Ještě než začnete: aby mohl použít PostScriptové fonty, TeX potřebuje soubory s metrikami (zvané tfm). Několik sad metrik je dostupných v archívech; mechanismus generování nových je popsán v Otázce Soubory metrik TeXovských fontů pro PostScriptové fonty. Také potřebujete vlastní fonty. PostScriptové tiskárny se sice dodávají již se sadou fontů zabudovaných, ale pro rozšíření svého repertoáru si většinou stejně musíte koupit jednu z komerčních nabídek fontů (viz Výběr zvětšovatelných obrysových fontů).

Pokud používáte LaTeX 2e, nejlepším způsobem, jak dostat do svého dokumentu PostScriptové fonty, je použít balík PSNFSS, který spravují Walter Schmidt (CTAN: psnfss). Je podporován projekčním týmem pro LaTeX3, takže zprávy o chybách by mohly a měly být brány do úvahy. PSNFSS poskytuje sadu balíků pro změnu standardních roman, sans-serif a typewriter fontů. Např. times.sty nastaví fonty Times Roman, Helvetica a Courier místo Computer Modern, zatímco avant.sty změní rodinu fontů sans-serif na AvantGarde. Pro práci s těmito balíky jsou potřebné soubory s metrikou (pozor na problémy s kódováním! – viz Soubory metrik TeXovských fontů pro PostScriptové fonty) a soubor s popisem fontu (.fd) pro každou rodinu, kterou chcete použít. Výhodné je, že metriky pro společných 35 PostScriptových fontů pro většinu tiskáren jsou začleněny do PSNFSS, zkomprimovány jako CTAN: lw35nfss-zip

Pro starší verze LaTeXu existují nejrůznější schémata, z nichž nejjednodušší pro použití jsou pravděpodobně makra PSLaTeX distribuovaná s dvips.

Pro plainTeX můžete použít fonty, jaké chcete. Pokud kódování fontů není stejné jako u Computer Modern, je na vás, abyste si předefinovali různá makra a akcenty, anebo můžete použít mechanismus pro překódování fontů dostupný v mnoha ovladačích a v ps2pk a afm2tfm.

Rafinovaný balík Lollipop Victora Eijkhouta (CTAN: lollipop) podporuje deklaraci rodin fontů a styly podobným způsobem jako LaTeXovský NFSS, takže se dá snadno použít s PostScriptovými fonty.

Některé společné problémy, které byly zmíněny, jsou diskutovány i jinde (viz Problémy s použitím PostScriptových fontů).

Prohlížení souborů s PostScriptovými fonty

Většina TeXovských prohlížečů zobrazuje pouze bitové mapy PK fontů. Nicméně většina bežně dostupných DVI prohlížečů nabízí automatické generování potřebných PK souborů (pomocí gsftopk nebo něčeho podbného). Pokud chcete prohlížet dokumenty s PostScriptovými fonty, máte tři možnosti:

1. Převést DVI soubor do PostScriptu a použít PostScriptový prohlížeč. Některé moderní Unixové X-ové implementace mají tohle zabudováno (jako třeba NeXT-step). Uživatelé Unixu (X11), Windows, OS/2 a MSDOSu mohou použít volně dostupný GhostScript (CTAN: ghostscript), implementaci kompletního PostScriptu úrovně 2 nebo prohlížeč gsview, který je založený na Ghostscriptu.
2. Pod Windows na PC, nebo na Macintoshi umí Adobe Type Manager zobrazit PostScriptové fonty. TeXtures (Macintosh) pracuje podobně, pod Windows pak lze použít program dviwindo od Y&Y pro prohlížení bitových map. (Detaily těchto doplňků: viz Komerční implementace TeXu.)
3. Jestliže máte PostScriptové fonty formátu Type 1, použijte ps2pk (CTAN: ps2pk) nebo gsftopk (navržený pro použití s fonty programu ghostscript, CTAN: gsftopk) pro výrobu pk bitových map fontů, kterým váš prohlížeč bude rozumět. Tak lze dosáhnout skvělých výsledků, které jsou vhodné i pro tisk na zařízeních bez PostScriptu. Prověřte si právní podmínky, pokud chcete tyto fonty získat. Nejznámější PostScriptové fonty jako Times a Courier se dodávají s formátem Type 1 na disku s Adobe Type Managerem (často dohromady s Windows a část s OS/2).

Soubory metrik TeXovských fontů pro PostScriptové fonty

Výrobci fontů takoví jako Adobe opatřují metrikovým souborem každý font, a to v afm (Adobe Font Metric) formě. Tento formát lze konvertovat do tvaru tfm (TeX Font Metric). CTAN archivy obsahují předem připravené metriky, které budou pro mnoho lidí více než dostatečné, ale můžete si udělat konverzi i sami, pokud máte speciální potřebu. Zajímavou otázkou je kódování fontů. Zatímco všichni více či méně souhlasíme s pozicemi 96 znaků ve fontech (základní ASCII sada), zbytek z (běžných) 256 se různí. Nejobvyklejší problémy jsou s plovoucími akcenty a se speciálními znaky, jako je třeba označení libry šterlinků. Existují tři způsoby, co s tím: buď změníte makra TeXu, která odkazují na znaky (nic moc a náchylné na chyby), nebo změníte kódování fontu (jednodušší, než si myslíte), anebo použijete Virtuální fonty abyste TeXu předstírali, že kódování je totéž, jaké používá on. Používání LaTeXu dovoluje změnu kódování v TeXu. Podrobnosti si lze přečíst v LaTeX Companion (viz Knihy o TeXu a příbuzná literatura). V praxi, pokud často píšete jinak než anglicky (ale latinkou), se silně doporučuje použití fontenc balíku s volbou „T1“ pro výběr T1 (také známé jako „Cork“ nebo „DC“) kódování. Použití PostScriptových fontů v TeXu balík podporuje PostScript (s virtuálními fonty) v tomto kódování.

Balík fontinst Alana Jeffreye (CTAN: fontinst) je konvertor z afm do tfm napsaný v TeXu. Používá se pro generování souborů s použitím LaTeXovského PSNFSS balíku k podpoře užívání PostScriptových fontů. Jedná se o komplikovaný balík, nic pro slabé nátury, ale je dost silný pro uspokojení většiny potřeb. Mnoho z jeho síly se vztahuje na použití viz Virtuální fonty.

Pro poněkud jednodušší problémy je použitelný rychlý a efektivní Rokickiho afm2tfm, distribuovaný s dvips (CTAN: dvips). Poznamenejme, že metriky a styly, které se dodávají s dvips, nejsou kompatibilní se současným LaTeXem.

Pro MacIntosh existuje program nazvaný EdMetrics, který se tímhle (a dalšími věcmi) zabývá. Dodává se společně s distribucí Textures, ale de facto je to volný software, který lze najít na CTANu v CTAN: edmetrics

Uživatelé systému Windows mohou koupit (viz Komerční implementace TeXu) balík Font Manipulation Tools od Y&Y, který mezi jinými lahůdkami obsahuje silný program afmtotfm.

Prezeranie súborov využívajúcich Type 1 fonty

Až donedávna vedeli voľne dostupné TeXovské prehliadače zobrazovať iba bitmapové PK fonty. (Komerčný prehliadač firmy YandY{} DVIWindo – viď Otázku Komerční implementace TeXu – dlhú dobu používal Adobe Type Manager na zobrazovanie Type 1 fontov priamo a najnovšie vydania xdvi obsahujú renderer Type 1 fontov.) Iné prehliadače súčasnej generácie poskytujú automatické vytváranie potrebných PK súborov (na pozadí používajúc gsftopk alebo niečo podobné). Ak to váš prehliadač nedokáže, máte tri možnosti:

1. Konverttovať DVI súbor do PostScriptu a použiť PostScriptový prehliadač. Niektoré systémy poskytujú túto schopnosť štandardne, ale väčšina ľudí bude musieť použiť oddelený prehliadač ako ghostscript alebo na ghostscripte založené programy ako ghostview, prípadne sharewarový GSview.
2. Na PC pod Windows, alebo na Macintoshi fonty zobraziť Adobe Type Manager. Textures (Macintosh) pracuje podobne a pod Windows môžete použiť dviwindo od YandY{} pre náhľad bez bitmáp (pre detaily týkajúce sa spomenutých dodávateľov viď Otázku Komerční implementace TeXu).
3. Ak máte PostScriptové fonty v Type 1 formáte, použite ps2pk alebo gsftopk (navrhnutý pre použitie s ghostscriptovskými fontami) na vytvorenie PK bitmapových fontov, ktorým bude váš prehliadač rozumieť. Tento postup môže produkovať skvelé výsledky vhodné tiež na tlač pomocou ne-PostScriptových zariadení. Ak ste si fonty zakúpili, skontrolujte si legálnosť tohto postupu. Najbežnejšie PostScriptovské fonty ako Times a Courier v Type 1 formáte na disku s Adobe Type Managerom (často dodávaným spolu s Windows a čiastočne OS/2).

Problémy s použitím PostScriptových fontů

Před typickým uživatelem LaTeXu, zkoušejícího balík Použití PostScriptových fontů v TeXu, se často vynoří tři problémy.

První: máte oznámit dvi ovladači, že používáte PostScriptové fonty. V případě, že se jedná o dvips, znamená to přidání řádku do souboru psfonts.map. Jinak dvips zkusí najít pk soubory. Pokud font není zabudován do tiskárny, musíte jej nějak získat (v mnoha případech to znamená koupi od komerčního distributora).

Druhý: váš prohlížeč musí vědět, co má s fonty dělat (viz Otázku Prezeranie súborov využívajúcich Type 1 fonty.

Třetí: natahování a smršťování (rozpal) mezi slovy je funkcí metriky fontu. Není specifikováno v afm souboru, takže rozdílné konvertory vybírají rozdílné hodnoty.

Když nejste pozorní, PostScriptová metrika, kterou přinášel PSNFSS, dělala celkem těsné nastavení, ale v roku 1995 byla revidována, aby produkovala kompromis mezi americkymi a evropskými praktikami. Sofistikovaní uživatelé nemusí být spokojeni ani s novými hodnotami a budou je chtít obejít. Dokonce i běžný uživatel se může stŕetnout s větším množstvým rozdělených slov nebo přetečených boxů, než produkuje Computer Modern, jenomže CM je extrémně štědrý.

Výběr zvětšovatelných obrysových fontů

Pokud se zabýváte samotným textem, můžete použít libovolný z 20 000 fontů(!) ve formátu Adobe Type 1 (zvané PostScriptové fonty ve světě TeXu a ATM fonty ve světě DTP), nebo některý z několika set fontů v TrueType formátu. To samozřejmě za podmínky, že váš prohlížecí a tiskový ovladač podporuje zvětšovatelné obrysové fonty.

TeX sám se stará jenom o metriky, nikoliv o skutečný vzhled znaků. Je potřeba pouze vytvořit TeXovský soubor s metrikou tfm použitím nějakého prostředku jako afm2tfm (pŕipadně v kombinaci s vpt), afmtotfm (od Y&Y, viz Komerční implementace TeXu), afm2tfm (pokud možno v kombinaci s vptovf) nebo fontinst. Pro prohlížecí nebo tiskový ovladač potřebujete skutečné obrysové fonty (pfa pro zobrazení PostScriptu, pfb pro ATM na IBM PC, Macovské obrysové fonty na Macintoshi).

Jestliže také potřebujete matematiku, jste poněkud omezeni požadavky, jež má TeX na matematické fonty (detaily viz příspěvek B.K.P. Horna ve sborníku konference TUGu konané v roce 1993 v Astonu, otištěný v TUGboatu, Vol 14(3), 1994). Pro matematiku je tedy několik možností:

• Computer Modern (75 fontů — optické zvětšování) Donald E. Knuth.
  Poznamenejme, že CM jsou dostupné ve zvětšovatelné obrysové formě. Tyto fonty byly vytvořeny v METAFONTu. Existují komerční i volně dostupné verze, jsou jak Adobe Type 1, tak TrueType verze. Některé z nich mají „komerční úroveň“ s plně ručně laděným ovládáním, další vyhlížejí velmi uboze, zatímco jiné jsou pouze nekompatibilní s Adobe Type Managerem (ATM). AMS sada těchto fontů je volně dostupná z CTAN: psbluesky
• AMS fonty (52 fontů — optické zvětšování) AMS
  Tato sada je jakýmsi doplňkem CM sady. Obsahuje dvě sady symbolových fontů (msam a msbm) a Eulerův textový font. Fonty jsou dostupné v Type 1 verzi na CTAN: amsps-type1 (samozřejmě zdarma). Není to samostatná rodina fontů, ale zasluhuje si zde malou diskuzi. Balík eulervm dovoluje použít eulerovskou matematickou abecedu spolu s textovými fonty neposkytujícími matematické abecedy (například Adobe Palatino nebo Minion).
• Computer Modern Bright (62 fontů — optrické zvětšování) Walter Schmidt
  CM Bright je rodina bezpatkových fontů založených na Knuthových CM fontech. Zahrnuje fonty nezbytné pro sazbu matematiky včetně AMS symbolů i textových symbolů různých tvarů. Tato kolekce přichází s vlastní sadou souborů určených k použití v LaTeXu. CM Bright fonty jsou nabízeny firmou MicroPress, Inc. Další detaily (včetně vzorků) naleznete na http://www.micropress-inc.com/fonts/brmath/brmain.htm. Volně dostupné verze jsou k dispozici na CTANu — balík hfbright pro použití s textem v OT1 kódování a balík cm-super pro použití s T1.
• Concrete Math (25 fontů — optické zvětšování) Ulrik Vieth
  Concrete Math fonty byly odvozeny od řezu Concrete Roman vyvinutého Knuthem. Sada nabízí kolekci matematických kurzív, matematických symbolů, matematických rozšíření fontů a fonty AMS symbolů, které doplňují sadu Concrete tak, že Concrete může zcela nahradit sadu Computer Modern. Protože jsou fonty sady Concrete značně tmavší, jsou vhodné pro tiskárny s menším rozlišením a pro tisk na plakáty či transparenty. Concrete Math fonty jsou (podobně jako Concrete Roman fonty) nabízeny v podobě Type 1 firmou MicroPress na URL http://www.micropress-inc.com/fonts/ccmath/ccmain.htm.
• BA Math (13 fontů) MicroPress Inc.
  BA Math je rodina patkových fontů inspirovaných elegantním a graficky perfektním designem fontů Johna Baskervilla. Tato rodina zahrnuje fonty pro sazbu matematiky v normální i tučné podobě. Také navíc obsahuje všechny fonty různých tvarů v kódování T1 i OT1 i užitečné glyfy fontů v kódování TS1. S těmito fonty jsou také nabízena makra, která je umožňují použít v plain TeXu, LaTeXu i LaTeXu 2.09. Další informace a vzorky těchto fontů naleznete na adrese http://www.micropress-inc.com/samples/bafonts.
• HV Math (14 fontů) MicroPress Inc.
  HV Math je rodina bezpatkových fontů založených na Helvetice. Zahrnuje fonty nezbytné pro matematickou sazbu (matematickou kurzívu, matematické symboly atd.) v normální i tučné podobě. Také navíc obsahuje fonty různých tvarů v kódování T1 i OT1 i užitečné glyfy fontů v kódování TS1. S těmito fonty jsou také nabízena makra, která je umožňují použít v plainTeXu, LaTeXu i LaTeXu 2.09. Bitmapové kopie těchto fontů jsou dostupné zdarma z CTAN: hvmath. Chcete-li další informace, tak navštivte stránku http://www.micropress-inc.com/samples/hfonts.
• Informal Math (7 obrysových fontů) MicroPress Inc.
  Informal Math je rodina pestrých fontů volně založených na rodině firmy Adobe – Tekton, která napodobuje ručně psané písmo. Zahrnuje fonty nezbytné pro matematickou sazbu (matematickou kurzívu, matematické symboly atd.) v normální podobě. Také navíc obsahuje fonty různých tvarů v kódování OT1 v kolmé i kosé podobě. S těmito fonty jsou také nabízena makra, která je umožňují použít v plainTeXu, LaTeXu i LaTeXu 2.09. Další informace a vzorky těchto fontů naleznete na adrese http://www.micropress-inc.com/samples/ifonts.
• Lucida Bright a Lucida New Math (25 fontů) Chuck Bigelow a Kris Holmes.
  Lucida je rodina příbuzných fontů včetně patkových, bezpatkových, bezpatkových s pevnou šířkou, kaligrafických, blackletter, faxových, ručně psaných spojovaných Holmesových fontů atd. Nejsou tak „vřetenovité“ jako Computer Modern s velkým x-ovým rozměrem, zahrnují rozsáhlejší sadu matematických symbolů, operátorů, relačních a ohraničovacích znaků, než CM (přes 800 na rozdíl od 384; mimo jiné obsahuje také AMS msam a msbm sadu symbolů). Plánované „Lucida Bright Expert“ (14 fontů) připojí patkové písmo s pevnou šířkou, další ručně psaný font, malé kapitálky, tučné matematické písmo, stojatou „matematickou kurzívu“ atd. Distribuční sada obsahuje podporu pro plain TeX a LaTeX 2.09. Podpora pro LaTeX 2e je zajištěna v Použití PostScriptových fontů v TeXu díky Sebastianu Rahtzovi. Chcete-li si stáhnout vzorky nebo zjistit další informace o těchto fontech, přečtěte si http://www.YandY.com/download/chironlb.pdf.
• MathTime 1.1 (3 fonty) TeXplorators (Michael Spivak).
  Sada obsahuje matematickou kurzívu, symboly a rozšíření fontů, navržené pro snadnou práci s Times-Roman. Jsou zpravidla používány s písmem Times, Helvetica a Courier (jež jsou rezidentní na mnoha tiskárnách a jsou podporovány některými verzemi PC). Navíc můžete tuto základní sadu doplnit fontem Adobe Times Smallcap a snad i sadou fontů Adobe „Math Pi“, která zahrnuje blackboard bold, blackletter a script. Distribuce obsahuje podporu pro plainTeX a LaTeX 2.09 (včetně kódu pro spojení s Adobe Math Pi 2 a Math Pi 6). Podpora pro LaTeX 2e je zajištěna v Použití PostScriptových fontů v TeXu díky Sebastianu Rahtzovi. Chcete-li si stáhnout vzorky, přečtěte si nejprve http://www.YandY.com/download/chironmt.pdf
• MathTime Plus (12 fontů) Publish or Perish (Michael Spivak)
  Doplňuje předchozí rodinu o tučné a těžké verze základních matematických fontů právě tak jako o stojatou matematickou „kurzívu“, jsou tam také řecká písmena určená pro sazbu základních fyzikálních a matematických výrazů a tučná i regulární podoba scriptových fontů. Obě matematické distribuce zahrnují podporu pro použití v plainTeXu a LaTeXu 2.09. Podpora pro LaTeX 2e je zajištěna v Použití PostScriptových fontů v TeXu díky Franku Mittelbachovi a Davidu Carlislovi. Chcete-li si stáhnout vzorky nebo zjistit další informace o těchto fontech, přečtěte si http://www.YandY.com/download/mathplus.pdf.
• TM Math (14 fontů) MicroPress Inc.
  TM Math je rodina patkových fontů inspirovaná řezem Times. Zahrnuje fonty nezbytné pro matematickou sazbu (matematickou kurzívu, matematické symboly atd.) v normální i tučné podobě. Také navíc obsahuje fonty různých tvarů v kódování T1 i OT1 i užitečné glyfy fontů v kódování TS1. Bitmapové kopie těchto fontů jsou dostupné zdarma z CTAN: tmmath. Chcete-li další informace, tak navštivte stránku: http://www.micropress-inc.com/samples/tfonts.htm.
• Belleek (3 fonty) Richard Kinch
  Belleek je výsledkem Kinchovych úvah o tom, jak by mohl METAFONT být v budoucnu využíván. Fonty byly publikovány současne jako zdrojové soubory METAFONTu, Type 1 fonty a TrueType fonty. Fonty se chovají jako nevyžádaná náhrada základní sady MathTime (jako příklad, co všechno se dá udělat).

  Dokument načrtující Kinchove myšlenky (od úvah o „intelektuální“ nadŕazenosti METAFONTy, k hodnocení, proč jeho osvojování probíhá v tak omezeném počtu a co by se s tím dalo dělat) je dostupný na URL{http://truetex.com/belleek.pdf} (je to dobré čtení, ale vystavuje problém zmíněny v otázce Kvalita PDF z PostScriptu — nepokoušejte se ho přečíst na obrazovce v Adobe Readeru).

• mathpazo version 1.003 (5 fontů) Diego Puga
  Fonty Pazo Math jsou rodina type 1 fontů vhodných pro sázení matematiky v kombinaci s rodinou textových fontů Palatino. Čtyři nebo pět fontů distribuce jsou matematické abecedy v kolmé verzi a kurzívě, v normální a tučné variantě. Pátý font obsahuje malý výbér znaků typu „blackboard bold“ (tabulové tučné), jsou vybrány pro svůj matematický význam. Podpora pod systémem LaTeX 2e je dostupna v PSNFSS (viz Otázku Použití PostScriptových fontů v TeXu). Fonty jsou licencovány pod GPL, s povolením používat je v publikovaných dokumentech.
• pxfonts set version 1.0 (26 fontů) Young Ryu
  Sada pxfonts se skládá z:
  • virtuálních textových fontů využívajících Adobe Palatino (nebo URW náhradu užívanou ghostscriptem) s modifikovanými znaky plus, rovná se a lomítko,
  • matematické abecedy používající times,
  • matematických fontů všech symbolů matematických fontů computer modern (cmsy, cmmi, cmex a řecké písmena cmr)
  • matematických fontů všech symbolů odpovídajících AMS fontům (msam a msbm),
  • dalsích matematických fontů s různými symboly.
  Textové fonty jsou dostupné v kódováních OT1, T1 a LY1. Symboly v kódování TS jsou také dostupné. Fonty sans serif a monospaced dodávané se sadou txfonts (viz níže) můžou být používany s fontypxfonts. Sada txfonts by měla být nainstalována kdykoliv jsou nainstalovány fonty pxfonts. Zahrnuty jsou podpůrné soubory pro LaTeX, dvips a PDFTeX. Dokumentace ( URL{http://www.tex.ac.uk/tex-archive/fonts/pxfonts/doc/pxfontsdocA4.pdf}) je dostupná pro čtení.

  Jsou licencovány pod GPL s povolením používat je v publikovaných dokumentech.

• PA Math PA Math je rodina serif fontů volně založených na řezu písma Palatino (TM). PA Math se skládá z fontů potřebných pro sázení matematiky (matematická kurzíva, matematika, kaligrafické a starodávné symboly a rozšíření) v normální a tučné variantě. Rahrnuje taky všechny textové fonty různých tvarů v kódování OT1, T1, jakožto i nejužitečnější glyfy kódování TS1. Poskytovány jsou makra pro použití fontů v plain TeXu, LaTeX 2.09 a současném LaTeXu.

  Por podrobnosti (a vzorky) viz
  URL{http://www.micropress-inc.com/fonts/pamath/pamain.htm}

• txfont sada verze 1.0 (22 fontů) Young Ryu
  txfont sada se skládá z:
  • virtuálních fontů používajících Adobe Times (nebo URW používaných Ghostscriptem) s modifikovanými znaky „+“, „/“ a „=“.
  • matematickou abecedu využívající Times
  • matematické fonty všech symbolů v moderních matematických fontech (cmsy, cmmi, cmex a řecká písmena cmr)
  • matematickou podobu všech fontů odpovídající AMS fontům (msam a msbm)
  • matematickou podobu různých symbolů
  Textové fonty jsou dostupné v kódování OT1, T1 i TS. S těmmito fonty jsou nabízeny soubory podporující jejich použité v dvips, LaTeXu a PDFTeXu. Dokumentaci naleznete v http://www.tex.ac.uk/tex-archive/fonts/txfonts/doc/txfontsdocA4.pdf. Fonty jsou dostupné pod LPPL a můžete je získat z CTAN: txfonts.
• Adobe Lucida, LucidaSans a LucidaMath (12 fontů)
  Lucida a LucidaMath jsou obecně považovány za poněkud tučné. Tři matematické fonty obsahují pouze glyfy z matematické kurzívy CM, symboly a rozšířené fonty. Podpora pro použití LucidaMath v TeXu není moc dobrá, musíte si dát práci s překódováním fontů atd. (V jistém smyslu je tahle sada předchůdcem fontové sady LucidaBright a LucidaNewMath.)
• Concrete, AMS matematické fonty atd. Donald E. Knuth a AMS.
  Někdy jsou zmiňovány jako alternativa k CM, ale ve skutečnosti jsou doplňkem, poněvadž je třeba s nimi použít alespoň základní matematické fonty CM.
• Proprietary fonts Různé zdroje.
  Jelikož vysoce kvalitní sady fontů v obrysovém formátu fungujícím v TeXu poskytují vydavatelům skutečně konkurenceschopné dokumenty, zaplatili si mnozí hodně peněz za výrobu takových fontů na zakázku. Naneštěstí, tyto sady nejsou k dostání volně na trhu, ačkoli jsou pravděpodobně mnohem úplnější než sady jiné.
• Mathptm (4 fonty) Alan Jeffrey.
  Sada obsahuje matematickou kurzívu, symboly, rozšířené a virtuální Roman fonty, vytvořené z fontů Adobe Times, Symbol, Zapf Chancery a Computer Modern. Mathptm jsou volně dostupné a výsledné PostScriptové soubory mohou být volně sdíleny. Obsahují mnoho CM matematických symbolů. Podpora pro LaTeX 2e v  Použití PostScriptových fontů v TeXu je díky Alanu Jeffreymu and Sebastianu Rahtzovi.

Některé sady fontů jsou dostupné ve formátech vhodných pro IBM PC/Windows, Macintosh a Unix/NeXT od Y&Y a od Blue Sky Research (detaily viz Komerční implementace TeXu). Fonty MathTime lze také získat od:

TeXplorators, 1572 West Gray #377, Houston TX 77019, USA.

Textové fonty formátu Type 1 jsou dostupné od mnoha prodejců včetně Adobe, Monotype, Bitstream. Vyhněte se levným produktům neznámých výrobců: nejen že byste podporovali jejich neetické chování a poškozovali skutečné tvůrce písem, ale také velmi pravděpodobně byste pořídili zmetek. Fonty se nemusí dobře zarovnávat, nemusí mít standardní doplněk 228 glyfů, anebo třeba neobsahují soubory s metrikami (je třeba udělat TFM soubory). Také se vyhněte TrueType fontům ode všech možných prodejců kromě velkých.

TrueType fonty jsou o řád obtížněji „hintovatelné“ než fonty Type 1, a proto TrueType fonty odjinud než od Microsoft a Apple mohou být podezřelé. Navíc můžete narazit ještě na další problémy s TrueType fonty, třeba, že servisní střediska s nimi odmítají pracovat.

TrueType je nativním formátem pro Windows. Některé implementace TeXu jako TrueTeX (viz Otázku Komerční implementace TeXu) používají TrueType verze Computer Modern a Times Maths fontů na vykreslení dokumentů TeX ve Windows dalšího systémového software jako ATM.

Při výběru fontů nemůže být vaším jediným kritériem prostŕedí vášho systému. Když budete někomu posílat hotové dokumenty na další použití, měli by ste zvážit zda použitý formát fontu nezpůsobí problémy s kompatibilitou. Vydavatelé můžou vyžadovat jenom TrueType fonty, protože jejich systémy jsou založeny na Windows, nebo jenom Type 1 fonty, protože jsou založeny na raní popularitě formatu ve vydavatelském průmyslu. Mnohým na tom však nezáleží, pokud je obdaříte hotovým tiskovým souborem (PostScript nebo PDF) pro jejich zařízení.

Zvláštne znaky vo výstupe dvips

Vygenerovali ste výstup programu dvips a objavili sa v ňom zvláštne zámeny (napríklad ligatúra fi sa objavila ako symbol textsterling{}})? Toto je nechcený vedľajší efekt opatrenia vysvetleného v Otázke Kvalita PDF z PostScriptu. Prepínač -G1 diskutovaný v spomenutej otázke je vhodný pre Knuthove textové fonty, ale nefunguje s textovými fontami, ktoré nedodržujú Knuthove vzory (ako fonty od Adobe).

Ak sa vyskytne problém, zdržte sa prepínaču -G1. Ak ste ho explicitne používali, prestante! Ak ste používali -Ppdf, pridajte -G0 na potlačenie implicitného prepínaču v súbore pseudotlačiarne.

Problém bol opravený v dvips v 5.90 (verzia distribuovaná s CDROMom TeX-Live 7 a v iných novších distribúciach TeXu).

Používanie fontov „Concrete“

Fonty Concrete Roman (CTAN: concrete) boli navrhnuté Donom Knuthom pre knihu „Concrete Mathematics“, ktorú napísal spoločne s Grahamom a Patashnikom (tým Patashnikom známym z BibTeXu). Kedže kniha pre matematiku používala fonty Euler, Knuth navrhol iba fonty textové. Kniha bola vysádzaná plain TeXom s dodatočnými makrami, ktoré si môžete prezrieť v súbore gkpmac.tex (CTAN: CTAN: gkpmac). O pár rokov neskôr navrhol Ulrik Vieth fonty Concrete Math. Balíky beton (CTAN: beton), concmath (CTAN: concmath; CTAN: concmath-f), ccfonts (CTAN: ccfonts) sú LaTeXovskými balíkmi meniacimi štandardné textové fonty z Computer Modern na Concrete. Balíky beton a ccfonts tiež mierne zvyšujú štandardnú hodnotu \baselineskip, aby sa vysporiadali s vyššou váhou fontov Concrete. Balíky concmath a ccfonts naviac zmenia štandardné fonty pre matematiku z Computer Modern na Concrete a používajú Concrete verzie AMS fontov (toto chovanie je v prípade balíku concmath voliteľné).

Neexistujú žiadne tučné verzie Concrete fontov, obecne sa ale uznáva názor, že fonty Computer Modern Sans Serif demibold condensed predstavujú adekvátnu náhradu. Ak používate balík concmath alebo ccfonts a chcete sa tejto rady držat, používajte balík s voľbou triedy boldsans (napriek tomu, že dokumentácia concmath ju nazýva voľba triedy sansbold). Ak používate beton, pridajte \renewcommand{\bfdefault}{sbc} do preambuly vášho dokumentu.

Sú dostupné aj Type 1 verzie fontov. Pre kódovanie OT1 sú dostupné od firmy Otázku Výběr zvětšovatelných obrysových fontů . Otázku Projekt TeXtrace - CTAN: cm-super obsahujú Type 1 verzie fontov Concrete v kódovaní T1.

Používanie fontov Latin Modern

Nové (leto 2003) fonty lm (CTAN: lm) sú skvelým doplnkom výzbroje používateľa TeXu/LaTeXu (vysoko kvalitné obrysy fontov, ktoré boli až doposiaľ iba ťažko dostupné, v kompaktnom balíku, ktorý voľne dostupný je). Avšak sparťanský informačný súbor dodávaný s fontami upozorňuje: „Predpokladá sa, že prípadný použvateľ vie, čo s týmito súbormi robiť.“ Táto odpoveď má za úlohu informovať o požadovaných úkonoch. Postup nie je príliš zložitý.

Súbory fontu (a príbuzné súbory) sa objavujú na CTANe ako sada podstromov TDS (viď Otázku Co je to TDS?) — fonts, dvips, tex a doc. Podstrom doc nemusí byť skopírovaný (v skutočnosti je to pár vzorových súborov). Ostatné tri skopírujte do vášho existujúceho lokálneho $TEXMF stromu a aktualizujte databázu mien súborov (viď Otázku Instalace nových balíčků).

Teraz je treba začleniť fonty do sady hľadanej programami PDFLaTeX, dvips, dvipdfm, vaším prehliadačom a konverznými programami Type 1/PK nasledovne:

• Na systémoch teTeX pred verziou 2.0 upravte súbor $TEXMF/dvips/config/updmap a vložte absolútnu cestu k súboru lm.map hneď za riadok začínajúci extra_modules=" (a pred uzatvárajúce úvodzovky).
• Na systémoch teTeX verzie 2.0 (alebo neskoršej) spustite príkaz

    updmap --enable Map lm.map
  

• Na systéme MikTeX pred verziou 2.2 operácia „obnovenie databázy názvov súborov“, ktorú ste vykonali po inštalácii súborov, taktiež aktualizuje systémovú „databázu postscriptových zdrojov“.
• Na systéme MikTeX verzie 2.2 alebo vyššej aktualizujte súbor updmap.cfg, ktorý je popísaný v online dokumentácii MikTeXu (URL{http://www.miktex.org/2.2/mkfntmap.html}). Potom spustite program MkFntMap a všetko je hotové.

Pre používanie fontov v LaTeXovskom programe by ste mali používať príkaz

  \usepackage{lmodern}%

  \usepackage[T1]{fontenc} %

  \usepackage{textcomp}%

Vkládání PostScriptových obrázků v LaTeXu

LaTeX 2e (nový standard LaTeXu) obsahuje standardní balík umožňující včlenění grafiky, otáčení, práci s barvami a další rysy závislé na výstupních ovladačích. Balík je zdokumentován ve druhém vydání Lamportova manuálu, stejně tak i v LaTeX Graphic Companion (viz Knihy o TeXu a příbuzná literatura). Tento LaTeXový balík je také distribuován v podobe vhodné pro plainTeX. Dá se získat na CTANu v adresáři CTAN: graphics. Jeho distribuce je doplněna dokumentací ve zdrojové i preložené podobě grfguide.ps. Díky tomu si uživatel muže dokumentaci přečíst, aniž by musel balík nejprve nainstalovat.

graphicx — který umožnuje vhodněji změnit velikost obrázku i jinak s ním manipulovat. Obvykle musíte v souboru .cfg u těchto balíku nastavit, který DVI procesor používáte, avšak občas lze toto nastavit přímo volbou balíku. Rozsah typů obrázků, které lze použít záleží pouze na systému, který používáte.

Pokud nepoužíváte LaTeX 2e, asi nejlepší bude použít makro psfig, které napsal Trevor Darrell, dostupné v CTAN: psfig

Budete také potřebovat konverzní program z dvi do PostScriptu, který podporuje \special. Ovladače zmíněné v Otázce Konverzní programy z DVI do PostScriptu to umějí, a přinášejí s sebou verzi psfig připravenou pro použití s nimi. Makro psfig pracuje nejlépe s Encapsulovaným PostScriptem (EPS). Zejména psfig potřebuje, aby soubory obsahovaly BoundingBox (viz Apendix H v PostScript Language Reference Manual). Když nemáte EPS soubor, váš život se může zkomplikovat.

Další věcí kolem vkládání PostScriptového obrázku je, že obrázek není součástí dvi souboru, ale je včleněn až když použijete konvertor do PostScriptu. Důsledkem toho je, že většina dvi prohlížečů ukáže jenom prázdné místo rezervované TeXem pro váš obrázek, nikoliv obrázek samotný.

Príkaz \special, který zpracovává pointery na grafické soubory a další informace, muže být pro každý DVI procesor ponekud odlišný (to je také duvod, proc balíku graphics musíte ríct, který DVI procesor používáte).

Některé DVI prolížeče se nedokáží vypořádat s příkazy \special, které používáte, neboť nejsou jejich vlastní. Modernější z nich (zejména xdvi, yap nebo windvi) umí pomocí dobře nastaveného ghostscriptu vyrenderovat z obrázku bitmapu tak, že ji lze na obrazovce prohlédnout.

Na CTANu se nacházejí dva dokumenty venující se zpracování obrázku v LaTeXu:

• EpsLaTeX Keitha Reckdahla, který pokrývá standardní LaTeXové možnosti a zabývá se i balíky subfigure a psfrag
• Anil K. Goel napsal dlouhý dokument podrobně popisující, kterak vkládat obrazce, obrázky a ilustrace do LaTeXovských dokumentů. Je dostupný jako CTAN: figsinlatex

Importovanie grafiky v dvips

Dvips môže tak, ako bolo pôvodne počaté, importovať iba jediný grafický formát: Čo je to Encapsulated PostScript (.eps súbory ). Dvips si poradí aj s mierne nezvyčajným .eps vytvoreným viz Čo je to METAPOST .

Okrem skutočnosti, že množstvo aplikácii produkujúcich nekorektné EPS je priam deprimujúce, je toto celkom uspokojivé pre fungovanie vektorovej grafiky.

Na vloženie bitmapovej grafiky potrebujete spôsob, ako ju previesť do PostScriptu. Mnohé štandardné nástroje na manipuláciu s obrázkami (ako convert od ImageMagicku) odvedú pri tvorbe EPS celkom dobrú prácu. Aj keď používatelia Unixu by si mali dať pozor na tvrdenia programu xv: má tendenciu podvzorkovať vašu bitmapu na rozlíšenie vašej obrazovky.

Celkom dobré sú aj špeciálne aplikácie jpeg2ps (konvertuje JPEG súbory pomocou funkcionality PostScript level 2) a bmeps (konvertuje JPEG a PNG súbory). Bmeps obsahuje patche na vytvorenie vašej vlastnej verzie dvips, ktorá si poradí so súbormi JPEG a PNG priamo, použitím konverznej knižnice bmeps. Aplikácie môžete nájsť na CTANe: CTAN: jpeg2ps, CTAN: bmeps.

Importovaná grafika v PDFLaTeXu

Sám PDFTeX podporuje široký zoznam formátov, ktoré vie natívne zabudovať do svojho výstupného PDF prúdu: JPEG (.jpg súbory) pre fotografie a podobné obrázky, PNG súbory pre umelo vytvorené bitmapové obrázky a PDF pre vektorové kresby. Staršie verzie PDFTeXu (pred verziou 1.10a) podporovali formát TIFF (.tif súbory) ako alternatívu k súborom PNG.

Štandardný balík PDFLaTeXu graphics okrem toho zaisťuje nahratie supp-pdf makier Hansa Hagena. Tieto makrá vedia prekladať výstup METAPOSTu do PDF za behu, teda výstup METAPOSTu (.mps súbory) tiež môže byť vložený do dokumentov PDFLaTeXu.

Najčastejším problémom, s ktorým sa stretávajú používatelia pri prechode z TeXu, je neexistencia priamej cesty pre vloženie EPS súborov. Kedže PDFTeX je svojím vlastným „ovládačom“ a neobsahuje spôsob konvertovania PostScriptu do PDF, neexistuje priamy spôsob, ktorým by sa to dalo spraviť.

Jednoduchým riešením je konverzia EPS do príslušného PDF súboru. Toto za vás spraví program epstopdf (CTAN: epstopdf, CTAN: oberdiek). Je dostupný ako spustiteľný súbor pre Windows alebo skript pre Perl pod Unix a iné podobné systémy. LaTeXovský balík epstopdf sa dá použiť na generovanie potrebných PDF súborov za behu. Je to pohodlný spôsob, ale vyžaduje, aby ste potlačili jednu z bezpečnostných kontrôl TeXu (nepoužívajte ho v súboroch zo zdrojov, ktorým plne nedôverujete).

Alternatívnym (a podľa autora plne uspokojujúcim) riešením je používanie perlovského skriptu purifyeps (CTAN: purifyeps) používajúceho dobré služby programu pstoedit (CTAN: pstoedit) a METAPOSTu na konvertovanie vašeho zapuzdreného PostScriptu do  „zapuzdreného PostScriptu z METAPOSTu“, takže môže byť vložený priamo.

Import grafiky z „iných“ zdrojov

Grafické príkazy ako \includegraphics štandardne hľadajú grafické súbory, ktoré chceme, aby používali, všade, kde sa dajú nájsť súbory TeXu. Toto chovanie znižuje flexibilitu, ak sa rozhodnete, že si budete udržiavať grafické súbory v normálnom adresári (mimo vašich zdrojových kódov TeXu/LaTeXu).

Najjednoduchším riešením je zmena cesty k TeXu zmenením štandardnej cesty. Na väčšine systémov sa štandardná cesta berie z premennej prostredia TEXINPUTS (ak existuje). Môžete si ju prispôsobiť tak, aby po úprave zahŕňala aj cesty, ktoré obsahovala pred ňou:

  TEXINPUTS=.::

Táto metóda je efektívna (TeX/LaTeX vykonáva všetky prehľadávania, čo je rýchle), ale je to stále nešikovné a môže to byť (aspoň vo Windows) nepohodlné.

Alternatívou je použitie príkazu \graphicspath balíku graphics. Tento príkaz je samozrejme dostupný aj používateľom balíku graphicx a epsfig. Syntax jediného parametru \graphicspath je trochu zvláštna. Je to postupnosť ciest (typicky relatívnych), z ktorých každá je uzavretá v zátvorkách. Mierne zvláštny príklad je uvedený v dokumentácii k balíku graphics:

  \graphicspath{{eps/}{tiff/}}

\graphicspath neovplyvní operácie grafických makier iné ako tie z grafického balíku — konkrétne makrá zastaralého balíku epsf a psfig sú imúnne.

Nevýhoda medódy \graphicspath je neefektívnosť. Balík bude volať TeX pre každú položku, čo samo o sebe spomaľuje. Vážnejší problém však je skutočnosť, že TeX si pamätá názov súboru, čím stráca pamäť vždy, keď vyhľadáva súbor. Dokument používajúci veľa grafických vstupov teda môže trpieť nedostatkom pamäte.

Ak je váš dokument rozdelený do viacerých adresárov a každý adresár má príslušnú grafiku, balík import (CTAN: import) vám môže pomôcť (viď diskusiu v Otázke Časti dokumentu z rozličných adresárov). graphics: CTAN: graphics

Prenosná importovaná grafika

Častou potrebou je dokument vo viacerých formátoch (obvykle PostScript a PDF). Nasledujúce rady sú založené na príspevkoch niekoho so skúsenosťami s problémom zaobchádzania s EPS grafikou.

• Pri nahrávaní vašej verzie graphics nešpecifikujte ovládač. Schéma sa spolieha na schopnosť distribúcie rozhodnúť, ktorý ovládač sa použije. Voľba je v tomto prípade medzi dvips a PDFTeXom. Určite nepoužívajte voľby dvips, pdftex a dvipdfm (dvipdfm sa v tejto schéme nepoužíva, ale program na tvorbu PDF ho môže používať pre svoj výstup pred prepnutím na schému).
• Použite \includegraphics[...]{filename} bez uvedenia prípony (ani .eps, ani .pdf).
• Pre každý .eps súbor, čo budete vkladať, vytvorte .pdf verziu podľa postupu popísaného v otázke Importovaná grafika v PDFLaTeXu. Keď toto spravíte, budete mať z každej grafiky dve kópie (.eps a .pdf súbor) vo vašom adresári.
• Použite PDFLaTeX (namiesto LaTeX–dvips–destilácia alebo LaTeX–dvipdfm) na tvorbu PDF výstupu.

Obmedzenie šírky importovanej grafiky

Predpokladajme, že máte grafiku, ktorej nemusí stačiť šírka strany. Ak sa na stranu zmestí, chcete ju mať v pôvodnej veľkosti, ale inak ju chcete zmenšiť tak, aby sa na stránku zmestila.

Toto dosiahnete pátraním vo vnútornostiach grafického balíku (čo samozrejme vyžaduje trochu programovania vnútorností LaTeXu):

\makeatletter
\def\maxwidth{%
  \ifdim\Gin@nat@width>\linewidth
    \linewidth
  \else
    \Gin@nat@width
  \fi
}
\makeatother

\includegraphics[width=\maxwidth]{figure}

Importovaná grafika zarovnaná nahor

Keď TeX spracováva akýkoľvek riadok, uistí sa, že účiarie každého objektu na riadku je na rovnakej úrovni ako účiarie finálneho objektu (samozrejme okrem \raisebox príkazov...).

Väčšina importovanej grafiky má svoje účiarie nastavené na spodnú stranu obrázku. Pri používaní balíkov ako subfig je často požadované zarovnanie obrázkov nahor. Tento kúsok zvláštneho kódu sa o to postará:

\vtop{%
  \vskip0pt
  \hbox{%
    \includegraphics{figure}%
  }%
}

V prípadoch, kde sa má grafika zarovnať s textom, existuje spôsob ako znížiť účiarie o výšku „x“ pod horný okraj boxu:

\vtop{%
  \vskip-1ex
  \hbox{%
    \includegraphics{figure}%
  }%
}

Zobrazovanie výstupu METAPOSTu v ghostscripte

METAPOST obvykle očakáva, že jeho výstup bude zahrnutý v kontexte, kde budú „štandardné“ fonty METAFONTu (ktoré ste špecifikovali) už definované, napríklad ako obrázok v TeXovskom dokumente. Ak ladíte váš METAPOSTovský kód, možno si ho budete chcieť prezrieť v ghostscripte (alebo inom prehliadači PostScriptu). Postscriptový „stroj“ v ghostscripte však obvykle nemá nahrané fonty, takže sa stretnete s chybami ako:

Error: /undefined in cmmi10

Bohužiaľ PostScript, ktorý METAPOST vkladá do svojho výstupu za týmto príkazom, nie je kompatibilný s bežným použitím PostScriptu vo vloženiach do dokumentov TeXu/LaTeXu, takže najlepšie je spraviť príkaz prologues voliteľným. METAPOST naviac používa prostoduchý prístup ku kódovaniu fontov. Kedže TeXovské kódovania fontov obvykle mätú aj sofistikované mysle, toto môže byť problematické. Ak trpíte takýmito problémami (symptómom je zmiznutie alebo zlá interpretácia znakov), jediným riešením je prehliadnutie „pôvodného“ metapostovského výstupu po spracovaní LaTeXom a dvips.

Podmienená kompilácia môže byť zabezpečená vložením MyFigure.mp nepriamo jednoduchým wrapperom MyFigureDisplay.mp:

prologues := 2;
input MyFigure

mp '\prologues:=2; input MyFigure'

Vhodná cesta pre LaTeX by zahŕňala spracovanie súboru MyFigure.tex, ktorý obsahuje:

\documentclass{article}
\usepackage{graphicx}
\begin{document}
\thispagestyle{empty}
\includegraphics{MyFigure.1}
\end{document}

dvips -E -o MyFigure.eps MyFigure

Používateľ plain TeXu môžu použiť úpravu od Dana Lueckinga. Danova verzia mpsproof.tex (CTAN: mpsproof) bude fungovať pod TeXom, aby vyprodukovala DVI súbor pre použitie s dvips alebo pod PDFTeXom, aby vyrobila PDF súbor priamo. Výstup je nastavený, aby vyzeral ako kontrolný hárok.

Skriptová aplikácia mptopdf je dostupná v každej novšej distribúcii TeXu/LaTeXu.

Zrcadlově převrácený tisk

Pro offsetový tisk bývá často potřeba připravit zrcadlově převrácené předlohy. Postscriptovým řešením tohoto problému je napsat na začátek dokumentu v plain TeXu (nebo do preambule v LaTeXu) řádek

\special{!userdict begin /bop-hook{hsize 0 translate -1 1 scale} def end}

Tím dosáhneme zrcadlového otočení kolem svislé osy.

Pokud chceme dokument převracet okolo vodorovné osy, vypadá řádek takto:

\special{!userdict begin /bop-hook{0 vsize translate 1 -1 scale} def end}

Komplexnější řešení (s možností zvětšování/zmenšování textu) poskytuje soubor ftp://ftp.cstug.cz/pub/local/cstug/sojka/mirrorps/mirror.ps, který můžete (po úpravě le svých potřeb) zařadit na začátek svého postscriptového dokumentu.

Pro častější používání je však vhodné mít program, který umí některé (nebo všechny) stránky postscriptového souboru zrcadlově převrátit, případně s nimi provést jiné úpravy. Univerzálním programem pro konverzi poscriptových souborů je pstops z balíku psutils. Program pstops umí otáčet jednotlivé stránky. Stanislav Brabec vytvořil záplatu, po jejíž aplikaci se pstops naučí stránky i zrcadlově převracet okolo horizontální či vertikální osy. Záplata je na ftp://ftp.penguin.cz/pub/users/utx/psutils/psutils-flip.diff

Pokud používáte emTeX s jeho ovladači (dviscr, dvihplj), lze jimi docílit zrcadlového převrácení i bez PostScriptu. Například převrácení kolem vertikální osy stránky zajistí volba /tr7.