd{11:45}{\endgraf }
+\fmtadd{12:1}{\endgraf }
+\fmtadd{12:2}{\endgraf }
+\fmtadd{12:3}{\endgraf }
+\fmtadd{12:4}{\endgraf }
+\fmtadd{12:5}{\endgraf }
+\fmtadd{12:6}{\endgraf }
+\fmtadd{12:7}{\endgraf }
+\fmtadd{12:8}{\endgraf }
+\fmtadd{12:9}{\endgraf }
+\fmtadd{12:10}{\endgraf }
+\fmtadd{12:11}{\endgraf }
+\fmtadd{12:12}{\endgraf }
+\fmtadd{12:13}{\endgraf }
+\endinput
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+\fmtadd{1:2}{\endgraf}
+\fmtadd{1:7}{\endgraf}
+\fmtadd{1:10}{\endgraf}
+\fmtadd{1:14}{\endgraf}
+\fmtadd{1:17}{\endgraf}
+\fmtadd{1:20}{\endgraf}
+%\fmtpre{2:1}{\hfil\picw=5cm\inspic{images/Nabuco-crop.pdf}\endgraf}
+\fmtadd{2:3}{\endgraf}
+\fmtadd{2:4}{\endgraf}
+\fmtadd{2:6}{\endgraf}
+\fmtadd{2:7}{\endgraf}
+\fmtadd{2:9}{\endgraf}
+\fmtadd{2:11}{\endgraf}
+\fmtadd{2:13}{\endgraf}
+\fmtadd{2:16}{\endgraf}
+\fmtadd{2:20}{\endgraf}
+\fmtadd{2:21}{\endgraf}
+\fmtadd{2:22}{\endgraf}
+\fmtadd{2:24}{\endgraf}
+\fmtadd{2:28}{\endgraf}
+\fmtadd{2:45}{\endgraf}
+\fmtadd{3:7}{\endgraf}
+\fmtadd{3:12}{\endgraf}
+\fmtadd{3:18}{\endgraf}
+\fmtadd{3:23}{\endgraf}
+\fmtadd{3:25}{\endgraf}
+\fmtadd{4:22}{\endgraf}
+\fmtadd{4:29}{\endgraf}
+\fmtadd{5:7}{\endgraf}
+\fmtadd{5:12}{\endgraf}
+\fmtadd{5:16}{\endgraf}
+\fmtadd{6:1}{\endgraf}
+\fmtadd{6:6}{\endgraf}
+\fmtadd{6:11}{\endgraf}
+\fmtadd{6:19}{\endgraf}
+\fmtadd{6:28}{\endgraf}
+\fmtadd{8:4}{\endgraf}
+\fmtadd{8:8}{\endgraf}
+\fmtadd{8:14}{\endgraf}
+\fmtadd{9:3}{\endgraf}
+\fmtadd{9:19}{\endgraf}
+\fmtadd{10:1}{\endgraf}
+\fmtadd{10:3}{\endgraf}
+\fmtadd{10:14}{\endgraf}
+\fmtadd{11:9}{\endgraf}
+\fmtadd{11:20}{\endgraf}
+\fmtadd{11:24}{\endgraf}
+\fmtadd{11:28}{\endgraf}
+\fmtadd{11:35}{\endgraf}
+\fmtadd{11:39}{\endgraf}
+\fmtadd{12:4}{\endgraf}
+\fmtadd{12:8}{\endgraf}
+
+
+
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CEP-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CEP-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..9215abdfcd
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CEP-Da.tex
@@ -0,0 +1,138 @@
+\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel a jeho druhové}}
+\fmtadd{1:2}{\endgraf}
+\fmtadd{1:7}{\endgraf}
+\fmtadd{1:10}{\endgraf}
+\fmtadd{1:14}{\endgraf}
+\fmtadd{1:17}{\endgraf}
+\fmtadd{1:20}{\endgraf}
+\fmtpre{2:1}{\chaptit{Nebúkadnesarův sen}}
+\fmtadd{2:3}{\endgraf}
+\fmtadd{2:4}{\endgraf}
+\fmtadd{2:6}{\endgraf}
+\fmtadd{2:7}{\endgraf}
+\fmtadd{2:9}{\endgraf}
+\fmtadd{2:11}{\endgraf}
+\fmtadd{2:13}{\endgraf}
+\fmtadd{2:16}{\endgraf}
+ \fmtpoetry{2:20}{takto://věky.///}
+ \fmtpoetry{2:21}{//doby,///ustanovuje,//moudrým,///}
+ \fmtpoetry{2:22}{//věci,///tmě,///}
+ \fmtpoetry{2:23}{//chválu,///sílu.//prosili,///}
+\fmtins{2:20}{:}{\medskip}
+\fmtins{2:23}{sílu.}{\medskip}
+\fmtpre{2:24}{\medskip}
+\fmtadd{2:24}{\endgraf}
+\fmtadd{2:28}{\endgraf}
+\fmtadd{2:45}{\endgraf}
+\fmtpre{3:1}{\chaptit{V ohnivé peci}}
+\fmtadd{3:7}{\endgraf}
+\fmtadd{3:12}{\endgraf}
+\fmtadd{3:18}{\endgraf}
+\fmtadd{3:23}{\endgraf}
+\fmtadd{3:25}{\endgraf}
+\fmtpre{3:31}{\schaptit{Zapuzený a znovu nastolený král}
+ \printchapnote{Pyšnému \x/Nabuchodonozor/ovi oznámí Bůh snem jeho pád.\nl
+ Až se král před Bohem pokoří, bude znovu uveden v úřad.}
+}
+\fmtpoetry{3:33}{//znamení,///divy!//věčné,///}
+ \fmtpre{3:33}{\medskip}
+\fmtpoetry{4:7}{viděl://země,///}
+\fmtpoetry{4:8}{//sílil,///k nebi.///}
+\fmtpoetry{4:9}{//plodů,///všechny.//stín,///ptáci///}
+\fmtpoetry{4:11}{toto://větve!///plody!//ním,///}
+\fmtpoetry{4:12}{//zemi,///bronzu,///pole;//rosou///}
+\fmtpoetry{4:13}{//lidské,///zvířecí,///}
+\fmtins{4:13}{srdc}{{}} %potřebujeme vyřadit první výskyt srdce a aplikovat \fnmtfont až na to druhé
+\fmtfont{4:13}{srdce}{\em}%do dokumentace
+\fmtpoetry{4:14}{//rozsudek,///}
+\fmtfont{4:14}{nebeských}{\em}
+\fmtins{4:7}{:}{\medskip}
+\fmtins{4:11}{:}{\medskip}
+\fmtins{4:14}{uzavřená.}{\medskip}
+\fmtfont{4:14}{uzavřená.}{\em}%nesmí předcházet \fmtins .. \medskip, jinak skončí You can't use \/ in vertical mode
+ % do dokumentace
+\fmtpre{4:10}{\medskip}
+\fmtpoetry{4:31}{živého,//věčná,///}
+\fmtpoetry{4:32}{//nic.///vojskem///země.//ruce///}
+\fmtpre{4:33}{\medskip}
+\fmtins{4:31}{živého,}{\medskip}
+\fmtpre{5:1}{\chaptit{Píšící ruka}}
+\fmtadd{5:7}{\endgraf}
+\fmtadd{5:12}{\endgraf}
+\fmtadd{5:16}{\endgraf}
+\fmtpre{6:1}{\chaptit{Daniel ve lví jámě}}
+\fmtadd{6:1}{\endgraf}
+\fmtadd{6:6}{\endgraf}
+\fmtadd{6:11}{\endgraf}
+\fmtadd{6:19}{\endgraf}
+\fmtpoetry{6:27}{ho,//živý///navěky,//zničeno///}
+\fmtpoetry{6:28}{//vytrhuje,///zemi.//Daniela///}
+\fmtfont{6:27}{všichni}{\em}
+\fmtins{6:27}{ho,}{\medskip}
+\fmtadd{6:28}{\medskip}
+\fmtpre{7:1}{\chaptit{Čtyři zvířata a Syn člověka}}
+\fmtpoetry{7:9}{jsem,//stolce///Věkovitý.//sníh,///vlna,//ohně///}
+\fmtpoetry{7:10}{//proudila///něho,//jemu///ním.//soud///}
+\fmtpre{7:11}{\medskip}
+\fmtins{7:9}{jsem,}{\medskip}
+\fmtpoetry{7:13}{vidění,//přicházel///člověka;//Věkovitému,///}
+\fmtpoetry{7:14}{//království,///jazyků.//nepomine,///}
+\fmtpre{7:15}{\medskip}
+\fmtins{7:13}{vidění,}{\medskip}
+\fmtpoetry{7:23}{toto://-//království,///lišit;//zemi,///}%do dokumentace:
+\fmtpoetry{7:24}{//-//králů.///jiný,//lišit///}
+\fmtpoetry{7:25}{//Nejvyššímu///Nejvyššího.//změnit///zákon.//rukou///}
+\fmtpoetry{7:26}{//odejmou,///}
+\fmtpoetry{7:27}{//moc///nebem///Nejvyššího.//věčné///}
+\fmtpre{7:28}{\medskip}
+\fmtins{7:23}{:}{\medskip}
+\fmtins{7:23}{-}{-}%do dokumentace^
+\fmtins{7:24}{-}{-}
+\fmtpre{8:1}{\chaptit{Vidění o beranu a kozlu}}
+\fmtadd{8:4}{\endgraf}
+\fmtadd{8:8}{\endgraf}
+\fmtadd{8:14}{\endgraf}
+\fmtpoetry{8:23}{//kralování///vzpurných,//nestoudný,///}
+\fmtins{8:24}{sil}{{}}%do dokumentace
+\fmtpoetry{8:24}{//silou,///zkázu///zdar.//zdatné///}
+\fmtfont{8:24}{jeho}{\em}
+\fmtpoetry{8:25}{//Obezřetně///jednat;//vypínat,///mnohé.//velitelů,///}
+\fmtfont{8:25}{jednat;}{\em}
+\fmtfont{8:25}{zásahu}{\em}
+\fmtpoetry{8:26}{//jitrech,///pravdivé.//tajnosti,///}
+\fmtfont{8:26}{ti}{\em}
+\fmtfont{8:26}{uskuteční}{\em}
+\fmtpre{8:27}{\medskip}
+\fmtadd{8:22}{\medskip}
+\fmtpre{9:1}{\chaptit{Danielova modlitba}}
+\fmtadd{9:3}{\endgraf}
+\fmtadd{9:19}{\endgraf}
+\fmtpoetry{9:24}{//stanoveno///městu,//nevěrností,///hříchy,///viny,//spravedlnosti,///proroctví,///}
+\fmtfont{9:24}{dojde}{\em}
+\fmtpoetry{9:25}{//pochop!//slova///Jeruzaléma//vévodovi///týdnů.//týdny///vybudováno//příkop.///}
+\fmtpoetry{9:26}{//týdnů///již.//svatyni///přijde.//povodni,///válka.///}
+\fmtpoetry{9:27}{//mnohým///týdnu//týdne///}
+\fmtins{9:27}{přídavnou.}{\medskip}
+\fmtfont{9:26}{již.}{\em}
+\fmtfont{9:26}{Sám}{\em}
+ \fmtpre{9:24}{\medskip}
+\fmtpre{10:1}{\chaptit{Muž ve lněném oděvu}}
+\fmtadd{10:1}{\endgraf}
+\fmtadd{10:3}{\endgraf}
+\fmtadd{10:14}{\endgraf}
+\fmtpre{11:1}{\chaptit{Výklad vidění o posledních dnech}}
+\fmtadd{11:9}{\endgraf}
+\fmtadd{11:20}{\endgraf}
+\fmtadd{11:24}{\endgraf}
+\fmtadd{11:28}{\endgraf}
+\fmtadd{11:35}{\endgraf}
+\fmtadd{11:39}{\endgraf}
+\fmtpre{12:1}{\chaptit{Poslední věci zůstanou tajemstvím}}
+\fmtpoetry{12:1}{//povstane///ochránce,//lidu.///soužení,//národa///doby.//lid,///}
+\fmtpoetry{12:2}{//spí///procitnou;//věčnému,///}
+\fmtpoetry{12:3}{//zářit///oblohy,//spravedlnosti,///}
+\fmtpre{12:4}{\medskip}
+\fmtadd{12:4}{\endgraf}
+\fmtadd{12:8}{\endgraf}
+\endinput
+
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CSP-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CSP-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..1f904155b0
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CSP-Da.tex
@@ -0,0 +1,98 @@
+%fmt-CSP-Da.tex
+\fmtadd{1:7}{\endgraf}
+\fmtadd{2:13}{\endgraf}
+\fmtadd{2:16}{\endgraf}
+\fmtpoetry{2:20}{řekl://požehnáno///věky.//}
+\fmtpoetry{2:21}{//on.//nastoluje;//moudrost///umějí///}
+\fmtpoetry{2:22}{//věci///temnotě;///}
+\fmtfont{2:22}{věci}{\em}
+\fmtins{2:22}{zj}{{}}
+\fmtins{2:22}{vuj}{{}}
+\fmtfont{2:22}{je}{\em}%%%do dokumentace!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
+\fmtpoetry{2:23}{//otců,///uctívám,//sílu///si///prosili,//}
+\fmtpre{2:24}{\medskip}
+\fmtadd{2:35}{\endgraf}
+\fmtadd{2:45}{\endgraf}
+\fmtadd{3:18}{\endgraf}
+\fmtadd{3:25}{\endgraf}
+\fmtadd{3:30}{\endgraf}
+\fmtadd{3:32}{\medskip}
+\fmtpoetry{3:33}{//znamení,///divy!//věčné,///}
+\fmtpoetry{4:11}{toto://strom//větve,//listí//rozházejte.//zvěř//}
+\fmtfont{4:11}{Ať}{\em}
+\fmtpoetry{4:12}{//kořeny///zemi//železných///trávou//smáčí//porost///}
+\fmtpoetry{4:13}{//se///promění//zvířecí,//sedm///}
+\fmtpoetry{4:14}{//výrokem///jest,//záležitost,//lidském///vládne//ráčí,//ním///}
+ \fmtfont{4:14}{on}{\em}
+ \fmtfont{4:14}{ba}{\em}
+\fmtpre{4:15}{\medskip}
+\fmtins{4:11}{toto:}{\medskip}
+\fmtadd{4:25}{\endgraf}
+\fmtadd{5:7}{\endgraf}
+\fmtadd{5:12}{\endgraf}
+ \fmtadd{5:16}{\endgraf}
+\fmtadd{6:6}{\endgraf}
+\fmtadd{6:10}{\endgraf}% Láme se i po verši 11, jak sice má, ale přestože si o to žádný \endgraf neříká. Jak to?
+\fmtadd{6:25}{\endgraf}
+\fmtpoetry{6:27}{jej,//stálý///navěky,//nebude///zničeno,//}
+\fmtins{6:27}{nebud}{{}}
+\fmtpoetry{6:28}{//zachraňuje,//nebesích///zemi,//lvích///}
+\fmtins{6:28}{ko}{{}}
+\fmtfont{6:28}{on}{\em}%do videa .. kONá
+\fmtpre{6:29}{\medskip}
+\fmtins{6:27}{jej,}{\medskip}
+\fmtfont{6:27}{jej,}{\em}
+\fmtfont{6:27}{bude}{\em}
+\fmtfont{6:28}{On}{\em}
+\fmtpoetry{7:9}{jak//trůny//Věkovitý.//bílé//vlna,//ohně,//}
+\fmtpoetry{7:10}{//vychází///řeka.//slouží//před///ním.//otevřeny///}
+\fmtins{7:9}{jak}{\medskip}
+\fmtpre{7:11}{\medskip}
+\fmtpoetry{7:13}{--//synu///podoben,//před///}
+\fmtpoetry{7:14}{//čest///království//jazyky///uctívat.//věčnou,///nepomíjivou,//nebude///}
+\fmtins{7:13}{--}{\medskip}
+\fmtpre{7:15}{\medskip}
+\fmtpoetry{7:23}{pravil://čtvrté///zemi,//těch///odlišovat,//zemi,//}%proč je tam break mezi "zemi," a "které"?
+\fmtpoetry{7:24}{//králů///království//jenž se///lišit//}% videa ... se >> deset
+\fmtpoetry{7:25}{//proti///Nejvyššímu//pokoj.//změní///právo,//až///}
+\fmtpoetry{7:26}{//mu///odejmou.//}
+\fmtpoetry{7:27}{//vláda//pod///nebesy//svatých///Nejvyššího.//věčné//budou//}
+\fmtins{7:23}{:}{\medskip}
+\fmtpre{7:28}{\medskip}
+\fmtadd{8:4}{\endgraf}
+\fmtadd{8:8}{\endgraf}
+\fmtadd{8:14}{\endgraf}
+\fmtadd{8:22}{\medskip}
+\fmtpoetry{8:23}{//až///vzpurníci,//zkušený///}
+\fmtpoetry{8:24}{//však///síle,//ničit///se,//ba///}
+\fmtpoetry{8:25}{//vychytralost///podvod.//míru///mnohé,//velitelů bude///stavět,//ruky bude///}%dokumentace,cvideo
+\fmtpre{8:26}{\medskip}
+\fmtadd{9:3}{\endgraf}
+\fmtadd{9:14}{\endgraf}
+\fmtadd{9:19}{\endgraf}
+\fmtpoetry{9:24}{město//sedmdesát///sedmiletí//věrolomnosti//hříchů//zvrácenosti,//věčné///spravedlnosti//vidění///proroka//nejsvětějšího///}
+\fmtfont{9:24}{místa}{\em}
+\fmtfont{9:25}{letí}{\em}
+%\dmtins{9:25}{dva sedmi}{{}}
+\fmtpoetry{9:25}{//rozuměj://návratu///Jeruzaléma//bude///dva/// sedmiletí.//náměstí///}
+\fmtpoetry{9:26}{//dvou///vyhlazen///mít///nic,//bude///vůdce,///přichází.//záplavě.//odhodlaný///}
+\fmtpoetry{9:27}{//prosadí///jednoho///sedmiletí,//onoho///hod///oběť.//ohavností///pustošící,//rozhodnutí///}
+\fmtins{9:24}{město}{\medskip}
+\fmtadd{10:1}{\endgraf}
+\fmtadd{10:3}{\endgraf}
+\fmtadd{10:14}{\endgraf}
+\fmtadd{11:9}{\endgraf}
+\fmtadd{11:20}{\endgraf}
+\fmtadd{11:24}{\endgraf}
+\fmtadd{11:28}{\endgraf}
+\fmtadd{11:35}{\endgraf}
+\fmtadd{11:39}{\endgraf}
+\fmtins{12:1}{tvů}{{}}
+\fmtpoetry{12:1}{//povstane///Michael,//zastává///lid,//soužení,//jsou///času.//unikne///tvůj lid,//zapsán///}
+\fmtpoetry{12:2}{//těch,//země,///procitnou,//věčný,//hanbě pro///}
+\fmtpoetry{12:3}{//zářit///oblohy,//spravedlnosti///mnohým,//}
+\fmtpre{12:4}{\medskip}
+\fmtadd{12:4}{\endgraf}
+\fmtadd{12:8}{\endgraf}
+
+
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-PSP-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-PSP-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..d1b5d30ae2
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-PSP-Da.tex
@@ -0,0 +1,59 @@
+%fmt-PSP-Da.tex
+%\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel a jeho druhové}}
+\fmtadd{1:2}{\endgraf}
+\fmtadd{1:5}{\endgraf}
+\fmtadd{1:7}{\endgraf}
+\fmtadd{1:10}{\endgraf}
+\fmtadd{1:14}{\endgraf}
+\fmtadd{1:16}{\endgraf}
+\fmtadd{1:20}{\endgraf}
+\fmtadd{2:11}{\endgraf}
+\fmtadd{2:13}{\endgraf}
+\fmtadd{2:16}{\endgraf}
+\fmtpoetry{2:20}{řekl://velebeno///věčnost,//jsou///}
+\fmtpoetry{2:21}{//časy,///nastoluje///krále,//poznání///}
+\fmtpoetry{2:22}{//nevyzpytatelné///neboť///}
+\fmtpoetry{2:23}{//děkuji///dal///moc//od///nám///}
+\fmtpre{2:24}{\medskip}
+\fmtins{2:20}{:}{\medskip}
+\fmtadd{2:24}{\endgraf}
+\fmtadd{2:30}{\endgraf}
+\fmtadd{2:36}{\endgraf}
+\fmtadd{2:45}{\endgraf}
+\fmtadd{3:5}{\endgraf}
+\fmtadd{3:7}{\endgraf}
+\fmtadd{3:18}{\endgraf}
+\fmtadd{3:30}{\endgraf}
+ \fmtadd{4:}{\endgraf}
+% \fmtadd{4:15}{\endcenter}
+\fmtadd{4:24}{\endgraf}
+\fmtadd{4:30}{\endgraf}
+\fmtadd{5:6}{\endgraf}
+\fmtadd{5:9}{\endgraf}
+\fmtadd{5:12}{\endgraf}
+\fmtadd{5:16}{\endgraf}
+\fmtadd{6:9}{\endgraf}
+\fmtadd{6:24}{\endgraf}
+\fmtadd{6:27}{\endgraf}
+\fmtadd{7:12}{\endgraf}
+\fmtadd{7:27}{\endgraf}
+\fmtadd{8:7}{\endgraf}
+\fmtadd{8:14}{\endgraf}
+\fmtadd{9:19}{\endgraf}
+\fmtadd{10:1}{\endgraf}
+\fmtadd{11:1}{\endgraf}
+\fmtadd{10:2}{\endgraf}
+\fmtadd{10:4}{\endgraf}
+\fmtadd{11:19}{\endgraf}
+\fmtadd{11:20}{\endgraf}
+\fmtadd{11:24}{\endgraf}
+\fmtadd{11:28}{\endgraf}
+\fmtadd{11:35}{\endgraf}
+\fmtadd{11:39}{\endgraf}
+\fmtadd{12:3}{\endgraf}
+\fmtadd{12:4}{\endgraf}
+\endinput
+
+
+
+
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-SNC-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-SNC-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..bdb918caa2
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-SNC-Da.tex
@@ -0,0 +1,205 @@
+%fmt-SNC-Da.tex
+\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel se stává královým poradcem}}
+\fmtadd{1:2}{\endgraf}
+\fmtadd{1:7}{\endgraf}
+\fmtadd{1:10}{\endgraf}
+\fmtadd{1:16}{\endgraf}
+\fmtadd{1:18}{\endgraf}
+\fmtadd{1:20}{\endgraf}
+\fmtpre{2:1}{\chaptit{Daniel vysvětluje králi význam snu}}
+\fmtadd{2:2}{\endgraf}
+\fmtadd{2:3}{\endgraf}
+\fmtadd{2:4}{\endgraf}
+\fmtadd{2:6}{\endgraf}
+\fmtadd{2:7}{\endgraf}
+\fmtadd{2:9}{\endgraf}
+\fmtadd{2:11}{\endgraf}
+\fmtadd{2:16}{\endgraf}
+\fmtpoetry{2:20}{vděčnost:// chválen!///}
+\fmtpoetry{2:21}{// doby./// žádný//// sesazen.// něho///nezískal je////}
+\fmtpoetry{2:22}{//tajemství/// věci,////tmou,/// světlem,////}
+\fmtpoetry{2:23}{//otců,///chválím,//moudrost///odvahou.//prosili,///}
+\fmtins{2:20}{:}{\bigskip}
+ \fmtpre{2:24}{\bigskip}
+\fmtadd{2:24}{\endgraf}
+\fmtadd{2:25}{\endgraf}
+\fmtadd{2:26}{\endgraf}
+\fmtadd{2:30}{\endgraf}
+\fmtadd{2:35}{\endgraf}
+\fmtadd{2:38}{\endgraf}
+\fmtadd{2:43}{\endgraf}
+\fmtadd{2:44}{\endgraf}
+\fmtadd{2:45}{\endgraf}
+\fmtadd{2:47}{\endgraf}
+\fmtpre{3:1}{\chaptit{Čtyři muži v ohnivé peci}}
+\fmtadd{3:6}{\endgraf}
+\fmtadd{3:7}{\endgraf}
+\fmtadd{3:12}{\endgraf}
+\fmtadd{3:15}{\endgraf}
+\fmtadd{3:18}{\endgraf}
+\fmtadd{3:23}{\endgraf}
+\fmtadd{3:25}{\endgraf}
+\fmtadd{3:27}{\endgraf}
+\fmtadd{3:29}{\endgraf}
+\fmtpoetry{3:31}{://}
+\fmtpoetry{3:32}{// oznámím,/// věci///}
+\fmtpoetry{3:33}{//činy,///moc!//věčné///}
+\fmtpre{3:33}{\medskip}
+\fmtpre{4:1}{\chaptit{Králův sen o stromu}}
+\fmtpoetry{4:7}{sen.//strom.///vysoký///}
+\fmtpoetry{4:8}{//rostl,///nebe,///}
+\fmtpoetry{4:9}{//listí/// obtěžkány////plodů.//potravy,///stín///ptáci.//každý///}
+\fmtins{4:7}{sen.}{\medskip}
+\fmtpoetry{4:11}{rozkázal:// osekejte//// větve,///rozházejte//// plody.// která je//// ním///}
+\fmtpoetry{4:12}{//uchovejte./// zeleně,///železa////bronzu.//rosa///}
+\fmtpoetry{4:13}{//chovat////člověk///}
+\fmtpoetry{4:14}{//rozhodnuto///nezmění.//poznají,///vládce//královstvími///chce --///}
+\fmtins{4:11}{:}{\medskip}
+\fmtpre{4:10}{\medskip}
+\fmtpre{4:15}{\medskip}
+\fmtadd{4:16}{\endgraf}
+\fmtadd{4:19}{\endgraf}
+\fmtadd{4:20}{\endgraf}
+\fmtadd{4:23}{\endgraf}
+\fmtadd{4:24}{\endgraf}
+\fmtadd{4:27}{\endgraf}
+\fmtadd{4:29}{\endgraf}
+\fmtadd{4:30}{\endgraf}
+\fmtpoetry{4:31}{velebil://nepomine,///}
+\fmtpoetry{4:32}{//ním///nic.//vůle///zemi.//bránit,///}
+\fmtins{4:31}{:}{\medskip}
+\fmtpre{4:33}{\medskip}
+\fmtpre{5:1}{\chaptit{Daniel vysvětluje královi význam nápisu na stěně}}
+\fmtadd{5:4}{\endgraf}
+\fmtadd{5:7}{\endgraf}
+\fmtadd{5:9}{\endgraf}
+\fmtadd{5:12}{\endgraf}
+\fmtadd{5:16}{\endgraf}
+\fmtadd{5:17}{\endgraf}
+\fmtadd{5:21}{\endgraf}
+\fmtpoetry{5:26}{slov://sečetl.//kralování///}
+\fmtpoetry{5:27}{//zvážil.//příliš///}
+\fmtpoetry{5:28}{//rozdělil.//rozděleno//}
+\fmtfont{5:27}{zvážil.}{\em}
+\fmtfont{5:26}{sečetl.}{\em}
+\fmtfont{5:28}{rozdělil.}{\em}
+\fmtins{5:26}{:}{\medskip}
+\fmtpre{5:27}{\medskip}
+\fmtpre{5:28}{\medskip}
+\fmtpre{5:29}{\medskip}
+\fmtadd{5:28}{\endgraf}
+\fmtadd{5:29}{\endgraf}
+\fmtpre{6:1}{\chaptit{Daniel v jámě mezi lvy}}
+\fmtadd{6:3}{\endgraf}
+\fmtadd{6:5}{\endgraf}
+\fmtadd{6:9}{\endgraf}
+\fmtadd{6:10}{\endgraf}
+\fmtadd{6:13}{\endgraf}
+\fmtadd{6:16}{\endgraf}
+\fmtadd{6:18}{\endgraf}
+\fmtadd{6:22}{\endgraf}
+\fmtadd{6:24}{\endgraf}
+\fmtpoetry{6:26}{ho.//Bůh///věky.//nezničí///}
+\fmtpoetry{6:27}{//zachraňuje,///nebi////zemi.//Daniela///}
+\fmtins{6:26}{ho.}{\medskip}
+\fmtpre{6:28}{\medskip}
+\fmtadd{6:27}{\endgraf}
+\fmtpre{7:1}{\chaptit{Danielův sen o čtyřech šelmách}}
+\fmtadd{7:3}{\endgraf}
+\fmtadd{7:4}{\endgraf}
+\fmtadd{7:5}{\endgraf}
+\fmtadd{7:6}{\endgraf}
+\fmtadd{7:8}{\medskip}
+\fmtpoetry{7:9}{//soudní////přelíčení.///Věčný.//oděv///vlna.//kolech,///}
+\fmtpoetry{7:10}{//řeka.//andělů///dalších///svědkové.//spisy.///}
+\fmtpoetry{7:13}{//viděl,///oblacích///člověka.//}
+\fmtpoetry{7:14}{//vláda,///království,//národností,///jazyků.//věčně///}
+\fmtpre{7:15}{\medskip}
+\fmtpre{7:11}{\medskip}
+\fmtpre{7:13}{\medskip}
+\fmtadd{7:15}{\endgraf}
+\fmtadd{7:18}{\endgraf}
+\fmtadd{7:21}{\endgraf}
+\fmtadd{7:22}{\endgraf}
+\fmtadd{7:23}{\endgraf}
+ \fmtins{7:25}{Nejvyššímu.}{\endgraf}
+\fmtadd{7:26}{\endgraf}
+\fmtadd{7:27}{\endgraf}
+\fmtpre{8:1}{\chaptit{Daniel spatří ve vidění kozla s beranem}}
+\fmtadd{8:4}{\endgraf}
+\fmtadd{8:7}{\endgraf}
+\fmtadd{8:12}{\endgraf}
+\fmtadd{8:13}{\endgraf}
+\fmtadd{8:14}{\endgraf}
+\fmtadd{8:16}{\endgraf}
+\fmtadd{8:25}{\endgraf}
+\fmtadd{8:26}{\endgraf}
+\fmtpre{9:1}{\chaptit{Daniel se modlí za svůj lid}}
+\fmtadd{9:2}{\endgraf}
+\fmtadd{9:3}{\medskip}
+ \fmtpoetry{9:4}{Bohu://mocný.///těm,///}
+ \fmtpoetry{9:5}{//tobě,///vzbouřili jsme se///}
+ \fmtpoetry{9:6}{//proroky,///posílal//králům,///}
+ \fmtpoetry{9:7}{//spravedlivě,///stydět,//nás,///nevěrně.//rozptýlil,///}
+ \fmtpoetry{9:8}{//stydět,///otcové,///}
+ \fmtpoetry{9:9}{//námi///}
+ \fmtpoetry{9:10}{//tě,///Bože.//dal///}
+ \fmtpoetry{9:11}{//tebe///naslouchat.//zlořečenství.//}
+ \fmtpoetry{9:11}{naplnilo,///Mojžíše,//}
+ \fmtpoetry{9:12}{//řekl.///varoval.//nás,///neštěstí,///slovo.//stalo.///}
+ \fmtpoetry{9:13}{//zlé,///zákoně.//Hospodine,///slitování.//hříchů,///}
+ \fmtpoetry{9:14}{//slovo///neštěstí.//Bože,///spravedlivě.//}
+ \fmtpoetry{9:15}{//vyvedl///otroctví///proslavil,//hřešili///}
+ \fmtpoetry{9:16}{//odvrátí///rozhořčení.//město.///svatyni.//otců///}
+ \fmtpoetry{9:17}{//modlitbu///služebníka//chrám.///}
+ \fmtpoetry{9:18}{//podívej se,///neštěstí//město,///jméno.//předložili///skutky.//pouze///}
+ \fmtpoetry{9:19}{//odpusť!///Neváhej!//poznají,///vládneš!//tobě///}
+ \fmtpoetry{9:24}{//dnů)///lid///město,//Bohu///hříchem.//vinu///spravedlnost,//zapečetěno///}
+\fmtpoetry{9:25}{pochopit://příkaz,///zajetí///Jeruzalém,//sedm///týdnů.//příkop.///}
+ \fmtpoetry{9:26}{//týdnech///nezastane.//vystoupí,///chrámu.//potopa,///trvat///času.//}
+ \fmtpoetry{9:27}{//týdnu///smlouvu//způsobí,///smysl.//pustošitel///modlami.//}
+ \fmtadd{9:27}{\medskip}
+\fmtadd{9:6}{\medskip}
+\fmtpre{9:9}{\medskip}
+\fmtins{9:11}{zlořečenství.}{\medskip}
+\fmtpre{9:15}{\medskip}
+\fmtpre{9:18}{\medskip}
+\fmtpre{9:18}{\medskip}
+\fmtpre{9:20}{\medskip}
+\fmtpre{9:24}{\medskip}
+\fmtpre{9:25}{\medskip}
+\fmtins{9:25}{:}{\medskip}
+\fmtins{9:26}{nezastane.}{\medskip}
+\fmtpre{10:1}{\chaptit{Daniel vidí nebeského posla}}
+\fmtadd{10:1}{\endgraf}
+\fmtadd{10:3}{\endgraf}
+\fmtadd{10:6}{\endgraf}
+\fmtadd{10:9}{\endgraf}
+\fmtadd{10:14}{\endgraf}
+\fmtadd{10:17}{\endgraf}
+\fmtadd{10:19}{\endgraf}
+\fmtadd{11:1}{\endgraf}
+\fmtpre{11:2}{\schaptit{Boží posel Danielovi odhaluje budoucnost}}
+\fmtadd{11:4}{\endgraf}
+\fmtadd{11:6}{\endgraf}
+\fmtadd{11:9}{\endgraf}
+\fmtadd{11:14}{\endgraf}
+\fmtadd{11:17}{\endgraf}
+\fmtadd{11:19}{\endgraf}
+\fmtadd{11:20}{\endgraf}
+\fmtadd{11:24}{\endgraf}
+\fmtadd{11:25}{\endgraf}
+\fmtadd{11:27}{\endgraf}
+\fmtadd{11:28}{\endgraf}
+\fmtadd{11:32}{\endgraf}
+\fmtadd{11:35}{\endgraf}
+\fmtadd{11:39}{\endgraf}
+\fmtadd{11:44}{\endgraf}
+\fmtpre{12:1}{\chaptit{Proroctví o době konce}}
+\fmtadd{12:3}{\endgraf}
+\fmtadd{12:4}{\endgraf}
+\fmtadd{12:6}{\endgraf}
+\fmtadd{12:8}{\endgraf}
+\fmtadd{12:12}{\endgraf}
+\endinput
+
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/Nabuco-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/Nabuco-crop.pdf
new file mode 100644
index 0000000000..92ca9c99f3
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/Nabuco-crop.pdf
Binary files differ
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/fertile-crescent-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/fertile-crescent-crop.pdf
new file mode 100644
index 0000000000..ead362aaaa
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/fertile-crescent-crop.pdf
Binary files differ
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/intros/intro-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/intros/intro-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..d4ecdb7404
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/intros/intro-Da.tex
@@ -0,0 +1,255 @@
+\def\nadpis#1{\medskip\noindent{\bf#1}\par\nobreak}
+
+\nadpis{Přehled}
+
+\nadpis{Autor:} Daniel
+
+\nadpis{Záměr:}
+
+%\insertSpanImage {Time line} [timeline]() {timeline.pdf} % přijde to do Exodus
+
+
+\begitems
+* Připravit babylonského krále \x/Nabuchodonozor/a na přijetí špatných zpráv kapitoly 4. budováním důvěry ve spolehlivost a pravdivost Danielových proroctví a všemohoucnost jeho Boha v předchozích kapitolách.
+* Ujistit Izraelity (zajatce i první navrátilce do Země), že Bůh panuje nad dějinami a že jeho prorok Daniel říkal pravdu, když mluvil o prodloužené době útisku před závěrečnou fází Božího království.
+* Připravit generace vzdálené budoucnosti na pronásledování, které je bude čekat v době Antiocha IV. Epifana.
+* Připravit věřící v ještě vzdálenější budoucnosti na příchod Mesiáše v době čtvrtého království.
+\enditems
+
+\insertBot {Říše Danielových vzdálených vizí}[mapa](){
+ \inspic{fertile-crescent-crop.pdf} % původní soubor s bílými obdélníky z GIMPu je fertile-crescent-crop-old.pdf
+ \Heros \cond \setfontsize{at 9pt}\rm
+ \vskip-1mm % kompromis po několikeré úpravě fertile-crescent-crop.pdf kvůli \putstext < puttext
+\putstext 2mm 108mm {\vtop{\hsize6.5cm \baselineskip10pt \noindent
+ \leftskip=3pt \rightskip=3pt % miry byly bohuzel vzaty v nespravnem kontextu
+ Brzy po smrti Alexandra Velikého v roce 323 př. Kr. si jeho království rozdělili jeho čtyři generálové.
+ Diadochi, jak se jim říkalo, se však nedohodli
+ mírumilovně; navzájem nelítostně válčili o moc. Výsledkem bylo, že Egypt připadl Ptolemaiovi I., Sýrie a Mezopotámie Seleukovi, Thrácie a Malá Asie Lysimachovi a Makedonie Kassandrovi.
+ Po roce 277 zůstala jen tři helenistická království v Egyptě, Sýrii a Makedonii, která si podržela moc až do porážky Římem v r. 63 př. Kr.}}
+\putstext 55mm 20mm {\vtop{\hsize8.4cm \baselineskip10pt \noindent
+ \leftskip=3pt \rightskip=3pt % miry byly bohuzel vzaty v nespravnem kontextu
+ Svatá země byla pod nadvládou Ptolemaiovské dynastie (tzn. Egypta) od roku 323 do 198 př. Kr.; pak pod nadvládou Seleukovců (tedy Sýrie) od 198 do 142 př. Kr. Jejich vzájemné tahanicce předvídá <Da 11:2-45>. Dynastie Hasmoneovců udržela Judeu nezávislou na seleukovské říši od roku 140 až do roku 63 př. Kr., kdy řecké impérium dobyl Řím a za krále Judeje dosadil Heroda Velikého (<Mt 2:1>).
+ }}
+ \LMfonts \sans \setfontsize{at9pt}\rm
+ %\Heros \cond \setfontsize{at9pt}\rm
+ \puttext 145mm 29mm {<"Sk 2:9"_Sk 2:9>}
+ \puttext 145mm 32.5mm {<"Ez 32:16"_Ez 32:16>}
+ \puttext 145mm 36mm {<"Jr 25:25"_Jr 25:25>}
+ \puttext 145mm 39.5mm {<"Jr 49:35"_Jr 49:35>}
+ \puttext 145mm 43mm {<"Iz 22:6"_Iz 22:6>}
+ \puttext 144mm 46.5mm {<"Iz 11:11"_Iz 11:11>}
+ \puttext 142mm 50mm {<"Gn 10:22"_Gn 10:22>}
+ \puttext 134mm 58mm {<"Da 8:2"_Da 8:2>}
+ \puttext 134mm 55mm {<"Est 1:2"_Est 1:2>}
+ \puttext 60mm 36mm {<"Da 1:1"_Da 1:1>}
+ \puttext 55mm 52mm {<"Da 11:5 (\uv{\x/král polední/})"_Da 11:5>}
+\White %\puttext 48mm 61mm {\c[-20/\kern1pt\pdfrotate{0}]{..}}
+ \puttext 49mm 60mm {\c[-10/\kern1pt\pdfrotate{-30}]{...}}
+ \puttext 52mm 58mm {\c[-30/\kern1pt\pdfrotate{20}]{...}}
+\Black
+ \puttext 55mm 64mm {<"Da 11:6 (\uv{\x/král půlnoční/})"_Da 11:6>}
+ \puttext 88mm 45mm {<"Da 3:1"_Da 3:1>}
+ \puttext 95mm 41mm {<"Da 1:2"_Da 1:2>}
+ \puttext 95mm 37.5mm {<"Gn 11:2"_Gn 11:2>}
+ \puttext 95mm 34mm {<"Gn 14:1"_Gn 14:1>}
+ \puttext 106.5mm 34mm {<",9"_Gn 14:9>}
+ \puttext 95mm 30.5mm {<"Joz 7:21"_Joz 7:21>}
+ \puttext 95mm 27mm {<"Iz 11:11"_Iz 11:11>}
+ \puttext 95mm 23.5mm {<"Za 5:11"_Za 5:11>}
+ \puttext 115mm 42mm {<"Gn 11:31"_Gn 11:31>}
+ \Heros \setfontsize{at 9pt}\rm
+ \puttext 48mm 55mm {\c[-40/\kern1pt\pdfrotate{0}]{Jeruzalém}}
+ \town 47.5mm 53mm
+ \puttext 110mm 42mm{Ur}
+ \town 111mm 45mm
+ \puttext 122mm 55mm{\x/Susan/}
+ \town 121.5mm 53mm
+ \puttext 88mm 48mm{Tolul Dura}
+ \town 100.75mm 50mm
+ \puttext 91mm 55mm{Babylon}
+ \town 101.5mm 53mm %město Babylon
+ \Heros \setfontsize{at 13pt}\rm
+ \puttext 62mm 70mm {\c[10/\kern7pt\pdfrotate{-1}]{SELEUKOVCI}}
+ \puttext 2mm 37mm {\c[0/\kern4pt\pdfrotate{2.5}]{PTOLEMAIOVCI}}
+ \Heros \setfontsize{at 11pt}\rm
+ \puttext 130mm 50mm {\c[-40/\kern4pt\pdfrotate{-1}]{\x/ELAM/}}
+ \puttext 103mm 55mm {\c[-25/\kern4pt\pdfrotate{1}]{\x/SINEAR/}}
+ \puttext 50mm 30mm{A R A B S K Á}
+ \puttext 55mm 25mm{P O U Š Ť}
+ \puttext 127mm 34mm {\c[-50/\kern1pt\pdfrotate{1}]{{\bi Perský ~ ~ ~ záliv}}}
+ \puttext 42mm 24mm {\c[-60/\kern1pt\pdfrotate{0}]{{\bi Rudé ~ moře}}}
+ \puttext 70mm 80mm{\setfontsize{at 5pt}\c[-20/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Eufrat}}
+ \puttext 92mm 84mm{{\setfontsize{at 5pt}\c[-40/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Tigris}}}
+ \puttext 28mm 24mm{{\setfontsize{at 5pt}\c[-40/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Nil}}}
+ \puttext 5mm 62mm{{\bi Středozemní moře}}
+ \puttext 62mm 111mm{{\bi Černé m.}}
+ \puttext 130mm 100mm{{\bi Kaspické}}
+ \puttext 132mm 90mm{{\bi moře}}
+ \puttext 2mm 5mm{{\Heros \setfontsize{at 7pt}\it Satellite Bible Atlas,\/ \rm W.Schlegel}}
+ \puttext 2mm 2mm{\Heros \setfontsize{at 7pt}\rm Použito se svolením.}}
+
+%\leftline{<3:1> \hskip 20mm <8:2>; <Est %1:2>}
+
+\nadpis{Datum:} Krátce po 539 př. Kr.
+
+\nadpis{Klíčové pravdy:}
+
+\begitems
+* Daniel a jeho přátelé byli i v exilu Bohu věrni.
+
+* Danielovi lze věřit, že říká pravdu, protože svou víru nikdy nezkompromitoval ani pod nátlakem svých otrokářů.
+
+* Bůh je absolutní vládce nad veškerou historií.
+
+* Otroctví Izraele je prodlouženo do doby, než se v nadvládě nad ním nevystřídají celkem čtyři království (z nichž Babylón je první), protože Boží lid se neodvrátil od svých hříchů.
+
+* Přestože Izrael čeká v budoucnosti ještě spousta utrpení, Boží Pomazaný, Kristus, jednou přijde a přinese spásu.
+
+\enditems
+%\vglue-3cm \leftline{\hskip 8cm<3:1> \hskip 20mm <8:2>; <Est 1:2>}
+
+
+
+\nadpis{Autor}
+
+Autorství knihy \x/Daniel/ je mezi vykladači předmětem rozvleklých debat.
+Mnoho badatelů datuje vznik knihy mezi 170 a 165 př. Kr., do doby vlády Antiocha IV. Epifana, dávno poté, co žil prorok Daniel (tzv. \uv{makabejské} datování, srv. čl.~<"Kdo byl \x/Darius/ Médský?"_6>a na str.~\pg).
+Toto datum je však v rozporu s knihou samotnou, která naznačuje, že \x/Daniel/ je její hlavní autor (<9:2>; <10:2>) a že byla sepsána krátce po dobytí Babylóna \x/Cýr/em v roce 539 př. Kr. Kromě toho Kristus sám explicitně spojuje knihu s prorokem \x/Daniel/em (<Mt 24:15>).
+
+\nadpis{Doba a místo vzniku}
+
+Spor o datování knihy \x/Daniel/ zahrnuje tři základní problémy:
+
+\begitems \style n
+* povahu proroctví,
+* údajné historické chyby v Danielovi a
+* jazykové rysy hebrejštiny a aramejštiny v knize.
+\enditems
+
+Obecně vzato, izraelští proroci se primárně zabývali náboženskými a společenskými okolnostmi, které se týkaly jich samých a jejich vrstevníků. Když proroci předvídali budoucnost, většinou se týkala blízkých událostí v dohlednu.
+Z toho důvodu jsou někteří interpreti toho názoru, že \x/Daniel/ova vize ohledně \uv{krále Severu} a \uv{krále Jihu} (\<11:2-12:3>) je příliš podrobná na to, aby ji mohl sepsat \x/Daniel/, který žil nějakých 200--300 let před událostmi, zachycenými v proroctví.
+
+Tento postoj však popírá nadpřirozený charakter proroctví, podobně jako v případě příležitostných praktik jiných proroků (např. <1Kr 13:2>; <Iz 44:28>). Přestože pasáž \<Da 11:2-12:3> je neobvyklá, určitě není nemožné, aby \x/Daniel/ takové detaily znal; ostatně právě jemu Bůh zjevoval tajnosti jako nikomu jinému (srv. např. <2:19-23>).
+
+
+Někteří zastánci pozdního datování argumentují historickými nepřesnostmi, které knize \x/Daniel/ přičítají.
+Zpochybňují \x/Balsazar/ův vztah k \x/Nabuchodonozor/ovi (viz <"pozn." 5:2>n), stejně jako i identitu \x/Daria/ Médského (viz <"pozn." 6:1>n).
+
+Navíc identifikují čtyři království, předpovězená Danielem (kap. 2; 7), jako Babylón, Médeu, Persii a Řecko (včetně Seleucidů a Ptolemájů). Tato identifikace je však problematická, protože pro nezávislé Médské království v intervalu mezi královstvími Babylónským a Perským neexistuje historický důkaz.
+Perský král \x/Cýros/ (550--530 př. Kr.) dobyl Médeu roku 549 př. Kr. a Babylón 539 př. Kr. (viz poznámky <5:1>n a <5:31>n).
+
+Advokáti raného datování knihy chápou sekvenci čtyř království jako předpověď Babylóna, Médo-Persie, Řecka a Říma.
+Tento pohled podporuje narážka na \uv{Médy a Peršany} v <5:28>, která prokazuje, že autor považoval oba národy za součásti jednoho království.
+
+%\Citehere 3 (\kern-2mm) {
+% Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v~tom brání.
+% \quotedby {Jan Werich}
+%}
+Podporovatelé pozdního data namítají, že se v textu vyskytuje několik termínů vypůjčených z řečtiny k označení hudebních nástrojů (viz <"pozn." 3:5>n), podobně jako i pozdně hebrejské a aramejské výrazy (viz <"pozn." 2:4>n).
+Žádný z těchto argumentů však není přesvědčivý.
+Existuje nepřeberné množství důkazů o kontaktech mezi Řeky a národy Blízkého Východu před dobou Alexandra Velikého. Ty zcela postačují k vysvětlení existence minimálního počtu slov převzatých z řečtiny před Alexandrovým dobytím.
+Původní názvy hudebních nástrojů běžně provázejí své nositele bez odpovídajícího ekvivalentu v lokálním jazyce; srovnejme dnešní českou nepřekládanou terminologii, spojenou s hudebními nástroji: \uv{gibsonka}, \uv{jumbo}, \uv{stratocaster}, \uv{telecaster}, \uv{Les Paul}, \uv{stage piano}, \uv{hohnerka}, \uv{humbucker}, \uv{single-coil} apod.
+Naopak: Zastánci makabejského datování mají problém, jak vysvětlit absolutní absenci výrazů, přejatých z řečtiny, {\it mimo\/} hudební terminologii. Kdyby kniha vznikla až za řecké vlády, obchodní, vojenská, politická, administrativní apod. terminologie by se hemžila řeckými pojmy. Nic takového však v knize není.
+
+Aramejština a hebrejština knihy Daniel může být datována kdekoliv mezi pozdním šestým a raným druhým stoletím př. Kr. Jinými slovy, lingvistické důkazy nepřikládají příliš váhy žádnému z hledisek: ani pozdnímu, ani ranému datování.
+
+Argument pro datum ve druhém století př. Kr. je v rozporu s biblickým tvrzením ohledně data a autorství knihy \x/Daniel/ a pozdní datování neprokazuje dostatečně přesvědčivě. Datum krátce po 539 př. Kr. (viz <1:21>) nejlépe odpovídá povaze proroctví, historickým datům i jazykové stránce textu.
+
+
+ \nadpis{Záměr a zvláštnosti}
+
+ Daniel obsahuje dva různé druhy materiálu.
+ V prvních šesti kapitolách je šest historických vyprávění; ve druhé polovině (kapitoly 7--12) jsou čtyři vize, téměř exkluzivně prediktivní. Mezi šesti příběhy první poloviny vyčnívá kapitola 2, protože také obsahuje předpověď.
+
+Zkoumání obsahu historických vyprávění ukazuje, že jsou to nezávislé celky, poskládané k sobě s určitým záměrem.
+Vyprávění nenabízí ani historii Izraele pod babylónskou či perskou nadvládou, ani životopisné záznamy \x/Daniel/a a jeho přátel. Má dva hlavní důrazy.
+
+\Citehere 3 (\kern-2mm) {
+Lidé nikdy nepáchají zlo tak důsledně a vášnivě,
+jako když to dělají z falešných principů svědomí.
+\quotedby {Blaise Pascal}
+}
+
+Na jednu stranu příběhy ukazují, jak Boží absolutní svrchovanost zasahuje do záležitostí všech národů
+(<2:47>; <3:17-18>; <4:28-37>; <5:18-31> <6:25-28>).
+Jeruzalém byl v troskách, Boží lid v zajetí a bezbožní vládcové se zdáli triumfovat, avšak Bůh zůstává svrchovaný.
+Podle své neochvějné vůle vstupuje mezi království tohoto světa, aby založil univerzální království, jemuž nikdy nebude konce.
+
+Přestože všechny národy věřily, že božstva jsou teritoriální, že mají moc jen na území, kde přebývá jejich lid (a protože chtějí vládnout celému světu, jejich lid musí ostatní území dobýt pro sebe a zavést tam své náboženství), zkušenosti Izraelitů v zajetí ukazují, že jejich Hospodin není nikterak omezen, ani teritoriálně; je Pánem nad celou zemí včetně božstev jiných národů. A že svůj lid neopouští, ať jde kamkoliv. Někdy tehdy se začala rodit idea, že když posvátné není místo na zemi, kde by Bůh přebýval na rozdíl od jiných míst, posvátný tedy bude čas. A na důležitosti začaly nabývat svátky v kalendáři. %Viz kalendář, až nějaký někde bude
+
+Tyto příběhy zachycují \x/Daniel/a a jeho přátele coby prominentní osoby v zemi svých otrokářů, ne však proto, že by zkompromitovali svou věrnost Bohu, ale naopak proto, že Boží požehnání je vyvýšilo.
+To je ústřední motiv, protože dodává na důvěryhodnosti Danielovým proroctvím, zejména těm, která hovoří o prodlouženém utrpení Izraele.
+
+Vize kapitol 7--12 obsahují predikce budoucích časů, během nichž pravdivost vyprávění nabude pro Boží lid na významu.
+Ačkoliv Izraelité pod nadvládou Babylóňanů i Peršanů trpěli, nepostihl je žádný rozšířený a systematický útok na jejich víru. Ten nastal až s Antiochem IV. Epifanem, panovníkem nad Seleukovským impériem mezi roky 175--164 př. Kr, který usiloval vymýtit náboženství Židů a přinutit je přizpůsobit se řeckým náboženským praktikám. Mnoho Židů ho poslechlo, ale jiní se vzepřeli a trpěli protivenství.
+Jedním z hlavních důvodů pro sepsání knihy Daniel je připravit Boží lid na dobu Antiocha IV. Epifana a povzbudit k vytrvalosti ty, kteří budou žít v nadcházejících časech pronásledování.
+
+
+Kniha také vzhlíží až za dobu Antiocha IV. Epifana ke Kristově příchodu, který jednou zničí všechna lidská impéria a nastolí své věčné království spravedlnosti a pokoje. Všechny tyto události mají \x/Daniel/ova proroctví na zřeteli.
+Kniha sloužila jako mocné povzbuzení pro Boží lid, trpící útiskem, a dodnes je pronásledovaným věřícím podnětnou inspirací.
+
+\nadpis{Kristus v \x/Daniel/ovi}
+
+\x/Daniel/ova zaměřenost na obnovení Izraele po skončení vyhnanství obrací pozornost k Ježíšovi docela přímočaře.
+Podobně jako i někteří jiní proroci \x/Daniel/ předpovídal Božímu lidu slavnou budoucnost, jejíž naplnění Nový Zákon
+spojuje s prvním a druhým příchodem Kristovým, stejně jako s celými dějinami církve.
+
+Detaily naplnění \x/Daniel/ových vizí sice obklopuje řada kontroverzí, avšak základní struktura \x/Daniel/ových vizí nenechává nikoho na pochybách, že naplněním prorokových nadějí je Kristus.
+Nejzřetelněji je to vidět na způsobu, jakým se Ježíš označuje za \uv{Syna člověka} (např. <Mt 9:6>; <Mt 10:23>; <Mt 12:8>).
+\x/Daniel/ používal tento pojem ve významu Bohem vyvýšeného davidovského krále, reprezentujícího Boha na zemi.
+Ježíš, Mesiáš, je ultimátním davidovským Králem; jenom on naplňuje predikce o Synu člověka v \x/Daniel/ových vizích (viz \<"poznámky" 7:13>n a \<7:14>n; viz teologický článek
+<"Království Boží" Mt 4>a).
+
+Kromě toho se \x/Daniel/ v 9. kapitole dozvěděl, že Jeremjášova predikce 70 let vyhnanství bude prodloužena
+na \uv{sedmdesát týdnů} let (\<9:24>), tedy asi 490 let.
+Tato předpověď dochází počátku svého naplnění v Kristově prvním příchodu. Prodleva koresponduje se sérií čtyř cizích impérií, která budou Boží lid utlačovat (\<2:1-49>) a se skálou, která se stala \uv{horou velikou a naplnila celou zemi} (\<2:35>) a kterou \x/Daniel/ označuje jako \uv{království, jež nebude zničeno} (\<2:44>).
+To je království Kristovo, které bylo inaugurováno jeho prvním příchodem, dodnes pokračuje a roste, a svého dovršení dosáhne při Kristově slavném návratu (viz teologické články <"Království Boží" Mt 4> a <"Plán věků" Žd 7>.)
+
+\x/Daniel/ předvídal i jiné, ještě konkrétnější události, které v Novém Zákoně znovu vstoupily do popředí.
+Např. Ježíš se odvolává na \x/Daniel/ovu predikci o \uv{otřesné ohavnosti} (viz \<pozn. 9:17>n; \<11:31>n; \<12:11>n),
+která původně ukazovala na zneuctění chrámu řeckým Antiochem IV. Epifanem (viz Úvod: Záměr a zvláštnosti) coby předobraz zničení chrámu římským generálem Titem v roce 70 po Kr. (viz <"poznámky k" Mt 24:15>n a <Mk 13:14>n).
+
+Většina křesťanů spojuje tuto typologii s Antikristem, jehož duch již ve světě působí (viz <"pozn." 1Jn 2:18>n) a zjeví se v plnosti, zřejmě jako konkrétní osoba, v blízkosti Kristova návratu (viz <"pozn." 2Te 2:3>n).
+
+%\endinput
+%Chtělo by to možná něco jako \ww, ale aby bylo možné jich psát několik do stejného odstavce, byť s jinými frázemi. Nebudou se vyhledávat v textu, ale musejí přepínat mezi verzemi.
+%Viz např. předposlení odstavec výše, začínající slovem Prodloužení: Slovní spojení v \uv{uvozovkách} by chtěla variovat podle překladů.
+%asi \vdef
+
+%Pak za takovýmto Úvodem bude ještě muset následovat Osnova, tu zatím nemám, vydá možná na půl stránky.
+
+\Outline
+
+\begitems
+\rightnote{Příběhy Daniela a jeho přátel ilustrují jednak jejich věrnost
+ Bohu, jednak jeho nadřazenost nade všemi národy.}
+* Vyprávění (\<1:1-6:28>)
+
+ \begitems
+ * Věrnost Daniela a jeho přátel (<1:1-21>)
+ * \x/Nabuchodonozor/ův první sen (<2:1-49>)
+ * Vysvobození z ohnivé pece (<3:1-30>)
+ * \x/Nabuchodonozor/ův druhý sen (<4:1-37>)
+ * Soud nad \x/Balsazar/em (<5:1-31>)
+ * Vysvobození ze lví jámy (<6:1-28>)
+ \enditems
+
+\rightnote{Danielovy vize o budoucnosti Božího lidu, nahlížející až do časů
+ dlouho po skončení vyhnanství.
+ Bůh Danielovi zjevil, že čtyři velká království
+ budou ovládat a pronásledovat Izrael. V době čtvrtého z nich Bůh nastolí své království, jemuž nebude konce.}
+* Vize (<7:1-12:13>)
+
+ \begitems
+ * Vize čtyř \x/šelem/ (<7:1-28>)
+ * Vize \x/skopce/ a kozla (<8:1-27>).
+ * Vize sedmdesáti týdnů (<9:1-27>)
+ * Vize budoucnosti Božího lidu \nl (<10:1-12:13>)
+ \begitems
+ * Andělovo poselství k Danielovi \nl (<10:1-11:1>)
+ * Od Daniela po Antiocha IV. Epifana \nl (<11:21-12:3>)
+ * Závěrečné sdělení Danielovi \nl (<12:4-13>)
+ \enditems
+ \enditems
+
+\enditems
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/notes/notes-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/notes/notes-Da.tex
new file mode 100644
index 0000000000..829d6e70ee
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/notes/notes-Da.tex
@@ -0,0 +1,2618 @@
+
+
+%\checksyntax fmt/fmt-CzeB21-Da {}
+
+%\font\hebrew=[SILEOT] at10pt
+%\input hebrew
+%Greek logo f w j \char238
+%\FinalNun\Resh\Qof
+
+%\hyphenation{A-zar-já-šo-vi} %asi není třeba, to byly u 1:7 špatně napsané poznámky ve \ww
+
+%\fontfam [Shlomo.ttf]
+% \dagesh\waw\resh\shwa\mem\kamac\shin
+
+\Note 1:0 {}
+\switch {BKR}{Vzat jsa ke dvoru královskému Daniel s tovaryši svými, 8. věrnost Bohu zachoval, 17. jsa zvláštními dary od Boha obdařen, pro ně u téhož dvora vzácný učiněn.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Daniel oddělen}%
+ {CEP}{Bůh chrání věrné judské jinochy na \x/Nabuchodonozor/ově dvoře a dá jim moudrost nad jiné.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+\Note 1:1-6:28 {}={Vyprávění} První část knihy vyzdvihuje jednak Boží absolutní svrchovanost nad královstvími tohoto světa, jednak upřímnou odevzdanou věrnost Bohu, kterou Daniel a jeho přátelé projevovali.
+Daniel chtěl svým čtenářům vštípit přesvědčení, že přestože Boží lid někdy trpívá pronásledování, králové a království povstávají a hroutí se podle Božích záměrů. Daniel také učí, že Bůh se hojně odmění těm, kdo jemu, Danielovi, věnují pozornost coby Božímu mluvčímu. Tento materiál je rozdělen do šesti navzájem nezávislých vyprávění, každé v jedné kapitole a každé obsahující nějaký zázrak:
+Uchování rituální čistoty Danielem a jeho přáteli (<1:1-21>); \x/Nabuchodonozor/ův sen (<2:1-49>); záchrana z ohnivé pece (<3:1-30>); \x/Nabuchodonozor/ův druhý sen (<4:1-37>); soud nad \x/Baltazar/em (<5:1-31>) a záchrana Daniela ze lví jámy (<6:1-28>).
+
+\Note 1:1-21 {}={Uchování rituální čistoty} Prorok uvozuje kontext své knihy vyprávěním osobní historie (své i svých přátel) zajetí, vzdělání, věrnosti Bohu a služby králi \x/Nabuchodonozor/ovi.
+
+\ww {Joakima} %BKR
+ {Jehójákíma} %PSP
+ {Jójakíma} %CSP
+ {Jójakíma} %CEP
+ {Joakima} %B21
+ {Jójakíma} %SNC
+
+\Note 1:1 {Joakim} Tj. 605 př.Kr.; téhož roku, kdy \x/Nabuchodonozor/ porazil asyrsko-egyptskou koalici v bitvě u Karchemiše (<Jr 46:2>) a zahájil tak mezinárodní vzestup Babylónu k moci. Po bitvě u Karchemiše \x/Nabuchodonozor/ zaútočil na \x/Joakim/a (<2Kr 24:1-2>; <2Pa 36:5-7>) a zajal Daniela a jeho přátele.
+To byla první ze tří \x/Nabuchodonozor/ových invazí do Judska. Druhá nastala roku 597 př.Kr. (<2Kr 24:10-14>) a třetí 587 př.Kr. (<2Kr 25:1-24>). Zdánlivou diskrepanci mezi <Da 1:1> a <Jr 25:1> a <Jr 46:2> (kde \x/Jeremiáš/ umisťuje \x/Nabuchodonozor/ův útok na \x/Joakim/a do \x/Joakim/ova čtvrtého roku místo třetího) lze objasnit rozdílem mezi babylónským a židovským systémem chronologie. V babylónském systému, který používá Daniel, byl první rok vlády panovníka považován za \uv{korunovační rok} a vláda samotná se počítala až od prvního dne měsíce Nisan následujícího roku.
+
+\ww {Nabuchodonozor král Babylonský} %BKR
+ {Nevúchadneccar, král Bávelu} %PSP
+ {babylonský král Nebúkadnesar} %CSP
+ {Nebúkadnesar, babylónský král} %CEP
+ {babylonský král Nabukadnezar} %B21
+ {babylónský král Nebúkadnesar} %SNC
+
+\Note 1:1 {Nabuchodonozor král Babylonský}
+\x/Nabuchodonozor/ přivedl Babylóňany k vítězství u Karchemiše v roce 605 př.Kr. coby korunní princ a velitel armády. Krátce po tomto vítězství se ujal babylónského trůnu po smrti svého otce Nabopolasara (626--605 př.Kr.). \x/Nabuchodonozor/ova vláda (605--562 př.Kr.) tvoří většinu historického pozadí biblických knih \x/Jeremiáš/, \x/Ezechiel/ a \x/Daniel/.
+
+\ww {vydal Pán} %BKR
+ {Pán vydal} %PSP
+ {Hospodin}={Hospodin ... vydal} %CSP
+ {Hospodin mu vydal}={Hospodin ... vydal} %CEP
+ {Hospodin mu vydal}={Hospodin ... vydal} %B21
+ {se stal jeho vazalem} %SNC
+
+\Note 1:2 {} Porážka Izraele Babylónem není vysvětlitelná jen pouhou vojenskou a politickou analýzou oné doby. Bůh vždy jednal svrchovaně v záležitostech národů. Babylóňany použil jako nástroj potrestání svého vlastního lidu za porušení smluvních závazků (<2Kr 17:15>; <2Kr 17:18-20>; <2Kr 21:12-15>; <2Kr 24:3-4>).
+
+\ww {nádobí} %BKR
+ {zařízení} %PSP
+ {předměty} %CSP
+ {nádob} %CEP
+ {vybavení} %B21
+ {nádob} %SNC
+
+\Note 1:2 {} Odkaz na nádobí z vypleněného chrámu, nikoliv zajatců. Deportace proběhly ve třech vlnách: První roku 605 př.Kr., kdy mezi odvlečenými byl i Daniel; druhá roku 597 př.Kr., zahrnovala i Ezechiela. Třetí deportace, při které Babylóňané zničili Jeruzalém a chrám, nastala roku 586 př.Kr.
+
+\ww {do domu boha svého} %BKR
+ {v dům svých bohů} %PSP
+ {do domu svého boha} %CSP
+ {do domu svého božstva} %CEP
+ {do chrámu svého boha} %B21
+ {do klenotnice svého božstva} %SNC
+
+\Note 1:2 {do domu boha svého} Hlavní božstvo babylónského panteonu byl Marduk (srv. <Jr 50:2>).
+
+\ww {z semene královského} %BKR
+ {ze semene království} %PSP
+ {z královského potomstva} %CSP
+ {z královského potomstva} %CEP
+ {z královského rodu} %B21
+ {ze šlechtických a královských rodů} %SNC
+\Note 1:3 {} \x/Daniel/ a jeho přátelé patří mezi potomky Davidovy královské linie (\<"v." 6>), které \x/Nabuchodonozor/ odvlekl při první deportaci roku 605 př.Kr. (srv. \<"pozn." 2>n).
+
+\ww {liternímu umění a jazyku} %BKR
+ {písmu a jazyku Kasdím} %PSP
+ {chaldejskému písemnictví a jazyku} %CSP
+ {kaldejskému písemnictví a jazyku} %CEP
+ {babylonskému písemnictví a jazyku} %B21
+ {kaldejský jazyk}={kaldejský jazyk ... s národním písemnictvím} %SNC
+\Note 1:4 {liternímu umění a jazyku} Babylónská literatura byla psána komplikovaným sumérským a akkadským slabičným klínovým písmem primárně na hliněných tabulkách. Těchto dochovaných tabulek existují tisíce. Studium této literatury seznámilo Daniela a jeho přátele s polyteistickým světonázorem Babylóňanů, plného kouzlení, čarodějnictví a astrologie. Mluvený jazyk pro běžné použití byla nicméně aramejština (srv. <2:4>), psaná snadno osvojitelným abecedním systémem.
+
+\ww {z stolu královského} %BKR
+ {z králova pokrmu} %PSP
+ {z královského přídělu} %CSP
+ {z královských lahůdek} %CEP
+ {z královského stolu} %B21
+ {z jeho stolu} %SNC
+\Note 1:5 {z stolu královského} Později se \x/Joakim/ovi dostalo stejného zaopatření (<2Kr 25:27-30>).
+
+\ww {Daniel}={\x/Daniel/, \x/Chananiáš/, \x/Mizael/ a \x/Azariáš/} %BKR
+ {Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá} %PSP
+ {Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš} %CSP
+ {Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš} %CEP
+ {Daniel, Chananiáš, Mišael a Azariáš} %B21
+ {Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš} %SNC
+
+\Note 1:6 {Daniel}={\x/Daniel/, \x/Chananiáš/, \x/Mizael/ a \x/Azariáš/} Charakteristická hebrejská jména. Dvě z nich obsahují prvek EL, znamenající \uv{Bůh}, a dvě JAH, což je zkratka osobního Božího jména, které překládáme jako \uv{Hospodin}. \x/Daniel/ znamená \uv{Můj soudce je Bůh}, \x/Chananiáš/ \uv{Hospodin je milostivý}, \x/Mizael/ \uv{Kdo je jako Bůh?} a \x/Azariáš/ \uv{Hospodin mi pomáhá}.
+
+\ww {Baltazar}={\x/Baltazar/ ... \x/Sidrach/ ... \x/Mizach/ ... \x/Abdenágo/} %BKR
+ {Béltešaccar}={Béltešaccar ... Šadrach ... Méšach ...i Avéd-negó} %PSP
+ {Beltšasar}={Beltšasar ... Šadrak ... Méšak ...i Abed-nego} %CSP
+ {Beltšasar}={Beltšasar ... Šadrak ... Méšak ... Abed-nego} %CEP
+ {Baltazar}={Baltazar ... Šadrach ... Mešach ... Abednego} %B21
+ {Beltšasarem}={Beltšasarem ... Šadrakem ... Méšakem ... Abed-negem} %SNC
+\Note 1:7 {Baltazar}={\x/Baltazar/ ... \x/Sidrach/ ... \x/Mizach/ ... \x/Abdenágo/}
+ Přesný význam těchto jmen je předmětem diskusí. Převažují tyto názory:
+ \x/Baltazar/: {\em Bel} [jiné jméno pro Marduka, hlavního boha babylónského panteonu]
+ {\em chraň jeho život} nebo {\em Paní, ochraňuj krále};
+ \x/Sidrach/: {\em Velice se bojím (Boha)} nebo {\em Přikázání Aku} [sumérského měsíčního boha];
+ \x/Mizach/: {\em Jsem bezvýznamný} nebo {\em Kdo je to, co Aku?};
+ \x/Abdenágo/: {\em Služebník zářícího.}
+
+\ww {se nepoškvrňoval} %BKR
+ {se nebude poskvrňovat} %PSP
+ {se nebude poskvrňovat} %CSP
+ {se neposkvrní} %CEP
+ {se neposkvrní} %B21
+ {nemůže ustoupit} %SNC
+
+\Note 1:8 {se nepoškvrňoval} Důvod, pro který byl Daniel přesvědčen, že by ho králův pokrm poskvrnil, není uveden. Pravděpodobně jídlo znamenalo porušení dietních předpisů Mojžíšova zákona (<Lv 11:1-47>), zakazujících konzumaci vepřového nebo masa nezbaveného krve (<Lv 17:10-14>). Také mohlo zahrnovat pokrmy, obětované babylónský modlám.
+
+\ww {milost a lásku u správce} %BKR
+ {před tváří vedoucího komorníků k laskavosti a k slitování} %PSP
+ {u vrchního komorníka milosrdenství a slitování} %CSP
+ {u velitele dvořanů milosrdenství a slitování} %CEP
+ {u vrchního dvořana daroval přízeň a náklonnost}={u vrchního dvořana ... přízeň a náklonnost} %B21
+ {porozumění a byl ochoten vyjít mu vstříc}={porozumění ... vyjít mu vstříc} %SNC
+
+\Note 1:9 {milost a lásku u správce} Danielův osud v mnohém připomíná Josefův příběh (<Gn 39-41>).
+
+\Note 1:12 {deset} Často se symbolickým významem dokonalosti nebo plného počtu.
+%\dopsat Abrahamova přímluva za Sodomu, poznámka nebo článek.
+
+\ww {uposlechl} %BKR
+ {vyhověl} %PSP
+ {poslechl} %CSP
+ {vyslyšel} %CEP
+ {vyhověl} %B21
+ {přistoupil} %SNC
+
+\Note 1:14 {uposlechl} Daniel neslíbil, že se v případě zchátralejšího zevnějšku přizpůsobí a poslechnou nařízení v rozporu s Božím Zákonem. Je možné (a ve světle dalších kapitol i docela pravděpodobné), že už tehdy byli rozhodnuti neposlechnout bezbožného vladaře a raději zemřít, než zkompromitovat víru.
+
+\ww {tváře jejich byly krásnější} %BKR
+ {jejich vzezření byla lepší} %PSP
+ {vypadali dobře} %CSP
+ {jejich vzhled je lepší} %CEP
+ {vypadali zdravěji} %B21
+ {vypadají lépe} %SNC
+
+\Note 1:15 {tváře jejich byly krásnější} Bůh Danielovi a jeho přátelům požehnal pro jejich věrnost Božímu Slovu (<Dt 8:3>; <Mt 4:4>). Nepřál jim smrt, která by je nejspíše čekala, kdyby byl správce s výsledkem nespokojen, a oni by přesto na svém odmítání rituálně nečisté stravy trvali
+(srv. \<"pozn." 14>n).
+
+\Note 1:17 {moudrost} Danielova moudrost se stala příslovečnou ještě za jeho života; Ezechiel říká králi Týru ironicky, že je moudřejší nad Daniela (<Ez 28:3>).
+
+\ww {vidění a snům} %BKR
+ {vidění a snů} %PSP
+ {vidění a sny} %CSP
+ {viděním a snům} %CEP
+ {viděním a snům} %B21
+ {vidění a sny} %SNC
+
+\Note 1:17 {vidění a snům} Daniel převyšoval i své přátele schopností interpretovat sny, pro kterou byl vyvýšen nade všechny ostatní, podobně jako kdysi Josef u faraonova dvora (<Gn 40:8>; <Gn 41:16>).
+
+\ww {když se dokonali dnové} %BKR
+ {po uplynutí dní} %PSP
+ {Po uplynutí doby} %CSP
+ {Po uplynutí doby} %CEP
+ {stanovená lhůta} %B21
+ {Když uplynula doba} %SNC
+
+\Note 1:18 {když se dokonali dnové} Po třech letech, zmíněných ve <"v." 5>.
+
+\ww {desetkrát} %BKR
+ {o deset pídí} %PSP
+ {desetkrát} %CSP
+ {desetkrát} %CEP
+ {desetkrát} %B21
+ {mnohonásobně} %SNC
+
+\Note 1:20 {desetkrát} viz (<"pozn." 12>n).
+
+\ww {mudrce a hvězdáře} %BKR
+ {písmaři a zaříkávači} %PSP
+ {kouzelníky a věštce} %CSP
+ {věštce a zaklínače} %CEP
+ {věštce a kouzelníky} %B21
+ {poradce a astrology} %SNC
+
+\Note 1:20 {mudrce a hvězdáře} První výraz ({\it chartumim\/} \Chartumim )
+je adaptace egyptského slova a vyskytuje se také v <Gn 41:8>, <24> a <Ex 7:11>; druhý
+se objevuje pouze zde a v \<2:2>, má spojitost s kanaánskou kulturou. Srv. (<"pozn." Gn 41:8>n).
+
+\ww {léta prvního Cýra krále} %BKR
+ {první rok krále Kóreše} %PSP
+ {prvého roku krále Kýra} %CSP
+ {prvního roku vlády krále Kýra} %CEP
+ {prvního roku krále Kýra} %B21
+ {prvního roku krále Kýra} %SNC
+
+\Note 1:21 {léta prvního Cýra krále} Tj. \x/Cýr/ovy vlády nad Babylónem, tedy 539 př.Kr. Daniel v roce 537 př.Kr. dosud žil (<10:1>); dožil se návratu Judejců ze zajetí do Země.
+
+\Note 2:0 {}
+\switch {BKR}{Sen, jehož mudrci babylonští nemohli ku paměti přivésti, 13. Daniel maje to od Boha zjevené, Nabuchodonozorovi připomenul i vyložil, 46. i zvýšení za to s tovaryši svými došel.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Budoucnost světových říší}%
+ {CEP}{Daniel vyloží \x/Nabuchodonozor/ovi sen o podivné soše, se
+ kterým si nevěděli rady babylónští mudrci.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}
+
+
+
+\Note 2:1-49 {}={\it\x/Nabuchodonozor/ův první sen\/} Daniel ve službách krále (mimo jiné) interpretoval jeho sny, což odhaluje nejen, že byl (\x/Daniel/) zahrnut Božím požehnáním, ale také že Bůh směřoval historii k nastolení svého království.
+
+\ww {Léta pak druhého} %BKR
+ {v druhém roce} %PSP
+ {Ve druhém roce} %CSP
+ {"} %CEP
+ {"} %B21
+ {"} %SNC
+
+\Note 2:1 {Léta pak druhého} První rok výcviku Daniela a jeho přátel byl
+zároveň \x/Nabuchodonozor/ův \uv{korunovační rok}. Druhý a třetí rok výcviku byl první a druhý rok
+\x/Nabuchodonozor/ovy vlády. %Srv. <"pozn." 1:1>n).
+Mezi tímto tvrzením a dokončením tříletého výcviku mladíků (<1:5>) není žádná diskrepance:
+První \x/Nabuchodonozor/ův rok byl Babylóňany považován za \uv{korunovační rok} a druhý a třetí rok Danielovy výuky za první a druhý \x/Nabuchodonozor/ovy vlády (viz <"pozn." 1:1>n).
+
+\ww {ze sna protrhl} %BKR
+ {se jeho duch rozrušil} %PSP
+ {V duchu se rozrušil} %CSP
+ {Rozrušil se} %CEP
+ {rozrušil} %B21
+ {vyděsil} %SNC
+\Note 2:1 {ze sna protrhl} Na Starém Blízkém Východě bylo běžné mít za to, že božstva promlouvají k lidem také skrze některé (hlavně velmi živé) sny. \x/Nabuchodonozor/ovo zneklidnění je pochopitelné; poselství shůry mělo implikace pro budoucnost království. Zapomenutí snu bylo považováno za hněv božstva vůči adresátovi. Výklad snu byl důležitý, protože umožňoval čelit prokletí snu rozmanitými rituály.
+
+
+\ww {mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské} %BKR
+ {písmaře a zaříkávače a čarodějníky a Kasdím} %PSP
+ {kouzelníky a věštce i čaroděje a chaldejce} %CSP
+ {věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce} %CEP
+ {věštce, kouzelníky, čaroděje a mágy} %B21
+ {astrology, jasnovidce a členy kněžské třídy} %SNC
+\Note 2:2 {mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské} Viz <"pozn." 1:20>n.
+Druhý a třetí výraz jsou dvě odvozeniny od stejného základu. Čtvrtý výraz lze také přeložit jako \uv{Kaldejci} a v \x/Daniel/ově době označoval skupinu aramejsky hovořících astrologů uvnitř babylónského království. Teprve později se stal synonymem pro Babylóňany. %odkaz?
+Rozmanitost jejich původů naznačuje moc, na jaké si \x/Nabuchodonozor/ zakládal: Považoval se za pána celého světa.
+
+
+\ww {Syrsky} %BKR
+ {arámsky} %PSP
+ {aramejsky} %CSP
+ {aramejsky} %CEP
+ {aramejsky} %B21
+ {aramejsky} %SNC
+\Note 2:4 {Syrsky} Odsud až po konec kapitoly 7 je text psán aramejsky a ne hebrejsky, podobně jako např. <Ezd 4:8-6:18>. Aramejština byl oficiální úřední jazyk; nelze také vyloučit, že tyto pasáže jsou v aramejštině toho důvodu, že obsahují proroctví, která mohla pohany zajímat více než Židy.
+
+\ww {Neoznámíte-li mi snu} %BKR
+ {Jestliže mi nedáte na vědomí ten sen} %PSP
+ {Jestliže mi ten sen ani jeho výklad nesdělíte} %CSP
+ {Jestliže mi neoznámíte sen} %CEP
+ {Pokud mi nesdělíte onen sen} %B21
+ {Buď mi ho oznámíte} %SNC
+\Note 2:5 {Neoznámíte-li mi snu} \x/Nabuchodonozor/ zkouší své poradce. Nebudou-li schopni připomenout mu jeho sen, nemá proč důvěřovat ani jejich potencionálnímu výkladu (srv. <"v." 9>).
+
+
+\ww {kromě bohů} %BKR
+ {leč bohové} %PSP
+ {kromě bohů} %CSP
+ {mimo bohy} %CEP
+ {kromě bohů} %B21
+ {jen bohové} %SNC
+\Note 2:11 {kromě bohů} Mudrcům nezbylo než přiznat, faraonův požadavek je nad jejich síly. S odkazem na nadpřirozený zdroj měli pravdu, kterou potvrzuje i \x/Daniel/ (<19>; <27>).
+
+\ww {prosil krále, aby jemu prodlel času} %BKR
+ {vyprosil od krále, že mu dal čas} %PSP
+ {šel prosit u krále, aby mu dal nějakou dobu} %CSP
+ {prosil ho, aby mu dal určitou dobu} %CEP
+ {požádal o čas} %B21
+ {Nebúkadnesar jeho žádosti vyhověl} %SNC
+\Note 2:16 {} \x/Daniel/ velmi riskoval. Jiným vykladačům \x/Nabuchodonozor/ čas nedopřál (<"srv. v." 9>).
+
+\ww {modlili} %BKR
+ {vyprošovat} %PSP
+ {vyprošují} %CSP
+ {prosili} %CEP
+ {prosí} %B21
+ {prosili} %SNC
+\Note 2:18 {} Postexilní židovská literatura je bohatá na situace, kdy Bůh zasáhne do dějin způsobem vysvobozujícím pro svůj lid, když se jeho lidé modlí ve skupinách.
+
+
+\ww {Bohu nebeskému} %BKR
+ {Boha nebes} %PSP
+ {Boha nebes} %CSP
+ {Boha nebes} %CEP
+ {Boha nebes} %B21
+ {Boha} %SNC
+\Note 2:18 {Bohu nebeskému} \x/Daniel/ se modlí rovnou k Bohu, který vládne hvězdám, na rozdíl od astrologů, kteří se doptávají jenom hvězd samotných, protože nikoho vyššího neznají.
+
+
+\ww {věc tajná} %BKR
+ {tajemství} %PSP
+ {tajemství} %CSP
+ {tajemství} %CEP
+ {tajemství} %B21
+ {vidění} %SNC
+\Note 2:19 {věc tajná} Skryté věci jsou u Hospodina (<Dt 29:29>). Jsou {\em transcendentní} --- nepoznatelné, pokud nejsou zjeveny. Později je tentýž výraz (\Raza) použit pro označení Božích skrytých záměrů s dějinami světa (\<4:9> \Raz).
+%%%%% Příklad do dokumentace. Zkontrolovat Dt 29:29, někde je to 29:28
+
+\ww {proměňuje časy i chvíle} %BKR
+ {on mění doby a časy} %PSP
+ {časy i příležitosti mění on} %CSP
+ {On mění časy i doby} %CEP
+ {On mění časy a období} %B21
+ {On je pánem dějin a mění doby} %SNC
+\Note 2:21 {} Pro \x/Daniel/a Bůh změnil \x/Nabuchodonozor/ovo nesmlouvavé rozhodnutí,
+viz <"pozn." 16>n.
+
+
+\ww {ssazuje krále, i ustanovuje krále} %BKR
+ {krále}={odstraňuje krále a nastoluje krále} %PSP
+ {Krále sesazuje, krále nastoluje} %CSP
+ {krále sesazuje, krále ustanovuje} %CEP
+ {sesazuje krále a jiné nastolí} %B21
+ {Bez}={Bez jeho vůle není žádný vládce ustanoven ani sesazen} %SNC
+\Note 2:21 {ssazuje krále, i ustanovuje krále} Narážka na obsah snu, líčící sérii povstávajících a zanikajících impérií, a který se ještě za \x/Nabuchodonozor/ova života stane jeho vlastní palčivou zkušeností (<4:28-30>).
+
+
+
+%2:22 světlo refs
+\ww {věci hluboké a skryté} %BKR
+ {zjevuje}={věci nevyzpytatelné a skryté} %PSP
+ {hlubiny}={hlubiny a věci ukryté} %CSP
+ {hlubiny a skryté věci} %CEP
+ {věci skryté v hlubinách} %B21
+ {tajemství}={tajemství ... skryté věci} %SNC
+\Note 2:22 {věci hluboké a skryté} Viz <"pozn." 2:11>n.
+
+\ww {těť oslavuji a chválím} %BKR
+ {otců}={děkuji a vychvaluji tě} %PSP
+ {chválím a uctívám} %CSP
+ {chci vzdávat čest a chválu} %CEP
+ {Chválím tě a oslavuji} %B21
+ {Tobě děkuji, Bože}={Tobě děkuji ... a tebe chválím} %SNC
+\Note 2:23 {těť oslavuji a chválím} \x/Daniel/ vyjadřuje hlubokou vděčnost za Boží milost vyslyšením modlitby. Boží zjevení je v příkrém kontrastu s mlčením falešných božstev pohanských hadačů. Jenom Bůh zná všechno a vládne všemu. \x/Daniel/a vyvýšil mimořádným poznáním, jež mu svěřil.
+
+\ww {výklad ten oznámím} %BKR
+ {mohu ten výklad králi vyjevit} %PSP
+ {výklad králi přednesu} %CSP
+ {sdělím králi výklad} %CEP
+ {já mu ten sen vyložím} %B21
+ {á mu všechno oznámím} %SNC
+\Note 2:24 {výklad ten oznámím} \x/Daniel/ zde mluví pouze o výkladu, čímž implikuje, že obsah snu již zná.
+
+
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+\renum Da 2:28 = SNC 2:27-27
+%zkouším to tady, protože SNC má zrovna tuhle část verše 28 jako součást verše 27, ale má i 28. verš, kde je jeho zbytek.
+%Snad to nebude dělat bugr někde jinde
+%A musím se podívat do výtisku, jestli je to tak, jak tvrdí bibleserver
+% Jo je, SNC 2:27, ale jenom část verše, zbytek = 28 jako ostatní
+%Uvést do dokumentace jako příklad, že \renum si s tím poradí, ale musí se zapsat dvakrát ke stejnému verši jako při těchhle 2 poznámkách k verši 2:28
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
+\ww {jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci} %BKR
+ {v nebesích je Bůh, zjevující tajemství} %PSP
+ {jest Bůh na nebesích, zjevující tajemství} %CSP
+ {je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství} %CEP
+ {Na nebi je však Bůh, který zjevuje tajemství} %B21
+ {jen Bůh, který je v nebesích, odhaluje tajemství} %SNC
+
+\Note 2:28 {jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci} Podobně jako Josef v Egyptě (<Gn 40:8>; <Gn 41:16>) si ani \x/Daniel/ nepřisvojuje poznání a výklad snu, nýbrž připisuje je Bohu.
+
+%Tak tohle funguje, uvést do dokumentace jako příklad. Půl verše má jiné číslo a jde to.
+\renum Da 2:28 = SNC 2:28-28
+\ww {v potomních dnech} %BKR
+ {v posledku dní} %PSP
+ {v budoucích dnech} %CSP
+ {v posledních dnech} %CEP
+ {v posledních dnech} %B21
+ {posledních dnů} %SNC
+\Note 2:28 {v potomních dnech} Dosl. \uv{v posledních dnech}, čemuž sz lidé rozuměli jako době obnovy národa po návratu z exilu (viz <Dt 4:30>). Tatáž fráze může označovat
+ jakoukoliv budoucnost (<Gn 49:1>). V NZ je použita celkem pětkrát, z čehož dvakrát odkazuje na věk, započatý o Letnicích (<Sk 2:17>; <Žd 1:2>), a třikrát na závěr dějin před Kristovým druhým příchodem (<2Tm 3:1>; <Jk 5:3> a <2Pt 3:3>).
+
+\Note 2:32-33 {}={Nejtěžší nahoře, nejkřehčí dole} Směrem odshora dolů materiálům ubývá nejen na váze, ale i na hodnotě. Obraz vystihuje osud všech impérií, nejen těchto čtyř nejbližších:
+ Každá instituce, stát, říše, civilizace se nakonec zhroutí vlastní vahou, když nezadržitelná byrokracie přeroste svůj původní účel služby lidem a sama tyje na jejich úkor.
+
+\ww {kámen, kterýž nebýval v rukou} %BKR
+ {kámen, jenž nebyl v rukou} %PSP
+ {bez rukou nějaký kámen} %CSP
+ {se bez zásahu rukou utrhl kámen} %CEP
+ {se bez dotyku lidské ruky vylomil kámen} %B21
+ {bez lidského přispění -- přiletěl kámen} %SNC
+\Note 2:34 {kámen, kterýž nebýval v rukou} Na rozdíl od ostatních království,
+budovaných lidmi, toto vystaví Bůh sám. Zde je kámen asociován s Kristovým
+královstvím (srv. <1Kor 10:4> a <"jeho pozn"_10:4>n).
+
+
+\ww {hlava zlatá}={hlava zlatá ... království pak čtvrté} %BKR
+ {hlava ze zlata}={hlava ze zlata ... čtvrté království} %PSP
+ {zlatá hlava}={zlatá hlava ... čtvrté království} %CSP
+ {zlatá hlava}={zlatá hlava ... čtvrté království} %CEP
+ {zlatá hlava}={zlatá hlava ... čtvrté království} %B21
+ {Zlatá hlava}={Zlatá hlava ... Říše čtvrtá} %SNC
+
+\Note 2:38-40 {hlava zlatá}={hlava zlatá ... království pak čtvrté} Čtyři království reprezentují po sobě jdoucí impéria babylónské, médo-perské, řecké a římské. Bohem založené nepomíjitelné Kristovo království bude inaugurováno v časech římské světovlády (viz též Úvod a graf \ref[danielovyvize] v <Da 2> na str.~\pgref[danielovyvize]).
+
+\ww {Za dnů pak těch králů}={za dnů ... těch králů} %BKR
+ {v dnech oněch králů} %PSP
+ {Za dnů oněch králů} %CSP
+ {Ve dnech těch králů} %CEP
+ {Za dnů těch králů} %B21
+ {V době těchto státních útvarů} %SNC
+\Note 2:44 {Za dnů pak těch králů}={za dnů ... těch králů} Někteří interpreti tvrdí, že se jedná o linii králů posledního království; daleko pravděpodobnější však je rozumět tomuto verši jako označujícímu panovníky království, zmíněných ve verších <2:38-40>.
+
+\ww {na věky nebude zkaženo} %BKR
+ {na věky nebude moci být vyvráceno} %PSP
+ {nebude zničeno navěky} %CSP
+ {nebude zničeno navěky} %CEP
+ {se nikdy nezhroutí} %B21
+ {nikdy nebude zničeno } %SNC
+\Note 2:44 {na věky nebude zkaženo} Podobně jako i jiní proroci, \x/Daniel/ hovoří o království, které Bůh založí po návratu z exilu jako permanentní (srv. např. <Iz 9:7>; <Jl 2:26-27> či <Am 9:15>). NZ učí, že toto království začalo Kristovým prvním příchodem a dosáhne svého dovršení jeho slavným návratem (viz článek <"Království Boží u" Mt 4> na str.~\pg). %To budu musel prepsat
+
+\ww {padl na tvář} %BKR
+ {padl na svůj obličej} %PSP
+ {padl na tvář} %CSP
+ {padl na tvář} %CEP
+ {padl před Danielem na tvář} %B21
+ {hluboce se Danielovi poklonil} %SNC
+\Note 2:46 {padl na tvář} Pozoruhodná výměna rolí anticipuje příchod Božího království, vysoce převyšujícího i nejmocnější lidská impéria.
+
+\ww {Bůh bohů a Pán králů} %BKR
+ {Bůh bohů a Pán králů} %PSP
+ {bůh bohů a pán králů} %CSP
+ {Bohem bohů a Pán králů}={Bůh bohů a Pán králů} %CEP
+ {Bůh bohů, Pán králů} %B21
+ {Bůh nade všemi bohy}={Bůh nade všemi bohy, ... vládne nade všemi králi} %SNC
+\Note 2:47 {Bůh bohů a Pán králů} \x/Nabuchodonozor/ vyznává Hospodinovu svrchovanost nejen nad bezmocnými pohanskými božstvy, ale i nad králi, jako je on sám. To je téma, sjednocující prvních šest kapitol knihy Daniel.
+
+\ww {krajinou Babylonskou} %BKR
+ {krajem Bávelu} %PSP
+ {babylonskou provincií} %CSP
+ {babylónskou krajinou} %CEP
+ {provincie Babylon} %B21
+ {babylónské krajiny} %SNC
+\Note 2:48 {krajinou Babylonskou} Babylónské impérium bylo rozděleno na provincie; \x/Daniel/ byl ustanoven vládcem nad provincií s hlavním městem. Podobný vzestup Židů k moci v cizích zemích lze vidět v <Gn 41:37-44> (Josef) a <Est 8:1-2> (\x/Mardocheus/). \x/Daniel/ovi přátelé ho na jeho přímluvu u krále v této pozici nahradili (\<49>).
+
+\ww {býval v bráně královské} %BKR
+ {byl v bráně králově} %PSP
+ {zůstal na královském dvoře} %CSP
+ {zůstal na královském dvoře} %CEP
+ {zůstával na královském dvoře} %B21
+ {zůstal na královském dvoře} %SNC
+\Note 2:49 {býval v bráně královské} Pravděpodobně důvod, proč se ho netýkal trest za odmítnutí poklonit se \x/Nabuchodonozor/ově modle (<3:20>).
+
+\Note 3:0 {}
+\switch {BKR}{Za příčinou modly zlaté, Sidrach, Mizach a Abdenágo 8. před králem osočeni, 19. do pece uvrženi, 23. při životu zachováni. 24. Král nad tím předěšen, 28. Boha slavil i jiným poroučel.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Bůh se představuje babylonskému králi}%
+ {CEP}{Jinochy, kteří odmítli klanět se zlaté modle, dá \x/Nabuchodonozor/
+ uvrhnout do ohnivé pece, ale Bůh je zachrání.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+
+\ww {zlatý} %BKR
+ {ze zlata} %PSP
+ {zlatou} %CSP
+ {zlatou} %CEP
+ {zlatou} %B21
+ {zlatou} %SNC
+\Note 3:1 {zlatý} Pravděpodobně pozlacený; zhotovení sochy se podobalo popisu v <Iz 40:19>; <Iz 41:7> a <Jr 10:3-9>.
+
+\ww {obraz} %BKR
+ {sochu} %PSP
+ {sochu} %CSP
+ {sochu} %CEP
+ {sochu} %B21
+ {sochu} %SNC
+\Note 3:1 {obraz} Názory badatelů, zda se jedná o mimořádnou podobiznu \x/Nabuchodonozor/a samotného, či zda to bylo zobrazení nějakého babylónského božstva, nebo pouhý obelisk, se liší. Z toho, co je známo o babylónských náboženských tradicích, je pravděpodobné, že obraz zpodobňoval Béla nebo Nabu, některé z těchto \x/Nabuchodonozor/ových ochraňujících božstev. Padnout na tvář před božstvem znamenalo zároveň vyjádření podřízenosti \x/Nabuchodonozor/ovi, který božstvo reprezentoval na zemi (srv. <2:46> a <"jeho pozn."_2:46>n).
+
+
+\ww {výška}={60x6} %BKR
+ {výška}={60x6} %PSP
+ {výška}={60x6} %CSP
+ {výška}={60x6} %CEP
+ {vysoká}={60x6} %B21
+ {vysoká}={30x3} %SNC
+\Note 3:1 {výška}={60x6} Rozměry jsou důvodem, proč někteří vyvozují, že obraz byl spíše obelisk, než podobizna člověka (jehož proporce jsou 6:1, nikoliv 10:1). Socha však mohla stát na piedestalu, nebo mít stylizovaný tvar. Plinius Starší přirovnává staré monumenty k věžím.
+
+\ww {Dura} %BKR
+ {Dúrá} %PSP
+ {Dúra} %CSP
+ {Dúra} %CEP
+ {Dura} %B21
+ {Dúra} %SNC
+\Note 3:1 {Dura} Obvykle bývá spojeno s Tolul Dura asi 5 km jižně od Babylóna, kde se řeka Dura vlévá do Eufratu. Archeologové zde vykopali 6m vysokou plošinu s povrchem o 5m$^2$, což je dost možná původní piedestal.
+
+\ww {knížata}={knížata ... úředníky} %BKR
+ {vladařů}={vladařů ... rádců} %PSP
+ {satrapy}={satrapy ... komisaře} %CSP
+ {satrapy}={satrapy ... úředníky} %CEP
+ {satrapy}={satrapy ... hodnostáře} %B21
+ {hodnostáři}={hodnostáři ... pokladníci} %SNC
+\Note 3:2 {knížata}={knížata ... úředníky} Přesné rozsahy pravomocí těchto různých druhů úředníků nejsou známy. Pět ze sedmi termínů vypadá na perský původ, což by naznačovalo, že \x/Daniel/ tento zápis dokončil až po dobytí Babylóna Peršany roku 539 př.Kr.
+
+\ww {trouby}={trouby ... muziky} %BKR
+ {rohu}={rohu ... dud} %PSP
+ {roh}={roh ... orchestr} %CSP
+ {rohu}={rohu ... dud} %CEP
+ {roh}={roh ... buben} %B21
+ {fanfáry} %SNC
+\Note 3:5 {trouby}={trouby ... muziky} Tři z vyjmenovaných hudebních nástrojů nesou jména, převzatá z řečtiny (citera, harfa a dudy). To vede některé interprety k názoru, že kniha byla sepsána až po dobytí Persie Alexandrem Velikým.
+To je však závěr, který nevyplývá nutně z premisy (tzv. argument non-sequitur); mezi hudebníky je běžné používat mezinárodní termíny k označení hudebních nástrojů. Pojmy jako \uv{gibsonka}, \uv{jumbo} \uv{strato/tele-caster}, \uv{Les Paul} apod. jsou jednoznačně srozumitelné jak češtině (v rámci muzikantského slangu), tak i v mezinárodním kontextu; a přesto z jejich zdomácnělé přítomnosti v jazyce nelze vyvodit závěr, že se v něm objevily až po zhroucení železné opony v roce 1989, kdy se západním vlivům otevřela volná cesta.
+Kromě toho se názvy řeckých hudebníků i nástrojů vyskytují i v asyrských inskripcích dávno před \x/Nabuchodonozor/em. Srv. Úvod: Doba a místo vzniku.
+
+
+\ww {peci ohnivé}={ohnivé pece} %BKR
+ {ohnivé pece} %PSP
+ {ohnivé pece} %CSP
+ {ohnivé pece} %CEP
+ {ohnivé pece} %B21
+ {rozpálené pece} %SNC
+\Note 3:6 {ohnivé pece} Pece byly v Babylóně běžně používány k vypalování cihel (<"srv." Gn 11:3>). Nebylo neobvyklé používat je jako nástroj popravy upálením zaživa (<"viz" Jr 29:22> nebo též <2Mak 7>).
+
+\ww {Kaldejští} %BKR
+ {Kasdejci} %PSP
+ {Chaldejci} %CSP
+ {hvězdopravci} %CEP
+ {mágové} %B21
+ {astrologové} %SNC
+\Note 3:8 {Kaldejští} Tj. mágové, astrologové <"Viz pozn." 2:2>n.
+ Zde však výraz \uv{Chaldejci} (\Kasdain) indikuje národnost, nikoliv funkci. Chaldejci shlíželi spatra na Židy z rasově-etnických antisemitských předsudků (<"srv." 12>; <Est 3:5-6>).
+ Privilegovaná pozice \x/Daniel/ových přátel znásobila nevraživost Chaldejců vůči nim (\<12>).
+
+\Note 3:12 {Sidrach}={\x/Sidrach/, \x/Mizach/ a \x/Abdenágo/} Viz <"pozn." 1:7>n a <2:49>n.
+
+\ww {který jest ten Bůh} %BKR
+ {kdo je onen Bůh} %PSP
+ {kdo je bůh} %CSP
+ {kdo je ten Bůh} %CEP
+ {který bůh} %B21
+ {Chtěl bych vidět toho boha} %SNC
+\Note 3:15 {který jest ten Bůh} \x/Nabuchodonozor/ nevědomky vyzval Hospodina, Boha Izraele, ke změření sil; z jeho polyteistické, pohanské perspektivy žádný bůh ničeho podobného není schopen.
+
+
+\ww {vytrhne nás} %BKR
+ {umí nás vysvobodit} %PSP
+ {nás vysvobodí} %CSP
+ {vysvobodí nás} %CEP
+ {zachrání nás} %B21
+ {udělá to} %SNC
+\Note 3:17 {vytrhne nás} Věrní služebníci ani na vteřinu nepochybují o Boží svrchovanosti, přestože jsou si vědomi, že ve své všemohoucnosti je \uv{všeho schopen}; nesázejí na automaticky zaručenou ochranu za všech okolností.
+
+\ww {Buď že nevytrhne} %BKR
+ {pakli ne} %PSP
+ {i kdyby ne} %CSP
+ {i kdyby ne} %CEP
+ {i kdyby ne} %B21
+ {nebude-li chtít} %SNC
+\Note 3:18 {Buď že nevytrhne} \x/Daniel/ovi přátelé počítají s reálnou možností, že věrnost Bohu je bude stát život. To je však nezviklá v jejich rozhodnutí zůstat věrni. Věrnost poddaných přináší Králi slávu (<29-33>), o to větší, když je to věrnost tváří v tvář smrti.
+
+\ww {synu Božímu} %BKR
+ {syna Božího} %PSP
+ {syna bohů} %CSP
+ {božímu synu} %CEP
+ {boží syn} %B21
+ {Boží syn} %SNC
+\Note 3:25 {synu Božímu} Fráze, použitelná pro různé druhy nebeských bytostí ({\it bar elohin\/} \BarElohin); zde je míněn \uv{anděl} <"verše" 28>.
+
+\ww {služebníci Boha nejvyššího} %BKR
+ {nevolníci Boha, Nejvyššího} %PSP
+ {otroci boha Nejvyššího} %CSP
+ {služebníci Boha nejvyššího} %CEP
+ {služebníci Nejvyššího Boha} %B21
+ {kteří sloužíte nejvyššímu Bohu} %SNC
+\Note 3:26 {služebníci Boha nejvyššího} Titul pro Boží univerzální autoritu. Podobně jako ve
+ <"verši" 29> a <2:47> neznamená toto vyznání ze rtů polyteistického pohana,
+ že \x/Daniel/ův Bůh je jediný živý, nýbrž že je nadřazený ostatním božstvům (<4:31-34>).
+ Z úst věrného Izraelity totéž vyznání implikuje monoteismus (<5:18>, <21>; <7:18-21>).
+
+\ww {anděla} %BKR
+ {anděla} %PSP
+ {anděla} %CSP
+ {anděla} %CEP
+ {anděla} %B21
+ {posel} %SNC
+\Note 3:28 {anděla} Anděl může být \uv{anděl Hospodinův}, jenž může znamenat Kristovo preinkarnační zjevení (<"srv." 6:22>; viz též <"poznámky k" Gn 16:7>n a <Ex 3:2>n). Bůh přislíbil svou přítomnost, budou-li jeho lidé nuceni projít ohněm (<Iz 43:1-3>).
+
+\ww {není Boha jiného} %BKR
+ {není jiného Boha} %PSP
+ {není jiného boha} %CSP
+ {není jiného Boha} %CEP
+ {Žádný jiný Bůh} %B21
+ {žádný jiný bůh} %SNC
+\Note 3:29 {není Boha jiného}={není jiného Boha} Viz <"pozn." 26>n.
+
+\ww {zvelebil} %BKR
+ {zařídil}={zařídil, aby se ... šťastně vedlo} %PSP
+ {pomohl ku zdaru} %CSP
+ {zařídil}={zařídil, aby se ... dobře dařilo} %CEP
+ {postaral}={se ... postaral, aby se ... dobře dařilo} %B21
+ {těšili králově přízni} %SNC
+\Note 3:30 {zvelebil} Příběh si dává záležet na tom, aby bylo jasné, že \x/Daniel/ovi přátelé dosáhli vyvýšení svou věrností Bohu, nikoliv kompromisem s Babylóňany.
+
+\ww {Nabuchodonozor král} %BKR
+ {Nevúchadneccar, král} %PSP
+ {Král Nebúkadnesar} %CSP
+ {Král Nebúkadnesar} %CEP
+ {Král Nabukadnezar} %B21
+ {krále Nebúkadnesara} %SNC
+\Note 3:31 {Nabuchodonozor král} Poslední incident v knize, spojený s \x/Nabuchodonozor/em. Je umístěn do pozdního období jeho třiačtyřicetileté vlády, kdy dokončil své stavební projekty (<4:27>) a byl na svém vrcholu, neomezený vládce nejmocnější říše na světě.
+
+\ww {Bůh nejvyšší} %BKR
+ {Bůh, Nejvyšší} %PSP
+ {Bůh Nejvyšší} %CSP
+ {Bůh nejvyšší} %CEP
+ {Nejvyšší Bůh} %B21
+ {nejvyšší Bůh} %SNC
+\Note 3:32 {Bůh nejvyšší} Viz <"poz." 2:47>n; <3:26>n a <3:28>n.
+
+\ww {jak veliká} %BKR
+ {jak velmi jsou veliká} %PSP
+ {Jak veliká} %CSP
+ {Jak veliká} %CEP
+ {Jak nesmírné} %B21
+ {Jak mimořádné} %SNC
+\Note 3:33 {jak veliká}... \x/Nabuchodonozor/ovo vyznání opakovaně připomíná hlavní téma knihy, absolutní svrchovanost Boží ("srv." <4:33-34> a <"pozn." 7:1-12:13>n).
+
+\Note 4:0 {}
+\switch {BKR}{Sen Nabuchodonozorův. 17. Výklad jeho. 25. Vyvržení téhož krále z království, 31. navrácení zase k slávě, 34. i chválení z toho Boha.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Bůh přesvědčuje Nebúkadnesara}%
+ {CEP}{%Pyšnému \x/Nabuchodonozor/ovi oznámí Bůh snem jeho pád.\nl
+ % Až se král před Bohem pokoří, bude znovu uveden v úřad.
+ }%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+
+\Note 4:3-4 {} Viz <"pozn." 1:20>n a <2:2>n.
+
+\Note 4:5 {Baltazar} <"Viz pozn." 1:7>.
+
+\ww {duch bohů svatých} %BKR
+ {duch svatých bohů} %PSP
+ {duch svatých bohů} %CSP
+ {duch svatých bohů} %CEP
+ {duch svatých bohů} %B21
+ {duch svatého Boha} %SNC
+\Note 4:6 {duch bohů svatých} Ačkoliv \x/Nabuchodonozor/ vyjadřuje svůj respekt k \x/Daniel/ovi pohanskou terminologií, dotýká se pravdy: Přítomnost Ducha Svatého má na člověka nepřehlédnutelný účinek; v \x/Daniel/ově případě je to vhled do Božích neproniknutelných tajemství, dar, který o mnoho později obdržel i apoštol Pavel a církev (<1Kor 2:6-16>).
+
+\ww {nic tajného není tobě nesnadného} %BKR
+ {žádné tajemství tě netísní} %PSP
+ {žádné tajemství ti nedělá potíže} %CSP
+ {žádné tajemství ti nedělá potíže} %CEP
+ {ti žádné tajemství není těžké} %B21
+ {umíš vyložit každé tajemství} %SNC
+
+\Note 4:6 {nic tajného není tobě nesnadného} <"Viz" 2:47> a <"pozn." 2:19>n.
+
+\Note 4:7 {strom} Ezechiel 31 také líčí království metaforou vysokého stromu. Podobné obrazy vidíme např. v <Ž 1:3>; <Ž 37:35>; <Ž 52:10>; <Ž 92:13-14>; <Jr 11:16-17>; <Jr 17:8> nebo <Mt 13:32>.
+
+\Note 4:10 {svatý} \x/Nabuchodonozor/ připouští, že viděl svatou nebeskou bytost. Víra v podobné bytosti byla na Starém Blízkém Východě běžná a koreluje s biblickým přesvědčením, že Bůh zasahuje do pozemských záležitostí, mnohdy skrze své služebníky anděly.
+
+\ww {Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné} %BKR
+ {Jeho srdce nechť se z lidského změní} %PSP
+ {Jeho}={Jeho srdce z lidského ať se promění} %CSP
+ {Jeho}={Jeho srdce ať je jiné, než je srdce lidské} %CEP
+ {Lidský rozum ať jej opustí} %B21
+ {nebude}={se nebude chovat jako člověk} %SNC
+\Note 4:13 {Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné}
+ Je zřejmé, že se jedná o člověka, nikoliv o strom. Srv. <"pozn." 4:19>n.
+
+\ww {srdce zvířecí nechť jest dáno jemu} %BKR
+ {nechť je mu dáno srdce zvířete} %PSP
+ {srdce budiž mu dáno zvířecí} %CSP
+ {ať je mu dáno srdce zvířecí} %CEP
+ {dostane rozum zvířecí} %B21
+ {bude žít jako zvíře} %SNC
+
+\Note 4:13 {srdce zvířecí nechť jest dáno jemu}
+ \x/Nabuchodonozor/ byl postižen mentální poruchou zvanou lykantropie
+ (z řeckého {\em lukos} -- vlk a {\em anthropos} -- člověk),
+ při níž se člověk chová jako vlk nebo i jiné zvíře (<30>; viz též <"pozn."30>n.
+
+\ww {sedm let} %BKR
+ {sedm dob} %PSP
+ {přešlo}={sedm časů} %CSP
+ {sedm let} %CEP
+ {sedm období} %B21
+ {Po dobu sedmi let} %SNC
+\Note 4:13 {sedm let}
+ Sedm období neurčené délky (srv. vv. <23> a <25>). Většina interpretů se shoduje na závěru, že {\em \x/léto/} znamená jeden rok. Verš \<33> naznačuje, že doba byla delší než den, týden či měsíc.
+
+\ww {Ty jsi ten} %BKR
+ {to jsi ty} %PSP
+ {to jsi ty} %CSP
+ {jsi ty} %CEP
+ {ten strom jsi, králi, ty} %B21
+ {ten strom jsi ty} %SNC
+\Note 4:19 {Ty jsi ten} Pointa vyprávění, podobná Nátanově napomenutí Davida (<2Sa 14:7>), znamená přímou aplikaci pro \x/Nabuchodonozor/a.
+
+
+\Note 4:22 {}={zaženou ... s polní zvěří ... spásat porost} \x/Daniel/ opakuje po nebeském poslu (<13>) popis mentální poruchy, kterou Hospodin postihne nejmocnějšího muže světa. Podobnými symptomy občas trpěl panovník Království Velké Británie a Irska Jiří III. nebo Ota I. Bavorský. Viz <"pozn." 13>n.
+
+\ww {dokudž bys nepoznal} %BKR
+ {než budeš moci poznat} %PSP
+ {dokud nepoznáš} %CSP
+ {dokud nepoznáš} %CEP
+ {než poznáš} %B21
+ {poznáš} %SNC
+\Note 4:22 {dokudž bys nepoznal} Záměrem \x/Nabuchodonozor/ova ponížení bylo přimět ho uznat Boží svrchovanost.
+
+\ww {království tvé tobě zůstane} %BKR
+ {bude tvé kralování zajištěno} %PSP
+ {tvé království se ti dostane} %CSP
+ {tvé království se ti opět dostane} %CEP
+ {své království znovu dostaneš} %B21
+ {své království dostaneš zpět} %SNC
+\Note 4:23 {království tvé tobě zůstane} \x/Daniel/ ujišťuje \x/Nabuchodonozor/a, že poté, co uzná Boží svrchovanost, ani izolace dlouhodobou duševní poruchou ho nepřipraví o království.
+
+\ww {nebesa} %BKR
+ {nebesa} %PSP
+ {nebesa} %CSP
+ {Nebesa} %CEP
+ {Nebes} %B21
+ {nebeský Bůh} %SNC
+\Note 4:23 {nebesa} První výskyt v Písmu, kdy výraz \uv{nebesa}
+({\it šmaja\/} \Shamai)je použit jako synonymum pro Boha. Srv. např. <Mt 5:3> s <Lk 6:20>.
+
+\ww {bylinu jako vůl jedl} %BKR
+ {jedl býlí jako skot} %PSP
+ {porost jako dobytek spásal} %CSP
+ {pojídal rostliny jako dobytek} %CEP
+ {jedl trávu jako býk} %B21
+ {jedl byliny jako dobytek} %SNC
+\Note 4:30 {bylinu jako vůl jedl}
+ Vzhledem k tomu, že se \x/Nabuchodonozor/ projevoval rysy charakteristickými pro býložravce, je jeho mentální porucha někdy nazývána {\em boantropií.} Viz <"pozn." 13>.
+
+\ww {krále nebeského} %BKR
+ {Krále nebes} %PSP
+ {Krále nebes} %CSP
+ {Krále nebes} %CEP
+ {Krále nebes} %B21
+ {Krále, který je na nebi} %SNC
+\Note 4:34 {krále nebeského} Toto jedinečné slovní spojení shrnuje téma kapitoly: vládu Boha z nebes (srv. <23> a <"pozn." 23>n).
+
+\Note 5:0 {}
+\switch {BKR}{Balsazar s svými hodovníky z nádob Božího chrámu pil, 5. pročež pomsta psáním ruky i výkladem Danielovým osvědčená na něj dokročila.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Bůh otevírá cestu}%
+ {CEP}{\x/Balsazar/ovi, který se při hodokvasu rouhá, zvěstuje Bůh
+ zánik jeho říše.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+\Note 5:1 {Balsazar}
+ \x/Balsazar/ znamená \uv{{\em Bel} -- ochraňuj krále!}
+ Nezaměnit se jménem \x/Baltazar/, které v Babylóně dostal Daniel (viz <"pozn." 1:7>n).
+ Nabonidus, \x/Nabuchodonozor/ův zeť, byl posledním vládcem Babylónu.
+ \x/Balsazar/, nejstarší Nabonidův syn, byl ustanoven spoluvládcem společně se svým otcem.
+ Byl mu svěřen Babylón, zatímco Nabonidus trávil mnoho času v Arábii.
+ Události kapitoly 5 se odehrály v roce 539 př.Kr. (24 let po \x/Nabuchodonozor/ově
+ smrti v roce 563 př.Kr., kdy Babylón padl do rukou Peršanů a kdy byl vydán
+ edikt, propouštějící Izraelity z otroctví.
+
+
+\Note 5:2 {}={Když okusil víno} \x/Balsazar/ se dopustil svatokrádežného zločinu i z hlediska pohanství, které posvátné předměty jiných náboženství chová v úctě.
+
+\Note 5:2 {}={nádoby ... z jeruzalémského chrámu} Viz <"pozn." 1:2>n.
+
+\ww {otec} %BKR
+ {otec} %PSP
+ {otec} %CSP
+ {otec} %CEP
+ {otec} %B21
+ {děd} %SNC
+\Note 5:2 {otec} \x/Nabuchodonozor/ je nazýván otcem \x/Balsazar/a zde
+a ve verších <5:11>, <5:13> a <5:18>;
+a ve verši <5:22> je \x/Balsazar/ nazván \x/Nabuchodonozor/ovým synem.
+Ačkoli víme, že \x/Balsazar/ byl přímým synem Nabonida (srv. <"pozn." 5:1>n),
+v antickém světě bylo běžné používat pojmu \uv{otec} a \uv{syn} v širším smyslu
+předka či předchůdce a potomka či následníka.
+Je pravděpodobné, že \x/Balsazar/ byl \x/Nabuchodonozor/ovým vnukem
+přes svou matku Nitocris.
+
+\Note 5:4 {}={chválili bohy} Nádoby z Hospodinova chrámu byly znesvěceny nejen
+profánním použitím, ale také účastí na oslavě babylónských falešných božstev.
+
+\ww {hvězdáři} %BKR
+ {zaříkávačů} %PSP
+ {věštce} %CSP
+ {zaklínače} %CEP
+ {kouzelníky} %B21
+ {zaklínače} %SNC
+\Note 5:7 {hvězdáři}={hvězdáři, Kaldejci a hadači} Viz <"pozn." 1:20>n a <2:2>n (srv. <2:27>; <4:7>).
+
+\Note 5:7 {}={Kdokoli přečte a vyloží} Opět je požadavek dvojí: (1) přednést obsah znamení a (2) podat jeho výklad (<"srv." 2:2>).
+
+\Note 5:7 {}={třetím v království} Další v hierarchii po Nabonidovi a jeho spoluvládci \x/Balsazar/ovi (viz <"pozn." 5:1>n).
+
+\Note 5:8 {}={nedokázali přečíst ani sdělit výklad} Viz <2:2-13> a <4:6>; srv. též <Gn 41:8>.
+
+\Note 5:10 {}={královna} Je vysoce nepravděpodobné, že by to byla \x/Balsazar/ova manželka; ty všechny již byly na banketu přítomny (<2-3>). Mohla to být vdova po \x/Nabuchodonozor/ovi, ale pravděpodobněji to byla Nitocris, manželka Nabonidova, dcera \x/Nabuchodonozor/a a \x/Balsazar/ova matka.
+
+\Note 5:11 {}={duch svatých bohů} <"Viz" 4:8>.
+Nepřekvapuje, že s událostmi \x/Daniel/ova života byla králova matka obeznámena lépe než \x/Balsazar/ sám. \x/Daniel/ovi mohlo tou dobou (v roce 539 př.Kr.) být přes 80 let. O 66 let dříve (v roce 605 př.Kr.) byl odvlečen do Babylóna jako mladík (<1:4>).
+
+
+
+\Note 5:12 {Baltazar} Viz <"pozn." 1:7>n.
+
+\Note 5:16 {}={třetí v království} Viz <"pozn." 7>n.
+
+\Note 5:17 {}={někomu jinému} Někteří interpreti jsou toho názoru, že \x/Daniel/ odmítl pocty a odměny nejen ze skromnosti, že o bohatství a moc nestál, ale i s vědomím toho, že schopnost odpovědět králi má jen díky Boží milosti a nechtěl Bohem svěřenou roli zneužít k osobnímu prospěchu (srv. <Gn 14:23>). Nicméně jindy podobné dary bez problémů přijal (<2:48>; <5:29>). Možná, že se chtěl vyhnout jakémukoliv tlaku upravit poselství nevítané zvěsti; možná, že mu bylo jasné, že stejnak není o co stát, když království tuto noc vezme svůj konec.
+
+\ww {Bůh nejvyšší} %BKR
+ {Bůh, Nejvyšší} %PSP
+ {Bůh Nejvyšší} %CSP
+ {Bůh nejvyšší} %CEP
+ {Nejvyšší Bůh} %B21
+ {nejvyšší Bůh} %SNC
+\Note 5:18 {Bůh nejvyšší} Viz <2:37> a <4:33>.
+
+\Note 5:18 {}={tvému otci \x/Nabuchodonozor/ovi} Viz <"pozn." 2>n.
+
+\Note 5:20-21 {} Viz <4:31-33>.
+
+\Note 5:21 {}={nad lidským královstvím panuje Bůh nejvyšší} Toto tvrzení shrnuje teologii celé knihy (Viz Úvod: Záměr a zvláštnosti).
+
+\ww {ačkolis o tom o všem věděl} %BKR
+ {třebaže jsi toto vše věděl} %PSP
+ {přestožes o tom všem věděl} %CSP
+ {ačkoli jsi o tom všem věděl} %CEP
+ {přestože jsi to všechno věděl} %B21
+ {Tys o tom všem věděl, a přece ses nenaučil pokoře} %SNC
+\Note 5:22 {ačkolis}={přestožes o tom všem věděl} \x/Balsazar/ doplatil na to, že nepoužíval rozum (<Mt 7:24-27>). Byl bez výmluvy ještě více, než \x/Nabuchodonozor/, a proto jeho čas milosti vypršel (<"viz" 1Tm 1:13>).
+%\dopsat %článek o racionalitě: být racionální neznamená nevěřit v Boha a být materialista; být racionální znamená umět vyvodit logické závěry z daných premis. Víra v Boha je axiom, z něhož všechno vyplývá.
+
+
+\ww {proti Pánu nebes} %BKR
+ {proti Pánu nebes} %PSP
+ {proti pánu nebes} %CSP
+ {nad Pána nebes} %CEP
+ {proti Pánu nebes} %B21
+ {nad Boha, který je Pánem nebes} %SNC
+
+\Note 5:23 {proti Pánu nebes} Viz <"pozn." 4:34>n.
+
+\ww {Protož} %BKR
+ {Vtom} %PSP
+ {Nato} %CSP
+ {Proto} %CEP
+ {proto} %B21
+ {Proto} %SNC
+\Note 5:24 {Protož}={proto} Nápis na zdi byla Boží odpověď na \x/Balsazar/ovu arogantní pýchu a zpupnost před Bohem, který svou svrchovanost demonstroval o generaci dříve na \x/Nabuchodonozor/ovi (<4:31-34>).
+
+\ww {Mene}={Mene, mene, tekel, ufarsin} %BKR
+ {Mené}={Mené, mené, tekél úfarsín} %PSP
+ {MeNé}={MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín} %CSP
+ {Mené}={Mené, mené, tekel ú-parsín} %CEP
+ {MENE}={MENE MENE TEKEL UFARSIN} %B21
+ {Mené}={Mené, mené, tekel uparsin} %SNC
+\Note 5:25 {Mene}={mene mene tekel ufarsin} Dosl. \uv{sečteno, sečteno, zváženo a rozděleno} nebo \uv{mína [váhová, tedy i měnová jednotka], mína, šekel a půlšekel}.
+
+\ww {ufarsin} %BKR
+ {úfarsín} %PSP
+ {uFaRSín} %CSP
+ {ú-parsín} %CEP
+ {UFARSIN} %B21
+ {uparsin} %SNC
+\Note 5:25 {ufarsin} Aramejsky \uv{a parsin}.
+
+
+\ww {Mene} %BKR
+ {Mené} %PSP
+ {MeNé} %CSP
+ {Mené} %CEP
+ {Mene} %B21
+ {Mené} %SNC
+\Note 5:26 {Mene} V původní aramejštině lze tomuto výrazu rozumět jako slovesu nebo jako podstatnému jménu. \x/Daniel/ jej přečetl jako sloveso \uv{sečteno} a vyložil jako dny \x/Balsazar/ovy vlády, které Bůh přivedl ke konci.
+
+\ww {Tekel} %BKR
+ {tekél} %PSP
+ {TeKéL} %CSP
+ {Tekel} %CEP
+ {Tekel} %B21
+ {Tekel} %SNC
+\Note 5:27 {Tekel} Rovněž sloveso nebo podstatné jméno. \x/Daniel/ slovo čte jako sloveso \uv{zváženo} a interpretuje je ve smyslu \x/Balsazar/ovy nedostatečnosti před Bohem (srv. <"pozn." Lk 3:17>n).
+
+\ww {Peres} %BKR
+ {perés} %PSP
+ {PeRéS} %CSP
+ {Peres} %CEP
+ {Peres} %B21
+ {Uparsin} %SNC
+\Note 5:28 {Peres} \x/Daniel/ intepretuje jako sloveso \uv{rozděleno} ve významu království, které bude \x/Balsazar/ovi odebráno a a předání Médům a Prešanům. Pokud hosté na banketu interpretovali tyto tři výrazy jako podstatná jména ve smyslu měnových hodnot ({\it mene\/} je ekvivalent 60 babylonských šekelů, {\it tekel ufarsin\/} lze chápat jako {\it šekel a půl\/}), je pochopitelné, že jim nápis nedával žádný smysl (srv. <8>).
+
+\ww {Médským a Perským} %BKR
+ {Mádajovi a Persii} %PSP
+ {Médům a Peršanům} %CSP
+ {Médům a Peršanům} %CEP
+ {Médům a Peršanům} %B21
+ {Médům a Peršanům} %SNC
+\Note 5:28 {Médským}={Médům a Peršanům} Viz Úvod: Záměr a zvláštnosti.
+
+
+\ww {Balsazarova} %BKR
+ {Bélšaccar} %PSP
+ {Belšasar} %CSP
+ {Belšasar} %CEP
+ {Belšasar} %B21
+ {Belšasar} %SNC
+\Note 5:29 {Balsazar} \x/Balsazar/, podobně jako jeho otec \x/Nabuchodonozor/, uctil \x/Daniel/a. Na rozdíl od \x/Nabuchodonozor/a však neuctil \x/Daniel/ova Boha. Čest, které se \x/Daniel/ovi a jeho přátelům opakovaně dostalo pro jejich věrnost Bohu, zdůrazňuje důvěryhodnost \x/Daniel/a coby proroka. Nikdy svou víru nezkompromitoval; vždy zůstal věrný Bohu, byť to bylo tváří v tvář smrti. Proto lze spolehnout i na jeho pozdější proroctví (kapitoly 7--12).
+
+\Note 5:30 {zabit} Texty Starého Blízkého Východu i řečtí historikové Hérodotos a Xenofón zaznamenávají, že Babylóňané byli zaskočeni překvapivým útokem Peršanů, zatímco se veselili a tančili.
+
+\Note 5:31 {Darius}={\x/Darius/ Médský} Některé školy tvrdí, že tento a další
+(<6:1>, <6:6>, <6:9>, <6:25>, <6:28>; <9:1>; <11:1>)
+odkazy na \x/Daria/ Médského v knize \x/Daniel/ jsou historické omyly. Viz <"pozn." 6:1>n.
+
+
+\Note 6:0 {}
+\switch {BKR}{Přednost Danielova mezi regenty Dariovými, 4. úkladové jejich proti němu. 12. Osočení, 16. mezi lvy uvržení 21. i vysvobození. 24. Úředníků od lvů roztrhání. 25. Rozkaz Dariův o činění pocty pravému Bohu.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{}%
+ {CEP}{Daniel osočený královskými rádci je vhozen do lví jámy, ale lvi
+ mu neublíží. Na rozkaz krále je z jámy vytažen.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+
+\ww {Dariovi} %BKR
+ {Dárjávešovi} %PSP
+ {Dareiovi} %CSP
+ {Darjavešovi} %CEP
+ {Darjaveš} %B21
+ {Darjaveš} %SNC
+\Note 6:1 {} Viz <"pozn." 5:31>n.
+I když je pravda, že \x/Darius/ Médský není zmíněn v dochovaných historických zdrojích mimo Bibli a že mezi \x/Balsazar/em/Nabonidem (viz <"pozn." 5:1>n) a nástupem \x/Cýra/ Perského není žádný časový interval, neznamená to nutně, že kniha Daniel chybuje. Někteří jsou toho názoru, že \uv{\x/Darius/ Médský} je trůnní jméno \x/Cýra/, zakladatele Perského impéria (viz \<"pozn." 28>n).
+Je však také možné, že nositelem tohoto označení byl Gubaru, gerenál, který přeběhl od \x/Nabuchodonozor/a ke \x/Cýr/ovi, vedl perské dobytí Babylóna a kterého \x/Cýros/ učinil vládcem nad územím, které Persie zabrala Babylónu.
+Srv. čl.~<"Kdo je \x/Darius/ Médský?"_6>a na str.~\pg.
+
+
+\ww {duch znamenitější} %BKR
+ {skvělý duch} %PSP
+ {neobyčejný duch} %CSP6:4
+ {mimořádný duch} %CEP 6:4
+ {vzácným duchem} %B21 6:4
+ {mimořádně schopný} %SNC 6:4
+\Note 6:3 {duch znamenitější}={neobyčejný duch} Viz <1:17>; <4:6> a <5:12>.
+
+
+
+\ww {hledali příčiny proti Danielovi} %BKR
+ {záminky vůči Dánijjélovi} %PSP
+ {snažili proti Danielovi nalézt} %CSP
+ {proti Danielovi záminku} %CEP
+ {nějakou chybu} %B21
+ {hledali nějakou záminku} %SNC
+\Note 6:4 {} Vypadá to, že vysocí úředníci nebyli poctiví, a proto měli strach z \x/Daniel/ova povýšení (<"v." 3>); bylo jim jasné, že \x/Daniel/ jejich podvody odhalí a nebude tolerovat, ale nahlásí je králi. Nebyla to jen závist, co je motivovalo k zinscenovanému procesu; potřebovali se ho zbavit, aby sami přežili.
+
+%\renum Da 6:5 = CSP 6:6-6
+\ww {zákona Boha jeho} %BKR
+ {zákona jeho Boha} %PSP
+ {v zákoně jeho boha} %CSP
+ {zákona jeho Boha} %CEP
+ {jeho náboženství} %B21
+ {zákona jeho Boha} %SNC
+\Note 6:5 {zákon}={Zákon jeho Boha} \x/Daniel/ovi protivníci potvrzují nejen jeho morální integritu, ale také viditelnou a všeobecně známou zbožnost a odevzdanost Bohu Izraele. Tím je znovu připomenuto téma knihy -- Danielova svatost a důvěryhodnost.
+
+\ww {všickni} %BKR
+ {Všichni} %PSP
+ {Všichni} %CSP
+ {Všichni} %CEP
+ {Všichni} %B21
+ {Všichni} %SNC
+\Note 6:7 {všickni} Falešná implikace, že \x/Daniel/ s návrhem souhlasil. Tito úředníci se vůči Dareiovi chovali jako pokrytci; manipulovali s ním, aby dosáhli svých cílů.
+
+\ww {Kdož by}={kdož by se ... modlil k jakémukoli bohu ... kromě tebe} %BKR
+ {kdo}={kdo ... bude cokoli vyprošovat od kteréhokoli boha ... leč od tebe} %PSP
+ {kdo by}={kdo by ... prosil u jakéhokoliv boha ... jiného než u tebe} %CSP
+ {kdo by}={kdo by se ... obracel v modlitbě na kteréhokoli boha ... kromě na tebe} %CEP
+ {kdo by}={kdo by se ... modlil k jakémukoli bohu ... kromě tebe} %B21
+ {který by zakazoval}={který by zakazoval obracet se ... v modlitbě nebo prosbě na kteréhokoliv boha ... krom na tebe} %SNC
+\Note 6:7 {Kdož by}={kdož by se ... modlil k jakémukoli bohu ... kromě tebe} Návrh Dareiovi mohl připadat spíše politický než náboženský; jeho zdánlivý záměr je upevnit vladařovu autoritu nad nedávno dobytými územími.
+
+\ww {práva}={práva ... kteréž jest neproměnitelné} %BKR
+ {zápis, aby se nedal změnit} %PSP
+ {nepomíjivého zákona} %CSP
+ {nezrušitelného zákona} %CEP
+ {nepomíjivého zákona} %B21
+ {nezměnitelného médskoperského zákona} %SNC
+\Note 6:8 {práva} Perský legislativní systém je první v historii, který vladařovu absolutní moc nějakým způsobem omezuje; v tomto případě nezvratností. Panovník si musel pečlivě rozmyslet, jaký zákon vydá, aby se nemohl obrátit proti němu, protože nebylo možné ho vzít zpátky.
+Později král doplatil na svou důvěru svým podřízeným (<14>).
+Viz též <Est 1:19>; <Est 8:8> a <"pozn." Est 7:7>n.
+
+\ww {když se dověděl} %BKR
+ {jakmile se dověděl} %PSP
+ {Když se Daniel dověděl} %CSP
+ {Když se Daniel dověděl} %CEP
+ {Když se Daniel dozvěděl} %B21
+ {Když se Daniel o tom dozvěděl} %SNC
+\Note 6:10 {když se dověděl} \x/Daniel/ ani na okamžik nezaváhal a nedal se zviklat ve své věrnosti Bohu, přestože věděl, že ho to může stát život (srv. <"pozn." 5:29>n).
+
+\ww {proti Jeruzalému} %BKR
+ {naproti Jerúsalému} %PSP
+ {směrem k Jeruzalému} %CSP
+ {směrem k Jeruzalému} %CEP
+ {směrem k Jeruzalému} %B21
+ {k Jeruzalému} %SNC
+\Note 6:10 {proti Jeruzalému} Viz <1Kr 8:44>, <1Kr 8:48>; srv. <Ž 5:8> a <Ž 138:2>.
+
+\ww {třikrát za den} %BKR
+ {třikrát za den} %PSP
+ {třikrát denně} %CSP
+ {Třikrát za den} %CEP
+ {Třikrát denně} %B21
+ {třikrát denně} %SNC
+\Note 6:10 {třikrát}={třikrát denně} Viz <Ž 55:18>.
+
+
+\ww {klekal} %BKR
+ {klekal} %PSP
+ {poklekal} %CSP
+ {klekal} %CEP
+ {poklekal} %B21
+ {na kolenou} %SNC
+\Note 6:10 {klekal}={poklekal}
+Modlitba vestoje byla běžná (<1Pa 23:30>; <Neh 9:1>).
+Modlitba vkleče vyjadřuje poníženost, vhodnou zejména za okolností mimořádné
+vážnosti
+(<1Kr 8:54>; <Ezd 9:5>; viz též <Ž 95:6>; <Lk 22:41>; <Sk 7:60>; <Sk 9:40>).
+
+\ww {činíval} %BKR
+ {činit} %PSP
+ {jako vždy} %CSP
+ {činíval} %CEP
+ {jako předtím} %B21
+ {jako dříve} %SNC
+\Note 6:10 {činíval} \x/Daniel/ova zbožnost byla veřejně známá; proto se nepřátelům hodila jako vítaná záminka intriky proti němu (<5>).
+
+\ww {synů Judských} %BKR
+ {z vyhnanců Júdy} %PSP
+ {ze synů judských} %CSP
+ {z judských přesídlenců} %CEP
+ {židovský vyhnanec} %B21
+ {judský zajatec} %SNC
+\Note 6:13 {synů Judských} Identifikace \x/Daniel/a etnickým původem prozrazuje antisemitské předsudky úředníků. Všeobecná známost etnické identity ukazuje, že \x/Daniel/ nezkompromitoval své dědictví ve prospěch prosperity v cizí zemi. To byla důležitá lekce pro původní čtenáře.
+
+\ww {zarmoutil} %BKR
+ {rozmrzel} %PSP
+ {znechucen} %CSP
+ {znechucen} %CEP
+ {zarmoutil} %B21
+ {znechucen} %SNC
+\Note 6:14 {zarmoutil} \x/Dariov/i okamžitě došlo, že se stal obětí manipulativní intriky svých úředníků, ale byl bezmocný s tím něco udělat, protože zákon médský a perský je nezrušitelný (viz <"pozn." 6:8>n).
+
+\ww {Bůh tvůj} %BKR
+ {Tvůj Bůh} %PSP
+ {Tvůj bůh} %CSP
+ {tvůj Bůh} %CEP
+ {tvůj Bůh} %B21
+ {Bůh} %SNC
+\Note 6:16 {Bůh tvůj}={kéž tě vysvobodí} \x/Darius/ byl nucen proti své vůli vynést rozsudek, k němuž byl zmanipulován. Jedinou naději na \x/Daniel/ovu záchranu vidí v Bohu, jehož \x/Daniel/ uctívá, o jehož všemohoucnosti neměl pochyb.
+
+\ww {zapečetil} %BKR
+ {zapečetil} %PSP
+ {zapečetil} %CSP
+ {zapečetil} %CEP
+ {zapečetil} %B21
+ {Pečeť} %SNC
+\Note 6:17 {zapečetil} Mezi Asyřany, Babylóňany i Peršany byly běžné pečetní prsteny a válcové pečetě pro použití s hlínou nebo voskem. Rozlomit králem označenou pečeť znamenalo porušení zákona.
+
+\Note 6:19 {}={nespal, postil se} \x/Darius/ byl na vrcholu zoufalství. Mohl v tom sehrát roli respekt vůči \x/Daniel/ovu Bohu, nejen obava, že přijde o nejschopnějšího úředníka (<2>).
+
+\Note 6:22 {anděla} Dost možná \uv{anděl Hospodinův} (viz <"pozn." 3:28>n).
+
+\ww {vytáhnouti} %BKR
+ {vytáhnout} %PSP
+ {vytáhnout} %CSP
+ {vytáhli} %CEP
+ {vytáhnou} %B21
+ {vytáhli} %SNC
+\Note 6:23 {vytáhnouti} Vytažením z jámy \x/Darius/ neporušil zákon; ten byl naplněn o den dříve, když tam \x/Daniel/a uvrhli.
+
+\ww {rozkázal} %BKR
+ {přikázal} %PSP
+ {rozkázal} %CSP
+ {poručil} %CEP
+ {rozkaz} %B21
+ {nařídil} %SNC
+\Note 6:24 {rozkázal} Historik Josephus Flavius líčí tuto epizodu o jeden detail podrobněji. Podle něho úředníci, když viděli, že jim nevyšel cíl sprovodit \x/Daniel/a ze světa, protestovali stížností, že lvy musel někdo předem nakrmit. Král dal tedy lvy před jejich zraky nakrmit masem a teprve pak je tam rozkázal naházet. Pro didaktický záměr autora knihy \x/Daniel/ nebyla tato okolnost důležitá a nestála mu za zmínku; podstatné pro něho bylo zachycení principu, že proti Bohu Izraele (jehož v této generaci reprezentuje \x/Daniel/) nelze bojovat.
+Srv. <Př 26:27>; <Ex 14:25-28>; <Ezd 6:6-12>; <Est 7:9> apod.
+
+\ww {nařízení} %BKR
+ {nařízení} %PSP
+ {nařízení} %CSP
+ {rozkaz} %CEP
+ {nařizuji} %B21
+ {Nařizuji} %SNC
+\Note 6:26 {nařízení}
+ \x/Dariův/ dekret neimplikuje automaticky, že \x/Darius/ konvertoval od svého
+ pohanského polyteismu k víře v Danielova Boha, o nic více, než \x/Cýr/ova proklamace, že Bůh mu dal pokyn poslat Židy domů (<Ezd 1:3-4>, <Iz 44:28>, <Iz 45:4>).
+ \x/Daniel/ova věrnost navzdory ohrožení života přinesla Bohu slávu po celém \x/Dariov/ě království, tedy po celém známém světě.
+
+\ww {šťastně} %BKR
+ {dobře} %PSP
+ {dobře} %CSP
+ {dobře} %CEP
+ {dobře} %B21
+ {dobře} %SNC
+\Note 6:28 {šťastně} Opakovaný výskyt jednoho z hlavních témat první poloviny knihy (srv. <"pozn." 1:1-6:28>n a <3:30>n).
+
+\ww {království} %BKR
+ {kralování} %PSP
+ {kralování} %CSP
+ {království} %CEP
+ {za vlády} %B21
+ {za panování} %SNC
+\Note 6:28 {království} Lze též číst jako {\em Dareia, to jest za kralování Kýra} Verši je možno rozumět dvěma způsoby: (1) Daniel prosperoval pod vládou Gubaru (viz <"pozn." 1>n) stejně jako pod vládou \x/Cýra/; anebo (2) \x/Daniel/ prosperoval pod vládou \x/Daria/, čili pod vládou Kýra. Ve druhém případě jsou \x/Darius/ Médský a \x/Cýros/ Perský dvě jména jednoho a téhož panovníka (viz <"pozn." 1>n).
+
+\Note 7:0 {}
+\switch {BKR}{Zjevení Danielovi ve snách čtyř monarchií, 4. Kaldejské, 5. Perské, 6. Řecké 7. a Římské, 13. též i Syna Božího a věčného království jeho.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Soud nad světovými říšemi}%
+ {CEP}{Daniel vidí ve snu čtyři šelmy, které představují čtyři říše.
+ Budou přemoženy Věkovitým a Synem člověka a vláda bude předána
+ svatým Nejvyššího.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+
+\Note 7:1-12:13 {}={Danielovy vize}
+ V těchto kapitolách Daniel opouští historické vyprávění
+ a zaznamenává své vize. Tyto vize navazují na předchozích šest kapitol dvěma hlavními tématy:
+ 1)~Hospodin, Bůh Izraele, je svrchovaný Pán nade všemi národy a
+ 2])~Daniel, nekompromisní Boží prorok, je spolehlivě důvěryhodný. Tyto kapitoly připravují exulanty na dlouhé čekání na plné znovuobnovení Izraele, jakož i na zkoušky a utrpení pod
+ nadvládou cizích mocností. Jsou také Božímu lidu povzbuzením, aby se nevzdával naděje,
+ že Boží království jednou přijde učinit všemu trápení konec. Daniel se dotýká čtyř
+ hlavních témat: (1)~čtyři \x/šelmy/ (<7:1-28>),
+ (2)~beran a kozel (<8:1-27>),
+ (3)~\uv{sedmdesát týdnů} (<9:1-27>) a
+ (4)~budoucnost Božího lidu (<10:1>--<12:13>).
+
+
+\Note 7:1-28 {}={Vize čtyř \x/šelem/}
+ Danielův sen o čtyřech šelmách zachycuje historii střídání cizích
+ království, které Izrael utiskovaly, až do doby, kdy jejich pozemská vláda byla dána \uv{\x/svatým výsostí/}.
+
+\Note 7:3 {moře}
+ Není zřejmé, zda je míněno nějaké konkrétní moře (snad Středozemní?). Nicméně
+ lze mít za to, že moře symbolizuje chaotický neklid, charakteristický pro hříšné národy,
+ okupující Izrael. Viz interpretaci ve verši \<17> a v <Iz 17:12-13> a <57:20>.
+
+\ww {čtyři šelmy veliké} %BKR
+ {čtyři převeliká zvířata} %PSP
+ {čtyři veliké šelmy} %CSP
+ {čtyři veliká zvířata} %CEP
+ {čtyři obrovské šelmy} %B21
+ {čtyři dravé šelmy} %SNC
+\Note 7:3 {čtyři šelmy}
+ Čtyři \x/šelmy/ reprezentují čtyři království (<17> a <23>).
+ Spojitost s \x/Nabuchodonozor/ovou vizí sochy v kapitole 2 je zřejmá. Pro jejich identifikaci viz náčrt {\it Danielovy vize\/} na str.~\pgref[danielovyvize].
+
+\ww {lvu}={lvu ... orličí křídla} %BKR
+ {lev}={lev ... křídla orla} %PSP
+ {lev}={lev ... orlí křídla} %CSP
+ {lev}={lev ... orlí křídla} %CEP
+ {lev}={lev ... orlí křídla} %B21
+ {lev}={lev ... orlí křídla} %SNC
+\Note 7:4 {lvu}={lev ... orličí křídla}
+ Lev s orlími křídly symbolizuje Babylón (srv.~<Jr 50:44>, <Ez 17:3>).
+ Okřídlení lvi byli běžné babylónské artefakty, často umisťované u vchodů významných veřejných budov.
+
+\ww {vytrhána}={vytrhána ... srdce lidské} %BKR
+ {vyrvána}={vyrvána ... srdce člověka} %PSP
+ {utržena}={lidské srdce} %CSP
+ {oškubána}={oškubána ... lidské srdce} %CEP
+ {vylomena}={vylomena ... lidské srdce} %B21
+ {vytržena}={vytržena ... lidské srdce} %SNC
+\Note 7:4 {} Snad odkaz na \x/Nabuchodonozor/ovu
+ proměnu a navrácení do lidské společnosti po sedmiletém ponížení nepříčetností
+ (\<4:31-34>).
+
+\ww {nedvědu}={nedvědu ... panství jedno vyzdvihla ... tři žebra} %BKR
+ {medvědu}={medvědu ... na jedné straně ... tři žebra} %PSP
+ {medvědu}={medvědu ... k jedné straně ... tři žebra} %CSP
+ {medvědu}={medvědu ... k jedné straně ... tři žebra} %CEP
+ {medvědu}={medvědu ... na jedné straně ... vztyčená ... tři žebra} %B21
+ {medvědu}={medvědu ... na zadních ... tři žebra} %SNC
+\Note 7:5 {nedvědu}={nedvědu ... panství jedno vyzdvihla ... tři žebra}
+ Médo-perské království je symbolizováno šelmou s nenasytnou žravostí. Vztyčená
+ strana může reprezentovat nadřazenou pozici Persie. Tři žebra pravděpodobně znamenají
+ vítězství Persie nad Lydií (546 př.Kr.), Babylónem (539 př.Kr.) a Egyptem (525 př.Kr.).
+ Viz <"poznámku" 8:3>n.
+
+\ww {pardovi}={pardovi ... čtyři ptačí křídla ... čtyřhlavé} %BKR
+ {levhart}={levhart ... čtyři křídla ptactva ... čtyři hlavy} %PSP
+ {levhart}={levhart ... čtyři ptačí křídla ... čtyři hlavy} %CSP
+ {levhart}={levhart ... čtyři ptačí křídla ... čtyřhlavé} %CEP
+ {pardálu}={pardálu ... čtyři ptačí křídla ... čtyři hlavy} %B21
+ {levhartovi}={levhartovi ... čtyři ptačí křídla ... čtyři hlavy} %SNC
+\Note 7:6 {pardovi}={pardovi ... čtyři ptačí křídla ... čtyřhlavé}
+ Řecko je symbolizováno \x/pard/em, proslulým svou rychlostí.
+ Alexandr Veliký (356--323 př.Kr.) dobyl Persii velmi rapidně.
+ Střetl se s Peršany ve třech velkých bitvách:
+ (1) bitvou u řeky Gráníkos (334 př.Kr.) získal vstup do Malé Asie;
+ (2) bitva u Issu (333 př.Kr.) mu umožnila okupovat Sýrii, Kenaán a Egypt;
+ (3) v~bitvě u~Gaugamél porazil perskou armádu definitivně a otevřel si cestu do Indie.
+ Viz též \<8:5-8>. Krátce po jeho předčasné smrti (ve věku 32 let, zřejmě na malárii, kterou se nakazil v Egyptě) se říše, kterou
+ vytvořil, rozpadla na čtyři části. Protože nezanechal dědice, kterému by připadla, rozebrali si ji jeho generálové: v Makedonii vládl Kassandros, v Thrákii a Malé Asii Lýsimachos, v Sýrii Seleukos a v Egyptě Ptolemaios, nikoli však v míru a pokoji, nýbrž v řevnivosti a touze vládnout všemu jako Alexandr.
+
+\ww {šelma čtvrtá} %BKR
+ {čtvrté zvíře} %PSP
+ {čtvrtá šelma} %CSP
+ {čtvrté zvíře} %CEP
+ {čtvrtou šelmu} %B21
+ {čtvrtou šelmu} %SNC
+\Note 7:7 {šelma čtvrtá}
+ Historie nás učí, že toto neidentifikované zvíře je Řím --- impérium, které
+ postupně asimilovalo různé části rozděleného řeckého království.
+ {\bf Deset rohů.} Znamenají deset římských králů (viz v. <24>). Není zřejmé, zda následují po sobě nebo vládnou současně. Pro spekulativní domněnku, že mají znamenat druhou fázi čtvrtého království, \uv{oživenou říši římskou} posledních dnů, však jednoznačně přesvědčivý textový důkaz neexistuje.
+
+\ww {roh poslední malý} %BKR
+ {další, malý} %PSP
+ {další roh, nepatrný} %CSP
+ {další malý roh} %CEP
+ {jiný, malý roh} %B21
+ {roh další} %SNC
+\Note 7:8 {roh poslední}={roh poslední ... tři z dřívějších rohů byly před ním vyvráceny}
+ Deset rohů časově předchází \uv{malému,} který vyvrátí tři z~nich. Je to další fáze
+ čtvrtého království. Mnozí mají za to, že malý roh symbolizuje vzestup Antikrista
+ <2Te 2:3-4>. Pokud je tomu tak, pak je toto první zmínka o Antikristu v Písmu.
+
+\ww {oči podobné očím lidským}={oči podobné očím lidským ... a ústa} %BKR
+ {oči jako oči člověka a ústa} %PSP
+ {oči jako oči lidské a ústa} %CSP
+ {oči jako oči lidské a ústa} %CEP
+ {jakoby lidské oči a ústa} %B21
+ {lidské oči}={oči a ústa} %SNC
+\Note 7:8 {}
+ Metafora naznačuje, že roh reprezentuje spíše člověka než království.
+
+\ww {Starý dnů} %BKR
+ {Pradávný dní} %PSP
+ {Věkovitý} %CSP
+ {Věkovitý} %CEP
+ {Odvěký} %B21
+ {Věčný} %SNC
+\Note 7:9 {Starý dnů} Jediný výskyt v Bibli je v této kapitole (srv. <13>, <22>). Podobný výraz se objevuje v ugaritských textech k označení velkého Boha {\em El}. Zde je použit jako označení pro Boha, který zasedl k soudu, a implikuje, že je věčný a panuje od pradávna.
+
+\ww {roucho}={roucho ... vlasy} %BKR
+ {oblečení}={oblečení ... vlas} %PSP
+ {Roucho}={Roucho ... vlasy} %CSP
+ {oblek}={oblek ... vlasy} %CEP
+ {Roucho}={Roucho ... vlasy} %B21
+ {oděv}={oděv ... vlasy} %SNC
+\Note 7:9 {roucho}={roucho ... vlasy} Ačkoliv se Bůh Danielovi zjevil v neskutečné slávě, přesto to bylo v podobě rozpoznatelné jako lidská.
+
+\ww {trůn}={trůn ... kola} %BKR
+ {trůn}={trůn ... kola} %PSP
+ {trůn}={trůn ... kola} %CSP
+ {stolec}={stolec ... kola} %CEP
+ {trůn}={trůn ... kola} %B21
+ {trůn}={trůn ... kolech} %SNC
+\Note 7:9 {trůn}={trůn ... kola} Vyobrazení Božího trůnu koreluje s vizí proroka Ezechiele (<Ez 1:15-28>).
+ Nebeský trůn je zobrazen s koly (podobně jako v památkách jiných národů z oné doby) --- jako královský válečný vůz. Podobný motiv se skrývá za ohnivým sloupem, který vedl Izrael během Exodu (<Ex 13:21-22>).
+
+\ww {knihy} %BKR
+ {knihy} %PSP
+ {knihy} %CSP
+ {knihy} %CEP
+ {knihy} %B21
+ {soudní spisy} %SNC
+\Note 7:10 {knihy}={otevřeny knihy} Viz <12:1> (viz též <Ex 32:32>; <Ž 149:9>; <Iz 4:3>; <Iz 65:6>; <Mal 3:16>; <Lk 10:20>; <Zj 5:1-5>; <Zj 6:12-16> a <Zj 20:12>).
+
+\Note 7:11-12 {} Určitá lhůta je ponechána předchozím královstvím, jejichž obyvatelé i se svými zvyklostmi byli absorbováni následujícími říšemi. V kontrastu s tím je vyjádřen důraz na totální zkázu čtvrtého království. Srv. <"pozn." 3>n
+
+\ww {Synu člověka} %BKR
+ {syn člověka} %PSP
+ {přicházel}={synu člověka} %CSP
+ {Syn člověka} %CEP
+ {synu člověka} %B21
+ {Syn člověka} %SNC %zkontrolovat všechny odkazy na ben-adam!!!
+\Note 7:13 {Synu člověka} Tento termín může znamenat jednoduše \uv{člověk}. Hebrejský
+ ekvivalent ({\it ben-adam\/} \BenAdam) tohoto aramejského výrazu ({\it šmajabar\/} \Shmajabar) je v <Da 8:17> použit pro \x/Daniel/a, stejně jako pro jeho současníka Ezechiela v <Ez 2:1>, <3> a <6>.
+ Daniel je jedním z prvních (ne-li vůbec první), kdo používá toto spojení. Pozdější židovská mezizákonní apokalyptická
+ literatura navazuje na tuto pasáž a vykresluje \uv{syna člověka} jako nadpřirozenou bytost,
+ přinášející nebeskou moc na Zem. Daniel viděl {\em podobného Synu člověka}, tedy někoho srovnatelného s člověkem, a přesto výrazně odlišného (\<14>). V evangeliích je výraz \uv{Syn člověka} používán ve vztahu ke Kristu (69 výskytů v synoptických evangeliích a 12 v Janově). Ježíš sám sebe nejčastěji označoval právě tímto titulem.
+
+\ww {s oblaky nebeskými} %BKR
+ {s oblaky nebes} %PSP
+ {s oblaky nebes} %CSP
+ {s nebeskými oblaky} %CEP
+ {s nebeskými oblaky} %B21
+ {na nebeských oblacích} %SNC
+\Note 7:13 {s oblaky} Jinde ve SZ je to jedině Hospodin, o němž je řečeno, že se objevuje na oblacích (<Ž 104:3>; <Iz 19:1>). Podobný Synu člověka pochází z nebes, sestupuje z Božího rozhodnutí; je totožný se skálou, vytrženou z hory, avšak nikoliv lidskou rukou (\<2:45>; viz \<"pozn." 14>n).
+
+\ww {dáno jest jemu panství} %BKR
+ {byla mu dána vláda} %PSP
+ {Byla mu dána vláda} %CSP
+ {byla mu dána vladařská moc} %CEP
+ {Byla mu dána vláda} %B21
+ {Byla mu předána vláda} %SNC
+\Note 7:14 {panství}={Byla mu dána vláda} Bůh mu svěřuje \uv{místodržitelství} nade všemi národy. Tím je naplněna role skály, vytržené z hory (<2:44-45>).
+
+\ww {všickni lidé} %BKR
+ {všechny národnosti} %PSP
+ {všichni lidé} %CSP
+ {všichni lidé} %CEP
+ {všichni lidé} %B21
+ {lidé všech národností} %SNC
+\Note 7:14 {všickni lidé}={všichni lidé ... nebude zničeno} \uv{Syn člověka}, kterého \x/Daniel/ viděl, je veliký syn Davidův, Mesiáš. \x/Izaiáš/ také líčí jeho království jako nikdy nekončící (<Iz 9:7>). Ježíš toto mesiánské spojení potvrzuje narážkou na právě tuto pasáž. Z toho důvodu byl náboženskými vůdci své doby nařčen z rouhání (<Mt 26:64-65>; <Mk 14:62-64>). Kdo slouží jemu, slouží Bohu.
+
+\ww {zhrozil se} %BKR
+ {byl zraněn} %PSP
+ {jsem se znepokojil} %CSP
+ {zmatený} %CEP
+ {rozrušilo} %B21
+ {vyděsilo} %SNC
+\Note 7:15 {zhrozil}={děsilo mne} \x/Daniel/ byl zděšen tím, co viděl (<28>), přesto se dožaduje vysvětlení nesrozumitelných jevů (<16>, <19>). Je to od něho projev odvahy: touhy znát pravdu navzdory tušení, že odhalená záhada bude ještě děsivější (<21>). Milovat pravdu, ať je jakákoliv; hledat ji, ať je kdekoliv, je známka vysokého stupně zralosti. Zavírat před ní oči jen proto, že je nepříjemná, je dětinské, nedospělé, a v důsledku vede k paralyzující neschopnosti se na těžké časy připravit.
+
+\ww {svatých} %BKR
+ {svatí} %PSP
+ {svatí} %CSP
+ {svatí} %CEP
+ {svatí} %B21
+ {svatí lidé} %SNC
+\Note 7:18 {království svatých}={svatí} Viz <21-22>, <25> a <27>. Nebudou to andělé, nýbrž věrní věřící, komu bude svěřeno království (srv. <1Kor 6:1-11>; <2Tm 2:12>; <Zj 22:5>).
+
+\ww {výsostí} %BKR
+ {Nejvyššího} %PSP
+ {Nejvyššího} %CSP
+ {Nejvyššího} %CEP
+ {Nejvyššího} %B21
+ {Nejvyššímu} %SNC
+\Note 7:18 {výsostí}={Nejvyššího} Mezi \uv{Synem člověka} coby Králem (<13-14>) a \uv{svatými Nejvyššího} coby těmi, kdo budou mít podíl na jeho království, je úzká spojitost (<22>, <27>).
+
+\ww {na věky} %BKR
+ {po věčnost} %PSP
+ {na věky} %CSP
+ {na věky} %CEP
+ {na věky} %B21
+ {navěky} %SNC
+
+\Note 7:18 {na věky} Viz <6:26>; <7:14> a <"jeho pozn."_7:14>n.
+
+\ww {válku vedl s svatými, a přemáhal je} %BKR
+ {vedl boj se svatými a přemáhal je} %PSP
+ {vede válku se svatými a jak je přemáhá} %CSP
+ {vedl válku proti svatým a přemáhal je} %CEP
+ {vede válku proti svatým a přemáhá je} %B21
+ {pronásledoval svaté věřící a měl úspěch} %SNC
+\Note 7:21 {válku}={válku proti svatým ... přemáhá} Než se Boží věrní ujmou věčné vlády nad světem (<18>, <27> <Mt 5:5>), budou vystaveni pronásledování, které prověří jejich víru (<Zj 13:7-10>; <Zj 14:12>).
+
+\ww {Starý dnů} %BKR
+ {Pradávný dní} %PSP
+ {Věkovitý} %CSP
+ {Věkovitý} %CEP
+ {Odvěký} %B21
+ {Věčný} %SNC
+\Note 7:22 {Starý dnů} Přestože malý roh (<8>) bude mít nějaký čas k rouhání (<25>) a pronásledování svatých (<21>), nakonec podlehne Božímu soudu (<Za 14:1-4>; <Zj 19:2>).
+
+\ww {království} %BKR
+ {kralování} %PSP
+ {království} %CSP
+ {království} %CEP
+ {království} %B21
+ {království} %SNC
+\Note 7:22 {království} Boží zásahy do historie směřují k tomu, co NZ nazývá \uv{královstvím Božím} (viz čl. <"Království Boží" Mt 4>a).
+
+\ww {času a časů, i do částky časů} %BKR
+ {dobu a doby a půl doby} %PSP
+ {času a časů a půl času} %CSP
+ {času a časů a poloviny času} %CEP
+ {čas a časy a půl času} %B21
+ {tři a půl let} %SNC
+\Note 7:25 {času}={času a časů a půl času} Slovo pro \uv{čas} ({\it idan\/} \Idan) je stejné jako v <4:13> a <4:20>, kde může znamenat jeden rok (viz <"pozn." 4:13>n a <Zj 12:14>n). Nejjistější zřejmě bude považovat toto časové určení za dobu, kterou Boží intervence zkrátí ve prospěch svého lidu (<Mt 24:22>).
+
+\Note 7:26 {soud} Nebeský soud (viz <10>). Nebesa jsou stvořené místo, Boží soudní síň, nikoliv Boží \uv{bydliště} (<1Kr 8:27>).
+
+\ww {lidu svatých} %BKR
+ {lidu svatých} %PSP
+ {lidu svatých} %CSP
+ {lidu svatých} %CEP
+ {svatému lidu} %B21
+ {svatým lidem} %SNC
+\Note 7:27 {lidu svatých} Viz <"pozn." 18>n.
+
+\ww {velice zkormoutila} %BKR
+ {velmi zneklidňovaly} %PSP
+ {zcela vyděšen} %CSP
+ {velice zhrozil} %CEP
+ {zbledl hrůzou} %B21
+ {Vyděsilo} %SNC
+\Note 7:28 {Daniel}={vyděšen} Myšlenky o Izraeli, který nepřestal hřešit ani v zajetí a vykoledoval si tak sedminásobný trest pod vládou cizích království (srv. <"pozn." 9:11>n), \x/Daniel/a deptaly (<8:27>), přestože věděl, že ultimátní závěr dějin vyústí ve vítěznou vládu Božích věrných (srv. \<"pozn." 18>n).
+
+\ww {v srdci svém} %BKR
+ {ve svém srdci} %PSP
+ {v srdci} %CSP
+ {ve svém srdci} %CEP
+ {v srdci} %B21
+ {do srdce} %SNC
+\Note 7:28 {v srdci} \x/Daniel/ zmiňuje tento detail, aby zdůraznil, že si nelibuje v takové představě apokalyptických vizí. Ani s autoritou nad pohany u Babylonského i Perského královského dvora nemohl být osočen ze zrady věrnosti Božímu lidu. O budoucích událostech hovořil zkroušeně a s lítostí. Nemnul si ruce nad ztrestanými nevěrnými ani nad zahynuvšími nepřáteli. Tímto postojem srdce je příkladem všem.
+
+\Note 8:0 {}
+\switch {BKR}{Vidění skopce a kozla, 15. a vyložení téhož viděné od anděla.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Předobraz škůdce}%
+ {CEP}{Daniel spatří ve vidění berana a kozla, kteří spolu zápasí.
+ Dostane vysvětlení, že vidění se týká budoucího protivenství.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+
+\Note 8:1-12:23 {} \x/Daniel/ se v poledních 5 kapitolách vrací k hebrejštině. Text <2:4-7:28>
+je v Aramejštině (viz <"pozn." 2:4>n).
+
+\ww {Léta třetího kralování Balsazara} %BKR
+ {V třetím roce kralování Bélšaccara} %PSP
+ {Ve třetím roce kralování krále Belšasara} %CSP
+ {V třetím roce kralování krále Belšasara} %CEP
+ {Ve třetím roce vlády krále Belšasara} %B21
+ {Ve třetím roce panování krále Belšasara} %SNC
+\Note 8:1 {Léta třetího kralování Balsazara}
+ Viz <"pozn." 5:1>n. Není jednoznačně jisté, zda \x/Balsazar/ova
+ spoluvláda s Nabonidem začala zároveň s Nabonidovým nástupem (556 př.Kr.) nebo o něco
+ později. Ať tak či onak, události páté a osmé kapitoly je nutno chronologicky umístit
+ mezi události kapitol 4 a 5.
+
+\Note 8:1 {vidění}={ukázalo se vidění} \x/Daniel/ zakouší podobnou \uv{cestovní} vizi jako prorok \x/Ezechiel/ (<Ez 3:12-15>).
+
+\ww {v Susan} %BKR
+ {v Šúšánu} %PSP
+ {v opevnění Šúšanu} %CSP
+ {na hradě Šúšanu} %CEP
+ {Súsách} %B21
+ {Šúšanu} %SNC
+\Note 8:2 {Susan} V \x/Daniel/ově době byl \x/Susan/ hlavním městem území jménem
+\x/Elam/, asi 370km východně od Babylóna.
+Není zřejmé, zda tehdy byla tato země nezávislá nebo spojena s Babylonem
+či Médeou. Později se však stal diplomatickým a administrativním hlavním městem
+Perského impéria (srv. <Est 1:2>; <Neh 1:1>).
+
+\ww {dva rohy} %BKR
+ {dva rohy} %PSP
+ {dva rohy} %CSP
+ {dva rohy} %CEP
+ {dvěma rohy} %B21
+ {dvěma rohy} %SNC
+
+\Note 8:3 {dva rohy} Verš <20> identifikuje berana se dvěma rohy jako krále Médského a Perského království.
+
+\ww {vyšší} %BKR
+ {vyšší} %PSP
+ {vyšší} %CSP
+ {větší} %CEP
+ {delší} %B21
+ {větším} %SNC
+\Note 8:3 {vyšší}={vyšší ... později} Symbolismus pomáhá objasnit Médo-Perská historie. Médové se stali mocnými a nezávislými na Asýrii po r. 631 př.Kr. Peršané začali jako nevýznamná část médského království, ale chopili se nadvlády, když si \x/Cýros/ (559--530 př.Kr.) z Anšanu (v \x/Elam/u) podmanil Médeu. Tehdy připojil ke svým titulům i \uv{Král Médů}. Proto oba rohy jsou vysoké, ale vyšší reprezentuje mocnější Persii, a vyrostl později, protože Persie se dostala k moci později než Médea.
+
+\ww {trkal k západu, půlnoci a poledni} %BKR
+ {trkajícího k západu a k severu a k jihu} %PSP
+ {trkal na západ a na sever a na jih} %CSP
+ {trkat směrem k moři, na sever a na jih} %CEP
+ {trkat na západ, na sever i na jih} %B21
+ {trkat}={trkat ... na sever -- směrem k moři -- a na jih} %SNC
+\Note 8:4 {trkal}={na západ, na sever a na jih} \x/Cýros/ nejprve dobyl Malou Asii, poté severní i jižní Mezopotámii. Panovníci, následující po něm, rozšířili
+Médo-Perskou vládu daleko na Východ.
+
+\ww {veliké} %BKR
+ {stal se velikým} %PSP
+ {vyvýšil se} %CSP
+ {vzmohl se} %CEP
+ {stále mohutněl} %B21
+ {velice zmohutněl} %SNC
+\Note 8:4 {veliké}={stal se velikým} Perské impérium se stalo rozlehlejším a mocnějším než kterákoliv předchozí říše v dějinách Blízkého Východu.
+
+\Note 8:5 {kozel} <"Verš" 21> identifikuje kozla jako Řecko a roh mezi očima jako jeho prvního krále. Symbolismus výstižně zachycuje rozmach Řeckého impéria pod vedením Alexandra Velikého (356--323 př.Kr.).
+
+\Note 8:5 {}={sotva se země dotýkal} Obraz postihuje rychlost, s jakou Alexandr dobýval cílová území (viz <"pozn." 7:6>n). Mocnou Persii (viz <"pozn."4>n) dokázal dobýt během pouhých tří let.
+
+\ww {velikým} %BKR
+ {nesmírně velikým} %PSP
+ {se nadmíru vyvýšil} %CSP
+ {se velice vzmohl} %CEP
+ {mohutněl} %B21
+ {velice zmohutněl} %SNC
+\Note 8:8 {velikým}={nesmírně velikým} Alexandrovo impérium brzy překonalo perskou říši i rozlohou. V roce 327 př.Kr. pokrývalo území dnešního Afghánistánu a později sahalo až do údolí Indus.
+
+\Note 8:8 {roh}={roh se zlomil} Když Alexandrova armáda odmítla pokračovat dále na východ, vrátil se do Babylóna, kde zemřel ve věku třiatřiceti let.
+
+\ww {čtyři místo něho, na čtyři strany světa} %BKR
+ {místo něho vzrostly čtyři nápadné rohy ke čtyřem větrům nebes} %PSP
+ {místo něho vyrostly viditelné čtyři, a to na čtyři strany světa} %CSP
+ {místo něho vyrostly čtyři nápadné rohy do čtyř nebeských větrů} %CEP
+ {místo něj vyrostly do čtyř světových stran čtyři jiné velkolepé rohy} %B21
+ {na jeho místě vyrostly čtyři významné rohy -- každý na jinou stranu} %SNC
+
+\Note 8:8 {čtyři místo něho, na čtyři strany světa} <"Verš" 22> napovídá, že tyto rohy symbolizují čtyři království, na které se rozdělí Alexandrova říše. Historické záznamy dokládají, že po určité době vnitřních tahanic se čtyři Alexandrovi generálové podělili o bývalé řecké impérium. Viz <"pozn." 7:6>n.
+
+\Note 8:9 {roh}={nepatrný roh} <"Verš" 23> naznačuje, že roh symbolizuje zlého krále, který povstane z jednoho ze čtyř řeckých království po delším čase (\uv{koncem jejich kralování}).
+Líčení skutků tohoto krále (<"vv." 9-14>, <23-25>) identifikuje jako Antiocha IV. Epifana z dynastie
+Seleukovců, vládnoucího mezi 175 a 164 př.Kr. Nezaměnit s malým rohem ze <7:8>, který povstane až za římského období, po řeckém.
+
+\ww {k zemi Judské} %BKR
+ {k okrase} %PSP
+ {k Ozdobě} %CSP
+ {k nádherné zemi} %CEP
+ {k Nádherné zemi} %B21
+ {k nádherné zemi} %SNC
+\Note 8:9 {k zemi Judské} Dosl. k Nádherné (Slavné, Ctnostné, Ozdobné) ---
+rozumí se (implicitně) Zemi Zaslíbené.
+Antiochos IV. Epifanés ve snaze helenizovat svá území zakázal židovské náboženství
+včetně chrámových obřadů, čtení Tóry, zachovávání Sabatu i obřízku; Židé byli
+dokonce nuceni účastnit se helénských modloslužeb. K aktivnímu odporu se odhodlali
+po hrdinském činu starého kněze Matatiáše, který neuposlechl rozkaz obětovat modle
+a namísto toho zabil královského úředníka i Žida, ochotného oběť vykonat.
+(To nám mj. připomíná, že pronásledování bezbožnou vládou si Bohu věrní vykoledují
+ani ne tak tím, co by dělali, jako spíše tím, co udělat odmítnou.)
+Tím odstartoval vzpouru Makabejských, vylíčenou v deuterokanonické knize
+2~Makabejská a v jejím románovém zpracování Howarda Fasta {\em Moji stateční
+bratři.}
+Svátek Chanuka Židé dodnes slaví na památku vítězství tohoto povstání, jemuž se
+roku 164 př.Kr. skutečně podařilo osvobodit Jeruzalém ode všech helenizátorů a
+znovu posvětit chrám.
+%\dopsat reference a přehled svátků, sladit s Úvodem
+
+\ww {svrhl} %BKR
+ {posrážel} %PSP
+ {shodil} %CSP
+ {srazil} %CEP
+ {strhl} %B21
+ {zmocnil se} %SNC
+\Note 8:10 {svrhl}={strhl na zem ... a pošlapal je} Symbolické zachycení krutého pronásledování Božího lidu za Antiocha IV. Epifana. Viz <"pozn." 8:9>n a Úvod: Záměr a zvláštnosti. Srv. <11:21-35>; <1Mak 1:10-64>. %1 Makabejská, sz apokryf
+
+\ww {z hvězd} %BKR
+ {z hvězd} %PSP
+ {z hvězd} %CSP
+ {hvězd} %CEP
+ {hvězdy} %B21
+ {některých jeho představitelů} %SNC
+\Note 8:10 {některé}={z hvězd} Hvězdy symbolizují Boží lid; srv. <12:3>; <Jr 33:22>; <Gn 12:3>; <Gn 15:5> a/nebo nebeskou armádu andělů %(<Ex 12:41>)
+(<Iz 14:13>; viz též <2Mak 9:10>). % 2 Makabejská, sz apokryf
+Antiochovy mince ho zobrazují s hvězdou nad hlavou. Útok na lid Boží znamená útok proti nebi.
+
+
+\ww {knížeti} %BKR
+ {Knížeti} %PSP
+ {veliteli} %CSP
+ {veliteli} %CEP
+ {Knížeti} %B21
+ {veliteli} %SNC
+\Note 8:11 {knížeti} Zde označení pro Boha, Pána zástupů (hebr. \uv{armád}
+(\Tsaba);
+srv. <Iz 6:3>). Ve verši \<25> je formulace \uv{kníže knížat}. Antiochos IV. si osvojil přídomek Epifanés (\uv{Bůh zjevený}) a považoval sám sebe za manifestaci Dia, hlavního boha řeckého panteonu.
+
+\ww {zastavena} %BKR
+ {odňal} %PSP
+ {odebral} %CSP
+ {zrušil} %CEP
+ {zrušil} %B21
+ {zrušil} %SNC
+\Note 8:11 {zastavena}={zrušil každodenní oběť} Viz (<"vv." 12-13>; <11:31> a <"pozn." 8:9>n.)
+
+\ww {svatyně} %BKR
+ {svatyně} %PSP
+ {svatyně} %CSP
+ {svatyně} %CEP
+ {svatyni} %B21
+ {svatyni} %SNC
+\Note 8:11 {svatyně}={zpustošil svatyni} Antiochos IV. nejen vstoupil do Nejsvětější Svatyně jeruzalémského chrámu a vydrancoval z ní zlaté a stříbrné nádoby, ale dokonce na Hospodinově oltáři na chrámovém nádvoří vztyčil oltář Diův a obětoval na něm prase (viz <"pozn." 11:31>n).
+
+\ww {vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti} %BKR
+ {proti ustavičné oběti bylo v bezbožnosti vypravováno vojsko} %PSP
+ {nad tou soustavnou bohoslužbou bylo věrolomně dáno vojsko} %CSP
+ {Zástup byl sveden ke vzpouře proti každodenní oběti} %CEP
+ {Vojsko i každodenní oběť mu při té vzpouře byly vydány do rukou} %B21
+ {Vojsko zlákal k odboji proti stálé službě} %SNC
+
+\Note 8:12 {vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti} Boží lid je vydán v moc rohu, který začal jako malý (<"v." 9>), tedy Antiocha IV. Zákaz chrámové bohoslužby lze od bezbožného vladaře očekávat.
+
+\ww {šťastně mu se dařilo} %BKR
+ {měl úspěch} %PSP
+ {úspěšně se prosadilo} %CSP
+ {dařilo se mu, co činil} %CEP
+ {dařilo se mu vše, co podnikal} %B21
+ {cokoli činil, v tom měl úspěch} %SNC
+\Note 8:12 {šťastně mu se dařilo} Úspěch rohu, který začal jako malý (<"v." 9>, Antiocha IV.)
+obnášel i zničení kopií hebrejských Písem (<1Mak 1:56-57>).
+
+\Note 8:14 {}={2300 večerů a jiter} Fráze \uv{večerů a jiter} ({\it erev boker\/} \ErevBoker) se v celém SZ objevuje pouze zde a ve <"verši" 26>. Lze ji chápat jako odkaz na večerní a ranní oběti (srv. <Ex 29:38-42>); v takovém případě by to znamenalo dobu 1150 dní. Jiné pohledy považují frázi za prosté označení 2300 dní. Vzhledem k tomu, že počátek pronásledování Antiochem IV. lze spojit s jakýmkoliv počtem incidentů již od 171 př.Kr., je těžké jednoznačně rozhodnout, ke kterému chápání fráze se přiklonit.
+Číslo 23 může symbolizovat pevně stanovené období, podobně jak je tomu v mimobiblické apokalyptické literatuře.
+
+\Note 8:14 {}={pak bude svatyně očištěna} Chrám byl vyčištěn a znovu zasvěcen pod vedením Judy Makabejského 25. prosince 165 př.Kr. (viz <"pozn." 11:34>n; srv. <Za 9:13-17>).
+
+\ww {Gabrieli} %BKR
+ {Gavríéli} %PSP
+ {Gabrieli} %CSP
+ {Gabrieli} %CEP
+ {Gabrieli} %B21
+ {Gabrieli} %SNC
+\Note 8:16 {Gabrieli} Tento anděl je v Písmu zmíněn jménem čtyřikrát (<9:21>; <Lk 1:11>, <19>, <26>). Jméno znamená \uv{Bůh je moje síla}.
+
+\ww {synu člověčí} %BKR
+ {synu člověka} %PSP
+ {lidský synu} %CSP
+ {lidský synu} %CEP
+ {lidský synu} %B21
+ {Danieli} %SNC
+\Note 8:17 {synu}={synu člověka} Viz <"pozn." 7:13>n. \uv{Silný Boží} (viz \<"pozn." 16>n) promlouvá k vznešenému smrtelníkovi.
+
+\ww {v času uloženém} %BKR
+ {o čase konce} %PSP
+ {čas konce} %CSP
+ {doby konce} %CEP
+ {poslední čas} %B21
+ {času konce} %SNC
+\Note 8:17 {času}={vidění času konce} Viz též <"v." 19>. Vazba nemusí nutně znamenat úplný závěr historie; Ve verších <11:27> a <11:35> je podobné spojení umístěno v kontextu, který pravděpodobně odkazuje ke konci pronásledování pod Antiochem IV.
+
+\ww {hněvu} %BKR
+ {rozhorlení} %PSP
+ {rozhořčení} %CSP
+ {hněvu} %CEP
+ {hněvu} %B21
+ {rozběsní} %SNC
+\Note 8:19 {hněvu}={koncem hněvu} \uv{Čas hněvu} může znamenat období Božího hněvu, namířeného proti Izraeli, vykonaného nadvládou Babylóňanů, Peršanů a Řeků.
+
+\ww {Skopec} %BKR
+ {beran} %PSP
+ {beran} %CSP
+ {beran} %CEP
+ {beran} %B21
+ {beran} %SNC
+\Note 8:20 {Skopec} Viz <"pozn." 3>n a <4>n.
+
+\ww {Kozel}={kozel ... roh} %BKR
+ {kozel}={kozel ... roh} %PSP
+ {kozel}={kozel ... roh} %CSP
+ {kozel}={kozel ... roh} %CEP
+ {kozel}={kozel ... roh} %B21
+ {kozel}={kozel ... roh} %SNC
+\Note 8:21 {Kozel}={kozel ... roh} Viz <"pozn." 5>n a <8>n.
+
+\Note 8:22 {čtyři} Viz <"pozn." 8>n.
+
+\Note 8:23-25 {} Viz <"pozn." 9-14>n. Někteří vykladači spatřují v popisu rohu v této kapitole (<"v." 8>)
+obraz Antikrista v podobě Antiocha IV. coby typu mocného oponenta Božího lidu v budoucnosti.
+%\dopsat typologii někam do článku
+
+\Note 8:25 {mnohé} Tj. věrné Židy.
+
+\ww {proti knížeti knížat} %BKR
+ {proti Knížeti knížat} %PSP
+ {proti Veliteli velitelů} %CSP
+ {proti Veliteli velitelů} %CEP
+ {proti Knížeti knížat} %B21
+ {nejvyššímu Veliteli} %SNC
+\Note 8:25 {knížeti}={proti knížeti knížat} Odkaz na Boha.
+
+\Note 8:25 {}={bez přispění lidské ruky bude zničen} Antiochos IV. nebyl zavražděn ani nepadl v bitvě. Jeho smrt v roce 164 př.Kr. nastala jako důsledek nervové choroby. Záznamy jeho smrti jsou v <1Mak 6:1-16> a <2Mak 9:1-28>.
+
+\ww {zavři to vidění} %BKR
+ {to vidění ukryj} %PSP
+ {to vidění uzavři} %CSP
+ {podrž to vidění v tajnosti} %CEP
+ {Ty ho však zachovej v tajnosti} %B21
+ {Ty je však zapečeť} %SNC
+\Note 8:26 {zavři to vidění} Pečeť byla používána k jednomu ze dvou účelů: (1) Buďto jako certifikát autentičnosti (\uv{Toto je opravdu královo nařízení!}) anebo (2) k zabezpečení důvěrného dokumentu. Tento druhý význam nejlépe odpovídá kontextu (srv. <"pozn." 6:17>n).
+
+
+\ww {nebo jest mnohých dnů}
+ {neboť je na mnohé dni}
+ {je totiž na velmi dlouho}
+ {neboť}={neboť se uskuteční za mnoho dnů}
+ {neboť se týká vzdálené budoucnosti}
+ {protože se týká vzdálené budoucnosti}
+\Note 8:26 {nebo jest mnohých dnů} Dobyvačné tažení Alexandra Velikého (333--323 př.Kr.) začalo téměř dvě století po \x/Daniel/ových vizích (cca. 500 př.Kr.); Antiochos IV. vládl století a půl po Alexandrovi (171--164 př.Kr.).
+
+\Note 9:0 {}
+\switch {BKR}{Modlitba Danielova. 21. Proroctví o příští i skutcích Kristových, 27. i zkáze Jeruzaléma.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Danielova modlitba}%
+ {CEP}{Daniel se hrozí Božího trestu a modlí se za odpuštění hříchů.
+ Bůh mu zjevuje věci příští včetně znesvěcení chrámu.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+%\ww {Daria} %BKR %nepotřebujem, je to \vdef
+% {Dárjáveše} %PSP
+% {Dareia} %CSP
+% {Darjaveše} %CEP
+% {Darjaveše} %B21
+% {Darjaveš} %SNC
+\Note 9:1 {Daria} Viz <"pozn." 5:31>n a <6:1>n. První rok \x/Dariov/y vlády byl 539 př. Kr.
+
+\ww {Asverova} {Achašvéróšova} {Achašvérošova} {Achašvérošova} {Ahasverova} {Achašvéroše}
+
+\Note 9:1 {Asverova} Nezaměnit s králem z <Est 1:1>. Hebrejská odvozenina (\Ahasueros) původního perského Xerxes (\Xerxes\ \uv{král všech mužů} nebo \uv{hrdina mezi králi}). Mohl to být královský titul, a ne vlastní jméno.
+
+\ww {Jeremiášovi} %BKR
+ {Jeremjovi} %PSP
+ {Jeremjášovi} %CSP
+ {Jeremjášovi} %CEP
+ {Jeremiášovi} %B21
+ {Jeremjáše} %SNC
+
+\Note 9:2 {Jeremiášovi}={Jeremiáš ... sedmdesátého léta} Viz <Jr 25:11> a <Jr 29:10>.
+ Sedmdesát let lze považovat buďto za zaokrouhlený věk jednoho lidského
+ života, anebo za přesné časové určení. Někteří toto období datují od 586
+ př.Kr. (zničení jeruzalémského chrámu \x/Nabuchodonozor/em) do 515 př.Kr.
+ kdy byl dokončena rekonstrukce chrámu
+ \x/Zorobábel/em (srv. <"pozn." 26>n). Jiní považují za začátek 70 let první
+ rok \x/Daniel/ova zajetí (604 př.Kr., srv. <"pozn." 1:1>n).
+ Není pochyb, že \x/Daniel/ byl obeznámen s \x/Izaiáš/ovým proroctvím o
+ propuštění Izraele z otroctví pohanským vladařem jménem \x/Cýros/
+ (<Iz 44:28>; <Iz 45:1-13>). Viz čl. <"\x/Cýros/ je můj pastýř" Iz 44>a.
+ Daniel považuje \x/Cýr/ovo propuštění za rok naplnění \x/Jeremiáš/ova
+ proroctví, podobně jako autor knih Paralipomenon
+ %\dopsat [větvení pro Letopisů]
+ (<2Pa 36:22>). V literatuře starého Blízkého Východu bylo 70 let standardní
+ dobou trestu božstva nad neposlušným lidem. Tento čas mohl být prodloužen
+ nebo zkrácen podle reakce lidí (viz <Jr 18:7-10>; viz též <"Úvod k
+ prorockým knihám"_0>i). Proto určitá flexibilita v aplikaci číslice 70
+ různými biblickými autory není překvapivá.
+
+
+\ww {modlitbou} %BKR
+ {modlitbou} %PSP
+ {modlitbou} %CSP
+ {modlitbou} %CEP
+ {v modlitbách} %B21
+ {modlil} %SNC
+\Note 9:3 {modlitbou}={modlitbou, v postu, žíni a popelu} \x/Daniel/ byl zděšen,
+protože věděl, že Izrael byl 70 let v zajetí za trest pro své hříchy, ale ani po 70
+letech se od svých hříchů neodvrátil. Srv. <"pozn." 11>n.
+
+\Note 9:4-19 {} \x/Daniel/ova modlitba vyrůstá z chápání vztahu s Bohem jako
+smluvního (požehnání za poslušnost a prokletí za neposlušnost; viz zejména <"vv."
+5>, <7>, <11-12>; <Lv 26:14-45>; <Dt 28:15-68>; <Dt 30:1-5>). Podobnou modlitbu
+předkládá Boží lid v <Neh 9:6-38>. Modlitbu tvoří čtyři části: (1) uctívání (\<"v."
+4>); (2) doznání hříchů (<"vv." 5-11a>); (3) uznání Boží spravedlnosti a
+zaslouženosti trestu (<"vv." 11b-14>) a (4) prosba o Boží slitování, opřená o Jeho
+jméno, království a vůli (<"vv." 15-19>). Modlitba stojí na Božích zaslíbeních
+(<"v." 2>), je pronesena zkroušeným duchem (<"v." 3>) a ukazuje tak vzor náležitých
+prvků účinné modlitby.
+
+\Note 9:11 {Mojžíše} \x/Daniel/ovi bylo jasné, že když si Izrael nevzal ponaučení
+ze sedmdesátiletého otroctví, čeká ho sedminásobný trest, jak píše Mojžíš (<Lv
+26:18>, <21>, <24>, <28>). Národ bude sloužit cizincům 490 dalších let. Historie nás učí, že tato lhůta byla Boží milostí o něco zkrácena (srv. <Jr 18:8>).
+%\dopsat
+
+\Note 9:21 {Gabriel} Viz <"pozn." 8:16>n.
+
+\Note 9:25-27 {} \uv{Sedmdesát týdnů} let je rozděleno do tří menších celků o délce: 49 let (\uv{\x/téhodnů sedm/}, <"v." 25>); 434 let (\uv{\x/šedesáte dva/}, <"v." 26>) a 7 let (\uv{\x/v téhodni posledním/}, <"v." 27>).
+%\Note 9:25-27 {} \uv{Sedmdesát týdnů} let je rozděleno do tří menších celků o délce: 49 let (\uv{sedm týdnů}, <"v." 25>); 434 let (\uv{šedesát dva týdnů}, <"v." 26>) a 7 let (\uv{jeden (poslední) týden}, <"v." 27>).
+Vykladači se rozcházejí v otázce, zda tyto části tvoří navazující sekvenci, nebo
+zda jsou odděleny nějakými časovými intervaly. Pokusy srovnat chronologii příliš
+přesně selhávají, protože počty let byly zamýšleny jako zaokrouhlená čísla,
+reprezentující období. Přestože \x/Daniel/ovy kalkulace nemohou být brány jako
+precizní, základní vzorec je zřetelný bez nebezpečí spekulací:
+Po pokynu obnovit Jeruzalém (<"v." 25>) následuje \uv{sedm týdnů}, tedy 49 let,
+během nichž byla rekonstrukce Jeruzaléma dokončena (viz knihy \x/Ezdráš/ a
+\x/Nehemiáš/). Poté následovalo \uv{šedesát dva týdnů}, tedy 434 let (<"v." 25>),
+během nichž bude zabit Mesiáš (<"v." 26>; viz <"pozn." 26>n). Poslední \uv{jeden
+týden} (<"v." 27>) bude naplněn v blízkosti doby Kristovy pozemské služby. Pokud by
+zkáza verše <27> měla znamenat destrukci chrámu Římany v roce 70 po Kr., pak součet
+\uv{týdnů} nevychází bez mezer mezi nimi. To by se dalo přičíst Boží milosti, která
+původní lhůtu zkrátila (viz <"pozn." 11>n).
+
+\Note 9:26 {Mesiáš}={Mesiáš ... svatyni} Podle tohoto proroctví bude \x/Mesiáš/
+zabit před zničením jeruzalémského chrámu. Druhý chrám, který po návratu z
+babylónského zajetí obnovil \x/Zorobábel/ (<Ezd 5:2>; <Ezd 6:15>; <Za 1:12>;
+<Za 4:9>) a který v roce 20 př. Kr. ještě rozšířil Herodes ve snaze zavděčit se
+Židům, byl srovnán se zemí Římany v roce 70 po Kr. a od té doby nebyl nikdy
+obnoven.
+Na jeho místě dnes stojí mešita; není žádá naděje, že by mohl být znovu zbudován,
+aby před jeho dalším zničením mohl být zabit
+\x/Mesiáš/. Příchod Mesiáše tedy musíme hledat mezi 20 př.Kr. a 70 po Kr.
+
+\ww {lid ten} %BKR
+ {lid panovníka, jenž přijde} %PSP
+ {lid}={lid jednoho vůdce, který přichází} %CSP
+ {lid vévody, který přijde} %CEP
+ {lid vůdce, který přichází} %B21
+ {Lid} %SNC
+\Note 9:26 {lid ten} Narážka buďto na řeckého Antiocha IV. Epifana jakožto předchůdce římského generála Tita (viz <"Úvod: Záměr a zvláštnosti."_0>i), anebo přímo na Tita a jeho armádu, která zničila Jeruzalém v roce 70 po Kr.
+
+\Note 9:27 {smlouvu} Nevyjádřený podmět \uv{on} je nejpravděpodobněji \x/Mesiáš/ anebo \uv{vůdce} z <"verše" 26>. Názor, že je zde řeč dohodě mezi Antikristem a židovským národem, shromážděným v Zemi v době \uv{velkého pronásledování}, je sice populární, leč méně pravděpodobný.
+
+\ww {učiní konec oběti zápalné i oběti suché}
+ {bude zastavovat oběti, i oběť daru}
+ {ukončí}={ukončí obětní hod i přídavnou oběť}
+ {zastaví obětní hod i oběť přídavnou}
+ {obětem i darům konec učiní}
+ {všechny oběti ztratí smysl}
+\Note 9:27 {učiní konec oběti zápalné i oběti suché} Pravděpodobně ukončení sz
+obětního systému Kristovou zástupnou obětí jednou provždy a pro všechny
+(viz <Iz 53:10>; <Ř 12:1>).
+Je však také možné, že se zde mluví o znesvěcení chrámu Antiochem IV. Epifanem
+nebo Titem (viz <"pozn." 26>n.) Někteří zastávají méně pravděpodobný pohled, že je
+řeč o Antikristově zákazu náboženských praktik obecně shromážděnému Izraeli po
+třech a půl letech (<Zj 11:2>; <12:6>, <14>) \uv{velkého pronásledování}.
+
+\ww {poplénění hubící} %BKR
+ {k dovršení ohavností} %PSP
+ {na křídle}={na křídle ohavností bude pustošící} %CSP
+ {ohyzdné modly} %CEP
+ {Otřesná ohavnost} %B21
+ {ohavnými modlami} %SNC
+\Note 9:27 {} Patrně zkáza chrámu Antiochem IV. nebo Titem (viz <"pozn." 26>n a
+Úvod: Záměr a Zvláštnosti). Podobné fráze se vyskytují v <8:13>; <11:31> a <12:11>
+(viz poznámky k nim), stejně jako v <1Mak 1:54>. \<Da 8:3> a <1Mak 1:54> odkazují k
+Antiochovi IV. \x/Daniel/ používá stejný jazyk k popisu toho, kdo znesvětí chrám v
+blízkosti doby Mesiášovy. Ježíš na tuto ohavnost naráží v <Mt 24:15> a <Mk 13:14>.
+
+\Note 10:0 {}
+\switch {BKR}{Kvílení Danielovo v Babyloně, příčinou ssoužení lidu Božího v
+Jeruzalémě a překážky při stavení chrámu; 8. posilnění a potěšení jeho od Boha.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Boží lid v čase konce}%
+ {CEP}{Viděním zděšený Daniel je posílen, aby mohl vyslechnout výklad vidění.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+
+\Note 10:1-12:13 {}={\it Vize budoucnosti Božího lidu} Zde prorok obrací pozornost
+k závěrečné, delší vizi, zaměřené na vládu Antiocha IV. Epifana (viz Úvod: Záměr a
+zvláštnosti) i na dobu po něm. Tento materiál se dělí na 4 hlavní části: (1)
+andělova zvěst \x/Daniel/ovi (<10:1-11:1>), (2) události od \x/Daniel/a po Antiocha
+IV. Epifana (<11:2-20>), Vláda Antiocha IV. Epifana (<11:21-12:3>) a závěrečné
+poselství k \x/Daniel/ovi (<12:4-13>).
+
+
+\ww {Léta třetího Cýra krále Perského} %BKR
+ {V třetím roce Kóreše, krále Persie} %PSP
+ {Ve třetím roce perského krále Kýra} %CSP
+ {V třetím roce vlády Kýra, krále perského} %CEP
+ {Ve třetím roce perského krále Kýra} %B21
+ {Ve třetím roce panování perského krále Kýra} %SNC
+\Note 10:1 {Léta třetího Cýra krále Perského} V roce 537 př. Kr. Viz <"pozn."
+1:21>n; <5:30>n; <6:1>n a <9:1>n. Tou dobou byli někteří Izraelité zpátky v Zemi,
+kde budovali chrám (<Ezd 1:1-4>; <3:8>), avšak rekonstrukci budou nuceni brzy
+pozastavit (<Ezd 4:24>).
+
+\ww {kvílil}
+ {upadl v truchlivost}
+ {truchlil}
+ {truchlil}
+ {držel}={držel ... smutek}
+ {smutný}
+\Note 10:2 {kvílil} Pravděpodobný důvod \x/Daniel/ova zármutku byl stav Jeruzaléma
+(<Neh 1:4>; <Iz 61:3-4>; <64:8-12>; <66:10>).
+
+\ww {muž}={muž ... oděný v roucho lněné}
+ {muž, oblečený plátěnými rouchy}
+ {muže, oděného lněným oděvem}
+ {muž oblečený ve lněném oděvu}
+ {muže oděného plátnem}
+ {muže oblečeného do lněného roucha}
+\Note 10:5 {muž}={muž ... oděný v roucho lněné}
+ Verše <5> a <6> nabízejí detailní popis anděla, snad Gabriela (<9:2>) nebo
+ toho, kdo ke Gabrielovi mluvil (<8:16>). Jeho zjev je podobný slávě Pána (<Ez
+ 1:26-28>; <Zj 1:12-16>). Další zmínky o andělech jsou např. <Sd 13:6>; <Ez
+ 9:2-3>; <10:2> nebo <Lk 24:4>.
+
+\ww {hrůza veliká} %BKR
+ {veliké zděšení} %PSP
+ {veliké zděšení} %CSP
+ {veliké zděšení} %CEP
+ {taková hrůza} %B21
+ {hrůza} %SNC
+\Note 10:7 {hrůza veliká} Srv. <Iz 6:5> a <Lk 5:8>.
+
+\ww {jsi přiložil srdce své, abys rozuměl} %BKR
+ {jsi své srdce odevzdal věnování pozornosti} %PSP
+ {kdys přiložil své srdce, abys pochopil} %CSP
+ {ses rozhodl porozumět} %CEP
+ {ses}={ses ... začal modlit za porozumění} %B21
+ {kdy jsi pochopil}={jsi pochopil ... a pokorně se začal modlit} %SNC
+\Note 10:12 {jsi přiložil srdce své, abys rozuměl} Danielova moudrost nebyla náhodná; usiloval o ni celým srdcem (srv. <Jr 29:16>).
+
+\ww {kníže království Perského} %BKR
+ {kníže království Persie} %PSP
+ {velitel perského království} %CSP
+ {ochránce perského království} %CEP
+ {kníže perského království} %B21
+ {zlý duch, který ovládá perského krále} %SNC
+\Note 10:13 {kníže království Perského} Teritoriální démon, Satanův anděl, kupující
+Persii. V anglických Biblích nese označení ``Prince of Persia.''
+Populární videohra a film téhož jména jsou typickou ukázkou zpohanštění kultury,
+kdysi křesťanské; lze je považovat za oslavu tohoto prastarého démona.
+Srv. <Jb 1:6-12>; <Ž 82>; <Iz 24:21>; <Lk 11:14-26>. Nebeské zástupy bojují proti
+nepříteli za Boží lid i jinde v Písmu; viz např. <Sd 5:20>; <2Kr 6:15-18>;
+<Ž 103:20-21>. Archanděl Michael je ve <"verši" 12:1> označen jako \uv{\x/kníže
+veliké, kterýž zastává synů lidu tvého/}.
+
+\Note 10:13 {Michal} Význam jména zní: \uv{Kdo je jako Bůh?} Tento archanděl je v <Ju 9> a ve <Zj 14:7> vylíčen jako velitel nebeské armády andělů.
+
+\ww {jedenmecítma dnů} %BKR
+ {dvacet a jeden den} %PSP
+ {dvacet jedna dní} %CSP
+ {jednadvacet dní} %CEP
+ {Jedenadvacet dnů} %B21
+ {jedenadvacet dní} %SNC
+\Note 10:13 {jedenmecítma dnů}={Dvacet jedna dnů} Když se modlíme, uvádíme do
+pohybu souvislosti v neviditelném světě, o jakých většinou nemáme ani nejmenší
+tušení. Srv. <Ef 6:12> a <Zj 12:7-9>.
+
+\ww {s knížetem Perským} %BKR
+ {s knížetem Persie} %PSP
+ {s velitelem Persie} %CSP
+ {s ochráncem Peršanů} %CEP
+ {s knížetem Persie} %B21
+ {se zlým duchem, který ovládá perského krále} %SNC
+\Note 10:20 {s knížetem Perským} Viz pozn. <13>n.
+
+\ww {kníže Řecké} %BKR
+ {kníže Jávána} %PSP
+ {velitel Řeků} %CSP
+ {ochránce Řeků} %CEP
+ {kníže Řecka} %B21
+ {ten, který ovládá řeckého krále} %SNC
+\Note 10:20 {kníže Řecké} Teritoriální démon nad Řeckem (srv. <"pozn." 13>n; viz
+<Jn 14:30>; <Ef 6:12>). Přestože Persie i Řecko budou Božímu lidu vládnout (a často
+ho budou utiskovat, srv. \<"pozn." 8:9>n), \x/Daniel/ si díky svým vizím
+připomenul, že jejich moc omezí, ba usměrní Bůh, jehož záměry se nakonec vždy
+uskuteční.
+
+\ww {v psání pravdomluvném} %BKR
+ {v zápise pravdy} %PSP
+ {v přípisu pravdy} %CSP
+ {ve spisu pravdy} %CEP
+ {v Knize pravdy} %B21
+ {v Knize pravdy} %SNC
+\Note 10:21 {v psání pravdomluvném}
+Metafora pro Boží vševědoucnost a všemohoucnost. Srv. <Zj 20:12>.
+
+\Note 11:0 {}
+\switch {BKR}{Proroctví o čtyřech králích Perských. 5. Války králů Syrských a Egyptských. 15. Kažení země Judské od Antiocha.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{}%
+ {CEP}{Danielovi je vyložen běh dějin v době protivenství až k pádu Opovrženíhodného.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+
+\Note 11:2-20 {}={\em Od \x/Daniel/a po Antiocha IV. Epifana}
+ Zjevení, dané \x/Daniel/ovi v <11:2-20>, se zabývá blízkovýchodními dějinami
+ ode dnů \x/Daniel/ových až po dobu Antiocha IV. Epifana. Prorokova vize je
+ neobyčejně detailní; líčí souvislosti mezi událostmi mnohem složitější, než
+ jaké bývají běžně prorokům zjevovány. Tyto podrobnosti upoutávaly pozornost
+ původních čtenářů a svědčily ve prospěch \x/Daniel/ovy důvěryhodnosti.
+
+\Note 11:2 {tři králové} Kambýsés II. (Kýrův syn, 529--523 př.Kr.), Pseudo-Smerdis (vydával se za Kýrova syna Smerdise, poté, co ho zavraždil jeho bratr Kambýsés) neboli Gaumáta (523--522 př.Kr.) a \x/Darius/~I. (522-486 př.Kr.).
+
+\ww {čtvrtý} %BKR
+ {čtvrtý} %PSP
+ {čtvrtý} %CSP
+ {Čtvrtý} %CEP
+ {čtvrtý} %B21
+ {čtvrtý} %SNC
+\Note 11:2 {čtvrtý} Xerxés I. (485--464 př.Kr.), totožný s \x/Asver/em z <Est 1:1>.
+
+\ww {zbohatne bohatstvím velikým} %BKR
+ {bude bohatnout} %PSP
+ {zbohatne} %CSP
+ {bohatství} %CEP
+ {mnohem bohatší} %B21
+ {bohatství} %SNC
+\Note 11:2 {zbohatne bohatstvím velikým} Viz <Est 1:4>.
+
+\ww {vzbudí všecky proti království Řeckému} %BKR
+ {bude moci všechny pohnout proti království Jávána} %PSP
+ {podnítí všechny při království řeckém} %CSP
+ {proti řeckému království} %CEP
+ {podnítí všechny proti řecké říši} %B21
+ {v Řecku kdekoho popudí} %SNC
+\Note 11:2 {vzbudí všecky proti království Řeckému} Roku 480 př.Kr. vedl Xerxés
+proti Řecku sérii zprvu úspěšných výprav a námořních bitev. Později však byla část
+perského loďstva poražena v bitvě u Salamíny a roku 479 př.Kr. byla i perská
+pozemní armáda poražena v bitvě u Platají. Téhož roku v bitvě u mysu Mykalé byla
+zahnána na ústup perská královská flotila.
+
+\ww {král mocný} %BKR
+ {mocný král} %PSP
+ {chrabrý král} %CSP
+ {bohatýrský král} %CEP
+ {bojovný král} %B21
+ {schopný král} %SNC
+\Note 11:3 {král mocný} Alexandr Veliký (336--323 př.Kr.). Srv. <"pozn." 7:6>n; <8:5>n a <8>n.
+%%%%% Tahle \Note se hodí jako příklad do dokumentace
+
+\ww {na čtyři strany světa} %BKR
+ {čtyřem větrům nebes} %PSP
+ {čtyřem větrům nebes} %CSP
+ {podle čtyř nebeských větrů} %CEP
+ {do čtyř světových stran} %B21
+ {na čtyři části} %SNC
+
+\Note 11:4 {na čtyři strany světa} Viz <"pozn." 7:6>n a <8:8>n.
+
+\ww {posilní se král polední} %BKR
+ {sílit bude král jihu} %PSP
+ {zesílí král jihu} %CSP
+ {se vzmůže král Jihu} %CEP
+ {Jižní král bude mocný} %B21
+ {Na jihu povstane silný král} %SNC
+
+\Note 11:5 {posilní se král polední} Ptolemaios I. Sótér (323--285 př.Kr.).
+
+\ww {jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho} %BKR
+ {z jeho knížat, a bude sílit nad něho} %PSP
+ {jeden z jeho velitelů a ten zesílí nad něho} %CSP
+ {jeden z jeho velitelů se vzmůže víc než on} %CEP
+ {jeden z jeho velitelů se vzmůže ještě více} %B21
+ {jeden z jeho velitelů získá větší moc než on} %SNC
+
+\Note 11:5 {jedno z jeho knížat, a mocnější bude nad něho}
+ Seleukos I. Níkátór (311--280 př.Kr.) se oddělil od Ptolemaia, stal se králem
+ Babylóna a ovládal území od Sýrie na západě po řeku Indus na východě.
+
+\Note 11:6-20 {}={} <"Verše" 6-20> obsahují detailní předpověď vztahů mezi králem
+Severu (Seleukovská říše) a králem Jihu (Ptolemaiovské království). Tato sekce může
+být rozdělena do tří částí: (1) události v souvislosti s Laodikou a Berenikou
+("vv." 6-9); (2) kariéra Antiocha III. (<"vv." 10-19>) a (3) vláda Seleuka IV.
+(<"v." 20>).
+
+
+\ww {dcera krále poledního} %BKR
+ {dcera krále jihu} %PSP
+ {dcera krále jihu} %CSP
+ {dcera krále Jihu} %CEP
+ {Dcera jižního krále} %B21
+ {Dcera jižního krále} %SNC
+\Note 11:6 {dcera krále poledního}
+ Berenika, dcera Ptolemaia II. Filadelfa (285--246 př.Kr.).
+
+\ww {aby učinila příměří} %BKR
+ {k uskutečnění společné dohody} %PSP
+ {aby se uskutečnilo právo} %CSP
+ {aby ujednala smír} %CEP
+ {na potvrzení dohody} %B21
+ {uzavřou spojenectví} %SNC
+\Note 11:6 {aby učinila příměří}
+ Ve druhé syrské válce (někdy po roce 260 př. Kr.), vedené seleukovským vládcem
+ Antiochem II. Theem, utrpěl Ptolemaios II. Filadelfos ztrátu egyptských držav
+ na maloasijském pobřeží a nakonec souhlasil s mírem. Ten byl zpečetěn, když se
+ Antiochos II. Theos kolem r. 250 př.Kr. oženil s jeho dcerou Berenikou.
+
+\ww {vydána bude} %BKR
+ {vydávána bude}={vydána bude ona ... i ten, jenž ji zplodil, i ten, jenž ji posílil} %PSP
+ {vydána bude}={vydána bude ona ... a kdo ji zplodil, i ten, kdo ji ... podporova} %CSP
+ {bude}={bude ... vydána záhubě ... i s tím, který ji zplodil, a s tím, kdo jí byl oporou} %CEP
+ {bude}={bude ... i se svým otcem a ochráncem zrazena} %B21
+ {nejenom ji}={nejenom ji ... ale i jejího manžela a dokonce i otce potká smrt} %SNC
+\Note 11:6 {vydána bude}={vydána bude ona ... i syn její, i ten, kterýž ji posiloval}
+ Bývalá manželka Antiocha II. Laodika iniciovala spiknutí, jež vyústilo vraždou
+ otravou Bereniky, Antiocha II. i jejich syna v kojeneckém věku.
+
+
+\ww {povstane} %BKR
+ {povstane}={povstane z odnože jejích kořenů jeden} %PSP
+ {nastoupí}={nastoupí jeden z výhonků jejích kořenů} %CSP
+ {postoupí}={postoupí výhonek z jejích kořenů} %CEP
+ {nástupce}={nástupce z téhož rodu} %B21
+ {postaví}={se ... postaví jeden z její rodiny} %SNC
+\Note 11:7 {povstane}={povstane z výstřelku kořenů jejích} Ptolemaios III.
+Euergetés (246--221 př.Kr.), bratr zavražděné Bereniky (viz <"pozn." 6>n). Coby
+faraon (třetí z dynastie Ptolemaiovců) podpořil pořízení překladu hebrejského
+SZ do řečtiny, známého jako Septuaginta (LXX).
+
+
+\ww {udeří na pevnost krále půlnočního} %BKR
+ {v pevnost krále severu} %PSP
+ {přitáhne do pevnosti krále severu} %CSP
+ {vejde do pevnosti krále Severu} %CEP
+ {Zaútočí na vojska severního krále} %B21
+ {zaútočí na pevnosti severního království} %SNC
+
+\Note 11:7 {udeří na pevnost krále půlnočního}
+ Ptolemaios III. napadl seleukovskou říši, obsadil Antiochii a nakonec dosáhl
+ Babylóna. Dal popravit Laodiku (viz <"pozn." 6>n) a vrátil se do Egypta se
+ značnou kořistí (srv. <"v." 8>).
+
+
+\ww {přijde}={král půlnoční přijde ... král polední, a navrátí se do země své} %BKR
+ {přijde}={král severu přijde v království krále jihu, ale vrátí se na svou půdu} %PSP
+ {přijde}={král severu do království krále jihu, ale vrátí se do své země} %CSP
+ {vtrhne}={král Severu vtrhne do království krále Jihu, ale vrátí se do své země} %CEP
+ {Ten se sice pokusí říši jižního krále napadnout, ale stáhne se zpět na své vlastní území} %B21
+ {Ten se sice pokusí postavit proti Egyptu, ale vážně ho neohrozí} %SNC
+\Note 11:9 {přijde}={přijde ... král polední, a navrátí se do země své}
+ Narážka na neúspěšné tažení Seleuka II. Kallinika (246--226 př.Kr.), syna Laodiky (viz <"pozn." 6>n), proti ptolemaiovskému Egyptu.
+
+\ww {synové} %BKR
+ {synové} %PSP
+ {syn} %CSP
+ {synové} %CEP
+ {Synové} %B21
+ {Synové} %SNC
+\Note 11:10 {synové} Seleukos III. Keranus (226--223 př.Kr) a Antiochos III. Megás (223--187 př.Kr.).
+
+\ww {válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých} %BKR
+ {budou začínat válku a shromáždí spoustu mohutných sil} %PSP
+ {budou mobilizovat a shromáždí veliké množství vojska} %CSP
+ {budou válčit a shromáždí nesmírné množství vojska} %CEP
+ {povstanou k boji a shromáždí obrovské vojsko} %B21
+ {vybudují armádu} %SNC
+\Note 11:10 {válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých}
+ Antiochos III. válčil s Ptolemaiovci od 222--187 př.Kr. a na čas získal nadvládu nad \x/Kanán/em a západní Sýrií.
+
+\Note 11:10 {pevnost} Patrně Rafia, ptolemaiská pevnost v jižním \x/Kanán/u (na
+jihu dnešního pásma Gazy). K hlavní bitvě zde došlo roku 217 př.Kr.
+
+\ww {král polední} %BKR
+ {král jihu} %PSP
+ {král jihu} %CSP
+ {Král Jihu} %CEP
+ {Jižní král} %B21
+ {Toho}={jižní král} %SNC
+\Note 11:11 {král polední} Ptolemaios IV. Filopatór (221--203 př.Kr.).
+
+\ww {s králem půlnočním} %BKR
+ {s králem severu} %PSP
+ {s tím králem severu} %CSP
+ {s králem Severu} %CEP
+ {Severní král} %B21
+ {proti nim} %SNC
+\Note 11:11
+ {s králem půlnočním}
+ Antiochos III. Megás (223--187 př.Kr.; srv. <"pozn." 10>n). V bitvě u Rafie
+ 217 př.Kr. utrpěl těžké ztráty (1400 mužů).
+
+\ww {sšikuje množství větší než prvé} %BKR
+ {postaví spoustu mohutnější než ta první} %PSP
+ {Postaví}={Postaví ... množství větší než to předchozí} %CSP
+ {postaví ještě nesmírnější množství, než bylo první} %CEP
+ {znovu postaví obrovské vojsko, ještě větší než to předešlé} %B21
+ {sestaví ještě větší armádu než předtím} %SNC
+\Note 11:13 {sšikuje množství větší než prvé}
+ Antiochos III. v alianci s Filipem V. Makedonským vybudoval ještě větší armádu
+ k invazi na Ptolemaiovská území. Ptolemaios IV. Filopatór zemřel za
+ neobjasněných okolností a nahradil ho jeho čtyřletý syn Ptolemaios V. Epifanés
+ (203--181; srv. <"pozn." 17>n).
+
+\ww {dobude měst hrazených} %BKR
+ {dobude dobře opevněného města} %PSP
+ {obsadí opevněné město} %CSP
+ {zmocní se opevněného města} %CEP
+ {přitáhne}={k opevněnému městu ... dobude je} %B21
+ {opevněné město dobude} %SNC
+\Note 11:15 {dobude měst hrazených}
+ Vítězství Antiocha III. nad egyptským generálem Scopasem v bitvě u \x/Sidon/u v
+ r. 198 př.Kr. To znamenalo konec vlády Ptolemaiovců v oblasti, které se teprve
+ později začalo říkat Palestina.
+
+\ww {v zemi Judské} %BKR
+ {v zemi okrasy} %PSP
+ {na Ozdobě země} %CSP
+ {v nádherné zemi} %CEP
+ {v Nádherné zemi} %B21
+ {v Krásné zemi} %SNC
+\Note 11:16 {v zemi Judské}
+ Tj. v Zemi zaslíbené (viz <"vv." 41>, <45>; <8:9>).
+
+\ww {dá jemu krásnou pannu} %BKR
+ {bude mu dávat dceru} %PSP
+ {dá mu svou dceru} %CSP
+ {dá mu jednu z dcer} %CEP
+ {mu dá svou dceru za ženu} %B21
+ {dá mu za ženu svoji dceru} %SNC
+\Note 11:17 {dá jemu krásnou pannu}
+ Kleopatra, dcera Antiocha III. (nezaměnit s nejslavnější nositelkou tohoto jména, o pět generací mladší Kleopatrou VII. Egyptskou), byla roku 194 př.Kr. v Rafii (srv. <"pozn." 10>n <"a" 11>n) provdána za tehdy šestnáctiletého krále Ptolemaia V.
+
+\ww {ona nedostojí aniž bude držeti s ním} %BKR
+ {ona nebude při tom stát a nebude pro něho} %PSP
+ {To se mu ale nepodaří, to mu nevyjde} %CSP
+ {ona nebude stát při něm} %CEP
+ {To se mu však nepodaří a nesplní} %B21
+ {ona se postaví proti němu} %SNC
+\Note 11:17 {ona nedostojí aniž bude držeti s ním}
+ Kleopatra se spojila s Egypťany proti svému otci. Ve snaze zmařit Antiochovy snahy o uchvácení pobřežních měst Malé Asie hledala pomoc u Římanů.
+
+\ww {vůdce přítrž učiní pohanění jeho} %BKR
+ {jistý velmož zarazí jeho posměch} %PSP
+ {Jeden vojevůdce mu však zatrhne jeho pohrdání} %CSP
+ {jeden konsul učiní přítrž jeho tupení} %CEP
+ {Jeden vojevůdce však jeho zpupnost ukončí} %B21
+ {Jeho dotěrnosti však učiní přítrž jeden velitel} %SNC
+\Note 11:18 {vůdce přítrž učiní pohanění jeho}
+ Římský generál Lucius Cornelius Scipio porazil Antiocha III. v několika bitvách a donutil ho postoupit Malou Asii římské nadvládě (Apamejský mír, 188 př.Kr.). V té době byl druhý syn Antiocha III., který bude později znám jako Antiochos IV. Epifanés, odvlečen jako rukojmí do Říma.
+
+\ww {na místo jeho} %BKR
+ {na jeho místě} %PSP
+ {na jeho místo} %CSP
+ {Na jeho místo} %CEP
+ {Jeho nástupce} %B21
+ {Po něm nastoupí} %SNC
+\Note 11:20 {na místo jeho}
+ Antiocha III. vystřídal na trůnu jeho starší syn Seleukos IV. Filopatór (187--175 př.Kr.).
+
+\ww {výběrčí} %BKR
+ {vymahač}={vymahače} %PSP
+ {vymahač}={vymahače} %CSP
+ {výběrčí}={výběrčímu} %CEP
+ {výběrčí}={výběrčího} %B21
+ {výběrčí}={výběrčího} %SNC
+\Note 11:20 {výběrčí}
+ Heliodor (viz <2Mak 3:7-40>).
+
+\Note 11:21-12:3 {}={Vláda Antiocha IV. Epifana}
+ Zde se \x/Daniel/ soustředí na zachycení života Antiocha IV. Epifana, který
+ pronásledoval Židy a znesvětil chrám. Ukazuje jeho nástup k moci a
+ charakter (<21-24>); kariéru (<25-31>); situaci Božího lidu pod jeho
+ nadvládou (<32-35>); shrnutí jeho náboženského postoje (<36-39>); jeho
+ ambice (<40-45>) a jeho porážku (<12:1-3>).
+
+\ww {nevzácný} %BKR
+ {opovrženíhodný} %PSP
+ {pohrdaný} %CSP
+ {Opovrženíhodný} %CEP
+ {opovrženíhodný} %B21
+ {opovrženíhodná osoba} %SNC
+\Note 11:21 {nevzácný}
+ Neslavný Antiochos IV. Epifanés (175--164 př.Kr.), bratr Seleuka IV., nikoli však jeho legitimní nástupce, protože Seleukos IV. měl syna Demetria Sotéra, známého též jako Demetrius~I. Viz <"vv." 23-24> a <"pozn." 8:9-14>n.
+
+\ww {vůdce}={i ten vůdce ... smlouvu} %BKR
+ {tak i vládce smlouvy} %PSP
+ {ba i vůdce smlouvy} %CSP
+ {tak i vůdce smlouvy} %CEP
+ {včetně vůdce smlouvy} %B21
+ {i představitele Boží smlouvy} %SNC
+ \Note 11:22 {vůdce}={i ten vůdce ... smlouvu} %doplnit \ww
+ Snad odkaz na zavraždění velekněze Oniáše III. v Jeruzalémě podporovateli Antiocha IV. v roce 171 př.Kr. (srv. <2Mak 1:16-19>).
+
+\ww {králi polednímu} %BKR
+ {král jihu} %PSP
+ {Král jihu} %CSP
+ {králi Jihu} %CEP
+ {jižnímu králi} %B21
+ {jižnímu králi} %SNC
+\Note 11:25 {králi polednímu}
+ Tento jižní král je Ptolemaios VI. Filométor (181--146 př.Kr.), syn Ptolemaia V. a Kleopatry (viz <"pozn." 17>n).
+
+\ww {neostojí} %BKR
+ {nebude však moci obstát} %PSP
+ {neobstojí} %CSP
+ {neobstojí} %CEP
+ {bude poražen} %B21
+ {nezvítězí} %SNC
+\Note 11:25 {neostojí}
+ Antiochos IV. porazil Ptolemaia VI. v bitvě u Pelúsia (srv. %<1Mak 1:16-19>).
+
+\ww {navrátí se}={} %BKR
+ {vrátí se}={vrátí se ... ve svou zem a jeho srdce bude proti svaté smlouvě} %PSP
+ {se vrátí}={se vrátí do své země ... a jeho srdce bude jednat i proti svaté smlouvě} %CSP
+ {Navrátí se}={Navrátí se ... do své země ... ale jeho srdce bude proti svaté smlouvě} %CEP
+ {vydá zpět}={se ... vydá zpět do své země a cestou projeví své nepřátelství proti svaté smlouvě} %B21
+ {vracet}={vracet do své země ... se postaví proti svaté smlouvě} %SNC
+\Note 11:28 {navrátí se}={navrátí se do země své ... a srdce jeho bude proti smlouvě svaté}
+ Odvetou za jeruzalémské intriky proti svým podporovatelům vyplenil Antiochos IV. chrám po cestě z Egypta zpět do Antiochie v Sýrii (srv. <1Mak 1:20-28>).
+
+\ww {potáhne na poledne} %BKR
+ {bude zase přicházet na jih} %PSP
+ {e bude vracet a přijde na jih} %CSP
+ {opět potáhne proti Jihu} %CEP
+ {vytáhne znovu na jih} %B21
+ {opět potáhne proti jižnímu králi} %SNC
+\Note 11:29 {potáhne na poledne}
+ Antiochos IV. napadl Egypt znovu v roce 168 př.Kr.
+
+\ww {přijdou proti němu lodí Citejské} %BKR
+ {proti němu zasáhnou lodi z Kittím} %PSP
+ {Setkají se s ním totiž kitejské lodě} %CSP
+ {Přitáhne na něj loďstvo Kitejců} %CEP
+ {Postaví se mu totiž středomořské loďstvo} %B21
+ {Na lodích přijedou Kitejci} %SNC
+\Note 11:30 {přijdou proti němu lodí Citejské}
+ Když po vpádu do Egypta Antiochos IV. obléhal Alexandrii, Římané, znepokojeni
+ jeho postupem, k němu vyslali poselstvo v čele s Gaiem Popiliem, které mělo
+ dojednat mír mezi ním a egyptským králem Ptolemaiem VI. (srv. <"pozn." 25>n).
+ Antiochos po přečtení usnesení senátu požádal Popilia, aby mohl dokument
+ probrat se svými společníky. Gaius Popilius Laenas však místo toho nakreslil
+ svou holí kolem krále kruh a zakázal mu z něj vystoupit, dokud na usnesení
+ senátu neodpoví. Antiocha jeho jednání natolik vyvedlo z míry, že nakonec
+ souhlasil se všemi římskými požadavky a uzavřel s Ptolemaiem VI. mír, s vojskem
+ ustoupil z Egypta zpět do Sýrie a dokonce vyklidil i Kypr, který nedlouho
+ předtím na Egypťanech dobyl.
+
+\ww {zlobiti se bude proti smlouvě svaté} %BKR
+ {rozhorlí se proti svaté smlouvě} %PSP
+ {bude jednat proti svaté smlouvě} %CSP
+ {bude soptit a jednat proti svaté smlouvě} %CEP
+ {Svůj hněv proto obrátí proti svaté smlouvě}={Svůj hněv ... obrátí proti svaté smlouvě} %B21
+ {opět se postaví proti svaté smlouvě} %SNC
+\Note 11:30 {zlobiti se bude proti smlouvě svaté}
+ Antiochos byl rozhodnut zcela vymýtit židovské náboženství.
+
+
+
+\ww {odejmou také obět ustavičnou} %BKR
+ {odstraní ustavičnou oběť} %PSP
+ {Odstraní také soustavnou bohoslužbu} %CSP
+ {vymýtí každodenní oběť} %CEP
+ {zruší každodenní oběť} %B21
+ {Odstraní každodenní služby} %SNC
+\Note 11:31 {obět}={odejmou oběť ... postaví ohavnost zpuštění}
+Znesvěcení chrámu v prosinci 168 př.Kr. Antiochem IV. (srv. <1Mak 1:54>, <59>; <2Mak 6:2>); viz \<"pozn." 8:11>n; <9:27>n; <12:11>n.
+
+
+
+\ww {lid pak, kterýž zná Boha svého} %BKR
+ {lid znajících svého Boha} %PSP
+ {lid, který zná svého Boha} %CSP
+ {ti, kteří se znají ke svému Bohu} %CEP
+ {lidé znající svého Boha} %B21
+ {Ti však, co se ke svému Bohu přiznávali} %SNC
+\Note 11:32 {lid pak, kterýž zná Boha svého}
+ Ti, kdo se Antiochovi IV. vzepřeli a zůstali Bohu věrni až k smrti (viz <1Mak 1:54>, <59>; <2Mak 6:2>). Věrnost znamená oběť (srv.
+ <"gl." Lv 16:15>g; <Kaz 1:9>).
+ %navázat na poznámku (glosu?) ke slovu znát asi z Gn 3
+
+\ww {malou pomoc} %BKR
+ {trochou pomoci} %PSP
+ {trochu pomoci} %CSP
+ {trochu pomoci} %CEP
+ {nepatrné pomoci} %B21
+ {málo jim bude ulehčeno} %SNC
+\Note 11:34 {malou pomoc} Snad odkaz na starého kněze Matatiáše a jeho pět synů (Jan, Šimon, Juda, Eleazar a Jonatan), kteří vedli partyzánskou válku proti Antiochovi IV. Matatiáš zemřel v roce 166 př.Kr. Jeho synové pokračovali v boji a prosluli jako \uv{Makabejští}. Pod vedením Judy Makabejského dosáhli vítězství v roce 165 př.Kr., kdy chrám byl vyčištěn a denní oběti obnoveny (srv. <1Mak 4:36-39>).
+
+\ww {do času jistého}={do času jistého ... až do času uloženého} %BKR
+ {do času konce}={do času konce ... do určeného času} %PSP
+ {do času konce}={do času konce ... určenou dobou} %CSP
+ {pro dobu konce}={pro dobu konce ... do jistého času} %CEP
+ {do konce}={do konce ... v určený čas} %B21
+ {pro dobu konce}={pro dobu konce ... v určený čas} %SNC
+\Note 11:35 {do času jistého}={do času jistého ... do času uloženého}
+ Viz <"pozn." 8:17>n.
+
+
+\Note 11:36-12:3 {}
+ Král bude zničen na hoře Sion, přímo v srdci Svaté země (<"vv." 44-45>).
+ Jeho porážka je vylíčena v souvislosti s absolutním koncem dějin.
+ Protože však tato proroctví (dosud) nenalezla svá naplnění v historii, je
+ těžké odhadnout, nakolik doslovná či metaforická interpretace je na místě; při
+ výkladu je zapotřebí obezřetnosti.
+ Určité detaily v <11:36-12:3> nelze sladit s dobou Antiocha IV.
+ Z toho důvodu mnoho evangelikálů chápe tyto verše jako popis Antikrista, který
+ bude pronásledovat Boží lid těsně před druhým Kristovým příchodem (srv.
+ <12:1-3>). Tato interpretace však předpokládá časový interval mezi událostmi,
+ zachycenými verši <11:21-35> a <11:36-12:13> značně prodloužený, což text
+ nikde nenaznačuje.
+ Nelze vyloučit, že naplnění těchto proroctví bylo odvráceno, pozměněno či
+ odloženo (srv. <"Úvod k prorokům"_0>).
+
+
+
+\ww {až do vykonání prchlivosti} %BKR
+ {než bude rozhorlení dokonán} %PSP
+ {dokud neskončí rozhořčení} %CSP
+ {dokud se nedovrší hrozný hněv} %CEP
+ {dokud se nezavrší čas hněvu} %B21
+ {dokud nebude dovršen hrozný hněv} %SNC
+\Note 11:36 {až do vykonání prchlivosti}
+ Podobně jako v <8:17> a <11:35>, i dobu pronásledování má Bůh pod svou kontrolou.
+
+
+\ww {dokonání pak toho času} %BKR
+ {v době konce} %PSP
+ {v čase konce} %CSP
+ {V době konce} %CEP
+ {V posledním čase} %B21
+ {V době konce} %SNC
+\Note 11:40 {dokonání pak toho času} Viz <"pozn." 8:17>n.
+
+\ww {do země Judské} %BKR
+ {v zem okrasy} %PSP
+ {do Ozdoby země} %CSP
+ {do nádherné země} %CEP
+ {do Nádherné země} %B21
+ {do nádherné země} %SNC
+\Note 11:41 {do země Judské}
+ Tj. do \x/Kanán/u; Země zaslíbené (viz <"vv." 41>, <45>; <8:9> a <"pozn." 16>n).
+
+
+\ww {když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka} %BKR
+ {dojde k svému konci a pomoci mu nebude} %PSP
+ {dospěje až ke svému konci a nebude, kdo by mu pomohl} %CSP
+ {přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže} %CEP
+ {potká svůj konec a nebude mu pomoci} %B21
+ {přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže} %SNC
+\Note 11:45 {když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka}
+ Viz <Jl 3>; <Za 14:1-4>; <2Te 2:8>; <Zj 16:13-16> a <19:11-21>.
+
+\Note 12:0 {}
+\switch {BKR}{Proroctví o vysvobození lidu Božího ze všech ssoužení skrze Krista.}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{Vítězství Božího lidu}%
+ {CEP}{Záchrana Božího lidu. Daniel má zapečetit knihu, která bude
+ rozpečetěna až v době konce.}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{}%
+
+
+
+\ww {Toho času} %BKR
+ {V onen čas} %PSP
+ {v onom čase} %CSP
+ {V oné době} %CEP
+ {V tom čase} %B21
+ {V době konce} %SNC
+\Note 12:1 {Toho času} \x/Michal/, andělský strážce Izraele, nedopustí
+pronásledování Božího lidu donekonečna. Ztrestá ty, kdo jeho lidem ubližují.
+
+\ww {Michal, kníže veliké} %BKR
+ {Mícháél, veliký kníže} %PSP
+ {Michael}={Michael, ten velký velitel} %CSP
+ {Míkael, velký ochránce} %CEP
+ {Michael}={Michael, veliký kníže} %B21
+ {vznešeného zastánce}={vznešeného zastánce -- Michaela} %SNC
+\Note 12:1 {Michal, kníže veliké} Viz <"pozn." 10:13>n.
+
+\ww {čas ssoužení} %BKR
+ {čas tísně} %PSP
+ {čas soužení} %CSP
+ {doba soužení} %CEP
+ {Čas soužení} %B21
+ {doba soužení} %SNC
+\Note 12:1 {čas ssoužení}
+ Viz <Mt 24:21> a <Mk 13:19>, kde Ježíš navazuje na tato proroctví o
+ Antiochovi IV. a používá je jako typ (viz čl. <"Typologie v Bibli" Ř 5>a na
+ str.~\pg) římského obležení Jeruzaléma v r. 70 po Kr.
+
+\ww {vysvobozen bude lid tvůj} %BKR
+ {bude tvůj lid moci vyváznout} %PSP
+ {tvůj}={unikne tvůj lid} %CSP
+ {bude vyproštěn tvůj lid} %CEP
+ {bude tvůj lid zachráněn} %B21
+ {obstojí} %SNC
+
+\Note 12:1 {vysvobozen bude lid tvůj} Vysvobození nemusí nutně znamenat záchranu
+před mučednictvím (srv. <"v." 2>), ale vždy z moci Satanovy (srv. <Mt 6:13> a <2Tm
+4:18>). Tyto verše ujišťují Boží lid o ochraně před Satanovým pokušení dopadnout od
+víry v době pronásledování.
+
+\ww {procítí} %BKR
+ {budou procitat} %PSP
+ {procitnou} %CSP
+ {procitnou} %CEP
+ {se probudí} %B21
+ {vstanou z mrtvých} %SNC
+\Note 12:2 {procítí} Předpověď tělesného vzkříšení svatých i ztracených před Božím
+posledním soudem (<Mt 25:46>; <Jn 5:28-29>).
+
+\ww {zapečeť} %BKR
+ {zapečeť} %PSP
+ {zapečeť} %CSP
+ {zapečeť} %CEP
+ {zapečeť} %B21
+ {rozpečetěna} %SNC
+\Note 12:4 {zapečeť} Pečeť byla chápána jako známka autentičnosti (viz <"pozn."
+8:26>n).
+
+\ww {času}={času ... časích, i půl času} %BKR
+ {času}={času ... časům a polovině} %PSP
+ {době, dobám a polovině} %CSP
+ {k času a časům a k polovině} %CEP
+ {času a časech a polovině času} %B21
+ {třech a půl časech} %SNC
+\Note 12:7 {času}={času ... časích, i půl času} Viz <"pozn." 7:25>n.
+
+
+\ww {nerozuměl} %BKR
+ {nechápal} %PSP
+ {nechápal} %CSP
+ {neporozuměl jsem} %CEP
+ {nerozuměl} %B21
+ {nerozuměl jsem} %SNC
+\Note 12:8 {nerozuměl} Andělova odpověď (<"v." 7>) na \x/Daniel/ovi otázku (<"v." 6>) mu připadala nesrozumitelná, a tak otázku přeformuloval.
+
+
+\ww {ohavnost hubící} %BKR
+ {pustošící ohavnost} %PSP
+ {pustošící ohavnosti} %CSP
+ {ohyzdná modla pustošitele} %CEP
+ {otřesné ohavnosti} %B21
+ {modlářský kult pustošitele} %SNC
+\Note 12:11-12 {ohavnost hubící} Viz <"pozn." 9:27>n. Zvrácenosti Antiocha IV.
+slouží jako předobraz (viz čl. <"Typologie v Bibli" Ř 5>a na str.~\pg) římského
+Tita v r. 70 po Kr.
+
+\ww {dnů}={1290 ... 1335 dnů} %BKR
+ {bude}={1290 ... 1335 dní} %PSP
+ {uplyne}={1290 ... 1335 dnů} %CSP
+ {uplyne}={1290 ... 1335 dní} %CEP
+ {uplyne}={1290 ... 1335 dnů} %B21
+ {Tisíc}={1290 ... 1335 dní} %SNC
+\Note 12:11-12 {dnů}={1290 ... 1335 dnů} Ačkoliv anděl upřesnil svou odpověď (<"v."
+7>; viz <"pozn." 8>n), pro nás zůstává význam těchto časových údajů obestřen
+tajemstvím (srv. <Dt 29:29>).
+
+\putBot 2:1 {Danielovy vize} [danielovyvize] () {
+ \Heros \cond \setfontsize{at 10pt}\rm
+ \inspic{Nabuco-crop.pdf}
+ \puttext 5mm 112mm {\bf Čtyři království}
+ \puttext 110mm 112mm {\bf Chronologie impérií}
+ \puttext 13mm 107mm {Vize kap. 2}
+ \puttext 45mm 107mm {Vize kap. 7}
+ \puttext 67mm 107mm {Vize kap. 8}
+ \puttext 90mm 107mm {Identifikace}
+ \puttext 139mm 104mm {600}
+ \puttext 139mm 90.5mm {500}
+ \puttext 139mm 76.5mm {400}
+ \puttext 139mm 62.5mm {300}
+ \puttext 139mm 49mm {200}
+ \puttext 139mm 45mm {167 př. Kr.}
+ \puttext 139mm 41mm {Makabejci}
+ \puttext 137mm 37mm {a Hasmoneovci}
+ \puttext 139mm 32mm {100}
+ \puttext 139mm 21mm {\bf 0}
+ \puttext 139mm 2mm {100}
+ \puttext 139mm 11mm {70 po Kr.}
+ \puttext 139mm 7mm {Pád Jeruzaléma}
+\bf
+ \puttext 144mm 108.5mm {626 př. Kr.}
+ \puttext 144mm 95.5mm {539 př. Kr.}
+ \puttext 144mm 67mm {330 př. Kr.}
+ \puttext 144mm 30mm {63 př. Kr.}
+\puttext 15mm 91mm {\x/Hlava zlatá/}
+ \puttext 48mm 91mm {Lev}
+ \puttext 90mm 91mm {\x/Babylon/ (<2:37-38>)}
+\puttext 15mm 66mm {\x/Prsy a ramena/}
+\puttext 17mm 62mm {\x/z stříbra/}
+ \puttext 46mm 66mm {\x/Nedvěd/}
+ \puttext 70mm 66mm {\x/Skopec/}
+ \puttext 90mm 66mm {Médo-Persie (<8:20>)}
+\puttext 15mm 46mm {\x/Břicho i bedra/}
+\puttext 20mm 42mm {\x/z mědi/}
+ \puttext 46mm 44mm {\x/Pard/}
+ \puttext 70mm 44mm {Kozel}
+ \puttext 90mm 44mm {\x/Řecko/ (<8:21>)}
+\puttext 15mm 30mm {\x/Hnátové/}
+\puttext 15mm 26mm {\x/z železa/}
+ \puttext 45mm 30mm {\x/Hrozná/}
+ \puttext 46mm 26mm {\x/šelma/}
+ \puttext 90mm 30mm {Řím}
+\puttext 10mm 2mm {\x/Nohy z částky z železa/}
+\puttext 15mm -2mm {\x/a z částky z hliny/}
+}
+
+\putArticle 5:20 {Kdo byl \x/Darius/ Médský?} [6] ()
+
+\putCite 1:8 {Druhořadých věcí nedosáhneme tím, že je prohlásíme za prvořadé.
+Druhořadých věcí dosáhneme pouze tehdy, budou-li na prvním místě věci první. \quotedby{C. S. Lewis}}
+
+\putCite 3:30 {Odvaha není jen jednou ze ctností, ale je formou každé ctnosti v bodě zkoušky, tedy v bodě nejvypjatější skutečnosti.
+\quotedby{C.S.Lewis}}
+
+\putCite 5:4 {Moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně. \quotedby {Lord Acton}}
+
+\putCite 6:11 {Život křesťana je život na území okupovaném nepřáteli. \quotedby{C.S.Lewis}}
+
+
+\endinput
+
+\switch {BKR}{}%
+ {PSP}{}%
+ {CSP}{}%
+ {CEP}{}%
+ {B21}{}%
+ {SNC}{} %BKR
+
+\ww {}={} %BKR
+ {}={} %PSP
+ {}={} %CSP
+ {}={} %CEP
+ {}={} %B21
+ {}={} %SNC
+\Note 1:1 {}={} \x// (<"">) (<"">)
+
+
+
+
+ >> Ptolemaios II Filadelfos incest s Arsinou II
+ >> Ptolemaios III Euergetes se rozvedl z Láodikou, oženil s Berenikou
+ >> Ptolemaios IV? Filopator
+ >> Ptolemaios V == Kleopatra III
+ >> Ptolemaios VI
+ >> Kleopatra III
+ >> Ptolemaios IX Soter (Ptolemaios X jeho brácha) syn Kleopatry III + Ptolemaia VIII
+ >> Ptolemaios XII
+ >> Kleopatra VII
+
+
+
+
+
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeB21-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeB21-Dan.txs
new file mode 100644
index 0000000000..0a24293681
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeB21-Dan.txs
@@ -0,0 +1,358 @@
+% source: ../CzeB21.out, book: Daniel
+#1:1 Ve třetím roce vlády judského krále Joakima přitáhl k Jeruzalému babylonský král Nabukadnezar a oblehl jej.
+#1:2 Hospodin mu vydal judského krále Joakima do rukou a s ním i část vybavení Božího chrámu. Nabukadnezar je s sebou odvezl do chrámu svého boha v Babylonii a uložil je v chrámové pokladnici.
+#1:3 Jednou král přikázal vrchnímu dvořanu Ašpenazovi, ať mu přivede některé izraelské mladíky z královského rodu a ze šlechty –
+#1:4 zdravé a krásné, v každém ohledu bystré, vzdělané a učenlivé, kteří by mohli sloužit v královském paláci. Takové měl učit babylonskému písemnictví a jazyku.
+#1:5 Král jim určil každodenní příděl pokrmů a vína z královského stolu. Tři roky měli být takto vychováváni a po jejich uplynutí měli vstoupit do královských služeb.
+#1:6 Mezi vybranými byli i Židé Daniel, Chananiáš, Mišael a Azariáš.
+#1:7 Vrchní dvořan je ale přejmenoval – Danielovi dal jméno Baltazar, Chananiášovi Šadrach, Mišaelovi Mešach a Azariášovi Abednego.
+#1:8 Daniel se však rozhodl, že se neposkvrní pokrmy a vínem z královského stolu. Žádal proto vrchního dvořana, aby se těmi věcmi nemusel poskvrňovat.
+#1:9 Bůh Danielovi u vrchního dvořana daroval přízeň a náklonnost,
+#1:10 ale ten mu přesto odpověděl: „Bojím se svého pána. Sám král určil, co máte jíst a pít. Co když uvidí, že vypadáte hůř než vaši vrstevníci? Král by mě kvůli vám připravil o hlavu!“
+#1:11 Daniel pak tedy požádal komorníka, kterého Danielovi, Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi přidělil vrchní dvořan:
+#1:12 „Zkus to prosím s námi na deset dní. Ať nám dávají k jídlu jen zeleninu a k pití jen vodu.
+#1:13 Potom porovnáš, jak vypadáme my a jak mladíci, kteří jedí z královského stolu, a ráčíš s námi naložit podle toho, co uvidíš.“
+#1:14 Komorník jim tedy vyhověl a na deset dní to s nimi zkusil.
+#1:15 Po deseti dnech vypadali zdravěji a silněji než všichni mladíci, kteří jedli z královského stolu.
+#1:16 Komorník tedy odnášel jejich vybrané pokrmy i víno, které měli pít, a nosil jim zeleninu.
+#1:17 A Bůh ty čtyři mládence obdaroval znalostí a pochopením veškerého písemnictví a moudrosti. Daniel kromě toho rozuměl všem viděním a snům.
+#1:18 Když uplynula králem stanovená lhůta, po níž měli být předvedeni k němu, přivedl je vrchní dvořan před Nabukadnezara.
+#1:19 Král s nimi hovořil a zjistil, že se nikdo z nich nevyrovná Danielovi, Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi. A tak byli přijati do královských služeb.
+#1:20 Kdykoli od nich král potřeboval moudrou a rozumnou radu, zjistil, že desetkrát převyšují všechny věštce a kouzelníky v celém jeho království.
+#1:21 Daniel tam pak zůstal až do prvního roku krále Kýra.
+#2:1 Ve druhém roce své vlády měl Nabukadnezar sen, který ho rozrušil tak, že nemohl spát.
+#2:2 Král si proto nechal zavolat věštce, kouzelníky, čaroděje a mágy, aby mu pověděli, co se mu zdálo. Když přišli a stanuli před králem,
+#2:3 řekl jim: „Zdál se mi sen, který mě rozrušil. Musím se dozvědět, co znamená.“
+#2:4 Mágové králi odpověděli (aramejsky): „Ať žiješ, králi, navěky! Rač nám prosím ten sen vyprávět a my jej vyložíme.“
+#2:5 Král ale mágům řekl: „Tímto prohlašuji: Pokud mi nesdělíte onen sen i jeho výklad, nechám vás rozčtvrtit a vaše domy obrátit v smetiště.
+#2:6 Pokud mi však sen i jeho výklad sdělíte, zahrnu vás dary, odměnami a vysokými poctami. Nuže, povězte mi, co se mi zdálo a co to znamená.“
+#2:7 Znovu tedy králi odpověděli: „Nechť nám král prosím vypráví ten sen a my jej vyložíme.“
+#2:8 Král však řekl: „Je mi to jasné! Snažíte se získat čas, protože víte, že jsem prohlásil:
+#2:9 ‚Pokud mi nepovíte, co se mi zdálo, čeká vás jediný trest.‘ Domluvili jste se, že mi budete namlouvat lži a báchorky, dokud mě to nepřejde. Nuže, povězte mi ten sen, ať poznám, že mi ho dovedete i vyložit!“
+#2:10 Mágové na to králi odpověděli: „Žádný člověk na zemi nedokáže královské Výsosti sdělit, co žádá. Žádný král, jakkoli veliký a mocný, nikdy nic takového od žádného věštce, kouzelníka ani mága nežádal.
+#2:11 Král žádá nemožné. Nikdo to jeho Výsosti nedokáže sdělit, kromě bohů, kteří však mezi smrtelníky nebydlí.“
+#2:12 To krále rozhněvalo. Rozlítil se tak, že nařídil popravy všech mudrců v Babylonu.
+#2:13 Jakmile to nařízení vyšlo, začali mudrce popravovat a hledali také Daniela a jeho přátele, aby je popravili.
+#2:14 Když Arioch, velitel královské stráže, vyšel pobíjet babylonské mudrce, Daniel s ním promluvil moudře a uvážlivě.
+#2:15 Oslovil králova zmocněnce Ariocha takto: „Čím to, že král vydal tak přísný rozkaz?“ A když mu Arioch celou věc pověděl,
+#2:16 Daniel šel za králem a požádal o čas, aby mu mohl sen vyložit.
+#2:17 Potom se Daniel vrátil domů a celou věc pověděl svým přátelům Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi:
+#2:18 Ať prosí Boha nebes o slitování ohledně toho tajemství, aby Daniel a jeho přátelé nebyli popraveni s ostatními babylonskými mudrci.
+#2:19 V noci pak Danielovi bylo to tajemství zjeveno ve vidění. Daniel proto chválil Boha nebes
+#2:20 a řekl: „Chváleno buď jméno Boží od věků až na věky – moudrost a síla jemu náleží!
+#2:21 On mění časy a období, sesazuje krále a jiné nastolí. Mudrce obdařuje moudrostí, rozumným dává poznání.
+#2:22 Zjevuje věci skryté v hlubinách, on ví, co leží v tmách, a světlo u něj přebývá.
+#2:23 Chválím tě a oslavuji, Bože otců mých – moudrost a sílu dal jsi mi! Oznámil jsi mi, zač jsme tě prosili, oznámil jsi nám sen královský!“
+#2:24 S tím se pak Daniel vydal za Ariochem, kterého král pověřil popravami babylonských mudrců. Přišel za ním a řekl mu: „Nepopravuj babylonské mudrce! Vezmi mě ke králi a já mu ten sen vyložím.“
+#2:25 Arioch vzal Daniela rychle ke králi a takto ho ohlásil: „Našel jsem mezi judskými vyhnanci muže, který králi vyloží jeho sen.“
+#2:26 Král se tedy Daniela zvaného Baltazar zeptal: „Ty bys mi uměl sdělit, co jsem viděl ve snu a co to znamená?“
+#2:27 Daniel králi odpověděl: „Tajemství, na něž se král ptá, mu nedokáže vysvětlit žádný mudrc, kouzelník, věštec ani jasnovidec.
+#2:28 Na nebi je však Bůh, který zjevuje tajemství. Ten králi Nabukadnezarovi ukázal, co se stane v posledních dnech. Sen a vidění, která jsi v mysli viděl na lůžku, jsou následující:
+#2:29 Když jsi, králi, ležel na lůžku, přemýšlel jsi o tom, co se bude dít v budoucnu, a Ten, který zjevuje tajemství, ti ukázal, co se stane.
+#2:30 Mně to tajemství nebylo zjeveno proto, že bych byl moudřejší než všichni ostatní, ale proto, aby se král dozvěděl, co to znamená, a abys porozuměl tomu, o čem jsi přemýšlel.
+#2:31 Nuže, králi, měl jsi vidění a hle, spatřils jakousi velikou sochu. Byla to ohromná socha neobyčejného vzhledu. Tyčila se před tebou a budila hrůzu.
+#2:32 Hlava té sochy byla z čistého zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky bronzové,
+#2:33 stehna železná a nohy zčásti železné a zčásti hliněné.
+#2:34 Díval ses a hle, z hory se bez dotyku lidské ruky vylomil kámen, zasáhl sochu do železných a hliněných nohou a rozdrtil je.
+#2:35 Vtom se všechno to železo, hlína, bronz, stříbro a zlato rozpadlo na kousky – jako plevy, když se v létě mlátí obilí. Vítr je roznesl, že po nich nezbylo památky. Ale ten kámen, který sochu zasáhl, se stal velikou horou a zaplnil celou zem.
+#2:36 Tolik sen. Teď povíme královské Výsosti jeho výklad.
+#2:37 Ty, králi, jsi král králů, protože ti Bůh nebes dal království a moc, sílu i slávu.
+#2:38 Dal ti do rukou celý obydlený svět, všechny lidi, zvěř i ptactvo, a učinil tě vládcem nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava.
+#2:39 Po tobě ale povstane jiné království, slabší než to tvé, a po něm třetí království, bronzové, které ovládne celý svět.
+#2:40 Nakonec přijde čtvrté království, silné jako železo. Železo totiž vše rozbíjí a drtí, a jako železo vše rozbíjí, tak bude i ono království vše rozbíjet a ničit.
+#2:41 A že jsi viděl nohy a prsty zčásti hliněné a zčásti železné, znamená, že to království bude rozdělené. Bude však mít v sobě něco ze síly železa, neboť jsi viděl do té obyčejné hlíny přimíšené železo.
+#2:42 Prsty nohou zčásti železné a zčásti hliněné znamenají, že to království bude zčásti silné a zčásti křehké.
+#2:43 A že jsi viděl železo smíšené s obyčejnou hlínou, znamená, že se lidská pokolení budou mísit, ale držet spolu nebudou, tak jako železo nedrží s hlínou.
+#2:44 Za dnů těch králů však Bůh nebes nastolí království, které se nikdy nezhroutí, království, které si nepřivlastní žádný lid. To království rozdrtí a ukončí všechna ostatní království, samo pak potrvá navěky.
+#2:45 To je smysl vidění, v němž jsi spatřil, jak se z hory bez dotyku lidské ruky vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh ukázal králi, co se bude dít v budoucnu. Ten sen je pravdivý a jeho výklad jistý.“
+#2:46 Král Nabukadnezar padl před Danielem na tvář a klaněl se mu. Nařídil také, ať se na jeho počest obětují oběti a vonné kadidlo.
+#2:47 Potom král řekl Danielovi: „Váš Bůh je opravdu Bůh bohů, Pán králů a zjevovatel tajemství – vždyť tys mi to tajemství dokázal vyjevit!“
+#2:48 Král pak Daniela povýšil a zahrnul ho množstvím vzácných darů. Jmenoval ho správcem celé provincie Babylon a také nejvyšším ze všech babylonských mudrců.
+#2:49 Na Danielovu žádost pak správou babylonské provincie pověřil Šadracha, Mešacha a Abednega. Sám Daniel ovšem zůstával na královském dvoře.
+#3:1 Král Nabukadnezar nechal vyrobit zlatou sochu. Byla 60 loktů vysoká a 6 loktů široká. Nechal ji postavit na pláni Dura v provincii Babylon.
+#3:2 Potom dal shromáždit satrapy, hejtmany, místodržící, radní, pokladníky, soudce, hodnostáře a všechny úředníky provincií, aby se dostavili k zasvěcení té sochy, kterou vztyčil král Nabukadnezar.
+#3:3 Satrapové, hejtmani, místodržící, radní, pokladníci, soudci, hodnostáři a všichni úředníci provincií se tedy shromáždili k zasvěcení té sochy, kterou vztyčil král Nabukadnezar. Když stanuli před sochou, kterou Nabukadnezar vztyčil,
+#3:4 zvolal hlasatel mocným hlasem: „Lidé všech národů a jazyků, přikazuje se vám toto:
+#3:5 Jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padněte a klanějte se zlaté soše, kterou vztyčil král Nabukadnezar.
+#3:6 Kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude ihned hozen do rozpálené ohnivé pece!“
+#3:7 Jakmile tedy všichni ti lidé ze všech národů a jazyků uslyšeli roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál a všechnu tu hudbu, padali a klaněli se té zlaté soše, kterou vztyčil král Nabukadnezar.
+#3:8 Tehdy ale přišli jistí mágové s obviněním proti Židům.
+#3:9 „Ať žiješ, králi, navěky!“ pozdravili krále Nabukadnezara.
+#3:10 „Sám jsi, Výsosti, ráčil vydat nařízení, že každý, kdo uslyší roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, musí padnout a klanět se té zlaté soše,
+#3:11 a kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude hozen do rozpálené ohnivé pece.
+#3:12 Jsou tu ale jistí Židé, které jsi ráčil pověřit správou provincie Babylon – Šadrach, Mešach a Abednego – a tito muži si z tebe, králi, nic nedělají. Tvé bohy nectí a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se neklanějí.“
+#3:13 Nabukadnezar soptil hněvem. Poručil, ať mu Šadracha, Mešacha a Abednega přivedou, a když ty muže ke králi přivedli,
+#3:14 Nabukadnezar jim řekl: „Je to pravda, Šadrachu, Mešachu a Abednego, že nectíte mé bohy a neklaníte se zlaté soše, kterou jsem vztyčil?
+#3:15 Jste teď připraveni, jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padnout a klanět se té soše, kterou jsem vyrobil? Jestli se nepokloníte, budete ihned hozeni do rozpálené ohnivé pece! A který bůh by vás mohl zachránit z mé moci?“
+#3:16 „Na to ti, Nabukadnezare, nepotřebujeme sami odpovídat,“ řekli králi Šadrach, Mešach a Abednego.
+#3:17 „Jestli nás Bůh, kterého ctíme, bude chtít zachránit, zachrání nás z rozpálené ohnivé pece i ze tvé moci, králi.
+#3:18 A i kdyby ne, vezmi na vědomí, králi, že tvé bohy ctít nebudeme a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se nepokloníme.“
+#3:19 Nabukadnezar se na Šadracha, Mešacha a Abednega rozzuřil. S tváří zkřivenou vztekem ihned poručil rozpálit tu pec sedmkrát více, než se rozpalovala obvykle,
+#3:20 a největším silákům ze svého vojska přikázal, ať Šadracha, Mešacha a Abednega svážou a hodí je do rozpálené ohnivé pece.
+#3:21 A tak ty muže svázali, jak byli – v pláštích, kalhotách i čepicích – a hodili je do rozpálené ohnivé pece.
+#3:22 Protože byl králův rozkaz tak přísný, rozpálili pec tak silně, že ty muže, kteří do ní Šadracha, Mešacha a Abednega házeli, sežehl plamen.
+#3:23 Tito tři muži, Šadrach, Mešach a Abednego, pak dopadli svázaní doprostřed rozpálené ohnivé pece.
+#3:24 Náhle se král Nabukadnezar zděsil. Vstal a ohromen se ptal svých rádců: „Copak jsme nehodili do plamenů tři svázané muže?“ „Jistě, Výsosti,“ odpověděli.
+#3:25 „Jenže já vidím čtyři muže,“ on na to, „a rozvázané! Procházejí se v plamenech, vůbec nic jim není a ten čtvrtý vypadá jako boží syn!“
+#3:26 Nabukadnezar přistoupil k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadrachu, Mešachu, Abednego, služebníci Nejvyššího Boha, pojďte ven!“ A tak Šadrach, Mešach a Abednego vyšli z ohně ven.
+#3:27 Satrapové, hejtmani, místodržící i královští rádcové se shromáždili, aby viděli ty muže, kterým oheň vůbec neublížil. Ani vlasy na hlavě neměli ožehlé, ani na pláštích nebylo nic znát a nebyli ani cítit ohněm.
+#3:28 Nabukadnezar tehdy prohlásil: „Požehnán buď Bůh Šadrachův, Mešachův a Abednegův, jenž poslal svého anděla a zachránil své služebníky, kteří se na něj spolehli! Vzepřeli se dokonce i královskému rozkazu a raději by položili život, než aby sloužili a klaněli se jinému bohu, než je jejich Bůh.
+#3:29 Proto nařizuji lidem všech národů a jazyků: Kdokoli by se rouhal Bohu Šadrachovu, Mešachovu a Abednegovu, bude rozčtvrcen a jeho dům obrácen v smetiště. Žádný jiný Bůh přece nedokáže zachránit jako tento!“
+#3:30 Král se pak postaral, aby se Šadrachovi, Mešachovi a Abednegovi v babylonské provincii dobře dařilo.
+#3:31 Král Nabukadnezar lidem všech národů a jazyků v celém obydleném světě: Hojný pokoj vám!
+#3:32 S potěšením vám dávám na vědomost divy a zázraky, které při mně vykonal Nejvyšší Bůh.
+#3:33 Jak nesmírné jsou jeho divy, jak mocné jeho zázraky! Jeho království trvá navěky, jeho vláda nad všemi pokoleními!
+#4:1 Já, Nabukadnezar, jsem žil šťastně a spokojeně doma ve svém paláci.
+#4:2 Vtom se mi ale zdál hrůzný sen. To, co jsem v mysli viděl na lůžku, mě ohromilo.
+#4:3 Nařídil jsem proto, ať se ke mně dostaví všichni babylonští mudrci, aby mi ten sen vyložili.
+#4:4 Když se věštci, kouzelníci, mágové a jasnovidci dostavili, vyprávěl jsem jim ten sen, ale nedokázali mi ho vyložit.
+#4:5 Nakonec přede mne předstoupil Daniel, který se podle mého boha jmenuje Baltazar a přebývá v něm duch svatých bohů. Vyprávěl jsem mu tedy svůj sen:
+#4:6 „Baltazare, nejvyšší z věštců, vím, že v tobě přebývá duch svatých bohů a že ti žádné tajemství není těžké. Toto jsem viděl ve snu; pověz mi, co to znamená.
+#4:7 Na lůžku jsem měl v mysli toto vidění: Hle, spatřil jsem, jak se uprostřed země tyčí obrovský strom.
+#4:8 Rostl a sílil, až jeho vrchol dosáhl k nebi, a ten strom byl vidět ze všech konců světa.
+#4:9 Měl krásné listí a hojné ovoce, kterým se všichni sytili. Zvěř odpočívala v jeho stínu, ptáci hnízdili v jeho větvích a všem tvorům dával obživu.
+#4:10 Vidění, které jsem v mysli spatřil na lůžku, pokračovalo: Hle, z nebe sestoupil svatý posel
+#4:11 a volal mocným hlasem: ‚Porazte ten strom a osekejte mu větve, zbavte ho listí a rozházejte ovoce! Ať uteče zvěř, jež byla pod ním, tak jako ptáci z jeho větví!
+#4:12 Pařez i s kořeny mu však ponechte v zemi, v poutech železných a bronzových mezi trávou na poli. Nebeská rosa ať jej napájí a o pastvu ať se dělí se zvěří.
+#4:13 Lidský rozum ať jej opustí a dostane rozum zvířecí, dokud mu neuplyne sedm období.
+#4:14 Toto je výrok oznámený posly, rozsudek vydaný svatými, aby všichni živí poznali, že nad lidským královstvím vládne Nejvyšší, a komu chce, je udílí, a že nad ním může postavit i nejnižšího z lidí.‘
+#4:15 Toto je tedy sen, který jsem já, král Nabukadnezar, viděl. Ty mi jej teď, Baltazare, vylož, neboť mi jej žádný z mudrců mého království vyložit nedokáže. Ty to však dokážeš, neboť v tobě přebývá duch svatých bohů.“
+#4:16 Daniel zvaný Baltazar tam dlouho stál otřesen. To, co mu přicházelo na mysl, ho děsilo. Král ho však vyzval: „Neboj se, Baltazare, toho snu ani jeho výkladu.“ Baltazar odpověděl: „Kéž by ten sen, můj pane, byl o tvých nepřátelích a jeho výklad o tvých odpůrcích!
+#4:17 Ten strom, který jsi viděl růst a sílit, až jeho vrchol dosáhl k nebi, strom, který byl vidět z celého světa,
+#4:18 který měl krásné listí a hojné ovoce, jímž se všichni sytili, strom, v jehož stínu odpočívala zvěř a v jehož větvích hnízdili ptáci –
+#4:19 ten strom jsi, králi, ty! Vyrostl jsi a zesílil, tvá mohutnost rostla, až dosáhla k nebi, a tvá vláda sahá až na kraj světa.
+#4:20 Viděl jsi, králi, svatého posla, jak sestupuje z nebe a říká: ‚Porazte ten strom a zničte jej, pařez i s kořeny mu však ponechte v zemi, v poutech železných a bronzových mezi trávou na poli, ať jej nebeská rosa napájí a o pastvu ať se dělí se zvěří, dokud mu neuplyne sedm období.‘
+#4:21 Zde je tedy výklad, Výsosti; zde je výrok Nejvyššího o mém královském pánu:
+#4:22 Budeš odehnán pryč od lidí a budeš bydlet mezi zvířaty. Budeš jíst trávu jako býk a nebeskou rosou se napojíš. Tak strávíš sedm období, než poznáš, že nad lidským královstvím vládne Nejvyšší, a komu chce, je udílí.
+#4:23 Onen rozkaz, že stromu má být ponechán pařez i s kořeny, pak znamená, že své království znovu dostaneš, až uznáš vládu Nebes.
+#4:24 Kéž proto královská Výsost ráčí přijmout moji radu: Naprav své hříchy spravedlností a svou vinu laskavostí k trpícím. Kéž bys byl dlouho šťastně živ!“
+#4:25 To vše se potom králi Nabukadnezarovi stalo.
+#4:26 Uběhlo dvanáct měsíců. Když se král jednou procházel po terasách babylonského královského paláce,
+#4:27 zvolal: „Veliký Babylon! Svou vlastní mocí a silou jsem ho vybudoval v královské sídlo ke slávě své velebnosti!“
+#4:28 Král to ještě ani nedořekl, když z nebe zazněl hlas: „Slovo pro tebe, králi Nabukadnezare: Ztratil jsi království!
+#4:29 Budeš odehnán pryč od lidí, budeš bydlet mezi zvířaty a budeš jíst trávu jako býk. Tak strávíš sedm období, než poznáš, že nad lidským královstvím vládne Nejvyšší, a komu chce, je udílí!“
+#4:30 V tom okamžiku se to slovo o Nabukadnezarovi splnilo. Byl odehnán pryč od lidí, jedl trávu jako býk a tělo měl mokré od rosy, až mu narostly vlasy jako orlí peří a nehty jako ptačí pařáty.
+#4:31 Já, Nabukadnezar, jsem po té době nakonec pozvedl oči k nebi a rozum se mi vrátil. Tehdy jsem dobrořečil Nejvyššímu a chválil jsem a velebil Věčně živého: Jeho vláda trvá navěky, jeho království nad všemi pokoleními.
+#4:32 Všichni, kdo bydlí na zemi, jsou před ním zcela nicotní. Jak se mu zlíbí, zachází s nebeskými zástupy i s těmi, kdo bydlí na zemi. Jeho ruku nemůže nikdo zastavit, nikdo mu neřekne: „Cos to učinil?“
+#4:33 Když mi byl navrácen rozum, vrátila se mi také má vznešenost a vzhled příslušný ke královské velebnosti. Tehdy mě našli moji rádcové a velmoži, byl jsem znovu nastolen na královský trůn a dostalo se mi ještě nesmírnější moci než předtím.
+#4:34 Já, Nabukadnezar, teď proto chválím, velebím a oslavuji Krále nebes. Všechny jeho skutky jsou správné a jeho cesty spravedlivé; on umí pokořit ty, kteří žijí v pýše!
+#5:1 Král Belšasar jednou vystrojil velikou hostinu pro tisíc svých velmožů a v jejich společnosti popíjel víno.
+#5:2 Napit tím vínem pak Belšasar poručil, ať přinesou zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec Nabukadnezar odnesl z jeruzalémského chrámu: „Král z nich bude pít se svými velmoži, manželkami a konkubínami!“
+#5:3 A tak přinesli ty zlaté nádoby odnesené z Božího chrámu v Jeruzalémě a král se svými velmoži, manželkami a konkubínami z nich pil.
+#5:4 Popíjeli víno a oslavovali bohy ze zlata a stříbra, z bronzu a železa, ze dřeva i kamene.
+#5:5 Vtom se přímo před svícnem objevily prsty lidské ruky a začaly psát na omítku královského paláce. Když král spatřil tu píšící ruku,
+#5:6 zbledl hrůzou. Kolena se mu roztřásla, že se sotva držel na nohou.
+#5:7 Vykřikl, ať přivedou kouzelníky, mágy a jasnovidce. Potom těm babylonským mudrcům řekl: „Kdokoli ten nápis přečte a vyloží mi ho, bude oblečen purpurem, na krk dostane zlatý řetěz a stane se třetím nejmocnějším v království!“
+#5:8 Všichni královští mudrci tedy předstupovali, ale nedovedli králi ten nápis přečíst ani vyložit.
+#5:9 To krále Belšasara vyděsilo ještě víc a byl čím dál bledší. I jeho velmoži byli zděšení.
+#5:10 Když královna matka uslyšela hlasy krále a velmožů, vešla do hodovní síně. „Ať žiješ, králi, navěky!“ řekla. „Neděs se tolik a nebuď bledý.
+#5:11 Máš ve svém království muže, v němž přebývá duch svatých bohů. Ten za dnů tvého otce prokázal jasnozřivost, důvtip a moudrost, jakou mívají bohové. Král Nabukadnezar, tvůj otec, jej proto ustanovil nejvyšším z věštců, kouzelníků, mágů a jasnovidců.
+#5:12 Daniel, jemuž král dal jméno Baltazar, totiž prokázal vzácného ducha, rozumnost a důvtip ve vykládání snů, odhalování tajemství a řešení záhad. Nech proto zavolat Daniela – on ti ten nápis vyloží.“
+#5:13 A tak Daniela přivedli před krále. „Ty jsi ten Daniel z židovských vyhnanců, které můj královský otec přivedl z Judska?“ zeptal se ho král.
+#5:14 „Slyšel jsem, že je v tobě duch bohů a že jsi prokázal jasnozřivost, důvtip a vzácnou moudrost.
+#5:15 Před chvílí ke mně přivedli mudrce a kouzelníky, aby mi přečetli a vyložili tento nápis, ale vůbec to nedokázali.
+#5:16 O tobě jsem ale slyšel, že dovedeš vykládat smysl a řešit záhady. Nuže, dokážeš-li ten nápis přečíst a vyložit, budeš oblečen purpurem, na krk dostaneš zlatý řetěz a staneš se třetím nejmocnějším v království.“
+#5:17 Daniel na to králi odpověděl: „Nech si své dary. Odměnit můžeš někoho jiného. Ten nápis ale králi přečtu a jeho smysl vyložím.
+#5:18 Slyš, králi! Nejvyšší Bůh dal tvému otci Nabukadnezarovi království, velikost, slávu a velebnost.
+#5:19 Pro tu velikost, kterou ho obdařil, jej s bázní a chvěním ctili lidé všech národů a jazyků. Koho chtěl, zabil, a koho chtěl, ušetřil. Koho chtěl, povýšil, a koho chtěl, ponížil.
+#5:20 Když ale zpyšněl v srdci a zatvrdil se v nadutosti, byl ze svého královského trůnu sesazen a o svou slávu připraven.
+#5:21 Byl odehnán pryč od lidí a dostal rozum zvířecí. Žil mezi divokými osly, jedl trávu jako býk a tělo měl mokré od rosy, než poznal, že nad lidským královstvím vládne Bůh Nejvyšší, a koho chce, nad ním může postavit.
+#5:22 Ale ty, jeho syn Belšasar, ses v srdci nepokořil, přestože jsi to všechno věděl.
+#5:23 Naopak ses pozvedl proti Pánu nebes. Nechal sis přinést nádoby z jeho chrámu a popíjel jsi z nich se svými velmoži, manželkami a konkubínami. Oslavoval jsi bohy ze stříbra, zlata, bronzu, železa, dřeva i kamene, kteří nevidí, neslyší ani nic nevědí – ale Bohu, který má v moci každý tvůj dech a každý tvůj krok, jemu jsi slávu nevzdal!
+#5:24 To proto poslal onu ruku, která napsala ten nápis.
+#5:25 Ten nápis zní takto: MENE MENE TEKEL UFARSIN.
+#5:26 Smysl těch slov je následující: Mene – Bůh tvé kralování ‚sečetl‘ a podtrhl.
+#5:27 Tekel – byl jsi ‚zvážen‘ na vahách a shledán příliš lehkým.
+#5:28 Peres – tvé království je ‚rozpolceno‘ a dáno Médům a Peršanům!“
+#5:29 Belšasar hned na to přikázal, ať Daniela obléknou purpurem, na krk mu dají zlatý řetěz a prohlásí ho třetím nejmocnějším v království.
+#5:30 Ještě té noci pak byl babylonský král Belšasar zabit.
+#6:1 Království pak obdržel Darjaveš Médský ve věku dvaašedesáti let.
+#6:2 Darjaveš se rozhodl ustanovit po celém královském území sto dvacet satrapů
+#6:3 a nad nimi tři vezíry, z nichž jedním byl Daniel. Satrapové se zodpovídali vezírům, aby tím nebyl obtěžován král.
+#6:4 Daniel pak mezi vezíry a satrapy natolik vynikal svým vzácným duchem, že mu král zamýšlel svěřit celé království.
+#6:5 Vezíři a satrapové se proto snažili najít na Danielově vládní službě nějakou chybu. Nemohli ale žádnou chybu ani nedbalost najít, protože byl spolehlivý a žádného pochybení ani nedbalosti se nedopustil.
+#6:6 Nakonec si ti muži řekli: „Na toho Daniela nikdy nic nenajdeme, leda by se to týkalo jeho náboženství.“
+#6:7 A tak se ti vezíři a satrapové nahrnuli ke králi a zvolali: „Ať žiješ, králi Darjaveši, navěky!
+#6:8 Všichni královští vezíři, hejtmani, satrapové, rádci a místodržící se usnesli, že by se mělo vydat královské nařízení potvrzující tento výnos: Každý, kdo by se v příštích třiceti dnech modlil k jakémukoli bohu nebo člověku kromě tebe, králi, bude hozen do lví jámy.
+#6:9 Nuže, králi, potvrď ten edikt svým podpisem, aby podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů nemohl být změněn.“
+#6:10 A tak král Darjaveš ten edikt podepsal.
+#6:11 Když se Daniel dozvěděl, že byl vydán takový předpis, šel domů, kde měl v horní místnosti okna otevřená směrem k Jeruzalému. Třikrát denně tam poklekal, aby se modlil ke svému Bohu a vzdával mu chválu tak jako předtím.
+#6:12 Vtom se ale dovnitř nahrnuli ti muži a přistihli Daniela, jak se modlí k Bohu a prosí ho o pomoc.
+#6:13 Šli tedy za králem a připomněli mu onen královský edikt: „Nepodepsal jsi snad výnos, že každý, kdo by se v příštích třiceti dnech modlil k jakémukoli bohu nebo člověku kromě tebe, králi, bude hozen do lví jámy?“ „To slovo platí,“ přisvědčil král, „podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů.“
+#6:14 Na to králi řekli: „Daniel, ten židovský vyhnanec, si z tebe, králi, ani z ediktu, který jsi podepsal, nic nedělá. Třikrát denně se modlí ty své modlitby!“
+#6:15 Když to král uslyšel, velice se zarmoutil. Rozhodně chtěl Daniela zachránit, a usiloval o jeho záchranu až do západu slunce.
+#6:16 Tehdy se ale ke králi znovu nahrnuli ti muži a naléhali na něj: „Pamatuj, králi, že podle zákona Médů a Peršanů nemůže být žádný královský edikt ani rozkaz změněn!“
+#6:17 Nakonec tedy král vydal rozkaz, ať Daniela přivedou a hodí ho do lví jámy. Král tehdy Danielovi řekl: „Kéž tě tvůj Bůh, jemuž věrně sloužíš, zachrání!“
+#6:18 Když pak přinesli kamennou desku a přikryli s ní ústí té jámy, král ji zapečetil svým prstenem i prsteny svých velmožů, aby se na Danielově osudu už nedalo nic změnit.
+#6:19 Potom se král odebral do paláce. Odmítl jídlo i obvyklé radovánky a celou noc nespal.
+#6:20 Ráno hned za úsvitu král vstal a spěchal ke lví jámě.
+#6:21 Jakmile se k ní přiblížil, zavolal sevřeným hlasem na Daniela: „Danieli, služebníku živého Boha! Dokázal tě tvůj Bůh, jemuž věrně sloužíš, zachránit před lvy?“
+#6:22 „Ať žiješ, králi, navěky!“ odpověděl mu Daniel.
+#6:23 „Můj Bůh poslal svého anděla, aby těm lvům zavřel tlamy. Vůbec mi neublížili, neboť jsem byl před Bohem shledán nevinným. A ani tobě, králi, jsem neprovedl nic zlého.“
+#6:24 Král se velice zaradoval a hned přikázal, ať Daniela vytáhnou z jámy. Když ho z té jámy vytáhli, nenašli na něm ani škrábnutí, protože věřil ve svého Boha.
+#6:25 Na králův rozkaz pak přivedli ty muže, kteří Daniela napadli, a hodili je do lví jámy i s jejich ženami a dětmi. Ještě než dopadli na dno, lvi se na ně vrhli a roztrhali je na kusy.
+#6:26 Král Darjaveš pak napsal lidem všech národů a jazyků: Hojný pokoj vám!
+#6:27 Tímto nařizuji, aby všude, kam sahá má královská moc, lidé s bázní a chvěním ctili Danielova Boha. Neboť on je Bůh živý, on trvá navěky. Jeho království se nezhroutí a jeho vláda nikdy neskončí.
+#6:28 On umí vysvobodit a zachránit, on koná divy a zázraky jak na nebi, tak i na zemi. On Daniela zachránil ze spárů lvích!
+#6:29 A tak se Danielovi za vlády Darjaveše a Kýra Perského dobře dařilo.
+#7:1 V prvním roce babylonského krále Belšasara měl Daniel ve snu vidění. To, co v mysli spatřil na lůžku, pak sepsal. Zde začíná záznam onoho snu:
+#7:2 Já Daniel jsem v noci měl toto vidění: Hle, spatřil jsem, jak nad velikým mořem bouří čtyři nebeské větry.
+#7:3 Vtom se z moře vynořily čtyři obrovské šelmy, každá jiná.
+#7:4 První vypadala jako lev, ale měla orlí křídla. Potom jsem viděl, jak jí ta křídla byla vylomena; byla zvednuta ze země, takže stála na nohách jako člověk, a dostala lidské srdce.
+#7:5 A hle, vtom se objevila druhá šelma, podobná medvědu. Na jedné straně byla vztyčená, v zubech držela tři žebra a bylo jí řečeno: „Vstaň, sežer mnoho těl!“
+#7:6 Díval jsem se dál a hle, objevila se další šelma, podobná pardálu, ale na zádech měla čtyři ptačí křídla. Měla čtyři hlavy a byla jí dána moc.
+#7:7 Potom to noční vidění pokračovalo a hle, spatřil jsem čtvrtou šelmu. Byla děsivá a hrozná a měla strašnou sílu. Svými obrovskými železnými zuby hltala a drtila a zbytek rozdupávala nohama. Lišila se od všech šelem, které ji předcházely, a měla deset rohů.
+#7:8 Když jsem ty rohy pozoroval, hle, začal mezi nimi růst jiný, malý roh a tři z těch dřívějších rohů byly vyvráceny, aby mu udělaly místo. Na tom rohu jsem spatřil jakoby lidské oči a ústa, jež vedla pyšné řeči.
+#7:9 Díval jsem se dál a uviděl toto: Byly rozestaveny trůny a Odvěký se posadil. Roucho měl bílé jako sníh, vlasy na hlavě jak vlnu beránčí. Jeho trůn – žhnoucí plameny a jeho kola – oheň hořící!
+#7:10 Proud ohnivé řeky od něj vychází, miliony jsou jeho sloužících a miliardy před ním stojících. Soudní dvůr se posadil a byly otevřeny knihy.
+#7:11 Díval jsem se dál, neboť jsem slyšel, jaké pyšné řeči vedl onen malý roh. Vtom jsem uviděl, jak ta šelma byla zabita a její tělo vydáno zkáze v plamenech.
+#7:12 Ostatní šelmy směly ještě určitou dobu zůstat naživu, byly však zbaveny své moci.
+#7:13 Potom to noční vidění pokračovalo: Hle, přichází s nebeskými oblaky synu člověka podobný. Před Odvěkého předstoupil, před jeho tvář ho přivedli.
+#7:14 Byla mu dána vláda, sláva i království, aby jej ctili všichni lidé, národy i jazyky. Jeho vláda je věčná – nikdy neskončí, jeho království se nezhroutí!
+#7:15 To, co jsem já Daniel v mysli viděl, mě velmi rozrušilo.
+#7:16 Přistoupil jsem tedy k jednomu z těch, kdo tam stáli, a ptal se jej, co to všechno znamená. On mi to tedy pověděl a vyložil:
+#7:17 „Ty čtyři obrovské šelmy jsou čtyři králové, kteří povstanou ze země.
+#7:18 Království ale obdrží svatí Nejvyššího a budou jím vládnout na věky a věky věků.“
+#7:19 Potom jsem chtěl vědět, co znamená ta čtvrtá šelma, která se lišila od všech ostatních: Byla strašná a děsivá, se železnými zuby a bronzovými drápy, hltala a drtila a zbytek rozdupávala nohama.
+#7:20 Také jsem chtěl vědět, co znamená těch deset rohů na její hlavě a proč vyrostl další roh a tři vypadly, aby mu udělaly místo, a proč ten roh měl oči a ústa, jež vedla pyšné řeči, a proč vypadal mohutněji než ostatní.
+#7:21 Díval jsem se tedy dál a viděl jsem, jak ten roh vede válku proti svatým a přemáhá je.
+#7:22 Vtom ale přišel ten Odvěký a rozhodl ve prospěch svatých Nejvyššího. Tehdy nastal čas, aby se svatí ujali království.
+#7:23 Ten, který tam stál, mi tedy odpověděl: „Ta čtvrtá šelma je čtvrté království na zemi, jež bude odlišné ode všech ostatních: Pohltí celou zemi, podupe ji a rozdrtí.
+#7:24 Těch deset rohů je deset králů, kteří povstanou z toho království. Po nich povstane jiný král, odlišný od těch předešlých, a ty tři krále sesadí.
+#7:25 Povede řeči proti Nejvyššímu, jeho svatým bude činit příkoří a pokusí se změnit i časy a předpisy. Svatí budou vydáni do jeho rukou na čas a časy a půl času.
+#7:26 Potom však zasedne soud a odejme mu jeho moc, aby byl zahuben a zničen navěky.
+#7:27 Království, moc i sláva všech království pod nebem pak bude odevzdána svatému lidu, který náleží Nejvyššímu. Jeho království potrvá věčně a budou jej ctít a poslouchat všechny mocnosti.“
+#7:28 Tím ta řeč skončila. Z toho, co mi přicházelo na mysl, jsem já Daniel zbledl hrůzou. To slovo jsem si ale uchoval v srdci.
+#8:1 Ve třetím roce vlády krále Belšasara jsem já Daniel měl další vidění, jež následovalo po onom předchozím.
+#8:2 V tomto vidění jsem se viděl v královském sídelním městě Súsách v provincii Elam; stál jsem v tom vidění u řeky Ulaj.
+#8:3 Zvedl jsem oči a hle, spatřil jsem na břehu jakéhosi berana se dvěma rohy. Oba rohy měl dlouhé, jeden však byl delší než druhý, ačkoli vyrostl později.
+#8:4 Viděl jsem toho berana trkat na západ, na sever i na jih; žádné zvíře nemělo sílu mu odolat a nebylo před ním žádné pomoci. Dělal si, co chtěl, a stále mohutněl.
+#8:5 Zatímco jsem o tom přemýšlel, hle, od západu uháněl přes celou zemi kozel s velkolepým rohem mezi očima, sotva se země dotýkal.
+#8:6 Jakmile se přiblížil k tomu dvourohému beranovi, kterého jsem viděl stát na břehu, zuřivě proti němu vyrazil.
+#8:7 Viděl jsem, jak na berana vztekle útočí, vráží do něj a láme mu oba rohy. Beran neměl sílu mu odolat. Kozel ho srazil k zemi, dupal po něm a beranovi nebylo žádné pomoci.
+#8:8 Kozel mohutněl dál a dál. Když byl ale na vrcholu sil, jeho veliký roh se zlomil a místo něj vyrostly do čtyř světových stran čtyři jiné velkolepé rohy.
+#8:9 Z jednoho z nich potom vyrazil jakýsi nepatrný roh, který se však nesmírně rozmáhal k jihu, k východu i k Nádherné zemi.
+#8:10 Rozmohl se až k nebeskému zástupu a některé hvězdy toho vojska strhl na zem a pošlapal je.
+#8:11 Ve svém rozmachu se postavil dokonce i proti Knížeti nebeského zástupu, když zrušil každodenní oběť a zpustošil jeho svatyni.
+#8:12 Vojsko i každodenní oběť mu při té vzpouře byly vydány do rukou. Srazil pravdu na zem a dařilo se mu vše, co podnikal.
+#8:13 Potom jsem slyšel mluvit jednoho svatého a jiný svatý se ho zeptal: „Jak dlouho potrvá, co bylo v tom vidění – ta otřesná vzpoura, zrušení každodenní oběti, vydání svatyně a pošlapání vojska?“
+#8:14 „Bude to 2300 večerů a jiter,“ odpověděl mu. „Pak bude svatyně znovu obnovena.“
+#8:15 Já Daniel jsem sledoval to vidění a snažil se je pochopit, když vtom přede mnou náhle stanula jakoby mužská postava.
+#8:16 Nad Ulajem jsem tehdy uslyšel lidský hlas, jak volá: „Gabrieli, vysvětli mu to vidění!“
+#8:17 Vykročil tedy směrem ke mně, a když se přiblížil, padl jsem v hrůze tváří k zemi. Tehdy mi řekl: „Rozuměj, lidský synu, že to vidění platí pro poslední čas.“
+#8:18 Když ke mně mluvil, ležel jsem v mrákotách tváří k zemi. Potom se mě dotkl, postavil mě na nohy
+#8:19 a řekl: „Hle, ukážu ti, co se stane v čase posledního hněvu; to vidění totiž platí pro určený poslední čas.
+#8:20 Ten dvourohý beran, jehož jsi viděl, jsou králové Médie a Persie.
+#8:21 Ten bradatý kozel je král Řecka a veliký roh mezi jeho očima je první řecký král.
+#8:22 To, že se zlomil a místo něj povstaly čtyři jiné, znamená, že z jeho národa povstanou čtyři království, ale ne s jeho silou.
+#8:23 Ke konci jejich kralování povstane k dovršení vzpoury král nesmírně surový a záludný.
+#8:24 Získá obrovskou moc, ale ne svou vlastní silou. Způsobí nevídanou zkázu a podaří se mu vše, co podnikne. Bude hubit mocné bojovníky i svatý lid
+#8:25 a díky jeho chytrosti se bude dařit bludu. Ve své nadutosti znenadání zpustoší mnohé národy, až se nakonec postaví proti Knížeti knížat, a tehdy bude bez přispění lidské ruky zničen.
+#8:26 Vidění o večerech a jitrech, které ti bylo sděleno, je pravdivé. Ty ho však zachovej v tajnosti, neboť se týká vzdálené budoucnosti.“
+#8:27 Já Daniel jsem tehdy klesl vyčerpáním a dlouhé dny jsem stonal, než jsem mohl znovu vstát a věnovat se službě králi. I nadále jsem však byl tím viděním otřesen a nemohl je pochopit.
+#9:1 V prvním roce Darjaveše, syna Ahasverova (původem Méda), jenž byl ustanoven vládcem babylonského království
+#9:2 – nuže v prvním roce jeho vlády jsem já Daniel porozuměl z knih, že podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi potrvá zkáza Jeruzaléma sedmdesát let.
+#9:3 Tehdy jsem se obrátil k Pánu Bohu, abych jej hledal v modlitbách a prosbách, s postem, v pytlovině a popelu.
+#9:4 Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a toto jsem vyznával: „Ach Pane Bože veliký a hrozný, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a dodržují tvá přikázání!
+#9:5 Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle! Vzbouřili jsme se a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů.
+#9:6 Neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům a vůdcům, k našim otcům a všem obyvatelům země.
+#9:7 Tobě, Pane náš, přísluší spravedlnost, nám je ale dnes hanba – nám všem z Judy, Jeruzaléma i z celého Izraele, v zemích blízkých i vzdálených, kamkoli jsi nás vyhnal za všechnu tu nevěru, jíž jsme se vůči tobě dopouštěli.
+#9:8 Hanba nám, Hospodine – nám, našim králům a vůdcům, jakož i našim otcům, neboť jsme zhřešili proti tobě!
+#9:9 Náš Pán Bůh však má soucit a odpuštění, ačkoli jsme se proti němu vzbouřili.
+#9:10 Neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám předkládal skrze své služebníky proroky.
+#9:11 Celý Izrael přestoupil tvůj Zákon a odvrátil se, aby neslyšeli tvůj hlas. To proto na nás dopadla zlořečení a kletby zapsané v Zákoně Božího služebníka Mojžíše, neboť jsme zhřešili proti tobě.
+#9:12 Naplnil jsi své hrozby, jimiž jsi nás i naše vládce varoval, a dopustil jsi na nás hrozné neštěstí. Nikde pod celým nebem se nestalo nic takového, jako se stalo v Jeruzalémě!
+#9:13 Ani když na nás přišlo všechno to neštěstí popsané v Zákoně Mojžíšově, nesnažili jsme se usmířit Hospodina, svého Boha, tím, že bychom se odvrátili od svých hříchů a uvědomili si jeho pravdu.
+#9:14 Hospodin proto neopomněl dopustit na nás to neštěstí. Hospodin, náš Bůh, je totiž spravedlivý ve všech svých skutcích, my jsme ho ale neposlouchali.
+#9:15 Ano, Pane Bože náš, ty jsi mocnou rukou vyvedl svůj lid z Egypta a získal sis jméno, které máš až dodnes; my jsme však zhřešili a jednali jsme zle!
+#9:16 Ach Pane, který vždy jednáš spravedlivě, odvrať prosím svůj prudký hněv od svého města Jeruzaléma, od své svaté hory. Vždyť kvůli našim hříchům, kvůli nepravostem našich otců se Jeruzalém i tvůj lid stal terčem posměchu pro všechny okolo.
+#9:17 Nyní tedy, Bože náš, vyslyš modlitby a prosby svého služebníka. Kvůli sobě samému, Pane, rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní.
+#9:18 Nakloň své ucho, Bože můj, a slyš! Otevři své oči a pohlédni na naše trosky, na město, jež nese tvé jméno! Neprosíme tě pro svou vlastní spravedlnost, ale pro tvůj veliký soucit.
+#9:19 Ach Pane, slyš! Ach Pane, odpusť! Ach Pane, naslouchej a jednej! Kvůli sobě samému, Bože můj, neotálej, vždyť tvé město i tvůj lid nese tvé jméno!“
+#9:20 Ještě když jsem se modlil a vyznával svůj hřích i hřích svého lidu Izraele a prosil jsem Hospodina, svého Boha, o slitování nad jeho svatou horou
+#9:21 – nuže ještě když jsem se modlil, vtom ke mně náhle přiletěl onen Gabriel, jehož jsem předtím spatřil ve vidění, a dotkl se mě. Bylo to v době večerní oběti.
+#9:22 „Danieli,“ promluvil ke mně zřetelně, „jsem tu teď proto, abych ti zjevil tajemství.
+#9:23 Hned, jakmile ses začal modlit, byla vyslána odpověď a já jsem ti ji přišel vyřídit. Jsi velmi drahocenný. Dobře tedy poslouchej má slova a porozuměj tomu vidění:
+#9:24 Sedmdesát týdnů je lhůta určená tvému lidu i svatému městu, aby ta vzpoura skončila a nastal konec hříchu, aby očištěna byla nepravost a spravedlnost přišla navěky, aby se zpečetilo prorocké vidění a pomazán byl Nejsvětější ze svatých.
+#9:25 A proto věz a rozuměj: Od vydání nařízení, aby byl Jeruzalém obnoven, až k Mesiáši vůdci sedmero týdnů uplyne a šedesát dva týdny. Jeruzalém bude obnoven i s náměstím a příkopem, přestože časy budou zlé.
+#9:26 Až dvaašedesát týdnů uplyne, Mesiáš bude zabit a opuštěn. To město i svatyni uvrhne do zkázy lid vůdce, který přichází. Jeho konec přijde jako povodeň; i když boj potrvá až do konce, je rozhodnuto o zkáze!
+#9:27 On potvrdí smlouvu s mnohými v týdnu posledním. Až pak ten týden dojde do půli, obětem i darům konec učiní. Otřesná ohavnost se v chrámě objeví, než ničitele zachvátí konec mu určený.“
+#10:1 Ve třetím roce perského krále Kýra se Danielovi zvanému Baltazar dostalo zjevení a on je pochopil, když mu byl ve vidění vnuknut jeho výklad. To poselství je pravdivé a týká se velikého boje.
+#10:2 Já Daniel jsem v té době držel třítýdenní smutek.
+#10:3 Nejedl jsem žádné vybrané pokrmy, maso ani víno jsem nevzal do úst a nepotíral jsem se žádnou mastí, dokud ty tři týdny neuplynuly.
+#10:4 Čtyřiadvacátého dne prvního měsíce jsem stál na břehu veliké řeky Tigris.
+#10:5 Zvedl jsem oči a hle, spatřil jsem jakéhosi muže oděného plátnem a přepásaného na bocích pásem z ryzího zlata.
+#10:6 Tělo měl jako z chrysolitu, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako třpyt leštěného bronzu a jeho hlas zněl jako burácení zástupů.
+#10:7 Já Daniel jsem byl jediný, kdo to vidění spatřil. Muži, kteří byli se mnou, je neviděli, ale padla na ně taková hrůza, že se utíkali schovat.
+#10:8 Zůstal jsem tedy sám. Jakmile jsem to veliké vidění spatřil, všechna síla mě opustila, zbledl jsem jako mrtvý a nemohl jsem se vzchopit.
+#10:9 Potom zaburácel jeho hlas, a jakmile jsem ten hlas uslyšel, padl jsem v mrákotách tváří k zemi.
+#10:10 Vtom se mě dotkla ruka a zatřásla mnou, takže jsem se zvedl na kolena a dlaně.
+#10:11 „Danieli drahý,“ oslovil mě, „pečlivě poslouchej, co ti budu říkat, a postav se, neboť jsem byl vyslán za tebou.“ Když ke mně promluvil tato slova, s rozechvěním jsem vstal.
+#10:12 Tehdy pokračoval: „Neboj se, Danieli. Už od prvního dne, kdy ses ke svému Bohu začal modlit za porozumění a pokořovat se před ním v postu, byly tvé prosby vyslyšeny a já přicházím s odpovědí na ně.
+#10:13 Jedenadvacet dnů se ale proti mně stavěl kníže perského království, než mi přišel na pomoc Michael, jeden z předních knížat. Zdržel jsem se tedy u perských králů,
+#10:14 ale teď jsem přišel, abych ti vysvětlil, co potká tvůj lid v posledních dnech. To vidění je totiž o budoucích časech.“
+#10:15 Když ke mně mluvil, byl jsem skloněn tváří k zemi, neschopen slova.
+#10:16 Vtom se kdosi podobný člověku dotkl mých rtů. Otevřel jsem tedy ústa, abych promluvil. „Můj pane,“ řekl jsem té postavě přede mnou, „kvůli tomu vidění jsem přemožen bolestí a nemohu se vzchopit.
+#10:17 Copak s tebou, pane, může mluvit někdo, jako jsem já, tvůj služebník? Všechna síla mě opustila a nemohu se ani nadechnout.“
+#10:18 Ten kdosi podobný člověku se mě však znovu dotkl a posílil mě.
+#10:19 „Neboj se, drahý!“ řekl mi. „Pokoj tobě. Naber sílu a vzchop se!“ Když ke mně mluvil, byl jsem posílen a řekl jsem: „Mluv, pane, neboť jsi mě posílil.“
+#10:20 Tehdy promluvil: „Víš, proč jsem za tebou přišel? (Brzy se totiž musím vrátit, abych bojoval s knížetem Persie, a potom přijde ještě kníže Řecka.)
+#10:21 Nuže, musím ti oznámit, co je zapsáno v Knize pravdy. (Nikdo však se mnou nespojil síly v boji proti nim, jedině Michael, váš kníže.
+#11:1 Proto jsem už v prvním roce Darjaveše Médského povstal, abych jej posílil a podpořil.)“
+#11:2 „Teď ti tedy povím pravdu: V Persii povstanou ještě tři králové a po nich přijde čtvrtý, který bude mnohem bohatší než všichni ostatní. Pomocí svého bohatství podnítí všechny proti řecké říši.
+#11:3 Potom povstane bojovný král, který ovládne obrovskou říši a bude si dělat, co se mu zlíbí.
+#11:4 Na vrcholu moci se ale jeho říše rozpadne a bude rozdělena do čtyř světových stran. Nepřipadne ovšem jeho potomkům a nebude už mít takovou moc jako za něj. Království mu bude odňato a rozděleno jiným.
+#11:5 Jižní král bude mocný, ale jeden z jeho velitelů se vzmůže ještě více, takže ovládne ještě větší říši nežli on.
+#11:6 Po mnoha letech pak obě království uzavřou spojenectví. Dcera jižního krále bude na potvrzení dohody provdána za severního krále, svou moc si však dlouho neudrží a ani on nezůstane u moci. V těch dnech totiž bude spolu se svou družinou i se svým otcem a ochráncem zrazena.
+#11:7 Trůnu se pak ujme nástupce z téhož rodu. Zaútočí na vojska severního krále i na jeho pevnosti a podaří se mu nad nimi zvítězit.
+#11:8 Ukořistí také jejich bohy, jejich sochy, vzácné náčiní, stříbro i zlato a odveze je do Egypta. Potom nechá severního krále celé roky na pokoji.
+#11:9 Ten se sice pokusí říši jižního krále napadnout, ale stáhne se zpět na své vlastní území.
+#11:10 Synové severního krále potom povstanou k boji a shromáždí obrovské vojsko, jež bude postupovat jako nezadržitelná povodeň, až zaútočí i na jeho pevnost.
+#11:11 Jižní král tehdy vztekle vytáhne a vrhne se s ním do boje. Severní král proti němu postaví obrovské vojsko, to však bude i přes své množství poraženo.
+#11:12 Po rozprášení toho vojska bude jižní král naplněn pýchou, že pobil mnoho tisíc nepřátel, ale vítězství si nakonec neudrží.
+#11:13 Severní král totiž znovu postaví obrovské vojsko, ještě větší než to předešlé, a po několika letech se s mohutnou a vyzbrojenou armádou dá na pochod.
+#11:14 (Mnozí tehdy povstanou proti jižnímu králi. I ve tvém lidu se pozvednou bojovní muži, aby naplnili vidění, ale padnou.)
+#11:15 Severní král přitáhne k opevněnému městu, navrší k němu násep a dobude je. Jižní vojsko se neubrání, ani ti nejlepší vojáci nebudou moci obstát.
+#11:16 Tento útočník si bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním neobstojí. Se svou ničivou mocí stane i v Nádherné zemi.
+#11:17 Rozhodne se přitáhnout s celou silou svého království, pak ale s jižním králem uzavře dohodu. Na její stvrzení mu dá svou dceru za ženu, ale jen proto, aby mu skrze ni škodil. To se mu však nepodaří a nesplní.
+#11:18 Obrátí tedy pozornost k přímořským zemím a mnohé z nich dobude. Jeden vojevůdce však jeho zpupnost ukončí, dokonce mu tu jeho zpupnost oplatí.
+#11:19 Proto se vrátí zpět do pevností ve své vlastní zemi, tam ale klesne, padne a bude pryč.
+#11:20 Jeho nástupce vyšle výběrčího daní k udržování královské nádhery. Zakrátko pak bude zahuben, nikoli však v lítém boji.“
+#11:21 „Jeho nástupcem bude opovrženíhodný muž, kterému nepřísluší královský majestát. Znenadání přijde a zmocní se království pokryteckými úskoky.
+#11:22 Ohromná vojska před ním budou smetena a zahubena, včetně vůdce smlouvy.
+#11:23 Skrze podvodná spojenectví, která uzavře, vystoupá k moci, ačkoli bude mít jen hrstku stoupenců.
+#11:24 Znenadání přitáhne do nejbohatších provincií a provede něco, co neprovedl nikdo z jeho otců ani z otců jeho otců. Svým stoupencům rozdělí kořist, lup a bohatství. Bude chystat úklady i proti pevnostem – ale jen načas.
+#11:25 Sebere sílu a odvahu a vytáhne s mohutným vojskem proti jižnímu králi. Ten proti němu postaví do boje mohutné a nesmírně početné vojsko, ale bude poražen skrze úklady nachystané proti němu.
+#11:26 Zahubí ho ti, kteří jedí z jeho stolu; jeho vojsko bude smeteno a mnoho mužů padne v boji.
+#11:27 Oba ti králové pak s proradným srdcem zasednou k jednomu stolu. Budou si navzájem říkat lži, ale nic nezmůžou, neboť v určený čas stejně přijde konec.
+#11:28 Severní král se s ohromným bohatstvím vydá zpět do své země a cestou projeví své nepřátelství proti svaté smlouvě. Teprve pak se vrátí do své země.
+#11:29 V určený čas vytáhne znovu na jih, ale toto tažení nedopadne jako to předešlé.
+#11:30 Postaví se mu totiž středomořské loďstvo, takže se bude muset zkroušeně vrátit. Svůj hněv proto obrátí proti svaté smlouvě a při svém návratu odmění ty, kteří svatou smlouvu opustili.
+#11:31 Jeho vojska obsadí a znesvětí chrámovou pevnost, zruší každodenní oběť a vztyčí tam otřesnou ohavnost.
+#11:32 Svou úlisností svede ty, kdo porušují smlouvu; lidé znající svého Boha se mu ale statečně vzepřou.
+#11:33 Moudří lidé budou přinášet poučení mnohým, po jistou dobu však budou padat mečem, budou upalováni, zatýkáni a okrádáni.
+#11:34 V té době se jim dostane nepatrné pomoci, neboť se k nim připojí mnoho pokrytců.
+#11:35 I někteří z moudrých zakolísají, aby byli tříbeni, čištěni a běleni až do konce, který přijde v určený čas.
+#11:36 Onen král si bude dělat, co se mu zlíbí. Sám sebe vyvýší a zveličí nade všechny bohy. Povede neslýchané řeči proti Bohu bohů a bude se mu dařit, dokud se nezavrší čas hněvu, neboť se musí naplnit, co bylo rozhodnuto.
+#11:37 Nebude uznávat boha svých otců ani Miláčka žen, ani žádného jiného boha nebude uznávat, protože nade všechny zveličí sám sebe.
+#11:38 Na místě Nejmocnějšího Boha bude ctít boha, kterého jeho otcové neznali; bude ho ctít zlatem, stříbrem, drahokamy a klenoty.
+#11:39 S tímto cizím bohem ovládne nejmocnější pevnost. Ty, kdo jej uznají, zahrne poctami, svěří jim moc nad mnohými a za odměnu jim rozdělí zem.“
+#11:40 „V posledním čase na něj zaútočí jižní král, ale severní král se proti němu vyřítí s vozy, jezdci a mohutným loďstvem. Jako povodeň vtrhne do mnoha zemí,
+#11:41 až přijde i do Nádherné země. Mnohé národy tehdy padnou, ale některé se z jeho moci zachrání: Edom, Moáb a přední z Amonců.
+#11:42 Zmocní se mnoha zemí; ani Egypt mu nebude moci uniknout.
+#11:43 Ovládne zlaté a stříbrné poklady a veškeré bohatství Egypta, podmaní si Libyjce i Habešany.
+#11:44 Vtom ho však vylekají zprávy z východu a ze severu. S velikou zuřivostí vyrazí, aby pobil a vyhladil mnohé.
+#11:45 Svůj hlavní stan postaví mezi mořem a Nádhernou svatou horou. Tam potká svůj konec a nebude mu pomoci.“
+#12:1 „V tom čase povstane Michael, veliký kníže a tvého lidu ochránce. Čas soužení tehdy nastane, jaké dosud nebylo od chvíle, kdy se stali národem. V tom čase bude tvůj lid zachráněn – každý, kdo je zapsán ve knize.
+#12:2 Tehdy se probudí mnozí, kdo v prachu země spí. Jedni k věčnému životu, jiní k hanbě, pro věčnou výstrahu.
+#12:3 Moudří budou zářit jasem oblohy; ti, kteří mnohé k spravedlnosti přivádí, budou jak hvězdy navždy, navěky!
+#12:4 Ty Danieli, však ta slova zachovej v tajnosti a zapečeť tu knihu pro poslední čas. Mnozí budou procházet sem a tam a poznání se rozroste.“
+#12:5 Já Daniel jsem pak spatřil další dva muže – jeden stál na tomto břehu řeky a druhý na protějším.
+#12:6 Ten se zeptal muže oděného plátnem, stojícího nad hladinou řeky: „Jak dlouho to potrvá? Kdy už ty hrůzy skončí?“
+#12:7 Tehdy ten muž oděný plátnem, stojící nad hladinou řeky, zvedl svou pravici i levici k nebi a slyšel jsem, jak přísahá při Věčně živém: „Po času a časech a polovině času, až se dovrší útlak svatého lidu, tehdy toto vše skončí.“
+#12:8 Já jsem však tomu, co jsem slyšel, nerozuměl. Proto jsem se zeptal: „Jak to všechno dopadne, můj pane?“
+#12:9 „Musíš jít, Danieli,“ odpověděl mi. „Ta slova zůstanou tajemstvím zapečetěným pro poslední čas.
+#12:10 Mnozí budou čištěni, běleni a tříbeni. Zlí lidé budou i nadále zlí a nikdo z nich neporozumí. Moudří však porozumějí.
+#12:11 Od zrušení každodenní oběti a vztyčení otřesné ohavnosti uplyne 1290 dnů.
+#12:12 Blaze tomu, kdo trpělivě přečká 1335 dnů.
+#12:13 Ty však vytrvej až do konce. Potom odpočineš, ale v poslední den vstaneš, abys přijal odplatu.“
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeBKR-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeBKR-Dan.txs
new file mode 100644
index 0000000000..ccc1f8f5e0
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeBKR-Dan.txs
@@ -0,0 +1,358 @@
+% Daniel
+#1:1 Léta třetího kralování Joakima krále Judského, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej.
+#1:2 I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého.
+#1:3 Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z synů Izraelských, z semene královského a z knížat,
+#1:4 Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíčeje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému.
+#1:5 I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po dokonání jich aby stávali před králem.
+#1:6 Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš.
+#1:7 I dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem.
+#1:8 Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrňoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati.
+#1:9 I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany.
+#1:10 A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chováni býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo.
+#1:11 I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem:
+#1:12 Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili.
+#1:13 A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými.
+#1:14 I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní.
+#1:15 Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu královského.
+#1:16 Protož služebník brával ten vyměřený pokrm jejich, a víno nápoje jejich, a dával jim vaření.
+#1:17 Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědomostí a rozumností ve všelikém literním umění a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozuměl všelikému vidění a snům.
+#1:18 A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal král, aby je přivedli, přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora.
+#1:19 I mluvil s nimi král. Ale není nalezen mezi všemi těmi, jako Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali před králem.
+#1:20 A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho.
+#1:21 I zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále.
+#2:1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.
+#2:2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.
+#2:3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.
+#2:4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.
+#2:5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.
+#2:6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.
+#2:7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.
+#2:8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.
+#2:9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.
+#2:10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.
+#2:11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.
+#2:12 Z té příčiny rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.
+#2:13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.
+#2:14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.
+#2:15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.
+#2:16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.
+#2:17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,
+#2:18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.
+#2:19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.
+#2:20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.
+#2:21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.
+#2:22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.
+#2:23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.
+#2:24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.
+#2:25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.
+#2:26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?
+#2:27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.
+#2:28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:
+#2:29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.
+#2:30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.
+#2:31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.
+#2:32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,
+#2:33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.
+#2:34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.
+#2:35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.
+#2:36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:
+#2:37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.
+#2:38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.
+#2:39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.
+#2:40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.
+#2:41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.
+#2:42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.
+#2:43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.
+#2:44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,
+#2:45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.
+#2:46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.
+#2:47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.
+#2:48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.
+#2:49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.
+#3:1 Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské.
+#3:2 I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
+#3:3 Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor.
+#3:4 Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a jazykům,
+#3:5 Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
+#3:6 Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené.
+#3:7 A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
+#3:8 A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, a s křikem žalovali na Židy,
+#3:9 A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na věky buď živ.
+#3:10 Ty králi, vynesls výpověd, aby každý člověk, kterýž by slyšel zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klaněl se obrazu zlatému,
+#3:11 A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do prostřed peci ohnivé rozpálené.
+#3:12 Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil krajině Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteřížto muži nedbali na tvé, ó králi, nařízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, se neklanějí.
+#3:13 Tedy Naduchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále.
+#3:14 I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumyslně-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohů mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se neklaníte?
+#3:15 Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaněli se obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Bůh, ješto by vás vytrhl z ruky mé?
+#3:16 Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě.
+#3:17 Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás.
+#3:18 Buď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme.
+#3:19 Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji rozpalovati.
+#3:20 A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři jeho, rozkázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené.
+#3:21 Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené.
+#3:22 Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohně.
+#3:23 Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní.
+#3:24 Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi.
+#3:25 On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.
+#3:26 A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené, mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostředku ohně.
+#3:27 Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli.
+#3:28 I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému.
+#3:29 A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abdenágovu, na kusy rozsekán byl, a dům jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento.
+#3:30 Tedy zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Abdenága v krajině Babylonské.
+#4:31 Nabuchodonozor král všechněm lidem, národům i jazykům, kteříž bydlí na vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.
+#4:32 Znamení a divy, kteréž učinil při mně Bůh nejvyšší, vidělo mi se za slušné, abych vypravoval.
+#4:33 Znamení jeho jak veliká jsou, a divové jeho jak mocní jsou, království jeho království věčné, a panování jeho od národu do pronárodu.
+#4:1 Já Nabuchodonozor, užívaje pokoje v domě svém, a kveta na palácu svém,
+#4:2 Měl jsem sen, kterýž mne zhrozil, a myšlení na ložci svém, a to, což jsem viděl, znepokojilo mne.
+#4:3 A protož vyšla ode mne ta výpověd, aby uvedeni byli přede mne mudrci Babylonští, kteříž by mi výklad toho snu oznámili.
+#4:4 Tedy předstoupili mudrci, hvězdáři, Kaldejští a hadači. I pověděl jsem jim sen, a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti.
+#4:5 Až naposedy předstoupil přede mne Daniel, jehož jméno Baltazar, podlé jména boha mého, a v němž jest duch bohů svatých. Jemuž jsem oznámil sen:
+#4:6 Baltazaře, kníže mudrců, já vím, že duch bohů svatých jest v tobě, a nic tajného není tobě nesnadného. Vidění snu mého, kterýž jsem měl, i výklad jeho oznam.
+#4:7 U vidění pak, kteréž jsem viděl na ložci svém, viděl jsem, a aj, strom u prostřed země, jehož vysokost byla veliká.
+#4:8 Veliký byl strom ten a mocný, a výsost jeho dosahovala až k nebi, a patrný byl až do končin vší země.
+#4:9 Lístí jeho bylo pěkné, a ovoce jeho hojné, všechněm za pokrm, pod stínem pak jeho byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, a z něho potravu měl všeliký živočich.
+#4:10 Viděl jsem také u viděních svých na ložci svém, a aj, hlásný a svatý s nebe sstoupiv,
+#4:11 Volal ze vší síly, a tak pravil: Podetněte strom ten, a osekejte ratolesti jeho, a otlucte lístí jeho, a rozmecte ovoce jeho; nechať se vzdálí zvěř od něho, a ptáci z ratolestí jeho.
+#4:12 A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v poutech železných a ocelivých na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a díl jeho s zvěří v bylině zemské.
+#4:13 Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm.
+#4:147 Usouzení hlásných a řeč žádosti svatých stane se, ažby k tomu přišlo, aby poznali lidé, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je, a toho, kterýž jest ponížený mezi lidmi, ustanovuje nad ním.
+#4:15 Tento sen viděl jsem já Nabuchodonozor král, ty pak, Baltazaře, oznam výklad jeho. Nebo všickni mudrci v království mém nemohli mi výkladu oznámiti, ale ty můžeš, proto že duch bohů svatých jest v tobě.
+#4:16 Tedy Daniel, jemuž jméno Baltazar, předěšený stál za jednu hodinu, a myšlení jeho strašila ho. A odpověděv král, řekl: Baltazaře, sen ani výklad jeho nechť nestraší tebe. Odpověděl Baltazar a řekl: Pane můj, sen tento přiď na ty, kteříž tě v nenávisti mají, a výklad jeho na tvé nepřátely.
+#4:17 Strom ten, kterýž jsi viděl, veliký a mocný, jehož výsost dosahovala až k nebi, a kterýž patrný byl po vší zemi.
+#4:18 A lístí jeho pěkné, a ovoce jeho hojné, a z něhož všickni pokrm měli, pod nímž byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští,
+#4:19 Ty jsi ten, ó králi, kterýž jsi rozšířil se a zmocnil, a velikost tvá vzrostla a vznesla se až k nebi, a panování tvé až do konce země.
+#4:20 Že pak viděl král hlásného a svatého sstupujícího s nebe, kterýž řekl: Podetněte strom ten a zkazte jej, a však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v okovách železných a ocelivých ať jest na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a s zvěří polní díl jeho, ažby sedm let vyplnilo se při něm:
+#4:21 Tenť jest výklad, ó králi, a ortel Nejvyššího, kterýž vyšel na pána mého krále.
+#4:22 Nebo zaženou tě lidé od sebe, a s zvěří polní bude bydlení tvé, a bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, a rosou nebeskou smáčín budeš, až se vyplní sedm let při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je.
+#4:23 Že pak řekli, aby zanechán byl kmen kořenů toho stromu, království tvé tobě zůstane, jakž jen poznáš, že nebesa panují.
+#4:24 Protož ó králi, přijmi radu mou, a hříchy své spravedlností přetrhuj, a nepravosti své milostivostí k ssouženým, zdaby prodloužen byl pokoj tvůj.
+#4:25 Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora.
+#4:26 Nebo po dokonání dvanácti měsíců, procházeje se po palácu královském v Babyloně,
+#4:27 Mluvil král a řekl: Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé?
+#4:28 Ještě ta řeč byla v ústech krále, a aj, hlas s nebe přišel: Toběť se praví, Nabuchodonozoře králi, že království odešlo od tebe,
+#4:29 Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou, a s zvěří polní bydliti budeš. Bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, ažby sedm let vyplnilo se při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je.
+#4:30 V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi. Nebo z spolku lidí vyvržen byl, a bylinu jako vůl jedl, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, až na něm vlasy zrostly jako peří orličí, a nehty jeho jako pazoury ptačí.
+#4:31 Při skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi, a rozum můj ke mně se zase navrátil. I dobrořečil jsem Nejvyššímu, a živého na věky chválil jsem a oslavoval; nebo panování jeho jest panování věčné, a království jeho od národu do pronárodu.
+#4:32 A všickni obyvatelé země jako za nic počteni jsou, a podlé vůle své činí mezi vojskem nebeským i obyvateli země, aniž jest kdo, ješto by mu přes ruku dáti mohl, a říci jemu: Co to děláš?
+#4:33 Téhož času rozum můj navrátil se ke mně, a k slávě království mého ozdoba má, i důstojnost má navrátila se ke mně; nadto i hejtmané moji a knížata má hledali mne, a zmocněn jsem v království svém, a velebnost větší jest mi přidána.
+#4:34 Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím, vyvyšuji a oslavuji krále nebeského, jehož všickni skutkové jsou pravda, a stezky jeho soud, a kterýž chodící v pýše může snižovati.
+#5:1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil.
+#5:2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
+#5:3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
+#5:4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.
+#5:5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala.
+#5:6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.
+#5:7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude.
+#5:8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi.
+#5:9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli.
+#5:10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění.
+#5:11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,
+#5:12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten.
+#5:13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva?
+#5:14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě.
+#5:15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti.
+#5:16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš.
+#5:17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu.
+#5:18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého,
+#5:19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval.
+#5:20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.
+#5:21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.
+#5:22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl.
+#5:23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.
+#5:24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest.
+#5:25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.
+#5:26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl.
+#5:27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.
+#5:28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.
+#5:29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.
+#5:30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.
+#5:31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.
+#6:1 Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po všem království.
+#6:2 Nad těmi pak hejtmany tři, z nichžto Daniel přední byl, kterýmž by úředníci onino vydávali počet, aby se králi škoda nedála.
+#6:3 Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úředníky, proto že duch znamenitější v něm byl. Pročež král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím.
+#6:4 Tedy hejtmané a úředníci hledali příčiny proti Danielovi s strany království, a však žádné příčiny ani vady nemohli najíti; nebo věrný byl, aniž jaký omyl neb vada nalézala se při něm.
+#6:5 Protož muži ti řekli: Nenajdeme proti Danielovi tomuto žádné příčiny, jediné leč bychom našli něco proti němu s strany zákona Boha jeho.
+#6:6 Tedy hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi, takto mluvili k němu: Darie králi, na věky buď živ.
+#6:7 Uradili se všickni hejtmané království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy lvové.
+#6:8 Nyní tedy, ó králi, potvrď zápovědi této, a vydej mandát, kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.
+#6:9 Pročež král Darius vydal mandát a zápověd.
+#6:10 Daniel pak, když se dověděl, že jest vydán mandát, všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval.
+#6:11 Tedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele, an se modlí a pokorně prosí Boha svého,
+#6:12 Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské: Zdaliž jsi nevydal mandátu, aby každý člověk, kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů, kromě od tebe, králi, uvržen byl do jámy lvové? Odpověděv král, řekl: Pravéť jest slovo to, podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.
+#6:13 Tedy odpovídajíce, řekli králi: Daniel ten, kterýž jest z zajatých synů Judských, nechtěl dbáti na tvé, ó králi, nařízení, ani na mandát tvůj, kterýž jsi vydal, ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou.
+#6:14 Tedy král, jakž uslyšel tu řeč, velmi se zarmoutil nad tím, a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele, a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti.
+#6:15 Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověd a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo.
+#6:16 I řekl král, aby přivedli Daniele, a uvrhli jej do jámy lvové. Mluvil pak král a řekl Danielovi: Bůh tvůj, kterémuž sloužíš ustavičně, on vysvobodí tebe.
+#6:17 A přinesen jest kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi.
+#6:18 I odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho.
+#6:19 Tedy král hned ráno vstav na úsvitě, s chvátáním šel k jámě lvové.
+#6:20 A jakž se přiblížil k jámě, hlasem žalostným zavolal na Daniele, a promluviv král, řekl Danielovi: Danieli, služebníče Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvoboditi od lvů?
+#6:21 Tedy Daniel mluvil s králem, řka: Králi, na věky buď živ.
+#6:22 Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil.
+#6:23 Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy. I vytažen byl Daniel z jámy, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého.
+#6:24 I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli.
+#6:25 Tedy Darius král napsal všechněm lidem, národům a jazykům, kteříž bydlili po vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.
+#6:26 Ode mne vyšlo nařízení toto, aby na všem panství království mého třásli a báli se před Bohem Danielovým; nebo on jest Bůh živý a zůstávající na věky, a království jeho nebude zrušeno, ani panování jeho až do konce.
+#6:27 Vysvobozuje a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů.
+#6:28 Danielovi pak šťastně se vedlo v království Dariovu, a v království Cýra Perského.
+#7:1 Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy.
+#7:2 Mluvil Daniel a řekl: Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém.
+#7:3 A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná.
+#7:4 První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí.
+#7:5 A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa.
+#7:6 Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla.
+#7:7 Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset.
+#7:8 Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně.
+#7:9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.
+#7:10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.
+#7:11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni.
+#7:12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času.
+#7:13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl.
+#7:14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší.
+#7:15 I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne.
+#7:16 Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil:
+#7:17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země,
+#7:18 A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků.
+#7:19 Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala.
+#7:20 Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní.
+#7:21 Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je,
+#7:22 Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi.
+#7:23 Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji.
+#7:24 Rohů pak deset znamená, že z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů.
+#7:25 A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů.
+#7:26 V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vypléní a vyhladí je docela.
+#7:27 Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou.
+#7:28 Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem.
+#8:1 Léta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi se vidění, mně Danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na počátku.
+#8:2 I viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem viděl, byl jsem v Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv u potoka Ulai.
+#8:3 A pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, u toho potoka stál skopec jeden, kterýž měl dva rohy. A ti dva rohové byli vysocí, a však jeden vyšší než druhý, ale ten vyšší zrostl posléze.
+#8:4 Viděl jsem skopce toho, an trkal k západu, půlnoci a poledni, jemuž žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho; pročež činil podlé vůle své, a to věci veliké.
+#8:5 A když jsem to rozvažoval, aj, kozel přicházel od západu na svrchek vší země, a žádný se ho nedotýkal na zemi, a ten kozel měl roh znamenitý mezi očima svýma.
+#8:6 A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své.
+#8:7 Viděl jsem také, an dotřel na toho skopce, a rozlítiv se proti němu, udeřil jej, tak že zlámal oba rohy jeho, a nebylo síly v skopci k odpírání jemu. A poraziv ho na zemi, pošlapal jej, aniž byl, kdo by vytrhl skopce z moci jeho.
+#8:8 Kozel pak velikým učiněn jest velmi. A když se ssilil, zlámal se roh ten veliký, i zrostli znamenití čtyři místo něho, na čtyři strany světa.
+#8:9 Z těch pak jednoho vyšel roh jeden maličký, a zrostl velmi ku poledni a východu, a k zemi Judské.
+#8:10 A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi některé z vojska toho i z hvězd, a pošlapal je.
+#8:11 Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se, nebo od něho zastavena byla ustavičná obět, a zavržen příbytek svatyně Boží,
+#8:12 Tak že vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti, a povrhlo pravdu na zemi, a což činilo, šťastně mu se dařilo.
+#8:13 Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a řekl ten svatý tomu, kterýž tajné věci v počtu maje, mluví: Dokudž toto vidění o oběti ustavičné, a převrácenost na zpuštění přivodící trvati bude, a svaté služby vydávány budou i vojsko v pošlapání?
+#8:14 A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k obnovení svému svaté služby.
+#8:15 Stalo se pak, že když jsem já Daniel hleděl na to vidění, a ptal jsem se na rozum jeho, aj, postavil se podlé mne na pohledění jako muž.
+#8:16 Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, řekl: Gabrieli, vylož tomuto vidění to.
+#8:17 I přišel ke mně, kdež jsem stál, a když přišel, zhrozil jsem se, a padl jsem na tvář svou. I řekl ke mně: Pozoruj, synu člověčí; nebo v času uloženém vidění toto se naplní.
+#8:18 Když pak on mluvil se mnou, usnul jsem tvrdě, leže tváří svou na zemi. I dotekl se mne, a postavil mne tu, kdež jsem byl stál,
+#8:19 A řekl: Aj, já oznámím tobě to, což se díti bude až do vykonání hněvu toho; nebo v uloženém času konec bude.
+#8:20 Skopec ten, kteréhož jsi viděl, an měl dva rohy, jsou králové Médský a Perský.
+#8:21 Kozel pak ten chlupatý jest král Řecký, a roh ten veliký, kterýž jest mezi očima jeho, jest král první.
+#8:22 Že pak zlámán jest, a povstali čtyři místo něho, čtvero království z svého národu povstane, ale ne s takovou silou.
+#8:23 Při dokonání pak království jejich, když na vrch vzejdou nešlechetníci, povstane král nestydatý a chytrý.
+#8:24 Jehož síla zmocní se, ačkoli ne jeho silou, tak že ku podivení hubiti bude, a šťastně se mu povede, až i vše vykoná; nebo hubiti bude silné i lid svatý.
+#8:25 A obmyslností svou šťastně svede lest v předsevzetí svém, a v srdci svém zvelebí sebe, a v čas pokoje zhubí mnohé; nadto i proti knížeti knížat se postaví, a však bez rukou potřín bude.
+#8:26 Vidění pak to večerní a jitřní, o němž povědíno, jest jistá pravda; pročež ty zavři to vidění, nebo jest mnohých dnů.
+#8:27 Tedy já Daniel zchuravěl jsem, a nemocen jsem byl několik dnů. Potom povstav, konal jsem povinnost od krále poručenou, byv předěšen nad tím viděním, čehož však žádný na mně neseznal.
+#9:1 Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského, kteréhož učiněn jest králem v království Kaldejském,
+#9:2 Léta prvního kralování jeho já Daniel porozuměl jsem z knih počtu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, že se vyplní zpuštění Jeruzaléma sedmdesátého léta.
+#9:3 A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele.
+#9:4 I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému, a vyznávaje se, řekl jsem: Prosím, Pane Bože silný, veliký a všeliké cti hodný, ostříhající smlouvy a dobrotivosti k těm, kteříž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých.
+#9:5 Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých.
+#9:6 Aniž jsme poslouchali služebníků tvých proroků, kteříž mluvívali ve jménu tvém králům našim, knížatům našim a otcům našim, i všemu lidu země.
+#9:7 Toběť, ó Pane, přísluší spravedlnost, nám pak zahanbení tváři, jakž se to děje nyní mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským, a všechněm Izraelským, blízkým i dalekým, ve všech zemích, kamž jsi je zahnal pro přestoupení jejich, jímž přestupovali proti tobě.
+#9:8 Námť, ó Hospodine, sluší zahanbení tváři, králům našim, knížatům našim a otcům našim, neboť jsme zhřešili proti tobě,
+#9:9 Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování, poněvadž jsme se protivili jemu,
+#9:10 A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho, abychom chodili v naučeních jeho, kteréž předkládal před oči naše skrze služebníky své proroky.
+#9:11 Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu.
+#9:12 Pročež splnil slovo své, kteréž mluvil proti nám a proti soudcům našim, kteříž nás soudili, a uvedl na nás toto zlé veliké, jehož se nestalo pode vším nebem, jakéž se stalo v Jeruzalémě.
+#9:13 Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na nás, a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetřili pravdy jeho.
+#9:14 Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás; nebo spravedlivý jest Hospodin Bůh náš ve všech skutcích svých, kteréž činí, jehož hlasu poslušni jsme nebyli.
+#9:15 Nyní však, ó Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid svůj z země Egyptské rukou silnou, a způsobils sobě jméno, jakéž jest dnešního dne, zhřešili jsme, bezbožně jsme činili.
+#9:16 Ó Pane, podlé vší tvé dobrotivosti nechť se, prosím, odvrátí hněv tvůj a prchlivost tvá od města tvého Jeruzaléma, hory svatosti tvé; nebo pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jeruzalém a lid tvůj v pohanění jest u všech, kteříž jsou vůkol nás.
+#9:17 Nyní tedy, ó Bože náš, vyslyš modlitbu služebníka svého, a pokorné prosby jeho, a zasvěť tvář svou nad svatyní svou spuštěnou, pro Pána.
+#9:18 Nakloň, Bože můj, ucha svého a slyš, otevři oči své a viz zpuštění naše i města, kteréž jest nazváno od jména tvého; nebo ne pro nějaké naše spravedlnosti padajíce, pokorně prosíme tebe, ale pro milosrdenství tvá mnohá.
+#9:19 Vyslyšiž, ó Pane, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a učiň; neprodlévejž pro sebe samého, můj Bože, nebo od jména tvého nazváno jest město toto i lid tvůj.
+#9:20 Ještě jsem mluvil a modlil se, a vyznával hřích svůj i hřích lidu svého Izraelského, a padna, pokorně jsem se modlil před tváří Hospodina Boha svého, za horu svatosti Boha svého,
+#9:21 Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel, kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl se mne v čas oběti večerní.
+#9:22 A slouže mi k srozumění, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych tě naučil vyrozumívati tajemstvím.
+#9:23 Při počátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo, a já jsem přišel, aťbych je oznámil, nebo jsi velmi milý; pročež pozoruj slova toho, a rozuměj vidění tomu.
+#9:24 Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých.
+#9:25 Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní.
+#9:26 Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu to nic neuškodí; nýbrž to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění.
+#9:27 Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění.
+#10:1 Léta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění.
+#10:2 V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů.
+#10:3 Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů.
+#10:4 Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest Hiddekel.
+#10:5 Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz.
+#10:6 Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství.
+#10:7 Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli.
+#10:8 Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly.
+#10:9 Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi.
+#10:10 V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých.
+#10:11 I řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se.
+#10:12 Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých.
+#10:13 Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských.
+#10:14 Již pak přišel jsem, aťbych oznámil, co potkati má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech.
+#10:15 A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem.
+#10:16 A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl.
+#10:17 Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo síly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně?
+#10:18 Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk, a posilnil mne.
+#10:19 A řekl: Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil.
+#10:20 I řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne.
+#10:21 Ale oznámímť to, což jest zapsáno v psání pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho.
+#11:1 A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval.
+#11:2 Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému.
+#11:3 I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své.
+#11:4 Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane.
+#11:5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho.
+#11:6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy.
+#11:7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil.
+#11:8 Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním.
+#11:9 A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své.
+#11:10 Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem.
+#11:11 Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho.
+#11:12 I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní.
+#11:13 Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným.
+#11:14 V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou.
+#11:15 Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání.
+#11:16 A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou.
+#11:17 Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním.
+#11:18 Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí.
+#11:19 Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne.
+#11:20 I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji.
+#11:21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost.
+#11:22 A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil.
+#11:23 Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu.
+#11:24 Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času.
+#11:25 Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost.
+#11:26 Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí.
+#11:27 Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen.
+#11:28 A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své.
+#11:29 V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu.
+#11:30 Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou.
+#11:31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění,
+#11:32 Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní.
+#11:33 Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny.
+#11:34 A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně.
+#11:35 Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého.
+#11:36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo.
+#11:37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude.
+#11:38 A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty.
+#11:39 A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy.
+#11:40 Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde.
+#11:41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon.
+#11:42 A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti.
+#11:43 Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou.
+#11:44 V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé.
+#11:45 I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka.
+#12:1 Toho času postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize.
+#12:2 Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné.
+#12:3 Ale ti, kteříž jiné vyučují, stkvítí se budou jako blesk oblohy, a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé, jako hvězdy na věčné věky.
+#12:4 Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého. Mnozíť budou pilně zpytovati, a rozmnoženo bude umění.
+#12:5 Zatím viděl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany břehu řeky, a druhý z druhé strany břehu též řeky.
+#12:6 A řekl muži tomu oblečenému v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky: Když bude konec těm divným věcem?
+#12:7 I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.
+#12:8 A když jsem já slyše, nerozuměl, řekl jsem: Pane můj, jaký konec bude těch věcí?
+#12:9 Tedy řekl: Odejdi, Danieli, nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého.
+#12:10 Přečišťováni a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumějí kteří z nich, ale moudří porozumějí.
+#12:11 Od toho pak času, v němž odjata bude obět ustavičná, a postavena ohavnost hubící, bude dnů tisíc, dvě stě a devadesát.
+#12:12 Blahoslavený, kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci, třem stům, třidcíti a pěti.
+#12:13 Ty pak odejdi k místu svému, a odpočívati budeš, a zůstaneš v losu svém na skonání dnů.
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCEP-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCEP-Dan.txs
new file mode 100644
index 0000000000..baeb683785
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCEP-Dan.txs
@@ -0,0 +1,358 @@
+% Daniel
+#1:1 Ve třetím roce kralování Jójakíma, krále judského, přitáhl Nebúkadnesar, babylónský král, k Jeruzalému a oblehl jej.
+#1:2 Panovník Hospodin mu vydal do rukou judského krále Jójakíma a část nádob z Božího domu. Nebúkadnesar je dopravil do země Šineáru, do domu svého božstva; nádoby dal dopravit do klenotnice svého boha.
+#1:3 Pak rozkázal král Ašpenazovi, vrchnímu nad dvořany, aby přivedl z Izraelců, a to z královského potomstva a ze šlechty,
+#1:4 jinochy bez jakékoli vady, pěkného vzhledu, zběhlé ve veškeré moudrosti, kteří si osvojili poznání, rozumějí všemu vědění a jsou schopni stávat v královském paláci a naučit se kaldejskému písemnictví a jazyku.
+#1:5 Král pro ně určil každodenní příděl z královských lahůdek a z vína, které pil při svých hodech, a dal je vychovávat po tři roky. Po jejich uplynutí měli stávat před králem.
+#1:6 Z Judejců byli mezi nimi Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš.
+#1:7 Velitel dvořanů jim změnil jména: Danielovi dal jméno Beltšasar, Chananjášovi Šadrak, Míšaelovi Méšak a Azarjášovi Abed-nego.
+#1:8 Ale Daniel si předsevzal, že se neposkvrní královskými lahůdkami a vínem, které pil král při svých hodech. Požádal velitele dvořanů, aby se nemusel poskvrňovat.
+#1:9 A Bůh dal Danielovi dojít u velitele dvořanů milosrdenství a slitování.
+#1:10 Velitel dvořanů však Danielovi řekl: "Bojím se krále, svého pána, který vám určil pokrm a nápoj. Když uvidí, že jste v tváři přepadlejší než jinoši z vašich řad, připravíte mě u krále o hlavu."
+#1:11 Daniel tedy navrhl opatrovníkovi, kterého určil velitel dvořanů nad Danielem, Chananjášem, Míšaelem a Azarjášem:
+#1:12 "Zkus to se svými služebníky po deset dní. Ať nám dávají k jídlu zeleninu a k pití vodu.
+#1:13 Potom porovnáš vzhled náš a vzhled jinochů, kteří jedli královské lahůdky, a učiň se svými služebníky podle toho, co uvidíš."
+#1:14 Opatrovník je v té věci vyslyšel a zkusil to s nimi po deset dní.
+#1:15 Po uplynutí deseti dnů se ukázalo, že jejich vzhled je lepší; byli statnější než ostatní jinoši, kteří jedli královské lahůdky.
+#1:16 Opatrovník tedy odnášel jejich lahůdky a víno, které měli pít, a dával jim zeleninu.
+#1:17 A Bůh dal těm čtyřem jinochům vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti. Danielovi dal nadto porozumět všem viděním a snům.
+#1:18 Po uplynutí doby, kdy podle králova nařízení měli být předvedeni, přivedl je velitel dvořanů před Nebúkadnesara.
+#1:19 Král s nimi rozmlouval a žádný mezi nimi nebyl shledán takový jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. Proto stávali před králem.
+#1:20 Pokud šlo o porozumění moudrosti, které od nich král vyžadoval, shledal, že desetkrát předčí všechny věštce a zaklínače, kteří byli v celém jeho království.
+#1:21 A Daniel tam zůstal až do prvního roku vlády krále Kýra.
+#2:1 Ve druhém roce svého kralování měl Nebúkadnesar sen. Rozrušil se a nemohl spát.
+#2:2 Král tedy rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo. I přišli a postavili se před králem.
+#2:3 Král jim řekl: "Měl jsem sen a jsem rozrušen; chci ten sen znát."
+#2:4 Hvězdopravci promluvili ke králi aramejsky: "Králi, navěky buď živ! Pověz svým služebníkům ten sen a my ti sdělíme výklad."
+#2:5 Král hvězdopravcům odpověděl: "Mé slovo je příkaz: Jestliže mi neoznámíte sen a jeho výklad, budete rozsekáni na kusy a z vašich domů se stane hnojiště.
+#2:6 Jestliže mi však sen a jeho výklad sdělíte, dostane se vám ode mne darů, odměny a velké pocty. Sdělte mi tedy sen a jeho výklad!"
+#2:7 Odpověděli znovu: "Ať král poví svým služebníkům sen a my sdělíme výklad."
+#2:8 Král odpověděl: "Já vím jistě, že chcete získat čas, protože vidíte, že mé slovo je příkazem:
+#2:9 Jestliže mi ten sen neoznámíte, čeká vás jediný rozsudek. Domluvili jste se, že mi budete říkat lživé a zlé věci, dokud se nezmění čas. A proto mi řekněte ten sen a poznám, že jste schopni sdělit mi i výklad."
+#2:10 Hvězdopravci králi odpověděli: "Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdopravce takovou věc.
+#2:11 Věc, kterou král žádá, je těžká a není nikoho jiného, kdo by ji králi sdělil, mimo bohy, kteří nepřebývají mezi smrtelníky."
+#2:12 Král se proto rozhněval, velice se rozzlobil a rozkázal všechny babylónské mudrce zahubit.
+#2:13 Když byl vydán rozkaz a mudrci byli zabíjeni, hledali též Daniela a jeho druhy, aby byli zabiti.
+#2:14 Tehdy se Daniel rozvážně a uvážlivě obrátil na Arjóka, velitele královy tělesné stráže, který vyšel zabíjet babylónské mudrce.
+#2:15 Otázal se Arjóka, králova zmocněnce: "Proč je králův rozkaz tak přísný?" Arjók Danielovi tu věc oznámil.
+#2:16 Daniel vešel ke králi a prosil ho, aby mu dal určitou dobu, že králi ten výklad sdělí.
+#2:17 Pak Daniel odešel do svého domu a oznámil tu věc svým druhům, Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi.
+#2:18 Vyzval je, aby prosili Boha nebes o slitování ve věci toho tajemství, aby Daniel a jeho druhové nebyli zahubeni se zbytkem babylónských mudrců.
+#2:19 I bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění. Daniel dobrořečil Bohu nebes.
+#2:20 Promlouval takto: "Požehnáno buď jméno Boží od věků až na věky. Jeho moudrost i bohatýrská síla.
+#2:21 On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum.
+#2:22 Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí.
+#2:23 Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu. Oznámils mi nyní, oč jsme tě prosili, oznámil jsi nám královu záležitost."
+#2:24 Daniel tedy vešel k Arjókovi, kterého král ustanovil, aby zahubil babylónské mudrce. Přišel a řekl mu toto: "Babylónské mudrce nehub! Uveď mě před krále, sdělím králi výklad."
+#2:25 Arjók neprodleně uvedl Daniela před krále a řekl mu: "Našel jsem muže z judských přesídlenců, který králi oznámí výklad."
+#2:26 Král oslovil Daniela, který měl jméno Beltšasar: "Jsi schopen oznámit mi sen, který jsem měl, a jeho výklad?"
+#2:27 Daniel králi odpověděl: "Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři.
+#2:28 Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství. On dal králi Nebúkadnesarovi poznat, co se stane v posledních dnech. Toto je sen, totiž vidění, která ti prošla hlavou na tvém lůžku:
+#2:29 Tobě, králi vyvstaly na lůžku starosti o to, co se v budoucnu stane, a ten, který odhaluje tajemství, ti oznámil, co se stane.
+#2:30 Já pak to nemám z moudrosti, které bych měl více než ostatní živé bytosti, ale to tajemství mi bylo odhaleno, aby výklad byl králi oznámen a abys poznal myšlení svého srdce.
+#2:31 Ty jsi, králi, viděl jakousi velikou sochu. Byla to obrovská socha a její lesk byl mimořádný. Stála proti tobě a měla strašný vzhled.
+#2:32 Hlava té sochy byla z ryzího zlata, její hruď a paže ze stříbra, břicho a boky z mědi,
+#2:33 stehna ze železa, nohy dílem ze železa a dílem z hlíny.
+#2:34 Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je,
+#2:35 a rázem bylo rozdrceno železo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako plevy na mlatě v letní době. Odnesl je vítr a nezbylo po nich ani stopy. A ten kámen, který do sochy udeřil, se stal obrovskou skálou a zaplnil celou zemi.
+#2:36 Toto je sen. Též jeho výklad řekneme králi:
+#2:37 Ty, králi, jsi král králů. Bůh nebes ti dal království, moc, sílu a slávu.
+#2:38 A všechna místa, kde bydlí lidé, polní zvěř a nebeské ptactvo, dal ti do rukou a dal ti moc nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava.
+#2:39 Po tobě povstane další království, nižší než tvé, a pak další, třetí království, měděné, které bude mít moc nad celou zemí.
+#2:40 Čtvrté království bude tvrdé jako železo, neboť železo drtí a drolí vše, a to království jako železo, které tříští všechno, bude drtit a tříštit.
+#2:41 Že jsi viděl nohy a prsty dílem z hrnčířské hlíny a dílem ze železa, znamená, že království bude rozdělené a bude v něm něco z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou.
+#2:42 Prsty nohou dílem ze železa a dílem z hlíny znamenají, že království bude zčásti tvrdé a dílem křehké.
+#2:43 Že jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou, znamená, že se bude lidské pokolení mísit, avšak nepřilnou k sobě navzájem, jako se nesmísí železo s hlínou.
+#2:44 Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky,
+#2:45 neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý."
+#2:46 Tu král Nebúkadnesar padl na tvář, poklonil se před Danielem a rozkázal, aby mu byla obětována oběť přídavná s vonnými dary.
+#2:47 Král Daniela oslovil: "Vpravdě, váš Bůh je Bohem bohů a Pán králů, který odhaluje tajemství, neboť jsi mi dokázal toto tajemství odhalit."
+#2:48 Král pak Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů i moc nad celou babylónskou krajinou a učinil ho nejvyšším správcem všech babylónských mudrců.
+#2:49 Ale Daniel prosil krále, aby správou babylónské krajiny pověřil Šadraka, Méšaka a Abed-nega. Daniel sám zůstal na královském dvoře.
+#3:1 Král Nebúkadnesar dal zhotovit zlatou sochu, jejíž výška byla šedesát loket a šířka šest loket. Postavil ji na pláni Dúra v babylónské krajině.
+#3:2 Král Nebúkadnesar poslal pro satrapy, zemské správce a místodržitele, poradce, správce pokladu, soudce, vysoké úředníky a všechny zmocněnce nad krajinami, aby přišli k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil.
+#3:3 Tehdy se shromáždili satrapové, zemští správcové a místodržitelé, poradci, správcové pokladu, soudcové, vysocí úředníci a všichni zmocněnci nad krajinami k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil. Stáli proti soše, kterou postavil Nebúkadnesar.
+#3:4 Hlasatel mocně volal: "Poroučí se vám, lidé různých národností a jazyků:
+#3:5 Jakmile uslyšíte hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny, dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnete a pokloníte se před zlatou sochou, kterou postavil král Nebúkadnesar.
+#3:6 Kdo nepadne a nepokloní se, bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé pece."
+#3:7 Proto v určenou dobu, jakmile všichni lidé uslyšeli hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a rozmanitých strunných nástrojů, všichni lidé různých národností a jazyků padli a klaněli se před zlatou sochou, kterou král Nebúkadnesar postavil.
+#3:8 V té době přišli muži hvězdopravci a udali Judejce.
+#3:9 Hlásili králi Nebúkadnesarovi: "Králi, navěky buď živ!
+#3:10 Ty jsi, králi, vydal rozkaz, aby každý člověk, až uslyší hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padl a poklonil se před zlatou sochou.
+#3:11 Kdo nepadne a nepokloní se, má být vhozen do rozpálené ohnivé pece.
+#3:12 Jsou zde muži Judejci, které jsi pověřil správou babylónské krajiny, Šadrak, Méšak a Abed-nego. Tito muži nedbají, králi, na tvůj rozkaz, tvé bohy neuctívají a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se neklanějí."
+#3:13 Tehdy Nebúkadnesar, rozlícen a rozhořčen, rozkázal přivést Šadraka, Méšaka a Abed-nega. Tito muži byli hned přivedeni před krále.
+#3:14 Nebúkadnesar se jich otázal: "Je to tak, Šadraku, Méšaku a Abed-nego, že mé bohy neuctíváte a před zlatou sochou, kterou jsem postavil, jste se nepoklonili?
+#3:15 Nuže, jste ochotni v čase, kdy uslyšíte hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnout a poklonit se před sochou, kterou jsem udělal? Jestliže se nepokloníte, v tu hodinu budete vhozeni do rozpálené ohnivé pece. A kdo je ten Bůh, který by vás vysvobodil z mých rukou!"
+#3:16 Šadrak, Méšak a Abed-nego odpověděli králi: "Nebúkadnesare, nám není třeba dávat ti odpověď.
+#3:17 Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás.
+#3:18 Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme."
+#3:19 Tu se Nebúkadnesar velice rozlítil a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi změnil. Rozkázal vytopit pec sedmkrát víc, než se obvykle vytápěla.
+#3:20 Mužům, statečným bohatýrům, kteří byli v jeho vojsku, rozkázal Šadraka, Méšaka a Abed-nega svázat a vhodit je do rozpálené ohnivé pece.
+#3:21 Ti muži byli hned svázáni ve svých pláštích a suknicích i s čepicemi a celým oblečením a vhozeni do rozpálené ohnivé pece.
+#3:22 Protože královo slovo bylo přísné a pec byla nadmíru vytopena, ony muže, kteří Šadraka, Méšaka a Abed-nega vynesli, usmrtil plamen ohně.
+#3:23 A ti tři muži, Šadrak, Méšak a Abed-nego, padli svázaní do rozpálené ohnivé pece.
+#3:24 Tu král Nebúkadnesar užasl a chvatně vstal. Otázal se královské rady: "Což jsme nevhodili do ohně tři svázané muže?" Odpověděli králi: "Jistěže, králi."
+#3:25 Král zvolal: "Hle, vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu."
+#3:26 I přistoupil Nebúkadnesar k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: "Šadraku, Méšaku a Abed-nego, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a pojďte sem!" Šadrak, Méšak a Abed-nego vyšli z ohně.
+#3:27 Satrapové, zemští správci a místodržitelé a královská rada se shromáždili, aby viděli ty muže, nad jejichž těly neměl oheň moc; ani vlas jejich hlavy nebyl sežehnut, jejich pláště nedoznaly změny, ani nebyly cítit ohněm.
+#3:28 Nebúkadnesar zvolal: "Požehnán buď Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův, který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří na něj spoléhali. Přestoupili královo slovo a vydali svá těla, aby nemuseli vzdát poctu a klanět se nějakému jinému bohu než bohu svému.
+#3:29 Vydávám rozkaz: Kdokoli z lidí kterékoli národnosti a jazyka by řekl něco proti Bohu Šadrakovu, Méšakovu a Abed-negovu, ať je rozsekán na kusy a jeho dům ať je učiněn hnojištěm, neboť není jiného Boha, který by mohl vyprostit jako tento Bůh."
+#3:30 A král zařídil, aby se Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi v babylónské krajině dobře dařilo.
+#3:31 Král Nebúkadnesar všem lidem různých národností a jazyků, kteří bydlí na celé zemi: "Rozhojněn buď váš pokoj!
+#3:32 Zalíbilo se mi sdělit vám, jaká znamení a jaké divy učinil na mně Bůh nejvyšší.
+#3:33 Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vladařská moc po všechna pokolení.
+#4:1 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně pobýval ve svém domě, pln svěžesti ve svém paláci.
+#4:2 Viděl jsem sen a ten mě vystrašil. Představy ve snu na lůžku, vidění, která i prošla hlavou, mě naplnily hrůzou.
+#4:3 Vydal jsem rozkaz, aby ke mně byli uvedeni všichni babylónští mudrci, aby mi sen vyložili.
+#4:4 Přišli tedy věštci, zaklínači, hvězdopravci a planetáři. Vyprávěl jsem jim sen, ale jeho výklad mi nemohli oznámit.
+#4:5 Konečně ke mně přišel Daniel, který má jméno Beltšasar podle jména mého boha; v něm je duch svatých bohů. Vyprávěl jsem mu sen:
+#4:6 Beltšasare, nejvyšší z věštců, vím, že v tobě je duch svatých bohů a že žádné tajemství ti nedělá potíže. Pověz mi výklad vidění snu, který jsem viděl.
+#4:7 Ve viděních, která mi prošla hlavou na mém lůžku jsem viděl: Hle, strom stál uprostřed země, jeho výška byla obrovská.
+#4:8 Strom rostl a sílil, až jeho výška sahala k nebi. Bylo jej vidět od samého konce země.
+#4:9 Měl nádherné listí a mnoho plodů, byla na něm potrava pro všechny. Polní zvěř pod ním nalézala stín, v jeho větvích bydleli nebeští ptáci a sytilo se z něho všechno tvorstvo.
+#4:10 Ve viděních, která mi prošla hlavou na mém lůžku, jsem viděl: Hle, posel, a to svatý, sestupoval z nebe.
+#4:11 Mocně volal a nařizoval toto: „Skácejte strom! Osekejte mu větve! Otrhejte mu listí! Rozházejte jeho plody! Ať uteče zvěř, která byla pod ním, i ptáci z jeho větví!
+#4:12 Avšak pařez s kořeny ponechte v zemi, sevřený obručí z železa a bronzu, ve svěží zeleni pole; ať je skrápěn nebeskou rosou a se zvěří ať se dělí o rostliny země.
+#4:13 Jeho srdce ať je jiné, než je srdce lidské, ať je mu dáno srdce zvířecí, dokud nad ním neuplyne sedm let.
+#4:14 V rozhodnutí nebeských poslů je rozsudek, výpovědí svatých je věc uzavřená. Z toho živí poznají, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a komu chce, je dává; může nad ním ustanovit i nejnižšího z lidí.“
+#4:15 Tento sen jsem viděl já, král Nebúkadnesar, a ty, Beltšasare, mi řekni jeho výklad. Žádný z mudrců mého království mi nemohl výklad oznámit. Ty však jsi toho schopen, neboť v tobě je duch svatých bohů."
+#4:16 Tu Daniel, který měl jméno Beltšasar, zůstal skoro hodinu strnulý a jeho myšlenky ho plnily hrůzou. Král mu řekl: "Beltšasare, snu ani výkladu se nehroz." Beltšasar odpověděl: "Můj pane, kéž by sen platil tvým nepřátelům a jeho výklad tvým protivníkům.
+#4:17 Strom, který jsi viděl, který rostl a sílil, až jeho výška sahala k nebi a bylo ho vidět po celé zemi,
+#4:18 který měl nádherné listí a mnoho plodů, na němž byla potrava pro všechny, pod nímž bydlela polní zvěř a v jehož větvích přebývali nebeští ptáci,
+#4:19 jsi ty, králi, který jsi rostl a sílil. Tvá velikost rostla, až dosáhla k nebi, tvá vladařská moc až na konec země.
+#4:20 Král viděl potom posla, a to svatého, jak sestupoval z nebe a nařizoval: „Skácejte strom a zničte jej, avšak pařez s kořeny ponechte v zemi sevřený obručí z železa a bronzu ve svěží zeleni pole, ať je skrápěn nebeskou rosou a ať má podíl s polní zvěří, dokud nad ním neuplyne sedm let.“
+#4:21 Toto je výklad, králi: Je to rozhodnutí Nejvyššího, které dopadlo na krále, mého pána.
+#4:22 Vyženou tě pryč od lidí a budeš bydlet s polní zvěří. Za pokrm ti dají rostliny jako dobytku a nechají tě skrápět nebeskou rosou. Tak nad tebou uplyne sedm let, dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce.
+#4:23 A že bylo řečeno, aby byl pařez toho stromu i s kořeny ponechán, tvé království se ti opět dostane, až poznáš, že Nebesa mají moc.
+#4:24 Kéž se ti, králi, zalíbí má rada: Překonej své hříchy spravedlností a svá provinění milostí k strádajícím; snad ti bude prodloužen klid."
+#4:25 To všechno dopadlo na krále Nebúkadnesara.
+#4:26 Uplynulo dvanáct měsíců. Král se procházel po královském paláci v Babylóně
+#4:27 a řekl: "Zdali není veliký tento Babylón, který jsem svou mocí a silou vybudoval jako královský dům ke slávě své důstojnosti?"
+#4:28 Ještě to slovo bylo v ústech krále, když se snesl hlas z nebe: "Tobě je to řečeno, králi Nebúkadnesare: Tvé království od tebe odešlo.
+#4:29 Vyženou tě pryč od lidí a budeš bydlit s polní zvěří. Dají ti za pokrm rostliny jako dobytku. Tak nad tebou uplyne sedm let, dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce."
+#4:30 V tu hodinu se to slovo na Nebúkadnesarovi splnilo. Byl vyhnán pryč od lidí, pojídal rostliny jako dobytek, jeho tělo bylo skrápěno nebeskou rosou, až mu narostly vlasy jako peří orlům a nehty jako drápy ptákům.
+#4:31 "Když uplynuly ty dny, pozdvihl jsem já Nebúkadnesar své oči k nebi a rozum se mi vrátil. Dobrořečil jsem Nejvyššímu a chválil jsem a velebil Věčně živého, neboť jeho vladařská moc je věčná, jeho království po všechna pokolení.
+#4:32 Všichni obyvatelé země jsou považováni za nic. Podle své vůle nakládá s nebeským vojskem i s obyvateli země. Není, kdo by mohl zabraňovat jeho ruce a ptát se ho: „Co to děláš?“
+#4:33 Tou dobou se mi vrátil rozum a ke slávě mého království mi opět byla vrácena má důstojnost a lesk. Moje královská rada a hodnostáři mě vyhledali, opět jsem byl dosazen do svého království a byla mi přidána mimořádná velikost.
+#4:34 Nyní tedy já Nebúkadnesar chválím, vyvyšuji a velebím Krále nebes. Všechno jeho dílo je pravda, jeho cesty právo. Ty, kteří si vedou pyšně, má moc ponížit."
+#5:1 Král Belšasar vystrojil velikou hostinu svým tisíci hodnostářům a před těmito tisíci pil víno.
+#5:2 Při popíjení vína poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny.
+#5:3 Hned tedy přinesli zlaté nádoby odnesené z chrámu, to je z Božího domu v Jeruzalémě, a pili z nich král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny.
+#5:4 Pili víno a chválili bohy zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné a kamenné.
+#5:5 V tu hodinu se ukázaly prsty lidské ruky a něco psaly na omítku zdi královského paláce naproti svícnu. Král viděl zápěstí ruky, která psala.
+#5:6 Tu se barva králova obličeje změnila a myšlenky ho naplnily hrůzou, poklesl v kyčlích a kolena mu tloukla o sebe.
+#5:7 Král mocně zvolal, aby přivedli zaklínače, hvězdopravce a planetáře. Babylónským mudrcům král řekl: "Kdokoli přečte toto písmo a sdělí mi výklad, bude oblečen do purpuru, na krk mu bude dán zlatý řetěz a bude mít v království moc jako třetí po mně."
+#5:8 Všichni královští mudrci tedy vstoupili, ale nebyli schopni písmo přečíst a oznámit králi výklad.
+#5:9 Král Belšasar byl pln hrůzy a barva jeho obličeje se změnila. I hodnostáři byli zmateni.
+#5:10 Po slovech krále a hodnostářů vešla do domu, kde hodovali, královna a řekla: "Králi, navěky buď živ! Nechť tě tvé myšlenky neplní hrůzou a barva tvého obličeje ať se nemění.
+#5:11 Je v tvém království muž, v němž je duch svatých bohů. Za dnů tvého otce bylo shledáno, že je osvícený a zběhlý v moudrosti, která je jako moudrost bohů. Král Nebúkadnesar, tvůj otec, ho ustanovil nejvyšším z věštců, zaklínačů, hvězdopravců a planetářů, ano, tvůj otec, králi,
+#5:12 neboť bylo shledáno, že Daniel, jemuž král dal jméno Beltšasar, má mimořádného ducha a poznání a že je zběhlý ve vykládání snů, řešení záhad a vysvětlování věcí nesnadných. Nechť je Daniel nyní zavolán a sdělí výklad."
+#5:13 Daniel byl hned přiveden ke králi. Král se Daniela otázal: "Ty jsi Daniel z judských přesídlenců, kterého přivedl král, můj otec, z Judska?
+#5:14 Slyšel jsem o tobě, že je v tobě duch bohů a že bylo shledáno, že jsi osvícený a zběhlý v mimořádné moudrosti.
+#5:15 Byli ke mně přivedeni mudrci, zaklínači, aby mi přečetli toto písmo a oznámili mi jeho výklad, ale nejsou schopni výklad té věci sdělit.
+#5:16 O tobě jsem slyšel, že dokážeš podat výklad a vysvětlit nesnadné. Nyní tedy, dokážeš-li to písmo přečíst a výklad mi oznámit, budeš oblečen do purpuru, na krk ti bude dán zlatý řetěz a budeš mít v království moc jako třetí."
+#5:17 Daniel na to králi odpověděl: "Své dary si ponech a své odměny dej jinému. To písmo však králi přečtu a výklad mu oznámím.
+#5:18 Slyš, králi! Bůh nejvyšší dal Nebúkadnesarovi, tvému otci, království a velikost, slávu a důstojnost.
+#5:19 Pro velikost, kterou mu dal, se před ním třásli všichni lidé různých národností a jazyků a obávali se ho. Koho chtěl, zabil, koho chtěl, nechal žít, koho chtěl, povýšil, koho chtěl, ponížil.
+#5:20 Když se jeho srdce povýšilo a jeho duch se stal náramně zpupný, byl svržen ze svého královského stolce a jeho sláva mu byla odňata.
+#5:21 Byl vyhnán pryč od lidí, jeho srdce se stalo podobné zvířecímu, bydlil s divokými osly, za pokrm mu dávali rostliny jako dobytku a jeho tělo bylo skrápěno nebeskou rosou, dokud nepoznal, že Bůh nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že nad ním ustanovuje, koho chce.
+#5:22 Ani ty, jeho synu Belšasare, jsi neponížil své srdce, ačkoli jsi o tom všem věděl,
+#5:23 ale povýšil ses nad Pána nebes. Přinesli před tebe nádoby z jeho domu a pil jsi z nich víno ty i tvoji hodnostáři, tvé ženy i ženiny, a chválil jsi bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné a kamenné, kteří nic nevidí, neslyší ani nevědí. Boha, v jehož rukou je tvůj dech a všechny tvé cesty, jsi však nevelebil.
+#5:24 Proto bylo od něho posláno zápěstí ruky a napsáno toto písmo.
+#5:25 Toto pak je písmo, které bylo napsáno: „Mené, mené, tekel ú-parsín“.
+#5:26 Toto je výklad těch slov: Mené - Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je.
+#5:27 Tekel - byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký.
+#5:28 Peres - tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům."
+#5:29 Belšasar hned poručil, aby Daniela oblékli do purpuru, na krk mu dali zlatý řetěz a rozhlásili o něm, že má v království moc jako třetí.
+#5:30 Ještě té noci byl kaldejský král Belšasar zabit.
+#6:1 Darjaveš médský se ujal království ve věku šedesáti dvou let.
+#6:2 Darjavešovi se zalíbilo ustanovit nad královstvím sto dvacet satrapů, aby byli po celém království.
+#6:3 Nad nimi byli tři říšští vládcové, z nichž jedním byl Daniel. Těm podávali satrapové hlášení, aby se tím král nemusel obtěžovat.
+#6:4 Daniel pak vynikal nad říšské vládce i satrapy, neboť v něm byl mimořádný duch. Král ho zamýšlel ustanovit nad celým královstvím.
+#6:5 Tu se říšští vládcové a satrapové snažili nalézt proti Danielovi záminku ohledně jeho správy království, ale žádnou záminku ani zlé jednání nalézt nemohli, neboť byl věrný. Žádnou nedbalost ani zlé jednání na něm neshledali.
+#6:6 Proto si ti muži řekli: "Nenajdeme proti Danielovi žádnou záminku, ledaže bychom našli proti němu něco, co se týče zákona jeho Boha."
+#6:7 Říšští vládcové a satrapové se shlukli ke králi a naléhali na něj: "Králi Darjaveši, navěky buď živ!
+#6:8 Všichni královští vládci, zemští správcové a satrapové, královská rada a místodržitelé se uradili, abys královským výnosem potvrdil zákaz: Každý, kdo by se v údobí třiceti dnů obracel v modlitbě na kteréhokoli boha nebo člověka kromě na tebe, králi, ať je vhozen do lví jámy.
+#6:9 Nyní, králi, vydej zákaz a podepiš přípis, který by podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů nesměl být změněn."
+#6:10 Král Darjaveš tedy podepsal přípis a zákaz.
+#6:11 Když se Daniel dověděl, že byl podepsán přípis, vešel do svého domu, kde měl v horní pokoji otevřená okna směrem k Jeruzalému. Třikrát za den klekal na kolena, modlil se a vzdával čest svému Bohu, jako to činíval dříve.
+#6:12 Tu se ti muži shlukli a přistihli Daniela, jak se modlí a prosí svého Boha o milost.
+#6:13 Hned šli ke králi a dovolávali se královského zákazu: "Zdali jsi nepodepsal zákaz, že každý člověk, který by se v údobí třiceti dnů modlil ke kterémukoli bohu nebo člověku kromě k tobě, králi, bude vhozen do lví jámy?" Král odpověděl: "To slovo platí podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů."
+#6:14 Na to králi řekli: "Daniel z judských přesídlenců, králi, na tebe a zákaz, který si podepsal nedbá. Třikrát za den se modlí svou modlitbu."
+#6:15 Když král slyšel takovou řeč, byl velmi znechucen. Usilovně přemýšlel, jak by Daniela vysvobodil. Namáhal se až do západu slunce, jak by ho vyprostil.
+#6:16 Ti muži se však shlukli ke králi a naléhali na něj: "Věz, králi, podle zákona Médů a Peršanů žádný zákaz ani výnos, který král vydá, nesmí být změněn."
+#6:17 Král tedy poručil, aby přivedli Daniela a vhodili ho do jámy, v níž byli lvi. Danielovi řekl: "Kéž tě tvůj Bůh, kterého stále uctíváš, vysvobodí."
+#6:18 Donesli jeden kámen a položili ho na otvor jámy. Král jej zapečetil pečetním prstenem svým a pečetními prsteny svých hodnostářů, aby se v Danielově záležitosti nedalo nic změnit.
+#6:19 Pak se král odebral do svého paláce a ulehl, aniž co pojedl. Nedopřál si žádné obveselení a spánek se mu vyhýbal.
+#6:20 Jak se začalo rozednívat, hned za úsvitu, král vstal a chvatně odešel k jámě, kde byli lvi.
+#6:21 Když přišel k jámě, zarmouceným hlasem zavolal na Daniela. Řekl Danielovi: "Danieli, služebníku Boha živého, dokázal tě Bůh, kterého stále uctíváš, zachránit před lvy?"
+#6:22 Tu Daniel promluvil ke králi: "Králi, navěky buď živ!
+#6:23 Můj Bůh poslal a svého anděla a zavřel ústa lvům, takže mi neublížili. Vždyť jsem byl před ním shledán čistý a ani proti tobě, králi, jsem se ničeho zlého nedopustil."
+#6:24 Král tím byl velice potěšen a poručil, aby Daniela vytáhli z jámy. Daniel byl tedy z jámy vytažen a nebyla na něm shledána žádná úhona, protože věřil ve svého Boha.
+#6:25 Král pak poručil, aby přivedli ty muže, kteří Daniela udali, a hodili je do lví jámy i s jejich syny a ženami. Ještě nedopadli na dno jámy, už se jich zmocnili lvi a rozdrtili jim všechny kosti.
+#6:26 Tehdy král Darjaveš napsal všem lidem různých národností a jazyků, bydlícím po celé zemi: "Rozhojněn buď váš pokoj!
+#6:27 Vydávám rozkaz, aby se v celé mé královské říši všichni třásli před Danielovým Bohem a obávali se ho, neboť on je Bůh živý a zůstává navěky, jeho království nebude zničeno a jeho vladařská moc bude až do konce.
+#6:28 Vysvobozuje a vytrhuje, činí znamení a divy na nebi i na zemi. On vysvobodil Daniela ze lvích spárů."
+#6:29 Danielovi se pak dobře dařilo v království Darjavešově i v království Kýra perského.
+#7:1 V prvním roce vlády Belšasara, krále babylónského, viděl Daniel sen, vidění mu prošla hlavou na jeho lůžku. Hned tedy v hlavních rysech ten sen popsal.
+#7:2 Daniel řekl: "Viděl jsem v nočním vidění, hle, čtyři nebeské větry rozbouřily Velké moře.
+#7:3 A z moře vystoupila čtyři veliká zvířata, odlišná jedno od druhého.
+#7:4 První bylo jako lev a mělo orlí křídla. Viděl jsem, že mu byla křídla oškubána, bylo pozvednuto od země a postaveno na nohy jako člověk a dáno lidské srdce.
+#7:5 Hle, další zvíře, druhé, se podobalo medvědu. Bylo postaveno tváří k jedné straně. Mělo v tlamě mezi zuby tři žebra a bylo mu řečeno: „Vstaň a hojně se nažer masa!“
+#7:6 Potom jsem viděl, hle, další zvíře bylo jako levhart a mělo na hřbetě čtyři ptačí křídla. Bylo to zvíře čtyřhlavé a byla mu dána vladařská moc.
+#7:7 Potom jsem v nočním vidění viděl, hle, čtvrté zvíře, strašné, příšerné a mimořádně mocné. Mělo veliké železné zuby, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama. Bylo odlišné ode všech předešlých zvířat a mělo deset rohů.
+#7:8 Prohlížel jsem rohy, a hle, vyrostl mezi nimi další malý roh a tři z dřívějších rohů byly před ním vyvráceny. Hle, na tom rohu byly oči jako oči lidské a ústa, která mluvila troufale.
+#7:9 Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec - plameny ohně, jeho kola - hořící oheň.
+#7:10 Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitíce desetitisíců stály před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy.
+#7:11 Tu jsem viděl, že pro ta troufalá slova, která roh mluvil, viděl jsem, že to zvíře bylo zabito, jeho tělo zničeno a dáno k spálení ohněm.
+#7:12 Zbylým zvířatům odňali jejich vladařskou moc a byl jim ponechán život do určité doby a času.
+#7:13 Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu.
+#7:14 A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno."
+#7:15 Můj duch, můj, Danielův, byl uvnitř své schránky zmatený a vidění, která mi prošla hlavou, mě naplnila hrůzou.
+#7:16 Přistoupil jsem k jednomu z těch, kteří tam stáli, a prosil jsem ho o hodnověrný výklad toho všeho. Řekl mi to a oznámil mi výklad té věci:
+#7:17 "Ta čtyři veliká zvířata, to čtyři králové povstanou v zemi.
+#7:18 Ale království se ujmou svatí Nejvyššího a budou mít království v držení až na věky, totiž až na věky věků."
+#7:19 Chtěl jsem mít jistotu o tom čtvrtém zvířeti, které bylo odlišné ode všech ostatních a bylo mimořádně strašné: mělo železné zuby, bronzové drápy, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama,
+#7:20 i o deseti rozích, které mělo na hlavě, a o dalším, který vyrostl a před nímž tři spadly, totiž o tom rohu, který měl oči a ústa mluvící troufale a jevil se větší než ostatní.
+#7:21 Viděl jsem, že ten roh vedl válku proti svatým a přemáhal je,
+#7:22 až přišel Věkovitý a soud byl předán svatým Nejvyššího; nadešla doba a království dostali do držení svatí.
+#7:23 Řekl toto: "Čtvrté zvíře - na zemi bude čtvrté království, to se bude ode všech království lišit; pozře celou zemi, podupe ji a rozdrtí.
+#7:24 A deset rohů - z toho království povstane deset králů. Po nich povstane jiný, ten se bude od předchozích lišit a sesadí tři krále.
+#7:25 Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času,
+#7:26 avšak zasedne soud a vladařskou moc mu odejmou, a bude úplně vyhlazen a zahuben.
+#7:27 Království, vladařská moc a velikost všech království pod celým nebem budou dány lidu svatých Nejvyššího. Jeho království bude království věčné a všechny vladařské moci ho budu uctívat a poslouchat."
+#7:28 Zde končí to slovo. Já, Daniel, jsem se velice zhrozil těch myšlenek, barva mé tváře se změnila, ale to slovo jsem uchoval ve svém srdci.
+#8:1 V třetím roce kralování krále Belšasara ukázalo se mně, Danielovi, vidění, po onom, které se mi ukázalo na počátku.
+#8:2 Viděl jsem ve vidění - byl jsem ve vidění na hradě Šúšanu v élamské krajině - viděl jsem tedy ve vidění, že jsem u řeky Úlaje:
+#8:3 Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jeden beran stál před řekou a měl dva rohy. Ty rohy byly veliké, jeden však byl větší než druhý; větší vyrostl jako poslední.
+#8:4 Viděl jsem berana trkat směrem k moři, na sever a na jih. Žádné zvíře před ním neobstálo a nikdo nic nevyprostil z jeho moci. Dělal, co se mu zlíbilo, a vzmohl se.
+#8:5 Pozoroval jsem, a hle, ze západu přicházel kozel na celou zemi, ale země se nedotýkal. Ten kozel měl mezi očima nápadný roh.
+#8:6 Přišel až k dvourohému beranovi, kterého jsem viděl stát nad řekou. Přiběhl k němu silně rozzuřen.
+#8:7 Viděl jsem, že dostihl berana, rozlíceně do něho vrazil a zlomil mu oba rohy a beran neměl sílu mu odolat. Kozel ho povalil na zem a rozšlapal a nebyl nikdo, kdo by berana vyprostil z jeho moci.
+#8:8 Kozel se velice vzmohl. Když byl na vrcholu moci, zlomil se ten velký roh a místo něho vyrostly čtyři nápadné rohy do čtyř nebeských větrů.
+#8:9 Z jednoho z nich vyrazil jeden maličký roh, který se velmi vzmáhal na jih a na východ i k nádherné zemi.
+#8:10 Vzmohl se tak, že sahal až k nebeskému zástupu, srazil na zem část toho zástupu, totiž hvězd, a rozšlapal je.
+#8:11 Vypjal se až k veliteli toho zástupu, zrušil každodenní oběť a rozvrátil příbytek jeho svatyně.
+#8:12 Zástup byl sveden ke vzpouře proti každodenní oběti. Pravdu srazil na zem a dařilo se mu, co činil.
+#8:13 Slyšel jsem, jak jeden svatý mluví. Jiný svatý se toho mluvícího otázal: "Jak dlouho bude platit vidění o každodenní oběti a o vzpouře, která pustoší a dovoluje šlapat po svatyni i zástupu?"
+#8:14 Řekl mi: "Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti."
+#8:15 Když jsem já Daniel uviděl to vidění a snažil se mu porozumět, hle, postavil se naproti mně kdosi podobný muži
+#8:16 a uslyšel jsem nad Úlajem lidský hlas, který takto volal: "Gabrieli, vysvětli mu to vidění."
+#8:17 Přišel tedy tam, kde jsem stál; zatímco přicházel, byl jsem ohromen a padl jsem tváří k zemi. Řekl mi: "Pochop, lidský synu, že to vidění se týká doby konce."
+#8:18 Když se mnou mluvil, ležel jsem v mrákotách tváří na zemi. Dotkl se mě a postavil mě na mé místo.
+#8:19 Řekl : "Hle, sdělím ti, co se stane v posledním hrozném hněvu, neboť se to týká konce času.
+#8:20 Dvourohý beran, kterého jsi viděl, jsou králové médští a perští.
+#8:21 Chlupatý kozel je král řecký a veliký roh, který měl mezi očima, je první král.
+#8:22 To, že se roh zlomil a místo něho vyvstaly čtyři, znamená, že vyvstanou čtyři království z toho pronároda, ale nebudou mít jeho sílu.
+#8:23 Ke konci jejich kralování, až se naplní míra vzpurných, povstane král nestoudný, který bude rozumět hádankám.
+#8:24 Bude zdatný svou silou, a nejen svou silou, bude přinášet neobyčejnou zkázu a jeho konání bude provázet zdar. Uvrhne do zkázy zdatné a lid svatých.
+#8:25 Obezřetně a se zdarem bude jeho ruka lstivě jednat; ve svém srdci se bude vypínat, nerušeně uvrhne do zkázy mnohé. Postaví se proti Veliteli velitelů, avšak bude zlomen bez zásahu ruky.
+#8:26 Vidění o večerech a jitrech, jak ti bylo pověděno, je pravdivé. Ty pak podrž to vidění v tajnosti, neboť se uskuteční za mnoho dnů."
+#8:27 Já Daniel jsem zůstal bez sebe a byl jsem těžce nemocen po řadu dní. Pak jsem vstal a konal své povolání u krále. Žasl jsem nad tím viděním, ale nikdo to nechápal.
+#9:1 V prvním roce vlády Darjaveše, syna Achašvérošova, který byl médského původu a byl králem nad královstvím kaldejským,
+#9:2 v tom prvním roce jeho kralování jsem já Daniel porozuměl z knih počtu roků, o nichž se stalo slovo Hospodinovo proroku Jeremjášovi; vyplní se, že Jeruzalém bude po sedmdesát let v troskách.
+#9:3 Obrátil jsem se k Panovníku Bohu, abych ho vyhledal modlitbou a prosbami o smilování v postu, žíněném rouchu a popelu.
+#9:4 Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a vyznával se mu slovy: "Ach, Panovníku, Bože veliký a hrozný, který dbáš na smlouvu a milosrdenství vůči těm, kteří tě milují a dodržují tvá přikázání!
+#9:5 Zhřešili jsme a provinili se, jednali jsme svévolně, bouřili se a uchýlili od tvých přikázání a soudů.
+#9:6 A neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří mluvili ve tvém jménu našim králům, našim velmožům, našim otcům a všemu lidu země.
+#9:7 Na tvé straně, Panovníku, je spravedlnost, na nás je zjevná hanba až do tohoto dne; je na každém judském muži, na obyvatelích Jeruzaléma, na celém Izraeli, na blízkých i dalekých, ve všech zemích, do nichž jsi je rozehnal pro jejich zpronevěru, které se vůči tobě dopustili.
+#9:8 Hospodine, na nás je zjevná hanba, na našich králích, na našich velmožích a na našich otcích, neboť jsme proti tobě zhřešili.
+#9:9 Na Panovníku, našem Bohu, závisí slitování a odpuštění, neboť jsme se bouřili proti němu
+#9:10 a neposlouchali jsme Hospodina, našeho Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám vydával skrze své služebníky proroky.
+#9:11 Celý Izrael přestoupil tvůj zákon a odchýlil se a neposlouchal tebe. Na nás je vylita kletba a zlořečení, jak je o tom psáno v zákoně Mojžíše, Božího služebníka, protože jsme proti tobě hřešili.
+#9:12 Dodržel jsi své slovo, které jsi promluvil proti nám a proti našim soudcům, kteří nás soudili, že uvedeš na nás zlo tak veliké, že takové nebylo učiněno pod celým nebem; tak bylo učiněno v Jeruzalémě.
+#9:13 Jak je psáno v zákoně Mojžíšově, přišlo na nás všechno to zlo. Neprosili jsme Hospodina, svého Boha, o shovívavost a neodvrátili se od svých nepravostí a nejednali prozíravě podle jeho pravdy.
+#9:14 Proto Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, které koná, ale my jsme ho neposlouchali.
+#9:15 Nyní, Panovníku, náš Bože, který jsi svůj lid vyvedl z egyptské země pevnou rukou, a tak sis učinil jméno, jaké máš až dodnes, zhřešili jsme, byli jsme svévolní.
+#9:16 Panovníku, nechť se prosím podle tvé veškeré spravedlnosti odvrátí tvůj hněv a tvé rozhořčení od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory, neboť pro naše hříchy a viny našich otců je Jeruzalém a tvůj lid tupen všemi, kteří jsou kolem nás.
+#9:17 Nyní tedy, Bože náš, slyš modlitbu svého služebníka a jeho prosby o smilování a rozjasni tvář nad svou zpustošenou svatyní, kvůli sobě, Panovníku.
+#9:18 Nakloň, můj Bože, své ucho a slyš, otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť ne pro své spravedlivé činy ti předkládáme své prosby o smilování, ale pro tvé velké slitování.
+#9:19 Panovníku, slyš! Panovníku, odpusť! Panovníku, pozoruj a jednej! Neprodlévej! Kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé město i tvůj lid se nazývá tvým jménem."
+#9:20 Ještě jsem rozmlouval a modlil se, vyznával hřích svůj i hřích Izraele, svého lidu, a předkládal Hospodinu, svému Bohu své prosby o smilování za svatou horu Boží,
+#9:21 tedy ještě jsem rozmlouval v modlitbě, když Gabriel, ten muž, kterého jsem prve viděl ve vidění, spěšně přilétl a dotkl se mě v době večerního obětního daru.
+#9:22 Poučil mě, když se mnou mluvil. Řekl: "Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti posloužil k poučení.
+#9:23 Prve při tvých prosbách o smilování vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti je oznámil, neboť jsi vzácný Bohu. Pochop to slovo a rozuměj vidění.
+#9:24 Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých.
+#9:25 Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby.
+#9:26 Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již. Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení.
+#9:27 Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí."
+#10:1 V třetím roce vlády Kýra, krále perského, bylo Danielovi, který byl pojmenován Beltšasar, zjeveno slovo. A to slovo je pravdivé; týká se velké strasti. Pochopil to slovo. Pochopení mu bylo dáno ve viděních.
+#10:2 V těch dnech jsem já, Daniel, truchlil po celé tři týdny.
+#10:3 Chutný chléb jsem nejedl, maso a víno jsem nevzal do úst, ani jsem se nepotíral mastí až do uplynutí celých tří týdnů.
+#10:4 Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce jsem byl na břehu veliké řeky zvané Chidekel.
+#10:5 Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakýsi muž oblečený ve lněném oděvu. Na bedrech měl pás z třpytivého zlata z Úfazu.
+#10:6 Tělo měl jako chrysolit, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako lesknoucí se bronz a zvuk jeho slov byl jako hrozný hluk.
+#10:7 Já Daniel jsem to vidění viděl sám. Muži, kteří byli se mnou, žádné vidění neviděli, ale padlo na ně veliké zděšení a uprchli do úkrytu.
+#10:8 Zůstal jsem sám a viděl jsem to veliké vidění, ale nezůstala ve mně síla. Velebnost mé tváře se změnila a byla zcela porušena; nezachoval jsem si sílu.
+#10:9 Slyšel jsem zvuk jeho slov a jak jsem zvuk jeho slov uslyšel, přišly na mě mrákoty a padl jsem na tvář, totiž tváří na zem.
+#10:10 A hle, dotkla se mě ruka a zatřásla mnou, takže jsem se pozvedl na kolena a dlaně rukou.
+#10:11 Muž mi řekl: "Danieli, muži vzácný, pochop slova, která k tobě budu mluvit. Stůj na svém místě. Jsem poslán k tobě." Když se mnou mluvil to slovo, stál jsem a chvěl jsem se.
+#10:12 Řekl mi: "Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem proto přišel.
+#10:13 Avšak ochránce perského království stál proti mně po jednadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Míkael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů.
+#10:14 Přišel jsem, abych tě poučil o tom, co potká tvůj lid v posledních dnech, neboť vidění se týká těchto dnů."
+#10:15 Když ke mně promluvil tato slova, sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem.
+#10:16 A hle, kdosi podobný lidským synům se dotkl mých rtů. Otevřel jsem ústa a promluvil jsem k tomu, který stál proti mně: "Můj pane, pro to vidění mě sevřely křeče a nezachoval jsem si sílu.
+#10:17 Jak by mohl služebník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? Od té doby není ve mně síla a nezůstal ve mně dech."
+#10:18 Opět se mě dotkl kdosi, kdo vypadal jako člověk, a dodal mi sílu.
+#10:19 Řekl: "Neboj se, muži vzácný, pokoj tobě! Vzchop se, vzchop se!" Když se mnou mluvil, nabyl jsem síly. Řekl jsem: "Ať můj pán mluví, neboť jsem již posílen."
+#10:20 Řekl: "Víš, proč jsem k tobě přišel? Nyní se opět vrátím, abych bojoval s ochráncem Peršanů. Odcházím, a hle, přichází ochránce Řeků.
+#10:21 Zajisté, oznámím ti, co je zapsáno ve spisu pravdy. Není nikoho, kdo by mi dodával sílu v těch věcech, kromě vašeho ochránce Míkaela."
+#11:1 "V prvním roce vlády Darjaveše médského jsem stál při něm, abych mu dodával sílu a byl mu záštitou.
+#11:2 Nyní ti tedy oznámím pravdu: Hle, v Persii povstanou ještě tři králové. Čtvrtý pak nabude většího bohatství než ostatní. Jakmile získá sílu ze svého bohatství, vyburcuje všechno proti řeckému království.
+#11:3 Povstane však bohatýrský král, bude vládnout nad obrovskou říší a dělat, co se mu zlíbí.
+#11:4 Ale až bude pevně stát, bude jeho království rozlomeno, rozděleno podle čtyř nebeských větrů, avšak ne jeho potomkům; nebude to už říše, jaké vládl on, neboť jeho království bude rozvráceno a dostane se jiným, nikoli jím.
+#11:5 Tu se vzmůže král Jihu, ale jeden z jeho velitelů se vzmůže víc než on a bude vládnout. Bude vládnout nad nesmírnou říší.
+#11:6 Po uplynutí několika let se spojí: dcera krále Jihu přijde ke králi Severu, aby ujednala smír; avšak paže si neuchová sílu, jeho paže neobstojí. Dcera bude v té době vydána záhubě i s těmi, kteří ji přivedli, i s tím, který ji zplodil, a s tím, kdo jí byl oporou.
+#11:7 Avšak na jeho místo postoupí výhonek z jejích kořenů, přitáhne proti vojsku a vejde do pevnosti krále Severu a bude tam prosazovat svou sílu.
+#11:8 I jejich bohy s jejich litými sochami a vzácnými nádobami, stříbro a zlato odveze do zajetí do Egypta; pak několik let nechá krále Severu na pokoji.
+#11:9 Ten sice vtrhne do království krále Jihu, ale vrátí se do své země.
+#11:10 Jeho synové však budou válčit a shromáždí nesmírné množství vojska. Jeden z nich přitáhne, přižene se jako povodeň a bude válčit dál až k jeho pevnosti.
+#11:11 Král Jihu se rozhořčí, vytáhne a bude sním, s králem Severu, bojovat; ten sice postaví nesmírné množství vojska, ale to množství bude vydáno do rukou onoho.
+#11:12 To množství bude odvedeno. Jeho srdce zpychne. Pobije desetitisíce, avšak moc si neudrží.
+#11:13 Král Severu se vrátí a postaví ještě nesmírnější množství, než bylo první, a po určité době, po několika letech, přitáhne s velikým vojskem a obrovským vybavením.
+#11:14 V té době se mnozí postaví proti králi Jihu a synové rozvratníků tvého lidu se pozdvihnou, aby se potvrdilo vidění, avšak klesnou.
+#11:15 Král Severu opět přitáhne, nasype náspy a zmocní se opevněného města. Paže Jihu neobstojí, ani lid jeho vybraných sborů nebude mít sílu, aby obstál.
+#11:16 Ten, který přitáhne proti němu, bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním neobstojí. Zastaví se i v nádherné zemi a jeho ruka přinese zkázu.
+#11:17 Pojme úmysl zmocnit se celého království, ujedná s ním smír a dá mu jednu z dcer, aby království strhla do zkázy. Ale ona nebude stát při něm.
+#11:18 Pak obrátí tvář k ostrovům a mnohých se zmocní, avšak jeden konsul učiní přítrž jeho tupení; a nejen to: jeho tupení mu oplatí.
+#11:19 Obrátí tedy tvář k pevnostem své země, ale klesne, padne a nenajdou ho.
+#11:20 Na jeho místo povstane někdo, kdo dá projít výběrčímu vznešeným královstvím, ale po několika letech bude zlomen, a to ani hněvem ani bojem.
+#11:21 Na jeho místo povstane Opovrženíhodný. Královská důstojnost mu nebude udělena, nýbrž nerušeně přitáhne a úskočně se zmocní království.
+#11:22 Jako povodní budou před ním odplaveny a zlomeny paže protivníků, právě tak i vůdce smlouvy.
+#11:23 S těmi, kteří se s ním spojí, bude jednat lstivě. Opovážlivě vytáhne s hrstkou pronároda.
+#11:24 Nerušeně přitáhne do žirných krajin a učiní, co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců. Rozdělí mezi své lidi loupež, kořist a majetek a opevněným místům bude strojit úklady, až do času.
+#11:25 Vyburcuje svou sílu i srdce proti králi Jihu, potáhne s velikým vojskem. Král Jihu s vojskem velice velkým a zdatným se s ním utká v boji, ale neobstojí, protože mu budou nastrojeny úklady.
+#11:26 Ti totiž, kteří jídají jeho lahůdky, ho zlomí, jeho vojsko bude odplaveno, mnoho jich bude skoleno a padne.
+#11:27 Srdce obou těch králů budou plná zloby a u jednoho stolu budou mluvit lež, ale nezdaří se to, neboť konec je ještě odložen do jistého času.
+#11:28 Navrátí se tedy do své země s velikým jměním, ale jeho srdce bude proti svaté smlouvě. Podle toho bude jednat; pak se vrátí do své země.
+#11:29 Po jistém čase opět potáhne proti Jihu, ale podruhé to nebude tak jako poprvé.
+#11:30 Přitáhne na něj loďstvo Kitejců a bude zkrušen. Opět bude soptit a jednat proti svaté smlouvě. Obrátí se a přikloní k těm, kdo opustili svatou smlouvu.
+#11:31 Jeho paže se napřáhnou a znesvětí svatyni i pevnost, vymýtí každodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele.
+#11:32 Ty, kteří jednají svévolně vůči smlouvě, přivede úslisnostmi k rouhání. Avšak lid, ti, kteří se znají ke svému Bohu, zůstanou pevní a budou podle toho jednat.
+#11:33 Prozíraví v lidu budou poučovat mnohé, ale budou po nějaký čas klesat pod mečem a plamenem, zajetím a loupeží.
+#11:34 Když budou klesat, naleznou trochu pomoci, ale mnozí se k nim připojí úskočně.
+#11:35 Někteří z prozíravých budou klesat, budou zkoušeni, tříbeni a běleni pro dobu konce, totiž do jistého času.
+#11:36 Král bude dělat, co se mu zlíbí, bude se vypínat a činit větším nad každého boha a bude divně mluvit i proti Bohu bohů, co mu nepřísluší, a bude ho provázet zdar, dokud se nedovrší hrozný hněv, neboť rozhodnutí bude vykonáno.
+#11:37 Nepřikloní se ani k bohům svých otců ani k Oblíbenci žen, nepřikloní se k žádnému bohu, neboť se bude činit větším nade všechny.
+#11:38 Jen boha pevností bude ctít na jeho místě, zlatem, stříbrem, drahokamem a drahocennostmi bude ctít boha, kterého jeho otcové neznali.
+#11:39 Cizího boha uvede do opevněných pevností; kdo ho uzná, toho zahrne slávou. Takovým svěří vládu nad mnohými a jako odměnu jim přidělí půdu.
+#11:40 V době konce se s ním srazí král Jihu, ale král Severu proti němu zaútočí s vozbou a jízdou a obrovským loďstvem. Přitáhne proti zemím, zaplaví je a potáhne dál.
+#11:41 Přitáhne i do nádherné země a mnozí klesnou. Z jeho rukou uniknou jen tito: Edóm, Moáb a přední z Amónovců.
+#11:42 Vztáhne svou ruku na četné země; ani egyptská země nevyvázne.
+#11:43 Získá vládu nad skrytými poklady zlata a stříbra a všemi egyptskými drahocennostmi. V jeho průvodu budou i Lúbijci a Kúšijci.
+#11:44 Ale vyděsí ho zprávy z východu a ze severu. Vytáhne s velikým rozhořčením, aby mnohé zahladil a vyhubil jako klaté.
+#11:45 Postaví své přepychové stany od moří k hoře svaté nádhery. Pak přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže."
+#12:1 "V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize.
+#12:2 Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze.
+#12:3 Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy.
+#12:4 A ty, Danieli, udržuj ta slova v tajnosti a zapečeť tuto knihu až do doby konce. Mnozí budou zmateně pobíhat, ale poznání se rozmnoží."
+#12:5 Já Daniel jsem viděl toto: Hle, povstali dva další muži, jeden na tomto břehu veletoku, druhý na onom břehu veletoku,
+#12:6 a ten se otázal muže oblečeného ve lněném oděvu, který byl nad vodami veletoku: "Kdy nastane konec těch podivuhodných věcí?"
+#12:7 I slyšel jsem muže oblečeného ve lněném oděvu, který byl nad vodami veletoku. Zvedl svou pravici i levici k nebi a přísahal při Živém navěky, že k času a časům a k polovině, až se dovrší roztříštění moci svatého lidu, dovrší se i všechno toto.
+#12:8 Slyšel jsem, ale neporozuměl jsem. Řekl jsem: "Můj pane, jaké bude zakončení toho všeho?"
+#12:9 Řekl: "Jdi, Danieli, tajuplná a zapečetěná budou ta slova až do doby konce.
+#12:10 Mnozí se vytříbí, zbělí a budou vyzkoušeni. Svévolníci budou jednat svévolně; žádný svévolník se nepoučí, ale prozíraví se poučí.
+#12:11 Od doby, kdy bude odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní.
+#12:12 Blaze tomu, kdo se v důvěře dočká tisíce tří set třiceti pěti dnů.
+#12:13 Ty vytrvej do konce. Pak odpočineš, ale na konci dnů povstaneš ke svému údělu.
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCSP-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCSP-Dan.txs
new file mode 100644
index 0000000000..9be1a5b800
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCSP-Dan.txs
@@ -0,0 +1,358 @@
+% Daniel
+#1:1 Ve třetím roce kralování judského krále Jójakíma přitáhl babylonský král Nebúkadnesar k Jeruzalému a oblehl jej.
+#1:2 Panovník Hospodin mu tehdy do ruky vydal judského krále Jójakíma i některé předměty domu Božího, on je vzal s sebou do země Šineár, do domu svého boha, a ty předměty přinesl do chrámové klenotnice svého boha.
+#1:3 Král pak řekl Ašpenazovi, vrchnímu komorníkovi, aby ze synů Izraele, jak z královského potomstva, tak ze šlechty, přivedl
+#1:4 mladíky, kteří nemají žádnou vadu, hezkého vzhledu, rozumné v každém ohledu, vzdělané i chápavé, kteří jsou schopni sloužit v královském paláci a učit se chaldejskému písemnictví a jazyku.
+#1:5 Král jim nechal stanovit denní dávku z královského přídělu a z jeho banketního vína, aby je tři roky vychovával a někteří z nich aby sloužili králi.
+#1:6 Mezi nimi byli ze synů Judových Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš.
+#1:7 Vrchní komorník jim dal jména -- Danielovi dal Beltšasar, Chananjášovi Šadrak, Míšaelovi Méšak a Azarjášovi Abed–nego.
+#1:8 Daniel si ale vzal na srdce, že se nebude poskvrňovat královským přídělem a jeho banketním vínem, a snažil se dosáhnout u vrchního komorníka, aby se nemusel poskvrňovat.
+#1:9 Tehdy Bůh dal dojít Danielovi u vrchního komorníka milosrdenství a slitování.
+#1:10 Přesto řekl vrchní komorník Danielovi: Bojím se svého pána, krále, který vám nechal stanovit jídlo a pití. Jestliže uvidí, že vypadáte přepadleji než mladíci vašeho věku, připravíte mě u krále o hlavu.
+#1:11 Daniel tedy řekl správci, kterého Danielovi, Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi přidělil vrchní komorník:
+#1:12 Vyzkoušej prosím své otroky během deseti dnů. Ať nám dávají k jídlu nějakou zeleninu a k pití vodu.
+#1:13 Pak se před tebou ukáže, jak vypadáme a jak vypadají ti mladíci, kteří se stravují z královského přídělu. A jak uvidíš, tak se svými otroky nalož.
+#1:14 On je v této věci poslechl a po deset dnů je zkoušel.
+#1:15 Po uplynutí deseti dnů bylo vidět, že vypadali dobře a více při těle než všichni ti mladíci stravující se z královského přídělu.
+#1:16 Proto jim správce odnášel královský příděl i jejich banketní víno a dával jim zeleninu.
+#1:17 Této čtveřici mladíků dal Bůh, že znali všechno písemnictví i moudrost a rozuměli tomu, Danielovi nadto dal chápat každé vidění a sny.
+#1:18 Po uplynutí doby, kdy měli být přivedeni, jak řekl král, přivedl je vrchní komorník před Nebúkadnesara.
+#1:19 Král s nimi hovořil a mezi nimi všemi se nenašel nikdo jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. Nastoupili tedy službu před králem.
+#1:20 A vždy, kdykoli po nich král žádal moudré chápání, shledal, že desetkrát převyšují všechny kouzelníky a věštce v celém jeho království.
+#1:21 Daniel sloužil až do prvého roku krále Kýra.
+#2:1 Ve druhém roce Nebúkadnesarova kralování se Nebúkadnesarovi zdály nějaké sny. V duchu se rozrušil, ale spánek jej opět přemohl.
+#2:2 Později král přikázal svolat kouzelníky a věštce i čaroděje a chaldejce, aby králi vyprávěli jeho sny. Ti tedy přišli a postavili se před králem.
+#2:3 Král jim řekl: Zdál se mi nějaký sen. Můj duch je rozrušen, musím ten sen znát.
+#2:4 Chaldejci promluvili ke králi (aramejsky): Králi, navěky buď živ! Pověz ten sen svým otrokům a my předneseme výklad.
+#2:5 Nato král chaldejcům odpověděl: Už jsem se v té věci rozhodl. Jestliže mi ten sen ani jeho výklad nesdělíte, budete rozčtvrceni a z vašich domů bude hromada sutin.
+#2:6 Jestliže ale přednesete sen i jeho výklad, obdržíte z mé strany dary a odměnu i velikou čest. Raději mi sen i jeho výklad předneste!
+#2:7 Odpověděli po druhé a řekli: Král nechť ten sen řekne svým otrokům a my předneseme jeho výklad.
+#2:8 Nato král odvětil: S jistotou vím, že získáváte čas, jelikož jste zjistili, že v té věci jsem se už rozhodl,
+#2:9 že pokud mi ten sen nesdělíte, je pro vás jediný soud. Vy jste se totiž domluvili, že budete přede mnou říkat věci lživé a pokroucené, dokud se nezmění čas. Raději mi ten sen řekněte, a tak zjistím, že mi budete moci přednést i jeho výklad.
+#2:10 Chaldejci odpověděli před králem takto: Není člověka na zemi, který by dokázal vykládat podle králova slova. Vždyť žádný veliký král ani pán něco takového nežádal po žádném kouzelníkovi ani věštci ani chaldejci.
+#2:11 Ta věc, kterou král žádá, je totiž příliš vznešená a není nikoho jiného, kdo by ji mohl přednášet před králem, kromě bohů, kteří své sídlo u lidí nemají.
+#2:12 Kvůli tomu se král rozzlobil, ba převelice rozlítil a všechny babylonské mudrce rozkázal vyhladit.
+#2:13 Vyšlo tedy nařízení a ti mudrci byli pobíjeni. Vyhledali také Daniela a jeho přátele, aby je zabili.
+#2:14 Tehdy Daniel odpověděl pohotově i rozvážně veliteli královské stráže Arjókovi, který vyšel pobíjet babylonské mudrce.
+#2:15 Odpověděl Arjókovi a řekl: Královský pane, proč to nařízení ze strany krále tolik spěchá? Arjók tedy oznámil tu věc Danielovi.
+#2:16 Daniel potom šel prosit u krále, aby mu dal nějakou dobu, že ten výklad králi přednese.
+#2:17 Pak Daniel odešel do svého domu a tu věc oznámil svým přátelům Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi,
+#2:18 ať ohledně toho tajemství vyprošují slitování od Boha nebes, aby Daniela a jeho přátele nezahladili s ostatními babylonskými mudrci.
+#2:19 Tehdy bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění, tehdy Daniel dobrořečil Bohu nebes.
+#2:20 Daniel promluvil a řekl: Budiž jméno Boží požehnáno od věků na věky. Neboť moudrost i sílu má on;
+#2:21 časy i příležitosti mění on. Krále sesazuje, krále nastoluje; mudrcům moudrost dává a poznání těm, kdo umějí pochopit.
+#2:22 On zjevuje hlubiny a věci ukryté. Ví, co je v temnotě; s ním však přebývá světlo.
+#2:23 Tebe, Bože mých otců, chválím a uctívám, dals mi totiž moudrost i sílu a oznámils mi teď, čeho jsme si od tebe prosili, věc královu oznámil jsi nám.
+#2:24 Proto se Daniel vydal k Arjókovi, kterého král pověřil vyhlazením babylonských mudrců. Přišel a toto mu řekl: Babylonské mudrce nevyhlazuj! Uveď mne před krále a já ten výklad králi přednesu.
+#2:25 Nato Arjók Daniela poděšeně uvedl před krále a toto mu řekl: Nalezl jsem muže ze synů judských vysídlenců, který může ten výklad králi sdělit.
+#2:26 Král promluvil a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Beltšasar: Ty že bys byl schopen mi sdělit ten sen, který jsem viděl, a jeho výklad?
+#2:27 Nato Daniel před králem prohlásil: To tajemství, na něž se král táže, žádní mudrci, věštci, kouzelníci ani drobopravci přednést králi nemohou.
+#2:28 Avšak jest Bůh na nebesích, zjevující tajemství -- a ten králi Nebúkadnesarovi sdělil, co se stane v budoucích dnech. Tvůj sen a vidění, která jsi ve svém nitru měl na loži, byla tato:
+#2:29 Tobě, králi, na loži přišlo na mysl, co se asi stane později. A ten, kdo zjevuje tajemství, ti sdělil, co se stane.
+#2:30 A pokud jde o mne, mně to tajemství zjevil nikoli pro moudrost, jež by ve mně byla nade vše živé, ale z toho důvodu, aby ten výklad mohli sdělit králi, abys poznal to, o čem tvé nitro přemýšlí.
+#2:31 Tys, králi, hleděl a vtom hle, jakási náramná socha. Byla to socha veliká, vzhledu neobyčejného. Stála před tebou a její vzezření budilo úděs.
+#2:32 Byla to socha mající hlavu z ryzího zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky bronzové,
+#2:33 lýtka železná, chodidla zčásti železná, zčásti keramická.
+#2:34 Jak ses díval, vylomil se bez rukou nějaký kámen a udeřil té soše do chodidel ze železa i keramiky a rozdrtil je.
+#2:35 Tehdy se železo, keramika, bronz, stříbro i zlato naráz rozpadly a byly jako plevy v létě na mlatech. Tu je roznesl vítr a už pro ně nebylo místo. Avšak ten kámen, jenž udeřil do sochy, se stal velikou horou a zaplnil celou zemi.
+#2:36 To byl ten sen. Také jeho výklad povíme králi.
+#2:37 Ty, králi, jsi král králů, neboť Bůh nebes dal tobě království, moc, sílu i čest.
+#2:38 A všechno, kde přebývají lidští synové, polní zvěř i nebeské ptactvo, dal tobě do ruky a učinil tě vládcem nad tím vším. Ta zlatá hlava jsi ty.
+#2:39 Ale po tobě povstane jiné království, země horší než tvá, a jiné, třetí království, bronzové, které bude vládnout nad celou zemí.
+#2:40 A pak čtvrté království, to bude silné jako železo, neboť železo drtí a podrobuje všechno, a jako železo, jež tyhle všechny rozbíjí, tak bude drtit a rozbíjet.
+#2:41 A že jsi viděl ta chodidla a prsty částečně z hrnčířské keramiky a částečně ze železa, půjde o království rozdělené a bude v něm cosi z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou.
+#2:42 Pak ty prsty chodidel částečně železné a částečně keramické: To království bude z jedné strany silné a z druhé strany bude křehké.
+#2:43 Že jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou -- lidé se budou mísit, ale držet jeden s druhým nebudou, právě tak jako se železo nemísí s keramikou.
+#2:44 Za dnů oněch králů ale Bůh nebes nastolí království, jež nebude zničeno navěky ani to království nebude přenecháno jinému lidu. Ono rozdrtí a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky,
+#2:45 neboť jsi viděl, jak se bez rukou z té hory vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato. Veliký Bůh oznámil králi, co se stane potom. Ten sen je pravdivý a jeho výklad spolehlivý.
+#2:46 Nato král Nebúkadnesar padl na tvář, Danielovi se klaněl a rozkázal jej obdarovat i oblažovat vůní.
+#2:47 Král Danielovi odpověděl a řekl: Opravdu, váš bůh je bůh bohů a pán králů, ten, kdo zjevuje tajemství. Vždyť tys dokázal toto tajemství odhalit.
+#2:48 Poté král Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů a učinil jej vládcem nad celou babylonskou provincií a nejvyšším prefektem nade všemi babylonskými mudrci.
+#2:49 Daniel si ale od krále vyžádal, aby správou babylonské provincie pověřil Šadraka, Méšaka i Abed–nega, kdežto Daniel zůstal na královském dvoře.
+#3:1 Král Nebúkadnesar vyrobil zlatou sochu. Její výška byla šedesát loket, její šířka šest loket. Dal ji postavit na pláni Dúra v babylonské provincii.
+#3:2 Potom král Nebúkadnesar vzkázal shromáždit satrapy, prefekty a místodržitele, radní, pokladníky, soudce, komisaře a všechny úředníky provincií, aby přišli k zasvěcení té sochy, kterou dal postavit král Nebúkadnesar.
+#3:3 Nato se shromáždili satrapové, prefekti a místodržitelé, radní, pokladníci, soudcové, komisaři a všichni úředníci provincií k zasvěcení té sochy, kterou dal postavit král Nebúkadnesar. Když stáli před tou sochou, kterou dal postavit Nebúkadnesar,
+#3:4 hlasatel mocně volal: Přikazuje se vám, lidé, národy a jazyky:
+#3:5 V čase, kdy uslyšíte hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr či jiný hudební nástroj, padnete a budete se klanět té zlaté soše, kterou dal postavit král Nebúkadnesar.
+#3:6 Kdokoli by však nepadl a neklaněl se, v tom okamžiku bude uvržen doprostřed rozpálené ohnivé pece.
+#3:7 Proto v té době, jakmile všichni lidé slyšeli hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál či jiný hudební nástroj, padali všichni lidé, národy i jazyky a klaněli se zlaté soše, kterou dal postavit král Nebúkadnesar.
+#3:8 Kvůli tomu předstoupili v oné době nějací muži Chaldejci a pustili se do Judejců.
+#3:9 Promluvili a řekli králi Nebúkadnesarovi: Králi, navěky buď živ!
+#3:10 Sám jsi, králi, vydal nařízení, aby každý člověk, jenž uslyší hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr či jiný hudební nástroj, padl a klaněl se té zlaté soše.
+#3:11 Kdokoli by však nepadl a neklaněl se, bude uvržen doprostřed rozpálené ohnivé pece.
+#3:12 Jsou nějací muži -- Judejci, které jsi pověřil správou babylonské provincie: Šadrak, Méšak a Abed–nego -- tihle muži na tebe, králi, neberou zřetel, tvé bohy neuctívají a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se neklanějí.
+#3:13 Nato Nebúkadnesar v hněvu a rozlícení poručil přivést Šadraka, Méšaka i Abed–nega. Oni muži byli hned přivedeni před krále.
+#3:14 Nebúkadnesar promluvil a řekl jim: Je to úmysl, Šadraku, Méšaku a Abed–nego, že mé bohy neuctíváte a té zlaté soše, kterou jsem dal postavit, se neklaníte?
+#3:15 Jestlipak jste teď připraveni, že v čase, kdy uslyšíte hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr či jiný hudební nástroj, padnete a budete se klanět té soše, kterou jsem vyrobil? Ale jestli se klanět nebudete, v tu hodinu budete uvrženi doprostřed rozpálené ohnivé pece. A kdo je bůh, že by vás vysvobodil z mé ruky?
+#3:16 Šadrak, Méšak i Abed–nego odpověděli a řekli králi: Ó, Nebúkadnesare, na to my tobě nemusíme dávat žádnou odpověď.
+#3:17 Je–li tomu tak, náš Bůh, jehož uctíváme, nás může vysvobodit z rozpálené ohnivé pece. I ze tvé ruky, králi, nás vysvobodí.
+#3:18 Ale i kdyby ne, známo buď tobě, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se nebudeme klanět.
+#3:19 Rázem Nebúkadnesara naplnil hněv a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi i Abed–negovi změnil. Ihned přikázal tu pec rozpálit sedmkrát více, než ji obvykle rozpalovali.
+#3:20 Pak udatným bojovníkům ze svého vojska přikázal, aby Šadraka, Méšaka i Abed–nega svázali, aby byli uvrženi do rozpálené ohnivé pece.
+#3:21 Oni muži byli hned svázáni ještě ve svých kabátech, kalhotách, turbanech a ve svém oblečení a uvrženi doprostřed rozpálené ohnivé pece.
+#3:22 Protože králův rozkaz byl tak prudký a ta pec byla neobyčejně rozpálena, ony muže, kteří Šadraka Méšaka i Abed–nega zvedali, pozabíjel plamen ohně.
+#3:23 Ale ti tři muži, Šadrak, Méšak i Abed–nego, svázáni dopadli doprostřed rozpálené ohnivé pece.
+#3:24 Král Nebúkadnesar se náhle zhrozil a poděšeně vstal. Promluvil na své rádce a řekl: Copak jsme doprostřed ohně neuvrhli trojici svázaných mužů?! Odpověděli králi a řekli: Určitě, králi.
+#3:25 Nato řekl: Hle, vidím čtveřici mužů rozvázaných, jak si chodí uprostřed ohně, nemají žádné zranění a vzhled toho čtvrtého připomíná nějakého syna bohů.
+#3:26 Pak Nebúkadnesar přistoupil ke vstupu do rozpálené ohnivé pece a řekl: Šadraku, Méšaku a Abed–nego, otroci boha Nejvyššího, vylezte a pojďte sem! Nato Šadrak, Méšak i Abed–nego vylezli zprostřed ohně.
+#3:27 Shromáždili se i satrapové, prefekti a místodržitelé i královští rádcové a hleděli na ony muže, nad jejichž těly neměl oheň moc, ba ani vlasy na hlavě se jim neožehly, ani na kabátech nebylo nic znát, dokonce se okolo nich nešířil ani zápach ohně.
+#3:28 Nebúkadnesar nato prohlásil: Požehnán bůh Šadrakův, Méšakův i Abed–negův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své otroky, kteří se na něho spolehli. I královské slovo porušili a svá těla oddali tomu, že nebudou žádného boha uctívat a nebudou se klanět nikomu vyjma boha svého.
+#3:29 A tak mnou bude vydáno nařízení každému lidu, národu i jazyku, že kdo by lehkovážně mluvil o bohu Šadrakově, Méšakově i Abed–negově, aby byl rozčtvrcen a z jeho domu se stala hromada sutin, protože není jiného boha, jenž by dokázal takto zachraňovat.
+#3:30 Potom král Šadrakovi, Méšakovi i Abed–negovi v babylonské provincii pomohl ku zdaru.
+#3:31 Král Nebúkadnesar všem lidem, národům a jazykům přebývajícím v celé zemi: Nechť se vám pokoj rozhojní.
+#3:32 Znamení a zázraky, které na mně vykonal Bůh Nejvyšší, jevilo se mi za vhodné přednést.
+#3:33 Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vláda z pokolení na pokolení.
+#4:1 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně pobýval ve svém domě, ve svém paláci jsem jen kvetl.
+#4:2 Tu jsem viděl sen a ten mi naháněl strach. Zděsily mne představy na mém loži, to, co má hlava viděla.
+#4:3 Ode mne tedy vyšlo nařízení přivést přede mě všechny babylonské mudrce, aby mi sdělili výklad toho snu.
+#4:4 Tehdy přišli kouzelníci, věštci chaldejci a drobopravci. Ten sen jsem jim vyprávěl, ale jeho výklad mi sdělit nemohli.
+#4:5 Až nakonec přede mne předstoupil Daniel, jehož jméno podle jména mého boha je Beltšasar a v němž dlí duch svatých bohů. I jemu jsem vyprávěl ten sen.
+#4:6 Beltšasare, největší z kouzelníků, o němž já vím, že v tobě dlí duch svatých bohů a žádné tajemství ti nedělá potíže, pověz ta vidění mého snu, která jsem viděl, a jeho výklad.
+#4:7 Co tedy má hlava viděla, když jsem byl na loži: Díval jsem se a hle, nějaký strom uprostřed země a tyčil se náramně.
+#4:8 Ten strom vyrostl, zesílil a svou výškou dosahoval až k nebi, takže byl vidět na sám kraj světa.
+#4:9 Listí měl krásné i ovoce hojné a byla na něm potrava pro každého. Pod ním nalézala stín polní zvěř, v jeho větvích přebývalo nebeské ptactvo a každý tvor se z něho živil.
+#4:10 Má hlava ve vidění na loži hleděla dále a hle, jakýsi strážný a svatý sestoupil z nebes.
+#4:11 Mocně volal a říkal toto: Podetněte ten strom a osekejte mu větve, připravte ho o listí a jeho ovoce rozházejte. Ať zpod něho prchne zvěř i ptactvo z jeho větví.
+#4:12 Avšak pařez mu s kořeny ponechte v zemi a v poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří se dělí o porost zemský.
+#4:13 Jeho srdce z lidského ať se promění a srdce budiž mu dáno zvířecí, než by přes něho přešlo sedm časů.
+#4:14 Prohlášení to výrokem strážných jest, slovem svatých ta záležitost, aby živí poznali, že v lidském kralování Nejvyšší vládne a on je dává, komukoli ráčí, ba i nejnižšího z lidí nad ním ustanovuje.
+#4:15 Tento sen viděl jsem já, král Nebúkadnesar. A ty, Beltšasare, pověz výklad. Neboť všichni mudrci mého království nejsou schopni mi ten výklad oznámit, ty však můžeš. Vždyť duch svatých bohů dlí v tobě.
+#4:16 Nato Daniel, jehož jméno bylo Beltšasar, zůstal asi hodinu vylekán, ta pomyšlení ho zděsila. Promluvil tedy znovu král: Beltšasare, nechť nezděsí tě ani sen, ani výklad. Beltšasar odpověděl a řekl: Můj pane, tvým nepřátelům ten sen a můj výklad tvým protivníkům.
+#4:17 Strom, který jsi viděl -- jenž vyrostl a zesílil a svou výškou dosahoval až k nebi, takže byl vidět na sám kraj světa,
+#4:18 jenž listí měl krásné i ovoce hojné a na němž byla potrava pro každého, pod nímž přebývala polní zvěř, v jehož větvích se zdržovalo nebeské ptactvo --
+#4:19 to jsi ty, králi, jenž jsi vyrostl a zesílil, svou velikostí vyrostls a dosáhl jsi k nebi a svou vládou na sám kraj světa.
+#4:20 A že král viděl strážného a svatého, jak sestupuje z nebes a praví: Podetněte ten strom a zničte jej, avšak pařez mu s kořeny ponechte v zemi a v poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří polní se dělí, dokud by přes něho nepřešlo sedm časů --
+#4:21 tento výklad, králi, je i výrok Nejvyššího, který zasáhl na mého pána, krále.
+#4:22 Vyženou tě totiž od lidí a tvůj příbytek bude mezi polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku a nechají tě smáčet nebeskou rosou. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne Nejvyšší a dává je, komukoli ráčí.
+#4:23 A že přikázali pařez tomu stromu s kořeny ponechat, tvé království se ti dostane poté, co poznáš, že vládnou nebesa.
+#4:24 Raději, králi, kéž bys dal na mou radu a své hříchy ve prospěch spravedlnosti odvrhl a své nepravosti ve prospěch dobročinnosti vůči chudým. Třeba se tvá spokojenost prodlouží.
+#4:25 To vše krále Nebúkadnesara zasáhlo.
+#4:26 Když se totiž po uplynutí dvanácti měsíců procházel po babylonském královském paláci,
+#4:27 prohlásil král: Tak tedy toto je ten velký Babylon, který jako sídlo královské jsem já vybudoval silou své moci a ke cti svého majestátu.
+#4:28 Ještě měl král to slovo v ústech, když tu z nebes dolehl hlas: Tobě se praví, králi Nebúkadnesare: Království od tebe odešlo.
+#4:29 Od lidí tě vyženou a tvůj příbytek bude mezi polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne Nejvyšší a dává je, komukoli ráčí.
+#4:30 V té chvíli se ono slovo o Nebúkadnesarovi naplnilo. Od lidí byl vyhnán, porost jako dobytek spásal a tělo se mu nebeskou rosou smáčelo, až mu vlasy vyrostly jako orlí peří a nehty měl jako ptačí drápy.
+#4:31 Avšak po uplynutí té doby jsem já, Nebúkadnesar, pozdvihl své oči k nebesům a mé poznání se mi navrátilo. Nejvyššímu jsem dobrořečil a věčně živého chválil a oslavoval, neboť jeho vláda je vláda věčná a jeho království trvá z pokolení na pokolení.
+#4:32 Všichni obyvatelé země se počítají za nic, vždyť jak se mu zlíbí, nakládá s vojskem nebeským i s obyvateli země. Není, kdo by mu mohl dát přes ruku a říci mu: Cos to provedl?!
+#4:33 V té době mi navrátil mé poznání, také čest mého kralování a můj majestát, dokonce mi vrátil i můj vzhled, a tu mne mí rádcové a velmoži vyhledali. Byl jsem znovu nastolen ve svém království a přidána mi byla neobyčejná velikost.
+#4:34 Nyní já, Nebúkadnesar, uctívám a vyvyšuji a oslavuji Krále nebes, jehož všechny činy jsou pravda, jehož stezky právo a jenž je mocen pokořit ty, kdo si vedou pyšně.
+#5:1 Král Belšasar připravil tisícovce svých velmožů veliký hodokvas a sám popíjel víno v čele této tisícovky.
+#5:2 Když okusil víno, poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec Nebúkadnesar odnesl z jeruzalémského chrámu. Že prý král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky budou pít z nich.
+#5:3 Hned přinesli zlaté nádoby, odnesené z chrámu Božího domu v Jeruzalémě, a král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky se z nich napili.
+#5:4 Popíjeli víno a chválili bohy zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné.
+#5:5 V té chvíli se objevily prsty lidské ruky a psaly před svícnem na omítce stěny královského paláce. Král jen hleděl na hřbet jakési ruky, jak píše.
+#5:6 A tu se králi úplně změnil výraz, z hloubi duše byl zděšen, sotva se držel na nohou a kolena mu klepala o sebe.
+#5:7 Potom se král hlasitě rozkřičel, aby přivedli věštce a chaldejce a drobopravce. Král k babylonským mudrcům promluvil a řekl jim: Každý, kdo přečte tento nápis a přednese mi jeho výklad, šarlat oblékne a zlatý řetěz okolo krku obdrží a bude vládnout jako třetí v království.
+#5:8 Pak předstupovali všichni královští mudrci, ale nápis přečíst nedokázali ani sdělit králi jeho výklad.
+#5:9 To už byl král Belšasar úplně zděšený a byl téměř k nepoznání. Také jeho velmoži byli zmateni.
+#5:10 Vzhledem k řečem, které vedli král a jeho velmoži, vstoupila do hodovní síně i královna matka. Promluvila a řekla: Králi, navěky buď živ. Nemusíš se z hloubi duše děsit a svůj výraz si zachovej.
+#5:11 Ve tvém království je muž, ve kterém dlí duch svatých bohů a v němž se za dnů tvého otce nalezlo osvícení a jasnozřivost i moudrost, jakou mívají bohové. A král Nebúkadnesar, tvůj otec, jej ustanovil představeným kouzelníků, věštců, chaldejců, drobopravců… Tvůj otec, králi,
+#5:12 jelikož neobyčejný duch a poznání i jasnozřivost vykládající sny a záhadné výroky a rozplétající obtíže se nalezla v Danielovi, jemuž dal král jméno Beltšasar. Nyní tedy budiž zavolán Daniel a on přednese výklad.
+#5:13 Před krále byl tedy předveden Daniel. Král k Danielovi promluvil a řekl: Ty jsi ten Daniel ze synů judských vysídlenců, které přivedl král, můj otec, z Judska?
+#5:14 Už jsem o tobě slyšel, že v tobě dlí duch bohů a nalezlo se v tobě osvícení a jasnozřivost i neobyčejná moudrost.
+#5:15 Teď byli přede mne předvedeni mudrci a věštci, aby ten nápis přečetli a sdělili mi jeho výklad, ale nejsou schopni mi přednést výklad těch slov.
+#5:16 Já jsem ale slyšel o tobě, že dokážeš výklady vysvětlovat a obtíže rozplétat. Jestli teď dokážeš přečíst ten nápis a sdělit mi jeho výklad, šarlat oblékneš a zlatý řetěz okolo krku obdržíš a budeš vládnout jako třetí v království.
+#5:17 Nato Daniel odpověděl a před králem řekl: Tvé dary nechť zůstanou tobě a své odměny dej někomu jinému. Avšak ten nápis králi přečtu a výklad mu sdělím.
+#5:18 Nuže, králi, Bůh Nejvyšší dal království a velikost i čest a majestát tvému otci Nebúkadnesarovi.
+#5:19 A pro tu velikost, kterou mu dal, se před ním třásli a báli se jej všichni lidé, národy a jazyky. Koho chtěl, pobíjel, a koho chtěl, nechával naživu, koho chtěl, povyšoval, a koho chtěl, ponižoval.
+#5:20 Když se však jeho srdce povýšilo a jeho duch zesílil v pýše, byl z trůnu svého království sesazen, ba i čest mu odňali
+#5:21 a byl vyhnán od lidských synů, jeho srdce se připodobnilo zvířecímu a přebýval mezi divokými osly. Dávali mu spásat porost jako dobytku a nebeskou rosou se mu tělo smáčelo, dokud nepoznal, že v lidském kralování vládne Bůh Nejvyšší a ustanovuje v něm, kohokoli ráčí.
+#5:22 Ani ty, jeho syn, jsi Belšasare, nepokořil své srdce, přestožes o tom všem věděl,
+#5:23 nýbrž proti pánu nebes ses povýšil, když před tebe přinesli nádoby jeho domu a ty i tví velmoži tvé ženy i tvé družky z nich popíjeli víno, tehdy jsi chválil bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné i kamenné, kteří nevidí a neslyší ani nic nevědí, ale Boha, jenž má v ruce tvůj dech i celé tvé putování, jeho jsi neoslavil.
+#5:24 Nato byl od něho poslán hřbet té ruky a nápis tento zapsán.
+#5:25 A tímto nápisem je zapsáno: MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín.
+#5:26 Toto je výklad toho slova: MeNé -- sečetl Bůh tvé kralování a ukončil je.
+#5:27 TeKéL -- byl jsi zvážen na vahách a shledán jsi byl nedostatečným.
+#5:28 PeRéS -- rozpůleno bylo tvé království a bylo dáno Médům a Peršanům.
+#5:29 Nato Belšasar poručil a Daniela přioděli šarlatem i zlatým řetězem okolo krku a rozhlašovali před ním, že bude v království vládnout jako třetí.
+#5:30 Té noci byl chaldejský král Belšasar zabit
+#6:1 a kralování se ujal Dareios Médský, když mu bylo šedesát dva roků.
+#6:2 Dareiovi se zdálo vhodné ustanovit nad královstvím sto dvacet satrapů, aby byli po celém království,
+#6:3 a nad nimi ještě tři vezíry, z nichž jedním byl Daniel. Jim tito satrapové podávali hlášení, aby král netrpěl škodu.
+#6:4 Tento Daniel ovšem nad vezíry i satrapy vynikal, protože v něm byl neobyčejný duch, a král byl nakloněn ustanovit jej nad celým královstvím.
+#6:5 Tehdy se vezíři a satrapové snažili proti Danielovi nalézt něco ohledně království, ale nemohli nalézt vůbec nic ani žádnou závadu, neboť byl spolehlivý a žádná nedbalost ani závada se u něho nenalézala.
+#6:6 Tu si ti muži řekli: Proti tomuhle Danielovi nenajdeme vůbec nic, ledaže bychom proti němu našli něco v zákoně jeho boha.
+#6:7 Pak se vezíři a satrapové shlukli okolo krále a takto na něho naléhali: Králi Darei, navěky buď živ!
+#6:8 Všichni královští vezíři, prefekti a satrapové, rádci a místodržitelé se shodli, aby král vystavil dekret a vyšel zákaz, aby každý, kdo by nějakou prosbou po třicet dnů prosil u jakéhokoliv boha nebo u člověka jiného než u tebe králi, byl uvržen do lvího doupěte.
+#6:9 Nyní nechť král ten zákaz vystaví a vydá předpis, jaký podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů není možno změnit.
+#6:10 Král Dareios tedy vydal onen předpis a zákaz.
+#6:11 Když se Daniel dověděl, že byl vydán takový předpis, šel domů, kde měl ve střešní místnosti okna otevřená směrem k Jeruzalému, a tam jako vždy třikrát denně poklekal na kolena, modlil se a vzdával chválu před svým Bohem, neboť tak to činil i dříve.
+#6:12 Nyní se ale shlukli ti muži a nalezli Daniela, jak prosí a přimlouvá se před svým Bohem.
+#6:13 Předstoupili tedy před krále a hovořili o královském zákazu: Nevydal jsi snad zákaz, aby každý člověk, který bude po třicet dnů prosit u jakéhokoliv boha nebo u člověka jiného než tebe, králi, bude uvržen do lvího doupěte? Král promluvil a řekl: Tak to platí podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů.
+#6:14 Nato před králem promluvili takto: Daniel ze synů judských vysídlenců na tebe, králi, nebere zřetel, ani na zákaz, který jsi vydal, a svou prosbu přednáší třikrát denně!
+#6:15 Jakmile to král uslyšel, byl velmi znechucen a lámal si hlavu, jak Daniela vysvobodit. Až do západu slunce se ho snažil zachránit.
+#6:16 Jenomže ti muži se okolo krále shlukli a naléhali na krále: Považ, králi, že médským a perským zákonem je, aby jakýkoliv zákaz i dekret, který král stanoví, nebylo možno změnit!
+#6:17 Král nakonec přikázal, aby Daniela přivedli a uvrhli do lvího doupěte. Král Daniela oslovil a řekl mu: Tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, ten kéž tě vysvobodí.
+#6:18 Pak byl přinesen nějaký balvan, přiložen na ústí toho doupěte a král jej zapečetil svým pečetidlem i pečetidlem svých velmožů, aby tu záležitost ohledně Daniela nebylo možno změnit.
+#6:19 Král potom odešel do svého paláce a strávil noc bez jídla, nepovolal k sobě ani radovánky, i spánek ho opustil.
+#6:20 Nakonec král musel vstát ještě za svítání, jakmile se rozednilo, a poděšeně spěchal ke lvímu doupěti.
+#6:21 Když se král k doupěti přiblížil, zavolal zarmouceným hlasem Daniela. Král Daniela oslovil takto: Danieli, otroku toho živého boha, jestlipak tě tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, dokázal vysvobodit od lvů?
+#6:22 Vtom ke králi promluvil Daniel: Králi, navěky buď živ.
+#6:23 Můj Bůh poslal svého anděla a lvům zavřel ústa, takže mě nezranili, poněvadž jsem byl před ním shledán nevinným a také vůči tobě, králi, jsem nic špatného neprovedl.
+#6:24 Tu se král nad tím velice zaradoval a rozkázal Daniela vytáhnout z doupěte. Daniel byl tedy vytažen z doupěte a nenašlo se na něm žádné zranění, neboť věřil ve svého Boha.
+#6:25 Král pak rozkázal, aby přivedli ty muže, kteří se tak pouštěli do Daniela, a do lvího doupěte uvrhli je i jejich syny a jejich ženy. Ještě nedopadli na dno doupěte, a už se jich zmocnili lvi a rozdrtili jim všechny kosti.
+#6:26 Potom král Dareios napsal všem lidem, národům a jazykům přebývajícím v celé zemi: Nechť se vám pokoj rozhojní.
+#6:27 Vydávám nařízení, aby se po celém mém královském panství třásli před Danielovým Bohem a báli se jej, neboť on je Bůh živý a stálý navěky, i jeho království, jež nebude zničeno, a jeho vláda bude až do konce.
+#6:28 On vysvobozuje a zachraňuje, znamení a divy koná na nebesích i na zemi, on vysvobodil Daniela ze lvích spárů.
+#6:29 A tak se tedy Danielovi dobře dařilo za kralování Dareiova i za kralování Kýra Perského.
+#7:1 V prvním roce krále babylonského Belšasara viděl Daniel sen, měl totiž ve svém nitru jistá vidění, když byl na loži. Ten sen potom sepsal. Věc začala takto:
+#7:2 Daniel promluvil: Ve vidění jsem během noci přihlížel tomu, jak hle, čtyři nebeské větry vzdouvají Veliké moře
+#7:3 a z moře vystupují čtyři veliké šelmy, každá jiná.
+#7:4 První byla jako lev, ale měla orlí křídla. Přihlížel jsem, jak jí byla potom ta křídla utržena, šelma byla zvednuta ze země, postavena na nohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce.
+#7:5 A hle, další šelma, druhá, podobná medvědu. Byla postavena k jedné straně, mezi zuby měla v tlamě tři žebra a takto k ní hovořili: Vstaň, sežer hodně masa.
+#7:6 Po tomto jsem přihlížel dále a hle, další. Byla jako levhart a na bocích měla čtyři ptačí křídla. Ta šelma měla čtyři hlavy a byla jí dána vláda.
+#7:7 Po tomto jsem v oněch nočních viděních přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná. Měla veliké železné zuby. Požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů.
+#7:8 Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl další roh, nepatrný, ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny. A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci.
+#7:9 Přihlížel jsem, jak byly potom rozloženy trůny a usedl Věkovitý. Roucho měl jako sníh bílé a vlasy jeho hlavy čisté jak vlna, jeho trůn -- plamen ohně, jeho kola -- oheň hořící.
+#7:10 Proudí a od něho vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc mu slouží a myriády myriád stojí před ním. Soud zasedl a byly otevřeny knihy.
+#7:11 Přihlížel jsem poté, co zazněla ta veliká slova, jaká promlouval onen roh, a hleděl jsem, dokud nebyla ta šelma zabita, její tělo zahubeno a ona dána ohni ke spálení.
+#7:12 I zbylým šelmám odňali jejich vládu, ale prodloužení života jim bylo dáno až do jisté doby a času.
+#7:13 V těch nočních viděních jsem přihlížel a hle -- s oblaky nebes přicházel synu člověka podoben, přiblížil se až k Věkovitému a před něj směl předstoupit.
+#7:14 Byla mu dána vláda a čest i království a všichni lidé, národy a jazyky jej budou uctívat. Jeho vláda je vládou věčnou, nepomíjivou, také jeho království, jež nebude zničeno.
+#7:15 V duchu jsem se znepokojil, já Daniel, v hloubi svého nitra, a děsilo mne, co má hlava viděla.
+#7:16 Přistoupil jsem k jednomu z přístojících, abych od něho nabyl o tom všem jistotu. On mi řekl, že i výklad těch věcí mi sdělí.
+#7:17 Ty veliké šelmy, které jsou čtyři, to ze země povstanou čtyři králové.
+#7:18 Ale kralování obdrží svatí Nejvyššího a ti budou královstvím vládnout až na věky, ba na věky věků.
+#7:19 Chtěl jsem tedy mít jistotu o té čtvrté šelmě, která se od nich ode všech odlišovala -- byla neobyčejně strašlivá, měla zuby železné a drápy bronzové, požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala --
+#7:20 i o těch deseti rozích na její hlavě a o dalším, který vyrostl, a padly před ním tři, rohu takovém, že měl oči a ústa mluvící velké věci, a na pohled větším než jeho druhové.
+#7:21 Přihlížel jsem, jak onen roh vede válku se svatými a jak je přemáhá,
+#7:22 až přišel Věkovitý a soud byl dán svatým Nejvyššího a nadešla doba, že to království ovládli svatí.
+#7:23 Takto pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat, požere celou zemi, podupe ji a bude ji drtit.
+#7:24 A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří.
+#7:25 Bude pronášet slova proti Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. Bude také uvažovat, že změní doby a právo, a budou mu do ruky vydány až do času a časů a půl času.
+#7:26 Zasedne však soud a vládu mu odejmou. Bude zničen a úplně zahlazen,
+#7:27 zatímco království a vláda i velikost všech království pod nebesy bude dána lidu svatých Nejvyššího. Jeho království je království věčné a všechny vlády jej budou uctívat a poslouchat.
+#7:28 Zde to slovo končí. Já, Daniel, jsem byl těmi myšlenkami zcela vyděšen a bylo to znát i na mém výrazu. To slovo jsem si ale ponechal v srdci.
+#8:1 Ve třetím roce kralování krále Belšasara se ukázalo mně, Danielovi, vidění následující po tom vidění, které jsem měl na počátku.
+#8:2 Ve vidění jsem spatřil, že hledím, jak jsem v opevnění Šúšanu v provincii Élamu. Spatřil jsem ve vidění, jak jsem byl u brány Úlaj.
+#8:3 Pozvedl jsem oči a viděl, hle, nějaký beran stál před branou a měl dva rohy, a to rohy vysoké, ale jeden vyšší než druhý a ten vyšší vyrostl později.
+#8:4 Viděl jsem, jak beran trkal na západ a na sever a na jih, a žádné zvíře před ním nemohlo obstát ani nebylo, kdo by z jeho ruky vysvobodil. Dělal si, co se mu zlíbilo, a vyvýšil se.
+#8:5 Zatímco jsem se to snažil pochopit, hle, od západu přes celou zemi přicházel kozel, aniž by se dotýkal země, a ten kozel měl mezi očima viditelný roh.
+#8:6 Když se přiblížil až k beranovi vybavenému dvěma rohy, kterého jsem spatřil stát před branou, rozeběhl se k němu se zuřivou silou.
+#8:7 Viděl jsem, jak na berana naběhl. Rozzuřil se na něj a zasáhl toho berana, až mu roztříštil oba rohy. Beran neměl sílu, aby před ním obstál. Ten ho porazil na zem, podupal ho a nebylo, kdo by berana z jeho ruky vysvobodil.
+#8:8 Kozel se nadmíru vyvýšil. Ale když zesílil, jeho veliký roh se zlomil a místo něho vyrostly viditelné čtyři, a to na čtyři strany světa.
+#8:9 Pak z jedné z nich vyrazil jakýsi nepatrný roh, ale neobyčejně vzrostl k jihu i k východu i k Ozdobě.
+#8:10 Vzrostl až k vojsku nebes a shodil na zem některé z toho vojska i některé z hvězd a pošlapal je.
+#8:11 Ba až k veliteli toho vojska se vyvýšil a od něho odebral soustavnou bohoslužbu a povrženo bylo sídlo jeho svatyně,
+#8:12 kdežto nad tou soustavnou bohoslužbou bylo věrolomně dáno vojsko, a byť pravdu povrhlo na zem, úspěšně se prosadilo.
+#8:13 Slyšel jsem také, jak jeden svatý hovoří. A jeden svatý pravil tomu dotyčnému, který hovořil: Za jak dlouho nastane to vidění o té soustavné bohoslužbě a té pustošící věrolomnosti, vydávající v pošlapání jak svatyni, tak vojsko?
+#8:14 A řekl mi: Až do večera i jitra dvoutisícího třístého, a napravena bude svatyně.
+#8:15 Když jsem já, Daniel, sledoval to vidění a snažil se, abych je pochopil, stalo se náhle, že přede mnou stál kdosi vzhledem jako člověk
+#8:16 a uprostřed Úlaje jsem slyšel volat lidský hlas. Říkal: Gabrieli, dej tomuto pochopit to vidění.
+#8:17 On se přiblížil k mému místu, ale když přicházel, vyděsil jsem se a padl jsem na tvář. Tehdy ke mně promluvil: Pochop, lidský synu, že to vidění je pro čas konce.
+#8:18 Když se mnou hovořil, tvrdě jsem spal tváří k zemi. On se mne ale dotkl a postavil mne zpříma.
+#8:19 Pak řekl: Hle, oznámím ti, co nastane koncem rozhořčení, neboť určenou dobou nastane konec.
+#8:20 Ten beran, kterého jsi viděl, vybavený dvěma rohy, jsou králové médští a perští.
+#8:21 A ten chlupatý kozel je král řecký a ten velký roh mezi jeho očima je ten první král.
+#8:22 Pak se zlomil a místo něho povstali čtyři, to čtyři království povstanou z národa, ne však v jeho síle.
+#8:23 A koncem jejich kralování, až dokonají vzpurníci, povstane král drzý a zkušený v záludnostech.
+#8:24 Jeho síla bude mocná, ne však v jeho síle, a bude mimořádně ničit a prosadí se, vykoná to, zničí i mocné, ba i lid svatých.
+#8:25 A pro svou vychytralost dokáže prosadit i podvod. Když se v srdci vyvýší a v míru bude ničit mnohé, ano i proti Veliteli velitelů bude se stavět, tehdy bez zásahu ruky bude rozdrcen.
+#8:26 Vidění o večeru a jitru a co řečeno, je pravda. Ty ale to vidění uzavři, je totiž na velmi dlouho.
+#8:27 Tehdy jsem se já Daniel roznemohl a dlouho mi nebylo dobře. Když jsem opět vstal a konal službu u krále, zůstával jsem zdeptán z toho vidění, ale nic jsem nechápal.
+#9:1 V prvním roce Dareia, syna Achašvérošova, z potomstva médského, jenž byl učiněn králem nad královstvím chaldejským,
+#9:2 v prvém roce jeho kralování jsem já, Daniel, pochopil z knih, co se stalo jako Hospodinovo slovo k proroku Jeremjášovi, že počet roků, který se má naplnit ohledně trosek Jeruzaléma, je sedmdesát let.
+#9:3 Tehdy jsem obrátil svou tvář k Panovníku Bohu, abych jej hledal modlitbou a úpěnlivými prosbami, v postu, žíněném rouchu a popelu.
+#9:4 A tak jsem se modlil k Hospodinu, svému Bohu, vyznával jsem a říkal: Ach, Panovníku, Bože veliký a hrozivý, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a zachovávají tvé příkazy,
+#9:5 zhřešili jsme, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně, vzbouřili jsme se, odvrátili se od tvých příkazů a nařízení
+#9:6 a neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům, velitelům, našim otcům i ke všemu lidu země.
+#9:7 Tobě, Panovníku, náleží spravedlnost, ale nám zbývá tohoto dne jenom hanba -- Judejcům a obyvatelům Jeruzaléma i celého Izraele, blízkým i vzdáleným ve všech zemích, kam jsi je zahnal za jejich věrolomnost, kterou se tobě zpronevěřili.
+#9:8 Hospodine, nám náleží jenom hanba -- našim králům, našim velitelům i našim otcům -- neboť jsme zhřešili proti tobě.
+#9:9 Panovníkovi, našemu Bohu, zůstávají slitování a odpuštění. To proto, že jsme se proti němu vzbouřili
+#9:10 a neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, abychom žili podle jeho zákonů, které nám předkládal prostřednictvím svých služebníků proroků,
+#9:11 ale všichni v Izraeli přestoupili tvůj zákon, odvrátili se a neposlouchali tě. Proto se na nás sesypala prokletí a zlořečení, jak je psáno v zákoně Mojžíše, otroka Božího, neboť jsme vůči němu zhřešili.
+#9:12 On naplnil svá slova, jenž promluvil proti nám a proti našim správcům, kteří nás spravovali, že na nás uvede velké zlo; co se nestalo pod celým nebem, to se stalo v Jeruzalémě.
+#9:13 Takové, jaké je zapsáno v zákoně Mojžíšově, veškeré takové zlo přišlo na nás. A my jsme se nesnažili udobřit Hospodina, svého Boha, abychom se odvrátili od svých zvráceností a abychom porozuměli tvé pravdě.
+#9:14 Proto Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, jež učinil; vždyť my jsme ho neposlouchali.
+#9:15 A teď, Panovníku, Bože náš, jenž jsi vyvedl svůj lid z egyptské země mocnou rukou a učinil sis jméno až do tohoto dne -- zhřešili jsme, ničemně jsme jednali.
+#9:16 Panovníku, pro všechny tvé spravedlivé činy, kéž se tvůj hněv i tvé rozlícení odvrátí od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory; vždyť to kvůli našim hříchům a zvrácenostem našich otců Jeruzalém i tvůj lid je v potupě ode všech okolo nás.
+#9:17 Teď ale vyslyš, Bože náš, modlitbu svého otroka i jeho úpěnlivé prosby a rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní, pro Panovníka.
+#9:18 Nakloň, Bože můj, své ucho a slyš! Otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni -- my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť své úpěnlivé prosby před tebe přednášíme ne pro své spravedlivé činy, nýbrž pro tvé mnohé slitování.
+#9:19 Ach, Panovníku, slyš! Ach, Panovníku, odpusť! Ach, Panovníku, pozorně naslouchej a jednej, neotálej! Kvůli sobě samému, Bože můj, vždyť tvým jménem se nazývá tvé město i tvůj lid.
+#9:20 Ještě jsem hovořil, modlil se a vyznával hřích svůj i hřích svého lidu Izraele a před Hospodinem, svým Bohem, přednášel svou úpěnlivou prosbu za svatou horu svého Boha,
+#9:21 ještě jsem hovořil a modlil se, a vtom ten muž, Gabriel, jehož jsem spatřil ve vidění na počátku, se mne vyčerpaného únavou dotkl v čase večerní přídavné oběti.
+#9:22 Aby mne poučil, promluvil a řekl: Danieli, vyšel jsem teď, abych ti dal porozumět smyslu.
+#9:23 Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ho oznámil, neboť jsi převzácný. Pochop tedy to slovo a rozuměj tomu vidění.
+#9:24 Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je vyděleno sedmdesát sedmiletí k zadržení té věrolomnosti a ke zpečetění hříchů i k usmíření zvrácenosti, též ku přivedení věčné spravedlnosti a zapečetění vidění a proroka i ku pomazání nejsvětějšího místa.
+#9:25 Věz tedy a rozuměj: Od vyjití slova k návratu a k budování Jeruzaléma až k Pomazanému vůdci bude sedm sedmiletí a šedesát dva sedmiletí. Znovu se vybuduje náměstí a příkop, v tísni oněch časů.
+#9:26 Ale po těch šedesáti a dvou sedmiletích bude vyhlazen Pomazaný a nebude mít nic, a to město i tu svatyni bude ničit lid jednoho vůdce, který přichází. Ale jeho konec bude v záplavě. A až do konce bude odhodlaný boj po místech zpustošených.
+#9:27 A prosadí smlouvu mnohým jednoho sedmiletí, leč uprostřed onoho sedmiletí ukončí obětní hod i přídavnou oběť. Tehdy na křídle ohavností bude pustošící, dokud se zkáza i rozhodnutí nebude vylévat na pustošenou.
+#10:1 Ve třetím roce perského krále Kýra byla Danielovi, jenž byl nazván jménem Beltšasar, zjevena jistá věc, a to věc pravdivá -- o velikém válečném tažení. On tu věc pochopil i její smysl ve vidění.
+#10:2 V oné době jsem já, Daniel, truchlil již tři týdny dnů.
+#10:3 Nejedl jsem chutný pokrm, maso ani víno se mi nepřiblížilo k ústům. Také jsem se ničím nemazal, dokud se nenaplnily ty tři týdny dnů.
+#10:4 Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce, když jsem byl na břehu té velké řeky, totiž Tigridu,
+#10:5 pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakéhosi muže, oděného lněným oděvem, boky přepásané zlatem z Úfázu,
+#10:6 tělo měl jako drahokam, ve tváři oslnivý jas, oči jak ohnivé pochodně, jeho paže a chodidla se leskly jako leštěný bronz a hřmot jeho slov byl hřmotem davu.
+#10:7 Na to vidění jsem ale hleděl jen já sám, Daniel, kdežto muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli, nýbrž padlo na ně veliké zděšení a utekli se schovat,
+#10:8 zatímco já zůstal sám. Jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla, má důstojnost rázem přišla vniveč a nedokázal jsem se vzchopit.
+#10:9 Pak jsem uslyšel hřmot jeho slov, a jak jsem ten hřmot jeho slov zaslechl, už jsem tvrdě spal na tváři. Když jsem tak byl tváří k zemi,
+#10:10 vtom se mě dotkla ruka, otřásla mnou a pozvedla na kolena a dlaně mých rukou.
+#10:11 Promluvil ke mně: Danieli, muži převzácný, pochop ta slova, která ti budu říkat, a postav se zpříma, neboť jsem byl teď vyslán za tebou. Když ke mně to slovo promlouval, stál jsem a třásl se.
+#10:12 Promluvil ke mně: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdys přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena a kvůli tvým slovům jsem přišel také já.
+#10:13 Ale velitel perského království se stavěl proti mně dvacet jedna dní, až hle, Michael, jeden z předních velitelů, mi přišel na pomoc, když jsem tam zůstal u perských králů.
+#10:14 A přišel jsem, abych ti dal pochopit, co potká tvůj lid koncem oněch dnů. Neboť pro ty dny je další vidění.
+#10:15 Jakmile ke mně promluvil tato slova, sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem.
+#10:16 A hle, kdosi podobný synům lidským se dotkl mých rtů. Otevřel jsem tedy ústa, abych promluvil a řekl tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, kvůli tomu vidění na mě přišly křeče a nedokázal jsem se vzchopit.
+#10:17 Jak by tedy mohl takovýhle otrok mého pána hovořit s takovýmto mým pánem? Vždyť ve mně už vůbec nepozůstává síla ani dech nezůstal ve mně.
+#10:18 Ale znovu se mne dotkl kdosi vzhledem jako člověk a posílil mne.
+#10:19 Pravil: Neboj se, muži převzácný. Pokoj tobě. Buď silný, jen buď silný. A když se mnou hovořil, posílil jsem se, takže jsem řekl: Nechť můj pán hovoří, neboť jsi mi dodal sílu.
+#10:20 Pravil: Zdali víš, proč jsem za tebou přišel? Já se totiž zase vrátím, abych bojoval s velitelem Persie. A zatímco já odcházím, hle, přichází velitel Řeků.
+#10:21 Já ti však oznámím, co je zapsáno v přípisu pravdy. Není totiž jiného, kdo by se odhodlal zasahovat se mnou proti nim, kromě vašeho velitele Michaela.
+#11:1 V prvním roce Dareia Médského jsem tedy i já zaujal postoj, abych jej podporoval a poskytoval mu ochranu.
+#11:2 Teď ti tedy oznámím pravdu: Hle, v Persii povstanou ještě tři králové a pak čtvrtý zbohatne jměním nade všechny větším. Když se pro své bohatství prosadí, podnítí všechny při království řeckém.
+#11:3 Pak povstane chrabrý král, ten bude vládnout veliké říši a dělat si, co se mu zlíbí.
+#11:4 Ale až povstane, jeho království se rozpadne a rozdělí čtyřem větrům nebes, ne jeho potomstvu a ne taková vláda, jakou vládl, protože jeho kralování bude vytrženo a připadne jiným kromě těchto.
+#11:5 Potom zesílí král jihu i jeden z jeho velitelů a ten zesílí nad něho a bude vládnout říši větší než říše jeho.
+#11:6 Uplynou roky, oni se spojí a dcera krále jihu přijde ke králi severu, aby se uskutečnilo právo, ale tu paži opustí všechna síla a neobstojí on ani ta jeho paže a vydána bude ona, i kdo ji přivedli a kdo ji zplodil, i ten, kdo ji v těch časech podporoval.
+#11:7 Pak na jeho místo nastoupí jeden z výhonků jejích kořenů, přitáhne k vojsku, přitáhne do pevnosti krále severu, vypořádá se s nimi a přemůže je.
+#11:8 Také jejich bohy s jejich litými modlami, s drahocenným náčiním, stříbrem a zlatem, odnese do zajetí v Egyptě. Pak se několik let bude od krále severu držet nazpět.
+#11:9 Ten však přijde do království krále jihu, ale vrátí se do své země.
+#11:10 Avšak jeho syn, když budou mobilizovat a shromáždí veliké množství vojska, půjde dál a dále, až projde jako záplava, pak se obrátí a zaútočí na samu jeho pevnost.
+#11:11 To se král jihu rozzuří, vytáhne a s tím králem severu se pustí do boje. Ten postaví veliké množství vojska, avšak to množství bude vydáno do ruky onoho
+#11:12 a celé množství bude rozneseno. Jeho srdce se pozvedne, že porazí desítky tisíc. Nezvítězí však.
+#11:13 Král severu se vrátí. Postaví totiž množství větší než to předchozí. Až ty časy uplynou, bude po několik roků přicházet s velikým vojskem a četným vybavením.
+#11:14 V oněch časech proti králi jihu povstanou mnozí, také dravci ze tvého lidu se pozvednou, aby ustavili vidění, ale upadnou.
+#11:15 Král severu přijde, navrší násep a obsadí opevněné město, proto paže jihu neobstojí, ani jeho nejlepší vojáci nebudou moci obstát.
+#11:16 Jeho dobyvatel si tedy bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním neobstojí. Stane i na Ozdobě země, v rukou zkázu.
+#11:17 Rozhodne se získat nadvládu nad celým jeho královstvím, nabídne a také uskuteční vyrovnání a dá mu svou dceru, aby je zničil. To se mu ale nepodaří, to mu nevyjde.
+#11:18 Zaměří tedy svou pozornost na přímořské oblasti a mnohých se zmocní. Jeden vojevůdce mu však zatrhne jeho pohrdání. Nezbude mu než své pohrdání vzít nazpět.
+#11:19 Obrátí tedy svou tvář k pevnostem své země, ale klopýtne, padne a nebude nalezen.
+#11:20 Pak na jeho místo nastoupí jeden, který nechá procházet vymahače majestátem království, ale za několik dnů bude potřen, ne však ve hněvu nebo ve válce.
+#11:21 Pak na jeho místo nastoupí pohrdaný. Nevloží sice na něho královskou důstojnost, avšak přijde v míru a království se zmocní úlisnostmi.
+#11:22 Před ním budou smeteny nespočetné síly a budou rozdrceny, ba i vůdce smlouvy.
+#11:23 A ze spojenectví s ním učiní podvod a vystoupí a bude silný s trochou národa.
+#11:24 V míru a do nejúrodnějších míst provincie přijde a učiní, co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců. Kořist a lup i majetek jim rozhodí a proti opevněním bude vymýšlet své plány, ale až do času.
+#11:25 Také podnítí svou sílu i své srdce proti králi jihu při velikém vojsku. Král jihu tedy zmobilizuje k boji nadmíru veliké a mocné vojsko, ale neobstojí, neboť oni proti němu vymyslí plány.
+#11:26 Rovněž strávníci z jeho zásob ho porazí a jeho vojsko odplaví on. Tehdy mnozí padnou probodeni.
+#11:27 Srdce obou králů budou nakloněna ke zlu, i u jednoho stolu budou mluvit lež, ale bez úspěchu, neboť konec nastane teprve určenou dobou.
+#11:28 On se vrátí do své země s velkým majetkem a jeho srdce bude jednat i proti svaté smlouvě. Pak se vrátí do své země.
+#11:29 Určenou dobou se bude vracet a přijde na jih. Nebude to však jako prve ani jako naposled.
+#11:30 Setkají se s ním totiž kitejské lodě. Dá se odradit a vrátí se, ale bude rozhněván a bude jednat proti svaté smlouvě. Vrátí se tedy a zaměří na ty, kdo opouštějí svatou smlouvu.
+#11:31 Tehdy z něho povstanou síly a znesvětí svatyni -- pevnost. Odstraní také soustavnou bohoslužbu a dají tam tu pustošící ohavnost.
+#11:32 A ty, kdo kazí smlouvu, on poskvrní úlisností, ale lid, který zná svého Boha, projeví sílu a bude jednat.
+#11:33 Kdo mezi lidem rozumějí, budou učit mnohé, ač budou po jistou dobu klesat kvůli meči a v palbě, v zajetí i při plenění.
+#11:34 Ale až budou klesat, dostane se jim trochu pomoci, avšak mnozí se k nim připojí úlisnostmi.
+#11:35 I z těch, kdo rozumějí, budou klesat, aby byli mezi nimi tříbeni a čištěni i běleni až do času konce, neboť nastane teprve určenou dobou.
+#11:36 Ten král si bude dělat, co se mu zlíbí, pozvedne se a vyvýší nad každé božstvo. I proti Bohu bohů bude říkat mimořádné věci a prosadí se, dokud neskončí rozhořčení, neboť rozhodnutí se uskuteční.
+#11:37 Ani Bohu svých otců se nebude věnovat, ani touze žen, ani žádnému jinému bohu se nebude věnovat, neboť nade vše vyvýší sebe.
+#11:38 Na jeho místě bude ctít boha pevností a boha, kterého neznali jeho otcové, bude ctít zlatem a stříbrem i drahokamy a vzácnostmi.
+#11:39 Postaví také opevněné pevnosti s cizím bohem, jehož uznává, rozmnoží slávu a nechá je ovládat mnohé. Také půdu bude rozdělovat za odměnu.
+#11:40 Potom v čase konce se s ním bude trkat král jihu, ale král severu jej smete vozbou a jezdci a mnoha loděmi. Přijde do různých zemí, zaplaví je a projde jimi.
+#11:41 Přijde také do Ozdoby země. Mnohé budou tehdy klesat, ale z jeho ruky uniknou tyto: Edóm a Moáb i přední ze synů Amónových.
+#11:42 Svou ruku ale vztáhne po různých zemích, takže ani země egyptská nebude moci uniknout.
+#11:43 Ovládne poklady zlata i stříbra a všechny vzácnosti Egypta, Lúbíjci a Kúšijci budou následovat.
+#11:44 Avšak poplaší ho zprávy z východu a ze severu, proto vytáhne velice rozhořčen, aby vyhladil a zkáze zasvětil mnohé.
+#11:45 Postaví také svůj hlavní stan mezi moři a horou Ozdoby svatosti. Tehdy dospěje až ke svému konci a nebude, kdo by mu pomohl.
+#12:1 A právě v onom čase povstane Michael, ten velký velitel, jenž zastává tvůj lid, a nastane čas soužení, k jakému nedošlo, co jsou národem, až do onoho času. A právě v onom čase unikne tvůj lid, každý, kdo se nachází zapsán v knize.
+#12:2 Tu mnozí z těch, kdo spí v prachu země, procitnou, jedni pro život věčný, ale druzí k naprosté hanbě pro věčnou ohavnost.
+#12:3 Ti rozumní však budou zářit jasem oblohy, a kdo ke spravedlnosti dopomáhají mnohým, jako hvězdy navěky a navždy.
+#12:4 Ale ty, Danieli, ta slova uzavři a tu knihu zapečeť až do času konce. Mnozí budou prohledávat a poznání se rozmnoží.
+#12:5 Nato jsem já, Daniel, spatřil, jak jiní dva stojí, jeden na tomto břehu řečiště a druhý na onom břehu řečiště.
+#12:6 Jeden řekl muži oděnému lněným oděvem nahoře nad vodami v řečišti: Za jak dlouho nastane konec těch podivuhodností?
+#12:7 Pak jsem slyšel onoho muže oděného lněným oděvem nahoře nad vodami v řečišti, jak pozdvihl pravici i levici k nebesům a přisáhl při Věčně živém, že k určené době, dobám a polovině, a až skončí tříštění ruky svatého lidu, toto vše pomine.
+#12:8 Já jsem to sice slyšel, ale nechápal, a proto jsem řekl: Pane můj, co přijde koncem těch věcí?
+#12:9 Nato mi odvětil: Běž, Danieli, neboť ta slova jsou uzavřena a zapečetěna až do času konce.
+#12:10 Mnozí budou čištěni a běleni a tříbeni. Zatímco ničemové budou jednat ničemně a žádní ničemové nic nepochopí, ti rozumní však pochopí.
+#12:11 A od doby odstranění soustavné bohoslužby a k dání pustošící ohavnosti uplyne tisíc dvě stě devadesát dnů.
+#12:12 Blaze tomu, kdo počká a dospěje ke dnům tisíci třem stům třiceti a pěti.
+#12:13 Ty ale dojdi do konce a budeš odpočívat. Na konci dnů pak povstaneš ke svému údělu.
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzePSP-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzePSP-Dan.txs
new file mode 100644
index 0000000000..e078681203
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzePSP-Dan.txs
@@ -0,0 +1,358 @@
+% Dánijjél
+#1:1 V třetím roce kralování Jehójákíma, krále Júdova, přibyl k Jerúsalému Nevúchadneccar, král Bávelu, a zahájil proti němu obléhání
+#1:2 a Pán vydal v jeho ruku Jehójákíma, krále Júdova, a z části zařízení Božího domu, jež dopravil v zem Šineáru, v dům svých bohů, ano, dopravil ta zařízení v dům pokladu svých bohů.
+#1:3 A král přikázal Ašpenazovi, představenému svých komorníků, přivést ze synů Isráélových a ze semene království a z velmožů
+#1:4 mladíky, na nichž by nebylo žádné chyby a sličné vzezřením a zběhlé ve všemožné moudrosti a bohaté věděním a chápající vědomosti, a při nichž by byla způsobilost stát v paláci krále, a naučit je písmu a jazyku Kasdím.
+#1:5 A král pro ně určil z králova pokrmu a z vína, jež on pil, dávku dne v její den k jejich výživě po tři léta, aby po uplynutí jich mohli stanout před tváří krále.
+#1:6 I dostali se mezi ně ze synů Júdových Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá,
+#1:7 a vedoucí komorníků jim přisoudil jména: Dánijjélovi přisoudil jméno Béltešaccar a Chananjovi Šadrach a Míšáélovi Méšach a Azarjovi Avéd-negó.
+#1:8 Ale Dánijjél si položil na srdce, že se nebude poskvrňovat pokrmem královým a vínem, jež on pil, a jal se vyprošovat si od vedoucího komorníků, aby se nemusel poskvrňovat.
+#1:9 Bůh pak byl uvedl Dánijjéla před tváří vedoucího komorníků k laskavosti a k slitování;
+#1:10 vedoucí komorníků tedy Dánijjélovi řekl: Já se bojím svého pána, krále, jenž určil vaše jídlo a váš nápoj, vždyť nač by měl vidět vaše tváře přepadlejší než tváře mladíků, kteří jsou jako vy? I uvalili byste na mou hlavu vinu vůči králi.
+#1:11 Dánijjél tedy řekl k Melcarovi, jehož vedoucí komorníků určil nad Dánijjélem, Chananjou, Míšáélem a Azarjou:
+#1:12 Podrob, prosím, své nevolníky zkoušce na deset dní, takže nechť nám dávají trochu luštěnin, ať jíme, a vodu, ať pijeme;
+#1:13 pak se naše vzezření budou moci ukázat před tvou tváří, i vzezření mladíků, kteří budou jíst pokrm krále, i nalož se svými nevolníky podle toho, co budeš vidět.
+#1:14 I vyhověl jim stran této věci a na deset dní je zkoušce podrobil
+#1:15 a po uplynutí deseti dní se ukázalo, že jejich vzezření byla lepší a masem plnější než všech mladíků, již jedli pokrm krále;
+#1:16 Melcar se tedy jal odnášet jejich pokrm a víno, jejich nápoj, a dávat jim luštěniny.
+#1:17 A tito čtyři mladíci - Bůh jim dal vědomosti a rozhled stran všemožného písma a moudrosti, a Dánijjél byl znalcem stran všemožného vidění a snů;
+#1:18 a v čas po uplynutí dní, když král přikázal přivést je, tu je vedoucí komorníků před tvář Nevúchadneccarovu přivedl,
+#1:19 a když je král oslovil, nebyl mezi nimi všemi shledán nikdo jako Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá, i stanuli před tváří krále,
+#1:20 a v kterékoli věci moudrosti a chápavosti, již král od nich vyžadoval, je shledal o deset pídí nade všemi písmaři a zaříkávači, kteří byli ve všem jeho království.
+#1:21 A Dánijjél zůstal až po první rok krále Kóreše.
+#2:1 A v druhém roce kralování Nevúchadneccarova dostal Nevúchadneccar sny, takže se jeho duch rozrušil a jeho spánek na něho padl;
+#2:2 i přikázal král povolat písmaře a zaříkávače a čarodějníky a Kasdím k oznámení králi jeho snů. I přišli a stanuli před tváří krále
+#2:3 a král jim řekl: Dostal jsem sen a můj duch je rozrušen stran poznání toho snu.
+#2:4 I promluvili ke králi jeho služebníci, Kasdím, arámsky: Ó králi, žij na věky! Řekni ten sen svým nevolníkům a budeme moci vyjevit jeho výklad.
+#2:5 Král odpověděl a řekl ke Kasdejcům: Vyšel ode mne tento příkaz: Jestliže mi nedáte na vědomí ten sen a jeho výklad, budete na kusy rozsekáni a vaše domy budou učiněny hnojištěm;
+#2:6 jestliže však ten sen a jeho výklad vyjevíte, obdržíte z mé strany dary a odměnu a velikou čest. Proto mi ten sen a jeho výklad vyjevte.
+#2:7 Opětovně odpověděli a řekli: Nechť král řekne ten sen a vyjevíme jeho výklad.
+#2:8 Král odpověděl a řekl: Já s jistotou vím, že vy chcete získat čas pro tu příčinu, že víte, že ten příkaz ode mne vyšel,
+#2:9 že jestliže mi ten sen nedáte na vědomí, je pro vás ta jedna vyhláška, neboť jste si připravili řeč lživou a zkaženou ku pronášení přede mnou, než by se čas změnil. Proto mi ten sen řekněte, ať vím, že mi můžete vyjevit jeho výklad.
+#2:10 Kasdejci před králem odpověděli a řekli: Není na zemi člověka, jenž by mohl královu věc vyjevit, takže žádný král, mocnář ani vladař nežádal takovouto věc u žádného písmaře ani zaříkávače ani Kasdího,
+#2:11 neboť věc, již král žádá, je vzácná a není jiného, kdo by ji mohl před králem vyjevit, leč bohové, jejichž bydliště není s masem.
+#2:12 Pro tuto příčinu se král rozzuřil, ano, velmi se rozzlobil a přikázal všechny mudrce Bávelu vyhubit,
+#2:13 takže vyšla vyhláška, aby mudrci byli pozabíjeni; i hledali k zabíjení Dánijjéla a jeho druhy.
+#2:14 Vtom Dánijjél s rozumností a obezřelostí odvětil Arjóchovi, veliteli královy osobní stráže, jenž vyšel zabíjet mudrce Bávelu;
+#2:15 ujal se slova a řekl Arjóchovi, královu zmocněnci: Nač ta přísná vyhláška ze strany krále? Tehdy Arjóch dal tu věc Dánijjélovi na vědomí
+#2:16 a Dánijjél vstoupil a vyprosil od krále, že mu dal čas, aby mohl výklad králi vyjevit.
+#2:17 Pak Dánijjél šel do svého domu a dal tu věc na vědomí Chananjovi, Míšáélovi a Azarjovi, svým druhům,
+#2:18 aby se jali ze strany Boha nebes vyprošovat slitování stran tohoto tajemství, aby Dánijjél a jeho druhové nemuseli s ostatkem mudrců Bávelu zahynout.
+#2:19 Tehdy bylo to tajemství ve vidění noci Dánijjélovi zjeveno, tehdy se Dánijjél jal Boha nebes velebit;
+#2:20 ujal se Dánijjél slova a řekl: Nechť je Boží jméno velebeno od věčnosti až po věčnost, neboť moudrost a moc - ano, jsou jeho,
+#2:21 a on mění doby a časy, odstraňuje krále a nastoluje krále, dává moudrost moudrým a poznání znajícím chápavost;
+#2:22 on zjevuje věci nevyzpytatelné a skryté, ví, co je ve tmě, neboť s ním sídlí světlo.
+#2:23 Já tobě, Bože mých otců, děkuji a vychvaluji tě, jenž jsi mi dal moudrost a moc a nyní jsi mi dal poznat, co jsme si od tebe vyprošovali, neboť jsi nám dal poznat královu věc.
+#2:24 Pro tuto příčinu vstoupil Dánijjél k Arjóchovi, jehož král určil k vyhubení mudrců Bávelu; přišel a oslovil ho takto: Nemusíš mudrců Bávelu hubit; uveď mě před krále, ať mohu ten výklad králi vyjevit.
+#2:25 Tehdy Arjóch Dánijjéla spěšně uvedl před krále a toho takto oslovil, že: Objevil jsem muže z vyhnanců Júdových, jenž bude umět dát králi na vědomí ten výklad.
+#2:26 Král odpověděl a řekl Dánijjélovi, jehož jméno bylo Béltešaccar: Zda jsi schopen dát mi na vědomí ten sen, jejž jsem uviděl, a jeho výklad?
+#2:27 Dánijjél před králem odpověděl a řekl: Tajemství, jež král požaduje, nemohou mudrci, zaříkávači, písmaři, věštci králi vyjevit;
+#2:28 ale v nebesích je Bůh, zjevující tajemství, jenž králi Nevúchadneccarovi dal na vědomí, co že se bude dít v posledku dní. Tvůj sen a vidění tvé hlavy na tvém lůžku, ono bylo toto:
+#2:29 Ty, ó králi, - na tvém lůžku vzcházely tvé myšlenky, co že se bude dít po tomto, a Zjevovatel tajemství ti dal na vědomí, co že se bude dít;
+#2:30 a já, - ne v moudrosti, jež by byla ve mně nad kohokoli živého, mi toto tajemství bylo zjeveno, nýbrž proto, aby mohli ten výklad dát králi na vědomí a aby sis uvědomil myšlenky svého srdce.
+#2:31 Ty, ó králi, jsi uviděl, že hle, jakási veliká socha; tato mohutná socha, jejíž lesk byl skvělý, se tyčila naproti tobě a její vzhled byl děsivý.
+#2:32 Ona, ta socha - její hlava byla z dobrého zlata, její hruď a její paže ze stříbra, její břicho a její bedra z mosazi,
+#2:33 její dolní končetiny ze železa, její nohy zčásti ze železa a zčásti z hlíny.
+#2:34 Hleděl jsi, až než se odtrhl kámen, jenž nebyl v rukou, a udeřil do té sochy na jejích nohou ze železa a hlíny a rozdrtil je,
+#2:35 vtom bylo stejně rozdrceno vše: železo, hlína, mosaz, stříbro a zlato, a stalo se jakoby plevami od mlatů v létě, i odnesl je vítr, takže se pro ně nenašlo žádného místa. A ten kámen, jenž udeřil do té sochy, se stal mohutnou horou a naplnil všechnu zem.
+#2:36 Toto byl ten sen; nyní před králem musíme říci jeho výklad.
+#2:37 Ty, ó králi, jsi králem králů, jemuž Bůh nebes dal kralování, moc a sílu a čest,
+#2:38 a kdekoli bydlí děti člověka, dal v tvou ruku zvířata pole a letounstvo nebes a dal ti vládu nad nimi všemi. Ona, ta hlava ze zlata, jsi ty.
+#2:39 A po tobě bude povstávat jiné království, nižší než ty, a třetí, další, z mosazi, jež bude vládnout nade vší zemí;
+#2:40 a čtvrté království bude tvrdé jako železo; bude, právě tak, jako železo vše drtí a hmoždí, tříštit a drtit, ano, jako železo, jež tříští tyto všechny věci.
+#2:41 A že jsi viděl její nohy a jejich prsty zčásti z hlíny hrnčíře a zčásti ze železa, bude to království rozděleno, ale bude v něm něco z pevnosti železa, takže jsi viděl v hlíně, v jílu, vmíšené železo;
+#2:42 a že prsty jejích nohou byly zčásti ze železa a zčásti z hlíny, bude to království z jedné stránky silné a zčásti zranitelné.
+#2:43 Jako jsi viděl železo vmíšené v hlíně, v jílu, budou se vměšovat v símě lidí, ale nebudou spjati jeden s druhým, tak jako se železo nemísí s hlínou.
+#2:44 A Bůh nebes v dnech oněch králů vzbudí království, jež na věky nebude moci být vyvráceno, aniž to království bude přenecháno jinému lidu; rozdrtí a k zániku přivede všechna tato království a samo bude na věčné věky stát.
+#2:45 Tím, že jsi viděl, že z té hory se odtrhl kámen, jenž nebyl v rukou, a rozdrtil železo, mosaz, hlínu, stříbro i zlato, dal veliký Bůh králi na vědomí, co že se bude dít po tomto, a ten sen je jistý a jeho výklad spolehlivý.
+#2:46 Vtom král Nevúchadneccar padl na svůj obličej a jal se Dánijjélovi klanět a přikázal obětovat mu oběť daru a líbezné vůně;
+#2:47 Dánijjélovi král odpověděl a řekl: Podle pravdy, že váš Bůh - on je Bůh bohů a Pán králů a Zjevovatel tajemství, neboť ty jsi toto tajemství mohl vyjevit.
+#2:48 Tehdy král Dánijjéla učinil velikým a dal mu přemnohé významné dary, a učinil ho vládcem nade vším krajem Bávelu a představeným místodržících nade všemi mudrci Bávelu.
+#2:49 Ale Dánijjél od krále vyprosil, aby nad záležitostmi kraje Bávelu ustanovil Šadracha, Méšacha a Avéd-nega; a Dánijjél byl v bráně králově.
+#3:1 Nevúchadneccar, král, pořídil sochu ze zlata, její výška byla šedesát loket a šířka šest loket, vztyčil ji v rovině Dúrá v kraji Bávelu,
+#3:2 a poslal Nevúchadneccar, král, k soustředění vladařů, místodržících a zmocněnců, soudců, pokladníků, právníků, rádců a všech správců krajů, k dostavení se k odevzdání sochy, již Nevúchadneccar, král, vztyčil.
+#3:3 Nato byli vladaři, místodržící a zmocněnci, soudcové, pokladníci, právníci, rádcové a všichni správcové krajů soustředěni k odevzdání sochy, již Nevúchadneccar, král, vztyčil, a naproti soše, již Nevúchadneccar, král, vztyčil, se postavili.
+#3:4 A hlasatel zvučně volal: Přikazuje se vám, národnosti, rody a jazyky:
+#3:5 V té chvíli, kdy budete slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, musíte padnout a klanět se soše ze zlata, již vztyčil Nevúchadneccar, král;
+#3:6 a kdokoli, kdo padat a klanět se nebude, bude v oné hodině muset být uvržen doprostřed planoucí ohnivé pece.
+#3:7 Pro tuto příčinu v onen čas, když zástupy lidí uslyšely zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta a všemožných druhů hudby, padly všechny národnosti, rody a jazyky, klanějíce se soše ze zlata, již vztyčil Nevúchadneccar, král.
+#3:8 Za tohoto stavu věcí v onen čas přistoupili někteří Kasdejci a jali se obžalovávat Júdovce;
+#3:9 ujali se slova a řekli Nevúchadneccarovi, králi: Ó králi, žij na věky!
+#3:10 Ty, ó králi, jsi vydal nařízení, že každý člověk, jenž bude slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, musí padnout a klanět se soše ze zlata,
+#3:11 a kdokoli, kdo padat a klanět se nebude, bude muset být uvržen doprostřed planoucí ohnivé pece.
+#3:12 Jsou někteří Júdovci, jež jsi ustanovil nad záležitostmi kraje Bávelu, Šadrach, Méšach a Avéd-negó; tito muži na tebe, ó králi, neobrátili zřetel, tvým bohům neslouží a soše ze zlata, již jsi vztyčil, se neklanějí.
+#3:13 Nato Nevúchadneccar v hněvu a popuzení přikázal Šadracha, Méšacha a Avéd-nega předvést; nato tyto muže předvedli před krále.
+#3:14 Nevúchadneccar se ujal slova a řekl jim: Zda úmyslně, Šadrachu, Méšachu a Avéd-negó, jste tací, že mým bohům nesloužíte a soše ze zlata, již jsem vztyčil, se neklaníte?
+#3:15 Nuže, jste-li hotovi, abyste v té chvíli, kdy budete slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, padali a klaněli se soše, již jsem pořídil …; pakli se klanět nebudete, budete v oné hodině muset být uvrženi doprostřed planoucí ohnivé pece, a kdo je onen Bůh, jenž by vás mohl z mé ruky vysvobodit?
+#3:16 Šadrach, Méšach a Avéd-negó odpověděli a řekli králi Nevúchadneccarovi: My nemáme zapotřebí stran této věci ti odporovat.
+#3:17 Má-li tak být, může nás Bůh, jemuž my sloužíme, vysvobodit z planoucí ohnivé pece, ano, umí nás vysvobodit z tvé ruky, ó králi;
+#3:18 pakli ne, nechť je ti známo, ó králi, že tací nebudeme, že bychom sloužili tvým bohům, aniž se soše ze zlata, již jsi vztyčil, klanět budeme.
+#3:19 Nato byl Nevúchadneccar naplněn popuzením a výraz jeho obličeje se vůči Šadrachovi, Méšachovi a Avéd-negovi změnil; ozval se a přikázal rozpálit pec sedmkrát nad to, jak bývalo vidět ji rozpalovat,
+#3:20 a přikázal mužům, zdatným silákům, kteří byli v jeho vojsku, spoutat Šadracha, Méšacha a Avéd-nega k uvržení do planoucí ohnivé pece.
+#3:21 Nato byli tito muži ve svých pláštích, svých tunikách, svých turbanech, ano, ve svých oblečeních, spoutáni a uvrženi doprostřed planoucí ohnivé pece.
+#3:22 Za tohoto stavu věcí, proto, že králův příkaz byl přísný a pec důkladně rozpálená, zabil ony muže, kteří Šadracha, Méšacha a Avéd-nega vynesli, plamen ohně;
+#3:23 a tito tři muži, Šadrach, Méšach a Avéd-negó, padli spoutáni doprostřed planoucí ohnivé pece.
+#3:24 Tehdy se Nevúchadneccar, král, zděsil, i vstal spěšně, ozval se a řekl svým ministrům: Zda jsme neuvrhli tři muže spoutané doprostřed ohně? Odpověděli a řekli králi: Zajisté, ó králi.
+#3:25 Odpověděl a řekl: Hle, já vidím čtyři muže volné, chodící vprostřed ohně, a není při nich úrazu, a vzhled jeho, toho čtvrtého, je podoben vzhledu syna Božího.
+#3:26 Nato Nevúchadneccar přistoupil k otvoru planoucí ohnivé pece, ujal se slova a řekl: Šadrachu, Méšachu a Avéd-negó, nevolníci Boha, Nejvyššího, vyjděte a představte se! Nato Šadrach, Méšach a Avéd-negó zprostřed ohně vyšli
+#3:27 a soustředění vladaři, místodržící, zmocněnci a královi ministři uviděli tyto muže, nad jejichž těly neměl oheň moci, aniž byl vlas jejich hlavy sežehnut, aniž byly jejich pláště změněny, aniž na ně byl přešel pach ohně.
+#3:28 Nevúchadneccar se ujal slova a řekl: Budiž veleben jejich Bůh, Šadrachův, Méšachův a Avéd-negův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své nevolníky, kteří na něho spolehli a zvrátili králův příkaz, i vydali svá těla, aby nemuseli sloužit ani se klanět žádnému bohu, leč Bohu svému!
+#3:29 I vydává se ode mne nařízení: Kdo z kteréhokoli lidu, rodu a jazyka bude pronášet nepravdu proti jejich Bohu, Šadrachovu, Méšachovu a Avéd-negovu, bude na kusy rozsekán a jeho dům se stane rovným hnojišti, vždyť přece není jiného Boha, jenž by mohl takto vyprošťovat.
+#3:30 Nato král zařídil, aby se Šadrachovi, Méšachovi a Avéd-negovi v kraji Bávelu šťastně vedlo.
+#3:31 Nevúchadneccar, král, všem národnostem, rodům a jazykům, jež bydlí na vší zemi: Nechť se rozhojňuje vaše blaho!
+#3:32 Ukázalo se mi žádoucím vyjevit znamení a divy, jež Bůh, Nejvyšší, se mnou uskutečnil.
+#3:33 Jeho znamení - jak velmi jsou veliká! A jeho divy - jak jsou mocné! Jeho kralování - kralování věčné, jeho vláda - za pokolení a pokolení!
+#4:1 Já, Nevúchadneccar, jsem byl kliden ve svém domě, ano, svěží ve svém paláci.
+#4:2 Dostal jsem sen, jež mě vystrašil, a představy na mém lůžku a vidění mé hlavy mě rozrušila;
+#4:3 i bylo ode mne vydáno nařízení uvést přede mne všechny mudrce Bávelu, aby mi mohli dát na vědomí výklad toho snu.
+#4:4 Nato vstoupili písmaři, zaříkávači, Kasdejci a věštci a já jsem ten sen před nimi řekl, ale neuměli mi jeho výklad dát na vědomí.
+#4:5 A k posledku přede mne vstoupil Dánijjél, jehož jméno je Béltešaccar, podle jména mého boha, a v němž je duch svatých bohů, a před ním jsem řekl ten sen:
+#4:6 Béltešaccare, představený písmařů, o němž jsem poznal, že je v tobě duch svatých bohů a žádné tajemství tě netísní, řekni mi vidění mého snu, jejž jsem dostal, totiž jeho výklad.
+#4:7 A vidění mé hlavy na mém lůžku - uviděl jsem, že hle, vprostřed země strom, a jeho výška byla veliká;
+#4:8 ten strom rostl a mohutněl, takže jeho výška dosahovala k nebesům a jeho viditelnost ke konci vší země.
+#4:9 Jeho listí bylo krásné a jeho ovoce hojné, a v něm strava pro vše; zvěř pole pod ním vyhledávala stín a ptáci nebes se usazovali mezi jeho větvemi, i živilo se z něho všechno maso.
+#4:10 Ve viděních své hlavy na svém lůžku jsem uviděl, že hle, z nebes se snesl strážce, ano, svatý;
+#4:11 zvolal zvučně a řekl takto: Skácejte ten strom a poodtínejte jeho větve, setřeste jeho listí a roztruste jeho ovoce, nechť se rozprchne zvěř zpod něho a ptáci z jeho větví;
+#4:12 avšak pařez při jeho kořenech ponechejte v zemi, a to v poutech ze železa a mosazi v zeleni pole, ať se smáčí rosou nebes, ať jeho úděl je se zvěří v býlí země.
+#4:13 Jeho srdce nechť se z lidského změní a nechť je mu dáno srdce zvířete a nechť nad ním přejde sedm dob.
+#4:14 Ta věc je podle rozhodnutí strážců a usnesení - výroku svatých, proto, aby živí poznali, že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje, a nastoluje nad ním nejnižšího z lidí.
+#4:15 Tento sen jsem já, král Nevúchadneccar, dostal, a ty, Béltešaccare, řekni jeho výklad, pro tu příčinu, že nikdo z mudrců mého království mi nemohl jeho výklad dát na vědomí; ale ty jsi schopen, neboť v tobě je duch svatých bohů.
+#4:16 Tehdy Dánijjél, jehož jméno bylo Béltešaccar, byl po jednu hodinu ohromen a jeho myšlenky ho rozrušovaly; král se ozval a řekl: Béltešaccare, nechť tě ten sen a jeho výklad nerozrušuje. Béltešaccar odpověděl a řekl: Můj pane, ten sen nechť je o nenávidících tě a jeho výklad o tvých odpůrcích.
+#4:17 Ten strom, jejž jsi uviděl, jenž rostl a mohutněl, takže jeho výška dosahovala k nebesům a jeho viditelnost ke vší zemi,
+#4:18 že jeho listí bylo krásné a jeho ovoce hojné, a v něm strava pro vše, zvěř pole se pod ním usazovala a ptáci nebes sídlili mezi jeho větvemi -
+#4:19 to jsi ty, ó králi, jenž jsi vzrostl a zmohutněl, neboť tvá velikost vzrostla a dosáhla k nebesům a tvá vláda ke konci země.
+#4:20 A že král uviděl strážce, ano, svatého, snášejícího se z nebes a pravícího: Skácejte ten strom a zničte jej, avšak pařez při jeho kořenech ponechejte v zemi, a to v poutech ze železa a mosazi, v zeleni pole, ať se smáčí rosou nebes, ať jeho úděl je se zvěří pole, než nad ním přejde sedm dob -
+#4:21 toto je výklad toho, ó králi, a rozhodnutí Nejvyššího je to, co přijde na mého pána krále:
+#4:22 že tě zaženou od lidí a tvé bydliště bude se zvěří pole a býlím jako skot tě budou krmit a rosou nebes tě nechají smáčet; tak bude nad tebou přecházet sedm dob, až než budeš moci poznat, že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje.
+#4:23 A že přikázali pařez toho stromu při jeho kořenech ponechat, bude tvé kralování zajištěno, odkdy si budeš vědom, že vládnou nebesa.
+#4:24 Proto, ó králi, kéž je má rada před tebou vhodná: Nuže, zbavuj se svých hříchů spravedlností a svých nepravostí smilováváním nad chudými, má-li nastat prodloužení tvého poklidu.
+#4:25 To vše na Nevúchadneccara, krále, došlo.
+#4:26 Po uplynutí dvanácti MĚSÍCŮ se jal procházet před palácem království Bávelu;
+#4:27 ozval se král a řekl: Zda toto není on, ten veliký Bável, jejž jsem já zbudoval pro dům království silou své moci a pro čest svého veličenství?
+#4:28 Ještě byla ta řeč v ústech krále; z nebes padl hlas: Tobě se praví, Nevúchadneccare, jenž jsi králem: Kralování od tebe odešlo,
+#4:29 i zaženou tě od lidí a tvé bydliště bude se zvěří pole, býlím jako skot tě budou krmit; tak bude nad tebou přecházet sedm dob, až než budeš moci poznat, že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje.
+#4:30 V oné hodině se ta řeč na Nevúchadneccarovi splnila, takže byl zahnán od lidí a jedl býlí jako skot a jeho tělo bylo smáčeno rosou nebes, až než jeho vlas vzrostl jako orlů a jeho nehty jako ptáků.
+#4:31 A po uplynutí dní jsem já, Nevúchadneccar, své oči pozvedl k nebesům a můj rozum se ke mně vrátil, i jal jsem se velebit Nejvyššího a vychvalovat a vyvyšovat Živého do věčnosti, jehož vláda - vláda věčná a jeho kralování - za pokolení a pokolení;
+#4:32 a všichni obyvatelé země platí za nic a on jedná podle svého přání mezi vojskem nebes i obyvateli země, aniž je, kdo by ho mohl klepnout po ruce a říci mu: Co děláš?
+#4:33 V onen čas se ke mně vrátil můj rozum a pro čest mého království se ke mně vrátilo mé veličenství a můj lesk, a moji ministři a moji velmožové mě hledali, i byl jsem dosazen k svému kralování a byla mi přidána skvělá velikost.
+#4:34 Nuže, já, Nevúchadneccar, vychvaluji a vynáším a vyvyšuji Krále nebes, jehož všechny činy jsou pravda a jeho stezky právo, a chodící v pýše může ponižovat.
+#5:1 Bélšaccar, král, uspořádal velikou hostinu pro své velmože - tisíc! - a před tím tisícem pil víno;
+#5:2 při pochutnávání si na tom víně Bélšaccar přikázal dopravit nádoby ze zlata a stříbra, jež vynesl Nevúchadneccar, jeho otec, z chrámu, jenž byl v Jerúsalémě, aby z nich mohli pít, král a jeho velmožové, jeho manželky a jeho souložnice.
+#5:3 Nato dopravili nádoby ze zlata, jež byly vyneseny z chrámu Božího domu, jenž byl v Jerúsalémě, a pili z nich, král a jeho velmožové, jeho manželky a jeho souložnice;
+#5:4 pili víno a vychvalovali bohy ze zlata, stříbra, mosazi, železa, dřeva a kamene.
+#5:5 V oné hodině vyšly prsty ruky člověka a jaly se psát naproti svícnu na omítku stěny králova paláce, a král tu část ruky, jež psala, uviděl;
+#5:6 tehdy král - jasné rysy jeho tváře se změnily a jeho myšlenky ho rozrušovaly a klouby jeho kyčle se uvolnily, takže jeho kolena o sebe klepala.
+#5:7 Král se jal vší silou volat o uvedení zaříkávačů, Kasdejců a věštců; ujal se král slova a řekl mudrcům Bávelu: Kdo, kterýkoli člověk, jenž bude umět přečíst toto písmo a vyjevit mi jeho výklad, bude si oblékat červený purpur a na jeho šíji bude řetěz ze zlata a bude jako třetí vládnout v království.
+#5:8 Tehdy všichni královi mudrcové vstoupili, ale to písmo přečíst ani jeho výklad králi na vědomí dát nebyli schopni;
+#5:9 tehdy byl král Bélšaccar velmi rozrušen a jasné rysy jeho tváře se na něm změnily, i jeho velmožové byli zmateni.
+#5:10 Příčinou záležitostí krále a jeho velmožů vstoupila do domu hostiny královna; slova se ujala královna a řekla: Ó králi, žij na věky! Nechť tě tvé myšlenky nerozrušují a jasné rysy tvé tváře nechť se nemění!
+#5:11 V tvém království je muž, v němž je duch svatých bohů, a ve dnech tvého otce se v něm shledávalo osvícení a pochopení a moudrost jako moudrost bohů; a král Nevúchadneccar, tvůj otec, ho povýšil za představeného písmařů, zaříkávačů, Kasdejců, věštců - tvůj otec, ó králi! -
+#5:12 pro tu příčinu, že v něm, v Dánijjélovi, jemuž král určil jméno Béltešaccar, byl shledán skvělý duch a rozum a pochopení; vykládal sny, objasňování záhad, a řešil nesnáze. Nuže, Dánijjél se může dát zavolat, ať vyjevuje výklad.
+#5:13 Nato byl Dánijjél uveden před krále; král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Jsi ty onen Dánijjél, jenž jsi z vyhnanců Júdových, jež král, můj otec, z Júdy dopravil?
+#5:14 Uslyšel jsem totiž o tobě, že v tobě je duch bohů a že v tobě bylo shledáno osvícení a pochopení a skvělá moudrost.
+#5:15 Nuže tedy, byli před mne uvedeni mudrci, zaříkávači, aby mohli přečíst toto písmo a dát mi na vědomí jeho výklad, ale nebyli schopni výklad té věci vyjevit;
+#5:16 a já jsem o tobě uslyšel, že umíš výklady podávat a nesnáze řešit. Nuže, jestliže umíš to písmo přečíst a jeho výklad mi dát na vědomí, budeš si oblékat červený purpur a na tvé šíji bude řetěz ze zlata a budeš jako třetí vládnout v království.
+#5:17 Nato Dánijjél odpověděl a řekl před králem: Tvé dary nechť zůstávají tobě a své odměny dej jiným, ale to písmo chci přečíst a jeho výklad králi na vědomí dát.
+#5:18 Ty, ó králi, - Bůh, Nejvyšší, dal Nevúchadneccarovi, tvému otci, království a velikost a čest a veličenství,
+#5:19 a z příčiny velikosti, již mu dal, se před ním všechny národnosti, rody a jazyky rozechvěly a bály se; koho si přál, zabíjel, a koho si přál, nechával naživu, a koho si přál, vyzdvihoval, a koho si přál, ponižoval.
+#5:20 Ale když se jeho srdce pozdvihovalo a jeho duch mohutněl k nadutosti, byl z trůnu svého kralování sesazen a jeho čest od něho odňali,
+#5:21 i byl zahnán od synů lidí a jeho srdce se stalo rovným zvířecímu a jeho bydliště bylo s divokými osly, krmili ho býlím jako skot a jeho tělo bylo smáčeno rosou nebes, až než poznal, že v království lidí vládne Bůh, Nejvyšší, a nastoluje nad ním kohokoli, koho si přeje.
+#5:22 Ale ty, jeho syn, Bélšaccare, jsi neponížil své srdce, třebaže jsi toto vše věděl,
+#5:23 nýbrž ses proti Pánu nebes pozdvihl, a když před tebe dopravili nádoby z jeho domu, pili jste, ty a tvoji velmožové, tvé manželky a tvé souložnice, z nich víno, a vychvaloval jsi bohy ze stříbra a zlata, mosazi, železa, dřeva a kamene, kteří nevidí, aniž slyší, aniž co vědí, a Boha, v jehož ruce je tvůj dech a jehož jsou všechny tvé cesty, jsi nevyvýšil.
+#5:24 Vtom byla z jeho strany poslána ta část ruky a bylo zaznamenáno toto písmo,
+#5:25 a to písmo, jež bylo zaznamenáno, je toto: Mené, mené, tekél úfarsín;
+#5:26 a výklad té věci je tento: Mené - Bůh tvé kralování spočetl a ukončil je;
+#5:27 tekél - byl jsi zvážen na vahách a shledán nevyhovujícím;
+#5:28 perés - tvé království bylo rozlámáno a vydáno Mádajovi a Persii.
+#5:29 Nato Bélšaccar přikázal, ať Dánijjélovi oblečou červený purpur, a na jeho šíji řetěz ze zlata, a prohlásili o něm, že bude jako třetí vládnout v království.
+#5:30 V onu noc byl Bélšaccar, král Kasdejců, zabit
+#5:31 a kralování se ujal Dárjáveš, Mádajovec, jsa ve věku šedesáti a dvou let.
+#6:1 Dárjávešovi se ukázalo žádoucím, aby nad královstvím nastolil sto a dvacet vladařů, kteří měli být po všem království,
+#6:2 a nad ně výše tři vrchní, z nichž jeden byl Dánijjél, aby se dělo tak, že by jim tito vladaři vydávali počet, aby král netrpěl škodu.
+#6:3 Tehdy se tento Dánijjél projevil vynikajícím nad ty vrchní a ty vladaře pro tu příčinu, že v něm byl skvělý duch, takže král pojal úmysl nastolit ho nade vším královstvím.
+#6:4 Tehdy se ti vrchní a ti vladaři jali usilovat o nalezení záminky vůči Dánijjélovi po stránce království, ale žádnou záminku, ani že by se byl zvrhl, nalézt nemohli, jelikož on byl věrný, aniž se na něm dal nalézt jakýkoli přečin, ani že by se byl zvrhl.
+#6:5 Tehdy si tito muži řekli: Nenajdeme proti tomuto Dánijjélovi žádnou záminku, leč bychom ji proti němu mohli najít stran zákona jeho Boha.
+#6:6 Tehdy se tito vrchní a vladaři sběhli před krále a takto mu řekli: Dárjáveši, ó králi, žij na věky!
+#6:7 Všichni vrchní v království, místodržící a vladaři, ministři a zmocněnci se uradili stran králova stanovení ustanovení a pevného zavedení zákazu, že každý, kdo až do třiceti dní bude cokoli vyprošovat od kteréhokoli boha nebo člověka leč od tebe, ó králi, bude muset být uvržen do jámy lvů.
+#6:8 Nuže, ó králi, kéž ráčíš ustanovit ten zákaz a podepsat jeho zápis, aby se nedal změnit, podle zákona Mádaje a Persie, že se nebude moci odvolat.
+#6:9 Král Dárjáveš tudíž ten zápis a ten zákaz podepsal.
+#6:10 A Dánijjél, jakmile se dověděl, že ten zápis byl podepsán, vstoupil do svého domu - a okna ve svém pokoji měl otevřená naproti Jerúsalému - a třikrát za den klekal na svá kolena a modlil se a děkoval před svým Bohem právě tak, jak se jal činit od doby před touto.
+#6:11 Tehdy se tito muži sběhli a shledali Dánijjéla před svým Bohem se modlícího a úpěnlivě prosícího;
+#6:12 nato přistoupili a pravili před králem stran králova zákazu: Zda jsi nepodepsal zákaz, že každý člověk, jenž až do třiceti dní bude něco vyprošovat od kteréhokoli boha aneb člověka, leč od tebe, ó králi, musí být uvržen do jámy lvů? Král odpověděl a řekl: Ta věc je jistá, podle zákona Mádaje a Persie, že se nemůže odvolat.
+#6:13 Nato odpověděli a řekli před králem, že: Dánijjél, jenž je z vyhnanců Júdy, neobrátil zřetel na tebe, ó králi, ani na zákaz, jejž jsi podepsal, nýbrž si třikrát za den svou prosbou cosi vyprošuje.
+#6:14 Tehdy král, jakmile uslyšel tuto řeč, se sám nad sebou velmi rozmrzel a upřel srdce na Dánijjéla stran jeho vysvobození, a jal se až do zacházení slunce o jeho vyproštění se namáhat.
+#6:15 Nato se ke králi sběhli tito muži a řekli králi: Věz, ó králi, že je zákon Mádaje a Persie, že žádný zákaz ani ustanovení, jež král stanoví, se nedá změnit.
+#6:16 Nato král přikázal, ať předvedou Dánijjéla a uvrhnou ho do jámy lvů; král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Tvůj Bůh, jemuž ty s horlivostí sloužíš, on tě bude umět vysvobodit.
+#6:17 A byl dopraven jeden kámen a položen na ústí té jámy, a král jej zapečetil svým prstenem a prstenem svých velmožů, aby se uložení stran Dánijjéla nemohlo změnit.
+#6:18 Tehdy král přišel do svého paláce a přenocoval s postem, aniž před něho bylo uvedeno jaké rozptýlení, a jeho spánek nad ním uletěl.
+#6:19 Nato král vstával za ranních červánků, za úsvitu, a s chvátáním přišel k jámě lvů,
+#6:20 a za svého přistupování k té jámě, k Dánijjélovi, se jal křičet zarmouceným hlasem. Král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Dánijjéli, služebníče živého Boha, dokázal tě Bůh, jehož ty uctíváš, před lvy vysvobodit?
+#6:21 Tehdy Dánijjél s králem promluvil: Ó králi, žij na věky!
+#6:22 Můj Bůh poslal svého anděla, jenž zavřel ústa lvů, takže mi neuškodili, pro tu příčinu, že před ním byla na mně shledána nevinnost, a ani před tebou, ó králi, jsem nespáchal nic zlého.
+#6:23 Nato se král nad ním velmi zaradoval a přikázal Dánijjéla z jámy vytáhnout; i byl Dánijjél z jámy vytažen, aniž při něm byl shledán jakýkoli úraz, neboť věřil ve svého Boha.
+#6:24 A král přikázal, ať předvedou ony muže, kteří Dánijjéla obžalovali, a do jámy lvů uvrhnou je, jejich děti a jejich ženy; a ještě nedopadli na dno jámy, když se jich lvi zmocnili a všechny jejich kosti rozdrtili.
+#6:25 Nato Dárjáveš, král, napsal všem národnostem, rodům a jazykům, jež bydlely na vší zemi: Nechť se rozhojňuje vaše blaho!
+#6:26 Ze své strany vydávám nařízení, aby se ve všem panství mého království rozechvívali a v bázeň upadali před Bohem Dánijjélovým, neboť on je Bůh živý a na věky trvající a jeho království, to nemůže být zničeno, a jeho vláda - až do konce;
+#6:27 vysvobozující a vyprošťující a působící znamení a divy v nebesích a na zemi, jenž Dánijjéla vysvobodil z moci lvů.
+#6:28 A tento Dánijjél se měl dobře za kralování Dárjávešova i za kralování Kóreše, Peršana.
+#7:1 V prvním roce Bélšaccara, krále Bávelu, dostal Dánijjél sen a vidění své hlavy na svém lůžku; nato ten sen vypsal, podstatu věcí oznámil.
+#7:2 Dánijjél se ujal slova a řekl: Ve svém vidění za noci jsem uviděl, že hle, na širém moři se rozpoutávaly čtyři větry nebes
+#7:3 a z moře vystupovala čtyři převeliká zvířata, lišící se jedno od druhého.
+#7:4 To první bylo jako lev a mělo křídla orla; i hleděl jsem, až než jeho křídla byla vyrvána a bylo nadzvednuto od země a na nohy jako člověk postaveno, a bylo mu dáno srdce člověka.
+#7:5 A hle, jiné zvíře, druhé, podobné medvědu, a postavilo se na jedné straně, a v jeho ústech mezi jeho zuby tři žebra; a takto mu řekli: Vstaň, nažer se mnoha masa!
+#7:6 Po tomto jsem uviděl, že hle, jiné, jako levhart, a mělo na svém hřbetu čtyři křídla ptactva; to zvíře mělo i čtyři hlavy a byla mu dána vláda.
+#7:7 Po tomto jsem ve viděních noci uviděl, že hle, čtvrté zvíře, děsivé a hrozné a nadmíru silné, jež mělo převeliké zuby ze železa a požíralo a drtilo a zbytek svýma nohama rozdupávalo; a to se lišilo ode všech zvířat, jež byla před ním, a mělo deset rohů.
+#7:8 Jal jsem se stran těch rohů uvažovat, a hle, mezi nimi vzešel další, malý, a tři z předchozích byly před ním vyvraceny, a hle, na tomto rohu oči jako oči člověka a ústa mluvící příliš veliké věci.
+#7:9 Hleděl jsem, až než byly přistaveny trůny a usedl Pradávný dní; jeho oblečení bylo bílé jako sníh a vlas jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn - plameny ohně, a jeho kola - hořící oheň,
+#7:10 z jeho strany proudila řeka ohně, tisíc tisíců ho obsluhovalo a deset tisíc desetitisíců stálo před ním, zasedl soud a byly otevřeny knihy.
+#7:11 Vtom jsem se jal hledět, z příčiny hlasu příliš velikých řečí, jež promlouval ten roh, jal jsem se hleděti, až než to zvíře bylo zabito, i bylo jeho tělo zničeno, neboť bylo odevzdáno planutí ohně.
+#7:12 A zbytek těch zvířat - jejich vládu odňali, ale stran jejich životů jim bylo až do času a doby dáno prodloužení.
+#7:13 I uviděl jsem ve viděních noci, že hle, s oblaky nebes se jal přicházet jakoby syn člověka, i došel až k Pradávnému dní a dali mu před něho přistoupit
+#7:14 a byla mu dána vláda a čest a kralování, aby mu všechny národnosti, rody a jazyky sloužily; jeho vláda - vláda věčná, jež nebude odcházet, a jeho kralování, to nemůže být zrušeno.
+#7:15 Můj duch byl zraněn - můj, Dánijjélův, - vprostřed těla, a vidění mé hlavy mě zneklidňovala;
+#7:16 přistoupil jsem k jednomu ze stojících tam a vyprošoval jsem si od něho pravdivé vysvětlení stran tohoto všeho. I řekl mi a dával mi na vědomí výklad těch věcí:
+#7:17 Tato převeliká zvířata, ona, jež jsou čtyři, jsou čtyři králové; budou povstávat ze země,
+#7:18 ale kralování budou muset převzít svatí Nejvyššího a budou kralování zaujímat až po věčnost, ano, až po věčnost věčností.
+#7:19 Tehdy jsem zatoužil po pravdivém vysvětlení stran toho čtvrtého zvířete, jež se ukázalo lišícím se od nich všech, nadmíru děsivého, jeho zuby byly ze železa a jeho drápy z mosazi, požíralo, drtilo a zbytek svýma nohama rozdupávalo;
+#7:20 a stran těch deseti rohů, jež byly na jeho hlavě, a toho dalšího, jenž vzešel a tři zpřed něho padly, ano, onoho rohu, jenž měl oči a ústa mluvící příliš veliké věci, a jeho vzhled byl mohutnější než vzhled jeho druhů;
+#7:21 uviděl jsem, že onen roh vedl boj se svatými a přemáhal je,
+#7:22 až než se dostavil Pradávný dní a svatým Nejvyššího byl odevzdán soud a došel čas, aby se svatí ujali kralování.
+#7:23 Řekl takto: To čtvrté zvíře, to bude čtvrté království na zemi, jež se ode všech království bude lišit, i bude požírat všechnu zem a rozdupávat a drtit ji.
+#7:24 A těch deset rohů: z něho, z toho království, bude povstávat deset králů a po nich povstane další, a ten se bude lišit od předchozích a tři krále bude umět ponížit,
+#7:25 a bude promlouvat řeči proti Nejvyššímu a svaté Nejvyššího bude potírat a bude zamýšlet měnit časy a zákon, i budou vydáni v jeho ruku po dobu a doby a půl doby.
+#7:26 Pak zasedne soud, i budou jeho vládu odnímat k vyvracení a k ničení jí až do konce,
+#7:27 a kralování a vláda a velikost království pod všemi nebesy bude dána lidu svatých Nejvyššího; jeho kralování - kralování věčné, a všechna panství mu budou sloužit a poslušnost prokazovat.
+#7:28 Až potud konec té věci. Já, Dánijjél - mé myšlenky mě velmi zneklidňovaly a jasné rysy mé tváře se na mně měnily, ale uchoval jsem tu věc ve svém srdci.
+#8:1 V třetím roce kralování Bélšaccara, krále, se mi - mně, Dánijjélovi - ukázalo vidění, po tom, jež se mi ukázalo na počátku;
+#8:2 a ve vidění jsem zřel, že se v mém zření stalo, že jsem já byl v Šúšánu, v paláci, v kraji Élámu, a ve vidění jsem zřel, že jsem se já octl u řeky Úlaje.
+#8:3 I pozvedl jsem své oči a uviděl jsem, že hle, před řekou stál jeden beran, jenž měl dva rohy, a ty dva rohy byly vysoké, ale jeden byl vyšší než druhý, a ten vyšší vzrůstal později.
+#8:4 Viděl jsem toho berana trkajícího k západu a k severu a k jihu, takže žádná zvířata před ním nemohla obstát a nebylo vyprošťujícího z jeho dosahu, i choval se podle své libosti a stal se velikým.
+#8:5 A když jsem se já jal uvažovat, hle, od západu na tvář vší země přicházel kozel, aniž zavadil o zem, ten kozel - mezi jeho očima byl nápadný roh;
+#8:6 i přišel až k tomu beranovi, vládnoucímu těmi dvěma rohy, jehož jsem uviděl stojícího před řekou, a rozběhl se proti němu v popuzení své síly.
+#8:7 I uviděl jsem ho dorazivšího vedle toho berana, i vrhl se rozhořčeně na něho a udeřil toho berana a zlámal jeho dva rohy, aniž se v tom beranu projevila síla k obstání před ním, nýbrž ho shodil na zem a jal se ho pošlapávat a nevyskytl se vyprošťující berana z jeho moci.
+#8:8 A ten kozel se stal nesmírně velikým, a když nabyl moci, zlámal se ten veliký roh a místo něho vzrostly čtyři nápadné rohy ke čtyřem větrům nebes;
+#8:9 a z jednoho z nich vyšel jeden maličký roh, jenž se mimořádně zvětšil k jihu a ke vzcházení a k okrase,
+#8:10 ano, zvětšil se až k osazenstvu nebes a z toho osazenstva posrážel na zem, i z hvězd, a pošlapal je,
+#8:11 a vzepjal se až ke Knížeti toho osazenstva, takže od něho odňal ustavičnou oběť a základ jeho svatyně byl shozen,
+#8:12 a proti ustavičné oběti bylo v bezbožnosti vypravováno vojsko, i jal se na zem shazovat pravdu, a když tak jednal, měl úspěch.
+#8:13 I uslyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a jiný svatý tomu dotyčnému, jenž mluvil, řekl: Až dokdy - toto vidění o ustavičné oběti, a ta pustošící bezbožnost, vydávání i svatyně i osazenstva v pošlapávání?
+#8:14 A řekl k němu: Až do dvou tisíc a tří set večerů-jiter; pak bude svatyně očištěna.
+#8:15 A když jsem já, Dánijjél, uzřel to vidění a chtěl jsem zvědět jeho význam, stalo se, že hle, naproti mně stálo jakoby vzezření muže
+#8:16 a uslyšel jsem hlas člověka nad Úlajem, jenž zavolal a řekl: Gavríéli, dej tomuto pochopit to vidění!
+#8:17 I přišel vedle mého stanoviště a při jeho příchodu jsem strnul leknutím a padl jsem na svou tvář, i řekl ke mně: Rozuměj, synu člověka, že to vidění je o čase konce.
+#8:18 A při jeho mluvení se mnou jsem na své tváři k zemi klesl omámen, i sáhl na mne a postavil mě na mém stanovišti
+#8:19 a řekl: Hle, já, dávající ti na vědomí, co se bude dít v posledku doby rozhorlení, neboť konec nastane k určenému času.
+#8:20 Ten beran, jehož jsi uviděl, vládnoucí těmi dvěma rohy, toť králové Mádaje a Persie,
+#8:21 a ten chlupatý kozel, jehož jsi uviděl, toť král Jávána, a ten veliký roh, jenž byl mezi jeho očima, to je první král.
+#8:22 A že se zlámal a místo něho se postavily čtyři, budou z toho národa povstávat čtyři království, ne však s jeho silou;
+#8:23 a v posledku jejich kralování, až bezbožní naplní míru, bude povstávat král sveřepý v tváři a znalý pletich
+#8:24 a jeho síla bude nabývat moci, ale nikoli jeho silou, a bude podivuhodně působit zhoubu a nabude úspěchu, když se jme tak jednat, a pohubí mocné a lid svatých.
+#8:25 A na základě svého důvtipu umožní svou rukou i úspěch klamu a ve svém srdci se bude činit velikým; a znenadání bude mnohé hubit, a bude se stavět i proti Knížeti knížat, ale bude muset být bez ruky rozdrcen.
+#8:26 A to vidění o večerech a jitrech, jak bylo řečeno, to je pravda; ty však to vidění ukryj, neboť je na mnohé dni.
+#8:27 A já, Dánijjél, jsem byl zdrcený a na několik dní jsem onemocněl; pak jsem vstal a jal jsem se vykonávat své zaměstnání u krále, ale byl jsem pln hrůzy nad tím viděním, a nebylo chápajícího.
+#9:1 V prvním roce krále Dárjáveše, syna Achašvéróšova, ze semene Mádajova, jenž byl uveden v kralování nad Kasdím,
+#9:2 v prvním roce jeho kralování, jsem já, Dánijjél, z knih nabyl pochopení o počtu let, o nichž se slovo Hospodinovo dostalo k Jeremjovi, proroku, stran vyplnění rumišť Jerúsaléma - sedmdesáti let.
+#9:3 I obrátil jsem svou tvář k Pánu, Bohu, k vyhledávání ho modlitbou a úpěnlivými prosbami v postu a pytlovině a popele,
+#9:4 i jal jsem se modlit Hospodinu, svému Bohu, a vyznávat se, a řekl jsem: Ach, Pane, BOŽE veliký a hrozný, dbající smlouvy a laskavosti vůči milujícím ho a vůči dbajícím jeho rozkazů,
+#9:5 hřešili jsme a bezpráví jsme se dopouštěli a zlovolně jsme jednali a bouřili jsme se, - ach, odvracet se od tvých rozkazů a od tvých práv! -
+#9:6 aniž jsme obraceli sluch k tvým nevolníkům, prorokům, již mluvili v tvém jménu k našim králům, našim knížatům a našim otcům a ke všemu lidu země.
+#9:7 Tvá, Pane, je spravedlnost, nám však patří ostuda tváří, jako tohoto dne, mužům Júdovým a obyvatelům Jerúsaléma a všemu Isráéli, blízkým i vzdáleným, ve všech zemích, kam jsi je zahnal pro jejich věrolomnost, jíž se proti tobě věrolomně dopustili.
+#9:8 Nám, Pane, patří ostuda tváří, našim králům, našim knížatům a našim otcům, protože jsme vůči tobě hřešili;
+#9:9 slitování a odpouštění jsou Páně, našeho Boha, neboť jsme se proti němu bouřili,
+#9:10 aniž jsme poslouchali na hlas Hospodina, svého Boha, stran chození v jeho zákonech, jež předkládal naší tváři skrze své nevolníky, proroky.
+#9:11 Ano, oni, všechen Isráél, překračovali tvůj zákon v odvracení se, aby nebylo poslouchání na tvůj hlas, i musela se na nás vylít kletba a přísaha, jež je zapsána v zákoně Mojžíše, Božího nevolníka, neboť jsme vůči němu hřešili
+#9:12 a on potvrdil svá slova, jež vyslovil proti nám a proti našim soudcům, kteří nás soudili, uváděním veliké pohromy na nás, ježto pod všemi nebesy se nečinilo, jak se činilo v Jerúsalémě;
+#9:13 jak je psáno v zákoně Mojžíšově o vší této pohromě: Přišla na nás, aniž jsme se Hospodina, svého Boha, jali uprošovat při odvrácení od našich nepravostí a při nabytí rozumnosti tvou věrností.
+#9:14 A Hospodin bděl nad touto pohromou a uvedl ji na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je při všem svém konání, jež koná, spravedlivý, a neposlouchali jsme na jeho hlas,
+#9:15 a nyní, Pane, náš Bože, jenž jsi svůj lid silnou rukou vyvedl ze země Egypta a zřídil sis věhlas, jako tohoto dne, jsme hřešili a zlovolně jsme jednali!
+#9:16 Pane, podle všech tvých spravedlivých skutků, kéž se, prosím, odvrací tvůj hněv a tvé popuzení od tvého města Jerúsaléma, tvé svaté hory, vždyť pro naše hříchy a pro nepravosti našich otců se stal Jerúsalém a tvůj lid potupou všemu našemu okolí!
+#9:17 Nuže tedy, náš Bože, obrať sluch k modlitbě svého nevolníka a k jeho úpěnlivým prosbám a rozsvěť svou tvář nad svou svatyní, jež je zpustlá, pro Pána!
+#9:18 Nachyl své ucho a slyš, otevři své oči a viz naše zpustošení, i město, nad nímž se děje dovolávání tvého jména, vždyť my ne pro své spravedlivé skutky dávame svým úpěnlivým prosbám padat před tvou tvář, nýbrž pro tvá mnohá slitování.
+#9:19 Pane, slyš, Pane, odpusť! Pane, věnuj pozornost a jednej, kéž nemeškáš - pro sebe, můj Bože, neboť nad tvým městem a nad tvým lidem se děje dovolávání tvého jména!
+#9:20 A ještě jsem já mluvil, ano, modlil se a vyznával své hříchy a hříchy svého lidu, Isráéle, a před tvář Hospodina, svého Boha, dával padat své úpěnlivé prosbě za svatou horu svého Boha,
+#9:21 ano, ještě jsem já mluvil v modlitbě, když na mne za času večerní oběti daru sahal ten muž Gavríél, jehož jsem byl zřel ve vidění na počátku, jsa velmi vysílen,
+#9:22 a jal se dávat pochopení a mluvit se mnou, i řekl: Dánijjéli, vyšel jsem nyní poučit tě o významu toho.
+#9:23 Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo, takže jsem já přišel podat zprávu, neboť ty jsi velmi cenný, chápej tedy stran toho slova, ano, buď pozorný stran toho vidění.
+#9:24 Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je určeno sedmdesát sedmic ke skoncování s bezbožností a k naplnění míry hříchů a k učinění zadost za nepravosti a k uvedení věčné spravedlnosti a ke zpečetění vidění a proroctví a k pomazání Nejsvětějšího.
+#9:25 Nechť tedy víš a nabýváš rozhledu: od vyjití slova o obnovení a o budování Jerúsaléma až po Pomazaného, Panovníka, bude sedm sedmic a šedesát a dvě sedmice; bude obnovováno a zbudováno prostranství a ulice, byť v tísni časů.
+#9:26 A po těch šedesáti a dvou sedmicích bude Pomazaný muset být zabit, aniž bude co mít, a město a svatyni bude ničit lid panovníka, jenž přijde, a konec toho - jako v záplavě, a až do konce boj, určená pustošení.
+#9:27 Na jednu sedmici však vzhledem k mnohým upevní smlouvu, a v polovině té sedmice bude zastavovat oběti, i oběť daru, a k dovršení ohavností tam bude pustošitel, a to až než se na pustošícího bude vylévat zhouba, a to určená.
+#10:1 V třetím roce Kóreše, krále Persie, byla Dánijjélovi, jehož jméno bylo nazváno Béltešaccar, zjevená jistá věc, a ta věc byla pravdivá, ale strast veliká; i pochopil tu věc, ano, nabyl pochopení stran toho vidění.
+#10:2 V oněch dnech jsem já, Dánijjél, na celé tři týdny upadl v truchlivost;
+#10:3 nepojedl jsem žádoucího pokrmu, aniž maso aneb víno vešlo do mých úst, aniž jsem se vůbec pomazal, až do vyplnění celých tří týdnů.
+#10:4 A v dvacátý a čtvrtý den prvního měsíce, když jsem se já octl na břehu veliké řeky, - to byl Hiddekel, -
+#10:5 tu jsem pozvedl své oči a uviděl jsem, že hle, jeden muž, oblečený plátěnými rouchy, a jeho kyčle byly přepásány zlatem z Úfázu
+#10:6 a jeho tělo bylo jako chrysolit a jeho tvář vzezřením jako blesk a jeho oči jako ohnivé pochodně a jeho paže a jeho nohy vzhledem jako blýskavá mosaz, a zvuk jeho slov jako zvuk davu.
+#10:7 A to vidění jsem viděl já, Dánijjél, samoten, neboť muži, kteří byli se mnou, to vidění neuviděli, avšak padlo na ně veliké zděšení, takže utekli, aby se skryli,
+#10:8 a já jsem zbyl samoten a toto veliké vidění jsem uviděl, ale nezbylo ve mně síly, neboť má životnost se obrátila v neduživost, aniž jsem sílu udržel.
+#10:9 I uslyšel jsem zvuk jeho slov, a za svého slyšení zvuku jeho slov, tu jsem se já omámen octl na své tváři, ano, svou tváří k zemi;
+#10:10 a hle, sáhla na mne ruka, jež mě pozvedla na má kolena a na dlaně mých rukou,
+#10:11 a řekl ke mně: Dánijjéli, muži velmi cenný, buď pozorný stran slov, jež já k tobě vyslovuji, a postav se na svém stanovišti, neboť jsem nyní byl k tobě vyslán. A při jeho mluvení touto řečí se mnou jsem stál, třesa se;
+#10:12 i řekl ke mně: Nechť se nebojíš, Dánijjéli, neboť od prvního dne, co jsi své srdce odevzdal věnování pozornosti a sebeponižování před tváří svého Boha, byla tvá slova vyslýchána a já jsem na tvá slova přišel;
+#10:13 po dvacet a jeden den však naproti mně stál kníže království Persie, ale hle, pomoci mi přišel Mícháél, jeden z předních knížat, takže jsem já tam, u králů Persie, převládl,
+#10:14 i přišel jsem dát ti pochopit, co se bude v posledku dní přiházet tvému lidu, neboť to vidění je ještě na mnohé dni.
+#10:15 A při jeho mluvení se mnou těmito slovy jsem sklopil svou tvář k zemi a oněměl jsem,
+#10:16 a hle, na mé rty sahal kdosi podobou jako synové lidí, i otevřel jsem svá ústa a promluvil jsem, a řekl jsem k tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, v tom vidění se mé úzkosti obrátily proti mně, aniž jsem sílu udržel.
+#10:17 A jak by mohl nevolník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? a já, od té doby ve mně nezůstává síla a nezbylo ve mně dechu.
+#10:18 A opět na mne sáhl, vzezřením jako člověk, a posilnil mě
+#10:19 a řekl: Nechť se nebojíš, muži velmi cenný, pokoj tobě, buď silný, ano, buď silný! A při jeho mluvení se mnou jsem si dodal odvahy a řekl jsem: Nechť můj pán pronáší výrok, neboť jsi mě posilnil.
+#10:20 I řekl: Zda víš, nač jsem k tobě přišel? A nyní se budu vracet k bojování s knížetem Persie, a když já budu odcházet, hle, přijde kníže Jávána;
+#10:21 avšak chci ti oznámit, co je zaznamenáno v zápise pravdy, ač není ani jednoho dodavšího si se mnou odvahy proti těmto, leč Mícháél, váš kníže.
+#11:1 A já, v prvním roce Dárjáveše, Mádajovce, bylo mé postavení být mu posilujícím a pevností.
+#11:2 Nyní ti tedy budu oznamovat pravdu: Hle, Persii budou ještě v čele stát tři králové, a čtvrtý bude bohatnout mnohem více než všichni a ve své síle skrze své bohatství bude moci všechny pohnout proti království Jávána.
+#11:3 I povstane mocný král, jenž bude vládnout mohutnou vládou a jednat podle své libovůle,
+#11:4 a za jeho povstání se jeho království bude lámat a dělit ke čtyřem větrům nebes, ale ne pro jeho potomstvo ani podle jeho vládnutí, jímž vládl, nýbrž se jeho království bude vyvracet pro jiné, mimo tyto.
+#11:5 A sílit bude král jihu, jenž bude z jeho knížat, a bude sílit nad něho a vládnout, jeho vláda bude mohutnou vládou;
+#11:6 a na konci let se budou spojovat, když dcera krále jihu se bude dostávat ke králi severu, k uskutečnění společné dohody, ona však nebude moci udržet sílu paže, aniž bude moci obstát on a jeho paže, a vydávána bude ona i ti, kdo ji přivedli, i ten, jenž ji zplodil, i ten, jenž ji posílil v oněch časech.
+#11:7 Ale na jeho místě povstane z odnože jejích kořenů jeden, jenž bude přicházet k vojsku a přicházet v pevnost krále severu, i dá se v působení proti nim a nabude převahy
+#11:8 a bude i jejich bohy s jejich vladaři, s cenným náčiním ze stříbra a zlata, v zajetí dopravovat do Egypta; a on bude zaujímat své postavení více let než král severu.
+#11:9 Ten přijde v království krále jihu, ale vrátí se na svou půdu.
+#11:10 Jeho synové však budou začínat válku a shromáždí spoustu mohutných sil, a jeden se přižene a provalí se a přelije se, i bude se vracet a povedou válku až po pevnost.
+#11:11 A král jihu bude upadat v rozhořčení a vytáhne a dá se s ním, s králem severu, do boje; a ten postaví mohutnou spoustu, ale ta spousta bude dána v jeho ruku;
+#11:12 a když tu spoustu pobere, pozvedne se jeho srdce, i svrhne desetitisíce, ale nebude silný.
+#11:13 A král severu se vrátí a postaví spoustu mohutnější než ta první, a ke konci časů let se bude moci přihnat s velikým vojskem a s hojným jměním;
+#11:14 a v oněch časech budou proti králi jihu mnozí povstávat, a loupeživí synové tvého lidu se budou pozvedat k potvrzení vidění, ale klopýtnou.
+#11:15 A král severu bude přicházet a navršovat násep a dobude dobře opevněného města, a paže jihu nebudou moci obstát, totiž jeho vybraný lid, neboť k obstání nebude síly;
+#11:16 a ten, jenž proti němu přijde, bude jednat podle své libovůle a nebude schopného obstát před jeho tváří; i stane v zemi okrasy a v jeho ruce bude zhouba.
+#11:17 I bude upírat svou tvář na vstup v mocnosti veškerého svého království, a upřímní s ním, a učiní tak; a bude mu dávat dceru žen, aby působila zkázu, ale ona nebude při tom stát a nebude pro něho.
+#11:18 I bude obracet svou tvář zpět k ostrovům a mnohých dobude, ale jistý velmož zarazí jeho posměch jemu; bez posměchu sobě mu jej bude vracet.
+#11:19 Bude tedy obracet svou tvář zpět k pevnostem své země, ale klopýtne a padne a nebude moci být nalezen.
+#11:20 A na jeho místě povstane kdosi posílající nádherou království vymahače daní, ale v několika dnech bude muset být rozdrcen, a to ne v hněvu ani v boji.
+#11:21 A na jeho místě povstane opovrženíhodný, na něhož nevloží velebnost kralování, nýbrž on přijde znenadání a kralování se zmocní lichotkami,
+#11:22 i budou paže záplavy zpřed jeho tváře odplavovány a tříštěny; tak i vládce smlouvy.
+#11:23 Od připojení se někoho k němu se bude dopouštět klamu, i vyvýší se a nabude moci s trochou lidu;
+#11:24 poklidně bude vcházet v nejúrodnější oblasti kraje a bude činit, co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců: bude jim kořist, lup a jmění rozhazovat, a proti pevnostem bude plánovat své plány, a to až do času.
+#11:25 I bude povzbuzovat svou moc a své srdce proti králi jihu s velikým vojskem; i král jihu se bude rozněcovat k boji s vojskem velikým a nesmírně mocným, nebude však moci obstát, neboť proti němu budou plánovat plány;
+#11:26 ano, ničit ho budou pojídači jeho pokrmu, jeho vojsko bude odplývat a mnozí zabití padnou.
+#11:27 A oba tito králové - jejich srdce budou pro páchání zla a u jednoho stolu budou mluvit lež, ale nebude se dařit, neboť konec bude až v určený čas.
+#11:28 I vrátí se s velikým jměním ve svou zem a jeho srdce bude proti svaté smlouvě; učiní tedy tak, ano, vrátí se ve svou zem.
+#11:29 V určený čas bude zase přicházet na jih, aniž bude i naposled jako poprvé,
+#11:30 neboť proti němu zasáhnou lodi z Kittím, takže zmalomyslní a vrátí se a rozhorlí se proti svaté smlouvě; tak učiní, ano, vrátí se a bude upírat pozornost na opouštějící svatou smlouvu.
+#11:31 I budou z něho povstávat paže, jež zneuctí svatyni pevnosti a odstraní ustavičnou oběť a zavedou pustošící ohavnost.
+#11:32 A zlovolně jednající stran smlouvy budou hladkými řečmi sváděni k odpadnutí, ale lid znajících svého Boha, ti budou silni a budou jednat,
+#11:33 a rozvážně si počínající z lidu budou mnohým věnovat pozornost, když budou po mnoho dní padat mečem a plamenem a v zajetí a za kořist,
+#11:34 a při jejich padání se jim bude pomáhat trochou pomoci, ale mnozí se k nim připojí s lichotkami;
+#11:35 padat budou i někteří z rozvážně si počínajících k pročišťování při nich a k tříbení a k bělení až do času konce, neboť to bude ještě až do určeného času.
+#11:36 A ten král bude jednat podle své libovůle a sebe vyzdvihovat a velikým činit nad každého BOHA, a proti BOHU BOHŮ vyslovovat podivné věci, i bude nabývat úspěchu až než bude rozhorlení dokonáno, neboť co je určeno, bude uskutečněno;
+#11:37 aniž bude upínat pozornost na boha svých otců ani na tužbu žen, aniž bude upínat pozornost na jakéhokoli +boha, neboť nade vše velikým bude činit sebe.
+#11:38 Ale na místě toho bude slávu vzdávat +bohu pevností, ano, +bohu, jehož jeho otcové nepoznali, bude slávu vzdávat zlatem a stříbrem a drahými kameny a jinými cennostmi;
+#11:39 tak bude činit v nejpevnějších pevnostech s +bohem ciziny; kdo ho uzná, toho slávu bude množit a bude jim dávat nad mnohými vládnout a půdu jim za poplatek rozdělovat.
+#11:40 Ale v době konce se s ním bude trkat král jihu, i bude se na něho král severu řítit s vozy a s jezdci a s mnoha loděmi, a přijde v jeho země a provalí se a přelije se,
+#11:41 i přijde v zem okrasy a mnohé země budou dospívat k pádu, a z jeho ruky budou moci vyváznout tyto: Edóm a Móáv a výběr dětí Ammónových.
+#11:42 Bude svou ruku vztahovat i po jiných zemích, aniž bude země Egypta unikat;
+#11:43 a zavládne poklady zlata a stříbra a všemožnými cennostmi Egypta a v jeho průvodu budou Lubbím a Kuším.
+#11:44 Budou ho však znepokojovat zvěsti od vzcházení a od severu, takže vyjde ve velikém vzteku k vymycování a v odevzdání uvádění mnohých;
+#11:45 a stany svého paláce rozestaví mezi mořem a horou okrasy svatosti, ale dojde k svému konci a pomoci mu nebude.
+#12:1 V onen čas bude povstávat Mícháél, veliký kníže, jenž stojí při dětech tvého lidu; a nastane čas tísně, jaká nebyla vyvolána od vzniku národa až po onen čas, a v onen čas bude tvůj lid moci vyváznout, každý, kdo bude shledán jako zapsaný v knize.
+#12:2 A mnozí ze spících v prachu půdy budou procitat, tito k věčnému životu a tito k potupě a k odporu věčnému,
+#12:3 a rozvážně si počínající budou zářit jako záře oblohy, a mnohé k spravedlnosti přivádějící jako hvězdy navždy a věčně.
+#12:4 Ty však, Dánijjéli, ukryj tato slova, ano, zapečeť tuto knihu až do času konce; mnozí budou sem-tam probíhat a vědění se bude množit.
+#12:5 A já, Dánijjél, jsem pohleděl, a hle, jiní dva stáli, jeden tamto na břehu řeky a jeden tamto na břehu řeky,
+#12:6 a řekli tomu muži oblečenému plátěnými rouchy, jenž byl shora vůči vodám řeky: Až dokdy, než bude konec těchto divů?
+#12:7 I uslyšel jsem toho muže oblečeného plátěnými rouchy, jenž byl shora vůči vodám řeky, když pozvedl svou pravici a svou levici k nebesům, jak přisáhl skrze Živého věčně, že k určenému času, určeným časům a polovině, a až se dovrší roztříštění moci svatého lidu, budou se všechny tyto věci končit.
+#12:8 To jsem já uslyšel, ale nechápal; i řekl jsem: Můj pane, co bude posledkem těchto věcí?
+#12:9 A řekl: Jdi, Dánijjéli, neboť tato slova jsou ukryta, ano, zapečetěna až do času konce;
+#12:10 a mnozí budou tříbeni a běleni, ano, budou pročišťováni, a zlovolní budou zlovolně jednat, aniž kteří zlovolní budou chápat, ale rozvážně si počínající chápat budou.
+#12:11 A od času odstranění ustavičné oběti, totiž aby byla zavedena pustošící ohavnost, bude tisíc dvě stě a devadesát dní;
+#12:12 blaho toho, kdo bude vyčkávat a bude moci dosáhnout k tisíci třem stům třiceti a pěti dnům!
+#12:13 Ty však jdi ke konci, i budeš moci spočinout a ke konci dní k svému údělu povstat.
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeRBK-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeRBK-Dan.txs
new file mode 100644
index 0000000000..6df54fdc17
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeRBK-Dan.txs
@@ -0,0 +1,358 @@
+% Daniel
+#1:1 Léta třetího kralování Joakima krále Judského, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej.
+#1:2 I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého.
+#1:3 Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z synů Izraelských, z semene královského a z knížat,
+#1:4 Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíčeje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému.
+#1:5 I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po dokonání jich aby stávali před králem.
+#1:6 Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš.
+#1:7 I dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem.
+#1:8 Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrňoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati.
+#1:9 I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany.
+#1:10 A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo.
+#1:11 I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem:
+#1:12 Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili.
+#1:13 A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými.
+#1:14 I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní.
+#1:15 Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu královského.
+#1:16 Protož služebník brával ten vyměřený pokrm jejich, a víno nápoje jejich, a dával jim vaření.
+#1:17 Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědomostí a rozumností ve všelikém literním umění a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozuměl všelikému vidění a snům.
+#1:18 A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal král, aby je přivedli, přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora.
+#1:19 I mluvil s nimi král. Ale není nalezen mezi všemi těmi, jako Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali před králem.
+#1:20 A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho.
+#1:21 I zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále.
+#2:1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.
+#2:2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.
+#2:3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.
+#2:4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.
+#2:5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.
+#2:6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.
+#2:7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.
+#2:8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.
+#2:9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.
+#2:10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.
+#2:11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.
+#2:12 Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.
+#2:13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.
+#2:14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.
+#2:15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.
+#2:16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.
+#2:17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,
+#2:18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.
+#2:19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.
+#2:20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.
+#2:21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.
+#2:22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.
+#2:23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.
+#2:24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.
+#2:25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.
+#2:26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?
+#2:27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.
+#2:28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:
+#2:29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.
+#2:30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.
+#2:31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.
+#2:32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,
+#2:33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.
+#2:34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.
+#2:35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.
+#2:36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:
+#2:37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.
+#2:38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.
+#2:39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.
+#2:40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.
+#2:41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.
+#2:42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.
+#2:43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.
+#2:44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,
+#2:45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.
+#2:46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.
+#2:47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.
+#2:48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.
+#2:49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.
+#3:1 Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské.
+#3:2 I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
+#3:3 Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor.
+#3:4 Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a jazykům,
+#3:5 Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
+#3:6 Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené.
+#3:7 A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
+#3:8 A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, a s křikem žalovali na Židy,
+#3:9 A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na věky buď živ.
+#3:10 Ty králi, vynesls výpověd, aby každý člověk, kterýž by slyšel zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klaněl se obrazu zlatému,
+#3:11 A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do prostřed peci ohnivé rozpálené.
+#3:12 Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil krajině Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteřížto muži nedbali na tvé, ó králi, nařízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, se neklanějí.
+#3:13 Tedy Naduchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále.
+#3:14 I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumyslně-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohů mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se neklaníte?
+#3:15 Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaněli se obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Bůh, ješto by vás vytrhl z ruky mé?
+#3:16 Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě.
+#3:17 Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás.
+#3:18 Buď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme.
+#3:19 Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji rozpalovati.
+#3:20 A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři jeho, rozkázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené.
+#3:21 Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené.
+#3:22 Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohně.
+#3:23 Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní.
+#3:24 Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi.
+#3:25 On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.
+#3:26 A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené, mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostředku ohně.
+#3:27 Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli.
+#3:28 I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému.
+#3:29 A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abdenágovu, na kusy rozsekán byl, a dům jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento.
+#3:30 Tedy zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Abdenága v krajině Babylonské.
+#4:1 Nabuchodonozor král všechněm lidem, národům i jazykům, kteříž bydlí na vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.
+#4:2 Znamení a divy, kteréž učinil při mně Bůh nejvyšší, vidělo mi se za slušné, abych vypravoval.
+#4:3 Znamení jeho jak veliká jsou, a divové jeho jak mocní jsou, království jeho království věčné, a panování jeho od národu do pronárodu.
+#4:4 Já Nabuchodonozor, užívaje pokoje v domě svém, a kveta na palácu svém,
+#4:5 Měl jsem sen, kterýž mne zhrozil, a myšlení na ložci svém, a to, což jsem viděl, znepokojilo mne.
+#4:6 A protož vyšla ode mne ta výpověd, aby uvedeni byli přede mne mudrci Babylonští, kteříž by mi výklad toho snu oznámili.
+#4:7 Tedy předstoupili mudrci, hvězdáři, Kaldejští a hadači. I pověděl jsem jim sen, a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti.
+#4:8 Až naposedy předstoupil přede mne Daniel, jehož jméno Baltazar, podlé jména boha mého, a v němž jest duch bohů svatých. Jemuž jsem oznámil sen:
+#4:9 Baltazaře, kníže mudrců, já vím, že duch bohů svatých jest v tobě, a nic tajného není tobě nesnadného. Vidění snu mého, kterýž jsem měl, i výklad jeho oznam.
+#4:10 U vidění pak, kteréž jsem viděl na ložci svém, viděl jsem, a aj, strom u prostřed země, jehož vysokost byla veliká.
+#4:11 Veliký byl strom ten a mocný, a výsost jeho dosahovala až k nebi, a patrný byl až do končin vší země.
+#4:12 Lístí jeho bylo pěkné, a ovoce jeho hojné, všechněm za pokrm, pod stínem pak jeho byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, a z něho potravu měl všeliký živočich.
+#4:13 Viděl jsem také u viděních svých na ložci svém, a aj, hlásný a svatý s nebe sstoupiv,
+#4:14 Volal ze vší síly, a tak pravil: Podetněte strom ten, a osekejte ratolesti jeho, a otlucte lístí jeho, a rozmecte ovoce jeho; nechať se vzdálí zvěř od něho, a ptáci z ratolestí jeho.
+#4:15 A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v poutech železných a ocelivých na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a díl jeho s zvěří v bylině zemské.
+#4:16 Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm.
+#4:17 Usouzení hlásných a řeč žádosti svatých stane se, ažby k tomu přišlo, aby poznali lidé, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je, a toho, kterýž jest ponížený mezi lidmi, ustanovuje nad ním.
+#4:18 Tento sen viděl jsem já Nabuchodonozor král, ty pak, Baltazaře, oznam výklad jeho. Nebo všickni mudrci v království mém nemohli mi výkladu oznámiti, ale ty můžeš, proto že duch bohů svatých jest v tobě.
+#4:19 Tedy Daniel, jemuž jméno Baltazar, předěšený stál za jednu hodinu, a myšlení jeho strašila ho. A odpověděv král, řekl: Baltazaře, sen ani výklad jeho nechť nestraší tebe. Odpověděl Baltazar a řekl: Pane můj, sen tento přiď na ty, kteříž tě v nenávisti mají, a výklad jeho na tvé nepřátely.
+#4:20 Strom ten, kterýž jsi viděl, veliký a mocný, jehož výsost dosahovala až k nebi, a kterýž patrný byl po vší zemi.
+#4:21 A lístí jeho pěkné, a ovoce jeho hojné, a z něhož všickni pokrm měli, pod nímž byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští,
+#4:22 Ty jsi ten, ó králi, kterýž jsi rozšířil se a zmocnil, a velikost tvá vzrostla a vznesla se až k nebi, a panování tvé až do konce země.
+#4:23 Že pak viděl král hlásného a svatého sstupujícího s nebe, kterýž řekl: Podetněte strom ten a zkazte jej, a však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v okovách železných a ocelivých ať jest na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a s zvěří polní díl jeho, ažby sedm let vyplnilo se při něm:
+#4:24 Tenť jest výklad, ó králi, a ortel Nejvyššího, kterýž vyšel na pána mého krále.
+#4:25 Nebo zaženou tě lidé od sebe, a s zvěří polní bude bydlení tvé, a bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, a rosou nebeskou smáčín budeš, až se vyplní sedm let při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je.
+#4:26 Že pak řekli, aby zanechán byl kmen kořenů toho stromu, království tvé tobě zůstane, jakž jen poznáš, že nebesa panují.
+#4:27 Protož ó králi, přijmi radu mou, a hříchy své spravedlností přetrhuj, a nepravosti své milostivostí k ssouženým, zdaby prodloužen byl pokoj tvůj.
+#4:28 Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora.
+#4:29 Nebo po dokonání dvanácti měsíců, procházeje se po palácu královském v Babyloně,
+#4:30 Mluvil král a řekl: Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé?
+#4:31 Ještě ta řeč byla v ústech krále, a aj, hlas s nebe přišel: Toběť se praví, Nabuchodonozoře králi, že království odešlo od tebe,
+#4:32 Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou, a s zvěří polní bydliti budeš. Bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, ažby sedm let vyplnilo se při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je.
+#4:33 V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi. Nebo z spolku lidí vyvržen byl, a bylinu jako vůl jedl, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, až na něm vlasy zrostly jako peří orličí, a nehty jeho jako pazoury ptačí.
+#4:34 Při skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi, a rozum můj ke mně se zase navrátil. I dobrořečil jsem Nejvyššímu, a živého na věky chválil jsem a oslavoval; nebo panování jeho jest panování věčné, a království jeho od národu do pronárodu.
+#4:35 A všickni obyvatelé země jako za nic počteni jsou, a podlé vůle své činí mezi vojskem nebeským i obyvateli země, aniž jest kdo, ješto by mu přes ruku dáti mohl, a říci jemu: Co to děláš?
+#4:36 Téhož času rozum můj navrátil se ke mně, a k slávě království mého ozdoba má, i důstojnost má navrátila se ke mně; nadto i hejtmané moji a knížata má hledali mne, a zmocněn jsem v království svém, a velebnost větší jest mi přidána.
+#4:37 Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím, vyvyšuji a oslavuji krále nebeského, jehož všickni skutkové jsou pravda, a stezky jeho soud, a kterýž chodící v pýše může snižovati.
+#5:1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil.
+#5:2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
+#5:3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
+#5:4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.
+#5:5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala.
+#5:6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.
+#5:7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude.
+#5:8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi.
+#5:9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli.
+#5:10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění.
+#5:11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,
+#5:12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten.
+#5:13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva?
+#5:14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě.
+#5:15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti.
+#5:16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš.
+#5:17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu.
+#5:18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého,
+#5:19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval.
+#5:20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.
+#5:21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.
+#5:22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl.
+#5:23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.
+#5:24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest.
+#5:25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.
+#5:26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl.
+#5:27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.
+#5:28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.
+#5:29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.
+#5:30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.
+#5:31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.
+#6:1 Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po všem království.
+#6:2 Nad těmi pak hejtmany tři, z nichžto Daniel přední byl, kterýmž by úředníci onino vydávali počet, aby se králi škoda nedála.
+#6:3 Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úředníky, proto že duch znamenitější v něm byl. Pročež král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím.
+#6:4 Tedy hejtmané a úředníci hledali příčiny proti Danielovi s strany království, a však žádné příčiny ani vady nemohli najíti; nebo věrný byl, aniž jaký omyl neb vada nalézala se při něm.
+#6:5 Protož muži ti řekli: Nenajdeme proti Danielovi tomuto žádné příčiny, jediné leč bychom našli něco proti němu s strany zákona Boha jeho.
+#6:6 Tedy hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi, takto mluvili k němu: Darie králi, na věky buď živ.
+#6:7 Uradili se všickni hejtmané království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy lvové.
+#6:8 Nyní tedy, ó králi, potvrď zápovědi této, a vydej mandát, kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.
+#6:9 Pročež král Darius vydal mandát a zápověd.
+#6:10 Daniel pak, když se dověděl, že jest vydán mandát, všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval.
+#6:11 Tedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele, an se modlí a pokorně prosí Boha svého,
+#6:12 Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské: Zdaliž jsi nevydal mandátu, aby každý člověk, kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů, kromě od tebe, králi, uvržen byl do jámy lvové? Odpověděv král, řekl: Pravéť jest slovo to, podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.
+#6:13 Tedy odpovídajíce, řekli králi: Daniel ten, kterýž jest z zajatých synů Judských, nechtěl dbáti na tvé, ó králi, nařízení, ani na mandát tvůj, kterýž jsi vydal, ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou.
+#6:14 Tedy král, jakž uslyšel tu řeč, velmi se zarmoutil nad tím, a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele, a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti.
+#6:15 Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověd a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo.
+#6:16 I řekl král, aby přivedli Daniele, a uvrhli jej do jámy lvové. Mluvil pak král a řekl Danielovi: Bůh tvůj, kterémuž sloužíš ustavičně, on vysvobodí tebe.
+#6:17 A přinesen jest kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi.
+#6:18 I odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho.
+#6:19 Tedy král hned ráno vstav na úsvitě, s chvátáním šel k jámě lvové.
+#6:20 A jakž se přiblížil k jámě, hlasem žalostným zavolal na Daniele, a promluviv král, řekl Danielovi: Danieli, služebníče Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvoboditi od lvů?
+#6:21 Tedy Daniel mluvil s králem, řka: Králi, na věky buď živ.
+#6:22 Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil.
+#6:23 Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy. I vytažen byl Daniel z jámy, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého.
+#6:24 I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli.
+#6:25 Tedy Darius král napsal všechněm lidem, národům a jazykům, kteříž bydlili po vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.
+#6:26 Ode mne vyšlo nařízení toto, aby na všem panství království mého třásli a bálise před Bohem Danielovým; nebo on jestBůh živý a zůstávající na věky, a království jeho nebude zrušeno, ani panování jeho až do konce.
+#6:27 Vysvobozuje a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů.
+#6:28 Danielovi pak šťastně se vedlo v království Dariovu, a v království Cýra Perského.
+#7:1 Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy.
+#7:2 Mluvil Daniel a řekl? Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém.
+#7:3 A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná.
+#7:4 První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí.
+#7:5 A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa.
+#7:6 Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla.
+#7:7 Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset.
+#7:8 Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně.
+#7:9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící.
+#7:10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.
+#7:11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni.
+#7:12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času.
+#7:13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl.
+#7:14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší.
+#7:15 I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne.
+#7:16 Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil:
+#7:17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země,
+#7:18 A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků.
+#7:19 Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala.
+#7:20 Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní.
+#7:21 Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je,
+#7:22 Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi.
+#7:23 Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji.
+#7:24 Rohů pak deset znamená, že z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů.
+#7:25 A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů.
+#7:26 V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vypléní a vyhladí je docela.
+#7:27 Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou.
+#7:28 Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem.
+#8:1 Léta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi se vidění, mně Danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na počátku.
+#8:2 I viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem viděl, byl jsem v Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv u potoka Ulai.
+#8:3 A pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, u toho potoka stál skopec jeden, kterýž měl dva rohy. A ti dva rohové byli vysocí, a však jeden vyšší než druhý, ale ten vyšší zrostl posléze.
+#8:4 Viděl jsem skopce toho, an trkal k západu, půlnoci a poledni, jemuž žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho; pročež činil podlé vůle své, a to věci veliké.
+#8:5 A když jsem to rozvažoval, aj, kozel přicházel od západu na svrchek vší země, a žádný se ho nedotýkal na zemi, a ten kozel měl roh znamenitý mezi očima svýma.
+#8:6 A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své.
+#8:7 Viděl jsem také, an dotřel na toho skopce, a rozlítiv se proti němu, udeřil jej, tak že zlámal oba rohy jeho, a nebylo síly v skopci k odpírání jemu. A poraziv ho na zemi, pošlapal jej, aniž byl, kdo by vytrhl skopce z moci jeho.
+#8:8 Kozel pak velikým učiněn jest velmi. A když se ssilil, zlámal se roh ten veliký, i zrostli znamenití čtyři místo něho, na čtyři strany světa.
+#8:9 Z těch pak jednoho vyšel roh jeden maličký, a zrostl velmi ku poledni a východu, a k zemi Judské.
+#8:10 A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi některé z vojska toho i z hvězd, a pošlapal je.
+#8:11 Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se, nebo od něho zastavena byla ustavičná obět, a zavržen příbytek svatyně Boží,
+#8:12 Tak že vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti, a povrhlo pravdu na zemi, a což činilo, šťastně mu se dařilo.
+#8:13 Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a řekl ten svatý tomu, kterýž tajné věci v počtu maje, mluví: Dokudž toto vidění o oběti ustavičné, a převrácenost na zpuštění přivodící trvati bude, a svaté služby vydávány budou i vojsko v pošlapání?
+#8:14 A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k obnovení svému svaté služby.
+#8:15 Stalo se pak, že když jsem já Daniel hleděl na to vidění, a ptal jsem se na rozum jeho, aj, postavil se podlé mne na pohledění jako muž.
+#8:16 Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, řekl: Gabrieli, vylož tomuto vidění to.
+#8:17 I přišel ke mně, kdež jsem stál, a když přišel, zhrozil jsem se, a padl jsem na tvář svou. I řekl ke mně: Pozoruj, synu člověčí; nebo v času uloženém vidění toto se naplní.
+#8:18 Když pak on mluvil se mnou, usnul jsem tvrdě, leže tváří svou na zemi. I dotekl se mne, a postavil mne tu, kdež jsem byl stál,
+#8:19 A řekl: Aj, já oznámím tobě to, což se díti bude až do vykonání hněvu toho; nebo v uloženém času konec bude.
+#8:20 Skopec ten, kteréhož jsi viděl, an měl dva rohy, jsou králové Médský a Perský.
+#8:21 Kozel pak ten chlupatý jest král Řecký, a roh ten veliký, kterýž jest mezi očima jeho, jest král první.
+#8:22 Že pak zlámán jest, a povstali čtyři místo něho, čtvero království z svého národu povstane, ale ne s takovou silou.
+#8:23 Při dokonání pak království jejich, když na vrch vzejdou nešlechetníci, povstane král nestydatý a chytrý.
+#8:24 Jehož síla zmocní se, ačkoli ne jeho silou, tak že ku podivení hubiti bude, a šťastně se mu povede, až i vše vykoná; nebo hubiti bude silné i lid svatý.
+#8:25 A obmyslností svou šťastně svede lest v předsevzetí svém, a v srdci svém zvelebí sebe, a v čas pokoje zhubí mnohé; nadto i proti knížeti knížat se postaví, a však bez rukou potřín bude.
+#8:26 Vidění pak to večerní a jitřní, o němž povědíno, jest jistá pravda; pročež ty zavři to vidění, nebo jest mnohých dnů.
+#8:27 Tedy já Daniel zchuravěl jsem, a nemocen jsem byl několik dnů. Potom povstav, konal jsem povinnost od krále poručenou, byv předěšen nad tím viděním, čehož však žádný na mně neseznal.
+#9:1 Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského, kteréhož učiněn jest králem v království Kaldejském,
+#9:2 Léta prvního kralování jeho já Daniel porozuměl jsem z knih počtu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, že se vyplní zpuštění Jeruzaléma sedmdesátého léta.
+#9:3 A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele.
+#9:4 I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému, a vyznávaje se, řekl jsem: Prosím, Pane Bože silný, veliký a všeliké cti hodný, ostříhající smlouvy a dobrotivosti k těm, kteříž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých.
+#9:5 Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých.
+#9:6 Aniž jsme poslouchali služebníků tvých proroků, kteříž mluvívali ve jménu tvém králům našim, knížatům našim a otcům našim, i všemu lidu země.
+#9:7 Toběť, ó Pane, přísluší spravedlnost, nám pak zahanbení tváři, jakž se to děje nyní mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským, a všechněm Izraelským, blízkým i dalekým, ve všech zemích, kamž jsi je zahnal pro přestoupení jejich, jímž přestupovali proti tobě.
+#9:8 Námť, ó Hospodine, sluší zahanbení tváři, králům našim, knížatům našim a otcům našim, neboť jsme zhřešili proti tobě,
+#9:9 Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování, poněvadž jsme se protivili jemu,
+#9:10 A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho, abychom chodili v naučeních jeho, kteréž předkládal před oči naše skrze služebníky své proroky.
+#9:11 Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu.
+#9:12 Pročež splnil slovo své, kteréž mluvil proti nám a proti soudcům našim, kteříž nás soudili, a uvedl na nás toto zlé veliké, jehož se nestalo pode vším nebem, jakéž se stalo v Jeruzalémě.
+#9:13 Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na nás, a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetřili pravdy jeho.
+#9:14 Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás; nebo spravedlivý jest Hospodin Bůh náš ve všech skutcích svých, kteréž činí, jehož hlasu poslušni jsme nebyli.
+#9:15 Nyní však, ó Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid svůj z země Egyptské rukou silnou, a způsobils sobě jméno, jakéž jest dnešního dne, zhřešili jsme, bezbožně jsme činili.
+#9:16 Ó Pane, podlé vší tvé dobrotivosti nechť se, prosím, odvrátí hněv tvůj a prchlivost tvá od města tvého Jeruzaléma, hory svatosti tvé; nebo pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jeruzalém a lid tvůj v pohanění jest u všech, kteříž jsou vůkol nás.
+#9:17 Nyní tedy, ó Bože náš, vyslyš modlitbu služebníka svého, a pokorné prosby jeho, a zasvěť tvář svou nad svatyní svou spuštěnou, pro Pána.
+#9:18 Nakloň, Bože můj, ucha svého a slyš, otevři oči své a viz zpuštění naše i města, kteréž jest nazváno od jména tvého; nebo ne pro nějaké naše spravedlnosti padajíce, pokorně prosíme tebe, ale pro milosrdenství tvá mnohá.
+#9:19 Vyslyšiž, ó Pane, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a učiň; neprodlévejž pro sebe samého, můj Bože, nebo od jména tvého nazváno jest město toto i lid tvůj.
+#9:20 Ještě jsem mluvil a modlil se, a vyznával hřích svůj i hřích lidu svého Izraelského, a padna, pokorně jsem se modlil před tváří Hospodina Boha svého, za horu svatosti Boha svého,
+#9:21 Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel, kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl se mne v čas oběti večerní.
+#9:22 A slouže mi k srozumění, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych tě naučil vyrozumívati tajemstvím.
+#9:23 Při počátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo, a já jsem přišel, aťbych je oznámil, nebo jsi velmi milý; pročež pozoruj slova toho, a rozuměj vidění tomu.
+#9:24 Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých.
+#9:25 Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní.
+#9:26 Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu to nic neuškodí; nýbrž to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění.
+#9:27 Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění.
+#10:1 Léta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění.
+#10:2 V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů.
+#10:3 Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů.
+#10:4 Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest Hiddekel.
+#10:5 Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz.
+#10:6 Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství.
+#10:7 Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli.
+#10:8 Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly.
+#10:9 Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi.
+#10:10 V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých.
+#10:11 I řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se.
+#10:12 Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých.
+#10:13 Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských.
+#10:14 Již pak přišel jsem, aťbych oznámil, co potkati má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech.
+#10:15 A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem.
+#10:16 A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl.
+#10:17 Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo síly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně?
+#10:18 Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk, a posilnil mne.
+#10:19 A řekl: Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil.
+#10:20 I řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne.
+#10:21 Ale oznámímť to, což jest zapsáno v psání pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho.
+#11:1 A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval.
+#11:2 Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému.
+#11:3 I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své.
+#11:4 Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane.
+#11:5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho.
+#11:6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy.
+#11:7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil.
+#11:8 Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním.
+#11:9 A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své.
+#11:10 Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem.
+#11:11 Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho.
+#11:12 I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní.
+#11:13 Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným.
+#11:14 V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou.
+#11:15 Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání.
+#11:16 A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou.
+#11:17 Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním.
+#11:18 Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí.
+#11:19 Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne.
+#11:20 I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji.
+#11:21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost.
+#11:22 A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil.
+#11:23 Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu.
+#11:24 Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času.
+#11:25 Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost.
+#11:26 Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí.
+#11:27 Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen.
+#11:28 A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své.
+#11:29 V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu.
+#11:30 Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou.
+#11:31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění,
+#11:32 Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní.
+#11:33 Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny.
+#11:34 A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně.
+#11:35 Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého.
+#11:36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo.
+#11:37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude.
+#11:38 A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty.
+#11:39 A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy.
+#11:40 Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde.
+#11:41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon.
+#11:42 A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti.
+#11:43 Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou.
+#11:44 V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé.
+#11:45 I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka.
+#12:1 Toho času postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize.
+#12:2 Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné.
+#12:3 Ale ti, kteříž jiné vyučují, stkvítí se budou jako blesk oblohy, a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé, jako hvězdy na věčné věky.
+#12:4 Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého. Mnozíť budou pilně zpytovati, a rozmnoženo bude umění.
+#12:5 Zatím viděl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany břehu řeky, a druhý z druhé strany břehu též řeky.
+#12:6 A řekl muži tomu oblečenému v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky: Když bude konec těm divným věcem?
+#12:7 I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.
+#12:8 A když jsem já slyše, nerozuměl, řekl jsem: Pane můj, jaký konec bude těch věcí?
+#12:9 Tedy řekl: Odejdi, Danieli, nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého.
+#12:10 Přečišťováni a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumějí kteří z nich, alemoudří porozumějí.
+#12:11 Od toho pak času, v němž odjata bude obět ustavičná, a postavena ohavnost hubící, bude dnů tisíc, dvě stě a devadesát.
+#12:12 Blahoslavený, kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci, třem stům, třidcíti a pěti.
+#12:13 Ty pak odejdi k místu svému, a odpočívati budeš, a zůstaneš v losu svém na skonání dnů.
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeSNC-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeSNC-Dan.txs
new file mode 100644
index 0000000000..d898add44c
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeSNC-Dan.txs
@@ -0,0 +1,358 @@
+% Daniel
+#1:1 Ve třetím roce vlády judského krále Jójakíma přitáhl babylónský král Nebúkadnesar k Jeruzalému a se svým vojskem ho obklíčil.
+#1:2 Jójakím se stal jeho vazalem a Nebúkadnesar si jako válečnou kořist odnesl do klenotnice svého božstva část nádob z Božího chrámu v Jeruzalémě.
+#1:3 Potom Nebúkadnesar nařídil veliteli dvořanů Ašpenazovi, aby ze šlechtických a královských rodů Izraele vybral mladé muže,
+#1:4 kteří nemají žádnou tělesnou vadu a kteří jsou krásní, nadaní a vzdělaní. Chtěl, aby se naučili kaldejský jazyk a seznámili se s národním písemnictvím, protože měli vykonávat státnickou službu u jeho dvora,
+#1:5 a kromě toho král rozhodl, aby po dobu tří let denně dostávali příděl z vybraných pokrmů, lahůdek a vína z jeho stolu. Takto připraveni pak měli být králi ke službám.
+#1:6 Z Judova kmene byli vybráni také Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš.
+#1:7 Velitel dvořanů jim dal nová jména: Daniela nazval Beltšasarem, Chananjáše Šadrakem, Míšaele Méšakem a Azarjáše Abed-negem.
+#1:8 Daniel se pevně rozhodl, že nemůže ustoupit od svých náboženských zásad, a proto královský pokrm a nápoj odmítal. Požádal velitele dvořanů, aby na jeho přesvědčení vzal ohled.
+#1:9 Bůh ovlivnil velitele, ten projevil pro Danielovu žádost porozumění a byl ochoten vyjít mu vstříc.
+#1:10 Jen Danielovi řekl: "Jsem za vás zodpovědný a bojím se krále, který rozhodl, co máte jíst a pít. Když zjistí, že jste pohublí a bez elánu, přijdu o hlavu."
+#1:11 Daniel tedy vyhledal opatrovníka, který na ně měl dohlížet a navrhl mu:
+#1:12 "Prosím tě, zkus to s námi. Nám čtyřem dávejte deset dní jíst zeleninu a pít vodu, a pak se uvidí.
+#1:13 Podíváš se, jak vypadáme my a jak vypadají ti, co jedí z králova stolu a potom se rozhodne, co dál."
+#1:14 Ten na Danielův návrh přistoupil.
+#1:15 Po deseti dnech se ukázalo, že vypadají lépe než ti, co jedli královské pokrmy.
+#1:16 Proto dále dostávali jen tu stravu, jakou požadovali.
+#1:17 Těmto čtyřem mladým mužům dal Bůh obdivuhodné poznání, moudrost a schopnost porozumět všemu písemnictví. Daniel pak navíc uměl vykládat vidění a sny.
+#1:18 Když uplynula doba určená králem k jejich vzdělávání, přivedl je velitel k Nebúkadnesarovi.
+#1:19 (19-20) V rozhovoru s nimi král zjistil, že Daniel a jeho tři přátelé daleko převyšují všechny, kteří se s nimi vzdělávali. Dokonce mnohonásobně předčili všechny královy poradce a astrology. Proto je král přijal do své služby.
+#1:20 (19-20) V rozhovoru s nimi král zjistil, že Daniel a jeho tři přátelé daleko převyšují všechny, kteří se s nimi vzdělávali. Dokonce mnohonásobně předčili všechny královy poradce a astrology. Proto je král přijal do své služby.
+#1:21 Daniel v královských službách zůstal až do prvního roku krále Kýra.
+#2:1 Ve druhém roce své vlády měl Nebúkadnesar sen. Ten ho tak vyděsil, že se probudil a nemohl již znovu usnout. Nejhorší bylo, že ten sen zapomněl!
+#2:2 Rozkázal tedy, aby mu zavolali všechny astrology, jasnovidce a členy kněžské třídy. Od nich očekával, že mu řeknou, co se mu zdálo a co sen znamená.
+#2:3 Když přišli, spustil: "Měl jsem hrozný sen a nemohu si vzpomenout, o čem byl. Rozčiluje mě to, a vy mi musíte říci, co se mi zdálo. Moc mi na tom záleží."
+#2:4 Astrologové mu odpověděli aramejsky: "Buď živ, králi! Řekni nám, jaký jsi měl sen a my ho pak vyložíme."
+#2:5 Nebúkadnesar se na ně obořil: "To jste mi nerozuměli, co od vás chci? Přece jsem vám jasně řekl, že jsem sen zapomněl. Buď mi ho oznámíte a vysvětlíte, nebo vás nechám rozsekat na kusy a z vašich domů nadělám hnojiště.
+#2:6 Dostanete však velké dary a vysoké pocty, když mi připomenete, co se mi zdálo a co to znamená."
+#2:7 Kněží se bránili: "Rádi ti sen vysvětlíme, ale ty nám ho nejdřív musíš říct."
+#2:8 Nato se král rozkřikl: "Je mi jasné, že chcete získat čas, protože víte, co vás čeká.
+#2:9 Když mi to neoznámíte, neustoupím ani o krok. Trest vás nemine! Spikli jste se proti mně a pěkně dlouho mne balamutíte svými výmysly. Myslíte si, že odkladem něco vyřešíte. Připomeňte mi sen a já pak budu mít důvěru i ve váš výklad."
+#2:10 (10-11) Kněží se tedy pokusili ještě jednou králi věc vysvětlit: "To přece nikdo z lidí nedokáže, aby vyložil sen, který nezná. A také se ještě nenašel král, který by něco takového od svých věštců žádal. To vědí jen bohové. Ale jak se to od nich dozvědět, když s námi nebydlí!"
+#2:11 (10-11) Kněží se tedy pokusili ještě jednou králi věc vysvětlit: "To přece nikdo z lidí nedokáže, aby vyložil sen, který nezná. A také se ještě nenašel král, který by něco takového od svých věštců žádal. To vědí jen bohové. Ale jak se to od nich dozvědět, když s námi nebydlí!"
+#2:12 To už krále natolik vyvedlo z míry, že rozkázal, aby povraždili všechny, od kterých očekával výklad snu.
+#2:13 Ti, kteří králův rozkaz vykonávali, přišli i pro Daniela a jeho tři přátele.
+#2:14 (14-15) Daniel rozvážně oslovil Arjóka, který velel popravčí četě: "Co se stalo? Proč máme být zabiti?" Arjók to Danielovi vylíčil.
+#2:15 (14-15) Daniel rozvážně oslovil Arjóka, který velel popravčí četě: "Co se stalo? Proč máme být zabiti?" Arjók to Danielovi vylíčil.
+#2:16 A tak si Daniel vyžádal slyšení u krále a poprosil ho o určitý čas, aby se mohl modlit ke svému Bohu a sen potom králi vyložit. Nebúkadnesar jeho žádosti vyhověl.
+#2:17 Daniel spěchal domů a okamžitě tu věc oznámil svým třem přátelům.
+#2:18 Požádal je, aby společně prosili Boha o pomoc. Modlili se tedy, aby jim Bůh zjevil králův sen a jeho smysl. Jenom tak mohli přežít spolu s těmi babylónskými mudrci, co ještě nebyli popraveni.
+#2:19 Bůh jejich prosbu vyslyšel a v nočním vidění dal Danielovi odpověď.
+#2:20 Ten v modlitbě vyjádřil Bohu svoji vděčnost: "Ať je Bůh na věky chválen! Vždyť jedině on je moudrý a mocný.
+#2:21 On je pánem dějin a mění doby. Bez jeho vůle není žádný vládce ustanoven ani sesazen. Kdo má moudrost, má ji jen od něho a kdo má poznání, nezískal je nikde jinde než u něj.
+#2:22 On je ten, kdo odhaluje tajemství a zjevuje skryté věci, on proniká tmou, neboť sám je světlem, on všechno ví.
+#2:23 Tobě děkuji, Bože mých otců, a tebe chválím, tys mi dal moudrost a naplnil mne odvahou. Zjevils mi to, oč jsme tě prosili, teď víme, co král chce znát."
+#2:24 A tak Daniel vyhledal Arjóka, který byl vykonavatelem královského rozkazu, a řekl mu: "Mudrce už nezabíjej. Uveď mne před krále a já mu všechno oznámím."
+#2:25 Arjók se okamžitě vydal s Danielem ke králi a řekl: "Objevil jsem jednoho z judských zajatců, a ten je schopen oznámit ti zapomenutý sen a sdělit i jeho výklad."
+#2:26 Nebúkadnesar se obrátil na Daniela, který měl nové jméno Beltšasar: "Opravdu mi můžeš vysvětlit ten sen a říct, co znamená?"
+#2:27 "Králi, ne tvoji poradci, věštci a astrologové", začal objasňovat Daniel, "ale jen Bůh, který je v nebesích, odhaluje tajemství.
+#2:28 On sám ti ve snu zobrazil běh dějin až do jejich posledních dnů a ukázal ti, co se v nich stane.
+#2:29 Ty jsi přemýšlel o budoucnosti a Bůh ti ukázal tajemství budoucích událostí.
+#2:30 Mohu ti nyní sen vysvětlit, ale neber to tak, že bych byl moudřejší než tvoji poradci. Zjevil mi to Bůh. A tak se nyní dozvíš, o čem jsi přemýšlel:
+#2:31 Ty jsi, králi, viděl obrovskou sochu. Stála před tebou, měla mimořádný lesk a pohled na ni tě šokoval.
+#2:32 Její hlava byla z ryzího zlata, hruď a ruce ze stříbra, břicho a boky z mědi,
+#2:33 stehna ze železa a nohy někde ze železa a někde z hlíny.
+#2:34 Díval ses na sochu, když zničehonic -- bez lidského přispění -- přiletěl kámen, udeřil do jejích nohou a rozdrtil je.
+#2:35 Socha se zřítila, na prach rozbila a vítr všechno železo, hlínu, měď, stříbro i zlato rozfoukal jako plevy při mlácení o žních. Nezůstalo po nich ani stopy. Ten kámen, který sochu rozbil, se náhle stal skálou a naplnil celou zemi.
+#2:36 To byl tedy tvůj sen.
+#2:37 A nyní ti vysvětlím jeho smysl: Zlatá hlava - to jsi ty. Vždyť tobě, jako nejvznešenějšímu králi, Bůh svěřil království, dal ti autoritu, sílu i slávu.
+#2:38 Ty spravuješ obrovskou říši, která je domovem lidí, zvěře i ptactva, a Bohu jsi za vše zodpovědný.
+#2:39 Tvoji říši vystřídá jiné království - stříbrné. Bude méně slavné. A další království - měděné, které po něm přijde, rozšíří svou vládu na velké území.
+#2:40 Říše čtvrtá bude tvrdá jako železo; vše bude ničit a nic před ní neobstojí.
+#2:41 (41-43) Nohy a prsty ze železa a hlíny naznačují, že tato říše bude později rozdělena a všelijak rozčleněna na nejrůznější státní útvary. Železo ukazuje na sílu jedněch, hlína pak na křehkost druhých. Tato směs železa s hlínou také napovídá, že budou mezi sebou vytvářet vzájemné svazky, které se však přes všechno úsilí neudrží.
+#2:42 (41-43) Nohy a prsty ze železa a hlíny naznačují, že tato říše bude později rozdělena a všelijak rozčleněna na nejrůznější státní útvary. Železo ukazuje na sílu jedněch, hlína pak na křehkost druhých. Tato směs železa s hlínou také napovídá, že budou mezi sebou vytvářet vzájemné svazky, které se však přes všechno úsilí neudrží.
+#2:43 (41-43) Nohy a prsty ze železa a hlíny naznačují, že tato říše bude později rozdělena a všelijak rozčleněna na nejrůznější státní útvary. Železo ukazuje na sílu jedněch, hlína pak na křehkost druhých. Tato směs železa s hlínou také napovídá, že budou mezi sebou vytvářet vzájemné svazky, které se však přes všechno úsilí neudrží.
+#2:44 (44-45) V době těchto státních útvarů přiletí kámen. Tento zásah nezpůsobí nikdo z lidí. To sám Bůh zřídí svoje věčné království, které už nikdy nebude zničeno a nikým přemoženo. Ono docela rozdrtí všechna království a samo bude trvat na věky. A takto ti Bůh ukazuje, co se v budoucnu stane. To je celá pravda o tvém snu, a výkladu také můžeš věřit, je spolehlivý."
+#2:45 (44-45) V době těchto státních útvarů přiletí kámen. Tento zásah nezpůsobí nikdo z lidí. To sám Bůh zřídí svoje věčné království, které už nikdy nebude zničeno a nikým přemoženo. Ono docela rozdrtí všechna království a samo bude trvat na věky. A takto ti Bůh ukazuje, co se v budoucnu stane. To je celá pravda o tvém snu, a výkladu také můžeš věřit, je spolehlivý."
+#2:46 Nato král Nebúkadnesar poníženě sestoupil z trůnu, hluboce se Danielovi poklonil a rozkázal, aby na jeho počest přinesli obětní dary a kadidlo.
+#2:47 Pak vyznal: "Váš Bůh je opravdu Bůh nade všemi bohy, svrchovaně vládne nade všemi králi a odhaluje skryté věci i tajemnou budoucnost. To nyní vím, díky tobě."
+#2:48 Potom Nebúkadnesar Daniela povýšil, poctil ho velkými dary, jmenoval ho místodržitelem celé babylónské krajiny a ustanovil ho nade všemi mudrci.
+#2:49 Daniel se pak u krále přimluvil za Šadraka, Méšaka a Abed-nega, aby je učinil správci babylónské krajiny, zatímco on sám zůstal na královském dvoře.
+#3:1 Na příkaz krále Nebúkadnesara postavili v babylónské krajině na rovině Dúra zlatou sochu. Byla asi třicet metrů vysoká a tři metry široká.
+#3:2 Král Nebúkadnesar rozkázal, aby na slavnost jejího zasvěcení přišli nejenom vysocí hodnostáři a poradci, ale i úředníci, pokladníci a správci různých území.
+#3:3 (3-4) Když se všichni shromáždili před sochou, královský hlasatel silně zvolal: "Vám všem, kteří jste sem přišli ze všech zemí, kteří pocházíte z různých národů a mluvíte různými jazyky, vám se nařizuje:
+#3:4 (3-4) Když se všichni shromáždili před sochou, královský hlasatel silně zvolal: "Vám všem, kteří jste sem přišli ze všech zemí, kteří pocházíte z různých národů a mluvíte různými jazyky, vám se nařizuje:
+#3:5 Jakmile uslyšíte slavnostní fanfáry královského orchestru, padnete a uctíte zlatou sochu, kterou přikázal král Nebúkadnesar postavit.
+#3:6 Kdo se opováží neposlechnout a soše se nepokloní, bude ihned vhozen do rozpálené pece."
+#3:7 A tak jakmile zazněly první tóny hudby, celý ten dav se okamžitě vrhl na zem a uctíval královu zlatou sochu.
+#3:8 Vzápětí přispěchali ke králi někteří babylónští astrologové
+#3:9 a škodolibě udali Judejce: "Buď živ, králi!
+#3:10 Ty jsi přikázal, aby bez výjimky každý člověk při zvuku hudby uctíval zlatou sochu.
+#3:11 Kdo tak neučiní, má být podle tvého rozkazu vhozen do rozpálené pece.
+#3:12 Představ si, že ti tři judští muži, kterým jsi svěřil správu nad babylónskou krajinou, mají tu odvahu ignorovat tvůj rozkaz. To jsou ti, kteří neuctívají babylónské bohy, a nyní se nepoklonili ani zlaté soše, kterou jsi nechal postavit."
+#3:13 Tato zpráva krále popudila. Rozzuřil se a nařídil, aby je k němu neprodleně přivedli. A tak se Šadrak, Méšak a Abed-nego dostali před krále.
+#3:14 Ten na ně spustil: "Jakto, že neuctíváte mé babylónské bohy a na můj příkaz se neklaníte zlaté soše?
+#3:15 Jste ochotni, jakmile uslyšíte fanfáry královského orchestru, padnout na zem a poklonit se? V případě, že to neuděláte, skončíte v rozpálené peci. Chtěl bych vidět toho boha, který by vás vyrval z mé moci."
+#3:16 (16-17) Tři Judejci odvážně vyznali: "Je zbytečné, abychom o této věci hovořili. My uctíváme našeho Boha a věříme, že bude-li nás chtít zachránit z rozpálené pece i před tebou, udělá to.
+#3:17 (16-17) Tři Judejci odvážně vyznali: "Je zbytečné, abychom o této věci hovořili. My uctíváme našeho Boha a věříme, že bude-li nás chtít zachránit z rozpálené pece i před tebou, udělá to.
+#3:18 A nebude-li chtít, pak si pamatuj, že my se v žádném případě babylónským bohům a tvé zlaté soše klanět nebudeme."
+#3:19 (19-20) Tentokrát se už král rozčílil na nejvyšší míru až zesinal hněvem. Nařídil co nejvíc rozpálit pec a svým vojákům rozkázal, aby tyto vzbouřence svázali a hodili do ohně. A tak se i stalo.
+#3:20 (19-20) Tentokrát se už král rozčílil na nejvyšší míru až zesinal hněvem. Nařídil co nejvíc rozpálit pec a svým vojákům rozkázal, aby tyto vzbouřence svázali a hodili do ohně. A tak se i stalo.
+#3:21 (21-23) Všechny tři - v šatech a svázané - uvrhli do pece. Protože její žár byl veliký a daleko zasahoval, a protože králův rozkaz musel být okamžitě splněn, doplatili na to někteří jeho vojáci životem. Ti, co rozkaz vykonali, uhořeli.
+#3:22 (21-23) Všechny tři - v šatech a svázané - uvrhli do pece. Protože její žár byl veliký a daleko zasahoval, a protože králův rozkaz musel být okamžitě splněn, doplatili na to někteří jeho vojáci životem. Ti, co rozkaz vykonali, uhořeli.
+#3:23 (21-23) Všechny tři - v šatech a svázané - uvrhli do pece. Protože její žár byl veliký a daleko zasahoval, a protože králův rozkaz musel být okamžitě splněn, doplatili na to někteří jeho vojáci životem. Ti, co rozkaz vykonali, uhořeli.
+#3:24 Král, který všechno pozorně sledoval, se náhle zděsil. Vyskočil ze svého trůnu a překvapeně se obrátil na své poradce: "Copak jsme tam nehodili tři svázané muže?" Ti mu odpověděli: "Jistě, králi!"
+#3:25 Nebúkadnesar vzrušeně pokračoval: "Podívejte se! Jsou tam čtyři a vůbec nejsou svázaní, dokonce se v peci procházejí a oheň jim neškodí. Ten čtvrtý vypadá jako Boží syn."
+#3:26 Nato král přispěchal k peci - tak blízko, jak jen mohl - a do žáru ohně zavolal: "Šadraku, Méšaku a Abed-negu, vy kteří sloužíte nejvyššímu Bohu, pojďte ven - sem ke mně!" A tak ti tři vyšli z pece ven.
+#3:27 Hned se kolem nich shlukli vysocí hodnostáři, ministři, poradci a různí úředníci a s údivem zjistili, že těm třem oheň vůbec neublížil. Nejenže neměli poškozené oděvy a ožehnuté vlasy, ale ani nebyli cítit dýmem.
+#3:28 Potom Nebúkadnesar slavnostně prohlásil: "Ať je požehnán Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův! Jeho posel zachránil ty, kteří mu oddaně sloužili a cele důvěřovali. Nebáli se a vzepřeli se mému královskému rozkazu, i když věděli, že jim hrozí smrt. Uctívají jen svého Boha, a proto odmítli poklonit se jinému.
+#3:29 Nařizuji tedy, aby každý člověk - ať je z kteréhokoli národa, ať mluví jakýmkoli jazykem a hlásí se k jakémukoli náboženství - byl výstražně potrestán, jestliže by řekl něco proti Bohu Šadrakovu, Méšachovu a Abed-negovu. Každý takový bude na kusy rozsekán a z jeho domu se stane hnojiště. Poznal jsem, že žádný jiný bůh není schopen někoho zachránit; tento však ano."
+#3:30 Od té chvíle se Šadrak, Méšak a Abed-nego těšili králově přízni a dařilo se jim jako správcům v babylónské krajině dobře.
+#3:31 Toto je prohlášení krále Nebúkadnesara, které poslal všem národům své říše: "Přeji vám pokoj!
+#3:32 Rozhodl jsem se, že vám oznámím, jak velké a podivuhodné věci se mnou učinil nejvyšší Bůh.
+#3:33 Jak mimořádné jsou jeho činy, jak podivuhodná je jeho moc! Jeho království je věčné, jeho vláda nikdy nepomine."
+#4:1 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně žil ve svém paláci a dařilo se mi dobře.
+#4:2 Až jedné noci mne vyděsil sen. To, co se mi zdálo, bylo hrozné.
+#4:3 Hned jsem nařídil, aby se ke mně dostavili všichni babylónští mudrci a ten strašný sen mi vysvětlili.
+#4:4 Přišli tedy učenci, věštci, zaklínači a astrologové a já jsem jim řekl, co mne tak znepokojilo. Oni však nebyli schopni sen mi vysvětlit.
+#4:5 Nakonec také přišel muž, který má ducha svatého Boha - Daniel. Tomu jsem kdysi k poctě mého boha dal jméno Beltšasar. I jemu jsem řekl o svém snu:
+#4:6 "Beltšasare, nejvyšší z mých mudrců! Přesvědčil jsem se, že je v tobě duch svatého Boha a že umíš vyložit každé tajemství.
+#4:7 Pověz mi, co znamená můj sen. Viděl jsem strom. Byl velmi vysoký a stál uprostřed krajiny.
+#4:8 Rostl a rostl, až nakonec dosáhl nebe, takže jej odevšad bylo vidět.
+#4:9 Pokrývalo ho svěží listí a jeho větve byly obtěžkány množstvím plodů. Všem nabízel dostatek potravy, zvířatům poskytoval stín a v jeho větvích hnízdili ptáci. Skutečně každý u něho nalezl obživu.
+#4:10 Potom jsem viděl, jak s nebe sestoupil svatý posel
+#4:11 a mocně rozkázal: Skácejte ten strom, osekejte jeho větve, otrhejte jeho listí a rozházejte jeho plody. Ať se rozuteče všechna zvěř, která je pod ním a ptáci z jeho větví ať se rozletí.
+#4:12 Pařez s kořeny však uchovejte. Ať zůstane uprostřed zeleně, spoutaný obručí ze železa a bronzu. Ať ho smáčí nebeská rosa a se zvěří ať se pase.
+#4:13 Po dobu sedmi let se nebude chovat jako člověk a bude žít jako zvíře.
+#4:14 Tak bylo v nebesích rozhodnuto a nic se na věci nezmění. Tak všichni lidé poznají, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a vládu dává komu chce -- třeba i tomu nejposlednějšímu.'
+#4:15 Tak to je tedy můj sen, Beltšasare, a nyní je na tobě, abys mi ho vyložil, protože nikdo z mých poradců toho není schopen. Ty to jistě dokážeš, protože v tobě je duch svatého Boha."
+#4:16 Králova řeč Daniela tak zasáhla, že se téměř hodinu nezmohl na jediné slovo. Pochopil, co sen znamená, a to ho vyděsilo. Proto ho král vyzval: "Beltšasare, uklidni se a neboj se mi říci, co sen znamená." Beltšasar tedy začal: "Můj pane, přál bych si, aby tvůj sen platil pro tvé nepřátele a jeho výklad zasáhl tvoje protivníky.
+#4:17 Strom, který rostl až do nebe a byl vidět po celé zemi, který pokrývalo nádherné listí a přinášel bohaté ovoce,
+#4:18 který všem poskytoval potravu, pod kterým žila zvířata a v jehož koruně hnízdili ptáci,
+#4:19 ten strom jsi ty, králi. Tvoje sláva dosáhla nebe a tvá moc všech končin země.
+#4:20 Potom jsi spatřil svatého posla, jak sestoupil z nebe a rozkázal: Skácejte ten strom a zničte jej. Pařez s kořeny však uchovejte. Ať zůstane spoutaný obručí ze železa a bronzu. Ať ho smáčí nebeská rosa a sedm let ať žije se zvěří.'
+#4:21 A nyní ti, králi, řeknu, co sen znamená: To, co tě má postihnout, můj králi a pane, je z rozhodnutí Nejvyššího.
+#4:22 Lidé tě vyženou, se zvěří budeš žít, živit se bylinami jako dobytek a rosa z nebe tě bude smáčet. Uplyne sedm let a ty poznáš, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a že vládu dává, komu chce.
+#4:23 Avšak pařez s kořeny toho stromu byly ponechány, a to znamená, že své království dostaneš zpět, až poznáš, že vládne nebeský Bůh.
+#4:24 Králi, přál bych si, aby sis vzal k srdci moji radu: Přestaň hřešit a začni dělat to, co je správné. Buď laskavý k poddaným. Snad je tu cesta k záchraně a bude se ti dařit dobře.
+#4:25 (25-26) Uplynulo však dvanáct měsíců a všechno se to králi Nebúkadnesarovi přihodilo. Když se procházel po terase svého paláce v Babylóně,
+#4:26 (25-26) Uplynulo však dvanáct měsíců a všechno se to králi Nebúkadnesarovi přihodilo. Když se procházel po terase svého paláce v Babylóně,
+#4:27 pyšně prohlásil: "Jak velkolepý je tento můj Babylón! Svou mocí a svými schopnostmi jsem ho vybudoval ke své slávě jako královskou rezidenci."
+#4:28 Ještě to nedořekl, když zazněl hlas z nebe: "Králi Nebúkanesare, tato slova jsou určena jen tobě: Už nejsi vládcem svého království.
+#4:29 Lidé tě vyženou a sedm let budeš žít se zvěří a živit se bylinami jako dobytek, dokud nepoznáš, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a že vládu dává, komu chce."
+#4:30 V té chvíli se naplnilo vše, co mu bylo předem oznámeno. Nebúkadnesara vyhnali z jeho paláce, jedl byliny jako dobytek a rosa z nebe ho smáčela. Narostly mu vlasy dlouhé jako orlí pera a jeho nehty se podobaly ptačím drápům.
+#4:31 Po sedmi letech jsem se já, Nebúkadnesar, obrátil k Bohu na nebi a moje duševní zdraví se mi vrátilo. Děkoval jsem Nejvyššímu a toho, který je věčně živý, jsem chválil a velebil: "Jeho vláda nikdy nepomine, jeho království je věčné.
+#4:32 Ve srovnání s ním jsou všichni lidé na zemi jako nic. Podle své vůle jedná na nebi i na zemi. Nikdo mu nemůže v ničem bránit, ani se ho ptát: Co to děláš?'"
+#4:33 Když se mi vrátil rozum, dostal jsem zpět království, důstojnost a slávu. Vyhledali mne královští poradci a hodnostáři, znovu mne uvedli na trůn a dostalo se mi větší úcty než kdykoli předtím.
+#4:34 Nyní já, Nebúkadnesar, chválím, vyvyšuji a velebím Krále, který je na nebi, protože každý jeho skutek je správný a všechna jeho rozhodnutí jsou dobrá. Má právo pokořit ty, kteří jednají pyšně."
+#5:1 Král Belšasar pozval tisíc svých hodnostářů na velkou hostinu s pitkou.
+#5:2 V náladě z vína si vzpomněl na zlaté a stříbrné nádoby, které jeho děd Nebúkadnesar odnesl jako kořist z jeruzalémského chrámu. Přikázal, aby je přinesli.
+#5:3 (3-4) A tak spolu s pozvanými hodnostáři, se svými ženami i konkubínami z těchto posvátných nádob pili víno a zpěvem při tom oslavovali svoje zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné modly.
+#5:4 (3-4) A tak spolu s pozvanými hodnostáři, se svými ženami i konkubínami z těchto posvátných nádob pili víno a zpěvem při tom oslavovali svoje zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné modly.
+#5:5 Náhle se objevily prsty lidské ruky a naproti svícnu na omítku stěny královského paláce něco psaly. Také král viděl zápěstí ruky,
+#5:6 a to na něj tak zapůsobilo, že zblednul úzkostí jako stěna a strachy se mu tak roztřásla kolena, že o sebe klepala.
+#5:7 "Přiveďte zaklínače a astrology, přiveďte jasnovidce!" hlasitě přikázal. "Tomu, kdo přečte tento nápis a řekne mi, co znamená, dám purpurové roucho, na krk dostane zlatý řetěz a stane se třetím vládcem v království."
+#5:8 Královi mudrci přišli, ale nic nesvedli. Písmo ani nepřečetli, natož aby je vyložili.
+#5:9 V Belšasarově obličeji se objevila ještě větší úzkost a také jeho poradci byli zděšeni.
+#5:10 Do této situace se v hodovním sále objevila se svou radou královna matka: "Buď živ, králi! Uklidni se. Zbytečně se trápíš.
+#5:11 Vždyť máš ve svém království jednoho moudrého a osvíceného muže, ve kterém je duch svatých bohů. Právě tvůj děd - král Nebúkadnesar - ho jmenoval nadřízeným všech věštců, zaklínačů, astrologů a kouzelníků,
+#5:12 protože se ukázalo, že má mimořádnou schopnost vykládat sny, řešit problémy a vysvětlovat nesnadné záhady. Jmenuje se Daniel, ale tvůj děd mu dal jméno Beltšasar. Zavolej ho, a ten ti řekne, co nápis znamená."
+#5:13 Tak byl Daniel hned přiveden ke králi, který se ho nejprve zeptal: "Jsi židovský zajatec Daniel, kterého můj děd přivedl z Judska?
+#5:14 Slyšel jsem o tobě, že je v tobě duch bohů a že jsi neobyčejně osvícený, zběhlý a moudrý.
+#5:15 Všichni moji učení poradci se pokoušeli přečíst tento nápis na stěně, ale marně.
+#5:16 Řekli mi, že umíš řešit různé záhady a vysvětluješ nesnadné věci. Jestli mi tedy přečteš a oznámíš, co tato slova znamenají, dostaneš ode mne purpurové roucho, na krk ti dám zlatý řetěz a staneš se třetím vládcem v království."
+#5:17 Daniel na to králi odpověděl: "Dary si můžeš nechat a odměny dej někomu jinému. Já ti nápis přečtu a také ti povím, co znamená.
+#5:18 Králi, nejvyšší Bůh dal tvému dědovi Nebúkadnesarovi království a moc, slávu i důstojnost.
+#5:19 Propůjčil mu takovou velikost, že se před ním strachem třásli lidé všech národů a jazyků. Koho chtěl zabít, toho zabil a nad kým se chtěl smilovat, toho nechal žít. Koho chtěl povýšit, toho povýšil. Jestliže se mu někdo znelíbil, toho ponížil.
+#5:20 Když se však jeho srdce zmocnila nadutost a propadl pýše, Bůh ho sesadil s trůnu a odebral mu slávu.
+#5:21 Byl vyhnán pryč od lidí a žil venku jako zvíře. Bydlil s divokými osly, k jídlu mu dávali byliny jako dobytku a smáčela ho rosa z nebe, dokud neuznal, že svrchovaným Pánem nad každým pozemským královstvím je Bůh a že jenom on dává vládu komu chce.
+#5:22 Ty, králi Belšasare, jsi jeho vnuk a nástupce. Tys o tom všem věděl, a přece ses nenaučil pokoře,
+#5:23 ale povýšil ses nad Boha, který je Pánem nebes. Nechal sis přinést nádoby z jeho chrámu a spolu se svými hosty a svými ženami i konkubínami jste z nich pili víno a při tom jste zpěvem oslavovali svoje zlaté, stříbrné, bronzové, železné, dřevěné a kamenné bohy, kteří nic nevidí, neslyší ani nevědí. Boha, který má nad tebou moc, protože v jeho rukou je tvůj život a všechny tvé cesty, jsi nevelebil.
+#5:24 (24-25) Proto poslal ruku, která napsala tento nápis: "Mené, mené, tekel uparsin."
+#5:25 (24-25) Proto poslal ruku, která napsala tento nápis: "Mené, mené, tekel uparsin."
+#5:26 Toto je význam těch slov: Mené' znamená sečetl. Bůh sečetl dny tvého kralování a ukončil je.
+#5:27 Tekel' znamená zvážil. Byl jsi zvážen na váze a shledán příliš lehký.
+#5:28 Uparsin' znamená rozdělil. Tvoje království bylo rozděleno a dáno Médům a Peršanům.
+#5:29 Nato Belšasar přikázal, aby Daniela oblékli do purpurového roucha, na krk mu dali zlatý řetěz a jmenoval ho třetím vládcem v království.
+#5:30 Ještě té noci však byl babylónský král Belšasar zabit.
+#5:31 Médský král Darjaveš vstoupil do města a ve svých dvaašedesáti letech začal kralovat.
+#6:1 Darjaveš se rozhodl jmenovat ve svém království sto dvacet místodržitelů - satrapů - pro nově stanovené správní celky.
+#6:2 Nad nimi určil tři říšské vládce. Jedním z nich byl Daniel. Těm měli satrapové podávat hlášení, zda se králi neděje škoda.
+#6:3 Daniel opět nad všemi satrapy i oběma vládci vynikal. Protože byl mimořádně schopný, chtěl ho král postavit do čela říšské správy.
+#6:4 Tehdy se říšští vládcové a satrapové rozhodli, že Daniela odstraní, a tak proti němu hledali nějakou záminku. Bedlivě jej sledovali na každém kroku, ale bezvýsledně. Nepřistihli ho při žádné nedbalosti nebo zlém úmyslu. Daniel totiž sloužil věrně.
+#6:5 Proto si řekli: "Je to marné. Nic proti němu nemáme. Ledaže bychom našli něco, co se týká zákona jeho Boha."
+#6:6 Šli tedy za králem a naléhali: "Králi Darjaveši, žij na věky!
+#6:7 Všichni vládcové a satrapové, všichni, kdo ti radí a ve tvém jménu spravují říši, se sjednotili na tom, že máš vydat královský výnos, který by zakazoval obracet se během následujících třiceti dnů v modlitbě nebo prosbě na kteréhokoliv boha nebo člověka krom na tebe, králi.
+#6:8 Podle nezměnitelného médskoperského zákona by takový přestupník měl být potrestán vhozením do jámy se lvy."
+#6:9 Král Darjaveš tento výnos vydal a podepsal.
+#6:10 Když se Daniel o tom dozvěděl, odešel do svého domu, kde měl v horní místnosti okna obrácená k Jeruzalému. Tam se podle svého zvyku modlil na kolenou a vzdával Bohu čest. Dělal to jako dříve - při otevřeném okně a třikrát denně.
+#6:11 Pod oknem však již čekali oni muži, a tak ho přistihli, jak se modlí ke svému Bohu a prosí ho o milost.
+#6:12 Ihned šli k Darjavešovi a dovolávali se platnosti jeho královského výnosu: "Platí to, co jsi podepsal, že každý, kdo by se během třiceti dnů na modlitbě obrátil na kteréhokoli boha nebo člověka kromě tebe, králi, že bude vhozen do jámy se lvy?" Král odpověděl: "Ten výnos platí. Je to nezměnitelný médskoperský zákon!"
+#6:13 Na to mu ti muži řekli: "Ten judský zajatec Daniel ignoruje tebou podepsaný výnos. Modlí se, a to dokonce třikrát za den."
+#6:14 Král byl udáním znechucen a až do večera přemýšlel, jak by Daniela zachránil.
+#6:15 Večer přišli muži znovu za Darjavešem a naléhali na něj: "Připomínáme ti, králi, že žádný médskoperský zákon nesmí být změněn."
+#6:16 A tak král nakonec rozkázal, aby Daniela přivedli. Než ho vhodili do jámy se lvy, král mu však ještě řekl: "Kéž tě Bůh, kterého stále uctíváš, zachrání."
+#6:17 Pak donesli kámen a položili jej na vstup do jámy se lvy. Pečeť krále a jeho hodnostářů měla být zárukou nezměnitelnosti Danielova osudu.
+#6:18 Pak se Darjaveš vrátil do svého paláce. Odmítl však jakékoliv obveselení, bez večeře si šel lehnout, ale celou noc oka nezamhouřil.
+#6:19 Jakmile se začalo rozednívat, vstal a pospíchal k jámě se lvy.
+#6:20 Sotva k ní přišel, smutným hlasem volal: "Danieli, služebníku živého Boha, žiješ? Dokázal tě Bůh, kterého stále uctíváš, zachránit před lvy?"
+#6:21 Daniel odpověděl: "Králi, přeji ti dlouhý život.
+#6:22 Můj Bůh poslal svého anděla a ten mne před lvy ochránil. Zavřel jim tlamy a nemohli na mě, protože Bůh věděl, že jsem bez viny. Ani proti tobě jsem se nedopustil ničeho zlého."
+#6:23 Král se velmi zaradoval. Když na králův příkaz Daniela z jámy vytáhli, zjistili, že nemá sebemenší poranění, protože důvěřoval svému Bohu.
+#6:24 Potom král nařídil, aby přivedli nejenom muže, kteří Daniela osočovali, ale i jejich rodiny a hodili je lvům. Sotva dopadli na dno, již se jich lvi zmocnili a rozdrtili jim všechny kosti.
+#6:25 Král Darjaveš pak napsal všem lidem v zemi: "Ať se vám daří!
+#6:26 Nařizuji, aby se všichni v mém království chvěli před Danielovým Bohem a ctili ho. On je živý Bůh a trvá na věky. Jeho království nikdo nezničí a jeho panování nikdy neskončí.
+#6:27 On vysvobozuje a zachraňuje, činí divy a znamení jak na nebi tak na zemi. On vysvobodil Daniela ze spárů lvů."
+#6:28 Po této události se během Darjavešovy vlády dařilo Danielovi dobře. Podobně tomu bylo i za panování perského krále Kýra.
+#7:1 V prvním roce vlády babylónského krále Belšasara měl Daniel sen, když odpočíval na svém lůžku. Hlavou mu prošlo vidění, které hned vylíčil těmito slovy:
+#7:2 "V noci jsem viděl, jak po celé zemi foukal čtverý vítr a rozbouřil moře.
+#7:3 Z moře vystoupily čtyři dravé šelmy. Každá byla jiná.
+#7:4 První vypadala jako lev a měla orlí křídla. Najednou jí však byla ta křídla vytržena, šelma byla zvednuta ze země a postavena na nohy jako člověk. Dostala lidské srdce.
+#7:5 Druhá šelma se podobala medvědu. Ten medvěd stál na zadních. V tlamě držel tři žebra. Jakýsi hlas mu řekl: Běž a pořádně se nažer masa.'
+#7:6 Potom jsem viděl šelmu podobnou levhartovi. Na hřbetě měla čtyři ptačí křídla a měla také čtyři hlavy. Byla jí dána velká moc.
+#7:7 Pak mě čekalo největší překvapení. Uviděl jsem čtvrtou šelmu. Naháněla hrůzu a měla obrovskou sílu. Svými velikými železnými zuby žrala a drtila, co se dalo, a zbytek rozdupávala svýma nohama. Byla úplně jiná než předchozí šelmy a měla deset rohů.
+#7:8 Když jsem si tyto její rohy prohlížel, začal mezi nimi náhle vyrůstat roh další. Zpočátku byl docela malý, ale posléze tři z těch deseti vyvrátil. Ten malý roh měl lidské oči a ústa. Mluvil troufale.
+#7:9 Jak jsem se tak díval, spatřil jsem soudní přelíčení. Na soudcovskou stolici usedl Věčný. Měl na sobě sněhobílý oděv a jeho vlasy byly jako čistá vlna. Jeho trůn stál na ohnivých kolech, šlehaly z něj plameny
+#7:10 a vytékala z něj žhavá řeka. Sloužilo mu mnoho tisíc andělů a miliony dalších se účastnily jednání jako svědkové. Byly otevřeny soudní spisy. Přelíčení začalo.
+#7:11 Díval jsem se a slyšel jsem pyšné řeči, které vedl malý roh. (Čtvrtá) šelma byla kvůli nim zabita. Její tělo zničili a spálili ohněm.
+#7:12 Zbylé šelmy ztratily už předtím vládu, avšak do určité doby jim byl ponechán život.
+#7:13 V noci jsem viděl, jak na nebeských oblacích přicházel někdo jako Syn člověka. Slavnostně předstoupil před Věčného.
+#7:14 Byla mu předána vláda, sláva a království, takže ho ctili lidé všech národností, ras a jazyků. Jeho vláda potrvá věčně a jeho království nikdy neskončí."
+#7:15 Byl jsem zmaten. To, co jsem viděl, mě strašně vyděsilo.
+#7:16 Přistoupil jsem k jednomu ze stojících andělů a požádal jsem ho, aby mi to všechno vysvětlil. Vyložil mi to takto:
+#7:17 "Ty čtyři velké šelmy, to jsou čtyři říše, které budou vládnout na světě.
+#7:18 Nakonec však dostanou království svatí lidé, kteří slouží Nejvyššímu. Toto království potrvá navěky.
+#7:19 Chtěl jsem se dovědět něco bližšího o té čtvrté šelmě, která se tolik lišila od ostatních a byla hrůzostrašná. Měla železné zuby a bronzové drápy, žrala a drtila, co se dalo, a zbytek rozdupávala svýma nohama.
+#7:20 Toužil jsem znát podrobnosti také o deseti rozích, které měla šelma na hlavě. Zvláště mě zajímal malý roh, který vyrostl mezi nimi a tři z nich vyvrátil. Měl oči a ústa, mluvil troufale a zdál se větší než ostatní.
+#7:21 Viděl jsem, že ten malý roh pronásledoval svaté věřící a měl úspěch.
+#7:22 Přišel však Věčný a předal soud svatým lidem, kteří slouží Nejvyššímu. Nastal okamžik, aby věřící dostali království.
+#7:23 Anděl řekl: "Čtvrtá šelma je čtvrtá světová říše, která se bude lišit od všech pozemských království. Bude se rozprostírat po celé zemi, bude ji ničit a ovládat.
+#7:24 Deset rohů znamená, že se ta říše rozpadne na deset království. Pak povstane další království, které bude úplně jiné a způsobí zánik tří z těch deseti.
+#7:25 Toto království bude mluvit proti Nejvyššímu a bude pronásledovat svaté lidi, kteří slouží Nejvyššímu. Změní dobu určenou k bohoslužbám a Boží zákon. Věřící budou pronásledováni po dobu tři a půl let.
+#7:26 Zasedne však soudní tribunál. Malému rohu bude odňata moc a bude úplně zahuben a vyhlazen.
+#7:27 Královská moc, vláda a důstojnost všech pozemských království budou předány svatým lidem, kteří slouží Nejvyššímu. Ti budou věčně kralovat, a všichni vládcové je uznají a podřídí se jejich rozhodnutí."
+#7:28 Zde je konec toho vidění. Vyděsilo mě to tak, že jsem zbledl. Všechno jsem si však dobře uložil do srdce.
+#8:1 Ve třetím roce panování krále Belšasara jsem měl jiné vidění.
+#8:2 V té době jsem byl na na hradě Šúšanu v élamské provincii a stál jsem na břehu řeky Úlaje.
+#8:3 Ve vidění jsem spatřil na břehu řeky berana se dvěma rohy. Oba rohy byly velké, avšak jeden z nich začal před mýma očima ještě více růst, takže se stal výrazně větším.
+#8:4 A pak jsem viděl toho berana trkat. Útočil na sever - směrem k moři - a na jih, a nikdo před ním neobstál. Bylo marné chtít mu vzít, čeho se jednou zmocnil. Dělal si, co chtěl a velice zmohutněl.
+#8:5 Zatímco jsem uvažoval, co by to mohlo znamenat, náhle se od západu přiblížil kozel, a to tak rychle, že se ani země nedotýkal. Kozel, který měl mezi očima jeden mohutný roh,
+#8:6 zuřivě přisupěl k dvourohému beranu,
+#8:7 vztekle do něho vrazil a zlomil mu oba rohy. Beran nebyl schopen postavit se na odpor, a protože nebyl nikdo, kdo by beranovi pomohl, srazil ho na zem a rozdupal ho.
+#8:8 Kozel velice zmohutněl a vzrostl ve své moci. Ovšem když byl na vrcholu své síly, zlomil se jeho roh a na jeho místě vyrostly čtyři významné rohy -- každý na jinou stranu.
+#8:9 Na jednom z nich vyrostl ještě jeden maličký roh. Ten najednou velmi zesílil a rozrostl se na východ, na jih, a dokonce až k nádherné zemi.
+#8:10 Bojoval proti Božímu lidu a zmocnil se i některých jeho představitelů.
+#8:11 Dokonce se postavil proti veliteli vojska, zrušil stálou kněžskou službu a rozvrátil jeho svatyni.
+#8:12 Vojsko zlákal k odboji proti stálé službě. Výsledkem bylo, že potlačil pravdu a spravedlnost a cokoli činil, v tom měl úspěch.
+#8:13 Slyšel jsem rozhovor dvou svatých. Jeden z nich se zeptal: "Jak dlouho bude trvat, než bude znovu obnovena stálá služba? Jak dlouho bude svatyně pošlapávána a znečišťována a vojsko utlačováno?"
+#8:14 Ten druhý odpověděl: "Dva tisíce a tři sta dní musí uplynout, než svatyně dojde svého práva."
+#8:15 A vtom se stalo, že během toho vidění, kterému jsem se snažil porozumět, se přede mnou někdo postavil. Vypadal jako člověk.
+#8:16 A slyšel jsem lidský hlas, který se zvučně nesl nad řekou Ulajem: "Gabrieli, vysvětli tomuto muži, co znamená to vidění!"
+#8:17 Postava, kterou jsem viděl, se přiblížila až ke mně a to mne naplnilo strašnou hrůzou, takže jsem padl na zem. "Danieli, dávej dobrý pozor!" řekl mi. "To vidění se týká času konce."
+#8:18 Když se mnou mluvil, ležel jsem jako omráčený s obličejem na zemi. A tak se mne dotkl, postavil mne na nohy
+#8:19 a řekl: "Chci ti oznámit, co se stane na konci doby, kdy se lidé rozběsní. Vidění se týká času konce.
+#8:20 Dvourohý beran, kterého jsi viděl, je médskoperský král.
+#8:21 Chlupatý kozel představuje krále řecké, a velký roh mezi jeho očima je první král.
+#8:22 Čtyři rohy, které vyrostly na jeho místě, když byl zlomen, znamenají, že z jednoho národa povstanou čtyři království. Ty už nebudou mít takovou moc, jakou měl ten první.
+#8:23 Na konci jejich vlády, když násilníci naplní míru zla, povstane drzý a intrikánský král.
+#8:24 Získá velkou moc, ne však svojí zásluhou. Způsobí nepředstavitelnou zkázu a vše se mu bude dařit. Porazí i ty, kteří se mu s odvahou postaví na odpor a zpustoší svatý národ.
+#8:25 Promyšlenými úskoky a lstí si získá prosperitu, což ho povede k nadutosti. Neočekávaně mnohé zničí, a dokonce se postaví i nejvyššímu Veliteli. A přece nakonec bude zničen, nikoli však lidskými prostředky.
+#8:26 Vidění o dvou tisících třech stech dnech, jak ti bylo ukázáno, je pravdivé. Ty je však zapečeť, protože se týká vzdálené budoucnosti."
+#8:27 Já, Daniel, jsem byl velice vyčerpaný a na dlouhou dobu jsem se roznemohl. Pak jsem ale vstal a ujal se svých povinností, které jsem z králova pověření musel konat.
+#9:1 Nad babylónským královstvím byl ustanoven médský král Darjaveš, syn Achašvéroše.
+#9:2 Já, Daniel, jsem v prvním roce jeho panování studoval knihu proroka Jeremjáše a pochopil jsem, že podle Hospodinova výroku bude Jeruzalém sedmdesát let v troskách a pod babylónskou nadvládou.
+#9:3 (3-4) A tak jsem se modlil k Bohu. Oblékl jsem si režný oděv, postil se, prosil jsem ho o slitování a vyznával Hospodinu, svému Bohu: "Pane Bože, veliký a mocný. Ty plníš svou smlouvu a jsi milosrdný k těm, kteří tě milují a žijí podle tvých přikázání.
+#9:4 (3-4) A tak jsem se modlil k Bohu. Oblékl jsem si režný oděv, postil se, prosil jsem ho o slitování a vyznával Hospodinu, svému Bohu: "Pane Bože, veliký a mocný. Ty plníš svou smlouvu a jsi milosrdný k těm, kteří tě milují a žijí podle tvých přikázání.
+#9:5 Hřešili jsme, postavili jsme se proti tobě, jednali jsme svévolně, vzbouřili jsme se a nedbali jsme na tvá přikázání a zákony.
+#9:6 Neposlouchali jsme proroky, které jsi k nám posílal a kteří tvým jménem mluvili k našim králům, knížatům a otcům a vůbec k celému národu.
+#9:7 Pane, ty jednáš spravedlivě, ale my se musíme stydět, protože každý z nás, kdo žil v Judsku nebo v Jeruzalémě, jednal nevěrně. Všichni Izraelci v zemích, do nichž jsi je rozptýlil, se ti zpronevěřili.
+#9:8 Hospodine, musíme se stydět, naši králové, knížata a otcové, protože jsme všichni proti tobě hřešili.
+#9:9 Náš Pane a Bože, smiluj se nad námi a odpusť nám, že jsme se proti tobě vzbouřili.
+#9:10 Neposlouchali jsme tě, Hospodine, náš Bože. Neřídili jsme se tvými zákony, které jsi nám dal prostřednictvím svých služebníků proroků.
+#9:11 Celý Izrael přestupoval tvůj zákon, odvrátil se od tebe a odmítl ti naslouchat. Na nás spočívá prokletí a zlořečenství. Na nás se naplnilo, co je psáno v zákoně tvého služebníka Mojžíše, protože jsme proti tobě hřešili.
+#9:12 Splnil jsi, co jsi řekl. Udělal jsi to, před čím jsi nás a naše vládce tolik varoval. Upozorňoval jsi nás, že nás potká hrozné neštěstí, když nebudeme dbát na tvé slovo. A to se stalo. Jeruzalém je v troskách.
+#9:13 Přišlo na nás všechno to zlé, o němž se píše v Mojžíšově zákoně. My jsme tě však, Hospodine, neprosili o slitování. Neodvrátili jsme se od svých hříchů, nejednali jsme moudře a nežili jsme podle tvé pravdy.
+#9:14 Proto jsi dodržel své slovo a dopustil jsi, aby nás potkalo neštěstí. Hospodine, náš Bože, ty jsi v tom všem jednal vždy spravedlivě. My jsme tě neposlouchali.
+#9:15 Nyní, Pane Bože, který jsi mocně vyvedl svůj lid z egyptského otroctví a tím se proslavil, vyznávám, že jsme hřešili a jednali jsme podle svého.
+#9:16 Pane, nechť se od Jeruzaléma odvrátí tvůj hněv a tvé rozhořčení. Je to přece tvé město. Máš tam svou svatyni. Já vím, že pro naše hříchy a pro přestoupení našich otců je Jeruzalém a tvůj lid všemi tupen.
+#9:17 Nyní tedy, náš Bože, vyslyš modlitbu a úpěnlivé prosby svého služebníka a rozpomeň se na svůj zpustošený chrám. Udělej to kvůli sobě, Pane.
+#9:18 Můj Bože, slyš a podívej se, v jakém jsme neštěstí a co potkalo město, které nese tvé jméno. Nevoláme k tobě, abychom ti předložili své spravedlivé skutky. Dovoláváme se pouze tvého slitování.
+#9:19 Pane, slyš a odpusť! Pohleď a jednej! Neváhej! Ať všichni poznají, že jsi Bůh a že vládneš! Vždyť tvé město i tvůj lid patří tobě a nesou tvé jméno."
+#9:20 A zatím co jsem se modlil, vyznával svůj hřích a hříchy izraelského lidu a prosil jsem Hospodina, svého Boha, aby se nad námi a nad chrámem smiloval,
+#9:21 tedy ještě během tohoto rozhovoru s Bohem na modlitbě ke mně náhle přiletěl Gabriel. Byl to anděl, s nímž jsem se setkal v předchozím vidění. Byla právě doba, kdy se v chrámu přinášely večerní oběti.
+#9:22 Mluvil se mnou a řekl mi: "Danieli, přišel jsem, abych ti vysvětlil, čemu nerozumíš.
+#9:23 Když jsi začal prosit Boha o slitování, byl jsem k tobě poslán, protože jsi Bohu velmi milý. Dávej pozor, když ti budu vysvětlovat, co jsi viděl.
+#9:24 Sedmdesát týdnů (z údobí dvou tisíc tří set dnů) je odkrojeno pro tvůj lid a tvé svaté město, aby byla dokončena vzpoura vůči Bohu a aby bylo skoncováno s hříchem. V té době Bůh usmíří vinu a prokáže svou věčnou spravedlnost, vidění a proroctví bude zapečetěno a Nejsvětější se ujme své služby.
+#9:25 Dobře se zamysli a snaž se to pochopit: Od chvíle, kdy bude dán příkaz, aby se izraelský lid vrátil z babylónského zajetí a znovu vybudoval Jeruzalém, až do vystoupení Mesiáše uplyne nejprve sedm a potom šedesát dva týdnů. Vystavějí celé město a vykopou hradní příkop. Bude to však těžká doba.
+#9:26 Po šedesáti dvou týdnech zabijí Mesiáše a nikdo se ho nezastane. Lid toho Mesiáše, který vystoupí, zapříčiní zánik svého města i chrámu. Konec přijde jako potopa, a boje na tom místě budou trvat až do konce času. O zpustošení je již rozhodnuto.
+#9:27 Mesiáš s mnohými v posledním týdnu upevní smlouvu a v polovině tohoto sedmdesátého týdne způsobí, že všechny oběti ztratí smysl. Přijde rychle pustošitel se svými ohavnými modlami. Avšak i jeho určitě stihne zkáza.
+#10:1 Ve třetím roce panování perského krále Kýra bylo Danielovi (nazývanému také Beltšasar) oznámeno ve vidění zvláštní poselství, které je pravdivé a týká se velkého válečného neštěstí. Měl jsem zájem, abych mu plně porozuměl, a tak mi bylo ve vidění dáno vysvětlení.
+#10:2 V těch dnech jsem já, Daniel, byl celé tři týdny smutný.
+#10:3 Nejedl jsem ani nejchutnější chléb a do úst jsem nevzal ani maso ani víno. Také jsem se nepotíral žádnou mastí, dokud neuplynuly tři týdny.
+#10:4 Čtyřiadvacátého dne prvního měsíce jsem stál na břehu velké řeky Tigridu.
+#10:5 Zvedl jsem zrak a spatřil jsem muže oblečeného do lněného roucha s pásem z nejčistšího zlata.
+#10:6 Jeho tělo bylo jako chryzolit, jeho tvář zářila jako blesk, oči měl jako plamenné pochodně, ramena a nohy se podobaly lesknoucí se mědi a jeho hlas zněl jako hukot velkého davu.
+#10:7 To vidění jsem měl jenom já. Muži, kteří byli se mnou, nic neviděli, ale padla na ně hrůza, takže se ve strachu ukryli.
+#10:8 Zůstal jsem sám a pozorně jsem hleděl na toto velké vidění. Všechna síla mne opustila, celý jsem zbledl a byl jsem bezmocný.
+#10:9 Náhle jsem uslyšel jeho hlas a jako omráčený jsem padl obličejem na zem.
+#10:10 Vtom se mne dotkla ruka a zvedla mne tak, že jsem klečel na kolenou a dlaněmi se opíral o zem.
+#10:11 Pak mne oslovil: "Danieli, jsem k tobě poslán, protože jsi velmi milý! Postav se a dávej dobrý pozor na všechno, co ti řeknu." Uposlechl jsem jeho výzvu, zvedl se ze země, ale celý jsem se třásl.
+#10:12 Pak pokračoval: "Neboj se, Danieli! Od prvního dne, kdy jsi pochopil situaci a pokorně se začal modlit k Bohu, byla tvá slova vyslyšena a já přicházím s odpovědí na tvé prosby.
+#10:13 Ovšem zlý duch, který ovládá perského krále, jedenadvacet dní stál proti mně. Až mi nakonec přišel na pomoc Michael, nejpřednější v nebi, takže jsem se zlým duchem perského krále nic nemusel vyřizovat a mohl zůstat u králů Persie.
+#10:14 Nyní jsem tedy u tebe, abych ti vysvětlil, co v budoucnosti stihne tvůj lid, protože vidění se splní až za mnoho dní.
+#10:15 Zatím co mi toto všechno říkal, uklonil jsem se až k zemi a nemohl jsem ze sebe vydat ani slovo.
+#10:16 Ale ten, co vypadal jako člověk, se dotkl mých rtů a pomohl mi opět promluvit. Tak jsem mu řekl: "Prožívám úzkost nad celým tím viděním a již nemám sílu.
+#10:17 Můj pane, co ti já, jenom obyčejný služebník, na to všechno mám říci? Jsem bezmocný, a když mám promluvit, pozbývám dechu."
+#10:18 Ten, který stál přede mnou na mne opět položil ruku a znovu mne povzbudil.
+#10:19 "Neboj se a uklidni se. Jsi velmi milý. Buď zmužilý, buď silný." A když mi to řekl, pocítil jsem, jak se mi vrátila síla, a tak jsem mu odpověděl: "Mluv, můj pane, protože jsi mne opravdu posílil."
+#10:20 Nato mi řekl: "Víš, proč jsem k tobě přišel? Povím ti to, ale pak se budu muset vrátit, abych bojoval se zlým duchem, který ovládá perského krále. Až přijde čas, kdy odejdu, přijde ten, který ovládá řeckého krále.
+#10:21 Nyní ti však oznámím, co je zapsáno v Knize pravdy. (Já nebudu mít po boku nikoho, kromě vašeho zastánce Michaela.
+#11:1 A hned v prvním roce médského Darjaveše jsem přišel, abych ho podpořil a chránil).
+#11:2 A tak nyní sleduj, jaká je pravda: "V Persii povstanou ještě tři králové a po nich čtvrtý, mnohem bohatší než ostatní. A právě bohatství mu pomůže k dosažení velké moci, čímž v Řecku kdekoho popudí.
+#11:3 Potom se objeví schopný král, který vybuduje obrovskou a mocnou říši a bude dělat, co se mu zachce.
+#11:4 Až dosáhne největší moci, jeho království bude rozbito a rozděleno na čtyři části. Vláda již nepřipadne na někoho z jeho potomků a ten, kdo bude vládnout, nebude mít moc, jakou uplatňoval tento schopný král. Jeho království bude totiž vykořeněno a přejde do rukou jiných.
+#11:5 Na jihu povstane silný král, ovšem jeden z jeho velitelů získá větší moc než on a bude vládnout rozsáhlému království na severu.
+#11:6 Po nějaké době se však obě království sblíží. Dcera jižního krále si vezme krále severu, a tak uzavřou spojenectví. Tento krok však vyzní naprázdno, protože nejenom ji a její královský doprovod, ale i jejího manžela a dokonce i otce potká smrt.
+#11:7 V té době se na otcovo místo postaví jeden z její rodiny. Se svým vojskem zaútočí na pevnosti severního království a dobude je.
+#11:8 Zmocní se i jejich bůžků, jejich kovových soch, drahých stříbrných a zlatých nádob a všechno to odveze do Egypta a po řadu let severního krále nechá na pokoji.
+#11:9 Ten se sice pokusí postavit proti Egyptu, ale vážně ho neohrozí.
+#11:10 Synové tohoto severního krále však vybudují armádu a jako nezadržitelná povodeň přitáhnou k pevnosti jižního krále.
+#11:11 Toho to rozzuří, vytáhne proti nim a zmocní se velkého počtu vojáků.
+#11:12 I když jich desetitisíce pobije a mnoho dalších odvede do zajetí, přece nezvítězí.
+#11:13 Seveřané sestaví ještě větší armádu než předtím a po několika letech přitáhnou znovu, tentokrát s početným a dobře vyzbrojeným vojskem.
+#11:14 V té době se mnozí postaví proti jižnímu králi a dokonce i násilníci ve tvém vlastním národě se vzbouří, aby naplnili toto vidění, ale padnou.
+#11:15 Pak přitáhne severní král, zbuduje náspy a opevněné město dobude. I nejlepší obránci budou bezmocní.
+#11:16 Bude si dělat, co se mu zlíbí a nic před ním neobstojí. Usadí se i v Krásné zemi a zpustoší ji.
+#11:17 Rozhodne se, že ovládne celé jižní království. Proto s jeho králem uzavře smlouvu a dá mu za ženu svoji dceru. Učiní to jenom proto, aby je zničil. To všechno bude ovšem marné, protože ona se postaví proti němu.
+#11:18 Potom obrátí svou pozornost na země ležící při moři a mnohé z nich obsadí. Jeho dotěrnosti však učiní přítrž jeden velitel. Zastaví ho a potupně pokoří.
+#11:19 Král se tedy zaměří na pevnosti své vlastní země, ale v nevýznamné potyčce ztratí život a tak zmizí lidem z očí.
+#11:20 Po něm nastoupí král, který na sebe upozorní tím, že vyšle výběrčího daní do Jeruzaléma. Ovšem i ten po několika letech sejde nedůstojnou smrtí.
+#11:21 Po něm přijde opovrženíhodná osoba. Nikdo nebude předpokládat, že se stane králem. Přijde a bez velkých překážek se úskočně ujme severního království.
+#11:22 Odstraní všechny své nepřátele, dokonce i představitele Boží smlouvy.
+#11:23 I s těmi, kteří se k němu přidají, bude jednat proradně. Úspěch získá s hrstkou lidí.
+#11:24 Bez problému přitáhne do bohatých oblastí a učiní to, co neučinil žádný z jeho předchůdců: zmocní se majetku a rozdělí ho svým lidem. Úkladně bude dobývat pevnosti, ale jen do určité doby.
+#11:25 Ve své rozpínavosti se obrátí proti jižnímu králi. Proti jeho velké a zdatné armádě vytáhne s ještě větším vojskem. Zosnuje spiknutí, ale nezvítězí.
+#11:26 Jeho nejbližší, kteří s ním sedají u stolu a pojídají vybraná jídla, mu připraví pád. Jeho armáda bude rozmetena a v boji jich mnoho padne.
+#11:27 I nadále budou oba králové jednat lstivě. Posadí se sice k jednomu stolu, ale navzájem si budou lhát a osnovat zradu jeden proti druhému. Jejich záměry se však neuskuteční, protože ještě nenastal stanovený čas.
+#11:28 Když se král severu bude s bohatou kořistí vracet do své země, rozhodne se, že se postaví proti svaté smlouvě. To také udělá.
+#11:29 Po nějakém čase opět potáhne proti jižnímu králi. Tato výprava však nebude úspěšná.
+#11:30 Na lodích přijedou Kitejci (Římané) a těžce ho rozčílí. Bude zuřit a opět se postaví proti svaté smlouvě. Učiní tak při návratu, a tehdy zahrne přízní ty, kteří svatou smlouvu opustili.
+#11:31 Uplatní svoji moc a znesvětí svatyni. Odstraní každodenní služby a nastolí uctívání ohyzdné modly. To bude spoušť!
+#11:32 Všechny, kteří se vždy ke smlouvě stavěli nezodpovědně, přivede svým lichocením k rouhání. Ti však, co se ke svému Bohu přiznávali, nezmění se ani v této době. Budou neochvějní.
+#11:33 Ti, kdo jsou moudří, usměrní mnohé vyučováním. Budou však po nějakou dobu umírat mečem nebo ohněm, budou snášet zajetí nebo loupení majetku.
+#11:34 Tímto utrpením musí projít a jen málo jim bude ulehčeno. Přesto i tehdy se k nim připojí mnoho neupřímných lidí.
+#11:35 Někteří z těch moudrých klesnou, ale jen proto, aby byli zkoušeni, tříbeni a očištěni pro dobu konce. Ta doba přijde v určený čas.
+#11:36 Severní král bude činit, co se mu zlíbí. Bude se vypínat a vyvyšovat nad každého boha, a dokonce bude mluvit neslýchané věci proti nejvyššímu Bohu. Vše se mu bude dařit, dokud nebude dovršen hrozný hněv. Tak je to určeno a stane se to.
+#11:37 Nebude pokračovat v uctívání bohů svých otců ani v uctívání Oblíbence žen, protože sám se nade všechno povýší.
+#11:38 Bude ctít jen boha pevností, a to zlatem, stříbrem, drahokamy a cennostmi.
+#11:39 Kult tohoto mocného boha, kterého neznali jeho otcové, uvede do nejnepřístupnějších pevností. Kdo ho uzná, toho zahrne velkými poctami. Takovému svěří vládu nad mnohými a přidělí mu půdu.
+#11:40 V době konce proti němu vytáhne jižní král. On, král severu, však proti němu zaútočí s vozbou, jízdou a nesmírným loďstvem. Přitáhne do mnoha zemí, ovládne je, ale bude pokračovat ještě dál.
+#11:41 Nakonec přitáhne i do nádherné země. Tak mnohé země podlehnou. Ovšem Edom, Moáb a přední z Amónovců uniknou z jeho moci.
+#11:42 Podrobí si četné země; ani silný Egypt nevyvázne
+#11:43 a bude muset vydat všechny své skryté poklady zlata, stříbra a cenných věcí. Dokonce z Lúbijců a Kúšijců učiní své válečné zajatce.
+#11:44 Tehdy ho vyděsí zprávy z východu a ze severu. Rozlítí se a bude chtít mnohé zahladit.
+#11:45 Svoji vládu rozprostře od moře k moři a svůj královský stan postaví na svaté nádherné hoře. Tehdy přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže.
+#12:1 V době konce bude mít tvůj lid vznešeného zastánce - Michaela. Bude to totiž doba soužení, jakou tvůj lid ještě neprožil a obstojí jen ten, jehož jméno je zapsáno v knize.
+#12:2 Pak mnoho z těch, kteří spí v prachu země, vstanou z mrtvých. Jedni k věčnému životu, druzí k věčnému zavržení.
+#12:3 Tehdy ti, kteří jsou moudří, zazáří jako slunce na obloze a ti, kdo přivádějí mnohé ke spravedlnosti, se navždy zaskvějí jako hvězdy.
+#12:4 Danieli, zatím vše udržuj v tajnosti. Napiš to do knihy, a ta bude rozpečetěna v době konce. Tehdy lidé budou toužit po poznání a rozmnoží se vědění.
+#12:5 Nakonec jsem spatřil toto: Jiní dva muži stáli na obou březích řeky. Jeden na jednom břehu, druhý na břehu druhém.
+#12:6 Ten, který se nacházel na druhé straně, oslovil třetího, který se vznášel nad vodami řeky a byl oblečený do lněného oděvu: "Kdy se uskuteční tyto podivuhodné věci?"
+#12:7 Pak jsem slyšel odpověď toho třetího muže. Zvedl obě své ruce k nebi a přísáhl při věčně žijícím Bohu: "Tyto podivuhodné věci se uskuteční až po třech a půl časech, kdy skončí násilí na Božím lidu."
+#12:8 Odpověď jsem slyšel, ale nerozuměl jsem jí. Proto jsem řekl: "Pane, jak to vše skončí?"
+#12:9 Ten mi odpověděl: "Nedělej si starosti, Danieli. Poselství bude zapečetěné a nepochopené až do doby konce.
+#12:10 Tehdy mnozí projdou zkouškami, ve kterých budou pročištěni, zbaveni poskvrny a prověřeni ohněm. Ale jiní nepřestanou jednat svévolně. Žádný svévolník se totiž nepoučí; avšak prozíraví se poučí.
+#12:11 Tisíc dvě stě devadesát dní uplyne od doby, kdy bude odstraněna každodenní obětní služba a vnucen modlářský kult pustošitele.
+#12:12 Šťastný je ten, kdo očekává a kdo se dočká tisícího třístého třicátého pátého dne.
+#12:13 Danieli, ty vytrvej. Zemřeš a budeš odpočívat až do posledního dne. Pak vstaneš z mrtvých a přijmeš svůj úděl.
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/vars.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/vars.tex
new file mode 100644
index 0000000000..460414c147
--- /dev/null
+++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/vars.tex
@@ -0,0 +1,441 @@
+\variants 6 {BKR} {PSP} {CSP} {CEP} {B21} {SNC}
+
+\hyphenation{Ne-bú-kad-ne-sar}
+
+%Gn 15:13
+\vdef {v zemi cizí}
+ {v zemi nepatřící jim}
+ {v zemi, která nebude jejich}
+ {v zemi, která nebude jejich}
+ {v zemi, jež nebude jejich}
+ {v cizí zemi}
+
+\vdef {v službu je podrobí a trápiti je budou}
+ {budou jim otročit, a utiskovat je budou}
+ {budou tam otročit a budou pokořováni}
+ {budou tam otročit a budou tam pokořováni}
+ {budou zotročeni a utiskováni}
+ {budou vykořisťováni a pokořováni}
+
+%Gn 11:12-22
+\vdef {Arfaxad} {Arpachšád} {Arpakšád} {Arpakšád} {Arpakšad} {Arpakšád}
+\vdef {Sárug} {Serúg} {Serúg} {Serúg} {Serug} {Serúg}
+\vdef {Sále} {Šálach} {Šelach} {Šelach} {Šelach} {Šelach}
+\vdef {Heber} {Éver} {Heber} {Heber} {Heber} {Heber}
+\vdef {Peleg} {Peleg} {Peleg} {Peleg} {Peleg} {Peleg}
+\vdef {Réhu} {Reú} {Reú} {Reú} {Reú} {Reú}
+%Ex 6:20
+\vdef {Amram} {Amrám} {Amrám} {Amrám} {Amrám} {Amram}
+\vdef {Kahat} {Keháth} {Kehat} {Kehat} {Kehat} {Kehat}
+
+
+%Tt 3:9
+\vdef {Vyčítání rodů}
+ {Spory a rodokmeny}
+ {Spory, rodokmeny}
+ {Spory o rodokmeny}
+ {Vykládání rodokmenů}
+ {Sporné teologické myšlenky}
+
+\vdef {Putifar} {Pótifar} {Potífar} {Potífar} {Potifar} {Potífarovi}
+
+%Jb 19:25-27
+\vdef {já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví} %BKR
+ {já vím, že můj Výkupce je živ; on, Poslední, musí povstat nad prach} %PSP
+ {já vím, že můj vykupitel žije a nakonec se postaví nad prachem} %CSP
+ {Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem} %CEP
+ {Můj Vykupitel žije, to jedno vím, a že nakonec se nad prachem postaví} %B21
+ {Já vím, že můj Vykupitel žije a nakonec se postaví nad prachem} %SNC
+
+
+%1Pa 3:15
+\vdef {Jochanan} %BKR
+ {Jóchánán} %PSP
+ {Jóchanan} %CSP
+ {Jóchanan} %CEP
+ {Jochanan} %B21
+ {Jóchanan} %SNC
+
+\vdef {Sedechiáš} %BKR
+ {Cidkijjjáhú} %PSP
+ {Sidkijáš} %CSP
+ {Sidkijáš} %CEP
+ {Cidkiáš} %B21
+ {Sidkijáš} %SNC
+
+\vdef {Sallum} %BKR
+ {Šallúm} %PSP
+ {Šalúm} %CSP
+ {Šalúm} %CEP
+ {Šalum} %B21
+ {Šalúm} %SNC
+
+%Ex
+\vdef {nebo lid jest tvrdé šíje, a milostiv buď nepravosti naší a hříchu našemu, a měj nás za dědictví}
+ {je to lid tvrdé šíje, a kéž odpouštíš stran naší nepravosti a stran našeho hříchu a kéž si nás chceš přivlastnit}
+ {je to lid tvrdé šíje. Odpusť naši vinu a náš hřích a přijmi nás do dědictví}
+ {Je to lid tvrdošíjný; promiň nám však vinu a hřích a přijmi nás jako dědictví.}
+ {je to tvrdošíjný lid. Odpusť naši nepravost i hřích a přijmi nás jako své vlastní}
+ {Izraelci jsou tvrdohlavý národ, odpusť nám, prosím, naše nepravosti a provinění a přijmi nás za své}
+
+
+\vdef {nepravost a přestoupení i hřích}
+ {nepravost a přestoupení a hřích}
+ {vinu, přestoupení a hřích}
+ {vinu, přestoupení a hřích}
+ {nepravost, provinění i hřích}
+ {viny, vzdor i nepravosti}
+
+
+\vdef {brány pekelné}
+ {brány hádu}
+ {brány podsvětí}
+ {brány pekel}
+ {brány pekel}
+ {žádná ďábelská moc}
+
+
+
+\vdef {Jehoram} {Jórám} {Jóram} {Jóram} {Jehoram} {Jóram}
+\vdef {Joakim} {Jehójákím} {Jójákím} {Jójakím} {Joakim} {Jójakím}
+\vdef {Daniel} {Dánijjél} {Daniel} {Daniel} {Daniel} {Daniel}
+\vdef {Chananiáš} {Chananjá} {Chananjáš} {Chananjáš} {Chananiáš} {Chananjáš}
+\vdef {Mizael} {Míšáél} {Míšael} {Míšael} {Mišael} {Mišael}
+\vdef {Mizach} {Méšak} {Méšak} {Méšak} {Mešach} {Méšak}
+\vdef {Azariáš} {Azarjá} {Azarjáš} {Azarjáš} {Azariáš} {Azarjáš}
+\vdef {Sidrach} {Šadrach} {Šadrak} {Šadrak} {Šadrach} {Šadrak}
+\vdef {Abdenágo} {Avéd-negó} {Abed-nego} {Abed-nego} {Abednego} {Abed-nego}
+\vdef {Cýr} {Kóreš} {Kýr} {Kýr} {Kýr} {Kýr}
+\vdef {Cýros} {Kóreš} {Kýros} {Kýros} {Kýros} {Kýros}
+\vdef {Cýra} {Kóreše} {Kýra} {Kýra} {Kýra} {Kýra}
+\vdef {Mardocheus} {Mordechaj} {Mordokaj} {Mordokaj} {Mordechaj} {Mordokaj}
+\vdef {Dura} {Dúrá} {Dúra} {Dúra} {Dura} {Dura}
+\vdef {Balsazar} {Bélšaccar} {Belšasar} {Belšasar} {Belšasar} {Belšasar}
+\vdef {Darius} {Dárjáveš} {Dareios} {Darjaveš} {Darjaveš} {Darjaveš}
+\vdef {Izaiáš} {Isajá} {Izajáš} {Izajáš} {Izaiáš} {Izajáš}
+\vdef {šelem} {zvířat} {šelem} {zvířat} {šelem} {šelem}
+\vdef {šelmy} {zvířata} {šelmy} {zvířata} {šelmy} {šelmy}
+\vdef {pard} {levhart} {levhart} {levhart} {pardál} {levhart}
+\vdef {Ezechiáš} {Jechizkijjáhú} {Chizkijáš} {Chizkijáš} {Ezechiáš} {Chizkijáš}
+\vdef {král polední} {král jihu} {král jihu} {král Jihu} {jižní král} {jižní král}
+\vdef {král půlnoční} {král severu} {král severu} {král Severu} {severní král} {král severu}
+\vdef {SINEAR} {ŠINEÁR} {ŠINEÁR} {ŠINEÁR} {BABYLONIE} {Babylonie}
+\vdef {Susan} {Šúšán} {Šúšan} {Šúšan} {Súsy} {Šúšan}
+\vdef {ELAM} {ÉLÁM} {ÉLAM} {ÉLAM} {ELAM} {ÉLAM}
+\vdef {léto} {doba} {čas} {léto} {období} {léto}
+\vdef {svatým výsostí} {svatým Nejvyššího} {svatým Nejvyššího} {svatým Nejvyššího} {ve prospěch svatých Nejvyššího} {svatým lidem, kteří slouží Nejvyššímu}
+\vdef {Hlava zlatá} {Hlava ze zlata} {Zlatá hlava} {Zlatá hlava} {Zlatá hlava} {Zlatá hlava}
+\vdef {Prsy a ramena} {Hruď a paže} {Hruď a ruce} {Hruď a paže} {Hruď a paže} {Hruď a ruce}
+\vdef {z stříbra} {ze stříbra} {ze stříbra} {ze stříbra} {ze stříbra} {ze stříbra}
+\vdef {Břicho i bedra} {Břicho a bedra} {Břicho a boky} {Břicho a boky} {Břicho a boky} {Břicho a boky}
+\vdef {z mědi} {z mosazi} {bronzové} {z mědi} {bronzové} {z mědi}
+\vdef {Hnátové} {Dolní končetiny} {lýtka} {stehna} {stehna} {stehna}
+\vdef {z železa} {ze železa} {železná} {ze železa} {železná} {ze železa}
+\vdef {Nohy z částky z železa} {Nohy zčásti ze železa} {chodidla zčásti železná,} {Nohy dílem ze železa} {nohy zčásti železné} {nohy někde ze železa}
+\vdef {a z částky z hliny} {a zčásti z hlíny} {zčásti keramická} {a dílem z hlíny} {a z části hliněné} {a někde z hlíny}
+\vdef {Nedvěd} {Medvěd} {"} {"} {"} {"}
+\vdef {Pard} {Levhart} {"} {"} {Pardál} {Levhart}
+\vdef {Hrozná} {Děsivé} {Strašlivá} {Strašné} {Děsivá} {Hrůzostrašná}
+\vdef {šelma} {zvíře} {šelma} {zvíře} {šelma} {šelma}
+\vdef {Skopec} {Beran} {"} {"} {"} {"}
+\vdef {skopce} {berana} {"} {"} {"} {"}
+\vdef {Babylon} {Bável} {Babylon} {Babylón} {Babylon} {Babylón}
+\vdef {Řecko} {Jáván} {Řecko} {"} {"} {"}
+
+
+\vdef {Nabuchodonozor král Babylonský}
+ {Nevúchadneccar, král Bávelu}
+ {babylonský král Nebúkadnesar}
+ {Nebúkadnesar, babylónský král}
+ {babylonský král Nabukadnezar}
+ {babylónský král Nebúkdnesar}
+
+
+
+\vdef {Koniáš} %BKR
+ {Konjáhú} %PSP
+ {Konjáš} %CSP
+ {Konjáš} %CEP
+ {Jekoniáš} %B21
+ {Konjáš} %SNC
+
+%1Pa 3:15
+ \vdef {Jekoniáš} %BKR
+ {Konjáhú} %PSP
+ {Konjáš} %CSP
+ {Konjáš} %CEP
+ {Jekoniáš} %B21
+ {Konjáš} %SNC
+
+
+
+
+
+ % Mt 1:11
+\vdef {Joziáš} %BKR
+ {Jósias} %PSP
+ {Joziáš} %CSP
+ {Joziáš} %CEP
+ {Jošiáš} %B21
+ {Jóšijáš} %SNC
+
+
+
+\vdef {Jeremiáš} %BKR
+ {Jeremjá} %PSP
+ {Jeremjáš} %CSP
+ {Jeremjáš} %CEP
+ {Jeremiáš} %B21
+ {Jeremjáš} %SNC
+
+
+
+ \vdef {Ezechiel} %BKR
+ {Ezekiél} %PSP
+ {Ezechiel} %CSP
+ {Ezechiel} %CEP
+ {Ezechiel} %B21
+ {Ezechiel} %SNC
+
+
+
+
+\vdef {Zorobábel} %BKR
+ {Zerubbável} %PSP
+ {Zerubábel} %CSP
+ {Zerubábel} %CEP
+ {Zerubábel} %B21
+ {Zerubábel} %SNC
+
+
+\vdef {Ezdráš} %BKR
+ {Ezrá} %PSP
+ {Ezdráš} %CSP
+ {Ezdráš} %CEP
+ {Ezdráš} %B21
+ {Ezdráš} %SNC
+
+
+\vdef {Nehemiáš} %BKR
+ {Nechemjá} %PSP
+ {Nehemjáš} %CSP
+ {Nehemjáš} %CEP
+ {Nehemiáš} %B21
+ {Nehemjáš} %SNC
+
+
+\vdef {Michal} %BKR
+ {Mícháél} %PSP
+ {Michael} %CSP
+ {Míkael} %CEP
+ {Michael} %B21
+ {Michael} %SNC
+
+
+
+
+
+
+\vdef {Baltazar} {Béltešaccar} {Beltšasar} {Beltšasar} {Baltazar} {Beltšasar}
+\vdef {Nabuchodonozor} {Nevúchadneccar} {Nebúkadnesar} {Nebúkadnesar} {Nabukadnezar} {Nebúkadnesar}
+\vdef {sedm let} {sedm dob} {sedm časů} {sedm let} {sedm období} {po dobu sedmi let}
+\vdef {Daria} {Dárjáveše} {Dareia} {Darjaveše} {Darjaveše} {Darjaveš}
+\vdef {Dariov} {Dárjávešov} {Dareiov} {Darjavešov} {Darjavešov} {Darjavešov}
+\vdef {Dariův} {Dárjávešův} {Dareiův} {Darjavešův} {Darjaveš} {Darjaveš}
+\vdef {Dariem} {Dárjávešem} {Dareiem} {Darjavešem} {Darjavešem} {Darjavešem}
+
+\vdef {učiněn jest králem}
+ {byl uveden v kralování}
+ {byl učiněn králem}
+ {byl králem}
+ {byl ustanoven vládcem}
+ {byl ustanoven}
+
+
+\vdef {ujal království}
+ {se kralování ujal}
+ {se kralování ujal}
+ {se ujal království}
+ {obdržel království}
+ {začal kralovat}
+
+
+
+
+\vdef {Asver} {Achašvéróš} {Achašvéróš} {Achašvéroš} {Ahasver} {Achašvéroš}
+
+\vdef {Gabriel} {Gavríél} {Gabriel} {Gabriel} {Gabriel} {Gabriel}
+
+
+%\vdef {Susan} {Šúšán} {Šúšan} {Šúšan} {Súsy} {Šúšan} % nominativ, akuzativ, vokativ
+
+\vdef {Mesiáš} {Pomazaný} {Pomazaný} {pomazaný} {Mesiáš} {Mesiáš}
+
+\vdef {Elam} {Élám} {Élam} {Élam} {Elam} {Élam}
+
+\vdef {Kanán} %BKR
+ {Kenáan} %PSP
+ {Kenaan} %CSP
+ {Kenaan} %CEP
+ {Kanaán} %B21
+ {Kenaan} %SNC
+
+\vdef {Sidon} {Sidón} {Sidón} {Sidón} {Sidon} {Sidón}
+
+%Paralipomeon
+\vdef {Paralipomenon} {"} {"} {"} {Letopisů} {Paralipomenon}
+
+%Žalm 7:10
+\renum Ž 7:1 = CSP 7:2-18
+\vdef {spravedlivý} %BKR
+ {upřímný srdcem} %PSP
+ {přímého srdce} %CSP
+ {spravedlivý} %CEP
+ {spravedlivý} %B21
+ {kdo žije pravdivě} %SNC
+
+
+%Ez 3:7
+\vdef {zatvrdilého srdce} %BKR
+ {zarputilý srdcem} %PSP
+ {tvrdého srdce} %CSP
+ {zatvrzelého srdce} %CEP
+ {zarputilý} %B21
+ {zatvrzelý} %SNC
+
+
+% Př 16:5
+\vdef {pyšného srdce} %BKR
+ {pyšný srdcem} %PSP
+ {povýšenec} %CSP
+ {domýšlivec} %CEP
+ {nadutec} %B21
+ {nafoukanec} %SNC
+
+
+
+\renum Ž 12:2 = PSP 12:1-8
+\vdef {srdce dvojité} %BKR
+ {dvojité srdce} %PSP
+ {dvojaké srdce} %CSP
+ {obojaké srdce} %CEP
+ {srdce falešné} %B21
+ {obojaká ústa} %SNC
+
+
+
+
+\renum Ž 51:3 = PSP 51:1-19
+
+% Ž 51:19; 12
+\vdef {skroušené a potřebné} %BKR
+ {zlomené a zdrcené} %PSP
+ {zkroušené a pokořené} %CSP
+ {zkroušené a zdeptané} %CEP
+ {kajícné a sklíčené} %B21
+ {srdce --- oběť pokání} %SNC
+
+
+\vdef {čisté} %BKR
+ {čisté} %PSP
+ {čisté} %CSP
+ {čisté} %CEP
+ {ryzí} %B21
+ {čisté} %SNC
+
+
+
+\vdef {zmužilého srdce} %BKR
+ {svým srdcem statečný} %PSP
+ {nejodvážnější} %CSP
+ {nejsrdnatější} %CEP
+ {nejstatečnější} %B21
+ {nejodvážnější} %SNC
+
+
+\vdef
+ {kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého} %BKR
+ {veliký kníže, jenž stojí při dětech tvého lidu} %PSP
+ {velký velitel, jenž zastává tvůj lid} %CSP
+ {velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu} %CEP
+ {veliký kníže a tvého lidu ochránce} %B21
+ {vznešený zastánce tvého lidu} %SNC
+
+
+
+
+%NT
+
+\vdef {Blahoslavení lkající}
+ {Blaženi ti, kteří hořekují}
+ {Blahoslavení plačící}
+ {Blaze těm, kdo pláčou}
+ {Blaze plačícím}
+ {Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku}
+
+ % Mt 5:4 < Jb
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+\vdef {Neopouštějíce společného shromáždění} %BKR
+ {nezanechávajíce svého scházení} %PSP
+ {Nezanedbávejme své společné shromažďování} %CSP
+ {Nezanedbávejte společná shromáždění} %CEP
+ {neopouštějme naše společné shromáždění} %B21
+ {Neopouštějte svá shromáždění} %SNC
+
+
+\vdef {téhodnů sedm} %BKR
+ {sedm sedmic} %PSP
+ {sedm sedmiletí} %CSP
+ {sedm týdnů} %CEP
+ {sedmero týdnů} %B21
+ {sedm ... týdnů} %SNC
+
+\vdef {šedesáte dva} %BKR
+ {šedesát a dvě} %PSP
+ {šedesát dva} %CSP
+ {šedesát dva} %CEP
+ {šedesát dva} %B21
+ {šedesát dva} %SNC
+
+\vdef {v téhodni posledním} %BKR
+ {jednu sedmici} %PSP
+ {jednoho sedmiletí} %CSP
+ {v jednom týdnu} %CEP
+ {v týdnu posledním} %B21
+ {v posledním týdnu} %SNC
+
+
+\renum Da 2:28 = SNC 2:27-27
+\renum Da 2:38 = SNC 2:37-37
+\renum Da 3:12 = SNC 3:13-13
+\renum Da 5:31 = CSP 6:1-1
+\renum Da 5:31 = CEP 6:1-1
+\renum Da 5:31 = B21 6:1-1
+\renum Da 5:31 = SNC 5:31-31
+\renum Da 6:1 = CSP 6:2-29
+\renum Da 6:1 = CEP 6:2-29
+\renum Da 6:1 = B21 6:2-29
+%\renum Da 6:1 = SNC 6:1-28
+
+
+
+\endinput
+
+\vdef {} %BKR
+ {} %PSP
+ {} %CSP
+ {} %CEP
+ {} %B21
+ {} %SNC
+
+
+
+