% % czechslovak/live.tex - TeXlive documentation -- Czech/Slovak translation % % TeX Live documentation. Originally written by Sebastian Rahtz and % Michel Goossens, now maintained by Karl Berry and others. % Public domain. % % 2005/11/01: v1.28 last minute Staszek additions % 2005/10/31: v1.27 texlive2005 version (JB&PS) % 2004/11/18: v1.26 final release cleanup, latest changes by Staszek % 2004/11/17: v1.24,25 typos corrected % 2004/11/15: v1.21,22,23 corrections by KB, JB and others entered % 2004/11/14: v1.20 first texlive2004 version (JB&PS) % 2004/01/30: v1.19 postbulletin version release for CSTUG web % 2004/01/22: v1.18 minor changes before final-2003 source release % 2004/01/19: v1.16, v1.17 last-minute corrections before sending % Bulletin to print % 2004/01/18: modifications for CS bulletin by Z. Wagner % 2004/01/07: version 1.15 % 2003/12/08-10: Slovak and other Czech typos corrected % 2003/12/06: Czech language typos/errors entered % 2003/09/23: prepositions checked, v1.03 % 2003/09/23: some typos, jch's email, v1.02 % 2003/09/22: further error corrections, v1.01 % 2003/09/18: final checking and error corrections, v1.0 release % 2003/09/17: another changes in English version incorporated % 2003/09/08: changes in English version from 09/04 to 09/06 incorporated % 2003/09/06: fixes from Staszek % 2003/09/05: touched by Karl % 2003/09/04: fixes from Staszek and Fabrice % 2003/09/05: translation started from english version as of Sep 1st by % Petra & Petr S. % 2003/09/01: fixes from Volker. % 2003/08/12: fixes from Christer Gustafsson . % 2003/07/07: substantial revisions by karl. % ... deleted % % TODO % % -- Priklady ve slovenske casti aktualizovat z~anglicke verze % (zustaly dosud z verze TeXlive 6). % % Translations: % Copyright (c) 2003, 2004, 2005 Petr Sojka % Copyright (c) 2004, 2005 Jan Busa % Copyright (c) 2003 Petra Sojková % Copyright (c) 2001 Janka Chlebíková % Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document % under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2 % or any later version published by the Free Software Foundation; % with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no % Back-Cover Texts. A copy of the license is included in % the section entitled "GNU Free Documentation License". \newif\ifforbulletin \forbulletinfalse %\forbulletintrue \newcommand\cstlversion{1.28} \newcommand\cstldate{1.\ listopadu 2005} \ifforbulletin \providecommand\Status{3} % version for CSTUG bulletin Zpravodaj \else \providecommand\Status{2} \fi % \ifnum\Status=2 % e.g. html generation via tex4ht \def\classname{article} % need different doc class for html \def\classoptions{11pt} \else \ifnum\Status=3 % Zpravodaj \def\classname{article} \def\classoptions{twoside,a5paper} % \pdfpaperwidth=147.5mm % \pdfpaperheight=210mm \else \def\classname{artikel1} \def\classoptions{11pt} \fi \fi \listfiles \documentclass[\classoptions,slovak,english,czech]{\classname} \usepackage{cs-tex-live} \begin{document} \ifnum\Status=2 % this ugliness is because the normal definition of ' for tex4ht % tries to go into math mode. I don't under \def'{\char`\'} \fi \selectlanguage{czech} \title{{\huge\textsf{\TK{} 2005}}\\[3mm] Příručka \protect\TeXLive{}, CS verze \cstlversion} \date{\cstldate} \author{Sebastian Rahtz \& Karl Berry, editoři \\[3mm] \url{http://tug.org/texlive/}\\[3mm] %B% \ifnum \Status=2 %B% \includegraphics[bb=0 0 824 741]{../pictures/front} \\[5mm] %B%\else %B%\ifnum \Status=3 %B% \includegraphics[width=.5\linewidth]{../pictures/bw-front2} \\[5mm] %B%\else %B% \includegraphics[width=.5\linewidth]{../pictures/front} \\[5mm] %B%\fi \fi %B% \small \textit{Kontaktní osoby pro tuto dokumentaci:}\\[3mm] %B% \small \begin{tabular}{lcr} %B% Czech/Slovak & Petr Sojka & \email{sojka (at) fi.muni.cz} \\ %B% & Janka Chlebíková & \email{chlebikj (at) dcs.fmph.uniba.sk} \\ %B% & Ján Buša & \email{jan.busa (at) tuke.sk} \\ %B% English & Karl Berry & \email{karl (at) freefriends.org} \\ %B% French & Fabrice Popineau & \email{fabrice.popineau (at) supelec.fr} \\ %B% German & Volker R.\,W.\ Schaa & \email{volker (at) dante.de} \\ %B% Polish & Staszek Wawrykiewicz & \email{staw (at) gust.org.pl} \\ %B% Russian & Boris Veytsman & \email{borisv (at) lk.net} %B% \end{tabular} % \tlimage{front}{bb=0 0 824 741}{.7\linewidth} } % comes out too close to the toc, and we know it's page one anyway. \thispagestyle{empty} \maketitle \ifnum\Status=3 \thispagestyle{csbul} \ifforbulletin \setcounter{page}{113} % valid for 3-4/2003 \else \raggedbottom \fi \fi Překlad 2003 Petra Sojkov\'a, 2003, 2004, 2005 Petr Sojka, 2001 Janka Chleb\'\i kov\'a, a 2004, 2005 J\'an Bu\v{s}a je šířen pod GNU FDL licencí. Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2 or any later version published by the Free Software Foundation; with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover Texts. \begin{multicols}{2} \tableofcontents \listoftables \end{multicols} \section{Úvodem} \label{sec:intro} Tento dokument popisuje základní vlastnosti distribuce \TeXLive{} 2005, což je instalace \TeX{}u a přátel pro \acro{GNU}/Linux a další unixové systémy, \MacOSX{} a (32-bitové) systémy Windows. Instalace \emph{není} určena pro starší Mac a \acro{MS-DOS} systémy. \TL{} obsahuje \file{.exe} soubory pro \TeX{}, \LaTeXe{}, \ConTeXt, \MF, \MP, \BibTeX{} a mnoho dalších programů včetně obsáhlého seznamu maker, fontů a dokumentace spolu s~podporou sazby v~mnoha různých světových jazycích. Je částí mnohem větší \TKCS{} (krátce popsané dále v~oddíle~\ref{sec:struct-tl}, \p.\pageref{sec:struct-tl}), spolu jsou výsledkem společného úsilí skupin uživatelů \TeX u. Aktuální verze použitého software je v~archívu \acro{CTAN} na \url{http://www.ctan.org}. Pro krátký seznam hlavních změn v~této verzi \TL{} nahlédněte na konec tohoto dokumentu, do oddílu~\ref{sec:history} na straně~\pageref{sec:history}. \subsection{Základy použití \protect\TL{}} \label{sec:basic} \TL{} lze použít třemi základními způsoby: \begin{enumerate} \item Můžete spustit \TL{} přímo z~\pkgname{live} \DVD %B% distribučního média (s~výjimkou distribuce \pkgname{inst}; (viz~\ref{sec:multiple-dist} na straně~\pageref{sec:multiple-dist}). Pro toto užití nepotřebujete téměř žádný diskový prostor. Dává vám to okamžitý přístup ke všemu na \TL{}. Výkon bude samozřejmě horší než při spouštění z~pevného disku, ale může se vám to někdy dobře hodit. \item Můžete instalovat části \TL{} na lokální disk z~\DVD\ nebo z~\pkgname{inst} \acro{CD}. To je nejčastější využití \TeXLive. Budete potřebovat (přibližně) 100 megabytů pro nejmenší systém, i a o něco víc než 1.3~gigabytů pro plný systém. \item Můžete integrovat příslušný balík nebo kolekci do svého současného systému, nebo dříve instalovaného systému \TL{}, nebo jiného systému. \end{enumerate} \noindent Každá z~těchto možností je popsána detailně v~následujících sekcích členěných dle \acro{OS}, zde jen souhrn: \begin{itemize*} \item Základní instalační dávka pro Unix a \MacOSX{} je \texttt{install-tl.sh}; \item Dávka pro instalaci samostatného balíku je \texttt{install-pkg.sh}. \item \texttt{tlpmgui.exe} je instalační program pro Windows. Může být použit také ke přidání nebo odstranění balíčků. Pro další informace viz dále oddíl~\ref{sec:win-install} na straně~\pageref{sec:win-install}. \end{itemize*} \subsection{Nápověda} \label{sec:help} \TeX{}ovská komunita je aktivní a vstřícná a téměř všechny seriozní otázky jsou obvykle zodpovězeny. Podpora je neformální, je prováděna příležitostnými čtenáři a dobrovolníky, a proto je důležité, abyste svou domácí úlohu udělali předtím, než vznesete dotaz. (Pokud toužíte po garantované komerční podpoře, můžete na \TL{} zapomenout a zakoupit komerční distribuci; viz \url{http://tug.org/interest.html#vendors} pro seznam prodejců.) Níže je uveden seznam informačních zdrojů, přibližně v~pořadí, ve kterém ho doporučujeme k~použití: \begin{description} \item [první kroky] Pokud jste \TeX ovský nováček, na stránce \url{http://tug.org/begin.html} najdete krátký úvod do systému. \item [\TeX{} \acro{FAQ}] \TeX{} \acro{FAQ} je obrovská studnice znalostí na všechny druhy otázek, od těch základních až po ty nejobskurnější. Dokument najdete na \TL{} v~adresáři \OnCD{texmf-doc/doc/english/FAQ-en} nebo na Internetu na \url{http://www.tex.ac.uk/faq}. Prosíme, začněte své hledání odpovědi zde. \item [\TeX{} Catalogue] Pokud hledáte konkrétní balík, font, program ap., \TeX{} Catalogue je místo, kde začít. Je to obsáhlá sbírka \TeX{}ových položek. Viz \OnCD{texmf-doc/doc/english/catalogue} nebo \url{http://www.ctan.org/tex-archive/help/Catalogue}. \item [\TeX{}ov\'e odkazy na Webu] Na \url{http://tug.org/interest.html} najdete mnoho relevantních odkazů na různé příručky, knihy, manuály a články o všech aspektech systému \TeX{}. \item [archívy diskusních skupin] \sloppypar Dvě základní fóra pro hledání řešení problémů jsou newsová skupina \ctt{} a emailová diskusní skupina \email{texhax@tug.org}. V~archívech těchto zdrojů najdete tisíce předchozích dotazů a odpovědí čekajících na vaše hledání. Nahlédněte na \url{http://groups.google.com/groups?group=comp.text.tex}, res\-pek\-ti\-ve na \url{http://tug.org/mail-archives/texhax}. Dotazem do obecného vyhledávacího stroje jako \url{http://google.com} také nic nepokazíte a pro specifika češtiny a slovenštiny najdete další zdroje odkazované na \url{http://www.cstug.cz}. \item [kladení dotazů] Pokud nemůžete najít odpověď na svou otázku, můžete ji položit na \ctt{} přes Google nebo vašeho newsového klienta nebo emailem na \email{texhax@tug.org}. Ale dříve, než tak učiníte, \emph{prosím,} přečtěte si toto doporučení, jak klást otázku tak, že pravděpodobně i dostanete odpověď: \url{http://www.tex.ac.uk/cgi-bin/texfaq2html?label=askquestion}. \item [podpora \TL{}] Pokud chcete poslat chybové hlášení, připomínku nebo poznámku k~distribuci \TL{}, její instalaci nebo dokumentaci, diskusní skupina k~tomu určená je \email{tex-live@tug.org}. Pokud však je vaše otázka specifická pro program na \TL{} umístěný, pište raději přímo autorovi nebo do diskusní skupiny určené pro tento program. \end{description} \noindent Druhou stranou mince je odpovídání dotazů těch, kdo kladou otázky. \ctt{} i list \code{texhax} jsou otevřeny pro kohokoliv. Přihlaste se, naslouchejte a začněte odpovídat tam, kde můžete. Vítejte ve světě \TeX{}u! % don't use \TL so the \uppercase in the headline works. Also so % tex4ht ends up with the right TeX. Likewise the \protect's. \section{Struktura \protect\TeX\protect\ Live} \label{sec:struct-tl} Tento oddíl popisuje strukturu a obsah \TL{} a \TKCS{}, které je částí. %Dvě hlavní instalační dávky pro Unix a \MacOSX{} jsou %\texttt{install-tl.sh} a \texttt{install-pkg.sh}. Jsou %popsány v~oddíle~\ref{sec:unix-install} na %straně~\pageref{sec:unix-install}. %V~dalším oddíle popíšeme strukturu a obsah \TL{}. \subsection{Několik distribucí: \protect\pkgname{live}, \protect\pkgname{inst}, %\protect\pkgname{demo} \protect\pkgname{protext}} \label{sec:multiple-dist} Počínaje rokem 2003 nás prostorová omezení formátu \acro{CD-ROM} donutila rozdělit \TL{} na více distribucí: \begin{description} \item [live] Úplný systém na~\acro{DVD-ROM} (pro \acro{CD-ROM} je příliš obsáhlý). Může být spouštený přímo nebo nainstalován na disk. \DVD{} také obsahuje kopii archívu \CTAN{}, distribuci \pkgname{protext} pro Windows a Mac\TeX\ distribuci \MacOSX, které jsou na \TL{} zcela nezávislé, a také sadu dalších balíků v~adresáři \texttt{texmf-extra}. \CTAN{}, \pkgname{protext}, Mac\TeX{} a \texttt{texmf-extra} se řídí odlišnými podmínkami kopírování než \TL{}, proto při redistribuci nebo modifikaci buďte pozorni. \item [inst(alovatelný)] Úplný systém na \CD. Abychom na něj všechno směstnali, museli jsme zkomprimovat, co jen šlo. Proto nejde \TeX\ spouštět přímo z~\CD, ale musí se instalovat na disk (odtud jméno distribuce). Postup instalace naleznete v~dalších oddílech. \item [protext] Rozšíření systému \MIKTEX\ pro Windows. \ProTeXt\ přidává k~\MIKTEX u nové doplňkové nástroje a zjednodušuje instalaci. Je plně nezávislý na \TL{} a má své vlastní příkazy. Může být spouštěný živě, anebo instalován na disku. Domovská stránka \ProTeXt\ je \url{http://tug.org/protext}. \ProTeXt\ je poskytován v~kořenovém adresáři \pkgname{live} \DVD\ nebo na svém vlastním \CD\ (pro ty, kteří nemohou použít \DVD). %\item [demo] systém spustitelný přímo z~\CD. Aby to bylo možné, %byli jsme nuceni vypustit velké kolekce pro sazbu %čínštiny, japonštiny a korejštiny \acro{CJK}, %podporu sazby not, některá méně často používaná písma. %Distribuce funguje jen pod Linuxem, \MacOSX{} a systémy Windows. \end{description} \noindent Jakou používáte distribuci, zjistíte náhledem souboru \texttt{00\var{type}.TL} na za\v{c}\'atku adresáře \TL{}. Tento soubor obsahuje také informaci o~datu vydání \TL{}. Přirozeně, každá skupina uživatelů se rozhodne, co distribuovat, podle vlastních potřeb. (\acro{TUG} i \acro{CSTUG} zasílá všechny tři zmíněné disky všem svým členům.) \subsection{Popis kořenových adresářů} \label{sec:tld} V~kořenovém adresáři distribuce \TL{} najdete následující podadresáře. Na \pkgname{live} \DVD, je celá \TL{} hierarchie v~podaresáři \dirname{texlive2005} a ne v~kořenovém adresáři disku. \smallskip \begingroup \renewcommand{\arraystretch}{1.3} % open up interrow spacing \noindent \begin{tabularx}{\textwidth}{>{\ttfamily}lX} bin & Binárky, s~podadresáři dle platforem.\\ source & Zdrojové kódy všech programů, včetně distribuce \Webc{} \TeX{}u a \MF{}u. Jsou v~\cmdname{bzip2}-zkom\-pri\-mo\-va\-ných archívech tar. \\ support & Pomocné balíky a programy. Automaticky %Implicitně \emph{nejsou} instalovány: % \cmdname{GhostScript}, \cmdname{netpbm} a další některé editory a \TeX{}ová vývojová prostředí. \\ texmf & %B% Instalované balíky, fonty, konfigurační soubory, apod. \\ Strom programů společně s jejich podp\r{u}rnými soubory a dokumentací. Nezahrnuje formáty \TeX u a balíky. (\texttt{TEXMFMAIN} v~následujícím oddíle.) \\ texmf-dist & Hlavní strom formátů a balíků. (\texttt{TEXMFDIST} v~následujícím oddíle.) \\ texmf-doc & Strom samostatné čisté dokumentace, uspořádán podle jazyků. \\ texmf-var & Strom pro soubory automaticky generované a uložené. (\texttt{TEXMFSYSVAR} v~následujícím oddíle.) \\ xemtex & Strom pro pomocné programy používané jenom pod Windows. Tyto programy jsou obvykle na unixových systémech nainstalovány nebo jsou alespoň snadno zkompilovatelné. \end{tabularx} \endgroup \smallskip V~kořenovém adresáři distribuce jsou navíc instalační dávky a soubory \filename{README} (v~různých jazycích). Adresář \dirname{texmf-doc} obsahuje pouze dokumentaci, ale ne úplnou. Dokumentace programů (manuály, man-stránky, info-soubory) jsou v~\dirname{texmf/doc}, protože programy jsou v~adresáři \dirname{texmf}. Podobně, dokumentace \TeX ových balíků a formátů je v~\dirname{texmf-dist/doc}. K~vyhledání veškeré dokumentace na libovolném místě můžete použít programy \cmdname{texdoc} nebo \cmdname{texdoctk}. Souhrnn\'e odkazy v~kořenovém souboru \OnCD{doc.html} mohou být také užitečné. \subsection{Přehled předdefinovaných stromů texmf} \label{sec:texmftrees} Tento oddíl uvádí seznam všech předdefinovaných proměnných určujících stromy texmf, používaných systémem a jejich zamýšlený účel. Povel \texttt{texconfig conf} vám ukáže hodnoty těchto proměnných, tedy můžete jednoduše zjistit jak tyto odpovídají názvům adresářů ve vaší instalaci. \begin{ttdescription} \item [TEXMFMAIN] Strom obsahující životně důležité části systému, jako skripty pomocníka (např. \verb+web2c/mktexdir+), pool-soubory a jiné podporné soubory. \item [TEXMFDIST] Strom obsahující hlavní sadu balíků maker, fonty, atd., z~původní distribuce. \item [TEXMFLOCAL] Strom, který můžou použít administrátoři na instalaci doplňkových nebo obnovených maker, fontů, atd., pro celý systém. \item [TEXMFHOME] Strom, který můžou použít uživatelé na svoje osobní instalace doplňkových nebo obnovených maker, fontů, atd. Rozšíření této proměnné závisí implicitně na proměnné \verb+$HOME+, % $ která dynamicky nastaví zvláštní adresář pro každého uživatele. \item [TEXMFCONFIG] Strom používán nástroji te\TeX u \verb+texconfig+, \verb+updmap+ a \verb+fmtutil+ na uložení modifikovaných konfiguračních údajů. Implicitně pod \verb+$HOME+. %$ \item [TEXMFSYSCONFIG] Strom používán nástroji te\TeX u \verb+texconfig-sys+, \verb+updmap-sys+ a \verb+fmtutil-sys+ na uložení modifikovaných konfiguračních údajů. \item [TEXMFVAR] Strom používán programy \verb+texconfig+, \verb+updmap+ a \verb+fmtutil+ na (cache) uložení runtime údajů jako jsou soubory formátů a generované map-soubory. Implicitně pod \verb+$HOME+. %$ \item [TEXMFSYSVAR] Strom používán programy \verb+texconfig-sys+, \verb+updmap-sys+ a \verb+fmtutil-sys+ na (cache) uložení runtime údajů jako jsou soubory formátů a generované map-soubory. \end{ttdescription} Další rozhovor o~příkazu \texttt{texconfig} a příbuzných pomůckách, viz oddíl~\ref{sec:texconfig}, na straně~\pageref{sec:texconfig}. \subsection{Rozšíření \protect\TeX{}u} \label{sec:tex-extensions} \TL{} obsahuje několik rozšířených verzí \TeX{}u: \begin{description} \item [\eTeX] přidává malou, ale mocnou množinu nových příkazů (nazývaných \TeX{}ové primitivy). \label{text:etex} Nové příkazy se například týkají makroexpanze, načítání znaků, tříd značek (marks), a rozšířených ladicích možností, a rozšíření \TeXXeT{} pro obousměrnou sazbu. Implicitně je \eTeX{} 100\% kompatibilní se standardním \TeX{}em. Viz~\OnCD{texmf-dist/doc/etex/base/etex_man.pdf}. %B% \eTeX{} je nyní sázecím programem pro \LaTeX{} i pdf\LaTeX{}. \item [pdf\TeX] je schopen kromě \dvi{} zapisovat výsledek i ve formátu PDF firmy Adobe. \LaTeX{}ový balík \pkgname{hyperref} má volbu \singleuv{\optname{pdftex}}, která aktivuje funkcionalitu programu. Viz návod v adresáři \OnCD{texmf/doc/pdftex/manual/} a \OnCD{texmf/doc/pdftex/manual/samplepdf/samplepdf.tex}. \item [pdfe\TeX] kombinuje rozšíření pdf\TeX\ a \eTeX. Je to implicitní program pro všechny formáty kromě plain \TeX u. Dokumentaci viz výše. \item [\OMEGA\ (Omega)] je založena na Unicode. Umožňuje sázet v~téměř všech světových jazycích zároveň. Dociluje toho tzv. překladovými procesy (\OMEGA{} Translation Processes, \acro{OTP}) pro realizaci složitých transformací na jakémkoliv vstupu. Viz \OnCD{texmf/doc-dist/omega/base/doc-1.8.tex} (dokumentace však není zcela aktuální). \item [Aleph] kombinuje rozšíření \OMEGA\ a \eTeX. Pro minimální dokumentaci viz \OnCD{texmf-dist/doc/aleph/base}. \end{description} \subsection{Další za zmínku stojící programy na \protect\TeXLive} Na \TL{} najdete několik často používaných programů: \begin{cmddescription} \item [bibtex] podpora práce se seznamem literatury. \item [makeindex] vytváření rejstříku, pro češtinu a slovenštinu ve verzi \texttt{csindex}. \item [dvips] pro konverzi \dvi{} do \PS{}. \item [xdvi] prohlížeč \dvi{} pro systém X~Window. \item [dvilj] \dvi{} ovladač tiskáren HP Laser\-Jet. \item [dv2dt, dt2dv] pro konverzi \dvi{} do/z~ascii textu. \item [dviconcat, dviselect] pro kopii a vkládání stránek do/z \dvi{} souborů. \item [dvipdfmx] konvertor \dvi{} do \acro{PDF}, alternativní přístup vedle pdf\TeX{}u zmíněného výše. Srovnej balíky \pkgname{ps4pdf} a \pkgname{pdftricks} pro další alternativy. \item [psselect, psnup, \ldots] programy pro práci s~\PS{}em. \item [lacheck] pro kontrolu syntaxe \LaTeX{}u. \item [texexec] wrapper pro Con\TeX{}t a práci s~\acro{PDF}. \item [tex4ht] konvertor \TeX{}u do \acro{HTML}. \end{cmddescription} \section{Instalace na Unixu} \label{sec:unix-install} Jak již bylo zmíněno v~oddíle~\ref{sec:basic} na straně~\pageref{sec:basic}, \TL{} má tři základní užití: \begin{enumerate} \item použití přímo z~média, \item instalace na disk nebo \item integrace konkrétního balíku či kolekce do vaší existující \TeX{}ové instalace. \end{enumerate} \noindent V~následujících sekcích popíšeme pro Unix specifické postupy pro každé výše zmíněné užití. \ifSingleColumn \begin{figure}[htb]\leavevmode\noindent \fi \begin{warningbox} \noindent\textbf{Varování:} Kolekce na \CD{} i \DVD{} jsou ve formátu ISO 9660 (High Sierra), \emph{včetně}~rozšíření Rock Ridge (a Joliet pro Windows). Proto váš unixový systém musí být schopen využívat rozšíření Rock Ridge. Ověřte tedy v~dokumentaci příkazu \cmdname{mount}, jak toho docílit. Pokud máte na své lokální síti několik různých strojů, namontujte média na takovém stroji, který Rock Ridge podporuje, a použijte je na ostatních. Moderní systémy %Linux, Free\acro{BSD}, Sun, a \acro{SGI} %B% systémy Alpha by měly používat disky bez problémů. V~případě problémů nám dejte vědět. V~dalším předpokládáme, že jste schopni namontovat Rock Ridge kompatibilní \CD{}. \end{warningbox} \ifSingleColumn\end{figure}\fi \subsection{Spouštění \protect\TL{} přímo z~média (Unix)} \def\runlive{% text repeated in windows section \TeX{}ový systém můžete spouštět přímo %B% z~\pkgname{demo} \CD{} nebo z~\pkgname{live} \DVD{}, bez instalace distribuce na disk. (Odtud název \singleuv{\TeXLive}.) \TeX{} \emph{nejde} spouštět přímo z~jiných %B% \pkgname{inst} \CD{} (viz oddíl~\ref{sec:multiple-dist} na straně~\pageref{sec:multiple-dist}). } %B% Na demo \CD{} najdete binárky pouze pro Linux, \MacOSX{} a Windows. %B% Pro spouštění na dalších unixových systémech budete potřebovat \DVD. \def\startinst{% repeated in other subsections Na začátku musíte namontovat \CD{} resp. \DVD{} a povolit rozšíření Rock Ridge. Konkrétní příkaz se \emph{liší} systém od systému. Níže uvedené funguje pod Linuxem (název zařízení \filename{/dev/cdrom} se může lišit, stejně tak název souborového systému: Solaris například pro ISO 9660 používá název \texttt{hsfs}\Dash souborový systém High Sierra). Všechny příklady používají \texttt{>} jako prompt shellu, vstup uživatele je \Ucom{\texttt{podtržený}}.) \begin{alltt} > \Ucom{mount -t iso9660 /dev/cdrom /mnt/cdrom} \end{alltt} \noindent Změňte aktuální adresář do právě namontovaného adresáře: \begin{alltt} > \Ucom{cd /mnt/cdrom} \end{alltt} \noindent Pod \MacOSX{} je adresář typicky pod \dirname{/Volumes} a zařízení bude namontováno automaticky. } \def\installtlsh{ Spusťte instalační dávku \filename{install-tl.sh}: \begin{alltt} > \Ucom{sh install-tl.sh}\\ Welcome to TeX Live... \end{alltt} \noindent Po několika uvítacích zprávách a zobrazení základního menu vás systém žádá o zadání volby. To učiníte stiskem vybraného znaku a zmáčknutím klávesy Enter (bez lomené závorky). Nezáleží, zda používáte malá či velká písmena; v~ukázkách jsou použita malá. } \runlive \startinst \installtlsh Pro spouštění z~média bude prvním příkazem \Ucom{d} a následně příkaz \Ucom{1} pro nastavení adresářů. I~v~tomto případě musíme nastavit adresář na lokálním disku, kam bude \TeX{} zapisovat soubory, které generuje, jako fonty, formátové soubory, a také upravené konfigurační soubory. V~tomto příkladě použijeme \dirname{/opt/texlive2005}. Je vhodné přidat k~názvu také rok, protože tyto generované soubory nejsou kompatibilní pro různé verze. (Pokud jste spokojeni s~implicitní hodnotou \dirname{/usr/local/texlive/2005} můžete pokračovat dalším krokem.) \begin{alltt} Enter command: \Ucom{d} Current directories setup: <1> TEXDIR: /usr/local/texlive/2005 ... Enter command: \Ucom{1} New value for TEXDIR [/usr/TeX]: \Ucom{/opt/texlive2005} ... Enter command: \Ucom{r} \end{alltt} \noindent Zpátky v~hlavním menu, naším dalším a posledním příkazem bude \Ucom{r} pro nastavení běhu z~média bez instalace na disk: \begin{alltt} Enter command: \Ucom{r} Preparing destination directories... ... Welcome to the TeX Live! > \end{alltt} \noindent Jak vidíte, jsme zpět v~hlavním menu. Dalším krokem je nastavení dvou proměnných prostředí: \envname{PATH} pro adresář programů závislých na architektuře OS (abychom mohli spouštět programy) a \envname{TEXMFSYSVAR} na hodnoty specifikované výše. V~tabulce~\ref{tab:archlist} vidíte seznam jmen architektur pro různé systémy. %B% a také, zda jsou k~dispozici %B% na \pkgname{demo} \CD. Na distribucích \pkgname{inst} a \pkgname{live} %B% je k~dispozici vše. Kromě názvů obsahujících verzi jsou %B% k~dispozici i názvy bez verzí: například %B% \dirname{sparc-solaris} je odkaz na adresář \dirname{sparc-solaris2.7}. %B% Generická jména mohou pomoci při upgradech v~budoucnu. \def\textruntexconfig{% Jakmile byla dokončena základní instalace a byly nastaveny proměnné prostředí, posledním krokem je spuštění programu \cmdname{texconfig} nebo \cmdname{texconfig-sys} pro přizpůsobení instalace specifickým potřebám. To je popsáno v~oddíle~\ref{sec:texconfig} na straně~\pageref{sec:texconfig}. } \textruntexconfig \begin{table*}[ht] \caption[Podporované systémové architektury.]{Podporované systémové architektury.} \label{tab:archlist} \centering \begin{tabular}{>{\ttfamily}ll} alpha-linux & HP Alpha GNU/Linux \\ %alphaev5-osf4.0d & HP Alphaev5 OSF \\ %hppa2.0-hpux10.20 & HP9000 HPUX 10.20 \\ i386-darwin & Intel x86 \MacOSX \\ i386-freebsd & Intel x86 FreeBSD \\ i386-linux & Intel x86 GNU/Linux \\ %i386-openbsd3.3 & Intel x86 OpenBSD \\ %i386-solaris2.8 & Intel x86 Solaris \\ mips-irix & SGI IRIX \\ powerpc-aix & IBM RS/6000 AIX \\ powerpc-darwin & PowerPC \MacOSX \\ sparc-linux & Sun Sparc GNU/Linux \\ sparc-solaris & Sun Sparc Solaris \\ win32 & Windows (32-bit) \\ x86\_64-linux & Intel x86 64-bit GNU/Linux \\ \hline \end{tabular} \end{table*} \label{text:path} Syntax pro nastavení proměnných prostředí a nastavení inicializačního souboru, který je obsahuje, závisí na používaném shellu. Pokud používáte Bourne-kompatibilní shell (\cmdname{sh}, \cmdname{bash}, \cmdname{ksh}, apod.), dejte si do svého souboru \filename{$HOME/.profile}: \begin{alltt} PATH=/mnt/cdrom/bin/\var{archname}:$PATH; export PATH TEXMFSYSVAR=/opt/texlive2005/texmf-var; export TEXMFVAR \end{alltt} \noindent Pro C shell-kompatibilní shelly (\cmdname{csh}, \cmdname{tcsh}) si dejte do \filename{$HOME/.cshrc} toto: \begin{alltt} setenv PATH /mnt/cdrom/bin/\var{archname}:$PATH setenv TEXMFSYSVAR /opt/texlive2005/texmf-var \end{alltt} %B% \def\donewithinst{ \noindent Pak se odhlaste, přihlaste s~novým nastavením a otestujte svou instalaci (viz oddíl~\ref{sec:test-install} na straně~\pageref{sec:test-install}). %B% }\donewithinst %B% \def\ifindoubt{% \def\textifindoubt{% Pokud narazíte na problémy, pokuste se je řešit se svým místním systémovým administrátorem: jak namontovat média \TL{}, jaké adresáře používat. Také detaily změn osobních konfiguračních souborů se mohou systém od systému lišit.} \textifindoubt %B% \ifindoubt % \subsection{Instalace \protect\TeX\protect\ Live na disk} \label{sec:unix-install-disk} Dnes je možná, ba i typická, instalace distribuce \TL{} na disk. To je možné provést z~distribucí \pkgname{live} nebo \pkgname{inst}. %B% Provést ji lze buď z~\pkgname{live} %B% \DVD, nebo z~\pkgname{inst} \CD. Také lze použít %B% \pkgname{demo} \CD, pokud nepotřebujete na \CD{} vynechané balíky a %B% systémy. Popis rozdílů různých distribucí najdete v~oddíle~\ref{sec:multiple-dist} na straně~\pageref{sec:multiple-dist}. %% CS specific extension paragraph V případě, že již máte na disku starší instalaci \TL{}, zaarchivujte si ji. Novou instalaci nelze instalovat přes starou. Pokud jste si ale důsledně svoje rozšíření instalovali do podstromů v~\path|$TEXMFLOCAL|, po provedení nové instalace si v~ní tyto podstromy rozbalte a docílíte tím vysoké míry zpětně kompatibility instalací \TeXLive. \startinst \installtlsh Tabulka~\ref{tab:main-menu-options} krátce uvádí volby hlavního menu. Pořadí, v~kterém vybíráte volby jen lehce ovlivňuje výsledek, jenom volba \Ucom{i} musí být poslední. Je rozumné procházet je v~pořadí uvedeném zde. %B% Spusťte instalační dávku \filename{install-tl.sh}: %B% \begin{alltt} %B% > \Ucom{sh install-tl.sh} %B% Welcome to TeX Live... %B% \end{alltt} %B% \firstinstcommand %B% Objeví se úvodní seznam možností hlavního menu. %B% Pořadí, ve kterém zvolíte jednotlivé možnosti, nehraje roli, %B% jen volba \Ucom{i} musí být poslední. Je smysluplné projít možnosti ve %B% zde prezentovaném pořadí. % apparently here.sty [H] doesn't support table*. \begin{table}[H] \caption{Volby hlavního menu pro instalaci} \label{tab:main-menu-options} \begin{tabularx}{\textwidth}{@{}>{\ttfamily}lX@{}} p & %B% Operační systém Platforma, kterou používáme.\\ b & Instalované architektury.\\ s & Základní instalační schéma, které bude použité (minimal, recommended, full, apod.).\\ c & Prioritní volba jednotlivých kolekcí (nezávislá na schématu).\\ l & Prioritní volba jazykových kolekcí.\\ d & Adresáře, do nichž se bude instalovat.\\ o & Další volby.\\ i & Vlastní instalace. \end{tabularx} \end{table} Zde je detailní popis jednotlivých voleb. \textbf{\optname{p} -- Používaná platforma.} Jelikož instalační skript automaticky hádá, na jaké platformě běží, tato volba se většinou nemusí přenastavovat a je potřeba pouze tehdy, když chcete potlačit automatickou detekci. \textbf{\optname{b} -- Instalované architektury.} Implicitně se instalují binárky pouze pro právě používanou platformu. Je zde ale možnost si vybrat i další podporované platformy (anebo zrušit výběr právě používané platformy). To může být vhodné při sdílení \TeX{}ového stromu v~heterogenní síti. Přehled podporovaných architektur je v~tabulce~\ref{tab:archlist} na straně~\pageref{tab:archlist}. \textbf{\optname{s} -- Základní instalační schéma.} Z~tohoto menu můžete vybrat některou z~předpřipravených množin sbírek balíků (instalačních schémat). Implicitní je \optname{full} schéma pro instalaci všech balíků dostupných na médiu, ale můžete zvolit také \optname{basic} schéma pro minimální systém anebo \optname{medium} schéma pro něco uprostřed. Najdete zde také schémata pro uživatele Ome\-gy a \acro{XML}. %B% Schéma \pkgname{Live} je používáno pro vytváření dalších %B% \TL{} distribucí a obvykle není vhodné pro výběr na %B% běžnou instalaci. \textbf{\optname{c} -- Prioritní volba jednotlivých kolekcí.} Z~tohoto menu vyberete jednotlivé instalační kolekce, které jsou výjimkami ze zvoleného instalačního schématu. %B% Každá kolekce\Dash makra \TeX u, fonty \MF{} atd. %B% \Dash sestává z~několika balíčků. Kolekce jsou o úroveň níž než schémata \Dash kolekce tvoří jeden nebo více balíků, balíčky (nejnižší úroveň seskupování v~\TeXLive) obsahují aktuální soubory maker \TeX u, rodiny fontů atd. V~tomto menu hraje při výběru roli volba malých a velkých písmen. \textbf{\optname{l} -- Prioritní volba jazykových kolekcí.} to override the collection set in the chosen scheme. Toto menu má stejné určení jako \Ucom{c}, a to určit výjimky vybraného instalačního schématu, přičemž kolekce jsou utříděny dle podpory sazby různých jazyků. Malá a velká písmena jsou opět při volbách odlišována. Seznam jazykových kolekcí na \TeXLive: % xx really should generate list from texmf/tpm/collection/tex-lang* % a la install-tl.sh. %\ifnum\Status=3 \iftrue\begingroup \small \fi \begin{tabbing} \hspace{.25\linewidth} \= \hspace{.23\linewidth} \= \hspace{.18\linewidth} \= \hspace{.32\linewidth} \kill (some) African scripts \> Arabic \> Armenian \> Chinese\,Japanese\,Korean \\ Croatian \> Cyrillic \> Czech/Slovak \> Danish \\ Dutch \> Finnish \> French \> German \\ Greek \> Hebrew \> Hungarian \> Indic \\ Italian \> Latin \> Manju \> Mongolian \\ Norwegian \> Polish \> Portuguese \> Spanish \\ Swedish \> Tibetan \> \acro{UK} English \> Vietnamese \\ \end{tabbing} \iftrue %\ifnum\Status=3 \endgroup \fi \noindent Jazykové kolekce typicky obsahují fonty, makra, vzory dělení a další pomocné soubory. (Například \pkgname{frenchle.sty} je instalován pokud zvolíte volbu \optname{French}.) Navíc instalací jazykové kolekce bude změněn obsah konfiguračního souboru \filename{language.dat}, který určuje, jaké vzory dělení budou vloženy do formátů. \textbf{\optname{d} -- Instalační adresáře.} Tyto adresáře mohou být změněny takto: \label{text:instdir} \begin{ttdescription} \item [TEXDIR] Kořenový adresář, do kterého bude vše instalováno. Implicitní hodnota je \dirname{/usr/local/texlive/2005}, a je obvykle měněna. Doporučujeme do názvu přidat rok, co vám umožní mít několik různých verzí \TL{} vedle sebe. (Pak si můžete udělat symbolický odkaz kupříkladu na název \dirname{/usr/local/texlive} nezávislý na verzi, který může být aktualizován po otestování nové verze.) Pod \MacOSX{} obvykle \TeX{}ové nadstavby hledají \TeX{} v~\dirname{/usr/local/teTeX}, což je proto na tomto OS doporučený adresář pro instalaci. \item [TEXMFLOCAL] Do tohoto adresáře bude systém \TeX{} %B% instalační dávky instalovat (ne jako část původní instalace, ale spíše jako doplněk) ukládat soubory nezávislé na verzi distribuce, například fonty. Implicitní hodnota je \dirname{/usr/local/texlive/texmf-local}, nezávislá na aktuální verzi \TL{}, protože to je také doporučené umístění na ukládaní všech lokálních balíků a konfiguračních souborů. \item [TEXMFSYSVAR] Do tohoto podstromu budou instalovány a ukládány soubory, které \emph{jsou} specifické pro danou verzi distribuce, například formátové soubory, konfigurační soubory modifikované konfiguračním programem \cmdname{texconfig-sys}. Implicitní hodnota je \dirname{TEXDIR/texmf-var} a obvykle není důvod ji měnit. \cmdname{texconfig} hledá modifikované konfigurační údaje také v~adresáři proměnné \envname{TEXMFSYSCONFIG}. Pro další informace viz oddíl~\ref{sec:texconfig}, strana~\pageref{sec:texconfig}. \end{ttdescription} \textbf{\optname{o} -- Další volby.} Zde můžete zvolit následující obecné volby: %B% ze tří možností ovliv\v{n}ujících instalaci: \begin{ttdescription} \item [a] Volba alternativního adresáře pro generované fonty. Standardně je použit podstrom \envname{TEXMFVAR}, zmíněný výše. Nastavení je užitečné, pokud plánujete montovat hlavní strom pouze pro čtení, a proto jiný adresář (například specifický pro daný stroj) potřebujete pro dynamicky generované fonty. \item [l] Volba vytváření symbolických odkazů pro binárky, manové stránky a\slash nebo soubory \acro{GNU} Info v~dalších adresářích. Například můžete chtít mít manové stránky v~\dirname{/usr/local/man} a Info soubory v~\dirname{/usr/local/info}. (Samozřejmě musíte mít oprávnění zápisu do těchto adresářů.) Neradíme přepsat váš systém \TeX\ s~touto volbou. Je zamýšlena v první řadě na vytvoření odkazů v~standardních adresářích, které znají uživatelé, například \dirname{/usr/local/bin}, které již neobsahují žádné \TeX ovské soubory. \item [d] Volba pro vynechání instalace stromu dokumentace fontů a maker. To je užitečné, pokud jste dokumentaci již instalovali nebo chcete ušetřit místo. \item [s] Volba pro vynechání instalace hlavního podstromu s~makry a fonty. To je užitečné, pokud instalujete na různých architekturách se sdíleným hlavním stromem přes \acro{NFS}. %B% nebo \cmdname{automount}. \end{ttdescription} \textbf{i -- Vlastní instalace.} Pokud jste si ověřili všechna nastavení a možnosti konfigurace, zvolte \Ucom{i}, čímž se spustí instalace do vybraných adresářů. Po ukončení instalace je dalším krokem umístění (na architektuře závislého) podadresáře adresáře \dirname{TEXDIR/bin} do proměnné prostředí \envname{PATH}, aby se nově instalované programy našly. %% veta pridana PS To nemusí být nezbytné v~případě vytvoření symbolických odkazů. Seznam názvů architektur najdete v~tabulce~\ref{tab:archlist} na straně~\pageref{tab:archlist} nebo si vypište obsah adresáře \dirname{TEXDIR/bin}. Přesná syntax pro provedení výše popsané změny a použitá startovací dávka uživatele záleží na shellu, který používáte. Pokud je to Bourne-kompatibilní shell (\cmdname{sh}, \cmdname{bash}, \cmdname{ksh}, apod.), přidejte si do svého souboru \filename{$HOME/.profile} toto: \begin{alltt} PATH=/usr/local/texlive/2005/bin/\var{archname}:$PATH; export PATH \end{alltt} \noindent Pro C shell-kompatibilní shelly (\cmdname{csh}, \cmdname{tcsh}) si dejte do svého \filename{$HOME/.cshrc} tohle: \begin{alltt} setenv PATH /usr/local/texlive/2005/bin/\var{archname}:$PATH \end{alltt} %B% \runtexconfig \textruntexconfig Níže uvádíme minimální okomentovaný příklad, který přijímá implicitní adresáře a instaluje binárky pouze pro aktuální OS. Tudíž pro instalaci je potřebný jediný příkaz \Ucom{i}. Znak \texttt{>} je pobídka operačního systému jako obvykle. \begin{alltt} > \Ucom{sh install-tl.sh} \Ucom{i} # proveď instalaci > \Ucom{texconfig} ... # viz oddíl \ref{sec:texconfig} # nastavení proměnné PATH, například pro Linux: > \Ucom{PATH=/usr/local/texlive/2005/bin/i386-linux:$PATH; export PATH} \end{alltt} %B% \ifindoubt \textifindoubt % \subsection{Instalace jednotlivých balíků na disk} %B% Pokud chcete Můžete přidat jednotlivé balíky či kolekce z~nové distribuce do existující předchozí instalace \TL{} nebo i jiné instalace \TeX{}u, mající jinou adresářovou strukturu. %B% , můžete tak učinit z~\pkgname{demo} \CD{} %B% nebo z~\pkgname{live} \DVD{}, ale \emph{ne} z~\pkgname{inst} %B% \CD. (Viz oddíl~\ref{sec:multiple-dist} na %B% straně~\pageref{sec:multiple-dist}.) \startinst Spusťte instalační dávku \filename{install-pkg.sh} (ne \filename{install-tl.sh}, která je určena pouze pro úplnou instalaci): \begin{alltt} > \Ucom{sh install-pkg.sh \var{options}} \end{alltt} První sada voleb určuje, co se načte: \begin{ttdescription} \item [-{}-package=\var{pkgname}] Jednotlivý balík k~instalaci. \item [-{}-collection=\var{colname}] Kolekce k~instalaci. \item [-{}-nodoc] Neinstalovat dokumentaci. \item [-{}-nosrc] Neinstalovat zdrojové soubory. \item [-{}-cddir=\var{dir}] Zdrojový adresář pro čtení; implicitně je to aktuální adresář. Pokud jste postupovali podle výše uvedených instrukcí, bude to distribuční adresář a není potřeba ho měnit. \item [-{}-listdir=\var{dir}] Takzvaný \singleuv{lists} adresář pod \var{cddir}, odkud se čtou informace o~balících. %B% Implicitní hodnota je %B% \texttt{\emph{cddir}/texmf/tpm/lists}. Jediný důvod měnit implicitní hodnotu je v~případě provádění změn přímo do \TL{}. \end{ttdescription} Co se provede, je určeno následujícími přepínači. Pokud není žádný specifikován, implicitní akcí je instalace vybraných souborů. Hlavní výstupní adresář je určen expanzí proměnné \envname{\$TEXMFMAIN} pomocí programu \cmdname{kpsewhich}. Můžete to změnit nastavením proměnných prostředí \envname{TEXMFMAIN} nebo \envname{TEXMF}. \begin{ttdescription} \item [-{}-listonly] Pouze vypíše soubory, které by se instalovaly, ale nic neinstaluje. \item [-{}-archive=\var{tarfile}] Místo instalace souborů do \TeX{}ového systému vytváří \cmdname{tar} archív. \end{ttdescription} Další volby: \begin{ttdescription} \item [-{}-config] Po instalaci spusť \code{texconfig init}. \item [-{}-nohash] Po instalaci nespouštěj \cmdname{mktexlsr} pro aktualizaci databáze souborů. \item [-{}-verbose] Detailní výpisy při běhu dávek. \end{ttdescription} Zde je pár příkladů: \begin{enumerate} \item Prohlédnutí souborů v~balíku \pkgname{fancyhdr} bez jeho instalace: \begin{alltt} \ifSingleColumn> \Ucom{sh install-pkg.sh --package=fancyhdr --listonly} \else> \Ucom{sh install-pkg.sh --package=fancyhdr \bs} > \Ucom{--listonly} \fi{} texmf/doc/latex/fancyhdr/README texmf/doc/latex/fancyhdr/fancyhdr.pdf ... \end{alltt} \item Instalace \LaTeX{}ovského balíku \pkgname{natbib}: \begin{alltt} > \Ucom{sh install-pkg.sh --package=natbib} \end{alltt} \item Instalace \LaTeX{}ovského balíku \pkgname{alg} bez zdrojových souborů a dokumentace: \begin{alltt} \ifSingleColumn> \Ucom{sh install-pkg.sh --package=alg --nosrc --nodoc} \else> \Ucom{sh install-pkg.sh -{}-package=alg \bs} > \Ucom{-{}-nosrc -{}-nodoc} \fi\end{alltt} \item Instalace všech balíků z~kolekce dodatečných maker pro plain \TeX{}: \begin{alltt} > \Ucom{sh install-pkg.sh --collection=tex-plainextra} \end{alltt} \item Zapsání všech souborů balíku \pkgname{pstricks} do souboru \cmdname{tar} v~\path|/tmp|: \ifnum\Status=3 \begingroup\small \fi \begin{alltt} \ifSingleColumn> \Ucom{sh install-pkg.sh --package=pstricks --archive=/tmp/pstricks.tar} \else > \Ucom{sh install-pkg.sh -{}-package=pstricks \bs} > \Ucom{-{}-archive=/tmp/pstricks.tar} \fi\end{alltt} \ifnum\Status=3 \endgroup \fi \end{enumerate} %B% \ifindoubt \textifindoubt % \section{Po instalaci} \label{sec:postinstall} Jakmile je hlavní instalace hotova, pro každý OS je třeba dokonfigurovat systém pro své potřeby a provést základní testy a ověření funkčnosti. Dalším druhem následné činnosti je instalace balíků, fontů a programů, které nebyly obsaženy na \TL{}. Základní myšlenkou je tato rozšíření instalovat do podstromu \envname{TEXMFLOCAL}, pokud jste instalovali na disk, a \envname{TEXMFSYSVAR}, pokud spouštíte systém z~\CD{} či \DVD{}. Více viz volbu \uv{Instalační adresáře} na straně~\pageref{text:instdir}. Bohužel detaily se liší balík od balíku, takže zde instalační instrukce neuvádíme. %B% Nahlédněte prosím do Zde jsou některé externí odkazy pro dobrý popis: \begin{itemize*} \item \url{http://www.tex.ac.uk/cgi-bin/texfaq2html?label=instpackages} \item \url{http://www.ctan.org/installationadvice} \item \url{http://www.ctan.org/tex-archive/info/beginlatex/html/chapter5.html#pkginst} \item \url{http://www.ctan.org/tex-archive/info/Type1fonts} konkrétně pro instalační informace pro fonty. \end{itemize*} \subsection{Program \protect\cmdname{texconfig}} \label{sec:texconfig} Kdykoliv po instalaci lze použít program \cmdname{texconfig} pro konfiguraci systému. Program je instalován v~podadresáři závislém na architektuře, ležícím v~\texttt{TEXDIR/bin/\var{arch}} spolu se vším ostatním. Pokud program spustíte bez argumentů, přejde do celostránkového režimu a budete moci měnit nastavení interaktivně. Můžete ho také spustit s řadou voleb z~příkazové řádky. Zde jsou nejčastěji užívané~\mbox{volby} (\TL{} je nakonfigurován implicitně na papír velikosti A4): \begin{ttdescription} \item [texconfig paper letter] nastavení implicitní velikosti papíru \acro{US} letter pro různé programy a ovladače (\cmdname{pdftex}, \cmdname{dvips}, \cmdname{dvipdfm}, \cmdname{xdvi}). Jiná povolená velikost je \optname{a4}, která je implicitní. %B% \item [texconfig xdvi us] Totéž, pro \cmdname{xdvi}. %\item [texconfig localsetup] Verifikace správnosti nastavení cest. \item [texconfig rehash] Po přidání nebo odebrání souborů aktualizuj všechny \TeX{}ové \uv{databáze souborů}. \item [texconfig faq] Ukaž \acro{FAQ} \teTeX{}u. (Viz také hlavní \TeX{} \acro{FAQ} v~podadresáři \OnCD{texmf-doc/doc/english/FAQ-en} na \TeXLive.) \item [texconfig help] Výpis základních informací pro \cmdname{texconfig}. \end{ttdescription} Samozřejmě \cmdname{texconfig} %B% podporuje může podpořit změnu pouze některých z~mnoha parametrů \TeX{}ové instalace. Hlavní konfigurační soubor pro programy \Webc{} se jmenuje \filename{texmf.cnf}. Jeho umístění najdete příkazem \samp{kpsewhich texmf.cnf}. Soubor obsahuje mnohé poznámky vysvětlující základní nastavení a možné alternativy. V roku 2005 \cmdname{texconfig} mění soubory v~adresářích uživatele, a sice v~\dirname{$HOME/.texlive2005}. Když instalujete \TeX\ jen pro sebe, je nepravděpodobné, že nastene rozdíl. Avšak při instalaci \TeX u na více-uživatelském systému, budete chtít pozměnit konfiguraci celého systému. V~tom případě spusťte \cmdname{texconfig-sys} namísto \cmdname{texconfig}. Podobně byli změneny skripty \cmdname{updmap} a \cmdname{fmtutil}, na práci v~\dirname{$HOME/.texlive2005}. Na změnu systémových adresářů použijte příkazy \cmdname{updmap-sys} a \cmdname{fmtutil-sys}. Především, při víceuživatelských systémech, budete pravděpodobně chtít příkazem \texttt{fmtutil-sys --missing} předgenerovat standartní formáty. Jinak každý uživatel skončí při svých vlastních formátech. Rovněž, když máte vlastní pozměněnou kopii souboru \filename{fmtutil.cnf} nebo \filename{updmap.cfg}, namísto použití souborů vytvořených při instalaci, tyto musí být nainstalovány ve stromě, na který odkazuje proměnná \envname{TEXMFSYSCONFIG}. Seznam proměnných určujících adresáře pozměnené těmito příkazy je uveden v~oddíle section~\ref{sec:texmftrees}, strana~\pageref{sec:texmftrees}. Nynější adresáře můžete vidět spuštěním povelu \texttt{texconfig conf} a měnit je můžete editací souboru \filename{texmf.cnf}. \subsection{Testování instalace} \label{sec:test-install} Po nainstalování \TL{} přirozeně chcete systém otestovat a začít vytvářet nádherné dokumenty a\slash nebo fonty. Tento oddíl popisuje základní postupy testování funkčnosti nového systému pod Unixem. Pod \MacOSX{} a Windows budete patrně spouštět testy přes uživatelské grafické rozhraní (\acro{GUI}), ale principy jsou stejné. \begin{enumerate} \item Nejprve ověřte, zda se spustí program \cmdname{tex}: \begin{alltt} > \Ucom{tex -{}-version} TeX 3.141592 (Web2C 7.5.5) kpathsea version 3.5.5 ... \end{alltt} Pokud obdržíte hlášku s~`command not found' místo výše uvedeného, patrně nemáte nastavený správný podadresář \dirname{bin} v~proměnné prostředí \envname{PATH}. Vraťte se na informace o jejich nastavování na straně~\pageref{text:path}. \item Přeložte ukázkový soubor \LaTeX{}u: \begin{alltt} > \Ucom{latex sample2e.tex} > This is pdfeTeXk, Version 3.141592... Output written on sample2e.dvi (3 pages, 7496 bytes). Transcript written on sample2e.log. \end{alltt} Pokud selže nalezení souboru \filename{sample2e.tex} nebo jiných souborů, patrně máte aktivní stará nastavení proměnných prostředí nebo konfiguračních souborů. Pro hlubší analýzu a dohledání problému můžete kdykoliv požádat \TeX{} o detaily toho, co a kde hledá: viz \uv{Ladicí možnosti} na straně~\pageref{Debugging}. \item Prohlédněte si výsledek na obrazovce: \begin{alltt} > \Ucom{xdvi sample2e.dvi} \end{alltt} (Pod Windows je analogický příkaz \cmdname{windvi}.) Mělo by se otevřít nové okno s~pěkným dokumentem popisujícím základy \LaTeX{}u. (Mimochodem, stojí za přečtení, pokud začínáte.) Musíte mít spuštěny X~Window, aby \cmdname{xdvi} pracovalo. Pokud tomu tak není nebo máte špatně nastavenou proměnnou prostředí \envname{DISPLAY}, dostanete chybovou hlášku \samp{Can't open display}. \item Vytvořte \PS{}ový soubor pro tisk nebo prohlížení: \begin{alltt} > \Ucom{dvips sample2e.dvi -o sample2e.ps} \end{alltt} \item Vytvořte \acro{PDF} soubor místo \dvi{}; tento příkaz ze~souboru \filename{.tex} vytvoří \acro{PDF} přímo: \begin{alltt} > \Ucom{pdflatex sample2e.tex} \end{alltt} \item Prohlédněte si \acro{PDF} soubor: \begin{alltt} > \Ucom{gv sample2e.pdf} \textrm{nebo:} > \Ucom{xpdf sample2e.pdf} \end{alltt} Bohužel ani \cmdname{gv} ani \cmdname{xpdf} nejsou v~současné době na \TL{} a musíte je instalovat separátně. Viz \url{http://www.gnu.org/software/gv} a \url{http://www.foolabs.com/xpdf}. \item Další standardní testovací soubory, které mohou být užitečné: \begin{ttdescription} %B% \item [docstrip.tex] Vytvoření \TeX{}ového zdroje či dokumentace ze %B% souboru~\samp{.dtx}. \item [small2e.tex] Ukázkový dokument, ještě kratší než \filename{sample2e}. \item [testpage.tex] Test, jestli vaše tiskárna neposunuje tiskové zrcadlo. \item [nfssfont.tex] Pro tisk tabulek fontů a testů fontů. \item [testfont.tex] Pro totéž, ale pro plain \TeX{}. \item [story.tex] Základní (plain) \TeX{}ový testovací soubor. Musíte napsat \samp{\bs bye} na výzvu \code{*} po \samp{tex story.tex}. \end{ttdescription} Můžete si vyzkoušet přeložit tyto soubory podobně, jak bylo popsáno testování s~\filename{sample2e.tex}. \end{enumerate} Pokud jste \TeX{}ový začátečník nebo potřebujete pomoc s~vytvářením \TeX{}ových, respektive \LaTeX{}ových dokumentů, navštivte \url{http://tug.org/begin.html} kvůli úvodním informačním pramenům. \section{Instalace pod \MacOSX{}} \label{sec:mac-install} Doporučený způsob instalace \TeX{}u pod \MacOSX\ je použití distribuce Mac\TeX\, novinky roku 2005. Ta je poskytnuta na \pkgname{live} \DVD{} v~kořenovém adresáři \dirname{mactex/}. Obsahuje vlastní (obvyklý) instalátor pro plnou \TeX{}ovou distribuci, založenou na kombinaci te\TeX{}u a \TL{}, společně s~mnoha doplňkovými aplikacemi a dokumentací. Domovská stránka projektu je \url{http://tug.org/mactex}. Když chcete, instalce \TeX{}u pod \MacOSX{} může být provedena přímo z~\TL{} použitím skriptů \filename{install*} následujícím zpusobem. Abyste spustili instalační dávky pod \MacOSX, musíte mít nainstalovaný shell \cmdname{bash}. Pokud máte \MacOSX~10.2 a vyšší, \cmdname{bash} již máte a můžete pokračovat. Pokud máte starší verzi, implicitní shell je \cmdname{zsh}, a ten nebude fungovat; budete muset získat \cmdname{bash} z~Internetu, anebo spíš aktualizovat sv\r{u}j systém. %B% prosíme nahlédněte do pododdílu~\ref{sec:mac-bash} na %B% straně~\pageref{sec:mac-bash} pro instrukce, jak instalovat \cmdname{bash}. Jakmile máte \cmdname{bash}, lze pokračovat dle dokumentace k~unixové instalaci popsané v~předchozích sekcích: viz oddíl~\ref{sec:unix-install} na straně~\pageref{sec:unix-install}; \MacOSX-specifické poznámky jsou přiloženy v~místech, kde je to třeba. \section{Instalace pod Windows} \label{sec:win-install} V~tomto vydání \TL{}, Bohu dík, má distribuce znovu obvyklý windowsový instalátor, jmenovitě \cmdname{tlpmgui.exe}. (Na vysvětlení jiných distribucí viz stránku \pageref{sec:multiple-dist} sekce~\ref{sec:multiple-dist}.) \cmdname{tlpmgui} má v~podstatě stejné volby jako unixový instalátor, jen jsou udělány pomocí GUI interface: schémata voleb, individuální sbírky, instalační adresáře, atd. Sekce~\ref{sec:unix-install-disk} na stránce~\pageref{sec:unix-install-disk} popisuje základní prvky. Jsou umožněny též některé poinstalační aktivity, jako například přidání/odebrání balíků nebo aktualizace databázy názvů souborů a generování formátů. Navíc, \cmdname{tlpmgui} může nastavit systém pro spouštění programů přímo z~\DVD. Pro ty, kteří se rádi dívají pod pokličku, \cmdname{tlpmgui} používá jako svůj \uv{stroj} windowsovký interpret příkazových řádků nazvaný \cmdname{tlpm}. Windowsovský systém \TeX{} obsažený v~\TL{} je založen na nových binárkách vypůjčených z~projektu \XEmTeX{}, známém dříve jako \fpTeX{} (viz \url{http://www.metz.supelec.fr/~popineau/xemtex-1.html}). Obsahuje také některé starší (ale stále funkční) nástroje, především \texttt{dvi} prohlížeč, \textsf{Windvi}, který je při používání podobný na zavedený unixovský \textsf{xdvi}. Dokumentace je k~nalezení na \OnCD{texmf/doc/html/windvi/windvi.html}. \TL{} může být instalován na systémech Windows 98, \acro{ME}, \acro{NT}, \acro{2K} nebo \acro{XP}. Starší verze Windows (3.1x) a \acro{MS-DOS} \emph{nejsou} podporovány. \textbf{Varování: uživatelé Win9x si musí před instalací ověřit, zda mají dost místa pro uložení hodnot proměnných prostředí. Program \cmdname{tlpmgui.exe} jim velikost tohoto prostoru nezvýší. V~průběhu instalace bude nastaveno několik proměnných prostředí a je možné, že implicitní velikost překročíte. Přidejte si řádek \texttt{SHELL=COMMAND.COM /E:4096 /P} pro zvýšení prostoru pro proměnné do svého souboru \file{config.sys}.} \subsection{Instalace \protect\TeX\protect\ Live na disk} Po vložení CD \TL{} do \acro{CD} mechaniky, by měl autorun aktivovat program \cmdname{tlpmgui}. Pokud tomu tak není, klikněte na \guiseq{Start\arw Spustit}, a napište \verb|:\setup-win32\tplmgui.exe|, (nebo\hfill\\ \verb|:\texlive\setup-win32\tplmgui.exe| když instalujete z~TeX Collection DVD), kde \verb|| je písmeno \acro{CD} mechaniky s~CD TeX Live (nebo TeX Collection DVD), pak klikněte na OK. Otevře se instalační okno s~názvem \guiseq{TeX Live installation and maintenance utility}. Obsahuje následující oddíly: \guiseq{Main customization}, \guiseq{Install}, \guiseq{Select a scheme}, \guiseq{Select systems}, \guiseq{Directories} a \guiseq{Options}. V~oddíle \guiseq{Directories} by měla být vyznačena instalační mechanika (adresář) za tlačítkem \guiseq{CD/DVD} (např., \texttt{F:/} nebo \texttt{F:/texlive/} pro DVD), ale pokud tomu tak není, tak klikněte na tlačítko \guiseq{CD/DVD} a zvolte mechaniku \acro{CD/DVD} s~CD \TL{} (nebo TeX Collection DVD). Adresář, do kterého chcete instalovat softvér, může být nastaven kliknutím na tlačítko \guiseq{TLroot}. Tento adresář bude nastaven pro pozdější použití jako proměnná prostředí \path|TLroot|. Proměnné prostředí \path|TEXMFTEMP| a \path|TEXMFCNF| zobrazené za tlačítky \guiseq{TEXMFTEMP} a \guiseq{TEXMFCNF} budou opraveny automaticky a nastaveny po dobu instalace, avšak mohou být nastaveny také ručně když je nutné přizpůsobit je zvláštním potřebám. V~oddíle \guiseq{Select a scheme} je potřebné zvolit požadované instalační schéma \TL{} kliknutím na výběrové okénko obsahující instalační schéma (např., \guiseq{scheme-gust}). Každé schéma má připojené tlačítko \guiseq{Info}, které po kliknutí zobrazí stručný popis odpovídajíciho schématu. Schéma je rozsáhlá sada souborů odpovídající určitému způsobu použití. Jsou tam základní (generic) schémata pro instalace minimální, střední a ůplnou (basic, medium a full). Další jsou určena typickým potřebám jednotlivých skupin uživatelů (co polské sdružení GUST nebo francouzský GUTenberg doporučuje svým členům) nebo aplikačnímu zaměření (XML a \TeX{}). Předdefinované schéma může být modifikováno. To se vykoná v~oddíle \guiseq{Main customization} volbou doplňkových sbírek z~kolekcí \uv{Standard} nebo \uv{Language}. Například kliknutím na tlačítko \guiseq{Select} označené \guiseq{Standard collections}, můžou být zvoleny pro instalaci doplňkové sbírky, jako např. METAPOST, Omega nebo dokumentace v~různých jazycích. \textbf{Poznámka:} Sady \guiseq{Ghostscript}, \guiseq{Perl} a \guiseq{Wintools} jsou předvoleny a měly by být nainstalovány, ledaže byste je měli už nainstalované a opravdu víte, co děláte. Je to proto, že tyto jsou požadovány mnoha důležitými nástroji. Proměnné prostředí \verb|PERL5LIB| a \verb|GS_LIB| budou nastaveny také. Dále, kliknutím na tlačítko \guiseq{Select} označené \guiseq{Language Collections} v~oddíle\guiseq{Main customization} se otevře okno \guiseq{Language collections} v~kterém může být zvolen instalační jazyk zaškrtnutím políčka vedle jazyka. Dále, pro spuštění odpovídajícího instalačního procesu klikněte na tlačítko \guiseq{Install} v~oddíle \guiseq{Install}. Systém \TL{} vyžaduje některé poinstalační kroky (generování formátů, ls-R databází, nastavení proměnných prostředí, atd.). Všechny tyto operace se vykonají, některé můžou trvat déle. Počkejte, prosím, dokud neuvidíte oznámení o úspěšném ukončení instalace. Odkaz na \cmdname{tlpmgui} bude přidán k~menu \guiseq{Start\arw Programy\arw TeXLive2005}. V~případě potřeby (Win9x/WinME) budete požádáni restartovat váš počítač. \subsection{Podpůrné balíky pro Windows} \label{sec:win-xemtex} Pro úplnost, instalace \TL{} potřebuje další balíky a programy, které na stroji s~Windows obvykle nenajdete. Mnoho skriptů je napsáno v~jazyce Perl. Některé důležité nástroje používají interpret \PS{}u \GS{} pro rastrování či konverzi souborů. Mnohdy jsou třeba programy pro práci s~grafikou. V~neposlední řadě, speciální editor usnadňuje psaní vašich \TeX{}ových souborů. Všechny tyto nástroje se dají lehce pro OS Windows najít, ale abychom vám usnadnili život, dali jsme sadu těchto programů přímo na \TeXLive: \begin{itemize*} \item GNU \GS{} 7.07, \item minimální verzi \cmdname{Perl}u 5.8, dostatečnou pro spuštění perlových dávek na \TL{}, \item win-tools je sada malých programů (bzip2, gzip, jpeg2ps a tiff2png) %\item podmnožinu programu \cmdname{ImageMagick} 5.5.6, %\item korektor pravopisu \cmdname{ISpell} a %\item editor \cmdname{XEmacs} 21.5.14 s~výběrem balíků podporujících % vývoj \TeX{}ových dokumentů. \end{itemize*} Tyto balíky jsou vypůjčeny z~distribuce \XEmTeX{} (nástupce fp\TeX u). \cmdname{Perl} a \GS{} jsou instalovány implicitně; můžete je odznačit během instalace když už je máte nainstalovány. Pokud tuto kolekci instalovat nechcete, nainstalujte si dodatečné nástroje k~zúplnění systému \TL{} sami. Zde je seznam míst, odkud si tyto nástroje můžete stáhnout: \begin{description} \item[\GS{}] \url{http://www.cs.wisc.edu/~ghost/} \item[Perl] \url{http://www.activestate.com/} (ale je možné, že budete potřebovat stáhnout pomocné balíky z~CPANu: \url{http://www.cpan.org/}) \item[ImageMagick] \url{http://www.imagemagick.com/} \item[NetPBM] (místo Image\-Magicku pro konverzi grafiky). Domovská stránka NetPBM je \url{http://netpbm.sourceforge.net/} \item[\TeX{}ové editory] Máte široký výběr a je to individuální volba. Možnosti jsou například tyto: \begin{itemize*} \item \cmdname{GNU Emacs} má pro Windows nativní podporu na \url{http://www.gnu.org/software/emacs/windows/ntemacs.html} \item \cmdname{XEmacs} je také pod Windows podporován nativně, ke stažení z~\url{http://www.xemacs.org/} \item \cmdname{WinShell} je dostupný na \TeXLive v~adresáři \path|support|, viz \url{http://www.winshell.de/} \item \cmdname{WinEdt} je shareware dostupný na \url{http://www.winedt.com/} \item \cmdname{Vim} je do\-stup\-ný na \TL{} v~adresáři \path|support\vim| a referenční web je \url{http://www.vim.org/} \item TeXnicCenter je volný softvér, který získáte na\\ \url{http://www.toolscenter.org} a v~distribuci proTeXt. \item \cmdname{SciTE} je dostupný z~\url{http://www.scintilla.org/SciTE.html} \end{itemize*} \end{description} \noindent Můžete potřebovat také instalovat další nástroje, které nejsou volné\footnote{Ve smyslu volnosti modifikace a šíření, dle přístupu %B% Debianu volného softvéru. To však neztotožňujte s~možností je získat za peníze.}, a tedy nejsou vloženy na \TL{}, jako například \cmdname{GSView}, nadstavba \GS{} pro komfortní prohlížení souborů v~\PS{} a v~PDF. \cmdname{GSView} je dostupný z~\url{http://www.cs.wisc.edu/~ghost/gsview/} nebo jakéhokoliv zrcadla \acro{CTAN}. \section{Údržba instalace vo Windows} Když máte TeX Live nainstalován, můžete použít program \cmdname{tlpmgui} znova na změnu a udržování vaší instalace. \subsection{Přidání/odebrání balíků} Protože odkaz na \cmdname{tlpmgui} je v~menu \guiseq{Start\arw Programy\arw TeXLive2005}, spustěte jej zde. Ukáže se okno údržby s~názvem \guiseq{TeX Live installation and maintenance utility}. Obsahuje několik položek: \guiseq{Add Packages}, \guiseq{Remove packages}, \guiseq{Manage installation}, \guiseq{Remove installation}. Klikněte na tlačítko \guiseq{Add packages} nebo \guiseq{Remove packages} na otevření odpovídající funkce a pak: \begin{itemize} \item V~první odrážce vyberte příslušnou \CD{} mechaniku (nebo \DVD s~adresářem \texttt{texlive}) zmáčknutím tlačítka \guiseq{CD/DVD}. \item Klikněte na tlačítko \guiseq{Search} v~oddíle \guiseq{Buttons} na zobrazení nebo obnovení seznamu balíků v~oddíle \guiseq{Select packages to\dots}, které chcete instalovat nebo odebrat. Při přidávání balíků, se seznam instalovaných balíků porovná s~balíky poskytovanými vaším \CD/\DVD. Zobrazeny jsou jenom ty balíky, které ještě nejsou nainstalovány. Je na vás, abyste si zvolili, které balíky chcete instalovat. Při odebírání jednotlivých balíků se zobrazí jen seznam už nainstalovaných balíků. Všimněte si, prosím, že pro obě možnosti \guiseq{Add packages} a \guiseq{Remove packages} jsou nejdříve zobrazeny seznamy kolekcí. \item Zvolte balík kliknutím na jeho název balíku. Klinutím na tlačítko \guiseq{Info} v~oddíle \guiseq{Buttons} zobrazíte stručný popis zvoleného balíku v~okně oddílu \guiseq{Info about the selected item}. Pro volbu několika balíků najednou zmáčkněte jeden z~klíčů \uv{Ctrl} nebo \uv{Shift} na vaší klávesnici současně s~podržením levého tlačítka myši nebo přesuňte ukazovátko myši při stlačeném levém tlačítku myši. \item Na vykonání odpovídající činnosti klikněte na tlačítko \guiseq{Install} nebo \guiseq{Remove} v~oddíle \guiseq{Buttons}. \end{itemize} \subsection{Konfigurace a další správcovské úkoly} Funkce dostupné v~položce označené \guiseq{Manage the installation} jsou užitečné na vykonání činností potřebných pro přidání podpory jazyka, který nebyl vybraný během instalace nebo pro přidání/znovu vygenerování formátu, který nebyl zvolen během instalace, nebo byl modifikován po instalaci. Je možné vykonat následující kroky: \begin{itemize} \item Obnovit databázi \filename{ls-R}. \item Vytvořit formáty (všechny nebo chybějící). \item Editovat soubor \filename{language.dat}. \item Edittovat soubor \filename{fmtutil.cnf}. \item Edittovat soubor \filename{updmap.cfg}. \end{itemize} Poznámka: můžete zavřít okno Edit\dots{} kliknutím na tlačítko \guiseq{Cancel} nebo \guiseq{Done}; druhá volba odstartuje obnovu formátů (nebo souborů \uv{fontmap} když jste editovali soubor \filename{updmap.cfg}) s~následným obnovením databázy souborů \filename{ls-R}. Pro další informace o~konfiguraci viz oddíl~\ref{sec:persconf}, strana~\pageref{sec:persconf}. \subsection{Odinstalování \protect\TL{}} Položka označena \guiseq{Remove the TeX Live installation} otvírá okno obsahující funkci, kterou nemá smysl popisovat a my ani nevíme, kdo by ji mohl potřebovat a čemu slouží \dots :-) V každém případě, jestliže pro své lokální dodatky používáte adresář \path|texmf-local|, odstraňovací procedura jej neodstraní ani nesmaže věci uvnitř něho. Adresář \path|setup-win32| obsahuje \cmdname{tlpmgui} a odpovídající soubory nebudou vymazány. Na jejich úplné odstranění budete muset něco vyčistit ručně. \subsection{Přidání vašich vlastních balíků k~instalaci} Především, nezávisle na změnách, které děláte, \textbf{nezapomeňte přebudovat databázové soubory ls-R}. Jinak vaše nové soubory nebudou nalezeny. Můžete to vykonat buď spuštěním programu \cmdname{tlpmgui} a zvolením odpovídající činnosti v~položce \guiseq{Manage the installation}, nebo ručně zadáním příkazu \file{mktexlsr}. Jestliže chcete přidat soubory, které nejsou poskytnuty distribucí \TL{}, doporučujeme je umístit do adresáře \path|$TEXMFLOCAL|. Touto cestou se ochráníte před novými verzemi softvéru \TL{}. Adresář definovaný proměnnou \path|$TEXMFLOCAL| je na zpočátku prázdný. Jestliže, například, chcete přidat podporný soubor pro program symbolických výpočtů Maple, měli byste stylový soubor umístit do:\\ \path|c:\TeXLive2005\texmf-local\tex\latex\maple\|\\ a soubory s~dokumentací do:\\ \path|c:\TeXLive2005\texmf-local\doc\latex\maple\| \subsection{Spuštění programu \texttt{tlmp.exe} z~příkazové řádky} Program \cmdname{tlpm.exe}, který je používán jako nástroj programem \cmdname{tlpmgui} má množství dalších užitečných voleb. Jejich seznam dostanete příkazem: \begin{verbatim} tlpm --help \end{verbatim} Další informace a příklady najdete v~\path|tlpm.readme|. \subsection{Síťová instalace} \KPS{} ví o jménech UNC, a proto je můžete používat na dosažení vašeho stromu TEXMF ze sítě. Ale jsou lepší možnosti. Všechny podpůrné a konfigurační soubory, všechno kromě souborů v~adresáři \path|bin/win32| je možné sdílet s~\TL{} instalacemi \teTeX{}u nebo unixovskou. To znamená, že můžete používat Sambu buď na namontování (mount) NT serveru k~unixovské pracovní stanici, nebo na konverzi. Možných je několik strategií: \begin{itemize} \item Dejte všechno na server. Jenom přidejte každou sadu souborů pro váš OS a architekturu, kterou hodláte použít do adresáře \path|bin|. Myslíme tím, například, \path|bin/win32| a \path|bin/i386-linux|. Dále nakonfigurujte vaše hlavní proměnné. Můžete použít jména UNC na nasměrování do správného adresáře pod Win32. \item Nainstalujte lokální kopie binárek a formátů. V~tom případě označte \path|$TEXMFMAIN| jako hlavní strom \path|texmf|, který bude vzdáleně dosažitelný. Nastavte \path|$TEXMFVAR| jako lokální adresář, který bude obsahovat konfigurační soubory a soubory generované na žádost. \end{itemize} \subsection{Co je pod Windows jiného?} Verze \Webc{} pod Windows má některá specifika, která stojí za zmínku. \begin{description} \item[\KPS{}] Hašovací tabulky, které si \KPS{} vytváří, jsou pro \TL{} obrovské. Aby se urychlilo spuštění jakéhokoliv programu používajícího \KPS{}, tyto tabulky jsou ukládány do sdílené paměti. Tímto způsobem, pokud spouštíte po sobě několik programů jako například \path|tex| volající \path|mpost| volající \path|tex|, režie při startu dalšího programu je minimalizována. Tato změna je před uživatelem skryta s~výjimkou nastavení ladicího módu Kpathsea na hodnotu \path|-1|: pak trasujete přístup do sdílené paměti, což je to, co patrně nechcete (je tam přistupováno velmi často!). Co je užitečné v~logu přístupů do sdílené paměti, bude ještě definováno, takže situace se v~budoucnu může změnit. \item[\cmdname{kpsecheck}] Tento příkaz umožňuje některé volby, které nenašly své místo v~programu \cmdname{kpse\-which}. Umožňuje vypsat všechny soubory, které se vyskytují ve vašich texmf stromech vícekrát. To může být užitečné, ale většinou získáme nežádaný výstup (jako tucty souborů \path|README|). Je dobré zmínit, že tyto všechny soubory způsobují kolize v~hašovacím mechanismu \KPS{}; naštěstí \KPS{} nikdy tyto soubory nehledá (s~výjimkou nešťastných \file{czech.sty} a \file{slovak.sty}, kde je to ošetřeno jinými vyhledávacími cestami pro \cmdname{cslatex} a \cmdname{latex}). Z~tohoto důvodu můžete kombinovat přepínač \path|-multiple-occurences| se dvěma dalšími přepínači pro vkládání či vynechávání souborů dle daného vzoru (vzorů může být několik). Program \cmdname{kpsecheck} také hlásí stav sdílené paměti: zda je, či není používána. To je vhodné vědět, protože pokud je stav \samp{in use}, znamená to, že jeden či několik procesů pracuje a efekt příkazu \cmdname{mktexlsr} bude pozdržen až do chvíle, kdy nebude běžet žádný z~programů používajících \KPS{}. Tentýž příkaz vypíše umístění programu \GS{}. Pod Win32 je pro mnoho programů snazší použít \GS{} jako dll a nalézt ho přes klíč \GS{} v~registrech, než měnit \path|PATH|, která má stejně limitovanou délku. \item[\Webc{}] Programy mají o několik voleb více než v~unixovém \Webc{} a jednu volbu s~odlišným chováním: \begin{itemize} \item \path|-halt-on-error| zastaví kompilaci na první chybě. \item \path|-job-time| nastaví časovou známku úlohy na časovou známku souboru použitého jako argument. \item \path|-oem| používá \acro{DOS}ovou kódovou stránku pro výstup na konzolu. \item \path|-output-directory| umožňuje psát všechny výstupní soubory do specifikovaného adresáře. \item \path|-time-statistics| vypíše časové statistiky běhu úlohy. Je nutno zmínit, že \acro{Win9x} není opravdový víceúlohový operační systém a nemá žádný spolehlivý způsob měření krátkých období, a tak spočítaná hodnota je jen aproximací. Pod \acro{NT/2K/XP} je výsledek zcela přesný s~rozdělením na uživatelský a systémový čas. Pro unixové uživatele: příkaz \path|time| obvykle není pro uživatele Windows dostupný. \end{itemize} \end{description} \subsection{Osobní konfigurace} \label{sec:persconf} \subsubsection{Dvips} Konfigurační soubor pro dvips lze najít v\\ \verb+C:\TeXLive2005\texmf-var\dvips\config\config.ps+\\ Můžete ho otevřít jakýmkoli editorem %(\cmdname{WinShell} will do fine) a změnit některé parametry. \begin{description} \item [fonts] Můžete změnit implicitní mód \MF{} pro tiskárnu a jeho rozlišení, které je použito, když \cmdname{dvips} potřebuje generovat fonty PK. Implicitní konfigurace je pro užití Type~1 verzí CM fontů, a dávka \cmdname{mktexpk} by tedy neměla být volána příliš často. \item[printer] Můžete říct dvipsu, kam implicitně tisknout. Pokud za volbou \optname{o} není název tiskárny, pak je výstupní soubor \file{.ps} zapsán do souboru. Můžete dvipsu a tiskárně dát název, například: \begin{verbatim} o lpt1: % o | lpr -S server -P myprinter % o \\server\myprinter \end{verbatim} \item[paper] Dále můžete chtít změnit velikost papíru z~evropské A4 na `US letter' tím, že `US letter' bude první volba v~souboru. Najděte skupinu řádek začínajících zavináčem~\code{@}. Přesuňte odpovídající řádky tak, že oddíl začíná řádky:\\ \hspace*{1em} @ letterSize 8.5in 11in\\ \hspace*{1em} @ letter 8.5in 11in\\ \hspace*{1em} @+ \%\%BeginPaperSize: Letter\\ \hspace*{1em} @+ letter\\ \hspace*{1em} @+ \%\%EndPaperSize \end{description} \noindent Současná distribuce \TL{} implementuje proceduru pro generování vždy aktualizovaných mapovacích souborů pro \cmdname{dvips} a \cmdname{pdftex}. To provádí program \cmdname{updmap} během instalace a také po přidání jakéhokoliv balíku s~fonty. Pokud přidáte balíky ručně, editujte soubor \verb+updmap.cfg+ v~\path|$TEXMFVAR/web2c|. \subsubsection{Pdftex} Pokud používáte program \cmdname{pdf{}latex} pro vytvoření \acro{PDF} souborů přímo a používáte papír velikosti \acro{US} letter, editujte soubor\hfill\\ \verb+C:\TeXLive2005\texmf-var\tex\generic\config\pdftexconfig.tex+ a \hfill\\ změňte \samp{\bs pdfpagewidth} a \samp{\bs pageheight}. Tyto položky by měly vypadat takto: \begin{alltt} \bs{}pdfpagewidth=8.5 true in \bs{}pdfpageheight=11 true in \end{alltt} Uložte soubor a ukončete editaci. \subsubsection{GSView} GSView je nyní distribuován pod Aladdin licencí, a proto již není vkládán na \TL{}. Pokud chcete změnit velikost stránky na velikost `US letter', otevřete GSView z~menu \guiseq{Start} a vyberte \guiseq{Media\arw Letter}. Také jsou zde nastavení, která vám umožní mít co nejčitelnější renderované obrázky. V~menu \guiseq{Media \arw Display Settings}, nastavte jak \optname{Text Alpha}, tak \optname{Graphics Alpha} na 4~bity. Instalační proces asociuje jak \code{.ps}, tak \code{.eps} soubory pro otevírání pomocí \cmdname{GSView}. Pro návod, jak tisknout, přejděte na oddíl~\ref{printing}. \subsubsection{WinDvi} \label{sub:windvi} Program \file{tlpmgui.exe} nastaví program \file{Windvi} jako program, který bude asociován s~\file{.dvi} soubory, ale nepřidá jeho ikonku na pracovní plochu -- to si již udělejte sami, prosím. Otevřete program \cmdname{windvi} kliknutím na ikonku nebo z~příkazové řádky. Můžete program zkonfigurovat pro velikost papíru `US letter' po\-mo\-cí \guiseq{View\arw Options\arw Papertype} a výběrem US ($8.5^{\prime\prime} \times 11^{\prime\prime})$ a pak \optname{OK}. Pak \cmdname{windvi} ukončete. Můžete změnit další parametry systému, jako například schopnost spouštět další programy specifikované v~dokumentu (standardně z~bezpečnostních důvodů zakázáno). Dále, když si poprvé prohlédnete .dvi soubor, může se vám zdát zvětšení příliš veliké. Velikost zmenšete, dokud nezískáte vyhovující. Všechna nastavení programu \cmdname{Windvi} jsou uložena v~souboru \path|windvi.cnf|. Můžete ho najít pokud na příkazovém řádku zadáte: \begin{verbatim} c:\>kpsewhich --expand-var $HOME/windvi.cnf \end{verbatim} Pokud s~\cmdname{Windvi} narazíte na problémy, smažte konfigurační soubor a testujte problém na standardní konfiguraci. \subsection{Testování} Pro obecné kontroly viz oddíl~\ref{sec:test-install} na straně~\pageref{sec:test-install}. Tento oddíl popisuje testy specifické pro Windows. Otevřete soubor \verb+sample2e.tex+ ve svém editoru (Xemacs, WinShell); najdete ho v~\verb+C:\TeXLive2005\texmf-dist\tex\latex\base+. Objevit by se měl zdrojový soubor \LaTeX{}u. Pokračujte kliknutím na menu \guiseq{Command\arw LaTeX} (XEmacs) nebo na ikonu \LaTeX\ v~liště nástrojů (WinShell), a pak si výsledek prohlédněte poklepáním na menu \guiseq{Command\arw View DVI} (XEmacs) nebo Preview (Windvi) ikonu (WinShell). Pokud prohlížíte soubory s~Windvi, budou se nejprve generovat fonty, neboť obrazovkové fonty nebyly instalovány. Po nějaké době, kdy jste již vytvořili většinu fontů, které používáte, již okno s~generováním fontů budete vidět jen zřídka. \textbf{Doporučení:} Pokud \LaTeX\ zastaví, protože nemůže najít soubor, můžete stisknout Ctrl-z pro ukončení. \subsection{Tisk} \label{printing} Tisknout můžete přímo z~Windvi. V tom případě bude tisk proveden přes unifikovaný tiskový ovladač Windows. Z definice je kompatibilní se všemi tiskárnami. Ale je tu háček: může generovat obrovské tiskové soubory a v~některých (starších) verzích Windows jsou problémy. Výhodou je využití možností jako vkládání obrázků BMP nebo WMF. Také se ujistěte, že parametry tiskárny jsou dobře nastaveny (oddíl~\ref{sub:windvi}), jinak dostanete jinou velikost tisku (tisk nastavený na 600\dpi{} poslaný na tiskárnu 300\dpi{} způsobí, že dostanete pouze jeden kvadrant stránky). Tisk je rychlejší a spolehlivější, pokud používáte \cmdname{dvips} na vytvoření \filename{.ps} souboru a pak tisknete z~\cmdname{GSView} volbou \guiseq{File\arw Print\,\ldots} (objeví se okno \guiseq{Print}). Pokud používáte \PS{}ovou tiskárnu, \textit{ujistěte se, že jste vybrali \guiseq{\PS{} Printer}}. To uděláte výběrem tlačítka \guiseq{Print Method} na spodním levém okraji okna \guiseq{Print}. Můžete vybrat jakoukoliv tiskárnu, kterou jste dříve instalovali. Pokud se vám volbu \optname{\PS{} Printer} nepodaří zaškrtnout, tisk se nezdaří. Pokud používáte svou ne-\PS{}ovou tiskárnu, vyberte \guiseq{Ghostscript device} v~položce \guiseq{Print Method} a klikněte na tlačítko vpravo označené \guiseq{djet500} a vyberte svou tiskárnu ze seznamu, který se objeví. Ve starších verzích \cmdname{GSView} ověřte, že volba \optname{\PS{} Printer} \emph{není} vybrána, a pak vyberte svou tiskárnu ze seznamu \guiseq{Device}. \subsection{Tipy a triky pro Win32} \subsubsection{Různé verze Win32} Co nazýváme Win32, není operační systém sám o sobě. Je to velká množina funkcí (kolem 12\,000 dle hlavičkových souborů Microsoft \acro{SDK}), pomocí kterých můžete psát aplikace pro různé operační systémy rodiny Windows. Windows má tyto verze: \begin{itemize} \item Win95, Win98 a Win\acro{ME}, což \emph{nejsou opravdová víceúlohová a vícevláknová} prostředí. Jsou pouze poslední\Dash doufejme\Dash proměnou \acro{DOS}u. To může být víceméně vidět při bootování, kdy PC spustí interpret \path|command.com|, a pokud v~tomto místě bootování zastavíte, můžete se zeptat na současnou verzi (\acro{DOS}u) a odpověď bude něco ve smyslu \samp{MS-DOS 7.0} (pro starší verze Win9x určitě). \item Windows \acro{NT}, což je nový operační systém napsaný celý znova, je již schopen opravdového multitaskingu, včetně pokročilých rysů. \item Windows 2000 je již založen na \acro{NT}, se všemi udělátky Win98. \item Windows \acro{XP}, jež má verze Home a Pro. Je to zatím poslední krok ve spojování obou produktových řad (založených na Win9x a \acro{NT}). \acro{XP} je založeno na \acro{NT}. \end{itemize} Win9x jsou schopny spouštět 32-bitové programy a 16-bitové programy naráz. Ale operační systém jako takový není celý napsán v~32-bitovém módu a nepodporuje ochranu paměti: 16-bitové aplikace mohou přepsat část paměti operačního systému! Některé části jako \acro{GDI} (Graphical Device Interface) spravují omezené zdroje jako bitmapy, fonty, pera atd. pro množinu programů, jež běží současně. Všechny bitmapové hlavičky dostupné v~jeden okamžik nemohou zabírat více než 64\,\kB. To vysvětluje výkon a skutečnost, že systém často zkolabuje, když například začnete intenzivně používat grafické objekty. NT, 2K a XP tyto nedostatky nemají, stejně tak jako další omezení Win9x. Jsou to opravdová multitasková prostředí, s~ochranou paměti. Jsou mnohem operativnější než Win9x kvůli lepší správě paměti, lepšímu systému souborů atp. \subsubsection{Příkazový řádek} Můžete si klást otázku \uv{proč potřebuji příkazovou řádku, když mám Windows?} Dobrá otázka. Problém je velmi obecný. Ne všechny operace se dají lehce udělat v~grafickém prostředí (\acro{GUI}). Příkazový řádek dává možnosti programování. Problém je zásadní: \TeX{} je \emph{dávkový} nástroj, není interaktivní. \TeX{} potřebuje spočítat nejlepší rozvržení stránky, vyřešit křížové reference a tak dále. To může být provedeno jen globální optimalizací dokumentu. To (zatím) není úloha, která by se dala dělat interaktivně. To znamená, že \TeX{} by se měl používat z~příkazové řádky. Situace není tak špatná -- lze zde s~výhodou psát nástroje pro složité zpracování: dají se lépe ladit, protože jsou nezávislé na \acro{GUI}, a \acro{GUI} nástroje mohou být navrženy s~rozhraními pro dávkové neinteraktivní programy. To je případ \TeX{}u, se kterým většinou pracujete přes grafický textový editor. Příkazovou řádku budete potřebovat v~několika situacích. Jednou z~nich je ladění v~případě problémů. \begin{description} \item[Win9x] Příkazovou řádku získáte buď vyhledáním ikony \acro{MS-DOS}u v~menu \guiseq{Start\arw Programs}, nebo výběrem menu \guiseq{Start\arw Run} a napsáním jména programu \path|command.com|. \item[NT, 2K, XP] Najděte položku \guiseq{Command Prompt} v~menu \guiseq{Start\arw Accessories} nebo vyberte \guiseq{Start\arw Run} a zadejte \path|cmd.exe|, což je název nového příkazového interpretu pro \acro{NT} (tedy není správné ho nazývat \emph{DOS}ové okno!). \end{description} \noindent Tato umístění se na různých systémech mohou lišit. \subsubsection{Oddělovače cest} Win32 API rozumí v~cestách oběma znakům \path|/| i \path|\|, ale příkazové interprety \emph{ne}! Tedy kdykoliv je cesta použitá programově, můžete používat oba oddělovače, nebo je dokonce míchat v~jedné cestě. Na příkazové řádce však musíte používat pouze \path|\|. Důvodem je kompatibilita: interpret dříve používal lomítko jako oddělovač přepínačů programů. Nebuďte překvapeni, když uvidíte cesty psané unixovými konvencemi: \fpTeX{} je portace \Webc{} a prioritou je kompatibilita mezi platformami. Z~těchto důvodů všechny konfigurační soubory používají unixové konvence. \subsubsection{Souborové systémy} \label{sec:clusters} Nejhorším rysem Win9x vzhledem k~\TeX{}u je pravděpodobně takzvaný souborový systém FAT. \TeX{} používá velmi mnoho malých souborů s~velikostí okolo 1--3\,\kB. \acro{FAT} systém je starý, vznikl před desítkami let a nepočítá s~pevnými disky majícími desítky gigabajtů. Důsledkem je, že uložení desítek tisíc \TeX{}ových souborů na \TL{} není efektivní. \acro{FAT} systém alokuje minimálně 32\,\kB{} pro \emph{jakýkoliv} soubor na velkém diskovém oddíle. To znamená, že \TeX{} bude potřebovat mnohem více diskového prostoru než ve skutečnosti zabírá. Na novějších souborových systémech \acro{FAT32} a \acro{NTFS} tento nedostatek již není. Nejmenší adresovatelné části souborů mohou být veliké pouze 4\,\kB{} a na \acro{NTFS} můžete tuto velikost snížit na 512~bajtů. \subsubsection{Jak přidat některý adresář do PATH} Hodnoty proměnných prostředí se ve vašich programech chovají jako globální proměnné. Množina těchto nastavení se nazývá prostředí (environment). Každý program je spuštěn s~kopií tohoto prostředí. Může číst a měnit hodnoty proměnných prostředí. Změny se dějí v~kopii prostředí a nejsou rozkopírovávány do všech současně běžících programů. Proměnná PATH je speciální proměnná prostředí, která se používá pro seznam adresářů, ve kterých jsou spustitelné programy. Způsob, jak ji změnit, se liší pro Win9x, WinME a NT/2K/XP: \begin{description} \item[Windows 95/98] Editujte svůj \path|autoexec.bat|. V~tomto souboru byste měli najít řádek začínající s~\texttt{PATH=} a následovaný seznamem adresářů oddělených~\path|;|. Sem přidejte adresář s~binárkami. Potom by tento řádek měl vypadat takto: \ifnum\Status=3 \begingroup \small \fi \begin{verbatim} PATH=c:\windows;c:\windows\system;c:\TeXLive2005\bin\win32 \end{verbatim} \ifnum\Status=3 \endgroup \fi \item[Windows ME] Potřebujete speciální program \path|c:\windows\system\msconfig.exe| pro změnu proměnné prostředí. Z~programu vyberte položku `Environment', a pak změňte a modifikujte proměnné, které chcete. Po jakékoliv změně budete požádání o~restart. \item[Windows NT/2K/XP] Klikněte na \guiseq{Start \arw Settings \arw Control Panel}. Otevře se okno s~ikonami konfiguračních programů systému. Po dvojkliku na ikonu `System' se objeví okno `System Properties'. Klikněte na položku \textsf{Environment} nebo mezi dialogovými boxy hledejte tlačítko s~názvem \guiseq{Environment Variables}. Tím provedete změnu prostředí pro svůj účet. Poznámka: Jsou zde také zobrazena prostředí celého systému. Pokud nejste administrátor systému, tak nemáte oprávnění je měnit. Pokud chcete změnit \texttt{PATH} pro všechny uživatele, budete muset zkontaktovat svého systémového administrátora nebo se jím stát\Dash v~tom případě byste ale měli vědět, co děláte. Pokud je proměnná \texttt{PATH} již pro váš účet nastavená, klikněte na ni levým tlačítkem. V~políčku \textsf{Variable} se objeví \texttt{PATH}, zatímco pole \textsf{Value} ukazuje současné nastavení \texttt{PATH} jako seznam adresářů oddělených středníkem. Přidejte adresář s~binárkami (například \path|c:\TeXLive2005\bin\win32|). Pokud zde pro váš účet proměnná \texttt{PATH} ještě není nastavena, klikněte na políčko `Variable' a napište \texttt{PATH}, klikněte na políčko \textsf{Value} a napište adresář s~binárkami. Důležité: klikněte na tlačítko \textsf{Apply} před stiskutím \textsf{Ok}, jinak se změny \texttt{PATH} neprovedou! Při nastavování proměnných prostředí buďte opatrní. \end{description} \noindent Nejlepší způsob, jak ověřit nastavení proměnných prostředí, je na příkazové řádce napsat: \begin{verbatim} set VARIABLE \end{verbatim} což by mělo vrátit odpovídající hodnoty. \subsubsection{Verze sázecích programů} Pokud se podíváte na dokumentaci \Webc{}, dočtete se, že různé programy odvozené od \TeX{}u používají totéž základní jádro. Například \path|tex.exe| a \path|latex.exe| jsou přesné kopie téhož programu, ale každá z~nich používá jiný formátový soubor v~závislosti na jménu spuštěného programu. Pod Unixem je tato vlastnost implementována přes \emph{symbolické odkazy}. Ušetří to diskový prostor, protože tentýž program je použit pro mnoho různých formátových souborů. Win32 API nemá koncept symbolických odkazů, a tak abychom ušetřili místo, všechny \TeX{}ové sázecí programy byly zkompilovány jako DLLs (\emph{Dynamic Linked Library}). To znamená, že to dopadne následovně: \begin{alltt} 18/09/2005 14:19 3 584 latex.exe 18/09/2005 14:19 3 584 pdfetex.exe 18/09/2005 14:19 524 288 tl90pdfetex.dll \end{alltt} a soubor \path|latex.exe| není nic jiného než přesná kopie \path|pdfetex.exe| používající tutéž základní knihovnu \path|tl90pdfetex.dll|. Stejný trik byl použit pro rodinu programů \path|mktex*.exe|, které spouští knihovnu \path|mktex.dll|. Obecný nástroj s~názvem \path|irun.exe| je k~dispozici jako ekvivalent unixových pevných odkazů pro soubory pod Win32. \subsection{V případě obtíží} \label{sec:troubleshooting} \subsubsection{Co dělat když \texttt{latex} nenalezne vaše soubory?} \begin{itemize} \item \cmdname{kpsewhich} je ten správný nástroj pro dohledání problému. Bohužel program \cmdname{kpsewhich} dává výstup na stderr a starší konzoly Windows neví, jak chybový výstup stderr přesměrovat do souboru. (Konzoly NT a Windows 2000 vědí, jak to udělat. Ale trik bude fungovat pro všechny konzoly.) Pro diagnostické účely nastavte dočasně proměnnou prostředí (v~\acro{DOS}ovém okně): \begin{verbatim} SET KPATHSEA_DEBUG_OUTPUT=err.log \end{verbatim} Nastavte také úroveň ladění: \begin{verbatim} SET KPATHSEA_DEBUG=-1 \end{verbatim} Pokud chcete přesměrovat stderr na stdout, což pod Windows není možné, pak nastavte: \begin{verbatim} SET KPATHSEA_DEBUG_OUTPUT=con: \end{verbatim} Tímto způsobem uložíte jak chybový, tak standardní výstup do téhož souboru. \item Předpokládaje, že instalace byla prováděna do \path|c:/TeX|, zkontrolujte následující hodnoty: \\ {\ifnum\Status=3 \footnotesize \tabcolsep.2em \else \small \fi \begin{tabular}{@{}ll@{}} \path|kpsewhich -expand-path $SELFAUTOPARENT| & \path|c:/TeX| \\ \path|kpsewhich -expand-path $TEXMF| & \path|c:/TeX/texmf....| \\ \path|kpsewhich -expand-path $TEXMFCNF| & \path|.;c:/TeX/texmf-var/web2c;| \\ % \path|kpsewhich -expand-var $TEXINPUTS| & \path|.;c:/TeX/texmf/tex//| % \path|kpsewhich -expand-path $SELFAUTOPARENT| & \path|c:/TeX| \\ % \path|kpsewhich -expand-path $TEXMF| & \path|c:/TeX/texmf| \\ % \path|kpsewhich -expand-path $TEXMFCNF| & % \path|.;c:/TeX/texmf/web2c;| \\ % & \path|c:/TeX/bin/win32;| \\ % & \path|c:/TeX/bin;| \\ % & \path|c:/TeX| \\ % \path|kpsewhich -expand-var $TEXINPUTS| & \path|.;c:/TeX/texmf/tex//| \end{tabular} } \item Pokud již někde máte nastaveny \TeX{} ovlivňující proměnné prostředí, odstraňte je prosím. Mají prioritu před těmi v~\file{texmf.cnf}. \item Zkontrolujte: \texttt{kpsewhich cmr10.tfm} by mělo vrátit\hfill\\ \path|c:/TeX/texmf/fonts/tfm/public/cm/cmr10.tfm|\hfill\\ a \texttt{kpsewhich latex.fmt} by mělo sdělit\hfill\\ \path|c:/TeX/texmf/web2c/latex.fmt| \item V~tomto místě, pokud je vše v~pořádku, by \TeX{} a další programy měly fungovat. Pokud ne, budete si muset pohrát s~volbou \path|-debug=n| programu \path|kpsewhich| a znovu zkontrolovat všechna nastavení. Zkuste identifikovat problém a nahlaste ho. \end{itemize} \subsubsection{Co když pořád vše nefunguje, jak si představujete?} Položte si následující otázky: \begin{enumerate} \item Je \file{tex.exe} v~mé cestě (proměnné \path|PATH|)? \item Je proměnná prostředí \path|TEXMFCNF| korektně nastavená na\hfill\\ \path|c:/TeXLive2005/texmf-var/web2c| (implicitní hodnota)? \item Jsou k~nalezení některá chybová hlášení v~log souboru generovaném programem \file{tlmpgui.exe}? \file{tlmpgui.log} najdete ve vašem adresáři \file{TEMP}. Můžete je najít hledáním řetězce \samp{Error}. Nápověda: log soubor může ukázat některé chyby po vygenerování všech formátů. Prosím, nepropadejte panice: možná některé formáty ještě nebyly instalovány. \item Jsou na \url{http://tug.org/texlive/} k~dispozici nějaké záplaty? (Je to nepravděpodobné, ale nic tím nepokazíte.) \end{enumerate} \TL{} sestává ze stovek programů a desetitisíců souborů z~různých zdrojů. Je proto obzvláště obtížné predikovat všechny potenciální zdroje problémů. Nicméně, uděláme, co je v~našich silách, abychom vám pomohli (viz oddíl~\ref{sec:help} na straně~\pageref{sec:help}.) \begin{otherlanguage}{slovak} \frenchspacing % don't use \Webc so the \uppercase in the headline works. \section{Používateľská príručka ku systému Web2C} \Webc{} obsahuje množinu \TeX-príbuzných programov, t.j.\ samotný \TeX{}, \MF{}, \MP, \BibTeX{}, atď. Originálna implementácia pochádza od Thomasa Rokického, ktorý v~roku 1987 vyvinul prvý \TeX{}-to-C systém založený na zmenových súboroch systému pre Unix, ktoré boli v~prvom rade pôvodnou prácou Howarda Trickeya a Pavla Curtisa. Tim Morgan sa stal spravovateľom systému a počas jeho obdobia sa meno zmenilo na Web-to-C\@. V roku 1990 Karl Berry prebral túto prácu, asistoval pri tuctoch dodatočných príspevkov a v~roku 1997 podal taktovku Olafovi Weberovi. \Webc{} systém beží pod Unixom, 32-bitovými Windows, \acro{MacOSX} a inými operačnými systémami. Používa originálne \TeX{} zdrojové súbory od Knutha a ostatné základné programy napísané v~jazyku \web{}, ktoré sú preložené do C zdrojového kódu. Navyše, systém ponúka veľkú množinu makier a funkcií vyvinutých na rozšírenie originálneho \TeX{} software. Základné komponenty rodiny \TeX u{} sú: \begin{description} \renewcommand{\makelabel}[1]{\descriptionlabel{\mdseries\cmdname{#1}}} \item[bibtex] Spravovanie bibliografií. \item[dmp] Konverzia \cmdname{troff} do MPX (\MP{} obrázky). \item[dvicopy] Vytváranie modifikovanej kópie \dvi{} súboru. \item[dvitomp] Konverzia \dvi{} do MPX (\MP{} obrázky). \item[dvitype] Konverzia \dvi{} do ľudsky-čitateľného textu. \item[gftodvi] Generovanie fontov pre náhľad. \item[gftopk] Konverzia gf formátu fontov do pakovaných fontov. \item[gftype] Konverzia gf formátu fontov do ľudsky čitateľného textu. \item[makempx] \MP{} značkové sádzanie. \item[mf] \MF{} -- vytváranie rodín fontov. \item[mft] Preddefinované \MF ové zdrojové súbory. \item[mpost] \MP{} -- tvorba technických diagramov. \item[mpto] \MP{} -- značkový výber. \item[newer] Porovnanie modifikačných časov. \item[patgen] Vytvaránie vzorov rozdeľovania slov. \item[pktogf] Konverzia pakovaných formátov fontov do gf formátov. \item[pktype] Konverzia pakovaných písiem do ľudsky-čitateľného textu. \item[pltotf] Konverzia `Property list' do TFM. \item[pooltype] Zobrazovanie \singleuv{\web{} pool} súborov. \item[tangle] Konverzia \web{} súborov do Pascalu. \item[tex] \TeX{} -- sadzba. \item[tftopl] Konverzia TFM do `property list'. \item[vftovp] Konverzia virtuálneho fontu do virtuálneho \singleuv{property list}. \item[vptovf] Konverzia virtuálneho `property list' do virtuálneho fontu. \item[weave] Konverzia \web{} súborov do \TeX u. \end{description} \noindent Presné funkcie a syntax týchto programov sú popísané v~dokumentáciách jednotlivých balíkov alebo v~dokumentácii \Webc{}. Napriek tomu, poznanie niekoľkých princípov, ktoré platia pre celý balík programov, vám pomôže vyťažiť čo najviac z~vašej \Webc{} inštalácie. Všetky programy dodržiavajú štandardné \acro{GNU} voľby: \begin{description} \item[\texttt{--help}] Vypisuje prehľad základného používania. \item[\texttt{--verbose}] Vypisuje detailnú správu spracovania. \item[\texttt{--version}] Vypisuje informáciu o~verzii, potom skončí. \end{description} Na vyhľadávanie súborov používajú \Webc{} programy prehľadávaciu knižnicu \KPS{}. Táto knižnica používa kombináciu premenných prostredia a niekoľkých konfiguračných súborov na optimalizáciu prehľadávania adresárového stromu \TeX u{}. \Webc{} zvládne prácu s~viacerými adresárovými stromami súčasne, čo je užitočné, ak niekto chce udržiavať štandardnú distribúciu \TeX u a jeho lokálne rozšírenia v~dvoch rozličných stromoch. Na urýchlenie vyhľadávania súborov, koreň každého stromu obsahuje súbor \file{ls-R} so záznamom obsahujúcim meno a relatívnu cestu ku všetkým súborom umiestneným pod týmto koreňom. \subsection{Vyhľadávanie ciest knižnicou Kpathsea} Najprv popíšeme všeobecný mechanizmus vyhľadávania ciest knižnicou \KPS{}. \emph{Vyhľadávacou cestou} nazveme zoznam \emph{elementov cesty}, ktorými sú v~prvom rade mená adresárov oddelené dvojbodkou alebo bodkočiarkou. Vyhľadávacia cesta môže pochádzať z~viacerých zdrojov. Pri vyhľadávaní súboru \samp{my-file} podľa cesty \samp{.:/dir}, \KPS{} skontroluje každý element cesty: najprv \file{./my-file}, potom \file{/dir/my-file}, vracajúc prvý zodpovedajúci nájdený prvok (alebo prípadne všetky zodpovedajúce prvky). Aby bolo dosiahnuté prispôsobenie sa konvenciám čo možno najviac operačných systémov, na neunixových systémoch \KPS{} môže používať oddeľovače názvov súborov rôzne od dvojbodky (\samp{:}) a lomítka (\samp{/}). Pri kontrolovaní určitého elementu cesty \var{p} \KPS{} najprv overí, či sa na naň nevzťahuje vopred vybudovaná databáza (pozri \singleuv{Data\-báza názvov súborov} na strane~\pageref{Filename-database}), t.\,j., či sa databáza nachádza v~adresári, ktorý je prefixom \var{p}. Ak to tak je, špecifikácia cesty sa porovnáva s obsahom databázy. Ak databáza neexistuje, alebo sa nevzťahuje na tento element cesty, alebo sa v~nej hľadaný súbor nevyskytuje, celý systém súborov je prehľadaný (pokiaľ to nebolo zakázané špecifikáciou začínajúcou \samp{!!} a hľadaný súbor musí existovať). \KPS{} zostrojí zoznam adresárov zodpovedajúcich tomuto elementu cesty a potom skontroluje každý z~nich, či sa v~ňom nenachádza hľadaný súbor. Podmienka \singleuv{súbor musí existovať\kern1pt} sa týka napr.\ súborov typu \samp{.vf} a vstupných súborov čítaných príkazom \TeX u \cs{openin}. Takéto súbory nemusia existovať (napr.\ \file{cmr10.vf}) a nebolo by dobré prehľadávať kvôli nim celý disk. Preto, ak zabudnete aktualizovať \file{ls-R} pri inštalácii nového \samp{.vf} súboru, súbor nebude nikdy nájdený. Každý element cesty sa prekontroluje: najprv databáza, potom disk. Keď je súbor nájdený, vyhľadávanie sa zastaví a výsledok je vrátený. Hoci najjednoduchší a najbežnejší element cesty je meno adresáru, \KPS{} podporuje aj iné zdroje vo vyhľadávacích cestách: dedičné (layered) štandardné hodnoty, mená premenných prostredia, hodnoty súboru \file{config}, domáce adresáre používateľov a rekurzívne prehľadávanie podadresárov. Preto, ak hovoríme, že \KPS{} \emph{rozbalí} element cesty, znamená to, že pretransformuje všetky špecifikácie do základného mena alebo mien adresárov. Toto je popísané v~nasledujúcich odsekoch. Všimnite si, že keď je meno hľadaného súboru vyjadrené absolútne alebo explicitne relatívne, t.\,j.\ začína \samp{/} alebo \samp{./} alebo \samp{../}, \KPS{} jednoducho skontroluje, či taký súbor existuje. \ifSingleColumn \else \begin{figure*} \verbatiminput{examples/ex5.tex} \setlength{\abovecaptionskip}{0pt} \caption{Ilustračný príklad konfiguračného súboru} \label{fig:config-sample} \end{figure*} \fi \subsubsection{Zdroje cesty} \label{Path-sources} Vyhľadávacia cesta môže byť vytvorená z~rôznych zdrojov. \KPS{} ich používa v~tomto poradí: \begin{enumerate} \item Používateľom nastavená premenná prostredia, napríklad \envname{TEXINPUTS}\@. Premenné prostredia s~pridanou bodkou a menom programu majú prednosť pred premennými rovnakého mena, ale bez prípony. Napríklad, keď \samp{latex} je meno práve bežiaceho programu, potom premenná \envname{TEXINPUTS.latex} prepíše \envname{TEXINPUTS}. \item Programovo-špecifický konfiguračný súbor, napríklad riadok \singleuv{\texttt{S /a:/b}} v~súbore \file{config.ps} \cmdname{dvips}. \item Konfiguračný súbor \KPS{} \Dash{} \file{texmf.cnf}, obsahujúci riadok ako \samp{TEXINPUTS=/c:/d} (pozri ďalej). \item Predvolené hodnoty počas kompilácie. \end{enumerate} \noindent Všetky tieto hodnoty vyhľadávacej cesty môžete prezerať použitím ladiacích možností (pozri \singleuv{Ladenie} na strane~\pageref{Debugging}). \subsubsection{Konfiguračné súbory} \tolerance=3500 \KPS{} číta počas behu z~\emph {konfiguračných súborov} s~menom \file{texmf.cnf} vyhľadávaciu cestu a ďalšie definície. Vyhľadávacia cesta používaná na hľadanie týchto súborov sa volá \envname{TEXMFCNF} (v~predvolenom nastavení sa tento súbor nachádza v~podadresári \file{texmf/web2c}). \emph{Všetky} súbory \file{texmf.cnf} vo vyhľadávacej ceste budú prečítané a definície v~posledných načítaných súborov majú prednosť pred definíciami čítanými predtým. Preto pri vyhľadávacej ceste \verb|.:$TEXMF|, hodnoty z~\file{./texmf.cnf} prepíšu hodnoty z~\verb|$TEXMF/texmf.cnf|. \tolerance=1500 \begin{itemize} \item Komentáre začínajú znakom \singleuv{\texttt{\%}} a pokračujú do konca riadku. \item Prázdne riadky sú ignorované. \item Znak \bs{} na konci riadku slúži ako pokračovací znak, t.j.\ nasledujúci riadok je k~nemu pripojený. Prázdne znaky na začiatku pripájaných riadkov nie sú ignorované. \item Všetky ostatné riadky majú tvar: \begin{alltt} \var{variable}[.\var{progname}] [=] \var{value} \end{alltt}% kde \samp{=} a prázdne znaky naokolo sú nepovinné. \item Meno premennej \singleuv{\texttt{\var{variable}}} môže obsahovať akékoľvek znaky okrem prázdnych znakov, \samp{=}, alebo \samp{.}, ale obmedziť sa na znaky \samp{A-Za-z\_} je najbezpečnejšie. \item Ak je \singleuv{\texttt{.\var{progname}}} neprázdne, definícia sa použije iba vtedy, keď práve bežiaci program má meno \texttt{\var{progname}} alebo \texttt{\var{progname}.exe}. Toto umožňuje napríklad mať pre rôzne nadstavby \TeX u rôzne vyhľadávacie cesty. \item Hodnota \singleuv{\texttt{\var{value}}} môže obsahovať akékoľvek znaky okrem \singleuv{\texttt{\%}} a \samp{@}. Na pravej strane nie je možné použiť \singleuv{\texttt{\$\var{var}.\var{prog}}}; namiesto toho musíte použiť ďalšiu premennú. Znak \samp{;} vo \singleuv{\texttt{\var{value}}} je preložený do \samp{:} ak sme pod operačným systémom Unix. Toto je užitočné, keď chceme mať jediný \file{texmf.cnf} súbor pre systémy Unix, MSDOS a Windows. \item Všetky definície sú prečítané skôr, ako sa expandujú. Preto môžu existovať referencie na premenné skôr, ako sú tieto definované. \end{itemize} Ukážkový úsek konfiguračného súboru, ilustrujúci väčšinu týchto bodov\ifSingleColumn \ignorespaces: \verbatiminput{examples/ex5.tex} \else \space je na obrázku~\ref{fig:config-sample}. \fi \subsubsection{Expanzia cesty} \label{Path-expansion} \KPS{} rozpoznáva určité zvláštne znaky a konštrukcie vo vyhľadávacích cestách podobné tým, čo existujú v~prostrediach unixovských interprétov príkazového riadku (shells). Ako všeobecný príklad uvedieme komplexnú cestu \verb+~$USER/{foo,bar}//baz+, ktorá sa expanduje do všetkých podadresárov pod adresármi \file{foo} a \file{bar} v~domovskom adresári používateľa \texttt{\$USER}, ktorý obsahuje adresár alebo súbor \file{baz}. Tieto konštrukcie sú popísané v~ďalších odsekoch. \subsubsection{Predvolená expanzia} \label{Default-expansion} \tolerance=2500 Ak vyhľadávacia cesta s najväčšou prioritou (pozri \singleuv{Zdroje cesty} na strane~\pageref{Path-sources}) obsahuje \emph{dvojbodku navyše} (t.j.\ začiatočnú, koncovú, alebo zdvojenú), \KPS{} vloží na toto miesto vyhľadávaciu cestu s~druhou najvyššou prioritou, ktorá je definovaná. Ak táto vložená cesta obsahuje dvojbodku navyše, to isté sa stane s~ďalšou najvýznamnejšou cestou. Keby sme mali napríklad dané takéto nastavenie premennej prostredia \tolerance=1500 \begin{alltt} >> \Ucom{setenv TEXINPUTS /home/karl:} \end{alltt} a hodnotu \code{TEXINPUTS} v~súbore \file{texmf.cnf} \begin{alltt} .:\$TEXMF//tex \end{alltt} potom konečná hodnota použitá na vyhľadávanie by bola: \begin{alltt} /home/karl:.:\$TEXMF//tex \end{alltt} Keďže by bolo zbytočné vkladať predvolenú hodnotu na viac ako jedno miesto, \KPS{} mení iba nadbytočnú \samp{:}\ a všetko ostatné ponecháva na mieste. Najprv kontroluje začiatočnú \samp{:}, potom koncovú \samp{:} a potom zdvojenú \samp{:}. \subsubsection{Expanzia zátvoriek} Užitočná črta je expanzia zátvoriek, ktorá funguje tak, že napríklad \verb+v{a,b}w+ sa expanduje na \verb+vaw:vbw+. Vnáranie je povolené. Toto sa používa na implementáciu viacnásobných \TeX{}ovských hierarchií, priradením hodnoty \code{\$TEXMF} s použitím zátvoriek. Napríklad v~súbore \file{texmf.cnf} nájdete nasledujúcu definíciu (približne, v~skutočnosti je tam ešte viac stromov): \begin{verbatim} TEXMF = {$HOMETEXMF,$TEXMFLOCAL,!!$TEXMFVAR,!!$TEXMFMAIN} \end{verbatim} Keď potom napíšete niečo podobné ako \begin{verbatim} TEXINPUTS = .;$TEXMF/tex// \end{verbatim} %$ bude to znamenať, že po hľadaní v~aktuálnom adresári sa najprv prehľadá celý strom \code{\$HOMETEXMF/tex}, \code{\$TEXMFLOCAL/tex}, \code{\$TEXMFVAR/tex} a \code{\$TEXMFMAIN/tex} (posledné dva s~použitím databázových súborov \file{ls-R}). Je to vhodný spôsob ako spúšťať dve paralelné \TeX{} štruktúry, jednu nemennú (napríklad na \CD) a druhú neustále aktualizovanú novými verziami, akonáhle sú dostupné. Použitím premennej \code{\$TEXMF} vo všetkých definíciách máme istotu, že sa vždy ako prvý prehľadá aktuálny strom. \subsubsection{Expanzia podadresárov} \label{Subdirectory-expansion} Dva alebo viac za sebou nasledujúcich znakov \singleuv{/} v~elemente cesty nasledujúcom za adresárom \var{d} je nahradených všetkými podadresármi \var{d}: najprv podadresármi priamo pod \var{d}, potom podadresármi pod nimi, atď. Poradie, v~akom sú prehľadávané podadresáre na každej úrovni, \emph{nie je špecifikované}. Ak po \samp{//} špecifikujete akékoľvek komponenty mena súboru, pridajú sa iba pod\-adre\-sáre so zodpovedajúcimi komponentami. Napríklad, \samp{/a//b} sa expanduje do adresárov \file{/a/1/b}, \file{/a/2/b}, \file{/a/1/1/b}, atď, ale nie do \file{/a/b/c} alebo \file{/a/1}. Viacnásobné konštrukcie \samp{//} v~ceste sú možné, ale použitie \samp{//} na začiatku cesty je ignorované. \subsubsection{Typy špeciálnych znakov a ich význam: zhrnutie} Nasledujúci zoznam zahŕňa %B% význam zvláštne znaky v~konfiguračných súboroch \KPS{}. % need a wider space for the item labels here. 3em instead of 2em \newcommand{\CODE}[1]{\makebox[3em][l]{\code{#1}}} \begin{description} \item[\CODE{:}]Oddeľovač v~špecifikácii cesty; na začiatku alebo na konci cesty nahrádza predvolenú expanziu cesty.\par \item[\CODE{;}]Oddeľovač v~neunixových systémoch (správa sa ako \samp{:}). \item[\CODE{\$}]Expanzia premennej. \item[\CODE{\string~}] Reprezentuje domovský adresár používateľa. \item[\CODE{\char`\{...\char`\}}] Expanzia zátvoriek, napr.\ z~\verb+a{1,2}b+ sa stane \verb+a1b:a2b+. \item[\CODE{//}] Expanzia podadresárov. (Môže sa vyskytnúť kdekoľvek v~ceste, okrem jej začiatku). \item[\CODE{\%}] Začiatok komentáru. \item[\CODE{\bs}] Znak pokračovania riadku (umožňuje viacriadkové vstupy). \item[\CODE{!!}] Povel na hľadanie súboru \emph{iba} v~databáze, neprehľadáva disk. \end{description} \subsection{Súborové databázy} \label{Filename-database} \KPS{} minimalizuje prístupy na disk pri vyhľadávaní. Predsa však pri inštaláciách s~dostatočným množstvom adresárov hľadanie súboru v~každom možnom adresári môže zabrať prehnane veľa času (toto platí zvlášť vtedy, keď musia byť prejdené stovky adresárov s~fontami). \KPS{} preto používa externe vytvorený \singleuv{databázový} súbor nazývaný \file{ls-R}, ktorý mapuje súbory v~adresároch a pomáha tak vyhnúť sa vyčerpávajúcemu prehľadávaniu disku. Skratky mien (\file{aliases}) v~druhom databázovom súbore vám umožňujú dať dodatočné mená súborom nachádzajúcim sa v~zozname \file{ls-R}. Toto môže byť užitočné pri prispôsobovaní sa 8.3-\nobreak súborovým konvenciám DOSu v~zdrojových súboroch. \subsubsection{Súborová databáza} \label{ls-R} Ako bolo vysvetlené hore, meno hlavnej databázy súborov musí byť \file{ls-R}. Môžete umiestniť jednu do koreňa každej hierarchie \TeX u{} vo svojej inštalácii, ktorú chcete, aby bola prehľadávaná (predvolená je \code{\$TEXMF}); väčšinou sa jedná iba o~jednu hierarchiu. \KPS{} hľadá \file{ls-R} súbory podľa cesty v~\code{TEXMFDBS}. Odporúčaný spôsob ako vytvoriť a udržiavať \samp{ls-R} je spustiť skript \code{mktexlsr} zahrnutý v~distribúcii. Je vyvolávaný rôznymi \samp{mktex}\dots\ skriptami. Tento skript v~princípe iba spúšťa príkaz \begin{alltt} cd \var{/your/texmf/root} && \path|\|ls -1LAR ./ >ls-R \end{alltt} predpokladajúc, že \code{ls} vášho systému vytvára správny výstup (výstup \acro{GNU} \code{ls} je v~poriadku). Aby ste sa ubezpečili, že databáza bude vždy aktuálna, najjednoduchšie je pravidelne ju prebudovávať cez \code{cron}, takže po zmenách v~inštalovaných súboroch \Dash\ napríklad pri inštalácii alebo aktualizácii balíka \LaTeX u{} \Dash\ bude súbor \file{ls-R} automaticky aktualizovaný. Ak súbor nie je v~databáze nájdený, podľa predvoleného nastavenia \KPS{} začne vyhľadávať na disku. Ak však určitý element cesty začína \samp{!!}, bude prehľadávaná \emph{iba} databáza, nikdy nie disk. \subsubsection{kpsewhich: Samostatné prehľadávanie cesty} \label{Invoking-kpsewhich} Program \texttt{kpsewhich} vykonáva prehľadávanie cesty nezávislé od každej aplikácie. Môže byť užitočný ako vyhľadávací \code{find} program na nájdenie súborov v~hierarchiách \TeX u{} (veľmi sa využíva v~distribuovaných \samp{mktex}\dots\ skriptoch). \begin{alltt} >> \Ucom{kpsewhich \var{option}\dots{} \var{filename}\dots{}} \end{alltt} Voľby špecifikované v~\singleuv{\texttt{\var{option}}} môžu začínať buď \samp{-} alebo \samp{-{}-} a každá skratka, ktorá nie je viacznačná, je akceptovaná. \KPS{} považuje každý element vstupného riadku, ktorý nie je argumentom nejakej voľby, za meno súboru, ktorý hľadá a vracia prvý súbor, ktorý nájde. Neexistuje voľba umožňujúca vrátiť všetky súbory s~určitým menom (na to môžete použiť nástroj Unixu \samp{find}). Ďalšie dôležitejšie voľby sú popísané nižšie. \begin{description} \item[\CODE{--dpi=num}]\hfill\break Nastav rozlíšenie na \singleuv{\texttt{\var{num}}}; toto má vplyv iba na \samp{gf} a \samp{pk} vyhľadávanie. \samp{-D} je synonymom, kvôli kompatibilite s~\cmdname{dvips}. Predvolená hodnota je~600. \item[\CODE{--format=name}]\hfill\break Nastav formát na vyhľadávanie na \singleuv{\texttt{\var{name}}}. Podľa predvoleného nastavenia je formát uhádnutý z~mena súboru. Pre formáty, ktoré nemajú asociovanú jednoznačnú príponu, ako napríklad podporné súbory \MP u a konfiguračné súbory \cmdname{dvips}, musíte špecifikovať meno ako známe pre \KPS{}, také ako \texttt{tex} alebo \texttt{enc files}. Zoznam získate spustením \texttt{kpsewhich -{}-help}. \item[\texttt{--mode=\var{string}}]\mbox{}\\ Nastav meno módu na \singleuv{\texttt{\var{string}}}; toto má vplyv iba na \samp{gf} a \samp{pk} vyhľadávanie. Žiadna predvolená hodnota: každý mód bude nájdený. \item[\texttt{--must-exist}]\mbox{}\\ Urob všetko preto, aby si našiel súbory. Ak je to potrebné, vrátane hľadania na disku. Normálne je v~záujme efektívnosti prehľadávaná iba databáza \file{ls-R}. \item[\texttt{--path=\var{string}}]\mbox{}\\ Vyhľadávaj podľa cesty \singleuv{\texttt{\var{string}}} (oddeľovaná dvojbodkou ako zvyčajne) namiesto hádania vyhľadávacej cesty z~mena súboru. Podporované sú \samp{//} a všetky bežné expanzie. Voľby \samp{--path} a \samp{--format} sa vzájomne vylučujú. \item[\texttt{--progname=\var{name}}]\mbox{}\\ Nastav meno programu na \singleuv{\texttt{\var{name}}}. Toto nastavenie ovplyvňuje použitie vyhľadávacej cesty cez nastavenie \singleuv{\texttt{.\var{progname}}} v~konfiguračných súboroch. Predvolená hodnota je \samp{kpsewhich}. \item[\texttt{--show-path=\var{name}}]\mbox{}\\ Zobrazí cestu použitú na vyhľadávanie súboru s typom \singleuv{\texttt{\var{name}}}. Môže byť použitá buď súborová prípona (\samp{.pk}, \samp{.vf} a pod.) alebo meno, podobne ako vo voľbe \samp{--format}. \item[\texttt{--debug=\var{num}}]\mbox{}\\ Nastaví masku výberu ladiacích možností na \singleuv{\texttt{\var{num}}}. \end{description} \subsubsection{Príklady použitia} \label{SExamplesofuse} Pozrime sa na \KPS{} v~akcii. Za podčiarknutým príkazom nasleduje výsledok vyhľadávania v~nasledujúcich riadkoch. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich article.cls} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/base/article.cls \end{alltt} Hľadáme súbor \file{article.cls}. Keďže prípona \samp{.cls} je jednoznačná, nemusíme špecifikovať, že hľadáme súbor typu \singleuv{tex} (zdrojový súbor \TeX{}). Nájdeme ho v~podadresári \file{tex/latex/base} pod koreňovým adresárom \samp{TEXMF-dist}. Podobne, všetky nasledujúce súbory budú nájdené bez problémov vďaka ich jednoznačnej prípone. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich array.sty} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/tools/array.sty > \Ucom{kpsewhich latin1.def} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/base/latin1.def > \Ucom{kpsewhich size10.clo} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/base/size10.clo > \Ucom{kpsewhich small2e.tex} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/base/small2e.tex > \Ucom{kpsewhich tugboat.bib} /usr/local/texmf-dist/bibtex/bib/beebe/tugboat.bib \end{alltt} Posledným súborom je bibliografická databáza \BibTeX u pre články \textsl{TUGBoatu}. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich cmr10.pk} \end{alltt} Bitmapové súbory fontov typu \file{.pk} sa používajú zobrazovacími programami ako \cmdname{dvips} a \cmdname{xdvi}. V~tomto prípade je vrátený prázdny výsledok, keďže neexistujú žiadne vopred generované Computer Modern \samp{.pk} súbory v~našom systéme (vzhľadom na to, že v~\TL{} implicitne používame verzie Type1 ). \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich wsuipa10.pk} \ifSingleColumn /usr/local/texmf-var/fonts/pk/ljfour/public/wsuipa/wsuipa10.600pk \else /usr/local/texmf-var/fonts/pk/ljfour/public/ ... wsuipa/wsuipa10.600pk \fi\end{alltt} Pre tieto fonty (fonetickú abecedu z~University of Washington) sme museli vygenerovať\ \samp{.pk} súbory. Keďže predvolený mód \MF u v~našej inštalácii je \texttt{ljfour} so základným rozlíšením 600~dpi (dots per inch), je vrátená táto inštancia. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich -dpi=300 wsuipa10.pk} \end{alltt} V~tomto prípade po špecifikovaní, že nás zaujíma rozlíšenie 300dpi (\texttt{-dpi=300}), vidíme, že taký font nie je v~systéme k~dispozícii. Programy ako \cmdname{dvips} alebo \cmdname{xdvi} by v~tomto prípade vytvorili požadované \texttt{.pk} súbory, použijúc skript \cmdname{mktexpk}. Teraz obráťme našu pozornosť na hlavičkové a konfiguračné súbory \cmdname{dvips}. Najprv sa pozrieme na jeden z~bežne používaných súborov, všeobecný prológový \file{tex.pro} na pod\-poru \TeX u{}, potom pohľadáme konfiguračný súbor (\file{config.ps}) a PostScriptovú mapu fontov \file{psfonts.map} \Dash %B% as of 2004, mapové a kódové súbory majú svoje vlastné cesty na vyhľadávanie a nové umiestnenie v~stromoch \dirname{texmf}. Keďže prípona \samp{.ps} je ne\-jed\-no\-značná, musíme pre súbor \texttt{config.ps} špecifikovať explicitne, o ktorý typ sa zaujímame (\optname{dvips config}). \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich tex.pro} /usr/local/texmf/dvips/base/tex.pro > \Ucom{kpsewhich --format=`dvips config' config.ps} /usr/local/texmf/dvips/config/config.ps > \Ucom{kpsewhich psfonts.map} /usr/local/texmf/fonts/map/dvips/updmap/psfonts.map \end{alltt} Teraz sa pozrieme na podporné súbory URW Times PostScript. V~Berryho schéme meno pre tieto pomenovania fontov je \uv{\texttt{utm}}. Prvý súbor, ktorý hľadáme, je konfiguračný súbor, ktorý obsahuje meno mapového súboru: \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich --format="dvips config" config.utm} /usr/local/texmf-dist/dvips/psnfss/config.utm \end{alltt} Obsah tohoto súboru je \begin{alltt} p +utm.map \end{alltt} čo odkazuje na súbor \file{utm.map}, ktorý ideme ďalej hľadať. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich utm.map} /usr/local/texmf-dist/fonts/map/dvips/times/utm.map \end{alltt} Tento mapový súbor definuje mená súborov fontov typu Type1 PostScript v~kolekcii URW. Jeho obsah vyzerá takto (zobrazili sme iba jeho časť): \begin{alltt} utmb8r NimbusRomNo9L-Medi ... \Ucom{kpsewhich utmr8a.pfb} \ifSingleColumn /usr/local/texmf-dist/fonts/type1/urw/times/utmr8a.pfb \else /usr/local/texmf-dist/fonts/type1/ ... urw/utm/utmr8a.pfb \fi\end{alltt} Z týchto príkladov by malo byť zrejmé, ako ľahko môžete nájsť umiestnenie daného súboru. Toto je zvlášť dôležité, keď máte podozrenie, že ste narazili na zlú verziu súboru, pretože \cmdname{kpsewhich} emuluje vyhľadávanie úplne rovnakým spôsobom ako skutočný program (\TeX{}, dvips a pod). \subsubsection{Ladenie vyhľadávania} \label{Debugging} Niekedy je potrebné vyšetriť, ako program rozpoznáva referencie na súbory. Aby toto bolo možné vhodne uskutočniť, \KPS{} ponúka rôzne stupne ladenia: \begin{itemize} \item[\texttt{\ 1}] Volania \texttt{stat} (testy súborov). Pri behu s~aktuálnou \file{ls-R} databázou by nemal dať takmer žiaden výstup. \item[\texttt{\ 2}] Referencie do hašovacích tabuliek (ako \file{ls-R} databázy, mapové súbory, konfiguračné súbory). \item[\texttt{\ 4}] Operácie otvárania a zatvárania súboru. \item[\texttt{\ 8}] Všeobecná informácia o ceste pre typy súborov hľadaných \KPS. Toto je užitočné pri zisťovaní, kde bola definovaná určitá cesta pre daný súbor. \item[\texttt{16}] Adresárový zoznam pre každý element cesty (vzťahuje sa iba na vyhľadávanie na disku). \item[\texttt{32}] Vyhľadávanie súborov. \end{itemize} Hodnota \texttt{-1} nastaví všetky horeuvedené voľby, v~praxi pravdepodobne vždy použijete tieto úrovne, ak budete potrebovať akékoľvek ladenie. Podobne s~programom \cmdname{dvips} nastavením kombinácie ladiacích prepínačov môžete detailne sledovať, odkiaľ sa berú používané súbory. Aktuálny popis parametrov je možné nájsť v~\path{../texmf/doc/html/dvips/dvips_2.html}. Alternatívne, keď súbor nie je nájdený, ladiaca cesta ukazuje, v~ktorých adresároch program daný súbor hľadal, čo môže naznačovať, v~čom sa asi vyskytol problém. Všeobecne povedané, keďže väčšina programov volá knižnicu \KPS{} vnútorne, ladiace voľby je možné nastaviť pomocou premennej prostredia \envname{KPATHSEA\_DEBUG} na potrebnú kombináciu, ako je to popísané v~horeuvedenom zozname. (Poznámka pre používateľov Windows: nie je jednoduché presmerovať všetky hlášky v~tomto systéme do súboru. Na diagnostikovacie účely môžete dočasne priradiť\\ \texttt{SET KPATHSEA\_DEBUG\_OUTPUT=err.log}). Uvažujme ako príklad malý zdrojový súbor \LaTeX u{}, \file{hello-world.tex}, ktorý obsahuje nasledujúci vstup. \begin{verbatim} \documentclass{article} \begin{document} Hello World! \end{document} \end{verbatim} Tento malý súbor používa iba font \file{cmr10}, takže pozrime sa, ako \cmdname{dvips} pripravuje PostScriptový súbor (chceme použiť Type1 verziu písiem Computer Modern, preto je nastavená voľba \texttt{-Pcms}\footnote{Od verzie \TL{}~7 nie je nutné túto voľbu nastavovať, pretože Type~1 fonty sú načítané implicitne.}. \begin{alltt} > \Ucom{dvips -d4100 hello-world -Pcms -o} \end{alltt} V~tomto prípade sme skombinovali \cmdname{dvips} ladiacu triedu~4 (cesty k~fontom) s~expanziou elementu cesty \KPS\ (pozri Referenčný Manuál \cmdname{dvips},\OnCD {texmf/doc/html/dvips/dvips_toc.html}). %\ifSingleColumn %We get something %like the following (we have rearranged the output for easier display): %\begin{alltt}\small %\input{examples/ex6.tex} %\end{alltt} %\else Výstup, trochu preusporiadaný, je zobrazený na obrázku~\ref{fig:dvipsdbga}. \begin{figure*}[tp] \centering \input{examples/ex6a.tex} \caption{Hľadanie konfiguračných súborov}\label{fig:dvipsdbga} \bigskip \input{examples/ex6b.tex} \caption{Hľadanie \singleuv{prolog} súboru}\label{fig:dvipsdbgb} \bigskip \input{examples/ex6c.tex} \caption{Hľadanie súboru fontu}\label{fig:dvipsdbgc} \end{figure*} %\input{examples/ex6skfromtl6.tex} % TODO: Janka -- treba aktualizovat % z ../examples/ex6*.tex \cmdname{dvips} začne lokáciou svojich pracovných súborov. Najprv je nájdený \file{texmf.cnf}, ktorý obsahuje definície vyhľadávacích ciest ostatných súborov, potom databáza súborov \file{ls-R} (na optimalizáciu vyhľadávania súborov) a skratky mien súborov (\file{aliases}), čo robí možným deklarovať viacero mien (napr.\ krátke meno typu \singleuv{8.3} ako v~\acro{DOS}e a dlhšiu prirodzenejšiu verziu) pre ten istý súbor. Potom \cmdname{dvips} pokračuje v~hľadaní všeobecného konfiguračného súboru \file{config.ps} skôr, ako začne hľadať súbor nastavení \file{.dvipsrc} (ktorý, v~tomto prípade, \emph{nie je nájdený}). Nakoniec, \cmdname{dvips} nájde konfiguračný súbor pre font Computer Modern PostScript, \file{config.cms} (toto bolo iniciované voľbou\texttt{-Pcms} v~príkaze \cmdname{dvips}). Tento súbor obsahuje zoznam \uv{mapových} súborov, ktoré definujú vzťah medzi menami fontov v~\TeX u, PostScripte a systéme súborov. \begin{alltt} > \Ucom{more /usr/local/texmf/dvips/cms/config.cms} p +ams.map p +cms.map p +cmbkm.map p +amsbkm.map \end{alltt} \cmdname{dvips} preto pokračuje v~hľadaní všetkých týchto súborov plus všeobecného mapového súboru \file{psfonts.map}, ktorý sa načítava vždy (obsahuje deklarácie bežne používaných PostScriptových fontov; pozri poslednú časť sekcie~\ref{SExamplesofuse}, kde sa nachádza viac detailov o narábaní s~mapovými súbormi PostScriptu). V~tomto bode sa \cmdname{dvips} identifikuje používateľovi\,\ldots \begin{alltt}\ifSingleColumn This is dvips 5.78 Copyright 1998 Radical Eye Software (www.radicaleye.com) \else\small{}This is dvips 5.78 Copyright 1998 Radical Eye ... \fi\end{alltt}% decided to accept slight overrun in tub case \ifSingleColumn \noindent\ldots potom pokračuje v~hľadaní prológového súboru \file{texc.pro}: \begin{alltt}\small kdebug:start search(file=texc.pro, must\_exist=0, find\_all=0, path=.:~/tex/dvips//:!!/usr/local/texmf/dvips//: ~/tex/fonts/type1//:!!/usr/local/texmf/fonts/type1//). kdebug:search(texc.pro) => /usr/local/texmf/dvips/base/texc.pro \end{alltt} \else potom pokračuje v~hľadaní prológového súboru \file{texc.pro} (pozri obrázok~\ref{fig:dvipsdbgb}). \fi Po nájdení tohoto súboru, \cmdname{dvips} napíše na výstup dátum a čas a informuje nás, že vygeneruje súbor \file{hello-world.ps}, že potrebuje súbor s fontom \file{cmr10}, ktorý bude deklarovaný ako \uv{rezidentný}: \begin{alltt}\small TeX output 1998.02.26:1204' -> hello-world.ps Defining font () cmr10 at 10.0pt Font cmr10 is resident. \end{alltt} Teraz sa rozbehne hľadanie súboru \file{cmr10.tfm}, ktorý je nájdený, potom je referencovaných ešte niekoľko prológových súborov (nezobrazené) a nakoniec je nájdená inštancia fontu Type1, \file{cmr10.pfb}, ktorá je pridaná do výstupného súboru (pozri posledný riadok). \begin{alltt}\small kdebug:start search(file=cmr10.tfm, must\_exist=1, find\_all=0, path=.:~/tex/fonts/tfm//:!!/usr/local/texmf/fonts/tfm//: /var/tex/fonts/tfm//). kdebug:search(cmr10.tfm) => /usr/local/texmf/fonts/tfm/public/cm/cmr10.tfm kdebug:start search(file=texps.pro, must\_exist=0, find\_all=0, ... kdebug:start search(file=cmr10.pfb, must\_exist=0, find\_all=0, path=.:~/tex/dvips//:!!/usr/local/texmf/dvips//: ~/tex/fonts/type1//:!!/usr/local/texmf/fonts/type1//). kdebug:search(cmr10.pfb) => /usr/local/texmf/fonts/type1/public/cm/cmr10.pfb [1] \end{alltt} \subsection{Možnosti nastavenia za behu programu} Ďalšou z~pekných čŕt distribúcie \Webc{} je možnosť kontroly množstva pamäťových parametrov (najmä veľkosti polí) za behu prostredníctvom súboru \file{texmf.cnf}, ktorý číta knižnica \KPS{}. Nastavenia všetkých parametrov môžete nájsť v~časti~3 tohto súboru. Najdôležitejšie riadiace premenné (čísla riadkov sa vzťahujú na súbor \file{texmf.cnf}): \begin{description} \item[\texttt{main\_memory}] Celkový počet dostupných slov v~pamäti pre \TeX{}, \MF{} a \MP. Musíte vytvoriť nový formátový súbor pre každé odlišné nastavenie. Napríklad môžete vygenerovať \uv{obrovskú} verziu \TeX u{} a zavolať súbor s~formátom \texttt{hugetex.fmt}. S~použítím štandardnej špecifikácie mena programu používaného knižnicou \KPS{}, konkrétna hodnota premennej main\_memory sa načíta zo súboru \file{texmf.cnf}. %B% (porovnaj všeobecnú hodnotu a \uv{obrovskú} hodnotu, ktorá sa inštancuje cez \texttt{hugetex}, atď.). \item[\texttt{extra\_mem\_bot}] Dodatočný priestor pre \uv{veľké} dátové štruktúry \TeX u{}: \uv{boxy}, \uv{glue}, \uv{break\-point(y)} a podobne. Je to užitočné hlavne ak používate \PiCTeX{}. %%PS (riadok 300). \item[\texttt{font\_mem\_size}] Počet dostupných slov pre informáciu o fontoch v~\TeX u. Toto je viac-menej celková veľkosť všetkých prečítaných TFM súborov. \item[\texttt{hash\_extra}] Dodatočný priestor pre hašovaciu tabuľku mien riadiacej sekvencie. Približne 10\,000 riadiacich sekvencií môže byť uložených v~hlavnej hašovacej tabuľke; ak máte veľkú knihu s~mnohými krížovými odkazmi, toto nemusí stačiť. Implicitná hodnota \texttt{hash\_extra} je \texttt{50000}. %B% Vidíte, že obidve volania programov \cmdname{hugetex} a \cmdname{pdftex} požadujú %B% dodatočných 15\,000 riadiacich sekvencií (preddefinovaná hodnota %B% hash\_extra je nula). \end{description} Samozrejme, tento prvok nemôže nahradiť naozajstné dynamické polia a alokácie pamäte, ale keďže tieto sa veľmi ťažko implementujú v~súčasnej verzii \TeX u, tieto parametre počas behu programu poskytujú praktický kompromis, ktorý dovoľuje aspoň nejakú flexi\-bilitu. \end{otherlanguage} \begin{comment} \section{Překlad pro novou unixovou platformu} Pokud používáte platformu, pro kterou neposkytujeme binárky, nezbude vám nic jiného, než si je vytvořit ze zdrojáků sami. Není to tak těžké, jak se traduje či zdá. Vše, co je třeba, najdete v~adresáři \texttt{source} distribuce. \subsection{Předpoklady úspěchu} Budete potřebovat alespoň 100~Mebibytů diskového prostoru na kompilaci celého \TeX{}u a podpůrných programů. Budete také potřebovat kompilátor \acro{ANSI}~C, program \cmdname{make}, lexikální analyzátor a generátor překladače. Doporučujeme \acro{GNU} verze těchto programů (\cmdname{gcc}, \acro{GNU} \cmdname{make}, \cmdname{m4}, \cmdname{flex}, \cmdname{bison}). Možná uspějete i s~jinými verzemi kompilátoru~C, programu \cmdname{make} a dalších programů, ale budete potřebovat dobrou znalost kompilace unixových programů pro řešení kolizí. Také příkaz \texttt{uname} musí vracet rozumné hodnoty. \subsection{Konfigurace} Pro začátek proveďte normální instalaci \TL{} na váš disk (viz oddíl~\ref{sec:unix-install-disk} na straně~\pageref{sec:unix-install-disk}). Můžete přeskočit instalaci všech předkompilovaných binárek. Potom rozbalte zdroje z~komprimovaného \texttt{tar} archívu z~adresáře \dirname{source} na svůj disk a přejděte do adresáře, kam jste zdroje rozbalili. Potom spusťte program \cmdname{configure} například takto: \begin{alltt} > \Ucom{sh configure -prefix=/usr/local/TeX} \end{alltt} Adresář udaný přepínačem \optname{-prefix} je ten, kam jste instalovali pomocný texmf strom; struktura adresářů bude jak je popsáno níže (přičemž \$TEXDIR je adresář, který jste zvolili): \noindent \begin{tabularx}{\textwidth}{@{}>{\ttfamily}lX@{}} \dirname{$TEXDIR/share/texmf} & hlavní strom s~fonty, makry, atp.\\ \dirname{$TEXDIR/man} & unixové manuálové stránky\\ \dirname{$TEXDIR/info} & \acro{GNU} Info manuály\\ \dirname{$TEXDIR/bin/$PLATFORM} & binárky \end{tabularx} %$ Pokud chcete zrušit extra úroveň adresářů \dirname{$PLATFORM} pro každou platformu, t.j.\ uložit binárky do adresáře \dirname{$TEXDIR/bin}, specifikujte volbu \verb|--disable-multiplatform| pro \cmdname{configure}. Podívejte se na výstup příkazu \verb|./configure --help| pro popis dalších přepínačů, které můžete chtít použít. Například můžete chtít vynechat překlad \OMEGA{}y či \eTeX{}u. \subsection{Spuštění \cmdname{make}} Ověřte, zda proměnná prostředí nebo volba \texttt{noclobber} není nastavena. Potom spusťte hlavní \cmdname{make} takto: \begin{alltt} > \Ucom{make world} \end{alltt} a dejte si chvíli oddechu\ldots Případně si můžete zaznamenat všechen výstup takto: \begin{alltt} > \Ucom{sh -c \string"make world >world.log 2>\&1\string" \&} \end{alltt} Předtím než uvěříte, že všechno je v~pořádku, zkontrolujte logovací soubor na chyby: \acro{GNU} \cmdname{make} vždy používá řetězec \samp{***}, kdykoliv příkaz selže. Také zkontrolujte, zda všechny programy byly opravdu přeloženy: \begin{alltt} > \Ucom{cd \var{TEXDIR}/bin/\var{archname}} > \Ucom{ls | wc} \end{alltt} Výsledkem by mělo být přes 200 programů (můžete zkontrolovat přesný počet s~adresáři \dirname{bin} na~distribučním médiu). Pro závěrečný \texttt{make install} budete potřebovat rootovské oprávnění, takže můžete rozdělit \samp{make world} na dvě části: \begin{alltt} > \Ucom{make all} > \Ucom{su} > \Ucom{make install strip} \end{alltt} Poté, co instalujete všechny binárky, měli byste provést normální postinstalační proceduru, jak je popsána v~oddíle~\ref{sec:postinstall} na straně~\pageref{sec:postinstall}. Když budete chtít zpřístupnit svoje binárky ostatním, prosíme kontaktujte nás. R\'adi je umístíme na webov\'e stránky \TL. \end{comment} \section{Poděkování} \TL{} je výsledkem společného úsilí téměř všech skupin uživatelů \TeX u. Tato vydání editovali \TL{} Sebastian Rahtz a Karl Berry. Seznam ostatních hlavních přisp\v{e}vatelů následuje. Děkujeme: %B% Toto vydání \TL{} je editováno Sebastianem Rahtzem, přičemž hlavní %B% přispěvatel byl Fabrice Popineau, který tvrdě pracoval na podpoře %B% Windows (zvláště na setupu!) a přispěl mnoha různými způsoby a nápady, %B% radami a kódem. Staszek Wawrykiewicz byl hlavní testér distribuce %B% a koordinoval příspěvky z~Polska. %B% Kaja Christiansen prováděla neúnavně opakované %B% rekompilace na různých unixových platformách. Vladimir Volovich odvedl %B% vynikající práci na vyčištění zdrojových textů a provedl mnohá %B% vylepšení, zatímco Gerben Wierda dělal veškerou práci pro \MacOSX. \begin{itemize*} \item Sdružení německy mluvících uživatelů \TeX{}u (\acro{DANTE} e.V.), které poskytlo hardware pro uložení zdrojů \TL{}; Rainer Sch\"opf a Reinhard Zierke, kteří se o ně starají. Představitelé \acro{DANTE} Volker Schaa a Klaus H\"oppner koordinovali výrobu u Lehmann's Bookstore, \url{http://www.lob.de}. \item Společnosti Perforce (\url{http://www.perforce.com}), která poskytla volné kopie svého excelentního změnového systému, který používáme pro vývoj \TeXLive. \item Peteru Breitenlohnerovi a \eTeX\ týmu, kteří poskytují stabilní základ budoucnosti \TeX u. %B% \item Karlu Berrymu, který poskytl původní distribuci \Webc{}, a %B% pokračoval v~poskytování cenných rad, povzbuzení a pomocí. %B% \item Mimi Burbankové, která zajistila na Florida State University %B% School of Computational Science and Information Technology přístup %B% k~řadě různých počítačů různých platforem pro překlad %B% \TeX{}ových binárek a distribuce testovala, kdykoliv to bylo potřeba. \item Thomasi Esserovi, za překrásný balík \teTeX{} bez něhož by \TL{} zajisté neexistovala. Jeho soustavná pomoc pomáhá vytvořit lepší produkt. \item Michelu Goossensovi, který je spoluautorem původní dokumentace. \item Eitanu Gurarimu, jehož \TeX{}4ht bylo použito pro \HTML{} verzi této dokumentace a který obratem pracoval neúnavně na jeho rozšířeních. \item Hansi Hagenovi, za mnohá testování a přípravu formátu \ConTeXt\ přizpůsobeného potřeb\'am \TL. \item Paw{\l}u Jackowski, za windovsový instalátor \cmdname{tlpm}, a Tomaszovi {\L}uczak, za \cmdname{tlpmgui}. \item \Thanh, Martinu Schr\"oderovi a pdf\TeX\ týmu za pokračující rozšiřování možností \TeX u. \item Petru Olšákovi, který kontroloval velmi pečlivě českou a slovenskou podporu na \TeXLive. \item Fabrice Popineau, za windowsové binárky na \TL{}. \item Staszkovi Wawrykiewiczi, hlavnímu testérovi všeho na \TL{} a koordinátorovi mnoha důležitých polských příspěvků: fontů, windowsové instalace a dalších. \item Olafu Weberovi, pro jeho pečlivé sestavení a údržbu \Webc, na které závisí vše ostatní. \item Gerbenu Wierdovi, za vytvoření a údržbu podpory \MacOSX\ a za mnohou integraci a testování. \item Grahamu Williamsovi, na jehož práci na katalogu balíků závisíme. \end{itemize*} Tvůrci binárek: Tigran Aivazian (\pkgname{x86\_64-linux}), Manfred Lotz (\pkgname{i386-freebsd}), %Maksym Polyakov (\pkgname{sparc-solaris}), Fabrice Popineau (\pkgname{win32}), Norbert Preining (\pkgname{alpha-linux}), Vladimir Volovich (\pkgname{powerpc-aix}, \pkgname{sparc64-linux}, \pkgname{sparc-solaris}), Staszek Wawrykiewicz (\pkgname{i386-linux}), Olaf Weber (\pkgname{mips-irix}), Gerben Wierda (\pkgname{i386-darwin}, \pkgname{powerpc-darwin}). Obnova dokumentace a překladů: Karl Berry (English), Daniel Flipo \& Fabrice Popineau (French), G\"unter Partosch \& Hartmut Henkel (German), Petr Sojka \& Jan Bu\v{s}a (Czech\slash Slovak), Boris Veytsman (Russian), Staszek Wawrykiewicz (Polish). %B% Dále Gerhard Wilhelms, Volker Schaa, Fabrice Popineau, Janka %B% Chlebíková, Petra Sojková, Staszek Wawrykiewicz, %B% Erik Frambach a Ulrik Vieth laskavě přeložili v~různých %B% obdobích dokumentaci do svých mateřských jazyků a poskytli %B% vítanou zpětnou reakci. \footnote{Ke korektuře českého a slovenského překladu přispěli v~letech 2003--2004 krom\v{e} autor\r{u} Jaromír Kuben, Milan Matlák, Tomáš Obšívač, Tomáš Polešovský, Libor Škarvada, Zdeněk Wagner a další.} Samozřejmě, nejdůležitejší poděkování patří Donaldu Knuthovi, především za vymyšlení \TeX u a také za to, že ho věnoval světu. \section{Trocha historie} \label{sec:history} \subsection{Minulost} Diskuse začala koncem roku 1993, kdy holandská skupina uživatelů \TeX{}u NTG začala práci na \CD{} 4All\TeX{} pro uživatele \acro{MS-DOS}u, doufajíc, že doba nazrála pro vydání jednoho \CD{} pro všechny systémy. Byl to na svou dobu příliš ambiciózní cíl, ale nenastartoval jen velmi úspěšné 4All\TeX{} \CD{}, ale také pracovní skupinu \acro{TUG}u o \emph{\TeX{} Directory Structure} (\url{http://tug.org/tds}), která specifikovala, jak vytvořit konzistentní a spravovatelnou kolekci \TeX{}ových souborů. Kompletní draft \TDS{} byl publikován v~prosincovém čísle časopisu \textsl{TUGboat} v~roce 1995 a hned ze začátku bylo jasné, že jedním z~žádaných produktů bude vzorová struktura \CD{}. Distribuce, kterou nyní máte, je přímým výstupem práce této pracovní skupiny. Evidentní úspěch 4All\TeX{} \CD{} ukázal, že i unixoví uživatelé by toužili po podobně jednoduchém systému, a to je také jedno z~hlavních aktiv~\TeXLive. Nejprve jsme vytvořili unixové \TDS{} \CD{} na podzim 1995 a rychle identifikovali \teTeX{} Thomase Essera jako ideální systém, jelikož již měl multi-platformní podporu a byl koncipován s~perspektivou portability. Thomas souhlasil s~pomocí, a seriózní práce započala začátkem roku 1996. První vydání se uskutečnilo v~květnu 1996. Začátkem 1997 Karl Berry dokončil nové hlavní vydání \Webc, které obsahovalo téměř všechny vlastnosti, které Thomas Esser přidal do \teTeX{}u, a tak jsme se rozhodli druhé vydání \CD{} postavit na standardním \Webc, s~přidáním skriptu \texttt{texconfig} z~\teTeX{}u. Třetí vydání \CD{} bylo založeno na další revizi \Webc, 7.2, provedené Olafem Weberem; a jelikož zároveň byla hotova nová verze \teTeX{}u, \TL{} obsahoval téměř všechna její vylepšení. Podobně čtvrté vydání používalo novou verzi \teTeX{}u a nové vydání \Webc{} (7.3). Systém nyní obsahuje i kompletní systém pro Windows. Pro páté vydání (březen 2000) bylo mnoho částí \CD{} revidováno a zkontrolováno a byly aktualizovány stovky balíků. Detaily o balících byly uloženy v~souborech XML. Ale hlavní změnou pro \TeX\ Live~5 bylo vynětí softwaru, na kterém byla jakákoliv omezení na šíření (non-free software). Vše uložené na \TL{} je nyní slučitelné s~tzv.\ `Debian Free Software Guide\-lines' (\url{http://www.debian.org/intro/free}); udělali jsme vše možné, abychom zkontrolovali licenční podmínky všech balíků, ale budeme vděčni za upozornění na jakékoli chyby. Šesté vydání (červenec 2001) mělo aktualizovaného materiálu ještě více. Hlavní změnou byl nový instalační přístup: uživatel může volit instalační kolekce. Byly kompletně reorganizovány jazykové kolekce, takže jejich výběrem se instalují nejen makra, fonty, ale je také připraven odpovídající soubor \texttt{language.dat}. Sedmé vydání v~roce 2002 mělo podstatné rozšíření v~přidání podpory \MacOSX{}, kromě množství aktualizací balíků a programů. Důležitým cílem byla opětná integrace s~\teTeX{}em a korekce odchylek z~pátého a šestého vydání. \subsubsection{2003} V~roce 2003 se neustálou smrští oprav a rozšíření stalo to, že velikost \TL{} již neumožnila jeho směstnání na jedno \CD{}, a tak došlo k~rozdělení na tři různé distribuce (viz oddíl~\ref{sec:multiple-dist} na straně~\pageref{sec:multiple-dist}). Navíc: \begin{itemize*} \item Na žádost \LaTeX{} týmu jsme změnili standardní příkazy \cmdname{latex} a \cmdname{pdflatex} tak, že nyní používají \eTeX{} (viz strana~\pageref{text:etex}). \item Byly přidány a jsou nyní doporučovány k~používání nové fonty Latin Modern. \item Byla zrušena podpora OS Alpha \acro{OSF} (podpora \acro{HPUX} byla zrušena již dříve), jelikož se nikdo nenašel, kdo by na těchto platformách zkompiloval nové binárky. \item Instalační program Windows byl změněn podstatným způsobem; poprvé bylo integrováno uživatelské prostředí založené na XEmacsu. \item Důležité pomocné programy pro Windows (Perl, \GS{}, Image\-Magick, Ispell) jsou nyní instalovány do instalačního adresáře \TL{}. \item Mapovací soubory jmen fontů pro \cmdname{dvips}, \cmdname{dvipdfm} a \cmdname{pdftex} jsou nyní generovány novým programem \cmdname{updmap} a instalovány do \dirname{texmf/fonts/map}. %+\item \TeX{}, \MF{}, and \MP{} now output 8-bit input %+ characters as themselves in output (e.g., \verb|\write|) files, %+ log files, and the terminal, i.e., \emph{not} translated using the %+ \verb|^^| notation. In \TL{}~7, this translation was %+ dependent on the system locale settings; now, locale settings do %+ not influence the \TeX{} programs' behavior. If for some reason %+ you need the \verb|^^| output, rename the file %+ \verb|texmf/web2c/cp8bit.tcx|. (Future releases will have cleaner %+ ways to control this.) \item \TeX{}, \MF{} a \MP{} nyní dávají na výstup %B% 8-bitové věčšinu vstupních znaků (32 a výš) bez konverze (například do souborů zapisovaných pomocí \verb|\write|, souborů log, na terminál), a tedy \emph{nejsou překládány} do sedmibitové \verb|^^| notace. V~\TL{}~7 bylo toto mapování závislé na nastavení systémových locale; nyní již nastavení locale \emph{neovlivní} chování \TeX{}u. Pokud z~nějakých důvodů potřebujete výstup s~\verb|^^|, přejmenujte soubor \verb|texmf/web2c/cp8bit.tcx|. Příští verze bude mít čistší řešení. \item Tato dokumentace byla podstatným způsobem přepracována. \item Konečně, jelikož čísla verzí \TL{} již příliš narostla, verze je nyní identifikována rokem vydání: \TL{} 2004. \end{itemize*} \subsubsection{2004} Rok 2004 přinesl mnoho změn: \begin{itemize} \item Pokud máte lokálně instalovány fonty, které využívají své vlastní podporní soubory \filename{.map} nebo (mnohem méně pravděpodobně) \filename{.enc}, možná budete nuceni tyto soubory přesunout. Soubory \filename{.map} jsou nyní vyhledávány jen v~podaresářích \dirname{fonts/map} (v~každém stromě \filename{texmf}), podél cesty \envname{TEXFONTMAPS}. Podobně, soubory \filename{.enc} jsou hledány jen v~podadresářích \dirname{fonts/enc}, podél cesty \envname{ENCFONTS}. \cmdname{updmap} se pokusí vypsat varování o~problematických souborech. O~metodách zpracování té které informace, prosíme viz \url{http://tug.org/texlive/mapenc.html}. \item \TKCS\ byla rozšířena přidáním instalovatelného \CD, založeného na \MIKTEX u, pro ty, kteří dávají přednost této implementaci před Web2C. %Také lo\v{n}sk\'e demo \CD{} bylo nahrazeno instalovatelným \CD{} pro Windows. Viz oddíl~\ref{sec:struct-tl} (stránka~\pageref{sec:struct-tl}). \item Uvnitř \TL byl samostatný velký strom \dirname{texmf} předešlých vydání nahrazen třemi: \dirname{texmf}, \dirname{texmf-dist} a \dirname{texmf-doc}. Viz oddíl~\ref{sec:tld} (stránka~\pageref{sec:tld}) a soubory \filename{README} pro každý z~nich. \item Všechny vstupní soubory týkajíci se \TeX u jsou teď soustředěny v~podadresáři \dirname{tex} stromů \dirname{texmf*} a nemají oddělené sourozenecké adresáře \dirname{tex}, \dirname{etex}, \dirname{pdftex}, \dirname{pdfetex} atd. Viz \CDref{texmf-doc/doc/english/tds/tds.html\#Extensions} {\texttt{texmf-doc/doc/english/tds/tds.html\#Extensions}}. \item Pomocní dávky (neměly by být volány uživateli) jsou teď umístěny v~novém adresáři \dirname{scripts} stromů \dirname{texmf*} a jsou vyhledávány prostřednictvím \verb|kpsewhich -format=texmfscripts|. Když tedy máte programy volající tyto dávky, budou muset být nastaveny. Viz \CDref{texmf-doc/doc/english/tds/tds.html\#Scripts} {\texttt{texmf-doc/doc/english/tds/tds.html\#Scripts}}. \item Téměř všechny formáty umožňují většinu znaků tisknout bez konverze pomocí p\v{r}ekladov\'eho souboru \filename{cp227.tcx}, místo jejich konverze pomocí \verb|^^| notace. Konkrétně, znaky na pozicích 32--256, plus \uv{tab}, \uv{vertikální tab} a \uv{form feed} jsou považovány za tisknutelné a nejsou konvertovány. Výjimky tvoří plain \TeX\ (jen 32--127 jsou tisknutelné), \ConTeXt\ (0--255 tisknutelné) a formáty systému \OMEGA. Toto implicitní chování je téměř stejn\'e, jak na \TL\,2003, ale je implementováno čistěji, s~více možnostmi přizpůsobení. Viz \CDref{texmf/doc/web2c/web2c.html\#TCX-files} {\texttt{texmf/doc/web2c/web2c.html\#TCX-files}}. (Mimochodem, se vstupem Unicode, může \TeX\ na výstupu vypsat posloupnosti částečných znaků při výpisu chybových kontextů, protože je bytově orientován.) \item \textsf{pdfetex} je teď implicitní stroj pro všechny formáty kromě samotného (plain) \textsf{tex}u. (Ten jistěže generuje \acro{DVI}, když je spuštěn jako \textsf{latex} atd.) To znamená, kromě jiných věcí, že mikrotypografické roz\v{s}\'\i\v{r}en\'\i\ \textsf{pdftex}u jsou dostupné v~\LaTeX u, \ConTeXt ě atd., stejn\v{e} jako roz\v{s}\'\i\v{r}en\'\i\ \eTeX u (\OnCD{texmf-dist/doc/etex/base/}). To také znamená, že užití balíku \pkgname{ifpdf} (pracuje s~plainem i \LaTeX em) nebo ekvivalentního kódu je \emph{důležitejší než kdykoliv předtím}, protože jednoduché testování, zda je \cs{pdfoutput} nebo nějaký jiný primitiv je definován, není spolehlivý způsob určení, zda je generován \acro{PDF} výstup. Tento spětný krok jsme udělali co nejvíc kompatibilní letos, ale v~p\v{r}\'\i\v{s}t\'\i m roce \cs{pdfoutput} může být definován dokonce i když se zapisuje do \acro{DVI}. \item pdf\TeX\ (\url{http://pdftex.org}) má množství nových vlastností: \begin{itemize*} \item \cs{pdfmapfile} a \cs{pdfmapline} poskytují podporu mapování fontů uvnitř dokumentu. \item Mikrotypografické rozšíření fontu může být použito jednodušeji.\\ \url{http://www.ntg.nl/pipermail/ntg-pdftex/2004-May/000504.html} \item Všechny parametry, které byly předtím nastavovány ve zvláštním konfiguračním souboru \filename{pdftex.cfg}, musí teď být nastaveny pomocí primitivů, obyčejně v~\filename{pdftexconfig.tex}; \filename{pdftex.cfg} není dále podporován. Všechny existující \filename{.fmt} souboru musí být znovu vytvořeny při změně souboru \filename{pdftexconfig.tex}. \item Pro další informace viz manuál pdf\TeX u: \OnCD{texmf/doc/pdftex/manual}. \end{itemize*} \item Primitiv \cs{input} v~\cmdname{tex}u (a \cmdname{mf} a \cmdname{mpost}) teď akceptuje dvojité uvozovky obsahující mezery a jiné zvláštní znaky. Typické příklady: \begin{verbatim} \input "filename with spaces" % plain \input{"filename with spaces"} % latex \end{verbatim} Pro další informace viz manuál Web2C: \OnCD{texmf/doc/web2c}. \item Podpora enc\TeX u je nyní zahrnuta uvnitř Web2C, v~důsledku toho ve všech \TeX ových programech, použitím volby \optname{-enc} \Dash \emph{jen v~případě, že formáty jsou vytvořeny}. enc\TeX\ podporuje obecné překódování vstupu a výstupu, čím\v{z} umožňuje plnou podporu kódování Unicode (v~\acro{UTF}-8). Viz \OnCD{texmf-dist/doc/generic/enctex/} a \url{http://www.olsak.net/enctex.html}. \item Aleph, nový stroj kombinující \eTeX\ a \OMEGA, je nyní k~dispozici. Trochu informace najdete na \OnCD{texmf-dist/doc/aleph/base} a \url{http://www.tex.ac.uk/cgi-bin/texfaq2html?label=aleph}. Formát pro Aleph, založený na \LaTeX u se jmenuje \textsf{lamed}. \item Nejnovější vydání \LaTeX u má novou verzi \acro{LPPL} \Dash teď oficiálně schválená Debian licence. Rozmanité další aktualizace najdete v~souborech \filename{ltnews} v~\OnCD{texmf-dist/doc/latex/base}. \item Je dodán \cmdname{dvipng}, nový program pro konvertování \acro{DVI} na \acro{PNG} obrazové soubory. Viz \OnCD{texmf/doc/man/man1/dvipng.1}. \item Zredukovali jsme balík \pkgname{cbgreek} na \uv{středně} velkou sadu fontů, se souhlasem a na radu autora (Claudio Beccari). Odstraněné fonty jsou neviditelné, obrysové, a průhledné, relativně zřídka se používají a my jsme potřebovali místo. Úplná sada je dostupná z~\acro{CTAN} (\url{http://www.ctan.org/tex-archive/fonts/greek/cb}). \item \cmdname{oxdvi} byl odebrán; použijte jednoduše \cmdname{xdvi}. \item Příkazy \cmdname{ini} a \cmdname{vir} (linky) pro \cmdname{tex}, \cmdname{mf} a \cmdname{mpost} se již nevytvářejí, například \cmdname{initex}. Funkčnost instrukce \cmdname{ini} byla po celá léta přístupna prostřednictvím volby \optname{-ini} na~příkazovém řádku. \item Podpora platformy \textsf{i386-openbsd} byla zru\v{s}ena. Jelikož balíček \pkgname{tetex} v~\acro{BSD} Ports systému je dostupný a \acro{GNU/}Linux a Free\acro{BSD} binárky byly dostupné, zdálo se nám, že čas dobrovolníků může být využit lépe někde jinde. \item Na \textsf{sparc-solaris} (přinejmenším), jste možná museli nastavovat proměnné prostředí \envname{LD\_LIBRARY\_PATH}, aby běžely programy \pkgname{t1utils}. Je to tím, že jsou kompilovány v~C++, a neexistuje standardní umístění \singleuv{runtime} knihoven. (To není novinka roku 2004, ale nebylo to dřív zdokumentováno.) Podobně, na \textsf{mips-irix}, `runtime' knihovny pro \acro{MIPS} 7.4 jsou nezbytné. \end{itemize} \subsection{Sou\v{c}asnost} \label{tlcurrent} Rok 2005 přinesl jako obvykle množství modernizací balíčků a programů. Infrastruktura zůstala relativně stabilní z~roku 2004, ale nutně také nastaly nějaké změny: \begin{itemize} \item Byly zavedeny nové skripty \cmdname{texconfig-sys}, \cmdname{updmap-sys} a \cmdname{fmtutil-sys}, které mění konfiguraci v~systémových stromech. Skripty \cmdname{texconfig}, \cmdname{updmap} a \cmdname{fmtutil} teď mění uživatelské (user-specific) soubory v~\dirname{$HOME/.texlive2005}. Viz sekci~\ref{sec:texconfig} na stránce \pageref{sec:texconfig}. \item Na specifikaci stromů obsahujících konfigurační soubory (uživatelské resp. systémové) byly zavedeny odpovídající nové proměnné \envname{TEXMFCONFIG} resp. \envname{TEXMFSYSCONFIG}. Tedy, možná budete potřebovat přesunout osobní verze souborů \filename{fmtutil.cnf} a \filename{updmap.cfg} na tyto místa; jiná volba je předefinování \envname{TEXMFCONFIG} nebo \envname{TEXMFSYSCONFIG} v~souboru \filename{texmf.cnf}. V~každém případě skutečná pozice těchto souborů a hodnoty \envname{TEXMFCONFIG} a \envname{TEXMFSYSCONFIG} se musejí shodovat. Viz oddíl~\ref{sec:texmftrees}, strana~\pageref{sec:texmftrees}. \item Loni jsme ponechali \verb|\pdfoutput| a jiné primitivy nedefinovány pro výstup DVI, přestože byl používán program \cmdname{pdfetex}. Letos, jak jsme slíbili, jsme odstranili toto kompatibilitní opatření. Tedy když váš dokument používá \verb|\ifx\pdfoutput\undefined| na testováni, zda-li je výstup ve formátu PDF, je nutné ho změnit. Můžete k~tomu použít balík \pkgname{ifpdf.sty} (který funguje v~plain \TeX u i \LaTeX u), nebo použít jeho logiku. \item Loni jsme změnili většinu formátů tak, aby vypisovaly (8-bitové) znaky tak jak jsou (viz předcházející sekci). Nový TCX soubor \filename{empty.tcx} teď poskytuje jednodušší cestu k~dosažení původního zápisu \verb|^^| když si tak budete přát, jako v~případě: \begin{verbatim} latex --translate-file=empty.tcx yourfile.tex \end{verbatim} \item Nový program \cmdname{dvipdfmx} je zařazen pro převedení z~DVI do PDF; ten je platnou aktualizací programu \cmdname{dvipdfm} (který je též ještě k~dispozici, i když ho nedoporučujeme). \item Nové programy \cmdname{pdfopen} a \cmdname{pdfclose} byly přidány, aby poskytly možnost znovu otevřít pdf soubory v~programe Adobe Acrobat Reader bez jeho restartu. (Jiné prohlížeče pdf, především \cmdname{xpdf}, \cmdname{gv} a \cmdname{gsview}, nikdy netrpěly tímto problémem.) \item Kvůli důslednosti proměnné \envname{HOMETEXMF} a \envname{VARTEXMF} byly přejmenovány na \envname{TEXMFHOME} resp. na \envname{TEXMFSYSVAR}. Je tu také \envname{TEXMFVAR}, která je implicitně uživatelsky závislá (user-specific). Viz první bod výše. \end{itemize} \subsection{Budoucnost} \emph{\TL{} není dokonalý!} A~nikdy nebude. Máme v~úmyslu pokračovat v~pravidelných ročních vydáních a rádi bychom poskytovali více podpůrných materiálů, programů, včetně instalačních a jistěže aktualizovaný a zkontrolovaný strom maker a fontů. Tato práce je prováděna dobrovolníky v~jejich limitovaném volném čase a mnoho potřebného ještě zbývá udělat. Pokud můžete přiložit ruku k~dílu, neváhejte zvednout ruku! Prosíme, pošlete opravy, návrhy, náměty a nabídky pomoci na:\hfill\null \begin{quote} Sebastian Rahtz \ / \ 7 Stratfield Road \ / \ Oxford OX2 7BG \ / \ UK \\ \email{tex-live@tug.org} \\ \url{http://tug.org/texlive} \end{quote} \medskip \noindent \textsl{Šť\kern-.4ptastné \TeX ování!} \end{document}