diff options
Diffstat (limited to 'Master/texmf-dist/doc/latex/jeopardy/example/game3-oneplayer-CZ.tex')
-rw-r--r-- | Master/texmf-dist/doc/latex/jeopardy/example/game3-oneplayer-CZ.tex | 408 |
1 files changed, 0 insertions, 408 deletions
diff --git a/Master/texmf-dist/doc/latex/jeopardy/example/game3-oneplayer-CZ.tex b/Master/texmf-dist/doc/latex/jeopardy/example/game3-oneplayer-CZ.tex deleted file mode 100644 index 8f9384b84ee..00000000000 --- a/Master/texmf-dist/doc/latex/jeopardy/example/game3-oneplayer-CZ.tex +++ /dev/null @@ -1,408 +0,0 @@ -\pdfoutput=1 - -\documentclass{article} - -\usepackage[czech]{babel} -\usepackage[IL2]{fontenc} -\usepackage{color} - -\usepackage{amsmath} -\DeclareMathOperator{\arctg}{arctg} -\everymath{\displaystyle} - -\usepackage[pdftex,designi]{web} -\usepackage[noxcolor,pdftex]{exerquiz} -\usepackage[ImplMulti]{dljslib} -\pagestyle{empty} - -\def\dx{\,\text{d}x} -\def\dt{\,\text{d}t} - -\parindent 0pt - -\let\rmdefault\sfdefault -\hypersetup{pdfpagemode=Window, pdfnewwindow=true, pdfmenubar=true,% - pdftoolbar=true,colorlinks, pdfwindowui=false, - pdfpagemode=Window} - - -\usepackage[czech]{jeopardy} - -\let\phi\varphi -\def\title{Matematika I} -\pagecolor{black} -\color{white} -\def\correctColor{color.green} -\def\wrongColor{color.red} - -\AditionalShift=5pt -\Celltoks{\BC{}} - -\begin{document} - -\SetGameWidth{0.80\linewidth} - -\def\AfterGameBoard{\global\ScoreCellHeight=20pt} - -\MakeGameBoard - -\message{\the\ScoreCellHeight ------} - -\begin{category}{Limita a spojitost} - -\begin{question} -Spojitost je definována pomocí -\Ans0 grafu -\Ans1 limity -\Ans0 derivace -\Ans0 integrálu -\Ans0 maticového součinu -\Ans0 lineární kombinace vektorů -\end{question} - - -\begin{question} -Funkční hodnota funkce $f(x)$ v bodě $a$ (tj. hodnota $f(a)$) má na limitu -$\lim_{x\to a}f(x)$ vliv: -\Ans1 žádný -\Ans0 jednoznačně ji určuje -\Ans0 zhruba padesátiprocentní -\Ans0 jiná odpověď -\end{question} - - -\begin{question} - Platí-li $\lim_{x\to\infty}f(x)=2$, potom -\Ans0 funkce $f(x)$ roste v okolí čísla $2$ nade všechny meze -\Ans1 funkce $f(x)$ má v $\infty$ vodorovnou asymptotu $y=2$ -\Ans0 funkce $f(x)$ není definovaná pro $x>2$ -\Ans0 funkce $f(x)$ má v bodě $x=2$ svislou asymptotu -\end{question} - -\begin{question} - Platí-li $\lim_{x\to2}f(x)=\infty$, potom -\Ans0 funkce $f(x)$ roste v okolí čísla $2$ nade všechny meze -\Ans0 funkce $f(x)$ má v $\infty$ vodorovnou asymptotu $y=2$ -\Ans0 funkce $f(x)$ není definovaná pro $x>2$ -\Ans1 funkce $f(x)$ má v bodě $x=2$ svislou asymptotu -\end{question} - -\begin{question} -Nechť funkce $f$ je v spojitá v bodě $a$. Potom funkce $f$ v bodě $a$ -\Ans0 může i nemusí mít limitu -\Ans0 nemá limitu -\Ans0 má limitu, ta může být vlastní i nevlastní -\Ans1 má vlastní limitu -\Ans0 má nevlastní limitu -\end{question} - -\end{category} -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -\begin{category}{Derivace} - -\begin{question} -Derivace je definována pomocí -\Ans0 grafu -\Ans1 limity -\Ans0 spojitosti -\Ans0 integrálu -\Ans0 maticového součinu -\Ans0 lineární kombinace vektorů -\end{question} - -\begin{question} -Má-li funkce $f$ v bodě $a$ kladnou první derivaci, potom tato funkce v bodě -$a$: -\Ans1 roste -\Ans0 klesá -\Ans0 nabývá lokálního extrému -\Ans0 je konvexní -\Ans0 je konkávní -\Ans0 jiná odpověď -\end{question} - -\begin{question} -Má-li funkce $f$ v bodě $a$ zápornou druhou derivaci, potom tato funkce v bodě -$a$: -\Ans0 roste -\Ans0 klesá -\Ans0 nabývá lokálního extrému -\Ans0 je konvexní -\Ans1 je konkávní -\Ans0 jiná odpověď -\end{question} - -\begin{question} -Má-li funkce $f$ v bodě $a$ nulovou první derivaci, potom funkce $f$ v bodě -$a$ má: -\Ans0 lokální extrém -\Ans0 inflexní bod -\Ans0 lokální extrém a inflexní bod -\Ans1 lokální extrém nebo inflexní bod -\Ans0 ani lokální extrém ani inflexní bod -\Ans0 jiná odpověď -\end{question} - -\begin{question} - Derivace funkce $f(x)$ v bodě $a$ je definována jako limita -\Ans0 $\lim_{h\to 0}\frac{f(x+h)+f(x)}{h}$ -\Ans0 $\lim_{h\to 0}\frac{f(x+h)f(x)}{h}$ -\Ans0 $\lim_{h\to 0}\frac{f(x+h)}{h}$ -\Ans1 $\lim_{h\to 0}\frac{f(x+h)-f(x)}{h}$ -\Ans0 $\lim_{h\to 0}\frac{f(x)-f(x+h)}{h}$ -\Ans0 $\lim_{h\to 0}\frac{f(x-h)-f(x)}{h}$ -\Ans0 jinak -\end{question} - -\end{category} - -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -\begin{category}{Vektory} - - -\begin{question} -Lineární závislost a nezávislost je definována pomocí -\Ans0 grafu -\Ans0 limity -\Ans0 derivace -\Ans0 integrálu -\Ans0 maticového součinu -\Ans1 lineární kombinace vektorů -\end{question} - -\begin{question} -Sčítání vektorů -\Ans0 není komutativní ani asociativní -\Ans0 je komutativní, není asociativní -\Ans0 není komutativní, je asociativní -\Ans1 je komutativní i asociativní -\end{question} - -\begin{question} - Vektory $(1,2,3)$, $(1, 0, 1)$ a $(1, 2, 1)$ jsou lineárně nezávislé, - protože -\Ans0 žádný z nich není nulovým vektorem -\Ans0 žádný z nich není násobkem druhého -\Ans1 matice$ -\begin{pmatrix} - 1&2&3\\1&0&1\\1&2&1 -\end{pmatrix}$ -má hodnost tři -\Ans0 matice$ -\begin{pmatrix} - 1&2&3\\1&0&1\\1&2&1 -\end{pmatrix}$ -má hodnost menší než tři -\end{question} - - - -\begin{question} - Vektory $u_1$, $u_2$, \dots, $u_k$ jsou lineárně nezávislé právě tehdy když - \Ans0 Každá jejich lineární kombinace je různá od nulového vektoru. - \Ans1 Každá jejich netriviální lineární kombinace je různá od nulového vektoru. - \Ans0 Aspoň jedna jejich lineární kombinace je různá od nulového vektoru. - \Ans0 Aspoň jedna jejich netriviální lineární kombinace je různá od nulového vektoru. - \Ans0 Každá jejich lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. - \Ans0 Každá jejich netriviální lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. - \Ans0 Aspoň jedna jejich lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. - \Ans0 Aspoň jedna jejich netriviální lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. -\end{question} - - -\begin{question} - Vektory $u_1$, $u_2$, \dots, $u_k$ jsou lineárně závislé právě tehdy když -\Ans0 Každá jejich lineární kombinace je různá od nulového vektoru. -\Ans0 Každá jejich netriviální lineární kombinace je různá od nulového vektoru. -\Ans0 Aspoň jedna jejich lineární kombinace je různá od nulového vektoru. -\Ans0 Aspoň jedna jejich netriviální lineární kombinace je různá od nulového vektoru. -\Ans0 Každá jejich lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. -\Ans0 Každá jejich netriviální lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. -\Ans0 Aspoň jedna jejich lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. -\Ans1 Aspoň jedna jejich netriviální lineární kombinace je rovna nulovému vektoru. -\end{question} - - - -\end{category} - - -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -\begin{category}{Matice} - -\begin{question} -Hodnost matice je definována pomocí -\Ans0 grafu -\Ans0 limity -\Ans0 derivace -\Ans0 integrálu -\Ans0 maticového součinu -\Ans1 lineární závislosti a nezávislosti -\end{question} - -\begin{question} -Inverzní matice je definována pomocí -\Ans0 grafu -\Ans0 limity -\Ans0 derivace -\Ans0 integrálu -\Ans1 maticového součinu -\Ans0 lineární kombinace vektorů -\end{question} - -\begin{question} - Násobení dvou matic -\Ans0 je definováno po složkách, je komutativní -\Ans0 je definováno po složkách, není komutativní -\Ans0 je definováno jako skalární součiny řádků první matice a sloupců druhé -matice, je komutativní -\Ans1 je definováno jako skalární součiny řádků první matice a sloupců druhé -matice, není komutativní -\Ans0 je definováno jako skalární součiny sloupců první matice a řádků -druhé matice, je komutativní -\Ans0 je definováno jako skalární součiny sloupců první matice a řádků -druhé matice, není komutativní -\end{question} - -\begin{question} -Jednotková matice je -\Ans0 matice složená ze samých jedniček -\Ans1 matice, která je neutrálním prvkem vzhledem k násobení -\Ans0 matice, jejíž determinant je roven jedné -\Ans0 matice, jejíž hodnost je rovna jedné -\end{question} - - -\begin{question} - Matice je ve schodovitém tvaru, jestliže (uvažujte matici která neobsahuje - řádky ze samých nul) -\Ans0 má pod hlavní diagonálou nuly -\Ans0 každý další řádek obsahuje více nul než řádek předchozí -\Ans1 každý další řádek začíná větším počtem nul než řádek předchozí -\end{question} - -\end{category} - - -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -\begin{category}{Integrální počet} - -\begin{question} -Primitivní funkce je definována pomocí -\Ans0 grafu -\Ans0 limity -\Ans1 derivace -\Ans0 maticového součinu -\Ans0 lineární kombinace vektorů -\end{question} - -\begin{question} -Primitivní funkce je -\Ans0 určena jednoznačně -\Ans0 určena jednoznačně, až na multiplikativní konstantu -\Ans1 určena jednoznačně, až na aditivní konstantu -\Ans0 vždy sudá -\Ans0 vždy lichá -\end{question} - - -\begin{question} - Metoda pro integrování per-partés je odvozena -\Ans1 z pravidla pro derivaci součinu -\Ans0 z pravidla pro derivaci podílu -\Ans0 z pravidla pro derivaci složené funcke -\Ans0 přímo z definice integrálu -\end{question} - - -\begin{question} - Vzorec pro integraci per-partés zní: $\int uv'\dx=$ -\Ans0 $\int u'v\dx$ -\Ans0 $uv+\int u'v\dx$ -\Ans1 $uv-\int u'v\dx$ -\Ans0 $uv+u'v$ -\Ans0 $uv-u'v$ -\end{question} - -\begin{question} - Po substituci $x=\phi(t)$ do integrálu $\int f(x)\dx$ obdržíme - \Ans0 $\int f(t)\dt$ - \Ans0 $\int f(t)\phi(t)\dt$ - \Ans0 $\int f(t)\phi'(t)\dt$ - \Ans0 $\int f\bigl(\phi(t)\bigr)\dt$ - \Ans0 $\int f\bigl(\phi(t)\bigr)\phi(t)\dt$ - \Ans1 $\int f\bigl(\phi(t)\bigr)\phi'(t)\dt$ - \Ans0 $\int f\bigl(\phi(t)\bigr)\phi(t)\phi'(t)\dt$ -\end{question} - -\end{category} -%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% - -\begin{category}{Důležité věty} - -\begin{question}\textbf{Frobeniova věta:} Jsou-li hodnosti matice soustavy - a rozšířené - matice soustavy stejné, pak - \Ans0 soustava nemá řešení - \Ans0 soustava má právě jedno řešení - \Ans1 soustava má (jedno nebo nekonečně mnoho) řešení - \Ans0 soustava má nekonečně mnoho řešení -\end{question} - -\begin{question}Vyberte tvrzení, které platí. - \Ans1 Má-li funkce na intervalu $I$ derivaci, je na tomto intervalu - spojitá. Opačné tvrzení obecně neplatí. - \Ans0 Je-li funkce na intervalu $I$ spojitá, má v každém bodě tohoto - intervalu derivaci. Opačné tvrzení obecně neplatí. - \Ans0 Funkce je na intervalu $I$ spojitá právě tehdy, když má v každém bodě - tohoto intervalu derivaci. -\end{question} - -\begin{question} - Má-li funkce v bodě $a$ lokální extrém, potom zde má -\Ans0 nulovou derivaci -\Ans0 kladnou derivaci -\Ans0 zápornou derivaci -\Ans0 nedefinovanou derivaci -\Ans1 nulovou nebo nedefinovanou derivaci -\end{question} - - -\begin{question} - První Bolzanova věta zní: -\Ans0 Funkce, která na intervalu $[a,b]$ mění znaménko, je na tomto intervalu -spojitá. -\Ans0 Funkce, která na intervalu $[a,b]$ mění znaménko, má na tomto intervalu -nulový bod. -\Ans1 Funkce, která na intervalu $[a,b]$ mění znaménko a je na tomto intervalu -spojitá, má na tomto intervalu nulový bod. -\Ans0 Funkce, která má na intervalu $[a,b]$ nulový bod a je na tomto intervalu -spojitá, má na tomto intervalu znaménkovou změnu. -\end{question} - - -\begin{question} - První Weierstrassova věta zní: -\Ans0 Funkce definovaná na uzavřeném intervalu je na tomto intervalu spojitá. -\Ans1 Funkce spojitá na uzavřeném intervalu je na tomto intervalu ohraničená. -\Ans0 Funkce spojitá na uzavřeném intervalu je na tomto intervalu diferencovatelná. -\Ans0 Funkce diferencovatelná na uzavřeném intervalu je na tomto intervalu spojitá. -\Ans0 Funkce diferencovatelná na uzavřeném intervalu je na tomto intervalu -ohraničená. -\Ans0 Funkce spojitá na uzavřeném intervalu má na tomto intervalu znaménkovou -změnu. -\end{question} - -\end{category} - - -\end{document} -%%% Local Variables: -%%% mode: latex -%%% TeX-master: t -%%% End: - |