% % texlive-cz/texlive-cz.tex - TeXlive 2013 documentation % CzechoSlovak translation (part is in Czech and part is in Slovak :-) % % TeX Live documentation. Originally written by Sebastian Rahtz and % Michel Goossens, now maintained by Karl Berry and others. % Public domain. % % 2013/05/29: v1.46 small edits and cleanup (PS) % 2013/05/28: v1.45 translation of 2013 modifications (JB) % 2012/06/09: v1.44 further typos (PS) % 2012/06/05: v1.43 typos, checking 2012 modifications (PS) % 2012/05/21: v1.42 translation of 2012 modifications (JB) % 2011/06/28: v1.41 switch to utf8, typos (PS) % 2011/06/24: v1.40 small fixes, deactivation of - (babel) (PS) % 2011/06/16: v1.39 translation of new things for 2011 (JB) % 2010/06/26: v1.38 translation of new things for 2010 (JB) % 2009/10/20: v1.37 typos (by Piska) fixed, together with other edits (PS) % 2009/09/23: v1.36 first 2009 version commited to TL 2009 (PS) % 2009/09/02: v1.35 translation of new things for 2009 (JB) % 2008/08/12: v1.34 prvni korektury prekladu 2008 % 2008/08/02: v1.33 aktualizacia prekladu 2008 % 2007/01/24: v1.32 XeTeX URL and HH (config.manpath) change % 2007/01/22: v1.31 last minute corrections by Staszek (2x) and ZW % 2007/01/15: v1.30 corrections and typos % 2007/01/14: v1.29 texlive2007 version (JB&PS) % 2005/11/01: v1.28 last minute Staszek additions % 2005/10/31: v1.27 texlive2005 version (JB&PS) % 2004/11/18: v1.26 final release cleanup, latest changes by Staszek % 2004/11/17: v1.24,25 typos corrected % 2004/11/15: v1.21,22,23 corrections by KB, JB and others entered % 2004/11/14: v1.20 first texlive2004 version (JB&PS) % 2004/01/30: v1.19 postbulletin version release for CSTUG web % 2004/01/22: v1.18 minor changes before final-2003 source release % 2004/01/19: v1.16, v1.17 last-minute corrections before sending % CSTUG Bulletin to print % 2004/01/18: modifications for CS bulletin by Z. Wagner % 2004/01/07: version 1.15 % 2003/12/08-10: Slovak and other Czech typos corrected % 2003/12/06: Czech language typos/errors entered % 2003/09/23: prepositions checked, v1.03 % 2003/09/23: some typos, jch's email, v1.02 % 2003/09/22: further error corrections, v1.01 % 2003/09/18: final checking and error corrections, v1.0 release % 2003/09/17: another changes in English version incorporated % 2003/09/08: changes in English version from 09/04 to 09/06 incorporated % 2003/09/06: fixes from Staszek % 2003/09/05: touched by Karl % 2003/09/04: fixes from Staszek and Fabrice % 2003/09/05: translation started from English version as of Sep 1st by % Petra & Petr S. % 2003/09/01: fixes from Volker. % 2003/08/12: fixes from Christer Gustafsson . % 2003/07/07: substantial revisions by karl. % ... deleted % % TODO % % -- Priklady ve slovenske casti aktualizovat z~anglicke verze % (zustaly dosud z verze TeXlive 6). \newif\ifforbulletin \forbulletinfalse %\forbulletintrue \newcommand\cstlversion{1.46} \newcommand\cstldate{29.\ kv\v{e}tna 2013} \ifforbulletin \providecommand\Status{3} % version for CSTUG bulletin Zpravodaj \else \providecommand\Status{1} % 2 html alebo 1 pdf \fi % \ifnum\Status=2 % e.g. html generation via tex4ht \def\classname{article} % need different doc class for html \def\classoptions{11pt} \else \ifnum\Status=3 % Zpravodaj \def\classname{article} \def\classoptions{twoside,a5paper} % \pdfpaperwidth=147.5mm % \pdfpaperheight=210mm \else \def\classname{artikel1} \def\classoptions{11pt} \fi \fi \listfiles \documentclass[\classoptions,slovak,english,czech]{\classname} \usepackage{tex-live} \usepackage[T1]{fontenc} \usepackage[utf8x]{inputenc} \usepackage[czech]{babel}% \usepackage{csquote} % do define \uv \newcommand{\singleuv}[1]{,#1`} \newcommand{\ctt}{\url{news:comp.text.tex}} \newcommand{\kB}{KiB} \newcommand{\MB}{MiB} \newcommand{\CSTUG}{\CS TUG} \providecommand*{\GS}{Ghost\-script\xspace} \newcommand\TKCS{\textsf{\TeX-kolekce}} \clubpenalty 10000 \widowpenalty 10000 \def\p.{na straně~} \newcommand\tubreflect[1]{% \@ifundefined{reflectbox}{% \message{A graphics package must be loaded for \string\XeTeX}% }{% \ifdim \fontdimen1\font>0pt \raise 1.75ex \hbox{\kern.1em\rotatebox{180}{#1}}\kern-.1em \else \reflectbox{#1}% \fi }% } \def\tubhideheight#1{\setbox0=\hbox{#1}\ht0=0pt \dp0=0pt \box0 } \begin{document} \ifnum\Status=2 % this ugliness is because the normal definition of ' for tex4ht % tries to go into math mode. I don't under \def'{\char`\'} \fi \selectlanguage{czech} \hyphenation{Meta-Postu} \errorcontextlines=20 \shorthandoff{-} \title{{\huge\textsf{\TL{} 2013}}\\[3mm] Příručka \protect\TeXLive{}, CS verze \cstlversion} \date{\cstldate} \author{Karl Berry, editor \\[3mm] \url{http://tug.org/texlive/}\\[3mm] %B% \ifnum \Status=2 %B% \includegraphics[bb=0 0 824 741]{../pictures/front} \\[5mm] %B%\else %B%\ifnum \Status=3 %B% \includegraphics[width=.5\linewidth]{../pictures/bw-front2} \\[5mm] %B%\else %B% \includegraphics[width=.5\linewidth]{../pictures/front} \\[5mm] %B%\fi \fi %B% \small \textit{Kontaktní osoby pro tuto dokumentaci:}\\[3mm] %B% \small \begin{tabular}{lcr} %B% Czech/Slovak & Petr Sojka & \email{sojka (at) fi.muni.cz} \\ %B% & Ján Buša & \email{jan.busa (at) tuke.sk} \\ %B% English & Karl Berry & \email{karl (at) freefriends.org} \\ %B% French & Fabrice Popineau & \email{fabrice.popineau (at) supelec.fr} \\ %B% German & Volker R.\,W.\ Schaa & \email{volker (at) dante.de} \\ %B% Polish & Staszek Wawrykiewicz & \email{staw (at) gust.org.pl} \\ %B% Russian & Boris Veytsman & \email{borisv (at) lk.net} %B% \end{tabular} % \tlimage{front}{bb=0 0 824 741}{.7\linewidth} } % comes out too close to the toc, and we know it's page one anyway. \thispagestyle{empty} \maketitle \ifnum\Status=3 \thispagestyle{csbul} \ifforbulletin \setcounter{page}{113} % valid for 3-4/2003 \else \raggedbottom \fi \fi Překlad 2004--2013 Ján Buša, 2001 Janka Chlebíková, 2003--2013 Petr Sojka a 2003 Petra Sojková je šířen pod GNU FDL licencí. Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2 or any later version published by the Free Software Foundation; with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover Texts. %\begin{multicols}{2} \tableofcontents %\listoftables %\end{multicols} \section{Úvodem} \label{sec:intro} \subsection{\TeX\ Live a kolekce \TeX{}u} Tento dokument popisuje základní vlastnosti distribuce \TeXLive{} 2013, což je instalace \TeX{}u a příbuzných programů pro \acro{GNU}/Linux a další unixové systémy, \MacOSX{} a (32bitové) systémy Windows. \TL{} můžete získat stažením z~internetu, nebo na \TKCS{} \DVD. Některé skupiny uživatelů \TeX{}u distribuují \DVD\ svým členům. Obsah \DVD\ je stručně popsán v~oddíle~\ref{sec:tlcoll.dists}. \TL{} a \TKCS{} spolu jsou výsledkem společného úsilí skupin uživatelů \TeX u. Tento dokument popisuje převážně samotný \TL{}. \TL{} obsahuje \file{.exe} soubory pro \TeX, \LaTeXe, \ConTeXt, \MF, \MP, \BibTeX{} a mnoho dalších programů včetně obsáhlého seznamu maker, fontů a dokumentace spolu s~podporou sazby v~mnoha různých světových jazycích. %Aktuální verze použitého software je v~archívu %\acro{CTAN} na \url{http://www.ctan.org/}. Krátký seznam hlavních změn v~této verzi \TL{} najdete na konci tohoto dokumentu, v~oddílu~\ref{sec:history} na straně~\pageref{sec:history}. \htmlanchor{platforms} \subsection{Podpora operačních systémů} \label{sec:os.support} \TL{} obsahuje binárky pro mnohé unixové platformy, včetně \GNU/Linux, \MacOSX a Cygwin. Obsažené zdrojové texty mohou být zkompilovány pro platformy, pro které neposkytujeme binárky. Co se týče Windows: podporovány jsou Windows \acro{XP} a pozdější verze. Windows~2000 ještě bude pravděpodobně z~největší části fungovat. Pro Windows nejsou k~dispozici 64bitové \file{.exe} soubory, ale 32bitové binárky by měly běžet na 64bitových systémech. Alternativní řešení pro Windows a \MacOSX{} najdete v~oddíle~\ref{sec:tlcoll.dists}. \subsection{Základní instalace \protect\TL{}} \label{sec:basic} \TL{} můžete nainstalovat buď z~\DVD{} nebo z~internetu (\url{http://tug.org/texlive/acquire.html}). Samotný síťový instalační program je malý a vše požadované stáhne z~internetu. Instalační program na \DVD{} vám umožní instalaci na lokálním disku. \TL{} nemůžete spustit přímo z~\DVD{} (nebo z~jeho \code{.iso} obrazu), avšak můžete připravit spustitelnou instalaci, například, na klíči \USB{} (viz oddíl~\ref{sec:portable-tl}). Instalace je popsána v~následujících sekcích (na stránce~\pageref{sec:install}), zde jen souhrn: \begin{itemize*} \item Instalační dávka se jmenuje \filename{install-tl}\,. Může pracovat v~\uv{průvodcovském režimu} po zadání volby \code{-gui=wizard} (předvolba pro Windows), v~textovém režimu zadaném volbou \code{-gui=text} (předvoleném pro všechny ostatní systémy), nebo v~\GUI{} režimu pro pokročilé zadaném volbou \code{-gui=perltk}. % Jednotlivé režimy dosáhnete volbou \code{-gui} nebo \code{-no-gui}. \item Jednou součástí instalace je program `\TL\ Manager', nazvaný \prog{tlmgr}. Podobně jako instalační program může být použit v~režimu \GUI{} nebo v~textovém režimu. Můžete ho použít k~nainstalování nebo odinstalování balíků a na různé konfigurační činnosti. \end{itemize*} \htmlanchor{security} \subsection{Úvahy o bezpečnosti} \label{sec:security} Podle našeho vědomí, hlavní programy \TeX{u} samotné jsou (a vždycky byly) extrémně robustní. Nicméně, programy dodané v~rámci \TeX\ Live nemusí dosahovat stejnou úroveň, navzdory nejlepším úsilím všech. Jako vždy, při použití programů pro nedůvěryhodný vstup musíte být opatrný; pro maximální bezpečnost použijte nový podadresář. Tato potřeba opatrnosti je zvláště naléhavá pro Windows, protože Windows obvykle najdou programy v~aktuálním adresáři před jinými, bez ohledu na cestu vyhledávaní. To otevírá široké varianty možných útoků. Zavřeli jsme mnoho děr, ale nepochybně některé zůstaly, obzvláště pro programy pocházející odjinud. Proto doporučujeme zkontrolovat podezřelé programy v~aktuálním adresáři, zvláště spustitelné (binárky nebo skripty). Běžně by neměly být přítomny a rozhodně nemůžou být normálně vytvořeny při zpracování dokumentů. Nakonec, \TeX\ (a jeho doprovodné programy) jsou schopny při běhu zapisovat do souborů. Tato schopnost může rovněž být zneužita mnohými způsoby. Znova, zpracování neznámých dokumentů v~novém podadresáři je nejbezpečnější tip. \subsection{Nápověda} \label{sec:help} \TeX{}ovská komunita je aktivní, vstřícná a většina seriózních otázek je obvykle zodpovězena. Podpora je neformální, je prováděna příležitostnými čtenáři a dobrovolníky, a proto je důležité, abyste odpověď na svůj dotaz hledali nejdříve sami, než ho vznesete na fóru. Pokud toužíte po garantované komerční podpoře, můžete na \TL{} zapomenout a zakoupit komerční distribuci; viz seznam prodejců na \url{http://tug.org/interest.html#vendors}. Níže je uveden seznam informačních zdrojů, přibližně v~pořadí, ve kterém ho doporučujeme k~použití: \begin{description} \item [první kroky] Pokud jste \TeX ovský nováček, na stránce \url{http://tug.org/begin.html} najdete krátký úvod do systému. \item [\TeX{} \acro{FAQ}] \TeX{} \acro{FAQ} je obrovská studnice znalostí obsahující všechny druhy otázek, od těch základních až po ty nejobskurnější. Dokument najdete na \TL{} v~adresáři \OnCD{texmf-dist/doc/generic/FAQ-en/} nebo na internetu na \url{http://www.tex.ac.uk/faq}. Prosíme, začněte své hledání odpovědi zde. \item [\TeX{} Catalogue] Pokud hledáte konkrétní balík, font, program ap., \TeX{} Catalogue je místo, kde začít. Je to obsáhlá sbírka \TeX{}ových položek. Viz % \url{http://mirror.ctan.org/help/Catalogue/}. \url{http://ftp.cstug.cz/pub/CTAN/help/Catalogue/}. \item [\TeX{}ové odkazy na Webu] Na \url{http://tug.org/interest.html} najdete mnoho relevantních odkazů na různé příručky, knihy, manuály a články o všech aspektech systému \TeX{}. \item [archívy diskusních skupin] \sloppypar Základní fóra pro hledání řešení problémů jsou newsová skupina \ctt{}, emailová diskusní skupina \email{texhax@tug.org} a \url{http://tex.stackexchange.com}, stránka kolektivně editovaných dotazů a odpovědí. V~archívech těchto zdrojů najdete tisíce předchozích dotazů a odpovědí čekajících na vaše hledání. Nahlédněte na \url{http://groups.google.com/groups?group=comp.text.tex}, res\-pek\-ti\-ve na \url{http://tug.org/mail-archives/texhax}. Dotazem do obecného vyhledávacího stroje jako \url{http://google.com/} také nic nepokazíte a pro specifika češtiny a slovenštiny najdete další zdroje odkazované na \url{http://www.cstug.cz/}. \item [kladení dotazů] Pokud nemůžete najít odpověď na svou otázku, můžete ji položit na \ctt{} přes Google nebo newsového klienta nebo emailem na \email{texhax@tug.org}. Ale dříve, než tak učiníte, \emph{prosím,} přečtěte si toto doporučení, abyste maximalizovali vyhlídky na získání užitečné odpovědi: \url{http://www.tex.ac.uk/cgi-bin/texfaq2html?label=askquestion}. Za zmínku stojí také stránka \LaTeX{}ovské komunity na \url{http://www.latex-community.org/} a její fórum \url{http://www.latex-community.org/forum/} a \TeX\ Stack\-Exchange na \url{http://tex.stackexchange.com/}. \item [podpora \TL{}] Pokud chcete poslat chybové hlášení, připomínku nebo poznámku k~distribuci \TL{}, její instalaci nebo dokumentaci, diskusní skupina k~tomu určená je \email{tex-live@tug.org}. Pokud však je vaše otázka specifická pro program na \TL{} umístěný, napište prosím přímo autorovi nebo do diskusní skupiny určené pro tento program. Spuštění programu s~volbou \code{-{}-help} nezřídka poskytuje adresu pro chybové hlášení. \end{description} \noindent Druhou stranou mince je odpovídání na dotazy těch, kdo kladou otázky. \ctt{} i~list \code{texhax} jsou otevřeny pro kohokoliv. Přihlaste se, naslouchejte a začněte odpovídat tam, kde můžete. % don't use \TL so the \uppercase in the headline works. Also so % tex4ht ends up with the right TeX. Likewise the \protect's. \section{Přehled \protect\TeX\protect\ Live} \label{sec:overview.tl} Tento oddíl popisuje obsah \TL{} a \TKCS{}, jejíž~je částí. %Dvě hlavní instalační dávky pro Unix a \MacOSX{} jsou %\texttt{install-tl.sh} a \texttt{install-pkg.sh}. Jsou %popsány v~oddíle~\ref{sec:unix.install} na %straně~\pageref{sec:unix.install}. %V~dalším oddíle popíšeme strukturu a obsah \TL{}. \subsection{Kolekce \protect\TeX{}u: \TL, pro\TeX{}t, Mac\TeX} \label{sec:tlcoll.dists} \DVD{} \TKCS{} zahrnuje následující: \begin{description} \item [\TL] Úplný systém \TeX{}, k~nainstalování na disk. Domovská stránka: \url{http://tug.org/texlive/}. \item [Mac\TeX] pro \MacOSX, přidává nativní \MacOSX\ instalační program a jiné aplikace Mac k~\TL{}. Domovská stránka: \url{http://tug.org/mactex/}. \item [pro\TeX{}t] Rozšíření systému \MIKTEX\ pro Windows. \ProTeXt\ přidává k~\MIKTEX u nové doplňkové nástroje a zjednodušuje instalaci. Je plně nezávislý na \TL{} a má své vlastní příkazy. Domovská stránka: \url{http://tug.org/protext/}. \item [CTAN] Výpis obrazovky archívu \CTAN{} (\url{http://www.ctan.org}). \end{description} \CTAN{}, \pkgname{protext} a \dirname{texmf-extra} nemají stejné podmínky pro kopírování jako \TL{}, proto buďte pozorní při šíření nebo modifikaci. \subsection{Popis kořenových adresářů \TL{}} \label{sec:tld} %V~kořenovém adresáři distribuce \TL{} najdete následující podadresáře. Tady uvádíme stručný seznam a popis kořenových adresářů instalace \TL{}. %Na %\pkgname{live} %\TK{} \DVD\ je celá \TL{} hierarchie v~podaresáři %\dirname{texlive}, a ne v~kořenovém adresáři disku. \begin{ttdescription} \item[bin] Binárky systému \TeX{}, s~podadresáři dle platforem. % %\item[readme.html] Webovské stránky se stručnými úvody a užitečnými %odkazy, v~různých jazycích. \item[readme-*.dir] Stručný přehled a užitečné odkazy na \TL{}, v~různých jazycích, ve formátu \HTML{} a textovém. % \item[source] Zdrojové kódy všech programů, včetně základní distribuce \TeX{}u založené na \Webc{}. % %\item[support] Různé pomocné balíky a programy. Automaticky % \emph{nejsou} instalovány. Toto zahrnuje editory % a \TeX{}ová vývojová prostředí různých druhů. % \item[texmf-dist] Hlavní strom, viz \dirname{TEXMFDIST} níže. % %\item[texmf-doc] Strom samostatné čisté dokumentace, uspořádán podle jazyků. % \item[tlpkg] Skripty, programy a údaje pro správu instalace a přídavnou podporu pro Windows. %Obsahuje rovněž neveřejné kopie Perlu a Ghostscriptu pro Windows, které jsou mimo %\TL{} neviditelné, a nový prohlížeč PostScriptu pro Windows PSView. \end{ttdescription} \smallskip V~kořenovém adresáři distribuce jsou navíc instalační dávky a soubory \filename{README} (v~různých jazycích). Co se týče dokumentace, užitečné mohou být obsáhlé odkazy v~kořenovém souboru \OnCD{doc.html}. %Adresář \dirname{texmf-doc} obsahuje dokumentaci, která není %součástí nějakého konkrétního balíku nebo programu. Dokumentace programů (manuály, man-stránky, info-soubory) jsou v~\dirname{texmf-dist/doc}. Dokumentace \TeX ových balíků a formátů je v~\dirname{texmf-dist/doc}. K~vyhledání veškeré dokumentace na libovolném místě můžete použít programy \cmdname{texdoc}. % nebo \cmdname{texdoctk}. Samotná tato příručka \TL\ je k~dispozici v~několika jazycích v~adresáři \dirname{texmf-dist/doc/texlive}: \begin{itemize*} \item{česko-slovenská:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-cz} \item{německá:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-de} \item{anglická:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-en} \item{francouzská:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-fr} \item{italská:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-it} \item{polská:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-pl} \item{ruská:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-ru} \item{srbská:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-sr} \item{zjednodušená čínština:} \OnCD{texmf-dist/doc/texlive/texlive-zh-cn} \end{itemize*} \subsection{Přehled předdefinovaných stromů texmf} \label{sec:texmftrees} Tento oddíl uvádí seznam %všech předdefinovaných proměnných určujících stromy texmf, používaných systémem, a jejich zamýšlený účel a standardní uspořádání systému \TL. Povel \texttt{tlmgr~conf} %\texttt{texconfig conf} vám ukáže hodnoty těchto proměnných, tedy můžete jednoduše zjistit, jak tyto odpovídají jednotlivým adresářům ve vaší instalaci. Všechny stromy, včetně osobních, musí dodržovat strukturu adresářů \TeX\ Directory Structure (\TDS, \url{http://tug.org/tds}), s~jejími nesčetnými podadresáři, jinak soubory nebudou k~nalezení. Podrobněji je to popsané v~oddíle~\ref{sec:local_personal_macros} (\p.\pageref{sec:local_personal_macros}). \begin{ttdescription} \item [TEXMFDIST] Strom obsahující téměř všechny soubory původní distribuce --- konfigurační soubory, pomocné skripty, balíky maker, fonty, atd. (Hlavní výjimku tvoří binárky závislé od platform, které jsou uloženy v~sourozeneckém adresáři \code{bin/}.) \item [TEXMFLOCAL] Strom, který mohou použít administrátoři na instalaci doplňkových nebo upravených maker, fontů, atd., pro celý systém. \item [TEXMFHOME] Strom, který mohou použít uživatelé na svoje osobní doplňková nebo upravená makra, fonty, atd. Rozšíření této proměnné se dynamicky nastaví pro každého uživatele na jeho vlastní osobní adresář. \item [TEXMFCONFIG] Strom (soukromý) používaný nástroji \verb+texconfig+, \verb+updmap+ a \verb+fmtutil+ na uložení modifikovaných konfiguračních údajů. %Implicitně pod \envname{TEXMFHOME}. %$ \item [TEXMFSYSCONFIG] Strom (site-wide) používaný nástroji \verb+texconfig-sys+, \verb+updmap-sys+ a \verb+fmtutil-sys+ na uložení modifikovaných konfiguračních údajů. \item [TEXMFVAR] Strom (soukromý) používaný programy \verb+texconfig+, \verb+updmap+ a \verb+fmtutil+ na (cache) uložení runtime údajů jako jsou soubory formátů a generované map-soubory. % Používá ho rovněž \ConTeXt\ Mk\acro{IV}. %Implicitně pod \envname{TEXMFHOME}. %$ \item [TEXMFSYSVAR] Strom (site-wide) používaný programy \verb+texconfig-sys+, \verb+updmap-sys+, \verb+fmtutil-sys+ a také \verb+tlmgr+, na (cache) uložení runtime údajů jako jsou soubory formátů a generované map-soubory. \item [TEXMFCACHE] Strom(y) používaný \ConTeXt{}extem Mk\acro{IV} a Lua\LaTeX{}em na uložení (cache) runtime údajů; implicitně do \code{TEXMFSYSVAR}, nebo (pokud tento neumožňuje zápis) \code{TEXMFVAR}. \end{ttdescription} \noindent Standardní struktura je: \begin{description} \item[system-wide root] může obsáhnout vícenásobné vydání \TL{}: \begin{ttdescription} \item[2012] Předchozí vydání. \item[2013] Nynější vydání. \begin{ttdescription} \item [bin] ~ \begin{ttdescription} \item [i386-linux] binárky systému \GNU/Linux \item [...] \item [universal-darwin] binárky systému \MacOSX \item [win32] binárky systému Windows \end{ttdescription} \item [texmf-dist\ \ ] \envname{TEXMFDIST} a \envname{TEXMFMAIN} \item [texmf-var \ \ ] \envname{TEXMFSYSVAR}, \envname{TEXMFCACHE} \item [texmf-config] \envname{TEXMFSYSCONFIG} \end{ttdescription} \item [texmf-local] \envname{TEXMFLOCAL}, zamýšlený být zachován od vydání k~vydání. \end{ttdescription} \item[domovský adresář uživatele] (\texttt{\$HOME} nebo \texttt{\%USERPROFILE\%}) \begin{ttdescription} \item[.texlive2012] Soukromě generované a konfigurační údaje předchozího vydání. \item[.texlive2013] Soukromě generované a konfigurační údaje aktuálního vydání. \begin{ttdescription} \item [texmf-var\ \ \ ] \envname{TEXMFVAR}, \envname{TEXMFCACHE} \item [texmf-config] \envname{TEXMFCONFIG} \end{ttdescription} \item[texmf] \envname{TEXMFHOME} Osobní makra atd. \end{ttdescription} \end{description} \subsection{Rozšíření \protect\TeX{}u} \label{sec:tex.extensions} Samotný Knuthův původní \TeX{} je zmrazený, kromě ojedinělých oprav chyb. Je v~\TL\ přítomen jako program \prog{tex} a tak to zůstane v~dohledné budoucnosti. \TL{} obsahuje též několik rozšířených verzí \TeX{}u (známé také jako \TeX{}ovské stroje): \begin{description} \item [\eTeX] přidává množinu nových příkazů (nazývaných \TeX{}ové primitivy). \label{text:etex} Nové příkazy se například týkají makroexpanze, načítání znaků, tříd značek (marks), rozšířených ladicích možností a rozšíření \TeXXeT{} pro obousměrnou sazbu. Implicitně je \eTeX{} 100\% kompatibilní se standardním \TeX{}em. Viz~\OnCD{texmf-dist/doc/etex/base/etex_man.pdf}. %B% \eTeX{} je nyní sázecím programem pro \LaTeX{} i pdf\LaTeX{}. \item [pdf\TeX] vybudován na rozšířeních \eTeX{}u přidává podporu zápisu ve formátu \acro{PDF} stejně jako v~\dvi{} a četná rozšíření netýkající se výstupu. Toto je program používaný pro většinu formátů, například, \prog{etex}, \prog{latex}, \prog{pdflatex}. Jeho stránka je \url{http://www.pdftex.org/}. Viz návod \OnCD{texmf-dist/doc/pdftex/manual/pdftex-a.pdf} %v~adresáři \OnCD{texmf/doc/pdftex/manual/} a \OnCD{texmf/doc/pdftex/manual/samplepdf/samplepdf.tex} pro vzorové použití některých jeho vlastností. %v~adresáři \item [Lua\TeX] je označován za nástupce pdf\TeX/{}u, se kterým %by měl být je z~větší části (ale ne úplně) zpětně kompatibilní. Měl by se také stát funkční podmnožinou systému %nahradit Aleph, viz dále, ačkoli technická kompatibilita není zamýšlena. Zabudovaný interpret Lua (\url{http://www.lua.org/}) umožňuje elegantní řešení mnoha ožehavých \TeX ovských problémů. Volaný povelem \filename{texlua}, funguje jako samostatný interpret Lua, a jako takový je již použit v~rámci \TL. Jeho stránka je \url{http://www.luatex.org/} a příručka je \OnCD{texmf-dist/doc/luatex/base/luatexref-t.pdf}. \item [\XeTeX] přidává podporu vstupního kódování Unicode a OpenType- a systémových fontů, implementovaných použitím zejména knihoven třetích stran. Viz \url{http://tug.org/xetex}. \item [\OMEGA\ (Omega)] je založena na Unicode. Umožňuje sázet v~téměř všech světových jazycích zároveň. Dociluje toho tzv. překladovými procesy (\OMEGA{} Translation Processes, \acro{OTP}) pro realizaci složitých transformací na jakémkoliv vstupu. %Viz \OnCD{texmf/doc-dist/omega/base/doc-1.8.tex} (dokumentace však není zcela aktuální). Omega už není součástí \TL{} jako samostatný program; poskytnutý je jenom Aleph: \item [Aleph] kombinuje rozšíření \OMEGA\ a \eTeX. %Pro minimální dokumentaci Viz \OnCD{texmf-dist/doc/aleph/base}. \end{description} \subsection{Další za zmínku stojící programy na \protect\TeXLive} Na \TL{} najdete několik často používaných programů: \begin{cmddescription} \item [bibtex, bibtex8] podpora práce se seznamem literatury. \item [makeindex, xindy] vytváření rejstříku. Pro češtinu a slovenštinu však potřebujete verzi programu s~názvem \texttt{csindex} (není zatím součástí distribuce, je potřeba instalovat zvlášť). \item [dvips] pro konverzi \dvi{} do \PS{}. \item [xdvi] prohlížeč \dvi{} pro systém X~Window. \item [dvilj] \dvi{} ovladač tiskáren HP Laser\-Jet. %\item [dv2dt, dt2dv] pro konverzi \dvi{} do/z~ascii textu. \item [dviconcat, dviselect] pro kopii a vkládání stránek do/z \dvi{} souborů. \item [dvipdfmx] konvertor \dvi{} do \acro{PDF}, alternativní přístup vedle pdf\TeX{}u zmíněného výše. %Srovnej balíky \pkgname{ps4pdf} a \pkgname{pdftricks} pro další alternativy. \item [psselect, psnup, \ldots] programy pro práci s~\PS{}em. \item [pdfjam, pdfjoin, \ldots] pomůcky pro \acro{PDF}. \item [context, mtxrun] Con\TeX{}t a \acro{PDF} procesor. \item [htlatex, \ldots] \cmdname{tex4ht}: konvertor \AllTeX{} do \acro{HTML} (a \acro{XML} a dalších formátů). \end{cmddescription} \htmlanchor{installation} \section{Instalace} \label{sec:install} \subsection{Spuštění instalačního programu} \label{sec:inst.start} Pro začátek si obstarejte \TK{} \DVD{} nebo si stáhněte síťový instalační program \TL{}, a najděte instalační skript: \filename{install-tl} pro Unix, \filename{install-tl.bat} pro Windows. Viz \url{http://tug.org/texlive/acquire.html} pro více informací a jiné způsoby získání software. %softvéru. \begin{description} \item [Síťový instalátor:] stáhněte z~\CTAN{}u, z~adresáře \dirname{systems/texlive/tlnet}; url \url{http://mirror.ctan.org/systems/texlive/tlnet} vás automaticky přesměruje na blízký, aktuální mirror. Můžete získat \filename{install-tl.zip}, který může být použit pod Unixem a Windows nebo jenom pro Unix podstatně menší \filename{install-unx.tar.gz}. Po rozbalení se \filename{install-tl} a \filename{install-tl.bat} objeví v~podadresáři \dirname{install-tl}. \item [\DVD{} \TeX{} kolekce:] vejděte do podadresáře \DVD{} \dirname{texlive}. Pod Windows se instalátor normálně spustí %by se instalátor měl spustit automaticky po vložení \DVD. \DVD\ můžete získat, když se stanete členem skupiny uživatelů \TeX u (vřele doporučujemei \CSTUG, \url{http://tug.org/usergroups.html}), nebo si ho zvlášť zakoupíte (\url{http://tug.org/store}), anebo si vypálíte svoje vlastní z~\ISO\ obrazu. %(\url{http://tug.org/texlive/acquire.html}). Ve většině systémů můžete \ISO\ namontovat přímo. Jestliže máte po instalaci z \DVD\ nebo \ISO{} zájem o pokračující aktualizace z~Internetu, nahlédněte, prosím, do oddílu \ref{sec:dvd-install-net-updates}. \end{description} Nezávisle na zdroji se spouští tentýž instalátor. Nejvíce viditelný rozdíl mezi dvěma možnostmi je ten, že po skončení instalace z~Internetu získáte balíky, které jsou v~současné době k~dispozici. To je v~protikladu k~\DVD\ a \ISO\ obrazům, které se mezi významnějšími vydáními neaktualizují. \noindent Následující oddíly vysvětlují spuštění instalátoru podrobněji. \subsubsection{Unix} Dále \texttt{>} označuje výzvu (prompt shellu); vstup uživatele je \Ucom{\texttt{zvýrazněn}}. %terminálu je : Skript \filename{install-tl} je Perlovský skript. Nejjednodušší způsob jeho spuštění v~unixovém systému je následující: \begin{alltt} > \Ucom{cd /path/to/installer} > \Ucom{perl install-tl} \end{alltt} (Nebo můžete vyvolat \Ucom{perl /path/to/installer/install-tl}, nebo \Ucom{./install-tl} když je spustitelný, atd.; nechceme opakovat všechny tyto variace.) Možná zvětšíte okno terminálu tak, aby ukazovalo celou obrazovku textového instalátora (obr.~\ref{fig:textmain}). %To install in expert \GUI\ mode (figure~\ref{fig:gui-main}), you'll %need the \dirname{Perl/TK} module %compiled with \acro{XFT} support, %which is generally the case with \GNU/Linux, but not necessarily other %systems. Given that, you can run: K~instalaci v~pokročilém režimu \GUI\ (obr.~\ref{fig:guimain}); budete potřebovat modul \dirname{Perl::TK} zkompilovaný s~podporou \acro{XFT}, která je obvyklá v~případě systému \GNU/Linux, ale často není v~jiných systémech. Pak můžete spustit: \begin{alltt} > \Ucom{perl install-tl -gui} \end{alltt} Úplný seznam různých voleb získáte povelem: \begin{alltt} > \Ucom{perl install-tl -help} \end{alltt} \textbf{Varování o oprávněních Unixu:} Vaše nastavení \code{umask} v~čase instalace bude respektováno instalačním programem \TL{}. Proto, když chcete, aby byla vaše instalace použitelná i jinými uživateli než vámi, ujistěte se, že jsou vaše nastavení dostatečně tolerantní, například, \code{umask 002}. Další informace o nastavení \code{umask}, hledejte v~dokumentaci k~vašemu systému. \textbf{Zvláštní vysvětlivky pro Cygwin:} Na rozdíl od jiných unixových systémů, Cygwin implicitně neobsahuje všechny nezbytné programy, které instalátor \TL{} potřebuje. Viz sekci~\ref{sec:cygwin}. \subsubsection{MacOSX} Jak již bylo zmíněno v~sekci~\ref{sec:tlcoll.dists}, pro \MacOSX je připravena samostatná distribuce, nazvaná Mac\TeX\ (\url{http://tug.org/mactex}). Doporučujeme použít původní instalační program Mac\TeX\ u namísto instalátoru \TL\ pod \MacOSX, protože původní (nativní) instalátor provede několik nastavení specifických pro Mac, zejména umožňuje snadné přepínání mezi různými distribucemi \TeX u pro \MacOSX\ (Mac\TeX, %gw\TeX, Fink, MacPorts, \ldots) používající takzvanou datovou strukturu \TeX{}Dist. Mac\TeX\ je silně založen na \TL, a hlavní \TeX ovská stromová struktura a binárky jsou přesně stejné. Přidává několik dalších adresářů s~dokumentací a aplikacemi specifickými pro Mac. \subsubsection{Windows} Jestliže používáte síťový instalátor, nebo instalační program \DVD\ se nespustí automaticky, klikněte dvakrát na soubor \filename{install-tl.bat}. Pro více voleb pro úpravy, např. výběr určité kolekce balíků, spusťte namísto něho \filename{install-tl-advanced.bat}. Můžete také spustit instalační program z~příkazového řádku. Dále \texttt{>} označuje prompt shellu; vstup uživatele je \Ucom{\texttt{polotučný}}. Pokud jste v~adresáři instalačního programu, jenom spusťte: \begin{alltt} > \Ucom{install-tl} \end{alltt} Můžete to také vyvolat zadáním absolutní cesty, jako například: \begin{alltt} > \Ucom{D:\bs{}texlive\bs{}install-tl} \end{alltt} pro \TKCS\ \DVD, za předpokladu, že \dirname{D:} je optický disk. Obr.~\ref{fig:wizard-w32} zobrazuje průvodcovský instalátor, který je pro Windows implicitní. Pro instalaci v~textovém režimu použijte: \begin{alltt} > \Ucom{install-tl -no-gui} \end{alltt} Pro úplný seznam různých voleb zadejte: \begin{alltt} > \Ucom{install-tl -help} \end{alltt} \begin{figure}[tb] \begin{boxedverbatim} Installing TeX Live 2013 from: ... Platform: i386-linux => 'Intel x86 with GNU/Linux' Distribution: inst (compressed) ... Detected platform: Intel x86 with GNU/Linux binary platforms: 1 out of 21 set installation scheme (scheme-full) customizing installation collections 43 collections out of 45, disk space required: 3909 MB directories: TEXDIR (the main TeX directory): /usr/local/texlive/2013 ... options: [ ] use letter size instead of A4 by default ... set up for portable installation Actions: start installation to hard disk help quit \end{boxedverbatim} \caption{Hlavní obrazovka textového instalačního programu (\GNU/Linux)}\label{fig:textmain} \end{figure} %\begin{figure}[tb] %\begin{boxedverbatim} %Instalace TeX Live 2009 z: ... %Platforma: i386-linux => 'Intel x86 with GNU/Linux' %Distribuce: live (uncompressed) %... % Zjištěná platforma: Intel x86 with GNU/Linux % % binární systémy: 1 out of 14 % % Instalační schéma (scheme-full) % 83 kolekcí z 84, požadovaný prostor na disku: 1882 MB % % Přizpůsobení instalační schémy: % standardní kolekce % jazykové kolekce % % adresáře: % TEXDIR (hlavní adresář TeXu): % /usr/local/texlive/2009 % TEXMFLOCAL (adresář pro umístění lokálních souborů): % /usr/local/texlive/texmf-local % TEXMFSYSVAR (aresář pro měnící se a automaticky generované údaje): % /usr/local/texlive/2009/texmf-var % TEXMFSYSCONFIG (adresář pro lokální konfiguraci): % /usr/local/texlive/2009/texmf-config % TEXMFHOME (adresář pro uživatelské soubory): % ~/texmf % % volby: % [ ] imlicitně použít výchozí velikost papíru letter místo A4 % [X] vytvořit všechny formáty % [X] nainstaluj strom dokumentace maker/fontů % [X] nainstaluj strom zdrojových souborů maker/fontů % [ ] vytvořit symbolické odkazy na standardní adresáře % % nastavení pro spouštění z DVD % %Další činnosti: % začít instalaci na pevný disk % pomoc % ukončit %\end{boxedverbatim} %\caption{Hlavní obrazovka textového instalačního programu (\GNU/Linux)}\label{fig:textmaincs} %\end{figure} \begin{figure}[tb] \tlpng{install-lnx-main}{\linewidth} \caption{Obrazovka pokročilého \GUI{} instalátora (\GNU/Linux)}\label{fig:guimain} \end{figure} \begin{figure}[tb] \tlpng{wizard-w32}{\linewidth} \caption{Průvodcovská obrazovka instalátora (Windows)}\label{fig:wizard-w32} \end{figure} \htmlanchor{cygwin} \subsubsection{Cygwin} \label{sec:cygwin} Před začátkem instalace použijte program Cygwinu \filename{setup.exe} k~instalaci programů \filename{perl} a \filename{wget} pokud jste tak ještě neudělali. Doporučené jsou následující doplňkové balíky: \begin{itemize*} \item \filename{fontconfig} [potřebný pro \XeTeX a Lua\TeX] \item \filename{ghostscript} [potřebný pro různé pomůcky] \item \filename{libXaw7} [potřebný pro \code{xdvi}] \item \filename{ncurses} [umožní příkaz \code{clear} používaný instalátorem] \end{itemize*} \subsubsection{Textový instalační program} Obrázek~\ref{fig:textmain} ukazuje základní obrazovku textového režimu pod Unixem. Pro Unix je textový instalační program nastaven implicitně. Je to instalátor jenom s~příkazovým řádkem; vůbec nemá kurzorovou podporu. Například, nemůžete se pohybovat v~zatrhávacích rámečcích nebo vstupních polích. Jenom napíšete něco (s~rozlišováním velikosti písma) na příkazovém řádku a stlačíte klávesu Enter, poté se celá obrazovka přepíše s~přizpůsobeným obsahem. Rozhraní textového instalátoru je tak primitivní z~prostého důvodu: je navržené tak, aby se dalo spustit na tolika platformách jak je to jen možné, dokonce i~v~Perlu. % (pro Windows je zařazena podmožina Perlu). \subsubsection{Grafický instalační program pro zkušené} Obrázek~\ref{fig:guimain} ukazuje grafický instalátor pro znalce pod \GNU/Linux. Kromě toho, že využívá tlačítka a nabídky, se tento instalátor velmi neliší od textového. % (obr.~\ref{fig:textmain}). Tento režim může být vyvolán explicitně pomocí \begin{alltt} > \Ucom{install-tl -gui=perltk} \end{alltt} \subsubsection{Jednoduchý průvodce instalací} Pod Windows je implicitně nastaveno spuštění nejjednoduššího instalačního způsobu, který můžeme doporučit, nazvaného \uv{průvodce} instalací (obr.~\ref{fig:wizard-w32}). Nainstaluje všechno a nezadává skoro žádné otázky. Pokud si chcete vše nastavení upravit, musíte spustit některý z~dalších instalátorů. Tento režim může být vyvolán explicitně povelem \begin{alltt} > \Ucom{install-tl -gui=wizard} \end{alltt} \subsection{Spuštění instalačního programu} \label{sec:runinstall} Instalátor je zamýšlený jako co nejvíce samovysvětlující. Nicméně následuje několik poznámek o jednotlivých volbách a dílčích nabídkách: \subsubsection{Nabídka binárních systémů (pouze Unix)} \label{sec:binary} \begin{figure}[tb] \begin{boxedverbatim} Available platforms: =============================================================================== a [ ] alpha-linux DEC Alpha with GNU/Linux b [ ] amd64-freebsd x86_64 with FreeBSD c [ ] amd64-kfreebsd x86_64 with GNU/kFreeBSD d [ ] amd64-netbsd x86_64 with NetBSD e [ ] armel-linux ARM with GNU/Linux f [ ] armhf-linux ARMhf with GNU/Linux g [ ] i386-cygwin Intel x86 with Cygwin h [ ] i386-freebsd Intel x86 with FreeBSD i [ ] i386-kfreebsd Intel x86 with GNU/kFreeBSD j [ ] i386-linux Intel x86 with GNU/Linux k [ ] i386-netbsd Intel x86 with NetBSD l [ ] i386-solaris Intel x86 with Solaris m [ ] mips-irix SGI IRIX o [ ] mipsel-linux mipsel with Linux p [ ] powerpc-linux PowerPC with GNU/Linux s [ ] sparc-solaris Sparc with Solaris t [ ] universal-darwin universal binaries for MacOSX/Darwin u [ ] win32 Windows v [ ] x86_64-darwin x86_64 with MacOSX/Darwin w [ ] x86_64-linux x86_64 with GNU/Linux x [ ] x86_64-solaris x86_64 with Solaris \end{boxedverbatim} \caption{Nabídka binárek}\label{fig:bin_text} \end{figure} Obrázek~\ref{fig:bin_text} ukazuje nabídku binárek textového režimu. Standardně budou nainstalovány jenom binárky vaší aktuální platformy. Z~této nabídky si rovněž můžete vybrat instalaci binárek pro jiné platformy. Toto může být užitečné, pokud sdílíte \TeX ovský strom v~síti heterogenních strojů, nebo na systému s~dvojitým zaváděcím procesem. \subsubsection{Volba obsahu instalace} \label{sec:components} \begin{figure}[tbh] \begin{boxedverbatim} Select a scheme: ==================================================================== a [X] full scheme (everything) b [ ] medium scheme (small + more packages and languages) c [ ] small scheme (basic + xetex, metapost, a few languages) d [ ] basic scheme (plain and latex) e [ ] minimal scheme (plain only) f [ ] ConTeXt scheme g [ ] GUST TeX Live scheme h [ ] teTeX scheme (more than medium, but nowhere near full) i [ ] XML scheme j [ ] custom selection of collections \end{boxedverbatim} \caption{Nabídka schémat}\label{fig:schemetext} \end{figure} Obrázek~\ref{fig:schemetext} ukazuje nabídku schémat \TL; tady vybíráte \uv{schéma}, což je souhrn kolekcí balíků. Předvolené schéma \optname{full} nainstaluje vše, co je k~dispozici. To doporučujeme, avšak můžete také zvolit schéma \optname{basic} pro malý systém, \optname{minimal} pro účely testování, a schéma \optname{medium} nebo \optname{teTeX} pro získání něčeho mezi tím. K~dispozici jsou také různá specializovaná schémata a schémata specifická pro některé země. \begin{figure}[tb] \centering \tlpng{stdcoll}{.7\linewidth} \caption{Nabídka kolekcí}\label{fig:collections.gui} \end{figure} Svůj výběr schématu můžete upřesnit pomocí nabídky `collections' (obrázek~\ref{fig:collections.gui}, ukázané pro změnu v~režimu \GUI). Kolekce jsou o jednu úroveň podrobnější než schémata\Dash v~podstatě, schéma je tvořeno několika kolekcemi, kolekci tvoří jeden nebo více balíků, a balík (nejnižší úroveň seskupování v~\TL) obsahuje vlastní soubory \TeX ovských maker, soubory fontů, atd. Pokud chcete získat větší kontrolu než jakou poskytuje nabídka kolekcí, po instalaci můžete použít program \TeX\ Live Manager (\prog{tlmgr}) (viz sekci~\ref{sec:tlmgr}); jeho použitím můžete řídit instalaci na úrovni balíků. \subsubsection{Adresáře} \label{sec:directories} Standardní uspořádání je popsáno v~sekci~\ref{sec:texmftrees}, \p.\pageref{sec:texmftrees}. Standardní umístění adresáře \dirname{TEXDIR} je \dirname{/usr/local/texlive/2013} pro Unix a |%SystemDrive%\texlive\2013| pod Windows. Hlavní důvod pro změnu této předvolby je nedostatek práv na zápis pro standardní umístění. Nemusíte být zrovna rootem nebo administrátorem, když instalujete \TL, ale potřebujete oprávnění na zápis do cílového adresáře. Rozumnou alternativou je adresář uvnitř vašeho domovského adresáře, zvlášť když chcete být výhradním uživatelem. Na naznačení tohoto použijte `|~|', jako například `|~/texlive/2013|'. Doporučujeme do názvu začlenit rok, co umožní zachování různých vydání \TL{} vedle sebe. (Můžete chtít vytvořit název nezávislý na verzi, například \dirname{/usr/local/texlive-cur} pomocí symbolického odkazu, který může být později přepsán po přezkoušení nového vydání.) Změna \dirname{TEXDIR} v~instalačním programu vyvolá také změny \dirname{TEXMFLOCAL}, \dirname{TEXMFSYSVAR} a \dirname{TEXMFSYSCONFIG}. \dirname{TEXMFHOME} je doporučené umístění osobních souborů maker nebo balíků. Předvolená hodnota je |~/texmf|. Na rozdíl od \dirname{TEXDIR}, je nyní |~| uchována v~nově vytvořených konfiguračních souborech, protože to užitečně odkazuje na domovský adresář kteréhokoliv použivatele \TeX u. Expanduje se na \dirname{$HOME} pod Unixem a \verb|%USERPROFILE%| pod Windows. Zvláštní přebytečná poznámka: \envname{TEXMFHOME}, jako všechny stromy, musí být uspořádaný v~souladu s~\TDS, jinak nemusí být soubory k~nalezení. \dirname{TEXMFVAR} je umístění pro uložení většiny generovaných dočasných dat specifických pro každého uživatele. % is the location for storing most cached runtime data specific to each user, \dirname{TEXMFCACHE} je název proměnné, která se používá na tento účel Lua\LaTeX{}em a \ConTeXt{}em Mk\acro{IV} (viz oddíl~\ref{sec:context_mkiv}, na straně~\pageref{sec:context_mkiv}); její implicitní hodnota je \dirname{TEXMFSYSVAR}, nebo (pokud tato neumožňuje zápis) \dirname{TEXMFVAR}. \subsubsection{Volby} \label{sec:options} \begin{figure}[tbh] \begin{boxedverbatim} Options setup: ===============================================================================

use letter size instead of A4 by default: [ ] execution of restricted list of programs: [X] create format files: [X] install font/macro doc tree: [X] install font/macro source tree: [X] create symlinks in standard directories: [ ] binaries to: manpages to: info to: after installation, get package updates from CTAN: [X] \end{boxedverbatim} \caption{Nabídka voleb (Unix)}\label{fig:optionstext} \end{figure} Obrázek~\ref{fig:optionstext} ukazuje nabídku voleb textového režimu. Další informace o~každé volbě: \begin{description} \item[use letter size instead of A4 by default:] Výběr standardní velikosti papíru. Jednotlivé dokumenty mohou a měly by deklarovat zvláštní rozměr papíru, pokud je to žádoucí. \item[execution of restricted list of programs:] Od \TL\ 2010 je implicitně povoleno vykonávání několika externích programů. Velmi neúplný seznam povolených programů je uveden v~souboru \filename{texmf.cnf}. Pro další podrobnosti viz novinky 2010 (oddíl~\ref{sec:2010news}). \item[create format files:] Přestože si vytvoření nepotřebných formátů vyžaduje čas a diskový prostor pro uložení, nicméně doporučujeme nechat tuto volbu vyznačenou: když ji nevyznačíte, budou formátové soubory vytvořené v~osobních stromech \dirname{TEXMFVAR} uživatelů, když budou zapotřebí. Na tomto místě nebudou automaticky aktualizované, když se budou například obnovovat binárky nebo vzory dělení v~instalaci a tudíž můžete skončit s~nekompatibilními soubory formátů. \item[install font/macro \ldots\ tree:] Tyto volby vám umožní přeskočit stahování/instalci dokumentace a zdrojových souborů ve většine balíků. Nedoporučuje se. \item[create symlinks in standard directories]: Tato volba (pouze Unix) obchází potřebu změny proměnných prostředí. Bez této volby je obvykle potřebné přidat adresáře \TL{} do proměnných \envname{PATH}, \envname{MANPATH} a \envname{INFOPATH}. Budete muset přidělit práva na zápis cílovým adresářům. Důrazně doporučujeme \emph{ne}přepsat \TeX ovský systém, který přišel s~vaším systémem s~touto volbou. Toto je v~první řadě určeno pro zpřístupnění systému \TeX\ pomocí adresářů, které již uživatelé znají, jako například \dirname{/usr/local/bin}, které neobsahují žádné \TeX ovské soubory. \item[after installation \ldots\ \CTAN:] Pro instalaci z~\DVD je tato volba implicitně umožněna, protože použivatel obvykle chce uskutečnit následné aktualizace balíků z~prostoru \CTAN{}u, který je průběžně aktualizován po celý rok. Jedniný důvod pro její potlačení přicházející v~úvahu je pokud instalujete jenom část z~\DVD\ a plánujete rozšírit instalaci později. V~každém případě, úložiště balíka pro instalátor a pro poinstalační aktualizace můžou být nastaveny nezávisle podle potřeby; viz oddíl~\ref{sec:location} a oddíl~\ref{sec:dvd-install-net-updates}. \end{description} Když jsou všechna nastavení podle vašeho vkusu, můžete napsat `I' a spustit instalační proces. Po dokončení přeskočte na sekci~\ref{sec:postinstall}, kde se dozvíte, co se případně má udělat závěrem. \subsection{Volby příkazového řádku pro install-tl} \label{sec:cmdline} K~zobrazení voleb příkazového řádku napište \begin{alltt} > \Ucom{install-tl -help} \end{alltt} K~uvedení názvu volby mohou být použity |-| nebo také |--|. Následují nejběžnější volby: \begin{ttdescription} \item[-gui] Podle možností použijte \GUI{} instalátor. Toto si vyžaduje modul Perl/Tk (\url{http://tug.org/texlive/distro.html#perltk}); skompilovaný s~podporou \acro{XFT}; pokud Perl/Tk není k~dispozici, pokračuje instalace v~textovém režimu. \item[-no-gui] Vynutí si použití instalátoru v~textovém režimu, dokonce i pod Windows. %; můžete to potřebovat, pokud chcete spustit instalaci s~volbou `from \DVD', poněvadž tato % není k~dispozici v~režimu \GUI{}. \item[-lang {\sl LL}] Specify the installer interface language as a standard (usually two-letter) code. The installer tries to automatically determine the right language but if it fails, or if the right language is not available, then it uses English as a fallback. Run \verb|install-tl --help| to get the list of available languages. \item[-lang {\sl LL}] Specifikuje jazyk instalačního rozhraní jako jeho standardní (obvykle dvoupísmenový) kód. Instalátor se pokusí automaticky určit správný jazyk, ale když zlyhá, nebo správný jazyk není k dispozici, použije angličtinu jako nouzové řešení. Pro získání seznamu všech podporovaných jazyků spusťte \verb|install-tl --help|. \item[-portable] Instalace pro přenosné použití, například na klíč \USB{}. Dá se zvolit rovněž v~textovém instalátoru pomocí příkazu \code{V} a z~instalátoru \GUI{}. Viz oddíl~\ref{sec:portable-tl}. \item[-profile {\sl soubor}] Načtěte instalační profilový soubor a proveďte instalaci bez interakce s~uživatelem. Instalační program vždycky uloží soubor \filename{texlive.profile} do podadresáře \dirname{tlpkg} vaší instalace. Tento soubor může být zadán jako argument například pro znovuvytvoření identické instalace na jiném systému. Nebo můžete použít uživatelský profil, který nejjednodušeji vytvoříte změnou hodnot vygenerovaného souboru, nebo odstartováním s~prázdným souborem, který převezme všechny předvolby. \item [-repository {\sl soubor-nebo-adresář}] Určuje repositář balíků, z~kterého se má instalovat; viz následující oddíl. \htmlanchor{opt-in-place} \item[-in-place] (Dokumentováno pouze pro úplnost: nepoužívejte jí, pokud si nejste jisti, co déláte.) Pokud již máte rsync, svn, nebo jinou kopii \TL{} (viz \url{http://tug.org/texlive/acquire-mirror.html}) tehdy tato volba použije to, co jste dostali tak, jako to je a vykoná pouze nevyhnutnou post-instalaci. Upozorňujeme, že soubor \filename{tlpkg/texlive.tlpdb} může být přepsán; jeho uložení ostává na vaší odpovědnosti. Také odstranění balíku se musí vykonat ručně. Tato volba nemůže být zapnuta pomocou rozhraní instalátoru. \end{ttdescription} \subsubsection{Volba \optname{-repository}} \label{sec:location} Implicitní síťový repositář balíků je zrcadlo CTAN zvolené automaticky použitím \url{http://mirror.ctan.org}. Pokud to chcete přepsat, může být hodnotou umístění adresa url s~\texttt{ftp:}, \texttt{http:} nebo \texttt{file:/} na začátku, nebo jednoduchá cesta k~adresáři. (Při zadání umístění \texttt{http:}\ nebo \texttt{ftp:}\ jsou koncové znaky `\texttt{/}' a/nebo koncová složka `\texttt{/tlpkg}' ignorovány.) Ku příkladu můžete zvolit určité zrcadlo \CTAN\ něčím jako: \url{http://ctan.example.org/tex-archive/systems/texlive/tlnet/}, s~nahrazením |ctan.example.org/tex-archive| skutečným hostitelským jménem (hostname) a jeho konkrétní kořenovou cestou k~\CTAN\ (jako třeba |ftp.cstug.cz/pub/CTAN|). Seznam zrcadel \CTAN\ je udržován na \url{http://ctan.org/mirrors}. Pokud je zadaný argument lokální (buď cesta nebo \texttt{file:/} url), jsou použity komprimované soubory v~podadresáři \dirname{archive} cesty repositáře (i kdyby byly rovněž k~dispozici nekomprimované soubory). \subsection{Poinstalační činnosti} \label{sec:postinstall} Po instalaci se mohou hodit některé další úpravy. %\subsubsection{Windows} %Avšak pod Windows se instalační program o~vše postará. %\subsubsection{Pokud byly vytvořeny symbolické odkazy} %Pokud jste zvolili vytvoření symbolických odkazů v~standardních adresářích (zmíněných v~sekci~\ref{sec:options}), pak není potřeba editovat proměnné prostředí. \subsubsection{Proměnné prostředí pro Unix} \label{sec:env} Pokud se rozhodnete vytvořit symbolické odkazy v~standardních adresářích (popsaných v~oddíle~\ref{sec:options}), pak není nutná editace proměnných prostředí. Jinak v~systémech Unix musí být adresář binárek pro vaší platformu přidán k~prohledávaným cestám. (Ve Windows se o to postará instalátor.) %Adresář binárek pro vaši platformu musí být přidán k~vyhledávacím cestám. Každá podporovaná platforma má svůj vlastní podadresář pod \dirname{TEXDIR/bin}. Seznam podadresářů a odpovídajících platforem je na obrázku~\ref{fig:bin_text}. Nepovinně můžete rovněž přidat dokumentační manuálové stránky (man pages) a adresáře Info k~jejich příslušejícím vyhledávacím cestám, když chcete, aby je našly systémové nástroje. Dokumentační stránky můžou být automaticky nalezeny po přidání do proměnné \envname{PATH}. Například pro Bourne-kompatibilní shell, jako je \prog{bash} a používaný Intel x86 GNU/Linux se standardním nastavením adresářů, může být vhodné editovat soubor \filename{$HOME/.profile}. \begin{sverbatim} PATH=/usr/local/texlive/2013/bin/i386-linux:$PATH; export PATH MANPATH=/usr/local/texlive/2013/texmf-dist/doc/man:$MANPATH; export MANPATH INFOPATH=/usr/local/texlive/2013/texmf-dist/doc/info:$INFOPATH; export INFOPATH \end{sverbatim} Pro \prog{csh} nebo \prog{tcsh} je editovaný soubor typicky \filename{$HOME/.cshrc} a řádky k~přidání můžou vypadat jako: \begin{sverbatim} setenv PATH /usr/local/texlive/2013/bin/i386-linux:$PATH setenv MANPATH /usr/local/texlive/2013/texmf-dist/doc/man:$MANPATH setenv INFOPATH /usr/local/texlive/2013/texmf-dist/doc/info:$INFOPATH \end{sverbatim} Pokud již máte nastavení někde ve vašich \uv{dot} souborech, adresáře \TL\ by měli, přirozeně, jednoduše přiměřeně s~nimi splynout. \subsubsection{Proměnné prostředí: globální konfigurace} \label{sec:envglobal} Volba, zda učinit tyto změny globálně, anebo pro uživatele právě přidaného do systému, je na vás; existuje příliš mnoho variací mezi systémy, kde a jak se tato nastavení provádějí. Naše dvě rady jsou: 1)~můžete chtít vyhledat soubor \filename{/etc/manpath.config} a pokud existuje, přidejte řádky jako \begin{sverbatim} MANPATH_MAP /usr/local/texlive/2013/bin/i386-linux \ /usr/local/texlive/2013/texmf-dist/doc/man \end{sverbatim} A za 2)~vyhledejte soubor \filename{/etc/environment}, který může definovat vyhledávací cestu a další standardní proměnné prostředí. V~každém (Unixovém) adresáři binárek vytváříme také symbolický odkaz na adresář \dirname{texmf-dist/doc/man} s~názvem \code{man}. Některé programy \code{man}, jako například standardní \MacOSX\ \code{man}, ho automaticky najdou, co odstraňuje potřebu jakéhokoliv nastavování dokumentačních stránek. \subsubsection{Internetovské aktualizace po instalaci z~\DVD} \label{sec:dvd-install-net-updates} Pokud jste instalovali \TL\ z~\DVD\ a později si přejete získat aktualizace z~Internetu, budete potřebovat spuštění tohoto povelu---\emph{poté} co jste aktualizovali vaši vyhledávací cestu (jako to bylo popsané v~předcházejícím oddíle): \begin{alltt} > \Ucom{tlmgr option repository http://mirror.ctan.org/systems/texlive/tlnet} \end{alltt} Toto řekne programu \cmdname{tlmgr} aby pro následující aktualizace použil nejbližší zrcadlo \CTAN{}u. To je implicitně uděláno při instalaci z~\DVD pomocí volby popsané v~sekci~\ref{sec:options}. Pokud se vyskytnou problémy s~automatickým výběrem zrcadla, můžete deklarovat konkrétní zrcadlo \CTAN{}u ze seznamu na stránce \url{http://ctan.org/mirrors}. Použijte přesnou cestu k~podadresáři \dirname{tlnet} tohoto zrcadla, jak jsme uvedli výše. \htmlanchor{xetexfontconfig} % keep historical anchor working \htmlanchor{sysfontconfig} \subsubsection{Systémová konfigurace fontů pro \XeTeX\ a Lua\TeX} \label{sec:font-conf-sys} \XeTeX\ a Lua\TeX\ mohou používat jakýkoli font instalován v~systému, nejenom ty, které se nachází v~\TeX{}ovských stromech. Provádí to prostřednictvím podobných, ale ne identických metod. Pod Windows jsou fonty dodané s~\TL\ automaticky dostupné pro \XeTeX. Pokud máte na unixovém systému nainstalován balík \filename{xetex}, potřebujete dokonfigurovat váš systém chcete-li, %TODO aby byl \XeTeX\ schopen najít fonty dodané s~\TL\ prostřednictvím vyhledávání systémových jmen a nejen souborů. Pro usnadnění, když se instaluje balík \pkgname{xetex} (buď ve výchozí instalaci nebo později), se vytváří potřebný konfigurační soubor \filename{TEXMFSYSVAR/fonts/conf/texlive-fontconfig.conf}. Pro nastavení fontů \TL{} pro použití v~rámci celého systému (za předpokladu, že máte odpovídající oprávnění), postupujte následovně: \begin{enumerate*} \item Zkopírujte soubor \filename{texlive-fontconfig.conf} do adresáře \dirname{/etc/fonts/conf.d/09-texlive.conf}. \item Spusťte \Ucom{fc-cache -fsv}. \end{enumerate*} Pokud nemáte postačující práva k~provedení výše popsaných kroků, neboli jednoduše chcete učinit fonty \TL{} dosažitelnými pro vás jako samostatného uživatele, můžete učinit následující: \begin{enumerate*} \item Zkopírujte soubor \filename{texlive-fontconfig.conf} do \filename{~/.fonts.conf}, kde \filename{~} označuje váš domovský adresář. \item Spusťte \Ucom{fc-cache -fv}. \end{enumerate*} Pokud chcete uvidět jména všech systémových fontů, můžete spustit příkaz \code{fc-list}. Zaklínadlo \code{fc-list : family style file spacing} (všechny argumenty jsou písmenkové řetězce) ukáže obecně zajímavou informaci. \subsubsection{\ConTeXt{} Mark IV} \label{sec:context_mkiv} `Starý' \ConTeXt{} (Mark \acro{II}) a `nový' \ConTeXt{} (Mark \acro{IV}) by měly po instalaci \TL{} fungovat bez dalších zásahů a neměly by vyžadovat zvláštní pozornost, pokud budete k~aktualizacím používat \verb+tlmgr+. Nicméně, protože \ConTeXt{} Mk\acro{IV} nepoužívá knihovnu kpathsea, nějaké nastavení bude požadováno vždycky, když budete instalovat nové soubory ručně (bez použití \verb+tlmgr+). Po ukončení takové instalace musí každý uživatel Mk\acro{IV} spustit: \begin{sverbatim} context --generate \end{sverbatim} pro obnovení diskových cache údajů \ConTeXt{}u. Výslední soubory jsou uloženy do \code{TEXMFCACHE}, kterého přednastavená hodnota v~\TL\ je \verb+TEXMSYSVAR;TEXMFVAR+. \ConTeXt\ Mk\acro{IV} bude číst ze všech cest uvedených v~\verb+TEXMFCACHE+ a zapisovat do první zapisovatelné cesty. Při čtení v~případě duplicitních údajů v~paměti cache získá přednost poslední nalezený prvek. Pro další informace viz \url{http://wiki.contextgarden.net/Running_Mark_IV}. % a\url{http://wiki.contextgarden.net/TeX_Live_2010}. \subsubsection{Začleňování lokálních a osobních maker} \label{sec:local_personal_macros} Toto je již implicitně zmíněno v~sekci~\ref{sec:texmftrees}: adresář \dirname{TEXMFLOCAL} (standardně \dirname{/usr/local/texlive/texmf-local} nebo \verb|%SystemDrive%\texlive\texmf-local| pod Windows) je určen pro rozsáhlé systémové % system-wide lokální fonty a makra; a adresář \dirname{TEXMFHOME} (standardně \dirname{$HOME/texmf} nebo \verb|%USERPROFILE%\texmf|), je pro osobní fonty a makra. Pro oba stromy musí být soubory umístěné v~patřičných podadresářích \TDS\ (\TeX\ Directory Structure); viz \url{http://tug.org/tds} nebo nahlédni do souboru \filename{texmf-dist/web2c/texmf.cnf}. Například, \LaTeX{}ovský styl, třída nebo makrobalík by měl být umístěn v~\dirname{TEXMFLOCAL/tex/latex} nebo \dirname{TEXMFHOME/tex/latex}, nebo v~jejich podadresářích. \dirname{TEXMFLOCAL} vyžaduje aktuální databázi jmen souborů, jinak nebudou soubory nalezeny. Můžete ji obnovit povelem \cmdname{mktexlsr} nebo použít tlačítko `Reinit file database' na konfigurační záložce programu \TeX\ Live Manager v~režimu \GUI. Standardně je každá z~těchto proměnných definována jako samostatný adresář, jak je ukázáno. To však není nezbytně nutné. %This is not a hard-and-fast requirement. Pokud potřebujete přepínat mezi dvěma verzemi velkých balíků, například můžete udržovat více stromů pro vaše vlastní potřeby. Toho se dosáhne nastavením \dirname{TEXMFHOME} na seznam adresářů uvnitř složených závorek oddělených čárkami: \begin{verbatim} TEXMFHOME = {/my/dir1,/mydir2,/a/third/dir} \end{verbatim} Další popis expanze závorek je v~oddíle~\ref{sec:brace-expansion}. \subsubsection{Začleňování fontů třetích stran} Toto je naneštěstí nepříjemné téma. Zapomeňte na něj pokud se nechcete probírat v~mnoha podrobnostech instalace \TeX u. Mnohé fonty již jsou v~\TL, proto se nejdříve podívejte, jestli si nejste jisti že to, co chcete, tam není. Možnou alternativou je použití \XeTeX{}u nebo Lua\TeX{}u (viz sekci~\ref{sec:tex.extensions}), které vám umožní používat fonty operačního systému bez jakékoliv instalace v~\TeX{}u. Pokud to potřebujete udělat, vyvinuli jsme maximální úsilí k~popsání postupu, viz \url{http://tug.org/fonts/fontinstall.html}. Pokud pečlivě udržujete mapy svých lokálních fontů, \texttt{tlmgr generate updmap} \textit{může} být užitečné, například při přechodu od vydání k~vydání; viz dokumentaci \cmdname{tlmgr}. \subsection{Testování instalace} \label{sec:test.install} Po nainstalování \TL{} přirozeně chcete systém otestovat a začít vytvářet nádherné dokumenty nebo fonty. Tento oddíl popisuje základní postupy testování funkčnosti nového systému pod Unixem. Pod \MacOSX{} a Windows budete patrně spouštět testy přes uživatelské grafické rozhraní (\acro{GUI}), ale principy jsou stejné. \begin{enumerate} \item Nejprve ověřte, zda se spustí program \cmdname{tex}: \begin{alltt} > \Ucom{tex -{}-version} TeX 3.1415926 (TeX Live ...) kpathsea version 6.0.1 Copyright ... D.E. Knuth. ... \end{alltt} Pokud obdržíte hlášku s~`command not found' místo výše uvedeného, nebo se starší verzí, patrně nemáte nastavený správný podadresář \dirname{bin} v~proměnné prostředí \envname{PATH}. Vraťte se k~informacím o~jejich nastavování na straně~\pageref{sec:env}. \item Přeložte ukázkový soubor \LaTeX{}u: \begin{alltt} > \Ucom{latex sample2e.tex} pdfTeX 3.1415926-... (TeX Live ...) ... Output written on sample2e.dvi (3 pages, 7484 bytes). Transcript written on sample2e.log. \end{alltt} Pokud selže nalezení souboru \filename{sample2e.tex} nebo jiných souborů, nejspíše máte aktivní stará nastavení proměnných prostředí nebo konfiguračních souborů; pro začátek doporučujeme zrušit nastavení všech proměnných prostředí souvisejících s~\TeX{}em. Pro hlubší analýzu a dohledání problému můžete kdykoliv požádat \TeX{} o detaily toho, co a kde hledá: viz \uv{Ladicí činnosti} na straně~\pageref{sec:debugging}. \item Prohlédněte si výsledek na obrazovce: \begin{alltt} > \Ucom{xdvi sample2e.dvi} # Unix > \Ucom{dviout sample2e.dvi} # Windows \end{alltt} Mělo by se otevřít nové okno s~pěkným dokumentem popisujícím základy \LaTeX{}u. (Mimochodem, stojí za přečtení, pokud začínáte s~\TeX em.) Musíte mít spuštěny X~Window, aby \cmdname{xdvi} pracovalo. Pokud tomu tak není nebo máte špatně nastavenou proměnnou prostředí \envname{DISPLAY}, dostanete chybovou hlášku `Can't open display'. \item Vytvořte \PS{}ový soubor pro tisk nebo prohlížení: \begin{alltt} > \Ucom{dvips sample2e.dvi -o sample2e.ps} \end{alltt} \item Vytvořte \acro{PDF} soubor místo \dvi{}; tento příkaz ze~souboru \filename{.tex} vytvoří \acro{PDF} přímo: \begin{alltt} > \Ucom{pdflatex sample2e.tex} \end{alltt} \item Prohlédněte si \acro{PDF} soubor: \begin{alltt} > \Ucom{gv sample2e.pdf} \textrm{nebo:} > \Ucom{xpdf sample2e.pdf} \end{alltt} Ani \cmdname{gv} ani \cmdname{xpdf} nejsou zařazeny na \TL{} a musíte je instalovat separátně. Viz \url{http://www.gnu.org/software/gv} resp. \url{http://www.foolabs.com/xpdf}. Existuje také velké množství jiných prohlížečů \acro{PDF}. Pro Windows doporučujeme vyzkoušet Sumatra PDF (\url{http://blog.kowalczyk.info/software/sumatrapdf}). \item Standardní testovací soubory, které mohou být užitečné kromě \filename{sample2e.tex}: \begin{ttdescription} %B% \item [docstrip.tex] Vytvoření \TeX{}ového zdroje či dokumentace ze %B% souboru~\samp{.dtx}. \item [small2e.tex] Ukázkový dokument, ještě kratší než \filename{sample2e}. \item [testpage.tex] Test, jestli vaše tiskárna neposunuje tiskové zrcadlo. \item [nfssfont.tex] Pro tisk tabulek fontů a testů fontů. \item [testfont.tex] Pro totéž, ale pro plain \TeX{}. \item [story.tex] Základní (plain) \TeX{}ový testovací soubor. Musíte napsat \samp{\bs bye} na výzvu \code{*} po \samp{tex story.tex}. \end{ttdescription} \item Pokud máte nainstalovaný balík \filename{xetex} package, můžete prověřit jeho přístup k~systémovým fontům následovně: \begin{alltt} > \Ucom{xetex opentype-info.tex} This is XeTeX, Version 3.1415926\dots ... Output written on opentype-info.pdf (1 page). Transcript written on opentype-info.log. \end{alltt} Jestliže obdržíte chybové hlášení \uv{Invalid fontname `Latin Modern Roman/ICU'\dots}, pak potřebujete nakonfigurovat váš systém tak, aby fonty dodané s~\TL\ byly k~nalezení. Viz oddíl~\ref{sec:font-conf-sys}. \end{enumerate} \subsection{Odkazy na doplňkový software s~možností stažení z~Internetu} Pokud jste \TeX{}ový začátečník nebo potřebujete pomoc se psaním \TeX{}ových, respektive \LaTeX{}ových dokumentů, navštivte \url{http://tug.org/begin.html}, kde najdete úvodní informace k~instalaci. Odkazy na některé další pomůcky, o instalaci kterých můžete uvažovat: \begin{description} \item[Ghostscript] \url{http://www.cs.wisc.edu/~ghost/} \item[Perl] \url{http://www.perl.org/} s~doplňujícími balíky z~\acro{CPAN}, \url{http://www.cpan.org/} \item[ImageMagick] \url{http://www.imagemagick.com}, k~zpracování a konverzi grafiky \item[NetPBM] \url{http://netpbm.sourceforge.net/}, rovněž pro grafiku. \item[\TeX ovsky orientované editory] Existuje široký výběr a je to záležitost vkusu uživatele. Tady je výběr v~abecedním řazení (několik málo je pouze pro Windows). \begin{itemize*} \item \cmdname{GNU Emacs} je přirozeně k~dispozici pod Windows, viz \url{http://www.gnu.org/software/emacs/windows/ntemacs.html}. \item \cmdname{Emacs} s~Auc\TeX em pro Windows je k~dispozici z~\CTAN{}u. Jeho domovská stránka je \url{http://www.gnu.org/software/auctex}. \item \cmdname{LEd} je k~dostání z~\url{http://mirror.ctan.org/support/LEd}. \item \cmdname{SciTE} je k~dostání z~\url{http://www.scintilla.org/SciTE.html}. \item \cmdname{Texmaker} je volný (free) software, k~dispozici z~\url{http://www.xmlmath.net/texmaker}. \item \cmdname{TeXstudio} začínalo jako odbočka programu \cmdname{Texmaker} s~dodatečnými rysy; \url{http://texstudio.sourceforge.net}. \item \cmdname{TeXnicCenter} je volný software, k~dispozici z~\url{http://www.texniccenter.org} a v~distribuci pro\TeX{}t. \item \cmdname{TeXworks} je volný software, k~dispozici z~\url{http://tug.org/texworks} a je nainstalovaný pro Windows a \MacOSX\ jako součást \TL. \item \cmdname{Vim} je volný software, k~dispozici z~\url{http://www.vim.org}. \item \cmdname{WinEdt} je shareware dostupný třeba na \url{http://tug.org/winedt} nebo na \url{http://www.winedt.com}. \item \cmdname{WinShell} je k~dispozici z~\url{http://www.winshell.de}. \end{itemize*} \end{description} Pro mnohem delší seznam balíků a programů, viz \url{http://tug.org/interest.html}. \section{Specializované instalace} Předcházející oddíly popisovaly základní instalační proces. Teď se zaměříme na některé speciální případy. \htmlanchor{tlsharedinstall} \subsection{Instalace sdílené uživateli (nebo cross-machine)} \label{sec:sharedinstall} \TL{} byl navržený tak, aby se dal sdílet mezi různými uživateli jednoho systému a/nebo mezi různými systémy na síti. Se standardní strukturou adresářů se nekonfigurují žádné % no hard paths are configured pevné plné cesty: umístění souborů potřebných pro programy \TL{} je zřízeno relativně k~programům. Můžete to najít v~nejdůležitějším konfiguračním souboru \filename{$TEXMFDIST/web2c/texmf.cnf}, který obsahuje řádky jako jsou \begin{sverbatim} TEXMFROOT = $SELFAUTOPARENT ... TEXMFDIST = $TEXMFROOT/texmf-dist ... TEXMFLOCAL = $SELFAUTOPARENT/../texmf-local \end{sverbatim} To znamená, že k~získání funkčního nastavení stačí přidat ke své vyhledávací cestě adresář binárek \TL{} pro jejich platformu. Stejným způsobem můžete nainstalovat \TL{} lokálně a pak přesunout celou hierarchii později na místo na síti. Pro Windows můžete stáhnout z~\url{http://tug.org/texlive/w32client.html} vzorový skript síťové instalace nazvaný \filename{w32client}. Vytváří nastavení a nabídkové zkratky k~užívání stávající instalace \TL{} na \acro{LAN}. Registruje také program k~odinstalování \filename{w32unclient}, je po ruce ve stejném zip-souboru. Pro další informace odkazujeme na webovou stránku. \htmlanchor{tlportable} \subsection{Mobilní \USB{} instalace} \label{sec:portable-tl} Volba instalačního programu \code{-portable} (nebo příkaz \code{V} v~textové verzi instalátoru nebo odpovídající volba \GUI{}) vytváří úplně samostatnou instalaci \TL{} pod společným kořenem a předcházející integraci systému. Takovou instalaci můžete vytvořit přímo na klíči \USB{}, nebo ji zkopírovat na klíč \USB{} později. Ke spuštění \TeX\ při použití této přenosné instalace musíte přidat příslušný adresář binárek k~vyhledávané cestě během vaší práce na terminálu, jako obvykle. Pod Windows můžete dvakrát kliknout na \filename{tl-tray-menu} v~kořenovém adresáři instalace a zvolit si mezi několika běžnými úkoly, jak je to ukázáno na této obrazovce: \medskip \tlpng{tray-menu}{4cm} \smallskip \noindent Vstup `More\ldots' vysvětluje, jak si můžete přizpůsobit tuto nabídku. \htmlanchor{tlisoinstall} \subsection{\ISO\ (nebo \DVD) instalace} \label{sec:isoinstall} Pokud nepotřebujete příliš často aktualizovat nebo jiným způsobem měnit vaši instalaci a\slash nebo máte více systémů, na kterých provozujete \TL{}, může pro vás být užitečné vytvořit \ISO\ obraz vaší instalace \TL{}, protože: \begin{itemize} \item Kopírování \ISO\ obrazů mezi různými počítači je mnohem rychlejší než zkopírování obyčejné instalace. \item Pokud máte duální zavádění různých operačních systémů a chcete sdílet instalaci \TL, instalace \ISO{} není svázaná výstřednostmi a ohraničeními % is not tied to the idiosyncrasies vzájemně rozdílných podporovaných souborových systémů (\acro{FAT32}, \acro{NTFS}, \acro{HFS+}). \item Virtuální stroj dokáže jednoduše namontovat takové \ISO. \end{itemize} Samozřejmě si můžete také napálit \ISO\ obraz na \DVD, pokud to uznáte za užitečné. Systémy \GNU/Linux/Unix s~pracovní plochou, včetně \MacOSX, jsou schopné namontovat \ISO. Windows 8 je první(!) verzí Windows, která to dokáže. Nezávisle na tom se nic nemění v~porovnání s~běžnou instalací na pevném disku, viz oddíl \ref{sec:env}. Při přípravě takové \ISO\ instalace je nejlepší vynechat podadresář roku vydání a mít \filename{texmf-local} na stejné úrovni jako ostatní stromy (\filename{texmf-dist}, \filename{texmf-var} atd.). Toto můžete udělat pomocí obyčejných voleb adresářů v~instalátoru. Pro fyzický (spíše než virtuální) systém Windows můžete napálit \ISO\ obraz na \acro{DVD}. Ale předtím může stát za to prozkoumat možné volby \ISO-montování jakou je ku příkladu WinCDEmu na \url{http://wincdemu.sysprogs.org/}. Pro integraci systému Windows, můžete zahrnout skripty \filename{w32client}a popsané v~oddíle~\ref{sec:sharedinstall} a na \url{http://tug.org/texlive/w32client.html}, které pracují téměř stejně dobře pro \ISO\ jako pro síťovou instalaci. Pod \MacOSX, TeXShop a \TeX{}works jsou schopny použít \acro{DVD} instalaci pokud symbolický odkaz \filename{/usr/texbin} ukazuje na příslušný adresář binárek, například, \begin{verbatim} sudo ln -s /Volumes/MyTeXLive/bin/universal-darwin /usr/texbin \end{verbatim} Historická poznámka: \TL{} 2010 byla první edice \TL{}, která už nebyla distribuovaná `live'. Nicméně, spouštění z~\DVD\ nebo \ISO\ si vždy vyžadovalo jistou obratnost; především nebyla možnost nastavení alespoň jedné dodatečné proměnné prostředí. Pokud vytváříte vaše \ISO\ ze stávající instalace, není to potřebné. \htmlanchor{tlmgr} \section{\cmdname{tlmgr}: správa vaší instalace} \label{sec:tlmgr} \begin{figure}[tb] \tlpng{tlmgr-gui}{\linewidth} \caption{\prog{tlmgr} v~režimu \GUI: hlavní okno, po kliknutí na tlačítko `Load'.} \label{fig:tlmgr_gui} \end{figure} \begin{figure}[tb] \hbox to \hsize{% \vtop{\hsize=.59\linewidth \null % make figures align at the top \tlpng{tlmgr-general-options}{\hsize} \caption{\texttt{tlmgr} v~režimu \GUI: Obecné volby} \label{fig:tlmgr_general_options} } \hfil \vtop{\hsize=.39\linewidth \null \tlpng{tlmgr-paper-options}{\hsize} \caption{\texttt{tlmgr} v~režimu \GUI: Volby rozměru papíru} \label{fig:tlmgr_paper_options} } } \end{figure} \TL{} obsahuje program nazvaný \prog{tlmgr} pro správu \TL{} po výchozí instalaci. Programy \prog{updmap}, \prog{fmtutil} a \prog{texconfig} jsou dosud zahrnuté a zůstanou i v~budoucnosti, avšak preferovaným rozhraním je nyní \prog{tlmgr}. Jeho schopnosti zahrnují: \begin{itemize*} %\item výpis seznamů schémat, kolekcí a balíků; \item instalaci, aktualizaci, zálohování, obnovení a odinstalování jednotlivých balíků, volitelně i se započítáním závislostí mezi balíky; % optionally taking dependencies into account; \item vyhledávání a přehled balíků, atd.; \item výpis seznamu, přidání a odstranění platforem; \item změna instalačních voleb jako například velikosti papíru a umístění zdrojů (viz sekci~\ref{sec:location}). \end{itemize*} \subsection{GUI režim \cmdname{tlmgr}} \prog{tlmgr} může být spuštěn v~režimu \GUI{} (obrázek~\ref{fig:tlmgr_gui}) povelem \begin{alltt} > \Ucom{tlmgr -gui} \end{alltt} nebo ve Windows prostřednictvím Start menu: \texttt{Start}, \texttt{Programs}, \texttt{TeX Live ...}, \texttt{TeX Live Manager}. Po kliknutí na `Load' se zobrazí seznam balíků, které jsou k~dispozici, a nainstalovaných balíků. %\Dash posledně zmíněné jsou označeny `(i)'. Pochopitelně se předpokládá, že instalační zdroj je platný a dosažitelný. Obrázky~\ref{fig:tlmgr_general_options} a~\ref{fig:tlmgr_paper_options} ukazují obrazovky obecných voleb a volby rozměru papíru. \subsection{Vzorové realizace \cmdname{tlmgr} z~příkazového řádku} Po výchozí instalaci můžete svůj systém aktualizovat na nejnovější dostupnou verzi pomocí: \begin{alltt} > \Ucom{tlmgr update -all} \end{alltt} Pokud vás to znepokojuje, zkuste nejdříve \begin{alltt} > \Ucom{tlmgr update -all -dry-run} \end{alltt} nebo (méně upovídané): \begin{alltt} > \Ucom{tlmgr update -list} \end{alltt} Tento složitější příklad přidá z~místního adresáře kolekci pro nástroj (engine) \XeTeX: \begin{alltt} > \Ucom{tlmgr -repository /local/mirror/tlnet install collection-xetex} \end{alltt} Vytvoří následující výstup (zkrácené): \begin{fverbatim} install: collection-xetex install: arabxetex ... install: xetex install: xetexconfig install: xetex.i386-linux running post install action for xetex install: xetex-def ... running mktexlsr mktexlsr: Updating /usr/local/texlive/2013/texmf-dist/ls-R... ... running fmtutil-sys --missing ... Transcript written on xelatex.log. fmtutil: /usr/local/texlive/2013/texmf-var/web2c/xetex/xelatex.fmt installed. \end{fverbatim} Jak můžete vidět, \prog{tlmgr} nainstaluje závislosti a postará se o~všechny potřebné poinstalační činnosti, včetně aktualizace databáze názvů souborů a (znovu)vygenerování formátů. Výše jsme vytvořili nové formáty pro \XeTeX. K~popisu balíku (nebo kolekce či schémy) zadejte: \begin{alltt} > \Ucom{tlmgr show collection-latexextra} \end{alltt} co vytvoří \begin{fverbatim} package: collection-latexextra category: Collection shortdesc: LaTeX supplementary packages longdesc: A large collection of add-on packages for LaTeX. installed: Yes revision: 14675 \end{fverbatim} Nakonec to nejdůležitější -- úplnou dokumentaci najdete na \url{http://tug.org/texlive/tlmgr.html} nebo zadáním: \begin{alltt} > \Ucom{tlmgr -help} \end{alltt} \section{Poznámky o Windows} \label{sec:windows} \subsection{Vlastnosti typické pro Windows} %Windows-specific features \label{sec:winfeatures} Pod Windows dělá instalační program některé dodatečné věci: \begin{description} \item[Nabídky a zkratky.] Je nainstalována nová položka `\TL{}' nabídky Start, obsahující vstupy pro některé programy \GUI{} (\prog{tlmgr}, \prog{texdoctk}, prohlížeč PostScriptu PS\_View (\prog{psv})) a trochu dokumentace. \item[Přidružení souborů.] Pokud je to povoleno, \prog{TeXworks}, \prog{Dviout} a \prog{PS\_view} se buď stávají předvolenými programy pro jejich příslušné typy souborů, nebo pro tyto typu souborů získávají položku v~nabídce `Otevřít pomocí' dostupnou kliknutím pravým tlačítkem. \item[Konvertor bitmap na soubory formátu EPS.] Různé formáty bitmapových souborů mohou být vstupem programu \cmdname{bitmap2eps} v~jejich položce `Otevřít pomocí' nabídky dostupné kliknutím pravým tlačítkem. \cmdname{Bitmap2eps} je jednoduchý skript, který skutečnou práci ponechává na programech \cmdname{sam2p} nebo \cmdname{bmeps}. \item[Automatické nastavení proměnné path.] Nevyžadují se žádné kroky ruční konfigurace. \item[Odinstalátor.] Instalační program vytvoří položku pro \TL{} pod nabídkou `Add/Remove Programs'. Vztahuje se k~tomu záložka `Uninstallation' \GUI\ programu \TeX\ Live Manager. \end{description} \subsection{Dodatečný obsažený software pod Windows} Pro úplnost, instalace \TL{} potřebuje další balíky a programy, které na stroji s~Windows obvykle nenajdete. \TL{} poskytuje chybějící součásti: \begin{description} \item[Perl a Ghostscript.] Kvůli důležitosti Perlu a Ghostscriptu zahrnuje \TL{} `skryté' kopie těchto programů. Programy \TL{}, které je potřebují, vědí, kde je najdou, ale neprozrazují jejich přítomnost nastavením proměnných prostředí nebo registrů. Nejsou to úplné instalace a neměly by překážet žádným systémovým instalacím Perlu nebo Ghostscriptu. \item[PS\_View.] Nainstalován je také PS\_View, prohlížeč \PS{} a \acro{PDF} souborů; viz obr.~\ref{fig:psview}. \begin{figure}[tb] \tlpng{psview}{.6\linewidth} \caption{PS\_View: k~dispozici jsou velmi vysoká zvětšení!}\label{fig:psview} \end{figure} \item[dviout.] Nainstalován je také \prog{dviout}, prohlížeč \acro{DVI} souborů. Nejdříve, když prohlížíte soubory pomocí \cmdname{dviout}, vytvoří tento fonty, protože fonty pro obrazovku nebyly nainstalovány. Po chvilce budete mít vytvořenu většinu fontů pro použití a okno vytváření fontů uvidíte už jen zřídka. Více informací je možné nalézt ve (velmi doporučené) odpovídající nápovědě. \item[\TeX{}works.] \TeX{}works je \TeX ovsky orientovaný editor se zabudovaným prohlížečem \acro{PDF}. Je již pro \TL\ nakonfigurován. \item[Nástroje příkazového řádku.] Řada běžných unixových programů řízených z~příkazového řádku je nainstalovaných pod Windows spolu s~běžnými binárkami \TL. Tyto zahrnují programy \cmdname{gzip}, %\cmdname{chktex}, \cmdname{jpeg2ps}, \cmdname{unzip} %, \cmdname{wget} programy ze skupiny \cmdname{xpdf} (\cmdname{pdfinfo}, \cmdname{pdffonts}, \ldots) a běžné unixové programy užívané na příkazové řádce. Samotný prohlížeč \cmdname{xpdf} není k~dispozici pro Windows. Namísto něho si můžete z~\url{http://blog.kowalczyk.info/software/sumatrapdf} stáhnout prohlížeč \acro{PDF} Sumatra, který je založen na \cmdname{xpdf}, společně s~dalšími možnostmi. \item[fc-list, fc-cache, \ldots] Nástroj z~knihovny fontconfig pomáhá \XeTeX{}u efektivněji zacházet s~fonty pod Windows. Můžete použít \prog{fc-list} k~určení jmen fontů k~předání %to pass to Xe\TeX's extended \cs{font} command. příkazu \XeTeX{}u \cs{font} s~rozšířenou funkcionalitou. Pokud je to potřebné, nejdříve spusťte \prog{fc-cache} k~aktualizaci informací o~fontech. \end{description} \subsection{User Profile je Home} \label{sec:winhome} Windowsovský protějšek domovského (home) adresáře Unixu je adresář \verb|%USERPROFILE%|. Pod Windows \acro{XP} je to obvykle \verb|C:\Documents and Settings\| a pod Windows Vista a pozdějšími je to \verb|C:\Users\|. V~souboru \filename{texmf.cnf} a obecně pro \KPS{}, se bude \verb|~| expandovat přiměřeně v~obou systémech Windows a Unix. \subsection{Registry Windows} \label{sec:registry} Windows ukládá téměř všechny konfigurační údaje do svých registrů. Registr obsahuje soubor hierarchicky uspořádaných klíčů, s~několika kořenovými klíči. Nejdůležitější pro instalační programy jsou stručně řečeno \path{HKEY_CURRENT_USER} a \path{HKEY_LOCAL_MACHINE}, \path{HKCU} a \path{HKLM}. Část \path{HKCU} registru je v~domovském adresáři uživatele (viz sekci~\ref{sec:winhome}). \path{HKLM} je obvykle v~podadresáři adresáře Windows. V~některých případech je možné získat systémové informace z~proměnných prostředí, ale pro další informace, kupříkladu umístění zkratek, je nutné nahlédnout do registrů. Trvalé nastavení proměnných prostředí si rovněž vyžaduje přístup k~registrům. \subsection{Oprávnění Windows} \label{sec:winpermissions} V~novějších verzích Windows se dělá rozdíl mezi běžnými uživateli a administrátory, když pouze posledně zmínění mají volný přístup k~celému operačnímu systému. Ve skutečnosti můžete tyto třídy uživatelů raději označit jako neprivilegovaní uživatelé a normální uživatelé: být administrátorem je pravidlo, ne výjimka. Přesto jsme se snažili učinit \TL{} instalovatelným bez administrativních výsad. Pokud je uživatelem administrátor, je možnost instalovat i pro všechny uživatele počítače. Pokud je tato volba zvolena, odkazy (shortcuts) se vytvářejí pro všechny uživatele a systémové prostředí se upravuje. Jinak jsou odkazy a položky nabídky vytvářeny pouze pro aktuálního uživatele a upravuje se jen jeho prostředí. %Použijte volbu \optname{non-admin} pro \prog{install-tl}, pokud %upřednostňujete nastavení podle uživatele dokonce jako administrátor. Bez ohledu na status administrátora je standardní kořenový adresář \TL{} navržený instalačním programem vždycky pod \verb|%SystemDrive%|. Instalátor vždy testuje, zda je kořenový adresář zapisovatelný pro aktuálního uživatele. Problém se může vyskytnout, pokud uživatel není administrátor a \TeX{} již existuje ve vyhledávací cestě. Protože skutečná cesta se sestává ze systémové cesty následované uživatelskou cestou, nový \TL{} by nikdy neměl získat přednost. Jako bezpečnostní opatření vytváří instalátor odkaz na příkazový řádek (command-prompt), ve kterém je adresář binárek nového \TL{} předřazený lokální vyhledávací cestě. Nový \TL{} bude pořád použitelný, když bude běžet v~relaci příkazového řádku spuštěné z~takového odkazu. Odkaz na \TeX{}works, pokud je nainstalován, rovněž předřadí \TL{} k~vyhledávací cestě, proto by měl být imunní vůči tomuto problému cest. Pro Windows Vista a pozdější je tady jiná zrůdnost: % fígl, finta =twist dokonce i když jste přihlášen jako správce, musíte explicitně požádat o správcovská práva. Ve skutečnosti nemá význam přihlašovat se jako správce. Místo toho, kliknutí pravým tlačítkem na program nebo odkaz, který chcete použít, vám obvykle nabídne volbu `Spustit jako správce/Run as administrator'. \subsection{Zvětšení maxima paměti pod Windows a Cygwin} \label{sec:cygwin-maxmem} Uživatelé Windows a Cygwin (pro zvláštnosti instalace Cygwin viz oddíl~\ref{sec:cygwin}) mohou zjistit, že při běhu některých programů dodaných s~\TL, trpí nedostatkem paměti. Například, \prog{asy} zhavaruje pro nedostatek paměti pokud se pokusíte alokovat pole 25,000,000 reálných čísel a Lua\TeX\ může mít málo paměti pokud zkusíte zpracovat dokument s~velkým množstvím rozsáhlých fontů. Pro Cygwin můžete zvětšit množství dostupné paměti podle návodu v~příručce the Cygwin User's Guide (\url{http://www.cygwin.com/cygwin-ug-net/setup-maxmem.html}). Pro Windows musíte vytvořit soubor, například \code{moremem.reg}, obsahující tyto čtyři řádky: \begin{sverbatim} Windows Registry Editor Version 5.00 [HKEY_LOCAL_MACHINE\Software\Cygwin] "heap_chunk_in_mb"=dword:ffffff00 \end{sverbatim} \noindent a pak spustit povel \code{regedit /s moremem.reg} jako administrátor. (Pokud si přejete změnit paměť pouze pro stávajícího uživatele místo všech, použijte \code{HKEY\_CURRENT\_USER}.) \begin{otherlanguage}{slovak} \frenchspacing % don't use \Webc so the \uppercase in the headline works. \section{Používateľská príručka ku systému Web2C} \Webc{} obsahuje množinu \TeX-príbuzných programov, t.j.\ samotný \TeX{}, \MF{}, \MP, \BibTeX{}, atď. Je to srdce systému \TL{}. Domovská stránka \Webc{}, s~aktuálnou príručkou a ďalšími vecami, je \url{http://tug.org/web2c}. Trochu histórie: originálna implementácia pochádza od Thomasa Rokického, ktorý v~roku 1987 vyvinul prvý \TeX{}-to-C systém založený na zmenových súboroch systému pre Unix, ktoré boli v~prvom rade pôvodnou prácou Howarda Trickeya a Pavla Curtisa. Tim Morgan sa stal spravovateľom systému a počas jeho obdobia sa meno zmenilo na Web-to-C\@. V~roku 1990 Karl Berry prebral túto prácu, asistoval pri tuctoch dodatočných príspevkov a v~roku 1997 podal taktovku Olafovi Weberovi, ktorý ju v~roku 2006 vrátil Karlovi. \Webc{} systém beží pod Unixom, 32bitovými Windows, \acro{MacOSX} a inými operačnými systémami. Používa originálne \TeX{} zdrojové súbory od Knutha a ostatné základné programy napísané v~systéme kultivovaného programovania \web{}, ktoré sú preložené do zdrojového kódu jazyka~C. Základné programy \TeX{}u sú spracované týmto spôsobom: \begin{description} \renewcommand{\makelabel}[1]{\descriptionlabel{\mdseries\cmdname{#1}}} \item[bibtex] Spravovanie bibliografií. %\item[dmp] Konverzia \cmdname{troff} do MPX (\MP{} obrázky). \item[dvicopy] Vytváranie modifikovanej kópie \dvi{} súboru. \item[dvitomp] Konverzia \dvi{} do MPX (\MP{} obrázky). \item[dvitype] Konverzia \dvi{} do ľudsky čitateľného textu. \item[gftodvi] Generovanie fontov pre náhľad. \item[gftopk] Konverzia gf formátu fontov do pakovaných fontov. \item[gftype] Konverzia gf formátu fontov do ľudsky čitateľného textu. %\item[makempx] \MP{} značkové sádzanie. \item[mf] \MF{} -- vytváranie rodín fontov. \item[mft] Preddefinované \MF ové zdrojové súbory. \item[mpost] \MP{} -- tvorba technických diagramov. %\item[mpto] \MP{} -- značkový výber. %\item[newer] Porovnanie modifikačných časov. \item[patgen] Vytváranie vzorov rozdeľovania slov. \item[pktogf] Konverzia pakovaných formátov fontov do gf formátov. \item[pktype] Konverzia pakovaných písiem do ľudsky čitateľného textu. \item[pltotf] Konverzia `Property list' do TFM. \item[pooltype] Zobrazovanie \singleuv{\web{} pool} súborov. \item[tangle] Konverzia \web{} súborov do Pascalu. \item[tex] \TeX{} -- sadzba. \item[tftopl] Konverzia TFM do `property list'. \item[vftovp] Konverzia virtuálneho fontu do virtuálneho `property list'. \item[vptovf] Konverzia virtuálneho `property list' do virtuálneho fontu. \item[weave] Konverzia \web{} súborov do \TeX u. \end{description} \noindent Presné funkcie a syntax týchto programov sú popísané v~dokumentáciách jednotlivých balíkov alebo v~dokumentácii \Webc{}. Napriek tomu, poznanie niekoľkých princípov, ktoré platia pre celý balík programov, vám pomôže vyťažiť čo najviac z~vašej \Webc{} inštalácie. Všetky programy dodržiavajú štandardné \GNU{} voľby: \begin{description} \item[\texttt{--help}] Vypisuje prehľad základného používania. \item[\texttt{--verbose}] Vypisuje detailnú správu spracovania. \item[\texttt{--version}] Vypisuje informáciu o~verzii, potom skončí. \end{description} Na vyhľadávanie súborov používajú \Webc{} programy prehľadávaciu knižnicu \KPS{} (\url{http://tug.org/kpathsea}). Táto knižnica používa kombináciu premenných prostredia a niekoľkých konfiguračných súborov na optimalizáciu prehľadávania adresárového stromu \TeX u{}. \Webc{} zvládne prácu s~viacerými adresárovými stromami súčasne, čo je užitočné, ak niekto chce udržiavať štandardnú distribúciu \TeX u a jeho lokálne a osobné rozšírenia v~rozličných stromoch. Na urýchlenie vyhľadávania súborov, koreň každého stromu obsahuje súbor \file{ls-R} so záznamom obsahujúcim meno a relatívnu cestu ku všetkým súborom umiestneným pod týmto koreňom. \subsection{Vyhľadávanie ciest knižnicou Kpathsea} \label{sec:kpathsea} Najprv popíšeme všeobecný mechanizmus vyhľadávania ciest knižnicou \KPS{}. \emph{Vyhľadávacou cestou} nazveme zoznam \emph{elementov cesty}, ktorými sú v~prvom rade mená adresárov oddelené dvojbodkou alebo bodkočiarkou. Vyhľadávacia cesta môže pochádzať z~viacerých zdrojov. Pri vyhľadávaní súboru \samp{my-file} podľa cesty \samp{.:/dir}, \KPS{} skontroluje každý element cesty: najprv \file{./my-file}, potom \file{/dir/my-file}, vracajúc prvý zodpovedajúci nájdený prvok (alebo prípadne všetky zodpovedajúce prvky). Aby bolo dosiahnuté prispôsobenie sa konvenciám čo možno najviac operačných systémov, na neunixových systémoch \KPS{} môže používať oddeľovače názvov súborov rôzne od dvojbodky (\samp{:}) a lomítka (\samp{/}). Pri kontrolovaní určitého elementu cesty \var{p} \KPS{} najprv overí, či sa na naň nevzťahuje vopred vybudovaná databáza (pozri \singleuv{Data\-báza názvov súborov} na strane~\pageref{sec:filename.database}), t.\,j., či sa databáza nachádza v~adresári, ktorý je prefixom \var{p}. Ak to tak je, špecifikácia cesty sa porovnáva s~obsahom databázy. Ak databáza neexistuje, alebo sa nevzťahuje na tento element cesty, alebo sa v~nej hľadaný súbor nevyskytuje, celý systém súborov je prehľadaný (pokiaľ to nebolo zakázané špecifikáciou začínajúcou \samp{!!} a hľadaný súbor musí existovať). \KPS{} zostrojí zoznam adresárov zodpovedajúcich tomuto elementu cesty a potom skontroluje každý z~nich, či sa v~ňom nenachádza hľadaný súbor. Podmienka \singleuv{súbor musí existovať\kern1pt} sa týka napr.\ súborov typu \samp{.vf} a vstupných súborov čítaných príkazom \TeX u \cs{openin}. Takéto súbory nemusia existovať (napr.\ \file{cmr10.vf}) a nebolo by dobré prehľadávať kvôli nim celý disk. Preto, ak zabudnete aktualizovať \file{ls-R} pri inštalácii nového \samp{.vf} súboru, súbor nebude nikdy nájdený. Každý element cesty sa prekontroluje: najprv databáza, potom disk. Keď je súbor nájdený, vyhľadávanie sa zastaví a výsledok je vrátený. Hoci najjednoduchší a najbežnejší element cesty je meno adresáru, \KPS{} podporuje aj iné zdroje vo vyhľadávacích cestách: dedičné (layered) štandardné hodnoty, mená premenných prostredia, hodnoty súboru \file{config}, domáce adresáre používateľov a rekurzívne prehľadávanie podadresárov. Preto, ak hovoríme, že \KPS{} \emph{rozbalí} element cesty, znamená to, že pretransformuje všetky špecifikácie do základného mena alebo mien adresárov. Toto je popísané v~nasledujúcich odsekoch. Všimnite si, že keď je meno hľadaného súboru vyjadrené absolútne alebo explicitne relatívne, t.\,j.\ začína \samp{/} alebo \samp{./} alebo \samp{../}, \KPS{} jednoducho skontroluje, či taký súbor existuje. \ifSingleColumn \else \begin{figure*} \verbatiminput{examples/ex5.tex} \setlength{\abovecaptionskip}{0pt} \caption{Ilustračný príklad konfiguračného súboru} \label{fig:configsample} \end{figure*} \fi \subsubsection{Zdroje cesty} \label{sec:pathsources} Vyhľadávacia cesta môže byť vytvorená z~rôznych zdrojov. \KPS{} ich používa v~tomto poradí: \begin{enumerate} \item Používateľom nastavená premenná prostredia, napríklad \envname{TEXINPUTS}\@. Premenné prostredia s~pridanou bodkou a menom programu majú prednosť pred premennými rovnakého mena, ale bez prípony. Napríklad, keď \samp{latex} je meno práve bežiaceho programu, potom premenná \envname{TEXINPUTS.latex} prepíše \envname{TEXINPUTS}. \item Programovo-špecifický konfiguračný súbor, napríklad riadok \singleuv{\texttt{S /a:/b}} v~súbore \file{config.ps} \cmdname{dvips}. \item Konfiguračný súbor \KPS{} \Dash{} \file{texmf.cnf}, obsahujúci riadok ako \samp{TEXINPUTS=/c:/d} (pozri ďalej). \item Predvolené hodnoty počas kompilácie. \end{enumerate} \noindent Všetky tieto hodnoty vyhľadávacej cesty môžete prezerať použitím ladiacích možností (pozri \singleuv{Ladenie} na strane~\pageref{sec:debugging}). \subsubsection{Konfiguračné súbory} \KPS{} číta počas behu z~\emph {konfiguračných súborov} s~menom \file{texmf.cnf} vyhľadávaciu cestu a ďalšie definície. Vyhľadávacia cesta používaná na hľadanie týchto súborov sa volá \envname{TEXMFCNF}, ale neodporúčame nastavovať túto (ani iné) premennú prostredia. Namiesto toho normálna inštalácia vyústi do súboru \file{.../2013/texmf.cnf}. Ak musíte vykonať zmeny implicitných nastavení (obyčajne to nie je nutné), toto je miesto, kam sa majú vložiť. Hlavný konfiguračný súbor je \file{.../2013/texmf-dist/web2c/texmf.cnf}. Nesmiete editovať tento neskorší súbor, pretože vaše zmeny budú stratené pri obnove šírenej verzie. \emph{Všetky} súbory \file{texmf.cnf} vo vyhľadávacej ceste budú prečítané a definície v~starších súboroch prepíšu definície v~novších súboroch. Napríklad, pri vyhľadávacej ceste \verb|.:$TEXMF|, hodnoty z~\file{./texmf.cnf} prepíšu hodnoty z~\verb|$TEXMF/texmf.cnf|. \begin{itemize} \item Komentáre začínajú znakom \singleuv{\texttt{\%}} a pokračujú do konca riadku. \item Prázdne riadky sú ignorované. \item Znak \bs{} na konci riadku slúži ako pokračovací znak, t.j.\ nasledujúci riadok je k~nemu pripojený. Prázdne znaky na začiatku pripájaných riadkov nie sú ignorované. \item Všetky ostatné riadky majú tvar: \begin{alltt} \var{variable}[.\var{progname}] [=] \var{value} \end{alltt}% kde \samp{=} a prázdne znaky naokolo sú nepovinné. \item Meno premennej \singleuv{\texttt{\var{variable}}} môže obsahovať akékoľvek znaky okrem prázdnych znakov, \samp{=}, alebo \samp{.}, ale obmedziť sa na znaky \samp{A-Za-z\_} je najbezpečnejšie. \item Ak je \singleuv{\texttt{.\var{progname}}} neprázdne, definícia sa použije iba vtedy, keď práve bežiaci program má meno \texttt{\var{progname}} alebo \texttt{\var{progname}.exe}. Toto umožňuje napríklad mať pre rôzne nadstavby \TeX u rôzne vyhľadávacie cesty. \item Hodnota \singleuv{\texttt{\var{value}}} môže obsahovať akékoľvek znaky okrem \singleuv{\texttt{\%}} a \samp{@}. Na pravej strane nie je možné použiť \singleuv{\texttt{\$\var{var}.\var{prog}}}; namiesto toho musíte použiť ďalšiu premennú. Znak \samp{;} vo \singleuv{\texttt{\var{value}}} je preložený do \samp{:} ak sme pod operačným systémom Unix. Toto je užitočné, keď chceme mať jediný \file{texmf.cnf} súbor pre systémy Unix, MSDOS a Windows. \item Všetky definície sú prečítané skôr, ako sa expandujú. Preto môžu existovať referencie na premenné skôr, ako sú tieto definované. \end{itemize} Ukážkový úsek konfiguračného súboru, ilustrujúci väčšinu týchto bodov\ifSingleColumn \ignorespaces: \verbatiminput{examples/ex5.tex} \else \space je na obrázku~\ref{fig:configsample}. \fi \subsubsection{Expanzia cesty} \label{sec:pathexpansion} \KPS{} rozpoznáva určité zvláštne znaky a konštrukcie vo vyhľadávacích cestách podobné tým, čo existujú v~prostrediach unixovských interprétov príkazového riadku (shells). Ako všeobecný príklad uvedieme komplexnú cestu \verb+~$USER/{foo,bar}//baz+, %$ ktorá sa expanduje do všetkých podadresárov pod adresármi \file{foo} a \file{bar} v~domovskom adresári používateľa \texttt{\$USER}, ktorý obsahuje adresár alebo súbor \file{baz}. Tieto konštrukcie sú popísané v~ďalších odsekoch. \subsubsection{Predvolená expanzia} \label{sec:defaultexpansion} Ak vyhľadávacia cesta s~najväčšou prioritou (pozri \singleuv{Zdroje cesty} na strane~\pageref{sec:pathsources}) obsahuje \emph{dvojbodku navyše} (t.j.\ začiatočnú, koncovú, alebo zdvojenú), \KPS{} vloží na toto miesto vyhľadávaciu cestu s~druhou najvyššou prioritou, ktorá je definovaná. Ak táto vložená cesta obsahuje dvojbodku navyše, to isté sa stane s~ďalšou najvýznamnejšou cestou. Keby sme mali napríklad dané takéto nastavenie premennej prostredia \begin{alltt} >> \Ucom{setenv TEXINPUTS /home/karl:} \end{alltt} a hodnotu \code{TEXINPUTS} v~súbore \file{texmf.cnf} \begin{alltt} .:\$TEXMF//tex \end{alltt} potom konečná hodnota použitá na vyhľadávanie by bola: \begin{alltt} /home/karl:.:\$TEXMF//tex \end{alltt} Keďže by bolo zbytočné vkladať predvolenú hodnotu na viac ako jedno miesto, \KPS{} mení iba nadbytočnú \samp{:}\ a všetko ostatné ponecháva na mieste. Najprv kontroluje začiatočnú \samp{:}, potom koncovú \samp{:} a potom zdvojenú \samp{:}. \subsubsection{Expanzia zátvoriek} \label{sec:brace-expansion} Užitočná črta je expanzia zátvoriek, ktorá funguje tak, že napríklad \verb+v{a,b}w+ sa expanduje na \verb+vaw:vbw+. Vnáranie je povolené. Toto sa používa na implementáciu viacnásobných \TeX{}ovských hierarchií, priradením hodnoty \code{\$TEXMF} s~použitím zátvoriek. Napríklad v~súbore \file{texmf.cnf} nájdete definíciu podobnú tejto (zjednodušenú pre tento príklad): \begin{verbatim} TEXMF = {$TEXMFVAR,$TEXMFHOME,!!$TEXMFLOCAL,!!$TEXMFDIST} \end{verbatim} Môžeme to použiť na definíciu, napríklad, \TeX{}ovskej cesty pre vstupy: \begin{verbatim} TEXINPUTS = .;$TEXMF/tex// \end{verbatim} %$ bude to znamenať, že po hľadaní v~aktuálnom adresári sa najprv prehľadá celý strom \code{\$TEXMFVAR/tex}, \code{\$TEXMFHOME/tex}, \code{\$TEXMFLOCAL/tex} a \code{\$TEXMFDIST/tex} (posledné dva s~použitím databázových súborov \file{ls-R}). Je to vhodný spôsob ako spúšťať dve paralelné \TeX{} štruktúry, jednu nemennú (napríklad na \CD) a druhú neustále aktualizovanú novými verziami, akonáhle sú dostupné. Použitím premennej \code{\$TEXMF} vo všetkých definíciách máme istotu, že sa vždy ako prvý prehľadá aktuálny strom. \subsubsection{Expanzia podadresárov} \label{sec:subdirectory.expansion} Dva alebo viac za sebou nasledujúcich znakov \samp{/} v~elemente cesty nasledujúcom za adresárom \var{d} je nahradených všetkými podadresármi \var{d}: najprv podadresármi priamo pod \var{d}, potom podadresármi pod nimi, atď. Poradie, v~akom sú prehľadávané podadresáre na každej úrovni, \emph{nie je špecifikované}. Ak po \samp{//} špecifikujete akékoľvek komponenty mena súboru, pridajú sa iba pod\-adre\-sáre so zodpovedajúcimi komponentami. Napríklad, \samp{/a//b} sa expanduje do adresárov \file{/a/1/b}, \file{/a/2/b}, \file{/a/1/1/b}, atď, ale nie do \file{/a/b/c} alebo \file{/a/1}. Viacnásobné konštrukcie \samp{//} v~ceste sú možné, ale použitie \samp{//} na začiatku cesty je ignorované. \subsubsection{Typy špeciálnych znakov a ich význam: zhrnutie} Nasledujúci zoznam zahŕňa %B% význam zvláštne znaky v~konfiguračných súboroch \KPS{}. % need a wider space for the item labels here. 3em instead of 2em \newcommand{\CODE}[1]{\makebox[3em][l]{\code{#1}}} \begin{description} \item[\CODE{:}]Oddeľovač v~špecifikácii cesty; na začiatku alebo na konci cesty nahrádza predvolenú expanziu cesty.\par \item[\CODE{;}]Oddeľovač v~neunixových systémoch (správa sa ako \samp{:}). \item[\CODE{\$}]Expanzia premennej. \item[\CODE{\string~}] Reprezentuje domovský adresár používateľa. \item[\CODE{\char`\{...\char`\}}] Expanzia zátvoriek, napr.\ z~\verb+a{1,2}b+ sa stane \verb+a1b:a2b+. \item[\CODE{//}] Expanzia podadresárov. (Môže sa vyskytnúť kdekoľvek v~ceste, okrem jej začiatku). \item[\CODE{\%}] Začiatok komentáru. \item[\CODE{\bs}] Znak pokračovania riadku (umožňuje viacriadkové vstupy). \item[\CODE{!!}] Povel na hľadanie súboru \emph{iba} v~databáze, neprehľadáva disk. \end{description} \subsection{Databázy názvov súborov} \label{sec:filename.database} \KPS{} minimalizuje prístupy na disk pri vyhľadávaní. Predsa však pri inštaláciách s~dostatočným množstvom adresárov hľadanie súboru v~každom možnom adresári môže zabrať prehnane veľa času (toto platí zvlášť vtedy, keď musia byť prejdené stovky adresárov s~fontami). \KPS{} preto používa externe vytvorený \singleuv{databázový} súbor nazývaný \file{ls-R}, ktorý mapuje súbory v~adresároch a pomáha tak vyhnúť sa vyčerpávajúcemu prehľadávaniu disku. Skratky mien (\file{aliases}) v~druhom databázovom súbore vám umožňujú dať dodatočné mená súborom nachádzajúcim sa v~zozname \file{ls-R}. Toto môže byť užitočné pri prispôsobovaní sa súborovým konvenciám 8.3 DOSu v~zdrojových súboroch. \subsubsection{Súborová databáza} \label{sec:ls.R} Ako bolo vysvetlené hore, meno hlavnej databázy súborov musí byť \file{ls-R}. Môžete umiestniť jednu do koreňa každej hierarchie \TeX u{} vo svojej inštalácii, ktorú chcete, aby bola prehľadávaná (predvolená je \code{\$TEXMF}). %; väčšinou sa jedná iba o~jednu hierarchiu. \KPS{} hľadá \file{ls-R} súbory podľa cesty v~\code{TEXMFDBS}. Odporúčaný spôsob ako vytvoriť a udržiavať \samp{ls-R} je spustiť skript \code{mktexlsr} zahrnutý v~distribúcii. Je vyvolávaný rôznymi \samp{mktex...} skriptami. Tento skript v~princípe iba spúšťa príkaz \begin{alltt} cd \var{/your/texmf/root} && \path|\|ls -1LAR ./ >ls-R \end{alltt} predpokladajúc, že \code{ls} vášho systému vytvára správny výstup (výstup \GNU \code{ls} je v~poriadku). Aby ste sa ubezpečili, že databáza bude vždy aktuálna, najjednoduchšie je pravidelne ju prebudovávať cez \code{cron}, takže po zmenách v~inštalovaných súboroch \Dash\ napríklad pri inštalácii alebo aktualizácii balíka \LaTeX u{} \Dash\ bude súbor \file{ls-R} automaticky aktualizovaný. Ak súbor nie je v~databáze nájdený, podľa predvoleného nastavenia \KPS{} začne vyhľadávať na disku. Ak však určitý element cesty začína \samp{!!}, bude prehľadávaná \emph{iba} databáza, nikdy nie disk. \subsubsection{kpsewhich: samostatné prehľadávanie cesty} \label{sec:invoking.kpsewhich} Program \texttt{kpsewhich} vykonáva prehľadávanie cesty nezávislé od každej aplikácie. Môže byť užitočný ako vyhľadávací \code{find} program na nájdenie súborov v~hierarchiách \TeX u{} (veľmi sa využíva v~distribuovaných \samp{mktex}\dots\ skriptoch). \begin{alltt} >> \Ucom{kpsewhich \var{option}\dots{} \var{filename}\dots{}} \end{alltt} Voľby špecifikované v~\singleuv{\texttt{\var{option}}} môžu začínať buď \samp{-} alebo \samp{-{}-} a každá skratka, ktorá nie je viacznačná, je akceptovaná. \KPS{} považuje každý element vstupného riadku, ktorý nie je argumentom nejakej voľby, za meno súboru, ktorý hľadá, a vracia prvý súbor, ktorý nájde. Neexistuje voľba umožňujúca vrátiť všetky súbory s~určitým menom (na to môžete použiť nástroj Unixu \samp{find}). Najbežnejšie voľby sú popísané nižšie. \begin{description} \item[\CODE{--dpi=num}]\hfill\break Nastav rozlíšenie na \singleuv{\texttt{\var{num}}}; toto má vplyv iba na \samp{gf} a \samp{pk} vyhľadávanie. \samp{-D} je synonymom, kvôli kompatibilite s~\cmdname{dvips}. Predvolená hodnota je~600. \item[\CODE{--format=name}]\hfill\break Nastav formát na vyhľadávanie na \singleuv{\texttt{\var{name}}}. Podľa predvoleného nastavenia je formát uhádnutý z~mena súboru. Pre formáty, ktoré nemajú asociovanú jednoznačnú príponu, ako napríklad podporné súbory \MP u a konfiguračné súbory \cmdname{dvips}, musíte špecifikovať meno ako známe pre \KPS{}, také ako \texttt{tex} alebo \texttt{enc files}. Zoznam získate spustením \texttt{kpsewhich -{}-help}. \item[\texttt{--mode=\var{string}}]\mbox{}\\ Nastav meno módu na \singleuv{\texttt{\var{string}}}; toto má vplyv iba na \samp{gf} a \samp{pk} vyhľadávanie. Žiadna predvolená hodnota: každý mód bude nájdený. \item[\texttt{--must-exist}]\mbox{}\\ Urob všetko preto, aby si našiel súbory. Ak je to potrebné, vrátane hľadania na disku. Normálne je v~záujme efektívnosti prehľadávaná iba databáza \file{ls-R}. \item[\texttt{--path=\var{string}}]\mbox{}\\ Vyhľadávaj podľa cesty \singleuv{\texttt{\var{string}}} (oddeľovaná dvojbodkou ako zvyčajne) namiesto hádania vyhľadávacej cesty z~mena súboru. Podporované sú \samp{//} a všetky bežné expanzie. Voľby \samp{--path} a \samp{--format} sa vzájomne vylučujú. \item[\texttt{--progname=\var{name}}]\mbox{}\\ Nastav meno programu na \singleuv{\texttt{\var{name}}}. Toto nastavenie ovplyvňuje použitie vyhľadávacej cesty cez nastavenie \singleuv{\texttt{.\var{progname}}} v~konfiguračných súboroch. Predvolená hodnota je \samp{kpsewhich}. \item[\texttt{--show-path=\var{name}}]\mbox{}\\ Zobrazí cestu použitú na vyhľadávanie súboru s~typom \singleuv{\texttt{\var{name}}}. Môže byť použitá buď súborová prípona (\samp{.pk}, \samp{.vf} a pod.) alebo meno, podobne ako vo voľbe \samp{--format}. \item[\texttt{--debug=\var{num}}]\mbox{}\\ Nastaví masku výberu ladiacích možností na \singleuv{\texttt{\var{num}}}. \end{description} \subsubsection{Príklady použitia} \label{sec:examplesofuse} Pozrime sa na \KPS{} v~akcii. Za podčiarknutým príkazom nasleduje výsledok vyhľadávania v~nasledujúcich riadkoch. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich article.cls} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/base/article.cls \end{alltt} Hľadáme súbor \file{article.cls}. Keďže prípona \samp{.cls} je jednoznačná, nemusíme špecifikovať, že hľadáme súbor typu \singleuv{tex} (zdrojový súbor \TeX{}). Nájdeme ho v~podadresári \file{tex/latex/base} pod koreňovým adresárom \samp{TEXMF-dist}. Podobne, všetky nasledujúce súbory budú nájdené bez problémov vďaka ich jednoznačnej prípone. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich array.sty} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/tools/array.sty > \Ucom{kpsewhich latin1.def} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/base/latin1.def > \Ucom{kpsewhich size10.clo} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/base/size10.clo > \Ucom{kpsewhich small2e.tex} /usr/local/texmf-dist/tex/latex/base/small2e.tex > \Ucom{kpsewhich tugboat.bib} /usr/local/texmf-dist/bibtex/bib/beebe/tugboat.bib \end{alltt} Mimochodom, posledným súborom je bibliografická databáza \BibTeX u pre články \textsl{TUGBoatu}. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich cmr10.pk} \end{alltt} Bitmapové súbory fontov typu \file{.pk} sa používajú zobrazovacími programami ako \cmdname{dvips} a \cmdname{xdvi}. V~tomto prípade je vrátený prázdny výsledok, keďže neexistujú žiadne vopred generované Computer Modern \samp{.pk} súbory v~našom systéme (vzhľadom na to, že v~\TL{} implicitne používame verzie Type1 ). \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich wsuipa10.pk} \ifSingleColumn /usr/local/texmf-var/fonts/pk/ljfour/public/wsuipa/wsuipa10.600pk \else /usr/local/texmf-var/fonts/pk/ljfour/public/ ... wsuipa/wsuipa10.600pk \fi\end{alltt} Pre tieto fonty (fonetickú abecedu z~University of Washington) sme museli vygenerovať\ \samp{.pk} súbory. Keďže predvolený mód \MF u v~našej inštalácii je \texttt{ljfour} so základným rozlíšením 600~dpi (dots per inch), je vrátená táto inštancia. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich -dpi=300 wsuipa10.pk} \end{alltt} V~tomto prípade po špecifikovaní, že nás zaujíma rozlíšenie 300~dpi (\texttt{-dpi=300}), vidíme, že taký font nie je v~systéme k~dispozícii. Programy ako \cmdname{dvips} alebo \cmdname{xdvi} by v~tomto prípade vytvorili požadované \texttt{.pk} súbory, použijúc skript \cmdname{mktexpk}. Teraz obráťme našu pozornosť na hlavičkové a konfiguračné súbory \cmdname{dvips}. Najprv sa pozrieme na jeden z~bežne používaných súborov, všeobecný prológový \file{tex.pro} na pod\-poru \TeX u{}, potom pohľadáme konfiguračný súbor (\file{config.ps}) a PostScriptovú mapu fontov \file{psfonts.map} \Dash %B% as of 2004, mapové a kódové súbory majú svoje vlastné cesty na vyhľadávanie a nové umiestnenie v~stromoch \dirname{texmf}. Keďže prípona \samp{.ps} je ne\-jed\-no\-značná, musíme pre súbor \texttt{config.ps} špecifikovať explicitne, o ktorý typ sa zaujímame (\optname{dvips config}). \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich tex.pro} /usr/local/texmf/dvips/base/tex.pro > \Ucom{kpsewhich --format=`dvips config' config.ps} /usr/local/texmf/dvips/config/config.ps > \Ucom{kpsewhich psfonts.map} /usr/local/texmf/fonts/map/dvips/updmap/psfonts.map \end{alltt} Teraz sa pozrieme na podporné súbory URW Times PostScript. V~Berryho schéme meno pre tieto pomenovania fontov je \uv{\texttt{utm}}. Prvý súbor, ktorý hľadáme, je konfiguračný súbor, ktorý obsahuje meno mapového súboru: \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich --format="dvips config" config.utm} /usr/local/texmf-dist/dvips/psnfss/config.utm \end{alltt} Obsah tohoto súboru je \begin{alltt} p +utm.map \end{alltt} čo odkazuje na súbor \file{utm.map}, ktorý ideme ďalej hľadať. \begin{alltt} > \Ucom{kpsewhich utm.map} /usr/local/texmf-dist/fonts/map/dvips/times/utm.map \end{alltt} Tento mapový súbor definuje mená súborov fontov typu Type1 PostScript v~kolekcii URW. Jeho obsah vyzerá takto (zobrazili sme iba jeho časť): \begin{alltt} utmb8r NimbusRomNo9L-Medi ... \Ucom{kpsewhich utmr8a.pfb} \ifSingleColumn /usr/local/texmf-dist/fonts/type1/urw/times/utmr8a.pfb \else /usr/local/texmf-dist/fonts/type1/ ... urw/utm/utmr8a.pfb \fi\end{alltt} Z~týchto príkladov by malo byť zrejmé, ako ľahko môžete nájsť umiestnenie daného súboru. Toto je zvlášť dôležité, keď máte podozrenie, že ste narazili na zlú verziu súboru, pretože \cmdname{kpsewhich} emuluje vyhľadávanie úplne rovnakým spôsobom ako skutočný program (\TeX{}, dvips a pod). \subsubsection{Ladiace činnosti} \label{sec:debugging} Niekedy je potrebné vyšetriť, ako program rozpoznáva referencie na súbory. Aby toto bolo možné vhodne uskutočniť, \KPS{} ponúka rôzne stupne ladenia: \begin{itemize} \item[\texttt{\ 1}] Volania \texttt{stat} (testy súborov). Pri behu s~aktuálnou \file{ls-R} databázou by nemal dať takmer žiaden výstup. \item[\texttt{\ 2}] Referencie do hašovacích tabuliek (ako \file{ls-R} databázy, mapové súbory, konfiguračné súbory). \item[\texttt{\ 4}] Operácie otvárania a zatvárania súboru. \item[\texttt{\ 8}] Všeobecná informácia o ceste pre typy súborov hľadaných \KPS. Toto je užitočné pri zisťovaní, kde bola definovaná určitá cesta pre daný súbor. \item[\texttt{16}] Adresárový zoznam pre každý element cesty (vzťahuje sa iba na vyhľadávanie na disku). \item[\texttt{32}] Vyhľadávanie súborov. \item[\texttt{64}] Premenlivé hodnoty. \end{itemize} Hodnota \texttt{-1} nastaví všetky horeuvedené voľby, v~praxi pravdepodobne vždy použijete tieto úrovne, ak budete potrebovať akékoľvek ladenie. Podobne s~programom \cmdname{dvips} nastavením kombinácie ladiacich prepínačov môžete detailne sledovať, odkiaľ sa berú používané súbory. Aktuálny popis parametrov je možné nájsť v~\path{../texmf/doc/html/dvips/dvips_2.html}. Alternatívne, keď súbor nie je nájdený, ladiaca cesta ukazuje, v~ktorých adresároch program daný súbor hľadal, čo môže naznačovať, v~čom sa asi vyskytol problém. Všeobecne povedané, keďže väčšina programov volá knižnicu \KPS{} vnútorne, ladiace voľby je možné nastaviť pomocou premennej prostredia \envname{KPATHSEA\_DEBUG} na potrebnú kombináciu, ako je to popísané v~horeuvedenom zozname. (Poznámka pre používateľov Windows: nie je jednoduché presmerovať všetky hlášky v~tomto systéme do súboru. Na diagnostické účely môžete dočasne priradiť\hfill\\ \texttt{SET KPATHSEA\_DEBUG\_OUTPUT=err.log}). Uvažujme ako príklad malý zdrojový súbor \LaTeX u{}, \file{hello-world.tex}, ktorý obsahuje nasledujúci vstup. \begin{verbatim} \documentclass{article} \begin{document} Hello World! \end{document} \end{verbatim} Tento malý súbor používa iba font \file{cmr10}, takže pozrime sa, ako \cmdname{dvips} pripravuje PostScriptový súbor (chceme použiť Type1 verziu písiem Computer Modern, preto je nastavená voľba \texttt{-Pcms}\footnote{Od verzie \TL{}~7 nie je nutné túto voľbu nastavovať, pretože Type~1 fonty sú načítané implicitne.}. \begin{alltt} > \Ucom{dvips -d4100 hello-world -Pcms -o} \end{alltt} V~tomto prípade sme skombinovali \cmdname{dvips} ladiacu triedu~4 (cesty k~fontom) s~expanziou elementu cesty \KPS\ (pozri Referenčnú príručku \cmdname{dvips}). %\ifSingleColumn %We get something %like the following (we have rearranged the output for easier display): %\begin{alltt}\small %\input{examples/ex6.tex} %\end{alltt} %\else Výstup, trochu preusporiadaný, je zobrazený na obrázku~\ref{fig:dvipsdbga}. \begin{figure*}[tp] \centering \input{examples/ex6a.tex} \caption{Hľadanie konfiguračných súborov}\label{fig:dvipsdbga} \bigskip \input{examples/ex6b.tex} \caption{Hľadanie \singleuv{prolog} súboru}\label{fig:dvipsdbgb} \bigskip \input{examples/ex6c.tex} \caption{Hľadanie súboru fontu}\label{fig:dvipsdbgc} \end{figure*} %\input{examples/ex6skfromtl6.tex} % TODO: Janka -- treba aktualizovat % z ../examples/ex6*.tex \cmdname{dvips} začne lokáciou svojich pracovných súborov. Najprv je nájdený \file{texmf.cnf}, ktorý obsahuje definície vyhľadávacích ciest ostatných súborov, potom databáza súborov \file{ls-R} (na optimalizáciu vyhľadávania súborov) a skratky mien súborov (\file{aliases}), čo robí možným deklarovať viacero mien (napr.\ krátke meno typu \singleuv{8.3} ako v~\acro{DOS}e a dlhšiu prirodzenejšiu verziu) pre ten istý súbor. Potom \cmdname{dvips} pokračuje v~hľadaní všeobecného konfiguračného súboru \file{config.ps} skôr, ako začne hľadať súbor nastavení \file{.dvipsrc} (ktorý, v~tomto prípade, \emph{nie je nájdený}). Nakoniec, \cmdname{dvips} nájde konfiguračný súbor pre font Computer Modern PostScript, \file{config.cms} (toto bolo iniciované voľbou\texttt{-Pcms} v~príkaze \cmdname{dvips}). Tento súbor obsahuje zoznam \uv{mapových} súborov, ktoré definujú vzťah medzi menami fontov v~\TeX u, PostScripte a systéme súborov. \begin{alltt} > \Ucom{more /usr/local/texmf/dvips/cms/config.cms} p +ams.map p +cms.map p +cmbkm.map p +amsbkm.map \end{alltt} \cmdname{dvips} preto pokračuje v~hľadaní všetkých týchto súborov plus všeobecného mapového súboru \file{psfonts.map}, ktorý sa načíta vždy (obsahuje deklarácie bežne používaných PostScriptových fontov; pozri poslednú časť sekcie~\ref{sec:examplesofuse}, kde sa nachádza viac detailov o narábaní s~mapovými súbormi PostScriptu). V~tomto bode sa \cmdname{dvips} identifikuje používateľovi\,\ldots \begin{alltt}\ifSingleColumn This is dvips(k) 5.92b Copyright 2002 Radical Eye Software (www.radicaleye.com) \else\small{}This is dvips(k) 5.92b Copyright 2002 Radical Eye ... \fi\end{alltt}% decided to accept slight overrun in tub case \ifSingleColumn \noindent\ldots potom pokračuje v~hľadaní prológového súboru \file{texc.pro}: \begin{alltt}\small kdebug:start search(file=texc.pro, must\_exist=0, find\_all=0, path=.:~/tex/dvips//:!!/usr/local/texmf/dvips//: ~/tex/fonts/type1//:!!/usr/local/texmf/fonts/type1//). kdebug:search(texc.pro) => /usr/local/texmf/dvips/base/texc.pro \end{alltt} \else potom pokračuje v~hľadaní prológového súboru \file{texc.pro} (pozri obrázok~\ref{fig:dvipsdbgb}). \fi Po nájdení tohoto súboru, \cmdname{dvips} vypíše na výstup dátum a čas a informuje nás, že vygeneruje súbor \file{hello-world.ps}, že potrebuje súbor s~fontom \file{cmr10}, ktorý bude deklarovaný ako \uv{rezidentný}: \begin{alltt}\small TeX output 1998.02.26:1204' -> hello-world.ps Defining font () cmr10 at 10.0pt Font cmr10 is resident. \end{alltt} Teraz sa rozbehne hľadanie súboru \file{cmr10.tfm}, ktorý je nájdený, potom je referencovaných ešte niekoľko prológových súborov (nezobrazené) a nakoniec je nájdená inštancia fontu Type1, \file{cmr10.pfb}, ktorá je pridaná do výstupného súboru (pozri posledný riadok). \begin{alltt}\small kdebug:start search(file=cmr10.tfm, must\_exist=1, find\_all=0, path=.:~/tex/fonts/tfm//:!!/usr/local/texmf/fonts/tfm//: /var/tex/fonts/tfm//). kdebug:search(cmr10.tfm) => /usr/local/texmf/fonts/tfm/public/cm/cmr10.tfm kdebug:start search(file=texps.pro, must\_exist=0, find\_all=0, ... kdebug:start search(file=cmr10.pfb, must\_exist=0, find\_all=0, path=.:~/tex/dvips//:!!/usr/local/texmf/dvips//: ~/tex/fonts/type1//:!!/usr/local/texmf/fonts/type1//). kdebug:search(cmr10.pfb) => /usr/local/texmf/fonts/type1/public/cm/cmr10.pfb [1] \end{alltt} \subsection{Možnosti nastavenia za behu programu} Ďalšou z~pekných čŕt distribúcie \Webc{} je možnosť kontroly množstva pamäťových parametrov (najmä veľkosti polí) za behu prostredníctvom súboru \file{texmf.cnf}, ktorý číta knižnica \KPS{}. Nastavenia všetkých parametrov môžete nájsť v~časti~3 tohto súboru. Najdôležitejšie riadiace premenné (čísla riadkov sa vzťahujú na súbor \file{texmf.cnf}): \begin{description} \item[\texttt{main\_memory}] Celkový počet dostupných slov v~pamäti pre \TeX{}, \MF{} a \MP. Musíte vytvoriť nový formátový súbor pre každé odlišné nastavenie. Napríklad môžete vygenerovať \uv{obrovskú} verziu \TeX u{} a zavolať súbor s~formátom \texttt{hugetex.fmt}. S~po\-užitím štandardnej špecifikácie mena programu používaného knižnicou \KPS{}, konkrétna hodnota premennej \texttt{main\_memory} sa načíta zo súboru \file{texmf.cnf}. %B% (porovnaj všeobecnú hodnotu a \uv{obrovskú} hodnotu, ktorá sa inštancuje cez \texttt{hugetex}, atď.). \item[\texttt{extra\_mem\_bot}] Dodatočný priestor pre \uv{veľké} dátové štruktúry \TeX u{}: \uv{boxy}, \uv{glue}, \uv{break\-point(y)} a podobne. Je to užitočné hlavne ak používate \PiCTeX{}. \item[\texttt{font\_mem\_size}] Počet dostupných slov pre informáciu o fontoch v~\TeX u. Toto je viac-menej celková veľkosť všetkých prečítaných \acro{TFM} súborov. \item[\texttt{hash\_extra}] Dodatočný priestor pre hašovaciu tabuľku mien riadiacej sekvencie. Len $\approx$10\,000 riadiacich sekvencií môže byť uložených v~hlavnej hašovacej tabuľke; ak máte veľkú knihu s~mnohými krížovými odkazmi, toto nemusí stačiť. Implicitná hodnota \texttt{hash\_extra} je \texttt{50000}. %B% Vidíte, že obidve volania programov \cmdname{hugetex} a \cmdname{pdftex} požadujú %B% dodatočných 15\,000 riadiacich sekvencií (preddefinovaná hodnota %B% hash\_extra je nula). \end{description} Samozrejme, tento prvok nemôže nahradiť naozajstné dynamické polia a alokácie pamäte, ale keďže tieto sa veľmi ťažko implementujú v~súčasnej verzii \TeX u, tieto parametre počas behu programu poskytujú praktický kompromis, ktorý dovoľuje aspoň nejakú flexi\-bilitu. \end{otherlanguage} \begin{comment} \section{Překlad pro novou unixovou platformu} Pokud používáte platformu, pro kterou neposkytujeme binárky, nezbude vám nic jiného, než si je vytvořit ze zdrojáků sami. Není to tak těžké, jak se traduje či zdá. Vše, co je třeba, najdete v~adresáři \texttt{source} distribuce. \subsection{Předpoklady úspěchu} Budete potřebovat alespoň 100~Mebibytů diskového prostoru na kompilaci celého \TeX{}u a podpůrných programů. Budete také potřebovat kompilátor \acro{ANSI}~C, program \cmdname{make}, lexikální analyzátor a generátor překladače. Doporučujeme \GNU{} verze těchto programů (\cmdname{gcc}, \GNU \cmdname{make}, \cmdname{m4}, \cmdname{flex}, \cmdname{bison}). Možná uspějete i s~jinými verzemi kompilátoru~C, programu \cmdname{make} a dalších programů, ale budete potřebovat dobrou znalost kompilace unixových programů pro řešení kolizí. Také příkaz \texttt{uname} musí vracet rozumné hodnoty. \subsection{Konfigurace} Pro začátek proveďte normální instalaci \TL{} na váš disk (viz oddíl~\ref{sec:install.disk} na straně~\pageref{sec:install.disk}). Můžete přeskočit instalaci všech předkompilovaných binárek. Potom rozbalte zdroje z~komprimovaného \texttt{tar} archívu z~adresáře \dirname{source} na svůj disk a přejděte do adresáře, kam jste zdroje rozbalili. Potom spusťte program \cmdname{configure} například takto: \begin{alltt} > \Ucom{sh configure -prefix=/usr/local/TeX} \end{alltt} Adresář udaný přepínačem \optname{-prefix} je ten, kam jste instalovali pomocný texmf strom; struktura adresářů bude jak je popsáno níže (přičemž \$TEXDIR je adresář, který jste zvolili): \noindent \begin{tabularx}{\textwidth}{@{}>{\ttfamily}lX@{}} \dirname{$TEXDIR/share/texmf} & hlavní strom s~fonty, makry, atp.\\ \dirname{$TEXDIR/man} & unixové manuálové stránky\\ \dirname{$TEXDIR/info} & \GNU style Info manuály\\ \dirname{$TEXDIR/bin/$PLATFORM} & binárky \end{tabularx} %$ Pokud chcete zrušit extra úroveň adresářů \dirname{$PLATFORM} pro každou platformu, t.j.\ uložit binárky do adresáře \dirname{$TEXDIR/bin}, specifikujte volbu \verb|--disable-multiplatform| pro \cmdname{configure}. Podívejte se na výstup příkazu \verb|./configure --help| pro popis dalších přepínačů, které můžete chtít použít. Například můžete chtít vynechat překlad \OMEGA{}y či \eTeX{}u. \subsection{Spuštění \cmdname{make}} Ověřte, zda proměnná prostředí nebo volba \texttt{noclobber} není nastavena. Potom spusťte hlavní \cmdname{make} takto: \begin{alltt} > \Ucom{make world} \end{alltt} a dejte si chvíli oddechu\ldots Případně si můžete zaznamenat všechen výstup takto: \begin{alltt} > \Ucom{sh -c \string"make world >world.log 2>\&1\string" \&} \end{alltt} Předtím než uvěříte, že všechno je v~pořádku, zkontrolujte logovací soubor na chyby: \GNU \cmdname{make} vždy používá řetězec \samp{***}, kdykoliv příkaz selže. Také zkontrolujte, zda všechny programy byly opravdu přeloženy: \begin{alltt} > \Ucom{cd \var{TEXDIR}/bin/\var{archname}} > \Ucom{ls | wc} \end{alltt} Výsledkem by mělo být přes 200 programů (můžete zkontrolovat přesný počet s~adresáři \dirname{bin} na~distribučním médiu). Pro závěrečný \texttt{make install} budete potřebovat rootovské oprávnění, takže můžete rozdělit \samp{make world} na dvě části: \begin{alltt} > \Ucom{make all} > \Ucom{su} > \Ucom{make install strip} \end{alltt} Poté, co instalujete všechny binárky, měli byste provést normální postinstalační proceduru, jak je popsána v~oddíle~\ref{sec:postinstall} na straně~\pageref{sec:postinstall}. Rovněž, když budete chtít zpřístupnit svoje binárky ostatním, prosíme kontaktujte nás. Rádi je umístíme na webové stránky \TL. \end{comment} \htmlanchor{ack} \section{Poděkování} \TL{} je výsledkem společného úsilí téměř všech skupin uživatelů \TeX u. Toto vydání editoval \TL{} Karl Berry. Seznam ostatních hlavních přispěvatelů, minulých i současných, následuje. Děkujeme: %B% Kaja Christiansen prováděla neúnavně opakované %B% rekompilace na různých unixových platformách. Vladimir Volovich odvedl %B% vynikající práci na vyčištění zdrojových textů a provedl mnohá %B% vylepšení, zatímco Gerben Wierda dělal veškerou práci pro \MacOSX. \begin{itemize*} \item Anglickému, německému, holandskému a polskému sdružení uživatelů \TeX{}u (\acro{TUG}, \acro{DANTE} e.V., \acro{NTG} resp. \acro{GUST}), kteří společně zajistily nezbytnou technickou a administrativní infrastrukturu. Připojte se, prosím, k~\TeX ovskému sdružení ve vaší blízkosti (\acro{CSTUG})! (Viz \url{http://tug.org/usergroups.html}.) \item Týmu \acro{CTAN}u, pozoruhodně %nejpozoruhodnějším Robinu Fairbairnsovi a Raineru Sch\"opfovi, který distribuuje obrazy \TL{} a poskytuje společnou infrastrukturu pro aktualizaci balíků, na kterých je \TL{} závislý. \item Nelsonu Beebemu, který spřístupnil mnohé platformy vývojařům \TL\ a za jeho vlastní obsáhlé testování. \item Johnu Bowmanovi, za vykonání mnoha změn v~jeho pokročilém grafickém programu Asymptote, aby tento fungoval v~\TL. \item Peteru Breitenlohnerovi a \eTeX\ týmu, kteří poskytují stabilní základ budoucnosti \TeX u, a výslovně Peteru za hvězdnou pomoc s~používáním osobních nástrojů \GNU\ v~celém \TL. %B% \item Karlu Berrymu, který poskytl původní distribuci \Webc{}, a %B% pokračoval v~poskytování cenných rad, povzbuzení a pomocí. \item Jin-Hwan Choovi a celému týmu DVIPDFM$x$, za jejich vynikajíci ovladač a za schopnost reagovat na konfigurační problémy. \item Thomasi Esserovi, za překrásný balík \teTeX{}, bez něhož by \TL{} nikdy neexistovala. \item Michelu Goossensovi, který je spoluautorem původní dokumentace. \item Eitanu Gurarimu, jehož \TeX{}4ht je použito pro \HTML{} verzi této dokumentace a který každý rok obratem pracoval neúnavně na jeho rozšířeních. Eitan nás předčasně opustil v~červnu 2009 a tuto dokumentaci věnujeme jeho památce. \item Hansi Hagenovi, za mnohá testování a přípravu jeho formátu \ConTeXt\ (\url{http://pragma-ade.com}) pracujícího uvnitř systému \TL. \item \Thanh ovi, Martinu Schröderovi a pdf\TeX\ týmu (\url{http://pdftex.org}) za pokračující rozšiřování možností \TeX u. \item Hartmutu Henkelovi, za významný příspěvek k~vývoji pdf\TeX u, Lua\TeX u atp. \item Taco Hoekwaterovi, za významné úsilí při obnovení vývoje \MP u i samotného (Lua)\TeX{}u (\url{http://luatex.org}), za začlenění \ConTeXt{}u do systému \TL, za přidání vícevláknové funkčnosti programu Kpathsea a mnoho dalšího. \item Paw{\l}u Jackowskému, za windowsový instalátor \cmdname{tlpm}, a Tomaszi {\L}uczakovi, za \cmdname{tlpmgui}, používaný v~předchozích vydáních. \item Akirovi Kakuto, za poskytnutí windowsovských binárek z~jeho distribuce \acro{W32TEX} pro japonský \TeX{} (\url{http://w32tex.org}) a za množství dalších příspěvků k~vývoji. \item Jonathanu Kewovi a \acro{SIL}, za vyvinutí pozoruhodného systému \XeTeX{}u a za čas a trápení při jeho integraci do \TL{}, právě tak za výchozí verzi instalačního programu Mac\TeX a kromě toho za námi doporučený pomocný program \TeX{}works. % front-end \item Dicku Kochovi, za údržbu Mac\TeX{}u (\url{http://tug.org/mactex}) ve velmi blízkém tandemu s~\TL{}, a za jeho skvělé veselí přitom. % for his great good cheer in doing so. \item Reinhardovi Kotuchovi za důležitý příspěvek k~infrastruktuře a instalačnímu programu \TL{} 2008, rovněž za úsilí při výzkumu Windows, za skript \texttt{getnonfreefonts} a mnoho dalšího. \item Siep Kroonenbergové, rovněž za důležitý příspěvek k~infrastruktuře a instalačnímu programu \TL{} 2008, zvláště pod Windows a za množství práce při aktualizaci této příručky, popisující tyto vlastnosti. \item Mojcovi Miklavecovi, za množství pomoci s~\ConTeXt{}em. \item Heikovi Oberdiekovi, za balík \pkgname{epstopdf} a mnohé další, za kompresi velikánských datových souborů \pkgname{pst-geo} tak, že jsme je mohli zařadit do instalace a především za jeho mimořádnou práci na balíku \pkgname{hyperref}. \item Petru Olšákovi, který koordinoval a kontroloval velmi pečlivě českou a slovenskou podporu na \TeXLive. \item Toshio Oshima za jeho windowsový prohlížeč \cmdname{dviout}. \item Manueli Pégourié-Gonnardovi, za pomoc při aktualizaci balíků, vylepšení dokumentace a rozvoj dokumentu \cmdname{texdoc}. \item Fabrice Popineau, za původní podporu Windows na \TL{} a za francouzskou dokumentaci. \item Norbertovi Preiningovi, přednímu architektovi infrastruktury a instalačního programu \TL{} 2008 a také za koordinaci Debian verze \TL{} (společně s~Frankem K\"usterem), za mnohé průběžné návrhy na zlepšení. \item Sebastian Rahtz, za původní vytvoření systému \TL{} a za jeho údržbu po mnoho let. \item Philu Taylorovi, za zřízení stahování Bit\-Torrentu. \item Tomasz Trzeciak, za rozsáhlou pomoc s~Windows. % širokopásmovou ? wide-ranging \item Vladimir Volovich, za významnou pomoc s~portováním % with porting a jinými problémy údržby, obzvláště za to, že udělal realizovatelným zahrnutí \cmdname{xindy}. \item Staszku Wawrykiewiczovi, hlavnímu testérovi všeho na \TL{} a koordinátorovi mnoha důležitých polských příspěvků: fontů, windowsové instalace a dalších. \item Olafu Weberovi, pro jeho pečlivou údržbu \Webc. \item Gerbenu Wierdovi, za vytvoření a údržbu původní podpory \MacOSX. \item Grahamu Williamsovi, tvůrci \TeX\ Catalogue. \end{itemize*} Tvůrci binárek: Ettore Aldrovandi (\pkgname{i386-solaris}, \pkgname{x86\_64-solaris}), Marc Baudoin (\pkgname{amd64-netbsd}, \pkgname{i386-netbsd}), Karl Berry (\pkgname{i386-linux}, \pkgname{sparc-solaris}), Alan Braslau (\pkgname{amd64-kfreebsd}, \pkgname{i386-kfreebsd}), Peter Breitenlohner (\pkgname{x86\_64-linux}), Ken Brown (\pkgname{i386-cygwin}), Simon Dales (\pkgname{armhf-linux}), Christian Mensing (\pkgname{mips-irix}), Akira Kakuto (\pkgname{win32}), Dick Koch (\pkgname{universal-darwin}, \pkgname{x86\_64-darwin}), Nikola Le\v{c}i\'c (\pkgname{amd64-freebsd}, \pkgname{i386-freebsd}), Mojca Miklavec (\pkgname{mipsel-linux}), Norbert Preining (\pkgname{alpha-linux}), Thomas Schmitz (\pkgname{powerpc-linux}), Boris Veytsman (\pkgname{armel-linux}). Pro informaci o procesu budování \TL{}, viz \url{http://tug.org/texlive/build.html}. Překladatelé této příručky: Boris Veytsman (Ruština), Jjgod Jiang, Jinsong Zhao, Yue Wang, \& Helin Gai (Čínština), Uwe Ziegenhagen (Němčina), Manuel Pégourié-Gonnard (Francouzština), Marco Pallante (Italština), Nikola Lečić (Srbština), Petr Sojka \& Ján Buša (Čeština\slash Slovenština),% \footnote{Ke korektuře českého a slovenského překladu přispěli v~letech 2003--2012 kromě autorů Jaromír Kuben, Milan Matlák, Tomáš Obšívač, Karel Píška, Tomáš Polešovský, Libor Škarvada, Zdeněk Wagner a další. %Libor Škarvada korigoval i letošní verzi. Poděkování patří také Michalu Mádrovi, který dokončil editaci souboru cs.po a přeložil také soubor README.EN.} Staszek Wawrykiewicz (Polština). Webovská stránka dokumentace \TL{} je \url{http://tug.org/texlive/doc.html}. %B% Dále Gerhard Wilhelms, Volker Schaa, Fabrice Popineau, Janka %B% Chlebíková, Petra Sojková, Staszek Wawrykiewicz, %B% Erik Frambach a Ulrik Vieth laskavě přeložili v~různých %B% obdobích dokumentaci do svých mateřských jazyků a poskytli %B% vítanou zpětnou reakci. Samozřejmě, nejdůležitější poděkování patří Donaldu Knuthovi, především za vymyšlení \TeX u a také za to, že ho věnoval světu. \section{Historie vydání} \label{sec:history} \subsection{Minulost} Diskuse začala koncem roku 1993, kdy holandská skupina uživatelů \TeX{}u NTG začala práci na \CD{} 4All\TeX{} pro uživatele \acro{MS-DOS}u, doufajíc, že doba nazrála pro vydání jednoho \CD{} pro všechny systémy. Byl to na svou dobu příliš ambiciózní cíl, ale nenastartoval jen velmi úspěšné 4All\TeX{} \CD{}, ale také pracovní skupinu \acro{TUG}u o \emph{\TeX{} Directory Structure} (\url{http://tug.org/tds}), která specifikovala, jak vytvořit konzistentní a spravovatelnou kolekci \TeX{}ových souborů. Kompletní draft \TDS{} byl publikován v~prosincovém čísle časopisu \textsl{TUGboat} v~roce 1995 a hned ze začátku bylo jasné, že jedním z~žádaných produktů bude vzorová struktura \CD{}. Distribuce, kterou nyní máte, je přímým výstupem práce této pracovní skupiny. Evidentní úspěch \CD{} 4All\TeX{} ukázal, že i unixoví uživatelé by toužili po podobně jednoduchém systému, a to je také jedno z~hlavních aktiv~\TeXLive. Nejprve jsme vytvořili unixové \TDS{} \CD{} na podzim 1995 a rychle identifikovali \teTeX{} Thomase Essera jako ideální systém, jelikož již měl multi\-platformní podporu a byl koncipován s~perspektivou přenositelnosti. Thomas souhlasil s~pomocí a seriózní práce započala začátkem roku 1996. První vydání se uskutečnilo v~květnu 1996. Začátkem 1997 Karl Berry dokončil nové hlavní vydání \Webc, které obsahovalo téměř všechny vlastnosti, které Thomas Esser přidal do \teTeX{}u, a tak jsme se rozhodli druhé vydání \CD{} postavit na standardním \Webc, s~přidáním skriptu \texttt{texconfig} z~\teTeX{}u. Třetí vydání \CD{} bylo založeno na další revizi \Webc, 7.2, provedené Olafem Weberem; a jelikož zároveň byla hotova nová verze \teTeX{}u, \TL{} obsahoval téměř všechna její vylepšení. Podobně čtvrté vydání používalo novou verzi \teTeX{}u a nové vydání \Webc{} (7.3). \TL{} nyní obsahuje i kompletní systém pro Windows. Pro páté vydání (březen 2000) bylo mnoho částí \CD{} revidováno a zkontrolováno a byly aktualizovány stovky balíků. Detaily o balících byly uloženy v~souborech \acro{XML}. Ale hlavní změnou pro \TeX\ Live~5 bylo vynětí softwaru, na kterém byla jakákoliv omezení na šíření (non-free software). Vše uložené na \TL{} je nyní slučitelné s~tzv.\ `Debian Free Software Guide\-lines' (\url{http://www.debian.org/intro/free}); udělali jsme vše možné, abychom zkontrolovali licenční podmínky všech balíků, ale budeme vděčni za upozornění na jakékoli chyby. Šesté vydání (červenec 2001) mělo aktualizovaného materiálu ještě více. Hlavní změnou byl nový instalační přístup: uživatel může volit instalační kolekce. Byly kompletně reorganizovány jazykové kolekce, takže jejich výběrem se instalují nejen makra, fonty, ale je také připraven odpovídající soubor \texttt{language.dat}. Sedmé vydání v~roce 2002 mělo podstatné rozšíření v~přidání podpory \MacOSX{}, kromě množství aktualizací balíků a programů. Důležitým cílem byla opětná integrace s~\teTeX{}em a korekce odchylek z~pátého a šestého vydání. \subsubsection{2003} V~roce 2003 se neustálou smrští oprav a rozšíření stalo to, že velikost \TL{} již neumožnila jeho směstnání na jedno \CD{}, a tak došlo k~rozdělení na tři různé distribuce (viz oddíl~\ref{sec:tlcoll.dists} na straně~\pageref{sec:tlcoll.dists}). Navíc: \begin{itemize*} \item Na žádost \LaTeX{} týmu jsme změnili standardní příkazy \cmdname{latex} a \cmdname{pdflatex} tak, že nyní používají \eTeX{} (viz strana~\pageref{text:etex}). \item Byly přidány a jsou nyní doporučovány k~používání nové fonty Latin Modern. \item Byla zrušena podpora OS Alpha \acro{OSF} (podpora \acro{HPUX} byla zrušena již dříve), jelikož se nenašel nikdo, kdo by na těchto platformách zkompiloval nové binárky. \item Instalační program Windows byl změněn podstatným způsobem; poprvé bylo integrováno uživatelské prostředí založené na XEmacsu. \item Důležité pomocné programy pro Windows (Perl, \GS{}, Image\-Magick, Ispell) jsou nyní instalovány do instalačního adresáře \TL{}. \item Mapovací soubory jmen fontů pro \cmdname{dvips}, \cmdname{dvipdfm} a \cmdname{pdftex} jsou nyní generovány novým programem \cmdname{updmap} a instalovány do \dirname{texmf/fonts/map}. %+\item \TeX{}, \MF{}, and \MP{} now output 8-bit input %+ characters as themselves in output (e.g., \verb|\write|) files, %+ log files, and the terminal, i.e., \emph{not} translated using the %+ \verb|^^| notation. In \TL{}~7, this translation was %+ dependent on the system locale settings; now, locale settings do %+ not influence the \TeX{} programs' behavior. If for some reason %+ you need the \verb|^^| output, rename the file %+ \verb|texmf/web2c/cp8bit.tcx|. (Future releases will have cleaner %+ ways to control this.) \item \TeX{}, \MF{} a \MP{} nyní dávají na výstup %B% 8-bitové většinu vstupních znaků (32 a výš) bez konverze (například do souborů zapisovaných pomocí \verb|\write|, souborů log, na terminál), a tedy \emph{nejsou překládány} do sedmibitové \verb|^^| notace. V~\TL{}~7 bylo toto mapování závislé na nastavení systémových locale; nyní již nastavení locale \emph{neovlivní} chování \TeX{}u. Pokud z~nějakých důvodů potřebujete výstup s~\verb|^^|, přejmenujte soubor \verb|texmf/web2c/cp8bit.tcx|. Příští verze bude mít čistší řešení. \item Tato dokumentace byla podstatným způsobem přepracována. \item Konečně, jelikož čísla verzí \TL{} již příliš narostla, verze je nyní identifikována rokem vydání: \TL{} 2004. \end{itemize*} \subsubsection{2004} Rok 2004 přinesl mnoho změn: \begin{itemize} \item Pokud máte lokálně instalovány fonty, které využívají své vlastní podpůrné soubory \filename{.map} nebo (mnohem méně pravděpodobně) \filename{.enc}, možná budete nuceni tyto soubory přesunout. Soubory \filename{.map} jsou nyní vyhledávány jen v~podaresářích \dirname{fonts/map} (v~každém stromě \filename{texmf}), podle cesty \envname{TEXFONTMAPS}. Podobně, soubory \filename{.enc} jsou hledány jen v~podadresářích \dirname{fonts/enc}, podle cesty \envname{ENCFONTS}. \cmdname{updmap} se pokusí vypsat varování o~problematických souborech. % O~metodách zpracování té které informace, prosíme viz \url{http://tug.org/texlive/mapenc.html}. \item \TKCS\ byla rozšířena přidáním instalovatelného \CD, založeného na \MIKTEX u, pro ty, kteří dávají přednost této implementaci před Web2C. %Také loňské demo \CD{} bylo nahrazeno instalovatelným \CD{} pro Windows. Viz oddíl~\ref{sec:overview.tl} (stránka~\pageref{sec:overview.tl}). \item Uvnitř \TL byl velký strom \dirname{texmf} předešlých vydání nahrazen třemi: \dirname{texmf}, \dirname{texmf-dist} a \dirname{texmf-doc}. Viz oddíl~\ref{sec:tld} (stránka~\pageref{sec:tld}) a soubory \filename{README} pro každý z~nich. \item Všechny vstupní soubory týkajíci se \TeX u jsou teď soustředěny v~podadresáři \dirname{tex} stromů \dirname{texmf*} a nemají oddělené sourozenecké adresáře \dirname{tex}, \dirname{etex}, \dirname{pdftex}, \dirname{pdfetex} atd. Viz \CDref{texmf.doc/doc/english/tds/tds.html\#Extensions} {\texttt{texmf-doc/doc/english/tds/tds.html\#Extensions}}. \item Pomocné dávky (neměly by být volány uživateli) jsou teď umístěny v~novém podadresáři \dirname{scripts} stromů \dirname{texmf*} a mohou být vyhledávány prostřednictvím \verb|kpsewhich -format=texmfscripts|. Když tedy máte programy volající tyto dávky, budou muset být nastaveny. Viz \CDref{texmf.doc/doc/english/tds/tds.html\#Scripts} {\texttt{texmf-doc/doc/english/tds/tds.html\#Scripts}}. \item Téměř všechny formáty umožňují většinu znaků tisknout bez konverze pomocí překladového souboru \filename{cp227.tcx}, místo jejich konverze pomocí \verb|^^| notace. Konkrétně, znaky na pozicích 32--256, plus \uv{tab}, \uv{vertikální tab} a \uv{form feed} jsou považovány za tisknutelné a nejsou konvertovány. Výjimky tvoří plain \TeX\ (jen 32--127 jsou tisknutelné), \ConTeXt\ (0--255 tisknutelné) a formáty systému \OMEGA. Toto implicitní chování je téměř stejné jak na \TL\,2003, ale je implementováno čistěji, s~více možnostmi přizpůsobení. Viz \CDref{texmf-dist/doc/web2c/web2c.html\#TCX-files} {\texttt{texmf-dist/doc/web2c/web2c.html\#TCX-files}}. (Mimochodem, se vstupem Unicode, může \TeX\ na výstupu vypsat posloupnosti částečných znaků při výpisu chybových kontextů, protože je bytově orientován.) \item \textsf{pdfetex} je teď implicitní stroj pro všechny formáty kromě samotného (plain) \textsf{tex}u. (Ten jistěže generuje \acro{DVI}, když je spuštěn jako \textsf{latex} atd.) To znamená, kromě jiných věcí, že mikrotypografické rozšíření \textsf{pdftex}u jsou dostupné v~\LaTeX u, \ConTeXt u atd., stejně jako rozšíření \eTeX u (\OnCD{texmf-dist/doc/etex/base/}). To také znamená, že užití balíku \pkgname{ifpdf} (pracuje s~plainem i \LaTeX em) nebo ekvivalentního kódu je \emph{důležitější než kdykoliv předtím}, protože jednoduché testování, zda je \cs{pdfoutput} nebo nějaký jiný primitiv definován, není spolehlivý způsob určení, zda je generován \acro{PDF} výstup. Tento zpětný krok jsme udělali co nejvíc kompatibilní letos, ale v~příštím roce \cs{pdfoutput} může být definován, dokonce i když se zapisuje do \acro{DVI}. \item pdf\TeX\ (\url{http://pdftex.org/}) má množství nových vlastností: \begin{itemize*} \item \cs{pdfmapfile} a \cs{pdfmapline} poskytují podporu mapování fontů uvnitř dokumentu. \item Mikrotypografické rozšíření fontu může být použito jednodušeji.\\ \url{http://www.ntg.nl/pipermail/ntg-pdftex/2004-May/000504.html} \item Všechny parametry, které byly předtím nastavovány ve zvláštním konfiguračním souboru \filename{pdftex.cfg}, musí teď být nastaveny pomocí primitivů, obyčejně v~\filename{pdftexconfig.tex}; \filename{pdftex.cfg} není dále podporován. Všechny existující \filename{.fmt} soubory musí být znovu vytvořeny při změně souboru \filename{pdftexconfig.tex}. \item Další informace viz manuál pdf\TeX u: \OnCD{texmf/doc/pdftex/manual}. \end{itemize*} \item Primitiv \cs{input} v~\cmdname{tex}u (a \cmdname{mf} a \cmdname{mpost}) teď akceptuje dvojité uvozovky se jmény obsahujícími mezery a s~jinými zvláštními znaky. Typické příklady: \begin{verbatim} \input "filename with spaces" % plain \input{"filename with spaces"} % latex \end{verbatim} Pro další informace viz manuál Web2C: \OnCD{texmf-dist/doc/web2c}. \item Podpora enc\TeX u je nyní zahrnuta uvnitř Web2C, v~důsledku toho ve všech \TeX ových programech, použitím volby \optname{-enc} \Dash \emph{jen v~případě, že formáty jsou vytvořeny}. enc\TeX\ podporuje obecné překódování vstupu a výstupu, čímž umožňuje plnou podporu kódování Unicode (v~\acro{UTF}-8). Viz \OnCD{texmf-dist/doc/generic/enctex/} a \url{http://www.olsak.net/enctex.html}. \item Aleph, nový stroj kombinující \eTeX\ a \OMEGA, je nyní k~dispozici. Trochu informace najdete na \OnCD{texmf-dist/doc/aleph/base} a \url{http://www.tex.ac.uk/cgi-bin/texfaq2html?label=aleph}. Formát pro Aleph, založený na \LaTeX u se jmenuje \textsf{lamed}. \item Nejnovější vydání \LaTeX u má novou verzi \acro{LPPL} \Dash teď oficiálně schválená Debian licence. Rozmanité další aktualizace najdete v~souborech \filename{ltnews} v~\OnCD{texmf-dist/doc/latex/base}. \item Je dodán \cmdname{dvipng}, nový program pro konvertování \acro{DVI} na obrazové soubory \acro{PNG}. Viz \url{http://www.ctan.org/pkg/dvipng}. \item Zredukovali jsme balík \pkgname{cbgreek} na \uv{středně} velkou sadu fontů, se souhlasem a na radu autora (Claudio Beccari). Odstraněné fonty jsou neviditelné, obrysové, a průhledné, relativně zřídka se používají a my jsme potřebovali místo. Úplná sada je dostupná z~\acro{CTAN} (\url{http://mirror.ctan.org/tex-archive/fonts/greek/cbfonts}). \item \cmdname{oxdvi} byl odebrán; použijte jednoduše \cmdname{xdvi}. \item Příkazy \cmdname{ini} a \cmdname{vir} (linky) pro \cmdname{tex}, \cmdname{mf} a \cmdname{mpost} se již nevytvářejí, například \cmdname{initex}. Funkčnost instrukce \cmdname{ini} byla po celá léta přístupna prostřednictvím volby \optname{-ini} na~příkazovém řádku. \item Podpora platformy \textsf{i386-openbsd} byla zrušena. Jelikož balíček \pkgname{tetex} v~\acro{BSD} Ports systému je dostupný a \acro{GNU/}Linux a Free\acro{BSD} binárky byly dostupné, zdálo se nám, že čas dobrovolníků může být využit lépe někde jinde. \item Na \textsf{sparc-solaris} (přinejmenším) jste možná museli nastavovat proměnné prostředí \envname{LD\_LIBRARY\_PATH}, aby běžely programy \pkgname{t1utils}. Je to tím, že jsou kompilovány v~C++, a neexistuje standardní umístění \singleuv{runtime} knihoven. (To není novinka roku 2004, ale nebylo to dřív zdokumentováno.) Podobně, na \textsf{mips-irix}, `runtime' knihovny pro \acro{MIPS} 7.4 jsou nezbytné. \end{itemize} \subsubsection{2005} Rok 2005 přinesl jako obvykle množství modernizací balíčků a programů. Infrastruktura zůstala relativně stabilní z~roku 2004, ale nutně také nastaly nějaké změny: \begin{itemize} \item Byly zavedeny nové skripty \cmdname{texconfig-sys}, \cmdname{updmap-sys} a \cmdname{fmtutil-sys}, které mění konfiguraci v~systémových stromech. Skripty \cmdname{texconfig}, \cmdname{updmap} a \cmdname{fmtutil} teď mění uživatelské (user-specific) soubory v~\dirname{$HOME/.texlive2005}. %$ \item Na specifikaci stromů obsahujících konfigurační soubory (uživatelské resp. systémové) byly zavedeny odpovídající nové proměnné \envname{TEXMFCONFIG} resp. \envname{TEXMFSYSCONFIG}. Tedy, možná budete potřebovat přesunout osobní verze souborů \filename{fmtutil.cnf} a \filename{updmap.cfg} na tato místa; jiná volba je předefinování \envname{TEXMFCONFIG} nebo \envname{TEXMFSYSCONFIG} v~souboru \filename{texmf.cnf}. V~každém případě skutečná pozice těchto souborů a hodnoty \envname{TEXMFCONFIG} a \envname{TEXMFSYSCONFIG} se musejí shodovat. Viz oddíl~\ref{sec:texmftrees}, strana~\pageref{sec:texmftrees}. \item Loni jsme ponechali \verb|\pdfoutput| a jiné primitivy nedefinovány pro výstup \dvi, přestože byl používán program \cmdname{pdfetex}. Letos, jak jsme slíbili, jsme odstranili toto zpětně kompatibilní opatření. Tedy když váš dokument používá \verb|\ifx\pdfoutput\undefined| na testování výstupu do formátu \acro{PDF}, je nutné ho změnit. Můžete k~tomu použít balík \pkgname{ifpdf.sty} (který funguje v~plain \TeX u i \LaTeX u), nebo použít jeho logiku. \item Loni jsme změnili většinu formátů tak, aby vypisovaly (8bitové) znaky tak jak jsou (viz předcházející sekci). Nový TCX soubor \filename{empty.tcx} teď poskytuje jednodušší cestu k~dosažení původního zápisu \verb|^^| když si tak budete přát, jako v~případě: \begin{verbatim} latex --translate-file=empty.tcx yourfile.tex \end{verbatim} \item Nový program \cmdname{dvipdfmx} je zařazen pro převedení z~\acro{DVI} do \acro{PDF}; ten je platnou aktualizací programu \cmdname{dvipdfm} (který je též ještě k~dispozici, i když ho nedoporučujeme). \item Nové programy \cmdname{pdfopen} a \cmdname{pdfclose} byly přidány, aby poskytly možnost znovu otevřít \acro{PDF} soubory v~programe Adobe Acrobat Reader bez jeho restartu. (Jiné prohlížeče \acro{PDF}, především \cmdname{xpdf}, \cmdname{gv} a \cmdname{gsview}, nikdy netrpěly tímto problémem.) \item Kvůli důslednosti proměnné \envname{HOMETEXMF} a \envname{VARTEXMF} byly přejmenovány na \envname{TEXMFHOME} resp. na \envname{TEXMFSYSVAR}. Je tu také \envname{TEXMFVAR}, která je implicitně uživatelsky závislá (user-specific). Viz první bod výše. \end{itemize} \subsubsection{2006--2007} V~letech 2006--2007 byl rozsáhlým přírustkem na \TL{} program \XeTeX{}, přístupný jako programy \texttt{xetex} a \texttt{xelatex}; viz \url{http://scripts.sil.org/xetex}. \MP\ byl také podstatně aktualizován, s~mnoha plány do budoucnosti (\url{http://tug.org/metapost/articles}), podobně pdf\TeX{} (\url{http://tug.org/applications/pdftex}). Formát \TeX\ \filename{.fmt} (vysokorychlostní formát) a podobně soubory \MP\ a \MF\ jsou teď uloženy v~podadresářích \dirname{texmf/web2c}, namísto přímého uložení v~něm (ačkoliv je adresář stále prohledáván, v~zájmu stávajících formátů \filename{.fmt}). Podadresáře nesou jména používaných programů, například \filename{tex} nebo \filename{pdftex} nebo \filename{xetex}. Tato změna by měla při běžném používání zůstat nepostřehnuta. Program (plain) \texttt{tex} již nečte první řádky \texttt{\%\&} aby určil, jaký formát má spustit; je to čistý knuthovský \TeX. (\LaTeX\ a všechny ostatní programy stále čtou řádky \texttt{\%\&}). Pochopitelně se během roku (jako obvykle) vyskytly stovky jiných aktualizací balíků a programů. Jako obyčejně, zkontrolujte, prosím, aktualizace na \acro{CTAN}u (\url{http://mirror.ctan.org}). Vnitřně, strom zdrojových textů je nyní uložen v~Subversion, se standardním webovským rozhraní m pro jeho prohlížení, kam směruje odkaz z~naší domovské stránky. Třebaže není v~konečné verzi viditelný, očekáváme, že to poskytne základ pro stabilní rozvoj v~letech následujících. Nakonec, v~květnu 2006 Thomas Esser oznámil, že už nebude aktualizovat te\TeX{} (\url{http://tug.org/tetex}). Výsledkem je nárůst zájmu o~\TL{}, především mezi distributory \GNU/Linuxu. (Na \TL{} se nachází nové instalační schéma \texttt{tetex}u, poskytující přibližný ekvivalent.) Doufáme, že to možná povede ke zlepšení prostředí \TeX{}u pro všechny. \subsubsection{2008} V~roce 2008 byla celá infrastruktura \TL{} přebudována a znovu implementována. Úplná informace o~instalaci je nyní uložena v~textovém souboru \filename{tlpkg/texlive.tlpdb}. Mezi dalšími věcmi je konečně možná aktualizace instalace \TL{} z~internetu po předchozí instalaci. Tuto vlastnost poskytoval MiK\TeX\ již řadu let. Předpokládáme pravidelnou aktualizaci nových balíků po jejich vydání na \CTAN{}u. Obsažený je významnější nový stroj (engine) Lua\TeX\ (\url{http://luatex.org}); kromě lepší přizpůsobivosti v~sázení je možno tento vynikající skriptovací jazyk použít jak uvnitř, tak i~mimo \TeX{}ovské dokumenty. Podpora Windows a unixových platforem je nyní jednotnější. Zejména, většina skriptů Perlu a Lua je teď k~dispozici pod Windows, s~použitím Perlu distribuovaného na~\TL. Nový skript \cmdname{tlmgr} (sekce~\ref{sec:tlmgr}) je všeobecné rozhraní pro správu \TL{} po předchozí instalaci. Ovládá aktualizaci balíků a následující znovuvytvoření formátů, mapovacích souborů a jazykových souborů, volitelně zahrnující lokální doplňky. S~příchodem programu \cmdname{tlmgr}, činnosti programu \cmdname{texconfig} na editaci formátů a konfiguračních souborů dělení slov jsou nyní blokované. Program \cmdname{xindy} pro tvorbu rejstříků (\url{http://xindy.sourceforge.net/}) je nyní zahrnut na většině platforem. Nástroj \cmdname{kpsewhich} může nyní ohlásit všechny výskyty pro daný soubor (option \optname{--all}) a omezené výskyty pro daný podadresář (option \optname{--subdir}). Program \cmdname{dvipdfmx} zahrnuje nyní funkčnost extrakce informace o `bounding boxu', pomocí povelu \cmdname{extractbb}; toto byl jeden z~posledních rysů, které poskytoval \cmdname{dvipdfm}, avšak ne \cmdname{dvipdfmx}. Fontové přezdívky \filename{Times-Roman}, \filename{Helvetica}, atd. byly odstraněné. Různé balíky očekávaly jejich různé chování (především, že budou mít různé kódování) a nenalezlo se vhodné řešení tohoto problému. Formát \pkgname{platex} byl odstraněn pro konflikt jmen s~japonštinou \pkgname{platex}; podporu polštiny nyní zajišťuje balík \pkgname{polski}. Soubory \web{}ovských řetězců (pool) jsou nyní zkompilované do binárek pro usnadnění aktualizací. A nakonec, v~tomto vydání jsou zahrnuty změny provedené Donaldem Knuthem v~jeho úpravách \TeX u roku 2008 (`\TeX\ tuneup of 2008'). Viz \url{http://tug.org/TUGboat/Articles/tb29-2/tb92knut.pdf}. \subsubsection{2009} Od roku 2009 je standardní výstupní formát Lua\AllTeX\ PDF, pro využití výhody Lua\TeX{}ovské podpory Open\-Type a jiné. Nové binárky nazvané \code{dviluatex} a \code{dvilualatex} spouští Lua\TeX\ při výstupu DVI. Domovská stránka Lua\TeX{}u je \url{http://luatex.org}. Původní systém (engine) Omega a formát Lambda format byly odstraněny po diskusích s~autory systému Omega. Zůstaly aktualizované programy Aleph a Lamed, podobně jako pomocné programy systému Omega. Obsažené je nové vydání fontů AMS \TypeI, včetně Computer Modern: do zdrojáků Metafontu bylo zapracováno několik málo změn tvarů, které za léta udělal Don Knuth a byl aktualizován hinting fontů. Tvary fontů Euler byly důkladně překresleny Hermannem Zapfem (viz \url{http://tug.org/TUGboat/Articles/tb29-2/tb92hagen-euler.pdf}). Ve všech případech zůstaly metriky \emph{nezměněny}. Domovská stránka AMS fontů je \url{http://www.ams.org/tex/amsfonts.html}. Pomocný program -- nový GUI editor -- \TeX{}works je zahrnut pro Windows, ale také v~Mac\TeX u. Pro jiné platformy a další informace, viz domovskou stránku \TeX{}works \url{http://tug.org/texworks}. Je to multi-platformní prostředí inspirované editorem TeXShop v~\MacOSX, zaměřené na jednoduché použití. Grafický program Asymptote je zahrnutý pro více platforem. Realizuje textově založený jazyk pro popis grafiky, blízký k~MetaPostu, avšak s~pokročilou podporou 3D a jinými vlastnostmi. Jeho domovská stránka je \url{http://asymptote.sourceforge.net}. Samostatný program \code{dvipdfm} byl nahrazen programem \code{dvipdfmx}, který pod tímto jménem pracuje ve zvláštním režimu kompatibility. % under that name \code{dvipdfmx} zahrnuje podporu \acro{CJK} a má nahromaděny mnohé další úpravy za léta od posledního vydání \code{dvipdfm}. Domovská stránka DVIPDFMx je \url{http://project.ktug.or.kr/dvipdfmx}. Binárky pro platformy \pkgname{cygwin} a \pkgname{i386-netbsd} jsou nyní v~\TL{} zahrnuty, zatímco nám bylo oznámeno, že uživatelé Open\acro{BSD} získají \TeX\ pomocí jejich systémů balíků a navíc se objevily potíže při vytváření binárek, které by měly šanci fungovat na více než jedné verzi. Z dalších menších změn: nyní používáme \pkgname{xz} kompresi, stabilní náhradu za \pkgname{lzma} (\url{http://tukaani.org/xz/}); a literál |$| je povolen v~názvech souborů pokud není uveden na začátku jména známé proměnné; knihovna Kpathsea je teď vícevláknová (použitelné v~MetaPostu); budování celého \TL{} je nyní založeno na systému Automake. Závěrečná poznámka o minulosti: všechna vydání \TL{}, spolu s~podpůrným materiálem jako např. \CD\ labels jsou dostupná na \url{ftp://tug.org/historic/systems/texlive}. \subsubsection{2010} \label{sec:2010news} % keep with 2010 V~roce 2010 je předvolenou verzí pro výstup PDF verze 1.5, umožňující větší kompresi. To se týká všech nástrojú \TeX{}u používaných na vytváření PDF a \code{dvipdfmx}. Načtením \LaTeX{}ovského balíčku \pkgname{pdf14} se provede zpětná změna na PDF~1.4, nebo nastavte |\pdfminorversion=4|. pdf\AllTeX\ nyní \emph{automaticky} konvertuje požadovaný soubor ve formátu Encapsulated PostScript (EPS) na PDF, prostřednictvím balíku \pkgname{epstopdf}, když a pokud je načten konfigurační soubor \LaTeX{}u \code{graphics.cfg} a pokud je výstup do PDF. Implicitní nastavení jsou zamýšlené pro eliminaci možností přepsání ručně vytvořených PDF souborů, ale můžete také docela zakázat načtení \code{epstopdf} zadáním |\newcommand{\DoNotLoadEpstopdf}{}| (nebo |\def...|) před deklarací \cs{documentclass}. Balík \pkgname{epstopdf} nebude zaveden rovněž pokud bude použit balík \pkgname{pst-pdf}. Pro další podrobnosti viz dokumentaci balíku \pkgname{epstopdf} (\url{http://ctan.org/pkg/epstopdf-pkg}). Další podobnou změnou je, že vykonání několika málo externích příkazů z~\TeX{}u, prostřednictvím vlastnosti \cs{write18}, je nyní implicitně povoleno. Tyto příkazy jsou \code{repstopdf}, \code{makeindex}, \code{kpsewhich}, \code{bibtex} a \code{bibtex8}; seznam je uveden v~\code{texmf.cnf}. Prostředí, která musí zakázat všechny takové externí povely můžou zrušit tuto volbu v~instalátoru (viz oddíl~\ref{sec:options}), nebo po instalaci přepsat hodnotu spuštěním |tlmgr conf texmf shell_escape 0|. Ještě další podobnou změnou je to, že \BibTeX\ a Makeindex nyní implicitně odmítají zapsat své výstupní soubory do libovolného adresáře (jako samotný \TeX). Je to proto, že nyní můžou být povolené pro použití omezeným \cs{write18}. Aby se to změnilo, může být nastavena proměnná prostředí \envname{TEXMFOUTPUT}, nebo změnené nastavení |openout_any|. \XeTeX\ nyní podporuje posun (kerning) okrajů podél stejných linií jako pdf\TeX. (Expanze fontů není aktuálně podporována.) Program \prog{tlmgr} nyní standardně ukládá jednu zálohu každého aktualizovaného balíku (\code{tlmgr option autobackup 1}), tudíž přerušené aktualizace balíků mohou být snadno vráceny příkazem \code{tlmgr restore}. Pokud děláte poinstalační aktualizace a nemáte dostek místa na disku pro zálohy, spusťte \code{tlmgr option autobackup 0}. Byly zařazeny nové programy: nástroj (engine) p\TeX\ a příbuzné pomůcky pro sazbu Japonštiny; program \BibTeX{}U pro \BibTeX umožňující použití Unicode; utility \prog{chktex} (\url{http://baruch.ev-en.org/proj/chktex}) na kontrolu dokumentů \AllTeX{}u; překladač \prog{dvisvgm} z~DVI do SVG (\url{http://dvisvgm.sourceforge.net}). Jsou dodány binárky těchto nových platforem: \code{amd64-freebsd}, \code{amd64-kfreebsd}, \code{i386-freebsd}, \code{i386-kfreebsd}, \code{x86\_64-darwin}, \code{x86\_64-solaris}. Změna \TL{} 2009, kterou jsme si nevšimli: četné binárky týkající se \TeX4ht (\url{http://tug.org/tex4ht}) byly odstraněny z~adresářů binárek. Obecně použitelný (generic) program \code{mk4ht} může být použit na spuštění libovolné z~rozličných kombinací \code{tex4ht}. Nakonec, vydání \TL{} na \TK\ \DVD\ již nemůže být (kupodivu) spouštěné živě. Samostatné \DVD\ již nemá dostatek místa. Jednou výhodou je, že instalace z~fyzického \DVD\ je mnohem rychlejší. \subsubsection{2011} Binárky \MacOSX\ (\code{universal-darwin} a \code{x86\_64-darwin}) nyní pracují jenom pro Leopard nebo pozdější; Panther a Tiger již nejsou podporovány. Program \code{biber} pro zpracování bibliografie je zahrnut pro běžné platformy. Jeho rozvoj je úzce spojený s~balíkem \code{biblatex}, který úplně přebudovává %which completely reimplements bibliografické prostředky poskytované \LaTeX{}em. Program MetaPost (\code{mpost}) již nevytváří nebo nepoužívá soubory \code{.mem}. Potřebné soubory, jako je \code{plain.mp}, se jednoduše načítají při každém spuštění. To souvisí s~podporou MetaPostu jako knihovny, což je další důležitá změna, třebas neviditelná pro uživatele. Implementace \code{updmap} v~programu Perl, předtím používána pouze pod Windows, byla vylepšena a nyní je používána na všech platformách. Výsledkem toho je, že uživatel by neměl vidět žádné změny, kromě toho, že program běží mnohem rychleji. Programy \cmdname{initex} a \cmdname{inimf} byly obnoveny (ale žádné jiné \cmdname{ini*} varianty). % \subsubsection{2012} \code{tlmgr} podporuje aktualizace z~vícenásobných síťových repositářů. Více obsahuje oddíl o vícenásobných repositářích ve výstupu příkazu \code{tlmgr help}. Parametr \cs{XeTeXdashbreakstate} je implicitně nastaven na~1, pro \code{xetex} i \code{xelatex}. To umožňuje zalomení řádek po pomlčkách a spojovnících, % a em-dashes and en-dashes, co vždycky bylo chováním %which has always been the behavior of plain plain \TeX{}u, \LaTeX{}u, Lua\TeX{}u, atd. Stávající dokumenty \XeTeX{}u, které si musí udržet perfektní kompatibilitu zalomení řádek musí explicitně nastavit hodnotu \cs{XeTeXdashbreakstate} na~0. Výstupní soubory generované programy \code{pdftex} a \code{dvips}, mimo jiné, mohou teď překročit velikost 2\,GB. Do výstupu programu \code{dvips} je implicitně zahrnuto 35 standardních PostScriptových fontů, protože existuje příliš mnoho jejich různých verzí. V omezeném režimu vykonávání \cs{write18}, který je implicitně nastaven, \code{mpost} je teď povoleným programem. Soubor \code{texmf.cnf} je také k nalezení v adresáři \filename{../texmf-local}, například, \filename{/usr/local/texlive/texmf-local/web2c/texmf.cnf}, pokud existuje. Skript \code{updmap} čte soubor \code{updmap.cfg} podle stromu místo globálního konfiguračního souboru. Tato zména by neměla být viditelná, pokud needitujete vaše soubory updmap.cfg přímo. Více obsahuje výstup příkazu \code{updmap --help}. Platformy: byly přidány \pkgname{armel-linux} a \pkgname{mipsel-linux}; \pkgname{sparc-linux} a \pkgname{i386-netbsd} nejsou více v~základní distribuci. \htmlanchor{news} \subsection{Současnost} \label{sec:tlcurrent} Rozvržení distribuce: kořenový adresář \code{texmf/} přešel do \code{texmf-dist/}, pro zjednodušení. Obě proměnné \code{TEXMFMAIN} a \code{TEXMFDIST} Kpathsea nyní ukazují na \code{texmf-dist}. Mnohé malé jazykové kolekce byly sloučeny pro zjednodušení instalace. \MP: byla přidána původní podpora pro výstup PNG a pohyblivá čárka (IEEE double). Lua\TeX: aktualizován na Lua 5.2, a zahrnuje novou knihovnu (\code{pdfscanner}) pro zpracování obsahu externí stránky PDF, kromě množství dalšího (viz jeho stránky). \XeTeX\ (pro doplnění viz také jeho stránky): \begin{itemize} \item Na navrhování fontů je nyní použita knihovna The HarfBuzz místo ICU. (ICU je stále používán pro podporu vstupních kódování, obousměrnost a zvláštní zalamování řádků v~Unicode.) \item Na návrh Graphite se nyní používají Graphite2 a HarfBuzz namísto SilGraphite. \item Na Mac-ích se používá Core Text namísto (kritizovaného) ATSUI. \item Preferují se TrueType/OpenType fonty před Type1 pokud jsou stejné názvy. \item Opraveny občasné neshody při hledání fontů mezi \XeTeX{}em a \code{xdvipdfmx}. \item Podpora OpenType math cut-ins. \end{itemize} \cmdname{xdvi}: nyní používá pro vyobrazení FreeType namísto \code{t1lib}. \pkgname{microtype.sty}: trochu podpory pro \XeTeX\ (vyčuhování) a Lua\TeX\ (vyčuhování, rozpínavost fontů, mezipísmenný proklad -- tracking), kromě dalších zlepšení. \cmdname{tlmgr}: nová činnost \code{pinning} pro usnadnění konfigurace násobných repositářů; více obsahuje tato sekce v~\verb|tlmgr --help|, online na \url{http://tug.org/texlive/doc/tlmgr.html#MULTIPLE-REPOSITORIES}. Platformy: \pkgname{armhf-linux}, \pkgname{mips-irix}, \pkgname{i386-netbsd} a \pkgname{amd64-netbsd} přidány nebo oživeny; \pkgname{powerpc-aix} odstraněna. Podpora pro několik dalších platforem je dostupná ve formě uživatelských binárek (\url{http://tug.org/texlive/custom-bin.html}). Navíc jsou některé platformy vynechány na \DVD\ (jednoduše pro ušetření místa), avšak mohou být normálně nainstalovány z~internetu. \subsection{Budoucnost} \emph{\TL{} není dokonalý!} A~nikdy nebude. Máme v~úmyslu pokračovat v~pravidelných vydáních a rádi bychom poskytovali více podpůrných materiálů, programů, včetně instalačních, a jistěže aktualizovaný a lépe zkontrolovaný strom maker a fontů. Tato práce je prováděna dobrovolníky v~jejich omezeném volném čase a tedy vždycky je co dodělávat. Viz, prosím, \url{http://tug.org/texlive/contribute.html}. Prosíme, pošlete opravy, návrhy, náměty a nabídky pomoci na: \begin{quote} \email{tex-live@tug.org}\\ \url{http://tug.org/texlive} \end{quote} \smallskip\nobreak \noindent \textsl{Šťastné \TeX ování!} \end{document}