diff options
Diffstat (limited to 'macros/luatex/generic/opbible')
61 files changed, 19995 insertions, 0 deletions
diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/README b/macros/luatex/generic/opbible/README new file mode 100644 index 0000000000..ca1d85ef30 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/README @@ -0,0 +1,27 @@ +OpBible: creating study Bibles using TeX + +Authors: Simon Konecny <simonkone@seznam.cz> (ideas and examples) + Petr Olsak <petr@olsak.net> (implementation) + +License: GPL + +Version: see the beginning of the file macros/opbible.opm + +Necessary software: LuaTeX, OpTeX + +See also: http://opbible.org + +Files: + +macros/ ... macro files, especially main macro file: opbible.opm. + These files should be installed in a directory where + LuaTeX can find them (for example to a TEXINPUT directory) + +doc/ ... User documentation. The last section includes information, + how to generate the technical documentation. + +examples/ ... The sources of commented Bible book Daniel in English + (6 translation variants) and in Czech (6 translation variants). + +txs-gen/ ... tools for generating txs files from Sword sources. + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/BBE.png b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/BBE.png Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..f479866b1f --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/BBE.png diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/NETfree-Dan-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/NETfree-Dan-crop.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..61c953c6d1 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/NETfree-Dan-crop.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/NETfree.png b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/NETfree.png Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..1641d71804 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/NETfree.png diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/Webster-Dan-10-20A-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/Webster-Dan-10-20A-crop.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..20bd6917fd --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/Webster-Dan-10-20A-crop.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/Webster-Dan-10-20B-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/Webster-Dan-10-20B-crop.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..f54561ff9b --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/Webster-Dan-10-20B-crop.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/fertile-crescent-crop-old.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/fertile-crescent-crop-old.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..883dbd4f5b --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/fertile-crescent-crop-old.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/timeline-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/timeline-crop.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..20201de726 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/images/timeline-crop.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/opbible-doc.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/doc/opbible-doc.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..31133771dd --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/opbible-doc.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/doc/opbible-doc.tex b/macros/luatex/generic/opbible/doc/opbible-doc.tex new file mode 100644 index 0000000000..273192ba43 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/doc/opbible-doc.tex @@ -0,0 +1,2958 @@ +\load [vlna] +\enlang +\enquotes \enlang +\margins/1 a4 (,,,)mm +\fixmnotes\right +\fontfam[schola] +\def\TODO{{\Red TODO}} +\everytt{\typosize[9/]\catcode`<=13 } +\everyintt{\catcode`<=13 } +\def\`{\bgroup \_setverb \toindex} +\def\toindex#1`{\egroup{\tt\Magenta #1}\ea\iindex\ea{\ignoreit#1}} +\def\_printii #1&{\noindent{\tt\bslash#1}\quad} +\def\watchout{\par\medskip\noindent {\bf What to watch out for:} } +\def\recommended{\par\medskip\noindent {\bf Recommended:} } + +\verbchar` +\catcode`<=13 \def<#1>{{$\langle$\it#1$\rangle$}} +\def\OpBible/{OpBible} +% “ ” +\hyperlinks\Blue\Blue + +{\nopagenumbers + +\tit \OpBible/ + +\centerline{\typosize [16/]\bf Automatic Study Bible Typesetting Using \TeX/} +\bigskip +\centerline{\bi Version 0.31} +\bigskip +\centerline{\setfontsize{at15pt}\it Petr Olšák, Šimon Konečný} +\bigskip\bigskip +\centerline{\it Revised \the\day. \the\month. \the\year} +\bigskip +%\centerline{https://petr.olsak.net/opbible.html} +\centerline{\url{http://opbible.org}} +\vfill +{\it +\rightline{It is too small a thing for you to be my servant} +\rightline{to restore the tribes of Jacob} +\rightline{and bring back those of Israel I have kept.} +\rightline{I will also make you a light for the Gentiles,} +\rightline{that my salvation may reach to the ends of the earth.} +\smallskip +\rightline{Isaiah 49:6} %CEP +}\eject + + +The \OpBible/ macro collection may be freely copied, distributed and used in accordance with GNU +General Public License (Version 2, 1991). + +You can port parts of this software into your own macros and/or make them part of other +packages, but the package, however different from the original distribution, must not be named \OpBible/. + +Adaptations of specific implementations (e.g.,\ fonts or other Bible versions) are +considered additional files and their inclusion does not violate the license. + + +\vfill\eject + +\nonum\sec[preface] Preface + + +The verse from Isaiah 49 on the title page is inspiring: It would be a small thing to write and typeset using \TeX/ just one Bible commentary on one Bible version as one's life's work. The \OpBible/ offers the opportunity to write a commentary on any Bible version (up to as many as there are Bible translations in one particular language) to anyone anywhere; once the notes apparatus is complete, the study Bible is typeset. + +Šimon Konečný's long-standing vision of using \TeX/ to automatically typeset study Bibles came to fruition through a collaboration with Petr Olšák. Starting from the realistic assumption that +those who will use OpBible the most will also be those who have the least experience with \TeX/, we tried to make the usage as simple as possible. + +However, there is no point in pretending that typesetting a study Bible is something trivial. +To claim that it is a little tricky is a bit understatement; +it is rather quite a challenge for any programmer. + +Our intention to allow the production of a single commentary apparatus to go with multiple Bible translations simultaneously was +further complicated by the fact that different versions of the Bible have different verse numbers in some places, differently broken paragraphs, +different structures of poetic passages, different placement of headings added by the translators; that some translations have completely different book titles (and hence abbreviations), +that file names cannot contain diacritics but book references can and should, and countless other such oddities. + +All the problems we encountered have been overcome and everything works just fine to our satisfaction. The resulting collection of macros is quite complicated, +therefore the definitions usage is irritatingly sensitive to any transgressions against \TeX's syntax. + +That's why \OpBible/ includes tools to make it easier to find where typos, forgotten parentheses, etc. have been left; and in this documentation, +wherever we have seen fit, we add paragraphs entitled {\bf What to watch out for} and {\bf Recommended}. + + + + +\vfill + +\rightline{Petr Olšák} +\rightline{Šimon Konečný} +\eject + + + + + + + + +%\sec What is the \OpBible/? +% +%\noindent +%\OpBible/ is a set of tools (macros and other support software) for processing biblical texts. The main goal is to link the text of the Bible with the commentary notes. +%%according to the required criteria described below. +%The result after processing by \TeX/ is a study Bible, i.e., a Bible printed together with annotations and typeset automatically by \TeX/. +%%The %%PDF file is also richly hyperlinked. + +%\medskip + %%\centerline{\picw=15cm \inspic daniel.png } +%\medskip + + + +\notoc\nonum\sec Contents +\maketoc +\vfil\break + +} % end of \nopagenumbers + +%\nonum\notoc +\sec What makes the \OpBible/ specific? + +The main advantages of the \OpBible/ over traditional typesetting are: + +\begitems +* {\bf Price:} \begitems + * The software itself is free as public domain under an Open Source license (see Preface). + * More important, however, is the price which you'll save on a typesetter you'd otherwise have + to pay for several years to hand-typeset the Study Bible. + \enditems +* {\bf Time:} Typesetting an entire Study Bible takes minutes, not years. + When providing the full text of a~Study Bible that breaks up the pages + so that the notes end up on the same pages with the verses they're commenting on, + it took about ten minutes on a system with a quad-core Ryzen 3 processor. + If you're working on a particular book and only processing one, + it's usually a matter of seconds. +* {\bf Flexibility:} The result is not just one single version of the Bible in which you cannot + make any changes. If you later decide to edit some notes, delete some or add some more, etc., + you have this new revised version immediately typeset and ready for print. +* {\bf Variability:} The result may not be + just one Bible. The notes can be written in a way that allows as many Bibles as there are + different translations in a given language to be typeset with the same note apparatus. + For example, consider these six English translations of the Bible: +(1)~Bible in Basic English (BBE); (2)~Jubilee2000; (3)~NETfree; (4)~Updated King James Version (UKJV); (5)~Restored Names King James Version (RNKJV); and (6)~Webster. +Now let's take a brief look at Daniel, chapter 2, where the animals, countries, and other stuff of Daniel's vision are rendered as follows: + +\begitems +* {\it Bear\/} is the same everywhere but +* {\it Leopard\/} of most tranlations is {\it Tiger\/} in Jubilee2000; +* usual {\it Ram\/} becomes {\it Male sheep,\/} as well as {\it clay\/} changes into {\it potter's earth\/} in BBE; +* ordinary {\it brass\/} turns into {\it bronze\/} in NETfree; +* {\it Greece\/} of BBE, Jubilee2000, and NETfree is {\it Grecia\/} in UKJV, RNKJV, and Webster; compare all six translations. +\enditems + +You can write your commentary in the way that the result would be all six translations at the same time, with no need to modify the notes file, while the notes (or charts, maps, etc.), will display the phrases as they appear in your current Bible. See the sample book of Daniel, chapter two, the chart of Daniel's visions; compare all six translations. + +In English, there are over 450 different translations of the Bible. +Most of them are not being used anymore, but still, +you can choose from \ulink[https://bibleanswers.study/about-the-bible/types-of-bible-versions]{more than sixty} various English versions. +Actually, you can write your notes in a way that sixty (or four hundred and fifty) various translations can be used with them at the same time, +without a need to change anything in the notes. + + +* {\bf Interactive output format}: + The result of the processing is a PDF file that is richly interwoven with active links. + These make an invaluable aid for proof-reading before submission to the print (see below). + +* {\bf Precision:} \begitems + * The average study Bible contains around 20,000 notes and within them around 60 to 80,000 + references to Bible verses and other notes. The notes are written by humans; it is inevitable that they will contain errors from oversight or typos. It is practically beyond the human power + to find and correct all of them. It is, however, within the power of a machine. \OpBible/ prints warning messages if, for example, a note refers to a non-existent note or verse. +* You can check for the accurateness of references to verses and notes that do exist (thus they do + not trigger an error message), but for some reason they are not the right ones. + The control is made possible by the fact that all references are active links that display the immediate context when the cursor hovers over + the linked location (if you are viewing the PDF with the correct version of Evince, for example). And when clicked on, it jumps straight there. + * The phrase that the note comments on is highlighted with a different font (e.g.,bold). + Moreover, OpBible will also search for it in the Bible text inside the verse in question, and the pages will be broken in the way that + the note ends up on the same page as the phrase it is commenting on. + In case that there are two notes commenting on two different words in the same verse, and that the page break will come between those words, the notes will follow + the phrases on their pages. See~\ref[break-verse] + * The Bible texts are prepared (for example, by downloading from the internet) in separate files and there is no need for them to be modified in any way (assuming your source left no misprints in them). All notes on them and other typesetting instructions are written in separate files. Then \TeX/ puts everything together. + \enditems +\enditems + +%{\bf What to watch out for:} +\watchout +Although the intent of this program is to spread God's Word and the Good news contained therein, the +\OpBible/ itself {\it forgives nothing!} +(After all, what'd you expect, it's a software. Go to God for forgiveness.) As you'll learn below, +the \OpBible/ loads one entire book of the Bible into memory at a time and only then +begins to digest your notes and piece them together into pages with their respective verses. If you +happen to make a mistake in \TeX/ syntax (e.g., forget a closing bracket, etc.), \TeX/ will see the +error somewhere in the middle of this matching procedure, and this in turn will result in a +cluttered error message, in which it is highly likely that you will get lost and not find your way +around. + +The \OpBible/~ anticipates the occurrence of situations like this and offers useful tools to help +you out of similar predicaments, but you'd better be careful and consistent. You won't go wrong with +the first written note, to go through all the translations you plan to use to make sure everything +works as it should. After that you may only work with one of them, but it is advisable to run +\TeX\ every time after you finish each new note, so by its protests you can easily find the one +in which you have the mistake. + +\recommended Use the Linux operating system. \OpBible/, as a macro collection for \TeX, will run on any +system with the same results, but the Linux installation has +several not-to-be-missed advantages. Among the most significant of these is the Evince PDF viewer, +whose newer (as of 2023) version can display the immediate context of a hyperlinked +reference by simply hovering the cursor over it without having to click on it. This is an invaluable +aid for checking the accuracy of links to Bible passages or notes. +Other systems do not (yet) offer this facility. While the hyperlinks in these systems do jump to the +required location when clicked, they do not hit back to where the jump signal was sent from, which +is tedious. In this documentation, we assume a Linux installation. + +And of course, we recommend -- or rather, consider it a prerequisite -- at least basic literacy in +\TeX. +If you don't have any experience with \TeX, try starting +\ulink[https://www.ctan.org/tex-archive/info/gentle]{here}\fnote{This text is, to a degree, obsolete, as it refers to DVI output of \TeX/. Nowadays, modern \TeX/ ouputs directly to the PDF format.}. +The time invested in this preliminary education will not be wasted; the more you understand \TeX/, +the better (and more joyfully) you will write your notes. + +\sec[Installation] What we need to run \OpBible/ + +It is necessary to have some kind of text editor that does not keep any hidden formatting +information in the text (designed for editing programs, for example). It is up to the user what kind +of editor suits them. +The ideal editor is one that recognizes the programming language by its source file's extension and +colors words according to its syntax. E.g.,\ Vi, Emacs, ... +\ulink[https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_text_editors]{choose}, whichever would suit you. + + +You also need to have a \TeX/ distribution with the \LuaTeX/ program and \OpTeX/ default macros, and +finally you need some kind of output (i.e.,\ PDF files) viewer (we recommend the last version of +Evince). + +It isn't important on which operating system you will run this, but we recommend +\ulink[https://www.hostinger.com/tutorials/best-linux-distro]{Linux}. + +It is also possible to work in online mode without installing anything, see section~\ref[OverLeaf]. + +\secc[TeXlive] \TeX/ at the local machine + +We recommend the latest \ulink[https://tug.org/texlive/]{\TeX/live} distribution. +It can be installed on any operating system directly from the web. It is also included in common +Linux distributions. + +\TeX/live contains the program \LuaTeX/, which will process your input files and produce output +PDFs. It also includes the default macro set \ulink[http://petr.olsak.net/optex/]{\OpTeX/} that the +\OpBible/ macros need, and extends it with the options described in this manual. The default set of +macros (often called format) defines how documents are marked up and controls formatting. The \TeX/ +distributions include other default macro sets. The best known is probably \LaTeX/, but it is not +needed for \OpBible/. + +\secc[OverLeaf] Variant: remote access on Overleaf.com + +Overleaf is a web-based environment for shared preparation of \TeX/ documents, perhaps +by multiple users. You do not need to have \TeX/live installed; you can run it online +via \ulink[https://www.overleaf.com]{Overleaf}. The \ulink[https://www.overleaf.com/read/wxmzmjnpjsjx]{default project} +containing files for processing by \OpBible/ is also available. +As an Overleaf user, you can copy (clone) it to your +project and continue working there. However, working with the \TeX/ distribution +directly on your +computer is significantly faster and more convenient. + +\recommended +Something to consider is the time limit of Overleaf \TeX/ processing. +Free Overleaf registration gives you just twenty seconds, +all paid subscriptions 4 minutes. +While twenty seconds could be quite OK if you only work on one particular book, +it can turn out that even 4 minutes might be not enough for the entire Study Bible +when it is completed. +This is just an opinion, not tested and verified fact, though. +What we know for sure, is that one minute (the free time limit before October 6, 2023) +is not sufficient even for a plain Bible with no notes at all. +So if you insist on working on Overleaf +(for example, when you often work from different locations), +before compiling the entire Bible, it may be wise to download the project in your +computer and finish it from there. + + + +%\secc[evince] Evince + +%`flatpak` : flatpak run org.gnome.Evince + +%The full text of the Bible is available on the Internet in various translations and English + +\sec Running \TeX/ + +If you have a \TeX/ distribution installed on your machine (for example, \TeX/live +2022 or newer) %; if not, see the \ref~[installation] chapter) +and if you have a command line available on your system, then you can run \TeX/ using: +\begtt +optex main.tex +\endtt +where `main.tex` is the name of the main file (it can have a different name). +The `optex` command runs \LuaTeX/ with the \OpTeX/ macros. The result of the processing is a file +`main.pdf` and the processing message is in the `log` file `main.log`. + +You can test if this works for you (without \OpBible/ macros for now). Create a simple `main.tex` +file in a text editor with this content: + +\begtt +\fontfam[lm] +Hello world! +\bye +\endtt +and run `optex main.tex`. View the resulting PDF file `main.pdf` with a PDF viewer. + + +\sec Structure of files processed by \TeX/ + +\secc[main] Main file with information about all other files + +The main file is the file that is submitted to \TeX/ first. For example, it is +listed on the command line to start \TeX/. It contains information about what +other files to be read by \TeX/. Finally, \TeX/ will create a PDF file of the same +name as the main file name but with the extension `.pdf`. + +The main file for running \OpBible/ (for example, `main.tex` or `bible-en.tex`) might look something like this: + +\begtt +\load[opbible] % the OpBible macros +\enlang % initializing English hyphenation patterns + +% Translation variants: +\def\tmark {BBE} % Bible in Basic English +%\def\tmark {Jubilee2000} % Jubilee 2000 +%\def\tmark {NETfree} % New English Tranlation +%\def\tmark {UKJV} % Updated King James Version +%\def\tmark {RNKJV} % Restored Names King James Version +%\def\tmark {Webster} % Webster Bible + +\input {vars.tex} % Phrase declarations for different translation options +\input {books.tex} % Book titles and bookmarks \amark + +\def\txsfile {sources/\tmark-\amark.txs} % Location of txs files +\def\fmtfile {formats/fmt-\tmark-\amark.tex} % Location of fmt files +\def\notesfile {notes/notes-\amark.tex} % Location of notes files +\def\introfile {others/intro-\amark.tex} % Location of book introduction files +\def\articlefile {others/articles-\amark.tex} % Location of article files + +\def\printedbooks {% + Gen Exod Lev Num Deut Josh Judg Ruth 1Sam 2Sam 1Kgs 2Kgs 1Chr 2Chr Ezra Neh Esth Job Ps + Prov Eccl Song Isa Jer Lam Ezek Dan Hos Joel Amos Obad Jonah Mic Nah Hab Zeph Hag Zech Mal + Matt Mark Luke John Acts Rom 1Cor 2Cor Gal Eph Phil Col 1Thess 2Thess 1Tim 2Tim Titus + Phlm Heb Jas 1Pet 2Pet 1John 2John 3John Jude Rev +} + +\processbooks % Generates document with books declared in \printedbooks +\bye +\endtt + +Now, let's see what each of these lines does and which ones will require modification on your part +for the specific needs of your project. + +Using `\load[opbible]`, the \TeX/ loads macros of the \OpBible/ package. +This set of macros is the most important program that takes care of the +typesetting. + +The \`\enlang` command sets the English word division patterns, so it assumes English +text. The `en` is an ISO language abbreviation; you can use other languages: +`\cslang` for Czech, `\delang` for German, `\eslang` for Spanish +etc. All available language options are listed in the \ulink[https://petr.olsak.net/optex/]{\OpTeX/ +documentation.} + +The command `\def\tmark {<mark>}` defines the macro \`\tmark` as a mark +of the translation used {\em Translation mark}. The marks of all available translations are listed +in the file `vars.tex`. +One of them should be selected as the mark of the currently processed +translation. For example, `BBE` is the mark for the Bible in Basic English. +In the example, six options for defining a translation mark in the case of English Bibles are +given. Only one option (the one actually selected) does not have the `%` comment character in front +of it. + + +If you are currently working on a book in the `BBE` translation, leave the `main.tex` file in the +above form. +When you want to switch to, say, the UKJV, you will use the percent sign to comment out (i.e., make +invisible to \TeX) the line with the BBE, but make visible (uncomment) +the line with the UKJV. Then the `\tmark` definition section will look like this: + +\begtt +% Translation variants: +%\def\tmark {BBE} % Bible in Basic English +%\def\tmark {Jubilee2000} % Jubilee 2000 +%\def\tmark {NETfree} % New English Tranlation +\def\tmark {UKJV} % Updated King James Version +%\def\tmark {RNKJV} % Restored Names King James Version +%\def\tmark {Webster} % Webster Bible +\endtt + +One of the translations must always be active, in other words, \`\tmark` has to be defined. If +you forget to put a percent sign before the line you want to comment out, the world won't fall +apart; the very last definition that \TeX\ loads will apply, which will redefine any previous ones. + +The command \`\input {vars.tex}` reads the configuration concerning the translation variants +from the `vars.tex` file. +See section~\ref[vars] for details. Do not touch this line, even though you will probably be editing +the `vars.tex` file called by this line. + +The \`\input {books.tex}` reads the information about the marks (abbreviations) of the books of the Bible and the book names are assigned here. +This information is discussed in more detail in section~\ref[books]. + +The macro \`\txsfile` (defined by `\def`) specifies the location of `.txs` +files in the directory structure. For each book of the Bible, there has to be +one `.txs` file containing the core text for that book. File + names vary by book mark, and if there are multiple translations, the file name +also includes the translation mark. In the \`\txsfile` macro, you can use + \`\tmark` as the translation mark and \`\amark` or \`\bmark` as the book mark. + For book marks, see section~\ref[books]; for the format of `.txs` files, see the discussion in the section~\ref[txs]. + In the example shown above, `.txs` files are located in the `sources/` directory and are named `<translation-mark>-<book-mark>.txs`, so for example `BBE-Gen.txs`. + %%To asi potřebujeme doladit. PO: Nebudeme pouzivat predponu Eng, opravil jsem to. + + +The English translations mentioned above are ready to go, you don't have to create them for yourself. +If you need some other existing translation, you need to get it into a format usable for OpBible, in the same form as the `*.txs` files in the `sources/` directory. +The `maketxs` script (see~\ref[txs]) will help you prepare individual `.txs` books from an existing source. + +If you are going to create a brand new translation and plan to use it with OpBible, it probably wouldn't hurt to compose files one by one for each book directly in the desired format, +or even better: create the file `your-translation.out` for the entire Bible, and run `maketxs your-translation.out` to create all the `.txs` files needed; see also~\ref[txs]. + +The \`\fmtfile` macro defines the location of the files specifying the formatting +of the core text. Each book of the Bible of each translation uses its own formatting file. +This is something that cannot be common to all translations (unlike notes), +because the paragraph breaks and added headings can (and do) differ for each translation. +Our intent was so-called non-destructive editing, in other words, formatting the biblical text +without interfering with the `.txs` files. +The formatting files are discussed in section~\ref[fmt]. + +The macro \`\notesfile` defines the location of the notes files. +That's where you will write your commenting notes printed with the core text. + +Each book of the Bible has its own notes file. +The notes refer to a place in the core text, and it is the job of \TeX/ to create pages with both the core text and the notes commenting on it. +For more details on how to write notes files, see section~\ref[note]. +Notice that the note files are common to all translations, i.e., there are no separate files distinguished by \`\tmark`. +The note writing rules allow for the possibility to have various translations over +one common notation, so long as they are in one language (e.g., English; see section~\ref[translations]). If you want to write +notes for a completely different language, it is the best to start a new project (preferably in +another main directory) with different `.txs` files, different formatting and note files. + +The macro \`\introfile` specifies the files where the introductions to +each book are written. So, it is possible (and advisable) to create an individual introduction text for each Bible book. + +The macro \`\articlefile` specifies the names of files which contain the theological articles. +The articles and similar stuff can be placed practically anywhere in the Bible, on any page interleaved with the core text but not within an introduction text. + + +The macro \`\printedbooks` contains the marks of the books you want to process by \TeX/. +The example above calls to process of the entire Bible, i.e., all 66~books of the Protestant canon are printed. +If you're only doing test prints, for example, you can process only some of the +books of the Bible and have an alternative definition in the main file, for example +`\def\printedbooks{Dan}`. Just put it after the definition for the entire Bible, because +later definitions of the same macro take precedence over any earlier ones. + + +The \`\processbooks` command starts processing all the books specified in the macro +\`\printedbooks`. For each book, \TeX/ will read the corresponding core text from +`.txs` file, formats it using the data from the appropriate formatting +file and appends the notes from the appropriate note file. The introduction text for books and the articles are added too. +%You don't need to change anything here. + +The \`\bye` command will terminate \TeX/. +Anything you type after this farewell to \TeX/ will be ignored. + + + + +You can also add your own macros and settings to the main file before \`\processbooks`, which will affect the entire typesetting. + +For example, you can put a \`\ChapterPre``{<code>}` or \`\ChapterPost``{<code>}` declaration. These codes are then executed before and after each chapter. +%For example, \readplan -- we need to finish + + +\secc[vars] File declaring translation variants + +If we are working with a single translation variant, there is no need to create this file +and use it. Then just remove (comment out) the instruction to read it from the main file. + +In the example in section~\ref[main], the file `vars.tex` is read, which +should contain the declaration of translation variant marks using \`\variants`: +\begtt +\variants <number-of-variants> {<mark>} {<mark>} ... {<mark>} +\endtt +where `<number-of-variants>` is the number of translation variants (into one and +the same language, e.g., English), and then all the marks of the variant +translations are listed. +For example, +\begtt +\variants 6 {BBE} {Jubilee2000} {NETfree} {UKJV} {RNKJV} {Webster} +\endtt +declares the abbreviations for the 6 English translation variants: +BBE for Bible in Basic English, Jubilee2000 for Jubilee 2000, NETfree for New English Tranlation, UKJV for Updated King James Version, RNKJV for Restored Names King James Version, and Webster for the Webster Bible. + + +The translation variants thus defined must match the definitions of `\tmark` in the main `main.tex` file, including upper or lower case. + +Consider in advance the number of translations you want to use (changing their number later will be very difficult, though not impossible) +and especially the order of the translations: the same order in which they are declared in the definition of \`\variants` will apply to the entire project. +In all the notes commenting on a phrase that spells differently in different translations, you will be listing the different phrase versions in that precise order. + + +If you know that a phrase or word will appear more often than just in a single note, +you can define it directly in the `vars.tex` file using the \`\vdef` command. +The number of phrases listed after \`\vdef` must be exactly the same as the number of +`<number-of-variants>`, each of them enclosed in brackets, and they must correspond to the translation variants in the same order as the variants listed in the declaration of \`\variants`. For example: + +\begtt +\vdef {Greece} {Greece} {Greece} {Grecia} {Grecia} {Grecia} +\endtt +declares that the name of Greece is transcribed differently in different +variants of translation: it is {\it Greece\/} in BBE, Jubilee2000, and NETfree, but changes to Grecia in UKJV, RNKJV, and Webster. + +When we write notes concerning this country in the +notes file, we will just write `\x/Greece/` (the first translation variant in the definition of `\variants`) +and this will be turned into the corresponding phrase used in the currently processed +translation that we have declared in the main file using `\def\tmark{...}`. + +So after changing `\def\tmark{...}` in the main file, all occurrences of +of `\x/Greece/` in the text of notes will automatically start behaving differently +and adapt to the phraseology of that particular translation variant. +Then such words can be inflected or added various endings, for example: The entry `\x/Greece/'s` will yield the form `Grecia's` in the note under the UKJV, RNKJV, and Webster translations but will remain `Greece's` with BBE, Jubilee2000, and NETfree. +This is discussed in more detail in section~\ref[translations]. + +The command \`\variants` declaring the abbreviations of the translation variants is unique (the only one) for the variants file, +whereas there can be more \`\vdef` commands defining variant phrases in the file, because there are of course many phrases that are used in different +translation variants, not just the country of Greece. + + +The whole passages of text can be handled differently depending on the translation variant set. The branching command \`\switch` is used for this purpose. +It is discussed in more detail in the section~\ref[switch]. +For example, the names of individual translations (which are then used in the page header) can be declared differently for different translations using `\def\bibname`: +\begtt + +\switch {BBE}{\def\bibname{Bible in Basic English}}% + {Jubilee2000}{\def\bibname{Jubilee 2000}}% + {NETfree}{\def\bibname{New English Tranlation}}% + {UKJV}{\def\bibname{Updated King James Version}}% + {RNKJV}{\def\bibname{Restored Names King James Version}}% + {Webster}{\def\bibname{Webster Bible}} + +\endtt +This particular declaration is a part of the already prepared `vars.tex` file. +%% zkontrolovat, zda tomu tak opravdu je + +\secc[books] Books names file + +In the main file, there is an instruction to read the books names file. The example +above from section~\ref[main] uses `\input {books.tex}`. That file must contain the commands +\`\BookTitle` in the format: +\begtt +\BookTitle <a-mark> <b-mark> {<non-abbreviated book title>} +\endtt +There must be at least one space between the marks and the book title. +The beginning of a file `books.tex` might look like this: + +\begtt +\BookTitle Gn Gen {The First Book of Moses (Genesis)} +\BookTitle Ex Exod {The Second Book of Moses (Exodus)} +\BookTitle Lev Lev {The Third Book of Moses (Levicitus)} +\BookTitle Nu Num {The Fourth Book of Moses (Numeri)} +\BookTitle Dt Deut {The Fifth Book of Moses (Deuteronomy)} +\BookTitle Jos Josh {Joshua} +\BookTitle Jdg Judg {Judges} +... +\endtt +In the first column after \`\BookTitle`, there are `<a-mark>`s, which are further +used in the text of the notes and are used to create links to the Bible passages and other notes. The <a-mark>s are visible in printed text when the references are used. + +In the second column, there are `<b-mark>`s, which can be the same as +`<a-mark>`s, but may also be different. It is possible, for example, that the names of the `.txs` +files were created by exporting from some software and the bookmarks are different than +we need to use in the text of our notes. Then it is possible that in the main file +declare the location of the `.txs` files using \`\bmark` instead of \`\amark`, i.e. +\begtt +\def\txsfile {sources/\tmark-\bmark.txs} +\endtt +and have the files `BBE-Gen.txs`, `BBE-Exod.txs`, while in the text (including the references) we use +the marks `Gn`, `Ex`, etc., not `Gen`, `Exod`. The <b-mark>s are never printed in the text. + +The macro \`\amark` contains the `<a-mark>` of the currently processed book and the +macro \`\bmark` includes the `<b-mark>` of the currently processed book. + +Note that the macro \`\printedbooks` (in the file `main.tex`) with the marks of all the books we want to +process (see section~\ref[main]) contains `<a-mark>`s, not `<b-mark>`s. + +In the third parameter after \`\BookTitle`, the book names are in brackets. + +File with 66 entries of \`\BookTitle` %(Protestant canon) The +is generated automatically after extracting +the core texts from Sword download using a program `mod2tex` and a python script `maketxs` (see +section~\ref[txs]). Feel free to use them, but `<a-mark>`s and book titles will +probably need to be manually modified according to the conventions of the translation, as demonstrated in the example above. + +Additional information about individual books can be added to the book title file +using the \`\BookException`, \`\BookPre`, \`\BookPost` commands. They have the following syntax: +\begtt +\BookException <a-mark> {<exception-text>} +\BookPre <a-mark> {<text-before-book>} +\BookPost <a-mark> {<text-after-book>} +\endtt + +The <exception-text> is inserted before reading all files of the book (`.txs`, format, notes, intro, article files) +inside the cycle for reading all books with \`\processbooks`. Then +the <text-before-book> is inserted after the book files have been read but before +the first verse (or introduction text) is processed. Finally, the <text-after-book> is inserted after the last +verse of the book. + +Example of using \`\BookException`: +Let's assume your language has diacritical marks that happen to be a part of the abbreviations of some Biblical books, and even though you cannot use diacritics in the file names, you still want to use them in your text to refer to those books as they appear in your Bible. +What you can do is to modify the value of the macro \`\amark` so that it does not contain +diacritics as follows (following example applies for Czech language): +\begtt +\BookException Ž {\def\amark{Z}} +\BookException Př {\def\amark{Pr}} +\BookException Pís {\def\amark{Pis}} +\BookException Ř {\def\amark{R}} +\BookException Žd {\def\amark{Zd}} +\endtt + +Then the `notes-\amark.tex` files, for example, are actually named `notes-Z.tex`, +`notes-Pr.tex` etc. In the notes text you normally use the marks of usual book abbreviations, e.g., +Ž, Př, Pís, etc. + +There are five books in the Bible that have only one chapter (Obadiah, Philemon, 2 and 3 John and Jude). +Because the references to them are not written with the chapter number (`Phlm 1:4`) but only with the verse number (`Phlm 4`), +we have to teach \TeX\ which ones they are so that it does not expect the chapter number but knows that it's the number 1 which in turn is not printed anywhere. +When you refer to one of such books, the reference is being interpreted in a different way, see section~\ref[vudaj]. +This is achieved by defining a macro \`\nochapbooks` which must contain the <a-marks> of these books: +`\def\nochapbooks {Obad Phlm 2John 3John Jude}`, obviously identical to those already listed in the `\BookTitle` definition (in the `books.tex` file), as well as those listed in `\printedbooks` definition in the `main.tex` file. + + +\secc[txs] Core text format, called `.txs` files + +The core text of the Bible is assumed to be stored in `.txs` files +(text source). Each of the ~66~ books of the Bible is stored in its own `.txs` file. +The names of the `.txs` files and their locations must match the `\def\txsfile` declaration +in the `main.tex` file (see~section~\ref[main]). + +Each line of the `.txs` file contains one Bible verse started with +`#<chapter-num>:<verse-num>`. The verses must be listed in the correct +order. For example, the beginning of the `BBE-Dan.txs` file looks like this (parts of the text are omitted in the sample): + +\begtt +#1:1 In the third year of the rule of Jehoiakim, king of Judah ... with his forces. +#1:2 And the Lord gave into his hands Jehoiakim, king of Judah ... store-house of his god. +... +\endtt + + +The core texts of the Bible can be obtained, for example, from the Sword modules +\url{https://www.crosswire.org/sword/modules/ModDisp.jsp?modType=Bibles}. +Individual `.txs` files can then be generated using the following procedure (on Linux): +%http://www.biblesupport.com/e-sword-downloads/file/2574-english-jubilee-2000-bible-jb2000bblxexe/ %e-Sword module installer for Windoze +Unzip the ZIP downloaded from the web page above (the so-called module). You need +have the `libsword-dev` package installed on your computer and the program +`mod2tex`, which is part of \OpBible/. Use `installmgr -l` to find out +list of downloaded modules. If your current directory is the location where you +have unzipped the ZIPs and where the `modules` directory was created, then the modules will be found. The modules contain text in binary format and we need +to convert them into text format. To do this, just type the following into the command line: +\begtt +mod2tex module > file +\endtt +where `module` is the name of the module. In the resulting file +you have the complete core text of the translation (module). +For example, after +\begtt +mod2tex KJVA > KJVA.out +\endtt +the complete translation of the King James Bible (including Apocrypha) is in the file `KJVA.out`. +This can now be split into `.txs` files with the command +\begtt +maketxs KJVA.out +\endtt +This command will create the `KJVA-books.tex` file in addition to the 66 `.txs` files, in which +contains the titles and abbreviations of each book, so there is: +\begtt +\BookTitle Gen Gen {Genesis} +\BookTitle Exod Exod {Exodus} +\BookTitle Lev Lev {Leviticus} +\BookTitle Num Num {Numbers} +\BookTitle Deut Deut {Deuteronomy} +\BookTitle Josh Josh {Joshua} +\BookTitle Judg Judg {Judges} +... +\endtt + +These titles are in English, as the Sword source does not use non-English module names. +If your language is a non-English then it is necessary to manually edit this file and insert the titles of your local language instead of English ones. +The abbreviations of the books are listed twice as well. The first one `<a-mark>` should be changed according to convention of abbreviations in your language's Bibles and the second column of abbreviations can stay in English as it already is (as these second abbreviations, the <b-marks>, will be part of the `.txs` file names). + +Then the declaration +\begtt +\def\txsfile {sources/Eng\tmark-\bmark.txs} +\endtt +in the main file will cause the created `.txs` files to be searched for +in the `sources/` directory and their names are assumed +`EngKJVA-Gen.txs`, `EngKJVA-Exod.txs`, `EngKJVA-Lev.txs`, etc. + +If the rare case should arise that you were to compile the Bible from several different sources, say the Old Testament you wanted in Dr. Jan Hejčl's translation and the New Testament in František Žilka's translation, you would have to play a bit with the file names so that the resulting definition of `\tmark` would be the same for the whole Bible. The two `*.out` files (e.g., `HEJCL.out` and `ZILKA.out`)\fnote{Their modules aren't on Sword; the `.out` files would have to be created by downloading them from e.g., `https://obohu.cz` and converting them to the desired form with some clever script (or manually?).} would have to be merged into one and then named e.g., `CzeHecjlZilka.out` and only then execute `maketxs CzeHejclZilka.out`. Now you can have a `\def\tmark{HejclZilka}` definition in the main `main.tex` file and +the resulting study Bible will have Hejčl's Old Testament and Žilka's New Testament. + + + + +From now on, you no longer need to modify `.txs` files in any way. +In the `sources/` directory, you can have a “data” store of all the core Bible texts for all used translation variants at one place. In the case of the six translation variants +of the Protestant canon, you have $6 \times 66=396$ files here. + + + +If you have something in the `.txs` files that you want to format differently, it is +possible to use \`\cnvtext``{<what>}{<how>}` in the main file. +\TeX/ will look up all occurrences of `<what>` in each verse of `.txs` file and replace them with `<how>`. +For example, if you have sections of text in square brackets in the `.txs` files, i.e. +`[something like this]` and you want to print them in italics, write in the main file: +\begtt +\cnvtext{[}{\bgroup\it} \cnvtext{]}{\/\egroup} +\endtt + +It may turn out that the `.txs` file does not use the correct typographical quotation marks (i.e., in English “...”), but instead there are the programmer's quote marks {\tt"}...{\tt"}. +Without interfering with the `.txs` file, this can be fixed by adding an instruction to +the main file: +`\quotationmarks{`“`}{`”`}`. +This will automatically replace the programmer's quote marks in the `.txs` file with correct English typographical quotation marks. +Similarly, you can declare the replacement of the programmer's quote marks +with Czech or any other other quotation marks, for example by declaring +`\quotationmarks{`„`}{`“`}`. +The programmer's quote mark is then implicitly +replaced by the opening typographical quotation mark (the first parameter in the +declaration), but if it is followed by a space, end-of-verse, end-of-paragraph, period, +or comma, it is is replaced by a closing typographical quotation mark (the second +parameter). + +\secc[fmt] Entries specifying the formatting of the core text in `fmt-*.tex` files + +The core text in `.txs` files does not contain any formatting or additional information, +such as chapter titles or where to end a paragraph or where to switch from block format +to center-justification and back, or how to display poetry. + +%\mnote{\code{\\fmtadd} \code{\fmtpre} \code{\fmtins}} + +Since we don't want to interfere with the core text,\fnote{Think of them as the +Holy Scriptures, therefore “untouchable” texts. The only reason that might entitle +you to interfere with the core text is the possibility that you might find an +error in the source from the Sword (or wherever you've got it from), when compared against the hard copy. Then it is really better to fix such error on the spot; if so, do it in `*.out` file and recompile it with `maketxs` afterwards. +Never rely too much on internet sources; always check them out. They can and do contain errors. For example, Sword modules are full of missing spaces, occasionally you'll find a wrong character there, or even a missing part of a verse, etc. See the file `errata-BKR.txt` on the project's \ulink[opbible.org]{homepage} +to learn how many such errors can one Sword module contain.} +you need to declare this additional information and link it to the corresponding verses using the special commands \`\fmtadd`, \`\fmtpre`, \`\fmtins`, \`\fmtfont`, \`\fmtkeep` and \`\fmtrepl`. +These commands are typically in the `fmt-*-*.tex` files, +for example, `fmt-BBE-Dan.tex`. It is advisable to maintain these formatting files +dependent both on the book (Daniel in the example above) and on the translation (the Bible in Basic English in the example). +You can always start with one file for each book and create the files for other translations as copies of this default one. At the end of a day, +however, it may turn out to be be necessary to modify the formatting instructions for different variants of the core text according to the translation used. + + +The syntax for using these commands is as follows: +\begtt +\fmtpre{<chapter-number>:<verse-number>}{<fmt-command>} +\fmtadd{<chapter-number>:<verse-number>}{<fmt-command>} +\fmtins{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>}{<fmt-command>} +\fmtfont{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>}{<fmt-command>} +\fmtrepl{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>}{<replaced phrase>} +\fmtkeep{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>} +\endtt +where <fmt-command> is the \"command" given to \TeX/ for formatting. +%\mnote{\code{\\endgraf} \code{\\begcenter} \code{\\endcenter}} +For example, \`\endgraf` marks the end of a paragraph; \`\begcenter` opens a passage with +centered text which must be somewhere later closed with \`\endcenter`. Or +\`\chaptit{<text>}` inserts <text> as the chapter title, whereas +\`\schaptit{<text>}` inserts the pericope title elsewhere, other than before the first verse of the chapter, and makes space above and below that title. + +%\mnote{\code{\\fmtadd} \code{\fmtpre} \code{\fmtins}} +The \`\fmtpre` inserts <fmt-command> +at the beginning of the specified verse (before the verse number which is printed in a form +of a superscript). +The \`\fmtadd` inserts <fmt-command> at the end of the specified verse. +Finally, \`\fmtins` inserts <fmt-command> inside the verse after the first occurrence of the +specified <phrase> that must exist exactly as given in the verse. Otherwise, \TeX/ prints a warning +message and inserts no <fmt-command> at all. + +An example of how the `\fmt*` commands can be used can be seen in the file +`fmt-BBE-Dan.tex`. + +The command \`\fmtfont``{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>}{<font>}` +is used to highlight the selected phrase with the selected font. +For example, the `\fmtfont{1:7}{the name of}{\em}` in the book of Daniel will print the words +\"the name of\thinspace " in italics (to indicate the word not in original language), because `\em` is an intelligent italics switch (it automatically adds the italics correction `\/` after the word, which you don't have to worry about, but which you would have to if you switched to italics with an ordinary `\it`). +Any other font switch can be used instead of `\em`. + +The command \`\fmtrepl``{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>}{<replaced phrase>}` +replaces first occurrence of <phrase> by <replaced-phrase>. + +Occasionally (although rather rarely) you may run across the situation where something in the core text requires very specific +handling. For example, the RNKJV translation attempts to display Hebrew names, especially God's name YHWH, in Hebrew alphabet, even in +the midst of surrounding text in Latin alphabet. Hebrew language writes from right to left and you will have to manage to typeset Hebrew words +correctly. In case you download the core text containing such Hebrew words (like RNKJV does), you can use the macro \`\fmtrepl` which searches the occurrences of such Hebrew words and does what we want to print. +Consult the file `fmt-RNKJV-Dan.tex`. + +The command \`\fmtkeep``{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>}` makes first occurrence of the <phrase> unsearchable. So you can apply a next `\fmt*` command to the next occurrence of the <phrase>. You will probably not need this too often; if you do, see the section~\ref[dirty]. + +In addition to \`\begcenter` and \`\endcenter`, it is also possible to use controlled +indentation with \`\ind``<number>` (as indent). +At the point of insertion, the line is terminated and the next line begins indented by the +`<number>` of paragraph indents. However, inserting such `\ind` commands +via `\fmtins` or `\fmtpre` can be quite laborious and +cluttered, yet the Bible is rife with poetic passages that require a lot of +of differently indented lines. The command \`\fmtpoetry` can be used for this purpose. +We will first demonstrate its use in the example of the NETfree translation of +Daniel 6:26--27: + +\medskip +\centerline{\picw=.7\hsize\inspic{images/NETfree-Dan-crop.pdf} } +\vskip-2pt % it's on two sides, so it looks a little smooth + + +The poetic part of this sample was typeset this way: +\begtt +\fmtpoetry{6:26}{God;// forever./ destroyed;//} +\fmtpoetry{6:27}{/ delivers// wonders/// earth./ Daniel// } + \fmtins{6:26}{Daniel.}{\medskip\hglue-2mm} + \fmtadd{6:27}{\bigskip} +\endtt + +\`\fmtpoetry``{<chapter-number>:<verse-number>}{<formatting-data>}` determines the +format of a particular verse. The <formatting-data> +contain the word from the end of the line followed by one or more slashes. Number of +of slashes indicates how many paragraph indents the next line after +that word will be shifted to the right. <formatting-data> must necessarily end with one or more +slashes and may (but do not have to) begin with one or more slashes. If +it does, then the beginning of the line is indented by the appropriate number of paragraph indents, +but the verse number is set off slightly to the left to the space of a paragraph +indentation (see the explanation below in the {\bf Recommended} paragraph). + +If you want to insert extra vertical spaces when using \`\fmtpoetry`, +you can do that, but only after the \`\fmtpoetry` command, as you can see in the example above where +\`\medskip` (half line space) is inserted. +The rule is that when you use more formatting commands like \`\fmtins` or \`\fmtpre` in poetry, +these multiple formatting instructions will eventually be executed +in reverse order, so for example, for the verse 6:26 in the example above, +the first `\medskip` is executed at the beginning of the poetic part of the verse +26, after the name Daniel, followed by a period: `\fmtins{6:26}{Daniel.}{\medskip\hglue-2mm}`. + +\recommended +If the poetry line starts with the left quotation marks, it is a typographical convention to let +them sick out to the left of the text block so that only the letters are aligned, and the empty +space bellow the quotation marks does not disturb that alignment. (The same reason applies for the verse numbers but you don't have to +worry about these, as they are shifted automatically.) +Therefore, you can add some negative horizontal space in order to stick the quotation marks out of +the poetry block. In the example above, we used `\hglue-2mm`. + + +%\secc Notes in `notes-*.tex` files +%These files (located according to the `\notesfile` declaration in the main file) +%contain, among other things, notes on individual verses or parts of verses. +% The command \`\Note` will be the most frequent command in the `notes-*.tex` files, designed to type in the particular notes. Since +% the commentary apparatus is the main reason why the +%the \OpBible/ package was created, an entire section~\ref[note] is devoted to it. + +\sec Notes and other objects linked to the core text + +Notes in `notes-*.tex` files (located according to the `\notesfile` declaration in the main file) +contain, among other things, notes on individual verses or parts of verses. +The command \`\Note` will be the most frequent command in the `notes-*.tex` files, designed to type in the particular notes. Since +the commentary apparatus is the main reason why the the \OpBible/ package was created, the entire section~\ref[note] is devoted to it. + + + +\secc[note] Notes linked to core text phrases: The `\Note` command + +The main purpose of the \OpBible/ tool is to create a PDF from the core text not only +with the Bible text itself, but with notes linked to their verses. +In order to achieve that we use the `notes-*.tex` files (for example, `notes-Gen.tex` for the book of Genesis), which contain notes on individual phrases of the core text according to +the following format. Each individual note is prefixed with the command \`\Note` in this required form: + + + + +\begtt +\Note <chapter-number>:<verse-number> {<phrase>} +<note-text> +<blank line> +\endtt +For example: +\begtt +\Note 1:2 {the temple of his god} +Marduk was the chief god of the Babylonian pantheon (cf. <Jer 50:2>). +\endtt +The example is from the `notes-Dan.tex` file, i.e., the notes file on the book of Daniel. +More precisely, the note refers to chapter one, verse two, and the phrase “the temple of his god.” +This phrase, case-sensitive, must necessarily exist in the specified verse +of the core text. Then \TeX/ links it to the corresponding place +of the core text, ensuring that the phrase and its commenting note occur +on the same page. In other words, the pages do not break by verse number and its corresponding note number; they break by the commented phrase. +When a page break occurs inside a verse between two phrases that are being commented on, the notes follow their phrases, not just the beginning of the verse. +See an example of this in section~\ref[break-verse]. + + +If the <phrase> is not present exactly in the specified verse of the core text, +\TeX/ reports a warning to the log and to the terminal during processing and +matches the note with the given verse as if the <phrase> were at the beginning of the verse. +You will use the notes without specified <phrase> for summarizing comment on a larger portion of the text; see the first two notes in the sample book of Daniel. + +However, if two consecutive notes should both be without a specified <phrase>, they will be printed in the reverse order to the order in which they appear in the `notes-*.tex` file. In the sample book of Daniel you'll see the note on 1:1-21 to go {\it before\/} the note on 1:1-6:28. In the `notes-Dan.tex` you'll find `\Note 1:1-21` typed {\it after\/} `\Note 1:1-6:28`. If you want to change the order of the notes in such rare cases, simply switch their order in the `notes-*.tex` file. + +The printed note (depending on the typographic design) then contains +the repeated chapter and verse numbers, followed by the <phrase> that is being commented on (for example, in bold) followed by the actual text of the note. + +Sometimes it is necessary to search for a slightly different phrase in the core text than what +we want to have in the printed note (e.g., the word in the core text is in +a different case, or it is a slightly differently worded phrase). Then it is possible to type an equal sign immediately after the `{<phrase>}`, which in turn is followed by the `{<phrase-to-be-printed>}`, i.e., + +\begtt +\Note <chapter-number>:<verse-number> {<phrase>}={<phrase-to-be-printed>} +<note-text> +<blank line> +\endtt +In this case, <phrase> is searched for in the core text, but in the actual +note, <phrase-to-be-printed> is printed as the note entry. For example: + +\begtt +\Note 2:32-33 {head}={The head ... gold, its chest and arms ... silver, its belly + and thighs ... bronze, its legs ... iron, its feet partly ... iron and partly ... clay} +Moving from the head to the feet of the image, there is a decrease not only in the weight +of the materials but also in its value. The image was clearly too heavy with fragile feet. +It is an illustration of the fate of all human kingdoms and civilizations: at the end, +each of them will collapse by its own weight. +\endtt + +In this example, the phrase “head” is being searched for but the text “The head ... gold, its chest and arms ... silver, its belly and thighs ... +bronze, its legs ... iron, its feet partly ... iron and partly ... clay” will be printed in bold font as the first part of the note. +In this particular example, the note (or at least its beginning) will occur on the page where the first occurrence of the word “head” in the verse 2:32 takes place. + +It is possible to have more notes on the same Bible verse. Each of the notes, however, have to be separated by a blank line as always. +In case that two or more consequent notes have identical <chapter-number>:<verse-number>, these numbers are printed only in the first instance, not in following notes on the same verse. + +The individual notes in the source notes file are separated by blank +lines. This is necessary, otherwise \TeX/ would not know where the text ends when reading them. +It also increases the clarity of the source file. +%Additional lines of the note can (but need not) be indented. %really needed? + +If the note refers to the whole verse (without a specified phrase), write +`{}`, i.e., an empty search phrase. For example: +\begtt +\Note 1:1-21 {}={Keeping ritual purity} +The prophet introduces the context of his book by recounting a personal history +(of his and of his friends) in the captivity, education, loyalty to God and service +to King Nebuchadnezzar. +\endtt + +Moreover, the last two examples also demonstrate the possibility to give a range of verse numbers. +The verse range will be printed in the beginning of the note as expected. +If the <phrase> for the search is blank (as in this very last example), then the note +will be placed on the same page as the beginning of the first verse in the~specified range. +If <phrase> is non-empty, it must occur in the first verse of the range of verses. +The range symbol “`-`” is the only “minus” character normally available on +keyboard. Its ASCII code is~45. It must not be any special character that somehow resembles a horizontal +dash. + + +The order of printed notes on the same verse corresponds to the order of the phrases on which +they comment in the core text. That means that the order in which they are written +in the source file is irrelevant. Notes that link to an entire verse using the empty parameter `{}` are placed as the first, and if there are more than one of them, then their order is reverse to that in the source file, as stated above. + +The phrases linked to the notes are printed in the \`\notecolor` color. By default it is red, but you can say (for example) `\let\notecolor=\relax` in your main file, if you don't want to colorize these phrases. + + +\secc[break-verse] Page break inside a verse + +If different notes comment on different phrases within a single verse, and at the same time a page break after all the formatting happens to come between those phrases in the core text, then the notes follow their phrases to their respective pages. In other words, the page break is not determined by the verse number but by the phrase found in the core text and synchronized with the note. + +In the sample Book of Daniel (of the Webster Bible translation), you can see this happen at the verse 10:20 +(all the searched phrases are highlighted in red color). Look at page 23 +where you read “will I return to fight with the prince of Persia” and then at page 24 where the same verse continues with the phrase “the prince of Grecia.” The notes follow their respective phrases to correct pages. +(You probably do understand that in a real hard copy Bible the page 23 would be the right one, as all odd pages are, and 24 would be its other side after you turn the page, don't you?) + +\filbreak +\bigskip +\picw=200pt +\line{\hskip10pt\inspic{images/Webster-Dan-10-20A-crop.pdf} \hss + \inspic{images/Webster-Dan-10-20B-crop.pdf} + \hskip10pt} + + +\secc[articles] Commands to insert other objects + +In addition to the \`\Note` commands, the `notes-*.tex` file can be used to write instructions for +inserting additional objects related to a particular verse in the core text. Such an object is +placed on the bottom of the page under the two columns of notes.\fnote{According to the implicit +page design; this can be redefined. } If the object is a quotation, it is placed on +top of the page. We define the link to the location of the text using the +`<chapter-number>:<verse-number>`, similar to \`\Note`. The object is placed on the same page where +the corresponding verse begins. +If the object does not fit on the page below the verse, it is placed at the bottom of the +of the following page. +%% I guess it would take some examples + +You can insert images using \`\putImage` (section~\ref[putimage]), articles using \`\putArticle` +(section~\ref[putarticle]), quotations using \`\putCite` (section~\ref[topcite]), images across two +pages in an open book using \`\putSpanImage` or \`\putSpanText` (section~\ref[spanimage]). + +The order in which you write the commands to insert these objects in the `notes-*.tex` file has no +effect on the final appearance. You can have all objects of one type concentrated in one place in +the source file, or you can have them placed between `\Notes`, typically by the verse number to +which the objects are bound. + + + + + +\secc[putimage] Inserting Images + +To place images with a link to a specific verse, use the \`\putImage` command: + +%\mnote{\code{\\putImage}} +\begtt +\putImage <chapter-number>:<verse-number> {<caption>} [<label>] (<parameters>) {<file>} +\endtt +For example: + +\begtt +\putImage 2:1 {Daniel's Visions} [daniels-visions] () {Nabuco.pdf} +\endtt + + + +\begitems +* `<chapter-number>:<verse-number>` indicates the location where the image is placed. +* `<caption>` is the caption to the image. +In the default typographic settings, it is printed in a strip that separates the upper part of the +page from the the image itself. +* `<label>` specifies the image's reference label. You can then refer to it using \hfil\break +\code{...see image \\ref [daniels-visions] on page \\pg}, which, +% ...see image` \`\ref` `[<daniels-visions>]` on page \`\pg`, which, + in the case of our example, prints ... see image {\Blue Daniel's Visions} on page~{\Blue 123}. + In doing so, the text in this link will be hyperlinked to the place where the image occurs. + If you don't want to use `<label>`, type `[]` (an empty label). + +* `<parameter>` specifies optional additional instructions for formatting the image. They can be +non-present, as the example suggests. + By default, the image is stretched to the full width of the page. If you want it + smaller, for example, type `<parameters>` in the space for `\picw=9cm` which + will cause the image to be 9\,cm wide and centered. +* `<file>` is the full name of the image file. It can have the extension `pdf` (for + vector images) or `png` or `jpg` (for bitmap images). + Image files must be stored in the `images/` directory. If they + are located elsewhere, the parameter \`\picdir` must be set for that location, + for example `\picdir={BibleImages/}`. It is sensible to have it set in the main file, see + section~\ref[main]. +\enditems + + + +\secc[putarticle] Inserting Articles + +Articles with text (typically significantly longer than a note) can be placed on a page in a +similar manner as images, i.e., in the default typographic setting at the bottom of the of +the page on which the verse specified by +`<chapter-number>:<verse-number>` happens to occur. +If it does not fit there, it is inserted at the bottom of the next page. +If it does not fit on a single page, its next part is inserted at the bottom of the next page (and +so on until the whole article is complete). + + + +Write the text of articles for each Biblical book in a file called by the macro \`\articlefile`. +For example, the file `articles-Gen.tex` contains all the articles for the book of Genesis. +For how the content of such file has to look like, see below. + + +In the `notes-*.tex` file, you need to specify the article location request +using \`\putArticle`: + + +\begtt +\putArticle <chapter-number>:<verse-number> {<title>} [<article-number>] (<parameters>) +\endtt +For example: +\begtt +\putArticle 6:1 {Who Was Darius the Mede?} [6] () +\endtt + +\begitems +* `<chapter-number>:<verse-number>` indicates the location to which the article will be placed. +* `<title>` is the title of the article. It is printed in a similar way as the caption of an image. +* `<article-number>` is a numeric designation of the article that must be unique within each single +Biblical book. +As articles are typically linked to chapters (we don't assume more than one article in a single +chapter), then the + `<article-number>` can (and should but does not necessarily have to) be the number of the + corresponding chapter. + The article is not placed following this number, however, the number is being used for references. + For example, you can type \code{...see <"article" Da 6>a} and it will print + ...see {\Blue article~Da~6}. The format and properties of such links + are described in section~\ref[links]. In addition, the `<article-number>` is used to find + the actual text of the article in the corresponding `atricles-*.tex` file. +The * `<parameters>` are optional parameters that specify the formatting of the article. +If you are satisfied with the default settings (e.g., the width = `\hsize`) then leave the +parentheses `()` empty. +\enditems + +The text of the articles to be inserted must be in the `articles-*.tex` file. +This file must contain a line started by \`\Article` as follows: + +\begtt +\Article [<article-number>] <text-of-the-article> +\endtt +Then it can continue with the next article given by another command +`\Article` `[<article-number>]` followed by more text, etc. +All the articles for a given book are thus grouped in a singe file. + +If you specify the request \`\putArticle` but the corresponding file `article-*.tex` +or the corresponding line \`\Article` `[<article-number>]` does not exist, \TeX/ will end with +an error. + + + + + +\secc[topcite] Inserting quotations at the top of the page + +%\mnote{\code{\\putCite}} +The command \`\putCite` `<chapter-number>:<chapter-number> {<text>}`, +by default, inserts <text> as a quotation at the beginning of +page containing `<chapter-number>:<verse-number>`. + +The <text> itself may contain a \`\quotedby {<author>}` at the end. In such a case + <author> is printed on a new line (if the quotation is placed on the right page) or, assuming + there is enough space, it is shifted more to the right on the last line (if the quotations is + placed on the left page). + + + +For a controlled transition to a new line, you can use the \`\nl` (new line) command in <text>. +For example: + +\begtt +\putCite 1:8 {You can’t get second things by putting them first. \nl + You get second things only by putting first things first. +\quotedby{C. S. Lewis}} + +\endtt + + + +\secc[cite] Inserting quotations in the margin of an article + +Article text is formatted in two columns by default. +It is possible to break the outer column and insert a quotation or something similar. +Such text will stick out into the outer margin. + +Inside the article (i.e., just after \`\Article` `[<article-number>]`) +you need to insert a declaration of the quoted text using: +\`\Cite` `<letter> {<text>}`. %\mnote{\code{\\Cite}} +Here <letter> is typically `A`. But if you want to insert more than one +quotations in a single article, you need to distinguish between +them with additional letters, i.e., `B`, `C`, etc., +and all quotations have to be written at the beginning of the article. + + +%\mnote{\code{\\insertCite}} +The \`\Cite` command only declares the quote. Its actual insertion into the text +is done by \`\insertCite` `<letter>\left` and at the same time \`\insertCite` `<letter>\right` +elsewhere in the text of the article. +If the article is on the left-hand side of a double page, the quotation is placed +only by `\insertCite<letter>\left`, in other words, `\insertCite<letter>\right` is +ignored. If the article is on the right-hand side of an open double page, the placement is +is governed only by `\insertCite <letter>\right`. The quotation will appear +right below the line in which the \`\insertCite` is given. The line itself is +is not split because of this (in other words, the paragraph is not terminated because of the +insertion of the quotation). + +The reason why it is necessary to give two locations for \`\insertCite` is following: +We don't know ahead on which page (odd or even) the article with the inserted quotation +will appear. Since the quotation should stick out in the outer margin, +it should be placed in the first column on the left page, +and in the second column on the right page, that is +somewhere slightly different. The location of `\insertCite <letter>\left` should therefore +correspond to a line in the first column and `\insertCite <letter>\right` +to another line in the second column of the article. + + +It is wise to debug (i.e., test in advance) what the placement of the quote looks like +for both options that may occur (left/right). If you want to +to see how it works for the variant that doesn't match the correct position +of a page, you can use the command \`\swapCites` at the beginning of the article text which will +switch the left/right position of the quotation. +%\mnote{\code{\\swapCites}} +But this should not be left on for the final printing, thus activated +`\swapCites` will cause a warning printed to the terminal and to the log file. + +\sec[translations] Different (but similar) versions of the core text + +See section~\ref[vars] for an introduction to this issue. This is detailed documentation for +each option. + +\secc[cmdx] Declaring translation variants and using the `\x` command + +If the variants are not declared with the \`\vdef` command, then +\`\x``/<phrase>/` command used in the text will output the same <phrase>. +However, it is possible to declare translation variants. +The number of variants must be specified with the \`\variants` command +(see section~\ref[vars]). +This is done just once for the whole document (the entire Bible). +Then the \`\vdef` commands can follow, always with exactly as many parameters +and in the same order +as the number of variants specified by the \`\variants` command. For example: + +\begtt +\variants 6 {BBE} {Jubilee2000} {NETfree} {UKJV} {RNKJV} {Webster} + +\vdef {took the kingdom} % BBE + {possessed the kingdom} % Jubilee2000 + {take possession of the kingdom} % NETfree + {possessed the kingdom} % UKJV + {possessed the kingdom} % RNKJV + {possessed the kingdom} % Webster + +\vdef {He-goat} % BBE + {Goat} % Jubilee2000 + {Male goat} % NETfree + {He goat} % UKJV + {Goat} % RNKJV + {He-goat} % Webster + +\endtt + +If `\def\tmark {<variant>}` is now declared in the main file, +then the `\x``/<phrase>/` will turn into the <phrase> of the specified <variant>. +In doing so, the <phrase> parameter of the \`\x` command must be identical +to the~first phrase specified in the \`\vdef` command (in the examples above, +it's BBE's `took the kingdom` and `He-goat`). +If, in our case, the main file says `\def\tmark{BBE}`, then +\medskip +\code{\\x/took the kingdom/} yields: took the kingdom + +\code{\\x/He-goat/} gives: He-goat + +\code{\\x/Whatever/} prints: Whatever + +\medskip + +But if there is a `\def\tmark{Jubilee2000}` in the main file, then + +\medskip +\code{\\x/took the kingdom/} yields: possessed the kingdom + +\code{\\x/He-goat/} gives: Goat + +\code{\\x/Whatever/} will print Whatever and the terminal will warn + that the phrase `\x/Whatever/` has no declared translation in `\vdef`. +\medskip + + + +Selected parameters of \`\vdef` may be empty (written as ~`{}`), +indicating an undefined phrase for that translation. +If such undefined phrase needs to be used with \`\x/.../`, a warning message +will be printed in the `.log` file. + +In addition, the parameter may contain a single `"` character, indicating that the +the same phrase is used as in the previous parameter. So our +example above might also look like this: +\begtt +\vdef {took the kingdom} % BBE + {possessed the kingdom} % Jubilee2000 + {take possession of the kingdom} % NETfree + {possessed the kingdom} % UKJV + {"} % RNKJV + {"} % Webster +\endtt + +\secc[ww] Variant phrase declarations for matching notes with text + +The \`\Note` command may be immediately preceded by a declaration of the search +phrase by variant translations using \`\ww` (this is an abbreviation for watchword). +The \`\ww` command has as many parameters as there are translation variants declared by +\`\variants` command, and these parameters can be simple (in the format +`{<wanted-phrase>}`) or compound (in the format +`{<search-phrase>}={<what-to-print>}`). The immediately following \`\Note` +will then ignore its parameter for the search phrase and use the parameter from \`\ww` +corresponding to the translation variant being processed. For example: + +\begtt \typosize[8/11] \catcode`<=12 +\ww {if you do not make clear to me the dream and the sense of it} % BBE + {if ye will not make known unto me the dream with its interpretation} % Jubilee2000 + {If you do not inform me of both the dream and its interpretation} % NETfree + {if all of you will not make known unto me the dream, with the interpretation thereof} % UKJV + {if ye will not make known unto me the dream, with the interpretation thereof} % RNKJV + {if ye will not make known to me the dream, with the interpretation of it} % Webster +\Note 2:5 {If you do not tell me what my dream was and interpret it.} + Nebuchadnezzar formulated a plan for testing his advisors. If they could not relate the dream back + to him he would have no confidence in their interpretation (see <"v." 9>). +\endtt + +The `Note 2:5` given here searches the text in verse 2:5 for \"if you do not make clear to me the +dream and the sense of it" when a variant translation of the BBE is being processed, and looks up +the text \"if ye will not make known unto me the dream with its interpretation" when the Jubilee2000 +translation variant is being processed. +The example assumes that six `\variants` have been declared using the +`\variants` command for translation variants in the specified order. + +Whenever \`\ww` preceeds a \`\Note`, the brackets for a `{<phrase>}` after the \`\Note` can contain anything and it will not be displayed, as it will be replaced by the content of \`\ww`. However, they always have to be present, even if empty. + +You can also specify a different phrase +for searching and for printing in a note, as shown in the following example: + +\begtt \typosize[8/11] +\ww {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... middle and sides ... brass, legs ... + iron, ... feet in part of iron and in part of potter's earth} % BBE + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... + iron, ... feet part of iron and part of baked clay} % Jubilee2000 + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... + iron, ... feet part of iron and part of clay} % NETfree + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... + iron, ... feet part of iron and part of clay} % UKJV + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... + iron, ... feet part of iron and part of clay} % RNKJV + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... + iron, ... feet part of iron and part of clay} % Webster +\Note 2:32-33 {} Moving from the head to the feet of the image, there is a decrease not only in the + weight of the materials but also in its value. The image was clearly too heavy with fragile feet. + It is an illustration of the fate of all human kingdoms and civilizations: at the end, each + of them will collapse by its own weight. +\endtt + +The \`\ww` also accepts the parameters in the form `{"}` like the \`\vdef` does. The value of previous parameter is used instead of `{"}`. + +The search and replace phrases are used exactly as they are written in +parameters of the \`\ww` command. This does not apply to \`\Note` notes, which are not preceeded by +\`\ww`. Then when using + +\begtt +\Note <chapter:verse> {<search-phrase>} <text> <blank line> +\endtt +or +\begtt +\Note <chapter:verse> {<search-phrase>}={<what-to-print>} <text> <blank line> +\endtt +the <search-phrase> is first transformed by the data from `\vdef`. Only if +such data do not exist for the search phrase, <search-phrase> is being used as it is. + +\watchout +Keep in mind that formatting a phrase (see~\ref[fmt]) +prevents it from being found, as the formatting sticks its own commands to it. +So if your note is commenting on a phrase that already underwent +some formatting +(e.g., a line break within a poetry passage, or a font change, etc.) +pick the closest word that is not influenced by this formatting as the search +phrase, and use the complete phrase that you want to display as the replacement +(`<what-to-print>`) one. + +For example, you want to comment on the phrase {\em How great are his signs!} +in Daniel 4:3. Writing directly +`\Note 4:3 {How great are his signs!}` would yield a warning message and the +phrase would not be found. That is because in some translations (e.g., NETfree, +see the file `fmt-NETfree-Dan.tex`), the word {\em sign!} at the end of the +sentence is part of formatting, while in some others +(e.g., Jubilee2000 or Webster) the core +text contains extra characters `[]` around some words that are being +converted into font change command using `\cnvtext` (see~\ref[txs]) . + +Therefore, you have to work around by using replacement (`<what-to-print>`) +phrase: + +\begtt +\Note 4:3 {How great}={How great are his signs!} +\endtt + + +\recommended +For clarity, it is worthwhile to have each translation on a new line, and to label it after +the commenting percentage sign, so that we know what belongs where without groping. +The last line of the `notes-*.tex` file for a particular book that \TeX\ loads should contain a +single `\endinput` command. +Whatever follows below this instruction on subsequent lines will not be seen by \TeX. (But don't +confuse it with `\end` or `\bye` so that \TeX\ doesn't stop running at this point but continues +reading +other files.) + +Then, below `\endinput`, you can have a few lines prepared, e.g., in this form: + +\begtt +\ww {}={} % BBE + {}={} % Jubilee2000 + {}={} % NETfree + {}={} % UKJV + {}={} % RNKJV + {}={} % Webster +\Note 1:1 {}={} +\endtt +and then just copy these lines in place of the new note, edit the chapter and verse number after +`\Note`, or delete `={}` where they are not needed. This way you don't lose track of +which phrases belong where, whether you write them out manually or paste them from a Bible program +or online resources. + + +\secc[switch] Text processing branching by translation variants + +%\mnote{\code{\\switch}} +You can use the \`\switch` command to branch the text processing, +depending on the set value of the \`\tmark` parameter, i.e., depending on +the translation variant currently being processed. The command has the following syntax: +\begtt +\switch {<list of variants>} {<what to do>}% + {<list of variants>} {<what to do>}% ... etc. + {<list of variants>} {<what to do>} +\endtt +The pairs `{<list of variants>} {<what to do>}` can be given as many times as you like. +After each pair `{<list of variants>}{<what to do>}` (except for the very last pair) must be +followed immediately and without spaces by another such pair. +Therefore, when moving to the next line, write a percent sign after the closing parenthesis to cover +the space from the end of the line. Spaces at the beginning of the next line do not matter. +You can understand the percent sign after the pair as “next pair continues”. + +The `<list of variants>` is a single translation variant mark or a list of translation variant marks separated by a comma and no spaces. \TeX/ then works as follows: +If a variant defined by the \`\tmark` parameter occurs in the `<variant list>`, then +the following `<what to do>` is executed. If there is no such variant, +the following `<what to do>` is skipped. Example: +\begtt +\switch {BBE} {water-door of the Ulai}% BBE + {NETfree} {Ulai Canal}% NETfree + {Webster} {river Ulai}% Webster + {Jubilee2000,UKJV,RNKJV} {river of Ulai} % UKJV, RNKJV, Jubilee2000 + \endtt +The example shows how to print the name of Ulai river, depending on +the translation variant being processed. + +Once \TeX/ finds a match and does `<what to do>`, then the possible following +entries within the same `\switch` command are skipped. Furthermore, the rule is that +if `<list of variants>` is empty, then `<what to do>` is always executed, if +not skipped according to the previous rule. So an empty `<list of variants>` +at the end of the `\switch` parameter pairs is evaluated as “all other +cases”. The example above can also be written as follows: +\begtt +\switch {BBE} {water-door of the Ulai}% BBE + {NETfree} {Ulai Canal}% NETfree + {Webster} {river Ulai}% Webster + {} {river of Ulai} % UKJV, RNKJV, Jubilee2000 +\endtt + +The `\switch` command can be used not only for single phrases within notes +`\Note`, but also to entire sections of input text containing, for example, `\Note`, +several `\Note` notes, several definitions, etc. + +The `\switch` command cannot be used in the parameters of other macros. On the other hand, the +command `\x/<phrase>/` works inside `\switch`. + + + + +\secc[renum] Renumbering verses according to translation variants + +%\mnote{\code{\\renum}} +Some translation variants have different verse numbering. In such cases, the +\`\renum` command can be used as follows: + +\begtt +\renum <book-abbreviation> <default-chapter-number>:<default-verse-number> = <translation> +<chapter-number>:<verse-number-from>-<verse-number-to> +\endtt +where `<translation>` is the mark of a particular translation. If the `\tmark` is declared as `<translation>` using `\def\tmark{<translation>}` then +the `<default-chapter-number>:<default-verse-number>` is replaced with +<chapter-number>:<verse-number-from>-<verse-number-to>. +Such renumbering applies to the entire range of verses defined by `<verse-number-from>-<verse-number-to>`. + +For example, let's suppose that +in the book of Daniel, in verses 10:20 and 10:21 we want to comment on several phrases, such as +“angel of Persia” and “true writings”. For some reason (not entirely clear) BBE has these phrases in +opposing verses then the rest of the translations. + +We number the notes according to the translation given as the first parameter of the definition of +`\variants` in the `vars.tex` file, (in our example `BBE`) including references like “See note on +10:20.” +Renumbered translations change the note number according to the actual verse number that the note +comments on, including the reference, which is then printed as “See note on 10:21.” + +If the renumbering refers to a single verse only, then the identical +`<verse-number-from>` and `<verse-number-to>` should be given, as in the example below: + +\begtt +\renum Dan 10:20 = Jubilee2000 10:21-21 +\renum Dan 10:20 = NETfree 10:21-21 +\renum Dan 10:20 = UKJV 10:21-21 +\renum Dan 10:20 = RNKJV 10:21-21 +\renum Dan 10:20 = Webster 10:21-21 +\endtt + + + +%After such a declaration, the final remark +%\begtt \catcode`\<=12 +%\Note 5:31 {Darius}={\x/Darius/Median} Some schools claim that this and other +% (<6:1>, <6:6>, <6:9>, <6:25>, <6:28>; <9:1>; <11:1>) +% The references to \x/Darius/ Medes in the book of \x/Daniel/ are historical errors. +%\endtt +%prints as follows: +% +%{\medskip\leftskip=\parindent\noindent +%{\bf 6:1 Darius the Mede} \ Some schools claim that this and other +%(6:2, 6:7, 6:10, 6:26, 6:29; 9:1; 11:1) +%references to Darius the Mede in the book of Daniel are historical errors. +%\medskip} + +The macro `\renum` can handle even such tidbits as shifting a number of a mere part of a verse. +This example comes from the Czech SNC translation where the phrase \uv{jen Bůh, který je v nebesích, odhaluje tajemství} (\"there is a God in heaven +who reveals secret things"), is for no clear reason a part of the verse 2:27 while all other Bibles have it in the verse 2:28. +But the fun does not end here; if you want to comment also on the phrase \uv{posledních dnů} (\"the latter days") you'll now find it in the verse 2:28 +where the rest of the Bibles have it as well. What are you going to do? How can you renumber just half of the verse? + +Well, you can do it by applying `\renum` on the same verse twice: the first time {\em before} the `\Note` on the first phrase, and the second time {\em after} it. +So you type: +\begtt +\renum Da 2:28 = SNC 2:27-27 +\ww {jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci} %BKR + {v nebesích je Bůh, zjevující tajemství} %PSP + {jest Bůh na nebesích, zjevující tajemství} %CSP + {je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství} %CEP + {Na nebi je však Bůh, který zjevuje tajemství} %B21 + {jen Bůh, který je v nebesích, odhaluje tajemství} %SNC +\Note 2:28 {} Podobně jako Josef v Egyptě (<Gn 40:8>; <Gn 41:16>) si ani \x/Daniel/ +nepřisvojuje poznání a výklad snu, nýbrž připisuje je Bohu. + +\renum Da 2:28 = SNC 2:28-28 +\ww {v potomních dnech} %BKR + {v posledku dní} %PSP + {v budoucích dnech} %CSP + {v posledních dnech} %CEP + {v posledních dnech} %B21 + {posledních dnů} %SNC +\Note 2:28 {} Dosl. \uv{v posledních dnech}, čemuž sz lidé rozuměli jako době obnovy národa +po návratu z exilu (viz <Dt 4:30>). Tatáž fráze může označovat jakoukoliv budoucnost +(<Gn 49:1>). V NZ je použita celkem pětkrát, z čehož dvakrát odkazuje na věk, započatý +o Letnicích (<Sk 2:17>; <Žd 1:2>), a třikrát na závěr dějin +před Kristovým druhým příchodem (<2Tm 3:1>; <Jk 5:3> a <2Pt 3:3>). + +\endtt + +Now everything works as it should: Where the numbering diverges, it renumbers; where it it matches, it stays the same. All Bibles except SNC have the first `\Note` numbered 2:28 but SNC has it as 2:27; then all of them have the second `\Note` as 2:28. + +\recommended +You may want to use `\renum` also in other files, e.g., intro or fmt, not just +notes. In such cases, if would be advisable to use `\renum` inside the +`vars.tex` file, so that it applies everywhere without the need to retype +the same instruction more times (for example, both in Introduction and Notes +files). + + + +\sec[links] Methods of creating hyperlinks + +A reference is a part of the text by which the reader, even after printing it, can tell to what other place in the text (or in the~internet) one can look at. Thus, it typically contains a numerical indication of page or the number of a chapter, section, etc. In addition, if the reader is working with a PDF viewer, then this part of the text can be {\em active}, i.e., when the mouse hovers over +this text you can click on it and the PDF viewer will go to the specified place in the document (or to the Internet). + +The Bible is invariably +structured text. It contains (in the Protestant canon) 66 books with established markers for those books, +each book has its chapters numbered from one and each chapter has verses +numbered from one. So there is no need to have \TeX/ generate these numbers +automatically (as it does when typesetting, say, a technical text that is divided into +chapters and sections), and thus there is no need to use labels in the source +document (which \TeX/ would assigns to the numbers generated during processing) and to refer by these labels in the source file, +as described in section \ulink[http://petr.olsak.net/ftp/olsak/optex/optex-doc.pdf]{1.4.3} of the +\ulink[http://petr.olsak.net/optex/]{\OpTeX/} documentation. +It is much more efficient to refer directly to a specific place in the Bible that already has +for many centuries now, fixed chapter and verse numbers.\fnote{% +The Archbishop of Canterbury, Stephen Langton, in the early 13th century, when he was teaching at the University of Paris (and has not yet become an +archbishop) divided the Bible into chapters. +Then, in the mid-16th century, the French books printer Robert Estienne divided the New Testament into verses and added the Old Testament, +which Jewish scribes had centuries earlier divided into verses (but not into chapters). +Since 1553, when Estienne published the first French Bible thus numbered, we have used this system to this day.} + + + + +The references to a specific place in the Bible are written between \code{<} and \code{>} in the source file. +The text between these characters is printed as written (with the exceptions mentioned below). +Nevertheless, \TeX/ has to be able to interpret the reference correctly in order to +make it active with a clicking capability to the correct place in the Bible. This is done by +rather large amount of rules, therefore this section is dedicated to them. + + +\secc[uudaj] Basic rule with complete data + +The reference between \code{<} and \code{>} is of the form +\begtt\catcode`<=12 +<"text" data> +\endtt +\ or just \code{<}`data`\code{>}. +The complete `<data>` is of the form `<book> <chapter>:<verse>`. Here `<book>` is the abbreviation of the book (it must be followed by +space), `<chapter>` is the chapter number, and `<verse>` is the verse number. +Example: + +\begtt \catcode`<=12 +... see also verse <Jer 8:13> +... see also <"verse" Jer 8:13> +\endtt +In the first case it prints ... see also verse {\Blue Jer 8:13} and in the second case +... see also {\Blue verse Jer 8:13}. +In both cases the area marked in blue will be active (clickable) and will lead to Jer 8:13. + + +\secc Link specifier + +The link's closing character `>` may be immediately (i.e., without a space) followed by a link +specifier, which is one of the letters: +\begitems +* `n` ... refers to a note, +* `a` ... refers to an article, +* `i` ... refers to an introduction, +* `g` ... refers to a gloss (which will hopefully come into play in one of the future versions of \OpBible/ with the core text typeset in two columns). +\enditems +The link specifier is not printed in PDF, it is just internal information where +the active link should click. If the closing character `>` + is not followed by any of these specifiers, it is a link to the verse +(probably the most common case). +Example of a note reference: + +\begtt \catcode`\<=12 +... see <"note on" Jer 7:4>n for more information. +\endtt +prints ... see {\Blue note on Jer 7:4} for more information. +The click leads to the first note on Jer~7:4, not to the verse itself. + +In the case of a reference to an article (specifier `a`), the full entry has the format +`<book> <chapter>`, i.e., the verse information is missing because the articles can be understood as introductions to chapters. In the case of a reference to the introduction to a book (specifier `i`), the full entry is in the format `<book>` (lacking both chapter and verse information) because these +are book introductions. In~other cases, the full entry has the format as +described in section~\ref[uudaj], with the exception described in~section~\ref[vudaj]. + +\secc[tochapter] References to whole chapters + +You can omit `:` and verse number in your reference text. Then the reference points to the first verse of the given chapter. Examples: +\begtt \catcode`<=12 +... see <"chapter" Dan 7> +... Joseph's story (<Gn 39-41>) +\endtt +In the second example, the range of chapters is given and \TeX/ creates an internal link to +the first verse of chapter 39. Compare also with the section~\ref[verse range]. + + +\secc[vudaj] Exception for the format of the full entry for some books + +Books Obad, Phlm, 2John, 3John, and Jude are not divided into chapters. +In a reference to a verse, note to a verse or a gloss to one of these books, +the chapter information is missing and the format of a complete reference looks like this: +`<book> <verse>`. In order to teach \TeX/ to apply this exception, the list of abbreviations for these books needs to be defined in macro \`\nochapbooks`. For example, the `books.tex` file says +\begtt +\def\nochapbooks{Obad Phlm 2John 3John Jude} +\endtt +Since there are different book abbreviations for different languages, this macro needs to be defined +according to the language used. In any case, the abbreviations have to be exactly the same as the ones declared by the `\printedbooks` macro in the main file. + +Example: \code{see <Phlm 3>} prints +see {\Blue Phlm 3} and it refers to verse 3 of the Philemon, not to chapter~3. On the other hand, \code{see <Gen 3>} prints see {\Blue Gen 3} and refers to the beginning of the chapter 3 of Genesis. It is the reference to the whole chapter, as described in the section~\ref[tochapter]. + +\secc[bored] Incomplete data + +Sometimes the reader can determine the location of a verse from the context, therefore `<data>` does not need to be complete. In the {{\em incomplete data}}, there may be a `<book>` missing, or +`<book> <chapter>:` or even everything. For example: + +\begtt \catcode`<=12 +... we also see an analogy in <"verses" Jer 8:13>, <9:7> and <11:3> +... see verses <Jer 8:13>, <15>, <17> +... see all of the <"verses" Jr 8:13>--<22>, +... (cf. <Jr 8:13> and <"its note">n). +\endtt +This yields: +... we also see an analogy in {\Blue verses Jer 8:13}, {\Blue 9:7} and {\Blue 11:3} +... see verses {\Blue Jer 8:13}, {\Blue 15}, {\Blue 17} +... see all of the {\Blue verses Jer 8:13}--{\Blue 22}. +... (cf. {\Blue Jer 8:13} and {\Blue its note}). + +The entries `9:7`, `11:3`, `15`, `17`, `22` and the last blank one +in these examples are incomplete data. The reader knows that they refer to +the book of Jeremiah and where no chapter is given, they refer to chapter 8 of +Jeremiah. In the last example with a blank, the reader knows that it is a note +on~Jer~8:13. +\TeX/ knows that too, and it assigns correct links (to be clicked on) to the incomplete entries +because incomplete entries take the unspecified information from the previous last entry. +This rule applies locally to a single text object: note, article, introduction, etc. If the very +first entry in a given text object is incomplete, the unspecified information is replaced with by +the abbreviation of the book currently being processed, or by the number of the current chapter, +or verse, respectively. + +If an incomplete entry is prefixed with `\`, the unspecified information is taken from +the book or chapter or verse currently being processed, regardless of which entry +precedes. For example: +\begtt \catcode`<=12 +\Note 4.5 {} The idea is repeated in <Jer 4:5>. Also, compare to \<8:3>. +\endtt +Here the reference {\Blue 8:3} leads to verse 3 of chapter 8 of the actual current book. If +the backslash sign `\` were not there, then this reference would click to 8:3 of Jeremiah. + +An incomplete entry is printed as is, as incomplete. The above rules +only apply internally so that the active link will work properly after a mouse click. + + + +\secc[verse range] Format for the verse range and for the section in the verse + +In each entry, it is possible to have a range of verses in the format `<from>-<to>` +instead of just `<verse>` or `<chapter>:<verse>`. + The \TeX/ will create an internal link to the first verse of the range only and +turns the hyphen sign (character `-`, ASCII 45) in the range into an en-dash. + +Examples: + +\begtt \catcode`<=12 +<Jer 8:3-7>, +<Jer 8:3-9:5>, +<3-7>, +<8:3-7>. +\endtt +For example, the first link in this example prints as {\Blue Jer 8:3--7} +and offers a link only to Jer~8:3. + +The same can be applied to the chapter range, as shown in the example in the section~\ref[tochapter]. + +\secc References to subverses + +Sometimes we need to refer to a part of a verse, not the whole verse. This is done +by appending a letter immediately after the verse number. For example, +\begtt \catcode`<=12 +... see <Dan 9:11b> +\endtt +You can append such a letter to both complete and incomplete references. For the purpose of +hyperlink, these letters are ignored but printed in PDF. Thus, the example given +prints ... see {\Blue Dan~9:11b}, but the link leads to Dan~9:11. + +\secc Hidden data + +When none of the rules are sufficient to create an internal link from a link +listed above, you can enclose everything in the link to be printed in the programmer's +quotation marks `"..."` and hide the subsequent entry to create the internal link. +To do this, just append underscore `_` followed by the data right after the closing programmers' quotation mark `"` Such entry is not printed. For example, +\begtt \catcode`<=12 +<"First Book of Samuel"_1Sam 1:1> +\endtt +prints only the text {\Blue First Book of Samuel}, which internally refers (the click jumps) to the first verse of this book. + + + +\secc[Renum] Renumbering the reference + +If a link points to a verse that has a different number than the default translation +(the first translation among the parameters of \`\variants` declaration), then + enter the reference according to the default numbering and \TeX/ will recalculate it itself according to the data specified by `\renum`. + It prints the recalculated data and uses it for the internal reference. +Cf.~\ref[renum]. + +\secc Data reduction when printing + +You may find it helpful to be able to write the complete data in parentheses for the reference and expect it to be automatically reduced to incomplete if they refer to the current book. +If they do not refer to the current book, the entry will remain complete. You can do this by +by adding a \`\re` before the opening parenthesis of the entry (the eventual reduction rule +applies only to this single entry) or by using the \`\reduceref` command. If you +you use it in a note (or inside a \TeX group), the reduction rule is applied +for all subsequent complete entries of that note (or of that \TeX/ group). +When used in a document declaration, the eventual reduction rule is applied to all complete data in the document. + +Example: + +\begtt \catcode`<=12 +\re<"verse" Dan 7:3> +\endtt +is printed as {\Blue verse Dan~7:3} if this reference is given outside the book +Daniel. However, when this reference is given inside the book of Daniel, it is printed +only as {\Blue verse~7:3}, which internally refers to Dan~7:3. + +The reference reduction rule set by \`\reduceref` can be turned off +with the \`\noreduceref` command. From there to the end of the note (\TeX/ group) +links behave as if \`\reduceref` were not turned on. + + + + +\secc[knihajinak] The book's abbreviation (a-mark) can be printed differently + +If the mark for a book is declared differently in different translations following +\`\vdef`, then use only the <book> entry in the references according to the first (default) +variant. However, if you currently use an alternative translation via \`\tmark`, +the link will be printed according to the \`\vdef` entry of that alternative translation variant. +Internally, nevertheless, references are linked according to the default variant. + +You'll find this feature is useful when you run across two different translations +which name the same book differently. +In English it is rarely the case but let's suppose that (hypothetically) there exists an English +translation that prefers “Paralipomenon” over “Chronicles”. Let's call this hypothetical +translation “Greek.” +Your default translation (the first translation in the \`\variants` declaration) +uses “Chronicles” as all English translations usually do. + +Now you can declare `\vdef` for marks `1Chr` and `2Chr` (Chronicles) for most of English +translations, especially the first one, and an alternative text for `1Par` and `2Par` +(Paralipomenon) for the “Greek” translation. +Then you can type the reference \code{<"see" 1Chr 2:3>}, you get {\Blue see 1Chr~2:3} in the usual +translation variants, but it will print {\Blue see 1Par~2:3} if you use +translation variant~“Greek”. + +Non-English languages may use it more often, though. +For example, in the Czech language, most translations +use “Paralipomenon” where English Bibles use “Chronicles” but there is one translation (B21) that uses +the title “Letopisů” instead of “Paralipomenon”. +Then \code{<"viz" 1Pa 2:3>} yields {\Blue viz 1Pa~2:3} in most of Czech translations, except in B21 where it gives {\Blue viz 1Let~2:3}. + +\secc[fudaj] Bad links, i.e., links to a non-existent spot + +If a reference is made to a non-existent verse or a non-existent note, then +there are two possibilities. If it is a reference to a book that is intentionally not being printed +(because, for example, you are working on a test books selection, +see also \`\printedbooks` in section~\ref[main]), then the link is colored +as if it were active, but it is not, and \TeX/ gives +no warning. However, if the link points to a non-existent verse or +note within the printed books, then the link is active, the click goes to +the last page of the PDF file, and a warning appears in the log, saying that the link +is incorrect. Be aware, though, that when\TeX/ runs for the first time, all +links lead to nowhere (as they are being created for the first time), +thus there is a large number of warnings about incorrect links in the log. +Only after you run \TeX/ the second time, +the links pointing to existing places are correctly interlinked. + + +\secc Link Tracing + +By default, detailed link tracing is enabled in the log file. +You can turn this off by saying \`\notracinglinks` and back on with \`\tracinglinks`. +In addition, you can use \`\tracingouterlinks` to disable the suppression of link warnings on +non-existent books, allowing the log to find any non-existent links resulting from + a typo in the reference text. + +\secc Links to books and chapters + +If you want a reference to a book that would click to the beginning of that book, +write \`\cref``[<book>]`. For example, `\cref[Gen]` will print {\Blue Gen} with a link to +the beginning of the book of Genesis. Similarly, `\cref[Gen 2]` will print {\Blue Gen~2} with a click +leading to Gen 2:1. If you want to print something else, then +`[...]` must be closely followed by `{<text>}`, where `<text>` is the text +to be printed and to become the active link. So, for example +`\cref[Gen 2]{The Day of Rest}` will print {\Blue The Day of Rest} with a~link to the beginning of +the corresponding chapter (Gen 2:1). + +\secc Links to pages + +You can place an invisible page link target in your text using \`\pglabel``[<label>]` and +then you can link to that page using \`\pgref``[<label>]`; this + will print the clickable number of that target page. +Similar to `\cref`, you can use `\pgref[<label>]{<text>}` +to print a `<text>` other than the page number; the text now clicks to the place where +where the `\pglabel[<label>]` is located. + +\sec[maps] Maps, images and their legends + +The images (maps etc.) can be inserted to the bottom of the page by the \`\insertBot` or \`\putBot` command: + +\begtt +\insertBot {<title>} [<label>] (<params>) {<data>} +or +\putBot <chapter>:<verse> {<title>} [<label>] (<params>) {<data>} +\endtt + +The first one can be used in introductions, the image is inserted at the bottom of the current or the next page. The second one can be used in note files, the image is inserted at the bottom of the page where the given verse is (or at the bottom of the next page). The `<title>` is a caption of the image, the `<label>` can be used for references, the `<params>` can include more typesetting parameters and `<data>` includes commands for inserting the image itself. A comprehensive example will follow in section~\ref[map-variants]. + +\secc[map-variants] Translation variants + +Just as you can change the wording of a search phrase in a note to match the current core text, +you can also create map legends (and similar graphical objects showing expressions that vary in different translations) to always match the current version of the Bible. + +Suppose that we insert a separate blank map and text for the legend. Any text can be placed over an image using \`\puttext` command: +\begtt +\puttext <x-dimen> <y-dimen> {<text>} +\endtt +where <x-dimen> determines the horizontal offset on the x-axis, <y-dimen> the vertical offset on the y-axis, with the coordinates `0mm 0mm` being the bottom left corner of the image. The <text> is printed text. +For example: +\begtt +\puttext 5mm 62mm {Mediterranean sea} +\endtt + +You can insert a text over the map with a white semitransparent shadow as a background of the text. Use \`\putstext` instead \`\puttext` in this case. The parameters are the same with the same meaning. See section~\ref[bkgrnd] for more information about it. + +\medskip +\centerline{\picw=200pt \inspic{images/BBE.png} \hss\inspic{images/NETfree.png} } +\medskip +\leftline{Map from the Introduction to Daniel: BBE \hss NETfree} +\medskip +For example, you can notice how in the sample above not only that the biblical references are active hyperlinks, but also that the name of the city of Susan (just above the Persian Gulf) changes from the BBE's Shushan into Susa of NETfree. + +The image must be loaded before the description can start, and everything in it must be inside the definition of \`\insertBot`. +The above sample has been written as + +\begtt \catcode`<=12 +\insertBot {Daniel's Remote Visions Empires}[map](){ + \inspic{fertile-crescent-crop.pdf}% blind map + \Heros \cond \setfontsize{at 9pt}\rm %font + \vskip-1mm + \putstext 2mm 108mm {\vtop{\hsize6.5cm %box width + \baselineskip10pt %line spacing inside the box + \noindent %space saving, no need to indent + \leftskip=3pt \rightskip=3pt %how much the semi-transparent shadow will overlap the text + Soon after Alexander's death ... was conquered by Rome.}%end\vtop + }%end \putstext + \LMfonts\sans \setfontsize{at9pt}\rm + \puttext 145mm 29mm {<"Acts 2:9"_Acts 2:9>} + \puttext 145mm 32.5mm {<"Ez 32:16"_Ez 32:16>} + . + . + . + \puttext 2mm 5mm{{{{Heros \setfontsize{at 7pt}\it Satellite Bible Atlas,\rm W.Schlegel}} + \puttext 2mm 2mm{\Heros \setfontsize{at 7pt}\rm Used with permission.} +}%end \insertBot +\endtt + + +{\bf What to watch out for:} + There must not be a blank line inside `\insertBot`. + + + +\secc[town] Macro `\town` for the town symbol on the map + + +The towns of Jerusalem, Babylon, Tolul Dura, Susan and Ur are visible on the map as tiny circles +with a red center and black perimeter. +The properties of this circle can be set with the macro \`\townparams`, whose default values are +as follows: + +\begtt +\def\townparams{ + \hhkern=.8pt % radius of the circle + \lwidth=.5pt % contour line thickness + \fcolor=\Red % circle color + \lcolor=\Black % contour line color +} +\endtt + +The macro \`\town` itself places this circle with coordinates, similar to the macro `\puttext`, +but without additional text, e.g., + +\begtt + \town 101.5mm 53mm %the city Babylon +\endtt + + + +\secc[maptitles] Inscriptions along the curve + +Some of the inscriptions on the map require “bending” according to the terrain, especially the +names of large areas, as in our case “The Ptolemies” and “The Seleucids,” or the “Persian +Gulf,” or perhaps even the tiny names of rivers (“Euphrates,” “Tigris,” “Nile”). +In order to do this we can use the \`\c` command inside the \`\puttext` parameter. +\begtt +\c[<first-angle>/<kern and rotate parameters>]{<text>} +\endtt +For example: +\begtt +\puttext 62mm 70mm {\c[10/\kern7pt\pdfrotate{-1}]{THE SELEUCIDS}} +\puttext 2mm 37mm {\c[0/\kern4pt\pdfrotate{2.5}]{THE PTOLEMIES}} +\endtt + +The first number (before `/`) denotes the angle of the first letter of the text. +The \`\kern` command determines the spacing between letters; the number in the \`\pdfrotate``{<number>}` +determines the strength of the curvature (the angle change between two successive letters). A negative value bends the text concavely +(like a rainbow), a positive value convexly (like a bowl). + +If we need a sign that waves in the shape of the letter S (is concave and convex at +the same time), we would have to assemble it from two or more `\puttext` statements, glued +together to look like one continuous text. + + +In the example above we have the name of the city of Jerusalem printed at an oblique angle but along a straight line so that it +does not clash with “king of the South” and can be seen clearly. +This can be achieved by using the \`\c` command without `\pdfrotate` parameter: + +\begtt +\puttext 48mm 55mm {\c[-40/\kern1pt]{Jerusalem}} +\endtt +The number `-40` was used to tilt the inscription. + + +\secc[bkgrnd] Partially transparent background of continuous text + +In the sample above, the continuous blocks of text have slightly lighter background +through which the map from beneath is still visible. +This can be achieved by typing \`\putstext` (think of Put-Shadowed-Text) in the place of +\`\puttext`. This way you don't need any pre-prepared lighter spots on the blind map (see the +image bellow), having to “hit” it with the text. + + +\medskip +\centerline{\picw=150pt\inspic{images/fertile-crescent-crop-old.pdf} } +%\hss \inspic{images/Da-map-shadowed-text.png}% + +\smallskip + +Before using \`\putstext` for the first time, the level of transparency of the white shadow can be set. The default value is `\def\shadowparameter{.1}`. +If you set `\def\shadowparameter{1}` you get a solid opaque white background; the smaller the number the more transparency. + +However, this value is then stored in the page-resources of the output PDF and is used +the same on all subsequent pages, so you cannot change it and have it different in +different places of the same document. +If perhaps there should be an unexpectedly excessive +demand for the ability to change the transparency level on the fly, this may be an incentive for +implementation in a possible future version of \OpBible/. +For the time being, we did not find it necessary to complicate the macros by creating more and more +page-resources, so the user should be satisfied with the option to set the transparency of the +shadow under the text on maps uniformly for the entire Bible. + + +%\medskip +%\centerline{\picw=150pt \hss\inspic{images/Da-map-shaded-text.png} } +%\medskip + +\sec Timeline inclusion tools + +\secc[spanimage] Image or text over two pages + +If we want to insert an image or text across two pages in an open double page, we can +use +\begitems +* \`\insertSpanImage`: inserts a prepared PDF image, can be used in the book introduction, +* \`\insertSpanText`: insert text (for example a timeline), can be used in the book introduction, +* \`\putSpanImage`: insert a prepared PDF image, anchored relative to the number + chapter and verse, can be used in the notes file, +* \`\putSpanText`: like \`\putSpanImage`, but inserts text instead of an image. +\enditems +The \`\insertSpanImage` and \`\insertSpanText` commands place the image or text +at the bottom of two pages according to the following rule. Suppose that +the command itself is executed when \TeX/ creates the current page of +the number $c$. Then +\begitems +* if $c$ is even and the image's (or text's) height allows it to fit on the current page, + it will be placed on pages $c$ and $c+1$, +* if $c$ is even and the image or text does not fit on the current page, + it will be placed on pages $c+2$ and $c+3$, +* if $c$ is odd, the image or text will be placed on pages $c+1$, $c+2$. +\enditems +This ensures that the image or text will always be visible on the double page +of an open book. + +The \`\putSpanImage` or \`\putSpanText` commands work according to the same rule, +only the number $c$ in this case corresponds to the page number on which the +the beginning of the verse specified in the command parameter. + +These commands have the following parameters: +\medskip +\`\insertSpanImage` `{Title} [<label>] (<parameters>) {<filename>}` +\medskip\noindent +The <Title> is used in the header of the image and <label> can be set, +to refer to the image (and thus create an active link) using `\ref[<label>]` at another place. +If unused, you can leave the parameter empty: `[]`. +Furthermore, <parameters> can specify how the image is placed, typically this +parameter is empty: `()`. Finally, <filename> is the name of the image file +including the extension. Typically this is a PDF file, i.e., it has the extension `.pdf`. +\medskip +\`\insertSpanText` `{Title} [<column>] (<parameters>) {<text>}` +\medskip\noindent +The parameters are the same as \`\insertSpanImage`, only the last parameter is different. +It contains the text to be printed across two pages. Typically there might be +a set of `\timeline`, `\timelinewidth`, `\arrowtext`, `\tlput`, `\tline`, `\tlines` commands to create a timeline, see the section~\ref[timeline]. +\medskip +\`\putSpanImage` `<chapter>:<string> {Title} [<column>] (<parameters>) {<filename>}` +\medskip\noindent +In addition, there is a <chapter>:<verse> specifying the verse whose beginning is on page $c$ +and the image is positioned according to the rules mentioned above. The other parameters are the same as +for \`\insertSpanImage`. +\medskip +\`\putSpanText` `<chapter>:<verse> {Title} [<image>] (<parameters>) {<text>}` +\medskip\noindent +It behaves the same as \`\insertSpanText`, but with the addition of the <chapter>:<string> parameter +has the same meaning as in the \`\putSpanImage` command. + + +\secc[timeline] Commands to create a timeline + +These commands can be used in the <text> parameter of the \`\insertSpanText` or \`\putSpanText` commands. + +First, you need to specify the number of years (or other units) for the full width of the timeline. +All other data will be entered in these units. In the following text +we will refer to these units as years. +Set the timeline parameters using \`\timeline` and \`\timelinewidth`: +\begtt \catcode`\<=13 + \timeline <number of years> + \timelinewidth <width of the timeline> +\endtt +For example, after +\begtt + \timeline 500 + \timelinewidth 25cm +\endtt +the timeline will be 25cm wide and 500 years will be included in that width, so one year +will represent a width of 0.5 millimeters. However, it is more usual to specify the width of the timeline +as some fraction of the total width of the page (or double-sided image, if using +timeline in \`\insertSpanText` or \`\putSpanText`). For example: +`\timelinewidth=.95\hsize`. + +The timeline is built line by line. Commands for text or line segments that +are on the same line are written below each other in any order. + \`\vskip` `<dimension>` command moves to the next line, where the dimension can be specified +in multiples of the line height using the unit \`\l`, i.e., `\vskip 1.5\l` +means a shift of one and a half lines down. + +Text is inserted via \`\tlput` `<symbol> <position> <flag> (<setting>) {<text>}`. +The <symbol> parameter can be \"`a`" if we want the text to be above the current +rate position, or \"`b`" if we want the text to be below the current rate position. +When the <symbol> is \"`a`", multiline text extends upwards, and when \"`b`", it extends downwards. + +The <position> parameter is the location on the timeline (in years) to which the text should be attached. +From this point, the text will flow to the right if <flag> is specified by the \`\rlap` instruction, +and it will flow to the left if the <flag> is specified by the \`\llap`. Finally, if <flag> is empty, the text will have centered lines and +<position> then corresponds to this line center. The `<setting>` parameter can be be empty, i.e., `()`, +or it may contain font settings, font color, etc., for following <text>. +A <text> contains the text to be printed. In the case of multi-line text, separate the lines with \`\cr` +(remember what carriage return meant in the era of typewriters?), for example: +\begtt + \tlput b 25 (\it) {Abraham is\cr 100 years old} +\endtt +The text has two lines, their common center is below point 25 of the timeline. + +\`\tline` `<from>..<to>` creates a horizontal line starting at <from> and +ending at <to>. The data is in years. + +\`\tlines` `<w1>|<w2>|<w3>|` (and possibly more) inserts short vertical lines on the timeline. +The number of `<w>|` parameters can be arbitrary, each representing one +vertical line, and the numbers between them indicate the distance between adjacent lines in years. For example +\begtt +\tline 0..100 +\tlines 20|20|20|20|20| +\endtt +creates a 100 horizontal line and vertical lines on top of it to denote 20, +40, 60 and 80 years. + +\`\arrowtext` `<from>..<to> (<setting>) {<text>}` +prints a horizontal line from <from> to <to> (data in years) +and the middle of the line is broken to give space for the <text> which written at that point. +Arrows pointing outwards from the line are at the edges of the line. + +This timeline has been shrinked from a double-page size: +\medskip +\picw=1.1\hsize +\inspic{images/timeline-crop.pdf} + +and was typeset as follows: + +\begtt \typosize[8/11] +\def\small{\typosize[8/10]} +\putSpanText 12:40 {How long have been the Israelites in Egypt?} [] () {%we are in Exodus +\timeline 430 % total number of years (or other units) in the timeline +\timelinewidth 36cm % the width of timeline (here: 430 years = 36 cm) +\arrowtext 0..430 (\bf) {\hskip20mm 430 years \hskip1cm (Exod 12:40; Gal 3:16--17)} + % prints arrow from..to, (format) {text} in the middle; + %\hskip controls the spaces in the middle where two pages meet +\vskip 2\l % \vskip 2\baseineskip; \l is only shortcut for \baselineskip +\tlput a 0 \rlap(\bf) {Abraham received\cr promise (Gen 12:3-5,7; 15:5--6)} % print text +\tlput a 430 \llap(\bf) {Moses received \cr the Law (Exod 24:12)} % see \_doc above + % for more details +\vskip 1.5\l % \vskip 1.5\baselineskip +\tlput a 0 \rlap() {Entered do Canaan (Gen 12:4)} % print text +\tlput a 430 \llap() {Left Egypt (Exod 12:41)} % print text +\tlput a 215 (\bf) {\hskip-6mm Entire \hskip8mm Israel\cr + \hskip 8mm arrived to + \hskip7mm Egypt (Gen 47:9)} % print text + % all \tlput's between \vskip's is printed in the single line +\vskip 1\l +\tlput a 25 (\small) {Isaac born (Gen 21:5)} % text +\tlput a 85 (\small) {Jacob born (Gen 25:26)} % text +\vskip1.1\l +\tline 0..430 % the horizontal line from..to +\tlines {0|25|60|130|215|0} % the vertical short lines, numbers mean distance between them +\vskip.2\l +\tlput b 12.5 (\small) {25 years} % text printed below +\tlput b 55 (\small) {60 years} % i.e the current position is at the top of the text +\vskip.7\l +\tlput b 0 (\small) {Abraham\cr 75 years} +\tlput b 25 (\small) {Abraham\cr 100 years} +\tlput b 85 (\small) {Isaac\cr 60 years} +\tlput b 215 (\small) {\hskip1cm Jacob\cr\hskip1cm 130 years} +\vskip2.5\l +\tlines {|215|215|} % the vertical short lines +\arrowtext 0..215 (\bf) {215 years in Canaan} % arrows and text +\arrowtext 215..430 (\bf) {215 years in Egypt} +\vskip2\l +\tlines {|30|400|} % the vertical short lines +\arrowtext 30..430 (\bf) {Abraham's seed afflicted in a land not theirs for 400 years (Gen 15:13)} +\tlput b 15 (\small) {25$+$5$=$30\cr Isaac weaned\cr in 5 years} +\vskip.5\l +\tlput b 65 (\small) {Ishmael bullied Isaac in Canaan \cr since the day Isaac was weaned (Gen 21:8--9)} +\tlput b 385 (\small) {Israel afflicted in Egypt (Exod 1:11)} +\tlput b 215 () {\hskip2.5cm 430$-$30$=$400} +}%end of \putSpanText +\endtt + +\filbreak + +\sec Page formatting variants + +By default, a single-column design is set for the main text of the Bible +and for book introductions and annotations. Two-column type is set for +notes on verses. + +By default, chapter numbers are capitalized and in the outer margin. +In the outer margin there are also enlarged quotation marks attached to quotations. +The command \`\normalchapnumbers` changes this setting: chapter numbers are then inserted in the left +upper corner of the first paragraph and the enlarged quotation marks are removed. +The outer margin is then shrunk because there is no more printed material in it. + + + +By default, each \`\Note` occupies a new paragraph in a double column print. +The command \`\mergednotes` makes sure that all notes on a single verse are always +combined into a common paragraph. +However, this comes at a cost of loosing the ability for the phrase in the note +to follow its original in the Biblical verse on the same page. +In other words, the entire paragraph (compound of several notes on the same verse) +links only to the beginning of the verse, i.e., the beginning of the verse +and the beginning of the note to that verse are on the same page, +but the phrases themselves are not being searched for. + +Other page formatting options are still in the planning stages and are not implemented in this version of \OpBible/. + + +\sec Error search options + +It may happen that you make a typo in the `notes-*`, `intro-*`, +`articles-*` files. If you had included the file with a typo to the whole Bible processing, +\TeX/ would report an error at a completely different point in time than when it had read the file. +Unfortunately, tracing back such an error is then very difficult. Moreover, typically the error +occurs at a different stage of processing and thus it is often reported in a very +incomprehensible and misleading message. + +However, it is possible to process the newly written files directly first, +but with no connection to the core text. +In this mode, potential errors are reported more directly. +To search for errors directly, use \`\checksyntax` <file list> `{}` +Here the file list are the names of the files to be checked (without the `.tex` extension). +You can have, for example, at the end of the main file, line like this: + +\begtt +\checksyntax intro-Dan articles-Dan notes-Dan {} +\endtt + +This will perform a direct check of the listed files. The output is the text of these +files without any formatting. Syntax errors in the files +will show up in significantly more straightforward manner. + +Note: using \`\checksyntax` disables the \`\processbooks` command, which in turn +does nothing, so the core text of the Bible is not loaded at all. + + +\sec Generating default files `notes`, `fmt`, `intro` + +If the files `notes`, `fmt`, `intro` do not exist, \OpBible/ does not complain and +behaves as if they were empty. But you might want to have these +files for all the books of the Bible already prepared in the appropriate directories and +with a short introduction. Templates for such files can be +written in a separate file (e.g.,`templates.tex`) and then +run such file using the `optex templates` command. This will generate the default files +according to the specified templates for all the books of the Bible. +If a file with the specified name already exists, it is retained (i.e., it is not +overwritten by the default file) and a warning about it will appear on the terminal and +in the `log` file. + +First you need the `books.tex` file with the names and abbreviations for all the books of the Bible, +as mentioned in the~\ref[books] section. This can be generated, for example +from Sword using the `mod2tex` script, see section~\ref[txs]. + +In the `templates.tex` file, the packagge `opbible.opm` must first be loaded using `\input`, +then the `books.tex` file, +and then you can specify file templates with the \`\filegen` command as follows: + +\begtt +\filegen {<file-name>} +<file-content> +\endfile +\endtt +% +The <filename> must (and <file-content> can) contain the double character `@@`, +which is automatically replaced by the book abbreviation <b-mark> specified in `books.tex`. +As many default files as there are book titles declared in `books.tex` are then automatically generated. +For example, `templates.tex` might look like this: + +\begtt +\input opbible.opm +\input books.tex + +\filegen {intro-@@.tex} +% Introduction to the book @@ +\endfile + +\filegen {notes-@@.tex} + +% Notes on the book @@ + +\endinput +\ww + {}={} % BBE + {}={} % Jubilee2000 + {}={} % NETfree + {}={} % UKJV + {}={} % RNKJV + {}={} % Webster +\Note 1:1 {}={} %text terminated with a blank line +\endfile +\endtt +% +The `optex templates` command will generate 66 files in this case +`intro-1John.tex`, `intro-1Cor.tex`, etc. with the specified single line +and 66 `notes` files (`notes-1John.tex`, etc.) with the content of the specified nine lines. + +You can also use the triple character `@@@` in the <file-content>, which is then converted into +the full title of the book. So after specifying +`% Introduction to @@@` in the `templates.tex` file +you will get the file with the text `% Introduction to The First Book of Moses (Genesis)`, +another with `% Introduction to The Second Book of Moses (Exodus)` etc. + +In the example, the file names are chosen so that they are generated in the current +directory. If you have prepared subdirectories in this directory corresponding to +names, it is possible to generate files directly into them, for example, write +\`\filegen {intros/intro-@@.tex}`. + +To generate a list of files with the names other than the <b-mark> list in the `books.tex` file, +after reading in `books.tex`, define macro \`\genbooks` with your chosen set of abbreviations. +For example, after +\begtt +\def\genbooks {Gn Ex Lv Nu Dt} +\endtt +% +the \`\filegen` command will only generate templates for the five books with the specified +abbreviations. You can also define \`\genbooks` before each \`\filegen`, in which case +you'll be able to have different book abbreviations for different file types (e.g., `intro-Gen.tex` and `notes-Gn.tex`). + +\watchout +If you work online on Overleaf, you must not forget that Overleaf does not keep the files that have been generated during \TeX/ run. This makes generating the templates a bit clumsy: after generating them (but before quitting Overleaf) you would have to download the file(s) and manually upload it (them) again. The files that you manually upload do not get deleted when you leave the project. + +\sec[tricks] Tricks and Stunts + +This sections offers some inspiration for demanding users, eager to perform even greater miracles +than what average \OpBible/ users might be satisfied with. + +\secc Chiasm + +Serious students of the Bible probably know that some parts of it are written in form of chiasm; for example, a single verse: +\medskip +\leftline{\hskip 2em{\bf A} Many that are first} +\leftline{\hskip 3em{\bf B} shall be last;} +\leftline{\hskip 3em{\bf B'} and the last} +\leftline{\hskip 2em{\bf A'} shall be first.} +\leftline{\hskip 4em{(Matthew 19:30) } } +\medskip + +\noindent or a larger portion of text: + +\medskip +Life of Abraham in Genesis: + +\leftline{\hskip 2em{\bf A} Background and Early Experiences (11:10--12:9)} +\leftline{\hskip 3em{\bf B} Earlier Contacts with Others (12:10--14:24)} +\leftline{\hskip 4em{\bf C} Covenant with God (15:1--17:27)} +\leftline{\hskip 3em{\bf B'} Later Contacts with Others (18:1--21:34)} +\leftline{\hskip 2em{\bf A'} Progeny and Death (22:1--25:18)} +\medskip + +\noindent or, for that matter, an entire book: + +\medskip +Leviticus: + +\leftline{\hskip 2em{\bf A} Ritual (1--7)} +\leftline{\hskip 3em{\bf B} Priesthood (8--10)} +\leftline{\hskip 4em{\bf C} Purity (11--15)} +\leftline{\hskip 5em{\bf D} Day of Atonement (16)} +\leftline{\hskip 4em{\bf C'} Purity (17--20)} +\leftline{\hskip 3em{\bf B'} Priesthood (21--22)} +\leftline{\hskip 2em{\bf A'} Ritual (23--27)} +\medskip + +The way to type such structures is rather easy. +Entire chiasm has to be enclosed inside `\begChiasm` and `\endChiasm` pair; then number of asterixes at the beginning of each new line determines the indentation. +You only have to type: + +\medskip +\begtt +\begChiasm +* Many that are first +** shall be last; +** and the last +* shall be first. +\endChiasm +\medskip +\endtt +% +and \OpBible/ will take care of the rest. If you don't want to have the boldfaced {\bf A, B, C... B', +A'} at the beginning of the lines, type `\style q` right after `\begChiasm`. +If you then want them back, start the new chiasm with `\begChiasm \style Q`. + +%... + +\secc[dirty] Formatting Tricks + +This section follows the section~\ref[fmt]. +We are formatting the text of the book of Daniel, in the BBE translation, +therefore we work inside the `fmt-BBE-Dan.tex` file. +Let's suppose you want to let the reader know which words have been added by the +translators that are not in the original language. + +In BBE, Daniel 1:7, we read: + +\medskip +\moveright 1in\vbox{\advance\hsize by -2in +\noindent +And the captain of the unsexed servants gave them names; +to Daniel he gave the name of Belteshazzar, +to Hananiah the name of Shadrach, +to Mishael the name of Meshach, +and to Azariah the name of Abed-nego.} +\medskip + +The phrase {\em the name of} was added by the BBE translators, it is not in the +original Hebrew Bible and you want to indicate that by a font change. +Typing `\fmtfont{1:7}{the name of}{\em}` would do the job just fine, but only +for the very first occurrence of the phrase. In this particular case, however, +we run into a problem because the exactly same phrase is there four times in the +same verse, and all in the need of the font change. The phrase that have been +already searched for and found cannot be searched for again. + +There is a way around, as mentioned in \ref[fmt]. + +The macro \`\fmtkeep``{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>}` will help us here because it will make the first occurrence of the `<phrase>` unsearchable by hiding it inside the brackets `{}`. +We use it repeatedly because we also need to exclude from search the second and the third occurrences of the phrase. The second time it will disable the next first visible phrase, which is now the second one, and so forth. +\medskip +Typing + +\begtt +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\fmtkeep{1:7}{the name of} +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\fmtkeep{1:7}{the name of} +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\fmtkeep{1:7}{the name of} +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\endtt + + +solves the problem neatly and to everybody's satisfaction, resulting in: + +\medskip +\moveright 1in\vbox{\advance\hsize by -2in +\noindent +And the captain of the unsexed servants gave them names; +to Daniel he gave {\em the name of} Belteshazzar, +to Hananiah {\em the name of} Shadrach, +to Mishael {\em the name of} Meshach, +and to Azariah {\em the name of} Abed-nego.} +\medskip + +See the sample file of Daniel in BBE translation, verse 1:7. + + +\watchout +If you want to insert vertical space (e.g., `\medskip`) after the verse in which you have +applied the font change on a word, then `\fmtins` containing `\medskip` must precede `\fmtfont` +command. Otherwise \TeX/ will crash and you end up with the mysterious message +`You can't use \/ in vertical mode.` +In other words, use + +\begtt +\fmtins{1:7}{Abed-nego.}{\medskip} +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\endtt +% +and do not switch the order of these two lines. + +%??? + + + + + +% +\sec[sum] Summary of basic commands and definitions + +This section lists the files necessary to run OpBible, and their typical content. +\recommended +Compare the instructions below with the sample files that come as a part of the bundle. + + +%I would put everything the user might need to set up in +%Sem. If this could fit on two pages, we might recommend printing it as a cheat-sheet. + +\secc Typically in the `main.tex` file + +\begitems +* \`\load`: Macro package to be loaded:`\load [<macro package>]`. Example: `\load [opbible]`. +* \`\tmark`: `\def\tmark{<t-abbreviation>}`: declaration of the t-abbreviation of a Bible +translation, e.g., BBE, RNKJV, etc. + Example: `\def\tmark{BBE}`. +* \`\txsfile`: `\def\txsfile {<filename mask>}`: `.txs` location declaration. + You can use \`\amark` or \`\bmark` in the filename mask. + Example: `\def\txsfile {./txs/\tmark-\bmark.txs}`. +* \`\notesfile`: `\def\notesfile {<filename mask>}`: notes files location declaration. +Example: +`\def\notesfile {./notes/notes-\amark.tex}`. +* \`\introfile`: `\def\introfile {<filename mask>}`: book introductions location +declaration. +Example: `\def\introfile {./intros/intro-\amark.tex}`. +* \`\articlefile`: `\def\articlefile {<filename mask>}`: article files location declaration. + Example: `\def\articlefile {./articles/articles-\amark.tex}`. +* \`\fmtfile`: `\def\fmtfile {<filename mask>}`: formatting data files location declaration. +Example: `\def\fmtfile {./fmt/fmt-\tmark-\amark.tex}`. +* \`\input`: File to be read in: `\input {<file-name>}`. Example: `\input vars.tex`. +* \`\printedbooks`: `\def\printedbooks {<list of a-marks>}` declares a list of the books, +separated by a space: the listed books are processed then by `\processbooks`. +Example:\nl `\def\printedbooks {Gen Exod Lev Num Deut}` +* \`\processbooks`: instruction to process the Bible, or to be more specific, to process the books +listed in `\printedbooks`. +\enditems +You need to define the commands above in the main file, then +read in the files `books.tex`, `vars.tex` and finally start processing with the command +\`\processbooks`. + +\secc Typically in the `books.tex` file + +\begitems +* \`\BookTitle` `<a-mark> <b-mark> {<title>}`: declares a-mark, b-mark and title for each book. + As each individual book is processed, the `\def\amark{<a-mark>}` and `\def\bmark{b-mark}` is + executed. + The a-mark is used in references within the Bible text, while b-mark may be used in file names. + Example: `\BookTitle 2Sa 2Sam {II Samuel}`. +* \`\BookException` `<a-mark> {<code>}`: before processing a book, the + <code> is executed. +* \`\BookPre` `<a-mark> {<code>}`: after printing the introduction, before the main text of + the declared book, <code> is executed. +* \`\BookPost` `<a-mark> {<code>}`: after printing the main text of the declared book, <code> is +executed. + Perhaps could be found useful for printing a reading plan but such example of this feature is not + implemented in this version of OpBible. + Nevertheless, feel free to create your own. +* \`\nochapbooks`: `\def\nochapbooks{<list>}`: list of the a-marks of the books that + are not divided into chapters (only have one chapter). Example:\nl `\def\nochabooks {Obad Phlm 2John 3John Jude}`. +\enditems + +\secc Typically in the `vars.tex` file + +This file declares variant phrases for different versions of the Bible translation. + +\begitems +* \`\variants` `<number>` `<list of t-abbreviations of translation variants>`: declares the number of + translation variants and a list of \hbox{t-abbreviations}. The `<number>` must match the number of + t-abbreviations as well as the number of parameters of the \`\vdef` and \`\ww` commands. +Example: +`\variants 6 {BBE} {Jubilee2000} {NETfree} {UKJV} {RNKJV} {Webster}`. + +* \`\vdef` `<phrase variants>`; declares the variants of the phrase, the first of which is + the reference one. The phrase variants are placed in brackets `{<like this>}`. + Example: + \begtt + \vdef {He-goat} % BBE + {Goat} % Jubilee2000 + {Male goat} % NETfree + {He goat} % UKJV + {Goat} % RNKJV + {He-goat} % Webster +\endtt +\enditems + +\secc Typically in the `notes-*.tex` file + +\begitems +* \`\Note` `<chap-num>:<verse-num> {<commented phrase>} <note text terminated by a blank line>`: + declares a note. Example: \code{\\Note 5:12 {Belteshazzar} See <"note on" 1:7>n.} +* \`\ww` `<variants of phrase>`: must precede \`\Note`. In + each translation variant, the following note will be bound to the phrase + of a particular phrase according to the currently defined t-mark. + Example: +\begtt \catcode`<=12 +\ww {by the order of Belshazzar} % BBE + {Belshazzar commanded} % Jubilee2000 + {on Belshazzar's orders} % NETfree + {commanded Belshazzar} % UKJV + {commanded Belshazzar} % RNKJV + {commanded Belshazzar} % Webster + \Note 5:29 {} Belshazzar honored Daniel like Nebuchadnezzar (<2:48>), + but unlike Nebuchadnezzar he did not honor Daniel's God (<2:46-47>). +\endtt +* \`\x``/<phrase>/`: prints the phrase according to the current t-mark and according to \`\vdef` +declaration. + The <phrase> parameter is the reference phrase, i.e., it must be exactly the same as the first + parameter of \`\vdef`. + If no t-mark is defined or if the first t-mark from the \`\variants` list is defined, then + <phrase> is printed as is. In any other case (t-mark other than the very first one of the + \`\variants` list is defined), <phrase> is printed as whatever is declared by \`\vdef` for that + particular t-mark. + Example: `\x/He-goat/`. +* \`\putBot` `<verse number> {<title>} [<label>] (<commands>) {<code>}`: + sets up an image/diagram at the bottom of the page containing the <verse number>. + Example:\nl +`\putBot 2:1 {Daniel's Visions of the Four Kingdoms} [danielsvisions] () {...}`. + +* \`\putArticle`: Inserts an article, declared in the `articles-*.tex` file. +Example:\nl `\putArticle 5:20 {Who was Darius the Mede?} [6] ()` + +* \`\putCite`: Inserts a quotation on the top of a page above the Biblical text. +Example: `\putCite 5:4 {Power corrupts; and absolute power corrupts absolutely.`\nl\null\qquad + `\quotedby {Lord Acton}}` + + + + +\enditems + +\secc Typically in a `intro-*.tex` introduction file + +%\begtt + +\begitems +* \`\title`: +After you define `\title` as something like this: +\nl +`\def\title#1{\medskip\noindent{\bf#1}\par\nobreak}` +then you can begin some paragraphs with it. +Example: +`\title{Overview:}`, `\title{Author:}`, etc. + +* \`\insertBot` `{<MapTitle>}[<label>](<params>){<data>}` inserts `<data>` at the bottom of the current page. Example +\begtt +\insertBot {Map title} [label] () { + \inspic{map-crop.pdf} + \putstext 10mm 25mm {Text on the map} +} +\endtt + + +*\`\Outline` starts the last part of the introduction text. It enables nested lists declared by `\begitems`, `\enditems` and the text is printed only to the left column of the page. The command \`\rightnote {<comment>}` can be used here; the <comment> is printed to the right column. +Example: see the end of the file `intro-Dan.tex`. + +%... \TODO, add +\enditems + +\secc Typically in an `articles-*.tex` file + +\begitems + +*\`\Article` `[<chapter-number>]` `<text of the article>`: + Declares <text of the article> for the given <chapter-number>. The <text of the article> ends at the end of the file or by another `\Article` declaration. + The `<chapter-number>` could be any label, unique for that particular article, but + as we suppose that there will most likely not be more than one article per chapter, + it sounds logical to assign the number of the chapter where we want the article to occur. + This also ensures that you will easily remember the article's label when you call it to appear + from the `notes-*.tex` file (see above). + +* \`\Cite` `<capital-letter>` `{<text of the quotation>` `\quotedby{<author of the quotation>}}`. +%`\swapCites +This is the way to declare a quotation within an article, as described in the section~\ref[cite]. +Capital letter that identifies the article can be <A> if it is the first quotation in that article, +then <B> if it is already the second one, etc. +After such declaration, you will probably want to make it visible somewhere. +You have to decide where in the article it would be best to insert it, and there you type + +* \`\insertCite` `A\left ` or \`\insertCite` `A\right`. +See section~\ref[cite] for more information. + +\enditems + +%... \TODO, complete + +\secc Typically in a `fmt-*-*.tex` file + +Data formatting file (named, for example, `fmt-BBE-Gen.tex`) can contain any of the following +commands: + +\begitems +* \`\fmtpre` `{<chapter-number>:<verse-number>}{<commands>}` inserts <commands> before specified verse. +* \`\fmtadd` `{<chapter-number>:<verse-number>}{<commands>}` inserts <commands> after specified verse. +* \`\fmtins` `{<chapter-number>:<verse-number>}{<phrase>}{<commands>}` inserts commands just after the + <phrase> that has to exist in the specified verse. +* \`\chaptit` `{<chapter-title>}` specifies the title to go before the first verse of a chapter, to + be used inside `\fmtpre` as its parameter, for example, `\fmtpre{1:1}{\chaptit{CHAPTER TITLE}}`. +* \`\subtit` `{<pericope title>}` is similar to `\chaptit` except that it comes inside chapter as a +title of just part of a chapter. However, it could be used even before the first verse of a chapter, +usually in situations where the chapter title is to be immediately followed by a pericope title. Example: +`\fmtpre{1:1}{\chaptit{CHAPTER TITLE}\subtit{Pericope Title}}`. + +\enditems +%... \TODO, complete + +\secc When creating maps + +A map or any sort of similar images will be always placed within some text, +thus its commands will be called from either Introduction file or Notes file. +OpBible allows you to place text on the top of such image. The text over a map has not only the +advantages of the notes text (like hyperlinked references, variations according to the translation, +or renumbering verses) but also few other as well, like placement by coordinates, text along +curved path, partially transparent background under the text, etc., see the section~\ref[maps]. +It makes sense to use these features if the image you use is a blank map with no characters in it. + +\begitems + +* \`\insertBot` `{<Map's title>}[<label>](<optional parameters>){<data>}` +Map's title will show up in a horizontal bar above the image; +<label> serves for reference purposes as usually. +Optional parameters can modify the dimensions of the image (e.g., `\picw=3in`) but if you are happy +with the default setting +(which is `\picw=\hsize`), type in empty parentheses `()`. +The last parameter <data> includes \`\inspic` `{image-file}` command followed by an optional map legend. +The map legend is everything that will show over the image as text of any kind. +In can include definitions like +* `\Heros \cond \setfontsize{at 9pt}\rm` to set the font; +* \`\putstext` `2mm 108mm {\vtop{\hsize6.5cm \baselineskip9pt \noindent` + + `\leftskip=3pt \rightskip=3pt Soon after Alexander' death...}}` to type a text with partially + transparent background over a map. +* \`\puttext` {\everyintt={}`55mm 53mm +{<"Dan 11:5 (`“`king of the south`”`)"_Dan 11:5>}`} to place a text that is an + active hyperlink at the same time; +* `\puttext` `48mm 55mm {`\`\c``[-40/\kern1pt]{Jerusalem}}` to place a text rotated 40°; +* `\puttext` `130mm 50mm {`\`\c``[-40/\kern4pt\pdfrotate{-1}]{ELAM}}` to place a concave or convex text. + +\enditems + +%... \TODO, complete + +\secc When creating timelines +\begitems +*\`\putSpanText` `12:40 {<title>} [<label>] (<parameters>)` + `{<the timeline itself>}` -- +you can use an pre-prepared image for a timeline, in which case you would call it by +\`\putSpanImage` instead of `\putSpanText`. Remember, however, that this will rob you of the +possibility to have references as active hyperlinks and variations of phrases following different +Bible versions. If you insist on having these features, it is preferable to stick with `\putSpanText`. + +\noindent The timeline itself can be created by: +* \`\timeline` `430` -- sets the total number of years (or other units) in the timeline. +* \`\timelinewidth` `36cm` -- the width of timeline (here: 430 years = 36 cm). +* \`\arrowtext` `0..430 (\bf)` `{430 years (Exod 12:40; Gal 3:16--17)}` -- + prints arrow between from..to units with the text in the middle. +* \`\vskip` `2\l` is equal to `\vskip 2\baselineskip`; `\l` is only shortcut for `\baselineskip` +* \`\tlput` `a 0 \rlap(\bf)` `{Abraham received\cr promise (Gen 12:3-5,7; 15:5--6)}` -- + prints text; +* \`\tline` `0..430` -- prints horizontal line from..to units; +* \`\tlines` `{0|25|60|130|215|0}` -- prints vertical short lines, numbers mean distance between them. + +\enditems + +%... \TODO, complete + +%\recommended +%Compare these instructions with the files that come as a part of the bundle. + +\sec Generating technical documentation of \OpBible/ + +The detailed technical documentation is prepared. The text of this documentation is part of the file `opbible.opm` itself. You can generate a PDF from this text by the command: +\begtt +optex -jobname opbible-techdoc '\docgen opbible' +\endtt +The `opbible-techdoc.pdf` is created. +Use this command three times because the references must be correctly linked and the created Index and Table of contents need data from previous \TeX/ run. + +\sec After you're done + +After you finish writing your commentary, you have all the formatting done, +you have checked all the references to make sure they are correct, +there are no more warning messages in the log file, +and you are quite happy about how your Study Bible looks like, you can now +disable blue color of the +links by typing (somewhere in the `main.tex` file) `\hyperlinks\relax\relax`. +(They will still function as hyperlinks, though, only now in `\Black` color, +thus indistinguishable from the surrounding text.) + + +The printing house to which you would submit your resulting PDF should be able to add their own +crop marks. If for some reason you want to do it yourself, you can use the macro `cropmarks.tex` which is part of \ulink[https://ctan.org/tex-archive/macros/generic/olsak-misc]{olsak-miscs} macro collection. + +\vfill +\eject + +\sec Index + +\def\_sortinglang{en} +\begmulti 3 +\typosize[9/] +\makeindex +\endmulti + +\bye + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +% what's below should be in the same Overleaf project with the corresponding 00-README in the individual directories. + +\secc[summa-main] Main file `main.tex` + +\begtt +\load[opbible] % macros OpBible +\cslang + +%\checksyntax notes-Da intro-Da articles-Da fmt-BKR-Da {} % Error tracer; when active, \processbooks is disabled (does nothing) +%\normalchapnumbers % smaller chapter number (just over first 2 lines); no big quote marks next to the quotations +%\mergednotes % more than one note to a single verse make one paragraph but at the expanse of ignoring the search phrases +%\let\notecolor=\relax % disables \Red search phrases +\def\shadowparameter{.1}%text background transparency; {1}=solid white +%\def\townparams{ +% \hhkern=.8pt % radius of the sphere +% \lwidth=.5pt % contour line thickness +% \fcolor=\Red % ring color +% \lcolor=\Black % contour line colour +%} + + +%\input hebrew % Hebrew phrases are declared here +%\input greek % Greek - "- + +% Variants of translation: +\def\tmark {BKR} % Bible Royal +%\def\tmark {PSP} % Pavlik's study translation +%\def\tmark {CSP} % Czech study translation +%\def\tmark {CEP} % Czech Ecumenical Translation +%\def\tmark {B21} % Bible for the 21st century +%\def\tmark {SNC} % Word for the Journey + +\input {Cze-vars.tex} % Variants of translation +\input {Cze-books.tex} % Book titles and marks + +\def\txsfile {sources/Cze\tmark-\bmark.txs} % Location of .txs files +\def\fmtfile {formats/fmt-Cze\tmark-\amark.tex} % Location of fmts +\def\notesfile {notes/notes-\amark.tex} % Location of notes +\def\introfile {others/intro-\amark.tex} % Location of introductions +\def\articlefile {others/articles-\amark.tex} % Location of articles + +\def\printedbooks {% + Gn Ex Lv Nu Dt Joz Sd Rt 1Sa 2Sa 1Kr 2Kr 1Pa 2Pa Ezd Neh + Est Jb Ž Př Kaz Pís Iz Jr Pl Ez Da Oz Jl Am Abd Jon Mi + Na Abk Sf Ag Za Mal + Mt Mk Lk Jn Sk Ř 1K 2K Ga Ef Fp Ko 1Te 2Te 1Tm 2Tm + Tt Fm Žd Jk 1Pt 2Pt 1Jn 2Jn 3Jn Ju Zj +} + +\def\printedbooks{Da} +\processbooks % Generates books declared in \printedbooks +\bye +\endtt + + + +\secc[summa-intro] File `intro-*.tex` + +\secc[summa-notes] File `notes-*.tex` + +\begtt +%\ww {}%searched phrase of each translation +% ={}printed phrase % BKR +% {}={} % PSP +% {}={} % CSP +% {}={} % CEP +% {}={} % B21 +% {}={} % SNC +\Note 1:1 {} %phrase common to all translations, e.g.,wisdom, otherwise empty group{} + %={}%a phrase not in the Bible but printed, e.g., Vision of the four \x/selem/ + Text notes. +\endtt + + + + +\secc[summa-article] File `article-*.tex` + +\secc[summa-quote] Command `\putCite` + +\secc[summa-maps] Map description + +\secc[summa-fmt] Format files `fmt-*-*-*.tex` + +\secc[summa-vars] Translation variants file `Cze-vars.tex` + + + + + + +\vfill\eject + +\sec Index + +\def\_sortinglang{en} +\begmulti 3 +\typosize[9/] +\makeindex +\endmulti + +\bye
\ No newline at end of file diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/README b/macros/luatex/generic/opbible/examples/README new file mode 100644 index 0000000000..5bfa30ddd4 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/README @@ -0,0 +1,21 @@ +This directory includes examples of six variants of the book Daniel in +English language and other six variants of the same book in Czech. + +You can try to generate them. You have to copy the macros to a directory +where LuaTeX is able to find them and then you can run the script ./make-all +from this directory. All 12 variants will be generated and, moreover, the +opbible-texdoc is generated to this directory. + +To be more accurrate: If you are running TeXlive on a Unix system, then you can do + +cd opbible/examples +mkdir -p ~/texmf/tex/opbible +cp ../macros/* ~/texmf/tex/opbible/ +./make-all + +These commands generate 6 variants in english/ directory, 6 variants in czech/ +directory and opbible-techdoc.pdf in the examples/ directory. + +If you have not a commercial font Biblon installed, then the generated examples +use Termes font family instead Biblon. + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..174d051855 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/articles/article-Da.tex @@ -0,0 +1,71 @@ + +\Article [6] % Kdo byl \x/Darius/ Médský? + +\Cite A +{Ani v literatuře a umění nebude nikdo, kdo si zakládá na originalitě, nikdy originální: zatímco když se jenom snažíte říkat pravdu (a nezáleží vám na tom, kolikrát už byla řečena), stanete se v devíti případech z deseti originálními, ani si toho nevšimnete. +\quotedby {C. S. Lewis} +} + + +%\swapCites + +Poprvé je zmíněn v \<5:31>. Někteří (hlavně kritičtí, tj. liberální) teologové, zastánci pozdního (tzv. \uv{makabejského}) datování vzniku knihy \x/Daniel/ (podle nich kolem roku 165 př.Kr.), tvrdí, že +(1) \x/Darius/ Médský +\insertCite A\left \ +nikdy neexistoval, protože v jiných starověkých dokumentech není zmíněn; (2) jméno \x/Darius/ použil neznámý makabejský autor, špatně obeznámený s perskou +historií, a zaměnil ho s legendárním \x/Dariem/ I. (255--484) Perským (nikoliv Médským); (3) autor se chybně domníval, že Babylón dobyla Médea, nikoliv Persie, a že pod vedením tohoto +legendárního \uv{\x/Daria/} Médové vládli světovému impériu několik let, než padlo do rukou Peršanům. + +Díky tomu mohou advokáti makabejského (pozdního) data tvrdit, že čtyři království z \x/Nabuchodonozor/ova snu (<Da 2>) jsou (1) babylónské; (2) médské; (3) perské a (4) řecké, což +jim poskytuje výhodu omezení horizontu \x/Daniel/ových proroctví ne dále než do roku 165 př.Kr. (Pokud by kniha vznikla až v této době, všechna údajná \uv{proroctví} by se dala vysvětlit zpětným pohledem na historické události {\it poté,\/} co nastaly. Problém s tradiční identifikací čtvrtého království coby Říma pro liberály spočívá v tom, že takový pohled předpokládá skutečné pravé prediktivní proroctví, což racionalistický vyšší kriticismus zásadně nepřipouští.) +Udržitelnost hypotézy makabejského data proto závisí na výše uvedeném vysvětlení \uv{\x/Daria/ Médského} (protože podle tohoto vysvětlení existuje médské království před perským). +Proto je tato postava velmi důležitá; její identifikace má závažné teologické důsledky. + +Peršan \x/Darius/ I., syn Hystapesův, však nemůže být ztotožněn s \x/Dariem/ Médským hned z několika důvodů: + +\begitems \style n + +* \x/Darius/ I. byl rodem Peršan, bratranec krále \x/Cýr/a; nebyl to v žádném případě Méd. +\insertCite A\right +* \x/Darius/ I. byl mladík kolem dvaceti let, když zavraždil podvodníka Gaumatu (který se vydával za \x/Cýr/ova syna Smerdise) v roce 522 př.Kr. Nemohlo mu být 62 (\<5:31>). +* \x/Darius/ I. nebyl králem Babylóna před \x/Cýr/em, jak tvrdí liberální teorie. Samostatným vládcem se stal až sedm let po \x/Cýr/ově smrti (srv. <Ezd 4:5>). +* Taková zmatenost ohledně národnosti a časové posloupnosti \x/Daria/ a \x/Cýr/a byla v helenistickém světě druhého století př.Kr. absolutně nemyslitelná. +Studenti museli číst Xenofóna, Hérodota a další řecké historiky pátého a čtvrtého století př.Kr. Od Xenofóna a Hérodota máme informace o \x/Cýr/ovi a \x/Dariov/i. +Jakýkoliv řecky píšící autor, který by umístil \x/Daria/ před \x/Cýr/a, by ukončil svou spisovatelskou kariéru výsměchem veřejnosti; nikdo by ho už nikdy nebral vážně. + +\enditems + +\x/Darius/ Perský (<Ezd 4:5>) a \x/Darius/ Médský (<Da 5:31>) tedy nemají spolu nic do činění; zmatek je pouze na straně zastánců teorie pozdního data, nikoliv na straně autora knihy \x/Daniel/. + +Nicméně je pravda, že archeologie dosud neobjevila žádnou zmínku o \uv{\x/Dariov/i Médském} z doby, kdy žil, mimo Bibli. +(Až do devatenáctého století totéž platilo o \x/Balsazar/ovi, místokráli, zastupujícím svého otce Nabonida. Kritičtí teologové, zastávající makabejské datování, tvrdili, že +\x/Balsazar/ je další fiktivní postava v \x/Daniel/ovi, dokud nebyly objeveny babylónské tabulky z jeho doby, potvrzující, že \x/Balsazar/ sloužil jako mladší král v posledních letech vlády svého otce Nabonida. Srv. <"pozn." 5:1>n). + +Přesto \x/Daria/ Médského dokážeme identifikovat. +V knize \x/Daniel/ je několik náznaků, že \x/Darius/ nebyl svrchovaným králem, ale že byl dočasně dosazen na trůn nějakou vyšší autoritou. +Ve verši \<9:1> čteme, že \uv{byl učiněn králem}. Je zde použit pasivní kořen {\it hofal\/} u slovesného tvaru \uv{homlak} (\Homlak) namísto běžného \uv{malak} (\Malak\ \uv{stal se králem}), používaného v kontextu získání trůnu dobytím nebo dědictvím (např. <1Sa 13:1>). +Podobně ve verši \<5:31> čteme, že \x/Darius/ \uv{\x/ujal království/} (\uv{qabbel} \Qabbel), jako kdyby mu bylo svěřeno vyšší autoritou. + +Samotné jméno \x/Darius/ (staropersky {\it Da-ri-ya-(h)u-(ú-)iš\/} \Dariahuuish, hebr. \Dariawush) je zřejmě příbuzné s {\it dara,\/} které se v avestánštině (mrtvý severovýchodní staroíránský jazyk) objevuje jako +výraz pro \uv{krále}. Podobně jako označení {\it augustus\/} mezi Římany, mohlo být i přízvisko {\it dārayawush\/} (\uv{královský}) zvláštním čestným titulem, který +mohl sloužit i jako vlastní jméno, podobně jako české příjmení \uv{Král}. + +Zdá se tedy, že záhy po porážce Babylóna médo-perskými vojsky si \x/Cýr/ovu osobní přítomnost vynutila jiná fronta jeho rozpínajícího se impéria. Jevilo se mu tedy jako účelné +svěřit království Gubarovi-\x/Dariov/i i s titulem Král Babylóna, aby panoval přibližně rok, než se \x/Cýros/ osobně vrátí ke své korunovační slavnosti v Mardukově chrámu. +Po tomto roce vlády v roli místokrále zůstal \x/Darius/ správcem Babylóna, ale koruna byla odevzdána jeho nadřízenému vládci \x/Cýr/ovi (který ji později předal svém nejstaršímu synovi Kambýsésovi, srv. \<"pozn." 11:2>n, při korunovaci králem Babylóna). + +Tento scénář podporuje text knihy tím, že \x/Daniel/ nikde neuvádí žádný pozdější rok \x/Dariov/y vlády než \uv{první} (<9:1>), což indikuje její velmi krátké trvání. +I kdyby to mělo znamenat, že jeden rok patřila vláda Médům (víme, že tomu tak nebylo; patřila Peršanu \x/Cýr/ovi), jednoletá říše by sotva mohla uhájit svou legitimní +pozici coby království číslo dvě v řadě impérií výrazně trvanlivějších: babylónské vydrželo 73 let, perské 208 let, řecké by v roce 165 př.Kr. mělo za sebou 167 své existence. + +Kromě toho slovní hříčka \x/Daniel/ovy interpretace nápisu na zdi v <5:28>, která spojuje dva významy stejného kořene P--R--S (\PRS): {\it p$^e$r\char238 +sat\/} (\Persat\ \uv{rozděleno}) a +{\it pārās} (\LaMedeUParas\ \uv{dáno Médům a Peršanům}), zároveň ujišťuje, že autor knihy psal v přesvědčení, že království číslo jedna (babylónské) přechází pod +nadvládu Peršanů již spojených s Médy a tím se stává královstvím číslo dvě. Kniha \x/Daniel/ neponechává žádný prostor pro kritickou spekulaci o dřívějším médském království, které +údajně mohl mít autor knihy na mysli. + +Čtvrté království je pak Řím, jediné, které dokázalo pokořit Řecko (<2:40>), a během jehož existence vzniklo Božím zásahem království věčné, jemuž nebude konce (<2:44>) -- církev. +(Srv. graf \ref[danielovyvize] na str. \pgref[danielovyvize]). + +\endinput + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/bible.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/bible.tex new file mode 100644 index 0000000000..1e1fe4fa72 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/bible.tex @@ -0,0 +1,69 @@ +\load[opbible] % macros OP-Bible + +%\overfullrule0pt + +\def\shadowparameter{0.075} +%\checksyntax fmt/fmt-CzeSNC-Da intro-Da.tex notes-Da.tex articles-Da.tex {} + +\input opbible-hebrew % Hebrew phrases are declared here +%\input greek % Greek -"- +\cslang +\let\notecolor=\relax + +\def\nadpis#1{\medskip\noindent{\bf#1}\par\nobreak} %pro intro + +\normalchapnumbers + +\ifx\tmark\udefined +%\def\tmark {PSP} +%\def\tmark {BKR} +%\def\tmark {CSP} +\def\tmark {CEP} % Variant of translation +%\def\tmark {B21} +%\def\tmark {SNC} +\fi + +\def\txsfile {./txs/Cze\tmark-\bmark.txs} % Localization of .txs files \amark for SNC + PSP +\def\fmtfile {./fmt/fmt-\tmark-\amark.tex} % Localisation of fmts +\def\notesfile {./notes/notes-\amark.tex} % Localisation of notes +\def\introfile {./intros/intro-\amark.tex} % Localisation introductions +\def\articlefile {./articles/article-\amark.tex} % Localisation of articles + +\switch {BKR}{\def\bibname{Bible kralická}}% + {B21}{\def\bibname{Bible pro 21. století}}% + {CEP}{\def\bibname{Český ekumenický překlad}}% + {CSP}{\def\bibname{Český studijní překlad}}% + {PSP}{\def\bibname{Pavlíkův studijní překlad}}% + {SNC}{\def\bibname{Slovo na cestu}}% + {NBK}{\def\bibname{Nová Bible Kralická}}% + {Jeruzalem}{\def\bibname{Jeruzalem}}% + {HejclCol}{\def\bibname{Hejcl-Col}}% + {RBK}{\def\bibname{Revidovaná Bible Kralická}}% + +\quotationmarks{„}{“} + +\input {vars.tex} % Language variants +\input {./books.tex} % Czech book titles + +\def\printedbooks {% + Gn Ex Lv Nu Dt Joz Sd Rt 1Sa 2Sa 1Kr 2Kr 1Pa 2Pa Ezd Neh + Est Jb Ž Př Kaz Pís Iz Jr Pl Ez Da Oz Jl Am Abd Jon Mi + Na Abk Sf Ag Za Mal + Mt Mk Lk Jn Sk Ř 1Kor 2Kor Ga Ef Fp Ko 1Te 2Te 1Tm 2Tm + Tt Fm Žd Jk 1Pt 2Pt 1Jn 2Jn 3Jn Ju Zj +} + +\def\printedbooks {Da} +%\def\printedbooks {Ex} +%\def\printedbooks {1Pt} +%\def\printedbooks {Lk} +%\def\printedbooks{Gn} + +%\hfill Varianta: \tmark + +\processbooks % Generates books declared in \printedbooks + + + + +\bye diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/books.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/books.tex new file mode 100644 index 0000000000..99743cab57 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/books.tex @@ -0,0 +1,74 @@ +\BookTitle Gn Gen {První Mojžíšova (Genesis)} +\BookTitle Ex Exod {Druhá Mojžíšova (Exodus)} +\BookTitle Lv Lev {Třetí Mojžíšova (Leviticus)} +\BookTitle Nu Num {Čtvrtá Možíšova (Numeri)} +\BookTitle Dt Deut {Pátá Mojžíšova (Deuteronomium)} +\BookTitle Joz Josh {Jozue} +\BookTitle Sd Judg {Soudců} +\BookTitle Rt Ruth {Rút} +\BookTitle 1Sa 1Sam {První Samuelova} +\BookTitle 2Sa 2Sam {Druhá Samuelova} +\BookTitle 1Kr 1Kgs {První Královská} +\BookTitle 2Kr 2Kgs {Druhá Královská} +\BookTitle 1Pa 1Chr {První Paralipomenon (1. Letopisů)} +\BookTitle 2Pa 2Chr {Druhá Paralipomenon (2. Letopisů)} +\BookTitle Ezd Ezra {Ezdráš} +\BookTitle Neh Neh {Nehemjáš} +\BookTitle Est Esth {Ester} +\BookTitle Jb Job {Jób} +\BookTitle Ž Ps {Žalmy} +\BookTitle Př Prov {Přísloví} +\BookTitle Kaz Eccl {Kazatel} +\BookTitle Pís Song {Píseň písní} +\BookTitle Iz Isa {Izajáš} +\BookTitle Jr Jer {Jeremjáš} +\BookTitle Pl Lam {Pláč} +\BookTitle Ez Ezek {Ezechiel} +\BookTitle Da Dan {Daniel} +\BookTitle Oz Hos {Ozeáš} +\BookTitle Jl Joel {Jóel} +\BookTitle Am Amos {Ámos} +\BookTitle Abd Obad {Abdijáš} +\BookTitle Jon Jonah {Jonáš} +\BookTitle Mi Mic {Micheáš} +\BookTitle Na Nah {Nahum} +\BookTitle Abk Hab {Abakuk} +\BookTitle Sf Zeph {Sofonjáš} +\BookTitle Ag Hag {Ageus} +\BookTitle Za Zech {Zacharjáš} +\BookTitle Mal Mal {Malachiáš} +\BookTitle Mt Matt {Matouš} +\BookTitle Mk Mark {Marek} +\BookTitle Lk Luke {Lukáš} +\BookTitle Jn John {Jan} +\BookTitle Sk Acts {Skutky apoštolské} +\BookTitle Ř Rom {Římanům} +\BookTitle 1Kor 1Cor {První list Korintským} +\BookTitle 2Kor 2Cor {Druhý list Korintským} +\BookTitle Ga Gal {Galatským} +\BookTitle Ef Eph {Efezským} +\BookTitle Fp Phil {Filipským} +\BookTitle Ko Col {Koloským} +\BookTitle 1Te 1Thess {První list Tesalonickým} +\BookTitle 2Te 2Thess {Druhý list Tesalonickým} +\BookTitle 1Tm 1Tim {První list Timoteovi} +\BookTitle 2Tm 2Tim {Druhý list Timoteovi} +\BookTitle Tt Titus {Titovi} +\BookTitle Fm Phlm {Filemonovi} +\BookTitle Žd Heb {Židům} +\BookTitle Jk Jas {List Jakubův} +\BookTitle 1Pt 1Pet {První list Petrův} +\BookTitle 2Pt 2Pet {Druhý list Petrův} +\BookTitle 1Jn 1John {První list Janův} +\BookTitle 2Jn 2John {Druhý list Janův} +\BookTitle 3Jn 3John {Třetí list Janův} +\BookTitle Ju Jude {List Judův} +\BookTitle Zj Rev {Zjevení Janovo} + +\BookException Ž {\def\amark{Z}} +\BookException Př {\def\amark{Pr}} +\BookException Pís {\def\amark{Pis}} +\BookException Ř {\def\amark{R}} +\BookException Žd {\def\amark{Zd}} + +\def\nochapbooks{Abd Fm 2Jn 3Jn Ju} diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-B21-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-B21-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..67134f891a --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-B21-Da.tex @@ -0,0 +1,232 @@ +\def\subtit#1{\par + \ifnum\_opb_currversenum=1 \else \medskip\fi + \line{\indent\Red\it#1\hss}\nobreak + \ifnum\_opb_currversenum=1 \vskip-\medskipamount\fi + \smallskip +} +\let\printchapnote=\relax + + +\fmtpre{1:1}{\chaptit{V KRÁLOVSKÝCH SLUŽBÁCH}\subtit{Neposkvrníme se}} +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{1:10}{\endgraf} +\fmtadd{1:14}{\endgraf} +\fmtadd{1:17}{\endgraf} +\fmtadd{1:20}{\endgraf} +\fmtpre{2:1}{\subtit{Králův sen}} +\fmtadd{2:3}{\endgraf} +\fmtadd{2:4}{\endgraf} +\fmtadd{2:6}{\endgraf} +\fmtadd{2:7}{\endgraf} +\fmtadd{2:9}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +\fmtadd{2:13}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} +% + \fmtins{2:20}{:}{\medskip} + \fmtpoetry{2:20}{Boží// věky –///} + \fmtpoetry{2:21}{/ období,// nastolí./ moudrostí,//} + \fmtins{2:21}{nastolí.}{\endgraf} + \fmtpre{2:21}{\endgraf} + \fmtpre{2:22}{\medskip} + \fmtpoetry{2:22}{/ hlubinách,// tmách,///} + \fmtpre{2:23}{\medskip} + \fmtpoetry{2:23}{mých –// mi!/ prosili,//} +\fmtpre{2:24}{\subtit{Bůh zjevuje tajemství}\medskip} +\fmtadd{2:24}{\endgraf} +\fmtadd{2:25}{\endgraf} +\fmtadd{2:26}{\endgraf} +\fmtadd{2:28}{\endgraf} +\fmtadd{2:30}{\endgraf} +\fmtadd{2:35}{\endgraf} +\fmtadd{2:38}{\endgraf} +\fmtadd{2:43}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtadd{2:47}{\endgraf} +\fmtpre{3:1}{\subtit{Klanějte se zlaté soše!}} +\fmtadd{3:2}{\endgraf} +\fmtadd{3:5}{\endgraf} +\fmtadd{3:7}{\endgraf} +\fmtadd{3:12}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf\smallskip} +\fmtpre{3:19}{\subtit{V ohnivé peci}} +\fmtadd{3:20}{\endgraf} +\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtadd{3:26}{\endgraf} +\fmtadd{3:29}{\endgraf} +\fmtpre{3:31}{\subtit{Další králův sen}} +\fmtins{3:31}{:}{\medskip} +\fmtins{3:31}{!}{\endgraf} +\fmtins{3:32}{.}{\endgraf} +\fmtadd{3:32}{\medskip} + \fmtpoetry{3:33}{// divy,/// zázraky!// navěky,///} +%\fmtadd{3:32}{\begcenter} +%\fmtins{3:33}{,}{\endgraf} +%\fmtins{3:33}{,}{\endgraf} +%\fmtins{3:33}{!}{\endgraf} +% \fmtadd{3:33}{\endcenter} +\fmtins{4:5}{.}{\endgraf} +\fmtadd{4:6}{\endgraf} +\fmtadd{4:9}{\endgraf} +\fmtadd{4:14}{\endgraf} +\fmtpre{4:16}{\subtit{Ten strom jsi ty}} +\fmtins{4:16}{.“}{\endgraf} +\fmtadd{4:19}{\endgraf} +\fmtadd{4:14}{\endgraf\smallskip} +\fmtadd{4:24}{\endgraf} +\fmtadd{4:27}{\endgraf} +\fmtadd{4:29}{\endgraf} +\fmtadd{4:30}{\medskip} + \fmtpoetry{4:31}{// vrátil./ živého:/} +\fmtins{4:31}{živého:}{\medskip} + \fmtpoetry{4:31}{/ navěky,//} + \fmtpoetry{4:32}{/ zemi,// nicotní./ zástupy// zemi./ zastavit,//} + \fmtins{4:32}{nicotní.}{\bigskip} + \fmtpre{4:32}{\endgraf} + \fmtpre{4:33}{\bigskip} + \fmtpre{5:1}{\subtit{Mene tekel}} +\fmtadd{5:4}{\endgraf} +\fmtadd{5:6}{\endgraf} +\fmtadd{5:7}{\endgraf} +\fmtadd{5:9}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} +\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtadd{5:17}{\endgraf} +\fmtadd{5:21}{\endgraf} +\fmtadd{5:24}{\endgraf} +\fmtins{5:25}{:}{\begcenter} +\fmtadd{5:25}{\endcenter} +\fmtadd{5:25}{\endgraf} +%\fmtins{5:26}{:}{\begcenter} +\fmtpoetry{5:26}{následující:///} +\fmtpoetry{5:27}{/// lehkým.///} +\fmtfont{5:26}{Mene}{\em} +\fmtfont{5:27}{Tekel}{\em} +\fmtfont{5:28}{Peres}{\em} +%\fmtpoetry{5:28}{/// } +%\fmtpoetry{5:28}{///// /} +%\fmtadd{5:27}{\endgraf} +%\fmtadd{5:28}{\endcenter} +%\fmtpre{5:27}{\endcenter} +\fmtadd{5:28}{\endgraf} +\fmtpre{6:1}{\subtit{Ve lví jámě}} +\fmtadd{6:1}{\endgraf} +\fmtadd{6:6}{\endgraf} +\fmtadd{6:10}{\endgraf} +%\fmtadd{6:11}{\endgraf} % ano, má se provádět tady, ale provádí se, i když je vypnutý. ???? +\fmtins{6:13}{?“}{\endgraf} +\fmtadd{6:13}{\endgraf} +\fmtadd{6:14}{\endgraf} +\fmtadd{6:16}{\endgraf} +\fmtadd{6:19}{\endgraf} +\fmtadd{6:23}{\endgraf} +\fmtadd{6:25}{\endgraf} + \fmtins{6:26}{:}{\bigskip} + \fmtpre{6:27}{\endgraf} + \fmtpoetry{6:27}{Boha.//živý,/// navěky.// nezhroutí///} + \fmtpoetry{6:28}{//zachránit,/// zázraky//// zemi.//} +% \fmtpoetry{} +% \fmtadd{6:27}{\endgraf} +% \fmtins{6:28}{zachránit,}{\endgraf} +% \fmtins{6:28}{zázraky}{\endgraf} +% \fmtins{6:28}{zemi.}{\endgraf} +\fmtadd{6:28}{\endgraf} + \fmtins{6:27}{Boha.}{\medskip} + \fmtpre{6:27}{\medskip} + \fmtpre{6:29}{\bigskip} +\fmtpre{7:1}{\chaptit{DANIELOVA VIDĚNÍ}} +\fmtpre{7:1}{\subtit{Budoucí království}} + \fmtadd{7:1}{\endgraf} + \fmtadd{7:3}{\endgraf} + \fmtadd{7:4}{\endgraf} + \fmtadd{7:5}{\endgraf} + \fmtadd{7:6}{\endgraf} + \fmtadd{7:8}{\endgraf} + \fmtpoetry{7:9}{toto:// trůny/// posadil.// sníh,/// beránčí.// plameny///} + \fmtpoetry{7:10}{/ vychází,// sloužících/// stojících./ posadil//} + \fmtpre{7:11}{\bigskip} + \fmtins{7:9}{:}{\medskip} + \fmtadd{7:12}{\endgraf} + \fmtpoetry{7:13}{pokračovalo:// oblaky/// podobný.// předstoupil,///} + \fmtpoetry{7:14}{// království,/// jazyky.// neskončí,///} + \fmtins{7:13}{:}{\medskip} +\fmtpre{7:15}{\bigskip} + \fmtadd{7:18}{\endgraf} + \fmtadd{7:22}{\endgraf} + \fmtadd{7:25}{\endgraf} + \fmtadd{7:27}{\endgraf} +\fmtpre{8:1}{\subtit{Otřesná vzpoura}} +\fmtadd{8:4}{\endgraf} +\fmtadd{8:7}{\endgraf} +\fmtadd{8:12}{\endgraf} +\fmtadd{8:13}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf\medskip} +\fmtadd{8:16}{\endgraf} +\fmtadd{8:17}{\endgraf} +\fmtadd{8:22}{\endgraf} +\fmtadd{8:25}{\endgraf\medskip} +\fmtpre{9:1}{\subtit{Zhřešili jsme}} +\fmtadd{9:3}{\endgraf} +\fmtins{9:4}{:}{\endgraf} +\fmtadd{9:6}{\endgraf} +\fmtins{9:11}{hlas.}{\endgraf} +\fmtadd{9:14}{\endgraf} +\fmtadd{9:16}{\endgraf} +%\fmtadd{9:19}{\endgraf\smallskip} + \fmtpre{9:20}{\subtit{Sedmdesát týdnů}} +\fmtadd{9:21}{\endgraf} +\fmtadd{9:23}{\medskip} + +\fmtpoetry{9:24}{//určená/// městu,//skončila/// hříchu,// nepravost/// navěky,// vidění///} +\fmtpoetry{9:25}{rozuměj:// nařízení,/// obnoven,//// vůdci// uplyne/// týdny.// bude obnoven/// příkopem,////} +%dokumentace 2x obnoven +\fmtpoetry{9:26}{//uplyne,/// opuštěn.// zkázy/// přichází.// povodeň;/// konce,////}%Ask +\fmtpoetry{9:27}{mnohými/// posledním.// půli,/// učiní.// objeví,/// zachvátí////} +\fmtpre{9:25}{\medskip} +\fmtins{9:25}{:}{\medskip} +\fmtins{9:26}{!}{\medskip} +\fmtpre{10:1}{\subtit{Byl jsem vyslán za tebou}} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:3}{\endgraf} +\fmtadd{10:6}{\endgraf} +\fmtadd{10:9}{\endgraf} +\fmtadd{10:11}{\endgraf} +\fmtadd{10:14}{\endgraf} +\fmtadd{10:17}{\endgraf} +\fmtadd{10:19}{\endgraf} +\fmtadd{11:1}{\endgraf} +\fmtpre{11:2}{\subtit{Sever proti jihu}} +\fmtpre{11:2}{\endgraf} +\fmtadd{11:2}{\endgraf} +\fmtadd{11:4}{\endgraf} +\fmtadd{11:6}{\endgraf} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +\fmtadd{11:12}{\endgraf} +\fmtadd{11:15}{\endgraf} +\fmtadd{11:19}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtpre{11:21}{\subtit{Bezbožný král}} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:32}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtpre{11:40}{\subtit{Poslední bitva}} +\fmtadd{11:43}{\endgraf} +\fmtpre{12:1}{\goodbreak\subtit{Vytrvej až do konce}} + +\fmtpoetry{12:1}{///Michael,/// ochránce.// nastane,/// chvíle,//// národem.// –///} +\fmtpoetry{12:2}{//mnozí,/// spí.// životu,///} +\fmtpoetry{12:3}{//oblohy;///přivádí,////} + +\fmtpre{12:2}{\medskip} +\fmtpre{12:4}{\bigskip} +\fmtadd{12:4}{\medskip} +\fmtadd{12:6}{\endgraf} +\fmtadd{12:7}{\endgraf} +\fmtadd{12:8}{\endgraf} +\fmtadd{12:12}{\endgraf} +\endinput + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-BKR-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-BKR-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..63d3b91916 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-BKR-Da.tex @@ -0,0 +1,471 @@ +%fmt-BKR-Da.tex +\fmtadd{1:1}{\endgraf } +\fmtadd{1:2}{\endgraf } +\fmtadd{1:3}{\endgraf } +\fmtadd{1:4}{\endgraf } +\fmtadd{1:5}{\endgraf } +\fmtadd{1:6}{\endgraf } +\fmtadd{1:7}{\endgraf } +\fmtadd{1:8}{\endgraf } +\fmtadd{1:9}{\endgraf } +\fmtadd{1:10}{\endgraf } +\fmtadd{1:11}{\endgraf } +\fmtadd{1:12}{\endgraf } +\fmtadd{1:13}{\endgraf } +\fmtadd{1:14}{\endgraf } +\fmtadd{1:15}{\endgraf } +\fmtadd{1:16}{\endgraf } +\fmtadd{1:17}{\endgraf } +\fmtadd{1:18}{\endgraf } +\fmtadd{1:19}{\endgraf } +\fmtadd{1:20}{\endgraf } +\fmtadd{1:21}{\endgraf } +\fmtadd{2:1}{\endgraf } +\fmtadd{2:2}{\endgraf } +\fmtadd{2:3}{\endgraf } +\fmtadd{2:4}{\endgraf } +\fmtadd{2:5}{\endgraf } +\fmtadd{2:6}{\endgraf } +\fmtadd{2:7}{\endgraf } +\fmtadd{2:8}{\endgraf } +\fmtadd{2:9}{\endgraf } +\fmtadd{2:10}{\endgraf } +\fmtadd{2:11}{\endgraf } +\fmtadd{2:12}{\endgraf } +\fmtadd{2:13}{\endgraf } +\fmtadd{2:14}{\endgraf } +\fmtadd{2:15}{\endgraf } +\fmtadd{2:16}{\endgraf } +\fmtadd{2:17}{\endgraf } +\fmtadd{2:18}{\endgraf } +\fmtadd{2:19}{\endgraf } +\fmtadd{2:20}{\endgraf } +\fmtadd{2:21}{\endgraf } +\fmtadd{2:22}{\endgraf } +\fmtadd{2:23}{\endgraf } +\fmtadd{2:24}{\endgraf } +\fmtadd{2:25}{\endgraf } +\fmtadd{2:26}{\endgraf } +\fmtadd{2:27}{\endgraf } +\fmtadd{2:28}{\endgraf } +\fmtadd{2:29}{\endgraf } +\fmtadd{2:30}{\endgraf } +\fmtadd{2:31}{\endgraf } +\fmtadd{2:32}{\endgraf } +\fmtadd{2:33}{\endgraf } +\fmtadd{2:34}{\endgraf } +\fmtadd{2:35}{\endgraf } +\fmtadd{2:36}{\endgraf } +\fmtadd{2:37}{\endgraf } +\fmtadd{2:38}{\endgraf } +\fmtadd{2:39}{\endgraf } +\fmtadd{2:40}{\endgraf } +\fmtadd{2:41}{\endgraf } +\fmtadd{2:42}{\endgraf } +\fmtadd{2:43}{\endgraf } +\fmtadd{2:44}{\endgraf } +\fmtadd{2:45}{\endgraf } +\fmtadd{2:46}{\endgraf } +\fmtadd{2:47}{\endgraf } +\fmtadd{2:48}{\endgraf } +\fmtadd{2:49}{\endgraf } +\fmtadd{3:1}{\endgraf } +\fmtadd{3:2}{\endgraf } +\fmtadd{3:3}{\endgraf } +\fmtadd{3:4}{\endgraf } +\fmtadd{3:5}{\endgraf } +\fmtadd{3:6}{\endgraf } +\fmtadd{3:7}{\endgraf } +\fmtadd{3:8}{\endgraf } +\fmtadd{3:9}{\endgraf } +\fmtadd{3:10}{\endgraf } +\fmtadd{3:11}{\endgraf } +\fmtadd{3:12}{\endgraf } +\fmtadd{3:13}{\endgraf } +\fmtadd{3:14}{\endgraf } +\fmtadd{3:15}{\endgraf } +\fmtadd{3:16}{\endgraf } +\fmtadd{3:17}{\endgraf } +\fmtadd{3:18}{\endgraf } +\fmtadd{3:19}{\endgraf } +\fmtadd{3:20}{\endgraf } +\fmtadd{3:21}{\endgraf } +\fmtadd{3:22}{\endgraf } +\fmtadd{3:23}{\endgraf } +\fmtadd{3:24}{\endgraf } +\fmtadd{3:25}{\endgraf } +\fmtadd{3:26}{\endgraf } +\fmtadd{3:27}{\endgraf } +\fmtadd{3:28}{\endgraf } +\fmtadd{3:29}{\endgraf } +\fmtadd{3:30}{\endgraf } +\fmtadd{3:31}{\endgraf } +\fmtadd{3:32}{\endgraf } +\fmtadd{3:33}{\endgraf } +\fmtadd{4:1}{\endgraf } +\fmtadd{4:2}{\endgraf } +\fmtadd{4:3}{\endgraf } +\fmtadd{4:4}{\endgraf } +\fmtadd{4:5}{\endgraf } +\fmtadd{4:6}{\endgraf } +\fmtadd{4:7}{\endgraf } +\fmtadd{4:8}{\endgraf } +\fmtadd{4:9}{\endgraf } +\fmtadd{4:10}{\endgraf } +\fmtadd{4:11}{\endgraf } +\fmtadd{4:12}{\endgraf } +\fmtadd{4:13}{\endgraf } +\fmtadd{4:14}{\endgraf } +\fmtadd{4:15}{\endgraf } +\fmtadd{4:16}{\endgraf } +\fmtadd{4:17}{\endgraf } +\fmtadd{4:18}{\endgraf } +\fmtadd{4:19}{\endgraf } +\fmtadd{4:20}{\endgraf } +\fmtadd{4:21}{\endgraf } +\fmtadd{4:22}{\endgraf } +\fmtadd{4:23}{\endgraf } +\fmtadd{4:24}{\endgraf } +\fmtadd{4:25}{\endgraf } +\fmtadd{4:26}{\endgraf } +\fmtadd{4:27}{\endgraf } +\fmtadd{4:28}{\endgraf } +\fmtadd{4:29}{\endgraf } +\fmtadd{4:30}{\endgraf } +\fmtadd{4:31}{\endgraf } +\fmtadd{4:32}{\endgraf } +\fmtadd{4:33}{\endgraf } +\fmtadd{4:34}{\endgraf } +\fmtadd{5:1}{\endgraf } +\fmtadd{5:2}{\endgraf } +\fmtadd{5:3}{\endgraf } +\fmtadd{5:4}{\endgraf } +\fmtadd{5:5}{\endgraf } +\fmtadd{5:6}{\endgraf } +\fmtadd{5:7}{\endgraf } +\fmtadd{5:8}{\endgraf } +\fmtadd{5:9}{\endgraf } +\fmtadd{5:10}{\endgraf } +\fmtadd{5:11}{\endgraf } +\fmtadd{5:12}{\endgraf } +\fmtadd{5:13}{\endgraf } +\fmtadd{5:14}{\endgraf } +\fmtadd{5:15}{\endgraf } +\fmtadd{5:16}{\endgraf } +\fmtadd{5:17}{\endgraf } +\fmtadd{5:18}{\endgraf } +\fmtadd{5:19}{\endgraf } +\fmtadd{5:20}{\endgraf } +\fmtadd{5:21}{\endgraf } +\fmtadd{5:22}{\endgraf } +\fmtadd{5:23}{\endgraf } +\fmtadd{5:24}{\endgraf } +\fmtadd{5:25}{\endgraf } +\fmtadd{5:26}{\endgraf } +\fmtadd{5:27}{\endgraf } +\fmtadd{5:28}{\endgraf } +\fmtadd{5:29}{\endgraf } +\fmtadd{5:30}{\endgraf } +\fmtadd{5:31}{\endgraf } +\fmtadd{6:1}{\endgraf } +\fmtadd{6:2}{\endgraf } +\fmtadd{6:3}{\endgraf } +\fmtadd{6:4}{\endgraf } +\fmtadd{6:5}{\endgraf } +\fmtadd{6:6}{\endgraf } +\fmtadd{6:7}{\endgraf } +\fmtadd{6:8}{\endgraf } +\fmtadd{6:9}{\endgraf } +\fmtadd{6:10}{\endgraf } +\fmtadd{6:11}{\endgraf } +\fmtadd{6:12}{\endgraf } +\fmtadd{6:13}{\endgraf } +\fmtadd{6:14}{\endgraf } +\fmtadd{6:15}{\endgraf } +\fmtadd{6:16}{\endgraf } +\fmtadd{6:17}{\endgraf } +\fmtadd{6:18}{\endgraf } +\fmtadd{6:19}{\endgraf } +\fmtadd{6:20}{\endgraf } +\fmtadd{6:21}{\endgraf } +\fmtadd{6:22}{\endgraf } +\fmtadd{6:23}{\endgraf } +\fmtadd{6:24}{\endgraf } +\fmtadd{6:25}{\endgraf } +\fmtadd{6:26}{\endgraf } +\fmtadd{6:27}{\endgraf } +\fmtadd{6:28}{\endgraf } +\fmtadd{7:1}{\endgraf } +\fmtadd{7:2}{\endgraf } +\fmtadd{7:3}{\endgraf } +\fmtadd{7:4}{\endgraf } +\fmtadd{7:5}{\endgraf } +\fmtadd{7:6}{\endgraf } +\fmtadd{7:7}{\endgraf } +\fmtadd{7:8}{\endgraf } +\fmtadd{7:9}{\endgraf } +\fmtadd{7:10}{\endgraf } +\fmtadd{7:11}{\endgraf } +\fmtadd{7:12}{\endgraf } +\fmtadd{7:13}{\endgraf } +\fmtadd{7:14}{\endgraf } +\fmtadd{7:15}{\endgraf } +\fmtadd{7:16}{\endgraf } +\fmtadd{7:17}{\endgraf } +\fmtadd{7:18}{\endgraf } +\fmtadd{7:19}{\endgraf } +\fmtadd{7:20}{\endgraf } +\fmtadd{7:21}{\endgraf } +\fmtadd{7:22}{\endgraf } +\fmtadd{7:23}{\endgraf } +\fmtadd{7:24}{\endgraf } +\fmtadd{7:25}{\endgraf } +\fmtadd{7:26}{\endgraf } +\fmtadd{7:27}{\endgraf } +\fmtadd{7:28}{\endgraf } +\fmtadd{8:1}{\endgraf } +\fmtadd{8:2}{\endgraf } +\fmtadd{8:3}{\endgraf } +\fmtadd{8:4}{\endgraf } +\fmtadd{8:5}{\endgraf } +\fmtadd{8:6}{\endgraf } +\fmtadd{8:7}{\endgraf } +\fmtadd{8:8}{\endgraf } +\fmtadd{8:9}{\endgraf } +\fmtadd{8:10}{\endgraf } +\fmtadd{8:11}{\endgraf } +\fmtadd{8:12}{\endgraf } +\fmtadd{8:13}{\endgraf } +\fmtadd{8:14}{\endgraf } +\fmtadd{8:15}{\endgraf } +\fmtadd{8:16}{\endgraf } +\fmtadd{8:17}{\endgraf } +\fmtadd{8:18}{\endgraf } +\fmtadd{8:19}{\endgraf } +\fmtadd{8:20}{\endgraf } +\fmtadd{8:21}{\endgraf } +\fmtadd{8:22}{\endgraf } +\fmtadd{8:23}{\endgraf } +\fmtadd{8:24}{\endgraf } +\fmtadd{8:25}{\endgraf } +\fmtadd{8:26}{\endgraf } +\fmtadd{8:27}{\endgraf } +\fmtadd{9:1}{\endgraf } +\fmtadd{9:2}{\endgraf } +\fmtadd{9:3}{\endgraf } +\fmtadd{9:4}{\endgraf } +\fmtadd{9:5}{\endgraf } +\fmtadd{9:6}{\endgraf } +\fmtadd{9:7}{\endgraf } +\fmtadd{9:8}{\endgraf } +\fmtadd{9:9}{\endgraf } +\fmtadd{9:10}{\endgraf } +\fmtadd{9:11}{\endgraf } +\fmtadd{9:12}{\endgraf } +\fmtadd{9:13}{\endgraf } +\fmtadd{9:14}{\endgraf } +\fmtadd{9:15}{\endgraf } +\fmtadd{9:16}{\endgraf } +\fmtadd{9:17}{\endgraf } +\fmtadd{9:18}{\endgraf } +\fmtadd{9:19}{\endgraf } +\fmtadd{9:20}{\endgraf } +\fmtadd{9:21}{\endgraf } +\fmtadd{9:22}{\endgraf } +\fmtadd{9:23}{\endgraf } +\fmtadd{9:24}{\endgraf } +\fmtadd{9:25}{\endgraf } +\fmtadd{9:26}{\endgraf } +\fmtadd{9:27}{\endgraf } +\fmtadd{10:1}{\endgraf } +\fmtadd{10:2}{\endgraf } +\fmtadd{10:3}{\endgraf } +\fmtadd{10:4}{\endgraf } +\fmtadd{10:5}{\endgraf } +\fmtadd{10:6}{\endgraf } +\fmtadd{10:7}{\endgraf } +\fmtadd{10:8}{\endgraf } +\fmtadd{10:9}{\endgraf } +\fmtadd{10:10}{\endgraf } +\fmtadd{10:11}{\endgraf } +\fmtadd{10:12}{\endgraf } +\fmtadd{10:13}{\endgraf } +\fmtadd{10:14}{\endgraf } +\fmtadd{10:15}{\endgraf } +\fmtadd{10:16}{\endgraf } +\fmtadd{10:17}{\endgraf } +\fmtadd{10:18}{\endgraf } +\fmtadd{10:19}{\endgraf } +\fmtadd{10:20}{\endgraf } +\fmtadd{10:21}{\endgraf } +\fmtadd{10:22}{\endgraf } +\fmtadd{10:23}{\endgraf } +\fmtadd{10:24}{\endgraf } +\fmtadd{10:25}{\endgraf } +\fmtadd{10:26}{\endgraf } +\fmtadd{10:27}{\endgraf } +\fmtadd{10:28}{\endgraf } +\fmtadd{10:29}{\endgraf } +\fmtadd{10:30}{\endgraf } +\fmtadd{10:31}{\endgraf } +\fmtadd{10:32}{\endgraf } +\fmtadd{10:33}{\endgraf } +\fmtadd{10:34}{\endgraf } +\fmtadd{10:35}{\endgraf } +\fmtadd{10:36}{\endgraf } +\fmtadd{10:37}{\endgraf } +\fmtadd{10:38}{\endgraf } +\fmtadd{10:39}{\endgraf } +\fmtadd{10:40}{\endgraf } +\fmtadd{10:41}{\endgraf } +\fmtadd{10:42}{\endgraf } +\fmtadd{10:43}{\endgraf } +\fmtadd{10:44}{\endgraf } +\fmtadd{10:45}{\endgraf } +\fmtadd{11:1}{\endgraf } +\fmtadd{11:2}{\endgraf } +\fmtadd{11:3}{\endgraf } +\fmtadd{11:4}{\endgraf } +\fmtadd{11:5}{\endgraf } +\fmtadd{11:6}{\endgraf } +\fmtadd{11:7}{\endgraf } +\fmtadd{11:8}{\endgraf } +\fmtadd{11:9}{\endgraf } +\fmtadd{11:10}{\endgraf } +\fmtadd{11:11}{\endgraf } +\fmtadd{11:12}{\endgraf } +\fmtadd{11:13}{\endgraf } +\fmtadd{11:14}{\endgraf } +\fmtadd{11:15}{\endgraf } +\fmtadd{11:16}{\endgraf } +\fmtadd{11:17}{\endgraf } +\fmtadd{11:18}{\endgraf } +\fmtadd{11:19}{\endgraf } +\fmtadd{11:20}{\endgraf } +\fmtadd{11:21}{\endgraf } +\fmtadd{11:22}{\endgraf } +\fmtadd{11:23}{\endgraf } +\fmtadd{11:24}{\endgraf } +\fmtadd{11:25}{\endgraf } +\fmtadd{11:26}{\endgraf } +\fmtadd{11:27}{\endgraf } +\fmtadd{11:28}{\endgraf } +\fmtadd{11:29}{\endgraf } +\fmtadd{11:30}{\endgraf } +\fmtadd{11:31}{\endgraf } +\fmtadd{11:32}{\endgraf } +\fmtadd{11:33}{\endgraf } +\fmtadd{11:34}{\endgraf } +\fmtadd{11:35}{\endgraf } +\fmtadd{11:36}{\endgraf } +\fmtadd{11:37}{\endgraf } +\fmtadd{11:38}{\endgraf } +\fmtadd{11:39}{\endgraf } +\fmtadd{11:40}{\endgraf } +\fmtadd{11:41}{\endgraf } +\fmtadd{11:42}{\endgraf } +\fmtadd{11:43}{\endgraf } +\fmtadd{11:44}{\endgraf } +\fmtadd{11:45}{\endgraf } +\fmtadd{12:1}{\endgraf } +\fmtadd{12:2}{\endgraf } +\fmtadd{12:3}{\endgraf } +\fmtadd{12:4}{\endgraf } +\fmtadd{12:5}{\endgraf } +\fmtadd{12:6}{\endgraf } +\fmtadd{12:7}{\endgraf } +\fmtadd{12:8}{\endgraf } +\fmtadd{12:9}{\endgraf } +\fmtadd{12:10}{\endgraf } +\fmtadd{12:11}{\endgraf } +\fmtadd{12:12}{\endgraf } +\fmtadd{12:13}{\endgraf } +\endinput + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{1:10}{\endgraf} +\fmtadd{1:14}{\endgraf} +\fmtadd{1:17}{\endgraf} +\fmtadd{1:20}{\endgraf} +%\fmtpre{2:1}{\hfil\picw=5cm\inspic{images/Nabuco-crop.pdf}\endgraf} +\fmtadd{2:3}{\endgraf} +\fmtadd{2:4}{\endgraf} +\fmtadd{2:6}{\endgraf} +\fmtadd{2:7}{\endgraf} +\fmtadd{2:9}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +\fmtadd{2:13}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} +\fmtadd{2:20}{\endgraf} +\fmtadd{2:21}{\endgraf} +\fmtadd{2:22}{\endgraf} +\fmtadd{2:24}{\endgraf} +\fmtadd{2:28}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtadd{3:7}{\endgraf} +\fmtadd{3:12}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf} +\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtadd{4:22}{\endgraf} +\fmtadd{4:29}{\endgraf} +\fmtadd{5:7}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} +\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtadd{6:1}{\endgraf} +\fmtadd{6:6}{\endgraf} +\fmtadd{6:11}{\endgraf} +\fmtadd{6:19}{\endgraf} +\fmtadd{6:28}{\endgraf} +\fmtadd{8:4}{\endgraf} +\fmtadd{8:8}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf} +\fmtadd{9:3}{\endgraf} +\fmtadd{9:19}{\endgraf} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:3}{\endgraf} +\fmtadd{10:14}{\endgraf} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} +\fmtadd{12:8}{\endgraf} + + + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CEP-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CEP-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..9215abdfcd --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CEP-Da.tex @@ -0,0 +1,138 @@ +\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel a jeho druhové}} +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{1:10}{\endgraf} +\fmtadd{1:14}{\endgraf} +\fmtadd{1:17}{\endgraf} +\fmtadd{1:20}{\endgraf} +\fmtpre{2:1}{\chaptit{Nebúkadnesarův sen}} +\fmtadd{2:3}{\endgraf} +\fmtadd{2:4}{\endgraf} +\fmtadd{2:6}{\endgraf} +\fmtadd{2:7}{\endgraf} +\fmtadd{2:9}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +\fmtadd{2:13}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} + \fmtpoetry{2:20}{takto://věky.///} + \fmtpoetry{2:21}{//doby,///ustanovuje,//moudrým,///} + \fmtpoetry{2:22}{//věci,///tmě,///} + \fmtpoetry{2:23}{//chválu,///sílu.//prosili,///} +\fmtins{2:20}{:}{\medskip} +\fmtins{2:23}{sílu.}{\medskip} +\fmtpre{2:24}{\medskip} +\fmtadd{2:24}{\endgraf} +\fmtadd{2:28}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtpre{3:1}{\chaptit{V ohnivé peci}} +\fmtadd{3:7}{\endgraf} +\fmtadd{3:12}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf} +\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtpre{3:31}{\schaptit{Zapuzený a znovu nastolený král} + \printchapnote{Pyšnému \x/Nabuchodonozor/ovi oznámí Bůh snem jeho pád.\nl + Až se král před Bohem pokoří, bude znovu uveden v úřad.} +} +\fmtpoetry{3:33}{//znamení,///divy!//věčné,///} + \fmtpre{3:33}{\medskip} +\fmtpoetry{4:7}{viděl://země,///} +\fmtpoetry{4:8}{//sílil,///k nebi.///} +\fmtpoetry{4:9}{//plodů,///všechny.//stín,///ptáci///} +\fmtpoetry{4:11}{toto://větve!///plody!//ním,///} +\fmtpoetry{4:12}{//zemi,///bronzu,///pole;//rosou///} +\fmtpoetry{4:13}{//lidské,///zvířecí,///} +\fmtins{4:13}{srdc}{{}} %potřebujeme vyřadit první výskyt srdce a aplikovat \fnmtfont až na to druhé +\fmtfont{4:13}{srdce}{\em}%do dokumentace +\fmtpoetry{4:14}{//rozsudek,///} +\fmtfont{4:14}{nebeských}{\em} +\fmtins{4:7}{:}{\medskip} +\fmtins{4:11}{:}{\medskip} +\fmtins{4:14}{uzavřená.}{\medskip} +\fmtfont{4:14}{uzavřená.}{\em}%nesmí předcházet \fmtins .. \medskip, jinak skončí You can't use \/ in vertical mode + % do dokumentace +\fmtpre{4:10}{\medskip} +\fmtpoetry{4:31}{živého,//věčná,///} +\fmtpoetry{4:32}{//nic.///vojskem///země.//ruce///} +\fmtpre{4:33}{\medskip} +\fmtins{4:31}{živého,}{\medskip} +\fmtpre{5:1}{\chaptit{Píšící ruka}} +\fmtadd{5:7}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} +\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtpre{6:1}{\chaptit{Daniel ve lví jámě}} +\fmtadd{6:1}{\endgraf} +\fmtadd{6:6}{\endgraf} +\fmtadd{6:11}{\endgraf} +\fmtadd{6:19}{\endgraf} +\fmtpoetry{6:27}{ho,//živý///navěky,//zničeno///} +\fmtpoetry{6:28}{//vytrhuje,///zemi.//Daniela///} +\fmtfont{6:27}{všichni}{\em} +\fmtins{6:27}{ho,}{\medskip} +\fmtadd{6:28}{\medskip} +\fmtpre{7:1}{\chaptit{Čtyři zvířata a Syn člověka}} +\fmtpoetry{7:9}{jsem,//stolce///Věkovitý.//sníh,///vlna,//ohně///} +\fmtpoetry{7:10}{//proudila///něho,//jemu///ním.//soud///} +\fmtpre{7:11}{\medskip} +\fmtins{7:9}{jsem,}{\medskip} +\fmtpoetry{7:13}{vidění,//přicházel///člověka;//Věkovitému,///} +\fmtpoetry{7:14}{//království,///jazyků.//nepomine,///} +\fmtpre{7:15}{\medskip} +\fmtins{7:13}{vidění,}{\medskip} +\fmtpoetry{7:23}{toto://-//království,///lišit;//zemi,///}%do dokumentace: +\fmtpoetry{7:24}{//-//králů.///jiný,//lišit///} +\fmtpoetry{7:25}{//Nejvyššímu///Nejvyššího.//změnit///zákon.//rukou///} +\fmtpoetry{7:26}{//odejmou,///} +\fmtpoetry{7:27}{//moc///nebem///Nejvyššího.//věčné///} +\fmtpre{7:28}{\medskip} +\fmtins{7:23}{:}{\medskip} +\fmtins{7:23}{-}{-}%do dokumentace^ +\fmtins{7:24}{-}{-} +\fmtpre{8:1}{\chaptit{Vidění o beranu a kozlu}} +\fmtadd{8:4}{\endgraf} +\fmtadd{8:8}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf} +\fmtpoetry{8:23}{//kralování///vzpurných,//nestoudný,///} +\fmtins{8:24}{sil}{{}}%do dokumentace +\fmtpoetry{8:24}{//silou,///zkázu///zdar.//zdatné///} +\fmtfont{8:24}{jeho}{\em} +\fmtpoetry{8:25}{//Obezřetně///jednat;//vypínat,///mnohé.//velitelů,///} +\fmtfont{8:25}{jednat;}{\em} +\fmtfont{8:25}{zásahu}{\em} +\fmtpoetry{8:26}{//jitrech,///pravdivé.//tajnosti,///} +\fmtfont{8:26}{ti}{\em} +\fmtfont{8:26}{uskuteční}{\em} +\fmtpre{8:27}{\medskip} +\fmtadd{8:22}{\medskip} +\fmtpre{9:1}{\chaptit{Danielova modlitba}} +\fmtadd{9:3}{\endgraf} +\fmtadd{9:19}{\endgraf} +\fmtpoetry{9:24}{//stanoveno///městu,//nevěrností,///hříchy,///viny,//spravedlnosti,///proroctví,///} +\fmtfont{9:24}{dojde}{\em} +\fmtpoetry{9:25}{//pochop!//slova///Jeruzaléma//vévodovi///týdnů.//týdny///vybudováno//příkop.///} +\fmtpoetry{9:26}{//týdnů///již.//svatyni///přijde.//povodni,///válka.///} +\fmtpoetry{9:27}{//mnohým///týdnu//týdne///} +\fmtins{9:27}{přídavnou.}{\medskip} +\fmtfont{9:26}{již.}{\em} +\fmtfont{9:26}{Sám}{\em} + \fmtpre{9:24}{\medskip} +\fmtpre{10:1}{\chaptit{Muž ve lněném oděvu}} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:3}{\endgraf} +\fmtadd{10:14}{\endgraf} +\fmtpre{11:1}{\chaptit{Výklad vidění o posledních dnech}} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtpre{12:1}{\chaptit{Poslední věci zůstanou tajemstvím}} +\fmtpoetry{12:1}{//povstane///ochránce,//lidu.///soužení,//národa///doby.//lid,///} +\fmtpoetry{12:2}{//spí///procitnou;//věčnému,///} +\fmtpoetry{12:3}{//zářit///oblohy,//spravedlnosti,///} +\fmtpre{12:4}{\medskip} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} +\fmtadd{12:8}{\endgraf} +\endinput + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CSP-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CSP-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..1f904155b0 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-CSP-Da.tex @@ -0,0 +1,98 @@ +%fmt-CSP-Da.tex +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{2:13}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} +\fmtpoetry{2:20}{řekl://požehnáno///věky.//} +\fmtpoetry{2:21}{//on.//nastoluje;//moudrost///umějí///} +\fmtpoetry{2:22}{//věci///temnotě;///} +\fmtfont{2:22}{věci}{\em} +\fmtins{2:22}{zj}{{}} +\fmtins{2:22}{vuj}{{}} +\fmtfont{2:22}{je}{\em}%%%do dokumentace!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! +\fmtpoetry{2:23}{//otců,///uctívám,//sílu///si///prosili,//} +\fmtpre{2:24}{\medskip} +\fmtadd{2:35}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf} +\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtadd{3:30}{\endgraf} +\fmtadd{3:32}{\medskip} +\fmtpoetry{3:33}{//znamení,///divy!//věčné,///} +\fmtpoetry{4:11}{toto://strom//větve,//listí//rozházejte.//zvěř//} +\fmtfont{4:11}{Ať}{\em} +\fmtpoetry{4:12}{//kořeny///zemi//železných///trávou//smáčí//porost///} +\fmtpoetry{4:13}{//se///promění//zvířecí,//sedm///} +\fmtpoetry{4:14}{//výrokem///jest,//záležitost,//lidském///vládne//ráčí,//ním///} + \fmtfont{4:14}{on}{\em} + \fmtfont{4:14}{ba}{\em} +\fmtpre{4:15}{\medskip} +\fmtins{4:11}{toto:}{\medskip} +\fmtadd{4:25}{\endgraf} +\fmtadd{5:7}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} + \fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtadd{6:6}{\endgraf} +\fmtadd{6:10}{\endgraf}% Láme se i po verši 11, jak sice má, ale přestože si o to žádný \endgraf neříká. Jak to? +\fmtadd{6:25}{\endgraf} +\fmtpoetry{6:27}{jej,//stálý///navěky,//nebude///zničeno,//} +\fmtins{6:27}{nebud}{{}} +\fmtpoetry{6:28}{//zachraňuje,//nebesích///zemi,//lvích///} +\fmtins{6:28}{ko}{{}} +\fmtfont{6:28}{on}{\em}%do videa .. kONá +\fmtpre{6:29}{\medskip} +\fmtins{6:27}{jej,}{\medskip} +\fmtfont{6:27}{jej,}{\em} +\fmtfont{6:27}{bude}{\em} +\fmtfont{6:28}{On}{\em} +\fmtpoetry{7:9}{jak//trůny//Věkovitý.//bílé//vlna,//ohně,//} +\fmtpoetry{7:10}{//vychází///řeka.//slouží//před///ním.//otevřeny///} +\fmtins{7:9}{jak}{\medskip} +\fmtpre{7:11}{\medskip} +\fmtpoetry{7:13}{--//synu///podoben,//před///} +\fmtpoetry{7:14}{//čest///království//jazyky///uctívat.//věčnou,///nepomíjivou,//nebude///} +\fmtins{7:13}{--}{\medskip} +\fmtpre{7:15}{\medskip} +\fmtpoetry{7:23}{pravil://čtvrté///zemi,//těch///odlišovat,//zemi,//}%proč je tam break mezi "zemi," a "které"? +\fmtpoetry{7:24}{//králů///království//jenž se///lišit//}% videa ... se >> deset +\fmtpoetry{7:25}{//proti///Nejvyššímu//pokoj.//změní///právo,//až///} +\fmtpoetry{7:26}{//mu///odejmou.//} +\fmtpoetry{7:27}{//vláda//pod///nebesy//svatých///Nejvyššího.//věčné//budou//} +\fmtins{7:23}{:}{\medskip} +\fmtpre{7:28}{\medskip} +\fmtadd{8:4}{\endgraf} +\fmtadd{8:8}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf} +\fmtadd{8:22}{\medskip} +\fmtpoetry{8:23}{//až///vzpurníci,//zkušený///} +\fmtpoetry{8:24}{//však///síle,//ničit///se,//ba///} +\fmtpoetry{8:25}{//vychytralost///podvod.//míru///mnohé,//velitelů bude///stavět,//ruky bude///}%dokumentace,cvideo +\fmtpre{8:26}{\medskip} +\fmtadd{9:3}{\endgraf} +\fmtadd{9:14}{\endgraf} +\fmtadd{9:19}{\endgraf} +\fmtpoetry{9:24}{město//sedmdesát///sedmiletí//věrolomnosti//hříchů//zvrácenosti,//věčné///spravedlnosti//vidění///proroka//nejsvětějšího///} +\fmtfont{9:24}{místa}{\em} +\fmtfont{9:25}{letí}{\em} +%\dmtins{9:25}{dva sedmi}{{}} +\fmtpoetry{9:25}{//rozuměj://návratu///Jeruzaléma//bude///dva/// sedmiletí.//náměstí///} +\fmtpoetry{9:26}{//dvou///vyhlazen///mít///nic,//bude///vůdce,///přichází.//záplavě.//odhodlaný///} +\fmtpoetry{9:27}{//prosadí///jednoho///sedmiletí,//onoho///hod///oběť.//ohavností///pustošící,//rozhodnutí///} +\fmtins{9:24}{město}{\medskip} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:3}{\endgraf} +\fmtadd{10:14}{\endgraf} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtins{12:1}{tvů}{{}} +\fmtpoetry{12:1}{//povstane///Michael,//zastává///lid,//soužení,//jsou///času.//unikne///tvůj lid,//zapsán///} +\fmtpoetry{12:2}{//těch,//země,///procitnou,//věčný,//hanbě pro///} +\fmtpoetry{12:3}{//zářit///oblohy,//spravedlnosti///mnohým,//} +\fmtpre{12:4}{\medskip} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} +\fmtadd{12:8}{\endgraf} + + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-PSP-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-PSP-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..d1b5d30ae2 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-PSP-Da.tex @@ -0,0 +1,59 @@ +%fmt-PSP-Da.tex +%\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel a jeho druhové}} +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:5}{\endgraf} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{1:10}{\endgraf} +\fmtadd{1:14}{\endgraf} +\fmtadd{1:16}{\endgraf} +\fmtadd{1:20}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +\fmtadd{2:13}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} +\fmtpoetry{2:20}{řekl://velebeno///věčnost,//jsou///} +\fmtpoetry{2:21}{//časy,///nastoluje///krále,//poznání///} +\fmtpoetry{2:22}{//nevyzpytatelné///neboť///} +\fmtpoetry{2:23}{//děkuji///dal///moc//od///nám///} +\fmtpre{2:24}{\medskip} +\fmtins{2:20}{:}{\medskip} +\fmtadd{2:24}{\endgraf} +\fmtadd{2:30}{\endgraf} +\fmtadd{2:36}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtadd{3:5}{\endgraf} +\fmtadd{3:7}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf} +\fmtadd{3:30}{\endgraf} + \fmtadd{4:}{\endgraf} +% \fmtadd{4:15}{\endcenter} +\fmtadd{4:24}{\endgraf} +\fmtadd{4:30}{\endgraf} +\fmtadd{5:6}{\endgraf} +\fmtadd{5:9}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} +\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtadd{6:9}{\endgraf} +\fmtadd{6:24}{\endgraf} +\fmtadd{6:27}{\endgraf} +\fmtadd{7:12}{\endgraf} +\fmtadd{7:27}{\endgraf} +\fmtadd{8:7}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf} +\fmtadd{9:19}{\endgraf} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{11:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:2}{\endgraf} +\fmtadd{10:4}{\endgraf} +\fmtadd{11:19}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtadd{12:3}{\endgraf} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} +\endinput + + + + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-SNC-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-SNC-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..bdb918caa2 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/fmt/fmt-SNC-Da.tex @@ -0,0 +1,205 @@ +%fmt-SNC-Da.tex +\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel se stává královým poradcem}} +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{1:10}{\endgraf} +\fmtadd{1:16}{\endgraf} +\fmtadd{1:18}{\endgraf} +\fmtadd{1:20}{\endgraf} +\fmtpre{2:1}{\chaptit{Daniel vysvětluje králi význam snu}} +\fmtadd{2:2}{\endgraf} +\fmtadd{2:3}{\endgraf} +\fmtadd{2:4}{\endgraf} +\fmtadd{2:6}{\endgraf} +\fmtadd{2:7}{\endgraf} +\fmtadd{2:9}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} +\fmtpoetry{2:20}{vděčnost:// chválen!///} +\fmtpoetry{2:21}{// doby./// žádný//// sesazen.// něho///nezískal je////} +\fmtpoetry{2:22}{//tajemství/// věci,////tmou,/// světlem,////} +\fmtpoetry{2:23}{//otců,///chválím,//moudrost///odvahou.//prosili,///} +\fmtins{2:20}{:}{\bigskip} + \fmtpre{2:24}{\bigskip} +\fmtadd{2:24}{\endgraf} +\fmtadd{2:25}{\endgraf} +\fmtadd{2:26}{\endgraf} +\fmtadd{2:30}{\endgraf} +\fmtadd{2:35}{\endgraf} +\fmtadd{2:38}{\endgraf} +\fmtadd{2:43}{\endgraf} +\fmtadd{2:44}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtadd{2:47}{\endgraf} +\fmtpre{3:1}{\chaptit{Čtyři muži v ohnivé peci}} +\fmtadd{3:6}{\endgraf} +\fmtadd{3:7}{\endgraf} +\fmtadd{3:12}{\endgraf} +\fmtadd{3:15}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf} +\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtadd{3:27}{\endgraf} +\fmtadd{3:29}{\endgraf} +\fmtpoetry{3:31}{://} +\fmtpoetry{3:32}{// oznámím,/// věci///} +\fmtpoetry{3:33}{//činy,///moc!//věčné///} +\fmtpre{3:33}{\medskip} +\fmtpre{4:1}{\chaptit{Králův sen o stromu}} +\fmtpoetry{4:7}{sen.//strom.///vysoký///} +\fmtpoetry{4:8}{//rostl,///nebe,///} +\fmtpoetry{4:9}{//listí/// obtěžkány////plodů.//potravy,///stín///ptáci.//každý///} +\fmtins{4:7}{sen.}{\medskip} +\fmtpoetry{4:11}{rozkázal:// osekejte//// větve,///rozházejte//// plody.// která je//// ním///} +\fmtpoetry{4:12}{//uchovejte./// zeleně,///železa////bronzu.//rosa///} +\fmtpoetry{4:13}{//chovat////člověk///} +\fmtpoetry{4:14}{//rozhodnuto///nezmění.//poznají,///vládce//královstvími///chce --///} +\fmtins{4:11}{:}{\medskip} +\fmtpre{4:10}{\medskip} +\fmtpre{4:15}{\medskip} +\fmtadd{4:16}{\endgraf} +\fmtadd{4:19}{\endgraf} +\fmtadd{4:20}{\endgraf} +\fmtadd{4:23}{\endgraf} +\fmtadd{4:24}{\endgraf} +\fmtadd{4:27}{\endgraf} +\fmtadd{4:29}{\endgraf} +\fmtadd{4:30}{\endgraf} +\fmtpoetry{4:31}{velebil://nepomine,///} +\fmtpoetry{4:32}{//ním///nic.//vůle///zemi.//bránit,///} +\fmtins{4:31}{:}{\medskip} +\fmtpre{4:33}{\medskip} +\fmtpre{5:1}{\chaptit{Daniel vysvětluje královi význam nápisu na stěně}} +\fmtadd{5:4}{\endgraf} +\fmtadd{5:7}{\endgraf} +\fmtadd{5:9}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} +\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtadd{5:17}{\endgraf} +\fmtadd{5:21}{\endgraf} +\fmtpoetry{5:26}{slov://sečetl.//kralování///} +\fmtpoetry{5:27}{//zvážil.//příliš///} +\fmtpoetry{5:28}{//rozdělil.//rozděleno//} +\fmtfont{5:27}{zvážil.}{\em} +\fmtfont{5:26}{sečetl.}{\em} +\fmtfont{5:28}{rozdělil.}{\em} +\fmtins{5:26}{:}{\medskip} +\fmtpre{5:27}{\medskip} +\fmtpre{5:28}{\medskip} +\fmtpre{5:29}{\medskip} +\fmtadd{5:28}{\endgraf} +\fmtadd{5:29}{\endgraf} +\fmtpre{6:1}{\chaptit{Daniel v jámě mezi lvy}} +\fmtadd{6:3}{\endgraf} +\fmtadd{6:5}{\endgraf} +\fmtadd{6:9}{\endgraf} +\fmtadd{6:10}{\endgraf} +\fmtadd{6:13}{\endgraf} +\fmtadd{6:16}{\endgraf} +\fmtadd{6:18}{\endgraf} +\fmtadd{6:22}{\endgraf} +\fmtadd{6:24}{\endgraf} +\fmtpoetry{6:26}{ho.//Bůh///věky.//nezničí///} +\fmtpoetry{6:27}{//zachraňuje,///nebi////zemi.//Daniela///} +\fmtins{6:26}{ho.}{\medskip} +\fmtpre{6:28}{\medskip} +\fmtadd{6:27}{\endgraf} +\fmtpre{7:1}{\chaptit{Danielův sen o čtyřech šelmách}} +\fmtadd{7:3}{\endgraf} +\fmtadd{7:4}{\endgraf} +\fmtadd{7:5}{\endgraf} +\fmtadd{7:6}{\endgraf} +\fmtadd{7:8}{\medskip} +\fmtpoetry{7:9}{//soudní////přelíčení.///Věčný.//oděv///vlna.//kolech,///} +\fmtpoetry{7:10}{//řeka.//andělů///dalších///svědkové.//spisy.///} +\fmtpoetry{7:13}{//viděl,///oblacích///člověka.//} +\fmtpoetry{7:14}{//vláda,///království,//národností,///jazyků.//věčně///} +\fmtpre{7:15}{\medskip} +\fmtpre{7:11}{\medskip} +\fmtpre{7:13}{\medskip} +\fmtadd{7:15}{\endgraf} +\fmtadd{7:18}{\endgraf} +\fmtadd{7:21}{\endgraf} +\fmtadd{7:22}{\endgraf} +\fmtadd{7:23}{\endgraf} + \fmtins{7:25}{Nejvyššímu.}{\endgraf} +\fmtadd{7:26}{\endgraf} +\fmtadd{7:27}{\endgraf} +\fmtpre{8:1}{\chaptit{Daniel spatří ve vidění kozla s beranem}} +\fmtadd{8:4}{\endgraf} +\fmtadd{8:7}{\endgraf} +\fmtadd{8:12}{\endgraf} +\fmtadd{8:13}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf} +\fmtadd{8:16}{\endgraf} +\fmtadd{8:25}{\endgraf} +\fmtadd{8:26}{\endgraf} +\fmtpre{9:1}{\chaptit{Daniel se modlí za svůj lid}} +\fmtadd{9:2}{\endgraf} +\fmtadd{9:3}{\medskip} + \fmtpoetry{9:4}{Bohu://mocný.///těm,///} + \fmtpoetry{9:5}{//tobě,///vzbouřili jsme se///} + \fmtpoetry{9:6}{//proroky,///posílal//králům,///} + \fmtpoetry{9:7}{//spravedlivě,///stydět,//nás,///nevěrně.//rozptýlil,///} + \fmtpoetry{9:8}{//stydět,///otcové,///} + \fmtpoetry{9:9}{//námi///} + \fmtpoetry{9:10}{//tě,///Bože.//dal///} + \fmtpoetry{9:11}{//tebe///naslouchat.//zlořečenství.//} + \fmtpoetry{9:11}{naplnilo,///Mojžíše,//} + \fmtpoetry{9:12}{//řekl.///varoval.//nás,///neštěstí,///slovo.//stalo.///} + \fmtpoetry{9:13}{//zlé,///zákoně.//Hospodine,///slitování.//hříchů,///} + \fmtpoetry{9:14}{//slovo///neštěstí.//Bože,///spravedlivě.//} + \fmtpoetry{9:15}{//vyvedl///otroctví///proslavil,//hřešili///} + \fmtpoetry{9:16}{//odvrátí///rozhořčení.//město.///svatyni.//otců///} + \fmtpoetry{9:17}{//modlitbu///služebníka//chrám.///} + \fmtpoetry{9:18}{//podívej se,///neštěstí//město,///jméno.//předložili///skutky.//pouze///} + \fmtpoetry{9:19}{//odpusť!///Neváhej!//poznají,///vládneš!//tobě///} + \fmtpoetry{9:24}{//dnů)///lid///město,//Bohu///hříchem.//vinu///spravedlnost,//zapečetěno///} +\fmtpoetry{9:25}{pochopit://příkaz,///zajetí///Jeruzalém,//sedm///týdnů.//příkop.///} + \fmtpoetry{9:26}{//týdnech///nezastane.//vystoupí,///chrámu.//potopa,///trvat///času.//} + \fmtpoetry{9:27}{//týdnu///smlouvu//způsobí,///smysl.//pustošitel///modlami.//} + \fmtadd{9:27}{\medskip} +\fmtadd{9:6}{\medskip} +\fmtpre{9:9}{\medskip} +\fmtins{9:11}{zlořečenství.}{\medskip} +\fmtpre{9:15}{\medskip} +\fmtpre{9:18}{\medskip} +\fmtpre{9:18}{\medskip} +\fmtpre{9:20}{\medskip} +\fmtpre{9:24}{\medskip} +\fmtpre{9:25}{\medskip} +\fmtins{9:25}{:}{\medskip} +\fmtins{9:26}{nezastane.}{\medskip} +\fmtpre{10:1}{\chaptit{Daniel vidí nebeského posla}} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:3}{\endgraf} +\fmtadd{10:6}{\endgraf} +\fmtadd{10:9}{\endgraf} +\fmtadd{10:14}{\endgraf} +\fmtadd{10:17}{\endgraf} +\fmtadd{10:19}{\endgraf} +\fmtadd{11:1}{\endgraf} +\fmtpre{11:2}{\schaptit{Boží posel Danielovi odhaluje budoucnost}} +\fmtadd{11:4}{\endgraf} +\fmtadd{11:6}{\endgraf} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +\fmtadd{11:14}{\endgraf} +\fmtadd{11:17}{\endgraf} +\fmtadd{11:19}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:25}{\endgraf} +\fmtadd{11:27}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:32}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtadd{11:44}{\endgraf} +\fmtpre{12:1}{\chaptit{Proroctví o době konce}} +\fmtadd{12:3}{\endgraf} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} +\fmtadd{12:6}{\endgraf} +\fmtadd{12:8}{\endgraf} +\fmtadd{12:12}{\endgraf} +\endinput + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/Nabuco-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/Nabuco-crop.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..92ca9c99f3 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/Nabuco-crop.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/fertile-crescent-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/fertile-crescent-crop.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..ead362aaaa --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/images/fertile-crescent-crop.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/intros/intro-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/intros/intro-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..d4ecdb7404 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/intros/intro-Da.tex @@ -0,0 +1,255 @@ +\def\nadpis#1{\medskip\noindent{\bf#1}\par\nobreak} + +\nadpis{Přehled} + +\nadpis{Autor:} Daniel + +\nadpis{Záměr:} + +%\insertSpanImage {Time line} [timeline]() {timeline.pdf} % přijde to do Exodus + + +\begitems +* Připravit babylonského krále \x/Nabuchodonozor/a na přijetí špatných zpráv kapitoly 4. budováním důvěry ve spolehlivost a pravdivost Danielových proroctví a všemohoucnost jeho Boha v předchozích kapitolách. +* Ujistit Izraelity (zajatce i první navrátilce do Země), že Bůh panuje nad dějinami a že jeho prorok Daniel říkal pravdu, když mluvil o prodloužené době útisku před závěrečnou fází Božího království. +* Připravit generace vzdálené budoucnosti na pronásledování, které je bude čekat v době Antiocha IV. Epifana. +* Připravit věřící v ještě vzdálenější budoucnosti na příchod Mesiáše v době čtvrtého království. +\enditems + +\insertBot {Říše Danielových vzdálených vizí}[mapa](){ + \inspic{fertile-crescent-crop.pdf} % původní soubor s bílými obdélníky z GIMPu je fertile-crescent-crop-old.pdf + \Heros \cond \setfontsize{at 9pt}\rm + \vskip-1mm % kompromis po několikeré úpravě fertile-crescent-crop.pdf kvůli \putstext < puttext +\putstext 2mm 108mm {\vtop{\hsize6.5cm \baselineskip10pt \noindent + \leftskip=3pt \rightskip=3pt % miry byly bohuzel vzaty v nespravnem kontextu + Brzy po smrti Alexandra Velikého v roce 323 př. Kr. si jeho království rozdělili jeho čtyři generálové. + Diadochi, jak se jim říkalo, se však nedohodli + mírumilovně; navzájem nelítostně válčili o moc. Výsledkem bylo, že Egypt připadl Ptolemaiovi I., Sýrie a Mezopotámie Seleukovi, Thrácie a Malá Asie Lysimachovi a Makedonie Kassandrovi. + Po roce 277 zůstala jen tři helenistická království v Egyptě, Sýrii a Makedonii, která si podržela moc až do porážky Římem v r. 63 př. Kr.}} +\putstext 55mm 20mm {\vtop{\hsize8.4cm \baselineskip10pt \noindent + \leftskip=3pt \rightskip=3pt % miry byly bohuzel vzaty v nespravnem kontextu + Svatá země byla pod nadvládou Ptolemaiovské dynastie (tzn. Egypta) od roku 323 do 198 př. Kr.; pak pod nadvládou Seleukovců (tedy Sýrie) od 198 do 142 př. Kr. Jejich vzájemné tahanicce předvídá <Da 11:2-45>. Dynastie Hasmoneovců udržela Judeu nezávislou na seleukovské říši od roku 140 až do roku 63 př. Kr., kdy řecké impérium dobyl Řím a za krále Judeje dosadil Heroda Velikého (<Mt 2:1>). + }} + \LMfonts \sans \setfontsize{at9pt}\rm + %\Heros \cond \setfontsize{at9pt}\rm + \puttext 145mm 29mm {<"Sk 2:9"_Sk 2:9>} + \puttext 145mm 32.5mm {<"Ez 32:16"_Ez 32:16>} + \puttext 145mm 36mm {<"Jr 25:25"_Jr 25:25>} + \puttext 145mm 39.5mm {<"Jr 49:35"_Jr 49:35>} + \puttext 145mm 43mm {<"Iz 22:6"_Iz 22:6>} + \puttext 144mm 46.5mm {<"Iz 11:11"_Iz 11:11>} + \puttext 142mm 50mm {<"Gn 10:22"_Gn 10:22>} + \puttext 134mm 58mm {<"Da 8:2"_Da 8:2>} + \puttext 134mm 55mm {<"Est 1:2"_Est 1:2>} + \puttext 60mm 36mm {<"Da 1:1"_Da 1:1>} + \puttext 55mm 52mm {<"Da 11:5 (\uv{\x/král polední/})"_Da 11:5>} +\White %\puttext 48mm 61mm {\c[-20/\kern1pt\pdfrotate{0}]{..}} + \puttext 49mm 60mm {\c[-10/\kern1pt\pdfrotate{-30}]{...}} + \puttext 52mm 58mm {\c[-30/\kern1pt\pdfrotate{20}]{...}} +\Black + \puttext 55mm 64mm {<"Da 11:6 (\uv{\x/král půlnoční/})"_Da 11:6>} + \puttext 88mm 45mm {<"Da 3:1"_Da 3:1>} + \puttext 95mm 41mm {<"Da 1:2"_Da 1:2>} + \puttext 95mm 37.5mm {<"Gn 11:2"_Gn 11:2>} + \puttext 95mm 34mm {<"Gn 14:1"_Gn 14:1>} + \puttext 106.5mm 34mm {<",9"_Gn 14:9>} + \puttext 95mm 30.5mm {<"Joz 7:21"_Joz 7:21>} + \puttext 95mm 27mm {<"Iz 11:11"_Iz 11:11>} + \puttext 95mm 23.5mm {<"Za 5:11"_Za 5:11>} + \puttext 115mm 42mm {<"Gn 11:31"_Gn 11:31>} + \Heros \setfontsize{at 9pt}\rm + \puttext 48mm 55mm {\c[-40/\kern1pt\pdfrotate{0}]{Jeruzalém}} + \town 47.5mm 53mm + \puttext 110mm 42mm{Ur} + \town 111mm 45mm + \puttext 122mm 55mm{\x/Susan/} + \town 121.5mm 53mm + \puttext 88mm 48mm{Tolul Dura} + \town 100.75mm 50mm + \puttext 91mm 55mm{Babylon} + \town 101.5mm 53mm %město Babylon + \Heros \setfontsize{at 13pt}\rm + \puttext 62mm 70mm {\c[10/\kern7pt\pdfrotate{-1}]{SELEUKOVCI}} + \puttext 2mm 37mm {\c[0/\kern4pt\pdfrotate{2.5}]{PTOLEMAIOVCI}} + \Heros \setfontsize{at 11pt}\rm + \puttext 130mm 50mm {\c[-40/\kern4pt\pdfrotate{-1}]{\x/ELAM/}} + \puttext 103mm 55mm {\c[-25/\kern4pt\pdfrotate{1}]{\x/SINEAR/}} + \puttext 50mm 30mm{A R A B S K Á} + \puttext 55mm 25mm{P O U Š Ť} + \puttext 127mm 34mm {\c[-50/\kern1pt\pdfrotate{1}]{{\bi Perský ~ ~ ~ záliv}}} + \puttext 42mm 24mm {\c[-60/\kern1pt\pdfrotate{0}]{{\bi Rudé ~ moře}}} + \puttext 70mm 80mm{\setfontsize{at 5pt}\c[-20/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Eufrat}} + \puttext 92mm 84mm{{\setfontsize{at 5pt}\c[-40/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Tigris}}} + \puttext 28mm 24mm{{\setfontsize{at 5pt}\c[-40/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Nil}}} + \puttext 5mm 62mm{{\bi Středozemní moře}} + \puttext 62mm 111mm{{\bi Černé m.}} + \puttext 130mm 100mm{{\bi Kaspické}} + \puttext 132mm 90mm{{\bi moře}} + \puttext 2mm 5mm{{\Heros \setfontsize{at 7pt}\it Satellite Bible Atlas,\/ \rm W.Schlegel}} + \puttext 2mm 2mm{\Heros \setfontsize{at 7pt}\rm Použito se svolením.}} + +%\leftline{<3:1> \hskip 20mm <8:2>; <Est %1:2>} + +\nadpis{Datum:} Krátce po 539 př. Kr. + +\nadpis{Klíčové pravdy:} + +\begitems +* Daniel a jeho přátelé byli i v exilu Bohu věrni. + +* Danielovi lze věřit, že říká pravdu, protože svou víru nikdy nezkompromitoval ani pod nátlakem svých otrokářů. + +* Bůh je absolutní vládce nad veškerou historií. + +* Otroctví Izraele je prodlouženo do doby, než se v nadvládě nad ním nevystřídají celkem čtyři království (z nichž Babylón je první), protože Boží lid se neodvrátil od svých hříchů. + +* Přestože Izrael čeká v budoucnosti ještě spousta utrpení, Boží Pomazaný, Kristus, jednou přijde a přinese spásu. + +\enditems +%\vglue-3cm \leftline{\hskip 8cm<3:1> \hskip 20mm <8:2>; <Est 1:2>} + + + +\nadpis{Autor} + +Autorství knihy \x/Daniel/ je mezi vykladači předmětem rozvleklých debat. +Mnoho badatelů datuje vznik knihy mezi 170 a 165 př. Kr., do doby vlády Antiocha IV. Epifana, dávno poté, co žil prorok Daniel (tzv. \uv{makabejské} datování, srv. čl.~<"Kdo byl \x/Darius/ Médský?"_6>a na str.~\pg). +Toto datum je však v rozporu s knihou samotnou, která naznačuje, že \x/Daniel/ je její hlavní autor (<9:2>; <10:2>) a že byla sepsána krátce po dobytí Babylóna \x/Cýr/em v roce 539 př. Kr. Kromě toho Kristus sám explicitně spojuje knihu s prorokem \x/Daniel/em (<Mt 24:15>). + +\nadpis{Doba a místo vzniku} + +Spor o datování knihy \x/Daniel/ zahrnuje tři základní problémy: + +\begitems \style n +* povahu proroctví, +* údajné historické chyby v Danielovi a +* jazykové rysy hebrejštiny a aramejštiny v knize. +\enditems + +Obecně vzato, izraelští proroci se primárně zabývali náboženskými a společenskými okolnostmi, které se týkaly jich samých a jejich vrstevníků. Když proroci předvídali budoucnost, většinou se týkala blízkých událostí v dohlednu. +Z toho důvodu jsou někteří interpreti toho názoru, že \x/Daniel/ova vize ohledně \uv{krále Severu} a \uv{krále Jihu} (\<11:2-12:3>) je příliš podrobná na to, aby ji mohl sepsat \x/Daniel/, který žil nějakých 200--300 let před událostmi, zachycenými v proroctví. + +Tento postoj však popírá nadpřirozený charakter proroctví, podobně jako v případě příležitostných praktik jiných proroků (např. <1Kr 13:2>; <Iz 44:28>). Přestože pasáž \<Da 11:2-12:3> je neobvyklá, určitě není nemožné, aby \x/Daniel/ takové detaily znal; ostatně právě jemu Bůh zjevoval tajnosti jako nikomu jinému (srv. např. <2:19-23>). + + +Někteří zastánci pozdního datování argumentují historickými nepřesnostmi, které knize \x/Daniel/ přičítají. +Zpochybňují \x/Balsazar/ův vztah k \x/Nabuchodonozor/ovi (viz <"pozn." 5:2>n), stejně jako i identitu \x/Daria/ Médského (viz <"pozn." 6:1>n). + +Navíc identifikují čtyři království, předpovězená Danielem (kap. 2; 7), jako Babylón, Médeu, Persii a Řecko (včetně Seleucidů a Ptolemájů). Tato identifikace je však problematická, protože pro nezávislé Médské království v intervalu mezi královstvími Babylónským a Perským neexistuje historický důkaz. +Perský král \x/Cýros/ (550--530 př. Kr.) dobyl Médeu roku 549 př. Kr. a Babylón 539 př. Kr. (viz poznámky <5:1>n a <5:31>n). + +Advokáti raného datování knihy chápou sekvenci čtyř království jako předpověď Babylóna, Médo-Persie, Řecka a Říma. +Tento pohled podporuje narážka na \uv{Médy a Peršany} v <5:28>, která prokazuje, že autor považoval oba národy za součásti jednoho království. + +%\Citehere 3 (\kern-2mm) { +% Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v~tom brání. +% \quotedby {Jan Werich} +%} +Podporovatelé pozdního data namítají, že se v textu vyskytuje několik termínů vypůjčených z řečtiny k označení hudebních nástrojů (viz <"pozn." 3:5>n), podobně jako i pozdně hebrejské a aramejské výrazy (viz <"pozn." 2:4>n). +Žádný z těchto argumentů však není přesvědčivý. +Existuje nepřeberné množství důkazů o kontaktech mezi Řeky a národy Blízkého Východu před dobou Alexandra Velikého. Ty zcela postačují k vysvětlení existence minimálního počtu slov převzatých z řečtiny před Alexandrovým dobytím. +Původní názvy hudebních nástrojů běžně provázejí své nositele bez odpovídajícího ekvivalentu v lokálním jazyce; srovnejme dnešní českou nepřekládanou terminologii, spojenou s hudebními nástroji: \uv{gibsonka}, \uv{jumbo}, \uv{stratocaster}, \uv{telecaster}, \uv{Les Paul}, \uv{stage piano}, \uv{hohnerka}, \uv{humbucker}, \uv{single-coil} apod. +Naopak: Zastánci makabejského datování mají problém, jak vysvětlit absolutní absenci výrazů, přejatých z řečtiny, {\it mimo\/} hudební terminologii. Kdyby kniha vznikla až za řecké vlády, obchodní, vojenská, politická, administrativní apod. terminologie by se hemžila řeckými pojmy. Nic takového však v knize není. + +Aramejština a hebrejština knihy Daniel může být datována kdekoliv mezi pozdním šestým a raným druhým stoletím př. Kr. Jinými slovy, lingvistické důkazy nepřikládají příliš váhy žádnému z hledisek: ani pozdnímu, ani ranému datování. + +Argument pro datum ve druhém století př. Kr. je v rozporu s biblickým tvrzením ohledně data a autorství knihy \x/Daniel/ a pozdní datování neprokazuje dostatečně přesvědčivě. Datum krátce po 539 př. Kr. (viz <1:21>) nejlépe odpovídá povaze proroctví, historickým datům i jazykové stránce textu. + + + \nadpis{Záměr a zvláštnosti} + + Daniel obsahuje dva různé druhy materiálu. + V prvních šesti kapitolách je šest historických vyprávění; ve druhé polovině (kapitoly 7--12) jsou čtyři vize, téměř exkluzivně prediktivní. Mezi šesti příběhy první poloviny vyčnívá kapitola 2, protože také obsahuje předpověď. + +Zkoumání obsahu historických vyprávění ukazuje, že jsou to nezávislé celky, poskládané k sobě s určitým záměrem. +Vyprávění nenabízí ani historii Izraele pod babylónskou či perskou nadvládou, ani životopisné záznamy \x/Daniel/a a jeho přátel. Má dva hlavní důrazy. + +\Citehere 3 (\kern-2mm) { +Lidé nikdy nepáchají zlo tak důsledně a vášnivě, +jako když to dělají z falešných principů svědomí. +\quotedby {Blaise Pascal} +} + +Na jednu stranu příběhy ukazují, jak Boží absolutní svrchovanost zasahuje do záležitostí všech národů +(<2:47>; <3:17-18>; <4:28-37>; <5:18-31> <6:25-28>). +Jeruzalém byl v troskách, Boží lid v zajetí a bezbožní vládcové se zdáli triumfovat, avšak Bůh zůstává svrchovaný. +Podle své neochvějné vůle vstupuje mezi království tohoto světa, aby založil univerzální království, jemuž nikdy nebude konce. + +Přestože všechny národy věřily, že božstva jsou teritoriální, že mají moc jen na území, kde přebývá jejich lid (a protože chtějí vládnout celému světu, jejich lid musí ostatní území dobýt pro sebe a zavést tam své náboženství), zkušenosti Izraelitů v zajetí ukazují, že jejich Hospodin není nikterak omezen, ani teritoriálně; je Pánem nad celou zemí včetně božstev jiných národů. A že svůj lid neopouští, ať jde kamkoliv. Někdy tehdy se začala rodit idea, že když posvátné není místo na zemi, kde by Bůh přebýval na rozdíl od jiných míst, posvátný tedy bude čas. A na důležitosti začaly nabývat svátky v kalendáři. %Viz kalendář, až nějaký někde bude + +Tyto příběhy zachycují \x/Daniel/a a jeho přátele coby prominentní osoby v zemi svých otrokářů, ne však proto, že by zkompromitovali svou věrnost Bohu, ale naopak proto, že Boží požehnání je vyvýšilo. +To je ústřední motiv, protože dodává na důvěryhodnosti Danielovým proroctvím, zejména těm, která hovoří o prodlouženém utrpení Izraele. + +Vize kapitol 7--12 obsahují predikce budoucích časů, během nichž pravdivost vyprávění nabude pro Boží lid na významu. +Ačkoliv Izraelité pod nadvládou Babylóňanů i Peršanů trpěli, nepostihl je žádný rozšířený a systematický útok na jejich víru. Ten nastal až s Antiochem IV. Epifanem, panovníkem nad Seleukovským impériem mezi roky 175--164 př. Kr, který usiloval vymýtit náboženství Židů a přinutit je přizpůsobit se řeckým náboženským praktikám. Mnoho Židů ho poslechlo, ale jiní se vzepřeli a trpěli protivenství. +Jedním z hlavních důvodů pro sepsání knihy Daniel je připravit Boží lid na dobu Antiocha IV. Epifana a povzbudit k vytrvalosti ty, kteří budou žít v nadcházejících časech pronásledování. + + +Kniha také vzhlíží až za dobu Antiocha IV. Epifana ke Kristově příchodu, který jednou zničí všechna lidská impéria a nastolí své věčné království spravedlnosti a pokoje. Všechny tyto události mají \x/Daniel/ova proroctví na zřeteli. +Kniha sloužila jako mocné povzbuzení pro Boží lid, trpící útiskem, a dodnes je pronásledovaným věřícím podnětnou inspirací. + +\nadpis{Kristus v \x/Daniel/ovi} + +\x/Daniel/ova zaměřenost na obnovení Izraele po skončení vyhnanství obrací pozornost k Ježíšovi docela přímočaře. +Podobně jako i někteří jiní proroci \x/Daniel/ předpovídal Božímu lidu slavnou budoucnost, jejíž naplnění Nový Zákon +spojuje s prvním a druhým příchodem Kristovým, stejně jako s celými dějinami církve. + +Detaily naplnění \x/Daniel/ových vizí sice obklopuje řada kontroverzí, avšak základní struktura \x/Daniel/ových vizí nenechává nikoho na pochybách, že naplněním prorokových nadějí je Kristus. +Nejzřetelněji je to vidět na způsobu, jakým se Ježíš označuje za \uv{Syna člověka} (např. <Mt 9:6>; <Mt 10:23>; <Mt 12:8>). +\x/Daniel/ používal tento pojem ve významu Bohem vyvýšeného davidovského krále, reprezentujícího Boha na zemi. +Ježíš, Mesiáš, je ultimátním davidovským Králem; jenom on naplňuje predikce o Synu člověka v \x/Daniel/ových vizích (viz \<"poznámky" 7:13>n a \<7:14>n; viz teologický článek +<"Království Boží" Mt 4>a). + +Kromě toho se \x/Daniel/ v 9. kapitole dozvěděl, že Jeremjášova predikce 70 let vyhnanství bude prodloužena +na \uv{sedmdesát týdnů} let (\<9:24>), tedy asi 490 let. +Tato předpověď dochází počátku svého naplnění v Kristově prvním příchodu. Prodleva koresponduje se sérií čtyř cizích impérií, která budou Boží lid utlačovat (\<2:1-49>) a se skálou, která se stala \uv{horou velikou a naplnila celou zemi} (\<2:35>) a kterou \x/Daniel/ označuje jako \uv{království, jež nebude zničeno} (\<2:44>). +To je království Kristovo, které bylo inaugurováno jeho prvním příchodem, dodnes pokračuje a roste, a svého dovršení dosáhne při Kristově slavném návratu (viz teologické články <"Království Boží" Mt 4> a <"Plán věků" Žd 7>.) + +\x/Daniel/ předvídal i jiné, ještě konkrétnější události, které v Novém Zákoně znovu vstoupily do popředí. +Např. Ježíš se odvolává na \x/Daniel/ovu predikci o \uv{otřesné ohavnosti} (viz \<pozn. 9:17>n; \<11:31>n; \<12:11>n), +která původně ukazovala na zneuctění chrámu řeckým Antiochem IV. Epifanem (viz Úvod: Záměr a zvláštnosti) coby předobraz zničení chrámu římským generálem Titem v roce 70 po Kr. (viz <"poznámky k" Mt 24:15>n a <Mk 13:14>n). + +Většina křesťanů spojuje tuto typologii s Antikristem, jehož duch již ve světě působí (viz <"pozn." 1Jn 2:18>n) a zjeví se v plnosti, zřejmě jako konkrétní osoba, v blízkosti Kristova návratu (viz <"pozn." 2Te 2:3>n). + +%\endinput +%Chtělo by to možná něco jako \ww, ale aby bylo možné jich psát několik do stejného odstavce, byť s jinými frázemi. Nebudou se vyhledávat v textu, ale musejí přepínat mezi verzemi. +%Viz např. předposlení odstavec výše, začínající slovem Prodloužení: Slovní spojení v \uv{uvozovkách} by chtěla variovat podle překladů. +%asi \vdef + +%Pak za takovýmto Úvodem bude ještě muset následovat Osnova, tu zatím nemám, vydá možná na půl stránky. + +\Outline + +\begitems +\rightnote{Příběhy Daniela a jeho přátel ilustrují jednak jejich věrnost + Bohu, jednak jeho nadřazenost nade všemi národy.} +* Vyprávění (\<1:1-6:28>) + + \begitems + * Věrnost Daniela a jeho přátel (<1:1-21>) + * \x/Nabuchodonozor/ův první sen (<2:1-49>) + * Vysvobození z ohnivé pece (<3:1-30>) + * \x/Nabuchodonozor/ův druhý sen (<4:1-37>) + * Soud nad \x/Balsazar/em (<5:1-31>) + * Vysvobození ze lví jámy (<6:1-28>) + \enditems + +\rightnote{Danielovy vize o budoucnosti Božího lidu, nahlížející až do časů + dlouho po skončení vyhnanství. + Bůh Danielovi zjevil, že čtyři velká království + budou ovládat a pronásledovat Izrael. V době čtvrtého z nich Bůh nastolí své království, jemuž nebude konce.} +* Vize (<7:1-12:13>) + + \begitems + * Vize čtyř \x/šelem/ (<7:1-28>) + * Vize \x/skopce/ a kozla (<8:1-27>). + * Vize sedmdesáti týdnů (<9:1-27>) + * Vize budoucnosti Božího lidu \nl (<10:1-12:13>) + \begitems + * Andělovo poselství k Danielovi \nl (<10:1-11:1>) + * Od Daniela po Antiocha IV. Epifana \nl (<11:21-12:3>) + * Závěrečné sdělení Danielovi \nl (<12:4-13>) + \enditems + \enditems + +\enditems diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/notes/notes-Da.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/notes/notes-Da.tex new file mode 100644 index 0000000000..829d6e70ee --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/notes/notes-Da.tex @@ -0,0 +1,2618 @@ + + +%\checksyntax fmt/fmt-CzeB21-Da {} + +%\font\hebrew=[SILEOT] at10pt +%\input hebrew +%Greek logo f w j \char238 +%\FinalNun\Resh\Qof + +%\hyphenation{A-zar-já-šo-vi} %asi není třeba, to byly u 1:7 špatně napsané poznámky ve \ww + +%\fontfam [Shlomo.ttf] +% \dagesh\waw\resh\shwa\mem\kamac\shin + +\Note 1:0 {} +\switch {BKR}{Vzat jsa ke dvoru královskému Daniel s tovaryši svými, 8. věrnost Bohu zachoval, 17. jsa zvláštními dary od Boha obdařen, pro ně u téhož dvora vzácný učiněn.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Daniel oddělen}% + {CEP}{Bůh chrání věrné judské jinochy na \x/Nabuchodonozor/ově dvoře a dá jim moudrost nad jiné.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + +\Note 1:1-6:28 {}={Vyprávění} První část knihy vyzdvihuje jednak Boží absolutní svrchovanost nad královstvími tohoto světa, jednak upřímnou odevzdanou věrnost Bohu, kterou Daniel a jeho přátelé projevovali. +Daniel chtěl svým čtenářům vštípit přesvědčení, že přestože Boží lid někdy trpívá pronásledování, králové a království povstávají a hroutí se podle Božích záměrů. Daniel také učí, že Bůh se hojně odmění těm, kdo jemu, Danielovi, věnují pozornost coby Božímu mluvčímu. Tento materiál je rozdělen do šesti navzájem nezávislých vyprávění, každé v jedné kapitole a každé obsahující nějaký zázrak: +Uchování rituální čistoty Danielem a jeho přáteli (<1:1-21>); \x/Nabuchodonozor/ův sen (<2:1-49>); záchrana z ohnivé pece (<3:1-30>); \x/Nabuchodonozor/ův druhý sen (<4:1-37>); soud nad \x/Baltazar/em (<5:1-31>) a záchrana Daniela ze lví jámy (<6:1-28>). + +\Note 1:1-21 {}={Uchování rituální čistoty} Prorok uvozuje kontext své knihy vyprávěním osobní historie (své i svých přátel) zajetí, vzdělání, věrnosti Bohu a služby králi \x/Nabuchodonozor/ovi. + +\ww {Joakima} %BKR + {Jehójákíma} %PSP + {Jójakíma} %CSP + {Jójakíma} %CEP + {Joakima} %B21 + {Jójakíma} %SNC + +\Note 1:1 {Joakim} Tj. 605 př.Kr.; téhož roku, kdy \x/Nabuchodonozor/ porazil asyrsko-egyptskou koalici v bitvě u Karchemiše (<Jr 46:2>) a zahájil tak mezinárodní vzestup Babylónu k moci. Po bitvě u Karchemiše \x/Nabuchodonozor/ zaútočil na \x/Joakim/a (<2Kr 24:1-2>; <2Pa 36:5-7>) a zajal Daniela a jeho přátele. +To byla první ze tří \x/Nabuchodonozor/ových invazí do Judska. Druhá nastala roku 597 př.Kr. (<2Kr 24:10-14>) a třetí 587 př.Kr. (<2Kr 25:1-24>). Zdánlivou diskrepanci mezi <Da 1:1> a <Jr 25:1> a <Jr 46:2> (kde \x/Jeremiáš/ umisťuje \x/Nabuchodonozor/ův útok na \x/Joakim/a do \x/Joakim/ova čtvrtého roku místo třetího) lze objasnit rozdílem mezi babylónským a židovským systémem chronologie. V babylónském systému, který používá Daniel, byl první rok vlády panovníka považován za \uv{korunovační rok} a vláda samotná se počítala až od prvního dne měsíce Nisan následujícího roku. + +\ww {Nabuchodonozor král Babylonský} %BKR + {Nevúchadneccar, král Bávelu} %PSP + {babylonský král Nebúkadnesar} %CSP + {Nebúkadnesar, babylónský král} %CEP + {babylonský král Nabukadnezar} %B21 + {babylónský král Nebúkadnesar} %SNC + +\Note 1:1 {Nabuchodonozor král Babylonský} +\x/Nabuchodonozor/ přivedl Babylóňany k vítězství u Karchemiše v roce 605 př.Kr. coby korunní princ a velitel armády. Krátce po tomto vítězství se ujal babylónského trůnu po smrti svého otce Nabopolasara (626--605 př.Kr.). \x/Nabuchodonozor/ova vláda (605--562 př.Kr.) tvoří většinu historického pozadí biblických knih \x/Jeremiáš/, \x/Ezechiel/ a \x/Daniel/. + +\ww {vydal Pán} %BKR + {Pán vydal} %PSP + {Hospodin}={Hospodin ... vydal} %CSP + {Hospodin mu vydal}={Hospodin ... vydal} %CEP + {Hospodin mu vydal}={Hospodin ... vydal} %B21 + {se stal jeho vazalem} %SNC + +\Note 1:2 {} Porážka Izraele Babylónem není vysvětlitelná jen pouhou vojenskou a politickou analýzou oné doby. Bůh vždy jednal svrchovaně v záležitostech národů. Babylóňany použil jako nástroj potrestání svého vlastního lidu za porušení smluvních závazků (<2Kr 17:15>; <2Kr 17:18-20>; <2Kr 21:12-15>; <2Kr 24:3-4>). + +\ww {nádobí} %BKR + {zařízení} %PSP + {předměty} %CSP + {nádob} %CEP + {vybavení} %B21 + {nádob} %SNC + +\Note 1:2 {} Odkaz na nádobí z vypleněného chrámu, nikoliv zajatců. Deportace proběhly ve třech vlnách: První roku 605 př.Kr., kdy mezi odvlečenými byl i Daniel; druhá roku 597 př.Kr., zahrnovala i Ezechiela. Třetí deportace, při které Babylóňané zničili Jeruzalém a chrám, nastala roku 586 př.Kr. + +\ww {do domu boha svého} %BKR + {v dům svých bohů} %PSP + {do domu svého boha} %CSP + {do domu svého božstva} %CEP + {do chrámu svého boha} %B21 + {do klenotnice svého božstva} %SNC + +\Note 1:2 {do domu boha svého} Hlavní božstvo babylónského panteonu byl Marduk (srv. <Jr 50:2>). + +\ww {z semene královského} %BKR + {ze semene království} %PSP + {z královského potomstva} %CSP + {z královského potomstva} %CEP + {z královského rodu} %B21 + {ze šlechtických a královských rodů} %SNC +\Note 1:3 {} \x/Daniel/ a jeho přátelé patří mezi potomky Davidovy královské linie (\<"v." 6>), které \x/Nabuchodonozor/ odvlekl při první deportaci roku 605 př.Kr. (srv. \<"pozn." 2>n). + +\ww {liternímu umění a jazyku} %BKR + {písmu a jazyku Kasdím} %PSP + {chaldejskému písemnictví a jazyku} %CSP + {kaldejskému písemnictví a jazyku} %CEP + {babylonskému písemnictví a jazyku} %B21 + {kaldejský jazyk}={kaldejský jazyk ... s národním písemnictvím} %SNC +\Note 1:4 {liternímu umění a jazyku} Babylónská literatura byla psána komplikovaným sumérským a akkadským slabičným klínovým písmem primárně na hliněných tabulkách. Těchto dochovaných tabulek existují tisíce. Studium této literatury seznámilo Daniela a jeho přátele s polyteistickým světonázorem Babylóňanů, plného kouzlení, čarodějnictví a astrologie. Mluvený jazyk pro běžné použití byla nicméně aramejština (srv. <2:4>), psaná snadno osvojitelným abecedním systémem. + +\ww {z stolu královského} %BKR + {z králova pokrmu} %PSP + {z královského přídělu} %CSP + {z královských lahůdek} %CEP + {z královského stolu} %B21 + {z jeho stolu} %SNC +\Note 1:5 {z stolu královského} Později se \x/Joakim/ovi dostalo stejného zaopatření (<2Kr 25:27-30>). + +\ww {Daniel}={\x/Daniel/, \x/Chananiáš/, \x/Mizael/ a \x/Azariáš/} %BKR + {Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá} %PSP + {Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš} %CSP + {Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš} %CEP + {Daniel, Chananiáš, Mišael a Azariáš} %B21 + {Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš} %SNC + +\Note 1:6 {Daniel}={\x/Daniel/, \x/Chananiáš/, \x/Mizael/ a \x/Azariáš/} Charakteristická hebrejská jména. Dvě z nich obsahují prvek EL, znamenající \uv{Bůh}, a dvě JAH, což je zkratka osobního Božího jména, které překládáme jako \uv{Hospodin}. \x/Daniel/ znamená \uv{Můj soudce je Bůh}, \x/Chananiáš/ \uv{Hospodin je milostivý}, \x/Mizael/ \uv{Kdo je jako Bůh?} a \x/Azariáš/ \uv{Hospodin mi pomáhá}. + +\ww {Baltazar}={\x/Baltazar/ ... \x/Sidrach/ ... \x/Mizach/ ... \x/Abdenágo/} %BKR + {Béltešaccar}={Béltešaccar ... Šadrach ... Méšach ...i Avéd-negó} %PSP + {Beltšasar}={Beltšasar ... Šadrak ... Méšak ...i Abed-nego} %CSP + {Beltšasar}={Beltšasar ... Šadrak ... Méšak ... Abed-nego} %CEP + {Baltazar}={Baltazar ... Šadrach ... Mešach ... Abednego} %B21 + {Beltšasarem}={Beltšasarem ... Šadrakem ... Méšakem ... Abed-negem} %SNC +\Note 1:7 {Baltazar}={\x/Baltazar/ ... \x/Sidrach/ ... \x/Mizach/ ... \x/Abdenágo/} + Přesný význam těchto jmen je předmětem diskusí. Převažují tyto názory: + \x/Baltazar/: {\em Bel} [jiné jméno pro Marduka, hlavního boha babylónského panteonu] + {\em chraň jeho život} nebo {\em Paní, ochraňuj krále}; + \x/Sidrach/: {\em Velice se bojím (Boha)} nebo {\em Přikázání Aku} [sumérského měsíčního boha]; + \x/Mizach/: {\em Jsem bezvýznamný} nebo {\em Kdo je to, co Aku?}; + \x/Abdenágo/: {\em Služebník zářícího.} + +\ww {se nepoškvrňoval} %BKR + {se nebude poskvrňovat} %PSP + {se nebude poskvrňovat} %CSP + {se neposkvrní} %CEP + {se neposkvrní} %B21 + {nemůže ustoupit} %SNC + +\Note 1:8 {se nepoškvrňoval} Důvod, pro který byl Daniel přesvědčen, že by ho králův pokrm poskvrnil, není uveden. Pravděpodobně jídlo znamenalo porušení dietních předpisů Mojžíšova zákona (<Lv 11:1-47>), zakazujících konzumaci vepřového nebo masa nezbaveného krve (<Lv 17:10-14>). Také mohlo zahrnovat pokrmy, obětované babylónský modlám. + +\ww {milost a lásku u správce} %BKR + {před tváří vedoucího komorníků k laskavosti a k slitování} %PSP + {u vrchního komorníka milosrdenství a slitování} %CSP + {u velitele dvořanů milosrdenství a slitování} %CEP + {u vrchního dvořana daroval přízeň a náklonnost}={u vrchního dvořana ... přízeň a náklonnost} %B21 + {porozumění a byl ochoten vyjít mu vstříc}={porozumění ... vyjít mu vstříc} %SNC + +\Note 1:9 {milost a lásku u správce} Danielův osud v mnohém připomíná Josefův příběh (<Gn 39-41>). + +\Note 1:12 {deset} Často se symbolickým významem dokonalosti nebo plného počtu. +%\dopsat Abrahamova přímluva za Sodomu, poznámka nebo článek. + +\ww {uposlechl} %BKR + {vyhověl} %PSP + {poslechl} %CSP + {vyslyšel} %CEP + {vyhověl} %B21 + {přistoupil} %SNC + +\Note 1:14 {uposlechl} Daniel neslíbil, že se v případě zchátralejšího zevnějšku přizpůsobí a poslechnou nařízení v rozporu s Božím Zákonem. Je možné (a ve světle dalších kapitol i docela pravděpodobné), že už tehdy byli rozhodnuti neposlechnout bezbožného vladaře a raději zemřít, než zkompromitovat víru. + +\ww {tváře jejich byly krásnější} %BKR + {jejich vzezření byla lepší} %PSP + {vypadali dobře} %CSP + {jejich vzhled je lepší} %CEP + {vypadali zdravěji} %B21 + {vypadají lépe} %SNC + +\Note 1:15 {tváře jejich byly krásnější} Bůh Danielovi a jeho přátelům požehnal pro jejich věrnost Božímu Slovu (<Dt 8:3>; <Mt 4:4>). Nepřál jim smrt, která by je nejspíše čekala, kdyby byl správce s výsledkem nespokojen, a oni by přesto na svém odmítání rituálně nečisté stravy trvali +(srv. \<"pozn." 14>n). + +\Note 1:17 {moudrost} Danielova moudrost se stala příslovečnou ještě za jeho života; Ezechiel říká králi Týru ironicky, že je moudřejší nad Daniela (<Ez 28:3>). + +\ww {vidění a snům} %BKR + {vidění a snů} %PSP + {vidění a sny} %CSP + {viděním a snům} %CEP + {viděním a snům} %B21 + {vidění a sny} %SNC + +\Note 1:17 {vidění a snům} Daniel převyšoval i své přátele schopností interpretovat sny, pro kterou byl vyvýšen nade všechny ostatní, podobně jako kdysi Josef u faraonova dvora (<Gn 40:8>; <Gn 41:16>). + +\ww {když se dokonali dnové} %BKR + {po uplynutí dní} %PSP + {Po uplynutí doby} %CSP + {Po uplynutí doby} %CEP + {stanovená lhůta} %B21 + {Když uplynula doba} %SNC + +\Note 1:18 {když se dokonali dnové} Po třech letech, zmíněných ve <"v." 5>. + +\ww {desetkrát} %BKR + {o deset pídí} %PSP + {desetkrát} %CSP + {desetkrát} %CEP + {desetkrát} %B21 + {mnohonásobně} %SNC + +\Note 1:20 {desetkrát} viz (<"pozn." 12>n). + +\ww {mudrce a hvězdáře} %BKR + {písmaři a zaříkávači} %PSP + {kouzelníky a věštce} %CSP + {věštce a zaklínače} %CEP + {věštce a kouzelníky} %B21 + {poradce a astrology} %SNC + +\Note 1:20 {mudrce a hvězdáře} První výraz ({\it chartumim\/} \Chartumim ) +je adaptace egyptského slova a vyskytuje se také v <Gn 41:8>, <24> a <Ex 7:11>; druhý +se objevuje pouze zde a v \<2:2>, má spojitost s kanaánskou kulturou. Srv. (<"pozn." Gn 41:8>n). + +\ww {léta prvního Cýra krále} %BKR + {první rok krále Kóreše} %PSP + {prvého roku krále Kýra} %CSP + {prvního roku vlády krále Kýra} %CEP + {prvního roku krále Kýra} %B21 + {prvního roku krále Kýra} %SNC + +\Note 1:21 {léta prvního Cýra krále} Tj. \x/Cýr/ovy vlády nad Babylónem, tedy 539 př.Kr. Daniel v roce 537 př.Kr. dosud žil (<10:1>); dožil se návratu Judejců ze zajetí do Země. + +\Note 2:0 {} +\switch {BKR}{Sen, jehož mudrci babylonští nemohli ku paměti přivésti, 13. Daniel maje to od Boha zjevené, Nabuchodonozorovi připomenul i vyložil, 46. i zvýšení za to s tovaryši svými došel.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Budoucnost světových říší}% + {CEP}{Daniel vyloží \x/Nabuchodonozor/ovi sen o podivné soše, se + kterým si nevěděli rady babylónští mudrci.}% + {B21}{}% + {SNC}{} + + + +\Note 2:1-49 {}={\it\x/Nabuchodonozor/ův první sen\/} Daniel ve službách krále (mimo jiné) interpretoval jeho sny, což odhaluje nejen, že byl (\x/Daniel/) zahrnut Božím požehnáním, ale také že Bůh směřoval historii k nastolení svého království. + +\ww {Léta pak druhého} %BKR + {v druhém roce} %PSP + {Ve druhém roce} %CSP + {"} %CEP + {"} %B21 + {"} %SNC + +\Note 2:1 {Léta pak druhého} První rok výcviku Daniela a jeho přátel byl +zároveň \x/Nabuchodonozor/ův \uv{korunovační rok}. Druhý a třetí rok výcviku byl první a druhý rok +\x/Nabuchodonozor/ovy vlády. %Srv. <"pozn." 1:1>n). +Mezi tímto tvrzením a dokončením tříletého výcviku mladíků (<1:5>) není žádná diskrepance: +První \x/Nabuchodonozor/ův rok byl Babylóňany považován za \uv{korunovační rok} a druhý a třetí rok Danielovy výuky za první a druhý \x/Nabuchodonozor/ovy vlády (viz <"pozn." 1:1>n). + +\ww {ze sna protrhl} %BKR + {se jeho duch rozrušil} %PSP + {V duchu se rozrušil} %CSP + {Rozrušil se} %CEP + {rozrušil} %B21 + {vyděsil} %SNC +\Note 2:1 {ze sna protrhl} Na Starém Blízkém Východě bylo běžné mít za to, že božstva promlouvají k lidem také skrze některé (hlavně velmi živé) sny. \x/Nabuchodonozor/ovo zneklidnění je pochopitelné; poselství shůry mělo implikace pro budoucnost království. Zapomenutí snu bylo považováno za hněv božstva vůči adresátovi. Výklad snu byl důležitý, protože umožňoval čelit prokletí snu rozmanitými rituály. + + +\ww {mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské} %BKR + {písmaře a zaříkávače a čarodějníky a Kasdím} %PSP + {kouzelníky a věštce i čaroděje a chaldejce} %CSP + {věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce} %CEP + {věštce, kouzelníky, čaroděje a mágy} %B21 + {astrology, jasnovidce a členy kněžské třídy} %SNC +\Note 2:2 {mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské} Viz <"pozn." 1:20>n. +Druhý a třetí výraz jsou dvě odvozeniny od stejného základu. Čtvrtý výraz lze také přeložit jako \uv{Kaldejci} a v \x/Daniel/ově době označoval skupinu aramejsky hovořících astrologů uvnitř babylónského království. Teprve později se stal synonymem pro Babylóňany. %odkaz? +Rozmanitost jejich původů naznačuje moc, na jaké si \x/Nabuchodonozor/ zakládal: Považoval se za pána celého světa. + + +\ww {Syrsky} %BKR + {arámsky} %PSP + {aramejsky} %CSP + {aramejsky} %CEP + {aramejsky} %B21 + {aramejsky} %SNC +\Note 2:4 {Syrsky} Odsud až po konec kapitoly 7 je text psán aramejsky a ne hebrejsky, podobně jako např. <Ezd 4:8-6:18>. Aramejština byl oficiální úřední jazyk; nelze také vyloučit, že tyto pasáže jsou v aramejštině toho důvodu, že obsahují proroctví, která mohla pohany zajímat více než Židy. + +\ww {Neoznámíte-li mi snu} %BKR + {Jestliže mi nedáte na vědomí ten sen} %PSP + {Jestliže mi ten sen ani jeho výklad nesdělíte} %CSP + {Jestliže mi neoznámíte sen} %CEP + {Pokud mi nesdělíte onen sen} %B21 + {Buď mi ho oznámíte} %SNC +\Note 2:5 {Neoznámíte-li mi snu} \x/Nabuchodonozor/ zkouší své poradce. Nebudou-li schopni připomenout mu jeho sen, nemá proč důvěřovat ani jejich potencionálnímu výkladu (srv. <"v." 9>). + + +\ww {kromě bohů} %BKR + {leč bohové} %PSP + {kromě bohů} %CSP + {mimo bohy} %CEP + {kromě bohů} %B21 + {jen bohové} %SNC +\Note 2:11 {kromě bohů} Mudrcům nezbylo než přiznat, faraonův požadavek je nad jejich síly. S odkazem na nadpřirozený zdroj měli pravdu, kterou potvrzuje i \x/Daniel/ (<19>; <27>). + +\ww {prosil krále, aby jemu prodlel času} %BKR + {vyprosil od krále, že mu dal čas} %PSP + {šel prosit u krále, aby mu dal nějakou dobu} %CSP + {prosil ho, aby mu dal určitou dobu} %CEP + {požádal o čas} %B21 + {Nebúkadnesar jeho žádosti vyhověl} %SNC +\Note 2:16 {} \x/Daniel/ velmi riskoval. Jiným vykladačům \x/Nabuchodonozor/ čas nedopřál (<"srv. v." 9>). + +\ww {modlili} %BKR + {vyprošovat} %PSP + {vyprošují} %CSP + {prosili} %CEP + {prosí} %B21 + {prosili} %SNC +\Note 2:18 {} Postexilní židovská literatura je bohatá na situace, kdy Bůh zasáhne do dějin způsobem vysvobozujícím pro svůj lid, když se jeho lidé modlí ve skupinách. + + +\ww {Bohu nebeskému} %BKR + {Boha nebes} %PSP + {Boha nebes} %CSP + {Boha nebes} %CEP + {Boha nebes} %B21 + {Boha} %SNC +\Note 2:18 {Bohu nebeskému} \x/Daniel/ se modlí rovnou k Bohu, který vládne hvězdám, na rozdíl od astrologů, kteří se doptávají jenom hvězd samotných, protože nikoho vyššího neznají. + + +\ww {věc tajná} %BKR + {tajemství} %PSP + {tajemství} %CSP + {tajemství} %CEP + {tajemství} %B21 + {vidění} %SNC +\Note 2:19 {věc tajná} Skryté věci jsou u Hospodina (<Dt 29:29>). Jsou {\em transcendentní} --- nepoznatelné, pokud nejsou zjeveny. Později je tentýž výraz (\Raza) použit pro označení Božích skrytých záměrů s dějinami světa (\<4:9> \Raz). +%%%%% Příklad do dokumentace. Zkontrolovat Dt 29:29, někde je to 29:28 + +\ww {proměňuje časy i chvíle} %BKR + {on mění doby a časy} %PSP + {časy i příležitosti mění on} %CSP + {On mění časy i doby} %CEP + {On mění časy a období} %B21 + {On je pánem dějin a mění doby} %SNC +\Note 2:21 {} Pro \x/Daniel/a Bůh změnil \x/Nabuchodonozor/ovo nesmlouvavé rozhodnutí, +viz <"pozn." 16>n. + + +\ww {ssazuje krále, i ustanovuje krále} %BKR + {krále}={odstraňuje krále a nastoluje krále} %PSP + {Krále sesazuje, krále nastoluje} %CSP + {krále sesazuje, krále ustanovuje} %CEP + {sesazuje krále a jiné nastolí} %B21 + {Bez}={Bez jeho vůle není žádný vládce ustanoven ani sesazen} %SNC +\Note 2:21 {ssazuje krále, i ustanovuje krále} Narážka na obsah snu, líčící sérii povstávajících a zanikajících impérií, a který se ještě za \x/Nabuchodonozor/ova života stane jeho vlastní palčivou zkušeností (<4:28-30>). + + + +%2:22 světlo refs +\ww {věci hluboké a skryté} %BKR + {zjevuje}={věci nevyzpytatelné a skryté} %PSP + {hlubiny}={hlubiny a věci ukryté} %CSP + {hlubiny a skryté věci} %CEP + {věci skryté v hlubinách} %B21 + {tajemství}={tajemství ... skryté věci} %SNC +\Note 2:22 {věci hluboké a skryté} Viz <"pozn." 2:11>n. + +\ww {těť oslavuji a chválím} %BKR + {otců}={děkuji a vychvaluji tě} %PSP + {chválím a uctívám} %CSP + {chci vzdávat čest a chválu} %CEP + {Chválím tě a oslavuji} %B21 + {Tobě děkuji, Bože}={Tobě děkuji ... a tebe chválím} %SNC +\Note 2:23 {těť oslavuji a chválím} \x/Daniel/ vyjadřuje hlubokou vděčnost za Boží milost vyslyšením modlitby. Boží zjevení je v příkrém kontrastu s mlčením falešných božstev pohanských hadačů. Jenom Bůh zná všechno a vládne všemu. \x/Daniel/a vyvýšil mimořádným poznáním, jež mu svěřil. + +\ww {výklad ten oznámím} %BKR + {mohu ten výklad králi vyjevit} %PSP + {výklad králi přednesu} %CSP + {sdělím králi výklad} %CEP + {já mu ten sen vyložím} %B21 + {á mu všechno oznámím} %SNC +\Note 2:24 {výklad ten oznámím} \x/Daniel/ zde mluví pouze o výkladu, čímž implikuje, že obsah snu již zná. + + +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% +\renum Da 2:28 = SNC 2:27-27 +%zkouším to tady, protože SNC má zrovna tuhle část verše 28 jako součást verše 27, ale má i 28. verš, kde je jeho zbytek. +%Snad to nebude dělat bugr někde jinde +%A musím se podívat do výtisku, jestli je to tak, jak tvrdí bibleserver +% Jo je, SNC 2:27, ale jenom část verše, zbytek = 28 jako ostatní +%Uvést do dokumentace jako příklad, že \renum si s tím poradí, ale musí se zapsat dvakrát ke stejnému verši jako při těchhle 2 poznámkách k verši 2:28 +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% +\ww {jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci} %BKR + {v nebesích je Bůh, zjevující tajemství} %PSP + {jest Bůh na nebesích, zjevující tajemství} %CSP + {je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství} %CEP + {Na nebi je však Bůh, který zjevuje tajemství} %B21 + {jen Bůh, který je v nebesích, odhaluje tajemství} %SNC + +\Note 2:28 {jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci} Podobně jako Josef v Egyptě (<Gn 40:8>; <Gn 41:16>) si ani \x/Daniel/ nepřisvojuje poznání a výklad snu, nýbrž připisuje je Bohu. + +%Tak tohle funguje, uvést do dokumentace jako příklad. Půl verše má jiné číslo a jde to. +\renum Da 2:28 = SNC 2:28-28 +\ww {v potomních dnech} %BKR + {v posledku dní} %PSP + {v budoucích dnech} %CSP + {v posledních dnech} %CEP + {v posledních dnech} %B21 + {posledních dnů} %SNC +\Note 2:28 {v potomních dnech} Dosl. \uv{v posledních dnech}, čemuž sz lidé rozuměli jako době obnovy národa po návratu z exilu (viz <Dt 4:30>). Tatáž fráze může označovat + jakoukoliv budoucnost (<Gn 49:1>). V NZ je použita celkem pětkrát, z čehož dvakrát odkazuje na věk, započatý o Letnicích (<Sk 2:17>; <Žd 1:2>), a třikrát na závěr dějin před Kristovým druhým příchodem (<2Tm 3:1>; <Jk 5:3> a <2Pt 3:3>). + +\Note 2:32-33 {}={Nejtěžší nahoře, nejkřehčí dole} Směrem odshora dolů materiálům ubývá nejen na váze, ale i na hodnotě. Obraz vystihuje osud všech impérií, nejen těchto čtyř nejbližších: + Každá instituce, stát, říše, civilizace se nakonec zhroutí vlastní vahou, když nezadržitelná byrokracie přeroste svůj původní účel služby lidem a sama tyje na jejich úkor. + +\ww {kámen, kterýž nebýval v rukou} %BKR + {kámen, jenž nebyl v rukou} %PSP + {bez rukou nějaký kámen} %CSP + {se bez zásahu rukou utrhl kámen} %CEP + {se bez dotyku lidské ruky vylomil kámen} %B21 + {bez lidského přispění -- přiletěl kámen} %SNC +\Note 2:34 {kámen, kterýž nebýval v rukou} Na rozdíl od ostatních království, +budovaných lidmi, toto vystaví Bůh sám. Zde je kámen asociován s Kristovým +královstvím (srv. <1Kor 10:4> a <"jeho pozn"_10:4>n). + + +\ww {hlava zlatá}={hlava zlatá ... království pak čtvrté} %BKR + {hlava ze zlata}={hlava ze zlata ... čtvrté království} %PSP + {zlatá hlava}={zlatá hlava ... čtvrté království} %CSP + {zlatá hlava}={zlatá hlava ... čtvrté království} %CEP + {zlatá hlava}={zlatá hlava ... čtvrté království} %B21 + {Zlatá hlava}={Zlatá hlava ... Říše čtvrtá} %SNC + +\Note 2:38-40 {hlava zlatá}={hlava zlatá ... království pak čtvrté} Čtyři království reprezentují po sobě jdoucí impéria babylónské, médo-perské, řecké a římské. Bohem založené nepomíjitelné Kristovo království bude inaugurováno v časech římské světovlády (viz též Úvod a graf \ref[danielovyvize] v <Da 2> na str.~\pgref[danielovyvize]). + +\ww {Za dnů pak těch králů}={za dnů ... těch králů} %BKR + {v dnech oněch králů} %PSP + {Za dnů oněch králů} %CSP + {Ve dnech těch králů} %CEP + {Za dnů těch králů} %B21 + {V době těchto státních útvarů} %SNC +\Note 2:44 {Za dnů pak těch králů}={za dnů ... těch králů} Někteří interpreti tvrdí, že se jedná o linii králů posledního království; daleko pravděpodobnější však je rozumět tomuto verši jako označujícímu panovníky království, zmíněných ve verších <2:38-40>. + +\ww {na věky nebude zkaženo} %BKR + {na věky nebude moci být vyvráceno} %PSP + {nebude zničeno navěky} %CSP + {nebude zničeno navěky} %CEP + {se nikdy nezhroutí} %B21 + {nikdy nebude zničeno } %SNC +\Note 2:44 {na věky nebude zkaženo} Podobně jako i jiní proroci, \x/Daniel/ hovoří o království, které Bůh založí po návratu z exilu jako permanentní (srv. např. <Iz 9:7>; <Jl 2:26-27> či <Am 9:15>). NZ učí, že toto království začalo Kristovým prvním příchodem a dosáhne svého dovršení jeho slavným návratem (viz článek <"Království Boží u" Mt 4> na str.~\pg). %To budu musel prepsat + +\ww {padl na tvář} %BKR + {padl na svůj obličej} %PSP + {padl na tvář} %CSP + {padl na tvář} %CEP + {padl před Danielem na tvář} %B21 + {hluboce se Danielovi poklonil} %SNC +\Note 2:46 {padl na tvář} Pozoruhodná výměna rolí anticipuje příchod Božího království, vysoce převyšujícího i nejmocnější lidská impéria. + +\ww {Bůh bohů a Pán králů} %BKR + {Bůh bohů a Pán králů} %PSP + {bůh bohů a pán králů} %CSP + {Bohem bohů a Pán králů}={Bůh bohů a Pán králů} %CEP + {Bůh bohů, Pán králů} %B21 + {Bůh nade všemi bohy}={Bůh nade všemi bohy, ... vládne nade všemi králi} %SNC +\Note 2:47 {Bůh bohů a Pán králů} \x/Nabuchodonozor/ vyznává Hospodinovu svrchovanost nejen nad bezmocnými pohanskými božstvy, ale i nad králi, jako je on sám. To je téma, sjednocující prvních šest kapitol knihy Daniel. + +\ww {krajinou Babylonskou} %BKR + {krajem Bávelu} %PSP + {babylonskou provincií} %CSP + {babylónskou krajinou} %CEP + {provincie Babylon} %B21 + {babylónské krajiny} %SNC +\Note 2:48 {krajinou Babylonskou} Babylónské impérium bylo rozděleno na provincie; \x/Daniel/ byl ustanoven vládcem nad provincií s hlavním městem. Podobný vzestup Židů k moci v cizích zemích lze vidět v <Gn 41:37-44> (Josef) a <Est 8:1-2> (\x/Mardocheus/). \x/Daniel/ovi přátelé ho na jeho přímluvu u krále v této pozici nahradili (\<49>). + +\ww {býval v bráně královské} %BKR + {byl v bráně králově} %PSP + {zůstal na královském dvoře} %CSP + {zůstal na královském dvoře} %CEP + {zůstával na královském dvoře} %B21 + {zůstal na královském dvoře} %SNC +\Note 2:49 {býval v bráně královské} Pravděpodobně důvod, proč se ho netýkal trest za odmítnutí poklonit se \x/Nabuchodonozor/ově modle (<3:20>). + +\Note 3:0 {} +\switch {BKR}{Za příčinou modly zlaté, Sidrach, Mizach a Abdenágo 8. před králem osočeni, 19. do pece uvrženi, 23. při životu zachováni. 24. Král nad tím předěšen, 28. Boha slavil i jiným poroučel.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Bůh se představuje babylonskému králi}% + {CEP}{Jinochy, kteří odmítli klanět se zlaté modle, dá \x/Nabuchodonozor/ + uvrhnout do ohnivé pece, ale Bůh je zachrání.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + + +\ww {zlatý} %BKR + {ze zlata} %PSP + {zlatou} %CSP + {zlatou} %CEP + {zlatou} %B21 + {zlatou} %SNC +\Note 3:1 {zlatý} Pravděpodobně pozlacený; zhotovení sochy se podobalo popisu v <Iz 40:19>; <Iz 41:7> a <Jr 10:3-9>. + +\ww {obraz} %BKR + {sochu} %PSP + {sochu} %CSP + {sochu} %CEP + {sochu} %B21 + {sochu} %SNC +\Note 3:1 {obraz} Názory badatelů, zda se jedná o mimořádnou podobiznu \x/Nabuchodonozor/a samotného, či zda to bylo zobrazení nějakého babylónského božstva, nebo pouhý obelisk, se liší. Z toho, co je známo o babylónských náboženských tradicích, je pravděpodobné, že obraz zpodobňoval Béla nebo Nabu, některé z těchto \x/Nabuchodonozor/ových ochraňujících božstev. Padnout na tvář před božstvem znamenalo zároveň vyjádření podřízenosti \x/Nabuchodonozor/ovi, který božstvo reprezentoval na zemi (srv. <2:46> a <"jeho pozn."_2:46>n). + + +\ww {výška}={60x6} %BKR + {výška}={60x6} %PSP + {výška}={60x6} %CSP + {výška}={60x6} %CEP + {vysoká}={60x6} %B21 + {vysoká}={30x3} %SNC +\Note 3:1 {výška}={60x6} Rozměry jsou důvodem, proč někteří vyvozují, že obraz byl spíše obelisk, než podobizna člověka (jehož proporce jsou 6:1, nikoliv 10:1). Socha však mohla stát na piedestalu, nebo mít stylizovaný tvar. Plinius Starší přirovnává staré monumenty k věžím. + +\ww {Dura} %BKR + {Dúrá} %PSP + {Dúra} %CSP + {Dúra} %CEP + {Dura} %B21 + {Dúra} %SNC +\Note 3:1 {Dura} Obvykle bývá spojeno s Tolul Dura asi 5 km jižně od Babylóna, kde se řeka Dura vlévá do Eufratu. Archeologové zde vykopali 6m vysokou plošinu s povrchem o 5m$^2$, což je dost možná původní piedestal. + +\ww {knížata}={knížata ... úředníky} %BKR + {vladařů}={vladařů ... rádců} %PSP + {satrapy}={satrapy ... komisaře} %CSP + {satrapy}={satrapy ... úředníky} %CEP + {satrapy}={satrapy ... hodnostáře} %B21 + {hodnostáři}={hodnostáři ... pokladníci} %SNC +\Note 3:2 {knížata}={knížata ... úředníky} Přesné rozsahy pravomocí těchto různých druhů úředníků nejsou známy. Pět ze sedmi termínů vypadá na perský původ, což by naznačovalo, že \x/Daniel/ tento zápis dokončil až po dobytí Babylóna Peršany roku 539 př.Kr. + +\ww {trouby}={trouby ... muziky} %BKR + {rohu}={rohu ... dud} %PSP + {roh}={roh ... orchestr} %CSP + {rohu}={rohu ... dud} %CEP + {roh}={roh ... buben} %B21 + {fanfáry} %SNC +\Note 3:5 {trouby}={trouby ... muziky} Tři z vyjmenovaných hudebních nástrojů nesou jména, převzatá z řečtiny (citera, harfa a dudy). To vede některé interprety k názoru, že kniha byla sepsána až po dobytí Persie Alexandrem Velikým. +To je však závěr, který nevyplývá nutně z premisy (tzv. argument non-sequitur); mezi hudebníky je běžné používat mezinárodní termíny k označení hudebních nástrojů. Pojmy jako \uv{gibsonka}, \uv{jumbo} \uv{strato/tele-caster}, \uv{Les Paul} apod. jsou jednoznačně srozumitelné jak češtině (v rámci muzikantského slangu), tak i v mezinárodním kontextu; a přesto z jejich zdomácnělé přítomnosti v jazyce nelze vyvodit závěr, že se v něm objevily až po zhroucení železné opony v roce 1989, kdy se západním vlivům otevřela volná cesta. +Kromě toho se názvy řeckých hudebníků i nástrojů vyskytují i v asyrských inskripcích dávno před \x/Nabuchodonozor/em. Srv. Úvod: Doba a místo vzniku. + + +\ww {peci ohnivé}={ohnivé pece} %BKR + {ohnivé pece} %PSP + {ohnivé pece} %CSP + {ohnivé pece} %CEP + {ohnivé pece} %B21 + {rozpálené pece} %SNC +\Note 3:6 {ohnivé pece} Pece byly v Babylóně běžně používány k vypalování cihel (<"srv." Gn 11:3>). Nebylo neobvyklé používat je jako nástroj popravy upálením zaživa (<"viz" Jr 29:22> nebo též <2Mak 7>). + +\ww {Kaldejští} %BKR + {Kasdejci} %PSP + {Chaldejci} %CSP + {hvězdopravci} %CEP + {mágové} %B21 + {astrologové} %SNC +\Note 3:8 {Kaldejští} Tj. mágové, astrologové <"Viz pozn." 2:2>n. + Zde však výraz \uv{Chaldejci} (\Kasdain) indikuje národnost, nikoliv funkci. Chaldejci shlíželi spatra na Židy z rasově-etnických antisemitských předsudků (<"srv." 12>; <Est 3:5-6>). + Privilegovaná pozice \x/Daniel/ových přátel znásobila nevraživost Chaldejců vůči nim (\<12>). + +\Note 3:12 {Sidrach}={\x/Sidrach/, \x/Mizach/ a \x/Abdenágo/} Viz <"pozn." 1:7>n a <2:49>n. + +\ww {který jest ten Bůh} %BKR + {kdo je onen Bůh} %PSP + {kdo je bůh} %CSP + {kdo je ten Bůh} %CEP + {který bůh} %B21 + {Chtěl bych vidět toho boha} %SNC +\Note 3:15 {který jest ten Bůh} \x/Nabuchodonozor/ nevědomky vyzval Hospodina, Boha Izraele, ke změření sil; z jeho polyteistické, pohanské perspektivy žádný bůh ničeho podobného není schopen. + + +\ww {vytrhne nás} %BKR + {umí nás vysvobodit} %PSP + {nás vysvobodí} %CSP + {vysvobodí nás} %CEP + {zachrání nás} %B21 + {udělá to} %SNC +\Note 3:17 {vytrhne nás} Věrní služebníci ani na vteřinu nepochybují o Boží svrchovanosti, přestože jsou si vědomi, že ve své všemohoucnosti je \uv{všeho schopen}; nesázejí na automaticky zaručenou ochranu za všech okolností. + +\ww {Buď že nevytrhne} %BKR + {pakli ne} %PSP + {i kdyby ne} %CSP + {i kdyby ne} %CEP + {i kdyby ne} %B21 + {nebude-li chtít} %SNC +\Note 3:18 {Buď že nevytrhne} \x/Daniel/ovi přátelé počítají s reálnou možností, že věrnost Bohu je bude stát život. To je však nezviklá v jejich rozhodnutí zůstat věrni. Věrnost poddaných přináší Králi slávu (<29-33>), o to větší, když je to věrnost tváří v tvář smrti. + +\ww {synu Božímu} %BKR + {syna Božího} %PSP + {syna bohů} %CSP + {božímu synu} %CEP + {boží syn} %B21 + {Boží syn} %SNC +\Note 3:25 {synu Božímu} Fráze, použitelná pro různé druhy nebeských bytostí ({\it bar elohin\/} \BarElohin); zde je míněn \uv{anděl} <"verše" 28>. + +\ww {služebníci Boha nejvyššího} %BKR + {nevolníci Boha, Nejvyššího} %PSP + {otroci boha Nejvyššího} %CSP + {služebníci Boha nejvyššího} %CEP + {služebníci Nejvyššího Boha} %B21 + {kteří sloužíte nejvyššímu Bohu} %SNC +\Note 3:26 {služebníci Boha nejvyššího} Titul pro Boží univerzální autoritu. Podobně jako ve + <"verši" 29> a <2:47> neznamená toto vyznání ze rtů polyteistického pohana, + že \x/Daniel/ův Bůh je jediný živý, nýbrž že je nadřazený ostatním božstvům (<4:31-34>). + Z úst věrného Izraelity totéž vyznání implikuje monoteismus (<5:18>, <21>; <7:18-21>). + +\ww {anděla} %BKR + {anděla} %PSP + {anděla} %CSP + {anděla} %CEP + {anděla} %B21 + {posel} %SNC +\Note 3:28 {anděla} Anděl může být \uv{anděl Hospodinův}, jenž může znamenat Kristovo preinkarnační zjevení (<"srv." 6:22>; viz též <"poznámky k" Gn 16:7>n a <Ex 3:2>n). Bůh přislíbil svou přítomnost, budou-li jeho lidé nuceni projít ohněm (<Iz 43:1-3>). + +\ww {není Boha jiného} %BKR + {není jiného Boha} %PSP + {není jiného boha} %CSP + {není jiného Boha} %CEP + {Žádný jiný Bůh} %B21 + {žádný jiný bůh} %SNC +\Note 3:29 {není Boha jiného}={není jiného Boha} Viz <"pozn." 26>n. + +\ww {zvelebil} %BKR + {zařídil}={zařídil, aby se ... šťastně vedlo} %PSP + {pomohl ku zdaru} %CSP + {zařídil}={zařídil, aby se ... dobře dařilo} %CEP + {postaral}={se ... postaral, aby se ... dobře dařilo} %B21 + {těšili králově přízni} %SNC +\Note 3:30 {zvelebil} Příběh si dává záležet na tom, aby bylo jasné, že \x/Daniel/ovi přátelé dosáhli vyvýšení svou věrností Bohu, nikoliv kompromisem s Babylóňany. + +\ww {Nabuchodonozor král} %BKR + {Nevúchadneccar, král} %PSP + {Král Nebúkadnesar} %CSP + {Král Nebúkadnesar} %CEP + {Král Nabukadnezar} %B21 + {krále Nebúkadnesara} %SNC +\Note 3:31 {Nabuchodonozor král} Poslední incident v knize, spojený s \x/Nabuchodonozor/em. Je umístěn do pozdního období jeho třiačtyřicetileté vlády, kdy dokončil své stavební projekty (<4:27>) a byl na svém vrcholu, neomezený vládce nejmocnější říše na světě. + +\ww {Bůh nejvyšší} %BKR + {Bůh, Nejvyšší} %PSP + {Bůh Nejvyšší} %CSP + {Bůh nejvyšší} %CEP + {Nejvyšší Bůh} %B21 + {nejvyšší Bůh} %SNC +\Note 3:32 {Bůh nejvyšší} Viz <"poz." 2:47>n; <3:26>n a <3:28>n. + +\ww {jak veliká} %BKR + {jak velmi jsou veliká} %PSP + {Jak veliká} %CSP + {Jak veliká} %CEP + {Jak nesmírné} %B21 + {Jak mimořádné} %SNC +\Note 3:33 {jak veliká}... \x/Nabuchodonozor/ovo vyznání opakovaně připomíná hlavní téma knihy, absolutní svrchovanost Boží ("srv." <4:33-34> a <"pozn." 7:1-12:13>n). + +\Note 4:0 {} +\switch {BKR}{Sen Nabuchodonozorův. 17. Výklad jeho. 25. Vyvržení téhož krále z království, 31. navrácení zase k slávě, 34. i chválení z toho Boha.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Bůh přesvědčuje Nebúkadnesara}% + {CEP}{%Pyšnému \x/Nabuchodonozor/ovi oznámí Bůh snem jeho pád.\nl + % Až se král před Bohem pokoří, bude znovu uveden v úřad. + }% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + + +\Note 4:3-4 {} Viz <"pozn." 1:20>n a <2:2>n. + +\Note 4:5 {Baltazar} <"Viz pozn." 1:7>. + +\ww {duch bohů svatých} %BKR + {duch svatých bohů} %PSP + {duch svatých bohů} %CSP + {duch svatých bohů} %CEP + {duch svatých bohů} %B21 + {duch svatého Boha} %SNC +\Note 4:6 {duch bohů svatých} Ačkoliv \x/Nabuchodonozor/ vyjadřuje svůj respekt k \x/Daniel/ovi pohanskou terminologií, dotýká se pravdy: Přítomnost Ducha Svatého má na člověka nepřehlédnutelný účinek; v \x/Daniel/ově případě je to vhled do Božích neproniknutelných tajemství, dar, který o mnoho později obdržel i apoštol Pavel a církev (<1Kor 2:6-16>). + +\ww {nic tajného není tobě nesnadného} %BKR + {žádné tajemství tě netísní} %PSP + {žádné tajemství ti nedělá potíže} %CSP + {žádné tajemství ti nedělá potíže} %CEP + {ti žádné tajemství není těžké} %B21 + {umíš vyložit každé tajemství} %SNC + +\Note 4:6 {nic tajného není tobě nesnadného} <"Viz" 2:47> a <"pozn." 2:19>n. + +\Note 4:7 {strom} Ezechiel 31 také líčí království metaforou vysokého stromu. Podobné obrazy vidíme např. v <Ž 1:3>; <Ž 37:35>; <Ž 52:10>; <Ž 92:13-14>; <Jr 11:16-17>; <Jr 17:8> nebo <Mt 13:32>. + +\Note 4:10 {svatý} \x/Nabuchodonozor/ připouští, že viděl svatou nebeskou bytost. Víra v podobné bytosti byla na Starém Blízkém Východě běžná a koreluje s biblickým přesvědčením, že Bůh zasahuje do pozemských záležitostí, mnohdy skrze své služebníky anděly. + +\ww {Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné} %BKR + {Jeho srdce nechť se z lidského změní} %PSP + {Jeho}={Jeho srdce z lidského ať se promění} %CSP + {Jeho}={Jeho srdce ať je jiné, než je srdce lidské} %CEP + {Lidský rozum ať jej opustí} %B21 + {nebude}={se nebude chovat jako člověk} %SNC +\Note 4:13 {Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné} + Je zřejmé, že se jedná o člověka, nikoliv o strom. Srv. <"pozn." 4:19>n. + +\ww {srdce zvířecí nechť jest dáno jemu} %BKR + {nechť je mu dáno srdce zvířete} %PSP + {srdce budiž mu dáno zvířecí} %CSP + {ať je mu dáno srdce zvířecí} %CEP + {dostane rozum zvířecí} %B21 + {bude žít jako zvíře} %SNC + +\Note 4:13 {srdce zvířecí nechť jest dáno jemu} + \x/Nabuchodonozor/ byl postižen mentální poruchou zvanou lykantropie + (z řeckého {\em lukos} -- vlk a {\em anthropos} -- člověk), + při níž se člověk chová jako vlk nebo i jiné zvíře (<30>; viz též <"pozn."30>n. + +\ww {sedm let} %BKR + {sedm dob} %PSP + {přešlo}={sedm časů} %CSP + {sedm let} %CEP + {sedm období} %B21 + {Po dobu sedmi let} %SNC +\Note 4:13 {sedm let} + Sedm období neurčené délky (srv. vv. <23> a <25>). Většina interpretů se shoduje na závěru, že {\em \x/léto/} znamená jeden rok. Verš \<33> naznačuje, že doba byla delší než den, týden či měsíc. + +\ww {Ty jsi ten} %BKR + {to jsi ty} %PSP + {to jsi ty} %CSP + {jsi ty} %CEP + {ten strom jsi, králi, ty} %B21 + {ten strom jsi ty} %SNC +\Note 4:19 {Ty jsi ten} Pointa vyprávění, podobná Nátanově napomenutí Davida (<2Sa 14:7>), znamená přímou aplikaci pro \x/Nabuchodonozor/a. + + +\Note 4:22 {}={zaženou ... s polní zvěří ... spásat porost} \x/Daniel/ opakuje po nebeském poslu (<13>) popis mentální poruchy, kterou Hospodin postihne nejmocnějšího muže světa. Podobnými symptomy občas trpěl panovník Království Velké Británie a Irska Jiří III. nebo Ota I. Bavorský. Viz <"pozn." 13>n. + +\ww {dokudž bys nepoznal} %BKR + {než budeš moci poznat} %PSP + {dokud nepoznáš} %CSP + {dokud nepoznáš} %CEP + {než poznáš} %B21 + {poznáš} %SNC +\Note 4:22 {dokudž bys nepoznal} Záměrem \x/Nabuchodonozor/ova ponížení bylo přimět ho uznat Boží svrchovanost. + +\ww {království tvé tobě zůstane} %BKR + {bude tvé kralování zajištěno} %PSP + {tvé království se ti dostane} %CSP + {tvé království se ti opět dostane} %CEP + {své království znovu dostaneš} %B21 + {své království dostaneš zpět} %SNC +\Note 4:23 {království tvé tobě zůstane} \x/Daniel/ ujišťuje \x/Nabuchodonozor/a, že poté, co uzná Boží svrchovanost, ani izolace dlouhodobou duševní poruchou ho nepřipraví o království. + +\ww {nebesa} %BKR + {nebesa} %PSP + {nebesa} %CSP + {Nebesa} %CEP + {Nebes} %B21 + {nebeský Bůh} %SNC +\Note 4:23 {nebesa} První výskyt v Písmu, kdy výraz \uv{nebesa} +({\it šmaja\/} \Shamai)je použit jako synonymum pro Boha. Srv. např. <Mt 5:3> s <Lk 6:20>. + +\ww {bylinu jako vůl jedl} %BKR + {jedl býlí jako skot} %PSP + {porost jako dobytek spásal} %CSP + {pojídal rostliny jako dobytek} %CEP + {jedl trávu jako býk} %B21 + {jedl byliny jako dobytek} %SNC +\Note 4:30 {bylinu jako vůl jedl} + Vzhledem k tomu, že se \x/Nabuchodonozor/ projevoval rysy charakteristickými pro býložravce, je jeho mentální porucha někdy nazývána {\em boantropií.} Viz <"pozn." 13>. + +\ww {krále nebeského} %BKR + {Krále nebes} %PSP + {Krále nebes} %CSP + {Krále nebes} %CEP + {Krále nebes} %B21 + {Krále, který je na nebi} %SNC +\Note 4:34 {krále nebeského} Toto jedinečné slovní spojení shrnuje téma kapitoly: vládu Boha z nebes (srv. <23> a <"pozn." 23>n). + +\Note 5:0 {} +\switch {BKR}{Balsazar s svými hodovníky z nádob Božího chrámu pil, 5. pročež pomsta psáním ruky i výkladem Danielovým osvědčená na něj dokročila.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Bůh otevírá cestu}% + {CEP}{\x/Balsazar/ovi, který se při hodokvasu rouhá, zvěstuje Bůh + zánik jeho říše.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + +\Note 5:1 {Balsazar} + \x/Balsazar/ znamená \uv{{\em Bel} -- ochraňuj krále!} + Nezaměnit se jménem \x/Baltazar/, které v Babylóně dostal Daniel (viz <"pozn." 1:7>n). + Nabonidus, \x/Nabuchodonozor/ův zeť, byl posledním vládcem Babylónu. + \x/Balsazar/, nejstarší Nabonidův syn, byl ustanoven spoluvládcem společně se svým otcem. + Byl mu svěřen Babylón, zatímco Nabonidus trávil mnoho času v Arábii. + Události kapitoly 5 se odehrály v roce 539 př.Kr. (24 let po \x/Nabuchodonozor/ově + smrti v roce 563 př.Kr., kdy Babylón padl do rukou Peršanů a kdy byl vydán + edikt, propouštějící Izraelity z otroctví. + + +\Note 5:2 {}={Když okusil víno} \x/Balsazar/ se dopustil svatokrádežného zločinu i z hlediska pohanství, které posvátné předměty jiných náboženství chová v úctě. + +\Note 5:2 {}={nádoby ... z jeruzalémského chrámu} Viz <"pozn." 1:2>n. + +\ww {otec} %BKR + {otec} %PSP + {otec} %CSP + {otec} %CEP + {otec} %B21 + {děd} %SNC +\Note 5:2 {otec} \x/Nabuchodonozor/ je nazýván otcem \x/Balsazar/a zde +a ve verších <5:11>, <5:13> a <5:18>; +a ve verši <5:22> je \x/Balsazar/ nazván \x/Nabuchodonozor/ovým synem. +Ačkoli víme, že \x/Balsazar/ byl přímým synem Nabonida (srv. <"pozn." 5:1>n), +v antickém světě bylo běžné používat pojmu \uv{otec} a \uv{syn} v širším smyslu +předka či předchůdce a potomka či následníka. +Je pravděpodobné, že \x/Balsazar/ byl \x/Nabuchodonozor/ovým vnukem +přes svou matku Nitocris. + +\Note 5:4 {}={chválili bohy} Nádoby z Hospodinova chrámu byly znesvěceny nejen +profánním použitím, ale také účastí na oslavě babylónských falešných božstev. + +\ww {hvězdáři} %BKR + {zaříkávačů} %PSP + {věštce} %CSP + {zaklínače} %CEP + {kouzelníky} %B21 + {zaklínače} %SNC +\Note 5:7 {hvězdáři}={hvězdáři, Kaldejci a hadači} Viz <"pozn." 1:20>n a <2:2>n (srv. <2:27>; <4:7>). + +\Note 5:7 {}={Kdokoli přečte a vyloží} Opět je požadavek dvojí: (1) přednést obsah znamení a (2) podat jeho výklad (<"srv." 2:2>). + +\Note 5:7 {}={třetím v království} Další v hierarchii po Nabonidovi a jeho spoluvládci \x/Balsazar/ovi (viz <"pozn." 5:1>n). + +\Note 5:8 {}={nedokázali přečíst ani sdělit výklad} Viz <2:2-13> a <4:6>; srv. též <Gn 41:8>. + +\Note 5:10 {}={královna} Je vysoce nepravděpodobné, že by to byla \x/Balsazar/ova manželka; ty všechny již byly na banketu přítomny (<2-3>). Mohla to být vdova po \x/Nabuchodonozor/ovi, ale pravděpodobněji to byla Nitocris, manželka Nabonidova, dcera \x/Nabuchodonozor/a a \x/Balsazar/ova matka. + +\Note 5:11 {}={duch svatých bohů} <"Viz" 4:8>. +Nepřekvapuje, že s událostmi \x/Daniel/ova života byla králova matka obeznámena lépe než \x/Balsazar/ sám. \x/Daniel/ovi mohlo tou dobou (v roce 539 př.Kr.) být přes 80 let. O 66 let dříve (v roce 605 př.Kr.) byl odvlečen do Babylóna jako mladík (<1:4>). + + + +\Note 5:12 {Baltazar} Viz <"pozn." 1:7>n. + +\Note 5:16 {}={třetí v království} Viz <"pozn." 7>n. + +\Note 5:17 {}={někomu jinému} Někteří interpreti jsou toho názoru, že \x/Daniel/ odmítl pocty a odměny nejen ze skromnosti, že o bohatství a moc nestál, ale i s vědomím toho, že schopnost odpovědět králi má jen díky Boží milosti a nechtěl Bohem svěřenou roli zneužít k osobnímu prospěchu (srv. <Gn 14:23>). Nicméně jindy podobné dary bez problémů přijal (<2:48>; <5:29>). Možná, že se chtěl vyhnout jakémukoliv tlaku upravit poselství nevítané zvěsti; možná, že mu bylo jasné, že stejnak není o co stát, když království tuto noc vezme svůj konec. + +\ww {Bůh nejvyšší} %BKR + {Bůh, Nejvyšší} %PSP + {Bůh Nejvyšší} %CSP + {Bůh nejvyšší} %CEP + {Nejvyšší Bůh} %B21 + {nejvyšší Bůh} %SNC +\Note 5:18 {Bůh nejvyšší} Viz <2:37> a <4:33>. + +\Note 5:18 {}={tvému otci \x/Nabuchodonozor/ovi} Viz <"pozn." 2>n. + +\Note 5:20-21 {} Viz <4:31-33>. + +\Note 5:21 {}={nad lidským královstvím panuje Bůh nejvyšší} Toto tvrzení shrnuje teologii celé knihy (Viz Úvod: Záměr a zvláštnosti). + +\ww {ačkolis o tom o všem věděl} %BKR + {třebaže jsi toto vše věděl} %PSP + {přestožes o tom všem věděl} %CSP + {ačkoli jsi o tom všem věděl} %CEP + {přestože jsi to všechno věděl} %B21 + {Tys o tom všem věděl, a přece ses nenaučil pokoře} %SNC +\Note 5:22 {ačkolis}={přestožes o tom všem věděl} \x/Balsazar/ doplatil na to, že nepoužíval rozum (<Mt 7:24-27>). Byl bez výmluvy ještě více, než \x/Nabuchodonozor/, a proto jeho čas milosti vypršel (<"viz" 1Tm 1:13>). +%\dopsat %článek o racionalitě: být racionální neznamená nevěřit v Boha a být materialista; být racionální znamená umět vyvodit logické závěry z daných premis. Víra v Boha je axiom, z něhož všechno vyplývá. + + +\ww {proti Pánu nebes} %BKR + {proti Pánu nebes} %PSP + {proti pánu nebes} %CSP + {nad Pána nebes} %CEP + {proti Pánu nebes} %B21 + {nad Boha, který je Pánem nebes} %SNC + +\Note 5:23 {proti Pánu nebes} Viz <"pozn." 4:34>n. + +\ww {Protož} %BKR + {Vtom} %PSP + {Nato} %CSP + {Proto} %CEP + {proto} %B21 + {Proto} %SNC +\Note 5:24 {Protož}={proto} Nápis na zdi byla Boží odpověď na \x/Balsazar/ovu arogantní pýchu a zpupnost před Bohem, který svou svrchovanost demonstroval o generaci dříve na \x/Nabuchodonozor/ovi (<4:31-34>). + +\ww {Mene}={Mene, mene, tekel, ufarsin} %BKR + {Mené}={Mené, mené, tekél úfarsín} %PSP + {MeNé}={MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín} %CSP + {Mené}={Mené, mené, tekel ú-parsín} %CEP + {MENE}={MENE MENE TEKEL UFARSIN} %B21 + {Mené}={Mené, mené, tekel uparsin} %SNC +\Note 5:25 {Mene}={mene mene tekel ufarsin} Dosl. \uv{sečteno, sečteno, zváženo a rozděleno} nebo \uv{mína [váhová, tedy i měnová jednotka], mína, šekel a půlšekel}. + +\ww {ufarsin} %BKR + {úfarsín} %PSP + {uFaRSín} %CSP + {ú-parsín} %CEP + {UFARSIN} %B21 + {uparsin} %SNC +\Note 5:25 {ufarsin} Aramejsky \uv{a parsin}. + + +\ww {Mene} %BKR + {Mené} %PSP + {MeNé} %CSP + {Mené} %CEP + {Mene} %B21 + {Mené} %SNC +\Note 5:26 {Mene} V původní aramejštině lze tomuto výrazu rozumět jako slovesu nebo jako podstatnému jménu. \x/Daniel/ jej přečetl jako sloveso \uv{sečteno} a vyložil jako dny \x/Balsazar/ovy vlády, které Bůh přivedl ke konci. + +\ww {Tekel} %BKR + {tekél} %PSP + {TeKéL} %CSP + {Tekel} %CEP + {Tekel} %B21 + {Tekel} %SNC +\Note 5:27 {Tekel} Rovněž sloveso nebo podstatné jméno. \x/Daniel/ slovo čte jako sloveso \uv{zváženo} a interpretuje je ve smyslu \x/Balsazar/ovy nedostatečnosti před Bohem (srv. <"pozn." Lk 3:17>n). + +\ww {Peres} %BKR + {perés} %PSP + {PeRéS} %CSP + {Peres} %CEP + {Peres} %B21 + {Uparsin} %SNC +\Note 5:28 {Peres} \x/Daniel/ intepretuje jako sloveso \uv{rozděleno} ve významu království, které bude \x/Balsazar/ovi odebráno a a předání Médům a Prešanům. Pokud hosté na banketu interpretovali tyto tři výrazy jako podstatná jména ve smyslu měnových hodnot ({\it mene\/} je ekvivalent 60 babylonských šekelů, {\it tekel ufarsin\/} lze chápat jako {\it šekel a půl\/}), je pochopitelné, že jim nápis nedával žádný smysl (srv. <8>). + +\ww {Médským a Perským} %BKR + {Mádajovi a Persii} %PSP + {Médům a Peršanům} %CSP + {Médům a Peršanům} %CEP + {Médům a Peršanům} %B21 + {Médům a Peršanům} %SNC +\Note 5:28 {Médským}={Médům a Peršanům} Viz Úvod: Záměr a zvláštnosti. + + +\ww {Balsazarova} %BKR + {Bélšaccar} %PSP + {Belšasar} %CSP + {Belšasar} %CEP + {Belšasar} %B21 + {Belšasar} %SNC +\Note 5:29 {Balsazar} \x/Balsazar/, podobně jako jeho otec \x/Nabuchodonozor/, uctil \x/Daniel/a. Na rozdíl od \x/Nabuchodonozor/a však neuctil \x/Daniel/ova Boha. Čest, které se \x/Daniel/ovi a jeho přátelům opakovaně dostalo pro jejich věrnost Bohu, zdůrazňuje důvěryhodnost \x/Daniel/a coby proroka. Nikdy svou víru nezkompromitoval; vždy zůstal věrný Bohu, byť to bylo tváří v tvář smrti. Proto lze spolehnout i na jeho pozdější proroctví (kapitoly 7--12). + +\Note 5:30 {zabit} Texty Starého Blízkého Východu i řečtí historikové Hérodotos a Xenofón zaznamenávají, že Babylóňané byli zaskočeni překvapivým útokem Peršanů, zatímco se veselili a tančili. + +\Note 5:31 {Darius}={\x/Darius/ Médský} Některé školy tvrdí, že tento a další +(<6:1>, <6:6>, <6:9>, <6:25>, <6:28>; <9:1>; <11:1>) +odkazy na \x/Daria/ Médského v knize \x/Daniel/ jsou historické omyly. Viz <"pozn." 6:1>n. + + +\Note 6:0 {} +\switch {BKR}{Přednost Danielova mezi regenty Dariovými, 4. úkladové jejich proti němu. 12. Osočení, 16. mezi lvy uvržení 21. i vysvobození. 24. Úředníků od lvů roztrhání. 25. Rozkaz Dariův o činění pocty pravému Bohu.}% + {PSP}{}% + {CSP}{}% + {CEP}{Daniel osočený královskými rádci je vhozen do lví jámy, ale lvi + mu neublíží. Na rozkaz krále je z jámy vytažen.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + + +\ww {Dariovi} %BKR + {Dárjávešovi} %PSP + {Dareiovi} %CSP + {Darjavešovi} %CEP + {Darjaveš} %B21 + {Darjaveš} %SNC +\Note 6:1 {} Viz <"pozn." 5:31>n. +I když je pravda, že \x/Darius/ Médský není zmíněn v dochovaných historických zdrojích mimo Bibli a že mezi \x/Balsazar/em/Nabonidem (viz <"pozn." 5:1>n) a nástupem \x/Cýra/ Perského není žádný časový interval, neznamená to nutně, že kniha Daniel chybuje. Někteří jsou toho názoru, že \uv{\x/Darius/ Médský} je trůnní jméno \x/Cýra/, zakladatele Perského impéria (viz \<"pozn." 28>n). +Je však také možné, že nositelem tohoto označení byl Gubaru, gerenál, který přeběhl od \x/Nabuchodonozor/a ke \x/Cýr/ovi, vedl perské dobytí Babylóna a kterého \x/Cýros/ učinil vládcem nad územím, které Persie zabrala Babylónu. +Srv. čl.~<"Kdo je \x/Darius/ Médský?"_6>a na str.~\pg. + + +\ww {duch znamenitější} %BKR + {skvělý duch} %PSP + {neobyčejný duch} %CSP6:4 + {mimořádný duch} %CEP 6:4 + {vzácným duchem} %B21 6:4 + {mimořádně schopný} %SNC 6:4 +\Note 6:3 {duch znamenitější}={neobyčejný duch} Viz <1:17>; <4:6> a <5:12>. + + + +\ww {hledali příčiny proti Danielovi} %BKR + {záminky vůči Dánijjélovi} %PSP + {snažili proti Danielovi nalézt} %CSP + {proti Danielovi záminku} %CEP + {nějakou chybu} %B21 + {hledali nějakou záminku} %SNC +\Note 6:4 {} Vypadá to, že vysocí úředníci nebyli poctiví, a proto měli strach z \x/Daniel/ova povýšení (<"v." 3>); bylo jim jasné, že \x/Daniel/ jejich podvody odhalí a nebude tolerovat, ale nahlásí je králi. Nebyla to jen závist, co je motivovalo k zinscenovanému procesu; potřebovali se ho zbavit, aby sami přežili. + +%\renum Da 6:5 = CSP 6:6-6 +\ww {zákona Boha jeho} %BKR + {zákona jeho Boha} %PSP + {v zákoně jeho boha} %CSP + {zákona jeho Boha} %CEP + {jeho náboženství} %B21 + {zákona jeho Boha} %SNC +\Note 6:5 {zákon}={Zákon jeho Boha} \x/Daniel/ovi protivníci potvrzují nejen jeho morální integritu, ale také viditelnou a všeobecně známou zbožnost a odevzdanost Bohu Izraele. Tím je znovu připomenuto téma knihy -- Danielova svatost a důvěryhodnost. + +\ww {všickni} %BKR + {Všichni} %PSP + {Všichni} %CSP + {Všichni} %CEP + {Všichni} %B21 + {Všichni} %SNC +\Note 6:7 {všickni} Falešná implikace, že \x/Daniel/ s návrhem souhlasil. Tito úředníci se vůči Dareiovi chovali jako pokrytci; manipulovali s ním, aby dosáhli svých cílů. + +\ww {Kdož by}={kdož by se ... modlil k jakémukoli bohu ... kromě tebe} %BKR + {kdo}={kdo ... bude cokoli vyprošovat od kteréhokoli boha ... leč od tebe} %PSP + {kdo by}={kdo by ... prosil u jakéhokoliv boha ... jiného než u tebe} %CSP + {kdo by}={kdo by se ... obracel v modlitbě na kteréhokoli boha ... kromě na tebe} %CEP + {kdo by}={kdo by se ... modlil k jakémukoli bohu ... kromě tebe} %B21 + {který by zakazoval}={který by zakazoval obracet se ... v modlitbě nebo prosbě na kteréhokoliv boha ... krom na tebe} %SNC +\Note 6:7 {Kdož by}={kdož by se ... modlil k jakémukoli bohu ... kromě tebe} Návrh Dareiovi mohl připadat spíše politický než náboženský; jeho zdánlivý záměr je upevnit vladařovu autoritu nad nedávno dobytými územími. + +\ww {práva}={práva ... kteréž jest neproměnitelné} %BKR + {zápis, aby se nedal změnit} %PSP + {nepomíjivého zákona} %CSP + {nezrušitelného zákona} %CEP + {nepomíjivého zákona} %B21 + {nezměnitelného médskoperského zákona} %SNC +\Note 6:8 {práva} Perský legislativní systém je první v historii, který vladařovu absolutní moc nějakým způsobem omezuje; v tomto případě nezvratností. Panovník si musel pečlivě rozmyslet, jaký zákon vydá, aby se nemohl obrátit proti němu, protože nebylo možné ho vzít zpátky. +Později král doplatil na svou důvěru svým podřízeným (<14>). +Viz též <Est 1:19>; <Est 8:8> a <"pozn." Est 7:7>n. + +\ww {když se dověděl} %BKR + {jakmile se dověděl} %PSP + {Když se Daniel dověděl} %CSP + {Když se Daniel dověděl} %CEP + {Když se Daniel dozvěděl} %B21 + {Když se Daniel o tom dozvěděl} %SNC +\Note 6:10 {když se dověděl} \x/Daniel/ ani na okamžik nezaváhal a nedal se zviklat ve své věrnosti Bohu, přestože věděl, že ho to může stát život (srv. <"pozn." 5:29>n). + +\ww {proti Jeruzalému} %BKR + {naproti Jerúsalému} %PSP + {směrem k Jeruzalému} %CSP + {směrem k Jeruzalému} %CEP + {směrem k Jeruzalému} %B21 + {k Jeruzalému} %SNC +\Note 6:10 {proti Jeruzalému} Viz <1Kr 8:44>, <1Kr 8:48>; srv. <Ž 5:8> a <Ž 138:2>. + +\ww {třikrát za den} %BKR + {třikrát za den} %PSP + {třikrát denně} %CSP + {Třikrát za den} %CEP + {Třikrát denně} %B21 + {třikrát denně} %SNC +\Note 6:10 {třikrát}={třikrát denně} Viz <Ž 55:18>. + + +\ww {klekal} %BKR + {klekal} %PSP + {poklekal} %CSP + {klekal} %CEP + {poklekal} %B21 + {na kolenou} %SNC +\Note 6:10 {klekal}={poklekal} +Modlitba vestoje byla běžná (<1Pa 23:30>; <Neh 9:1>). +Modlitba vkleče vyjadřuje poníženost, vhodnou zejména za okolností mimořádné +vážnosti +(<1Kr 8:54>; <Ezd 9:5>; viz též <Ž 95:6>; <Lk 22:41>; <Sk 7:60>; <Sk 9:40>). + +\ww {činíval} %BKR + {činit} %PSP + {jako vždy} %CSP + {činíval} %CEP + {jako předtím} %B21 + {jako dříve} %SNC +\Note 6:10 {činíval} \x/Daniel/ova zbožnost byla veřejně známá; proto se nepřátelům hodila jako vítaná záminka intriky proti němu (<5>). + +\ww {synů Judských} %BKR + {z vyhnanců Júdy} %PSP + {ze synů judských} %CSP + {z judských přesídlenců} %CEP + {židovský vyhnanec} %B21 + {judský zajatec} %SNC +\Note 6:13 {synů Judských} Identifikace \x/Daniel/a etnickým původem prozrazuje antisemitské předsudky úředníků. Všeobecná známost etnické identity ukazuje, že \x/Daniel/ nezkompromitoval své dědictví ve prospěch prosperity v cizí zemi. To byla důležitá lekce pro původní čtenáře. + +\ww {zarmoutil} %BKR + {rozmrzel} %PSP + {znechucen} %CSP + {znechucen} %CEP + {zarmoutil} %B21 + {znechucen} %SNC +\Note 6:14 {zarmoutil} \x/Dariov/i okamžitě došlo, že se stal obětí manipulativní intriky svých úředníků, ale byl bezmocný s tím něco udělat, protože zákon médský a perský je nezrušitelný (viz <"pozn." 6:8>n). + +\ww {Bůh tvůj} %BKR + {Tvůj Bůh} %PSP + {Tvůj bůh} %CSP + {tvůj Bůh} %CEP + {tvůj Bůh} %B21 + {Bůh} %SNC +\Note 6:16 {Bůh tvůj}={kéž tě vysvobodí} \x/Darius/ byl nucen proti své vůli vynést rozsudek, k němuž byl zmanipulován. Jedinou naději na \x/Daniel/ovu záchranu vidí v Bohu, jehož \x/Daniel/ uctívá, o jehož všemohoucnosti neměl pochyb. + +\ww {zapečetil} %BKR + {zapečetil} %PSP + {zapečetil} %CSP + {zapečetil} %CEP + {zapečetil} %B21 + {Pečeť} %SNC +\Note 6:17 {zapečetil} Mezi Asyřany, Babylóňany i Peršany byly běžné pečetní prsteny a válcové pečetě pro použití s hlínou nebo voskem. Rozlomit králem označenou pečeť znamenalo porušení zákona. + +\Note 6:19 {}={nespal, postil se} \x/Darius/ byl na vrcholu zoufalství. Mohl v tom sehrát roli respekt vůči \x/Daniel/ovu Bohu, nejen obava, že přijde o nejschopnějšího úředníka (<2>). + +\Note 6:22 {anděla} Dost možná \uv{anděl Hospodinův} (viz <"pozn." 3:28>n). + +\ww {vytáhnouti} %BKR + {vytáhnout} %PSP + {vytáhnout} %CSP + {vytáhli} %CEP + {vytáhnou} %B21 + {vytáhli} %SNC +\Note 6:23 {vytáhnouti} Vytažením z jámy \x/Darius/ neporušil zákon; ten byl naplněn o den dříve, když tam \x/Daniel/a uvrhli. + +\ww {rozkázal} %BKR + {přikázal} %PSP + {rozkázal} %CSP + {poručil} %CEP + {rozkaz} %B21 + {nařídil} %SNC +\Note 6:24 {rozkázal} Historik Josephus Flavius líčí tuto epizodu o jeden detail podrobněji. Podle něho úředníci, když viděli, že jim nevyšel cíl sprovodit \x/Daniel/a ze světa, protestovali stížností, že lvy musel někdo předem nakrmit. Král dal tedy lvy před jejich zraky nakrmit masem a teprve pak je tam rozkázal naházet. Pro didaktický záměr autora knihy \x/Daniel/ nebyla tato okolnost důležitá a nestála mu za zmínku; podstatné pro něho bylo zachycení principu, že proti Bohu Izraele (jehož v této generaci reprezentuje \x/Daniel/) nelze bojovat. +Srv. <Př 26:27>; <Ex 14:25-28>; <Ezd 6:6-12>; <Est 7:9> apod. + +\ww {nařízení} %BKR + {nařízení} %PSP + {nařízení} %CSP + {rozkaz} %CEP + {nařizuji} %B21 + {Nařizuji} %SNC +\Note 6:26 {nařízení} + \x/Dariův/ dekret neimplikuje automaticky, že \x/Darius/ konvertoval od svého + pohanského polyteismu k víře v Danielova Boha, o nic více, než \x/Cýr/ova proklamace, že Bůh mu dal pokyn poslat Židy domů (<Ezd 1:3-4>, <Iz 44:28>, <Iz 45:4>). + \x/Daniel/ova věrnost navzdory ohrožení života přinesla Bohu slávu po celém \x/Dariov/ě království, tedy po celém známém světě. + +\ww {šťastně} %BKR + {dobře} %PSP + {dobře} %CSP + {dobře} %CEP + {dobře} %B21 + {dobře} %SNC +\Note 6:28 {šťastně} Opakovaný výskyt jednoho z hlavních témat první poloviny knihy (srv. <"pozn." 1:1-6:28>n a <3:30>n). + +\ww {království} %BKR + {kralování} %PSP + {kralování} %CSP + {království} %CEP + {za vlády} %B21 + {za panování} %SNC +\Note 6:28 {království} Lze též číst jako {\em Dareia, to jest za kralování Kýra} Verši je možno rozumět dvěma způsoby: (1) Daniel prosperoval pod vládou Gubaru (viz <"pozn." 1>n) stejně jako pod vládou \x/Cýra/; anebo (2) \x/Daniel/ prosperoval pod vládou \x/Daria/, čili pod vládou Kýra. Ve druhém případě jsou \x/Darius/ Médský a \x/Cýros/ Perský dvě jména jednoho a téhož panovníka (viz <"pozn." 1>n). + +\Note 7:0 {} +\switch {BKR}{Zjevení Danielovi ve snách čtyř monarchií, 4. Kaldejské, 5. Perské, 6. Řecké 7. a Římské, 13. též i Syna Božího a věčného království jeho.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Soud nad světovými říšemi}% + {CEP}{Daniel vidí ve snu čtyři šelmy, které představují čtyři říše. + Budou přemoženy Věkovitým a Synem člověka a vláda bude předána + svatým Nejvyššího.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + + +\Note 7:1-12:13 {}={Danielovy vize} + V těchto kapitolách Daniel opouští historické vyprávění + a zaznamenává své vize. Tyto vize navazují na předchozích šest kapitol dvěma hlavními tématy: + 1)~Hospodin, Bůh Izraele, je svrchovaný Pán nade všemi národy a + 2])~Daniel, nekompromisní Boží prorok, je spolehlivě důvěryhodný. Tyto kapitoly připravují exulanty na dlouhé čekání na plné znovuobnovení Izraele, jakož i na zkoušky a utrpení pod + nadvládou cizích mocností. Jsou také Božímu lidu povzbuzením, aby se nevzdával naděje, + že Boží království jednou přijde učinit všemu trápení konec. Daniel se dotýká čtyř + hlavních témat: (1)~čtyři \x/šelmy/ (<7:1-28>), + (2)~beran a kozel (<8:1-27>), + (3)~\uv{sedmdesát týdnů} (<9:1-27>) a + (4)~budoucnost Božího lidu (<10:1>--<12:13>). + + +\Note 7:1-28 {}={Vize čtyř \x/šelem/} + Danielův sen o čtyřech šelmách zachycuje historii střídání cizích + království, které Izrael utiskovaly, až do doby, kdy jejich pozemská vláda byla dána \uv{\x/svatým výsostí/}. + +\Note 7:3 {moře} + Není zřejmé, zda je míněno nějaké konkrétní moře (snad Středozemní?). Nicméně + lze mít za to, že moře symbolizuje chaotický neklid, charakteristický pro hříšné národy, + okupující Izrael. Viz interpretaci ve verši \<17> a v <Iz 17:12-13> a <57:20>. + +\ww {čtyři šelmy veliké} %BKR + {čtyři převeliká zvířata} %PSP + {čtyři veliké šelmy} %CSP + {čtyři veliká zvířata} %CEP + {čtyři obrovské šelmy} %B21 + {čtyři dravé šelmy} %SNC +\Note 7:3 {čtyři šelmy} + Čtyři \x/šelmy/ reprezentují čtyři království (<17> a <23>). + Spojitost s \x/Nabuchodonozor/ovou vizí sochy v kapitole 2 je zřejmá. Pro jejich identifikaci viz náčrt {\it Danielovy vize\/} na str.~\pgref[danielovyvize]. + +\ww {lvu}={lvu ... orličí křídla} %BKR + {lev}={lev ... křídla orla} %PSP + {lev}={lev ... orlí křídla} %CSP + {lev}={lev ... orlí křídla} %CEP + {lev}={lev ... orlí křídla} %B21 + {lev}={lev ... orlí křídla} %SNC +\Note 7:4 {lvu}={lev ... orličí křídla} + Lev s orlími křídly symbolizuje Babylón (srv.~<Jr 50:44>, <Ez 17:3>). + Okřídlení lvi byli běžné babylónské artefakty, často umisťované u vchodů významných veřejných budov. + +\ww {vytrhána}={vytrhána ... srdce lidské} %BKR + {vyrvána}={vyrvána ... srdce člověka} %PSP + {utržena}={lidské srdce} %CSP + {oškubána}={oškubána ... lidské srdce} %CEP + {vylomena}={vylomena ... lidské srdce} %B21 + {vytržena}={vytržena ... lidské srdce} %SNC +\Note 7:4 {} Snad odkaz na \x/Nabuchodonozor/ovu + proměnu a navrácení do lidské společnosti po sedmiletém ponížení nepříčetností + (\<4:31-34>). + +\ww {nedvědu}={nedvědu ... panství jedno vyzdvihla ... tři žebra} %BKR + {medvědu}={medvědu ... na jedné straně ... tři žebra} %PSP + {medvědu}={medvědu ... k jedné straně ... tři žebra} %CSP + {medvědu}={medvědu ... k jedné straně ... tři žebra} %CEP + {medvědu}={medvědu ... na jedné straně ... vztyčená ... tři žebra} %B21 + {medvědu}={medvědu ... na zadních ... tři žebra} %SNC +\Note 7:5 {nedvědu}={nedvědu ... panství jedno vyzdvihla ... tři žebra} + Médo-perské království je symbolizováno šelmou s nenasytnou žravostí. Vztyčená + strana může reprezentovat nadřazenou pozici Persie. Tři žebra pravděpodobně znamenají + vítězství Persie nad Lydií (546 př.Kr.), Babylónem (539 př.Kr.) a Egyptem (525 př.Kr.). + Viz <"poznámku" 8:3>n. + +\ww {pardovi}={pardovi ... čtyři ptačí křídla ... čtyřhlavé} %BKR + {levhart}={levhart ... čtyři křídla ptactva ... čtyři hlavy} %PSP + {levhart}={levhart ... čtyři ptačí křídla ... čtyři hlavy} %CSP + {levhart}={levhart ... čtyři ptačí křídla ... čtyřhlavé} %CEP + {pardálu}={pardálu ... čtyři ptačí křídla ... čtyři hlavy} %B21 + {levhartovi}={levhartovi ... čtyři ptačí křídla ... čtyři hlavy} %SNC +\Note 7:6 {pardovi}={pardovi ... čtyři ptačí křídla ... čtyřhlavé} + Řecko je symbolizováno \x/pard/em, proslulým svou rychlostí. + Alexandr Veliký (356--323 př.Kr.) dobyl Persii velmi rapidně. + Střetl se s Peršany ve třech velkých bitvách: + (1) bitvou u řeky Gráníkos (334 př.Kr.) získal vstup do Malé Asie; + (2) bitva u Issu (333 př.Kr.) mu umožnila okupovat Sýrii, Kenaán a Egypt; + (3) v~bitvě u~Gaugamél porazil perskou armádu definitivně a otevřel si cestu do Indie. + Viz též \<8:5-8>. Krátce po jeho předčasné smrti (ve věku 32 let, zřejmě na malárii, kterou se nakazil v Egyptě) se říše, kterou + vytvořil, rozpadla na čtyři části. Protože nezanechal dědice, kterému by připadla, rozebrali si ji jeho generálové: v Makedonii vládl Kassandros, v Thrákii a Malé Asii Lýsimachos, v Sýrii Seleukos a v Egyptě Ptolemaios, nikoli však v míru a pokoji, nýbrž v řevnivosti a touze vládnout všemu jako Alexandr. + +\ww {šelma čtvrtá} %BKR + {čtvrté zvíře} %PSP + {čtvrtá šelma} %CSP + {čtvrté zvíře} %CEP + {čtvrtou šelmu} %B21 + {čtvrtou šelmu} %SNC +\Note 7:7 {šelma čtvrtá} + Historie nás učí, že toto neidentifikované zvíře je Řím --- impérium, které + postupně asimilovalo různé části rozděleného řeckého království. + {\bf Deset rohů.} Znamenají deset římských králů (viz v. <24>). Není zřejmé, zda následují po sobě nebo vládnou současně. Pro spekulativní domněnku, že mají znamenat druhou fázi čtvrtého království, \uv{oživenou říši římskou} posledních dnů, však jednoznačně přesvědčivý textový důkaz neexistuje. + +\ww {roh poslední malý} %BKR + {další, malý} %PSP + {další roh, nepatrný} %CSP + {další malý roh} %CEP + {jiný, malý roh} %B21 + {roh další} %SNC +\Note 7:8 {roh poslední}={roh poslední ... tři z dřívějších rohů byly před ním vyvráceny} + Deset rohů časově předchází \uv{malému,} který vyvrátí tři z~nich. Je to další fáze + čtvrtého království. Mnozí mají za to, že malý roh symbolizuje vzestup Antikrista + <2Te 2:3-4>. Pokud je tomu tak, pak je toto první zmínka o Antikristu v Písmu. + +\ww {oči podobné očím lidským}={oči podobné očím lidským ... a ústa} %BKR + {oči jako oči člověka a ústa} %PSP + {oči jako oči lidské a ústa} %CSP + {oči jako oči lidské a ústa} %CEP + {jakoby lidské oči a ústa} %B21 + {lidské oči}={oči a ústa} %SNC +\Note 7:8 {} + Metafora naznačuje, že roh reprezentuje spíše člověka než království. + +\ww {Starý dnů} %BKR + {Pradávný dní} %PSP + {Věkovitý} %CSP + {Věkovitý} %CEP + {Odvěký} %B21 + {Věčný} %SNC +\Note 7:9 {Starý dnů} Jediný výskyt v Bibli je v této kapitole (srv. <13>, <22>). Podobný výraz se objevuje v ugaritských textech k označení velkého Boha {\em El}. Zde je použit jako označení pro Boha, který zasedl k soudu, a implikuje, že je věčný a panuje od pradávna. + +\ww {roucho}={roucho ... vlasy} %BKR + {oblečení}={oblečení ... vlas} %PSP + {Roucho}={Roucho ... vlasy} %CSP + {oblek}={oblek ... vlasy} %CEP + {Roucho}={Roucho ... vlasy} %B21 + {oděv}={oděv ... vlasy} %SNC +\Note 7:9 {roucho}={roucho ... vlasy} Ačkoliv se Bůh Danielovi zjevil v neskutečné slávě, přesto to bylo v podobě rozpoznatelné jako lidská. + +\ww {trůn}={trůn ... kola} %BKR + {trůn}={trůn ... kola} %PSP + {trůn}={trůn ... kola} %CSP + {stolec}={stolec ... kola} %CEP + {trůn}={trůn ... kola} %B21 + {trůn}={trůn ... kolech} %SNC +\Note 7:9 {trůn}={trůn ... kola} Vyobrazení Božího trůnu koreluje s vizí proroka Ezechiele (<Ez 1:15-28>). + Nebeský trůn je zobrazen s koly (podobně jako v památkách jiných národů z oné doby) --- jako královský válečný vůz. Podobný motiv se skrývá za ohnivým sloupem, který vedl Izrael během Exodu (<Ex 13:21-22>). + +\ww {knihy} %BKR + {knihy} %PSP + {knihy} %CSP + {knihy} %CEP + {knihy} %B21 + {soudní spisy} %SNC +\Note 7:10 {knihy}={otevřeny knihy} Viz <12:1> (viz též <Ex 32:32>; <Ž 149:9>; <Iz 4:3>; <Iz 65:6>; <Mal 3:16>; <Lk 10:20>; <Zj 5:1-5>; <Zj 6:12-16> a <Zj 20:12>). + +\Note 7:11-12 {} Určitá lhůta je ponechána předchozím královstvím, jejichž obyvatelé i se svými zvyklostmi byli absorbováni následujícími říšemi. V kontrastu s tím je vyjádřen důraz na totální zkázu čtvrtého království. Srv. <"pozn." 3>n + +\ww {Synu člověka} %BKR + {syn člověka} %PSP + {přicházel}={synu člověka} %CSP + {Syn člověka} %CEP + {synu člověka} %B21 + {Syn člověka} %SNC %zkontrolovat všechny odkazy na ben-adam!!! +\Note 7:13 {Synu člověka} Tento termín může znamenat jednoduše \uv{člověk}. Hebrejský + ekvivalent ({\it ben-adam\/} \BenAdam) tohoto aramejského výrazu ({\it šmajabar\/} \Shmajabar) je v <Da 8:17> použit pro \x/Daniel/a, stejně jako pro jeho současníka Ezechiela v <Ez 2:1>, <3> a <6>. + Daniel je jedním z prvních (ne-li vůbec první), kdo používá toto spojení. Pozdější židovská mezizákonní apokalyptická + literatura navazuje na tuto pasáž a vykresluje \uv{syna člověka} jako nadpřirozenou bytost, + přinášející nebeskou moc na Zem. Daniel viděl {\em podobného Synu člověka}, tedy někoho srovnatelného s člověkem, a přesto výrazně odlišného (\<14>). V evangeliích je výraz \uv{Syn člověka} používán ve vztahu ke Kristu (69 výskytů v synoptických evangeliích a 12 v Janově). Ježíš sám sebe nejčastěji označoval právě tímto titulem. + +\ww {s oblaky nebeskými} %BKR + {s oblaky nebes} %PSP + {s oblaky nebes} %CSP + {s nebeskými oblaky} %CEP + {s nebeskými oblaky} %B21 + {na nebeských oblacích} %SNC +\Note 7:13 {s oblaky} Jinde ve SZ je to jedině Hospodin, o němž je řečeno, že se objevuje na oblacích (<Ž 104:3>; <Iz 19:1>). Podobný Synu člověka pochází z nebes, sestupuje z Božího rozhodnutí; je totožný se skálou, vytrženou z hory, avšak nikoliv lidskou rukou (\<2:45>; viz \<"pozn." 14>n). + +\ww {dáno jest jemu panství} %BKR + {byla mu dána vláda} %PSP + {Byla mu dána vláda} %CSP + {byla mu dána vladařská moc} %CEP + {Byla mu dána vláda} %B21 + {Byla mu předána vláda} %SNC +\Note 7:14 {panství}={Byla mu dána vláda} Bůh mu svěřuje \uv{místodržitelství} nade všemi národy. Tím je naplněna role skály, vytržené z hory (<2:44-45>). + +\ww {všickni lidé} %BKR + {všechny národnosti} %PSP + {všichni lidé} %CSP + {všichni lidé} %CEP + {všichni lidé} %B21 + {lidé všech národností} %SNC +\Note 7:14 {všickni lidé}={všichni lidé ... nebude zničeno} \uv{Syn člověka}, kterého \x/Daniel/ viděl, je veliký syn Davidův, Mesiáš. \x/Izaiáš/ také líčí jeho království jako nikdy nekončící (<Iz 9:7>). Ježíš toto mesiánské spojení potvrzuje narážkou na právě tuto pasáž. Z toho důvodu byl náboženskými vůdci své doby nařčen z rouhání (<Mt 26:64-65>; <Mk 14:62-64>). Kdo slouží jemu, slouží Bohu. + +\ww {zhrozil se} %BKR + {byl zraněn} %PSP + {jsem se znepokojil} %CSP + {zmatený} %CEP + {rozrušilo} %B21 + {vyděsilo} %SNC +\Note 7:15 {zhrozil}={děsilo mne} \x/Daniel/ byl zděšen tím, co viděl (<28>), přesto se dožaduje vysvětlení nesrozumitelných jevů (<16>, <19>). Je to od něho projev odvahy: touhy znát pravdu navzdory tušení, že odhalená záhada bude ještě děsivější (<21>). Milovat pravdu, ať je jakákoliv; hledat ji, ať je kdekoliv, je známka vysokého stupně zralosti. Zavírat před ní oči jen proto, že je nepříjemná, je dětinské, nedospělé, a v důsledku vede k paralyzující neschopnosti se na těžké časy připravit. + +\ww {svatých} %BKR + {svatí} %PSP + {svatí} %CSP + {svatí} %CEP + {svatí} %B21 + {svatí lidé} %SNC +\Note 7:18 {království svatých}={svatí} Viz <21-22>, <25> a <27>. Nebudou to andělé, nýbrž věrní věřící, komu bude svěřeno království (srv. <1Kor 6:1-11>; <2Tm 2:12>; <Zj 22:5>). + +\ww {výsostí} %BKR + {Nejvyššího} %PSP + {Nejvyššího} %CSP + {Nejvyššího} %CEP + {Nejvyššího} %B21 + {Nejvyššímu} %SNC +\Note 7:18 {výsostí}={Nejvyššího} Mezi \uv{Synem člověka} coby Králem (<13-14>) a \uv{svatými Nejvyššího} coby těmi, kdo budou mít podíl na jeho království, je úzká spojitost (<22>, <27>). + +\ww {na věky} %BKR + {po věčnost} %PSP + {na věky} %CSP + {na věky} %CEP + {na věky} %B21 + {navěky} %SNC + +\Note 7:18 {na věky} Viz <6:26>; <7:14> a <"jeho pozn."_7:14>n. + +\ww {válku vedl s svatými, a přemáhal je} %BKR + {vedl boj se svatými a přemáhal je} %PSP + {vede válku se svatými a jak je přemáhá} %CSP + {vedl válku proti svatým a přemáhal je} %CEP + {vede válku proti svatým a přemáhá je} %B21 + {pronásledoval svaté věřící a měl úspěch} %SNC +\Note 7:21 {válku}={válku proti svatým ... přemáhá} Než se Boží věrní ujmou věčné vlády nad světem (<18>, <27> <Mt 5:5>), budou vystaveni pronásledování, které prověří jejich víru (<Zj 13:7-10>; <Zj 14:12>). + +\ww {Starý dnů} %BKR + {Pradávný dní} %PSP + {Věkovitý} %CSP + {Věkovitý} %CEP + {Odvěký} %B21 + {Věčný} %SNC +\Note 7:22 {Starý dnů} Přestože malý roh (<8>) bude mít nějaký čas k rouhání (<25>) a pronásledování svatých (<21>), nakonec podlehne Božímu soudu (<Za 14:1-4>; <Zj 19:2>). + +\ww {království} %BKR + {kralování} %PSP + {království} %CSP + {království} %CEP + {království} %B21 + {království} %SNC +\Note 7:22 {království} Boží zásahy do historie směřují k tomu, co NZ nazývá \uv{královstvím Božím} (viz čl. <"Království Boží" Mt 4>a). + +\ww {času a časů, i do částky časů} %BKR + {dobu a doby a půl doby} %PSP + {času a časů a půl času} %CSP + {času a časů a poloviny času} %CEP + {čas a časy a půl času} %B21 + {tři a půl let} %SNC +\Note 7:25 {času}={času a časů a půl času} Slovo pro \uv{čas} ({\it idan\/} \Idan) je stejné jako v <4:13> a <4:20>, kde může znamenat jeden rok (viz <"pozn." 4:13>n a <Zj 12:14>n). Nejjistější zřejmě bude považovat toto časové určení za dobu, kterou Boží intervence zkrátí ve prospěch svého lidu (<Mt 24:22>). + +\Note 7:26 {soud} Nebeský soud (viz <10>). Nebesa jsou stvořené místo, Boží soudní síň, nikoliv Boží \uv{bydliště} (<1Kr 8:27>). + +\ww {lidu svatých} %BKR + {lidu svatých} %PSP + {lidu svatých} %CSP + {lidu svatých} %CEP + {svatému lidu} %B21 + {svatým lidem} %SNC +\Note 7:27 {lidu svatých} Viz <"pozn." 18>n. + +\ww {velice zkormoutila} %BKR + {velmi zneklidňovaly} %PSP + {zcela vyděšen} %CSP + {velice zhrozil} %CEP + {zbledl hrůzou} %B21 + {Vyděsilo} %SNC +\Note 7:28 {Daniel}={vyděšen} Myšlenky o Izraeli, který nepřestal hřešit ani v zajetí a vykoledoval si tak sedminásobný trest pod vládou cizích království (srv. <"pozn." 9:11>n), \x/Daniel/a deptaly (<8:27>), přestože věděl, že ultimátní závěr dějin vyústí ve vítěznou vládu Božích věrných (srv. \<"pozn." 18>n). + +\ww {v srdci svém} %BKR + {ve svém srdci} %PSP + {v srdci} %CSP + {ve svém srdci} %CEP + {v srdci} %B21 + {do srdce} %SNC +\Note 7:28 {v srdci} \x/Daniel/ zmiňuje tento detail, aby zdůraznil, že si nelibuje v takové představě apokalyptických vizí. Ani s autoritou nad pohany u Babylonského i Perského královského dvora nemohl být osočen ze zrady věrnosti Božímu lidu. O budoucích událostech hovořil zkroušeně a s lítostí. Nemnul si ruce nad ztrestanými nevěrnými ani nad zahynuvšími nepřáteli. Tímto postojem srdce je příkladem všem. + +\Note 8:0 {} +\switch {BKR}{Vidění skopce a kozla, 15. a vyložení téhož viděné od anděla.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Předobraz škůdce}% + {CEP}{Daniel spatří ve vidění berana a kozla, kteří spolu zápasí. + Dostane vysvětlení, že vidění se týká budoucího protivenství.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + + +\Note 8:1-12:23 {} \x/Daniel/ se v poledních 5 kapitolách vrací k hebrejštině. Text <2:4-7:28> +je v Aramejštině (viz <"pozn." 2:4>n). + +\ww {Léta třetího kralování Balsazara} %BKR + {V třetím roce kralování Bélšaccara} %PSP + {Ve třetím roce kralování krále Belšasara} %CSP + {V třetím roce kralování krále Belšasara} %CEP + {Ve třetím roce vlády krále Belšasara} %B21 + {Ve třetím roce panování krále Belšasara} %SNC +\Note 8:1 {Léta třetího kralování Balsazara} + Viz <"pozn." 5:1>n. Není jednoznačně jisté, zda \x/Balsazar/ova + spoluvláda s Nabonidem začala zároveň s Nabonidovým nástupem (556 př.Kr.) nebo o něco + později. Ať tak či onak, události páté a osmé kapitoly je nutno chronologicky umístit + mezi události kapitol 4 a 5. + +\Note 8:1 {vidění}={ukázalo se vidění} \x/Daniel/ zakouší podobnou \uv{cestovní} vizi jako prorok \x/Ezechiel/ (<Ez 3:12-15>). + +\ww {v Susan} %BKR + {v Šúšánu} %PSP + {v opevnění Šúšanu} %CSP + {na hradě Šúšanu} %CEP + {Súsách} %B21 + {Šúšanu} %SNC +\Note 8:2 {Susan} V \x/Daniel/ově době byl \x/Susan/ hlavním městem území jménem +\x/Elam/, asi 370km východně od Babylóna. +Není zřejmé, zda tehdy byla tato země nezávislá nebo spojena s Babylonem +či Médeou. Později se však stal diplomatickým a administrativním hlavním městem +Perského impéria (srv. <Est 1:2>; <Neh 1:1>). + +\ww {dva rohy} %BKR + {dva rohy} %PSP + {dva rohy} %CSP + {dva rohy} %CEP + {dvěma rohy} %B21 + {dvěma rohy} %SNC + +\Note 8:3 {dva rohy} Verš <20> identifikuje berana se dvěma rohy jako krále Médského a Perského království. + +\ww {vyšší} %BKR + {vyšší} %PSP + {vyšší} %CSP + {větší} %CEP + {delší} %B21 + {větším} %SNC +\Note 8:3 {vyšší}={vyšší ... později} Symbolismus pomáhá objasnit Médo-Perská historie. Médové se stali mocnými a nezávislými na Asýrii po r. 631 př.Kr. Peršané začali jako nevýznamná část médského království, ale chopili se nadvlády, když si \x/Cýros/ (559--530 př.Kr.) z Anšanu (v \x/Elam/u) podmanil Médeu. Tehdy připojil ke svým titulům i \uv{Král Médů}. Proto oba rohy jsou vysoké, ale vyšší reprezentuje mocnější Persii, a vyrostl později, protože Persie se dostala k moci později než Médea. + +\ww {trkal k západu, půlnoci a poledni} %BKR + {trkajícího k západu a k severu a k jihu} %PSP + {trkal na západ a na sever a na jih} %CSP + {trkat směrem k moři, na sever a na jih} %CEP + {trkat na západ, na sever i na jih} %B21 + {trkat}={trkat ... na sever -- směrem k moři -- a na jih} %SNC +\Note 8:4 {trkal}={na západ, na sever a na jih} \x/Cýros/ nejprve dobyl Malou Asii, poté severní i jižní Mezopotámii. Panovníci, následující po něm, rozšířili +Médo-Perskou vládu daleko na Východ. + +\ww {veliké} %BKR + {stal se velikým} %PSP + {vyvýšil se} %CSP + {vzmohl se} %CEP + {stále mohutněl} %B21 + {velice zmohutněl} %SNC +\Note 8:4 {veliké}={stal se velikým} Perské impérium se stalo rozlehlejším a mocnějším než kterákoliv předchozí říše v dějinách Blízkého Východu. + +\Note 8:5 {kozel} <"Verš" 21> identifikuje kozla jako Řecko a roh mezi očima jako jeho prvního krále. Symbolismus výstižně zachycuje rozmach Řeckého impéria pod vedením Alexandra Velikého (356--323 př.Kr.). + +\Note 8:5 {}={sotva se země dotýkal} Obraz postihuje rychlost, s jakou Alexandr dobýval cílová území (viz <"pozn." 7:6>n). Mocnou Persii (viz <"pozn."4>n) dokázal dobýt během pouhých tří let. + +\ww {velikým} %BKR + {nesmírně velikým} %PSP + {se nadmíru vyvýšil} %CSP + {se velice vzmohl} %CEP + {mohutněl} %B21 + {velice zmohutněl} %SNC +\Note 8:8 {velikým}={nesmírně velikým} Alexandrovo impérium brzy překonalo perskou říši i rozlohou. V roce 327 př.Kr. pokrývalo území dnešního Afghánistánu a později sahalo až do údolí Indus. + +\Note 8:8 {roh}={roh se zlomil} Když Alexandrova armáda odmítla pokračovat dále na východ, vrátil se do Babylóna, kde zemřel ve věku třiatřiceti let. + +\ww {čtyři místo něho, na čtyři strany světa} %BKR + {místo něho vzrostly čtyři nápadné rohy ke čtyřem větrům nebes} %PSP + {místo něho vyrostly viditelné čtyři, a to na čtyři strany světa} %CSP + {místo něho vyrostly čtyři nápadné rohy do čtyř nebeských větrů} %CEP + {místo něj vyrostly do čtyř světových stran čtyři jiné velkolepé rohy} %B21 + {na jeho místě vyrostly čtyři významné rohy -- každý na jinou stranu} %SNC + +\Note 8:8 {čtyři místo něho, na čtyři strany světa} <"Verš" 22> napovídá, že tyto rohy symbolizují čtyři království, na které se rozdělí Alexandrova říše. Historické záznamy dokládají, že po určité době vnitřních tahanic se čtyři Alexandrovi generálové podělili o bývalé řecké impérium. Viz <"pozn." 7:6>n. + +\Note 8:9 {roh}={nepatrný roh} <"Verš" 23> naznačuje, že roh symbolizuje zlého krále, který povstane z jednoho ze čtyř řeckých království po delším čase (\uv{koncem jejich kralování}). +Líčení skutků tohoto krále (<"vv." 9-14>, <23-25>) identifikuje jako Antiocha IV. Epifana z dynastie +Seleukovců, vládnoucího mezi 175 a 164 př.Kr. Nezaměnit s malým rohem ze <7:8>, který povstane až za římského období, po řeckém. + +\ww {k zemi Judské} %BKR + {k okrase} %PSP + {k Ozdobě} %CSP + {k nádherné zemi} %CEP + {k Nádherné zemi} %B21 + {k nádherné zemi} %SNC +\Note 8:9 {k zemi Judské} Dosl. k Nádherné (Slavné, Ctnostné, Ozdobné) --- +rozumí se (implicitně) Zemi Zaslíbené. +Antiochos IV. Epifanés ve snaze helenizovat svá území zakázal židovské náboženství +včetně chrámových obřadů, čtení Tóry, zachovávání Sabatu i obřízku; Židé byli +dokonce nuceni účastnit se helénských modloslužeb. K aktivnímu odporu se odhodlali +po hrdinském činu starého kněze Matatiáše, který neuposlechl rozkaz obětovat modle +a namísto toho zabil královského úředníka i Žida, ochotného oběť vykonat. +(To nám mj. připomíná, že pronásledování bezbožnou vládou si Bohu věrní vykoledují +ani ne tak tím, co by dělali, jako spíše tím, co udělat odmítnou.) +Tím odstartoval vzpouru Makabejských, vylíčenou v deuterokanonické knize +2~Makabejská a v jejím románovém zpracování Howarda Fasta {\em Moji stateční +bratři.} +Svátek Chanuka Židé dodnes slaví na památku vítězství tohoto povstání, jemuž se +roku 164 př.Kr. skutečně podařilo osvobodit Jeruzalém ode všech helenizátorů a +znovu posvětit chrám. +%\dopsat reference a přehled svátků, sladit s Úvodem + +\ww {svrhl} %BKR + {posrážel} %PSP + {shodil} %CSP + {srazil} %CEP + {strhl} %B21 + {zmocnil se} %SNC +\Note 8:10 {svrhl}={strhl na zem ... a pošlapal je} Symbolické zachycení krutého pronásledování Božího lidu za Antiocha IV. Epifana. Viz <"pozn." 8:9>n a Úvod: Záměr a zvláštnosti. Srv. <11:21-35>; <1Mak 1:10-64>. %1 Makabejská, sz apokryf + +\ww {z hvězd} %BKR + {z hvězd} %PSP + {z hvězd} %CSP + {hvězd} %CEP + {hvězdy} %B21 + {některých jeho představitelů} %SNC +\Note 8:10 {některé}={z hvězd} Hvězdy symbolizují Boží lid; srv. <12:3>; <Jr 33:22>; <Gn 12:3>; <Gn 15:5> a/nebo nebeskou armádu andělů %(<Ex 12:41>) +(<Iz 14:13>; viz též <2Mak 9:10>). % 2 Makabejská, sz apokryf +Antiochovy mince ho zobrazují s hvězdou nad hlavou. Útok na lid Boží znamená útok proti nebi. + + +\ww {knížeti} %BKR + {Knížeti} %PSP + {veliteli} %CSP + {veliteli} %CEP + {Knížeti} %B21 + {veliteli} %SNC +\Note 8:11 {knížeti} Zde označení pro Boha, Pána zástupů (hebr. \uv{armád} +(\Tsaba); +srv. <Iz 6:3>). Ve verši \<25> je formulace \uv{kníže knížat}. Antiochos IV. si osvojil přídomek Epifanés (\uv{Bůh zjevený}) a považoval sám sebe za manifestaci Dia, hlavního boha řeckého panteonu. + +\ww {zastavena} %BKR + {odňal} %PSP + {odebral} %CSP + {zrušil} %CEP + {zrušil} %B21 + {zrušil} %SNC +\Note 8:11 {zastavena}={zrušil každodenní oběť} Viz (<"vv." 12-13>; <11:31> a <"pozn." 8:9>n.) + +\ww {svatyně} %BKR + {svatyně} %PSP + {svatyně} %CSP + {svatyně} %CEP + {svatyni} %B21 + {svatyni} %SNC +\Note 8:11 {svatyně}={zpustošil svatyni} Antiochos IV. nejen vstoupil do Nejsvětější Svatyně jeruzalémského chrámu a vydrancoval z ní zlaté a stříbrné nádoby, ale dokonce na Hospodinově oltáři na chrámovém nádvoří vztyčil oltář Diův a obětoval na něm prase (viz <"pozn." 11:31>n). + +\ww {vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti} %BKR + {proti ustavičné oběti bylo v bezbožnosti vypravováno vojsko} %PSP + {nad tou soustavnou bohoslužbou bylo věrolomně dáno vojsko} %CSP + {Zástup byl sveden ke vzpouře proti každodenní oběti} %CEP + {Vojsko i každodenní oběť mu při té vzpouře byly vydány do rukou} %B21 + {Vojsko zlákal k odboji proti stálé službě} %SNC + +\Note 8:12 {vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti} Boží lid je vydán v moc rohu, který začal jako malý (<"v." 9>), tedy Antiocha IV. Zákaz chrámové bohoslužby lze od bezbožného vladaře očekávat. + +\ww {šťastně mu se dařilo} %BKR + {měl úspěch} %PSP + {úspěšně se prosadilo} %CSP + {dařilo se mu, co činil} %CEP + {dařilo se mu vše, co podnikal} %B21 + {cokoli činil, v tom měl úspěch} %SNC +\Note 8:12 {šťastně mu se dařilo} Úspěch rohu, který začal jako malý (<"v." 9>, Antiocha IV.) +obnášel i zničení kopií hebrejských Písem (<1Mak 1:56-57>). + +\Note 8:14 {}={2300 večerů a jiter} Fráze \uv{večerů a jiter} ({\it erev boker\/} \ErevBoker) se v celém SZ objevuje pouze zde a ve <"verši" 26>. Lze ji chápat jako odkaz na večerní a ranní oběti (srv. <Ex 29:38-42>); v takovém případě by to znamenalo dobu 1150 dní. Jiné pohledy považují frázi za prosté označení 2300 dní. Vzhledem k tomu, že počátek pronásledování Antiochem IV. lze spojit s jakýmkoliv počtem incidentů již od 171 př.Kr., je těžké jednoznačně rozhodnout, ke kterému chápání fráze se přiklonit. +Číslo 23 může symbolizovat pevně stanovené období, podobně jak je tomu v mimobiblické apokalyptické literatuře. + +\Note 8:14 {}={pak bude svatyně očištěna} Chrám byl vyčištěn a znovu zasvěcen pod vedením Judy Makabejského 25. prosince 165 př.Kr. (viz <"pozn." 11:34>n; srv. <Za 9:13-17>). + +\ww {Gabrieli} %BKR + {Gavríéli} %PSP + {Gabrieli} %CSP + {Gabrieli} %CEP + {Gabrieli} %B21 + {Gabrieli} %SNC +\Note 8:16 {Gabrieli} Tento anděl je v Písmu zmíněn jménem čtyřikrát (<9:21>; <Lk 1:11>, <19>, <26>). Jméno znamená \uv{Bůh je moje síla}. + +\ww {synu člověčí} %BKR + {synu člověka} %PSP + {lidský synu} %CSP + {lidský synu} %CEP + {lidský synu} %B21 + {Danieli} %SNC +\Note 8:17 {synu}={synu člověka} Viz <"pozn." 7:13>n. \uv{Silný Boží} (viz \<"pozn." 16>n) promlouvá k vznešenému smrtelníkovi. + +\ww {v času uloženém} %BKR + {o čase konce} %PSP + {čas konce} %CSP + {doby konce} %CEP + {poslední čas} %B21 + {času konce} %SNC +\Note 8:17 {času}={vidění času konce} Viz též <"v." 19>. Vazba nemusí nutně znamenat úplný závěr historie; Ve verších <11:27> a <11:35> je podobné spojení umístěno v kontextu, který pravděpodobně odkazuje ke konci pronásledování pod Antiochem IV. + +\ww {hněvu} %BKR + {rozhorlení} %PSP + {rozhořčení} %CSP + {hněvu} %CEP + {hněvu} %B21 + {rozběsní} %SNC +\Note 8:19 {hněvu}={koncem hněvu} \uv{Čas hněvu} může znamenat období Božího hněvu, namířeného proti Izraeli, vykonaného nadvládou Babylóňanů, Peršanů a Řeků. + +\ww {Skopec} %BKR + {beran} %PSP + {beran} %CSP + {beran} %CEP + {beran} %B21 + {beran} %SNC +\Note 8:20 {Skopec} Viz <"pozn." 3>n a <4>n. + +\ww {Kozel}={kozel ... roh} %BKR + {kozel}={kozel ... roh} %PSP + {kozel}={kozel ... roh} %CSP + {kozel}={kozel ... roh} %CEP + {kozel}={kozel ... roh} %B21 + {kozel}={kozel ... roh} %SNC +\Note 8:21 {Kozel}={kozel ... roh} Viz <"pozn." 5>n a <8>n. + +\Note 8:22 {čtyři} Viz <"pozn." 8>n. + +\Note 8:23-25 {} Viz <"pozn." 9-14>n. Někteří vykladači spatřují v popisu rohu v této kapitole (<"v." 8>) +obraz Antikrista v podobě Antiocha IV. coby typu mocného oponenta Božího lidu v budoucnosti. +%\dopsat typologii někam do článku + +\Note 8:25 {mnohé} Tj. věrné Židy. + +\ww {proti knížeti knížat} %BKR + {proti Knížeti knížat} %PSP + {proti Veliteli velitelů} %CSP + {proti Veliteli velitelů} %CEP + {proti Knížeti knížat} %B21 + {nejvyššímu Veliteli} %SNC +\Note 8:25 {knížeti}={proti knížeti knížat} Odkaz na Boha. + +\Note 8:25 {}={bez přispění lidské ruky bude zničen} Antiochos IV. nebyl zavražděn ani nepadl v bitvě. Jeho smrt v roce 164 př.Kr. nastala jako důsledek nervové choroby. Záznamy jeho smrti jsou v <1Mak 6:1-16> a <2Mak 9:1-28>. + +\ww {zavři to vidění} %BKR + {to vidění ukryj} %PSP + {to vidění uzavři} %CSP + {podrž to vidění v tajnosti} %CEP + {Ty ho však zachovej v tajnosti} %B21 + {Ty je však zapečeť} %SNC +\Note 8:26 {zavři to vidění} Pečeť byla používána k jednomu ze dvou účelů: (1) Buďto jako certifikát autentičnosti (\uv{Toto je opravdu královo nařízení!}) anebo (2) k zabezpečení důvěrného dokumentu. Tento druhý význam nejlépe odpovídá kontextu (srv. <"pozn." 6:17>n). + + +\ww {nebo jest mnohých dnů} + {neboť je na mnohé dni} + {je totiž na velmi dlouho} + {neboť}={neboť se uskuteční za mnoho dnů} + {neboť se týká vzdálené budoucnosti} + {protože se týká vzdálené budoucnosti} +\Note 8:26 {nebo jest mnohých dnů} Dobyvačné tažení Alexandra Velikého (333--323 př.Kr.) začalo téměř dvě století po \x/Daniel/ových vizích (cca. 500 př.Kr.); Antiochos IV. vládl století a půl po Alexandrovi (171--164 př.Kr.). + +\Note 9:0 {} +\switch {BKR}{Modlitba Danielova. 21. Proroctví o příští i skutcích Kristových, 27. i zkáze Jeruzaléma.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Danielova modlitba}% + {CEP}{Daniel se hrozí Božího trestu a modlí se za odpuštění hříchů. + Bůh mu zjevuje věci příští včetně znesvěcení chrámu.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + +%\ww {Daria} %BKR %nepotřebujem, je to \vdef +% {Dárjáveše} %PSP +% {Dareia} %CSP +% {Darjaveše} %CEP +% {Darjaveše} %B21 +% {Darjaveš} %SNC +\Note 9:1 {Daria} Viz <"pozn." 5:31>n a <6:1>n. První rok \x/Dariov/y vlády byl 539 př. Kr. + +\ww {Asverova} {Achašvéróšova} {Achašvérošova} {Achašvérošova} {Ahasverova} {Achašvéroše} + +\Note 9:1 {Asverova} Nezaměnit s králem z <Est 1:1>. Hebrejská odvozenina (\Ahasueros) původního perského Xerxes (\Xerxes\ \uv{král všech mužů} nebo \uv{hrdina mezi králi}). Mohl to být královský titul, a ne vlastní jméno. + +\ww {Jeremiášovi} %BKR + {Jeremjovi} %PSP + {Jeremjášovi} %CSP + {Jeremjášovi} %CEP + {Jeremiášovi} %B21 + {Jeremjáše} %SNC + +\Note 9:2 {Jeremiášovi}={Jeremiáš ... sedmdesátého léta} Viz <Jr 25:11> a <Jr 29:10>. + Sedmdesát let lze považovat buďto za zaokrouhlený věk jednoho lidského + života, anebo za přesné časové určení. Někteří toto období datují od 586 + př.Kr. (zničení jeruzalémského chrámu \x/Nabuchodonozor/em) do 515 př.Kr. + kdy byl dokončena rekonstrukce chrámu + \x/Zorobábel/em (srv. <"pozn." 26>n). Jiní považují za začátek 70 let první + rok \x/Daniel/ova zajetí (604 př.Kr., srv. <"pozn." 1:1>n). + Není pochyb, že \x/Daniel/ byl obeznámen s \x/Izaiáš/ovým proroctvím o + propuštění Izraele z otroctví pohanským vladařem jménem \x/Cýros/ + (<Iz 44:28>; <Iz 45:1-13>). Viz čl. <"\x/Cýros/ je můj pastýř" Iz 44>a. + Daniel považuje \x/Cýr/ovo propuštění za rok naplnění \x/Jeremiáš/ova + proroctví, podobně jako autor knih Paralipomenon + %\dopsat [větvení pro Letopisů] + (<2Pa 36:22>). V literatuře starého Blízkého Východu bylo 70 let standardní + dobou trestu božstva nad neposlušným lidem. Tento čas mohl být prodloužen + nebo zkrácen podle reakce lidí (viz <Jr 18:7-10>; viz též <"Úvod k + prorockým knihám"_0>i). Proto určitá flexibilita v aplikaci číslice 70 + různými biblickými autory není překvapivá. + + +\ww {modlitbou} %BKR + {modlitbou} %PSP + {modlitbou} %CSP + {modlitbou} %CEP + {v modlitbách} %B21 + {modlil} %SNC +\Note 9:3 {modlitbou}={modlitbou, v postu, žíni a popelu} \x/Daniel/ byl zděšen, +protože věděl, že Izrael byl 70 let v zajetí za trest pro své hříchy, ale ani po 70 +letech se od svých hříchů neodvrátil. Srv. <"pozn." 11>n. + +\Note 9:4-19 {} \x/Daniel/ova modlitba vyrůstá z chápání vztahu s Bohem jako +smluvního (požehnání za poslušnost a prokletí za neposlušnost; viz zejména <"vv." +5>, <7>, <11-12>; <Lv 26:14-45>; <Dt 28:15-68>; <Dt 30:1-5>). Podobnou modlitbu +předkládá Boží lid v <Neh 9:6-38>. Modlitbu tvoří čtyři části: (1) uctívání (\<"v." +4>); (2) doznání hříchů (<"vv." 5-11a>); (3) uznání Boží spravedlnosti a +zaslouženosti trestu (<"vv." 11b-14>) a (4) prosba o Boží slitování, opřená o Jeho +jméno, království a vůli (<"vv." 15-19>). Modlitba stojí na Božích zaslíbeních +(<"v." 2>), je pronesena zkroušeným duchem (<"v." 3>) a ukazuje tak vzor náležitých +prvků účinné modlitby. + +\Note 9:11 {Mojžíše} \x/Daniel/ovi bylo jasné, že když si Izrael nevzal ponaučení +ze sedmdesátiletého otroctví, čeká ho sedminásobný trest, jak píše Mojžíš (<Lv +26:18>, <21>, <24>, <28>). Národ bude sloužit cizincům 490 dalších let. Historie nás učí, že tato lhůta byla Boží milostí o něco zkrácena (srv. <Jr 18:8>). +%\dopsat + +\Note 9:21 {Gabriel} Viz <"pozn." 8:16>n. + +\Note 9:25-27 {} \uv{Sedmdesát týdnů} let je rozděleno do tří menších celků o délce: 49 let (\uv{\x/téhodnů sedm/}, <"v." 25>); 434 let (\uv{\x/šedesáte dva/}, <"v." 26>) a 7 let (\uv{\x/v téhodni posledním/}, <"v." 27>). +%\Note 9:25-27 {} \uv{Sedmdesát týdnů} let je rozděleno do tří menších celků o délce: 49 let (\uv{sedm týdnů}, <"v." 25>); 434 let (\uv{šedesát dva týdnů}, <"v." 26>) a 7 let (\uv{jeden (poslední) týden}, <"v." 27>). +Vykladači se rozcházejí v otázce, zda tyto části tvoří navazující sekvenci, nebo +zda jsou odděleny nějakými časovými intervaly. Pokusy srovnat chronologii příliš +přesně selhávají, protože počty let byly zamýšleny jako zaokrouhlená čísla, +reprezentující období. Přestože \x/Daniel/ovy kalkulace nemohou být brány jako +precizní, základní vzorec je zřetelný bez nebezpečí spekulací: +Po pokynu obnovit Jeruzalém (<"v." 25>) následuje \uv{sedm týdnů}, tedy 49 let, +během nichž byla rekonstrukce Jeruzaléma dokončena (viz knihy \x/Ezdráš/ a +\x/Nehemiáš/). Poté následovalo \uv{šedesát dva týdnů}, tedy 434 let (<"v." 25>), +během nichž bude zabit Mesiáš (<"v." 26>; viz <"pozn." 26>n). Poslední \uv{jeden +týden} (<"v." 27>) bude naplněn v blízkosti doby Kristovy pozemské služby. Pokud by +zkáza verše <27> měla znamenat destrukci chrámu Římany v roce 70 po Kr., pak součet +\uv{týdnů} nevychází bez mezer mezi nimi. To by se dalo přičíst Boží milosti, která +původní lhůtu zkrátila (viz <"pozn." 11>n). + +\Note 9:26 {Mesiáš}={Mesiáš ... svatyni} Podle tohoto proroctví bude \x/Mesiáš/ +zabit před zničením jeruzalémského chrámu. Druhý chrám, který po návratu z +babylónského zajetí obnovil \x/Zorobábel/ (<Ezd 5:2>; <Ezd 6:15>; <Za 1:12>; +<Za 4:9>) a který v roce 20 př. Kr. ještě rozšířil Herodes ve snaze zavděčit se +Židům, byl srovnán se zemí Římany v roce 70 po Kr. a od té doby nebyl nikdy +obnoven. +Na jeho místě dnes stojí mešita; není žádá naděje, že by mohl být znovu zbudován, +aby před jeho dalším zničením mohl být zabit +\x/Mesiáš/. Příchod Mesiáše tedy musíme hledat mezi 20 př.Kr. a 70 po Kr. + +\ww {lid ten} %BKR + {lid panovníka, jenž přijde} %PSP + {lid}={lid jednoho vůdce, který přichází} %CSP + {lid vévody, který přijde} %CEP + {lid vůdce, který přichází} %B21 + {Lid} %SNC +\Note 9:26 {lid ten} Narážka buďto na řeckého Antiocha IV. Epifana jakožto předchůdce římského generála Tita (viz <"Úvod: Záměr a zvláštnosti."_0>i), anebo přímo na Tita a jeho armádu, která zničila Jeruzalém v roce 70 po Kr. + +\Note 9:27 {smlouvu} Nevyjádřený podmět \uv{on} je nejpravděpodobněji \x/Mesiáš/ anebo \uv{vůdce} z <"verše" 26>. Názor, že je zde řeč dohodě mezi Antikristem a židovským národem, shromážděným v Zemi v době \uv{velkého pronásledování}, je sice populární, leč méně pravděpodobný. + +\ww {učiní konec oběti zápalné i oběti suché} + {bude zastavovat oběti, i oběť daru} + {ukončí}={ukončí obětní hod i přídavnou oběť} + {zastaví obětní hod i oběť přídavnou} + {obětem i darům konec učiní} + {všechny oběti ztratí smysl} +\Note 9:27 {učiní konec oběti zápalné i oběti suché} Pravděpodobně ukončení sz +obětního systému Kristovou zástupnou obětí jednou provždy a pro všechny +(viz <Iz 53:10>; <Ř 12:1>). +Je však také možné, že se zde mluví o znesvěcení chrámu Antiochem IV. Epifanem +nebo Titem (viz <"pozn." 26>n.) Někteří zastávají méně pravděpodobný pohled, že je +řeč o Antikristově zákazu náboženských praktik obecně shromážděnému Izraeli po +třech a půl letech (<Zj 11:2>; <12:6>, <14>) \uv{velkého pronásledování}. + +\ww {poplénění hubící} %BKR + {k dovršení ohavností} %PSP + {na křídle}={na křídle ohavností bude pustošící} %CSP + {ohyzdné modly} %CEP + {Otřesná ohavnost} %B21 + {ohavnými modlami} %SNC +\Note 9:27 {} Patrně zkáza chrámu Antiochem IV. nebo Titem (viz <"pozn." 26>n a +Úvod: Záměr a Zvláštnosti). Podobné fráze se vyskytují v <8:13>; <11:31> a <12:11> +(viz poznámky k nim), stejně jako v <1Mak 1:54>. \<Da 8:3> a <1Mak 1:54> odkazují k +Antiochovi IV. \x/Daniel/ používá stejný jazyk k popisu toho, kdo znesvětí chrám v +blízkosti doby Mesiášovy. Ježíš na tuto ohavnost naráží v <Mt 24:15> a <Mk 13:14>. + +\Note 10:0 {} +\switch {BKR}{Kvílení Danielovo v Babyloně, příčinou ssoužení lidu Božího v +Jeruzalémě a překážky při stavení chrámu; 8. posilnění a potěšení jeho od Boha.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Boží lid v čase konce}% + {CEP}{Viděním zděšený Daniel je posílen, aby mohl vyslechnout výklad vidění.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + + +\Note 10:1-12:13 {}={\it Vize budoucnosti Božího lidu} Zde prorok obrací pozornost +k závěrečné, delší vizi, zaměřené na vládu Antiocha IV. Epifana (viz Úvod: Záměr a +zvláštnosti) i na dobu po něm. Tento materiál se dělí na 4 hlavní části: (1) +andělova zvěst \x/Daniel/ovi (<10:1-11:1>), (2) události od \x/Daniel/a po Antiocha +IV. Epifana (<11:2-20>), Vláda Antiocha IV. Epifana (<11:21-12:3>) a závěrečné +poselství k \x/Daniel/ovi (<12:4-13>). + + +\ww {Léta třetího Cýra krále Perského} %BKR + {V třetím roce Kóreše, krále Persie} %PSP + {Ve třetím roce perského krále Kýra} %CSP + {V třetím roce vlády Kýra, krále perského} %CEP + {Ve třetím roce perského krále Kýra} %B21 + {Ve třetím roce panování perského krále Kýra} %SNC +\Note 10:1 {Léta třetího Cýra krále Perského} V roce 537 př. Kr. Viz <"pozn." +1:21>n; <5:30>n; <6:1>n a <9:1>n. Tou dobou byli někteří Izraelité zpátky v Zemi, +kde budovali chrám (<Ezd 1:1-4>; <3:8>), avšak rekonstrukci budou nuceni brzy +pozastavit (<Ezd 4:24>). + +\ww {kvílil} + {upadl v truchlivost} + {truchlil} + {truchlil} + {držel}={držel ... smutek} + {smutný} +\Note 10:2 {kvílil} Pravděpodobný důvod \x/Daniel/ova zármutku byl stav Jeruzaléma +(<Neh 1:4>; <Iz 61:3-4>; <64:8-12>; <66:10>). + +\ww {muž}={muž ... oděný v roucho lněné} + {muž, oblečený plátěnými rouchy} + {muže, oděného lněným oděvem} + {muž oblečený ve lněném oděvu} + {muže oděného plátnem} + {muže oblečeného do lněného roucha} +\Note 10:5 {muž}={muž ... oděný v roucho lněné} + Verše <5> a <6> nabízejí detailní popis anděla, snad Gabriela (<9:2>) nebo + toho, kdo ke Gabrielovi mluvil (<8:16>). Jeho zjev je podobný slávě Pána (<Ez + 1:26-28>; <Zj 1:12-16>). Další zmínky o andělech jsou např. <Sd 13:6>; <Ez + 9:2-3>; <10:2> nebo <Lk 24:4>. + +\ww {hrůza veliká} %BKR + {veliké zděšení} %PSP + {veliké zděšení} %CSP + {veliké zděšení} %CEP + {taková hrůza} %B21 + {hrůza} %SNC +\Note 10:7 {hrůza veliká} Srv. <Iz 6:5> a <Lk 5:8>. + +\ww {jsi přiložil srdce své, abys rozuměl} %BKR + {jsi své srdce odevzdal věnování pozornosti} %PSP + {kdys přiložil své srdce, abys pochopil} %CSP + {ses rozhodl porozumět} %CEP + {ses}={ses ... začal modlit za porozumění} %B21 + {kdy jsi pochopil}={jsi pochopil ... a pokorně se začal modlit} %SNC +\Note 10:12 {jsi přiložil srdce své, abys rozuměl} Danielova moudrost nebyla náhodná; usiloval o ni celým srdcem (srv. <Jr 29:16>). + +\ww {kníže království Perského} %BKR + {kníže království Persie} %PSP + {velitel perského království} %CSP + {ochránce perského království} %CEP + {kníže perského království} %B21 + {zlý duch, který ovládá perského krále} %SNC +\Note 10:13 {kníže království Perského} Teritoriální démon, Satanův anděl, kupující +Persii. V anglických Biblích nese označení ``Prince of Persia.'' +Populární videohra a film téhož jména jsou typickou ukázkou zpohanštění kultury, +kdysi křesťanské; lze je považovat za oslavu tohoto prastarého démona. +Srv. <Jb 1:6-12>; <Ž 82>; <Iz 24:21>; <Lk 11:14-26>. Nebeské zástupy bojují proti +nepříteli za Boží lid i jinde v Písmu; viz např. <Sd 5:20>; <2Kr 6:15-18>; +<Ž 103:20-21>. Archanděl Michael je ve <"verši" 12:1> označen jako \uv{\x/kníže +veliké, kterýž zastává synů lidu tvého/}. + +\Note 10:13 {Michal} Význam jména zní: \uv{Kdo je jako Bůh?} Tento archanděl je v <Ju 9> a ve <Zj 14:7> vylíčen jako velitel nebeské armády andělů. + +\ww {jedenmecítma dnů} %BKR + {dvacet a jeden den} %PSP + {dvacet jedna dní} %CSP + {jednadvacet dní} %CEP + {Jedenadvacet dnů} %B21 + {jedenadvacet dní} %SNC +\Note 10:13 {jedenmecítma dnů}={Dvacet jedna dnů} Když se modlíme, uvádíme do +pohybu souvislosti v neviditelném světě, o jakých většinou nemáme ani nejmenší +tušení. Srv. <Ef 6:12> a <Zj 12:7-9>. + +\ww {s knížetem Perským} %BKR + {s knížetem Persie} %PSP + {s velitelem Persie} %CSP + {s ochráncem Peršanů} %CEP + {s knížetem Persie} %B21 + {se zlým duchem, který ovládá perského krále} %SNC +\Note 10:20 {s knížetem Perským} Viz pozn. <13>n. + +\ww {kníže Řecké} %BKR + {kníže Jávána} %PSP + {velitel Řeků} %CSP + {ochránce Řeků} %CEP + {kníže Řecka} %B21 + {ten, který ovládá řeckého krále} %SNC +\Note 10:20 {kníže Řecké} Teritoriální démon nad Řeckem (srv. <"pozn." 13>n; viz +<Jn 14:30>; <Ef 6:12>). Přestože Persie i Řecko budou Božímu lidu vládnout (a často +ho budou utiskovat, srv. \<"pozn." 8:9>n), \x/Daniel/ si díky svým vizím +připomenul, že jejich moc omezí, ba usměrní Bůh, jehož záměry se nakonec vždy +uskuteční. + +\ww {v psání pravdomluvném} %BKR + {v zápise pravdy} %PSP + {v přípisu pravdy} %CSP + {ve spisu pravdy} %CEP + {v Knize pravdy} %B21 + {v Knize pravdy} %SNC +\Note 10:21 {v psání pravdomluvném} +Metafora pro Boží vševědoucnost a všemohoucnost. Srv. <Zj 20:12>. + +\Note 11:0 {} +\switch {BKR}{Proroctví o čtyřech králích Perských. 5. Války králů Syrských a Egyptských. 15. Kažení země Judské od Antiocha.}% + {PSP}{}% + {CSP}{}% + {CEP}{Danielovi je vyložen běh dějin v době protivenství až k pádu Opovrženíhodného.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + + +\Note 11:2-20 {}={\em Od \x/Daniel/a po Antiocha IV. Epifana} + Zjevení, dané \x/Daniel/ovi v <11:2-20>, se zabývá blízkovýchodními dějinami + ode dnů \x/Daniel/ových až po dobu Antiocha IV. Epifana. Prorokova vize je + neobyčejně detailní; líčí souvislosti mezi událostmi mnohem složitější, než + jaké bývají běžně prorokům zjevovány. Tyto podrobnosti upoutávaly pozornost + původních čtenářů a svědčily ve prospěch \x/Daniel/ovy důvěryhodnosti. + +\Note 11:2 {tři králové} Kambýsés II. (Kýrův syn, 529--523 př.Kr.), Pseudo-Smerdis (vydával se za Kýrova syna Smerdise, poté, co ho zavraždil jeho bratr Kambýsés) neboli Gaumáta (523--522 př.Kr.) a \x/Darius/~I. (522-486 př.Kr.). + +\ww {čtvrtý} %BKR + {čtvrtý} %PSP + {čtvrtý} %CSP + {Čtvrtý} %CEP + {čtvrtý} %B21 + {čtvrtý} %SNC +\Note 11:2 {čtvrtý} Xerxés I. (485--464 př.Kr.), totožný s \x/Asver/em z <Est 1:1>. + +\ww {zbohatne bohatstvím velikým} %BKR + {bude bohatnout} %PSP + {zbohatne} %CSP + {bohatství} %CEP + {mnohem bohatší} %B21 + {bohatství} %SNC +\Note 11:2 {zbohatne bohatstvím velikým} Viz <Est 1:4>. + +\ww {vzbudí všecky proti království Řeckému} %BKR + {bude moci všechny pohnout proti království Jávána} %PSP + {podnítí všechny při království řeckém} %CSP + {proti řeckému království} %CEP + {podnítí všechny proti řecké říši} %B21 + {v Řecku kdekoho popudí} %SNC +\Note 11:2 {vzbudí všecky proti království Řeckému} Roku 480 př.Kr. vedl Xerxés +proti Řecku sérii zprvu úspěšných výprav a námořních bitev. Později však byla část +perského loďstva poražena v bitvě u Salamíny a roku 479 př.Kr. byla i perská +pozemní armáda poražena v bitvě u Platají. Téhož roku v bitvě u mysu Mykalé byla +zahnána na ústup perská královská flotila. + +\ww {král mocný} %BKR + {mocný král} %PSP + {chrabrý král} %CSP + {bohatýrský král} %CEP + {bojovný král} %B21 + {schopný král} %SNC +\Note 11:3 {král mocný} Alexandr Veliký (336--323 př.Kr.). Srv. <"pozn." 7:6>n; <8:5>n a <8>n. +%%%%% Tahle \Note se hodí jako příklad do dokumentace + +\ww {na čtyři strany světa} %BKR + {čtyřem větrům nebes} %PSP + {čtyřem větrům nebes} %CSP + {podle čtyř nebeských větrů} %CEP + {do čtyř světových stran} %B21 + {na čtyři části} %SNC + +\Note 11:4 {na čtyři strany světa} Viz <"pozn." 7:6>n a <8:8>n. + +\ww {posilní se král polední} %BKR + {sílit bude král jihu} %PSP + {zesílí král jihu} %CSP + {se vzmůže král Jihu} %CEP + {Jižní král bude mocný} %B21 + {Na jihu povstane silný král} %SNC + +\Note 11:5 {posilní se král polední} Ptolemaios I. Sótér (323--285 př.Kr.). + +\ww {jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho} %BKR + {z jeho knížat, a bude sílit nad něho} %PSP + {jeden z jeho velitelů a ten zesílí nad něho} %CSP + {jeden z jeho velitelů se vzmůže víc než on} %CEP + {jeden z jeho velitelů se vzmůže ještě více} %B21 + {jeden z jeho velitelů získá větší moc než on} %SNC + +\Note 11:5 {jedno z jeho knížat, a mocnější bude nad něho} + Seleukos I. Níkátór (311--280 př.Kr.) se oddělil od Ptolemaia, stal se králem + Babylóna a ovládal území od Sýrie na západě po řeku Indus na východě. + +\Note 11:6-20 {}={} <"Verše" 6-20> obsahují detailní předpověď vztahů mezi králem +Severu (Seleukovská říše) a králem Jihu (Ptolemaiovské království). Tato sekce může +být rozdělena do tří částí: (1) události v souvislosti s Laodikou a Berenikou +("vv." 6-9); (2) kariéra Antiocha III. (<"vv." 10-19>) a (3) vláda Seleuka IV. +(<"v." 20>). + + +\ww {dcera krále poledního} %BKR + {dcera krále jihu} %PSP + {dcera krále jihu} %CSP + {dcera krále Jihu} %CEP + {Dcera jižního krále} %B21 + {Dcera jižního krále} %SNC +\Note 11:6 {dcera krále poledního} + Berenika, dcera Ptolemaia II. Filadelfa (285--246 př.Kr.). + +\ww {aby učinila příměří} %BKR + {k uskutečnění společné dohody} %PSP + {aby se uskutečnilo právo} %CSP + {aby ujednala smír} %CEP + {na potvrzení dohody} %B21 + {uzavřou spojenectví} %SNC +\Note 11:6 {aby učinila příměří} + Ve druhé syrské válce (někdy po roce 260 př. Kr.), vedené seleukovským vládcem + Antiochem II. Theem, utrpěl Ptolemaios II. Filadelfos ztrátu egyptských držav + na maloasijském pobřeží a nakonec souhlasil s mírem. Ten byl zpečetěn, když se + Antiochos II. Theos kolem r. 250 př.Kr. oženil s jeho dcerou Berenikou. + +\ww {vydána bude} %BKR + {vydávána bude}={vydána bude ona ... i ten, jenž ji zplodil, i ten, jenž ji posílil} %PSP + {vydána bude}={vydána bude ona ... a kdo ji zplodil, i ten, kdo ji ... podporova} %CSP + {bude}={bude ... vydána záhubě ... i s tím, který ji zplodil, a s tím, kdo jí byl oporou} %CEP + {bude}={bude ... i se svým otcem a ochráncem zrazena} %B21 + {nejenom ji}={nejenom ji ... ale i jejího manžela a dokonce i otce potká smrt} %SNC +\Note 11:6 {vydána bude}={vydána bude ona ... i syn její, i ten, kterýž ji posiloval} + Bývalá manželka Antiocha II. Laodika iniciovala spiknutí, jež vyústilo vraždou + otravou Bereniky, Antiocha II. i jejich syna v kojeneckém věku. + + +\ww {povstane} %BKR + {povstane}={povstane z odnože jejích kořenů jeden} %PSP + {nastoupí}={nastoupí jeden z výhonků jejích kořenů} %CSP + {postoupí}={postoupí výhonek z jejích kořenů} %CEP + {nástupce}={nástupce z téhož rodu} %B21 + {postaví}={se ... postaví jeden z její rodiny} %SNC +\Note 11:7 {povstane}={povstane z výstřelku kořenů jejích} Ptolemaios III. +Euergetés (246--221 př.Kr.), bratr zavražděné Bereniky (viz <"pozn." 6>n). Coby +faraon (třetí z dynastie Ptolemaiovců) podpořil pořízení překladu hebrejského +SZ do řečtiny, známého jako Septuaginta (LXX). + + +\ww {udeří na pevnost krále půlnočního} %BKR + {v pevnost krále severu} %PSP + {přitáhne do pevnosti krále severu} %CSP + {vejde do pevnosti krále Severu} %CEP + {Zaútočí na vojska severního krále} %B21 + {zaútočí na pevnosti severního království} %SNC + +\Note 11:7 {udeří na pevnost krále půlnočního} + Ptolemaios III. napadl seleukovskou říši, obsadil Antiochii a nakonec dosáhl + Babylóna. Dal popravit Laodiku (viz <"pozn." 6>n) a vrátil se do Egypta se + značnou kořistí (srv. <"v." 8>). + + +\ww {přijde}={král půlnoční přijde ... král polední, a navrátí se do země své} %BKR + {přijde}={král severu přijde v království krále jihu, ale vrátí se na svou půdu} %PSP + {přijde}={král severu do království krále jihu, ale vrátí se do své země} %CSP + {vtrhne}={král Severu vtrhne do království krále Jihu, ale vrátí se do své země} %CEP + {Ten se sice pokusí říši jižního krále napadnout, ale stáhne se zpět na své vlastní území} %B21 + {Ten se sice pokusí postavit proti Egyptu, ale vážně ho neohrozí} %SNC +\Note 11:9 {přijde}={přijde ... král polední, a navrátí se do země své} + Narážka na neúspěšné tažení Seleuka II. Kallinika (246--226 př.Kr.), syna Laodiky (viz <"pozn." 6>n), proti ptolemaiovskému Egyptu. + +\ww {synové} %BKR + {synové} %PSP + {syn} %CSP + {synové} %CEP + {Synové} %B21 + {Synové} %SNC +\Note 11:10 {synové} Seleukos III. Keranus (226--223 př.Kr) a Antiochos III. Megás (223--187 př.Kr.). + +\ww {válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých} %BKR + {budou začínat válku a shromáždí spoustu mohutných sil} %PSP + {budou mobilizovat a shromáždí veliké množství vojska} %CSP + {budou válčit a shromáždí nesmírné množství vojska} %CEP + {povstanou k boji a shromáždí obrovské vojsko} %B21 + {vybudují armádu} %SNC +\Note 11:10 {válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých} + Antiochos III. válčil s Ptolemaiovci od 222--187 př.Kr. a na čas získal nadvládu nad \x/Kanán/em a západní Sýrií. + +\Note 11:10 {pevnost} Patrně Rafia, ptolemaiská pevnost v jižním \x/Kanán/u (na +jihu dnešního pásma Gazy). K hlavní bitvě zde došlo roku 217 př.Kr. + +\ww {král polední} %BKR + {král jihu} %PSP + {král jihu} %CSP + {Král Jihu} %CEP + {Jižní král} %B21 + {Toho}={jižní král} %SNC +\Note 11:11 {král polední} Ptolemaios IV. Filopatór (221--203 př.Kr.). + +\ww {s králem půlnočním} %BKR + {s králem severu} %PSP + {s tím králem severu} %CSP + {s králem Severu} %CEP + {Severní král} %B21 + {proti nim} %SNC +\Note 11:11 + {s králem půlnočním} + Antiochos III. Megás (223--187 př.Kr.; srv. <"pozn." 10>n). V bitvě u Rafie + 217 př.Kr. utrpěl těžké ztráty (1400 mužů). + +\ww {sšikuje množství větší než prvé} %BKR + {postaví spoustu mohutnější než ta první} %PSP + {Postaví}={Postaví ... množství větší než to předchozí} %CSP + {postaví ještě nesmírnější množství, než bylo první} %CEP + {znovu postaví obrovské vojsko, ještě větší než to předešlé} %B21 + {sestaví ještě větší armádu než předtím} %SNC +\Note 11:13 {sšikuje množství větší než prvé} + Antiochos III. v alianci s Filipem V. Makedonským vybudoval ještě větší armádu + k invazi na Ptolemaiovská území. Ptolemaios IV. Filopatór zemřel za + neobjasněných okolností a nahradil ho jeho čtyřletý syn Ptolemaios V. Epifanés + (203--181; srv. <"pozn." 17>n). + +\ww {dobude měst hrazených} %BKR + {dobude dobře opevněného města} %PSP + {obsadí opevněné město} %CSP + {zmocní se opevněného města} %CEP + {přitáhne}={k opevněnému městu ... dobude je} %B21 + {opevněné město dobude} %SNC +\Note 11:15 {dobude měst hrazených} + Vítězství Antiocha III. nad egyptským generálem Scopasem v bitvě u \x/Sidon/u v + r. 198 př.Kr. To znamenalo konec vlády Ptolemaiovců v oblasti, které se teprve + později začalo říkat Palestina. + +\ww {v zemi Judské} %BKR + {v zemi okrasy} %PSP + {na Ozdobě země} %CSP + {v nádherné zemi} %CEP + {v Nádherné zemi} %B21 + {v Krásné zemi} %SNC +\Note 11:16 {v zemi Judské} + Tj. v Zemi zaslíbené (viz <"vv." 41>, <45>; <8:9>). + +\ww {dá jemu krásnou pannu} %BKR + {bude mu dávat dceru} %PSP + {dá mu svou dceru} %CSP + {dá mu jednu z dcer} %CEP + {mu dá svou dceru za ženu} %B21 + {dá mu za ženu svoji dceru} %SNC +\Note 11:17 {dá jemu krásnou pannu} + Kleopatra, dcera Antiocha III. (nezaměnit s nejslavnější nositelkou tohoto jména, o pět generací mladší Kleopatrou VII. Egyptskou), byla roku 194 př.Kr. v Rafii (srv. <"pozn." 10>n <"a" 11>n) provdána za tehdy šestnáctiletého krále Ptolemaia V. + +\ww {ona nedostojí aniž bude držeti s ním} %BKR + {ona nebude při tom stát a nebude pro něho} %PSP + {To se mu ale nepodaří, to mu nevyjde} %CSP + {ona nebude stát při něm} %CEP + {To se mu však nepodaří a nesplní} %B21 + {ona se postaví proti němu} %SNC +\Note 11:17 {ona nedostojí aniž bude držeti s ním} + Kleopatra se spojila s Egypťany proti svému otci. Ve snaze zmařit Antiochovy snahy o uchvácení pobřežních měst Malé Asie hledala pomoc u Římanů. + +\ww {vůdce přítrž učiní pohanění jeho} %BKR + {jistý velmož zarazí jeho posměch} %PSP + {Jeden vojevůdce mu však zatrhne jeho pohrdání} %CSP + {jeden konsul učiní přítrž jeho tupení} %CEP + {Jeden vojevůdce však jeho zpupnost ukončí} %B21 + {Jeho dotěrnosti však učiní přítrž jeden velitel} %SNC +\Note 11:18 {vůdce přítrž učiní pohanění jeho} + Římský generál Lucius Cornelius Scipio porazil Antiocha III. v několika bitvách a donutil ho postoupit Malou Asii římské nadvládě (Apamejský mír, 188 př.Kr.). V té době byl druhý syn Antiocha III., který bude později znám jako Antiochos IV. Epifanés, odvlečen jako rukojmí do Říma. + +\ww {na místo jeho} %BKR + {na jeho místě} %PSP + {na jeho místo} %CSP + {Na jeho místo} %CEP + {Jeho nástupce} %B21 + {Po něm nastoupí} %SNC +\Note 11:20 {na místo jeho} + Antiocha III. vystřídal na trůnu jeho starší syn Seleukos IV. Filopatór (187--175 př.Kr.). + +\ww {výběrčí} %BKR + {vymahač}={vymahače} %PSP + {vymahač}={vymahače} %CSP + {výběrčí}={výběrčímu} %CEP + {výběrčí}={výběrčího} %B21 + {výběrčí}={výběrčího} %SNC +\Note 11:20 {výběrčí} + Heliodor (viz <2Mak 3:7-40>). + +\Note 11:21-12:3 {}={Vláda Antiocha IV. Epifana} + Zde se \x/Daniel/ soustředí na zachycení života Antiocha IV. Epifana, který + pronásledoval Židy a znesvětil chrám. Ukazuje jeho nástup k moci a + charakter (<21-24>); kariéru (<25-31>); situaci Božího lidu pod jeho + nadvládou (<32-35>); shrnutí jeho náboženského postoje (<36-39>); jeho + ambice (<40-45>) a jeho porážku (<12:1-3>). + +\ww {nevzácný} %BKR + {opovrženíhodný} %PSP + {pohrdaný} %CSP + {Opovrženíhodný} %CEP + {opovrženíhodný} %B21 + {opovrženíhodná osoba} %SNC +\Note 11:21 {nevzácný} + Neslavný Antiochos IV. Epifanés (175--164 př.Kr.), bratr Seleuka IV., nikoli však jeho legitimní nástupce, protože Seleukos IV. měl syna Demetria Sotéra, známého též jako Demetrius~I. Viz <"vv." 23-24> a <"pozn." 8:9-14>n. + +\ww {vůdce}={i ten vůdce ... smlouvu} %BKR + {tak i vládce smlouvy} %PSP + {ba i vůdce smlouvy} %CSP + {tak i vůdce smlouvy} %CEP + {včetně vůdce smlouvy} %B21 + {i představitele Boží smlouvy} %SNC + \Note 11:22 {vůdce}={i ten vůdce ... smlouvu} %doplnit \ww + Snad odkaz na zavraždění velekněze Oniáše III. v Jeruzalémě podporovateli Antiocha IV. v roce 171 př.Kr. (srv. <2Mak 1:16-19>). + +\ww {králi polednímu} %BKR + {král jihu} %PSP + {Král jihu} %CSP + {králi Jihu} %CEP + {jižnímu králi} %B21 + {jižnímu králi} %SNC +\Note 11:25 {králi polednímu} + Tento jižní král je Ptolemaios VI. Filométor (181--146 př.Kr.), syn Ptolemaia V. a Kleopatry (viz <"pozn." 17>n). + +\ww {neostojí} %BKR + {nebude však moci obstát} %PSP + {neobstojí} %CSP + {neobstojí} %CEP + {bude poražen} %B21 + {nezvítězí} %SNC +\Note 11:25 {neostojí} + Antiochos IV. porazil Ptolemaia VI. v bitvě u Pelúsia (srv. %<1Mak 1:16-19>). + +\ww {navrátí se}={} %BKR + {vrátí se}={vrátí se ... ve svou zem a jeho srdce bude proti svaté smlouvě} %PSP + {se vrátí}={se vrátí do své země ... a jeho srdce bude jednat i proti svaté smlouvě} %CSP + {Navrátí se}={Navrátí se ... do své země ... ale jeho srdce bude proti svaté smlouvě} %CEP + {vydá zpět}={se ... vydá zpět do své země a cestou projeví své nepřátelství proti svaté smlouvě} %B21 + {vracet}={vracet do své země ... se postaví proti svaté smlouvě} %SNC +\Note 11:28 {navrátí se}={navrátí se do země své ... a srdce jeho bude proti smlouvě svaté} + Odvetou za jeruzalémské intriky proti svým podporovatelům vyplenil Antiochos IV. chrám po cestě z Egypta zpět do Antiochie v Sýrii (srv. <1Mak 1:20-28>). + +\ww {potáhne na poledne} %BKR + {bude zase přicházet na jih} %PSP + {e bude vracet a přijde na jih} %CSP + {opět potáhne proti Jihu} %CEP + {vytáhne znovu na jih} %B21 + {opět potáhne proti jižnímu králi} %SNC +\Note 11:29 {potáhne na poledne} + Antiochos IV. napadl Egypt znovu v roce 168 př.Kr. + +\ww {přijdou proti němu lodí Citejské} %BKR + {proti němu zasáhnou lodi z Kittím} %PSP + {Setkají se s ním totiž kitejské lodě} %CSP + {Přitáhne na něj loďstvo Kitejců} %CEP + {Postaví se mu totiž středomořské loďstvo} %B21 + {Na lodích přijedou Kitejci} %SNC +\Note 11:30 {přijdou proti němu lodí Citejské} + Když po vpádu do Egypta Antiochos IV. obléhal Alexandrii, Římané, znepokojeni + jeho postupem, k němu vyslali poselstvo v čele s Gaiem Popiliem, které mělo + dojednat mír mezi ním a egyptským králem Ptolemaiem VI. (srv. <"pozn." 25>n). + Antiochos po přečtení usnesení senátu požádal Popilia, aby mohl dokument + probrat se svými společníky. Gaius Popilius Laenas však místo toho nakreslil + svou holí kolem krále kruh a zakázal mu z něj vystoupit, dokud na usnesení + senátu neodpoví. Antiocha jeho jednání natolik vyvedlo z míry, že nakonec + souhlasil se všemi římskými požadavky a uzavřel s Ptolemaiem VI. mír, s vojskem + ustoupil z Egypta zpět do Sýrie a dokonce vyklidil i Kypr, který nedlouho + předtím na Egypťanech dobyl. + +\ww {zlobiti se bude proti smlouvě svaté} %BKR + {rozhorlí se proti svaté smlouvě} %PSP + {bude jednat proti svaté smlouvě} %CSP + {bude soptit a jednat proti svaté smlouvě} %CEP + {Svůj hněv proto obrátí proti svaté smlouvě}={Svůj hněv ... obrátí proti svaté smlouvě} %B21 + {opět se postaví proti svaté smlouvě} %SNC +\Note 11:30 {zlobiti se bude proti smlouvě svaté} + Antiochos byl rozhodnut zcela vymýtit židovské náboženství. + + + +\ww {odejmou také obět ustavičnou} %BKR + {odstraní ustavičnou oběť} %PSP + {Odstraní také soustavnou bohoslužbu} %CSP + {vymýtí každodenní oběť} %CEP + {zruší každodenní oběť} %B21 + {Odstraní každodenní služby} %SNC +\Note 11:31 {obět}={odejmou oběť ... postaví ohavnost zpuštění} +Znesvěcení chrámu v prosinci 168 př.Kr. Antiochem IV. (srv. <1Mak 1:54>, <59>; <2Mak 6:2>); viz \<"pozn." 8:11>n; <9:27>n; <12:11>n. + + + +\ww {lid pak, kterýž zná Boha svého} %BKR + {lid znajících svého Boha} %PSP + {lid, který zná svého Boha} %CSP + {ti, kteří se znají ke svému Bohu} %CEP + {lidé znající svého Boha} %B21 + {Ti však, co se ke svému Bohu přiznávali} %SNC +\Note 11:32 {lid pak, kterýž zná Boha svého} + Ti, kdo se Antiochovi IV. vzepřeli a zůstali Bohu věrni až k smrti (viz <1Mak 1:54>, <59>; <2Mak 6:2>). Věrnost znamená oběť (srv. + <"gl." Lv 16:15>g; <Kaz 1:9>). + %navázat na poznámku (glosu?) ke slovu znát asi z Gn 3 + +\ww {malou pomoc} %BKR + {trochou pomoci} %PSP + {trochu pomoci} %CSP + {trochu pomoci} %CEP + {nepatrné pomoci} %B21 + {málo jim bude ulehčeno} %SNC +\Note 11:34 {malou pomoc} Snad odkaz na starého kněze Matatiáše a jeho pět synů (Jan, Šimon, Juda, Eleazar a Jonatan), kteří vedli partyzánskou válku proti Antiochovi IV. Matatiáš zemřel v roce 166 př.Kr. Jeho synové pokračovali v boji a prosluli jako \uv{Makabejští}. Pod vedením Judy Makabejského dosáhli vítězství v roce 165 př.Kr., kdy chrám byl vyčištěn a denní oběti obnoveny (srv. <1Mak 4:36-39>). + +\ww {do času jistého}={do času jistého ... až do času uloženého} %BKR + {do času konce}={do času konce ... do určeného času} %PSP + {do času konce}={do času konce ... určenou dobou} %CSP + {pro dobu konce}={pro dobu konce ... do jistého času} %CEP + {do konce}={do konce ... v určený čas} %B21 + {pro dobu konce}={pro dobu konce ... v určený čas} %SNC +\Note 11:35 {do času jistého}={do času jistého ... do času uloženého} + Viz <"pozn." 8:17>n. + + +\Note 11:36-12:3 {} + Král bude zničen na hoře Sion, přímo v srdci Svaté země (<"vv." 44-45>). + Jeho porážka je vylíčena v souvislosti s absolutním koncem dějin. + Protože však tato proroctví (dosud) nenalezla svá naplnění v historii, je + těžké odhadnout, nakolik doslovná či metaforická interpretace je na místě; při + výkladu je zapotřebí obezřetnosti. + Určité detaily v <11:36-12:3> nelze sladit s dobou Antiocha IV. + Z toho důvodu mnoho evangelikálů chápe tyto verše jako popis Antikrista, který + bude pronásledovat Boží lid těsně před druhým Kristovým příchodem (srv. + <12:1-3>). Tato interpretace však předpokládá časový interval mezi událostmi, + zachycenými verši <11:21-35> a <11:36-12:13> značně prodloužený, což text + nikde nenaznačuje. + Nelze vyloučit, že naplnění těchto proroctví bylo odvráceno, pozměněno či + odloženo (srv. <"Úvod k prorokům"_0>). + + + +\ww {až do vykonání prchlivosti} %BKR + {než bude rozhorlení dokonán} %PSP + {dokud neskončí rozhořčení} %CSP + {dokud se nedovrší hrozný hněv} %CEP + {dokud se nezavrší čas hněvu} %B21 + {dokud nebude dovršen hrozný hněv} %SNC +\Note 11:36 {až do vykonání prchlivosti} + Podobně jako v <8:17> a <11:35>, i dobu pronásledování má Bůh pod svou kontrolou. + + +\ww {dokonání pak toho času} %BKR + {v době konce} %PSP + {v čase konce} %CSP + {V době konce} %CEP + {V posledním čase} %B21 + {V době konce} %SNC +\Note 11:40 {dokonání pak toho času} Viz <"pozn." 8:17>n. + +\ww {do země Judské} %BKR + {v zem okrasy} %PSP + {do Ozdoby země} %CSP + {do nádherné země} %CEP + {do Nádherné země} %B21 + {do nádherné země} %SNC +\Note 11:41 {do země Judské} + Tj. do \x/Kanán/u; Země zaslíbené (viz <"vv." 41>, <45>; <8:9> a <"pozn." 16>n). + + +\ww {když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka} %BKR + {dojde k svému konci a pomoci mu nebude} %PSP + {dospěje až ke svému konci a nebude, kdo by mu pomohl} %CSP + {přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže} %CEP + {potká svůj konec a nebude mu pomoci} %B21 + {přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže} %SNC +\Note 11:45 {když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka} + Viz <Jl 3>; <Za 14:1-4>; <2Te 2:8>; <Zj 16:13-16> a <19:11-21>. + +\Note 12:0 {} +\switch {BKR}{Proroctví o vysvobození lidu Božího ze všech ssoužení skrze Krista.}% + {PSP}{}% + {CSP}{Vítězství Božího lidu}% + {CEP}{Záchrana Božího lidu. Daniel má zapečetit knihu, která bude + rozpečetěna až v době konce.}% + {B21}{}% + {SNC}{}% + + + +\ww {Toho času} %BKR + {V onen čas} %PSP + {v onom čase} %CSP + {V oné době} %CEP + {V tom čase} %B21 + {V době konce} %SNC +\Note 12:1 {Toho času} \x/Michal/, andělský strážce Izraele, nedopustí +pronásledování Božího lidu donekonečna. Ztrestá ty, kdo jeho lidem ubližují. + +\ww {Michal, kníže veliké} %BKR + {Mícháél, veliký kníže} %PSP + {Michael}={Michael, ten velký velitel} %CSP + {Míkael, velký ochránce} %CEP + {Michael}={Michael, veliký kníže} %B21 + {vznešeného zastánce}={vznešeného zastánce -- Michaela} %SNC +\Note 12:1 {Michal, kníže veliké} Viz <"pozn." 10:13>n. + +\ww {čas ssoužení} %BKR + {čas tísně} %PSP + {čas soužení} %CSP + {doba soužení} %CEP + {Čas soužení} %B21 + {doba soužení} %SNC +\Note 12:1 {čas ssoužení} + Viz <Mt 24:21> a <Mk 13:19>, kde Ježíš navazuje na tato proroctví o + Antiochovi IV. a používá je jako typ (viz čl. <"Typologie v Bibli" Ř 5>a na + str.~\pg) římského obležení Jeruzaléma v r. 70 po Kr. + +\ww {vysvobozen bude lid tvůj} %BKR + {bude tvůj lid moci vyváznout} %PSP + {tvůj}={unikne tvůj lid} %CSP + {bude vyproštěn tvůj lid} %CEP + {bude tvůj lid zachráněn} %B21 + {obstojí} %SNC + +\Note 12:1 {vysvobozen bude lid tvůj} Vysvobození nemusí nutně znamenat záchranu +před mučednictvím (srv. <"v." 2>), ale vždy z moci Satanovy (srv. <Mt 6:13> a <2Tm +4:18>). Tyto verše ujišťují Boží lid o ochraně před Satanovým pokušení dopadnout od +víry v době pronásledování. + +\ww {procítí} %BKR + {budou procitat} %PSP + {procitnou} %CSP + {procitnou} %CEP + {se probudí} %B21 + {vstanou z mrtvých} %SNC +\Note 12:2 {procítí} Předpověď tělesného vzkříšení svatých i ztracených před Božím +posledním soudem (<Mt 25:46>; <Jn 5:28-29>). + +\ww {zapečeť} %BKR + {zapečeť} %PSP + {zapečeť} %CSP + {zapečeť} %CEP + {zapečeť} %B21 + {rozpečetěna} %SNC +\Note 12:4 {zapečeť} Pečeť byla chápána jako známka autentičnosti (viz <"pozn." +8:26>n). + +\ww {času}={času ... časích, i půl času} %BKR + {času}={času ... časům a polovině} %PSP + {době, dobám a polovině} %CSP + {k času a časům a k polovině} %CEP + {času a časech a polovině času} %B21 + {třech a půl časech} %SNC +\Note 12:7 {času}={času ... časích, i půl času} Viz <"pozn." 7:25>n. + + +\ww {nerozuměl} %BKR + {nechápal} %PSP + {nechápal} %CSP + {neporozuměl jsem} %CEP + {nerozuměl} %B21 + {nerozuměl jsem} %SNC +\Note 12:8 {nerozuměl} Andělova odpověď (<"v." 7>) na \x/Daniel/ovi otázku (<"v." 6>) mu připadala nesrozumitelná, a tak otázku přeformuloval. + + +\ww {ohavnost hubící} %BKR + {pustošící ohavnost} %PSP + {pustošící ohavnosti} %CSP + {ohyzdná modla pustošitele} %CEP + {otřesné ohavnosti} %B21 + {modlářský kult pustošitele} %SNC +\Note 12:11-12 {ohavnost hubící} Viz <"pozn." 9:27>n. Zvrácenosti Antiocha IV. +slouží jako předobraz (viz čl. <"Typologie v Bibli" Ř 5>a na str.~\pg) římského +Tita v r. 70 po Kr. + +\ww {dnů}={1290 ... 1335 dnů} %BKR + {bude}={1290 ... 1335 dní} %PSP + {uplyne}={1290 ... 1335 dnů} %CSP + {uplyne}={1290 ... 1335 dní} %CEP + {uplyne}={1290 ... 1335 dnů} %B21 + {Tisíc}={1290 ... 1335 dní} %SNC +\Note 12:11-12 {dnů}={1290 ... 1335 dnů} Ačkoliv anděl upřesnil svou odpověď (<"v." +7>; viz <"pozn." 8>n), pro nás zůstává význam těchto časových údajů obestřen +tajemstvím (srv. <Dt 29:29>). + +\putBot 2:1 {Danielovy vize} [danielovyvize] () { + \Heros \cond \setfontsize{at 10pt}\rm + \inspic{Nabuco-crop.pdf} + \puttext 5mm 112mm {\bf Čtyři království} + \puttext 110mm 112mm {\bf Chronologie impérií} + \puttext 13mm 107mm {Vize kap. 2} + \puttext 45mm 107mm {Vize kap. 7} + \puttext 67mm 107mm {Vize kap. 8} + \puttext 90mm 107mm {Identifikace} + \puttext 139mm 104mm {600} + \puttext 139mm 90.5mm {500} + \puttext 139mm 76.5mm {400} + \puttext 139mm 62.5mm {300} + \puttext 139mm 49mm {200} + \puttext 139mm 45mm {167 př. Kr.} + \puttext 139mm 41mm {Makabejci} + \puttext 137mm 37mm {a Hasmoneovci} + \puttext 139mm 32mm {100} + \puttext 139mm 21mm {\bf 0} + \puttext 139mm 2mm {100} + \puttext 139mm 11mm {70 po Kr.} + \puttext 139mm 7mm {Pád Jeruzaléma} +\bf + \puttext 144mm 108.5mm {626 př. Kr.} + \puttext 144mm 95.5mm {539 př. Kr.} + \puttext 144mm 67mm {330 př. Kr.} + \puttext 144mm 30mm {63 př. Kr.} +\puttext 15mm 91mm {\x/Hlava zlatá/} + \puttext 48mm 91mm {Lev} + \puttext 90mm 91mm {\x/Babylon/ (<2:37-38>)} +\puttext 15mm 66mm {\x/Prsy a ramena/} +\puttext 17mm 62mm {\x/z stříbra/} + \puttext 46mm 66mm {\x/Nedvěd/} + \puttext 70mm 66mm {\x/Skopec/} + \puttext 90mm 66mm {Médo-Persie (<8:20>)} +\puttext 15mm 46mm {\x/Břicho i bedra/} +\puttext 20mm 42mm {\x/z mědi/} + \puttext 46mm 44mm {\x/Pard/} + \puttext 70mm 44mm {Kozel} + \puttext 90mm 44mm {\x/Řecko/ (<8:21>)} +\puttext 15mm 30mm {\x/Hnátové/} +\puttext 15mm 26mm {\x/z železa/} + \puttext 45mm 30mm {\x/Hrozná/} + \puttext 46mm 26mm {\x/šelma/} + \puttext 90mm 30mm {Řím} +\puttext 10mm 2mm {\x/Nohy z částky z železa/} +\puttext 15mm -2mm {\x/a z částky z hliny/} +} + +\putArticle 5:20 {Kdo byl \x/Darius/ Médský?} [6] () + +\putCite 1:8 {Druhořadých věcí nedosáhneme tím, že je prohlásíme za prvořadé. +Druhořadých věcí dosáhneme pouze tehdy, budou-li na prvním místě věci první. \quotedby{C. S. Lewis}} + +\putCite 3:30 {Odvaha není jen jednou ze ctností, ale je formou každé ctnosti v bodě zkoušky, tedy v bodě nejvypjatější skutečnosti. +\quotedby{C.S.Lewis}} + +\putCite 5:4 {Moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně. \quotedby {Lord Acton}} + +\putCite 6:11 {Život křesťana je život na území okupovaném nepřáteli. \quotedby{C.S.Lewis}} + + +\endinput + +\switch {BKR}{}% + {PSP}{}% + {CSP}{}% + {CEP}{}% + {B21}{}% + {SNC}{} %BKR + +\ww {}={} %BKR + {}={} %PSP + {}={} %CSP + {}={} %CEP + {}={} %B21 + {}={} %SNC +\Note 1:1 {}={} \x// (<"">) (<"">) + + + + + >> Ptolemaios II Filadelfos incest s Arsinou II + >> Ptolemaios III Euergetes se rozvedl z Láodikou, oženil s Berenikou + >> Ptolemaios IV? Filopator + >> Ptolemaios V == Kleopatra III + >> Ptolemaios VI + >> Kleopatra III + >> Ptolemaios IX Soter (Ptolemaios X jeho brácha) syn Kleopatry III + Ptolemaia VIII + >> Ptolemaios XII + >> Kleopatra VII + + + + + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeB21-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeB21-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..0a24293681 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeB21-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% source: ../CzeB21.out, book: Daniel +#1:1 Ve třetím roce vlády judského krále Joakima přitáhl k Jeruzalému babylonský král Nabukadnezar a oblehl jej. +#1:2 Hospodin mu vydal judského krále Joakima do rukou a s ním i část vybavení Božího chrámu. Nabukadnezar je s sebou odvezl do chrámu svého boha v Babylonii a uložil je v chrámové pokladnici. +#1:3 Jednou král přikázal vrchnímu dvořanu Ašpenazovi, ať mu přivede některé izraelské mladíky z královského rodu a ze šlechty – +#1:4 zdravé a krásné, v každém ohledu bystré, vzdělané a učenlivé, kteří by mohli sloužit v královském paláci. Takové měl učit babylonskému písemnictví a jazyku. +#1:5 Král jim určil každodenní příděl pokrmů a vína z královského stolu. Tři roky měli být takto vychováváni a po jejich uplynutí měli vstoupit do královských služeb. +#1:6 Mezi vybranými byli i Židé Daniel, Chananiáš, Mišael a Azariáš. +#1:7 Vrchní dvořan je ale přejmenoval – Danielovi dal jméno Baltazar, Chananiášovi Šadrach, Mišaelovi Mešach a Azariášovi Abednego. +#1:8 Daniel se však rozhodl, že se neposkvrní pokrmy a vínem z královského stolu. Žádal proto vrchního dvořana, aby se těmi věcmi nemusel poskvrňovat. +#1:9 Bůh Danielovi u vrchního dvořana daroval přízeň a náklonnost, +#1:10 ale ten mu přesto odpověděl: „Bojím se svého pána. Sám král určil, co máte jíst a pít. Co když uvidí, že vypadáte hůř než vaši vrstevníci? Král by mě kvůli vám připravil o hlavu!“ +#1:11 Daniel pak tedy požádal komorníka, kterého Danielovi, Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi přidělil vrchní dvořan: +#1:12 „Zkus to prosím s námi na deset dní. Ať nám dávají k jídlu jen zeleninu a k pití jen vodu. +#1:13 Potom porovnáš, jak vypadáme my a jak mladíci, kteří jedí z královského stolu, a ráčíš s námi naložit podle toho, co uvidíš.“ +#1:14 Komorník jim tedy vyhověl a na deset dní to s nimi zkusil. +#1:15 Po deseti dnech vypadali zdravěji a silněji než všichni mladíci, kteří jedli z královského stolu. +#1:16 Komorník tedy odnášel jejich vybrané pokrmy i víno, které měli pít, a nosil jim zeleninu. +#1:17 A Bůh ty čtyři mládence obdaroval znalostí a pochopením veškerého písemnictví a moudrosti. Daniel kromě toho rozuměl všem viděním a snům. +#1:18 Když uplynula králem stanovená lhůta, po níž měli být předvedeni k němu, přivedl je vrchní dvořan před Nabukadnezara. +#1:19 Král s nimi hovořil a zjistil, že se nikdo z nich nevyrovná Danielovi, Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi. A tak byli přijati do královských služeb. +#1:20 Kdykoli od nich král potřeboval moudrou a rozumnou radu, zjistil, že desetkrát převyšují všechny věštce a kouzelníky v celém jeho království. +#1:21 Daniel tam pak zůstal až do prvního roku krále Kýra. +#2:1 Ve druhém roce své vlády měl Nabukadnezar sen, který ho rozrušil tak, že nemohl spát. +#2:2 Král si proto nechal zavolat věštce, kouzelníky, čaroděje a mágy, aby mu pověděli, co se mu zdálo. Když přišli a stanuli před králem, +#2:3 řekl jim: „Zdál se mi sen, který mě rozrušil. Musím se dozvědět, co znamená.“ +#2:4 Mágové králi odpověděli (aramejsky): „Ať žiješ, králi, navěky! Rač nám prosím ten sen vyprávět a my jej vyložíme.“ +#2:5 Král ale mágům řekl: „Tímto prohlašuji: Pokud mi nesdělíte onen sen i jeho výklad, nechám vás rozčtvrtit a vaše domy obrátit v smetiště. +#2:6 Pokud mi však sen i jeho výklad sdělíte, zahrnu vás dary, odměnami a vysokými poctami. Nuže, povězte mi, co se mi zdálo a co to znamená.“ +#2:7 Znovu tedy králi odpověděli: „Nechť nám král prosím vypráví ten sen a my jej vyložíme.“ +#2:8 Král však řekl: „Je mi to jasné! Snažíte se získat čas, protože víte, že jsem prohlásil: +#2:9 ‚Pokud mi nepovíte, co se mi zdálo, čeká vás jediný trest.‘ Domluvili jste se, že mi budete namlouvat lži a báchorky, dokud mě to nepřejde. Nuže, povězte mi ten sen, ať poznám, že mi ho dovedete i vyložit!“ +#2:10 Mágové na to králi odpověděli: „Žádný člověk na zemi nedokáže královské Výsosti sdělit, co žádá. Žádný král, jakkoli veliký a mocný, nikdy nic takového od žádného věštce, kouzelníka ani mága nežádal. +#2:11 Král žádá nemožné. Nikdo to jeho Výsosti nedokáže sdělit, kromě bohů, kteří však mezi smrtelníky nebydlí.“ +#2:12 To krále rozhněvalo. Rozlítil se tak, že nařídil popravy všech mudrců v Babylonu. +#2:13 Jakmile to nařízení vyšlo, začali mudrce popravovat a hledali také Daniela a jeho přátele, aby je popravili. +#2:14 Když Arioch, velitel královské stráže, vyšel pobíjet babylonské mudrce, Daniel s ním promluvil moudře a uvážlivě. +#2:15 Oslovil králova zmocněnce Ariocha takto: „Čím to, že král vydal tak přísný rozkaz?“ A když mu Arioch celou věc pověděl, +#2:16 Daniel šel za králem a požádal o čas, aby mu mohl sen vyložit. +#2:17 Potom se Daniel vrátil domů a celou věc pověděl svým přátelům Chananiášovi, Mišaelovi a Azariášovi: +#2:18 Ať prosí Boha nebes o slitování ohledně toho tajemství, aby Daniel a jeho přátelé nebyli popraveni s ostatními babylonskými mudrci. +#2:19 V noci pak Danielovi bylo to tajemství zjeveno ve vidění. Daniel proto chválil Boha nebes +#2:20 a řekl: „Chváleno buď jméno Boží od věků až na věky – moudrost a síla jemu náleží! +#2:21 On mění časy a období, sesazuje krále a jiné nastolí. Mudrce obdařuje moudrostí, rozumným dává poznání. +#2:22 Zjevuje věci skryté v hlubinách, on ví, co leží v tmách, a světlo u něj přebývá. +#2:23 Chválím tě a oslavuji, Bože otců mých – moudrost a sílu dal jsi mi! Oznámil jsi mi, zač jsme tě prosili, oznámil jsi nám sen královský!“ +#2:24 S tím se pak Daniel vydal za Ariochem, kterého král pověřil popravami babylonských mudrců. Přišel za ním a řekl mu: „Nepopravuj babylonské mudrce! Vezmi mě ke králi a já mu ten sen vyložím.“ +#2:25 Arioch vzal Daniela rychle ke králi a takto ho ohlásil: „Našel jsem mezi judskými vyhnanci muže, který králi vyloží jeho sen.“ +#2:26 Král se tedy Daniela zvaného Baltazar zeptal: „Ty bys mi uměl sdělit, co jsem viděl ve snu a co to znamená?“ +#2:27 Daniel králi odpověděl: „Tajemství, na něž se král ptá, mu nedokáže vysvětlit žádný mudrc, kouzelník, věštec ani jasnovidec. +#2:28 Na nebi je však Bůh, který zjevuje tajemství. Ten králi Nabukadnezarovi ukázal, co se stane v posledních dnech. Sen a vidění, která jsi v mysli viděl na lůžku, jsou následující: +#2:29 Když jsi, králi, ležel na lůžku, přemýšlel jsi o tom, co se bude dít v budoucnu, a Ten, který zjevuje tajemství, ti ukázal, co se stane. +#2:30 Mně to tajemství nebylo zjeveno proto, že bych byl moudřejší než všichni ostatní, ale proto, aby se král dozvěděl, co to znamená, a abys porozuměl tomu, o čem jsi přemýšlel. +#2:31 Nuže, králi, měl jsi vidění a hle, spatřils jakousi velikou sochu. Byla to ohromná socha neobyčejného vzhledu. Tyčila se před tebou a budila hrůzu. +#2:32 Hlava té sochy byla z čistého zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky bronzové, +#2:33 stehna železná a nohy zčásti železné a zčásti hliněné. +#2:34 Díval ses a hle, z hory se bez dotyku lidské ruky vylomil kámen, zasáhl sochu do železných a hliněných nohou a rozdrtil je. +#2:35 Vtom se všechno to železo, hlína, bronz, stříbro a zlato rozpadlo na kousky – jako plevy, když se v létě mlátí obilí. Vítr je roznesl, že po nich nezbylo památky. Ale ten kámen, který sochu zasáhl, se stal velikou horou a zaplnil celou zem. +#2:36 Tolik sen. Teď povíme královské Výsosti jeho výklad. +#2:37 Ty, králi, jsi král králů, protože ti Bůh nebes dal království a moc, sílu i slávu. +#2:38 Dal ti do rukou celý obydlený svět, všechny lidi, zvěř i ptactvo, a učinil tě vládcem nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava. +#2:39 Po tobě ale povstane jiné království, slabší než to tvé, a po něm třetí království, bronzové, které ovládne celý svět. +#2:40 Nakonec přijde čtvrté království, silné jako železo. Železo totiž vše rozbíjí a drtí, a jako železo vše rozbíjí, tak bude i ono království vše rozbíjet a ničit. +#2:41 A že jsi viděl nohy a prsty zčásti hliněné a zčásti železné, znamená, že to království bude rozdělené. Bude však mít v sobě něco ze síly železa, neboť jsi viděl do té obyčejné hlíny přimíšené železo. +#2:42 Prsty nohou zčásti železné a zčásti hliněné znamenají, že to království bude zčásti silné a zčásti křehké. +#2:43 A že jsi viděl železo smíšené s obyčejnou hlínou, znamená, že se lidská pokolení budou mísit, ale držet spolu nebudou, tak jako železo nedrží s hlínou. +#2:44 Za dnů těch králů však Bůh nebes nastolí království, které se nikdy nezhroutí, království, které si nepřivlastní žádný lid. To království rozdrtí a ukončí všechna ostatní království, samo pak potrvá navěky. +#2:45 To je smysl vidění, v němž jsi spatřil, jak se z hory bez dotyku lidské ruky vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh ukázal králi, co se bude dít v budoucnu. Ten sen je pravdivý a jeho výklad jistý.“ +#2:46 Král Nabukadnezar padl před Danielem na tvář a klaněl se mu. Nařídil také, ať se na jeho počest obětují oběti a vonné kadidlo. +#2:47 Potom král řekl Danielovi: „Váš Bůh je opravdu Bůh bohů, Pán králů a zjevovatel tajemství – vždyť tys mi to tajemství dokázal vyjevit!“ +#2:48 Král pak Daniela povýšil a zahrnul ho množstvím vzácných darů. Jmenoval ho správcem celé provincie Babylon a také nejvyšším ze všech babylonských mudrců. +#2:49 Na Danielovu žádost pak správou babylonské provincie pověřil Šadracha, Mešacha a Abednega. Sám Daniel ovšem zůstával na královském dvoře. +#3:1 Král Nabukadnezar nechal vyrobit zlatou sochu. Byla 60 loktů vysoká a 6 loktů široká. Nechal ji postavit na pláni Dura v provincii Babylon. +#3:2 Potom dal shromáždit satrapy, hejtmany, místodržící, radní, pokladníky, soudce, hodnostáře a všechny úředníky provincií, aby se dostavili k zasvěcení té sochy, kterou vztyčil král Nabukadnezar. +#3:3 Satrapové, hejtmani, místodržící, radní, pokladníci, soudci, hodnostáři a všichni úředníci provincií se tedy shromáždili k zasvěcení té sochy, kterou vztyčil král Nabukadnezar. Když stanuli před sochou, kterou Nabukadnezar vztyčil, +#3:4 zvolal hlasatel mocným hlasem: „Lidé všech národů a jazyků, přikazuje se vám toto: +#3:5 Jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padněte a klanějte se zlaté soše, kterou vztyčil král Nabukadnezar. +#3:6 Kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude ihned hozen do rozpálené ohnivé pece!“ +#3:7 Jakmile tedy všichni ti lidé ze všech národů a jazyků uslyšeli roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál a všechnu tu hudbu, padali a klaněli se té zlaté soše, kterou vztyčil král Nabukadnezar. +#3:8 Tehdy ale přišli jistí mágové s obviněním proti Židům. +#3:9 „Ať žiješ, králi, navěky!“ pozdravili krále Nabukadnezara. +#3:10 „Sám jsi, Výsosti, ráčil vydat nařízení, že každý, kdo uslyší roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, musí padnout a klanět se té zlaté soše, +#3:11 a kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude hozen do rozpálené ohnivé pece. +#3:12 Jsou tu ale jistí Židé, které jsi ráčil pověřit správou provincie Babylon – Šadrach, Mešach a Abednego – a tito muži si z tebe, králi, nic nedělají. Tvé bohy nectí a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se neklanějí.“ +#3:13 Nabukadnezar soptil hněvem. Poručil, ať mu Šadracha, Mešacha a Abednega přivedou, a když ty muže ke králi přivedli, +#3:14 Nabukadnezar jim řekl: „Je to pravda, Šadrachu, Mešachu a Abednego, že nectíte mé bohy a neklaníte se zlaté soše, kterou jsem vztyčil? +#3:15 Jste teď připraveni, jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padnout a klanět se té soše, kterou jsem vyrobil? Jestli se nepokloníte, budete ihned hozeni do rozpálené ohnivé pece! A který bůh by vás mohl zachránit z mé moci?“ +#3:16 „Na to ti, Nabukadnezare, nepotřebujeme sami odpovídat,“ řekli králi Šadrach, Mešach a Abednego. +#3:17 „Jestli nás Bůh, kterého ctíme, bude chtít zachránit, zachrání nás z rozpálené ohnivé pece i ze tvé moci, králi. +#3:18 A i kdyby ne, vezmi na vědomí, králi, že tvé bohy ctít nebudeme a zlaté soše, kterou jsi vztyčil, se nepokloníme.“ +#3:19 Nabukadnezar se na Šadracha, Mešacha a Abednega rozzuřil. S tváří zkřivenou vztekem ihned poručil rozpálit tu pec sedmkrát více, než se rozpalovala obvykle, +#3:20 a největším silákům ze svého vojska přikázal, ať Šadracha, Mešacha a Abednega svážou a hodí je do rozpálené ohnivé pece. +#3:21 A tak ty muže svázali, jak byli – v pláštích, kalhotách i čepicích – a hodili je do rozpálené ohnivé pece. +#3:22 Protože byl králův rozkaz tak přísný, rozpálili pec tak silně, že ty muže, kteří do ní Šadracha, Mešacha a Abednega házeli, sežehl plamen. +#3:23 Tito tři muži, Šadrach, Mešach a Abednego, pak dopadli svázaní doprostřed rozpálené ohnivé pece. +#3:24 Náhle se král Nabukadnezar zděsil. Vstal a ohromen se ptal svých rádců: „Copak jsme nehodili do plamenů tři svázané muže?“ „Jistě, Výsosti,“ odpověděli. +#3:25 „Jenže já vidím čtyři muže,“ on na to, „a rozvázané! Procházejí se v plamenech, vůbec nic jim není a ten čtvrtý vypadá jako boží syn!“ +#3:26 Nabukadnezar přistoupil k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadrachu, Mešachu, Abednego, služebníci Nejvyššího Boha, pojďte ven!“ A tak Šadrach, Mešach a Abednego vyšli z ohně ven. +#3:27 Satrapové, hejtmani, místodržící i královští rádcové se shromáždili, aby viděli ty muže, kterým oheň vůbec neublížil. Ani vlasy na hlavě neměli ožehlé, ani na pláštích nebylo nic znát a nebyli ani cítit ohněm. +#3:28 Nabukadnezar tehdy prohlásil: „Požehnán buď Bůh Šadrachův, Mešachův a Abednegův, jenž poslal svého anděla a zachránil své služebníky, kteří se na něj spolehli! Vzepřeli se dokonce i královskému rozkazu a raději by položili život, než aby sloužili a klaněli se jinému bohu, než je jejich Bůh. +#3:29 Proto nařizuji lidem všech národů a jazyků: Kdokoli by se rouhal Bohu Šadrachovu, Mešachovu a Abednegovu, bude rozčtvrcen a jeho dům obrácen v smetiště. Žádný jiný Bůh přece nedokáže zachránit jako tento!“ +#3:30 Král se pak postaral, aby se Šadrachovi, Mešachovi a Abednegovi v babylonské provincii dobře dařilo. +#3:31 Král Nabukadnezar lidem všech národů a jazyků v celém obydleném světě: Hojný pokoj vám! +#3:32 S potěšením vám dávám na vědomost divy a zázraky, které při mně vykonal Nejvyšší Bůh. +#3:33 Jak nesmírné jsou jeho divy, jak mocné jeho zázraky! Jeho království trvá navěky, jeho vláda nad všemi pokoleními! +#4:1 Já, Nabukadnezar, jsem žil šťastně a spokojeně doma ve svém paláci. +#4:2 Vtom se mi ale zdál hrůzný sen. To, co jsem v mysli viděl na lůžku, mě ohromilo. +#4:3 Nařídil jsem proto, ať se ke mně dostaví všichni babylonští mudrci, aby mi ten sen vyložili. +#4:4 Když se věštci, kouzelníci, mágové a jasnovidci dostavili, vyprávěl jsem jim ten sen, ale nedokázali mi ho vyložit. +#4:5 Nakonec přede mne předstoupil Daniel, který se podle mého boha jmenuje Baltazar a přebývá v něm duch svatých bohů. Vyprávěl jsem mu tedy svůj sen: +#4:6 „Baltazare, nejvyšší z věštců, vím, že v tobě přebývá duch svatých bohů a že ti žádné tajemství není těžké. Toto jsem viděl ve snu; pověz mi, co to znamená. +#4:7 Na lůžku jsem měl v mysli toto vidění: Hle, spatřil jsem, jak se uprostřed země tyčí obrovský strom. +#4:8 Rostl a sílil, až jeho vrchol dosáhl k nebi, a ten strom byl vidět ze všech konců světa. +#4:9 Měl krásné listí a hojné ovoce, kterým se všichni sytili. Zvěř odpočívala v jeho stínu, ptáci hnízdili v jeho větvích a všem tvorům dával obživu. +#4:10 Vidění, které jsem v mysli spatřil na lůžku, pokračovalo: Hle, z nebe sestoupil svatý posel +#4:11 a volal mocným hlasem: ‚Porazte ten strom a osekejte mu větve, zbavte ho listí a rozházejte ovoce! Ať uteče zvěř, jež byla pod ním, tak jako ptáci z jeho větví! +#4:12 Pařez i s kořeny mu však ponechte v zemi, v poutech železných a bronzových mezi trávou na poli. Nebeská rosa ať jej napájí a o pastvu ať se dělí se zvěří. +#4:13 Lidský rozum ať jej opustí a dostane rozum zvířecí, dokud mu neuplyne sedm období. +#4:14 Toto je výrok oznámený posly, rozsudek vydaný svatými, aby všichni živí poznali, že nad lidským královstvím vládne Nejvyšší, a komu chce, je udílí, a že nad ním může postavit i nejnižšího z lidí.‘ +#4:15 Toto je tedy sen, který jsem já, král Nabukadnezar, viděl. Ty mi jej teď, Baltazare, vylož, neboť mi jej žádný z mudrců mého království vyložit nedokáže. Ty to však dokážeš, neboť v tobě přebývá duch svatých bohů.“ +#4:16 Daniel zvaný Baltazar tam dlouho stál otřesen. To, co mu přicházelo na mysl, ho děsilo. Král ho však vyzval: „Neboj se, Baltazare, toho snu ani jeho výkladu.“ Baltazar odpověděl: „Kéž by ten sen, můj pane, byl o tvých nepřátelích a jeho výklad o tvých odpůrcích! +#4:17 Ten strom, který jsi viděl růst a sílit, až jeho vrchol dosáhl k nebi, strom, který byl vidět z celého světa, +#4:18 který měl krásné listí a hojné ovoce, jímž se všichni sytili, strom, v jehož stínu odpočívala zvěř a v jehož větvích hnízdili ptáci – +#4:19 ten strom jsi, králi, ty! Vyrostl jsi a zesílil, tvá mohutnost rostla, až dosáhla k nebi, a tvá vláda sahá až na kraj světa. +#4:20 Viděl jsi, králi, svatého posla, jak sestupuje z nebe a říká: ‚Porazte ten strom a zničte jej, pařez i s kořeny mu však ponechte v zemi, v poutech železných a bronzových mezi trávou na poli, ať jej nebeská rosa napájí a o pastvu ať se dělí se zvěří, dokud mu neuplyne sedm období.‘ +#4:21 Zde je tedy výklad, Výsosti; zde je výrok Nejvyššího o mém královském pánu: +#4:22 Budeš odehnán pryč od lidí a budeš bydlet mezi zvířaty. Budeš jíst trávu jako býk a nebeskou rosou se napojíš. Tak strávíš sedm období, než poznáš, že nad lidským královstvím vládne Nejvyšší, a komu chce, je udílí. +#4:23 Onen rozkaz, že stromu má být ponechán pařez i s kořeny, pak znamená, že své království znovu dostaneš, až uznáš vládu Nebes. +#4:24 Kéž proto královská Výsost ráčí přijmout moji radu: Naprav své hříchy spravedlností a svou vinu laskavostí k trpícím. Kéž bys byl dlouho šťastně živ!“ +#4:25 To vše se potom králi Nabukadnezarovi stalo. +#4:26 Uběhlo dvanáct měsíců. Když se král jednou procházel po terasách babylonského královského paláce, +#4:27 zvolal: „Veliký Babylon! Svou vlastní mocí a silou jsem ho vybudoval v královské sídlo ke slávě své velebnosti!“ +#4:28 Král to ještě ani nedořekl, když z nebe zazněl hlas: „Slovo pro tebe, králi Nabukadnezare: Ztratil jsi království! +#4:29 Budeš odehnán pryč od lidí, budeš bydlet mezi zvířaty a budeš jíst trávu jako býk. Tak strávíš sedm období, než poznáš, že nad lidským královstvím vládne Nejvyšší, a komu chce, je udílí!“ +#4:30 V tom okamžiku se to slovo o Nabukadnezarovi splnilo. Byl odehnán pryč od lidí, jedl trávu jako býk a tělo měl mokré od rosy, až mu narostly vlasy jako orlí peří a nehty jako ptačí pařáty. +#4:31 Já, Nabukadnezar, jsem po té době nakonec pozvedl oči k nebi a rozum se mi vrátil. Tehdy jsem dobrořečil Nejvyššímu a chválil jsem a velebil Věčně živého: Jeho vláda trvá navěky, jeho království nad všemi pokoleními. +#4:32 Všichni, kdo bydlí na zemi, jsou před ním zcela nicotní. Jak se mu zlíbí, zachází s nebeskými zástupy i s těmi, kdo bydlí na zemi. Jeho ruku nemůže nikdo zastavit, nikdo mu neřekne: „Cos to učinil?“ +#4:33 Když mi byl navrácen rozum, vrátila se mi také má vznešenost a vzhled příslušný ke královské velebnosti. Tehdy mě našli moji rádcové a velmoži, byl jsem znovu nastolen na královský trůn a dostalo se mi ještě nesmírnější moci než předtím. +#4:34 Já, Nabukadnezar, teď proto chválím, velebím a oslavuji Krále nebes. Všechny jeho skutky jsou správné a jeho cesty spravedlivé; on umí pokořit ty, kteří žijí v pýše! +#5:1 Král Belšasar jednou vystrojil velikou hostinu pro tisíc svých velmožů a v jejich společnosti popíjel víno. +#5:2 Napit tím vínem pak Belšasar poručil, ať přinesou zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec Nabukadnezar odnesl z jeruzalémského chrámu: „Král z nich bude pít se svými velmoži, manželkami a konkubínami!“ +#5:3 A tak přinesli ty zlaté nádoby odnesené z Božího chrámu v Jeruzalémě a král se svými velmoži, manželkami a konkubínami z nich pil. +#5:4 Popíjeli víno a oslavovali bohy ze zlata a stříbra, z bronzu a železa, ze dřeva i kamene. +#5:5 Vtom se přímo před svícnem objevily prsty lidské ruky a začaly psát na omítku královského paláce. Když král spatřil tu píšící ruku, +#5:6 zbledl hrůzou. Kolena se mu roztřásla, že se sotva držel na nohou. +#5:7 Vykřikl, ať přivedou kouzelníky, mágy a jasnovidce. Potom těm babylonským mudrcům řekl: „Kdokoli ten nápis přečte a vyloží mi ho, bude oblečen purpurem, na krk dostane zlatý řetěz a stane se třetím nejmocnějším v království!“ +#5:8 Všichni královští mudrci tedy předstupovali, ale nedovedli králi ten nápis přečíst ani vyložit. +#5:9 To krále Belšasara vyděsilo ještě víc a byl čím dál bledší. I jeho velmoži byli zděšení. +#5:10 Když královna matka uslyšela hlasy krále a velmožů, vešla do hodovní síně. „Ať žiješ, králi, navěky!“ řekla. „Neděs se tolik a nebuď bledý. +#5:11 Máš ve svém království muže, v němž přebývá duch svatých bohů. Ten za dnů tvého otce prokázal jasnozřivost, důvtip a moudrost, jakou mívají bohové. Král Nabukadnezar, tvůj otec, jej proto ustanovil nejvyšším z věštců, kouzelníků, mágů a jasnovidců. +#5:12 Daniel, jemuž král dal jméno Baltazar, totiž prokázal vzácného ducha, rozumnost a důvtip ve vykládání snů, odhalování tajemství a řešení záhad. Nech proto zavolat Daniela – on ti ten nápis vyloží.“ +#5:13 A tak Daniela přivedli před krále. „Ty jsi ten Daniel z židovských vyhnanců, které můj královský otec přivedl z Judska?“ zeptal se ho král. +#5:14 „Slyšel jsem, že je v tobě duch bohů a že jsi prokázal jasnozřivost, důvtip a vzácnou moudrost. +#5:15 Před chvílí ke mně přivedli mudrce a kouzelníky, aby mi přečetli a vyložili tento nápis, ale vůbec to nedokázali. +#5:16 O tobě jsem ale slyšel, že dovedeš vykládat smysl a řešit záhady. Nuže, dokážeš-li ten nápis přečíst a vyložit, budeš oblečen purpurem, na krk dostaneš zlatý řetěz a staneš se třetím nejmocnějším v království.“ +#5:17 Daniel na to králi odpověděl: „Nech si své dary. Odměnit můžeš někoho jiného. Ten nápis ale králi přečtu a jeho smysl vyložím. +#5:18 Slyš, králi! Nejvyšší Bůh dal tvému otci Nabukadnezarovi království, velikost, slávu a velebnost. +#5:19 Pro tu velikost, kterou ho obdařil, jej s bázní a chvěním ctili lidé všech národů a jazyků. Koho chtěl, zabil, a koho chtěl, ušetřil. Koho chtěl, povýšil, a koho chtěl, ponížil. +#5:20 Když ale zpyšněl v srdci a zatvrdil se v nadutosti, byl ze svého královského trůnu sesazen a o svou slávu připraven. +#5:21 Byl odehnán pryč od lidí a dostal rozum zvířecí. Žil mezi divokými osly, jedl trávu jako býk a tělo měl mokré od rosy, než poznal, že nad lidským královstvím vládne Bůh Nejvyšší, a koho chce, nad ním může postavit. +#5:22 Ale ty, jeho syn Belšasar, ses v srdci nepokořil, přestože jsi to všechno věděl. +#5:23 Naopak ses pozvedl proti Pánu nebes. Nechal sis přinést nádoby z jeho chrámu a popíjel jsi z nich se svými velmoži, manželkami a konkubínami. Oslavoval jsi bohy ze stříbra, zlata, bronzu, železa, dřeva i kamene, kteří nevidí, neslyší ani nic nevědí – ale Bohu, který má v moci každý tvůj dech a každý tvůj krok, jemu jsi slávu nevzdal! +#5:24 To proto poslal onu ruku, která napsala ten nápis. +#5:25 Ten nápis zní takto: MENE MENE TEKEL UFARSIN. +#5:26 Smysl těch slov je následující: Mene – Bůh tvé kralování ‚sečetl‘ a podtrhl. +#5:27 Tekel – byl jsi ‚zvážen‘ na vahách a shledán příliš lehkým. +#5:28 Peres – tvé království je ‚rozpolceno‘ a dáno Médům a Peršanům!“ +#5:29 Belšasar hned na to přikázal, ať Daniela obléknou purpurem, na krk mu dají zlatý řetěz a prohlásí ho třetím nejmocnějším v království. +#5:30 Ještě té noci pak byl babylonský král Belšasar zabit. +#6:1 Království pak obdržel Darjaveš Médský ve věku dvaašedesáti let. +#6:2 Darjaveš se rozhodl ustanovit po celém královském území sto dvacet satrapů +#6:3 a nad nimi tři vezíry, z nichž jedním byl Daniel. Satrapové se zodpovídali vezírům, aby tím nebyl obtěžován král. +#6:4 Daniel pak mezi vezíry a satrapy natolik vynikal svým vzácným duchem, že mu král zamýšlel svěřit celé království. +#6:5 Vezíři a satrapové se proto snažili najít na Danielově vládní službě nějakou chybu. Nemohli ale žádnou chybu ani nedbalost najít, protože byl spolehlivý a žádného pochybení ani nedbalosti se nedopustil. +#6:6 Nakonec si ti muži řekli: „Na toho Daniela nikdy nic nenajdeme, leda by se to týkalo jeho náboženství.“ +#6:7 A tak se ti vezíři a satrapové nahrnuli ke králi a zvolali: „Ať žiješ, králi Darjaveši, navěky! +#6:8 Všichni královští vezíři, hejtmani, satrapové, rádci a místodržící se usnesli, že by se mělo vydat královské nařízení potvrzující tento výnos: Každý, kdo by se v příštích třiceti dnech modlil k jakémukoli bohu nebo člověku kromě tebe, králi, bude hozen do lví jámy. +#6:9 Nuže, králi, potvrď ten edikt svým podpisem, aby podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů nemohl být změněn.“ +#6:10 A tak král Darjaveš ten edikt podepsal. +#6:11 Když se Daniel dozvěděl, že byl vydán takový předpis, šel domů, kde měl v horní místnosti okna otevřená směrem k Jeruzalému. Třikrát denně tam poklekal, aby se modlil ke svému Bohu a vzdával mu chválu tak jako předtím. +#6:12 Vtom se ale dovnitř nahrnuli ti muži a přistihli Daniela, jak se modlí k Bohu a prosí ho o pomoc. +#6:13 Šli tedy za králem a připomněli mu onen královský edikt: „Nepodepsal jsi snad výnos, že každý, kdo by se v příštích třiceti dnech modlil k jakémukoli bohu nebo člověku kromě tebe, králi, bude hozen do lví jámy?“ „To slovo platí,“ přisvědčil král, „podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů.“ +#6:14 Na to králi řekli: „Daniel, ten židovský vyhnanec, si z tebe, králi, ani z ediktu, který jsi podepsal, nic nedělá. Třikrát denně se modlí ty své modlitby!“ +#6:15 Když to král uslyšel, velice se zarmoutil. Rozhodně chtěl Daniela zachránit, a usiloval o jeho záchranu až do západu slunce. +#6:16 Tehdy se ale ke králi znovu nahrnuli ti muži a naléhali na něj: „Pamatuj, králi, že podle zákona Médů a Peršanů nemůže být žádný královský edikt ani rozkaz změněn!“ +#6:17 Nakonec tedy král vydal rozkaz, ať Daniela přivedou a hodí ho do lví jámy. Král tehdy Danielovi řekl: „Kéž tě tvůj Bůh, jemuž věrně sloužíš, zachrání!“ +#6:18 Když pak přinesli kamennou desku a přikryli s ní ústí té jámy, král ji zapečetil svým prstenem i prsteny svých velmožů, aby se na Danielově osudu už nedalo nic změnit. +#6:19 Potom se král odebral do paláce. Odmítl jídlo i obvyklé radovánky a celou noc nespal. +#6:20 Ráno hned za úsvitu král vstal a spěchal ke lví jámě. +#6:21 Jakmile se k ní přiblížil, zavolal sevřeným hlasem na Daniela: „Danieli, služebníku živého Boha! Dokázal tě tvůj Bůh, jemuž věrně sloužíš, zachránit před lvy?“ +#6:22 „Ať žiješ, králi, navěky!“ odpověděl mu Daniel. +#6:23 „Můj Bůh poslal svého anděla, aby těm lvům zavřel tlamy. Vůbec mi neublížili, neboť jsem byl před Bohem shledán nevinným. A ani tobě, králi, jsem neprovedl nic zlého.“ +#6:24 Král se velice zaradoval a hned přikázal, ať Daniela vytáhnou z jámy. Když ho z té jámy vytáhli, nenašli na něm ani škrábnutí, protože věřil ve svého Boha. +#6:25 Na králův rozkaz pak přivedli ty muže, kteří Daniela napadli, a hodili je do lví jámy i s jejich ženami a dětmi. Ještě než dopadli na dno, lvi se na ně vrhli a roztrhali je na kusy. +#6:26 Král Darjaveš pak napsal lidem všech národů a jazyků: Hojný pokoj vám! +#6:27 Tímto nařizuji, aby všude, kam sahá má královská moc, lidé s bázní a chvěním ctili Danielova Boha. Neboť on je Bůh živý, on trvá navěky. Jeho království se nezhroutí a jeho vláda nikdy neskončí. +#6:28 On umí vysvobodit a zachránit, on koná divy a zázraky jak na nebi, tak i na zemi. On Daniela zachránil ze spárů lvích! +#6:29 A tak se Danielovi za vlády Darjaveše a Kýra Perského dobře dařilo. +#7:1 V prvním roce babylonského krále Belšasara měl Daniel ve snu vidění. To, co v mysli spatřil na lůžku, pak sepsal. Zde začíná záznam onoho snu: +#7:2 Já Daniel jsem v noci měl toto vidění: Hle, spatřil jsem, jak nad velikým mořem bouří čtyři nebeské větry. +#7:3 Vtom se z moře vynořily čtyři obrovské šelmy, každá jiná. +#7:4 První vypadala jako lev, ale měla orlí křídla. Potom jsem viděl, jak jí ta křídla byla vylomena; byla zvednuta ze země, takže stála na nohách jako člověk, a dostala lidské srdce. +#7:5 A hle, vtom se objevila druhá šelma, podobná medvědu. Na jedné straně byla vztyčená, v zubech držela tři žebra a bylo jí řečeno: „Vstaň, sežer mnoho těl!“ +#7:6 Díval jsem se dál a hle, objevila se další šelma, podobná pardálu, ale na zádech měla čtyři ptačí křídla. Měla čtyři hlavy a byla jí dána moc. +#7:7 Potom to noční vidění pokračovalo a hle, spatřil jsem čtvrtou šelmu. Byla děsivá a hrozná a měla strašnou sílu. Svými obrovskými železnými zuby hltala a drtila a zbytek rozdupávala nohama. Lišila se od všech šelem, které ji předcházely, a měla deset rohů. +#7:8 Když jsem ty rohy pozoroval, hle, začal mezi nimi růst jiný, malý roh a tři z těch dřívějších rohů byly vyvráceny, aby mu udělaly místo. Na tom rohu jsem spatřil jakoby lidské oči a ústa, jež vedla pyšné řeči. +#7:9 Díval jsem se dál a uviděl toto: Byly rozestaveny trůny a Odvěký se posadil. Roucho měl bílé jako sníh, vlasy na hlavě jak vlnu beránčí. Jeho trůn – žhnoucí plameny a jeho kola – oheň hořící! +#7:10 Proud ohnivé řeky od něj vychází, miliony jsou jeho sloužících a miliardy před ním stojících. Soudní dvůr se posadil a byly otevřeny knihy. +#7:11 Díval jsem se dál, neboť jsem slyšel, jaké pyšné řeči vedl onen malý roh. Vtom jsem uviděl, jak ta šelma byla zabita a její tělo vydáno zkáze v plamenech. +#7:12 Ostatní šelmy směly ještě určitou dobu zůstat naživu, byly však zbaveny své moci. +#7:13 Potom to noční vidění pokračovalo: Hle, přichází s nebeskými oblaky synu člověka podobný. Před Odvěkého předstoupil, před jeho tvář ho přivedli. +#7:14 Byla mu dána vláda, sláva i království, aby jej ctili všichni lidé, národy i jazyky. Jeho vláda je věčná – nikdy neskončí, jeho království se nezhroutí! +#7:15 To, co jsem já Daniel v mysli viděl, mě velmi rozrušilo. +#7:16 Přistoupil jsem tedy k jednomu z těch, kdo tam stáli, a ptal se jej, co to všechno znamená. On mi to tedy pověděl a vyložil: +#7:17 „Ty čtyři obrovské šelmy jsou čtyři králové, kteří povstanou ze země. +#7:18 Království ale obdrží svatí Nejvyššího a budou jím vládnout na věky a věky věků.“ +#7:19 Potom jsem chtěl vědět, co znamená ta čtvrtá šelma, která se lišila od všech ostatních: Byla strašná a děsivá, se železnými zuby a bronzovými drápy, hltala a drtila a zbytek rozdupávala nohama. +#7:20 Také jsem chtěl vědět, co znamená těch deset rohů na její hlavě a proč vyrostl další roh a tři vypadly, aby mu udělaly místo, a proč ten roh měl oči a ústa, jež vedla pyšné řeči, a proč vypadal mohutněji než ostatní. +#7:21 Díval jsem se tedy dál a viděl jsem, jak ten roh vede válku proti svatým a přemáhá je. +#7:22 Vtom ale přišel ten Odvěký a rozhodl ve prospěch svatých Nejvyššího. Tehdy nastal čas, aby se svatí ujali království. +#7:23 Ten, který tam stál, mi tedy odpověděl: „Ta čtvrtá šelma je čtvrté království na zemi, jež bude odlišné ode všech ostatních: Pohltí celou zemi, podupe ji a rozdrtí. +#7:24 Těch deset rohů je deset králů, kteří povstanou z toho království. Po nich povstane jiný král, odlišný od těch předešlých, a ty tři krále sesadí. +#7:25 Povede řeči proti Nejvyššímu, jeho svatým bude činit příkoří a pokusí se změnit i časy a předpisy. Svatí budou vydáni do jeho rukou na čas a časy a půl času. +#7:26 Potom však zasedne soud a odejme mu jeho moc, aby byl zahuben a zničen navěky. +#7:27 Království, moc i sláva všech království pod nebem pak bude odevzdána svatému lidu, který náleží Nejvyššímu. Jeho království potrvá věčně a budou jej ctít a poslouchat všechny mocnosti.“ +#7:28 Tím ta řeč skončila. Z toho, co mi přicházelo na mysl, jsem já Daniel zbledl hrůzou. To slovo jsem si ale uchoval v srdci. +#8:1 Ve třetím roce vlády krále Belšasara jsem já Daniel měl další vidění, jež následovalo po onom předchozím. +#8:2 V tomto vidění jsem se viděl v královském sídelním městě Súsách v provincii Elam; stál jsem v tom vidění u řeky Ulaj. +#8:3 Zvedl jsem oči a hle, spatřil jsem na břehu jakéhosi berana se dvěma rohy. Oba rohy měl dlouhé, jeden však byl delší než druhý, ačkoli vyrostl později. +#8:4 Viděl jsem toho berana trkat na západ, na sever i na jih; žádné zvíře nemělo sílu mu odolat a nebylo před ním žádné pomoci. Dělal si, co chtěl, a stále mohutněl. +#8:5 Zatímco jsem o tom přemýšlel, hle, od západu uháněl přes celou zemi kozel s velkolepým rohem mezi očima, sotva se země dotýkal. +#8:6 Jakmile se přiblížil k tomu dvourohému beranovi, kterého jsem viděl stát na břehu, zuřivě proti němu vyrazil. +#8:7 Viděl jsem, jak na berana vztekle útočí, vráží do něj a láme mu oba rohy. Beran neměl sílu mu odolat. Kozel ho srazil k zemi, dupal po něm a beranovi nebylo žádné pomoci. +#8:8 Kozel mohutněl dál a dál. Když byl ale na vrcholu sil, jeho veliký roh se zlomil a místo něj vyrostly do čtyř světových stran čtyři jiné velkolepé rohy. +#8:9 Z jednoho z nich potom vyrazil jakýsi nepatrný roh, který se však nesmírně rozmáhal k jihu, k východu i k Nádherné zemi. +#8:10 Rozmohl se až k nebeskému zástupu a některé hvězdy toho vojska strhl na zem a pošlapal je. +#8:11 Ve svém rozmachu se postavil dokonce i proti Knížeti nebeského zástupu, když zrušil každodenní oběť a zpustošil jeho svatyni. +#8:12 Vojsko i každodenní oběť mu při té vzpouře byly vydány do rukou. Srazil pravdu na zem a dařilo se mu vše, co podnikal. +#8:13 Potom jsem slyšel mluvit jednoho svatého a jiný svatý se ho zeptal: „Jak dlouho potrvá, co bylo v tom vidění – ta otřesná vzpoura, zrušení každodenní oběti, vydání svatyně a pošlapání vojska?“ +#8:14 „Bude to 2300 večerů a jiter,“ odpověděl mu. „Pak bude svatyně znovu obnovena.“ +#8:15 Já Daniel jsem sledoval to vidění a snažil se je pochopit, když vtom přede mnou náhle stanula jakoby mužská postava. +#8:16 Nad Ulajem jsem tehdy uslyšel lidský hlas, jak volá: „Gabrieli, vysvětli mu to vidění!“ +#8:17 Vykročil tedy směrem ke mně, a když se přiblížil, padl jsem v hrůze tváří k zemi. Tehdy mi řekl: „Rozuměj, lidský synu, že to vidění platí pro poslední čas.“ +#8:18 Když ke mně mluvil, ležel jsem v mrákotách tváří k zemi. Potom se mě dotkl, postavil mě na nohy +#8:19 a řekl: „Hle, ukážu ti, co se stane v čase posledního hněvu; to vidění totiž platí pro určený poslední čas. +#8:20 Ten dvourohý beran, jehož jsi viděl, jsou králové Médie a Persie. +#8:21 Ten bradatý kozel je král Řecka a veliký roh mezi jeho očima je první řecký král. +#8:22 To, že se zlomil a místo něj povstaly čtyři jiné, znamená, že z jeho národa povstanou čtyři království, ale ne s jeho silou. +#8:23 Ke konci jejich kralování povstane k dovršení vzpoury král nesmírně surový a záludný. +#8:24 Získá obrovskou moc, ale ne svou vlastní silou. Způsobí nevídanou zkázu a podaří se mu vše, co podnikne. Bude hubit mocné bojovníky i svatý lid +#8:25 a díky jeho chytrosti se bude dařit bludu. Ve své nadutosti znenadání zpustoší mnohé národy, až se nakonec postaví proti Knížeti knížat, a tehdy bude bez přispění lidské ruky zničen. +#8:26 Vidění o večerech a jitrech, které ti bylo sděleno, je pravdivé. Ty ho však zachovej v tajnosti, neboť se týká vzdálené budoucnosti.“ +#8:27 Já Daniel jsem tehdy klesl vyčerpáním a dlouhé dny jsem stonal, než jsem mohl znovu vstát a věnovat se službě králi. I nadále jsem však byl tím viděním otřesen a nemohl je pochopit. +#9:1 V prvním roce Darjaveše, syna Ahasverova (původem Méda), jenž byl ustanoven vládcem babylonského království +#9:2 – nuže v prvním roce jeho vlády jsem já Daniel porozuměl z knih, že podle Hospodinova slova k proroku Jeremiášovi potrvá zkáza Jeruzaléma sedmdesát let. +#9:3 Tehdy jsem se obrátil k Pánu Bohu, abych jej hledal v modlitbách a prosbách, s postem, v pytlovině a popelu. +#9:4 Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a toto jsem vyznával: „Ach Pane Bože veliký a hrozný, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a dodržují tvá přikázání! +#9:5 Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle! Vzbouřili jsme se a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů. +#9:6 Neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům a vůdcům, k našim otcům a všem obyvatelům země. +#9:7 Tobě, Pane náš, přísluší spravedlnost, nám je ale dnes hanba – nám všem z Judy, Jeruzaléma i z celého Izraele, v zemích blízkých i vzdálených, kamkoli jsi nás vyhnal za všechnu tu nevěru, jíž jsme se vůči tobě dopouštěli. +#9:8 Hanba nám, Hospodine – nám, našim králům a vůdcům, jakož i našim otcům, neboť jsme zhřešili proti tobě! +#9:9 Náš Pán Bůh však má soucit a odpuštění, ačkoli jsme se proti němu vzbouřili. +#9:10 Neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám předkládal skrze své služebníky proroky. +#9:11 Celý Izrael přestoupil tvůj Zákon a odvrátil se, aby neslyšeli tvůj hlas. To proto na nás dopadla zlořečení a kletby zapsané v Zákoně Božího služebníka Mojžíše, neboť jsme zhřešili proti tobě. +#9:12 Naplnil jsi své hrozby, jimiž jsi nás i naše vládce varoval, a dopustil jsi na nás hrozné neštěstí. Nikde pod celým nebem se nestalo nic takového, jako se stalo v Jeruzalémě! +#9:13 Ani když na nás přišlo všechno to neštěstí popsané v Zákoně Mojžíšově, nesnažili jsme se usmířit Hospodina, svého Boha, tím, že bychom se odvrátili od svých hříchů a uvědomili si jeho pravdu. +#9:14 Hospodin proto neopomněl dopustit na nás to neštěstí. Hospodin, náš Bůh, je totiž spravedlivý ve všech svých skutcích, my jsme ho ale neposlouchali. +#9:15 Ano, Pane Bože náš, ty jsi mocnou rukou vyvedl svůj lid z Egypta a získal sis jméno, které máš až dodnes; my jsme však zhřešili a jednali jsme zle! +#9:16 Ach Pane, který vždy jednáš spravedlivě, odvrať prosím svůj prudký hněv od svého města Jeruzaléma, od své svaté hory. Vždyť kvůli našim hříchům, kvůli nepravostem našich otců se Jeruzalém i tvůj lid stal terčem posměchu pro všechny okolo. +#9:17 Nyní tedy, Bože náš, vyslyš modlitby a prosby svého služebníka. Kvůli sobě samému, Pane, rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní. +#9:18 Nakloň své ucho, Bože můj, a slyš! Otevři své oči a pohlédni na naše trosky, na město, jež nese tvé jméno! Neprosíme tě pro svou vlastní spravedlnost, ale pro tvůj veliký soucit. +#9:19 Ach Pane, slyš! Ach Pane, odpusť! Ach Pane, naslouchej a jednej! Kvůli sobě samému, Bože můj, neotálej, vždyť tvé město i tvůj lid nese tvé jméno!“ +#9:20 Ještě když jsem se modlil a vyznával svůj hřích i hřích svého lidu Izraele a prosil jsem Hospodina, svého Boha, o slitování nad jeho svatou horou +#9:21 – nuže ještě když jsem se modlil, vtom ke mně náhle přiletěl onen Gabriel, jehož jsem předtím spatřil ve vidění, a dotkl se mě. Bylo to v době večerní oběti. +#9:22 „Danieli,“ promluvil ke mně zřetelně, „jsem tu teď proto, abych ti zjevil tajemství. +#9:23 Hned, jakmile ses začal modlit, byla vyslána odpověď a já jsem ti ji přišel vyřídit. Jsi velmi drahocenný. Dobře tedy poslouchej má slova a porozuměj tomu vidění: +#9:24 Sedmdesát týdnů je lhůta určená tvému lidu i svatému městu, aby ta vzpoura skončila a nastal konec hříchu, aby očištěna byla nepravost a spravedlnost přišla navěky, aby se zpečetilo prorocké vidění a pomazán byl Nejsvětější ze svatých. +#9:25 A proto věz a rozuměj: Od vydání nařízení, aby byl Jeruzalém obnoven, až k Mesiáši vůdci sedmero týdnů uplyne a šedesát dva týdny. Jeruzalém bude obnoven i s náměstím a příkopem, přestože časy budou zlé. +#9:26 Až dvaašedesát týdnů uplyne, Mesiáš bude zabit a opuštěn. To město i svatyni uvrhne do zkázy lid vůdce, který přichází. Jeho konec přijde jako povodeň; i když boj potrvá až do konce, je rozhodnuto o zkáze! +#9:27 On potvrdí smlouvu s mnohými v týdnu posledním. Až pak ten týden dojde do půli, obětem i darům konec učiní. Otřesná ohavnost se v chrámě objeví, než ničitele zachvátí konec mu určený.“ +#10:1 Ve třetím roce perského krále Kýra se Danielovi zvanému Baltazar dostalo zjevení a on je pochopil, když mu byl ve vidění vnuknut jeho výklad. To poselství je pravdivé a týká se velikého boje. +#10:2 Já Daniel jsem v té době držel třítýdenní smutek. +#10:3 Nejedl jsem žádné vybrané pokrmy, maso ani víno jsem nevzal do úst a nepotíral jsem se žádnou mastí, dokud ty tři týdny neuplynuly. +#10:4 Čtyřiadvacátého dne prvního měsíce jsem stál na břehu veliké řeky Tigris. +#10:5 Zvedl jsem oči a hle, spatřil jsem jakéhosi muže oděného plátnem a přepásaného na bocích pásem z ryzího zlata. +#10:6 Tělo měl jako z chrysolitu, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako třpyt leštěného bronzu a jeho hlas zněl jako burácení zástupů. +#10:7 Já Daniel jsem byl jediný, kdo to vidění spatřil. Muži, kteří byli se mnou, je neviděli, ale padla na ně taková hrůza, že se utíkali schovat. +#10:8 Zůstal jsem tedy sám. Jakmile jsem to veliké vidění spatřil, všechna síla mě opustila, zbledl jsem jako mrtvý a nemohl jsem se vzchopit. +#10:9 Potom zaburácel jeho hlas, a jakmile jsem ten hlas uslyšel, padl jsem v mrákotách tváří k zemi. +#10:10 Vtom se mě dotkla ruka a zatřásla mnou, takže jsem se zvedl na kolena a dlaně. +#10:11 „Danieli drahý,“ oslovil mě, „pečlivě poslouchej, co ti budu říkat, a postav se, neboť jsem byl vyslán za tebou.“ Když ke mně promluvil tato slova, s rozechvěním jsem vstal. +#10:12 Tehdy pokračoval: „Neboj se, Danieli. Už od prvního dne, kdy ses ke svému Bohu začal modlit za porozumění a pokořovat se před ním v postu, byly tvé prosby vyslyšeny a já přicházím s odpovědí na ně. +#10:13 Jedenadvacet dnů se ale proti mně stavěl kníže perského království, než mi přišel na pomoc Michael, jeden z předních knížat. Zdržel jsem se tedy u perských králů, +#10:14 ale teď jsem přišel, abych ti vysvětlil, co potká tvůj lid v posledních dnech. To vidění je totiž o budoucích časech.“ +#10:15 Když ke mně mluvil, byl jsem skloněn tváří k zemi, neschopen slova. +#10:16 Vtom se kdosi podobný člověku dotkl mých rtů. Otevřel jsem tedy ústa, abych promluvil. „Můj pane,“ řekl jsem té postavě přede mnou, „kvůli tomu vidění jsem přemožen bolestí a nemohu se vzchopit. +#10:17 Copak s tebou, pane, může mluvit někdo, jako jsem já, tvůj služebník? Všechna síla mě opustila a nemohu se ani nadechnout.“ +#10:18 Ten kdosi podobný člověku se mě však znovu dotkl a posílil mě. +#10:19 „Neboj se, drahý!“ řekl mi. „Pokoj tobě. Naber sílu a vzchop se!“ Když ke mně mluvil, byl jsem posílen a řekl jsem: „Mluv, pane, neboť jsi mě posílil.“ +#10:20 Tehdy promluvil: „Víš, proč jsem za tebou přišel? (Brzy se totiž musím vrátit, abych bojoval s knížetem Persie, a potom přijde ještě kníže Řecka.) +#10:21 Nuže, musím ti oznámit, co je zapsáno v Knize pravdy. (Nikdo však se mnou nespojil síly v boji proti nim, jedině Michael, váš kníže. +#11:1 Proto jsem už v prvním roce Darjaveše Médského povstal, abych jej posílil a podpořil.)“ +#11:2 „Teď ti tedy povím pravdu: V Persii povstanou ještě tři králové a po nich přijde čtvrtý, který bude mnohem bohatší než všichni ostatní. Pomocí svého bohatství podnítí všechny proti řecké říši. +#11:3 Potom povstane bojovný král, který ovládne obrovskou říši a bude si dělat, co se mu zlíbí. +#11:4 Na vrcholu moci se ale jeho říše rozpadne a bude rozdělena do čtyř světových stran. Nepřipadne ovšem jeho potomkům a nebude už mít takovou moc jako za něj. Království mu bude odňato a rozděleno jiným. +#11:5 Jižní král bude mocný, ale jeden z jeho velitelů se vzmůže ještě více, takže ovládne ještě větší říši nežli on. +#11:6 Po mnoha letech pak obě království uzavřou spojenectví. Dcera jižního krále bude na potvrzení dohody provdána za severního krále, svou moc si však dlouho neudrží a ani on nezůstane u moci. V těch dnech totiž bude spolu se svou družinou i se svým otcem a ochráncem zrazena. +#11:7 Trůnu se pak ujme nástupce z téhož rodu. Zaútočí na vojska severního krále i na jeho pevnosti a podaří se mu nad nimi zvítězit. +#11:8 Ukořistí také jejich bohy, jejich sochy, vzácné náčiní, stříbro i zlato a odveze je do Egypta. Potom nechá severního krále celé roky na pokoji. +#11:9 Ten se sice pokusí říši jižního krále napadnout, ale stáhne se zpět na své vlastní území. +#11:10 Synové severního krále potom povstanou k boji a shromáždí obrovské vojsko, jež bude postupovat jako nezadržitelná povodeň, až zaútočí i na jeho pevnost. +#11:11 Jižní král tehdy vztekle vytáhne a vrhne se s ním do boje. Severní král proti němu postaví obrovské vojsko, to však bude i přes své množství poraženo. +#11:12 Po rozprášení toho vojska bude jižní král naplněn pýchou, že pobil mnoho tisíc nepřátel, ale vítězství si nakonec neudrží. +#11:13 Severní král totiž znovu postaví obrovské vojsko, ještě větší než to předešlé, a po několika letech se s mohutnou a vyzbrojenou armádou dá na pochod. +#11:14 (Mnozí tehdy povstanou proti jižnímu králi. I ve tvém lidu se pozvednou bojovní muži, aby naplnili vidění, ale padnou.) +#11:15 Severní král přitáhne k opevněnému městu, navrší k němu násep a dobude je. Jižní vojsko se neubrání, ani ti nejlepší vojáci nebudou moci obstát. +#11:16 Tento útočník si bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním neobstojí. Se svou ničivou mocí stane i v Nádherné zemi. +#11:17 Rozhodne se přitáhnout s celou silou svého království, pak ale s jižním králem uzavře dohodu. Na její stvrzení mu dá svou dceru za ženu, ale jen proto, aby mu skrze ni škodil. To se mu však nepodaří a nesplní. +#11:18 Obrátí tedy pozornost k přímořským zemím a mnohé z nich dobude. Jeden vojevůdce však jeho zpupnost ukončí, dokonce mu tu jeho zpupnost oplatí. +#11:19 Proto se vrátí zpět do pevností ve své vlastní zemi, tam ale klesne, padne a bude pryč. +#11:20 Jeho nástupce vyšle výběrčího daní k udržování královské nádhery. Zakrátko pak bude zahuben, nikoli však v lítém boji.“ +#11:21 „Jeho nástupcem bude opovrženíhodný muž, kterému nepřísluší královský majestát. Znenadání přijde a zmocní se království pokryteckými úskoky. +#11:22 Ohromná vojska před ním budou smetena a zahubena, včetně vůdce smlouvy. +#11:23 Skrze podvodná spojenectví, která uzavře, vystoupá k moci, ačkoli bude mít jen hrstku stoupenců. +#11:24 Znenadání přitáhne do nejbohatších provincií a provede něco, co neprovedl nikdo z jeho otců ani z otců jeho otců. Svým stoupencům rozdělí kořist, lup a bohatství. Bude chystat úklady i proti pevnostem – ale jen načas. +#11:25 Sebere sílu a odvahu a vytáhne s mohutným vojskem proti jižnímu králi. Ten proti němu postaví do boje mohutné a nesmírně početné vojsko, ale bude poražen skrze úklady nachystané proti němu. +#11:26 Zahubí ho ti, kteří jedí z jeho stolu; jeho vojsko bude smeteno a mnoho mužů padne v boji. +#11:27 Oba ti králové pak s proradným srdcem zasednou k jednomu stolu. Budou si navzájem říkat lži, ale nic nezmůžou, neboť v určený čas stejně přijde konec. +#11:28 Severní král se s ohromným bohatstvím vydá zpět do své země a cestou projeví své nepřátelství proti svaté smlouvě. Teprve pak se vrátí do své země. +#11:29 V určený čas vytáhne znovu na jih, ale toto tažení nedopadne jako to předešlé. +#11:30 Postaví se mu totiž středomořské loďstvo, takže se bude muset zkroušeně vrátit. Svůj hněv proto obrátí proti svaté smlouvě a při svém návratu odmění ty, kteří svatou smlouvu opustili. +#11:31 Jeho vojska obsadí a znesvětí chrámovou pevnost, zruší každodenní oběť a vztyčí tam otřesnou ohavnost. +#11:32 Svou úlisností svede ty, kdo porušují smlouvu; lidé znající svého Boha se mu ale statečně vzepřou. +#11:33 Moudří lidé budou přinášet poučení mnohým, po jistou dobu však budou padat mečem, budou upalováni, zatýkáni a okrádáni. +#11:34 V té době se jim dostane nepatrné pomoci, neboť se k nim připojí mnoho pokrytců. +#11:35 I někteří z moudrých zakolísají, aby byli tříbeni, čištěni a běleni až do konce, který přijde v určený čas. +#11:36 Onen král si bude dělat, co se mu zlíbí. Sám sebe vyvýší a zveličí nade všechny bohy. Povede neslýchané řeči proti Bohu bohů a bude se mu dařit, dokud se nezavrší čas hněvu, neboť se musí naplnit, co bylo rozhodnuto. +#11:37 Nebude uznávat boha svých otců ani Miláčka žen, ani žádného jiného boha nebude uznávat, protože nade všechny zveličí sám sebe. +#11:38 Na místě Nejmocnějšího Boha bude ctít boha, kterého jeho otcové neznali; bude ho ctít zlatem, stříbrem, drahokamy a klenoty. +#11:39 S tímto cizím bohem ovládne nejmocnější pevnost. Ty, kdo jej uznají, zahrne poctami, svěří jim moc nad mnohými a za odměnu jim rozdělí zem.“ +#11:40 „V posledním čase na něj zaútočí jižní král, ale severní král se proti němu vyřítí s vozy, jezdci a mohutným loďstvem. Jako povodeň vtrhne do mnoha zemí, +#11:41 až přijde i do Nádherné země. Mnohé národy tehdy padnou, ale některé se z jeho moci zachrání: Edom, Moáb a přední z Amonců. +#11:42 Zmocní se mnoha zemí; ani Egypt mu nebude moci uniknout. +#11:43 Ovládne zlaté a stříbrné poklady a veškeré bohatství Egypta, podmaní si Libyjce i Habešany. +#11:44 Vtom ho však vylekají zprávy z východu a ze severu. S velikou zuřivostí vyrazí, aby pobil a vyhladil mnohé. +#11:45 Svůj hlavní stan postaví mezi mořem a Nádhernou svatou horou. Tam potká svůj konec a nebude mu pomoci.“ +#12:1 „V tom čase povstane Michael, veliký kníže a tvého lidu ochránce. Čas soužení tehdy nastane, jaké dosud nebylo od chvíle, kdy se stali národem. V tom čase bude tvůj lid zachráněn – každý, kdo je zapsán ve knize. +#12:2 Tehdy se probudí mnozí, kdo v prachu země spí. Jedni k věčnému životu, jiní k hanbě, pro věčnou výstrahu. +#12:3 Moudří budou zářit jasem oblohy; ti, kteří mnohé k spravedlnosti přivádí, budou jak hvězdy navždy, navěky! +#12:4 Ty Danieli, však ta slova zachovej v tajnosti a zapečeť tu knihu pro poslední čas. Mnozí budou procházet sem a tam a poznání se rozroste.“ +#12:5 Já Daniel jsem pak spatřil další dva muže – jeden stál na tomto břehu řeky a druhý na protějším. +#12:6 Ten se zeptal muže oděného plátnem, stojícího nad hladinou řeky: „Jak dlouho to potrvá? Kdy už ty hrůzy skončí?“ +#12:7 Tehdy ten muž oděný plátnem, stojící nad hladinou řeky, zvedl svou pravici i levici k nebi a slyšel jsem, jak přísahá při Věčně živém: „Po času a časech a polovině času, až se dovrší útlak svatého lidu, tehdy toto vše skončí.“ +#12:8 Já jsem však tomu, co jsem slyšel, nerozuměl. Proto jsem se zeptal: „Jak to všechno dopadne, můj pane?“ +#12:9 „Musíš jít, Danieli,“ odpověděl mi. „Ta slova zůstanou tajemstvím zapečetěným pro poslední čas. +#12:10 Mnozí budou čištěni, běleni a tříbeni. Zlí lidé budou i nadále zlí a nikdo z nich neporozumí. Moudří však porozumějí. +#12:11 Od zrušení každodenní oběti a vztyčení otřesné ohavnosti uplyne 1290 dnů. +#12:12 Blaze tomu, kdo trpělivě přečká 1335 dnů. +#12:13 Ty však vytrvej až do konce. Potom odpočineš, ale v poslední den vstaneš, abys přijal odplatu.“ diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeBKR-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeBKR-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..ccc1f8f5e0 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeBKR-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 Léta třetího kralování Joakima krále Judského, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej. +#1:2 I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého. +#1:3 Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z synů Izraelských, z semene královského a z knížat, +#1:4 Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíčeje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému. +#1:5 I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po dokonání jich aby stávali před králem. +#1:6 Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. +#1:7 I dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem. +#1:8 Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrňoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati. +#1:9 I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany. +#1:10 A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chováni býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo. +#1:11 I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem: +#1:12 Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili. +#1:13 A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými. +#1:14 I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní. +#1:15 Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu královského. +#1:16 Protož služebník brával ten vyměřený pokrm jejich, a víno nápoje jejich, a dával jim vaření. +#1:17 Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědomostí a rozumností ve všelikém literním umění a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozuměl všelikému vidění a snům. +#1:18 A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal král, aby je přivedli, přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora. +#1:19 I mluvil s nimi král. Ale není nalezen mezi všemi těmi, jako Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali před králem. +#1:20 A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho. +#1:21 I zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále. +#2:1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl. +#2:2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem. +#2:3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen. +#2:4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad. +#2:5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou. +#2:6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte. +#2:7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme. +#2:8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen. +#2:9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti. +#2:10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi. +#2:11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají. +#2:12 Z té příčiny rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské. +#2:13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli. +#2:14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské. +#2:15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi. +#2:16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi. +#2:17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým, +#2:18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými. +#2:19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému. +#2:20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest. +#2:21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum. +#2:22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá. +#2:23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám. +#2:24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím. +#2:25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí. +#2:26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho? +#2:27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti. +#2:28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest: +#2:29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest. +#2:30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl. +#2:31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný. +#2:32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi, +#2:33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny. +#2:34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je. +#2:35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi. +#2:36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi: +#2:37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu. +#2:38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá. +#2:39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi. +#2:40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko. +#2:41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou. +#2:42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné. +#2:43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou. +#2:44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky, +#2:45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho. +#2:46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu. +#2:47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto. +#2:48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými. +#2:49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské. +#3:1 Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské. +#3:2 I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král. +#3:3 Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor. +#3:4 Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a jazykům, +#3:5 Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král. +#3:6 Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené. +#3:7 A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král. +#3:8 A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, a s křikem žalovali na Židy, +#3:9 A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na věky buď živ. +#3:10 Ty králi, vynesls výpověd, aby každý člověk, kterýž by slyšel zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klaněl se obrazu zlatému, +#3:11 A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do prostřed peci ohnivé rozpálené. +#3:12 Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil krajině Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteřížto muži nedbali na tvé, ó králi, nařízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, se neklanějí. +#3:13 Tedy Naduchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále. +#3:14 I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumyslně-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohů mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se neklaníte? +#3:15 Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaněli se obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Bůh, ješto by vás vytrhl z ruky mé? +#3:16 Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě. +#3:17 Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás. +#3:18 Buď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme. +#3:19 Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji rozpalovati. +#3:20 A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři jeho, rozkázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené. +#3:21 Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené. +#3:22 Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohně. +#3:23 Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní. +#3:24 Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi. +#3:25 On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu. +#3:26 A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené, mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostředku ohně. +#3:27 Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli. +#3:28 I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému. +#3:29 A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abdenágovu, na kusy rozsekán byl, a dům jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento. +#3:30 Tedy zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Abdenága v krajině Babylonské. +#4:31 Nabuchodonozor král všechněm lidem, národům i jazykům, kteříž bydlí na vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď. +#4:32 Znamení a divy, kteréž učinil při mně Bůh nejvyšší, vidělo mi se za slušné, abych vypravoval. +#4:33 Znamení jeho jak veliká jsou, a divové jeho jak mocní jsou, království jeho království věčné, a panování jeho od národu do pronárodu. +#4:1 Já Nabuchodonozor, užívaje pokoje v domě svém, a kveta na palácu svém, +#4:2 Měl jsem sen, kterýž mne zhrozil, a myšlení na ložci svém, a to, což jsem viděl, znepokojilo mne. +#4:3 A protož vyšla ode mne ta výpověd, aby uvedeni byli přede mne mudrci Babylonští, kteříž by mi výklad toho snu oznámili. +#4:4 Tedy předstoupili mudrci, hvězdáři, Kaldejští a hadači. I pověděl jsem jim sen, a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti. +#4:5 Až naposedy předstoupil přede mne Daniel, jehož jméno Baltazar, podlé jména boha mého, a v němž jest duch bohů svatých. Jemuž jsem oznámil sen: +#4:6 Baltazaře, kníže mudrců, já vím, že duch bohů svatých jest v tobě, a nic tajného není tobě nesnadného. Vidění snu mého, kterýž jsem měl, i výklad jeho oznam. +#4:7 U vidění pak, kteréž jsem viděl na ložci svém, viděl jsem, a aj, strom u prostřed země, jehož vysokost byla veliká. +#4:8 Veliký byl strom ten a mocný, a výsost jeho dosahovala až k nebi, a patrný byl až do končin vší země. +#4:9 Lístí jeho bylo pěkné, a ovoce jeho hojné, všechněm za pokrm, pod stínem pak jeho byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, a z něho potravu měl všeliký živočich. +#4:10 Viděl jsem také u viděních svých na ložci svém, a aj, hlásný a svatý s nebe sstoupiv, +#4:11 Volal ze vší síly, a tak pravil: Podetněte strom ten, a osekejte ratolesti jeho, a otlucte lístí jeho, a rozmecte ovoce jeho; nechať se vzdálí zvěř od něho, a ptáci z ratolestí jeho. +#4:12 A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v poutech železných a ocelivých na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a díl jeho s zvěří v bylině zemské. +#4:13 Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm. +#4:147 Usouzení hlásných a řeč žádosti svatých stane se, ažby k tomu přišlo, aby poznali lidé, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je, a toho, kterýž jest ponížený mezi lidmi, ustanovuje nad ním. +#4:15 Tento sen viděl jsem já Nabuchodonozor král, ty pak, Baltazaře, oznam výklad jeho. Nebo všickni mudrci v království mém nemohli mi výkladu oznámiti, ale ty můžeš, proto že duch bohů svatých jest v tobě. +#4:16 Tedy Daniel, jemuž jméno Baltazar, předěšený stál za jednu hodinu, a myšlení jeho strašila ho. A odpověděv král, řekl: Baltazaře, sen ani výklad jeho nechť nestraší tebe. Odpověděl Baltazar a řekl: Pane můj, sen tento přiď na ty, kteříž tě v nenávisti mají, a výklad jeho na tvé nepřátely. +#4:17 Strom ten, kterýž jsi viděl, veliký a mocný, jehož výsost dosahovala až k nebi, a kterýž patrný byl po vší zemi. +#4:18 A lístí jeho pěkné, a ovoce jeho hojné, a z něhož všickni pokrm měli, pod nímž byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, +#4:19 Ty jsi ten, ó králi, kterýž jsi rozšířil se a zmocnil, a velikost tvá vzrostla a vznesla se až k nebi, a panování tvé až do konce země. +#4:20 Že pak viděl král hlásného a svatého sstupujícího s nebe, kterýž řekl: Podetněte strom ten a zkazte jej, a však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v okovách železných a ocelivých ať jest na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a s zvěří polní díl jeho, ažby sedm let vyplnilo se při něm: +#4:21 Tenť jest výklad, ó králi, a ortel Nejvyššího, kterýž vyšel na pána mého krále. +#4:22 Nebo zaženou tě lidé od sebe, a s zvěří polní bude bydlení tvé, a bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, a rosou nebeskou smáčín budeš, až se vyplní sedm let při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je. +#4:23 Že pak řekli, aby zanechán byl kmen kořenů toho stromu, království tvé tobě zůstane, jakž jen poznáš, že nebesa panují. +#4:24 Protož ó králi, přijmi radu mou, a hříchy své spravedlností přetrhuj, a nepravosti své milostivostí k ssouženým, zdaby prodloužen byl pokoj tvůj. +#4:25 Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora. +#4:26 Nebo po dokonání dvanácti měsíců, procházeje se po palácu královském v Babyloně, +#4:27 Mluvil král a řekl: Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé? +#4:28 Ještě ta řeč byla v ústech krále, a aj, hlas s nebe přišel: Toběť se praví, Nabuchodonozoře králi, že království odešlo od tebe, +#4:29 Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou, a s zvěří polní bydliti budeš. Bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, ažby sedm let vyplnilo se při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je. +#4:30 V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi. Nebo z spolku lidí vyvržen byl, a bylinu jako vůl jedl, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, až na něm vlasy zrostly jako peří orličí, a nehty jeho jako pazoury ptačí. +#4:31 Při skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi, a rozum můj ke mně se zase navrátil. I dobrořečil jsem Nejvyššímu, a živého na věky chválil jsem a oslavoval; nebo panování jeho jest panování věčné, a království jeho od národu do pronárodu. +#4:32 A všickni obyvatelé země jako za nic počteni jsou, a podlé vůle své činí mezi vojskem nebeským i obyvateli země, aniž jest kdo, ješto by mu přes ruku dáti mohl, a říci jemu: Co to děláš? +#4:33 Téhož času rozum můj navrátil se ke mně, a k slávě království mého ozdoba má, i důstojnost má navrátila se ke mně; nadto i hejtmané moji a knížata má hledali mne, a zmocněn jsem v království svém, a velebnost větší jest mi přidána. +#4:34 Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím, vyvyšuji a oslavuji krále nebeského, jehož všickni skutkové jsou pravda, a stezky jeho soud, a kterýž chodící v pýše může snižovati. +#5:1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil. +#5:2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. +#5:3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. +#5:4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné. +#5:5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala. +#5:6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo. +#5:7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude. +#5:8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi. +#5:9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli. +#5:10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění. +#5:11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi, +#5:12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten. +#5:13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva? +#5:14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě. +#5:15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti. +#5:16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš. +#5:17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu. +#5:18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého, +#5:19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval. +#5:20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho. +#5:21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním. +#5:22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl. +#5:23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi. +#5:24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest. +#5:25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji. +#5:26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl. +#5:27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký. +#5:28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským. +#5:29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království. +#5:30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský. +#5:31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou. +#6:1 Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po všem království. +#6:2 Nad těmi pak hejtmany tři, z nichžto Daniel přední byl, kterýmž by úředníci onino vydávali počet, aby se králi škoda nedála. +#6:3 Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úředníky, proto že duch znamenitější v něm byl. Pročež král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím. +#6:4 Tedy hejtmané a úředníci hledali příčiny proti Danielovi s strany království, a však žádné příčiny ani vady nemohli najíti; nebo věrný byl, aniž jaký omyl neb vada nalézala se při něm. +#6:5 Protož muži ti řekli: Nenajdeme proti Danielovi tomuto žádné příčiny, jediné leč bychom našli něco proti němu s strany zákona Boha jeho. +#6:6 Tedy hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi, takto mluvili k němu: Darie králi, na věky buď živ. +#6:7 Uradili se všickni hejtmané království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy lvové. +#6:8 Nyní tedy, ó králi, potvrď zápovědi této, a vydej mandát, kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné. +#6:9 Pročež král Darius vydal mandát a zápověd. +#6:10 Daniel pak, když se dověděl, že jest vydán mandát, všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval. +#6:11 Tedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele, an se modlí a pokorně prosí Boha svého, +#6:12 Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské: Zdaliž jsi nevydal mandátu, aby každý člověk, kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů, kromě od tebe, králi, uvržen byl do jámy lvové? Odpověděv král, řekl: Pravéť jest slovo to, podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné. +#6:13 Tedy odpovídajíce, řekli králi: Daniel ten, kterýž jest z zajatých synů Judských, nechtěl dbáti na tvé, ó králi, nařízení, ani na mandát tvůj, kterýž jsi vydal, ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou. +#6:14 Tedy král, jakž uslyšel tu řeč, velmi se zarmoutil nad tím, a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele, a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti. +#6:15 Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověd a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo. +#6:16 I řekl král, aby přivedli Daniele, a uvrhli jej do jámy lvové. Mluvil pak král a řekl Danielovi: Bůh tvůj, kterémuž sloužíš ustavičně, on vysvobodí tebe. +#6:17 A přinesen jest kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi. +#6:18 I odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho. +#6:19 Tedy král hned ráno vstav na úsvitě, s chvátáním šel k jámě lvové. +#6:20 A jakž se přiblížil k jámě, hlasem žalostným zavolal na Daniele, a promluviv král, řekl Danielovi: Danieli, služebníče Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvoboditi od lvů? +#6:21 Tedy Daniel mluvil s králem, řka: Králi, na věky buď živ. +#6:22 Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil. +#6:23 Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy. I vytažen byl Daniel z jámy, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého. +#6:24 I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli. +#6:25 Tedy Darius král napsal všechněm lidem, národům a jazykům, kteříž bydlili po vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď. +#6:26 Ode mne vyšlo nařízení toto, aby na všem panství království mého třásli a báli se před Bohem Danielovým; nebo on jest Bůh živý a zůstávající na věky, a království jeho nebude zrušeno, ani panování jeho až do konce. +#6:27 Vysvobozuje a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů. +#6:28 Danielovi pak šťastně se vedlo v království Dariovu, a v království Cýra Perského. +#7:1 Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy. +#7:2 Mluvil Daniel a řekl: Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém. +#7:3 A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná. +#7:4 První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí. +#7:5 A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa. +#7:6 Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla. +#7:7 Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset. +#7:8 Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně. +#7:9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící. +#7:10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly. +#7:11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni. +#7:12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času. +#7:13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl. +#7:14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší. +#7:15 I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne. +#7:16 Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil: +#7:17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země, +#7:18 A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků. +#7:19 Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala. +#7:20 Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní. +#7:21 Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je, +#7:22 Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi. +#7:23 Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji. +#7:24 Rohů pak deset znamená, že z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů. +#7:25 A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů. +#7:26 V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vypléní a vyhladí je docela. +#7:27 Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou. +#7:28 Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem. +#8:1 Léta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi se vidění, mně Danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na počátku. +#8:2 I viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem viděl, byl jsem v Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv u potoka Ulai. +#8:3 A pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, u toho potoka stál skopec jeden, kterýž měl dva rohy. A ti dva rohové byli vysocí, a však jeden vyšší než druhý, ale ten vyšší zrostl posléze. +#8:4 Viděl jsem skopce toho, an trkal k západu, půlnoci a poledni, jemuž žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho; pročež činil podlé vůle své, a to věci veliké. +#8:5 A když jsem to rozvažoval, aj, kozel přicházel od západu na svrchek vší země, a žádný se ho nedotýkal na zemi, a ten kozel měl roh znamenitý mezi očima svýma. +#8:6 A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své. +#8:7 Viděl jsem také, an dotřel na toho skopce, a rozlítiv se proti němu, udeřil jej, tak že zlámal oba rohy jeho, a nebylo síly v skopci k odpírání jemu. A poraziv ho na zemi, pošlapal jej, aniž byl, kdo by vytrhl skopce z moci jeho. +#8:8 Kozel pak velikým učiněn jest velmi. A když se ssilil, zlámal se roh ten veliký, i zrostli znamenití čtyři místo něho, na čtyři strany světa. +#8:9 Z těch pak jednoho vyšel roh jeden maličký, a zrostl velmi ku poledni a východu, a k zemi Judské. +#8:10 A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi některé z vojska toho i z hvězd, a pošlapal je. +#8:11 Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se, nebo od něho zastavena byla ustavičná obět, a zavržen příbytek svatyně Boží, +#8:12 Tak že vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti, a povrhlo pravdu na zemi, a což činilo, šťastně mu se dařilo. +#8:13 Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a řekl ten svatý tomu, kterýž tajné věci v počtu maje, mluví: Dokudž toto vidění o oběti ustavičné, a převrácenost na zpuštění přivodící trvati bude, a svaté služby vydávány budou i vojsko v pošlapání? +#8:14 A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k obnovení svému svaté služby. +#8:15 Stalo se pak, že když jsem já Daniel hleděl na to vidění, a ptal jsem se na rozum jeho, aj, postavil se podlé mne na pohledění jako muž. +#8:16 Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, řekl: Gabrieli, vylož tomuto vidění to. +#8:17 I přišel ke mně, kdež jsem stál, a když přišel, zhrozil jsem se, a padl jsem na tvář svou. I řekl ke mně: Pozoruj, synu člověčí; nebo v času uloženém vidění toto se naplní. +#8:18 Když pak on mluvil se mnou, usnul jsem tvrdě, leže tváří svou na zemi. I dotekl se mne, a postavil mne tu, kdež jsem byl stál, +#8:19 A řekl: Aj, já oznámím tobě to, což se díti bude až do vykonání hněvu toho; nebo v uloženém času konec bude. +#8:20 Skopec ten, kteréhož jsi viděl, an měl dva rohy, jsou králové Médský a Perský. +#8:21 Kozel pak ten chlupatý jest král Řecký, a roh ten veliký, kterýž jest mezi očima jeho, jest král první. +#8:22 Že pak zlámán jest, a povstali čtyři místo něho, čtvero království z svého národu povstane, ale ne s takovou silou. +#8:23 Při dokonání pak království jejich, když na vrch vzejdou nešlechetníci, povstane král nestydatý a chytrý. +#8:24 Jehož síla zmocní se, ačkoli ne jeho silou, tak že ku podivení hubiti bude, a šťastně se mu povede, až i vše vykoná; nebo hubiti bude silné i lid svatý. +#8:25 A obmyslností svou šťastně svede lest v předsevzetí svém, a v srdci svém zvelebí sebe, a v čas pokoje zhubí mnohé; nadto i proti knížeti knížat se postaví, a však bez rukou potřín bude. +#8:26 Vidění pak to večerní a jitřní, o němž povědíno, jest jistá pravda; pročež ty zavři to vidění, nebo jest mnohých dnů. +#8:27 Tedy já Daniel zchuravěl jsem, a nemocen jsem byl několik dnů. Potom povstav, konal jsem povinnost od krále poručenou, byv předěšen nad tím viděním, čehož však žádný na mně neseznal. +#9:1 Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského, kteréhož učiněn jest králem v království Kaldejském, +#9:2 Léta prvního kralování jeho já Daniel porozuměl jsem z knih počtu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, že se vyplní zpuštění Jeruzaléma sedmdesátého léta. +#9:3 A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele. +#9:4 I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému, a vyznávaje se, řekl jsem: Prosím, Pane Bože silný, veliký a všeliké cti hodný, ostříhající smlouvy a dobrotivosti k těm, kteříž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých. +#9:5 Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých. +#9:6 Aniž jsme poslouchali služebníků tvých proroků, kteříž mluvívali ve jménu tvém králům našim, knížatům našim a otcům našim, i všemu lidu země. +#9:7 Toběť, ó Pane, přísluší spravedlnost, nám pak zahanbení tváři, jakž se to děje nyní mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským, a všechněm Izraelským, blízkým i dalekým, ve všech zemích, kamž jsi je zahnal pro přestoupení jejich, jímž přestupovali proti tobě. +#9:8 Námť, ó Hospodine, sluší zahanbení tváři, králům našim, knížatům našim a otcům našim, neboť jsme zhřešili proti tobě, +#9:9 Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování, poněvadž jsme se protivili jemu, +#9:10 A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho, abychom chodili v naučeních jeho, kteréž předkládal před oči naše skrze služebníky své proroky. +#9:11 Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu. +#9:12 Pročež splnil slovo své, kteréž mluvil proti nám a proti soudcům našim, kteříž nás soudili, a uvedl na nás toto zlé veliké, jehož se nestalo pode vším nebem, jakéž se stalo v Jeruzalémě. +#9:13 Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na nás, a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetřili pravdy jeho. +#9:14 Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás; nebo spravedlivý jest Hospodin Bůh náš ve všech skutcích svých, kteréž činí, jehož hlasu poslušni jsme nebyli. +#9:15 Nyní však, ó Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid svůj z země Egyptské rukou silnou, a způsobils sobě jméno, jakéž jest dnešního dne, zhřešili jsme, bezbožně jsme činili. +#9:16 Ó Pane, podlé vší tvé dobrotivosti nechť se, prosím, odvrátí hněv tvůj a prchlivost tvá od města tvého Jeruzaléma, hory svatosti tvé; nebo pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jeruzalém a lid tvůj v pohanění jest u všech, kteříž jsou vůkol nás. +#9:17 Nyní tedy, ó Bože náš, vyslyš modlitbu služebníka svého, a pokorné prosby jeho, a zasvěť tvář svou nad svatyní svou spuštěnou, pro Pána. +#9:18 Nakloň, Bože můj, ucha svého a slyš, otevři oči své a viz zpuštění naše i města, kteréž jest nazváno od jména tvého; nebo ne pro nějaké naše spravedlnosti padajíce, pokorně prosíme tebe, ale pro milosrdenství tvá mnohá. +#9:19 Vyslyšiž, ó Pane, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a učiň; neprodlévejž pro sebe samého, můj Bože, nebo od jména tvého nazváno jest město toto i lid tvůj. +#9:20 Ještě jsem mluvil a modlil se, a vyznával hřích svůj i hřích lidu svého Izraelského, a padna, pokorně jsem se modlil před tváří Hospodina Boha svého, za horu svatosti Boha svého, +#9:21 Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel, kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl se mne v čas oběti večerní. +#9:22 A slouže mi k srozumění, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych tě naučil vyrozumívati tajemstvím. +#9:23 Při počátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo, a já jsem přišel, aťbych je oznámil, nebo jsi velmi milý; pročež pozoruj slova toho, a rozuměj vidění tomu. +#9:24 Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých. +#9:25 Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní. +#9:26 Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu to nic neuškodí; nýbrž to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění. +#9:27 Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění. +#10:1 Léta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění. +#10:2 V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů. +#10:3 Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů. +#10:4 Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest Hiddekel. +#10:5 Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz. +#10:6 Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství. +#10:7 Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli. +#10:8 Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly. +#10:9 Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi. +#10:10 V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých. +#10:11 I řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se. +#10:12 Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých. +#10:13 Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských. +#10:14 Již pak přišel jsem, aťbych oznámil, co potkati má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech. +#10:15 A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem. +#10:16 A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl. +#10:17 Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo síly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně? +#10:18 Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk, a posilnil mne. +#10:19 A řekl: Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil. +#10:20 I řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne. +#10:21 Ale oznámímť to, což jest zapsáno v psání pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho. +#11:1 A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval. +#11:2 Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému. +#11:3 I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své. +#11:4 Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane. +#11:5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho. +#11:6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy. +#11:7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil. +#11:8 Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním. +#11:9 A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své. +#11:10 Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem. +#11:11 Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho. +#11:12 I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní. +#11:13 Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným. +#11:14 V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou. +#11:15 Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání. +#11:16 A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou. +#11:17 Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním. +#11:18 Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí. +#11:19 Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne. +#11:20 I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji. +#11:21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost. +#11:22 A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil. +#11:23 Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu. +#11:24 Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času. +#11:25 Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost. +#11:26 Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí. +#11:27 Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen. +#11:28 A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své. +#11:29 V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu. +#11:30 Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou. +#11:31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění, +#11:32 Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní. +#11:33 Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny. +#11:34 A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně. +#11:35 Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého. +#11:36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo. +#11:37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude. +#11:38 A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty. +#11:39 A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy. +#11:40 Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde. +#11:41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon. +#11:42 A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti. +#11:43 Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou. +#11:44 V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé. +#11:45 I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka. +#12:1 Toho času postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize. +#12:2 Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné. +#12:3 Ale ti, kteříž jiné vyučují, stkvítí se budou jako blesk oblohy, a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé, jako hvězdy na věčné věky. +#12:4 Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého. Mnozíť budou pilně zpytovati, a rozmnoženo bude umění. +#12:5 Zatím viděl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany břehu řeky, a druhý z druhé strany břehu též řeky. +#12:6 A řekl muži tomu oblečenému v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky: Když bude konec těm divným věcem? +#12:7 I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci. +#12:8 A když jsem já slyše, nerozuměl, řekl jsem: Pane můj, jaký konec bude těch věcí? +#12:9 Tedy řekl: Odejdi, Danieli, nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého. +#12:10 Přečišťováni a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumějí kteří z nich, ale moudří porozumějí. +#12:11 Od toho pak času, v němž odjata bude obět ustavičná, a postavena ohavnost hubící, bude dnů tisíc, dvě stě a devadesát. +#12:12 Blahoslavený, kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci, třem stům, třidcíti a pěti. +#12:13 Ty pak odejdi k místu svému, a odpočívati budeš, a zůstaneš v losu svém na skonání dnů. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCEP-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCEP-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..baeb683785 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCEP-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 Ve třetím roce kralování Jójakíma, krále judského, přitáhl Nebúkadnesar, babylónský král, k Jeruzalému a oblehl jej. +#1:2 Panovník Hospodin mu vydal do rukou judského krále Jójakíma a část nádob z Božího domu. Nebúkadnesar je dopravil do země Šineáru, do domu svého božstva; nádoby dal dopravit do klenotnice svého boha. +#1:3 Pak rozkázal král Ašpenazovi, vrchnímu nad dvořany, aby přivedl z Izraelců, a to z královského potomstva a ze šlechty, +#1:4 jinochy bez jakékoli vady, pěkného vzhledu, zběhlé ve veškeré moudrosti, kteří si osvojili poznání, rozumějí všemu vědění a jsou schopni stávat v královském paláci a naučit se kaldejskému písemnictví a jazyku. +#1:5 Král pro ně určil každodenní příděl z královských lahůdek a z vína, které pil při svých hodech, a dal je vychovávat po tři roky. Po jejich uplynutí měli stávat před králem. +#1:6 Z Judejců byli mezi nimi Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. +#1:7 Velitel dvořanů jim změnil jména: Danielovi dal jméno Beltšasar, Chananjášovi Šadrak, Míšaelovi Méšak a Azarjášovi Abed-nego. +#1:8 Ale Daniel si předsevzal, že se neposkvrní královskými lahůdkami a vínem, které pil král při svých hodech. Požádal velitele dvořanů, aby se nemusel poskvrňovat. +#1:9 A Bůh dal Danielovi dojít u velitele dvořanů milosrdenství a slitování. +#1:10 Velitel dvořanů však Danielovi řekl: "Bojím se krále, svého pána, který vám určil pokrm a nápoj. Když uvidí, že jste v tváři přepadlejší než jinoši z vašich řad, připravíte mě u krále o hlavu." +#1:11 Daniel tedy navrhl opatrovníkovi, kterého určil velitel dvořanů nad Danielem, Chananjášem, Míšaelem a Azarjášem: +#1:12 "Zkus to se svými služebníky po deset dní. Ať nám dávají k jídlu zeleninu a k pití vodu. +#1:13 Potom porovnáš vzhled náš a vzhled jinochů, kteří jedli královské lahůdky, a učiň se svými služebníky podle toho, co uvidíš." +#1:14 Opatrovník je v té věci vyslyšel a zkusil to s nimi po deset dní. +#1:15 Po uplynutí deseti dnů se ukázalo, že jejich vzhled je lepší; byli statnější než ostatní jinoši, kteří jedli královské lahůdky. +#1:16 Opatrovník tedy odnášel jejich lahůdky a víno, které měli pít, a dával jim zeleninu. +#1:17 A Bůh dal těm čtyřem jinochům vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti. Danielovi dal nadto porozumět všem viděním a snům. +#1:18 Po uplynutí doby, kdy podle králova nařízení měli být předvedeni, přivedl je velitel dvořanů před Nebúkadnesara. +#1:19 Král s nimi rozmlouval a žádný mezi nimi nebyl shledán takový jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. Proto stávali před králem. +#1:20 Pokud šlo o porozumění moudrosti, které od nich král vyžadoval, shledal, že desetkrát předčí všechny věštce a zaklínače, kteří byli v celém jeho království. +#1:21 A Daniel tam zůstal až do prvního roku vlády krále Kýra. +#2:1 Ve druhém roce svého kralování měl Nebúkadnesar sen. Rozrušil se a nemohl spát. +#2:2 Král tedy rozkázal zavolat věštce, zaklínače, čaroděje a hvězdopravce, aby mu pověděli, co se mu zdálo. I přišli a postavili se před králem. +#2:3 Král jim řekl: "Měl jsem sen a jsem rozrušen; chci ten sen znát." +#2:4 Hvězdopravci promluvili ke králi aramejsky: "Králi, navěky buď živ! Pověz svým služebníkům ten sen a my ti sdělíme výklad." +#2:5 Král hvězdopravcům odpověděl: "Mé slovo je příkaz: Jestliže mi neoznámíte sen a jeho výklad, budete rozsekáni na kusy a z vašich domů se stane hnojiště. +#2:6 Jestliže mi však sen a jeho výklad sdělíte, dostane se vám ode mne darů, odměny a velké pocty. Sdělte mi tedy sen a jeho výklad!" +#2:7 Odpověděli znovu: "Ať král poví svým služebníkům sen a my sdělíme výklad." +#2:8 Král odpověděl: "Já vím jistě, že chcete získat čas, protože vidíte, že mé slovo je příkazem: +#2:9 Jestliže mi ten sen neoznámíte, čeká vás jediný rozsudek. Domluvili jste se, že mi budete říkat lživé a zlé věci, dokud se nezmění čas. A proto mi řekněte ten sen a poznám, že jste schopni sdělit mi i výklad." +#2:10 Hvězdopravci králi odpověděli: "Není na zemi člověka, který by dovedl sdělit to, co král rozkázal. Nadto žádný velký a mocný král nežádal od žádného věštce, zaklínače nebo hvězdopravce takovou věc. +#2:11 Věc, kterou král žádá, je těžká a není nikoho jiného, kdo by ji králi sdělil, mimo bohy, kteří nepřebývají mezi smrtelníky." +#2:12 Král se proto rozhněval, velice se rozzlobil a rozkázal všechny babylónské mudrce zahubit. +#2:13 Když byl vydán rozkaz a mudrci byli zabíjeni, hledali též Daniela a jeho druhy, aby byli zabiti. +#2:14 Tehdy se Daniel rozvážně a uvážlivě obrátil na Arjóka, velitele královy tělesné stráže, který vyšel zabíjet babylónské mudrce. +#2:15 Otázal se Arjóka, králova zmocněnce: "Proč je králův rozkaz tak přísný?" Arjók Danielovi tu věc oznámil. +#2:16 Daniel vešel ke králi a prosil ho, aby mu dal určitou dobu, že králi ten výklad sdělí. +#2:17 Pak Daniel odešel do svého domu a oznámil tu věc svým druhům, Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi. +#2:18 Vyzval je, aby prosili Boha nebes o slitování ve věci toho tajemství, aby Daniel a jeho druhové nebyli zahubeni se zbytkem babylónských mudrců. +#2:19 I bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění. Daniel dobrořečil Bohu nebes. +#2:20 Promlouval takto: "Požehnáno buď jméno Boží od věků až na věky. Jeho moudrost i bohatýrská síla. +#2:21 On mění časy i doby, krále sesazuje, krále ustanovuje, dává moudrost moudrým, poznání těm, kdo mají rozum. +#2:22 Odhaluje hlubiny a skryté věci, poznává to, co je ve tmě, a světlo s ním bydlí. +#2:23 Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu. Oznámils mi nyní, oč jsme tě prosili, oznámil jsi nám královu záležitost." +#2:24 Daniel tedy vešel k Arjókovi, kterého král ustanovil, aby zahubil babylónské mudrce. Přišel a řekl mu toto: "Babylónské mudrce nehub! Uveď mě před krále, sdělím králi výklad." +#2:25 Arjók neprodleně uvedl Daniela před krále a řekl mu: "Našel jsem muže z judských přesídlenců, který králi oznámí výklad." +#2:26 Král oslovil Daniela, který měl jméno Beltšasar: "Jsi schopen oznámit mi sen, který jsem měl, a jeho výklad?" +#2:27 Daniel králi odpověděl: "Tajemství, na které se král ptá, nemohou králi sdělit ani mudrci ani zaklínači ani věštci ani planetáři. +#2:28 Ale je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství. On dal králi Nebúkadnesarovi poznat, co se stane v posledních dnech. Toto je sen, totiž vidění, která ti prošla hlavou na tvém lůžku: +#2:29 Tobě, králi vyvstaly na lůžku starosti o to, co se v budoucnu stane, a ten, který odhaluje tajemství, ti oznámil, co se stane. +#2:30 Já pak to nemám z moudrosti, které bych měl více než ostatní živé bytosti, ale to tajemství mi bylo odhaleno, aby výklad byl králi oznámen a abys poznal myšlení svého srdce. +#2:31 Ty jsi, králi, viděl jakousi velikou sochu. Byla to obrovská socha a její lesk byl mimořádný. Stála proti tobě a měla strašný vzhled. +#2:32 Hlava té sochy byla z ryzího zlata, její hruď a paže ze stříbra, břicho a boky z mědi, +#2:33 stehna ze železa, nohy dílem ze železa a dílem z hlíny. +#2:34 Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je, +#2:35 a rázem bylo rozdrceno železo, hlína, měď, stříbro i zlato, a byly jako plevy na mlatě v letní době. Odnesl je vítr a nezbylo po nich ani stopy. A ten kámen, který do sochy udeřil, se stal obrovskou skálou a zaplnil celou zemi. +#2:36 Toto je sen. Též jeho výklad řekneme králi: +#2:37 Ty, králi, jsi král králů. Bůh nebes ti dal království, moc, sílu a slávu. +#2:38 A všechna místa, kde bydlí lidé, polní zvěř a nebeské ptactvo, dal ti do rukou a dal ti moc nad tím vším. Ty jsi ta zlatá hlava. +#2:39 Po tobě povstane další království, nižší než tvé, a pak další, třetí království, měděné, které bude mít moc nad celou zemí. +#2:40 Čtvrté království bude tvrdé jako železo, neboť železo drtí a drolí vše, a to království jako železo, které tříští všechno, bude drtit a tříštit. +#2:41 Že jsi viděl nohy a prsty dílem z hrnčířské hlíny a dílem ze železa, znamená, že království bude rozdělené a bude v něm něco z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou. +#2:42 Prsty nohou dílem ze železa a dílem z hlíny znamenají, že království bude zčásti tvrdé a dílem křehké. +#2:43 Že jsi viděl železo smíšené s jílovitou hlínou, znamená, že se bude lidské pokolení mísit, avšak nepřilnou k sobě navzájem, jako se nesmísí železo s hlínou. +#2:44 Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, +#2:45 neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato. Veliký Bůh dal králi poznat, co se v budoucnu stane. Sen je pravdivý a výklad spolehlivý." +#2:46 Tu král Nebúkadnesar padl na tvář, poklonil se před Danielem a rozkázal, aby mu byla obětována oběť přídavná s vonnými dary. +#2:47 Král Daniela oslovil: "Vpravdě, váš Bůh je Bohem bohů a Pán králů, který odhaluje tajemství, neboť jsi mi dokázal toto tajemství odhalit." +#2:48 Král pak Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů i moc nad celou babylónskou krajinou a učinil ho nejvyšším správcem všech babylónských mudrců. +#2:49 Ale Daniel prosil krále, aby správou babylónské krajiny pověřil Šadraka, Méšaka a Abed-nega. Daniel sám zůstal na královském dvoře. +#3:1 Král Nebúkadnesar dal zhotovit zlatou sochu, jejíž výška byla šedesát loket a šířka šest loket. Postavil ji na pláni Dúra v babylónské krajině. +#3:2 Král Nebúkadnesar poslal pro satrapy, zemské správce a místodržitele, poradce, správce pokladu, soudce, vysoké úředníky a všechny zmocněnce nad krajinami, aby přišli k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil. +#3:3 Tehdy se shromáždili satrapové, zemští správcové a místodržitelé, poradci, správcové pokladu, soudcové, vysocí úředníci a všichni zmocněnci nad krajinami k posvěcení sochy, kterou král Nebúkadnesar postavil. Stáli proti soše, kterou postavil Nebúkadnesar. +#3:4 Hlasatel mocně volal: "Poroučí se vám, lidé různých národností a jazyků: +#3:5 Jakmile uslyšíte hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny, dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnete a pokloníte se před zlatou sochou, kterou postavil král Nebúkadnesar. +#3:6 Kdo nepadne a nepokloní se, bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé pece." +#3:7 Proto v určenou dobu, jakmile všichni lidé uslyšeli hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a rozmanitých strunných nástrojů, všichni lidé různých národností a jazyků padli a klaněli se před zlatou sochou, kterou král Nebúkadnesar postavil. +#3:8 V té době přišli muži hvězdopravci a udali Judejce. +#3:9 Hlásili králi Nebúkadnesarovi: "Králi, navěky buď živ! +#3:10 Ty jsi, králi, vydal rozkaz, aby každý člověk, až uslyší hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padl a poklonil se před zlatou sochou. +#3:11 Kdo nepadne a nepokloní se, má být vhozen do rozpálené ohnivé pece. +#3:12 Jsou zde muži Judejci, které jsi pověřil správou babylónské krajiny, Šadrak, Méšak a Abed-nego. Tito muži nedbají, králi, na tvůj rozkaz, tvé bohy neuctívají a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se neklanějí." +#3:13 Tehdy Nebúkadnesar, rozlícen a rozhořčen, rozkázal přivést Šadraka, Méšaka a Abed-nega. Tito muži byli hned přivedeni před krále. +#3:14 Nebúkadnesar se jich otázal: "Je to tak, Šadraku, Méšaku a Abed-nego, že mé bohy neuctíváte a před zlatou sochou, kterou jsem postavil, jste se nepoklonili? +#3:15 Nuže, jste ochotni v čase, kdy uslyšíte hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnout a poklonit se před sochou, kterou jsem udělal? Jestliže se nepokloníte, v tu hodinu budete vhozeni do rozpálené ohnivé pece. A kdo je ten Bůh, který by vás vysvobodil z mých rukou!" +#3:16 Šadrak, Méšak a Abed-nego odpověděli králi: "Nebúkadnesare, nám není třeba dávat ti odpověď. +#3:17 Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás. +#3:18 Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme." +#3:19 Tu se Nebúkadnesar velice rozlítil a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi změnil. Rozkázal vytopit pec sedmkrát víc, než se obvykle vytápěla. +#3:20 Mužům, statečným bohatýrům, kteří byli v jeho vojsku, rozkázal Šadraka, Méšaka a Abed-nega svázat a vhodit je do rozpálené ohnivé pece. +#3:21 Ti muži byli hned svázáni ve svých pláštích a suknicích i s čepicemi a celým oblečením a vhozeni do rozpálené ohnivé pece. +#3:22 Protože královo slovo bylo přísné a pec byla nadmíru vytopena, ony muže, kteří Šadraka, Méšaka a Abed-nega vynesli, usmrtil plamen ohně. +#3:23 A ti tři muži, Šadrak, Méšak a Abed-nego, padli svázaní do rozpálené ohnivé pece. +#3:24 Tu král Nebúkadnesar užasl a chvatně vstal. Otázal se královské rady: "Což jsme nevhodili do ohně tři svázané muže?" Odpověděli králi: "Jistěže, králi." +#3:25 Král zvolal: "Hle, vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu." +#3:26 I přistoupil Nebúkadnesar k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: "Šadraku, Méšaku a Abed-nego, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a pojďte sem!" Šadrak, Méšak a Abed-nego vyšli z ohně. +#3:27 Satrapové, zemští správci a místodržitelé a královská rada se shromáždili, aby viděli ty muže, nad jejichž těly neměl oheň moc; ani vlas jejich hlavy nebyl sežehnut, jejich pláště nedoznaly změny, ani nebyly cítit ohněm. +#3:28 Nebúkadnesar zvolal: "Požehnán buď Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův, který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří na něj spoléhali. Přestoupili královo slovo a vydali svá těla, aby nemuseli vzdát poctu a klanět se nějakému jinému bohu než bohu svému. +#3:29 Vydávám rozkaz: Kdokoli z lidí kterékoli národnosti a jazyka by řekl něco proti Bohu Šadrakovu, Méšakovu a Abed-negovu, ať je rozsekán na kusy a jeho dům ať je učiněn hnojištěm, neboť není jiného Boha, který by mohl vyprostit jako tento Bůh." +#3:30 A král zařídil, aby se Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi v babylónské krajině dobře dařilo. +#3:31 Král Nebúkadnesar všem lidem různých národností a jazyků, kteří bydlí na celé zemi: "Rozhojněn buď váš pokoj! +#3:32 Zalíbilo se mi sdělit vám, jaká znamení a jaké divy učinil na mně Bůh nejvyšší. +#3:33 Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vladařská moc po všechna pokolení. +#4:1 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně pobýval ve svém domě, pln svěžesti ve svém paláci. +#4:2 Viděl jsem sen a ten mě vystrašil. Představy ve snu na lůžku, vidění, která i prošla hlavou, mě naplnily hrůzou. +#4:3 Vydal jsem rozkaz, aby ke mně byli uvedeni všichni babylónští mudrci, aby mi sen vyložili. +#4:4 Přišli tedy věštci, zaklínači, hvězdopravci a planetáři. Vyprávěl jsem jim sen, ale jeho výklad mi nemohli oznámit. +#4:5 Konečně ke mně přišel Daniel, který má jméno Beltšasar podle jména mého boha; v něm je duch svatých bohů. Vyprávěl jsem mu sen: +#4:6 Beltšasare, nejvyšší z věštců, vím, že v tobě je duch svatých bohů a že žádné tajemství ti nedělá potíže. Pověz mi výklad vidění snu, který jsem viděl. +#4:7 Ve viděních, která mi prošla hlavou na mém lůžku jsem viděl: Hle, strom stál uprostřed země, jeho výška byla obrovská. +#4:8 Strom rostl a sílil, až jeho výška sahala k nebi. Bylo jej vidět od samého konce země. +#4:9 Měl nádherné listí a mnoho plodů, byla na něm potrava pro všechny. Polní zvěř pod ním nalézala stín, v jeho větvích bydleli nebeští ptáci a sytilo se z něho všechno tvorstvo. +#4:10 Ve viděních, která mi prošla hlavou na mém lůžku, jsem viděl: Hle, posel, a to svatý, sestupoval z nebe. +#4:11 Mocně volal a nařizoval toto: „Skácejte strom! Osekejte mu větve! Otrhejte mu listí! Rozházejte jeho plody! Ať uteče zvěř, která byla pod ním, i ptáci z jeho větví! +#4:12 Avšak pařez s kořeny ponechte v zemi, sevřený obručí z železa a bronzu, ve svěží zeleni pole; ať je skrápěn nebeskou rosou a se zvěří ať se dělí o rostliny země. +#4:13 Jeho srdce ať je jiné, než je srdce lidské, ať je mu dáno srdce zvířecí, dokud nad ním neuplyne sedm let. +#4:14 V rozhodnutí nebeských poslů je rozsudek, výpovědí svatých je věc uzavřená. Z toho živí poznají, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a komu chce, je dává; může nad ním ustanovit i nejnižšího z lidí.“ +#4:15 Tento sen jsem viděl já, král Nebúkadnesar, a ty, Beltšasare, mi řekni jeho výklad. Žádný z mudrců mého království mi nemohl výklad oznámit. Ty však jsi toho schopen, neboť v tobě je duch svatých bohů." +#4:16 Tu Daniel, který měl jméno Beltšasar, zůstal skoro hodinu strnulý a jeho myšlenky ho plnily hrůzou. Král mu řekl: "Beltšasare, snu ani výkladu se nehroz." Beltšasar odpověděl: "Můj pane, kéž by sen platil tvým nepřátelům a jeho výklad tvým protivníkům. +#4:17 Strom, který jsi viděl, který rostl a sílil, až jeho výška sahala k nebi a bylo ho vidět po celé zemi, +#4:18 který měl nádherné listí a mnoho plodů, na němž byla potrava pro všechny, pod nímž bydlela polní zvěř a v jehož větvích přebývali nebeští ptáci, +#4:19 jsi ty, králi, který jsi rostl a sílil. Tvá velikost rostla, až dosáhla k nebi, tvá vladařská moc až na konec země. +#4:20 Král viděl potom posla, a to svatého, jak sestupoval z nebe a nařizoval: „Skácejte strom a zničte jej, avšak pařez s kořeny ponechte v zemi sevřený obručí z železa a bronzu ve svěží zeleni pole, ať je skrápěn nebeskou rosou a ať má podíl s polní zvěří, dokud nad ním neuplyne sedm let.“ +#4:21 Toto je výklad, králi: Je to rozhodnutí Nejvyššího, které dopadlo na krále, mého pána. +#4:22 Vyženou tě pryč od lidí a budeš bydlet s polní zvěří. Za pokrm ti dají rostliny jako dobytku a nechají tě skrápět nebeskou rosou. Tak nad tebou uplyne sedm let, dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce. +#4:23 A že bylo řečeno, aby byl pařez toho stromu i s kořeny ponechán, tvé království se ti opět dostane, až poznáš, že Nebesa mají moc. +#4:24 Kéž se ti, králi, zalíbí má rada: Překonej své hříchy spravedlností a svá provinění milostí k strádajícím; snad ti bude prodloužen klid." +#4:25 To všechno dopadlo na krále Nebúkadnesara. +#4:26 Uplynulo dvanáct měsíců. Král se procházel po královském paláci v Babylóně +#4:27 a řekl: "Zdali není veliký tento Babylón, který jsem svou mocí a silou vybudoval jako královský dům ke slávě své důstojnosti?" +#4:28 Ještě to slovo bylo v ústech krále, když se snesl hlas z nebe: "Tobě je to řečeno, králi Nebúkadnesare: Tvé království od tebe odešlo. +#4:29 Vyženou tě pryč od lidí a budeš bydlit s polní zvěří. Dají ti za pokrm rostliny jako dobytku. Tak nad tebou uplyne sedm let, dokud nepoznáš, že Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce." +#4:30 V tu hodinu se to slovo na Nebúkadnesarovi splnilo. Byl vyhnán pryč od lidí, pojídal rostliny jako dobytek, jeho tělo bylo skrápěno nebeskou rosou, až mu narostly vlasy jako peří orlům a nehty jako drápy ptákům. +#4:31 "Když uplynuly ty dny, pozdvihl jsem já Nebúkadnesar své oči k nebi a rozum se mi vrátil. Dobrořečil jsem Nejvyššímu a chválil jsem a velebil Věčně živého, neboť jeho vladařská moc je věčná, jeho království po všechna pokolení. +#4:32 Všichni obyvatelé země jsou považováni za nic. Podle své vůle nakládá s nebeským vojskem i s obyvateli země. Není, kdo by mohl zabraňovat jeho ruce a ptát se ho: „Co to děláš?“ +#4:33 Tou dobou se mi vrátil rozum a ke slávě mého království mi opět byla vrácena má důstojnost a lesk. Moje královská rada a hodnostáři mě vyhledali, opět jsem byl dosazen do svého království a byla mi přidána mimořádná velikost. +#4:34 Nyní tedy já Nebúkadnesar chválím, vyvyšuji a velebím Krále nebes. Všechno jeho dílo je pravda, jeho cesty právo. Ty, kteří si vedou pyšně, má moc ponížit." +#5:1 Král Belšasar vystrojil velikou hostinu svým tisíci hodnostářům a před těmito tisíci pil víno. +#5:2 Při popíjení vína poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny. +#5:3 Hned tedy přinesli zlaté nádoby odnesené z chrámu, to je z Božího domu v Jeruzalémě, a pili z nich král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny. +#5:4 Pili víno a chválili bohy zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné a kamenné. +#5:5 V tu hodinu se ukázaly prsty lidské ruky a něco psaly na omítku zdi královského paláce naproti svícnu. Král viděl zápěstí ruky, která psala. +#5:6 Tu se barva králova obličeje změnila a myšlenky ho naplnily hrůzou, poklesl v kyčlích a kolena mu tloukla o sebe. +#5:7 Král mocně zvolal, aby přivedli zaklínače, hvězdopravce a planetáře. Babylónským mudrcům král řekl: "Kdokoli přečte toto písmo a sdělí mi výklad, bude oblečen do purpuru, na krk mu bude dán zlatý řetěz a bude mít v království moc jako třetí po mně." +#5:8 Všichni královští mudrci tedy vstoupili, ale nebyli schopni písmo přečíst a oznámit králi výklad. +#5:9 Král Belšasar byl pln hrůzy a barva jeho obličeje se změnila. I hodnostáři byli zmateni. +#5:10 Po slovech krále a hodnostářů vešla do domu, kde hodovali, královna a řekla: "Králi, navěky buď živ! Nechť tě tvé myšlenky neplní hrůzou a barva tvého obličeje ať se nemění. +#5:11 Je v tvém království muž, v němž je duch svatých bohů. Za dnů tvého otce bylo shledáno, že je osvícený a zběhlý v moudrosti, která je jako moudrost bohů. Král Nebúkadnesar, tvůj otec, ho ustanovil nejvyšším z věštců, zaklínačů, hvězdopravců a planetářů, ano, tvůj otec, králi, +#5:12 neboť bylo shledáno, že Daniel, jemuž král dal jméno Beltšasar, má mimořádného ducha a poznání a že je zběhlý ve vykládání snů, řešení záhad a vysvětlování věcí nesnadných. Nechť je Daniel nyní zavolán a sdělí výklad." +#5:13 Daniel byl hned přiveden ke králi. Král se Daniela otázal: "Ty jsi Daniel z judských přesídlenců, kterého přivedl král, můj otec, z Judska? +#5:14 Slyšel jsem o tobě, že je v tobě duch bohů a že bylo shledáno, že jsi osvícený a zběhlý v mimořádné moudrosti. +#5:15 Byli ke mně přivedeni mudrci, zaklínači, aby mi přečetli toto písmo a oznámili mi jeho výklad, ale nejsou schopni výklad té věci sdělit. +#5:16 O tobě jsem slyšel, že dokážeš podat výklad a vysvětlit nesnadné. Nyní tedy, dokážeš-li to písmo přečíst a výklad mi oznámit, budeš oblečen do purpuru, na krk ti bude dán zlatý řetěz a budeš mít v království moc jako třetí." +#5:17 Daniel na to králi odpověděl: "Své dary si ponech a své odměny dej jinému. To písmo však králi přečtu a výklad mu oznámím. +#5:18 Slyš, králi! Bůh nejvyšší dal Nebúkadnesarovi, tvému otci, království a velikost, slávu a důstojnost. +#5:19 Pro velikost, kterou mu dal, se před ním třásli všichni lidé různých národností a jazyků a obávali se ho. Koho chtěl, zabil, koho chtěl, nechal žít, koho chtěl, povýšil, koho chtěl, ponížil. +#5:20 Když se jeho srdce povýšilo a jeho duch se stal náramně zpupný, byl svržen ze svého královského stolce a jeho sláva mu byla odňata. +#5:21 Byl vyhnán pryč od lidí, jeho srdce se stalo podobné zvířecímu, bydlil s divokými osly, za pokrm mu dávali rostliny jako dobytku a jeho tělo bylo skrápěno nebeskou rosou, dokud nepoznal, že Bůh nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že nad ním ustanovuje, koho chce. +#5:22 Ani ty, jeho synu Belšasare, jsi neponížil své srdce, ačkoli jsi o tom všem věděl, +#5:23 ale povýšil ses nad Pána nebes. Přinesli před tebe nádoby z jeho domu a pil jsi z nich víno ty i tvoji hodnostáři, tvé ženy i ženiny, a chválil jsi bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné a kamenné, kteří nic nevidí, neslyší ani nevědí. Boha, v jehož rukou je tvůj dech a všechny tvé cesty, jsi však nevelebil. +#5:24 Proto bylo od něho posláno zápěstí ruky a napsáno toto písmo. +#5:25 Toto pak je písmo, které bylo napsáno: „Mené, mené, tekel ú-parsín“. +#5:26 Toto je výklad těch slov: Mené - Bůh sečetl tvé kralování a ukončil je. +#5:27 Tekel - byl jsi zvážen na vahách a shledán lehký. +#5:28 Peres - tvé království bylo rozlomeno a dáno Médům a Peršanům." +#5:29 Belšasar hned poručil, aby Daniela oblékli do purpuru, na krk mu dali zlatý řetěz a rozhlásili o něm, že má v království moc jako třetí. +#5:30 Ještě té noci byl kaldejský král Belšasar zabit. +#6:1 Darjaveš médský se ujal království ve věku šedesáti dvou let. +#6:2 Darjavešovi se zalíbilo ustanovit nad královstvím sto dvacet satrapů, aby byli po celém království. +#6:3 Nad nimi byli tři říšští vládcové, z nichž jedním byl Daniel. Těm podávali satrapové hlášení, aby se tím král nemusel obtěžovat. +#6:4 Daniel pak vynikal nad říšské vládce i satrapy, neboť v něm byl mimořádný duch. Král ho zamýšlel ustanovit nad celým královstvím. +#6:5 Tu se říšští vládcové a satrapové snažili nalézt proti Danielovi záminku ohledně jeho správy království, ale žádnou záminku ani zlé jednání nalézt nemohli, neboť byl věrný. Žádnou nedbalost ani zlé jednání na něm neshledali. +#6:6 Proto si ti muži řekli: "Nenajdeme proti Danielovi žádnou záminku, ledaže bychom našli proti němu něco, co se týče zákona jeho Boha." +#6:7 Říšští vládcové a satrapové se shlukli ke králi a naléhali na něj: "Králi Darjaveši, navěky buď živ! +#6:8 Všichni královští vládci, zemští správcové a satrapové, královská rada a místodržitelé se uradili, abys královským výnosem potvrdil zákaz: Každý, kdo by se v údobí třiceti dnů obracel v modlitbě na kteréhokoli boha nebo člověka kromě na tebe, králi, ať je vhozen do lví jámy. +#6:9 Nyní, králi, vydej zákaz a podepiš přípis, který by podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů nesměl být změněn." +#6:10 Král Darjaveš tedy podepsal přípis a zákaz. +#6:11 Když se Daniel dověděl, že byl podepsán přípis, vešel do svého domu, kde měl v horní pokoji otevřená okna směrem k Jeruzalému. Třikrát za den klekal na kolena, modlil se a vzdával čest svému Bohu, jako to činíval dříve. +#6:12 Tu se ti muži shlukli a přistihli Daniela, jak se modlí a prosí svého Boha o milost. +#6:13 Hned šli ke králi a dovolávali se královského zákazu: "Zdali jsi nepodepsal zákaz, že každý člověk, který by se v údobí třiceti dnů modlil ke kterémukoli bohu nebo člověku kromě k tobě, králi, bude vhozen do lví jámy?" Král odpověděl: "To slovo platí podle nezrušitelného zákona Médů a Peršanů." +#6:14 Na to králi řekli: "Daniel z judských přesídlenců, králi, na tebe a zákaz, který si podepsal nedbá. Třikrát za den se modlí svou modlitbu." +#6:15 Když král slyšel takovou řeč, byl velmi znechucen. Usilovně přemýšlel, jak by Daniela vysvobodil. Namáhal se až do západu slunce, jak by ho vyprostil. +#6:16 Ti muži se však shlukli ke králi a naléhali na něj: "Věz, králi, podle zákona Médů a Peršanů žádný zákaz ani výnos, který král vydá, nesmí být změněn." +#6:17 Král tedy poručil, aby přivedli Daniela a vhodili ho do jámy, v níž byli lvi. Danielovi řekl: "Kéž tě tvůj Bůh, kterého stále uctíváš, vysvobodí." +#6:18 Donesli jeden kámen a položili ho na otvor jámy. Král jej zapečetil pečetním prstenem svým a pečetními prsteny svých hodnostářů, aby se v Danielově záležitosti nedalo nic změnit. +#6:19 Pak se král odebral do svého paláce a ulehl, aniž co pojedl. Nedopřál si žádné obveselení a spánek se mu vyhýbal. +#6:20 Jak se začalo rozednívat, hned za úsvitu, král vstal a chvatně odešel k jámě, kde byli lvi. +#6:21 Když přišel k jámě, zarmouceným hlasem zavolal na Daniela. Řekl Danielovi: "Danieli, služebníku Boha živého, dokázal tě Bůh, kterého stále uctíváš, zachránit před lvy?" +#6:22 Tu Daniel promluvil ke králi: "Králi, navěky buď živ! +#6:23 Můj Bůh poslal a svého anděla a zavřel ústa lvům, takže mi neublížili. Vždyť jsem byl před ním shledán čistý a ani proti tobě, králi, jsem se ničeho zlého nedopustil." +#6:24 Král tím byl velice potěšen a poručil, aby Daniela vytáhli z jámy. Daniel byl tedy z jámy vytažen a nebyla na něm shledána žádná úhona, protože věřil ve svého Boha. +#6:25 Král pak poručil, aby přivedli ty muže, kteří Daniela udali, a hodili je do lví jámy i s jejich syny a ženami. Ještě nedopadli na dno jámy, už se jich zmocnili lvi a rozdrtili jim všechny kosti. +#6:26 Tehdy král Darjaveš napsal všem lidem různých národností a jazyků, bydlícím po celé zemi: "Rozhojněn buď váš pokoj! +#6:27 Vydávám rozkaz, aby se v celé mé královské říši všichni třásli před Danielovým Bohem a obávali se ho, neboť on je Bůh živý a zůstává navěky, jeho království nebude zničeno a jeho vladařská moc bude až do konce. +#6:28 Vysvobozuje a vytrhuje, činí znamení a divy na nebi i na zemi. On vysvobodil Daniela ze lvích spárů." +#6:29 Danielovi se pak dobře dařilo v království Darjavešově i v království Kýra perského. +#7:1 V prvním roce vlády Belšasara, krále babylónského, viděl Daniel sen, vidění mu prošla hlavou na jeho lůžku. Hned tedy v hlavních rysech ten sen popsal. +#7:2 Daniel řekl: "Viděl jsem v nočním vidění, hle, čtyři nebeské větry rozbouřily Velké moře. +#7:3 A z moře vystoupila čtyři veliká zvířata, odlišná jedno od druhého. +#7:4 První bylo jako lev a mělo orlí křídla. Viděl jsem, že mu byla křídla oškubána, bylo pozvednuto od země a postaveno na nohy jako člověk a dáno lidské srdce. +#7:5 Hle, další zvíře, druhé, se podobalo medvědu. Bylo postaveno tváří k jedné straně. Mělo v tlamě mezi zuby tři žebra a bylo mu řečeno: „Vstaň a hojně se nažer masa!“ +#7:6 Potom jsem viděl, hle, další zvíře bylo jako levhart a mělo na hřbetě čtyři ptačí křídla. Bylo to zvíře čtyřhlavé a byla mu dána vladařská moc. +#7:7 Potom jsem v nočním vidění viděl, hle, čtvrté zvíře, strašné, příšerné a mimořádně mocné. Mělo veliké železné zuby, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama. Bylo odlišné ode všech předešlých zvířat a mělo deset rohů. +#7:8 Prohlížel jsem rohy, a hle, vyrostl mezi nimi další malý roh a tři z dřívějších rohů byly před ním vyvráceny. Hle, na tom rohu byly oči jako oči lidské a ústa, která mluvila troufale. +#7:9 Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec - plameny ohně, jeho kola - hořící oheň. +#7:10 Řeka ohnivá proudila a vycházela od něho, tisíce tisíců sloužily jemu a desetitíce desetitisíců stály před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy. +#7:11 Tu jsem viděl, že pro ta troufalá slova, která roh mluvil, viděl jsem, že to zvíře bylo zabito, jeho tělo zničeno a dáno k spálení ohněm. +#7:12 Zbylým zvířatům odňali jejich vladařskou moc a byl jim ponechán život do určité doby a času. +#7:13 Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu. +#7:14 A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno." +#7:15 Můj duch, můj, Danielův, byl uvnitř své schránky zmatený a vidění, která mi prošla hlavou, mě naplnila hrůzou. +#7:16 Přistoupil jsem k jednomu z těch, kteří tam stáli, a prosil jsem ho o hodnověrný výklad toho všeho. Řekl mi to a oznámil mi výklad té věci: +#7:17 "Ta čtyři veliká zvířata, to čtyři králové povstanou v zemi. +#7:18 Ale království se ujmou svatí Nejvyššího a budou mít království v držení až na věky, totiž až na věky věků." +#7:19 Chtěl jsem mít jistotu o tom čtvrtém zvířeti, které bylo odlišné ode všech ostatních a bylo mimořádně strašné: mělo železné zuby, bronzové drápy, žralo a drtilo a zbytek rozšlapávalo svýma nohama, +#7:20 i o deseti rozích, které mělo na hlavě, a o dalším, který vyrostl a před nímž tři spadly, totiž o tom rohu, který měl oči a ústa mluvící troufale a jevil se větší než ostatní. +#7:21 Viděl jsem, že ten roh vedl válku proti svatým a přemáhal je, +#7:22 až přišel Věkovitý a soud byl předán svatým Nejvyššího; nadešla doba a království dostali do držení svatí. +#7:23 Řekl toto: "Čtvrté zvíře - na zemi bude čtvrté království, to se bude ode všech království lišit; pozře celou zemi, podupe ji a rozdrtí. +#7:24 A deset rohů - z toho království povstane deset králů. Po nich povstane jiný, ten se bude od předchozích lišit a sesadí tři krále. +#7:25 Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času, +#7:26 avšak zasedne soud a vladařskou moc mu odejmou, a bude úplně vyhlazen a zahuben. +#7:27 Království, vladařská moc a velikost všech království pod celým nebem budou dány lidu svatých Nejvyššího. Jeho království bude království věčné a všechny vladařské moci ho budu uctívat a poslouchat." +#7:28 Zde končí to slovo. Já, Daniel, jsem se velice zhrozil těch myšlenek, barva mé tváře se změnila, ale to slovo jsem uchoval ve svém srdci. +#8:1 V třetím roce kralování krále Belšasara ukázalo se mně, Danielovi, vidění, po onom, které se mi ukázalo na počátku. +#8:2 Viděl jsem ve vidění - byl jsem ve vidění na hradě Šúšanu v élamské krajině - viděl jsem tedy ve vidění, že jsem u řeky Úlaje: +#8:3 Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jeden beran stál před řekou a měl dva rohy. Ty rohy byly veliké, jeden však byl větší než druhý; větší vyrostl jako poslední. +#8:4 Viděl jsem berana trkat směrem k moři, na sever a na jih. Žádné zvíře před ním neobstálo a nikdo nic nevyprostil z jeho moci. Dělal, co se mu zlíbilo, a vzmohl se. +#8:5 Pozoroval jsem, a hle, ze západu přicházel kozel na celou zemi, ale země se nedotýkal. Ten kozel měl mezi očima nápadný roh. +#8:6 Přišel až k dvourohému beranovi, kterého jsem viděl stát nad řekou. Přiběhl k němu silně rozzuřen. +#8:7 Viděl jsem, že dostihl berana, rozlíceně do něho vrazil a zlomil mu oba rohy a beran neměl sílu mu odolat. Kozel ho povalil na zem a rozšlapal a nebyl nikdo, kdo by berana vyprostil z jeho moci. +#8:8 Kozel se velice vzmohl. Když byl na vrcholu moci, zlomil se ten velký roh a místo něho vyrostly čtyři nápadné rohy do čtyř nebeských větrů. +#8:9 Z jednoho z nich vyrazil jeden maličký roh, který se velmi vzmáhal na jih a na východ i k nádherné zemi. +#8:10 Vzmohl se tak, že sahal až k nebeskému zástupu, srazil na zem část toho zástupu, totiž hvězd, a rozšlapal je. +#8:11 Vypjal se až k veliteli toho zástupu, zrušil každodenní oběť a rozvrátil příbytek jeho svatyně. +#8:12 Zástup byl sveden ke vzpouře proti každodenní oběti. Pravdu srazil na zem a dařilo se mu, co činil. +#8:13 Slyšel jsem, jak jeden svatý mluví. Jiný svatý se toho mluvícího otázal: "Jak dlouho bude platit vidění o každodenní oběti a o vzpouře, která pustoší a dovoluje šlapat po svatyni i zástupu?" +#8:14 Řekl mi: "Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti." +#8:15 Když jsem já Daniel uviděl to vidění a snažil se mu porozumět, hle, postavil se naproti mně kdosi podobný muži +#8:16 a uslyšel jsem nad Úlajem lidský hlas, který takto volal: "Gabrieli, vysvětli mu to vidění." +#8:17 Přišel tedy tam, kde jsem stál; zatímco přicházel, byl jsem ohromen a padl jsem tváří k zemi. Řekl mi: "Pochop, lidský synu, že to vidění se týká doby konce." +#8:18 Když se mnou mluvil, ležel jsem v mrákotách tváří na zemi. Dotkl se mě a postavil mě na mé místo. +#8:19 Řekl : "Hle, sdělím ti, co se stane v posledním hrozném hněvu, neboť se to týká konce času. +#8:20 Dvourohý beran, kterého jsi viděl, jsou králové médští a perští. +#8:21 Chlupatý kozel je král řecký a veliký roh, který měl mezi očima, je první král. +#8:22 To, že se roh zlomil a místo něho vyvstaly čtyři, znamená, že vyvstanou čtyři království z toho pronároda, ale nebudou mít jeho sílu. +#8:23 Ke konci jejich kralování, až se naplní míra vzpurných, povstane král nestoudný, který bude rozumět hádankám. +#8:24 Bude zdatný svou silou, a nejen svou silou, bude přinášet neobyčejnou zkázu a jeho konání bude provázet zdar. Uvrhne do zkázy zdatné a lid svatých. +#8:25 Obezřetně a se zdarem bude jeho ruka lstivě jednat; ve svém srdci se bude vypínat, nerušeně uvrhne do zkázy mnohé. Postaví se proti Veliteli velitelů, avšak bude zlomen bez zásahu ruky. +#8:26 Vidění o večerech a jitrech, jak ti bylo pověděno, je pravdivé. Ty pak podrž to vidění v tajnosti, neboť se uskuteční za mnoho dnů." +#8:27 Já Daniel jsem zůstal bez sebe a byl jsem těžce nemocen po řadu dní. Pak jsem vstal a konal své povolání u krále. Žasl jsem nad tím viděním, ale nikdo to nechápal. +#9:1 V prvním roce vlády Darjaveše, syna Achašvérošova, který byl médského původu a byl králem nad královstvím kaldejským, +#9:2 v tom prvním roce jeho kralování jsem já Daniel porozuměl z knih počtu roků, o nichž se stalo slovo Hospodinovo proroku Jeremjášovi; vyplní se, že Jeruzalém bude po sedmdesát let v troskách. +#9:3 Obrátil jsem se k Panovníku Bohu, abych ho vyhledal modlitbou a prosbami o smilování v postu, žíněném rouchu a popelu. +#9:4 Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a vyznával se mu slovy: "Ach, Panovníku, Bože veliký a hrozný, který dbáš na smlouvu a milosrdenství vůči těm, kteří tě milují a dodržují tvá přikázání! +#9:5 Zhřešili jsme a provinili se, jednali jsme svévolně, bouřili se a uchýlili od tvých přikázání a soudů. +#9:6 A neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří mluvili ve tvém jménu našim králům, našim velmožům, našim otcům a všemu lidu země. +#9:7 Na tvé straně, Panovníku, je spravedlnost, na nás je zjevná hanba až do tohoto dne; je na každém judském muži, na obyvatelích Jeruzaléma, na celém Izraeli, na blízkých i dalekých, ve všech zemích, do nichž jsi je rozehnal pro jejich zpronevěru, které se vůči tobě dopustili. +#9:8 Hospodine, na nás je zjevná hanba, na našich králích, na našich velmožích a na našich otcích, neboť jsme proti tobě zhřešili. +#9:9 Na Panovníku, našem Bohu, závisí slitování a odpuštění, neboť jsme se bouřili proti němu +#9:10 a neposlouchali jsme Hospodina, našeho Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám vydával skrze své služebníky proroky. +#9:11 Celý Izrael přestoupil tvůj zákon a odchýlil se a neposlouchal tebe. Na nás je vylita kletba a zlořečení, jak je o tom psáno v zákoně Mojžíše, Božího služebníka, protože jsme proti tobě hřešili. +#9:12 Dodržel jsi své slovo, které jsi promluvil proti nám a proti našim soudcům, kteří nás soudili, že uvedeš na nás zlo tak veliké, že takové nebylo učiněno pod celým nebem; tak bylo učiněno v Jeruzalémě. +#9:13 Jak je psáno v zákoně Mojžíšově, přišlo na nás všechno to zlo. Neprosili jsme Hospodina, svého Boha, o shovívavost a neodvrátili se od svých nepravostí a nejednali prozíravě podle jeho pravdy. +#9:14 Proto Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, které koná, ale my jsme ho neposlouchali. +#9:15 Nyní, Panovníku, náš Bože, který jsi svůj lid vyvedl z egyptské země pevnou rukou, a tak sis učinil jméno, jaké máš až dodnes, zhřešili jsme, byli jsme svévolní. +#9:16 Panovníku, nechť se prosím podle tvé veškeré spravedlnosti odvrátí tvůj hněv a tvé rozhořčení od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory, neboť pro naše hříchy a viny našich otců je Jeruzalém a tvůj lid tupen všemi, kteří jsou kolem nás. +#9:17 Nyní tedy, Bože náš, slyš modlitbu svého služebníka a jeho prosby o smilování a rozjasni tvář nad svou zpustošenou svatyní, kvůli sobě, Panovníku. +#9:18 Nakloň, můj Bože, své ucho a slyš, otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť ne pro své spravedlivé činy ti předkládáme své prosby o smilování, ale pro tvé velké slitování. +#9:19 Panovníku, slyš! Panovníku, odpusť! Panovníku, pozoruj a jednej! Neprodlévej! Kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé město i tvůj lid se nazývá tvým jménem." +#9:20 Ještě jsem rozmlouval a modlil se, vyznával hřích svůj i hřích Izraele, svého lidu, a předkládal Hospodinu, svému Bohu své prosby o smilování za svatou horu Boží, +#9:21 tedy ještě jsem rozmlouval v modlitbě, když Gabriel, ten muž, kterého jsem prve viděl ve vidění, spěšně přilétl a dotkl se mě v době večerního obětního daru. +#9:22 Poučil mě, když se mnou mluvil. Řekl: "Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti posloužil k poučení. +#9:23 Prve při tvých prosbách o smilování vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti je oznámil, neboť jsi vzácný Bohu. Pochop to slovo a rozuměj vidění. +#9:24 Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých. +#9:25 Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů. Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby. +#9:26 Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již. Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení. +#9:27 Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí." +#10:1 V třetím roce vlády Kýra, krále perského, bylo Danielovi, který byl pojmenován Beltšasar, zjeveno slovo. A to slovo je pravdivé; týká se velké strasti. Pochopil to slovo. Pochopení mu bylo dáno ve viděních. +#10:2 V těch dnech jsem já, Daniel, truchlil po celé tři týdny. +#10:3 Chutný chléb jsem nejedl, maso a víno jsem nevzal do úst, ani jsem se nepotíral mastí až do uplynutí celých tří týdnů. +#10:4 Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce jsem byl na břehu veliké řeky zvané Chidekel. +#10:5 Pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakýsi muž oblečený ve lněném oděvu. Na bedrech měl pás z třpytivého zlata z Úfazu. +#10:6 Tělo měl jako chrysolit, tvář jako blesk, oči jako hořící pochodně, paže a nohy jako lesknoucí se bronz a zvuk jeho slov byl jako hrozný hluk. +#10:7 Já Daniel jsem to vidění viděl sám. Muži, kteří byli se mnou, žádné vidění neviděli, ale padlo na ně veliké zděšení a uprchli do úkrytu. +#10:8 Zůstal jsem sám a viděl jsem to veliké vidění, ale nezůstala ve mně síla. Velebnost mé tváře se změnila a byla zcela porušena; nezachoval jsem si sílu. +#10:9 Slyšel jsem zvuk jeho slov a jak jsem zvuk jeho slov uslyšel, přišly na mě mrákoty a padl jsem na tvář, totiž tváří na zem. +#10:10 A hle, dotkla se mě ruka a zatřásla mnou, takže jsem se pozvedl na kolena a dlaně rukou. +#10:11 Muž mi řekl: "Danieli, muži vzácný, pochop slova, která k tobě budu mluvit. Stůj na svém místě. Jsem poslán k tobě." Když se mnou mluvil to slovo, stál jsem a chvěl jsem se. +#10:12 Řekl mi: "Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem proto přišel. +#10:13 Avšak ochránce perského království stál proti mně po jednadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Míkael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů. +#10:14 Přišel jsem, abych tě poučil o tom, co potká tvůj lid v posledních dnech, neboť vidění se týká těchto dnů." +#10:15 Když ke mně promluvil tato slova, sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem. +#10:16 A hle, kdosi podobný lidským synům se dotkl mých rtů. Otevřel jsem ústa a promluvil jsem k tomu, který stál proti mně: "Můj pane, pro to vidění mě sevřely křeče a nezachoval jsem si sílu. +#10:17 Jak by mohl služebník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? Od té doby není ve mně síla a nezůstal ve mně dech." +#10:18 Opět se mě dotkl kdosi, kdo vypadal jako člověk, a dodal mi sílu. +#10:19 Řekl: "Neboj se, muži vzácný, pokoj tobě! Vzchop se, vzchop se!" Když se mnou mluvil, nabyl jsem síly. Řekl jsem: "Ať můj pán mluví, neboť jsem již posílen." +#10:20 Řekl: "Víš, proč jsem k tobě přišel? Nyní se opět vrátím, abych bojoval s ochráncem Peršanů. Odcházím, a hle, přichází ochránce Řeků. +#10:21 Zajisté, oznámím ti, co je zapsáno ve spisu pravdy. Není nikoho, kdo by mi dodával sílu v těch věcech, kromě vašeho ochránce Míkaela." +#11:1 "V prvním roce vlády Darjaveše médského jsem stál při něm, abych mu dodával sílu a byl mu záštitou. +#11:2 Nyní ti tedy oznámím pravdu: Hle, v Persii povstanou ještě tři králové. Čtvrtý pak nabude většího bohatství než ostatní. Jakmile získá sílu ze svého bohatství, vyburcuje všechno proti řeckému království. +#11:3 Povstane však bohatýrský král, bude vládnout nad obrovskou říší a dělat, co se mu zlíbí. +#11:4 Ale až bude pevně stát, bude jeho království rozlomeno, rozděleno podle čtyř nebeských větrů, avšak ne jeho potomkům; nebude to už říše, jaké vládl on, neboť jeho království bude rozvráceno a dostane se jiným, nikoli jím. +#11:5 Tu se vzmůže král Jihu, ale jeden z jeho velitelů se vzmůže víc než on a bude vládnout. Bude vládnout nad nesmírnou říší. +#11:6 Po uplynutí několika let se spojí: dcera krále Jihu přijde ke králi Severu, aby ujednala smír; avšak paže si neuchová sílu, jeho paže neobstojí. Dcera bude v té době vydána záhubě i s těmi, kteří ji přivedli, i s tím, který ji zplodil, a s tím, kdo jí byl oporou. +#11:7 Avšak na jeho místo postoupí výhonek z jejích kořenů, přitáhne proti vojsku a vejde do pevnosti krále Severu a bude tam prosazovat svou sílu. +#11:8 I jejich bohy s jejich litými sochami a vzácnými nádobami, stříbro a zlato odveze do zajetí do Egypta; pak několik let nechá krále Severu na pokoji. +#11:9 Ten sice vtrhne do království krále Jihu, ale vrátí se do své země. +#11:10 Jeho synové však budou válčit a shromáždí nesmírné množství vojska. Jeden z nich přitáhne, přižene se jako povodeň a bude válčit dál až k jeho pevnosti. +#11:11 Král Jihu se rozhořčí, vytáhne a bude sním, s králem Severu, bojovat; ten sice postaví nesmírné množství vojska, ale to množství bude vydáno do rukou onoho. +#11:12 To množství bude odvedeno. Jeho srdce zpychne. Pobije desetitisíce, avšak moc si neudrží. +#11:13 Král Severu se vrátí a postaví ještě nesmírnější množství, než bylo první, a po určité době, po několika letech, přitáhne s velikým vojskem a obrovským vybavením. +#11:14 V té době se mnozí postaví proti králi Jihu a synové rozvratníků tvého lidu se pozdvihnou, aby se potvrdilo vidění, avšak klesnou. +#11:15 Král Severu opět přitáhne, nasype náspy a zmocní se opevněného města. Paže Jihu neobstojí, ani lid jeho vybraných sborů nebude mít sílu, aby obstál. +#11:16 Ten, který přitáhne proti němu, bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním neobstojí. Zastaví se i v nádherné zemi a jeho ruka přinese zkázu. +#11:17 Pojme úmysl zmocnit se celého království, ujedná s ním smír a dá mu jednu z dcer, aby království strhla do zkázy. Ale ona nebude stát při něm. +#11:18 Pak obrátí tvář k ostrovům a mnohých se zmocní, avšak jeden konsul učiní přítrž jeho tupení; a nejen to: jeho tupení mu oplatí. +#11:19 Obrátí tedy tvář k pevnostem své země, ale klesne, padne a nenajdou ho. +#11:20 Na jeho místo povstane někdo, kdo dá projít výběrčímu vznešeným královstvím, ale po několika letech bude zlomen, a to ani hněvem ani bojem. +#11:21 Na jeho místo povstane Opovrženíhodný. Královská důstojnost mu nebude udělena, nýbrž nerušeně přitáhne a úskočně se zmocní království. +#11:22 Jako povodní budou před ním odplaveny a zlomeny paže protivníků, právě tak i vůdce smlouvy. +#11:23 S těmi, kteří se s ním spojí, bude jednat lstivě. Opovážlivě vytáhne s hrstkou pronároda. +#11:24 Nerušeně přitáhne do žirných krajin a učiní, co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců. Rozdělí mezi své lidi loupež, kořist a majetek a opevněným místům bude strojit úklady, až do času. +#11:25 Vyburcuje svou sílu i srdce proti králi Jihu, potáhne s velikým vojskem. Král Jihu s vojskem velice velkým a zdatným se s ním utká v boji, ale neobstojí, protože mu budou nastrojeny úklady. +#11:26 Ti totiž, kteří jídají jeho lahůdky, ho zlomí, jeho vojsko bude odplaveno, mnoho jich bude skoleno a padne. +#11:27 Srdce obou těch králů budou plná zloby a u jednoho stolu budou mluvit lež, ale nezdaří se to, neboť konec je ještě odložen do jistého času. +#11:28 Navrátí se tedy do své země s velikým jměním, ale jeho srdce bude proti svaté smlouvě. Podle toho bude jednat; pak se vrátí do své země. +#11:29 Po jistém čase opět potáhne proti Jihu, ale podruhé to nebude tak jako poprvé. +#11:30 Přitáhne na něj loďstvo Kitejců a bude zkrušen. Opět bude soptit a jednat proti svaté smlouvě. Obrátí se a přikloní k těm, kdo opustili svatou smlouvu. +#11:31 Jeho paže se napřáhnou a znesvětí svatyni i pevnost, vymýtí každodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele. +#11:32 Ty, kteří jednají svévolně vůči smlouvě, přivede úslisnostmi k rouhání. Avšak lid, ti, kteří se znají ke svému Bohu, zůstanou pevní a budou podle toho jednat. +#11:33 Prozíraví v lidu budou poučovat mnohé, ale budou po nějaký čas klesat pod mečem a plamenem, zajetím a loupeží. +#11:34 Když budou klesat, naleznou trochu pomoci, ale mnozí se k nim připojí úskočně. +#11:35 Někteří z prozíravých budou klesat, budou zkoušeni, tříbeni a běleni pro dobu konce, totiž do jistého času. +#11:36 Král bude dělat, co se mu zlíbí, bude se vypínat a činit větším nad každého boha a bude divně mluvit i proti Bohu bohů, co mu nepřísluší, a bude ho provázet zdar, dokud se nedovrší hrozný hněv, neboť rozhodnutí bude vykonáno. +#11:37 Nepřikloní se ani k bohům svých otců ani k Oblíbenci žen, nepřikloní se k žádnému bohu, neboť se bude činit větším nade všechny. +#11:38 Jen boha pevností bude ctít na jeho místě, zlatem, stříbrem, drahokamem a drahocennostmi bude ctít boha, kterého jeho otcové neznali. +#11:39 Cizího boha uvede do opevněných pevností; kdo ho uzná, toho zahrne slávou. Takovým svěří vládu nad mnohými a jako odměnu jim přidělí půdu. +#11:40 V době konce se s ním srazí král Jihu, ale král Severu proti němu zaútočí s vozbou a jízdou a obrovským loďstvem. Přitáhne proti zemím, zaplaví je a potáhne dál. +#11:41 Přitáhne i do nádherné země a mnozí klesnou. Z jeho rukou uniknou jen tito: Edóm, Moáb a přední z Amónovců. +#11:42 Vztáhne svou ruku na četné země; ani egyptská země nevyvázne. +#11:43 Získá vládu nad skrytými poklady zlata a stříbra a všemi egyptskými drahocennostmi. V jeho průvodu budou i Lúbijci a Kúšijci. +#11:44 Ale vyděsí ho zprávy z východu a ze severu. Vytáhne s velikým rozhořčením, aby mnohé zahladil a vyhubil jako klaté. +#11:45 Postaví své přepychové stany od moří k hoře svaté nádhery. Pak přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže." +#12:1 "V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize. +#12:2 Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze. +#12:3 Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy. +#12:4 A ty, Danieli, udržuj ta slova v tajnosti a zapečeť tuto knihu až do doby konce. Mnozí budou zmateně pobíhat, ale poznání se rozmnoží." +#12:5 Já Daniel jsem viděl toto: Hle, povstali dva další muži, jeden na tomto břehu veletoku, druhý na onom břehu veletoku, +#12:6 a ten se otázal muže oblečeného ve lněném oděvu, který byl nad vodami veletoku: "Kdy nastane konec těch podivuhodných věcí?" +#12:7 I slyšel jsem muže oblečeného ve lněném oděvu, který byl nad vodami veletoku. Zvedl svou pravici i levici k nebi a přísahal při Živém navěky, že k času a časům a k polovině, až se dovrší roztříštění moci svatého lidu, dovrší se i všechno toto. +#12:8 Slyšel jsem, ale neporozuměl jsem. Řekl jsem: "Můj pane, jaké bude zakončení toho všeho?" +#12:9 Řekl: "Jdi, Danieli, tajuplná a zapečetěná budou ta slova až do doby konce. +#12:10 Mnozí se vytříbí, zbělí a budou vyzkoušeni. Svévolníci budou jednat svévolně; žádný svévolník se nepoučí, ale prozíraví se poučí. +#12:11 Od doby, kdy bude odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní. +#12:12 Blaze tomu, kdo se v důvěře dočká tisíce tří set třiceti pěti dnů. +#12:13 Ty vytrvej do konce. Pak odpočineš, ale na konci dnů povstaneš ke svému údělu. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCSP-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCSP-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..9be1a5b800 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeCSP-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 Ve třetím roce kralování judského krále Jójakíma přitáhl babylonský král Nebúkadnesar k Jeruzalému a oblehl jej. +#1:2 Panovník Hospodin mu tehdy do ruky vydal judského krále Jójakíma i některé předměty domu Božího, on je vzal s sebou do země Šineár, do domu svého boha, a ty předměty přinesl do chrámové klenotnice svého boha. +#1:3 Král pak řekl Ašpenazovi, vrchnímu komorníkovi, aby ze synů Izraele, jak z královského potomstva, tak ze šlechty, přivedl +#1:4 mladíky, kteří nemají žádnou vadu, hezkého vzhledu, rozumné v každém ohledu, vzdělané i chápavé, kteří jsou schopni sloužit v královském paláci a učit se chaldejskému písemnictví a jazyku. +#1:5 Král jim nechal stanovit denní dávku z královského přídělu a z jeho banketního vína, aby je tři roky vychovával a někteří z nich aby sloužili králi. +#1:6 Mezi nimi byli ze synů Judových Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. +#1:7 Vrchní komorník jim dal jména -- Danielovi dal Beltšasar, Chananjášovi Šadrak, Míšaelovi Méšak a Azarjášovi Abed–nego. +#1:8 Daniel si ale vzal na srdce, že se nebude poskvrňovat královským přídělem a jeho banketním vínem, a snažil se dosáhnout u vrchního komorníka, aby se nemusel poskvrňovat. +#1:9 Tehdy Bůh dal dojít Danielovi u vrchního komorníka milosrdenství a slitování. +#1:10 Přesto řekl vrchní komorník Danielovi: Bojím se svého pána, krále, který vám nechal stanovit jídlo a pití. Jestliže uvidí, že vypadáte přepadleji než mladíci vašeho věku, připravíte mě u krále o hlavu. +#1:11 Daniel tedy řekl správci, kterého Danielovi, Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi přidělil vrchní komorník: +#1:12 Vyzkoušej prosím své otroky během deseti dnů. Ať nám dávají k jídlu nějakou zeleninu a k pití vodu. +#1:13 Pak se před tebou ukáže, jak vypadáme a jak vypadají ti mladíci, kteří se stravují z královského přídělu. A jak uvidíš, tak se svými otroky nalož. +#1:14 On je v této věci poslechl a po deset dnů je zkoušel. +#1:15 Po uplynutí deseti dnů bylo vidět, že vypadali dobře a více při těle než všichni ti mladíci stravující se z královského přídělu. +#1:16 Proto jim správce odnášel královský příděl i jejich banketní víno a dával jim zeleninu. +#1:17 Této čtveřici mladíků dal Bůh, že znali všechno písemnictví i moudrost a rozuměli tomu, Danielovi nadto dal chápat každé vidění a sny. +#1:18 Po uplynutí doby, kdy měli být přivedeni, jak řekl král, přivedl je vrchní komorník před Nebúkadnesara. +#1:19 Král s nimi hovořil a mezi nimi všemi se nenašel nikdo jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. Nastoupili tedy službu před králem. +#1:20 A vždy, kdykoli po nich král žádal moudré chápání, shledal, že desetkrát převyšují všechny kouzelníky a věštce v celém jeho království. +#1:21 Daniel sloužil až do prvého roku krále Kýra. +#2:1 Ve druhém roce Nebúkadnesarova kralování se Nebúkadnesarovi zdály nějaké sny. V duchu se rozrušil, ale spánek jej opět přemohl. +#2:2 Později král přikázal svolat kouzelníky a věštce i čaroděje a chaldejce, aby králi vyprávěli jeho sny. Ti tedy přišli a postavili se před králem. +#2:3 Král jim řekl: Zdál se mi nějaký sen. Můj duch je rozrušen, musím ten sen znát. +#2:4 Chaldejci promluvili ke králi (aramejsky): Králi, navěky buď živ! Pověz ten sen svým otrokům a my předneseme výklad. +#2:5 Nato král chaldejcům odpověděl: Už jsem se v té věci rozhodl. Jestliže mi ten sen ani jeho výklad nesdělíte, budete rozčtvrceni a z vašich domů bude hromada sutin. +#2:6 Jestliže ale přednesete sen i jeho výklad, obdržíte z mé strany dary a odměnu i velikou čest. Raději mi sen i jeho výklad předneste! +#2:7 Odpověděli po druhé a řekli: Král nechť ten sen řekne svým otrokům a my předneseme jeho výklad. +#2:8 Nato král odvětil: S jistotou vím, že získáváte čas, jelikož jste zjistili, že v té věci jsem se už rozhodl, +#2:9 že pokud mi ten sen nesdělíte, je pro vás jediný soud. Vy jste se totiž domluvili, že budete přede mnou říkat věci lživé a pokroucené, dokud se nezmění čas. Raději mi ten sen řekněte, a tak zjistím, že mi budete moci přednést i jeho výklad. +#2:10 Chaldejci odpověděli před králem takto: Není člověka na zemi, který by dokázal vykládat podle králova slova. Vždyť žádný veliký král ani pán něco takového nežádal po žádném kouzelníkovi ani věštci ani chaldejci. +#2:11 Ta věc, kterou král žádá, je totiž příliš vznešená a není nikoho jiného, kdo by ji mohl přednášet před králem, kromě bohů, kteří své sídlo u lidí nemají. +#2:12 Kvůli tomu se král rozzlobil, ba převelice rozlítil a všechny babylonské mudrce rozkázal vyhladit. +#2:13 Vyšlo tedy nařízení a ti mudrci byli pobíjeni. Vyhledali také Daniela a jeho přátele, aby je zabili. +#2:14 Tehdy Daniel odpověděl pohotově i rozvážně veliteli královské stráže Arjókovi, který vyšel pobíjet babylonské mudrce. +#2:15 Odpověděl Arjókovi a řekl: Královský pane, proč to nařízení ze strany krále tolik spěchá? Arjók tedy oznámil tu věc Danielovi. +#2:16 Daniel potom šel prosit u krále, aby mu dal nějakou dobu, že ten výklad králi přednese. +#2:17 Pak Daniel odešel do svého domu a tu věc oznámil svým přátelům Chananjášovi, Míšaelovi a Azarjášovi, +#2:18 ať ohledně toho tajemství vyprošují slitování od Boha nebes, aby Daniela a jeho přátele nezahladili s ostatními babylonskými mudrci. +#2:19 Tehdy bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění, tehdy Daniel dobrořečil Bohu nebes. +#2:20 Daniel promluvil a řekl: Budiž jméno Boží požehnáno od věků na věky. Neboť moudrost i sílu má on; +#2:21 časy i příležitosti mění on. Krále sesazuje, krále nastoluje; mudrcům moudrost dává a poznání těm, kdo umějí pochopit. +#2:22 On zjevuje hlubiny a věci ukryté. Ví, co je v temnotě; s ním však přebývá světlo. +#2:23 Tebe, Bože mých otců, chválím a uctívám, dals mi totiž moudrost i sílu a oznámils mi teď, čeho jsme si od tebe prosili, věc královu oznámil jsi nám. +#2:24 Proto se Daniel vydal k Arjókovi, kterého král pověřil vyhlazením babylonských mudrců. Přišel a toto mu řekl: Babylonské mudrce nevyhlazuj! Uveď mne před krále a já ten výklad králi přednesu. +#2:25 Nato Arjók Daniela poděšeně uvedl před krále a toto mu řekl: Nalezl jsem muže ze synů judských vysídlenců, který může ten výklad králi sdělit. +#2:26 Král promluvil a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Beltšasar: Ty že bys byl schopen mi sdělit ten sen, který jsem viděl, a jeho výklad? +#2:27 Nato Daniel před králem prohlásil: To tajemství, na něž se král táže, žádní mudrci, věštci, kouzelníci ani drobopravci přednést králi nemohou. +#2:28 Avšak jest Bůh na nebesích, zjevující tajemství -- a ten králi Nebúkadnesarovi sdělil, co se stane v budoucích dnech. Tvůj sen a vidění, která jsi ve svém nitru měl na loži, byla tato: +#2:29 Tobě, králi, na loži přišlo na mysl, co se asi stane později. A ten, kdo zjevuje tajemství, ti sdělil, co se stane. +#2:30 A pokud jde o mne, mně to tajemství zjevil nikoli pro moudrost, jež by ve mně byla nade vše živé, ale z toho důvodu, aby ten výklad mohli sdělit králi, abys poznal to, o čem tvé nitro přemýšlí. +#2:31 Tys, králi, hleděl a vtom hle, jakási náramná socha. Byla to socha veliká, vzhledu neobyčejného. Stála před tebou a její vzezření budilo úděs. +#2:32 Byla to socha mající hlavu z ryzího zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky bronzové, +#2:33 lýtka železná, chodidla zčásti železná, zčásti keramická. +#2:34 Jak ses díval, vylomil se bez rukou nějaký kámen a udeřil té soše do chodidel ze železa i keramiky a rozdrtil je. +#2:35 Tehdy se železo, keramika, bronz, stříbro i zlato naráz rozpadly a byly jako plevy v létě na mlatech. Tu je roznesl vítr a už pro ně nebylo místo. Avšak ten kámen, jenž udeřil do sochy, se stal velikou horou a zaplnil celou zemi. +#2:36 To byl ten sen. Také jeho výklad povíme králi. +#2:37 Ty, králi, jsi král králů, neboť Bůh nebes dal tobě království, moc, sílu i čest. +#2:38 A všechno, kde přebývají lidští synové, polní zvěř i nebeské ptactvo, dal tobě do ruky a učinil tě vládcem nad tím vším. Ta zlatá hlava jsi ty. +#2:39 Ale po tobě povstane jiné království, země horší než tvá, a jiné, třetí království, bronzové, které bude vládnout nad celou zemí. +#2:40 A pak čtvrté království, to bude silné jako železo, neboť železo drtí a podrobuje všechno, a jako železo, jež tyhle všechny rozbíjí, tak bude drtit a rozbíjet. +#2:41 A že jsi viděl ta chodidla a prsty částečně z hrnčířské keramiky a částečně ze železa, půjde o království rozdělené a bude v něm cosi z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou. +#2:42 Pak ty prsty chodidel částečně železné a částečně keramické: To království bude z jedné strany silné a z druhé strany bude křehké. +#2:43 Že jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou -- lidé se budou mísit, ale držet jeden s druhým nebudou, právě tak jako se železo nemísí s keramikou. +#2:44 Za dnů oněch králů ale Bůh nebes nastolí království, jež nebude zničeno navěky ani to království nebude přenecháno jinému lidu. Ono rozdrtí a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky, +#2:45 neboť jsi viděl, jak se bez rukou z té hory vylomil kámen a rozdrtil železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato. Veliký Bůh oznámil králi, co se stane potom. Ten sen je pravdivý a jeho výklad spolehlivý. +#2:46 Nato král Nebúkadnesar padl na tvář, Danielovi se klaněl a rozkázal jej obdarovat i oblažovat vůní. +#2:47 Král Danielovi odpověděl a řekl: Opravdu, váš bůh je bůh bohů a pán králů, ten, kdo zjevuje tajemství. Vždyť tys dokázal toto tajemství odhalit. +#2:48 Poté král Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů a učinil jej vládcem nad celou babylonskou provincií a nejvyšším prefektem nade všemi babylonskými mudrci. +#2:49 Daniel si ale od krále vyžádal, aby správou babylonské provincie pověřil Šadraka, Méšaka i Abed–nega, kdežto Daniel zůstal na královském dvoře. +#3:1 Král Nebúkadnesar vyrobil zlatou sochu. Její výška byla šedesát loket, její šířka šest loket. Dal ji postavit na pláni Dúra v babylonské provincii. +#3:2 Potom král Nebúkadnesar vzkázal shromáždit satrapy, prefekty a místodržitele, radní, pokladníky, soudce, komisaře a všechny úředníky provincií, aby přišli k zasvěcení té sochy, kterou dal postavit král Nebúkadnesar. +#3:3 Nato se shromáždili satrapové, prefekti a místodržitelé, radní, pokladníci, soudcové, komisaři a všichni úředníci provincií k zasvěcení té sochy, kterou dal postavit král Nebúkadnesar. Když stáli před tou sochou, kterou dal postavit Nebúkadnesar, +#3:4 hlasatel mocně volal: Přikazuje se vám, lidé, národy a jazyky: +#3:5 V čase, kdy uslyšíte hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr či jiný hudební nástroj, padnete a budete se klanět té zlaté soše, kterou dal postavit král Nebúkadnesar. +#3:6 Kdokoli by však nepadl a neklaněl se, v tom okamžiku bude uvržen doprostřed rozpálené ohnivé pece. +#3:7 Proto v té době, jakmile všichni lidé slyšeli hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál či jiný hudební nástroj, padali všichni lidé, národy i jazyky a klaněli se zlaté soše, kterou dal postavit král Nebúkadnesar. +#3:8 Kvůli tomu předstoupili v oné době nějací muži Chaldejci a pustili se do Judejců. +#3:9 Promluvili a řekli králi Nebúkadnesarovi: Králi, navěky buď živ! +#3:10 Sám jsi, králi, vydal nařízení, aby každý člověk, jenž uslyší hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr či jiný hudební nástroj, padl a klaněl se té zlaté soše. +#3:11 Kdokoli by však nepadl a neklaněl se, bude uvržen doprostřed rozpálené ohnivé pece. +#3:12 Jsou nějací muži -- Judejci, které jsi pověřil správou babylonské provincie: Šadrak, Méšak a Abed–nego -- tihle muži na tebe, králi, neberou zřetel, tvé bohy neuctívají a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se neklanějí. +#3:13 Nato Nebúkadnesar v hněvu a rozlícení poručil přivést Šadraka, Méšaka i Abed–nega. Oni muži byli hned přivedeni před krále. +#3:14 Nebúkadnesar promluvil a řekl jim: Je to úmysl, Šadraku, Méšaku a Abed–nego, že mé bohy neuctíváte a té zlaté soše, kterou jsem dal postavit, se neklaníte? +#3:15 Jestlipak jste teď připraveni, že v čase, kdy uslyšíte hrát roh, píšťalu, citeru, lyru, cymbál, orchestr či jiný hudební nástroj, padnete a budete se klanět té soše, kterou jsem vyrobil? Ale jestli se klanět nebudete, v tu hodinu budete uvrženi doprostřed rozpálené ohnivé pece. A kdo je bůh, že by vás vysvobodil z mé ruky? +#3:16 Šadrak, Méšak i Abed–nego odpověděli a řekli králi: Ó, Nebúkadnesare, na to my tobě nemusíme dávat žádnou odpověď. +#3:17 Je–li tomu tak, náš Bůh, jehož uctíváme, nás může vysvobodit z rozpálené ohnivé pece. I ze tvé ruky, králi, nás vysvobodí. +#3:18 Ale i kdyby ne, známo buď tobě, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a té zlaté soše, kterou jsi dal postavit, se nebudeme klanět. +#3:19 Rázem Nebúkadnesara naplnil hněv a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi i Abed–negovi změnil. Ihned přikázal tu pec rozpálit sedmkrát více, než ji obvykle rozpalovali. +#3:20 Pak udatným bojovníkům ze svého vojska přikázal, aby Šadraka, Méšaka i Abed–nega svázali, aby byli uvrženi do rozpálené ohnivé pece. +#3:21 Oni muži byli hned svázáni ještě ve svých kabátech, kalhotách, turbanech a ve svém oblečení a uvrženi doprostřed rozpálené ohnivé pece. +#3:22 Protože králův rozkaz byl tak prudký a ta pec byla neobyčejně rozpálena, ony muže, kteří Šadraka Méšaka i Abed–nega zvedali, pozabíjel plamen ohně. +#3:23 Ale ti tři muži, Šadrak, Méšak i Abed–nego, svázáni dopadli doprostřed rozpálené ohnivé pece. +#3:24 Král Nebúkadnesar se náhle zhrozil a poděšeně vstal. Promluvil na své rádce a řekl: Copak jsme doprostřed ohně neuvrhli trojici svázaných mužů?! Odpověděli králi a řekli: Určitě, králi. +#3:25 Nato řekl: Hle, vidím čtveřici mužů rozvázaných, jak si chodí uprostřed ohně, nemají žádné zranění a vzhled toho čtvrtého připomíná nějakého syna bohů. +#3:26 Pak Nebúkadnesar přistoupil ke vstupu do rozpálené ohnivé pece a řekl: Šadraku, Méšaku a Abed–nego, otroci boha Nejvyššího, vylezte a pojďte sem! Nato Šadrak, Méšak i Abed–nego vylezli zprostřed ohně. +#3:27 Shromáždili se i satrapové, prefekti a místodržitelé i královští rádcové a hleděli na ony muže, nad jejichž těly neměl oheň moc, ba ani vlasy na hlavě se jim neožehly, ani na kabátech nebylo nic znát, dokonce se okolo nich nešířil ani zápach ohně. +#3:28 Nebúkadnesar nato prohlásil: Požehnán bůh Šadrakův, Méšakův i Abed–negův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své otroky, kteří se na něho spolehli. I královské slovo porušili a svá těla oddali tomu, že nebudou žádného boha uctívat a nebudou se klanět nikomu vyjma boha svého. +#3:29 A tak mnou bude vydáno nařízení každému lidu, národu i jazyku, že kdo by lehkovážně mluvil o bohu Šadrakově, Méšakově i Abed–negově, aby byl rozčtvrcen a z jeho domu se stala hromada sutin, protože není jiného boha, jenž by dokázal takto zachraňovat. +#3:30 Potom král Šadrakovi, Méšakovi i Abed–negovi v babylonské provincii pomohl ku zdaru. +#3:31 Král Nebúkadnesar všem lidem, národům a jazykům přebývajícím v celé zemi: Nechť se vám pokoj rozhojní. +#3:32 Znamení a zázraky, které na mně vykonal Bůh Nejvyšší, jevilo se mi za vhodné přednést. +#3:33 Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vláda z pokolení na pokolení. +#4:1 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně pobýval ve svém domě, ve svém paláci jsem jen kvetl. +#4:2 Tu jsem viděl sen a ten mi naháněl strach. Zděsily mne představy na mém loži, to, co má hlava viděla. +#4:3 Ode mne tedy vyšlo nařízení přivést přede mě všechny babylonské mudrce, aby mi sdělili výklad toho snu. +#4:4 Tehdy přišli kouzelníci, věštci chaldejci a drobopravci. Ten sen jsem jim vyprávěl, ale jeho výklad mi sdělit nemohli. +#4:5 Až nakonec přede mne předstoupil Daniel, jehož jméno podle jména mého boha je Beltšasar a v němž dlí duch svatých bohů. I jemu jsem vyprávěl ten sen. +#4:6 Beltšasare, největší z kouzelníků, o němž já vím, že v tobě dlí duch svatých bohů a žádné tajemství ti nedělá potíže, pověz ta vidění mého snu, která jsem viděl, a jeho výklad. +#4:7 Co tedy má hlava viděla, když jsem byl na loži: Díval jsem se a hle, nějaký strom uprostřed země a tyčil se náramně. +#4:8 Ten strom vyrostl, zesílil a svou výškou dosahoval až k nebi, takže byl vidět na sám kraj světa. +#4:9 Listí měl krásné i ovoce hojné a byla na něm potrava pro každého. Pod ním nalézala stín polní zvěř, v jeho větvích přebývalo nebeské ptactvo a každý tvor se z něho živil. +#4:10 Má hlava ve vidění na loži hleděla dále a hle, jakýsi strážný a svatý sestoupil z nebes. +#4:11 Mocně volal a říkal toto: Podetněte ten strom a osekejte mu větve, připravte ho o listí a jeho ovoce rozházejte. Ať zpod něho prchne zvěř i ptactvo z jeho větví. +#4:12 Avšak pařez mu s kořeny ponechte v zemi a v poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří se dělí o porost zemský. +#4:13 Jeho srdce z lidského ať se promění a srdce budiž mu dáno zvířecí, než by přes něho přešlo sedm časů. +#4:14 Prohlášení to výrokem strážných jest, slovem svatých ta záležitost, aby živí poznali, že v lidském kralování Nejvyšší vládne a on je dává, komukoli ráčí, ba i nejnižšího z lidí nad ním ustanovuje. +#4:15 Tento sen viděl jsem já, král Nebúkadnesar. A ty, Beltšasare, pověz výklad. Neboť všichni mudrci mého království nejsou schopni mi ten výklad oznámit, ty však můžeš. Vždyť duch svatých bohů dlí v tobě. +#4:16 Nato Daniel, jehož jméno bylo Beltšasar, zůstal asi hodinu vylekán, ta pomyšlení ho zděsila. Promluvil tedy znovu král: Beltšasare, nechť nezděsí tě ani sen, ani výklad. Beltšasar odpověděl a řekl: Můj pane, tvým nepřátelům ten sen a můj výklad tvým protivníkům. +#4:17 Strom, který jsi viděl -- jenž vyrostl a zesílil a svou výškou dosahoval až k nebi, takže byl vidět na sám kraj světa, +#4:18 jenž listí měl krásné i ovoce hojné a na němž byla potrava pro každého, pod nímž přebývala polní zvěř, v jehož větvích se zdržovalo nebeské ptactvo -- +#4:19 to jsi ty, králi, jenž jsi vyrostl a zesílil, svou velikostí vyrostls a dosáhl jsi k nebi a svou vládou na sám kraj světa. +#4:20 A že král viděl strážného a svatého, jak sestupuje z nebes a praví: Podetněte ten strom a zničte jej, avšak pařez mu s kořeny ponechte v zemi a v poutech železných i bronzových mezi polní trávou ať se nebeskou rosou smáčí a se zvěří polní se dělí, dokud by přes něho nepřešlo sedm časů -- +#4:21 tento výklad, králi, je i výrok Nejvyššího, který zasáhl na mého pána, krále. +#4:22 Vyženou tě totiž od lidí a tvůj příbytek bude mezi polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku a nechají tě smáčet nebeskou rosou. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne Nejvyšší a dává je, komukoli ráčí. +#4:23 A že přikázali pařez tomu stromu s kořeny ponechat, tvé království se ti dostane poté, co poznáš, že vládnou nebesa. +#4:24 Raději, králi, kéž bys dal na mou radu a své hříchy ve prospěch spravedlnosti odvrhl a své nepravosti ve prospěch dobročinnosti vůči chudým. Třeba se tvá spokojenost prodlouží. +#4:25 To vše krále Nebúkadnesara zasáhlo. +#4:26 Když se totiž po uplynutí dvanácti měsíců procházel po babylonském královském paláci, +#4:27 prohlásil král: Tak tedy toto je ten velký Babylon, který jako sídlo královské jsem já vybudoval silou své moci a ke cti svého majestátu. +#4:28 Ještě měl král to slovo v ústech, když tu z nebes dolehl hlas: Tobě se praví, králi Nebúkadnesare: Království od tebe odešlo. +#4:29 Od lidí tě vyženou a tvůj příbytek bude mezi polní zvěří. Budou ti dávat spásat porost jako dobytku. Tak přes tebe přejde sedm časů, dokud nepoznáš, že v lidském kralování vládne Nejvyšší a dává je, komukoli ráčí. +#4:30 V té chvíli se ono slovo o Nebúkadnesarovi naplnilo. Od lidí byl vyhnán, porost jako dobytek spásal a tělo se mu nebeskou rosou smáčelo, až mu vlasy vyrostly jako orlí peří a nehty měl jako ptačí drápy. +#4:31 Avšak po uplynutí té doby jsem já, Nebúkadnesar, pozdvihl své oči k nebesům a mé poznání se mi navrátilo. Nejvyššímu jsem dobrořečil a věčně živého chválil a oslavoval, neboť jeho vláda je vláda věčná a jeho království trvá z pokolení na pokolení. +#4:32 Všichni obyvatelé země se počítají za nic, vždyť jak se mu zlíbí, nakládá s vojskem nebeským i s obyvateli země. Není, kdo by mu mohl dát přes ruku a říci mu: Cos to provedl?! +#4:33 V té době mi navrátil mé poznání, také čest mého kralování a můj majestát, dokonce mi vrátil i můj vzhled, a tu mne mí rádcové a velmoži vyhledali. Byl jsem znovu nastolen ve svém království a přidána mi byla neobyčejná velikost. +#4:34 Nyní já, Nebúkadnesar, uctívám a vyvyšuji a oslavuji Krále nebes, jehož všechny činy jsou pravda, jehož stezky právo a jenž je mocen pokořit ty, kdo si vedou pyšně. +#5:1 Král Belšasar připravil tisícovce svých velmožů veliký hodokvas a sám popíjel víno v čele této tisícovky. +#5:2 Když okusil víno, poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec Nebúkadnesar odnesl z jeruzalémského chrámu. Že prý král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky budou pít z nich. +#5:3 Hned přinesli zlaté nádoby, odnesené z chrámu Božího domu v Jeruzalémě, a král, jeho velmoži, jeho ženy i jeho družky se z nich napili. +#5:4 Popíjeli víno a chválili bohy zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné. +#5:5 V té chvíli se objevily prsty lidské ruky a psaly před svícnem na omítce stěny královského paláce. Král jen hleděl na hřbet jakési ruky, jak píše. +#5:6 A tu se králi úplně změnil výraz, z hloubi duše byl zděšen, sotva se držel na nohou a kolena mu klepala o sebe. +#5:7 Potom se král hlasitě rozkřičel, aby přivedli věštce a chaldejce a drobopravce. Král k babylonským mudrcům promluvil a řekl jim: Každý, kdo přečte tento nápis a přednese mi jeho výklad, šarlat oblékne a zlatý řetěz okolo krku obdrží a bude vládnout jako třetí v království. +#5:8 Pak předstupovali všichni královští mudrci, ale nápis přečíst nedokázali ani sdělit králi jeho výklad. +#5:9 To už byl král Belšasar úplně zděšený a byl téměř k nepoznání. Také jeho velmoži byli zmateni. +#5:10 Vzhledem k řečem, které vedli král a jeho velmoži, vstoupila do hodovní síně i královna matka. Promluvila a řekla: Králi, navěky buď živ. Nemusíš se z hloubi duše děsit a svůj výraz si zachovej. +#5:11 Ve tvém království je muž, ve kterém dlí duch svatých bohů a v němž se za dnů tvého otce nalezlo osvícení a jasnozřivost i moudrost, jakou mívají bohové. A král Nebúkadnesar, tvůj otec, jej ustanovil představeným kouzelníků, věštců, chaldejců, drobopravců… Tvůj otec, králi, +#5:12 jelikož neobyčejný duch a poznání i jasnozřivost vykládající sny a záhadné výroky a rozplétající obtíže se nalezla v Danielovi, jemuž dal král jméno Beltšasar. Nyní tedy budiž zavolán Daniel a on přednese výklad. +#5:13 Před krále byl tedy předveden Daniel. Král k Danielovi promluvil a řekl: Ty jsi ten Daniel ze synů judských vysídlenců, které přivedl král, můj otec, z Judska? +#5:14 Už jsem o tobě slyšel, že v tobě dlí duch bohů a nalezlo se v tobě osvícení a jasnozřivost i neobyčejná moudrost. +#5:15 Teď byli přede mne předvedeni mudrci a věštci, aby ten nápis přečetli a sdělili mi jeho výklad, ale nejsou schopni mi přednést výklad těch slov. +#5:16 Já jsem ale slyšel o tobě, že dokážeš výklady vysvětlovat a obtíže rozplétat. Jestli teď dokážeš přečíst ten nápis a sdělit mi jeho výklad, šarlat oblékneš a zlatý řetěz okolo krku obdržíš a budeš vládnout jako třetí v království. +#5:17 Nato Daniel odpověděl a před králem řekl: Tvé dary nechť zůstanou tobě a své odměny dej někomu jinému. Avšak ten nápis králi přečtu a výklad mu sdělím. +#5:18 Nuže, králi, Bůh Nejvyšší dal království a velikost i čest a majestát tvému otci Nebúkadnesarovi. +#5:19 A pro tu velikost, kterou mu dal, se před ním třásli a báli se jej všichni lidé, národy a jazyky. Koho chtěl, pobíjel, a koho chtěl, nechával naživu, koho chtěl, povyšoval, a koho chtěl, ponižoval. +#5:20 Když se však jeho srdce povýšilo a jeho duch zesílil v pýše, byl z trůnu svého království sesazen, ba i čest mu odňali +#5:21 a byl vyhnán od lidských synů, jeho srdce se připodobnilo zvířecímu a přebýval mezi divokými osly. Dávali mu spásat porost jako dobytku a nebeskou rosou se mu tělo smáčelo, dokud nepoznal, že v lidském kralování vládne Bůh Nejvyšší a ustanovuje v něm, kohokoli ráčí. +#5:22 Ani ty, jeho syn, jsi Belšasare, nepokořil své srdce, přestožes o tom všem věděl, +#5:23 nýbrž proti pánu nebes ses povýšil, když před tebe přinesli nádoby jeho domu a ty i tví velmoži tvé ženy i tvé družky z nich popíjeli víno, tehdy jsi chválil bohy stříbrné a zlaté, bronzové, železné, dřevěné i kamenné, kteří nevidí a neslyší ani nic nevědí, ale Boha, jenž má v ruce tvůj dech i celé tvé putování, jeho jsi neoslavil. +#5:24 Nato byl od něho poslán hřbet té ruky a nápis tento zapsán. +#5:25 A tímto nápisem je zapsáno: MeNé, MeNé, TeKéL, uFaRSín. +#5:26 Toto je výklad toho slova: MeNé -- sečetl Bůh tvé kralování a ukončil je. +#5:27 TeKéL -- byl jsi zvážen na vahách a shledán jsi byl nedostatečným. +#5:28 PeRéS -- rozpůleno bylo tvé království a bylo dáno Médům a Peršanům. +#5:29 Nato Belšasar poručil a Daniela přioděli šarlatem i zlatým řetězem okolo krku a rozhlašovali před ním, že bude v království vládnout jako třetí. +#5:30 Té noci byl chaldejský král Belšasar zabit +#6:1 a kralování se ujal Dareios Médský, když mu bylo šedesát dva roků. +#6:2 Dareiovi se zdálo vhodné ustanovit nad královstvím sto dvacet satrapů, aby byli po celém království, +#6:3 a nad nimi ještě tři vezíry, z nichž jedním byl Daniel. Jim tito satrapové podávali hlášení, aby král netrpěl škodu. +#6:4 Tento Daniel ovšem nad vezíry i satrapy vynikal, protože v něm byl neobyčejný duch, a král byl nakloněn ustanovit jej nad celým královstvím. +#6:5 Tehdy se vezíři a satrapové snažili proti Danielovi nalézt něco ohledně království, ale nemohli nalézt vůbec nic ani žádnou závadu, neboť byl spolehlivý a žádná nedbalost ani závada se u něho nenalézala. +#6:6 Tu si ti muži řekli: Proti tomuhle Danielovi nenajdeme vůbec nic, ledaže bychom proti němu našli něco v zákoně jeho boha. +#6:7 Pak se vezíři a satrapové shlukli okolo krále a takto na něho naléhali: Králi Darei, navěky buď živ! +#6:8 Všichni královští vezíři, prefekti a satrapové, rádci a místodržitelé se shodli, aby král vystavil dekret a vyšel zákaz, aby každý, kdo by nějakou prosbou po třicet dnů prosil u jakéhokoliv boha nebo u člověka jiného než u tebe králi, byl uvržen do lvího doupěte. +#6:9 Nyní nechť král ten zákaz vystaví a vydá předpis, jaký podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů není možno změnit. +#6:10 Král Dareios tedy vydal onen předpis a zákaz. +#6:11 Když se Daniel dověděl, že byl vydán takový předpis, šel domů, kde měl ve střešní místnosti okna otevřená směrem k Jeruzalému, a tam jako vždy třikrát denně poklekal na kolena, modlil se a vzdával chválu před svým Bohem, neboť tak to činil i dříve. +#6:12 Nyní se ale shlukli ti muži a nalezli Daniela, jak prosí a přimlouvá se před svým Bohem. +#6:13 Předstoupili tedy před krále a hovořili o královském zákazu: Nevydal jsi snad zákaz, aby každý člověk, který bude po třicet dnů prosit u jakéhokoliv boha nebo u člověka jiného než tebe, králi, bude uvržen do lvího doupěte? Král promluvil a řekl: Tak to platí podle nepomíjivého zákona Médů a Peršanů. +#6:14 Nato před králem promluvili takto: Daniel ze synů judských vysídlenců na tebe, králi, nebere zřetel, ani na zákaz, který jsi vydal, a svou prosbu přednáší třikrát denně! +#6:15 Jakmile to král uslyšel, byl velmi znechucen a lámal si hlavu, jak Daniela vysvobodit. Až do západu slunce se ho snažil zachránit. +#6:16 Jenomže ti muži se okolo krále shlukli a naléhali na krále: Považ, králi, že médským a perským zákonem je, aby jakýkoliv zákaz i dekret, který král stanoví, nebylo možno změnit! +#6:17 Král nakonec přikázal, aby Daniela přivedli a uvrhli do lvího doupěte. Král Daniela oslovil a řekl mu: Tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, ten kéž tě vysvobodí. +#6:18 Pak byl přinesen nějaký balvan, přiložen na ústí toho doupěte a král jej zapečetil svým pečetidlem i pečetidlem svých velmožů, aby tu záležitost ohledně Daniela nebylo možno změnit. +#6:19 Král potom odešel do svého paláce a strávil noc bez jídla, nepovolal k sobě ani radovánky, i spánek ho opustil. +#6:20 Nakonec král musel vstát ještě za svítání, jakmile se rozednilo, a poděšeně spěchal ke lvímu doupěti. +#6:21 Když se král k doupěti přiblížil, zavolal zarmouceným hlasem Daniela. Král Daniela oslovil takto: Danieli, otroku toho živého boha, jestlipak tě tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, dokázal vysvobodit od lvů? +#6:22 Vtom ke králi promluvil Daniel: Králi, navěky buď živ. +#6:23 Můj Bůh poslal svého anděla a lvům zavřel ústa, takže mě nezranili, poněvadž jsem byl před ním shledán nevinným a také vůči tobě, králi, jsem nic špatného neprovedl. +#6:24 Tu se král nad tím velice zaradoval a rozkázal Daniela vytáhnout z doupěte. Daniel byl tedy vytažen z doupěte a nenašlo se na něm žádné zranění, neboť věřil ve svého Boha. +#6:25 Král pak rozkázal, aby přivedli ty muže, kteří se tak pouštěli do Daniela, a do lvího doupěte uvrhli je i jejich syny a jejich ženy. Ještě nedopadli na dno doupěte, a už se jich zmocnili lvi a rozdrtili jim všechny kosti. +#6:26 Potom král Dareios napsal všem lidem, národům a jazykům přebývajícím v celé zemi: Nechť se vám pokoj rozhojní. +#6:27 Vydávám nařízení, aby se po celém mém královském panství třásli před Danielovým Bohem a báli se jej, neboť on je Bůh živý a stálý navěky, i jeho království, jež nebude zničeno, a jeho vláda bude až do konce. +#6:28 On vysvobozuje a zachraňuje, znamení a divy koná na nebesích i na zemi, on vysvobodil Daniela ze lvích spárů. +#6:29 A tak se tedy Danielovi dobře dařilo za kralování Dareiova i za kralování Kýra Perského. +#7:1 V prvním roce krále babylonského Belšasara viděl Daniel sen, měl totiž ve svém nitru jistá vidění, když byl na loži. Ten sen potom sepsal. Věc začala takto: +#7:2 Daniel promluvil: Ve vidění jsem během noci přihlížel tomu, jak hle, čtyři nebeské větry vzdouvají Veliké moře +#7:3 a z moře vystupují čtyři veliké šelmy, každá jiná. +#7:4 První byla jako lev, ale měla orlí křídla. Přihlížel jsem, jak jí byla potom ta křídla utržena, šelma byla zvednuta ze země, postavena na nohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce. +#7:5 A hle, další šelma, druhá, podobná medvědu. Byla postavena k jedné straně, mezi zuby měla v tlamě tři žebra a takto k ní hovořili: Vstaň, sežer hodně masa. +#7:6 Po tomto jsem přihlížel dále a hle, další. Byla jako levhart a na bocích měla čtyři ptačí křídla. Ta šelma měla čtyři hlavy a byla jí dána vláda. +#7:7 Po tomto jsem v oněch nočních viděních přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná. Měla veliké železné zuby. Požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů. +#7:8 Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl další roh, nepatrný, ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny. A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci. +#7:9 Přihlížel jsem, jak byly potom rozloženy trůny a usedl Věkovitý. Roucho měl jako sníh bílé a vlasy jeho hlavy čisté jak vlna, jeho trůn -- plamen ohně, jeho kola -- oheň hořící. +#7:10 Proudí a od něho vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc mu slouží a myriády myriád stojí před ním. Soud zasedl a byly otevřeny knihy. +#7:11 Přihlížel jsem poté, co zazněla ta veliká slova, jaká promlouval onen roh, a hleděl jsem, dokud nebyla ta šelma zabita, její tělo zahubeno a ona dána ohni ke spálení. +#7:12 I zbylým šelmám odňali jejich vládu, ale prodloužení života jim bylo dáno až do jisté doby a času. +#7:13 V těch nočních viděních jsem přihlížel a hle -- s oblaky nebes přicházel synu člověka podoben, přiblížil se až k Věkovitému a před něj směl předstoupit. +#7:14 Byla mu dána vláda a čest i království a všichni lidé, národy a jazyky jej budou uctívat. Jeho vláda je vládou věčnou, nepomíjivou, také jeho království, jež nebude zničeno. +#7:15 V duchu jsem se znepokojil, já Daniel, v hloubi svého nitra, a děsilo mne, co má hlava viděla. +#7:16 Přistoupil jsem k jednomu z přístojících, abych od něho nabyl o tom všem jistotu. On mi řekl, že i výklad těch věcí mi sdělí. +#7:17 Ty veliké šelmy, které jsou čtyři, to ze země povstanou čtyři králové. +#7:18 Ale kralování obdrží svatí Nejvyššího a ti budou královstvím vládnout až na věky, ba na věky věků. +#7:19 Chtěl jsem tedy mít jistotu o té čtvrté šelmě, která se od nich ode všech odlišovala -- byla neobyčejně strašlivá, měla zuby železné a drápy bronzové, požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala -- +#7:20 i o těch deseti rozích na její hlavě a o dalším, který vyrostl, a padly před ním tři, rohu takovém, že měl oči a ústa mluvící velké věci, a na pohled větším než jeho druhové. +#7:21 Přihlížel jsem, jak onen roh vede válku se svatými a jak je přemáhá, +#7:22 až přišel Věkovitý a soud byl dán svatým Nejvyššího a nadešla doba, že to království ovládli svatí. +#7:23 Takto pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat, požere celou zemi, podupe ji a bude ji drtit. +#7:24 A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří. +#7:25 Bude pronášet slova proti Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. Bude také uvažovat, že změní doby a právo, a budou mu do ruky vydány až do času a časů a půl času. +#7:26 Zasedne však soud a vládu mu odejmou. Bude zničen a úplně zahlazen, +#7:27 zatímco království a vláda i velikost všech království pod nebesy bude dána lidu svatých Nejvyššího. Jeho království je království věčné a všechny vlády jej budou uctívat a poslouchat. +#7:28 Zde to slovo končí. Já, Daniel, jsem byl těmi myšlenkami zcela vyděšen a bylo to znát i na mém výrazu. To slovo jsem si ale ponechal v srdci. +#8:1 Ve třetím roce kralování krále Belšasara se ukázalo mně, Danielovi, vidění následující po tom vidění, které jsem měl na počátku. +#8:2 Ve vidění jsem spatřil, že hledím, jak jsem v opevnění Šúšanu v provincii Élamu. Spatřil jsem ve vidění, jak jsem byl u brány Úlaj. +#8:3 Pozvedl jsem oči a viděl, hle, nějaký beran stál před branou a měl dva rohy, a to rohy vysoké, ale jeden vyšší než druhý a ten vyšší vyrostl později. +#8:4 Viděl jsem, jak beran trkal na západ a na sever a na jih, a žádné zvíře před ním nemohlo obstát ani nebylo, kdo by z jeho ruky vysvobodil. Dělal si, co se mu zlíbilo, a vyvýšil se. +#8:5 Zatímco jsem se to snažil pochopit, hle, od západu přes celou zemi přicházel kozel, aniž by se dotýkal země, a ten kozel měl mezi očima viditelný roh. +#8:6 Když se přiblížil až k beranovi vybavenému dvěma rohy, kterého jsem spatřil stát před branou, rozeběhl se k němu se zuřivou silou. +#8:7 Viděl jsem, jak na berana naběhl. Rozzuřil se na něj a zasáhl toho berana, až mu roztříštil oba rohy. Beran neměl sílu, aby před ním obstál. Ten ho porazil na zem, podupal ho a nebylo, kdo by berana z jeho ruky vysvobodil. +#8:8 Kozel se nadmíru vyvýšil. Ale když zesílil, jeho veliký roh se zlomil a místo něho vyrostly viditelné čtyři, a to na čtyři strany světa. +#8:9 Pak z jedné z nich vyrazil jakýsi nepatrný roh, ale neobyčejně vzrostl k jihu i k východu i k Ozdobě. +#8:10 Vzrostl až k vojsku nebes a shodil na zem některé z toho vojska i některé z hvězd a pošlapal je. +#8:11 Ba až k veliteli toho vojska se vyvýšil a od něho odebral soustavnou bohoslužbu a povrženo bylo sídlo jeho svatyně, +#8:12 kdežto nad tou soustavnou bohoslužbou bylo věrolomně dáno vojsko, a byť pravdu povrhlo na zem, úspěšně se prosadilo. +#8:13 Slyšel jsem také, jak jeden svatý hovoří. A jeden svatý pravil tomu dotyčnému, který hovořil: Za jak dlouho nastane to vidění o té soustavné bohoslužbě a té pustošící věrolomnosti, vydávající v pošlapání jak svatyni, tak vojsko? +#8:14 A řekl mi: Až do večera i jitra dvoutisícího třístého, a napravena bude svatyně. +#8:15 Když jsem já, Daniel, sledoval to vidění a snažil se, abych je pochopil, stalo se náhle, že přede mnou stál kdosi vzhledem jako člověk +#8:16 a uprostřed Úlaje jsem slyšel volat lidský hlas. Říkal: Gabrieli, dej tomuto pochopit to vidění. +#8:17 On se přiblížil k mému místu, ale když přicházel, vyděsil jsem se a padl jsem na tvář. Tehdy ke mně promluvil: Pochop, lidský synu, že to vidění je pro čas konce. +#8:18 Když se mnou hovořil, tvrdě jsem spal tváří k zemi. On se mne ale dotkl a postavil mne zpříma. +#8:19 Pak řekl: Hle, oznámím ti, co nastane koncem rozhořčení, neboť určenou dobou nastane konec. +#8:20 Ten beran, kterého jsi viděl, vybavený dvěma rohy, jsou králové médští a perští. +#8:21 A ten chlupatý kozel je král řecký a ten velký roh mezi jeho očima je ten první král. +#8:22 Pak se zlomil a místo něho povstali čtyři, to čtyři království povstanou z národa, ne však v jeho síle. +#8:23 A koncem jejich kralování, až dokonají vzpurníci, povstane král drzý a zkušený v záludnostech. +#8:24 Jeho síla bude mocná, ne však v jeho síle, a bude mimořádně ničit a prosadí se, vykoná to, zničí i mocné, ba i lid svatých. +#8:25 A pro svou vychytralost dokáže prosadit i podvod. Když se v srdci vyvýší a v míru bude ničit mnohé, ano i proti Veliteli velitelů bude se stavět, tehdy bez zásahu ruky bude rozdrcen. +#8:26 Vidění o večeru a jitru a co řečeno, je pravda. Ty ale to vidění uzavři, je totiž na velmi dlouho. +#8:27 Tehdy jsem se já Daniel roznemohl a dlouho mi nebylo dobře. Když jsem opět vstal a konal službu u krále, zůstával jsem zdeptán z toho vidění, ale nic jsem nechápal. +#9:1 V prvním roce Dareia, syna Achašvérošova, z potomstva médského, jenž byl učiněn králem nad královstvím chaldejským, +#9:2 v prvém roce jeho kralování jsem já, Daniel, pochopil z knih, co se stalo jako Hospodinovo slovo k proroku Jeremjášovi, že počet roků, který se má naplnit ohledně trosek Jeruzaléma, je sedmdesát let. +#9:3 Tehdy jsem obrátil svou tvář k Panovníku Bohu, abych jej hledal modlitbou a úpěnlivými prosbami, v postu, žíněném rouchu a popelu. +#9:4 A tak jsem se modlil k Hospodinu, svému Bohu, vyznával jsem a říkal: Ach, Panovníku, Bože veliký a hrozivý, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a zachovávají tvé příkazy, +#9:5 zhřešili jsme, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně, vzbouřili jsme se, odvrátili se od tvých příkazů a nařízení +#9:6 a neposlouchali jsme tvé služebníky proroky, kteří ve tvém jménu mluvili k našim králům, velitelům, našim otcům i ke všemu lidu země. +#9:7 Tobě, Panovníku, náleží spravedlnost, ale nám zbývá tohoto dne jenom hanba -- Judejcům a obyvatelům Jeruzaléma i celého Izraele, blízkým i vzdáleným ve všech zemích, kam jsi je zahnal za jejich věrolomnost, kterou se tobě zpronevěřili. +#9:8 Hospodine, nám náleží jenom hanba -- našim králům, našim velitelům i našim otcům -- neboť jsme zhřešili proti tobě. +#9:9 Panovníkovi, našemu Bohu, zůstávají slitování a odpuštění. To proto, že jsme se proti němu vzbouřili +#9:10 a neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, abychom žili podle jeho zákonů, které nám předkládal prostřednictvím svých služebníků proroků, +#9:11 ale všichni v Izraeli přestoupili tvůj zákon, odvrátili se a neposlouchali tě. Proto se na nás sesypala prokletí a zlořečení, jak je psáno v zákoně Mojžíše, otroka Božího, neboť jsme vůči němu zhřešili. +#9:12 On naplnil svá slova, jenž promluvil proti nám a proti našim správcům, kteří nás spravovali, že na nás uvede velké zlo; co se nestalo pod celým nebem, to se stalo v Jeruzalémě. +#9:13 Takové, jaké je zapsáno v zákoně Mojžíšově, veškeré takové zlo přišlo na nás. A my jsme se nesnažili udobřit Hospodina, svého Boha, abychom se odvrátili od svých zvráceností a abychom porozuměli tvé pravdě. +#9:14 Proto Hospodin bděl nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, jež učinil; vždyť my jsme ho neposlouchali. +#9:15 A teď, Panovníku, Bože náš, jenž jsi vyvedl svůj lid z egyptské země mocnou rukou a učinil sis jméno až do tohoto dne -- zhřešili jsme, ničemně jsme jednali. +#9:16 Panovníku, pro všechny tvé spravedlivé činy, kéž se tvůj hněv i tvé rozlícení odvrátí od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory; vždyť to kvůli našim hříchům a zvrácenostem našich otců Jeruzalém i tvůj lid je v potupě ode všech okolo nás. +#9:17 Teď ale vyslyš, Bože náš, modlitbu svého otroka i jeho úpěnlivé prosby a rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní, pro Panovníka. +#9:18 Nakloň, Bože můj, své ucho a slyš! Otevři své oči a viz, jak jsme zpustošeni -- my i město, které se nazývá tvým jménem. Vždyť své úpěnlivé prosby před tebe přednášíme ne pro své spravedlivé činy, nýbrž pro tvé mnohé slitování. +#9:19 Ach, Panovníku, slyš! Ach, Panovníku, odpusť! Ach, Panovníku, pozorně naslouchej a jednej, neotálej! Kvůli sobě samému, Bože můj, vždyť tvým jménem se nazývá tvé město i tvůj lid. +#9:20 Ještě jsem hovořil, modlil se a vyznával hřích svůj i hřích svého lidu Izraele a před Hospodinem, svým Bohem, přednášel svou úpěnlivou prosbu za svatou horu svého Boha, +#9:21 ještě jsem hovořil a modlil se, a vtom ten muž, Gabriel, jehož jsem spatřil ve vidění na počátku, se mne vyčerpaného únavou dotkl v čase večerní přídavné oběti. +#9:22 Aby mne poučil, promluvil a řekl: Danieli, vyšel jsem teď, abych ti dal porozumět smyslu. +#9:23 Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ho oznámil, neboť jsi převzácný. Pochop tedy to slovo a rozuměj tomu vidění. +#9:24 Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je vyděleno sedmdesát sedmiletí k zadržení té věrolomnosti a ke zpečetění hříchů i k usmíření zvrácenosti, též ku přivedení věčné spravedlnosti a zapečetění vidění a proroka i ku pomazání nejsvětějšího místa. +#9:25 Věz tedy a rozuměj: Od vyjití slova k návratu a k budování Jeruzaléma až k Pomazanému vůdci bude sedm sedmiletí a šedesát dva sedmiletí. Znovu se vybuduje náměstí a příkop, v tísni oněch časů. +#9:26 Ale po těch šedesáti a dvou sedmiletích bude vyhlazen Pomazaný a nebude mít nic, a to město i tu svatyni bude ničit lid jednoho vůdce, který přichází. Ale jeho konec bude v záplavě. A až do konce bude odhodlaný boj po místech zpustošených. +#9:27 A prosadí smlouvu mnohým jednoho sedmiletí, leč uprostřed onoho sedmiletí ukončí obětní hod i přídavnou oběť. Tehdy na křídle ohavností bude pustošící, dokud se zkáza i rozhodnutí nebude vylévat na pustošenou. +#10:1 Ve třetím roce perského krále Kýra byla Danielovi, jenž byl nazván jménem Beltšasar, zjevena jistá věc, a to věc pravdivá -- o velikém válečném tažení. On tu věc pochopil i její smysl ve vidění. +#10:2 V oné době jsem já, Daniel, truchlil již tři týdny dnů. +#10:3 Nejedl jsem chutný pokrm, maso ani víno se mi nepřiblížilo k ústům. Také jsem se ničím nemazal, dokud se nenaplnily ty tři týdny dnů. +#10:4 Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce, když jsem byl na břehu té velké řeky, totiž Tigridu, +#10:5 pozvedl jsem oči a spatřil jsem, hle, jakéhosi muže, oděného lněným oděvem, boky přepásané zlatem z Úfázu, +#10:6 tělo měl jako drahokam, ve tváři oslnivý jas, oči jak ohnivé pochodně, jeho paže a chodidla se leskly jako leštěný bronz a hřmot jeho slov byl hřmotem davu. +#10:7 Na to vidění jsem ale hleděl jen já sám, Daniel, kdežto muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli, nýbrž padlo na ně veliké zděšení a utekli se schovat, +#10:8 zatímco já zůstal sám. Jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla, má důstojnost rázem přišla vniveč a nedokázal jsem se vzchopit. +#10:9 Pak jsem uslyšel hřmot jeho slov, a jak jsem ten hřmot jeho slov zaslechl, už jsem tvrdě spal na tváři. Když jsem tak byl tváří k zemi, +#10:10 vtom se mě dotkla ruka, otřásla mnou a pozvedla na kolena a dlaně mých rukou. +#10:11 Promluvil ke mně: Danieli, muži převzácný, pochop ta slova, která ti budu říkat, a postav se zpříma, neboť jsem byl teď vyslán za tebou. Když ke mně to slovo promlouval, stál jsem a třásl se. +#10:12 Promluvil ke mně: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdys přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena a kvůli tvým slovům jsem přišel také já. +#10:13 Ale velitel perského království se stavěl proti mně dvacet jedna dní, až hle, Michael, jeden z předních velitelů, mi přišel na pomoc, když jsem tam zůstal u perských králů. +#10:14 A přišel jsem, abych ti dal pochopit, co potká tvůj lid koncem oněch dnů. Neboť pro ty dny je další vidění. +#10:15 Jakmile ke mně promluvil tato slova, sklonil jsem tvář k zemi a oněměl jsem. +#10:16 A hle, kdosi podobný synům lidským se dotkl mých rtů. Otevřel jsem tedy ústa, abych promluvil a řekl tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, kvůli tomu vidění na mě přišly křeče a nedokázal jsem se vzchopit. +#10:17 Jak by tedy mohl takovýhle otrok mého pána hovořit s takovýmto mým pánem? Vždyť ve mně už vůbec nepozůstává síla ani dech nezůstal ve mně. +#10:18 Ale znovu se mne dotkl kdosi vzhledem jako člověk a posílil mne. +#10:19 Pravil: Neboj se, muži převzácný. Pokoj tobě. Buď silný, jen buď silný. A když se mnou hovořil, posílil jsem se, takže jsem řekl: Nechť můj pán hovoří, neboť jsi mi dodal sílu. +#10:20 Pravil: Zdali víš, proč jsem za tebou přišel? Já se totiž zase vrátím, abych bojoval s velitelem Persie. A zatímco já odcházím, hle, přichází velitel Řeků. +#10:21 Já ti však oznámím, co je zapsáno v přípisu pravdy. Není totiž jiného, kdo by se odhodlal zasahovat se mnou proti nim, kromě vašeho velitele Michaela. +#11:1 V prvním roce Dareia Médského jsem tedy i já zaujal postoj, abych jej podporoval a poskytoval mu ochranu. +#11:2 Teď ti tedy oznámím pravdu: Hle, v Persii povstanou ještě tři králové a pak čtvrtý zbohatne jměním nade všechny větším. Když se pro své bohatství prosadí, podnítí všechny při království řeckém. +#11:3 Pak povstane chrabrý král, ten bude vládnout veliké říši a dělat si, co se mu zlíbí. +#11:4 Ale až povstane, jeho království se rozpadne a rozdělí čtyřem větrům nebes, ne jeho potomstvu a ne taková vláda, jakou vládl, protože jeho kralování bude vytrženo a připadne jiným kromě těchto. +#11:5 Potom zesílí král jihu i jeden z jeho velitelů a ten zesílí nad něho a bude vládnout říši větší než říše jeho. +#11:6 Uplynou roky, oni se spojí a dcera krále jihu přijde ke králi severu, aby se uskutečnilo právo, ale tu paži opustí všechna síla a neobstojí on ani ta jeho paže a vydána bude ona, i kdo ji přivedli a kdo ji zplodil, i ten, kdo ji v těch časech podporoval. +#11:7 Pak na jeho místo nastoupí jeden z výhonků jejích kořenů, přitáhne k vojsku, přitáhne do pevnosti krále severu, vypořádá se s nimi a přemůže je. +#11:8 Také jejich bohy s jejich litými modlami, s drahocenným náčiním, stříbrem a zlatem, odnese do zajetí v Egyptě. Pak se několik let bude od krále severu držet nazpět. +#11:9 Ten však přijde do království krále jihu, ale vrátí se do své země. +#11:10 Avšak jeho syn, když budou mobilizovat a shromáždí veliké množství vojska, půjde dál a dále, až projde jako záplava, pak se obrátí a zaútočí na samu jeho pevnost. +#11:11 To se král jihu rozzuří, vytáhne a s tím králem severu se pustí do boje. Ten postaví veliké množství vojska, avšak to množství bude vydáno do ruky onoho +#11:12 a celé množství bude rozneseno. Jeho srdce se pozvedne, že porazí desítky tisíc. Nezvítězí však. +#11:13 Král severu se vrátí. Postaví totiž množství větší než to předchozí. Až ty časy uplynou, bude po několik roků přicházet s velikým vojskem a četným vybavením. +#11:14 V oněch časech proti králi jihu povstanou mnozí, také dravci ze tvého lidu se pozvednou, aby ustavili vidění, ale upadnou. +#11:15 Král severu přijde, navrší násep a obsadí opevněné město, proto paže jihu neobstojí, ani jeho nejlepší vojáci nebudou moci obstát. +#11:16 Jeho dobyvatel si tedy bude dělat, co se mu zlíbí, a nikdo před ním neobstojí. Stane i na Ozdobě země, v rukou zkázu. +#11:17 Rozhodne se získat nadvládu nad celým jeho královstvím, nabídne a také uskuteční vyrovnání a dá mu svou dceru, aby je zničil. To se mu ale nepodaří, to mu nevyjde. +#11:18 Zaměří tedy svou pozornost na přímořské oblasti a mnohých se zmocní. Jeden vojevůdce mu však zatrhne jeho pohrdání. Nezbude mu než své pohrdání vzít nazpět. +#11:19 Obrátí tedy svou tvář k pevnostem své země, ale klopýtne, padne a nebude nalezen. +#11:20 Pak na jeho místo nastoupí jeden, který nechá procházet vymahače majestátem království, ale za několik dnů bude potřen, ne však ve hněvu nebo ve válce. +#11:21 Pak na jeho místo nastoupí pohrdaný. Nevloží sice na něho královskou důstojnost, avšak přijde v míru a království se zmocní úlisnostmi. +#11:22 Před ním budou smeteny nespočetné síly a budou rozdrceny, ba i vůdce smlouvy. +#11:23 A ze spojenectví s ním učiní podvod a vystoupí a bude silný s trochou národa. +#11:24 V míru a do nejúrodnějších míst provincie přijde a učiní, co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců. Kořist a lup i majetek jim rozhodí a proti opevněním bude vymýšlet své plány, ale až do času. +#11:25 Také podnítí svou sílu i své srdce proti králi jihu při velikém vojsku. Král jihu tedy zmobilizuje k boji nadmíru veliké a mocné vojsko, ale neobstojí, neboť oni proti němu vymyslí plány. +#11:26 Rovněž strávníci z jeho zásob ho porazí a jeho vojsko odplaví on. Tehdy mnozí padnou probodeni. +#11:27 Srdce obou králů budou nakloněna ke zlu, i u jednoho stolu budou mluvit lež, ale bez úspěchu, neboť konec nastane teprve určenou dobou. +#11:28 On se vrátí do své země s velkým majetkem a jeho srdce bude jednat i proti svaté smlouvě. Pak se vrátí do své země. +#11:29 Určenou dobou se bude vracet a přijde na jih. Nebude to však jako prve ani jako naposled. +#11:30 Setkají se s ním totiž kitejské lodě. Dá se odradit a vrátí se, ale bude rozhněván a bude jednat proti svaté smlouvě. Vrátí se tedy a zaměří na ty, kdo opouštějí svatou smlouvu. +#11:31 Tehdy z něho povstanou síly a znesvětí svatyni -- pevnost. Odstraní také soustavnou bohoslužbu a dají tam tu pustošící ohavnost. +#11:32 A ty, kdo kazí smlouvu, on poskvrní úlisností, ale lid, který zná svého Boha, projeví sílu a bude jednat. +#11:33 Kdo mezi lidem rozumějí, budou učit mnohé, ač budou po jistou dobu klesat kvůli meči a v palbě, v zajetí i při plenění. +#11:34 Ale až budou klesat, dostane se jim trochu pomoci, avšak mnozí se k nim připojí úlisnostmi. +#11:35 I z těch, kdo rozumějí, budou klesat, aby byli mezi nimi tříbeni a čištěni i běleni až do času konce, neboť nastane teprve určenou dobou. +#11:36 Ten král si bude dělat, co se mu zlíbí, pozvedne se a vyvýší nad každé božstvo. I proti Bohu bohů bude říkat mimořádné věci a prosadí se, dokud neskončí rozhořčení, neboť rozhodnutí se uskuteční. +#11:37 Ani Bohu svých otců se nebude věnovat, ani touze žen, ani žádnému jinému bohu se nebude věnovat, neboť nade vše vyvýší sebe. +#11:38 Na jeho místě bude ctít boha pevností a boha, kterého neznali jeho otcové, bude ctít zlatem a stříbrem i drahokamy a vzácnostmi. +#11:39 Postaví také opevněné pevnosti s cizím bohem, jehož uznává, rozmnoží slávu a nechá je ovládat mnohé. Také půdu bude rozdělovat za odměnu. +#11:40 Potom v čase konce se s ním bude trkat král jihu, ale král severu jej smete vozbou a jezdci a mnoha loděmi. Přijde do různých zemí, zaplaví je a projde jimi. +#11:41 Přijde také do Ozdoby země. Mnohé budou tehdy klesat, ale z jeho ruky uniknou tyto: Edóm a Moáb i přední ze synů Amónových. +#11:42 Svou ruku ale vztáhne po různých zemích, takže ani země egyptská nebude moci uniknout. +#11:43 Ovládne poklady zlata i stříbra a všechny vzácnosti Egypta, Lúbíjci a Kúšijci budou následovat. +#11:44 Avšak poplaší ho zprávy z východu a ze severu, proto vytáhne velice rozhořčen, aby vyhladil a zkáze zasvětil mnohé. +#11:45 Postaví také svůj hlavní stan mezi moři a horou Ozdoby svatosti. Tehdy dospěje až ke svému konci a nebude, kdo by mu pomohl. +#12:1 A právě v onom čase povstane Michael, ten velký velitel, jenž zastává tvůj lid, a nastane čas soužení, k jakému nedošlo, co jsou národem, až do onoho času. A právě v onom čase unikne tvůj lid, každý, kdo se nachází zapsán v knize. +#12:2 Tu mnozí z těch, kdo spí v prachu země, procitnou, jedni pro život věčný, ale druzí k naprosté hanbě pro věčnou ohavnost. +#12:3 Ti rozumní však budou zářit jasem oblohy, a kdo ke spravedlnosti dopomáhají mnohým, jako hvězdy navěky a navždy. +#12:4 Ale ty, Danieli, ta slova uzavři a tu knihu zapečeť až do času konce. Mnozí budou prohledávat a poznání se rozmnoží. +#12:5 Nato jsem já, Daniel, spatřil, jak jiní dva stojí, jeden na tomto břehu řečiště a druhý na onom břehu řečiště. +#12:6 Jeden řekl muži oděnému lněným oděvem nahoře nad vodami v řečišti: Za jak dlouho nastane konec těch podivuhodností? +#12:7 Pak jsem slyšel onoho muže oděného lněným oděvem nahoře nad vodami v řečišti, jak pozdvihl pravici i levici k nebesům a přisáhl při Věčně živém, že k určené době, dobám a polovině, a až skončí tříštění ruky svatého lidu, toto vše pomine. +#12:8 Já jsem to sice slyšel, ale nechápal, a proto jsem řekl: Pane můj, co přijde koncem těch věcí? +#12:9 Nato mi odvětil: Běž, Danieli, neboť ta slova jsou uzavřena a zapečetěna až do času konce. +#12:10 Mnozí budou čištěni a běleni a tříbeni. Zatímco ničemové budou jednat ničemně a žádní ničemové nic nepochopí, ti rozumní však pochopí. +#12:11 A od doby odstranění soustavné bohoslužby a k dání pustošící ohavnosti uplyne tisíc dvě stě devadesát dnů. +#12:12 Blaze tomu, kdo počká a dospěje ke dnům tisíci třem stům třiceti a pěti. +#12:13 Ty ale dojdi do konce a budeš odpočívat. Na konci dnů pak povstaneš ke svému údělu. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzePSP-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzePSP-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..e078681203 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzePSP-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Dánijjél +#1:1 V třetím roce kralování Jehójákíma, krále Júdova, přibyl k Jerúsalému Nevúchadneccar, král Bávelu, a zahájil proti němu obléhání +#1:2 a Pán vydal v jeho ruku Jehójákíma, krále Júdova, a z části zařízení Božího domu, jež dopravil v zem Šineáru, v dům svých bohů, ano, dopravil ta zařízení v dům pokladu svých bohů. +#1:3 A král přikázal Ašpenazovi, představenému svých komorníků, přivést ze synů Isráélových a ze semene království a z velmožů +#1:4 mladíky, na nichž by nebylo žádné chyby a sličné vzezřením a zběhlé ve všemožné moudrosti a bohaté věděním a chápající vědomosti, a při nichž by byla způsobilost stát v paláci krále, a naučit je písmu a jazyku Kasdím. +#1:5 A král pro ně určil z králova pokrmu a z vína, jež on pil, dávku dne v její den k jejich výživě po tři léta, aby po uplynutí jich mohli stanout před tváří krále. +#1:6 I dostali se mezi ně ze synů Júdových Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá, +#1:7 a vedoucí komorníků jim přisoudil jména: Dánijjélovi přisoudil jméno Béltešaccar a Chananjovi Šadrach a Míšáélovi Méšach a Azarjovi Avéd-negó. +#1:8 Ale Dánijjél si položil na srdce, že se nebude poskvrňovat pokrmem královým a vínem, jež on pil, a jal se vyprošovat si od vedoucího komorníků, aby se nemusel poskvrňovat. +#1:9 Bůh pak byl uvedl Dánijjéla před tváří vedoucího komorníků k laskavosti a k slitování; +#1:10 vedoucí komorníků tedy Dánijjélovi řekl: Já se bojím svého pána, krále, jenž určil vaše jídlo a váš nápoj, vždyť nač by měl vidět vaše tváře přepadlejší než tváře mladíků, kteří jsou jako vy? I uvalili byste na mou hlavu vinu vůči králi. +#1:11 Dánijjél tedy řekl k Melcarovi, jehož vedoucí komorníků určil nad Dánijjélem, Chananjou, Míšáélem a Azarjou: +#1:12 Podrob, prosím, své nevolníky zkoušce na deset dní, takže nechť nám dávají trochu luštěnin, ať jíme, a vodu, ať pijeme; +#1:13 pak se naše vzezření budou moci ukázat před tvou tváří, i vzezření mladíků, kteří budou jíst pokrm krále, i nalož se svými nevolníky podle toho, co budeš vidět. +#1:14 I vyhověl jim stran této věci a na deset dní je zkoušce podrobil +#1:15 a po uplynutí deseti dní se ukázalo, že jejich vzezření byla lepší a masem plnější než všech mladíků, již jedli pokrm krále; +#1:16 Melcar se tedy jal odnášet jejich pokrm a víno, jejich nápoj, a dávat jim luštěniny. +#1:17 A tito čtyři mladíci - Bůh jim dal vědomosti a rozhled stran všemožného písma a moudrosti, a Dánijjél byl znalcem stran všemožného vidění a snů; +#1:18 a v čas po uplynutí dní, když král přikázal přivést je, tu je vedoucí komorníků před tvář Nevúchadneccarovu přivedl, +#1:19 a když je král oslovil, nebyl mezi nimi všemi shledán nikdo jako Dánijjél, Chananjá, Míšáél a Azarjá, i stanuli před tváří krále, +#1:20 a v kterékoli věci moudrosti a chápavosti, již král od nich vyžadoval, je shledal o deset pídí nade všemi písmaři a zaříkávači, kteří byli ve všem jeho království. +#1:21 A Dánijjél zůstal až po první rok krále Kóreše. +#2:1 A v druhém roce kralování Nevúchadneccarova dostal Nevúchadneccar sny, takže se jeho duch rozrušil a jeho spánek na něho padl; +#2:2 i přikázal král povolat písmaře a zaříkávače a čarodějníky a Kasdím k oznámení králi jeho snů. I přišli a stanuli před tváří krále +#2:3 a král jim řekl: Dostal jsem sen a můj duch je rozrušen stran poznání toho snu. +#2:4 I promluvili ke králi jeho služebníci, Kasdím, arámsky: Ó králi, žij na věky! Řekni ten sen svým nevolníkům a budeme moci vyjevit jeho výklad. +#2:5 Král odpověděl a řekl ke Kasdejcům: Vyšel ode mne tento příkaz: Jestliže mi nedáte na vědomí ten sen a jeho výklad, budete na kusy rozsekáni a vaše domy budou učiněny hnojištěm; +#2:6 jestliže však ten sen a jeho výklad vyjevíte, obdržíte z mé strany dary a odměnu a velikou čest. Proto mi ten sen a jeho výklad vyjevte. +#2:7 Opětovně odpověděli a řekli: Nechť král řekne ten sen a vyjevíme jeho výklad. +#2:8 Král odpověděl a řekl: Já s jistotou vím, že vy chcete získat čas pro tu příčinu, že víte, že ten příkaz ode mne vyšel, +#2:9 že jestliže mi ten sen nedáte na vědomí, je pro vás ta jedna vyhláška, neboť jste si připravili řeč lživou a zkaženou ku pronášení přede mnou, než by se čas změnil. Proto mi ten sen řekněte, ať vím, že mi můžete vyjevit jeho výklad. +#2:10 Kasdejci před králem odpověděli a řekli: Není na zemi člověka, jenž by mohl královu věc vyjevit, takže žádný král, mocnář ani vladař nežádal takovouto věc u žádného písmaře ani zaříkávače ani Kasdího, +#2:11 neboť věc, již král žádá, je vzácná a není jiného, kdo by ji mohl před králem vyjevit, leč bohové, jejichž bydliště není s masem. +#2:12 Pro tuto příčinu se král rozzuřil, ano, velmi se rozzlobil a přikázal všechny mudrce Bávelu vyhubit, +#2:13 takže vyšla vyhláška, aby mudrci byli pozabíjeni; i hledali k zabíjení Dánijjéla a jeho druhy. +#2:14 Vtom Dánijjél s rozumností a obezřelostí odvětil Arjóchovi, veliteli královy osobní stráže, jenž vyšel zabíjet mudrce Bávelu; +#2:15 ujal se slova a řekl Arjóchovi, královu zmocněnci: Nač ta přísná vyhláška ze strany krále? Tehdy Arjóch dal tu věc Dánijjélovi na vědomí +#2:16 a Dánijjél vstoupil a vyprosil od krále, že mu dal čas, aby mohl výklad králi vyjevit. +#2:17 Pak Dánijjél šel do svého domu a dal tu věc na vědomí Chananjovi, Míšáélovi a Azarjovi, svým druhům, +#2:18 aby se jali ze strany Boha nebes vyprošovat slitování stran tohoto tajemství, aby Dánijjél a jeho druhové nemuseli s ostatkem mudrců Bávelu zahynout. +#2:19 Tehdy bylo to tajemství ve vidění noci Dánijjélovi zjeveno, tehdy se Dánijjél jal Boha nebes velebit; +#2:20 ujal se Dánijjél slova a řekl: Nechť je Boží jméno velebeno od věčnosti až po věčnost, neboť moudrost a moc - ano, jsou jeho, +#2:21 a on mění doby a časy, odstraňuje krále a nastoluje krále, dává moudrost moudrým a poznání znajícím chápavost; +#2:22 on zjevuje věci nevyzpytatelné a skryté, ví, co je ve tmě, neboť s ním sídlí světlo. +#2:23 Já tobě, Bože mých otců, děkuji a vychvaluji tě, jenž jsi mi dal moudrost a moc a nyní jsi mi dal poznat, co jsme si od tebe vyprošovali, neboť jsi nám dal poznat královu věc. +#2:24 Pro tuto příčinu vstoupil Dánijjél k Arjóchovi, jehož král určil k vyhubení mudrců Bávelu; přišel a oslovil ho takto: Nemusíš mudrců Bávelu hubit; uveď mě před krále, ať mohu ten výklad králi vyjevit. +#2:25 Tehdy Arjóch Dánijjéla spěšně uvedl před krále a toho takto oslovil, že: Objevil jsem muže z vyhnanců Júdových, jenž bude umět dát králi na vědomí ten výklad. +#2:26 Král odpověděl a řekl Dánijjélovi, jehož jméno bylo Béltešaccar: Zda jsi schopen dát mi na vědomí ten sen, jejž jsem uviděl, a jeho výklad? +#2:27 Dánijjél před králem odpověděl a řekl: Tajemství, jež král požaduje, nemohou mudrci, zaříkávači, písmaři, věštci králi vyjevit; +#2:28 ale v nebesích je Bůh, zjevující tajemství, jenž králi Nevúchadneccarovi dal na vědomí, co že se bude dít v posledku dní. Tvůj sen a vidění tvé hlavy na tvém lůžku, ono bylo toto: +#2:29 Ty, ó králi, - na tvém lůžku vzcházely tvé myšlenky, co že se bude dít po tomto, a Zjevovatel tajemství ti dal na vědomí, co že se bude dít; +#2:30 a já, - ne v moudrosti, jež by byla ve mně nad kohokoli živého, mi toto tajemství bylo zjeveno, nýbrž proto, aby mohli ten výklad dát králi na vědomí a aby sis uvědomil myšlenky svého srdce. +#2:31 Ty, ó králi, jsi uviděl, že hle, jakási veliká socha; tato mohutná socha, jejíž lesk byl skvělý, se tyčila naproti tobě a její vzhled byl děsivý. +#2:32 Ona, ta socha - její hlava byla z dobrého zlata, její hruď a její paže ze stříbra, její břicho a její bedra z mosazi, +#2:33 její dolní končetiny ze železa, její nohy zčásti ze železa a zčásti z hlíny. +#2:34 Hleděl jsi, až než se odtrhl kámen, jenž nebyl v rukou, a udeřil do té sochy na jejích nohou ze železa a hlíny a rozdrtil je, +#2:35 vtom bylo stejně rozdrceno vše: železo, hlína, mosaz, stříbro a zlato, a stalo se jakoby plevami od mlatů v létě, i odnesl je vítr, takže se pro ně nenašlo žádného místa. A ten kámen, jenž udeřil do té sochy, se stal mohutnou horou a naplnil všechnu zem. +#2:36 Toto byl ten sen; nyní před králem musíme říci jeho výklad. +#2:37 Ty, ó králi, jsi králem králů, jemuž Bůh nebes dal kralování, moc a sílu a čest, +#2:38 a kdekoli bydlí děti člověka, dal v tvou ruku zvířata pole a letounstvo nebes a dal ti vládu nad nimi všemi. Ona, ta hlava ze zlata, jsi ty. +#2:39 A po tobě bude povstávat jiné království, nižší než ty, a třetí, další, z mosazi, jež bude vládnout nade vší zemí; +#2:40 a čtvrté království bude tvrdé jako železo; bude, právě tak, jako železo vše drtí a hmoždí, tříštit a drtit, ano, jako železo, jež tříští tyto všechny věci. +#2:41 A že jsi viděl její nohy a jejich prsty zčásti z hlíny hrnčíře a zčásti ze železa, bude to království rozděleno, ale bude v něm něco z pevnosti železa, takže jsi viděl v hlíně, v jílu, vmíšené železo; +#2:42 a že prsty jejích nohou byly zčásti ze železa a zčásti z hlíny, bude to království z jedné stránky silné a zčásti zranitelné. +#2:43 Jako jsi viděl železo vmíšené v hlíně, v jílu, budou se vměšovat v símě lidí, ale nebudou spjati jeden s druhým, tak jako se železo nemísí s hlínou. +#2:44 A Bůh nebes v dnech oněch králů vzbudí království, jež na věky nebude moci být vyvráceno, aniž to království bude přenecháno jinému lidu; rozdrtí a k zániku přivede všechna tato království a samo bude na věčné věky stát. +#2:45 Tím, že jsi viděl, že z té hory se odtrhl kámen, jenž nebyl v rukou, a rozdrtil železo, mosaz, hlínu, stříbro i zlato, dal veliký Bůh králi na vědomí, co že se bude dít po tomto, a ten sen je jistý a jeho výklad spolehlivý. +#2:46 Vtom král Nevúchadneccar padl na svůj obličej a jal se Dánijjélovi klanět a přikázal obětovat mu oběť daru a líbezné vůně; +#2:47 Dánijjélovi král odpověděl a řekl: Podle pravdy, že váš Bůh - on je Bůh bohů a Pán králů a Zjevovatel tajemství, neboť ty jsi toto tajemství mohl vyjevit. +#2:48 Tehdy král Dánijjéla učinil velikým a dal mu přemnohé významné dary, a učinil ho vládcem nade vším krajem Bávelu a představeným místodržících nade všemi mudrci Bávelu. +#2:49 Ale Dánijjél od krále vyprosil, aby nad záležitostmi kraje Bávelu ustanovil Šadracha, Méšacha a Avéd-nega; a Dánijjél byl v bráně králově. +#3:1 Nevúchadneccar, král, pořídil sochu ze zlata, její výška byla šedesát loket a šířka šest loket, vztyčil ji v rovině Dúrá v kraji Bávelu, +#3:2 a poslal Nevúchadneccar, král, k soustředění vladařů, místodržících a zmocněnců, soudců, pokladníků, právníků, rádců a všech správců krajů, k dostavení se k odevzdání sochy, již Nevúchadneccar, král, vztyčil. +#3:3 Nato byli vladaři, místodržící a zmocněnci, soudcové, pokladníci, právníci, rádcové a všichni správcové krajů soustředěni k odevzdání sochy, již Nevúchadneccar, král, vztyčil, a naproti soše, již Nevúchadneccar, král, vztyčil, se postavili. +#3:4 A hlasatel zvučně volal: Přikazuje se vám, národnosti, rody a jazyky: +#3:5 V té chvíli, kdy budete slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, musíte padnout a klanět se soše ze zlata, již vztyčil Nevúchadneccar, král; +#3:6 a kdokoli, kdo padat a klanět se nebude, bude v oné hodině muset být uvržen doprostřed planoucí ohnivé pece. +#3:7 Pro tuto příčinu v onen čas, když zástupy lidí uslyšely zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta a všemožných druhů hudby, padly všechny národnosti, rody a jazyky, klanějíce se soše ze zlata, již vztyčil Nevúchadneccar, král. +#3:8 Za tohoto stavu věcí v onen čas přistoupili někteří Kasdejci a jali se obžalovávat Júdovce; +#3:9 ujali se slova a řekli Nevúchadneccarovi, králi: Ó králi, žij na věky! +#3:10 Ty, ó králi, jsi vydal nařízení, že každý člověk, jenž bude slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, musí padnout a klanět se soše ze zlata, +#3:11 a kdokoli, kdo padat a klanět se nebude, bude muset být uvržen doprostřed planoucí ohnivé pece. +#3:12 Jsou někteří Júdovci, jež jsi ustanovil nad záležitostmi kraje Bávelu, Šadrach, Méšach a Avéd-negó; tito muži na tebe, ó králi, neobrátili zřetel, tvým bohům neslouží a soše ze zlata, již jsi vztyčil, se neklanějí. +#3:13 Nato Nevúchadneccar v hněvu a popuzení přikázal Šadracha, Méšacha a Avéd-nega předvést; nato tyto muže předvedli před krále. +#3:14 Nevúchadneccar se ujal slova a řekl jim: Zda úmyslně, Šadrachu, Méšachu a Avéd-negó, jste tací, že mým bohům nesloužíte a soše ze zlata, již jsem vztyčil, se neklaníte? +#3:15 Nuže, jste-li hotovi, abyste v té chvíli, kdy budete slyšet zvuk rohu, flétny, citery, harfy, varyta, dud a všemožných druhů hudby, padali a klaněli se soše, již jsem pořídil …; pakli se klanět nebudete, budete v oné hodině muset být uvrženi doprostřed planoucí ohnivé pece, a kdo je onen Bůh, jenž by vás mohl z mé ruky vysvobodit? +#3:16 Šadrach, Méšach a Avéd-negó odpověděli a řekli králi Nevúchadneccarovi: My nemáme zapotřebí stran této věci ti odporovat. +#3:17 Má-li tak být, může nás Bůh, jemuž my sloužíme, vysvobodit z planoucí ohnivé pece, ano, umí nás vysvobodit z tvé ruky, ó králi; +#3:18 pakli ne, nechť je ti známo, ó králi, že tací nebudeme, že bychom sloužili tvým bohům, aniž se soše ze zlata, již jsi vztyčil, klanět budeme. +#3:19 Nato byl Nevúchadneccar naplněn popuzením a výraz jeho obličeje se vůči Šadrachovi, Méšachovi a Avéd-negovi změnil; ozval se a přikázal rozpálit pec sedmkrát nad to, jak bývalo vidět ji rozpalovat, +#3:20 a přikázal mužům, zdatným silákům, kteří byli v jeho vojsku, spoutat Šadracha, Méšacha a Avéd-nega k uvržení do planoucí ohnivé pece. +#3:21 Nato byli tito muži ve svých pláštích, svých tunikách, svých turbanech, ano, ve svých oblečeních, spoutáni a uvrženi doprostřed planoucí ohnivé pece. +#3:22 Za tohoto stavu věcí, proto, že králův příkaz byl přísný a pec důkladně rozpálená, zabil ony muže, kteří Šadracha, Méšacha a Avéd-nega vynesli, plamen ohně; +#3:23 a tito tři muži, Šadrach, Méšach a Avéd-negó, padli spoutáni doprostřed planoucí ohnivé pece. +#3:24 Tehdy se Nevúchadneccar, král, zděsil, i vstal spěšně, ozval se a řekl svým ministrům: Zda jsme neuvrhli tři muže spoutané doprostřed ohně? Odpověděli a řekli králi: Zajisté, ó králi. +#3:25 Odpověděl a řekl: Hle, já vidím čtyři muže volné, chodící vprostřed ohně, a není při nich úrazu, a vzhled jeho, toho čtvrtého, je podoben vzhledu syna Božího. +#3:26 Nato Nevúchadneccar přistoupil k otvoru planoucí ohnivé pece, ujal se slova a řekl: Šadrachu, Méšachu a Avéd-negó, nevolníci Boha, Nejvyššího, vyjděte a představte se! Nato Šadrach, Méšach a Avéd-negó zprostřed ohně vyšli +#3:27 a soustředění vladaři, místodržící, zmocněnci a královi ministři uviděli tyto muže, nad jejichž těly neměl oheň moci, aniž byl vlas jejich hlavy sežehnut, aniž byly jejich pláště změněny, aniž na ně byl přešel pach ohně. +#3:28 Nevúchadneccar se ujal slova a řekl: Budiž veleben jejich Bůh, Šadrachův, Méšachův a Avéd-negův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své nevolníky, kteří na něho spolehli a zvrátili králův příkaz, i vydali svá těla, aby nemuseli sloužit ani se klanět žádnému bohu, leč Bohu svému! +#3:29 I vydává se ode mne nařízení: Kdo z kteréhokoli lidu, rodu a jazyka bude pronášet nepravdu proti jejich Bohu, Šadrachovu, Méšachovu a Avéd-negovu, bude na kusy rozsekán a jeho dům se stane rovným hnojišti, vždyť přece není jiného Boha, jenž by mohl takto vyprošťovat. +#3:30 Nato král zařídil, aby se Šadrachovi, Méšachovi a Avéd-negovi v kraji Bávelu šťastně vedlo. +#3:31 Nevúchadneccar, král, všem národnostem, rodům a jazykům, jež bydlí na vší zemi: Nechť se rozhojňuje vaše blaho! +#3:32 Ukázalo se mi žádoucím vyjevit znamení a divy, jež Bůh, Nejvyšší, se mnou uskutečnil. +#3:33 Jeho znamení - jak velmi jsou veliká! A jeho divy - jak jsou mocné! Jeho kralování - kralování věčné, jeho vláda - za pokolení a pokolení! +#4:1 Já, Nevúchadneccar, jsem byl kliden ve svém domě, ano, svěží ve svém paláci. +#4:2 Dostal jsem sen, jež mě vystrašil, a představy na mém lůžku a vidění mé hlavy mě rozrušila; +#4:3 i bylo ode mne vydáno nařízení uvést přede mne všechny mudrce Bávelu, aby mi mohli dát na vědomí výklad toho snu. +#4:4 Nato vstoupili písmaři, zaříkávači, Kasdejci a věštci a já jsem ten sen před nimi řekl, ale neuměli mi jeho výklad dát na vědomí. +#4:5 A k posledku přede mne vstoupil Dánijjél, jehož jméno je Béltešaccar, podle jména mého boha, a v němž je duch svatých bohů, a před ním jsem řekl ten sen: +#4:6 Béltešaccare, představený písmařů, o němž jsem poznal, že je v tobě duch svatých bohů a žádné tajemství tě netísní, řekni mi vidění mého snu, jejž jsem dostal, totiž jeho výklad. +#4:7 A vidění mé hlavy na mém lůžku - uviděl jsem, že hle, vprostřed země strom, a jeho výška byla veliká; +#4:8 ten strom rostl a mohutněl, takže jeho výška dosahovala k nebesům a jeho viditelnost ke konci vší země. +#4:9 Jeho listí bylo krásné a jeho ovoce hojné, a v něm strava pro vše; zvěř pole pod ním vyhledávala stín a ptáci nebes se usazovali mezi jeho větvemi, i živilo se z něho všechno maso. +#4:10 Ve viděních své hlavy na svém lůžku jsem uviděl, že hle, z nebes se snesl strážce, ano, svatý; +#4:11 zvolal zvučně a řekl takto: Skácejte ten strom a poodtínejte jeho větve, setřeste jeho listí a roztruste jeho ovoce, nechť se rozprchne zvěř zpod něho a ptáci z jeho větví; +#4:12 avšak pařez při jeho kořenech ponechejte v zemi, a to v poutech ze železa a mosazi v zeleni pole, ať se smáčí rosou nebes, ať jeho úděl je se zvěří v býlí země. +#4:13 Jeho srdce nechť se z lidského změní a nechť je mu dáno srdce zvířete a nechť nad ním přejde sedm dob. +#4:14 Ta věc je podle rozhodnutí strážců a usnesení - výroku svatých, proto, aby živí poznali, že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje, a nastoluje nad ním nejnižšího z lidí. +#4:15 Tento sen jsem já, král Nevúchadneccar, dostal, a ty, Béltešaccare, řekni jeho výklad, pro tu příčinu, že nikdo z mudrců mého království mi nemohl jeho výklad dát na vědomí; ale ty jsi schopen, neboť v tobě je duch svatých bohů. +#4:16 Tehdy Dánijjél, jehož jméno bylo Béltešaccar, byl po jednu hodinu ohromen a jeho myšlenky ho rozrušovaly; král se ozval a řekl: Béltešaccare, nechť tě ten sen a jeho výklad nerozrušuje. Béltešaccar odpověděl a řekl: Můj pane, ten sen nechť je o nenávidících tě a jeho výklad o tvých odpůrcích. +#4:17 Ten strom, jejž jsi uviděl, jenž rostl a mohutněl, takže jeho výška dosahovala k nebesům a jeho viditelnost ke vší zemi, +#4:18 že jeho listí bylo krásné a jeho ovoce hojné, a v něm strava pro vše, zvěř pole se pod ním usazovala a ptáci nebes sídlili mezi jeho větvemi - +#4:19 to jsi ty, ó králi, jenž jsi vzrostl a zmohutněl, neboť tvá velikost vzrostla a dosáhla k nebesům a tvá vláda ke konci země. +#4:20 A že král uviděl strážce, ano, svatého, snášejícího se z nebes a pravícího: Skácejte ten strom a zničte jej, avšak pařez při jeho kořenech ponechejte v zemi, a to v poutech ze železa a mosazi, v zeleni pole, ať se smáčí rosou nebes, ať jeho úděl je se zvěří pole, než nad ním přejde sedm dob - +#4:21 toto je výklad toho, ó králi, a rozhodnutí Nejvyššího je to, co přijde na mého pána krále: +#4:22 že tě zaženou od lidí a tvé bydliště bude se zvěří pole a býlím jako skot tě budou krmit a rosou nebes tě nechají smáčet; tak bude nad tebou přecházet sedm dob, až než budeš moci poznat, že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje. +#4:23 A že přikázali pařez toho stromu při jeho kořenech ponechat, bude tvé kralování zajištěno, odkdy si budeš vědom, že vládnou nebesa. +#4:24 Proto, ó králi, kéž je má rada před tebou vhodná: Nuže, zbavuj se svých hříchů spravedlností a svých nepravostí smilováváním nad chudými, má-li nastat prodloužení tvého poklidu. +#4:25 To vše na Nevúchadneccara, krále, došlo. +#4:26 Po uplynutí dvanácti MĚSÍCŮ se jal procházet před palácem království Bávelu; +#4:27 ozval se král a řekl: Zda toto není on, ten veliký Bável, jejž jsem já zbudoval pro dům království silou své moci a pro čest svého veličenství? +#4:28 Ještě byla ta řeč v ústech krále; z nebes padl hlas: Tobě se praví, Nevúchadneccare, jenž jsi králem: Kralování od tebe odešlo, +#4:29 i zaženou tě od lidí a tvé bydliště bude se zvěří pole, býlím jako skot tě budou krmit; tak bude nad tebou přecházet sedm dob, až než budeš moci poznat, že v království lidí vládne Nejvyšší a dává je komukoli, komu si přeje. +#4:30 V oné hodině se ta řeč na Nevúchadneccarovi splnila, takže byl zahnán od lidí a jedl býlí jako skot a jeho tělo bylo smáčeno rosou nebes, až než jeho vlas vzrostl jako orlů a jeho nehty jako ptáků. +#4:31 A po uplynutí dní jsem já, Nevúchadneccar, své oči pozvedl k nebesům a můj rozum se ke mně vrátil, i jal jsem se velebit Nejvyššího a vychvalovat a vyvyšovat Živého do věčnosti, jehož vláda - vláda věčná a jeho kralování - za pokolení a pokolení; +#4:32 a všichni obyvatelé země platí za nic a on jedná podle svého přání mezi vojskem nebes i obyvateli země, aniž je, kdo by ho mohl klepnout po ruce a říci mu: Co děláš? +#4:33 V onen čas se ke mně vrátil můj rozum a pro čest mého království se ke mně vrátilo mé veličenství a můj lesk, a moji ministři a moji velmožové mě hledali, i byl jsem dosazen k svému kralování a byla mi přidána skvělá velikost. +#4:34 Nuže, já, Nevúchadneccar, vychvaluji a vynáším a vyvyšuji Krále nebes, jehož všechny činy jsou pravda a jeho stezky právo, a chodící v pýše může ponižovat. +#5:1 Bélšaccar, král, uspořádal velikou hostinu pro své velmože - tisíc! - a před tím tisícem pil víno; +#5:2 při pochutnávání si na tom víně Bélšaccar přikázal dopravit nádoby ze zlata a stříbra, jež vynesl Nevúchadneccar, jeho otec, z chrámu, jenž byl v Jerúsalémě, aby z nich mohli pít, král a jeho velmožové, jeho manželky a jeho souložnice. +#5:3 Nato dopravili nádoby ze zlata, jež byly vyneseny z chrámu Božího domu, jenž byl v Jerúsalémě, a pili z nich, král a jeho velmožové, jeho manželky a jeho souložnice; +#5:4 pili víno a vychvalovali bohy ze zlata, stříbra, mosazi, železa, dřeva a kamene. +#5:5 V oné hodině vyšly prsty ruky člověka a jaly se psát naproti svícnu na omítku stěny králova paláce, a král tu část ruky, jež psala, uviděl; +#5:6 tehdy král - jasné rysy jeho tváře se změnily a jeho myšlenky ho rozrušovaly a klouby jeho kyčle se uvolnily, takže jeho kolena o sebe klepala. +#5:7 Král se jal vší silou volat o uvedení zaříkávačů, Kasdejců a věštců; ujal se král slova a řekl mudrcům Bávelu: Kdo, kterýkoli člověk, jenž bude umět přečíst toto písmo a vyjevit mi jeho výklad, bude si oblékat červený purpur a na jeho šíji bude řetěz ze zlata a bude jako třetí vládnout v království. +#5:8 Tehdy všichni královi mudrcové vstoupili, ale to písmo přečíst ani jeho výklad králi na vědomí dát nebyli schopni; +#5:9 tehdy byl král Bélšaccar velmi rozrušen a jasné rysy jeho tváře se na něm změnily, i jeho velmožové byli zmateni. +#5:10 Příčinou záležitostí krále a jeho velmožů vstoupila do domu hostiny královna; slova se ujala královna a řekla: Ó králi, žij na věky! Nechť tě tvé myšlenky nerozrušují a jasné rysy tvé tváře nechť se nemění! +#5:11 V tvém království je muž, v němž je duch svatých bohů, a ve dnech tvého otce se v něm shledávalo osvícení a pochopení a moudrost jako moudrost bohů; a král Nevúchadneccar, tvůj otec, ho povýšil za představeného písmařů, zaříkávačů, Kasdejců, věštců - tvůj otec, ó králi! - +#5:12 pro tu příčinu, že v něm, v Dánijjélovi, jemuž král určil jméno Béltešaccar, byl shledán skvělý duch a rozum a pochopení; vykládal sny, objasňování záhad, a řešil nesnáze. Nuže, Dánijjél se může dát zavolat, ať vyjevuje výklad. +#5:13 Nato byl Dánijjél uveden před krále; král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Jsi ty onen Dánijjél, jenž jsi z vyhnanců Júdových, jež král, můj otec, z Júdy dopravil? +#5:14 Uslyšel jsem totiž o tobě, že v tobě je duch bohů a že v tobě bylo shledáno osvícení a pochopení a skvělá moudrost. +#5:15 Nuže tedy, byli před mne uvedeni mudrci, zaříkávači, aby mohli přečíst toto písmo a dát mi na vědomí jeho výklad, ale nebyli schopni výklad té věci vyjevit; +#5:16 a já jsem o tobě uslyšel, že umíš výklady podávat a nesnáze řešit. Nuže, jestliže umíš to písmo přečíst a jeho výklad mi dát na vědomí, budeš si oblékat červený purpur a na tvé šíji bude řetěz ze zlata a budeš jako třetí vládnout v království. +#5:17 Nato Dánijjél odpověděl a řekl před králem: Tvé dary nechť zůstávají tobě a své odměny dej jiným, ale to písmo chci přečíst a jeho výklad králi na vědomí dát. +#5:18 Ty, ó králi, - Bůh, Nejvyšší, dal Nevúchadneccarovi, tvému otci, království a velikost a čest a veličenství, +#5:19 a z příčiny velikosti, již mu dal, se před ním všechny národnosti, rody a jazyky rozechvěly a bály se; koho si přál, zabíjel, a koho si přál, nechával naživu, a koho si přál, vyzdvihoval, a koho si přál, ponižoval. +#5:20 Ale když se jeho srdce pozdvihovalo a jeho duch mohutněl k nadutosti, byl z trůnu svého kralování sesazen a jeho čest od něho odňali, +#5:21 i byl zahnán od synů lidí a jeho srdce se stalo rovným zvířecímu a jeho bydliště bylo s divokými osly, krmili ho býlím jako skot a jeho tělo bylo smáčeno rosou nebes, až než poznal, že v království lidí vládne Bůh, Nejvyšší, a nastoluje nad ním kohokoli, koho si přeje. +#5:22 Ale ty, jeho syn, Bélšaccare, jsi neponížil své srdce, třebaže jsi toto vše věděl, +#5:23 nýbrž ses proti Pánu nebes pozdvihl, a když před tebe dopravili nádoby z jeho domu, pili jste, ty a tvoji velmožové, tvé manželky a tvé souložnice, z nich víno, a vychvaloval jsi bohy ze stříbra a zlata, mosazi, železa, dřeva a kamene, kteří nevidí, aniž slyší, aniž co vědí, a Boha, v jehož ruce je tvůj dech a jehož jsou všechny tvé cesty, jsi nevyvýšil. +#5:24 Vtom byla z jeho strany poslána ta část ruky a bylo zaznamenáno toto písmo, +#5:25 a to písmo, jež bylo zaznamenáno, je toto: Mené, mené, tekél úfarsín; +#5:26 a výklad té věci je tento: Mené - Bůh tvé kralování spočetl a ukončil je; +#5:27 tekél - byl jsi zvážen na vahách a shledán nevyhovujícím; +#5:28 perés - tvé království bylo rozlámáno a vydáno Mádajovi a Persii. +#5:29 Nato Bélšaccar přikázal, ať Dánijjélovi oblečou červený purpur, a na jeho šíji řetěz ze zlata, a prohlásili o něm, že bude jako třetí vládnout v království. +#5:30 V onu noc byl Bélšaccar, král Kasdejců, zabit +#5:31 a kralování se ujal Dárjáveš, Mádajovec, jsa ve věku šedesáti a dvou let. +#6:1 Dárjávešovi se ukázalo žádoucím, aby nad královstvím nastolil sto a dvacet vladařů, kteří měli být po všem království, +#6:2 a nad ně výše tři vrchní, z nichž jeden byl Dánijjél, aby se dělo tak, že by jim tito vladaři vydávali počet, aby král netrpěl škodu. +#6:3 Tehdy se tento Dánijjél projevil vynikajícím nad ty vrchní a ty vladaře pro tu příčinu, že v něm byl skvělý duch, takže král pojal úmysl nastolit ho nade vším královstvím. +#6:4 Tehdy se ti vrchní a ti vladaři jali usilovat o nalezení záminky vůči Dánijjélovi po stránce království, ale žádnou záminku, ani že by se byl zvrhl, nalézt nemohli, jelikož on byl věrný, aniž se na něm dal nalézt jakýkoli přečin, ani že by se byl zvrhl. +#6:5 Tehdy si tito muži řekli: Nenajdeme proti tomuto Dánijjélovi žádnou záminku, leč bychom ji proti němu mohli najít stran zákona jeho Boha. +#6:6 Tehdy se tito vrchní a vladaři sběhli před krále a takto mu řekli: Dárjáveši, ó králi, žij na věky! +#6:7 Všichni vrchní v království, místodržící a vladaři, ministři a zmocněnci se uradili stran králova stanovení ustanovení a pevného zavedení zákazu, že každý, kdo až do třiceti dní bude cokoli vyprošovat od kteréhokoli boha nebo člověka leč od tebe, ó králi, bude muset být uvržen do jámy lvů. +#6:8 Nuže, ó králi, kéž ráčíš ustanovit ten zákaz a podepsat jeho zápis, aby se nedal změnit, podle zákona Mádaje a Persie, že se nebude moci odvolat. +#6:9 Král Dárjáveš tudíž ten zápis a ten zákaz podepsal. +#6:10 A Dánijjél, jakmile se dověděl, že ten zápis byl podepsán, vstoupil do svého domu - a okna ve svém pokoji měl otevřená naproti Jerúsalému - a třikrát za den klekal na svá kolena a modlil se a děkoval před svým Bohem právě tak, jak se jal činit od doby před touto. +#6:11 Tehdy se tito muži sběhli a shledali Dánijjéla před svým Bohem se modlícího a úpěnlivě prosícího; +#6:12 nato přistoupili a pravili před králem stran králova zákazu: Zda jsi nepodepsal zákaz, že každý člověk, jenž až do třiceti dní bude něco vyprošovat od kteréhokoli boha aneb člověka, leč od tebe, ó králi, musí být uvržen do jámy lvů? Král odpověděl a řekl: Ta věc je jistá, podle zákona Mádaje a Persie, že se nemůže odvolat. +#6:13 Nato odpověděli a řekli před králem, že: Dánijjél, jenž je z vyhnanců Júdy, neobrátil zřetel na tebe, ó králi, ani na zákaz, jejž jsi podepsal, nýbrž si třikrát za den svou prosbou cosi vyprošuje. +#6:14 Tehdy král, jakmile uslyšel tuto řeč, se sám nad sebou velmi rozmrzel a upřel srdce na Dánijjéla stran jeho vysvobození, a jal se až do zacházení slunce o jeho vyproštění se namáhat. +#6:15 Nato se ke králi sběhli tito muži a řekli králi: Věz, ó králi, že je zákon Mádaje a Persie, že žádný zákaz ani ustanovení, jež král stanoví, se nedá změnit. +#6:16 Nato král přikázal, ať předvedou Dánijjéla a uvrhnou ho do jámy lvů; král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Tvůj Bůh, jemuž ty s horlivostí sloužíš, on tě bude umět vysvobodit. +#6:17 A byl dopraven jeden kámen a položen na ústí té jámy, a král jej zapečetil svým prstenem a prstenem svých velmožů, aby se uložení stran Dánijjéla nemohlo změnit. +#6:18 Tehdy král přišel do svého paláce a přenocoval s postem, aniž před něho bylo uvedeno jaké rozptýlení, a jeho spánek nad ním uletěl. +#6:19 Nato král vstával za ranních červánků, za úsvitu, a s chvátáním přišel k jámě lvů, +#6:20 a za svého přistupování k té jámě, k Dánijjélovi, se jal křičet zarmouceným hlasem. Král se ujal slova a řekl Dánijjélovi: Dánijjéli, služebníče živého Boha, dokázal tě Bůh, jehož ty uctíváš, před lvy vysvobodit? +#6:21 Tehdy Dánijjél s králem promluvil: Ó králi, žij na věky! +#6:22 Můj Bůh poslal svého anděla, jenž zavřel ústa lvů, takže mi neuškodili, pro tu příčinu, že před ním byla na mně shledána nevinnost, a ani před tebou, ó králi, jsem nespáchal nic zlého. +#6:23 Nato se král nad ním velmi zaradoval a přikázal Dánijjéla z jámy vytáhnout; i byl Dánijjél z jámy vytažen, aniž při něm byl shledán jakýkoli úraz, neboť věřil ve svého Boha. +#6:24 A král přikázal, ať předvedou ony muže, kteří Dánijjéla obžalovali, a do jámy lvů uvrhnou je, jejich děti a jejich ženy; a ještě nedopadli na dno jámy, když se jich lvi zmocnili a všechny jejich kosti rozdrtili. +#6:25 Nato Dárjáveš, král, napsal všem národnostem, rodům a jazykům, jež bydlely na vší zemi: Nechť se rozhojňuje vaše blaho! +#6:26 Ze své strany vydávám nařízení, aby se ve všem panství mého království rozechvívali a v bázeň upadali před Bohem Dánijjélovým, neboť on je Bůh živý a na věky trvající a jeho království, to nemůže být zničeno, a jeho vláda - až do konce; +#6:27 vysvobozující a vyprošťující a působící znamení a divy v nebesích a na zemi, jenž Dánijjéla vysvobodil z moci lvů. +#6:28 A tento Dánijjél se měl dobře za kralování Dárjávešova i za kralování Kóreše, Peršana. +#7:1 V prvním roce Bélšaccara, krále Bávelu, dostal Dánijjél sen a vidění své hlavy na svém lůžku; nato ten sen vypsal, podstatu věcí oznámil. +#7:2 Dánijjél se ujal slova a řekl: Ve svém vidění za noci jsem uviděl, že hle, na širém moři se rozpoutávaly čtyři větry nebes +#7:3 a z moře vystupovala čtyři převeliká zvířata, lišící se jedno od druhého. +#7:4 To první bylo jako lev a mělo křídla orla; i hleděl jsem, až než jeho křídla byla vyrvána a bylo nadzvednuto od země a na nohy jako člověk postaveno, a bylo mu dáno srdce člověka. +#7:5 A hle, jiné zvíře, druhé, podobné medvědu, a postavilo se na jedné straně, a v jeho ústech mezi jeho zuby tři žebra; a takto mu řekli: Vstaň, nažer se mnoha masa! +#7:6 Po tomto jsem uviděl, že hle, jiné, jako levhart, a mělo na svém hřbetu čtyři křídla ptactva; to zvíře mělo i čtyři hlavy a byla mu dána vláda. +#7:7 Po tomto jsem ve viděních noci uviděl, že hle, čtvrté zvíře, děsivé a hrozné a nadmíru silné, jež mělo převeliké zuby ze železa a požíralo a drtilo a zbytek svýma nohama rozdupávalo; a to se lišilo ode všech zvířat, jež byla před ním, a mělo deset rohů. +#7:8 Jal jsem se stran těch rohů uvažovat, a hle, mezi nimi vzešel další, malý, a tři z předchozích byly před ním vyvraceny, a hle, na tomto rohu oči jako oči člověka a ústa mluvící příliš veliké věci. +#7:9 Hleděl jsem, až než byly přistaveny trůny a usedl Pradávný dní; jeho oblečení bylo bílé jako sníh a vlas jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn - plameny ohně, a jeho kola - hořící oheň, +#7:10 z jeho strany proudila řeka ohně, tisíc tisíců ho obsluhovalo a deset tisíc desetitisíců stálo před ním, zasedl soud a byly otevřeny knihy. +#7:11 Vtom jsem se jal hledět, z příčiny hlasu příliš velikých řečí, jež promlouval ten roh, jal jsem se hleděti, až než to zvíře bylo zabito, i bylo jeho tělo zničeno, neboť bylo odevzdáno planutí ohně. +#7:12 A zbytek těch zvířat - jejich vládu odňali, ale stran jejich životů jim bylo až do času a doby dáno prodloužení. +#7:13 I uviděl jsem ve viděních noci, že hle, s oblaky nebes se jal přicházet jakoby syn člověka, i došel až k Pradávnému dní a dali mu před něho přistoupit +#7:14 a byla mu dána vláda a čest a kralování, aby mu všechny národnosti, rody a jazyky sloužily; jeho vláda - vláda věčná, jež nebude odcházet, a jeho kralování, to nemůže být zrušeno. +#7:15 Můj duch byl zraněn - můj, Dánijjélův, - vprostřed těla, a vidění mé hlavy mě zneklidňovala; +#7:16 přistoupil jsem k jednomu ze stojících tam a vyprošoval jsem si od něho pravdivé vysvětlení stran tohoto všeho. I řekl mi a dával mi na vědomí výklad těch věcí: +#7:17 Tato převeliká zvířata, ona, jež jsou čtyři, jsou čtyři králové; budou povstávat ze země, +#7:18 ale kralování budou muset převzít svatí Nejvyššího a budou kralování zaujímat až po věčnost, ano, až po věčnost věčností. +#7:19 Tehdy jsem zatoužil po pravdivém vysvětlení stran toho čtvrtého zvířete, jež se ukázalo lišícím se od nich všech, nadmíru děsivého, jeho zuby byly ze železa a jeho drápy z mosazi, požíralo, drtilo a zbytek svýma nohama rozdupávalo; +#7:20 a stran těch deseti rohů, jež byly na jeho hlavě, a toho dalšího, jenž vzešel a tři zpřed něho padly, ano, onoho rohu, jenž měl oči a ústa mluvící příliš veliké věci, a jeho vzhled byl mohutnější než vzhled jeho druhů; +#7:21 uviděl jsem, že onen roh vedl boj se svatými a přemáhal je, +#7:22 až než se dostavil Pradávný dní a svatým Nejvyššího byl odevzdán soud a došel čas, aby se svatí ujali kralování. +#7:23 Řekl takto: To čtvrté zvíře, to bude čtvrté království na zemi, jež se ode všech království bude lišit, i bude požírat všechnu zem a rozdupávat a drtit ji. +#7:24 A těch deset rohů: z něho, z toho království, bude povstávat deset králů a po nich povstane další, a ten se bude lišit od předchozích a tři krále bude umět ponížit, +#7:25 a bude promlouvat řeči proti Nejvyššímu a svaté Nejvyššího bude potírat a bude zamýšlet měnit časy a zákon, i budou vydáni v jeho ruku po dobu a doby a půl doby. +#7:26 Pak zasedne soud, i budou jeho vládu odnímat k vyvracení a k ničení jí až do konce, +#7:27 a kralování a vláda a velikost království pod všemi nebesy bude dána lidu svatých Nejvyššího; jeho kralování - kralování věčné, a všechna panství mu budou sloužit a poslušnost prokazovat. +#7:28 Až potud konec té věci. Já, Dánijjél - mé myšlenky mě velmi zneklidňovaly a jasné rysy mé tváře se na mně měnily, ale uchoval jsem tu věc ve svém srdci. +#8:1 V třetím roce kralování Bélšaccara, krále, se mi - mně, Dánijjélovi - ukázalo vidění, po tom, jež se mi ukázalo na počátku; +#8:2 a ve vidění jsem zřel, že se v mém zření stalo, že jsem já byl v Šúšánu, v paláci, v kraji Élámu, a ve vidění jsem zřel, že jsem se já octl u řeky Úlaje. +#8:3 I pozvedl jsem své oči a uviděl jsem, že hle, před řekou stál jeden beran, jenž měl dva rohy, a ty dva rohy byly vysoké, ale jeden byl vyšší než druhý, a ten vyšší vzrůstal později. +#8:4 Viděl jsem toho berana trkajícího k západu a k severu a k jihu, takže žádná zvířata před ním nemohla obstát a nebylo vyprošťujícího z jeho dosahu, i choval se podle své libosti a stal se velikým. +#8:5 A když jsem se já jal uvažovat, hle, od západu na tvář vší země přicházel kozel, aniž zavadil o zem, ten kozel - mezi jeho očima byl nápadný roh; +#8:6 i přišel až k tomu beranovi, vládnoucímu těmi dvěma rohy, jehož jsem uviděl stojícího před řekou, a rozběhl se proti němu v popuzení své síly. +#8:7 I uviděl jsem ho dorazivšího vedle toho berana, i vrhl se rozhořčeně na něho a udeřil toho berana a zlámal jeho dva rohy, aniž se v tom beranu projevila síla k obstání před ním, nýbrž ho shodil na zem a jal se ho pošlapávat a nevyskytl se vyprošťující berana z jeho moci. +#8:8 A ten kozel se stal nesmírně velikým, a když nabyl moci, zlámal se ten veliký roh a místo něho vzrostly čtyři nápadné rohy ke čtyřem větrům nebes; +#8:9 a z jednoho z nich vyšel jeden maličký roh, jenž se mimořádně zvětšil k jihu a ke vzcházení a k okrase, +#8:10 ano, zvětšil se až k osazenstvu nebes a z toho osazenstva posrážel na zem, i z hvězd, a pošlapal je, +#8:11 a vzepjal se až ke Knížeti toho osazenstva, takže od něho odňal ustavičnou oběť a základ jeho svatyně byl shozen, +#8:12 a proti ustavičné oběti bylo v bezbožnosti vypravováno vojsko, i jal se na zem shazovat pravdu, a když tak jednal, měl úspěch. +#8:13 I uslyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a jiný svatý tomu dotyčnému, jenž mluvil, řekl: Až dokdy - toto vidění o ustavičné oběti, a ta pustošící bezbožnost, vydávání i svatyně i osazenstva v pošlapávání? +#8:14 A řekl k němu: Až do dvou tisíc a tří set večerů-jiter; pak bude svatyně očištěna. +#8:15 A když jsem já, Dánijjél, uzřel to vidění a chtěl jsem zvědět jeho význam, stalo se, že hle, naproti mně stálo jakoby vzezření muže +#8:16 a uslyšel jsem hlas člověka nad Úlajem, jenž zavolal a řekl: Gavríéli, dej tomuto pochopit to vidění! +#8:17 I přišel vedle mého stanoviště a při jeho příchodu jsem strnul leknutím a padl jsem na svou tvář, i řekl ke mně: Rozuměj, synu člověka, že to vidění je o čase konce. +#8:18 A při jeho mluvení se mnou jsem na své tváři k zemi klesl omámen, i sáhl na mne a postavil mě na mém stanovišti +#8:19 a řekl: Hle, já, dávající ti na vědomí, co se bude dít v posledku doby rozhorlení, neboť konec nastane k určenému času. +#8:20 Ten beran, jehož jsi uviděl, vládnoucí těmi dvěma rohy, toť králové Mádaje a Persie, +#8:21 a ten chlupatý kozel, jehož jsi uviděl, toť král Jávána, a ten veliký roh, jenž byl mezi jeho očima, to je první král. +#8:22 A že se zlámal a místo něho se postavily čtyři, budou z toho národa povstávat čtyři království, ne však s jeho silou; +#8:23 a v posledku jejich kralování, až bezbožní naplní míru, bude povstávat král sveřepý v tváři a znalý pletich +#8:24 a jeho síla bude nabývat moci, ale nikoli jeho silou, a bude podivuhodně působit zhoubu a nabude úspěchu, když se jme tak jednat, a pohubí mocné a lid svatých. +#8:25 A na základě svého důvtipu umožní svou rukou i úspěch klamu a ve svém srdci se bude činit velikým; a znenadání bude mnohé hubit, a bude se stavět i proti Knížeti knížat, ale bude muset být bez ruky rozdrcen. +#8:26 A to vidění o večerech a jitrech, jak bylo řečeno, to je pravda; ty však to vidění ukryj, neboť je na mnohé dni. +#8:27 A já, Dánijjél, jsem byl zdrcený a na několik dní jsem onemocněl; pak jsem vstal a jal jsem se vykonávat své zaměstnání u krále, ale byl jsem pln hrůzy nad tím viděním, a nebylo chápajícího. +#9:1 V prvním roce krále Dárjáveše, syna Achašvéróšova, ze semene Mádajova, jenž byl uveden v kralování nad Kasdím, +#9:2 v prvním roce jeho kralování, jsem já, Dánijjél, z knih nabyl pochopení o počtu let, o nichž se slovo Hospodinovo dostalo k Jeremjovi, proroku, stran vyplnění rumišť Jerúsaléma - sedmdesáti let. +#9:3 I obrátil jsem svou tvář k Pánu, Bohu, k vyhledávání ho modlitbou a úpěnlivými prosbami v postu a pytlovině a popele, +#9:4 i jal jsem se modlit Hospodinu, svému Bohu, a vyznávat se, a řekl jsem: Ach, Pane, BOŽE veliký a hrozný, dbající smlouvy a laskavosti vůči milujícím ho a vůči dbajícím jeho rozkazů, +#9:5 hřešili jsme a bezpráví jsme se dopouštěli a zlovolně jsme jednali a bouřili jsme se, - ach, odvracet se od tvých rozkazů a od tvých práv! - +#9:6 aniž jsme obraceli sluch k tvým nevolníkům, prorokům, již mluvili v tvém jménu k našim králům, našim knížatům a našim otcům a ke všemu lidu země. +#9:7 Tvá, Pane, je spravedlnost, nám však patří ostuda tváří, jako tohoto dne, mužům Júdovým a obyvatelům Jerúsaléma a všemu Isráéli, blízkým i vzdáleným, ve všech zemích, kam jsi je zahnal pro jejich věrolomnost, jíž se proti tobě věrolomně dopustili. +#9:8 Nám, Pane, patří ostuda tváří, našim králům, našim knížatům a našim otcům, protože jsme vůči tobě hřešili; +#9:9 slitování a odpouštění jsou Páně, našeho Boha, neboť jsme se proti němu bouřili, +#9:10 aniž jsme poslouchali na hlas Hospodina, svého Boha, stran chození v jeho zákonech, jež předkládal naší tváři skrze své nevolníky, proroky. +#9:11 Ano, oni, všechen Isráél, překračovali tvůj zákon v odvracení se, aby nebylo poslouchání na tvůj hlas, i musela se na nás vylít kletba a přísaha, jež je zapsána v zákoně Mojžíše, Božího nevolníka, neboť jsme vůči němu hřešili +#9:12 a on potvrdil svá slova, jež vyslovil proti nám a proti našim soudcům, kteří nás soudili, uváděním veliké pohromy na nás, ježto pod všemi nebesy se nečinilo, jak se činilo v Jerúsalémě; +#9:13 jak je psáno v zákoně Mojžíšově o vší této pohromě: Přišla na nás, aniž jsme se Hospodina, svého Boha, jali uprošovat při odvrácení od našich nepravostí a při nabytí rozumnosti tvou věrností. +#9:14 A Hospodin bděl nad touto pohromou a uvedl ji na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je při všem svém konání, jež koná, spravedlivý, a neposlouchali jsme na jeho hlas, +#9:15 a nyní, Pane, náš Bože, jenž jsi svůj lid silnou rukou vyvedl ze země Egypta a zřídil sis věhlas, jako tohoto dne, jsme hřešili a zlovolně jsme jednali! +#9:16 Pane, podle všech tvých spravedlivých skutků, kéž se, prosím, odvrací tvůj hněv a tvé popuzení od tvého města Jerúsaléma, tvé svaté hory, vždyť pro naše hříchy a pro nepravosti našich otců se stal Jerúsalém a tvůj lid potupou všemu našemu okolí! +#9:17 Nuže tedy, náš Bože, obrať sluch k modlitbě svého nevolníka a k jeho úpěnlivým prosbám a rozsvěť svou tvář nad svou svatyní, jež je zpustlá, pro Pána! +#9:18 Nachyl své ucho a slyš, otevři své oči a viz naše zpustošení, i město, nad nímž se děje dovolávání tvého jména, vždyť my ne pro své spravedlivé skutky dávame svým úpěnlivým prosbám padat před tvou tvář, nýbrž pro tvá mnohá slitování. +#9:19 Pane, slyš, Pane, odpusť! Pane, věnuj pozornost a jednej, kéž nemeškáš - pro sebe, můj Bože, neboť nad tvým městem a nad tvým lidem se děje dovolávání tvého jména! +#9:20 A ještě jsem já mluvil, ano, modlil se a vyznával své hříchy a hříchy svého lidu, Isráéle, a před tvář Hospodina, svého Boha, dával padat své úpěnlivé prosbě za svatou horu svého Boha, +#9:21 ano, ještě jsem já mluvil v modlitbě, když na mne za času večerní oběti daru sahal ten muž Gavríél, jehož jsem byl zřel ve vidění na počátku, jsa velmi vysílen, +#9:22 a jal se dávat pochopení a mluvit se mnou, i řekl: Dánijjéli, vyšel jsem nyní poučit tě o významu toho. +#9:23 Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo, takže jsem já přišel podat zprávu, neboť ty jsi velmi cenný, chápej tedy stran toho slova, ano, buď pozorný stran toho vidění. +#9:24 Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je určeno sedmdesát sedmic ke skoncování s bezbožností a k naplnění míry hříchů a k učinění zadost za nepravosti a k uvedení věčné spravedlnosti a ke zpečetění vidění a proroctví a k pomazání Nejsvětějšího. +#9:25 Nechť tedy víš a nabýváš rozhledu: od vyjití slova o obnovení a o budování Jerúsaléma až po Pomazaného, Panovníka, bude sedm sedmic a šedesát a dvě sedmice; bude obnovováno a zbudováno prostranství a ulice, byť v tísni časů. +#9:26 A po těch šedesáti a dvou sedmicích bude Pomazaný muset být zabit, aniž bude co mít, a město a svatyni bude ničit lid panovníka, jenž přijde, a konec toho - jako v záplavě, a až do konce boj, určená pustošení. +#9:27 Na jednu sedmici však vzhledem k mnohým upevní smlouvu, a v polovině té sedmice bude zastavovat oběti, i oběť daru, a k dovršení ohavností tam bude pustošitel, a to až než se na pustošícího bude vylévat zhouba, a to určená. +#10:1 V třetím roce Kóreše, krále Persie, byla Dánijjélovi, jehož jméno bylo nazváno Béltešaccar, zjevená jistá věc, a ta věc byla pravdivá, ale strast veliká; i pochopil tu věc, ano, nabyl pochopení stran toho vidění. +#10:2 V oněch dnech jsem já, Dánijjél, na celé tři týdny upadl v truchlivost; +#10:3 nepojedl jsem žádoucího pokrmu, aniž maso aneb víno vešlo do mých úst, aniž jsem se vůbec pomazal, až do vyplnění celých tří týdnů. +#10:4 A v dvacátý a čtvrtý den prvního měsíce, když jsem se já octl na břehu veliké řeky, - to byl Hiddekel, - +#10:5 tu jsem pozvedl své oči a uviděl jsem, že hle, jeden muž, oblečený plátěnými rouchy, a jeho kyčle byly přepásány zlatem z Úfázu +#10:6 a jeho tělo bylo jako chrysolit a jeho tvář vzezřením jako blesk a jeho oči jako ohnivé pochodně a jeho paže a jeho nohy vzhledem jako blýskavá mosaz, a zvuk jeho slov jako zvuk davu. +#10:7 A to vidění jsem viděl já, Dánijjél, samoten, neboť muži, kteří byli se mnou, to vidění neuviděli, avšak padlo na ně veliké zděšení, takže utekli, aby se skryli, +#10:8 a já jsem zbyl samoten a toto veliké vidění jsem uviděl, ale nezbylo ve mně síly, neboť má životnost se obrátila v neduživost, aniž jsem sílu udržel. +#10:9 I uslyšel jsem zvuk jeho slov, a za svého slyšení zvuku jeho slov, tu jsem se já omámen octl na své tváři, ano, svou tváří k zemi; +#10:10 a hle, sáhla na mne ruka, jež mě pozvedla na má kolena a na dlaně mých rukou, +#10:11 a řekl ke mně: Dánijjéli, muži velmi cenný, buď pozorný stran slov, jež já k tobě vyslovuji, a postav se na svém stanovišti, neboť jsem nyní byl k tobě vyslán. A při jeho mluvení touto řečí se mnou jsem stál, třesa se; +#10:12 i řekl ke mně: Nechť se nebojíš, Dánijjéli, neboť od prvního dne, co jsi své srdce odevzdal věnování pozornosti a sebeponižování před tváří svého Boha, byla tvá slova vyslýchána a já jsem na tvá slova přišel; +#10:13 po dvacet a jeden den však naproti mně stál kníže království Persie, ale hle, pomoci mi přišel Mícháél, jeden z předních knížat, takže jsem já tam, u králů Persie, převládl, +#10:14 i přišel jsem dát ti pochopit, co se bude v posledku dní přiházet tvému lidu, neboť to vidění je ještě na mnohé dni. +#10:15 A při jeho mluvení se mnou těmito slovy jsem sklopil svou tvář k zemi a oněměl jsem, +#10:16 a hle, na mé rty sahal kdosi podobou jako synové lidí, i otevřel jsem svá ústa a promluvil jsem, a řekl jsem k tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, v tom vidění se mé úzkosti obrátily proti mně, aniž jsem sílu udržel. +#10:17 A jak by mohl nevolník tohoto mého pána mluvit s tímto mým pánem? a já, od té doby ve mně nezůstává síla a nezbylo ve mně dechu. +#10:18 A opět na mne sáhl, vzezřením jako člověk, a posilnil mě +#10:19 a řekl: Nechť se nebojíš, muži velmi cenný, pokoj tobě, buď silný, ano, buď silný! A při jeho mluvení se mnou jsem si dodal odvahy a řekl jsem: Nechť můj pán pronáší výrok, neboť jsi mě posilnil. +#10:20 I řekl: Zda víš, nač jsem k tobě přišel? A nyní se budu vracet k bojování s knížetem Persie, a když já budu odcházet, hle, přijde kníže Jávána; +#10:21 avšak chci ti oznámit, co je zaznamenáno v zápise pravdy, ač není ani jednoho dodavšího si se mnou odvahy proti těmto, leč Mícháél, váš kníže. +#11:1 A já, v prvním roce Dárjáveše, Mádajovce, bylo mé postavení být mu posilujícím a pevností. +#11:2 Nyní ti tedy budu oznamovat pravdu: Hle, Persii budou ještě v čele stát tři králové, a čtvrtý bude bohatnout mnohem více než všichni a ve své síle skrze své bohatství bude moci všechny pohnout proti království Jávána. +#11:3 I povstane mocný král, jenž bude vládnout mohutnou vládou a jednat podle své libovůle, +#11:4 a za jeho povstání se jeho království bude lámat a dělit ke čtyřem větrům nebes, ale ne pro jeho potomstvo ani podle jeho vládnutí, jímž vládl, nýbrž se jeho království bude vyvracet pro jiné, mimo tyto. +#11:5 A sílit bude král jihu, jenž bude z jeho knížat, a bude sílit nad něho a vládnout, jeho vláda bude mohutnou vládou; +#11:6 a na konci let se budou spojovat, když dcera krále jihu se bude dostávat ke králi severu, k uskutečnění společné dohody, ona však nebude moci udržet sílu paže, aniž bude moci obstát on a jeho paže, a vydávána bude ona i ti, kdo ji přivedli, i ten, jenž ji zplodil, i ten, jenž ji posílil v oněch časech. +#11:7 Ale na jeho místě povstane z odnože jejích kořenů jeden, jenž bude přicházet k vojsku a přicházet v pevnost krále severu, i dá se v působení proti nim a nabude převahy +#11:8 a bude i jejich bohy s jejich vladaři, s cenným náčiním ze stříbra a zlata, v zajetí dopravovat do Egypta; a on bude zaujímat své postavení více let než král severu. +#11:9 Ten přijde v království krále jihu, ale vrátí se na svou půdu. +#11:10 Jeho synové však budou začínat válku a shromáždí spoustu mohutných sil, a jeden se přižene a provalí se a přelije se, i bude se vracet a povedou válku až po pevnost. +#11:11 A král jihu bude upadat v rozhořčení a vytáhne a dá se s ním, s králem severu, do boje; a ten postaví mohutnou spoustu, ale ta spousta bude dána v jeho ruku; +#11:12 a když tu spoustu pobere, pozvedne se jeho srdce, i svrhne desetitisíce, ale nebude silný. +#11:13 A král severu se vrátí a postaví spoustu mohutnější než ta první, a ke konci časů let se bude moci přihnat s velikým vojskem a s hojným jměním; +#11:14 a v oněch časech budou proti králi jihu mnozí povstávat, a loupeživí synové tvého lidu se budou pozvedat k potvrzení vidění, ale klopýtnou. +#11:15 A král severu bude přicházet a navršovat násep a dobude dobře opevněného města, a paže jihu nebudou moci obstát, totiž jeho vybraný lid, neboť k obstání nebude síly; +#11:16 a ten, jenž proti němu přijde, bude jednat podle své libovůle a nebude schopného obstát před jeho tváří; i stane v zemi okrasy a v jeho ruce bude zhouba. +#11:17 I bude upírat svou tvář na vstup v mocnosti veškerého svého království, a upřímní s ním, a učiní tak; a bude mu dávat dceru žen, aby působila zkázu, ale ona nebude při tom stát a nebude pro něho. +#11:18 I bude obracet svou tvář zpět k ostrovům a mnohých dobude, ale jistý velmož zarazí jeho posměch jemu; bez posměchu sobě mu jej bude vracet. +#11:19 Bude tedy obracet svou tvář zpět k pevnostem své země, ale klopýtne a padne a nebude moci být nalezen. +#11:20 A na jeho místě povstane kdosi posílající nádherou království vymahače daní, ale v několika dnech bude muset být rozdrcen, a to ne v hněvu ani v boji. +#11:21 A na jeho místě povstane opovrženíhodný, na něhož nevloží velebnost kralování, nýbrž on přijde znenadání a kralování se zmocní lichotkami, +#11:22 i budou paže záplavy zpřed jeho tváře odplavovány a tříštěny; tak i vládce smlouvy. +#11:23 Od připojení se někoho k němu se bude dopouštět klamu, i vyvýší se a nabude moci s trochou lidu; +#11:24 poklidně bude vcházet v nejúrodnější oblasti kraje a bude činit, co nečinili jeho otcové ani otcové jeho otců: bude jim kořist, lup a jmění rozhazovat, a proti pevnostem bude plánovat své plány, a to až do času. +#11:25 I bude povzbuzovat svou moc a své srdce proti králi jihu s velikým vojskem; i král jihu se bude rozněcovat k boji s vojskem velikým a nesmírně mocným, nebude však moci obstát, neboť proti němu budou plánovat plány; +#11:26 ano, ničit ho budou pojídači jeho pokrmu, jeho vojsko bude odplývat a mnozí zabití padnou. +#11:27 A oba tito králové - jejich srdce budou pro páchání zla a u jednoho stolu budou mluvit lež, ale nebude se dařit, neboť konec bude až v určený čas. +#11:28 I vrátí se s velikým jměním ve svou zem a jeho srdce bude proti svaté smlouvě; učiní tedy tak, ano, vrátí se ve svou zem. +#11:29 V určený čas bude zase přicházet na jih, aniž bude i naposled jako poprvé, +#11:30 neboť proti němu zasáhnou lodi z Kittím, takže zmalomyslní a vrátí se a rozhorlí se proti svaté smlouvě; tak učiní, ano, vrátí se a bude upírat pozornost na opouštějící svatou smlouvu. +#11:31 I budou z něho povstávat paže, jež zneuctí svatyni pevnosti a odstraní ustavičnou oběť a zavedou pustošící ohavnost. +#11:32 A zlovolně jednající stran smlouvy budou hladkými řečmi sváděni k odpadnutí, ale lid znajících svého Boha, ti budou silni a budou jednat, +#11:33 a rozvážně si počínající z lidu budou mnohým věnovat pozornost, když budou po mnoho dní padat mečem a plamenem a v zajetí a za kořist, +#11:34 a při jejich padání se jim bude pomáhat trochou pomoci, ale mnozí se k nim připojí s lichotkami; +#11:35 padat budou i někteří z rozvážně si počínajících k pročišťování při nich a k tříbení a k bělení až do času konce, neboť to bude ještě až do určeného času. +#11:36 A ten král bude jednat podle své libovůle a sebe vyzdvihovat a velikým činit nad každého BOHA, a proti BOHU BOHŮ vyslovovat podivné věci, i bude nabývat úspěchu až než bude rozhorlení dokonáno, neboť co je určeno, bude uskutečněno; +#11:37 aniž bude upínat pozornost na boha svých otců ani na tužbu žen, aniž bude upínat pozornost na jakéhokoli +boha, neboť nade vše velikým bude činit sebe. +#11:38 Ale na místě toho bude slávu vzdávat +bohu pevností, ano, +bohu, jehož jeho otcové nepoznali, bude slávu vzdávat zlatem a stříbrem a drahými kameny a jinými cennostmi; +#11:39 tak bude činit v nejpevnějších pevnostech s +bohem ciziny; kdo ho uzná, toho slávu bude množit a bude jim dávat nad mnohými vládnout a půdu jim za poplatek rozdělovat. +#11:40 Ale v době konce se s ním bude trkat král jihu, i bude se na něho král severu řítit s vozy a s jezdci a s mnoha loděmi, a přijde v jeho země a provalí se a přelije se, +#11:41 i přijde v zem okrasy a mnohé země budou dospívat k pádu, a z jeho ruky budou moci vyváznout tyto: Edóm a Móáv a výběr dětí Ammónových. +#11:42 Bude svou ruku vztahovat i po jiných zemích, aniž bude země Egypta unikat; +#11:43 a zavládne poklady zlata a stříbra a všemožnými cennostmi Egypta a v jeho průvodu budou Lubbím a Kuším. +#11:44 Budou ho však znepokojovat zvěsti od vzcházení a od severu, takže vyjde ve velikém vzteku k vymycování a v odevzdání uvádění mnohých; +#11:45 a stany svého paláce rozestaví mezi mořem a horou okrasy svatosti, ale dojde k svému konci a pomoci mu nebude. +#12:1 V onen čas bude povstávat Mícháél, veliký kníže, jenž stojí při dětech tvého lidu; a nastane čas tísně, jaká nebyla vyvolána od vzniku národa až po onen čas, a v onen čas bude tvůj lid moci vyváznout, každý, kdo bude shledán jako zapsaný v knize. +#12:2 A mnozí ze spících v prachu půdy budou procitat, tito k věčnému životu a tito k potupě a k odporu věčnému, +#12:3 a rozvážně si počínající budou zářit jako záře oblohy, a mnohé k spravedlnosti přivádějící jako hvězdy navždy a věčně. +#12:4 Ty však, Dánijjéli, ukryj tato slova, ano, zapečeť tuto knihu až do času konce; mnozí budou sem-tam probíhat a vědění se bude množit. +#12:5 A já, Dánijjél, jsem pohleděl, a hle, jiní dva stáli, jeden tamto na břehu řeky a jeden tamto na břehu řeky, +#12:6 a řekli tomu muži oblečenému plátěnými rouchy, jenž byl shora vůči vodám řeky: Až dokdy, než bude konec těchto divů? +#12:7 I uslyšel jsem toho muže oblečeného plátěnými rouchy, jenž byl shora vůči vodám řeky, když pozvedl svou pravici a svou levici k nebesům, jak přisáhl skrze Živého věčně, že k určenému času, určeným časům a polovině, a až se dovrší roztříštění moci svatého lidu, budou se všechny tyto věci končit. +#12:8 To jsem já uslyšel, ale nechápal; i řekl jsem: Můj pane, co bude posledkem těchto věcí? +#12:9 A řekl: Jdi, Dánijjéli, neboť tato slova jsou ukryta, ano, zapečetěna až do času konce; +#12:10 a mnozí budou tříbeni a běleni, ano, budou pročišťováni, a zlovolní budou zlovolně jednat, aniž kteří zlovolní budou chápat, ale rozvážně si počínající chápat budou. +#12:11 A od času odstranění ustavičné oběti, totiž aby byla zavedena pustošící ohavnost, bude tisíc dvě stě a devadesát dní; +#12:12 blaho toho, kdo bude vyčkávat a bude moci dosáhnout k tisíci třem stům třiceti a pěti dnům! +#12:13 Ty však jdi ke konci, i budeš moci spočinout a ke konci dní k svému údělu povstat. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeRBK-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeRBK-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..6df54fdc17 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeRBK-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 Léta třetího kralování Joakima krále Judského, přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej. +#1:2 I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a něco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do země Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého. +#1:3 Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvořanů svých, aby přivedl z synů Izraelských, z semene královského a z knížat, +#1:4 Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíčeje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umění i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému. +#1:5 I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tři léta, a po dokonání jich aby stávali před králem. +#1:6 Byli pak mezi nimi z synů Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. +#1:7 I dal jim správce dvořanů jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem. +#1:8 Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrňoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Pročež hledal toho u správce nad dvořany, aby se nemusil poškvrňovati. +#1:9 I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany. +#1:10 A řekl správce nad dvořany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš, tak že uzřel-li by, že tváře vaše opadlejší jsou, nežli mládenců těch, kteříž podobně jako i vy chování býti mají, způsobíte mi to u krále, že přijdu o hrdlo. +#1:11 I řekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem: +#1:12 Zkus, prosím, služebníků svých za deset dní, a nechť se nám vaření dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili. +#1:13 A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců, kteříž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, učiň s služebníky svými. +#1:14 I uposlechl jich v té věci, a zkusil jich za deset dní. +#1:15 Po skonání pak desíti dnů spatříno jest, že tváře jejich byly krásnější, a byli tlustší na těle než všickni mládenci, kteříž jídali pokrm z stolu královského. +#1:16 Protož služebník brával ten vyměřený pokrm jejich, a víno nápoje jejich, a dával jim vaření. +#1:17 Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědomostí a rozumností ve všelikém literním umění a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozuměl všelikému vidění a snům. +#1:18 A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal král, aby je přivedli, přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora. +#1:19 I mluvil s nimi král. Ale není nalezen mezi všemi těmi, jako Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali před králem. +#1:20 A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře, kteříž byli ve všem království jeho. +#1:21 I zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále. +#2:1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl. +#2:2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem. +#2:3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen. +#2:4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad. +#2:5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou. +#2:6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte. +#2:7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme. +#2:8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen. +#2:9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti. +#2:10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi. +#2:11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají. +#2:12 Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské. +#2:13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli. +#2:14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské. +#2:15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi. +#2:16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi. +#2:17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým, +#2:18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými. +#2:19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému. +#2:20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest. +#2:21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum. +#2:22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá. +#2:23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám. +#2:24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím. +#2:25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí. +#2:26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho? +#2:27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti. +#2:28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest: +#2:29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest. +#2:30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl. +#2:31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný. +#2:32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi, +#2:33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny. +#2:34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je. +#2:35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi. +#2:36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi: +#2:37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu. +#2:38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá. +#2:39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi. +#2:40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko. +#2:41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou. +#2:42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné. +#2:43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou. +#2:44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky, +#2:45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho. +#2:46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu. +#2:47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto. +#2:48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými. +#2:49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské. +#3:1 Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské. +#3:2 I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král. +#3:3 Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor. +#3:4 Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a jazykům, +#3:5 Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král. +#3:6 Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené. +#3:7 A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král. +#3:8 A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, a s křikem žalovali na Židy, +#3:9 A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na věky buď živ. +#3:10 Ty králi, vynesls výpověd, aby každý člověk, kterýž by slyšel zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klaněl se obrazu zlatému, +#3:11 A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do prostřed peci ohnivé rozpálené. +#3:12 Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil krajině Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteřížto muži nedbali na tvé, ó králi, nařízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, se neklanějí. +#3:13 Tedy Naduchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále. +#3:14 I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumyslně-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohů mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se neklaníte? +#3:15 Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaněli se obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Bůh, ješto by vás vytrhl z ruky mé? +#3:16 Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě. +#3:17 Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás. +#3:18 Buď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme. +#3:19 Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji rozpalovati. +#3:20 A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři jeho, rozkázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené. +#3:21 Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené. +#3:22 Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohně. +#3:23 Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní. +#3:24 Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi. +#3:25 On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu. +#3:26 A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené, mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostředku ohně. +#3:27 Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli. +#3:28 I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému. +#3:29 A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abdenágovu, na kusy rozsekán byl, a dům jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento. +#3:30 Tedy zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Abdenága v krajině Babylonské. +#4:1 Nabuchodonozor král všechněm lidem, národům i jazykům, kteříž bydlí na vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď. +#4:2 Znamení a divy, kteréž učinil při mně Bůh nejvyšší, vidělo mi se za slušné, abych vypravoval. +#4:3 Znamení jeho jak veliká jsou, a divové jeho jak mocní jsou, království jeho království věčné, a panování jeho od národu do pronárodu. +#4:4 Já Nabuchodonozor, užívaje pokoje v domě svém, a kveta na palácu svém, +#4:5 Měl jsem sen, kterýž mne zhrozil, a myšlení na ložci svém, a to, což jsem viděl, znepokojilo mne. +#4:6 A protož vyšla ode mne ta výpověd, aby uvedeni byli přede mne mudrci Babylonští, kteříž by mi výklad toho snu oznámili. +#4:7 Tedy předstoupili mudrci, hvězdáři, Kaldejští a hadači. I pověděl jsem jim sen, a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti. +#4:8 Až naposedy předstoupil přede mne Daniel, jehož jméno Baltazar, podlé jména boha mého, a v němž jest duch bohů svatých. Jemuž jsem oznámil sen: +#4:9 Baltazaře, kníže mudrců, já vím, že duch bohů svatých jest v tobě, a nic tajného není tobě nesnadného. Vidění snu mého, kterýž jsem měl, i výklad jeho oznam. +#4:10 U vidění pak, kteréž jsem viděl na ložci svém, viděl jsem, a aj, strom u prostřed země, jehož vysokost byla veliká. +#4:11 Veliký byl strom ten a mocný, a výsost jeho dosahovala až k nebi, a patrný byl až do končin vší země. +#4:12 Lístí jeho bylo pěkné, a ovoce jeho hojné, všechněm za pokrm, pod stínem pak jeho byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, a z něho potravu měl všeliký živočich. +#4:13 Viděl jsem také u viděních svých na ložci svém, a aj, hlásný a svatý s nebe sstoupiv, +#4:14 Volal ze vší síly, a tak pravil: Podetněte strom ten, a osekejte ratolesti jeho, a otlucte lístí jeho, a rozmecte ovoce jeho; nechať se vzdálí zvěř od něho, a ptáci z ratolestí jeho. +#4:15 A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v poutech železných a ocelivých na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a díl jeho s zvěří v bylině zemské. +#4:16 Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné, a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu, ažby sedm let vyplnilo se při něm. +#4:17 Usouzení hlásných a řeč žádosti svatých stane se, ažby k tomu přišlo, aby poznali lidé, že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je, a toho, kterýž jest ponížený mezi lidmi, ustanovuje nad ním. +#4:18 Tento sen viděl jsem já Nabuchodonozor král, ty pak, Baltazaře, oznam výklad jeho. Nebo všickni mudrci v království mém nemohli mi výkladu oznámiti, ale ty můžeš, proto že duch bohů svatých jest v tobě. +#4:19 Tedy Daniel, jemuž jméno Baltazar, předěšený stál za jednu hodinu, a myšlení jeho strašila ho. A odpověděv král, řekl: Baltazaře, sen ani výklad jeho nechť nestraší tebe. Odpověděl Baltazar a řekl: Pane můj, sen tento přiď na ty, kteříž tě v nenávisti mají, a výklad jeho na tvé nepřátely. +#4:20 Strom ten, kterýž jsi viděl, veliký a mocný, jehož výsost dosahovala až k nebi, a kterýž patrný byl po vší zemi. +#4:21 A lístí jeho pěkné, a ovoce jeho hojné, a z něhož všickni pokrm měli, pod nímž byla zvěř polní, a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští, +#4:22 Ty jsi ten, ó králi, kterýž jsi rozšířil se a zmocnil, a velikost tvá vzrostla a vznesla se až k nebi, a panování tvé až do konce země. +#4:23 Že pak viděl král hlásného a svatého sstupujícího s nebe, kterýž řekl: Podetněte strom ten a zkazte jej, a však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte, a v okovách železných a ocelivých ať jest na trávě polní, aby rosou nebeskou smáčín byl, a s zvěří polní díl jeho, ažby sedm let vyplnilo se při něm: +#4:24 Tenť jest výklad, ó králi, a ortel Nejvyššího, kterýž vyšel na pána mého krále. +#4:25 Nebo zaženou tě lidé od sebe, a s zvěří polní bude bydlení tvé, a bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, a rosou nebeskou smáčín budeš, až se vyplní sedm let při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je. +#4:26 Že pak řekli, aby zanechán byl kmen kořenů toho stromu, království tvé tobě zůstane, jakž jen poznáš, že nebesa panují. +#4:27 Protož ó králi, přijmi radu mou, a hříchy své spravedlností přetrhuj, a nepravosti své milostivostí k ssouženým, zdaby prodloužen byl pokoj tvůj. +#4:28 Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora. +#4:29 Nebo po dokonání dvanácti měsíců, procházeje se po palácu královském v Babyloně, +#4:30 Mluvil král a řekl: Zdaliž toto není ten Babylon veliký, kterýž jsem já vystavěl mocí síly své, aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé? +#4:31 Ještě ta řeč byla v ústech krále, a aj, hlas s nebe přišel: Toběť se praví, Nabuchodonozoře králi, že království odešlo od tebe, +#4:32 Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou, a s zvěří polní bydliti budeš. Bylinu jako volům tobě jísti dávati budou, ažby sedm let vyplnilo se při tobě, dokudž bys nepoznal, že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským, a že komuž chce, dává je. +#4:33 V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi. Nebo z spolku lidí vyvržen byl, a bylinu jako vůl jedl, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, až na něm vlasy zrostly jako peří orličí, a nehty jeho jako pazoury ptačí. +#4:34 Při skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi, a rozum můj ke mně se zase navrátil. I dobrořečil jsem Nejvyššímu, a živého na věky chválil jsem a oslavoval; nebo panování jeho jest panování věčné, a království jeho od národu do pronárodu. +#4:35 A všickni obyvatelé země jako za nic počteni jsou, a podlé vůle své činí mezi vojskem nebeským i obyvateli země, aniž jest kdo, ješto by mu přes ruku dáti mohl, a říci jemu: Co to děláš? +#4:36 Téhož času rozum můj navrátil se ke mně, a k slávě království mého ozdoba má, i důstojnost má navrátila se ke mně; nadto i hejtmané moji a knížata má hledali mne, a zmocněn jsem v království svém, a velebnost větší jest mi přidána. +#4:37 Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím, vyvyšuji a oslavuji krále nebeského, jehož všickni skutkové jsou pravda, a stezky jeho soud, a kterýž chodící v pýše může snižovati. +#5:1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil. +#5:2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. +#5:3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. +#5:4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné. +#5:5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala. +#5:6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo. +#5:7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude. +#5:8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi. +#5:9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli. +#5:10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění. +#5:11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi, +#5:12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten. +#5:13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva? +#5:14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě. +#5:15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti. +#5:16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš. +#5:17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu. +#5:18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého, +#5:19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval. +#5:20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho. +#5:21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním. +#5:22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl. +#5:23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi. +#5:24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest. +#5:25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji. +#5:26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl. +#5:27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký. +#5:28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským. +#5:29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království. +#5:30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský. +#5:31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou. +#6:1 Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po všem království. +#6:2 Nad těmi pak hejtmany tři, z nichžto Daniel přední byl, kterýmž by úředníci onino vydávali počet, aby se králi škoda nedála. +#6:3 Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úředníky, proto že duch znamenitější v něm byl. Pročež král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím. +#6:4 Tedy hejtmané a úředníci hledali příčiny proti Danielovi s strany království, a však žádné příčiny ani vady nemohli najíti; nebo věrný byl, aniž jaký omyl neb vada nalézala se při něm. +#6:5 Protož muži ti řekli: Nenajdeme proti Danielovi tomuto žádné příčiny, jediné leč bychom našli něco proti němu s strany zákona Boha jeho. +#6:6 Tedy hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi, takto mluvili k němu: Darie králi, na věky buď živ. +#6:7 Uradili se všickni hejtmané království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy lvové. +#6:8 Nyní tedy, ó králi, potvrď zápovědi této, a vydej mandát, kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné. +#6:9 Pročež král Darius vydal mandát a zápověd. +#6:10 Daniel pak, když se dověděl, že jest vydán mandát, všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval. +#6:11 Tedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele, an se modlí a pokorně prosí Boha svého, +#6:12 Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské: Zdaliž jsi nevydal mandátu, aby každý člověk, kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů, kromě od tebe, králi, uvržen byl do jámy lvové? Odpověděv král, řekl: Pravéť jest slovo to, podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné. +#6:13 Tedy odpovídajíce, řekli králi: Daniel ten, kterýž jest z zajatých synů Judských, nechtěl dbáti na tvé, ó králi, nařízení, ani na mandát tvůj, kterýž jsi vydal, ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou. +#6:14 Tedy král, jakž uslyšel tu řeč, velmi se zarmoutil nad tím, a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele, a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti. +#6:15 Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověd a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo. +#6:16 I řekl král, aby přivedli Daniele, a uvrhli jej do jámy lvové. Mluvil pak král a řekl Danielovi: Bůh tvůj, kterémuž sloužíš ustavičně, on vysvobodí tebe. +#6:17 A přinesen jest kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi. +#6:18 I odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho. +#6:19 Tedy král hned ráno vstav na úsvitě, s chvátáním šel k jámě lvové. +#6:20 A jakž se přiblížil k jámě, hlasem žalostným zavolal na Daniele, a promluviv král, řekl Danielovi: Danieli, služebníče Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvoboditi od lvů? +#6:21 Tedy Daniel mluvil s králem, řka: Králi, na věky buď živ. +#6:22 Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil. +#6:23 Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy. I vytažen byl Daniel z jámy, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého. +#6:24 I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli. +#6:25 Tedy Darius král napsal všechněm lidem, národům a jazykům, kteříž bydlili po vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď. +#6:26 Ode mne vyšlo nařízení toto, aby na všem panství království mého třásli a bálise před Bohem Danielovým; nebo on jestBůh živý a zůstávající na věky, a království jeho nebude zrušeno, ani panování jeho až do konce. +#6:27 Vysvobozuje a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů. +#6:28 Danielovi pak šťastně se vedlo v království Dariovu, a v království Cýra Perského. +#7:1 Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém, i napsal ten sen krátkými slovy. +#7:2 Mluvil Daniel a řekl? Viděl jsem u vidění svém v noci, a aj, čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém. +#7:3 A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře, jedna od druhé rozdílná. +#7:4 První podobná lvu, a křídla orličí měla. Hleděl jsem, až vytrhána byla křídla její, jimiž se vznášela od země, tak že na nohách jako člověk státi musila, a srdce lidské dáno jest jí. +#7:5 A aj, jiná šelma druhá podobná nedvědu, kteráž panství jedno vyzdvihla, a tři žebra v ústech jejích, mezi zuby jejími, a tak mluveno bylo k ní: Vstaň, nažer se hojně masa. +#7:6 Potom jsem viděl, a aj, jiná podobná pardovi, kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém, a čtyřhlavá byla šelma ta, jíž moc dána byla. +#7:7 Potom viděl jsem u viděních nočních, a aj, šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná, mající zuby železné veliké, kteráž zžírala a potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala; a ta byla rozdílná ode všech šelm, kteréž byly před ní, a měla rohů deset. +#7:8 Pilně jsem šetřil těch rohů, a hle, roh poslední malý vyrostal mezi nimi, a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním; a aj, oči podobné očím lidským v rohu tom, a ústa mluvící pyšně. +#7:9 Hleděl jsem, až trůnové ti svrženi byli, a Starý dnů posadil se, jehož roucho jako sníh bílé, a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá, trůn jako jiskry ohně, kola jeho jako oheň hořící. +#7:10 Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly. +#7:11 Patřil jsem tehdáž, hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné, kterouž roh mluvil; patřil jsem, dokudž ta šelma nebyla zabita, a vyhlazeno tělo její, a dáno k spálení ohni. +#7:12 A i ostatkům šelm odjali panství; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času, a to uloženého času. +#7:13 Viděl jsem u vidění nočním, a aj, s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel; potom až k Starému dnů přišel, a před něj postaven byl. +#7:14 I dáno jest jemu panství a sláva i království, aby všickni lidé, národové a jazykové sloužili jemu; jehož panství jest panství věčné, kteréž nepomíjí, a království jeho, kteréž se neruší. +#7:15 I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla, a vidění má předěsila mne. +#7:16 Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících, a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci. I pověděl mi, a výklad řečí mi oznámil: +#7:17 Ty šelmy veliké, kteréž jsou čtyry, jsou čtyři králové, kteříž povstanou z země, +#7:18 A ujmou království svatých výsostí, kteříž obdržeti mají království až na věky, a až na věky věků. +#7:19 Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté, kteráž rozdílná byla ode všech jiných, hrozná velmi; zubové její železní, a pazoury její ocelivé, kteráž zžírala, potírala, ostatek pak nohama svýma pošlapávala. +#7:20 Tolikéž o rozích desíti, kteříž byli na hlavě její, a o posledním, kterýž vyrostl, a před ním spadli tři; o tom rohu, pravím, kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně, a byl na pohledění větší než jiní. +#7:21 Viděl jsem, an roh ten válku vedl s svatými, a přemáhal je, +#7:22 Až přišel Starý dnů, a oddán jest soud svatým výsostí, a čas přišel, aby to království svatí obdrželi. +#7:23 Řekl takto: Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi, kteréž rozdílné bude ode všech království, a zžíře všecku zemi, a zmlátí ji a potře ji. +#7:24 Rohů pak deset znamená, že z království toho deset králů povstane, a poslední povstane po nich, kterýž bude rozdílný od prvních, a poníží tří králů. +#7:25 A slova proti Nejvyššímu mluviti bude, a svaté výsostí potře; nadto pomýšleti bude, aby proměnil časy i práva, když vydáni budou v ruku jeho, až do času a časů, i do částky časů. +#7:26 V tom bude soud osazen, a panství jeho odejmou, vypléní a vyhladí je docela. +#7:27 Království pak i panství, a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí; jehož království bude království věčné, a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou. +#7:28 Až potud konec té řeči. Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila, a krása má proměnila se při mně, slovo však toto v srdci svém zachoval jsem. +#8:1 Léta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi se vidění, mně Danielovi po onom, kteréž se mi ukázalo na počátku. +#8:2 I viděl jsem u vidění, (tehdáž pak, když jsem viděl, byl jsem v Susan, na hradě, kterýž jest v krajině Elam), viděl jsem, pravím, byv u potoka Ulai. +#8:3 A pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, u toho potoka stál skopec jeden, kterýž měl dva rohy. A ti dva rohové byli vysocí, a však jeden vyšší než druhý, ale ten vyšší zrostl posléze. +#8:4 Viděl jsem skopce toho, an trkal k západu, půlnoci a poledni, jemuž žádná šelma odolati nemohla, aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho; pročež činil podlé vůle své, a to věci veliké. +#8:5 A když jsem to rozvažoval, aj, kozel přicházel od západu na svrchek vší země, a žádný se ho nedotýkal na zemi, a ten kozel měl roh znamenitý mezi očima svýma. +#8:6 A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy, kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka, a přiběhl k němu v prchlivosti síly své. +#8:7 Viděl jsem také, an dotřel na toho skopce, a rozlítiv se proti němu, udeřil jej, tak že zlámal oba rohy jeho, a nebylo síly v skopci k odpírání jemu. A poraziv ho na zemi, pošlapal jej, aniž byl, kdo by vytrhl skopce z moci jeho. +#8:8 Kozel pak velikým učiněn jest velmi. A když se ssilil, zlámal se roh ten veliký, i zrostli znamenití čtyři místo něho, na čtyři strany světa. +#8:9 Z těch pak jednoho vyšel roh jeden maličký, a zrostl velmi ku poledni a východu, a k zemi Judské. +#8:10 A zpjal se až k vojsku nebeskému, a svrhl na zemi některé z vojska toho i z hvězd, a pošlapal je. +#8:11 Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se, nebo od něho zastavena byla ustavičná obět, a zavržen příbytek svatyně Boží, +#8:12 Tak že vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti, a povrhlo pravdu na zemi, a což činilo, šťastně mu se dařilo. +#8:13 Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího, a řekl ten svatý tomu, kterýž tajné věci v počtu maje, mluví: Dokudž toto vidění o oběti ustavičné, a převrácenost na zpuštění přivodící trvati bude, a svaté služby vydávány budou i vojsko v pošlapání? +#8:14 A řekli mi: Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter, a přijdou k obnovení svému svaté služby. +#8:15 Stalo se pak, že když jsem já Daniel hleděl na to vidění, a ptal jsem se na rozum jeho, aj, postavil se podlé mne na pohledění jako muž. +#8:16 Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem, kterýžto zavolav, řekl: Gabrieli, vylož tomuto vidění to. +#8:17 I přišel ke mně, kdež jsem stál, a když přišel, zhrozil jsem se, a padl jsem na tvář svou. I řekl ke mně: Pozoruj, synu člověčí; nebo v času uloženém vidění toto se naplní. +#8:18 Když pak on mluvil se mnou, usnul jsem tvrdě, leže tváří svou na zemi. I dotekl se mne, a postavil mne tu, kdež jsem byl stál, +#8:19 A řekl: Aj, já oznámím tobě to, což se díti bude až do vykonání hněvu toho; nebo v uloženém času konec bude. +#8:20 Skopec ten, kteréhož jsi viděl, an měl dva rohy, jsou králové Médský a Perský. +#8:21 Kozel pak ten chlupatý jest král Řecký, a roh ten veliký, kterýž jest mezi očima jeho, jest král první. +#8:22 Že pak zlámán jest, a povstali čtyři místo něho, čtvero království z svého národu povstane, ale ne s takovou silou. +#8:23 Při dokonání pak království jejich, když na vrch vzejdou nešlechetníci, povstane král nestydatý a chytrý. +#8:24 Jehož síla zmocní se, ačkoli ne jeho silou, tak že ku podivení hubiti bude, a šťastně se mu povede, až i vše vykoná; nebo hubiti bude silné i lid svatý. +#8:25 A obmyslností svou šťastně svede lest v předsevzetí svém, a v srdci svém zvelebí sebe, a v čas pokoje zhubí mnohé; nadto i proti knížeti knížat se postaví, a však bez rukou potřín bude. +#8:26 Vidění pak to večerní a jitřní, o němž povědíno, jest jistá pravda; pročež ty zavři to vidění, nebo jest mnohých dnů. +#8:27 Tedy já Daniel zchuravěl jsem, a nemocen jsem byl několik dnů. Potom povstav, konal jsem povinnost od krále poručenou, byv předěšen nad tím viděním, čehož však žádný na mně neseznal. +#9:1 Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského, kteréhož učiněn jest králem v království Kaldejském, +#9:2 Léta prvního kralování jeho já Daniel porozuměl jsem z knih počtu let, o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, že se vyplní zpuštění Jeruzaléma sedmdesátého léta. +#9:3 A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele. +#9:4 I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému, a vyznávaje se, řekl jsem: Prosím, Pane Bože silný, veliký a všeliké cti hodný, ostříhající smlouvy a dobrotivosti k těm, kteříž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých. +#9:5 Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých. +#9:6 Aniž jsme poslouchali služebníků tvých proroků, kteříž mluvívali ve jménu tvém králům našim, knížatům našim a otcům našim, i všemu lidu země. +#9:7 Toběť, ó Pane, přísluší spravedlnost, nám pak zahanbení tváři, jakž se to děje nyní mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským, a všechněm Izraelským, blízkým i dalekým, ve všech zemích, kamž jsi je zahnal pro přestoupení jejich, jímž přestupovali proti tobě. +#9:8 Námť, ó Hospodine, sluší zahanbení tváři, králům našim, knížatům našim a otcům našim, neboť jsme zhřešili proti tobě, +#9:9 Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování, poněvadž jsme se protivili jemu, +#9:10 A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho, abychom chodili v naučeních jeho, kteréž předkládal před oči naše skrze služebníky své proroky. +#9:11 Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu. +#9:12 Pročež splnil slovo své, kteréž mluvil proti nám a proti soudcům našim, kteříž nás soudili, a uvedl na nás toto zlé veliké, jehož se nestalo pode vším nebem, jakéž se stalo v Jeruzalémě. +#9:13 Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na nás, a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetřili pravdy jeho. +#9:14 Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým, ale uvedl je na nás; nebo spravedlivý jest Hospodin Bůh náš ve všech skutcích svých, kteréž činí, jehož hlasu poslušni jsme nebyli. +#9:15 Nyní však, ó Pane Bože náš, kterýž jsi vyvedl lid svůj z země Egyptské rukou silnou, a způsobils sobě jméno, jakéž jest dnešního dne, zhřešili jsme, bezbožně jsme činili. +#9:16 Ó Pane, podlé vší tvé dobrotivosti nechť se, prosím, odvrátí hněv tvůj a prchlivost tvá od města tvého Jeruzaléma, hory svatosti tvé; nebo pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jeruzalém a lid tvůj v pohanění jest u všech, kteříž jsou vůkol nás. +#9:17 Nyní tedy, ó Bože náš, vyslyš modlitbu služebníka svého, a pokorné prosby jeho, a zasvěť tvář svou nad svatyní svou spuštěnou, pro Pána. +#9:18 Nakloň, Bože můj, ucha svého a slyš, otevři oči své a viz zpuštění naše i města, kteréž jest nazváno od jména tvého; nebo ne pro nějaké naše spravedlnosti padajíce, pokorně prosíme tebe, ale pro milosrdenství tvá mnohá. +#9:19 Vyslyšiž, ó Pane, Pane, odpusť, Pane, pozoruj a učiň; neprodlévejž pro sebe samého, můj Bože, nebo od jména tvého nazváno jest město toto i lid tvůj. +#9:20 Ještě jsem mluvil a modlil se, a vyznával hřích svůj i hřích lidu svého Izraelského, a padna, pokorně jsem se modlil před tváří Hospodina Boha svého, za horu svatosti Boha svého, +#9:21 Ještě, pravím, mluvil jsem při modlitbě, a muž ten Gabriel, kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku, rychle přiletěv, dotekl se mne v čas oběti večerní. +#9:22 A slouže mi k srozumění, mluvil se mnou a řekl: Danieli, nyní jsem vyšel, abych tě naučil vyrozumívati tajemstvím. +#9:23 Při počátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo, a já jsem přišel, aťbych je oznámil, nebo jsi velmi milý; pročež pozoruj slova toho, a rozuměj vidění tomu. +#9:24 Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých. +#9:25 Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní. +#9:26 Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu to nic neuškodí; nýbrž to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění. +#9:27 Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním, u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché; a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění. +#10:1 Léta třetího Cýra krále Perského, zjeveno bylo slovo Danielovi, kterýž sloul jménem Baltazar, a pravé bylo slovo to, i uložený čas dlouhý, a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění. +#10:2 V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů. +#10:3 Pokrmu pochotného jsem nejedl, ani maso ani víno nevešlo do úst mých, aniž jsem se mastí mazal, až se vyplnili dnové tří téhodnů. +#10:4 Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního, když jsem byl na břehu řeky veliké, to jest Hiddekel. +#10:5 Pozdvih očí svých, viděl jsem, a aj, muž jeden oděný v roucho lněné, a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz. +#10:6 Tělo pak jeho jako tarsis, a oblíčej jeho na pohledění jako blesk, a oči jeho podobné pochodním hořícím, a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná, a zvuk slov jeho podobný zvuku množství. +#10:7 Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to, ale muži ti, kteříž se mnou byli, neviděli toho vidění, než hrůza veliká připadla na ně, až i utekli, aby se skryli. +#10:8 Pročež já zůstal jsem sám, a viděl jsem vidění to veliké, ale nezůstalo i ve mně síly, a krása má změnila se, a porušila na mně, aniž jsem mohl zadržeti síly. +#10:9 Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho, a uslyšav zvuk slov jeho, usnul jsem tvrdě na tváři své, na tváři své na zemi. +#10:10 V tom aj, ruka dotkla se mne, a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých. +#10:11 I řekl mi: Danieli, muži velmi milý, pozoruj slov, kteráž já mluviti budu tobě, a stůj na místě svém, nebo nyní poslán jsem k tobě. A když promluvil ke mně slovo to, stál jsem, třesa se. +#10:12 Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých. +#10:13 Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských. +#10:14 Již pak přišel jsem, aťbych oznámil, co potkati má lid tvůj v potomních dnech; nebo ještě vidění bude o těch dnech. +#10:15 A když mluvil ke mně ta slova, sklopiv tvář svou k zemi, oněměl jsem. +#10:16 A aj, jako podobnost člověka dotkla se rtů mých, a otevřev ústa svá, mluvil jsem a řekl tomu, kterýž stál naproti mně: Pane můj, příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne, a aniž jsem síly zadržeti mohl. +#10:17 Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým, poněvadž ve mně od toho času, ve mně, pravím, nezůstalo síly, ani dchnutí nepozůstalo ve mně? +#10:18 Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk, a posilnil mne. +#10:19 A řekl: Neboj se, muži velmi milý, pokoj tobě, posilň se, posilň se, pravím. Když pak on mluvil se mnou, posilněn jsa, řekl jsem: Nechť mluví Pán můj, nebo jsi mne posilnil. +#10:20 I řekl: Víš-liž, proč jsem přišel k tobě? Nebo již navrátím se, abych bojoval s knížetem Perským. A já odcházím, a aj, kníže Řecké přitáhne. +#10:21 Ale oznámímť to, což jest zapsáno v psání pravdomluvném; nebo ani jednoho není, ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech, kromě Michala knížete vašeho. +#11:1 A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se, abych ho zmocňoval a posiloval. +#11:2 Již pak oznámímť pravdu: Aj, ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky, a když se zmocní v bohatství svém, vzbudí všecky proti království Řeckému. +#11:3 I povstane král mocný, kterýž bude míti panství široké, a bude činiti podlé vůle své. +#11:4 Když se pak zmocní, potříno bude království jeho, a rozděleno bude na čtyři strany světa, však ne mezi potomky jeho, aniž bude panství jeho takové, jakéž bylo; nebo vykořeněno bude království jeho, a jiným mimo ně se dostane. +#11:5 Pročež posilní se král polední, ano i jedno z knížat jeho, a mocnější bude nad něho, a panovati bude; panství široké bude panství jeho. +#11:6 Po některých pak letech spřízní se; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního, aby učinila příměří. Ale neobdrží síly ramene, aniž on ostojí s ramenem svým, ale vydána bude ona i ti, kteříž ji přivedou, i syn její, i ten, kterýž ji posilňoval v ty časy. +#11:7 Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho, kterýž přitáhne s vojskem svým, a udeří na pevnost krále půlnočního, a přičiní se, aby se jich zmocnil. +#11:8 Nadto i bohy jejich s knížaty jejich, s nádobami drahými jejich, stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta, a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním. +#11:9 A tak přijde do království král polední, a navrátí se do země své. +#11:10 Ale synové onoho válčiti budou, a seberou množství vojsk velikých. A nenadále přijda, jako povodeň procházeti bude, a navracuje se, válkou dotírati bude až k jeho pevnostem. +#11:11 Pročež rozdrážděn jsa král polední, vytáhne, a bojovati bude s ním, s králem půlnočním, a sšikuje množství veliké, i bude vydáno množství to v ruku jeho. +#11:12 I pozdvihne se množství to, a povýší se srdce jeho, a ačkoli porazí na tisíce, a však se nezmocní. +#11:13 Potom navrátě se král půlnoční, sšikuje množství větší než prvé, a po dokonání času některých let, nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným. +#11:14 V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu, ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou, a pro stvrzení vidění tohoto padnou. +#11:15 Nebo přitáhne král půlnoční, a vzdělaje náspy, dobude měst hrazených, tak že ramena poledního neostojí, ani lid vybraný jeho, aniž budou míti síly k odpírání. +#11:16 A přitáhna proti němu, bude činiti podlé vůle své, a nebude žádného, ješto by se postavil proti němu. Postaví se také v zemi Judské, kterouž docela zkazí rukou svou. +#11:17 Potom obrátí tvář svou, aby přitáhna s mocí všeho království svého, a ukazuje se jako by vše upřímě jednal, dovede něčeho. Nebo dá jemu krásnou pannu, aby ho zahubil skrze ni, ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním. +#11:18 Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí. +#11:19 Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své, ale klesne a padne, i zahyne. +#11:20 I povstane na místo jeho v slávě královské ten, kterýž rozešle výběrčí, ale ten po nemnohých dnech potřín bude, a to ne v hněvě, ani v boji. +#11:21 Na místě tohoto postaví se nevzácný, ačkoli nevloží na něj ozdoby královské, a však přijda pokojně, ujme království skrze úlisnost. +#11:22 A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí, a potříni budou jako i ten vůdce, kterýž s ním smlouvu učinil. +#11:23 Nebo v tovaryšství s ním vejda, prokáže nad ním lest, a přijeda, zmocní se království s malým počtem lidu. +#11:24 Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne, a činiti bude to, čehož nečinili otcové jeho, ani otcové otců jeho; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí, ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude, a to do času. +#11:25 Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým, s nímž král polední vojensky se potýkati bude, s vojskem velikým a velmi silným, ale neostojí, proto že vymyslí proti němu chytrost. +#11:26 Nebo kteříž jídají pokrm, potrou jej, když vojsko onoho se rozvodní; i padnou, zbiti jsouce mnozí. +#11:27 Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé, a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou, ale nepodaří se, proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen. +#11:28 A protož navrátí se do země své s zbožím velikým, a srdce jeho bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se do země své. +#11:29 V uložený čas navrátě se, potáhne na poledne, ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu. +#11:30 Nebo přijdou proti němu lodí Citejské, pročež bude jej to boleti, tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté. Což učině, navrátí se, a srozumění míti bude s těmi, kteříž opustili smlouvu svatou. +#11:31 A vojska veliká podlé něho státi budou, a poškvrní svatyně a pevnosti; odejmou také obět ustavičnou, a postaví ohavnost zpuštění, +#11:32 Tak aby ty, kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou, v pokrytství posiloval úlisnostmi, lid pak, kterýž zná Boha svého, aby jímali. Což i učiní. +#11:33 Pročež vyučující lid, vyučující mnohé, padati budou od meče a ohně, zajetí a loupeže za mnohé dny. +#11:34 A když padati budou, malou pomoc míti budou; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně. +#11:35 Z těch pak, kteříž jiné vyučují, padati budou, aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého; neboť to ještě potrvá až do času uloženého. +#11:36 Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své, a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha, i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti, ažby se to, což uloženo jest, vykonalo. +#11:37 Ani k bohům otců svých se nenakloní, ani k milování žen, aniž k komu z bohů se nakloní, proto že se nade všecko velebiti bude. +#11:38 A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty. +#11:39 A tak dovede toho, že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího, a kteréž se mu viděti bude, poctí slávou, a způsobí, aby panovali nad mnohými, a zemi rozdělí místo mzdy. +#11:40 Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední, ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými, a přitáhna do zemí, jako povodeň projde. +#11:41 Potom přitáhne do země Judské, a mnohé země padnou. Tito pak ujdou ruky jeho, Idumejští a Moábští, a prvotiny synů Ammon. +#11:42 A když ruku svou vztáhne na země, ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti. +#11:43 Nebo opanuje poklady zlata a stříbra, a všecky klénoty Egyptské; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou. +#11:44 V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej; pročež vytáhne s prchlivostí velikou, aby hubil a mordoval mnohé. +#11:45 I rozbije stany paláce svého mezi mořemi, na hoře okrasy svatosti; a když přijde k skonání svému, nebude míti žádného spomocníka. +#12:1 Toho času postaví se Michal, kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého, a bude čas ssoužení, jakéhož nebylo, jakž jest národ, až do toho času; toho, pravím, času vysvobozen bude lid tvůj, kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize. +#12:2 Tuť mnozí z těch, kteříž spí v prachu země, procítí, jedni k životu věčnému, druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné. +#12:3 Ale ti, kteříž jiné vyučují, stkvítí se budou jako blesk oblohy, a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé, jako hvězdy na věčné věky. +#12:4 Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého. Mnozíť budou pilně zpytovati, a rozmnoženo bude umění. +#12:5 Zatím viděl jsem já Daniel, a aj, jiní dva stáli, jeden z této strany břehu řeky, a druhý z druhé strany břehu též řeky. +#12:6 A řekl muži tomu oblečenému v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky: Když bude konec těm divným věcem? +#12:7 I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci. +#12:8 A když jsem já slyše, nerozuměl, řekl jsem: Pane můj, jaký konec bude těch věcí? +#12:9 Tedy řekl: Odejdi, Danieli, nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého. +#12:10 Přečišťováni a bíleni a prubováni budou mnozí; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou, aniž co porozumějí kteří z nich, alemoudří porozumějí. +#12:11 Od toho pak času, v němž odjata bude obět ustavičná, a postavena ohavnost hubící, bude dnů tisíc, dvě stě a devadesát. +#12:12 Blahoslavený, kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci, třem stům, třidcíti a pěti. +#12:13 Ty pak odejdi k místu svému, a odpočívati budeš, a zůstaneš v losu svém na skonání dnů. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeSNC-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeSNC-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..d898add44c --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/txs/CzeSNC-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 Ve třetím roce vlády judského krále Jójakíma přitáhl babylónský král Nebúkadnesar k Jeruzalému a se svým vojskem ho obklíčil. +#1:2 Jójakím se stal jeho vazalem a Nebúkadnesar si jako válečnou kořist odnesl do klenotnice svého božstva část nádob z Božího chrámu v Jeruzalémě. +#1:3 Potom Nebúkadnesar nařídil veliteli dvořanů Ašpenazovi, aby ze šlechtických a královských rodů Izraele vybral mladé muže, +#1:4 kteří nemají žádnou tělesnou vadu a kteří jsou krásní, nadaní a vzdělaní. Chtěl, aby se naučili kaldejský jazyk a seznámili se s národním písemnictvím, protože měli vykonávat státnickou službu u jeho dvora, +#1:5 a kromě toho král rozhodl, aby po dobu tří let denně dostávali příděl z vybraných pokrmů, lahůdek a vína z jeho stolu. Takto připraveni pak měli být králi ke službám. +#1:6 Z Judova kmene byli vybráni také Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. +#1:7 Velitel dvořanů jim dal nová jména: Daniela nazval Beltšasarem, Chananjáše Šadrakem, Míšaele Méšakem a Azarjáše Abed-negem. +#1:8 Daniel se pevně rozhodl, že nemůže ustoupit od svých náboženských zásad, a proto královský pokrm a nápoj odmítal. Požádal velitele dvořanů, aby na jeho přesvědčení vzal ohled. +#1:9 Bůh ovlivnil velitele, ten projevil pro Danielovu žádost porozumění a byl ochoten vyjít mu vstříc. +#1:10 Jen Danielovi řekl: "Jsem za vás zodpovědný a bojím se krále, který rozhodl, co máte jíst a pít. Když zjistí, že jste pohublí a bez elánu, přijdu o hlavu." +#1:11 Daniel tedy vyhledal opatrovníka, který na ně měl dohlížet a navrhl mu: +#1:12 "Prosím tě, zkus to s námi. Nám čtyřem dávejte deset dní jíst zeleninu a pít vodu, a pak se uvidí. +#1:13 Podíváš se, jak vypadáme my a jak vypadají ti, co jedí z králova stolu a potom se rozhodne, co dál." +#1:14 Ten na Danielův návrh přistoupil. +#1:15 Po deseti dnech se ukázalo, že vypadají lépe než ti, co jedli královské pokrmy. +#1:16 Proto dále dostávali jen tu stravu, jakou požadovali. +#1:17 Těmto čtyřem mladým mužům dal Bůh obdivuhodné poznání, moudrost a schopnost porozumět všemu písemnictví. Daniel pak navíc uměl vykládat vidění a sny. +#1:18 Když uplynula doba určená králem k jejich vzdělávání, přivedl je velitel k Nebúkadnesarovi. +#1:19 (19-20) V rozhovoru s nimi král zjistil, že Daniel a jeho tři přátelé daleko převyšují všechny, kteří se s nimi vzdělávali. Dokonce mnohonásobně předčili všechny královy poradce a astrology. Proto je král přijal do své služby. +#1:20 (19-20) V rozhovoru s nimi král zjistil, že Daniel a jeho tři přátelé daleko převyšují všechny, kteří se s nimi vzdělávali. Dokonce mnohonásobně předčili všechny královy poradce a astrology. Proto je král přijal do své služby. +#1:21 Daniel v královských službách zůstal až do prvního roku krále Kýra. +#2:1 Ve druhém roce své vlády měl Nebúkadnesar sen. Ten ho tak vyděsil, že se probudil a nemohl již znovu usnout. Nejhorší bylo, že ten sen zapomněl! +#2:2 Rozkázal tedy, aby mu zavolali všechny astrology, jasnovidce a členy kněžské třídy. Od nich očekával, že mu řeknou, co se mu zdálo a co sen znamená. +#2:3 Když přišli, spustil: "Měl jsem hrozný sen a nemohu si vzpomenout, o čem byl. Rozčiluje mě to, a vy mi musíte říci, co se mi zdálo. Moc mi na tom záleží." +#2:4 Astrologové mu odpověděli aramejsky: "Buď živ, králi! Řekni nám, jaký jsi měl sen a my ho pak vyložíme." +#2:5 Nebúkadnesar se na ně obořil: "To jste mi nerozuměli, co od vás chci? Přece jsem vám jasně řekl, že jsem sen zapomněl. Buď mi ho oznámíte a vysvětlíte, nebo vás nechám rozsekat na kusy a z vašich domů nadělám hnojiště. +#2:6 Dostanete však velké dary a vysoké pocty, když mi připomenete, co se mi zdálo a co to znamená." +#2:7 Kněží se bránili: "Rádi ti sen vysvětlíme, ale ty nám ho nejdřív musíš říct." +#2:8 Nato se král rozkřikl: "Je mi jasné, že chcete získat čas, protože víte, co vás čeká. +#2:9 Když mi to neoznámíte, neustoupím ani o krok. Trest vás nemine! Spikli jste se proti mně a pěkně dlouho mne balamutíte svými výmysly. Myslíte si, že odkladem něco vyřešíte. Připomeňte mi sen a já pak budu mít důvěru i ve váš výklad." +#2:10 (10-11) Kněží se tedy pokusili ještě jednou králi věc vysvětlit: "To přece nikdo z lidí nedokáže, aby vyložil sen, který nezná. A také se ještě nenašel král, který by něco takového od svých věštců žádal. To vědí jen bohové. Ale jak se to od nich dozvědět, když s námi nebydlí!" +#2:11 (10-11) Kněží se tedy pokusili ještě jednou králi věc vysvětlit: "To přece nikdo z lidí nedokáže, aby vyložil sen, který nezná. A také se ještě nenašel král, který by něco takového od svých věštců žádal. To vědí jen bohové. Ale jak se to od nich dozvědět, když s námi nebydlí!" +#2:12 To už krále natolik vyvedlo z míry, že rozkázal, aby povraždili všechny, od kterých očekával výklad snu. +#2:13 Ti, kteří králův rozkaz vykonávali, přišli i pro Daniela a jeho tři přátele. +#2:14 (14-15) Daniel rozvážně oslovil Arjóka, který velel popravčí četě: "Co se stalo? Proč máme být zabiti?" Arjók to Danielovi vylíčil. +#2:15 (14-15) Daniel rozvážně oslovil Arjóka, který velel popravčí četě: "Co se stalo? Proč máme být zabiti?" Arjók to Danielovi vylíčil. +#2:16 A tak si Daniel vyžádal slyšení u krále a poprosil ho o určitý čas, aby se mohl modlit ke svému Bohu a sen potom králi vyložit. Nebúkadnesar jeho žádosti vyhověl. +#2:17 Daniel spěchal domů a okamžitě tu věc oznámil svým třem přátelům. +#2:18 Požádal je, aby společně prosili Boha o pomoc. Modlili se tedy, aby jim Bůh zjevil králův sen a jeho smysl. Jenom tak mohli přežít spolu s těmi babylónskými mudrci, co ještě nebyli popraveni. +#2:19 Bůh jejich prosbu vyslyšel a v nočním vidění dal Danielovi odpověď. +#2:20 Ten v modlitbě vyjádřil Bohu svoji vděčnost: "Ať je Bůh na věky chválen! Vždyť jedině on je moudrý a mocný. +#2:21 On je pánem dějin a mění doby. Bez jeho vůle není žádný vládce ustanoven ani sesazen. Kdo má moudrost, má ji jen od něho a kdo má poznání, nezískal je nikde jinde než u něj. +#2:22 On je ten, kdo odhaluje tajemství a zjevuje skryté věci, on proniká tmou, neboť sám je světlem, on všechno ví. +#2:23 Tobě děkuji, Bože mých otců, a tebe chválím, tys mi dal moudrost a naplnil mne odvahou. Zjevils mi to, oč jsme tě prosili, teď víme, co král chce znát." +#2:24 A tak Daniel vyhledal Arjóka, který byl vykonavatelem královského rozkazu, a řekl mu: "Mudrce už nezabíjej. Uveď mne před krále a já mu všechno oznámím." +#2:25 Arjók se okamžitě vydal s Danielem ke králi a řekl: "Objevil jsem jednoho z judských zajatců, a ten je schopen oznámit ti zapomenutý sen a sdělit i jeho výklad." +#2:26 Nebúkadnesar se obrátil na Daniela, který měl nové jméno Beltšasar: "Opravdu mi můžeš vysvětlit ten sen a říct, co znamená?" +#2:27 "Králi, ne tvoji poradci, věštci a astrologové", začal objasňovat Daniel, "ale jen Bůh, který je v nebesích, odhaluje tajemství. +#2:28 On sám ti ve snu zobrazil běh dějin až do jejich posledních dnů a ukázal ti, co se v nich stane. +#2:29 Ty jsi přemýšlel o budoucnosti a Bůh ti ukázal tajemství budoucích událostí. +#2:30 Mohu ti nyní sen vysvětlit, ale neber to tak, že bych byl moudřejší než tvoji poradci. Zjevil mi to Bůh. A tak se nyní dozvíš, o čem jsi přemýšlel: +#2:31 Ty jsi, králi, viděl obrovskou sochu. Stála před tebou, měla mimořádný lesk a pohled na ni tě šokoval. +#2:32 Její hlava byla z ryzího zlata, hruď a ruce ze stříbra, břicho a boky z mědi, +#2:33 stehna ze železa a nohy někde ze železa a někde z hlíny. +#2:34 Díval ses na sochu, když zničehonic -- bez lidského přispění -- přiletěl kámen, udeřil do jejích nohou a rozdrtil je. +#2:35 Socha se zřítila, na prach rozbila a vítr všechno železo, hlínu, měď, stříbro i zlato rozfoukal jako plevy při mlácení o žních. Nezůstalo po nich ani stopy. Ten kámen, který sochu rozbil, se náhle stal skálou a naplnil celou zemi. +#2:36 To byl tedy tvůj sen. +#2:37 A nyní ti vysvětlím jeho smysl: Zlatá hlava - to jsi ty. Vždyť tobě, jako nejvznešenějšímu králi, Bůh svěřil království, dal ti autoritu, sílu i slávu. +#2:38 Ty spravuješ obrovskou říši, která je domovem lidí, zvěře i ptactva, a Bohu jsi za vše zodpovědný. +#2:39 Tvoji říši vystřídá jiné království - stříbrné. Bude méně slavné. A další království - měděné, které po něm přijde, rozšíří svou vládu na velké území. +#2:40 Říše čtvrtá bude tvrdá jako železo; vše bude ničit a nic před ní neobstojí. +#2:41 (41-43) Nohy a prsty ze železa a hlíny naznačují, že tato říše bude později rozdělena a všelijak rozčleněna na nejrůznější státní útvary. Železo ukazuje na sílu jedněch, hlína pak na křehkost druhých. Tato směs železa s hlínou také napovídá, že budou mezi sebou vytvářet vzájemné svazky, které se však přes všechno úsilí neudrží. +#2:42 (41-43) Nohy a prsty ze železa a hlíny naznačují, že tato říše bude později rozdělena a všelijak rozčleněna na nejrůznější státní útvary. Železo ukazuje na sílu jedněch, hlína pak na křehkost druhých. Tato směs železa s hlínou také napovídá, že budou mezi sebou vytvářet vzájemné svazky, které se však přes všechno úsilí neudrží. +#2:43 (41-43) Nohy a prsty ze železa a hlíny naznačují, že tato říše bude později rozdělena a všelijak rozčleněna na nejrůznější státní útvary. Železo ukazuje na sílu jedněch, hlína pak na křehkost druhých. Tato směs železa s hlínou také napovídá, že budou mezi sebou vytvářet vzájemné svazky, které se však přes všechno úsilí neudrží. +#2:44 (44-45) V době těchto státních útvarů přiletí kámen. Tento zásah nezpůsobí nikdo z lidí. To sám Bůh zřídí svoje věčné království, které už nikdy nebude zničeno a nikým přemoženo. Ono docela rozdrtí všechna království a samo bude trvat na věky. A takto ti Bůh ukazuje, co se v budoucnu stane. To je celá pravda o tvém snu, a výkladu také můžeš věřit, je spolehlivý." +#2:45 (44-45) V době těchto státních útvarů přiletí kámen. Tento zásah nezpůsobí nikdo z lidí. To sám Bůh zřídí svoje věčné království, které už nikdy nebude zničeno a nikým přemoženo. Ono docela rozdrtí všechna království a samo bude trvat na věky. A takto ti Bůh ukazuje, co se v budoucnu stane. To je celá pravda o tvém snu, a výkladu také můžeš věřit, je spolehlivý." +#2:46 Nato král Nebúkadnesar poníženě sestoupil z trůnu, hluboce se Danielovi poklonil a rozkázal, aby na jeho počest přinesli obětní dary a kadidlo. +#2:47 Pak vyznal: "Váš Bůh je opravdu Bůh nade všemi bohy, svrchovaně vládne nade všemi králi a odhaluje skryté věci i tajemnou budoucnost. To nyní vím, díky tobě." +#2:48 Potom Nebúkadnesar Daniela povýšil, poctil ho velkými dary, jmenoval ho místodržitelem celé babylónské krajiny a ustanovil ho nade všemi mudrci. +#2:49 Daniel se pak u krále přimluvil za Šadraka, Méšaka a Abed-nega, aby je učinil správci babylónské krajiny, zatímco on sám zůstal na královském dvoře. +#3:1 Na příkaz krále Nebúkadnesara postavili v babylónské krajině na rovině Dúra zlatou sochu. Byla asi třicet metrů vysoká a tři metry široká. +#3:2 Král Nebúkadnesar rozkázal, aby na slavnost jejího zasvěcení přišli nejenom vysocí hodnostáři a poradci, ale i úředníci, pokladníci a správci různých území. +#3:3 (3-4) Když se všichni shromáždili před sochou, královský hlasatel silně zvolal: "Vám všem, kteří jste sem přišli ze všech zemí, kteří pocházíte z různých národů a mluvíte různými jazyky, vám se nařizuje: +#3:4 (3-4) Když se všichni shromáždili před sochou, královský hlasatel silně zvolal: "Vám všem, kteří jste sem přišli ze všech zemí, kteří pocházíte z různých národů a mluvíte různými jazyky, vám se nařizuje: +#3:5 Jakmile uslyšíte slavnostní fanfáry královského orchestru, padnete a uctíte zlatou sochu, kterou přikázal král Nebúkadnesar postavit. +#3:6 Kdo se opováží neposlechnout a soše se nepokloní, bude ihned vhozen do rozpálené pece." +#3:7 A tak jakmile zazněly první tóny hudby, celý ten dav se okamžitě vrhl na zem a uctíval královu zlatou sochu. +#3:8 Vzápětí přispěchali ke králi někteří babylónští astrologové +#3:9 a škodolibě udali Judejce: "Buď živ, králi! +#3:10 Ty jsi přikázal, aby bez výjimky každý člověk při zvuku hudby uctíval zlatou sochu. +#3:11 Kdo tak neučiní, má být podle tvého rozkazu vhozen do rozpálené pece. +#3:12 Představ si, že ti tři judští muži, kterým jsi svěřil správu nad babylónskou krajinou, mají tu odvahu ignorovat tvůj rozkaz. To jsou ti, kteří neuctívají babylónské bohy, a nyní se nepoklonili ani zlaté soše, kterou jsi nechal postavit." +#3:13 Tato zpráva krále popudila. Rozzuřil se a nařídil, aby je k němu neprodleně přivedli. A tak se Šadrak, Méšak a Abed-nego dostali před krále. +#3:14 Ten na ně spustil: "Jakto, že neuctíváte mé babylónské bohy a na můj příkaz se neklaníte zlaté soše? +#3:15 Jste ochotni, jakmile uslyšíte fanfáry královského orchestru, padnout na zem a poklonit se? V případě, že to neuděláte, skončíte v rozpálené peci. Chtěl bych vidět toho boha, který by vás vyrval z mé moci." +#3:16 (16-17) Tři Judejci odvážně vyznali: "Je zbytečné, abychom o této věci hovořili. My uctíváme našeho Boha a věříme, že bude-li nás chtít zachránit z rozpálené pece i před tebou, udělá to. +#3:17 (16-17) Tři Judejci odvážně vyznali: "Je zbytečné, abychom o této věci hovořili. My uctíváme našeho Boha a věříme, že bude-li nás chtít zachránit z rozpálené pece i před tebou, udělá to. +#3:18 A nebude-li chtít, pak si pamatuj, že my se v žádném případě babylónským bohům a tvé zlaté soše klanět nebudeme." +#3:19 (19-20) Tentokrát se už král rozčílil na nejvyšší míru až zesinal hněvem. Nařídil co nejvíc rozpálit pec a svým vojákům rozkázal, aby tyto vzbouřence svázali a hodili do ohně. A tak se i stalo. +#3:20 (19-20) Tentokrát se už král rozčílil na nejvyšší míru až zesinal hněvem. Nařídil co nejvíc rozpálit pec a svým vojákům rozkázal, aby tyto vzbouřence svázali a hodili do ohně. A tak se i stalo. +#3:21 (21-23) Všechny tři - v šatech a svázané - uvrhli do pece. Protože její žár byl veliký a daleko zasahoval, a protože králův rozkaz musel být okamžitě splněn, doplatili na to někteří jeho vojáci životem. Ti, co rozkaz vykonali, uhořeli. +#3:22 (21-23) Všechny tři - v šatech a svázané - uvrhli do pece. Protože její žár byl veliký a daleko zasahoval, a protože králův rozkaz musel být okamžitě splněn, doplatili na to někteří jeho vojáci životem. Ti, co rozkaz vykonali, uhořeli. +#3:23 (21-23) Všechny tři - v šatech a svázané - uvrhli do pece. Protože její žár byl veliký a daleko zasahoval, a protože králův rozkaz musel být okamžitě splněn, doplatili na to někteří jeho vojáci životem. Ti, co rozkaz vykonali, uhořeli. +#3:24 Král, který všechno pozorně sledoval, se náhle zděsil. Vyskočil ze svého trůnu a překvapeně se obrátil na své poradce: "Copak jsme tam nehodili tři svázané muže?" Ti mu odpověděli: "Jistě, králi!" +#3:25 Nebúkadnesar vzrušeně pokračoval: "Podívejte se! Jsou tam čtyři a vůbec nejsou svázaní, dokonce se v peci procházejí a oheň jim neškodí. Ten čtvrtý vypadá jako Boží syn." +#3:26 Nato král přispěchal k peci - tak blízko, jak jen mohl - a do žáru ohně zavolal: "Šadraku, Méšaku a Abed-negu, vy kteří sloužíte nejvyššímu Bohu, pojďte ven - sem ke mně!" A tak ti tři vyšli z pece ven. +#3:27 Hned se kolem nich shlukli vysocí hodnostáři, ministři, poradci a různí úředníci a s údivem zjistili, že těm třem oheň vůbec neublížil. Nejenže neměli poškozené oděvy a ožehnuté vlasy, ale ani nebyli cítit dýmem. +#3:28 Potom Nebúkadnesar slavnostně prohlásil: "Ať je požehnán Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův! Jeho posel zachránil ty, kteří mu oddaně sloužili a cele důvěřovali. Nebáli se a vzepřeli se mému královskému rozkazu, i když věděli, že jim hrozí smrt. Uctívají jen svého Boha, a proto odmítli poklonit se jinému. +#3:29 Nařizuji tedy, aby každý člověk - ať je z kteréhokoli národa, ať mluví jakýmkoli jazykem a hlásí se k jakémukoli náboženství - byl výstražně potrestán, jestliže by řekl něco proti Bohu Šadrakovu, Méšachovu a Abed-negovu. Každý takový bude na kusy rozsekán a z jeho domu se stane hnojiště. Poznal jsem, že žádný jiný bůh není schopen někoho zachránit; tento však ano." +#3:30 Od té chvíle se Šadrak, Méšak a Abed-nego těšili králově přízni a dařilo se jim jako správcům v babylónské krajině dobře. +#3:31 Toto je prohlášení krále Nebúkadnesara, které poslal všem národům své říše: "Přeji vám pokoj! +#3:32 Rozhodl jsem se, že vám oznámím, jak velké a podivuhodné věci se mnou učinil nejvyšší Bůh. +#3:33 Jak mimořádné jsou jeho činy, jak podivuhodná je jeho moc! Jeho království je věčné, jeho vláda nikdy nepomine." +#4:1 Já, Nebúkadnesar, jsem spokojeně žil ve svém paláci a dařilo se mi dobře. +#4:2 Až jedné noci mne vyděsil sen. To, co se mi zdálo, bylo hrozné. +#4:3 Hned jsem nařídil, aby se ke mně dostavili všichni babylónští mudrci a ten strašný sen mi vysvětlili. +#4:4 Přišli tedy učenci, věštci, zaklínači a astrologové a já jsem jim řekl, co mne tak znepokojilo. Oni však nebyli schopni sen mi vysvětlit. +#4:5 Nakonec také přišel muž, který má ducha svatého Boha - Daniel. Tomu jsem kdysi k poctě mého boha dal jméno Beltšasar. I jemu jsem řekl o svém snu: +#4:6 "Beltšasare, nejvyšší z mých mudrců! Přesvědčil jsem se, že je v tobě duch svatého Boha a že umíš vyložit každé tajemství. +#4:7 Pověz mi, co znamená můj sen. Viděl jsem strom. Byl velmi vysoký a stál uprostřed krajiny. +#4:8 Rostl a rostl, až nakonec dosáhl nebe, takže jej odevšad bylo vidět. +#4:9 Pokrývalo ho svěží listí a jeho větve byly obtěžkány množstvím plodů. Všem nabízel dostatek potravy, zvířatům poskytoval stín a v jeho větvích hnízdili ptáci. Skutečně každý u něho nalezl obživu. +#4:10 Potom jsem viděl, jak s nebe sestoupil svatý posel +#4:11 a mocně rozkázal: Skácejte ten strom, osekejte jeho větve, otrhejte jeho listí a rozházejte jeho plody. Ať se rozuteče všechna zvěř, která je pod ním a ptáci z jeho větví ať se rozletí. +#4:12 Pařez s kořeny však uchovejte. Ať zůstane uprostřed zeleně, spoutaný obručí ze železa a bronzu. Ať ho smáčí nebeská rosa a se zvěří ať se pase. +#4:13 Po dobu sedmi let se nebude chovat jako člověk a bude žít jako zvíře. +#4:14 Tak bylo v nebesích rozhodnuto a nic se na věci nezmění. Tak všichni lidé poznají, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a vládu dává komu chce -- třeba i tomu nejposlednějšímu.' +#4:15 Tak to je tedy můj sen, Beltšasare, a nyní je na tobě, abys mi ho vyložil, protože nikdo z mých poradců toho není schopen. Ty to jistě dokážeš, protože v tobě je duch svatého Boha." +#4:16 Králova řeč Daniela tak zasáhla, že se téměř hodinu nezmohl na jediné slovo. Pochopil, co sen znamená, a to ho vyděsilo. Proto ho král vyzval: "Beltšasare, uklidni se a neboj se mi říci, co sen znamená." Beltšasar tedy začal: "Můj pane, přál bych si, aby tvůj sen platil pro tvé nepřátele a jeho výklad zasáhl tvoje protivníky. +#4:17 Strom, který rostl až do nebe a byl vidět po celé zemi, který pokrývalo nádherné listí a přinášel bohaté ovoce, +#4:18 který všem poskytoval potravu, pod kterým žila zvířata a v jehož koruně hnízdili ptáci, +#4:19 ten strom jsi ty, králi. Tvoje sláva dosáhla nebe a tvá moc všech končin země. +#4:20 Potom jsi spatřil svatého posla, jak sestoupil z nebe a rozkázal: Skácejte ten strom a zničte jej. Pařez s kořeny však uchovejte. Ať zůstane spoutaný obručí ze železa a bronzu. Ať ho smáčí nebeská rosa a sedm let ať žije se zvěří.' +#4:21 A nyní ti, králi, řeknu, co sen znamená: To, co tě má postihnout, můj králi a pane, je z rozhodnutí Nejvyššího. +#4:22 Lidé tě vyženou, se zvěří budeš žít, živit se bylinami jako dobytek a rosa z nebe tě bude smáčet. Uplyne sedm let a ty poznáš, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a že vládu dává, komu chce. +#4:23 Avšak pařez s kořeny toho stromu byly ponechány, a to znamená, že své království dostaneš zpět, až poznáš, že vládne nebeský Bůh. +#4:24 Králi, přál bych si, aby sis vzal k srdci moji radu: Přestaň hřešit a začni dělat to, co je správné. Buď laskavý k poddaným. Snad je tu cesta k záchraně a bude se ti dařit dobře. +#4:25 (25-26) Uplynulo však dvanáct měsíců a všechno se to králi Nebúkadnesarovi přihodilo. Když se procházel po terase svého paláce v Babylóně, +#4:26 (25-26) Uplynulo však dvanáct měsíců a všechno se to králi Nebúkadnesarovi přihodilo. Když se procházel po terase svého paláce v Babylóně, +#4:27 pyšně prohlásil: "Jak velkolepý je tento můj Babylón! Svou mocí a svými schopnostmi jsem ho vybudoval ke své slávě jako královskou rezidenci." +#4:28 Ještě to nedořekl, když zazněl hlas z nebe: "Králi Nebúkanesare, tato slova jsou určena jen tobě: Už nejsi vládcem svého království. +#4:29 Lidé tě vyženou a sedm let budeš žít se zvěří a živit se bylinami jako dobytek, dokud nepoznáš, že Nejvyšší je svrchovaný vládce nad všemi pozemskými královstvími a že vládu dává, komu chce." +#4:30 V té chvíli se naplnilo vše, co mu bylo předem oznámeno. Nebúkadnesara vyhnali z jeho paláce, jedl byliny jako dobytek a rosa z nebe ho smáčela. Narostly mu vlasy dlouhé jako orlí pera a jeho nehty se podobaly ptačím drápům. +#4:31 Po sedmi letech jsem se já, Nebúkadnesar, obrátil k Bohu na nebi a moje duševní zdraví se mi vrátilo. Děkoval jsem Nejvyššímu a toho, který je věčně živý, jsem chválil a velebil: "Jeho vláda nikdy nepomine, jeho království je věčné. +#4:32 Ve srovnání s ním jsou všichni lidé na zemi jako nic. Podle své vůle jedná na nebi i na zemi. Nikdo mu nemůže v ničem bránit, ani se ho ptát: Co to děláš?'" +#4:33 Když se mi vrátil rozum, dostal jsem zpět království, důstojnost a slávu. Vyhledali mne královští poradci a hodnostáři, znovu mne uvedli na trůn a dostalo se mi větší úcty než kdykoli předtím. +#4:34 Nyní já, Nebúkadnesar, chválím, vyvyšuji a velebím Krále, který je na nebi, protože každý jeho skutek je správný a všechna jeho rozhodnutí jsou dobrá. Má právo pokořit ty, kteří jednají pyšně." +#5:1 Král Belšasar pozval tisíc svých hodnostářů na velkou hostinu s pitkou. +#5:2 V náladě z vína si vzpomněl na zlaté a stříbrné nádoby, které jeho děd Nebúkadnesar odnesl jako kořist z jeruzalémského chrámu. Přikázal, aby je přinesli. +#5:3 (3-4) A tak spolu s pozvanými hodnostáři, se svými ženami i konkubínami z těchto posvátných nádob pili víno a zpěvem při tom oslavovali svoje zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné modly. +#5:4 (3-4) A tak spolu s pozvanými hodnostáři, se svými ženami i konkubínami z těchto posvátných nádob pili víno a zpěvem při tom oslavovali svoje zlaté a stříbrné, bronzové, železné, dřevěné i kamenné modly. +#5:5 Náhle se objevily prsty lidské ruky a naproti svícnu na omítku stěny královského paláce něco psaly. Také král viděl zápěstí ruky, +#5:6 a to na něj tak zapůsobilo, že zblednul úzkostí jako stěna a strachy se mu tak roztřásla kolena, že o sebe klepala. +#5:7 "Přiveďte zaklínače a astrology, přiveďte jasnovidce!" hlasitě přikázal. "Tomu, kdo přečte tento nápis a řekne mi, co znamená, dám purpurové roucho, na krk dostane zlatý řetěz a stane se třetím vládcem v království." +#5:8 Královi mudrci přišli, ale nic nesvedli. Písmo ani nepřečetli, natož aby je vyložili. +#5:9 V Belšasarově obličeji se objevila ještě větší úzkost a také jeho poradci byli zděšeni. +#5:10 Do této situace se v hodovním sále objevila se svou radou královna matka: "Buď živ, králi! Uklidni se. Zbytečně se trápíš. +#5:11 Vždyť máš ve svém království jednoho moudrého a osvíceného muže, ve kterém je duch svatých bohů. Právě tvůj děd - král Nebúkadnesar - ho jmenoval nadřízeným všech věštců, zaklínačů, astrologů a kouzelníků, +#5:12 protože se ukázalo, že má mimořádnou schopnost vykládat sny, řešit problémy a vysvětlovat nesnadné záhady. Jmenuje se Daniel, ale tvůj děd mu dal jméno Beltšasar. Zavolej ho, a ten ti řekne, co nápis znamená." +#5:13 Tak byl Daniel hned přiveden ke králi, který se ho nejprve zeptal: "Jsi židovský zajatec Daniel, kterého můj děd přivedl z Judska? +#5:14 Slyšel jsem o tobě, že je v tobě duch bohů a že jsi neobyčejně osvícený, zběhlý a moudrý. +#5:15 Všichni moji učení poradci se pokoušeli přečíst tento nápis na stěně, ale marně. +#5:16 Řekli mi, že umíš řešit různé záhady a vysvětluješ nesnadné věci. Jestli mi tedy přečteš a oznámíš, co tato slova znamenají, dostaneš ode mne purpurové roucho, na krk ti dám zlatý řetěz a staneš se třetím vládcem v království." +#5:17 Daniel na to králi odpověděl: "Dary si můžeš nechat a odměny dej někomu jinému. Já ti nápis přečtu a také ti povím, co znamená. +#5:18 Králi, nejvyšší Bůh dal tvému dědovi Nebúkadnesarovi království a moc, slávu i důstojnost. +#5:19 Propůjčil mu takovou velikost, že se před ním strachem třásli lidé všech národů a jazyků. Koho chtěl zabít, toho zabil a nad kým se chtěl smilovat, toho nechal žít. Koho chtěl povýšit, toho povýšil. Jestliže se mu někdo znelíbil, toho ponížil. +#5:20 Když se však jeho srdce zmocnila nadutost a propadl pýše, Bůh ho sesadil s trůnu a odebral mu slávu. +#5:21 Byl vyhnán pryč od lidí a žil venku jako zvíře. Bydlil s divokými osly, k jídlu mu dávali byliny jako dobytku a smáčela ho rosa z nebe, dokud neuznal, že svrchovaným Pánem nad každým pozemským královstvím je Bůh a že jenom on dává vládu komu chce. +#5:22 Ty, králi Belšasare, jsi jeho vnuk a nástupce. Tys o tom všem věděl, a přece ses nenaučil pokoře, +#5:23 ale povýšil ses nad Boha, který je Pánem nebes. Nechal sis přinést nádoby z jeho chrámu a spolu se svými hosty a svými ženami i konkubínami jste z nich pili víno a při tom jste zpěvem oslavovali svoje zlaté, stříbrné, bronzové, železné, dřevěné a kamenné bohy, kteří nic nevidí, neslyší ani nevědí. Boha, který má nad tebou moc, protože v jeho rukou je tvůj život a všechny tvé cesty, jsi nevelebil. +#5:24 (24-25) Proto poslal ruku, která napsala tento nápis: "Mené, mené, tekel uparsin." +#5:25 (24-25) Proto poslal ruku, která napsala tento nápis: "Mené, mené, tekel uparsin." +#5:26 Toto je význam těch slov: Mené' znamená sečetl. Bůh sečetl dny tvého kralování a ukončil je. +#5:27 Tekel' znamená zvážil. Byl jsi zvážen na váze a shledán příliš lehký. +#5:28 Uparsin' znamená rozdělil. Tvoje království bylo rozděleno a dáno Médům a Peršanům. +#5:29 Nato Belšasar přikázal, aby Daniela oblékli do purpurového roucha, na krk mu dali zlatý řetěz a jmenoval ho třetím vládcem v království. +#5:30 Ještě té noci však byl babylónský král Belšasar zabit. +#5:31 Médský král Darjaveš vstoupil do města a ve svých dvaašedesáti letech začal kralovat. +#6:1 Darjaveš se rozhodl jmenovat ve svém království sto dvacet místodržitelů - satrapů - pro nově stanovené správní celky. +#6:2 Nad nimi určil tři říšské vládce. Jedním z nich byl Daniel. Těm měli satrapové podávat hlášení, zda se králi neděje škoda. +#6:3 Daniel opět nad všemi satrapy i oběma vládci vynikal. Protože byl mimořádně schopný, chtěl ho král postavit do čela říšské správy. +#6:4 Tehdy se říšští vládcové a satrapové rozhodli, že Daniela odstraní, a tak proti němu hledali nějakou záminku. Bedlivě jej sledovali na každém kroku, ale bezvýsledně. Nepřistihli ho při žádné nedbalosti nebo zlém úmyslu. Daniel totiž sloužil věrně. +#6:5 Proto si řekli: "Je to marné. Nic proti němu nemáme. Ledaže bychom našli něco, co se týká zákona jeho Boha." +#6:6 Šli tedy za králem a naléhali: "Králi Darjaveši, žij na věky! +#6:7 Všichni vládcové a satrapové, všichni, kdo ti radí a ve tvém jménu spravují říši, se sjednotili na tom, že máš vydat královský výnos, který by zakazoval obracet se během následujících třiceti dnů v modlitbě nebo prosbě na kteréhokoliv boha nebo člověka krom na tebe, králi. +#6:8 Podle nezměnitelného médskoperského zákona by takový přestupník měl být potrestán vhozením do jámy se lvy." +#6:9 Král Darjaveš tento výnos vydal a podepsal. +#6:10 Když se Daniel o tom dozvěděl, odešel do svého domu, kde měl v horní místnosti okna obrácená k Jeruzalému. Tam se podle svého zvyku modlil na kolenou a vzdával Bohu čest. Dělal to jako dříve - při otevřeném okně a třikrát denně. +#6:11 Pod oknem však již čekali oni muži, a tak ho přistihli, jak se modlí ke svému Bohu a prosí ho o milost. +#6:12 Ihned šli k Darjavešovi a dovolávali se platnosti jeho královského výnosu: "Platí to, co jsi podepsal, že každý, kdo by se během třiceti dnů na modlitbě obrátil na kteréhokoli boha nebo člověka kromě tebe, králi, že bude vhozen do jámy se lvy?" Král odpověděl: "Ten výnos platí. Je to nezměnitelný médskoperský zákon!" +#6:13 Na to mu ti muži řekli: "Ten judský zajatec Daniel ignoruje tebou podepsaný výnos. Modlí se, a to dokonce třikrát za den." +#6:14 Král byl udáním znechucen a až do večera přemýšlel, jak by Daniela zachránil. +#6:15 Večer přišli muži znovu za Darjavešem a naléhali na něj: "Připomínáme ti, králi, že žádný médskoperský zákon nesmí být změněn." +#6:16 A tak král nakonec rozkázal, aby Daniela přivedli. Než ho vhodili do jámy se lvy, král mu však ještě řekl: "Kéž tě Bůh, kterého stále uctíváš, zachrání." +#6:17 Pak donesli kámen a položili jej na vstup do jámy se lvy. Pečeť krále a jeho hodnostářů měla být zárukou nezměnitelnosti Danielova osudu. +#6:18 Pak se Darjaveš vrátil do svého paláce. Odmítl však jakékoliv obveselení, bez večeře si šel lehnout, ale celou noc oka nezamhouřil. +#6:19 Jakmile se začalo rozednívat, vstal a pospíchal k jámě se lvy. +#6:20 Sotva k ní přišel, smutným hlasem volal: "Danieli, služebníku živého Boha, žiješ? Dokázal tě Bůh, kterého stále uctíváš, zachránit před lvy?" +#6:21 Daniel odpověděl: "Králi, přeji ti dlouhý život. +#6:22 Můj Bůh poslal svého anděla a ten mne před lvy ochránil. Zavřel jim tlamy a nemohli na mě, protože Bůh věděl, že jsem bez viny. Ani proti tobě jsem se nedopustil ničeho zlého." +#6:23 Král se velmi zaradoval. Když na králův příkaz Daniela z jámy vytáhli, zjistili, že nemá sebemenší poranění, protože důvěřoval svému Bohu. +#6:24 Potom král nařídil, aby přivedli nejenom muže, kteří Daniela osočovali, ale i jejich rodiny a hodili je lvům. Sotva dopadli na dno, již se jich lvi zmocnili a rozdrtili jim všechny kosti. +#6:25 Král Darjaveš pak napsal všem lidem v zemi: "Ať se vám daří! +#6:26 Nařizuji, aby se všichni v mém království chvěli před Danielovým Bohem a ctili ho. On je živý Bůh a trvá na věky. Jeho království nikdo nezničí a jeho panování nikdy neskončí. +#6:27 On vysvobozuje a zachraňuje, činí divy a znamení jak na nebi tak na zemi. On vysvobodil Daniela ze spárů lvů." +#6:28 Po této události se během Darjavešovy vlády dařilo Danielovi dobře. Podobně tomu bylo i za panování perského krále Kýra. +#7:1 V prvním roce vlády babylónského krále Belšasara měl Daniel sen, když odpočíval na svém lůžku. Hlavou mu prošlo vidění, které hned vylíčil těmito slovy: +#7:2 "V noci jsem viděl, jak po celé zemi foukal čtverý vítr a rozbouřil moře. +#7:3 Z moře vystoupily čtyři dravé šelmy. Každá byla jiná. +#7:4 První vypadala jako lev a měla orlí křídla. Najednou jí však byla ta křídla vytržena, šelma byla zvednuta ze země a postavena na nohy jako člověk. Dostala lidské srdce. +#7:5 Druhá šelma se podobala medvědu. Ten medvěd stál na zadních. V tlamě držel tři žebra. Jakýsi hlas mu řekl: Běž a pořádně se nažer masa.' +#7:6 Potom jsem viděl šelmu podobnou levhartovi. Na hřbetě měla čtyři ptačí křídla a měla také čtyři hlavy. Byla jí dána velká moc. +#7:7 Pak mě čekalo největší překvapení. Uviděl jsem čtvrtou šelmu. Naháněla hrůzu a měla obrovskou sílu. Svými velikými železnými zuby žrala a drtila, co se dalo, a zbytek rozdupávala svýma nohama. Byla úplně jiná než předchozí šelmy a měla deset rohů. +#7:8 Když jsem si tyto její rohy prohlížel, začal mezi nimi náhle vyrůstat roh další. Zpočátku byl docela malý, ale posléze tři z těch deseti vyvrátil. Ten malý roh měl lidské oči a ústa. Mluvil troufale. +#7:9 Jak jsem se tak díval, spatřil jsem soudní přelíčení. Na soudcovskou stolici usedl Věčný. Měl na sobě sněhobílý oděv a jeho vlasy byly jako čistá vlna. Jeho trůn stál na ohnivých kolech, šlehaly z něj plameny +#7:10 a vytékala z něj žhavá řeka. Sloužilo mu mnoho tisíc andělů a miliony dalších se účastnily jednání jako svědkové. Byly otevřeny soudní spisy. Přelíčení začalo. +#7:11 Díval jsem se a slyšel jsem pyšné řeči, které vedl malý roh. (Čtvrtá) šelma byla kvůli nim zabita. Její tělo zničili a spálili ohněm. +#7:12 Zbylé šelmy ztratily už předtím vládu, avšak do určité doby jim byl ponechán život. +#7:13 V noci jsem viděl, jak na nebeských oblacích přicházel někdo jako Syn člověka. Slavnostně předstoupil před Věčného. +#7:14 Byla mu předána vláda, sláva a království, takže ho ctili lidé všech národností, ras a jazyků. Jeho vláda potrvá věčně a jeho království nikdy neskončí." +#7:15 Byl jsem zmaten. To, co jsem viděl, mě strašně vyděsilo. +#7:16 Přistoupil jsem k jednomu ze stojících andělů a požádal jsem ho, aby mi to všechno vysvětlil. Vyložil mi to takto: +#7:17 "Ty čtyři velké šelmy, to jsou čtyři říše, které budou vládnout na světě. +#7:18 Nakonec však dostanou království svatí lidé, kteří slouží Nejvyššímu. Toto království potrvá navěky. +#7:19 Chtěl jsem se dovědět něco bližšího o té čtvrté šelmě, která se tolik lišila od ostatních a byla hrůzostrašná. Měla železné zuby a bronzové drápy, žrala a drtila, co se dalo, a zbytek rozdupávala svýma nohama. +#7:20 Toužil jsem znát podrobnosti také o deseti rozích, které měla šelma na hlavě. Zvláště mě zajímal malý roh, který vyrostl mezi nimi a tři z nich vyvrátil. Měl oči a ústa, mluvil troufale a zdál se větší než ostatní. +#7:21 Viděl jsem, že ten malý roh pronásledoval svaté věřící a měl úspěch. +#7:22 Přišel však Věčný a předal soud svatým lidem, kteří slouží Nejvyššímu. Nastal okamžik, aby věřící dostali království. +#7:23 Anděl řekl: "Čtvrtá šelma je čtvrtá světová říše, která se bude lišit od všech pozemských království. Bude se rozprostírat po celé zemi, bude ji ničit a ovládat. +#7:24 Deset rohů znamená, že se ta říše rozpadne na deset království. Pak povstane další království, které bude úplně jiné a způsobí zánik tří z těch deseti. +#7:25 Toto království bude mluvit proti Nejvyššímu a bude pronásledovat svaté lidi, kteří slouží Nejvyššímu. Změní dobu určenou k bohoslužbám a Boží zákon. Věřící budou pronásledováni po dobu tři a půl let. +#7:26 Zasedne však soudní tribunál. Malému rohu bude odňata moc a bude úplně zahuben a vyhlazen. +#7:27 Královská moc, vláda a důstojnost všech pozemských království budou předány svatým lidem, kteří slouží Nejvyššímu. Ti budou věčně kralovat, a všichni vládcové je uznají a podřídí se jejich rozhodnutí." +#7:28 Zde je konec toho vidění. Vyděsilo mě to tak, že jsem zbledl. Všechno jsem si však dobře uložil do srdce. +#8:1 Ve třetím roce panování krále Belšasara jsem měl jiné vidění. +#8:2 V té době jsem byl na na hradě Šúšanu v élamské provincii a stál jsem na břehu řeky Úlaje. +#8:3 Ve vidění jsem spatřil na břehu řeky berana se dvěma rohy. Oba rohy byly velké, avšak jeden z nich začal před mýma očima ještě více růst, takže se stal výrazně větším. +#8:4 A pak jsem viděl toho berana trkat. Útočil na sever - směrem k moři - a na jih, a nikdo před ním neobstál. Bylo marné chtít mu vzít, čeho se jednou zmocnil. Dělal si, co chtěl a velice zmohutněl. +#8:5 Zatímco jsem uvažoval, co by to mohlo znamenat, náhle se od západu přiblížil kozel, a to tak rychle, že se ani země nedotýkal. Kozel, který měl mezi očima jeden mohutný roh, +#8:6 zuřivě přisupěl k dvourohému beranu, +#8:7 vztekle do něho vrazil a zlomil mu oba rohy. Beran nebyl schopen postavit se na odpor, a protože nebyl nikdo, kdo by beranovi pomohl, srazil ho na zem a rozdupal ho. +#8:8 Kozel velice zmohutněl a vzrostl ve své moci. Ovšem když byl na vrcholu své síly, zlomil se jeho roh a na jeho místě vyrostly čtyři významné rohy -- každý na jinou stranu. +#8:9 Na jednom z nich vyrostl ještě jeden maličký roh. Ten najednou velmi zesílil a rozrostl se na východ, na jih, a dokonce až k nádherné zemi. +#8:10 Bojoval proti Božímu lidu a zmocnil se i některých jeho představitelů. +#8:11 Dokonce se postavil proti veliteli vojska, zrušil stálou kněžskou službu a rozvrátil jeho svatyni. +#8:12 Vojsko zlákal k odboji proti stálé službě. Výsledkem bylo, že potlačil pravdu a spravedlnost a cokoli činil, v tom měl úspěch. +#8:13 Slyšel jsem rozhovor dvou svatých. Jeden z nich se zeptal: "Jak dlouho bude trvat, než bude znovu obnovena stálá služba? Jak dlouho bude svatyně pošlapávána a znečišťována a vojsko utlačováno?" +#8:14 Ten druhý odpověděl: "Dva tisíce a tři sta dní musí uplynout, než svatyně dojde svého práva." +#8:15 A vtom se stalo, že během toho vidění, kterému jsem se snažil porozumět, se přede mnou někdo postavil. Vypadal jako člověk. +#8:16 A slyšel jsem lidský hlas, který se zvučně nesl nad řekou Ulajem: "Gabrieli, vysvětli tomuto muži, co znamená to vidění!" +#8:17 Postava, kterou jsem viděl, se přiblížila až ke mně a to mne naplnilo strašnou hrůzou, takže jsem padl na zem. "Danieli, dávej dobrý pozor!" řekl mi. "To vidění se týká času konce." +#8:18 Když se mnou mluvil, ležel jsem jako omráčený s obličejem na zemi. A tak se mne dotkl, postavil mne na nohy +#8:19 a řekl: "Chci ti oznámit, co se stane na konci doby, kdy se lidé rozběsní. Vidění se týká času konce. +#8:20 Dvourohý beran, kterého jsi viděl, je médskoperský král. +#8:21 Chlupatý kozel představuje krále řecké, a velký roh mezi jeho očima je první král. +#8:22 Čtyři rohy, které vyrostly na jeho místě, když byl zlomen, znamenají, že z jednoho národa povstanou čtyři království. Ty už nebudou mít takovou moc, jakou měl ten první. +#8:23 Na konci jejich vlády, když násilníci naplní míru zla, povstane drzý a intrikánský král. +#8:24 Získá velkou moc, ne však svojí zásluhou. Způsobí nepředstavitelnou zkázu a vše se mu bude dařit. Porazí i ty, kteří se mu s odvahou postaví na odpor a zpustoší svatý národ. +#8:25 Promyšlenými úskoky a lstí si získá prosperitu, což ho povede k nadutosti. Neočekávaně mnohé zničí, a dokonce se postaví i nejvyššímu Veliteli. A přece nakonec bude zničen, nikoli však lidskými prostředky. +#8:26 Vidění o dvou tisících třech stech dnech, jak ti bylo ukázáno, je pravdivé. Ty je však zapečeť, protože se týká vzdálené budoucnosti." +#8:27 Já, Daniel, jsem byl velice vyčerpaný a na dlouhou dobu jsem se roznemohl. Pak jsem ale vstal a ujal se svých povinností, které jsem z králova pověření musel konat. +#9:1 Nad babylónským královstvím byl ustanoven médský král Darjaveš, syn Achašvéroše. +#9:2 Já, Daniel, jsem v prvním roce jeho panování studoval knihu proroka Jeremjáše a pochopil jsem, že podle Hospodinova výroku bude Jeruzalém sedmdesát let v troskách a pod babylónskou nadvládou. +#9:3 (3-4) A tak jsem se modlil k Bohu. Oblékl jsem si režný oděv, postil se, prosil jsem ho o slitování a vyznával Hospodinu, svému Bohu: "Pane Bože, veliký a mocný. Ty plníš svou smlouvu a jsi milosrdný k těm, kteří tě milují a žijí podle tvých přikázání. +#9:4 (3-4) A tak jsem se modlil k Bohu. Oblékl jsem si režný oděv, postil se, prosil jsem ho o slitování a vyznával Hospodinu, svému Bohu: "Pane Bože, veliký a mocný. Ty plníš svou smlouvu a jsi milosrdný k těm, kteří tě milují a žijí podle tvých přikázání. +#9:5 Hřešili jsme, postavili jsme se proti tobě, jednali jsme svévolně, vzbouřili jsme se a nedbali jsme na tvá přikázání a zákony. +#9:6 Neposlouchali jsme proroky, které jsi k nám posílal a kteří tvým jménem mluvili k našim králům, knížatům a otcům a vůbec k celému národu. +#9:7 Pane, ty jednáš spravedlivě, ale my se musíme stydět, protože každý z nás, kdo žil v Judsku nebo v Jeruzalémě, jednal nevěrně. Všichni Izraelci v zemích, do nichž jsi je rozptýlil, se ti zpronevěřili. +#9:8 Hospodine, musíme se stydět, naši králové, knížata a otcové, protože jsme všichni proti tobě hřešili. +#9:9 Náš Pane a Bože, smiluj se nad námi a odpusť nám, že jsme se proti tobě vzbouřili. +#9:10 Neposlouchali jsme tě, Hospodine, náš Bože. Neřídili jsme se tvými zákony, které jsi nám dal prostřednictvím svých služebníků proroků. +#9:11 Celý Izrael přestupoval tvůj zákon, odvrátil se od tebe a odmítl ti naslouchat. Na nás spočívá prokletí a zlořečenství. Na nás se naplnilo, co je psáno v zákoně tvého služebníka Mojžíše, protože jsme proti tobě hřešili. +#9:12 Splnil jsi, co jsi řekl. Udělal jsi to, před čím jsi nás a naše vládce tolik varoval. Upozorňoval jsi nás, že nás potká hrozné neštěstí, když nebudeme dbát na tvé slovo. A to se stalo. Jeruzalém je v troskách. +#9:13 Přišlo na nás všechno to zlé, o němž se píše v Mojžíšově zákoně. My jsme tě však, Hospodine, neprosili o slitování. Neodvrátili jsme se od svých hříchů, nejednali jsme moudře a nežili jsme podle tvé pravdy. +#9:14 Proto jsi dodržel své slovo a dopustil jsi, aby nás potkalo neštěstí. Hospodine, náš Bože, ty jsi v tom všem jednal vždy spravedlivě. My jsme tě neposlouchali. +#9:15 Nyní, Pane Bože, který jsi mocně vyvedl svůj lid z egyptského otroctví a tím se proslavil, vyznávám, že jsme hřešili a jednali jsme podle svého. +#9:16 Pane, nechť se od Jeruzaléma odvrátí tvůj hněv a tvé rozhořčení. Je to přece tvé město. Máš tam svou svatyni. Já vím, že pro naše hříchy a pro přestoupení našich otců je Jeruzalém a tvůj lid všemi tupen. +#9:17 Nyní tedy, náš Bože, vyslyš modlitbu a úpěnlivé prosby svého služebníka a rozpomeň se na svůj zpustošený chrám. Udělej to kvůli sobě, Pane. +#9:18 Můj Bože, slyš a podívej se, v jakém jsme neštěstí a co potkalo město, které nese tvé jméno. Nevoláme k tobě, abychom ti předložili své spravedlivé skutky. Dovoláváme se pouze tvého slitování. +#9:19 Pane, slyš a odpusť! Pohleď a jednej! Neváhej! Ať všichni poznají, že jsi Bůh a že vládneš! Vždyť tvé město i tvůj lid patří tobě a nesou tvé jméno." +#9:20 A zatím co jsem se modlil, vyznával svůj hřích a hříchy izraelského lidu a prosil jsem Hospodina, svého Boha, aby se nad námi a nad chrámem smiloval, +#9:21 tedy ještě během tohoto rozhovoru s Bohem na modlitbě ke mně náhle přiletěl Gabriel. Byl to anděl, s nímž jsem se setkal v předchozím vidění. Byla právě doba, kdy se v chrámu přinášely večerní oběti. +#9:22 Mluvil se mnou a řekl mi: "Danieli, přišel jsem, abych ti vysvětlil, čemu nerozumíš. +#9:23 Když jsi začal prosit Boha o slitování, byl jsem k tobě poslán, protože jsi Bohu velmi milý. Dávej pozor, když ti budu vysvětlovat, co jsi viděl. +#9:24 Sedmdesát týdnů (z údobí dvou tisíc tří set dnů) je odkrojeno pro tvůj lid a tvé svaté město, aby byla dokončena vzpoura vůči Bohu a aby bylo skoncováno s hříchem. V té době Bůh usmíří vinu a prokáže svou věčnou spravedlnost, vidění a proroctví bude zapečetěno a Nejsvětější se ujme své služby. +#9:25 Dobře se zamysli a snaž se to pochopit: Od chvíle, kdy bude dán příkaz, aby se izraelský lid vrátil z babylónského zajetí a znovu vybudoval Jeruzalém, až do vystoupení Mesiáše uplyne nejprve sedm a potom šedesát dva týdnů. Vystavějí celé město a vykopou hradní příkop. Bude to však těžká doba. +#9:26 Po šedesáti dvou týdnech zabijí Mesiáše a nikdo se ho nezastane. Lid toho Mesiáše, který vystoupí, zapříčiní zánik svého města i chrámu. Konec přijde jako potopa, a boje na tom místě budou trvat až do konce času. O zpustošení je již rozhodnuto. +#9:27 Mesiáš s mnohými v posledním týdnu upevní smlouvu a v polovině tohoto sedmdesátého týdne způsobí, že všechny oběti ztratí smysl. Přijde rychle pustošitel se svými ohavnými modlami. Avšak i jeho určitě stihne zkáza. +#10:1 Ve třetím roce panování perského krále Kýra bylo Danielovi (nazývanému také Beltšasar) oznámeno ve vidění zvláštní poselství, které je pravdivé a týká se velkého válečného neštěstí. Měl jsem zájem, abych mu plně porozuměl, a tak mi bylo ve vidění dáno vysvětlení. +#10:2 V těch dnech jsem já, Daniel, byl celé tři týdny smutný. +#10:3 Nejedl jsem ani nejchutnější chléb a do úst jsem nevzal ani maso ani víno. Také jsem se nepotíral žádnou mastí, dokud neuplynuly tři týdny. +#10:4 Čtyřiadvacátého dne prvního měsíce jsem stál na břehu velké řeky Tigridu. +#10:5 Zvedl jsem zrak a spatřil jsem muže oblečeného do lněného roucha s pásem z nejčistšího zlata. +#10:6 Jeho tělo bylo jako chryzolit, jeho tvář zářila jako blesk, oči měl jako plamenné pochodně, ramena a nohy se podobaly lesknoucí se mědi a jeho hlas zněl jako hukot velkého davu. +#10:7 To vidění jsem měl jenom já. Muži, kteří byli se mnou, nic neviděli, ale padla na ně hrůza, takže se ve strachu ukryli. +#10:8 Zůstal jsem sám a pozorně jsem hleděl na toto velké vidění. Všechna síla mne opustila, celý jsem zbledl a byl jsem bezmocný. +#10:9 Náhle jsem uslyšel jeho hlas a jako omráčený jsem padl obličejem na zem. +#10:10 Vtom se mne dotkla ruka a zvedla mne tak, že jsem klečel na kolenou a dlaněmi se opíral o zem. +#10:11 Pak mne oslovil: "Danieli, jsem k tobě poslán, protože jsi velmi milý! Postav se a dávej dobrý pozor na všechno, co ti řeknu." Uposlechl jsem jeho výzvu, zvedl se ze země, ale celý jsem se třásl. +#10:12 Pak pokračoval: "Neboj se, Danieli! Od prvního dne, kdy jsi pochopil situaci a pokorně se začal modlit k Bohu, byla tvá slova vyslyšena a já přicházím s odpovědí na tvé prosby. +#10:13 Ovšem zlý duch, který ovládá perského krále, jedenadvacet dní stál proti mně. Až mi nakonec přišel na pomoc Michael, nejpřednější v nebi, takže jsem se zlým duchem perského krále nic nemusel vyřizovat a mohl zůstat u králů Persie. +#10:14 Nyní jsem tedy u tebe, abych ti vysvětlil, co v budoucnosti stihne tvůj lid, protože vidění se splní až za mnoho dní. +#10:15 Zatím co mi toto všechno říkal, uklonil jsem se až k zemi a nemohl jsem ze sebe vydat ani slovo. +#10:16 Ale ten, co vypadal jako člověk, se dotkl mých rtů a pomohl mi opět promluvit. Tak jsem mu řekl: "Prožívám úzkost nad celým tím viděním a již nemám sílu. +#10:17 Můj pane, co ti já, jenom obyčejný služebník, na to všechno mám říci? Jsem bezmocný, a když mám promluvit, pozbývám dechu." +#10:18 Ten, který stál přede mnou na mne opět položil ruku a znovu mne povzbudil. +#10:19 "Neboj se a uklidni se. Jsi velmi milý. Buď zmužilý, buď silný." A když mi to řekl, pocítil jsem, jak se mi vrátila síla, a tak jsem mu odpověděl: "Mluv, můj pane, protože jsi mne opravdu posílil." +#10:20 Nato mi řekl: "Víš, proč jsem k tobě přišel? Povím ti to, ale pak se budu muset vrátit, abych bojoval se zlým duchem, který ovládá perského krále. Až přijde čas, kdy odejdu, přijde ten, který ovládá řeckého krále. +#10:21 Nyní ti však oznámím, co je zapsáno v Knize pravdy. (Já nebudu mít po boku nikoho, kromě vašeho zastánce Michaela. +#11:1 A hned v prvním roce médského Darjaveše jsem přišel, abych ho podpořil a chránil). +#11:2 A tak nyní sleduj, jaká je pravda: "V Persii povstanou ještě tři králové a po nich čtvrtý, mnohem bohatší než ostatní. A právě bohatství mu pomůže k dosažení velké moci, čímž v Řecku kdekoho popudí. +#11:3 Potom se objeví schopný král, který vybuduje obrovskou a mocnou říši a bude dělat, co se mu zachce. +#11:4 Až dosáhne největší moci, jeho království bude rozbito a rozděleno na čtyři části. Vláda již nepřipadne na někoho z jeho potomků a ten, kdo bude vládnout, nebude mít moc, jakou uplatňoval tento schopný král. Jeho království bude totiž vykořeněno a přejde do rukou jiných. +#11:5 Na jihu povstane silný král, ovšem jeden z jeho velitelů získá větší moc než on a bude vládnout rozsáhlému království na severu. +#11:6 Po nějaké době se však obě království sblíží. Dcera jižního krále si vezme krále severu, a tak uzavřou spojenectví. Tento krok však vyzní naprázdno, protože nejenom ji a její královský doprovod, ale i jejího manžela a dokonce i otce potká smrt. +#11:7 V té době se na otcovo místo postaví jeden z její rodiny. Se svým vojskem zaútočí na pevnosti severního království a dobude je. +#11:8 Zmocní se i jejich bůžků, jejich kovových soch, drahých stříbrných a zlatých nádob a všechno to odveze do Egypta a po řadu let severního krále nechá na pokoji. +#11:9 Ten se sice pokusí postavit proti Egyptu, ale vážně ho neohrozí. +#11:10 Synové tohoto severního krále však vybudují armádu a jako nezadržitelná povodeň přitáhnou k pevnosti jižního krále. +#11:11 Toho to rozzuří, vytáhne proti nim a zmocní se velkého počtu vojáků. +#11:12 I když jich desetitisíce pobije a mnoho dalších odvede do zajetí, přece nezvítězí. +#11:13 Seveřané sestaví ještě větší armádu než předtím a po několika letech přitáhnou znovu, tentokrát s početným a dobře vyzbrojeným vojskem. +#11:14 V té době se mnozí postaví proti jižnímu králi a dokonce i násilníci ve tvém vlastním národě se vzbouří, aby naplnili toto vidění, ale padnou. +#11:15 Pak přitáhne severní král, zbuduje náspy a opevněné město dobude. I nejlepší obránci budou bezmocní. +#11:16 Bude si dělat, co se mu zlíbí a nic před ním neobstojí. Usadí se i v Krásné zemi a zpustoší ji. +#11:17 Rozhodne se, že ovládne celé jižní království. Proto s jeho králem uzavře smlouvu a dá mu za ženu svoji dceru. Učiní to jenom proto, aby je zničil. To všechno bude ovšem marné, protože ona se postaví proti němu. +#11:18 Potom obrátí svou pozornost na země ležící při moři a mnohé z nich obsadí. Jeho dotěrnosti však učiní přítrž jeden velitel. Zastaví ho a potupně pokoří. +#11:19 Král se tedy zaměří na pevnosti své vlastní země, ale v nevýznamné potyčce ztratí život a tak zmizí lidem z očí. +#11:20 Po něm nastoupí král, který na sebe upozorní tím, že vyšle výběrčího daní do Jeruzaléma. Ovšem i ten po několika letech sejde nedůstojnou smrtí. +#11:21 Po něm přijde opovrženíhodná osoba. Nikdo nebude předpokládat, že se stane králem. Přijde a bez velkých překážek se úskočně ujme severního království. +#11:22 Odstraní všechny své nepřátele, dokonce i představitele Boží smlouvy. +#11:23 I s těmi, kteří se k němu přidají, bude jednat proradně. Úspěch získá s hrstkou lidí. +#11:24 Bez problému přitáhne do bohatých oblastí a učiní to, co neučinil žádný z jeho předchůdců: zmocní se majetku a rozdělí ho svým lidem. Úkladně bude dobývat pevnosti, ale jen do určité doby. +#11:25 Ve své rozpínavosti se obrátí proti jižnímu králi. Proti jeho velké a zdatné armádě vytáhne s ještě větším vojskem. Zosnuje spiknutí, ale nezvítězí. +#11:26 Jeho nejbližší, kteří s ním sedají u stolu a pojídají vybraná jídla, mu připraví pád. Jeho armáda bude rozmetena a v boji jich mnoho padne. +#11:27 I nadále budou oba králové jednat lstivě. Posadí se sice k jednomu stolu, ale navzájem si budou lhát a osnovat zradu jeden proti druhému. Jejich záměry se však neuskuteční, protože ještě nenastal stanovený čas. +#11:28 Když se král severu bude s bohatou kořistí vracet do své země, rozhodne se, že se postaví proti svaté smlouvě. To také udělá. +#11:29 Po nějakém čase opět potáhne proti jižnímu králi. Tato výprava však nebude úspěšná. +#11:30 Na lodích přijedou Kitejci (Římané) a těžce ho rozčílí. Bude zuřit a opět se postaví proti svaté smlouvě. Učiní tak při návratu, a tehdy zahrne přízní ty, kteří svatou smlouvu opustili. +#11:31 Uplatní svoji moc a znesvětí svatyni. Odstraní každodenní služby a nastolí uctívání ohyzdné modly. To bude spoušť! +#11:32 Všechny, kteří se vždy ke smlouvě stavěli nezodpovědně, přivede svým lichocením k rouhání. Ti však, co se ke svému Bohu přiznávali, nezmění se ani v této době. Budou neochvějní. +#11:33 Ti, kdo jsou moudří, usměrní mnohé vyučováním. Budou však po nějakou dobu umírat mečem nebo ohněm, budou snášet zajetí nebo loupení majetku. +#11:34 Tímto utrpením musí projít a jen málo jim bude ulehčeno. Přesto i tehdy se k nim připojí mnoho neupřímných lidí. +#11:35 Někteří z těch moudrých klesnou, ale jen proto, aby byli zkoušeni, tříbeni a očištěni pro dobu konce. Ta doba přijde v určený čas. +#11:36 Severní král bude činit, co se mu zlíbí. Bude se vypínat a vyvyšovat nad každého boha, a dokonce bude mluvit neslýchané věci proti nejvyššímu Bohu. Vše se mu bude dařit, dokud nebude dovršen hrozný hněv. Tak je to určeno a stane se to. +#11:37 Nebude pokračovat v uctívání bohů svých otců ani v uctívání Oblíbence žen, protože sám se nade všechno povýší. +#11:38 Bude ctít jen boha pevností, a to zlatem, stříbrem, drahokamy a cennostmi. +#11:39 Kult tohoto mocného boha, kterého neznali jeho otcové, uvede do nejnepřístupnějších pevností. Kdo ho uzná, toho zahrne velkými poctami. Takovému svěří vládu nad mnohými a přidělí mu půdu. +#11:40 V době konce proti němu vytáhne jižní král. On, král severu, však proti němu zaútočí s vozbou, jízdou a nesmírným loďstvem. Přitáhne do mnoha zemí, ovládne je, ale bude pokračovat ještě dál. +#11:41 Nakonec přitáhne i do nádherné země. Tak mnohé země podlehnou. Ovšem Edom, Moáb a přední z Amónovců uniknou z jeho moci. +#11:42 Podrobí si četné země; ani silný Egypt nevyvázne +#11:43 a bude muset vydat všechny své skryté poklady zlata, stříbra a cenných věcí. Dokonce z Lúbijců a Kúšijců učiní své válečné zajatce. +#11:44 Tehdy ho vyděsí zprávy z východu a ze severu. Rozlítí se a bude chtít mnohé zahladit. +#11:45 Svoji vládu rozprostře od moře k moři a svůj královský stan postaví na svaté nádherné hoře. Tehdy přijde jeho konec a nikdo mu nepomůže. +#12:1 V době konce bude mít tvůj lid vznešeného zastánce - Michaela. Bude to totiž doba soužení, jakou tvůj lid ještě neprožil a obstojí jen ten, jehož jméno je zapsáno v knize. +#12:2 Pak mnoho z těch, kteří spí v prachu země, vstanou z mrtvých. Jedni k věčnému životu, druzí k věčnému zavržení. +#12:3 Tehdy ti, kteří jsou moudří, zazáří jako slunce na obloze a ti, kdo přivádějí mnohé ke spravedlnosti, se navždy zaskvějí jako hvězdy. +#12:4 Danieli, zatím vše udržuj v tajnosti. Napiš to do knihy, a ta bude rozpečetěna v době konce. Tehdy lidé budou toužit po poznání a rozmnoží se vědění. +#12:5 Nakonec jsem spatřil toto: Jiní dva muži stáli na obou březích řeky. Jeden na jednom břehu, druhý na břehu druhém. +#12:6 Ten, který se nacházel na druhé straně, oslovil třetího, který se vznášel nad vodami řeky a byl oblečený do lněného oděvu: "Kdy se uskuteční tyto podivuhodné věci?" +#12:7 Pak jsem slyšel odpověď toho třetího muže. Zvedl obě své ruce k nebi a přísáhl při věčně žijícím Bohu: "Tyto podivuhodné věci se uskuteční až po třech a půl časech, kdy skončí násilí na Božím lidu." +#12:8 Odpověď jsem slyšel, ale nerozuměl jsem jí. Proto jsem řekl: "Pane, jak to vše skončí?" +#12:9 Ten mi odpověděl: "Nedělej si starosti, Danieli. Poselství bude zapečetěné a nepochopené až do doby konce. +#12:10 Tehdy mnozí projdou zkouškami, ve kterých budou pročištěni, zbaveni poskvrny a prověřeni ohněm. Ale jiní nepřestanou jednat svévolně. Žádný svévolník se totiž nepoučí; avšak prozíraví se poučí. +#12:11 Tisíc dvě stě devadesát dní uplyne od doby, kdy bude odstraněna každodenní obětní služba a vnucen modlářský kult pustošitele. +#12:12 Šťastný je ten, kdo očekává a kdo se dočká tisícího třístého třicátého pátého dne. +#12:13 Danieli, ty vytrvej. Zemřeš a budeš odpočívat až do posledního dne. Pak vstaneš z mrtvých a přijmeš svůj úděl. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/vars.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/vars.tex new file mode 100644 index 0000000000..460414c147 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/czech/vars.tex @@ -0,0 +1,441 @@ +\variants 6 {BKR} {PSP} {CSP} {CEP} {B21} {SNC} + +\hyphenation{Ne-bú-kad-ne-sar} + +%Gn 15:13 +\vdef {v zemi cizí} + {v zemi nepatřící jim} + {v zemi, která nebude jejich} + {v zemi, která nebude jejich} + {v zemi, jež nebude jejich} + {v cizí zemi} + +\vdef {v službu je podrobí a trápiti je budou} + {budou jim otročit, a utiskovat je budou} + {budou tam otročit a budou pokořováni} + {budou tam otročit a budou tam pokořováni} + {budou zotročeni a utiskováni} + {budou vykořisťováni a pokořováni} + +%Gn 11:12-22 +\vdef {Arfaxad} {Arpachšád} {Arpakšád} {Arpakšád} {Arpakšad} {Arpakšád} +\vdef {Sárug} {Serúg} {Serúg} {Serúg} {Serug} {Serúg} +\vdef {Sále} {Šálach} {Šelach} {Šelach} {Šelach} {Šelach} +\vdef {Heber} {Éver} {Heber} {Heber} {Heber} {Heber} +\vdef {Peleg} {Peleg} {Peleg} {Peleg} {Peleg} {Peleg} +\vdef {Réhu} {Reú} {Reú} {Reú} {Reú} {Reú} +%Ex 6:20 +\vdef {Amram} {Amrám} {Amrám} {Amrám} {Amrám} {Amram} +\vdef {Kahat} {Keháth} {Kehat} {Kehat} {Kehat} {Kehat} + + +%Tt 3:9 +\vdef {Vyčítání rodů} + {Spory a rodokmeny} + {Spory, rodokmeny} + {Spory o rodokmeny} + {Vykládání rodokmenů} + {Sporné teologické myšlenky} + +\vdef {Putifar} {Pótifar} {Potífar} {Potífar} {Potifar} {Potífarovi} + +%Jb 19:25-27 +\vdef {já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví} %BKR + {já vím, že můj Výkupce je živ; on, Poslední, musí povstat nad prach} %PSP + {já vím, že můj vykupitel žije a nakonec se postaví nad prachem} %CSP + {Já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem} %CEP + {Můj Vykupitel žije, to jedno vím, a že nakonec se nad prachem postaví} %B21 + {Já vím, že můj Vykupitel žije a nakonec se postaví nad prachem} %SNC + + +%1Pa 3:15 +\vdef {Jochanan} %BKR + {Jóchánán} %PSP + {Jóchanan} %CSP + {Jóchanan} %CEP + {Jochanan} %B21 + {Jóchanan} %SNC + +\vdef {Sedechiáš} %BKR + {Cidkijjjáhú} %PSP + {Sidkijáš} %CSP + {Sidkijáš} %CEP + {Cidkiáš} %B21 + {Sidkijáš} %SNC + +\vdef {Sallum} %BKR + {Šallúm} %PSP + {Šalúm} %CSP + {Šalúm} %CEP + {Šalum} %B21 + {Šalúm} %SNC + +%Ex +\vdef {nebo lid jest tvrdé šíje, a milostiv buď nepravosti naší a hříchu našemu, a měj nás za dědictví} + {je to lid tvrdé šíje, a kéž odpouštíš stran naší nepravosti a stran našeho hříchu a kéž si nás chceš přivlastnit} + {je to lid tvrdé šíje. Odpusť naši vinu a náš hřích a přijmi nás do dědictví} + {Je to lid tvrdošíjný; promiň nám však vinu a hřích a přijmi nás jako dědictví.} + {je to tvrdošíjný lid. Odpusť naši nepravost i hřích a přijmi nás jako své vlastní} + {Izraelci jsou tvrdohlavý národ, odpusť nám, prosím, naše nepravosti a provinění a přijmi nás za své} + + +\vdef {nepravost a přestoupení i hřích} + {nepravost a přestoupení a hřích} + {vinu, přestoupení a hřích} + {vinu, přestoupení a hřích} + {nepravost, provinění i hřích} + {viny, vzdor i nepravosti} + + +\vdef {brány pekelné} + {brány hádu} + {brány podsvětí} + {brány pekel} + {brány pekel} + {žádná ďábelská moc} + + + +\vdef {Jehoram} {Jórám} {Jóram} {Jóram} {Jehoram} {Jóram} +\vdef {Joakim} {Jehójákím} {Jójákím} {Jójakím} {Joakim} {Jójakím} +\vdef {Daniel} {Dánijjél} {Daniel} {Daniel} {Daniel} {Daniel} +\vdef {Chananiáš} {Chananjá} {Chananjáš} {Chananjáš} {Chananiáš} {Chananjáš} +\vdef {Mizael} {Míšáél} {Míšael} {Míšael} {Mišael} {Mišael} +\vdef {Mizach} {Méšak} {Méšak} {Méšak} {Mešach} {Méšak} +\vdef {Azariáš} {Azarjá} {Azarjáš} {Azarjáš} {Azariáš} {Azarjáš} +\vdef {Sidrach} {Šadrach} {Šadrak} {Šadrak} {Šadrach} {Šadrak} +\vdef {Abdenágo} {Avéd-negó} {Abed-nego} {Abed-nego} {Abednego} {Abed-nego} +\vdef {Cýr} {Kóreš} {Kýr} {Kýr} {Kýr} {Kýr} +\vdef {Cýros} {Kóreš} {Kýros} {Kýros} {Kýros} {Kýros} +\vdef {Cýra} {Kóreše} {Kýra} {Kýra} {Kýra} {Kýra} +\vdef {Mardocheus} {Mordechaj} {Mordokaj} {Mordokaj} {Mordechaj} {Mordokaj} +\vdef {Dura} {Dúrá} {Dúra} {Dúra} {Dura} {Dura} +\vdef {Balsazar} {Bélšaccar} {Belšasar} {Belšasar} {Belšasar} {Belšasar} +\vdef {Darius} {Dárjáveš} {Dareios} {Darjaveš} {Darjaveš} {Darjaveš} +\vdef {Izaiáš} {Isajá} {Izajáš} {Izajáš} {Izaiáš} {Izajáš} +\vdef {šelem} {zvířat} {šelem} {zvířat} {šelem} {šelem} +\vdef {šelmy} {zvířata} {šelmy} {zvířata} {šelmy} {šelmy} +\vdef {pard} {levhart} {levhart} {levhart} {pardál} {levhart} +\vdef {Ezechiáš} {Jechizkijjáhú} {Chizkijáš} {Chizkijáš} {Ezechiáš} {Chizkijáš} +\vdef {král polední} {král jihu} {král jihu} {král Jihu} {jižní král} {jižní král} +\vdef {král půlnoční} {král severu} {král severu} {král Severu} {severní král} {král severu} +\vdef {SINEAR} {ŠINEÁR} {ŠINEÁR} {ŠINEÁR} {BABYLONIE} {Babylonie} +\vdef {Susan} {Šúšán} {Šúšan} {Šúšan} {Súsy} {Šúšan} +\vdef {ELAM} {ÉLÁM} {ÉLAM} {ÉLAM} {ELAM} {ÉLAM} +\vdef {léto} {doba} {čas} {léto} {období} {léto} +\vdef {svatým výsostí} {svatým Nejvyššího} {svatým Nejvyššího} {svatým Nejvyššího} {ve prospěch svatých Nejvyššího} {svatým lidem, kteří slouží Nejvyššímu} +\vdef {Hlava zlatá} {Hlava ze zlata} {Zlatá hlava} {Zlatá hlava} {Zlatá hlava} {Zlatá hlava} +\vdef {Prsy a ramena} {Hruď a paže} {Hruď a ruce} {Hruď a paže} {Hruď a paže} {Hruď a ruce} +\vdef {z stříbra} {ze stříbra} {ze stříbra} {ze stříbra} {ze stříbra} {ze stříbra} +\vdef {Břicho i bedra} {Břicho a bedra} {Břicho a boky} {Břicho a boky} {Břicho a boky} {Břicho a boky} +\vdef {z mědi} {z mosazi} {bronzové} {z mědi} {bronzové} {z mědi} +\vdef {Hnátové} {Dolní končetiny} {lýtka} {stehna} {stehna} {stehna} +\vdef {z železa} {ze železa} {železná} {ze železa} {železná} {ze železa} +\vdef {Nohy z částky z železa} {Nohy zčásti ze železa} {chodidla zčásti železná,} {Nohy dílem ze železa} {nohy zčásti železné} {nohy někde ze železa} +\vdef {a z částky z hliny} {a zčásti z hlíny} {zčásti keramická} {a dílem z hlíny} {a z části hliněné} {a někde z hlíny} +\vdef {Nedvěd} {Medvěd} {"} {"} {"} {"} +\vdef {Pard} {Levhart} {"} {"} {Pardál} {Levhart} +\vdef {Hrozná} {Děsivé} {Strašlivá} {Strašné} {Děsivá} {Hrůzostrašná} +\vdef {šelma} {zvíře} {šelma} {zvíře} {šelma} {šelma} +\vdef {Skopec} {Beran} {"} {"} {"} {"} +\vdef {skopce} {berana} {"} {"} {"} {"} +\vdef {Babylon} {Bável} {Babylon} {Babylón} {Babylon} {Babylón} +\vdef {Řecko} {Jáván} {Řecko} {"} {"} {"} + + +\vdef {Nabuchodonozor král Babylonský} + {Nevúchadneccar, král Bávelu} + {babylonský král Nebúkadnesar} + {Nebúkadnesar, babylónský král} + {babylonský král Nabukadnezar} + {babylónský král Nebúkdnesar} + + + +\vdef {Koniáš} %BKR + {Konjáhú} %PSP + {Konjáš} %CSP + {Konjáš} %CEP + {Jekoniáš} %B21 + {Konjáš} %SNC + +%1Pa 3:15 + \vdef {Jekoniáš} %BKR + {Konjáhú} %PSP + {Konjáš} %CSP + {Konjáš} %CEP + {Jekoniáš} %B21 + {Konjáš} %SNC + + + + + + % Mt 1:11 +\vdef {Joziáš} %BKR + {Jósias} %PSP + {Joziáš} %CSP + {Joziáš} %CEP + {Jošiáš} %B21 + {Jóšijáš} %SNC + + + +\vdef {Jeremiáš} %BKR + {Jeremjá} %PSP + {Jeremjáš} %CSP + {Jeremjáš} %CEP + {Jeremiáš} %B21 + {Jeremjáš} %SNC + + + + \vdef {Ezechiel} %BKR + {Ezekiél} %PSP + {Ezechiel} %CSP + {Ezechiel} %CEP + {Ezechiel} %B21 + {Ezechiel} %SNC + + + + +\vdef {Zorobábel} %BKR + {Zerubbável} %PSP + {Zerubábel} %CSP + {Zerubábel} %CEP + {Zerubábel} %B21 + {Zerubábel} %SNC + + +\vdef {Ezdráš} %BKR + {Ezrá} %PSP + {Ezdráš} %CSP + {Ezdráš} %CEP + {Ezdráš} %B21 + {Ezdráš} %SNC + + +\vdef {Nehemiáš} %BKR + {Nechemjá} %PSP + {Nehemjáš} %CSP + {Nehemjáš} %CEP + {Nehemiáš} %B21 + {Nehemjáš} %SNC + + +\vdef {Michal} %BKR + {Mícháél} %PSP + {Michael} %CSP + {Míkael} %CEP + {Michael} %B21 + {Michael} %SNC + + + + + + +\vdef {Baltazar} {Béltešaccar} {Beltšasar} {Beltšasar} {Baltazar} {Beltšasar} +\vdef {Nabuchodonozor} {Nevúchadneccar} {Nebúkadnesar} {Nebúkadnesar} {Nabukadnezar} {Nebúkadnesar} +\vdef {sedm let} {sedm dob} {sedm časů} {sedm let} {sedm období} {po dobu sedmi let} +\vdef {Daria} {Dárjáveše} {Dareia} {Darjaveše} {Darjaveše} {Darjaveš} +\vdef {Dariov} {Dárjávešov} {Dareiov} {Darjavešov} {Darjavešov} {Darjavešov} +\vdef {Dariův} {Dárjávešův} {Dareiův} {Darjavešův} {Darjaveš} {Darjaveš} +\vdef {Dariem} {Dárjávešem} {Dareiem} {Darjavešem} {Darjavešem} {Darjavešem} + +\vdef {učiněn jest králem} + {byl uveden v kralování} + {byl učiněn králem} + {byl králem} + {byl ustanoven vládcem} + {byl ustanoven} + + +\vdef {ujal království} + {se kralování ujal} + {se kralování ujal} + {se ujal království} + {obdržel království} + {začal kralovat} + + + + +\vdef {Asver} {Achašvéróš} {Achašvéróš} {Achašvéroš} {Ahasver} {Achašvéroš} + +\vdef {Gabriel} {Gavríél} {Gabriel} {Gabriel} {Gabriel} {Gabriel} + + +%\vdef {Susan} {Šúšán} {Šúšan} {Šúšan} {Súsy} {Šúšan} % nominativ, akuzativ, vokativ + +\vdef {Mesiáš} {Pomazaný} {Pomazaný} {pomazaný} {Mesiáš} {Mesiáš} + +\vdef {Elam} {Élám} {Élam} {Élam} {Elam} {Élam} + +\vdef {Kanán} %BKR + {Kenáan} %PSP + {Kenaan} %CSP + {Kenaan} %CEP + {Kanaán} %B21 + {Kenaan} %SNC + +\vdef {Sidon} {Sidón} {Sidón} {Sidón} {Sidon} {Sidón} + +%Paralipomeon +\vdef {Paralipomenon} {"} {"} {"} {Letopisů} {Paralipomenon} + +%Žalm 7:10 +\renum Ž 7:1 = CSP 7:2-18 +\vdef {spravedlivý} %BKR + {upřímný srdcem} %PSP + {přímého srdce} %CSP + {spravedlivý} %CEP + {spravedlivý} %B21 + {kdo žije pravdivě} %SNC + + +%Ez 3:7 +\vdef {zatvrdilého srdce} %BKR + {zarputilý srdcem} %PSP + {tvrdého srdce} %CSP + {zatvrzelého srdce} %CEP + {zarputilý} %B21 + {zatvrzelý} %SNC + + +% Př 16:5 +\vdef {pyšného srdce} %BKR + {pyšný srdcem} %PSP + {povýšenec} %CSP + {domýšlivec} %CEP + {nadutec} %B21 + {nafoukanec} %SNC + + + +\renum Ž 12:2 = PSP 12:1-8 +\vdef {srdce dvojité} %BKR + {dvojité srdce} %PSP + {dvojaké srdce} %CSP + {obojaké srdce} %CEP + {srdce falešné} %B21 + {obojaká ústa} %SNC + + + + +\renum Ž 51:3 = PSP 51:1-19 + +% Ž 51:19; 12 +\vdef {skroušené a potřebné} %BKR + {zlomené a zdrcené} %PSP + {zkroušené a pokořené} %CSP + {zkroušené a zdeptané} %CEP + {kajícné a sklíčené} %B21 + {srdce --- oběť pokání} %SNC + + +\vdef {čisté} %BKR + {čisté} %PSP + {čisté} %CSP + {čisté} %CEP + {ryzí} %B21 + {čisté} %SNC + + + +\vdef {zmužilého srdce} %BKR + {svým srdcem statečný} %PSP + {nejodvážnější} %CSP + {nejsrdnatější} %CEP + {nejstatečnější} %B21 + {nejodvážnější} %SNC + + +\vdef + {kníže veliké, kterýž zastává synů lidu tvého} %BKR + {veliký kníže, jenž stojí při dětech tvého lidu} %PSP + {velký velitel, jenž zastává tvůj lid} %CSP + {velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu} %CEP + {veliký kníže a tvého lidu ochránce} %B21 + {vznešený zastánce tvého lidu} %SNC + + + + +%NT + +\vdef {Blahoslavení lkající} + {Blaženi ti, kteří hořekují} + {Blahoslavení plačící} + {Blaze těm, kdo pláčou} + {Blaze plačícím} + {Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku} + + % Mt 5:4 < Jb + + + + + + + + + +\vdef {Neopouštějíce společného shromáždění} %BKR + {nezanechávajíce svého scházení} %PSP + {Nezanedbávejme své společné shromažďování} %CSP + {Nezanedbávejte společná shromáždění} %CEP + {neopouštějme naše společné shromáždění} %B21 + {Neopouštějte svá shromáždění} %SNC + + +\vdef {téhodnů sedm} %BKR + {sedm sedmic} %PSP + {sedm sedmiletí} %CSP + {sedm týdnů} %CEP + {sedmero týdnů} %B21 + {sedm ... týdnů} %SNC + +\vdef {šedesáte dva} %BKR + {šedesát a dvě} %PSP + {šedesát dva} %CSP + {šedesát dva} %CEP + {šedesát dva} %B21 + {šedesát dva} %SNC + +\vdef {v téhodni posledním} %BKR + {jednu sedmici} %PSP + {jednoho sedmiletí} %CSP + {v jednom týdnu} %CEP + {v týdnu posledním} %B21 + {v posledním týdnu} %SNC + + +\renum Da 2:28 = SNC 2:27-27 +\renum Da 2:38 = SNC 2:37-37 +\renum Da 3:12 = SNC 3:13-13 +\renum Da 5:31 = CSP 6:1-1 +\renum Da 5:31 = CEP 6:1-1 +\renum Da 5:31 = B21 6:1-1 +\renum Da 5:31 = SNC 5:31-31 +\renum Da 6:1 = CSP 6:2-29 +\renum Da 6:1 = CEP 6:2-29 +\renum Da 6:1 = B21 6:2-29 +%\renum Da 6:1 = SNC 6:1-28 + + + +\endinput + +\vdef {} %BKR + {} %PSP + {} %CSP + {} %CEP + {} %B21 + {} %SNC + + + + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/articles/articles-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/articles/articles-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..37101b6293 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/articles/articles-Dan.tex @@ -0,0 +1,137 @@ + +\CommentedBook{Dan} + +\Article [6] % Kdo byl Darius Médský? + +%%\Cite A %Dáme to do někam textu místo Wericha, ať to můžu ukazovat +%%{Daniel 3:16\break +%% Šadrach, Méšak a Abed-nego odpověděi králi: +%% \uv{Nebúkadnesare, nám není třeba dávat ti \hbox{odpověď}.} +%%} +%{Druhořadých věcí nedosáhneme tím, že je prohlásíme za prvořadé. Druhořadých věcí dosáhneme pouze tehdy, budou-li na prvním místě věci první. +%\quotedby {C. S. Lewis} +%} + +\Cite A +{%Ani v literatuře a umění nebude nikdo, kdo si zakládá na originalitě, nikdy originální: zatímco když se jenom snažíte říkat pravdu (a nezáleží vám na tom, kolikrát už byla řečena), stanete se v devíti případech z deseti originálními, ani si toho nevšimnete. +Even in literature and art, no man who bothers about originality will ever be original: whereas if you simply try to tell the truth (without caring twopence how often it has been told before) you will, nine times out of ten, become original without ever having noticed it. +\quotedby {C. S. Lewis} +} + + +%\swapCites + +%Poprvé je zmíněn v \<5:31>. Někteří (hlavně kritičtí, tj. liberální) teologové, zastánci pozdního (tzv. \uv{makabejského}) datování vzniku knihy Daniel (podle nich kolem roku 165 př.Kr.), tvrdí, že +%(1) Darius Médský +%\insertCite A\left \ +%nikdy neexistoval, protože v jiných starověkých dokumentech není zmíněn; (2) jméno Darius použil neznámý makabejský autor, špatně obeznámený s perskou +%historií, a zaměnil ho s legendárním \x/Dariem/ I. (255--484) Perským (nikoliv Médským); (3) autor se chybně domníval, že Babylón dobyla Médea, nikoliv Persie, a že pod vedením tohoto +%legendárního \uv{\x/Daria/} Médové vládli světovému impériu několik let, než padlo do rukou Peršanům. +% +%Díky tomu mohou advokáti makabejského (pozdního) data tvrdit, že čtyři království z \x/Nabuchodonozor/ova snu (<Da 2>) jsou (1) babylónské; (2) médské; (3) perské a (4) řecké, což +%jim poskytuje výhodu omezení horizontu Danielových proroctví ne dále než do roku 165 př.Kr. (Pokud by kniha vznikla až v této době, všechna údajná \uv{proroctví} by se dala vysvětlit zpětným pohledem na historické události {\it poté,\/} co nastaly. Problém s tradiční identifikací čtvrtého království coby Říma pro liberály spočívá v tom, že takový pohled předpokládá skutečné pravé prediktivní proroctví, což racionalistický vyšší kriticismus zásadně nepřipouští.) +%Udržitelnost hypotézy makabejského data proto závisí na výše uvedeném vysvětlení \uv{\x/Daria/ Médského} (protože podle tohoto vysvětlení existuje médské království před perským). +%Proto je tato postava velmi důležitá; její identifikace má závažné teologické důsledky. + +%Peršan Darius I., syn Hystapesův, však nemůže být ztotožněn s \x/Dariem/ Médským hned z několika důvodů: + +He is first mentioned in \<5:31>. Some (mainly critical, i.e., liberal) theologians, advocating a late (so-called \uv{Maccabean}) dating of the book of Daniel (according to them around 165 B.C.), claim that +(1) Darius Medes +\insertCite A\left\ +never existed because he is not mentioned in other ancient documents; (2) the name Darius was used by an unknown Maccabean author, poorly acquainted with Persian +history, and confused it with the legendary Darius I (255--484) of Persia (not the Medes); (3) the author erroneously assumed that Babylon was conquered by Medea, not Persia, and that under the leadership of this +legendary \uv{Darius} the Medes ruled the world empire for several years before it fell into the hands of the Persians. + +As a result, advocates of the Maccabean (late) date can claim that the four kingdoms of Nebuchadnezzar's dream (<Dan 2>) are (1) Babylonian; (2) Median; (3) Persian; and (4) Greek, which +gives them the advantage of limiting the horizon of Daniel's prophecies to no further than 165 B.C. (If the book was written at this time, all of the alleged \uv{prophecies} could be explained in retrospect by looking back at the historical events {\it after they occurred.\/} The problem with the traditional identification of the fourth kingdom as Rome for liberals is that such a view presupposes actual true predictive prophecy, which rationalist higher criticism fundamentally does not allow.) +\insertCite A\right + +The tenability of the Maccabean date hypothesis therefore depends on the above explanation of \uv{Darius the Mede} (since according to this explanation the Median kingdom pre-dates the Persian kingdom). +Therefore, this figure is very important; its identification has serious theological implications. + +However, the Persian Darius I, son of Hystapes, cannot be identified with Darius the Mede for several reasons: + + + + +\begitems \style n +%* Darius I. byl rodem Peršan, bratranec krále \x/Cýra/; nebyl to v žádném případě Méd. +%\insertCite A\right +%* Darius I. byl mladík kolem dvaceti let, když zavraždil podvodníka Gaumatu (který se vydával za \x/Cýr/ova syna Smerdise) v roce 522 př.Kr. Nemohlo mu být 62 (\<5:31>). +%* Darius I. nebyl králem Babylóna před \x/Cýr/em, jak tvrdí liberální teorie. Samostatným vládcem se stal až sedm let po \x/Cýr/ově smrti (srv. <Ezd 4:5>). +%* Taková zmatenost ohledně národnosti a časové posloupnosti \x/Daria/ a \x/Cýra/ byla v helenistickém světě druhého století př.Kr. absolutně nemyslitelná. +%Studenti museli číst Xenofóna, Hérodota a další řecké historiky pátého a čtvrtého století př.Kr. Od Xenofóna a Hérodota máme informace o \x/Cýr/ovi a \x/Dariov/i. +%Jakýkoliv řecky píšící autor, který by umístil \x/Daria/ před \x/Cýra/, by ukončil svou spisovatelskou kariéru výsměchem veřejnosti; nikdo by ho už nikdy nebral vážně. +* Darius I was a Persian by birth, a cousin of king Cyrus; he was by no means a Mede. +%\insertCite A\right +* Darius I was a young man of about twenty when he murdered the impostor Gaumata (who claimed to be Cyrus's son Smerdis) in 522 BC. He could not have been 62 (\<5:31>). +* Darius I was not king of Babylon before Cyrus as liberal theories claim. He did not become an independent ruler until seven years after the death of Cyrus (cf. <Ezd 4:5>). +* Such confusion about the nationality and chronology of Darius and Cyrus was absolutely unthinkable in the Hellenistic world of the second century BC. +Students must have read Xenophon, Herodotus and other Greek historians of the fifth and fourth centuries B.C. From Xenophon and Herodotus we have information about Cyrus and Darius. +Any Greek writer who placed Darius before Cyrus would have ended his writing career in public ridicule; he would never be taken seriously again. +\enditems + +%Darius Perský (<Ezd 4:5>) a Darius Médský (<Da 5:31>) tedy nemají spolu nic do činění; zmatek je pouze na straně zastánců teorie pozdního data, nikoliv na straně autora knihy Daniel. +% +%Nicméně je pravda, že archeologie dosud neobjevila žádnou zmínku o \uv{\x/Dariov/i Médském} z doby, kdy žil, mimo Bibli. +%(Až do devatenáctého století totéž platilo o Balsazarovi, místokráli, zastupujícím svého otce Nabonida. Kritičtí teologové, zastávající makabejské datování, tvrdili, že +%Balsazar je další fiktivní postava v Danielovi, dokud nebyly objeveny babylónské tabulky z jeho doby, potvrzující, že Balsazar sloužil jako mladší král v posledních letech vlády svého otce Nabonida. Srv. <"pozn." 5:1>n). +% +%Přesto \x/Daria/ Médského dokážeme identifikovat. +%V knize Daniel je několik náznaků, že Darius nebyl svrchovaným králem, ale že byl dočasně dosazen na trůn nějakou vyšší autoritou. +%Ve verši \<9:1> čteme, že \uv{byl učiněn králem}. Je zde použit pasivní kořen {\it hofal\/} u slovesného tvaru \uv{homlak} (\Homlak) namísto běžného \uv{malak} (\Malak\ \uv{stal se králem}), používaného v kontextu získání trůnu dobytím nebo dědictvím (např. <1Sa 13:1>). +%Podobně ve verši \<5:31> čteme, že Darius \uv{\x/ujal království/} (\uv{qabbel} \Qabbel), jako kdyby mu bylo svěřeno vyšší autoritou. +% +%Samotné jméno Darius (staropersky {\it Da-ri-ya-(h)u-(ú-)iš\/} \Dariahuuish, hebr. \Dariawush) je zřejmě příbuzné s {\it dara,\/} které se v avestánštině (mrtvý severovýchodní staroíránský jazyk) objevuje jako +%výraz pro \uv{krále}. Podobně jako označení {\it augustus\/} mezi Římany, mohlo být i přízvisko {\it dārayawush\/} (\uv{královský}) zvláštním čestným titulem, který +%mohl sloužit i jako vlastní jméno, podobně jako české příjmení \uv{Král}. + +Thus, Darius Persian (<Ezra 4:5>) and DariusMedian (<Dan 5:31>) have nothing to do with each other; the confusion is only on the part of the late date theorists, not on the part of the author of Daniel. + +However, it is true that archaeology has not yet discovered any mention of {\it Darius the Medes} from the time he lived, outside the Bible. +(Until the nineteenth century, the same was true of Balsazar, the viceroy representing his father Nabonidus. Critical theologians, advocating Maccabean dating, have argued that +Balsazar was another fictional character in Daniel until Babylonian tablets from his time were discovered confirming that Balsazar served as a junior king in the last years of his father Nabonidus' reign. Cf. <"note on" 5:1>n). + +Nevertheless, we can identify Darius the Mede. +There are several indications in the book of Daniel that Darius was not a sovereign king, but was temporarily placed on the throne by some higher authority. +In verse \<9:1>, we read that \uv{was made king}. The passive root {{\it hofal\/}} is used here for the verb form \uv{homlak} (\Homlak) instead of the common \uv{malak} (\Malak \ \ \uv{became king}) used in the context of gaining the throne by conquest or inheritance (e.g., <1Sam 13:1>). +Similarly, in verse \<5:31> we read that Darius \uv{\x/took the kingdom/} (\uv{qabbel} \Qabbel), as if it had been conferred on him by a higher authority. + +The very name Darius (Old Persian {\it Da-ri-ya-(h)u-(ú-)ish/} \Dariahuuish, Heb. \Dariawush) is probably related to {\it dara,\/} which appears in Avestan (a dead northeastern ancient Iranian language) as an expression for a king. +Like the appellation {{it augustus}} among the Romans, the surname {{\it dārayawush\/}} (\uv{royal}) may have been a special honorary title that +could also serve as a proper name, like the English surname \uv{King}. + +%Zdá se tedy, že záhy po porážce Babylóna médo-perskými vojsky si \x/Cýr/ovu osobní přítomnost vynutila jiná fronta jeho rozpínajícího se impéria. Jevilo se mu tedy jako účelné +%svěřit království Gubarovi-\x/Dariov/i i s titulem Král Babylóna, aby panoval přibližně rok, než se \x/Cýros/ osobně vrátí ke své korunovační slavnosti v Mardukově chrámu. +%Po tomto roce vlády v roli místokrále zůstal Darius správcem Babylóna, ale koruna byla odevzdána jeho nadřízenému vládci \x/Cýr/ovi (který ji později předal svém nejstaršímu synovi Kambýsésovi, srv. \<"pozn." 11:2>n, při korunovaci králem Babylóna). +% +%Tento scénář podporuje text knihy tím, že Daniel nikde neuvádí žádný pozdější rok \x/Dariov/y vlády než \uv{první} (<9:1>), což indikuje její velmi krátké trvání. +%I kdyby to mělo znamenat, že jeden rok patřila vláda Médům (víme, že tomu tak nebylo; patřila Peršanu \x/Cýr/ovi), jednoletá říše by sotva mohla uhájit svou legitimní +%pozici coby království číslo dvě v řadě impérií výrazně trvanlivějších: babylónské vydrželo 73 let, perské 208 let, řecké by v roce 165 př.Kr. mělo za sebou 167 své existence. +% +So it seems that soon after the defeat of Babylon by the Medo-Persian armies, Cyrus personal presence was forced by another front of his expanding empire. It seemed expedient to him, therefore. +to entrust the kingdom to Gubar-Darius with the title of King of Babylon, to rule for about a year before Cyrus personally returned for his coronation ceremony in the temple of Marduk. +After this year's reign as viceroy, Darius remained as governor of Babylon, but the crown was handed over to his superior ruler Cyrus (who later passed it on to his eldest son Cambyses, cf. \<"note on" 11:2>n, at his coronation as king of Babylon). + +This scenario is supported by the text of the book in that Daniel nowhere mentions any later year of Darius's reign than \uv{first} (<9:1>), indicating its very short duration. +Even if this were to mean that the one-year reign belonged to the Medes (we know it did not; it belonged to Persian Cyrus), a one-year empire could hardly have defended its legitimate +position as the number two kingdom in a series of empires of considerably greater durability: the Babylonian lasted 73 years, the Persian 208 years, the Greek would have had 167 years of existence by 165 BC. + +%Kromě toho slovní hříčka Danielovy interpretace nápisu na zdi v <5:28>, která spojuje dva významy stejného kořene P--R--S (\PRS): {\it p$^e$r\char238 +%sat\/} (\Persat\ \uv{rozděleno}) a +%{\it pārās} (\LaMedeUParas\ \uv{dáno Médům a Peršanům}), zároveň ujišťuje, že autor knihy psal v přesvědčení, že království číslo jedna (babylónské) přechází pod +%nadvládu Peršanů již spojených s Médy a tím se stává královstvím číslo dvě. Kniha Daniel neponechává žádný prostor pro kritickou spekulaci o dřívějším médském království, které +%údajně mohl mít autor knihy na mysli. + +%Čtvrté království je pak Řím, jediné, které dokázalo pokořit Řecko (<2:40>), a během jehož existence vzniklo Božím zásahem království věčné, jemuž nebude konce (<2:44>) -- církev. +%(Srv. graf \ref[danielovyvize] na str. \pgref[danielovyvize]). +In addition, a pun on Daniel's interpretation of the inscription on the wall in <5:28>, which combines two meanings of the same root P--R--S (\PRS): {\it p$^e$r\char238 sat/} (\Persat \ \ \uv{divided}) and {\it pārās} {\LaMedeUParas} (\uv{given to the Medes and Persians}), while assuring that the author of the book wrote in the belief that kingdom number one (Babylonian) would pass under +to the rule of the Persians already allied with the Medes and thus becomes kingdom number two. The book of Daniel leaves no room for critical speculation about the earlier Median kingdom, which +the author of the book may have had in mind. + +The fourth kingdom, then, is Rome, the only one that has been able to subdue Greece (<2:40>), and during whose existence the eternal kingdom of which there will be no end (<2:44>) -- the church -- has come into being by divine intervention. +(Cf. chart \ref[danielovyvize] on p. \pgref[danielovyvize]). + +\endinput + + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/bible.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/bible.tex new file mode 100644 index 0000000000..efa97b21bb --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/bible.tex @@ -0,0 +1,71 @@ +\load[opbible] % macros OP-Bible +\input opbible-hebrew % Hebrew phrases are declared here +\enquotes + + \cnvtext{[}{\bgroup\it} \cnvtext{]}{\/\egroup} + +%\normalchapnumbers +%\mergednotes + +\ifx\tmark\undefined +\def\tmark {BBE} +%\def\tmark {Jubilee2000} %OK! +%\def\tmark {NETfree} +%\def\tmark {UKJV} %OK +%\def\tmark {RNKJV} %Jméno YHWH píše pozpátku, takže původní text je upraven na \flip{\HebrewFont YHWH}. Přesto při kompilaci protestuje, že hebrejská písmena nemá v Biblon fontu, nevím proč, ale když se \HebrewFont spustí pro celou Bibli, sazí to bez potíží, jenom text není Biblonem. +%\def\tmark {Webster} %OK +\fi + +\def\txsfile {./txs/\tmark-\bmark.txs} % Localization of .txs files +\def\fmtfile {./fmt/fmt-\tmark-\amark.tex} % Localisation of fmts +\def\notesfile {./notes/notes-\amark.tex} % Localisation of notes +\def\introfile {./intros/intro-\amark.tex} % Localisation introductions +\def\articlefile {./articles/articles-\amark.tex} % Localisation of articles + +\switch + {BBE} {\def\bibname{Bible in Basic English}}% + {Jubilee2000}{\def\bibname{Jubilee 2000 Bible}}% + {NETfree} {\def\bibname{New English Translation}}% + {RNKJV} {\def\bibname{Restored Name King James Version}}% + {UKJV} {\def\bibname{Updated King James Version}}% + {Webster} {\def\bibname{Noah Webster's Bible}}% + +\switch {NETfree} {\quotationmarks{“}{”}} + +%\hyperlinks\relax\relax + +\input {vars.tex} % Language variants + +\input {books.tex} % English book titles + +%\def\printedbooks {% +% Gn Ex Lv Nu Dt Joz Sd Rt 1Sa 2Sa 1Kr 2Kr 1Pa 2Pa Ezd Neh +% Est Jb Ž Př Kaz Pís Iz Jr Pl Ez Da Oz Jl Am Abd Jon Mi +% Na Abk Sf Ag Za Mal +% Mt Mk Lk Jn Sk Ř 1Kor 2Kor Ga Ef Fp Ko 1Te 2Te 1Tm 2Tm +% Tt Fm Žd Jk 1Pt 2Pt 1Jn 2Jn 3Jn Ju Zj +%} +%\def\printedbooks {Gen Exod Lev Num Deut +% Josh Judg Ruth +% 1Sam 2Sam 1Kgs 2Kgs 1Chr 2Chr +% Ezra Neh Esth +% Job Ps Prov Eccl Song +% Isa Jer Lam Ezek Dan +% Hos Joel Amos Obad Jonah Mic Nah Hab Zeph +% Hag Zech Mal +% Matt Mark Luke John Acts +% Rom 1Cor 2Cor Gal Eph Phil Col 1Thess 2Thess 1Tim 2Tim %Titus Phlm +% Heb Jas 1Pet 2Pet 1John 2John 3John Jude Rev +% } + + +%\mergednotes + +\def\printedbooks{Dan} + +%\checksyntax notes-Dan {} %fmt/fmt-NETfree-Dan {} +%\HebrewFont % for RNKJV only + +\processbooks % Generates books declared in \printedbooks + +\bye diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/books.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/books.tex new file mode 100644 index 0000000000..7c3b14e080 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/books.tex @@ -0,0 +1,68 @@ +\BookTitle Gen Gen {Genesis} +\BookTitle Exod Exod {Exodus} +\BookTitle Lev Lev {Leviticus} +\BookTitle Num Num {Numbers} +\BookTitle Deut Deut {Deuteronomy} +\BookTitle Josh Josh {Joshua} +\BookTitle Judg Judg {Judges} +\BookTitle Ruth Ruth {Ruth} +\BookTitle 1Sam 1Sam {I Samuel} +\BookTitle 2Sam 2Sam {II Samuel} +\BookTitle 1Kgs 1Kgs {I Kings} +\BookTitle 2Kgs 2Kgs {II Kings} +\BookTitle 1Chr 1Chr {I Chronicles} +\BookTitle 2Chr 2Chr {II Chronicles} +\BookTitle Ezra Ezra {Ezra} +\BookTitle Neh Neh {Nehemiah} +\BookTitle Esth Esth {Esther} +\BookTitle Job Job {Job} +\BookTitle Ps Ps {Psalms} +\BookTitle Prov Prov {Proverbs} +\BookTitle Eccl Eccl {Ecclesiastes} +\BookTitle Song Song {Song of Solomon} +\BookTitle Isa Isa {Isaiah} +\BookTitle Jer Jer {Jeremiah} +\BookTitle Lam Lam {Lamentations} +\BookTitle Ezek Ezek {Ezekiel} +\BookTitle Dan Dan {Daniel} +\BookTitle Hos Hos {Hosea} +\BookTitle Joel Joel {Joel} +\BookTitle Amos Amos {Amos} +\BookTitle Obad Obad {Obadiah} +\BookTitle Jonah Jonah {Jonah} +\BookTitle Mic Mic {Micah} +\BookTitle Nah Nah {Nahum} +\BookTitle Hab Hab {Habakkuk} +\BookTitle Zeph Zeph {Zephaniah} +\BookTitle Hag Hag {Haggai} +\BookTitle Zech Zech {Zechariah} +\BookTitle Mal Mal {Malachi} +\BookTitle Matt Matt {Matthew} +\BookTitle Mark Mark {Mark} +\BookTitle Luke Luke {Luke} +\BookTitle John John {John} +\BookTitle Acts Acts {Acts} +\BookTitle Rom Rom {Romans} +\BookTitle 1Cor 1Cor {I Corinthians} +\BookTitle 2Cor 2Cor {II Corinthians} +\BookTitle Gal Gal {Galatians} +\BookTitle Eph Eph {Ephesians} +\BookTitle Phil Phil {Philippians} +\BookTitle Col Col {Colossians} +\BookTitle 1Thess 1Thess {I Thessalonians} +\BookTitle 2Thess 2Thess {II Thessalonians} +\BookTitle 1Tim 1Tim {I Timothy} +\BookTitle 2Tim 2Tim {II Timothy} +\BookTitle Titus Titus {Titus} +\BookTitle Phlm Phlm {Philemon} +\BookTitle Heb Heb {Hebrews} +\BookTitle Jas Jas {James} +\BookTitle 1Pet 1Pet {I Peter} +\BookTitle 2Pet 2Pet {II Peter} +\BookTitle 1John 1John {I John} +\BookTitle 2John 2John {II John} +\BookTitle 3John 3John {III John} +\BookTitle Jude Jude {Jude} +\BookTitle Rev Rev {Revelation of John} +\def\nochapbooks{Obad Phlm 2John 3John Jude} +\endinput diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-BBE-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-BBE-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..eec3916d63 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-BBE-Dan.tex @@ -0,0 +1,123 @@ +\FormatedBook{Dan} %Headings and formating according to RVS http://www.clerus.org/bibliaclerusonline/en/dtc.htm#h +\fmtpre{1:1}{\chaptit{Four Young Israelites at the Babylonian Court}} +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:5}{\endgraf} +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\fmtkeep{1:7}{the name of} +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\fmtkeep{1:7}{the name of} +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\fmtkeep{1:7}{the name of} +\fmtfont{1:7}{the name of}{\em} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{1:14}{\endgraf} +\fmtadd{1:16}{\endgraf} +%\fmtadd{1:20}{\endgraf} +\fmtpre{2:1}{\chaptit{Nebuchadnezzar's Dream}} +%\fmtadd{2:2}{\endgraf} +%\fmtadd{2:4}{\endgraf} +\fmtadd{2:6}{\endgraf} +%\fmtadd{2:7}{\endgraf} +%\fmtadd{2:9}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +%\fmtadd{2:13}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} +\fmtpre{2:17}{\schaptit{God Reveals Nebuchadnezzar's Dream}} +%\fmtins{2:20}{,}{\begcenter} +% \fmtins{2:20}{forever and ever,}{\endgraf} +% \fmtins{2:20}{belong to him.}{\endgraf} +%\fmtadd{2:20}{\endgraf} +%\fmtins{2:21}{seasons,}{\endgraf} +%\fmtins{2:21}{kings}{\endgraf} +%\fmtins{2:21}{others.}{\endgraf} +%\fmtins{2:21}{wise;}{\endgraf} +%\fmtadd{2:21}{\endgraf} +%\fmtins{2:22}{things.}{\endgraf} +%\fmtins{2:22}{darkness,}{\endgraf} +%\fmtadd{2:22}{\endgraf} +%\fmtins{2:23}{glorify you,}{\endgraf} +%\fmtins{2:23}{on me.}{\endgraf} +%\fmtins{2:23}{from you.}{\endgraf} +%\fmtadd{2:23}{\endcenter} +\fmtpre{2:24}{\schaptit{Daniel Interprets the Dream}} +\fmtadd{2:28}{\endgraf} +\fmtadd{2:30}{\endgraf} +\fmtadd{2:35}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtpre{2:46}{\schaptit{Daniel and His Friends Promoted}} +\fmtpre{3:1}{\chaptit{The Golden Image}} +\fmtadd{3:3}{\endgraf} +\fmtadd{3:15}{\endgraf} +%\fmtadd{3:12}{\endgraf} +%\fmtadd{3:18}{\endgraf} +%\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtpre{3:19}{\schaptit{The Fiery Furnace}} +\fmtadd{3:20}{\endgraf} +\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtadd{3:27}{\endgraf} +\fmtadd{3:28}{\endgraf} +\fmtadd{3:29}{\endgraf} +\fmtadd{4:15}{\endgraf} +\fmtpre{5:1}{\chaptit{Belshazzar's Feast}} +\fmtpre{5:5}{\schaptit{The Writing on the Wall}} +%\fmtadd{5:7}{\endgraf} +%\fmtadd{5:12}{\endgraf} +%\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtpre{5:13}{\schaptit{The Writing on the Wall Interpreted}} +\fmtpre{6:1}{\chaptit{The Plot against Daniel}} +\fmtadd{6:1}{\endgraf} +%\fmtadd{6:6}{\endgraf} +%\fmtadd{6:11}{\endgraf} +\fmtpre{6:10}{\schaptit{Daniel in the Lions' Den}} +\fmtadd{6:10}{\endgraf} +\fmtadd{6:16}{\endgraf} +\fmtpre{6:19}{\schaptit{Daniel Saved from the Lions}} +\fmtpre{7:1}{\chaptit{Visions of the Four Beasts}} +% \fmtins{7:9}{,}{\begcenter} +% \fmtadd{7:10}{\endcenter} +% \fmtpre{7:13}{\begcenter} +% \fmtadd{7:14}{\endcenter} + \fmtpre{7:9}{\schaptit{Judgment before the Ancient One}} + \fmtpre{7:15}{\schaptit{Daniel's Visions Interpreted}} +% \fmtins{7:23}{:}{\begcenter} +% \fmtadd{7:27}{\endcenter} +\fmtpre{8:1}{\chaptit{Vision of a Ram and a Goat}} +%\fmtadd{8:4}{\endgraf} +%\fmtadd{8:8}{\endgraf} +%\fmtadd{8:14}{\endgraf} +\fmtpre{8:15}{\schaptit{Gabriel Interprets the Vision}} +% \fmtpre{8:23}{\begcenter} +% \fmtadd{8:26}{\endcenter} +\fmtpre{9:1}{\chaptit{Daniel's Prayer for the People}} +%\fmtadd{9:3}{\endgraf} +%\fmtadd{9:19}{\endgraf} +\fmtpre{9:20}{\schaptit{The Seventy Weeks}} + \fmtpre{9:24}{\begcenter} + \fmtadd{9:27}{\endcenter} +\fmtpre{10:1}{\chaptit{Conflict of Nations and Heavenly Powers}} +\fmtadd{10:8}{\endgraf} +\fmtadd{10:19}{\endgraf} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +%\fmtadd{11:20}{\endgraf} +%\fmtadd{11:24}{\endgraf} +%\fmtadd{11:28}{\endgraf} +%\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtpre{11:40}{\schaptit{The Time of End}} + \fmtpre{12:1}{\chaptit{The Resurrection of the Dead}} +% \fmtadd{12:3}{\endcenter} +\fmtadd{12:1}{\endgraf} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} + + + + + + + + + + + +\endinput diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-Jubilee2000-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-Jubilee2000-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..ca65eb24d3 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-Jubilee2000-Dan.tex @@ -0,0 +1,64 @@ +\FormatedBook{Dan} +% headings from Bible Outlines: https://www.biblestudystart.com/outlines/daniel.html +\fmtpre{1:1}{\chaptit{Jehoiakim's captivity}} +\fmtpre{1:3}{\schaptit{Ashpenaz takes Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah}} +\fmtpre{1:8}{\schaptit{They refusing the king's portion do prosper with pulse and water}} +\fmtpre{1:17}{\schaptit{Their proficiency in wisdom}} +\fmtpre{2:1}{\chaptit{Nebuchadnezzar, forgetting his dream, requires it of the Chaldeans, by promises and threatenings}} +\fmtpre{2:10}{\schaptit{They acknowledging their inability are judged to die}} +\fmtpre{2:14}{\schaptit{Daniel obtaining some respite finds the dream}} +\fmtpre{2:19}{\schaptit{He blesses God}} +\fmtpre{2:24}{\schaptit{He staying the decree is brought to the king}} +\fmtpre{2:31}{\schaptit{The dream}} +\fmtpre{2:36}{\schaptit{The interpretation}} +\fmtpre{2:46}{\schaptit{Daniel's advancement}} +\fmtpre{3:1}{\chaptit{Nebuchadnezzar dedicates a golden image in Dura}} +\fmtpre{3:8}{\schaptit{Shadrach, Meshach, and Abednego are accused for not worshipping the image}} +\fmtpre{3:13}{\schaptit{They being threatened, make a good confession}} +\fmtpre{3:19}{\schaptit{They are cast into the furnace,}} +\fmtpre{3:24}{\schaptit{from which God delivers them.}} +\fmtpre{3:28}{\schaptit{Nebuchadnezzar seeing the miracle blesses God, and advances them}} +\fmtpre{4:1}{\chaptit{Nebuchadnezzar confesses God's kingdom,}} +\fmtpre{4:4}{\schaptit{makes relation of his dreams, which the magicians could not interpret.}} +\fmtpre{4:8}{\schaptit{Daniel hears the dream}} +\fmtpre{4:19}{\schaptit{He interprets it}} +\fmtpre{4:28}{\schaptit{The dream fulfilled}} +\fmtpre{5:1}{\chaptit{Belshazzar's impious feas}} +\fmtpre{5:5}{\schaptit{A hand-writing unknown to the magicians, troubles the king}} +\fmtpre{5:10}{\schaptit{At the commendation of the queen Daniel is brought}} +\fmtpre{5:17}{\schaptit{He, reproving the king of pride and idolatry,}} +\fmtpre{5:25}{\schaptit{reads and interprets the writing.}} +\fmtpre{5:30}{\schaptit{The monarchy is translated to the Medes}} +\fmtpre{6:1}{\chaptit{Daniel is made chief of the presidents}} +\fmtpre{6:4}{\schaptit{They, conspiring against him, obtain an idolatrous decree}} +\fmtpre{6:10}{\schaptit{Daniel, accused of the breach thereof, is cast into the lion's den}} +\fmtpre{6:18}{\schaptit{Daniel is saved;}} +\fmtpre{6:24}{\schaptit{his adversaries devoured;}} +\fmtpre{6:25}{\schaptit{and God magnified by a decree}} +\fmtpre{7:1}{\chaptit{Daniel's vision of the four beasts,}} +\fmtpre{7:9}{\schaptit{and of God's kingdom}} +\fmtpre{7:15}{\schaptit{The interpretation thereo}} +\fmtpre{8:1}{\chaptit{Daniel's vision of the ram and he goat}} +\fmtpre{8:13}{\schaptit{The two thousand three hundred days of the suspension of the daily sacrifice}} +\fmtpre{8:15}{\schaptit{Gabriel comforts Daniel, and interprets the vision}} +\fmtpre{9:1}{\chaptit{Daniel, considering the time of the captivity,}} +\fmtpre{9:3}{\schaptit{makes confession of sins}} +\fmtpre{9:16}{\schaptit{and prays for the restoration of Jerusalem}} +\fmtpre{9:20}{\schaptit{Gabriel informs him of the seventy weeks}} +\fmtpre{10:1}{\chaptit{Daniel, having humbled himself, sees a vision}} +\fmtpre{10:10}{\schaptit{Being troubled with fear, he is comforted by the angel}} +\fmtpre{11:1}{\chaptit{The overthrow of Persia by the king of Grecia}} +\fmtpre{11:5}{\schaptit{Leagues and conflicts between the kings of the south and of the north}} +\fmtpre{11:30}{\schaptit{The invasion and tyranny of the Romans}} +\fmtpre{12:1}{\chaptit{Michael shall deliver Israel from their troubles}} +\fmtpre{12:5}{\schaptit{Daniel is informed of the times}} + + + + + + + + + +\endinput diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-NETfree-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-NETfree-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..5012709ccb --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-NETfree-Dan.tex @@ -0,0 +1,168 @@ +\FormatedBook{Dan} +\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel Finds Favor in Babylon}} +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +%\fmtadd{1:10}{\endgraf} +\fmtadd{1:14}{\endgraf} +\fmtadd{1:17}{\endgraf} +%\fmtadd{1:20}{\endgraf} +\fmtpre{2:1}{\chaptit{Nebuchadnezzar Has a Disturbing Dream}} +\fmtadd{2:2}{\endgraf} +%\fmtadd{2:4}{\endgraf} +%\fmtadd{2:6}{\endgraf} +%\fmtadd{2:7}{\endgraf} +\fmtadd{2:9}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +\fmtadd{2:13}{\endgraf} +%\fmtadd{2:16}{\endgraf} +\fmtins{2:20}{,}{\begcenter} + \fmtins{2:20}{forever and ever,}{\endgraf} + \fmtins{2:20}{belong to him.}{\endgraf} +\fmtadd{2:20}{\endgraf} +\fmtins{2:21}{seasons,}{\endgraf} +\fmtins{2:21}{kings}{\endgraf} +\fmtins{2:21}{others.}{\endgraf} +\fmtins{2:21}{wise;}{\endgraf} +\fmtadd{2:21}{\endgraf} +\fmtins{2:22}{things.}{\endgraf} +\fmtins{2:22}{darkness,}{\endgraf} +\fmtadd{2:22}{\endgraf} +\fmtins{2:23}{glorify you,}{\endgraf} +\fmtins{2:23}{on me.}{\endgraf} +\fmtins{2:23}{from you.}{\endgraf} + \fmtadd{2:23}{\endcenter} +\fmtadd{2:24}{\endgraf} +\fmtadd{2:28}{\endgraf} +\fmtadd{2:30}{\endgraf} +\fmtpre{2:31}{\schaptit{Daniel Interprets Nebuchadnezzar’s Dream}} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtpre{3:1}{\chaptit{Daniel’s Friends Are Tested}} +\fmtadd{3:3}{\endgraf} +\fmtadd{3:7}{\endgraf} +\fmtadd{3:12}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf} +\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtpre{3:24}{\schaptit{God Delivers His Servants}} +%\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtins{3:26}{here!"}{\endgraf} +%\fmtpre{4:1}{\chaptit{Zapuzený a znovu nastolený král}} + \fmtins{4:2}{for me.}{\begcenter} + \fmtins{4:3}{signs!}{\endgraf} + \fmtins{4:3}{wonders!}{\endgraf} + \fmtins{4:3}{forever,}{\endgraf} + \fmtadd{4:3}{\endcenter} + \fmtpre{4:4}{\schaptit{Nebuchadnezzar Dreams of a Tree Chopped Down}\nobreak\medskip} + \fmtins{4:10}{bed.}{\begcenter} + \fmtins{4:10}{watching,}{\endgraf} + \fmtins{4:10}{land.}{\endgraf} + \fmtins{4:10}{tall}{\endgraf} + \fmtins{4:11}{strong.}{\endgraf} + \fmtins{4:11}{sky;}{\endgraf} + \fmtins{4:11}{land.}{\endgraf} + \fmtins{4:12}{plentiful;}{\endgraf} + \fmtins{4:12}{all.}{\endgraf} + \fmtins{4:12}{shade,}{\endgraf} + \fmtins{4:12}{nest.}{\endgraf} + \fmtins{4:12}{from it.}{\endgraf} + \fmtins{4:13}{bed,}{\endgraf} + \fmtins{4:13}{heaven.}{\endgraf} + \fmtins{4:14}{:}{\endgraf} + \fmtins{4:14}{branches!}{\endgraf} + \fmtins{4:14}{foliage}{\endgraf} + \fmtins{4:14}{fruit!}{\endgraf} + \fmtins{4:14}{under it}{\endgraf} + \fmtins{4:14}{from its branches!}{\endgraf} + \fmtins{4:15}{ground,}{\endgraf} + \fmtins{4:15}{around it}{\endgraf} + \fmtins{4:15}{field.}{\endgraf} + \fmtins{4:15}{sky,}{\endgraf} + \fmtins{4:15}{land.}{\endgraf} + \fmtins{4:16}{being,}{\endgraf} + \fmtins{4:16}{to him,}{\endgraf} + \fmtins{4:16}{for him.}{\endgraf} + \fmtins{4:17}{sentinels;}{\endgraf} + \fmtins{4:17}{ones,}{\endgraf} + \fmtins{4:17}{understand}{\endgraf} + \fmtins{4:17}{kingdoms,}{\endgraf} + \fmtins{4:17}{wishes.}{\endgraf} + \fmtadd{4:17}{\endgraf} + \fmtadd{4:17}{\endcenter} +\fmtpre{4:19}{\schaptit{Daniel Interprets Nebuchadnezzar’s Dream}} +\fmtadd{4:27}{\endgraf} +\fmtadd{4:32}{\endgraf} +\fmtadd{4:33}{\endgraf} +\fmtins{4:34}{to me.}{\begcenter} + \fmtins{4:34}{High,}{\endgraf} + \fmtins{4:34}{forever.}{\endgraf} + \fmtins{4:34}{authority,}{\endgraf} + \fmtins{4:34}{next.}{\endgraf} + \fmtins{4:35}{nothing.}{\endgraf} + \fmtins{4:35}{heaven}{\endgraf} + \fmtins{4:35}{earth.}{\endgraf} + \fmtins{4:35}{hand}{\endgraf} +\fmtadd{4:35}{\endcenter} +\fmtpre{5:1}{\chaptit{Belshazzar Sees Mysterious Handwriting on a Wall}} +\fmtadd{5:7}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} +\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtpre{5:17}{\schaptit{Daniel Interprets the Handwriting on the Wall}} +\fmtpre{6:1}{\chaptit{Daniel is Thrown into a Lions’ Den}} +\fmtadd{6:1}{\endgraf} +\fmtadd{6:6}{\endgraf} +\fmtadd{6:11}{\endgraf} +\fmtpre{6:19}{\schaptit{God Rescues Daniel from the Lions}} +%\fmtpoetry{6:26}{God; // forever. / destroyed; //} +%\fmtpoetry{6:27}{/ delivers // wonders /// earth. / Daniel // } + \fmtins{6:26}{;}{\begcenter} + \fmtadd{6:27}{\endcenter} +% \fmtins{6:26}{Daniel.}{\medskip\hglue-2mm} + \fmtadd{6:27}{\medskip} +\fmtadd{6:28}{\endgraf} +\fmtpre{7:1}{\chaptit{Daniel has a Vision of Four Animals Coming up from the Sea}} + \fmtins{7:9}{,}{\begcenter} + \fmtadd{7:10}{\endcenter} + \fmtpre{7:13}{\begcenter} + \fmtadd{7:14}{\endcenter} + \fmtpre{7:15}{\schaptit{An Angel Interprets Daniel’s Vision}} + \fmtins{7:23}{:}{\begcenter} + \fmtadd{7:27}{\endcenter} +\fmtpre{8:1}{\chaptit{Daniel Has a Vision of a Goat and a Ram}} +\fmtadd{8:4}{\endgraf} +\fmtadd{8:8}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf} +\fmtpre{8:15}{\schaptit{An Angel Interprets Daniel’s Vision}} + \fmtpre{8:23}{\begcenter} + \fmtadd{8:26}{\endcenter} +\fmtpre{9:1}{\chaptit{Daniel Prays for His People}} +\fmtadd{9:3}{\endgraf} +\fmtadd{9:19}{\endgraf} +\fmtpre{9:20}{\schaptit{Gabriel Gives to Daniel a Prophecy of Seventy Weeks}} + \fmtpre{9:24}{\begcenter} + \fmtadd{9:27}{\endcenter} +\fmtpre{10:1}{\chaptit{An Angel Appears to Daniel}} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:3}{\endgraf} +\fmtadd{10:14}{\endgraf} +\fmtins{11:2}{truth.}{\schaptit{The Angel Gives a Message to Daniel}} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} + \fmtpre{12:1}{\begcenter} + \fmtadd{12:3}{\endcenter} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} +\fmtadd{12:8}{\endgraf} + + + + + + + + + + + +\endinput diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-RNKJV-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-RNKJV-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..07a88b64d3 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-RNKJV-Dan.tex @@ -0,0 +1,34 @@ +\FormatedBook{Dan} + +\protected\def\hebcosi/{{\Hebrew{הוהי}}} + +%\protected\def\hebcosi/{{\textdir TRT\Hebrew{יהוה}}} + +% Note that Sword sources have bad order of this four letters now. +% If it will be corrected in a future version than you have to +% correct the order of these letters in all occurrences here +% and you can use \texdir TRT as mentioned in the commented definition. + +\fmtrepl{1:2}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:2}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:3}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:4}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:4}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:7}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:8}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:9}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:10}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:13}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:14}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:14}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:15}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:16}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:17}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:19}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:19}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:19}{הוהי}{\hebcosi/} +\fmtrepl{9:20}{הוהי}{\hebcosi/} + + + +\endinput diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-UKJV-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-UKJV-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..c6f24b2450 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-UKJV-Dan.tex @@ -0,0 +1,12 @@ +\FormatedBook{Dan} + + + + + + + + + + +\endinput diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-Webster-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-Webster-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..8e00f0cb99 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/fmt/fmt-Webster-Dan.tex @@ -0,0 +1,187 @@ +\FormatedBook{Dan} +\endinput +\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel Finds Favor in Babylon}} +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{1:10}{\endgraf} +\fmtadd{1:14}{\endgraf} +\fmtadd{1:17}{\endgraf} +\fmtadd{1:20}{\endgraf} +\fmtpre{2:1}{\chaptit{Nebuchadnezzar Has a Disturbing Dream}} +\fmtadd{2:3}{\endgraf} +\fmtadd{2:4}{\endgraf} +\fmtadd{2:6}{\endgraf} +\fmtadd{2:7}{\endgraf} +\fmtadd{2:9}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +\fmtadd{2:13}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} + \fmtins{2:20}{:}{\begcenter} + \fmtins{2:20}{ever,}{\endgraf} + \fmtins{2:20}{him.}{\endgraf} +\fmtadd{2:20}{\endgraf} +\fmtins{2:21}{seasons,}{\endgraf} +\fmtins{2:21}{kings}{\endgraf} +\fmtins{2:21}{others}{\endgraf} +\fmtins{2:21}{wise;}{\endgraf} +\fmtadd{2:21}{\endgraf} +\fmtins{2:22}{things.}{\endgraf} +\fmtins{2:22}{darkness,}{\endgraf} +\fmtadd{2:22}{\endgraf} +\fmtins{2:23}{glorify you,}{\endgraf} +\fmtins{2:23}{on me.}{\endgraf} +\fmtins{2:23}{from you.}{\endgraf} + \fmtadd{2:23}{\endcenter} +\fmtadd{2:24}{\endgraf} +\fmtadd{2:28}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtpre{3:1}{\chaptit{V ohnivé peci}} +\fmtadd{3:7}{\endgraf} +\fmtadd{3:12}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf} +\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtpre{4:1}{\chaptit{Zapuzený a znovu nastolený král}} + \fmtpre{4:6}{\begcenter} + \fmtadd{4:6}{\endcenter} + \fmtins{4:11}{:}{\begcenter} + \fmtadd{4:15}{\endcenter} +\fmtadd{4:22}{\endgraf} +\fmtadd{4:29}{\endgraf} +\fmtpre{5:1}{\chaptit{Píšící ruka}} +\fmtadd{5:7}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} +\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtpre{6:1}{\chaptit{Daniel ve lví jámě}} +\fmtadd{6:1}{\endgraf} +\fmtadd{6:6}{\endgraf} +\fmtadd{6:11}{\endgraf} +\fmtadd{6:19}{\endgraf} + \fmtins{6:26}{;}{\begcenter} + \fmtadd{6:27}{\endcenter} +\fmtadd{6:28}{\endgraf} +\fmtpre{7:1}{\chaptit{Čtyři zvířata a Syn člověka}} + \fmtins{7:9}{,}{\begcenter} + \fmtadd{7:10}{\endcenter} + \fmtins{7:13}{jsem}{\begcenter} + \fmtadd{7:14}{\endcenter} + \fmtins{7:23}{:}{\begcenter} + \fmtadd{7:27}{\endcenter} +\fmtpre{8:1}{\chaptit{Vidění o beranu a kozlu}} +\fmtadd{8:4}{\endgraf} +\fmtadd{8:8}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf} + \fmtpre{8:23}{\begcenter} + \fmtadd{8:26}{\endcenter} +\fmtpre{9:1}{\chaptit{Danielova motlitba}} +\fmtadd{9:3}{\endgraf} +\fmtadd{9:19}{\endgraf} + \fmtpre{9:24}{\begcenter} + \fmtadd{9:27}{\endcenter} +\fmtpre{10:1}{\chaptit{Muž ve lněném oděvu}} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:3}{\endgraf} +\fmtadd{10:14}{\endgraf} +\fmtpre{11:1}{\chaptit{Výklad vidění o posledních dnech}} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtpre{12:1}{\chaptit{Poslední věci zůstanou tajemstvím}} + \fmtpre{12:1}{\begcenter} + \fmtadd{12:3}{\endcenter} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} +\fmtadd{12:8}{\endgraf} + + + + +\endinput +\FormatedBook{Dan} +\fmtpre{1:1}{\chaptit{Daniel a jeho druhové}} +\fmtadd{1:2}{\endgraf} +\fmtadd{1:7}{\endgraf} +\fmtadd{1:10}{\endgraf} +\fmtadd{1:14}{\endgraf} +\fmtadd{1:17}{\endgraf} +\fmtadd{1:20}{\endgraf} +\fmtpre{2:1}{\chaptit{Nabuchodonozorův sen}} +\fmtadd{2:3}{\endgraf} +\fmtadd{2:4}{\endgraf} +\fmtadd{2:6}{\endgraf} +\fmtadd{2:7}{\endgraf} +\fmtadd{2:9}{\endgraf} +\fmtadd{2:11}{\endgraf} +\fmtadd{2:13}{\endgraf} +\fmtadd{2:16}{\endgraf} + \fmtins{2:20}{:}{\begcenter} +\fmtadd{2:20}{\endgraf} +\fmtadd{2:21}{\endgraf} +\fmtadd{2:22}{\endgraf} + \fmtadd{2:23}{\endcenter} +\fmtadd{2:24}{\endgraf} +\fmtadd{2:28}{\endgraf} +\fmtadd{2:45}{\endgraf} +\fmtpre{3:1}{\chaptit{V ohnivé peci}} +\fmtadd{3:7}{\endgraf} +\fmtadd{3:12}{\endgraf} +\fmtadd{3:18}{\endgraf} +\fmtadd{3:23}{\endgraf} +\fmtadd{3:25}{\endgraf} +\fmtpre{4:1}{\chaptit{Zapuzený a znovu nastolený král}} + \fmtpre{4:6}{\begcenter} + \fmtadd{4:6}{\endcenter} + \fmtins{4:11}{:}{\begcenter} + \fmtadd{4:15}{\endcenter} +\fmtadd{4:22}{\endgraf} +\fmtadd{4:29}{\endgraf} +\fmtpre{5:1}{\chaptit{Píšící ruka}} +\fmtadd{5:7}{\endgraf} +\fmtadd{5:12}{\endgraf} +\fmtadd{5:16}{\endgraf} +\fmtpre{6:1}{\chaptit{Daniel ve lví jámě}} +\fmtadd{6:1}{\endgraf} +\fmtadd{6:6}{\endgraf} +\fmtadd{6:11}{\endgraf} +\fmtadd{6:19}{\endgraf} + \fmtins{6:26}{;}{\begcenter} + \fmtadd{6:27}{\endcenter} +\fmtadd{6:28}{\endgraf} +\fmtpre{7:1}{\chaptit{Čtyři zvířata a Syn člověka}} + \fmtins{7:9}{,}{\begcenter} + \fmtadd{7:10}{\endcenter} + \fmtins{7:13}{jsem}{\begcenter} + \fmtadd{7:14}{\endcenter} + \fmtins{7:23}{:}{\begcenter} + \fmtadd{7:27}{\endcenter} +\fmtpre{8:1}{\chaptit{Vidění o beranu a kozlu}} +\fmtadd{8:4}{\endgraf} +\fmtadd{8:8}{\endgraf} +\fmtadd{8:14}{\endgraf} + \fmtpre{8:23}{\begcenter} + \fmtadd{8:26}{\endcenter} +\fmtpre{9:1}{\chaptit{Danielova motlitba}} +\fmtadd{9:3}{\endgraf} +\fmtadd{9:19}{\endgraf} + \fmtpre{9:24}{\begcenter} + \fmtadd{9:27}{\endcenter} +\fmtpre{10:1}{\chaptit{Muž ve lněném oděvu}} +\fmtadd{10:1}{\endgraf} +\fmtadd{10:3}{\endgraf} +\fmtadd{10:14}{\endgraf} +\fmtpre{11:1}{\chaptit{Výklad vidění o posledních dnech}} +\fmtadd{11:9}{\endgraf} +\fmtadd{11:20}{\endgraf} +\fmtadd{11:24}{\endgraf} +\fmtadd{11:28}{\endgraf} +\fmtadd{11:35}{\endgraf} +\fmtadd{11:39}{\endgraf} +\fmtpre{12:1}{\chaptit{Poslední věci zůstanou tajemstvím}} + \fmtpre{12:1}{\begcenter} + \fmtadd{12:3}{\endcenter} +\fmtadd{12:4}{\endgraf} +\fmtadd{12:8}{\endgraf} + + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/images/Nabuko-English-blank-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/images/Nabuko-English-blank-crop.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..3b57e2e589 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/images/Nabuko-English-blank-crop.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/images/fertile-crescent-crop.pdf b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/images/fertile-crescent-crop.pdf Binary files differnew file mode 100644 index 0000000000..ead362aaaa --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/images/fertile-crescent-crop.pdf diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/intros/intro-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/intros/intro-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..4bf98b266c --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/intros/intro-Dan.tex @@ -0,0 +1,282 @@ + +\def\nadpis#1{\smallskip\noindent{\bf#1}\par\nobreak} +\def\podbarvi#1#2#3{\setbox0=\hbox{#3}\leavevmode +{\localcolor\rlap{#1\strut\vrule width\wd0}#2\box0}} +%\nadpis{Přehled} +% +%\nadpis{Autor:} Daniel +% +%\nadpis{Záměr:} +% +%\begitems +%* Připravit babylonského krále \x/Nabuchodonozor/a na přijetí špatných zpráv kapitoly 4. budováním důvěry ve spolehlivost a pravdivost Danielových proroctví a všemohoucnost jeho Boha v předchozích kapitolách. +%* Ujistit Izraelity (zajatce i první navrátilce do Země), že Bůh panuje nad dějinami a že jeho prorok Daniel říkal pravdu, když mluvil o prodloužené době útisku před závěrečnou fází Božího království. +%* Připravit generace vzdálené budoucnosti na pronásledování, které je bude čekat v době Antiocha IV. Epifana. +%* Připravit věřící v ještě vzdálenější budoucnosti na příchod Mesiáše v době čtvrtého království. +%\enditems +\nadpis{Overview} + +\nadpis{Author:} Daniel + +\nadpis{Purpose:} + +\begitems +* To prepare the king of Babylon Nebuchadnezzar % \x/Nabuchodonosor/a +to receive the bad news of chapter 4 by building confidence in the reliability and truthfulness of Daniel's prophecies and the omnipotence of his God in the preceding chapters. +* Reassure the Israelites (captives and first returnees to the Land) that God is in control of history and that His prophet Daniel was telling the truth when he spoke of a prolonged period of oppression before the final phase of God's kingdom. +* To prepare the generations of the distant future for the persecution that will await them in the time of Antiochus IV Epiphanes. +* To prepare believers in the even more distant future for the coming of the Messiah in the time of the fourth kingdom. + +\enditems +%\doImage {Středozem}[stredozem](){stredozemne.jpg} +\insertBot {The empires of Daniel's distant visions}[mapa](){\inspic{fertile-crescent-crop.pdf}% + \Heros \cond \setfontsize{at 9pt}\rm + \vskip-1mm +\putstext 2mm 108mm {\vtop{\hsize6.5cm \baselineskip9pt \noindent + \leftskip=3pt \rightskip=3pt % miry byly bohuzel vzaty v nespravnem kontextu + Soon after Alexander' death his kingdom was divided among his four generals, so-called {\it Diadochi.\/} They did not make a deal peacefully, however, they fought for power fierslessly. + As a result, Egypt was ruled by Ptolemaios I; Syria and Mesopotamia by Seleucos, Thracia amd Asia Minor by Lysimachus and Macedonia by Cassander. + After 277 B.C. Only 3 hellenistic kingdoms remained: in Egypt, Syria, and Macedonia. They lasted until 63 B.C. when the Greek empire was conquered by Rome. + }} +\putstext 55mm 20mm {\vtop{\hsize8.4cm \baselineskip10pt \noindent The + \leftskip=3pt \rightskip=3pt % miry byly bohuzel vzaty v nespravnem kontextu +Holy Land was under the rule of the Ptolemaic dynasty (i.e. Egypt) from 323 to 198 BC; then under the rule of the Seleucids (i.e. Syria) from 198 to 142 BC. Their internecine strife is foreshadowed by <Dan 11:2-45>. +The Hasmonean dynasty kept Judea independent of the Seleucid empire from 140 until 63 B.C., when Rome conquered the Greek empire and installed Herod the Great as king of Judea.}} %(<Matt 2:1>).}} +% \LMfonts \sans \setfontsize{at9pt}\rm + \Heros \cond \setfontsize{at9pt}\rm + \puttext 145mm 29mm {<"Acts 2:9"_Acts 2:9>} + \puttext 145mm 32.5mm {<"Ezek 32:16"_Ezek 32:16>} + \puttext 145mm 36mm {<"Jer 25:25"_Jer 25:25>} + \puttext 145mm 39.5mm {<"Jr 49:35"_Jr 49:35>} + \puttext 145mm 43mm {<"Isa 22:6"_Isa 22:6>} + \puttext 144mm 46.5mm {<"Isa 11:11"_Isa 11:11>} + \puttext 142mm 50mm {<"Gen 10:22"_Gen 10:22>} + \puttext 134mm 58mm {<"Dan 8:2"_Dan 8:2>} + \puttext 134mm 55mm {<"Esth 1:2"_Esth 1:2>} + \puttext 60mm 36mm {<"Dan 1:1"_Dan 1:1>} + \puttext 55mm 53mm {<"Dan 11:5 (``king of the south'')"_Dan 11:5>} + \puttext 57mm 66mm {<"Dan 11:6 (``king of the north'')"_Dan 11:6>} + \puttext 88mm 45mm {<"Dan 3:1"_Dan 3:1>} + \puttext 95mm 41mm {<"Dan 1:2"_Dan 1:2>} + \puttext 95mm 37.5mm {<"Gen 11:2"_Gen 11:2>} + \puttext 95mm 34mm {<"Gen 14:1"_Gen 14:1>} + \puttext 106.5mm 34mm {<",9"_Gen 14:9>} + \puttext 95mm 30.5mm {<"Josh 7:21"_Josh 7:21>} + \puttext 95mm 27mm {<"Isa 11:11"_Isa 11:11>} + \puttext 95mm 23.5mm {<"Zech 5:11"_Zech 5:11>} + \puttext 115mm 42mm {<"Gen 11:31"_Gen 11:31>} + \Heros \setfontsize{at 9pt}\rm + \puttext 48mm 55mm {\c[-40/\kern1pt]{Jerusalem}} + \town 47.5mm 53mm + \puttext 110mm 42mm{Ur} + \town 111mm 45mm + \puttext 122mm 55mm{\x/Shushan/} + \town 121.5mm 53mm + \puttext 88mm 48mm{Tolul Dura} + \town 100.75mm 50mm + \puttext 92mm 55mm{Babylon} + \town 101.5mm 53mm + \Heros \setfontsize{at 13pt}\rm + \puttext 62mm 70mm {\c[10/\kern7pt\pdfrotate{-1}]{THE SELEUCIDS}} + \puttext 2mm 35mm {\c[0/\kern3pt\pdfrotate{2.5}]{THE PTOLEMIES}} + \Heros \setfontsize{at 11pt}\rm + \puttext 130mm 50mm {\c[-40/\kern4pt\pdfrotate{-1}]{ELAM}} + \puttext 103mm 55mm {\c[-25/\kern4pt\pdfrotate{1}]{SINEAR}} + \puttext 50mm 30mm {A R A B I C} + \puttext 55mm 25mm {D E S E R T} + \puttext 126mm 35mm {\c[-50/\kern1pt\pdfrotate{1}]{{\bi Persian ~ ~ ~ gulf}}} + \puttext 42mm 24mm {\c[-60/\kern1pt\pdfrotate{0}]{{\bi Red ~ sea}}} + \puttext 5mm 62mm{{\bi Mediterranean sea}} + \puttext 62mm 111mm{{\bi Black sea}} + \puttext 130mm 100mm{{\bi Caspian}} + \puttext 132mm 90mm{{\bi sea}} + \puttext 70mm 80mm{\setfontsize{at 5pt}\c[-20/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Eufrates}} + \puttext 92mm 84mm{{\setfontsize{at 5pt}\c[-40/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Tigris}}} + \puttext 28mm 24mm{{\setfontsize{at 5pt}\c[-40/\kern1pt\pdfrotate{-3}]{\it Nile}}} + \puttext 2mm 5mm{{\Heros \setfontsize{at 7pt}\it Satellite Bible Atlas,\/ \rm W.Schlegel}} + \puttext 2mm 2mm{\Heros \setfontsize{at 7pt}\rm Used by permission.} + } +%\leftline{<3:1> \hskip 20mm <8:2>; <Esth 1:2>} + +\nadpis{Date:} Shortly after 539 B.C. + +\nadpis{Key truths:} + +\begitems +* Daniel and his friends were faithful to God even in exile. + +* Daniel can be trusted to tell the truth because he never compromised his faith, even under pressure from his slavers. + +* God is the absolute ruler of all history. + +* Israel's slavery is prolonged until a total of four kingdoms (of which Babylon is the first) succeed in dominion over her because God's people have not turned away from their sins. + +* Although there is much suffering in Israel's future, God's Anointed, Christ, will one day come to bring salvation. + + + +\enditems +%\vglue-3cm \leftline{\hskip 8cm<3:1> \hskip 20mm <8:2>; <Est 1:2>} + + + +\nadpis{Author} +The authorship of Daniel is a subject of protracted debate among interpreters. +Many scholars date the book's composition between 170 and 165 B.C., during the reign of Antiochus IV Epiphanes, long after the lifetime of the prophet Daniel (the so-called {Maccabean} dating, cf. the article \"Who was Darius the Mede?"). +This date, however, is contradicted by the book itself, which indicates that Daniel is its principal author (<9:2>; <10:2>) and that it was written shortly after the conquest of Babylon by Cyros %\x/Cyrus/ +in 539 B.C. Furthermore, Christ himself explicitly links the book to the prophet Daniel (<Matt 24:15>). + +\nadpis{Time and place of origin} + +The dispute over the dating of the book of Daniel involves three basic issues: + +\begitems\style n +* the nature of the prophecy, +* the alleged historical errors in Daniel, and +* the linguistic features of the Hebrew and Aramaic in the book. +\enditems + +Generally speaking, Israel's prophets were primarily concerned with religious and social circumstances affecting themselves and their peers. When the prophets predicted the future, it usually concerned near future events. +For this reason, some interpreters are of the opinion that Daniel's vision concerning \uv{king of the north} and \uv{king of the south} (\<11:2-12:3>) is too detailed to have been written by Daniel, who lived some 200--300 years before the events depicted in the prophecy. + +However, this position denies the supernatural nature of the prophecy, as is the case with the occasional practices of other prophets (e.g., <1Kgs 13:2>; <Isa 44:28>). Although the passage <Dan 11:2-12:3> is unusual, it is certainly not impossible that Daniel knew such details; after all, it was to him that God revealed secrets as to no one else (cf. e.g. <2:19-23>). + +%\renum Da 5:31 = CSP 6:1-1 +%\renum Da 5:31 = CEP 6:1-1 +%\renum Da 5:31 = B21 6:1-1 +%\renum Da 5:31 = SNC 6:1-1 + +%\renum Da 6:1 = CSP 6:2-29 +%\renum Da 6:1 = CEP 6:2-29 +%\renum Da 6:1 = B21 6:2-29 +%\renum Da 6:1 = SNC 6:2-29 + +Some advocates of late dating argue historical inaccuracies attributed to the book by Daniel. +They question Belshazzar's relationship to Nebuchadnezzar % \x/Nabuchodonosor/ +(see <"note" 5:2>n), as well as the identity of Darius the Mede (see <"note on" 6:1>n). + +In addition, they identify the four kingdoms foretold by Daniel (chs. 2; 7) as Babylon, Medea, Persia, and Greece (including the Seleucids and Ptolemies). However, this identification is problematic because there is no historical evidence for an independent Mede kingdom in the interval between the kingdoms of Babylon and Persia. +The Persian king Cyros (550--530 BC) conquered Medea in 549 BC and Babylon in 539 BC (see notes <5:1>n and <5:31>n). + +Advocates of the early dating of the book understand the four kingdoms sequence to predict Babylon, Medo-Persia, Greece, and Rome. +This view is supported by the allusion to the \uv{Medes and Persians} in <5:28>, which shows that the author considered both nations to be parts of one kingdom. + + + + + +%\Citehere 3 (\kern-2mm) { +% Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v~tom brání. +% \quotedby {Jan Werich} +%} + +Supporters of the late date argue that several terms borrowed from Greek to refer to musical instruments occur in the text (see <"note" 3:5>n), as do late Hebrew and Aramaic terms (see <"note" 2:4>n). +None of these arguments, however, is convincing. +There is abundant evidence of contact between the Greeks and the peoples of the Near East before the time of Alexander the Great. These are quite sufficient to explain the existence of a minimal number of words taken from Greek before Alexander's conquest. + +The original names of musical instruments commonly accompany their bearers without a corresponding equivalent in the local language; compare today's Czech untranslated terminology associated with musical instruments: \uv{gibson}, \uv{jumbo}, \uv{stratocaster}, \uv{telecaster}, \uv{Les Paul}, \uv{stage piano}, \uv{hohner}, \uv{humbucker}, \uv{single-coil}, etc. +On the contrary: Proponents of Maccabean dating have trouble explaining the complete absence of terms adopted from Greek, {{\it outside\/}} musical terminology. If the book had been written under Greek rule, commercial, military, political, administrative, etc. terminology would have been rife with Greek terms. But there is nothing of the sort in the book. + +The Aramaic and Hebrew of the book of Daniel can be dated anywhere between the late sixth and early second centuries B.C. In other words, the linguistic evidence does not give much weight to either aspect: neither late nor early dating. + +The argument for a second-century B.C. date is at odds with the biblical claim regarding the date and authorship of the book of Daniel, and the late dating does not demonstrate the late dating convincingly enough. A date shortly after 539 B.C. (see <1:21>) best fits the nature of the prophecy, the historical dates, and the language of the text. + + \nadpis{Purpose and Distinctiveness} + +Daniel contains two different types of material. + In the first six chapters there are six historical narratives; in the second half (chapters 7--12) there are four visions, almost exclusively predictive. Among the six narratives of the first half, chapter 2 stands out because it also contains a prediction. + +An examination of the content of the historical narratives shows that they are independent wholes, pieced together with a purpose. +The narrative offers neither a history of Israel under Babylonian or Persian rule nor a biographical account of Daniel and his friends. It has two main emphases. + +On the one hand, the stories show how God's absolute sovereignty extends into the affairs of all nations +(<2:47>; <3:17-18>; <4:28-37>; <5:18-31> <6:25-28>). +Jerusalem was in ruins, God's people in captivity, and wicked rulers seemed to triumph, but God remains sovereign. +According to his unwavering will, he enters among the kingdoms of this world to establish a universal kingdom of which there will never be an end. + +Although all nations have believed that deities are territorial, that they have power only over the territory where their people dwell (and because they want to rule the whole world, their people must conquer other territories for themselves and establish their religion there), the experience of the Israelites in captivity shows that their Lord is not limited in any way, not even territorially; He is Lord over the whole earth, including the deities of other nations. And that he does not abandon his people wherever they go. Sometime around that time, the idea began to emerge that since the sacred is not a place on earth where God dwells apart from other places, then time will be sacred. And the holidays on the calendar began to take on importance. + + +\Citehere 3 (\kern-2mm) { +%Lidé nikdy nepáchají zlo tak důsledně a vášnivě, +%jako když to dělají z náboženského přesvědčení. +%Men never do evil so completely and cheerfully +%as when they do it from religious convictions. +One never does evil so fully and gaily, +as when one does it through a false principle of conscience. +\quotedby {Blaise Pascal} +} +The visions of chapters 7--12 contain predictions of future times during which the truth of the narrative will become more important to God's people. +Although the Israelites suffered under the rule of both the Babylonians and the Persians, they did not suffer any widespread and systematic attack on their faith. This did not occur until Antiochus IV Epiphanes, ruler over the Seleucid empire between 175--164 B.C., sought to eradicate the religion of the Jews and force them to conform to Greek religious practices. Many Jews obeyed him, but others resisted and suffered adversity. +One of the main reasons for writing the book of Daniel is to prepare God's people for the time of Antiochus IV Epiphanes and to encourage perseverance in those who would live through the coming times of persecution. + + +The book also looks beyond the time of Antiochus IV Epiphanes to the coming of Christ who will one day destroy all human empires and establish His eternal kingdom of righteousness and peace. All of these events are in view in the prophecies of Daniel. +The book has served as a powerful encouragement to God's people suffering oppression and continues to be an inspiration to persecuted believers today. + +\nadpis{Christ in Daniel} + + +Daniel's focus on the restoration of Israel after the exile turns the attention to Jesus quite directly. +Like some other prophets, Daniel predicted a glorious future for God's people, the fulfillment of which the New Testament +is linked to the first and second coming of Christ, as well as to the whole history of the Church. + +While much controversy surrounds the details of the fulfillment of Daniel's visions, the basic structure of Daniel's visions leaves no one in doubt that Christ is the fulfillment of the prophet's hopes. +This is most clearly seen in the way Jesus refers to Himself as the \uv{Son of Man} (e.g., <Matt 9:6>; <10:23>; <12:8>). +Daniel used the term in the sense of God's exalted Davidic king, representing God on earth. +Jesus, the Messiah, is the ultimate Davidic King; only he fulfills the predictions of the Son of Man in Daniel's visions (see \<"notes on" 7:13>n and \<7:14>n; see the theological article +<"Kingdom of God" Mt 4>a). + +In addition, Daniel learned in chapter 9 that Jeremiah's prediction of 70 years of exile would be extended +to \uv{seventy weeks} years (\<9:24>), or about 490 years. +This prediction reaches its initial fulfillment at Christ's first coming. The delay corresponds to the series of four foreign empires that will oppress God's people (\<2:1-49>) and to the rock that became \uv{a great mountain that filled the whole earth} (\<2:35>), which Daniel refers to as \uv{a kingdom that will not be destroyed} (\<2:44>). +This is the kingdom of Christ, which was inaugurated by His first coming, continues and grows to this day, and will reach its consummation at Christ's glorious return (see the theological articles <"The Kingdom of God" Mt 4> and <"The Plan of the Ages" Heb 7>.) + +Daniel foresaw other, even more concrete events that have come to the fore again in the New Testament. +For example, Jesus refers to Daniel's prediction of \uv{exact abomination} (see \<"note on" 9:27>n; \<11:31>n; \<12:11>n), +which originally pointed to the desecration of the temple by Antiochus IV Epiphanes of Greece (see Introduction: Intent and Peculiarities) as a foreshadowing of the destruction of the temple by the Roman general Titus in 70 CE (see <"notes on" Mt 24:15>n and <Mk 13:14>n). + +Most Christians associate this typology with Antichrist, whose spirit is already at work in the world (see <"notes on" 1Jn 2:18>n) and will appear in fullness, apparently as a specific person, near Christ's return (see <"notes on" 2Te 2:3>n). + +%\endinput +%Chtělo by to možná něco jako \ww, ale aby bylo možné jich psát několik do stejného odstavce, byť s jinými frázemi. Nebudou se vyhledávat v textu, ale musejí přepínat mezi verzemi. +%Viz např. předposlení odstavec výše, začínající slovem Prodloužení: Slovní spojení v \uv{uvozovkách} by chtěla variovat podle překladů. +%asi \vdef + +%Pak za takovýmto Úvodem bude ještě muset následovat Osnova, tu zatím nemám, vydá možná na půl stránky. + +\Outline + +\rightnote{The stories of Daniel and his friends illustrate both their loyalty to God and his supremacy over all nations.} + + +\begitems +* Narration (\<1:1-6:28>) + + \begitems + * The loyalty of Daniel and his friends (<1:1-21>) + * (<2:1-49>) + * Deliverance from the fiery furnace (<3:1-30>) + * Nebuchadnezzar's second dream (<4:1-37>) + * The Judgment of Balsazar (<5:1-31>) + * Deliverance from the lion's den (<6:1-28>) + \enditems + +\rightnote{Daniel's visions of the future of God's people, looking back to the long after the end of the exile. + God revealed to Daniel that the four great kingdoms + would dominate and persecute Israel. At the time of the fourth of these, God will set up His kingdom, of which there will be no end.} +* Vision (<7:1-12:13>) + + \begitems + * Vision of the Four beasts (<7:1-28>) + * The vision of the ram and the goat (<8:1-27>). + * Vision of the seventy weeks (<9:1-27>) + * Vision of the future of God's people \nl (<10:1-12:13>) + \begitems + * The angel's message to Daniel \nl (<10:1-11:1>) + * From Daniel to Antiochus IV Epiphanes \nl (<11:21-12:3>) + * Final message to Daniel \nl (<12:4-13>) + \enditems + \enditems +\enditems + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/notes/notes-Dan.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/notes/notes-Dan.tex new file mode 100644 index 0000000000..58a524a661 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/notes/notes-Dan.tex @@ -0,0 +1,3056 @@ +\CommentedBook {Dan} + +\Note 1:1-6:28 {} {\it The Narratives.\/} This first section of the book highlights both God's absolute control +over the kingdoms of this world +and the sincere devotion that Daniel and his friends offered to +God. Daniel wanted his readers to learn that although God's people are sometimes persecuted, kings +and kingdoms rise and fall according to God's purpose. Daniel also taught that God would greatly +bless those who paid attention to him as God's faithful +spokesman. This material divides into six separate narratives: the +vindication of Daniel and his friends (<1:1-21>), Nebuchadnezzar's +dream (<2:1-49>), deliverance from the furnace (<3:1-30>), Nebuchadnezzar's second dream (<4:1-37>), +judgment on Belshazzar (<5:1-31>) and Daniel's deliverance from the den of lions (<6:1-28>). + +\Note 1:1-21 {} {\it Vindication of Daniel and His Friends.\/} The prophet set +the context of his book by narrating his (and his companions') personal history of +captivity. training, faithfulness and service to King +Nebuchadnezzar. + +\ww {In the third year of the rule of Jehoiakim} % BBE + {In the third year of the reign of Jehoiakim} % Jubilee2000 + {In the third year of the reign of King Jehoiakim} % NETfree + {In the third year of the reign of Jehoiakim king} % UKJV + {In the third year of the reign of Jehoiakim} % RNKJV + {In the third year of the reign of Jehoiakim} % Webster +\Note 1:1 {In the third year of the reign of Jehoiakim} In 605 B.C., the +same year Nebuchadnezzar defeated an Assyrian-Egyptian coalition at Carchemish and initiated +Babylon's rise to international +power. Subsequent to victory at Carchemish Nebuchadnezzar advanced against Jehoiakim (<2Ki 24:1-2>; +<2Ch 36:5-7>) and took Daniel and a number of other Judahites captive. +This was the first of three invasions of Judah by Nebuchadnezzar. +The second was in 597 B.C. (<2Ki 24:10-14>) and the third in 587 B.C. (<2Ki 25:1-24>). The +apparent discrepancy between <Dan 1:1> and <Jer 25:1> and +<46:2> (where Jeremiah placed Nebuchadnezzar's attack against Jehoiakim during Jehoiakim's fourth +rather than third year) may be explained by the difference between the Babylonian and Jewish +systems of chronology. Under the Babylonian system, which Daniel apparently used, the first year of +a king's reign was viewed as an \"accession year," and the reign itself was counted as beginning on +the first of the month of Nisan in the following year. Nebuchadnezzar king of +Babylon. Nebuchadnezzar led the Babylonians to +victory at Carchemish in 605 B.C. as crown prince and commander +of the army. Shortly after this victory he assumed the Babylonian +throne upon the death of his father, Nabopolassar (626-605 B.C.). +Nebuchadnezzar's reign (605-562 B.C.) forms the historical background for much in the books of +Jeremiah, Ezekiel and Daniel. + + +\ww {And the Lord gave into his hands} % BBE + {And the Lord gave} % Jubilee2000 + {Now the Lord delivered} % NETfree + {And the Lord gave} % UKJV +% {And יהוה gave} % RNKJV + {And \hebcosi/ gave} % RNKJV + {And the Lord gave} % Webster +\Note 1:2 {And the Lord delivered} Israel's defeat by the Babyloniansis +not to be explained simply by analysis of the military and politial +conditions of the time. God was sovereignly at work in the affairs of +the nations. He used the Babylonians to judge his own people' +breaking their covenant obligations (<2Ki 17:15>,<18-20>; <21:12-15> +<24:3-4>). + +\ww {he took them away} % BBE + {which he carried} % Jubilee2000 + {He brought them} % NETfree + {which he carried} % UKJV + {which he carried} % RNKJV + {which he carried} % Webster +\Note 1:2 {These he carried off} Refers to the plunder of vessels +from the temple, not to the deportation of captives. + +\ww {the store-house of his god} % BBE + {the treasure house of his god} % Jubilee2000 + {the treasury of his god} % NETfree + {the treasure house of his god} % UKJV + {the treasure house of his elohim} % RNKJV + {the treasure-house of his god} % Webster +\Note 1:2 {the temple of his god} +Marduk was the chief god of the Babylonian pantheon (cf. Jer 50:2). + +\ww {the writing and language of the Chaldaeans} % BBE + {the letters and speech of the Chaldeans} % Jubilee2000 + {the literature and language of the Babylonians} % NETfree + {the learning and the tongue of the Chaldeans} % UKJV + {the learning and the tongue of the Chaldeans} % RNKJV + {the learning and the language of the Chaldeans} % Webster +\Note 1:4 {the language and literature of the Babylonians} Babylonian literature was written in +cuneiform and primarily on clay tablets. Thousands of these tablets have been discovered. Study of +this literature would have introduced Daniel and his friends to the +polytheistic worldview of the Babylonians, which prominently featured magic, sorcery and astrology. + + +\ww {from the king's table} % BBE + {daily provision of the king's food} % Jubilee2000 + {from his royal delicacies} % NETfree + {daily provision of the king's food} % UKJV + {daily provision of the king's meat} % RNKJV + {daily provision of the king's food} % Webster +\Note 1:5 {from the king's table} Jehoiachin later received the same +provision under the rule of the Babylonian king Evil-Merodach(<2Ki 25:27-30>). + +\Note 1:6 {Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah} Characteristic Hebrew names. Two of them contain +the Hebrew component el, meaning \"God," and two the component yah, a shortened form of + \"Yahweh" ( \"the LORD"). Daniel means \"My judge is God," Hananiah \"Yahweh is gracious," +Mishael \"Who is what God is?" and Azariah \"Yahweh has helped." + +\Note 1:7 {Belteshazzar}={Belteshazzar ... Shadrach ... Meshach ... Abednego} +The meanings of these names are disputed. Suggestions for Belteshazzar: + \"Bel [another name for Marduk, the chief Babylonian +god] protect his life" or \"Lady, protect the king." Shadrach: \"I am +very fearful (of God)" or \"The command of Aku [the Sumerian +moon god]." Meshach: \"I am of little account" or \"Who is what +Aku is?" Abednego: \"Servant of the shining one." + + +\ww {he would not make himself unclean} % BBE + {he would not defile himself} % Jubilee2000 + {he would not defile himself} % NETfree + {he would not defile himself} % RNKJV + {he would not defile himself} % UKJV + {he would not defile himself} % Webster +\Note 1:8 {resolved not to defile himself} The reason for Daniel's conclusion that the king's food +would defile him and his friends is not +given. Perhaps eating it involved violation of the dietary laws of the +Mosaic legislation (<Lev 11:1-47>), which prohibited eating pork or +meat from which blood had not been drained (<Lev 17:10-14>). It +may also have involved partaking of food that had been offered to +Babylonian idols. + + +\ww {their faces seemed fairer and they were fatter in flesh} % BBE + {their countenances appeared fairer and fatter in flesh} % Jubilee2000 + {their appearance was better and their bodies were healthier} % NETfree + {their countenances appeared fairer and fatter in flesh} % UKJV + {their countenances appeared fairer and fatter in flesh} % RNKJV + {their countenances appeared fairer and fatter in flesh} % Webster +\Note 1:15 {they looked healthier and better nourished} +God blessed Daniel and his friends for their obedience to the Lord and their refusal to +compromise their faith in a heathen environment (<Deut 8:3>; <Matt 4:4>). + + +\ww {God gave them knowledge and made them expert in all book-learning and wisdom} % BBE + {God gave them knowledge and intelligence in all letters and science} % Jubilee2000 + {God endowed them with knowledge and skill in all sorts of literature and wisdom} % NETfree + {God gave them knowledge and skill in all learning and wisdom} % UKJV + {Elohim gave them knowledge and skill in all learning and wisdom} % RNKJV + {God gave them knowledge and skill in all learning and wisdom} % Webster +\Note 1:17 {God gave knowledge and understanding of all kinds of literature and learning} God's +blessing was not limited to physical +well-being but included outstanding success in intellectual development during their three years of +Babylonian education. visions and dreams of all kinds. With a view to what follows in the book +(chs. <"2"_2:1>; <"4-5"_4:1>) Daniel was distinguished from his companions by his ability to interpret dreams and +visions, much as Joseph had been set apart by the same in the court of Pharaoh (<Ge 40:8>; +<41:16>). + + + +\ww {at the end of the time fixed by the king} % BBE + {at the end of the days after which the king had said} % Jubilee2000 + {When the time appointed by the king arrived} % NETfree + {at the end of the days that the king had said} % RNKJV + {at the end of the days that the king had said} % UKJV + {at the end of the days that the king had said} % Webster +\Note 1:18 {At the end of the time set by the king} After the three years mentioned in <"verse" 5>. + + + +\ww {wonder-workers and users of secret arts} % BBE + {magicians}={magicians and astrologers} % Jubilee2000 + {magicians and astrologers} % NETfree + {magicians and astrologers} % RNKJV + {magicians and astrologers} % UKJV + {magicians}={magicians and astrologers} % Webster +\Note 1:20 {the magicians and enchanters} The term here translated \"magician" is also used in +<Ge 41:8> and <24> and <Ex 7:11>. The term translated \"enchanters" occurs only here and in \<2:2> and is +sometimes rendered \"conjurer" or \"soothsayer." Daniel and his friends demonstrated superior insight +on the matters about which they were questioned. + +\ww {on till the first year of King Cyrus} % BBE + {unto the first year of king Cyrus} % Jubilee2000 + {until the first year of Cyrus the king} % NETfree + {unto the first year of king Cyrus} % RNKJV + {unto the first year of king Cyrus} % UKJV + {to the first year of king Cyrus} % Webster +\Note 1:21 {until the first year of King Cyrus} Babylon +fell to Cyrus in 539 B.C., 66 years after Daniel had been taken captive to Babylon. Daniel lived +through the entire period of the Babylonian captivity. Cyrus issued a decree in the first year of +his reign that permitted the Israelites to return from captivity and to take with them the vessels +from the temple that had been seized by Nebuchadnezzar (<Ezr 1:7-11>). The statement does not signify +that Daniel died in the first year of Cyrus's reign (\<10:1>). + +\Note 2:1-49 {} {\it Nebuchadnezzar's First Dream.\/} While in the service of Nebuchadnezzar Daniel interpreted the +king's dream, revealing that Daniel was greatly blessed by God and that God was moving +history toward the establishment of his kingdom. + +\ww {In the second year} % BBE + {in the second year} % Jubilee2000 + {In the second year} % NETfree + {in the second year} % UKJV + {in the second year} % RNKJV + {in the second year} % Webster +\Note 2:1 {In the second year of his reign} There is no contradiction +between this statement and the completion of the three-year period of training for Daniel and his +friends mentioned in \<1:5> and <18-20> if one understands that the first year of training was +considered Nebuchadnezzar's \"accession year," while the second and +third years would correspond with the \"first" and \"second" years +of Nebuchadnezzar's reign. It was during Nebuchadnezzar's second year, according to the Babylonian +system of accession-year dating, that the dream occurred (see <"note on" 1:1>n). + +\ww {his spirit was troubled and his sleep went from him} % BBE + {his spirit was troubled, and his sleep fled from him} % Jubilee2000 + {His mind was disturbed and he suffered from insomnia} % NETfree + {his spirit was troubled, and his sleep brake from him} % UKJV + {his spirit was troubled, and his sleep brake from him} % RNKJV + {his spirit was troubled, and his sleep broke from him} % Webster +\Note 2:1 {his mind was troubled and he could not sleep} It was widely believed in the +ancient Near East that the gods spoke to human beings in dreams. +Nebuchadnezzar's agitation is understandable because the dream +had implications for the future of his kingdom. When a dream +could not be remembered, it was believed to be a sign that the deity was angry with the person +involved. + +\ww {the wonder-workers, and the users of secret arts} % BBE + {magicians, astrologers} % Jubilee2000 + {magicians, astrologers} % NETfree + {the magicians, and the astrologers} % UKJV + {the magicians, and the astrologers} % RNKJV + {the magicians, and the astrologers} % Webster +\Note 2:2 {magicians, enchanters} See <"note on" 1:20>n. + + + +\ww {those who made use of evil powers} % BBE + {enchanters} % Jubilee2000 + {sorcerers} % NETfree + {sorcerers} % UKJV + {sorcerers} % RNKJV + {sorcerers} % Webster +\Note 2:2 {sorcerers} Practitioners of divination through means +such as witchcraft. Their activities were prohibited by God (<Ex 22:18>; <Dt 18:10>; <Isa 47:9>, +<12>; <Jer 27:9>). + +\ww {Chaldaeans} % BBE + {Chaldeans} % Jubilee2000 + {wise men} % NETfree + {Chaldeans} % UKJV + {Chaldeans} % RNKJV + {Chaldeans} % Webster +\Note 2:2 {astrologers} This term translates the Hebrew term for +Chaldeans; it is probably used here as a designation for a class of +soothsayers concerned with astrology rather than as a designation +for an ethnic group. See <1:4>; <3:8>; <5:30>; <9:1> +and NIV text notes. + +\ww {Aramaean} % BBE + {Syriack} % Jubilee2000 + {Aramaic} % NETfree + {Syriack} % UKJV + {Syriack} % RNKJV + {Syriac} % Webster +\Note 2:4 {Aramaic} From here until the end of chapter 7 the text is written in Aramaic rather than in +Hebrew (<Ezr 4:8-6:18> was also written in Aramaic). It is not clear why the two languages were used. +but Aramaic may have been used for the sections containing +prophecies that would have been of more interest to non-Jews. + +\ww {if you do not make clear to me the dream and the sense of it} % BBE + {if ye will not make known unto me the dream with its interpretation} % Jubilee2000 + {If you do not inform me of both the dream and its interpretation} % NETfree + {if all of you will not make known unto me the dream, with the interpretation thereof} % UKJV + {if ye will not make known unto me the dream, with the interpretation thereof} % RNKJV + {if ye will not make known to me the dream, with the interpretation of it} % Webster +\Note 2:5 {If you do not tell me what my dream was and interpret it. } +Nebuchadnezzar formulated a plan for testing his advisors. If they +could not relate the dream back to him he would have no confidence in their interpretation (see <"v." 9>). + + +\ww {there is no other who is able to make it clear to the king, but the gods} % BBE + {there is no one that can show it before the king except the angels}={there is no one that can show it before the king except the angels of God} % Jubilee2000 + {no one exists who can disclose it to the king, except for the gods} % NETfree + {there is no other that can show it before the king, except the gods} % UKJV + {none other that can shew it before the king, except the elohim} % RNKJV + {there is no other that can show it before the king, except the gods} % Webster +\Note 2:11 {No one can reveal it to the king except the gods} The +wise men were forced to confess that they were unable to do what +the king asked. They claimed that only the gods have such power +and that they do not reveal such things to men. See <Exod 8:18-19>. + +\ww {make a request for the mercy of the God of heaven in the question of this secret} % BBE + {to petition mercies of the God of heaven concerning this mystery} % Jubilee2000 + {mercy from the God of heaven concerning this mystery} % NETfree + {mercies of the God of heaven concerning this secret} % UKJV + {mercies of the Elohim of heaven concerning this secret} % RNKJV + {mercies of the God of heaven concerning this secret} % Webster +\Note 2:18 {plead for mercy from the God of heaven concerning this +mystery} Daniel also realized that human wisdom was insufficient +to meet the king's demand (see <"note on" 2:11>n). Daniel addressed +God as the ruler of the stars to which the heathen astrologers +looked for guidance. + +\ww {secret} % BBE + {mystery} % Jubilee2000 + {mystery} % NETfree + {secret} % UKJV + {secret} % RNKJV + {secret} % Webster +\Note2:19 {mystery} Here the word denotes an enigma that can be interpreted only by God's revelation. The +term was later used by Daniel as a reference to God's hidden purpose at work in history (<4:9>). + + +\ww {by him kings are taken away and kings are lifted up} % BBE + {he removes kings and sets up kings} % Jubilee2000 + {deposing some}={deposing some kings and establishing others} % NETfree + {he removes kings, and sets up kings} % UKJV + {he removeth kings, and setteth up kings} % RNKJV + {he removeth kings, and setteth up kings} % Webster +\Note 2:21 {he sets up kings and deposes them} Daniel alluded to the +content of the dream. See BC 36. + + + +\ww {He is the unveiler of deep and secret things} % BBE + {He reveals that which is deep and hidden} % Jubilee2000 + {he reveals deep and hidden things} % NETfree + {He reveals the deep and secret things} % UKJV + {He revealeth the deep and secret things} % RNKJV + {He revealeth the deep and secret things} % Webster +\Note 2:22 {He reveals deep and hidden things} See <"note on" 2:11>n. + +\ww {I give you praise and worship, O God of my fathers} % BBE + {Unto thee, O God of my fathers, do I confess and give thee praise} % Jubilee2000 + {God of my fathers, I acknowledge and glorify you} % NETfree + {I thank you, and praise you, O you God of my fathers} % UKJV + {I thank thee, and praise thee, O thou Elohim of my fathers} % RNKJV + {I thank thee, and praise thee, O thou God of my fathers} % Webster +\Note 2:23 {I thank and praise you, O God of my fathers} Daniel was +deeply grateful for God's mercy in responding to his prayer. The +divine revelation he received was in stark contrast to the silence of +the false deities of the heathen soothsayers. Only God knows all +things and is sovereign over all creation. God chose to exalt Daniel +by imparting to him special knowledge. + +\ww {I will make clear to him the sense of the dream} % BBE + {I will show unto the king the interpretation} % Jubilee2000 + {I will disclose the interpretation to him!} % NETfree %Dokumentace? Půjde to, aby ! zrušil tečku? + {I will show unto the king the interpretation} % UKJV + {I will shew unto the king the interpretation} % RNKJV + {I will show to the king the interpretation} % Webster +\Note 2:24 {I will interpret his dream for him} Daniel spoke here only +of the interpretation of the dream. The text assumes that he already +knew the content. + + +\ww {there is a God in heaven, the unveiler of secrets} % BBE + {there is}={there is a God in the heavens who reveals the mysteries} % Jubilee2000 + {there is a God in heaven who reveals mysteries} % NETfree + {there is a God in heaven that reveals secrets} % UKJV + {there is an Elohim in heaven that revealeth secrets} % RNKJV + {there is a God in heaven that revealeth secrets} % Webster +\Note 2:28 {there is a God in heaven who reveals mysteries} As Joseph had done in Egypt +(<Ge 10:8>; <41:16>), %Gn, not Ex +Daniel attributed his +knowledge of the dream and its interpretation to divine revelation. +God showed himself superior in his ability to reveal secrets and +mysteries. in days to come. Literally, \"in the after part of the days." +This expression can mean \"in the end times" or \"in the last days," +which is the time of restoration after the exile (see <Dt 4:30>). The +phrase may also simply refer to the general future (<Ge 49:1>; <Dt 4:30>; +<31:29>). The Septuagint (the Greek translation of the OT) interprets +ithere as \"in the last days," although it is difficult to determine Daniel's intended usage. The +Greek expression is used five times in the +New Testament, two with reference to the age begun at Pentecost +(<Ac 2:17>; <Heb 1:2>) and three with regard to the end of the age preceding the second advent of Christ +(<2Ti 3:1>; <Jas 5:3>; <2Pe 3:3>). +%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% CHECK and correct!!!! + +\ww {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... middle and sides ... brass, legs ... iron, ... feet in part of iron and in part of potter's earth} % BBE + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... iron, ... feet part of iron and part of baked clay} % Jubilee2000 + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... iron, ... feet part of iron and part of clay} % NETfree + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... iron, ... feet part of iron and part of clay} % UKJV + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... iron, ... feet part of iron and part of clay} % RNKJV + {head}={head ... gold, ... breast and arms ... silver, ... belly and thighs... brass, legs ... iron, ... feet part of iron and part of clay} % Webster +\Note 2:32-33 {The head ... gold, its chest and arms ... silver, its +belly and thighs ... bronze, its legs ... iron, its feet partly ... +iron and partly ... clay} Moving from the head to the feet of the +image, there is a decrease in both the value and weight of the materials but a general increase in +its strength. The image was clearly too heavy with fragile feet. + + +\ww {stone}={stone ...not by hands} % BBE + {stone}={stone ...not with hands} % Jubilee2000 + {stone}={not by human hands} % NETfree + {stone}={stone ...without hands} % UKJV + {stone}={stone ...without hands} % RNKJV + {stone}={stone ...without hands} % Webster +\Note 2:34 {rock ... not by human hands} Unlike the kingdoms represented by the statue, this rock would be +formed by God himself. In the Old Testament a rock is often associated with kingship; here it +is linked to the kingdom itself (see <1Co 10:4> and its <"note"_1Co 10:4>). +It is likely that Daniel had in mind the +Messiah, the great son of David, who +would establish God's kingdom over all of the earth—including the +Gentile nations (\<"v." 35>)—after the restoration from exile. See theological article "The Kingdom of +God" at <"Matthew 4"_Matt 4:1>. It struck the +statue on its feet of iron and clay. Some interpreters view the +mixture of iron and clay in the feet of the image as representing a +second phase of the fourth kingdom—as distinguished from the +legs, which were made of solid iron (cf. \<"vv." 41-43>). + + + +\ww {you are the head of gold}={you are the head of gold ... another kingdom ... third kingdom ... fourth kingdom} % BBE + {Thou}={Thou art this head of gold ... another kingdom ... third kingdom ... fourth kingdom} % Jubilee2000 + {You are the head of gold}={You are the head of gold ... another kingdom ... third kingdom ... fourth kingdom} % NETfree + {You are this head of gold}={You are this head of gold ... another kingdom ... third kingdom ... fourth kingdom} % UKJV + {Thou art this head of gold}={Thou art this head of gold ... another kingdom ... third kingdom ... fourth kingdom} % RNKJV + {this head of gold}={Thou art this head of gold ... another kingdom ... third kingdom ... fourth kingdom} % Webster +\Note 2:38-40 {You are that head of gold ... another kingdom ... a third kingdom ... Finally ... a fourth kingdom} +The four kingdoms represent the Babylonian, +Medo-Persian, Greek and Roman Empires. The climax of the dream occurs in the time of the fourth +kingdom (see \"Introduction" and chart \"Visions in Daniel," at Daniel 2). + +\ww {they will not be united} % BBE + {they shall not cleave one to another} % Jubilee2000 + {without adhering to one another} % NETfree + {they shall not cleave one to another} % UKJV + {they shall not cleave one to another} % RNKJV + {they shall not cleave one to another} % Webster +\Note 2:43 {the people will be a mixture and will not remain united} +The fourth kingdom would constitute a composite of peoples who +would not adhere together well. Efforts to combine the diverse elements of the kingdom would not +succeed. + + + +\ww {in the days of those kings} % BBE + {in the days of those kings} % Jubilee2000 + {In the days of those kings} % NETfree + {in the days of these kings} % UKJV + {in the days of these kings} % RNKJV + {in the days of these kings} % Webster +\Note 2:44 {In the time of those kings} Some interpreters surmise that + \"those kings" refers to the succeeding kings of the fourth kingdom. +It seems best, however, to understand them as referring to the succession of the rulers of the four +kingdoms previously mentioned in +this chapter. the God of heaven will set up a kingdom that will +never be destroyed. Like other prophets Daniel spoke of the +kingdom of God that would be established after the exile as permanent (e.g., <Isa 9:7>; <Joel 2:26-27>; +<Am 9:15>). The New Testament +explains that the kingdom began with the first coming of Jesus and +will reach its consummation at Christ's glorious return. See theological article \"The Kingdom of +God" at <"Matthew 4"_Matt 4:1>. + +\ww {Then King Nebuchadnezzar, falling down on his face} % BBE + {Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face} % Jubilee2000 + {Then King Nebuchadnezzar bowed down with his face to the ground} % NETfree + {Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face} % RNKJV + {Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face} % UKJV + {Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face} % Webster +\Note 2:46 {Then King Nebuchadnezzar fell prostrate before Daniel} In a remarkable reversal of roles Daniel +was exalted to a position of great honor by virtue of the Lord's intervention on his +behalf. Nebuchadnezzar's reaction anticipated the coming kingdom of God. + +\ww {your God is a God of gods} % BBE + {the God}={the God that is your God is a God of gods} % Jubilee2000 + {your God is a God of gods} % NETfree + {your God is a God of gods} % UKJV + {your Elohim is an Elohim of elohim} % RNKJV + {God of gods}={your God is a God of gods} % Webster +\Note 2:47 {your God is the God of gods} Nebuchadnezzar's statement +does not signify that he recognized Israel's God as the only true +God, but he did perceive him to be superior to the deities of the +Babylonian pantheon. + +\ww {and a Lord of kings} % BBE + {and the Lord of the kings} % Jubilee2000 + {and Lord of kings} % NETfree + {and a Lord of kings} % UKJV + {and a master of kings} % RNKJV + {and a Lord of kings} % Webster +\Note 2:47 {and the Lord of kings} +Nebuchadnezzar +declared that Israel's God was supreme also over human rulers and +their kingdoms. This is a unifying theme of Daniel <1:1-6:28>. + + +\ww {ruler over all the land of Babylon} % BBE + {governor over the whole province of Babylon} % Jubilee2000 + {authority over the entire province of Babylon} % NETfree + {ruler over the whole province of Babylon} % RNKJV + {ruler over the whole province of Babylon} % UKJV + {ruler over the whole province of Babylon} % Webster +\Note 2:48 {ruler over the entire province of Babylon} The Babylonian Empire was divided into +provinces. Daniel was appointed the +ruler (cf. <3:2>) of the province in which the capital city was located. +For accounts of similar ascents to political power by Jews in foreign +lands, see <Ge 41:37-44> (Joseph) +and <Est 8:1-2> (Mordecai). +Daniel's friends were similarly exalted as his assistants (\<"v." 49>). The +divine approval of Daniel is another dominant theme in this portion of the book. Although prominent +in Babylon, he never compromised his faith: he was a reliable prophet of God. + +\Note 3:1-30 {} {\it Deliverance From the Furnace.\/} Daniel recounted God's +miraculous deliverance of his friends from the fiery furnace to instruct his readers that God's +people must admire Daniel's companions and be faithful to God alone. He also illustrated that God +would eventually frustrate even the mightiest kings who tempt his +people to abandon their God to worship another. + +\ww {an image} % BBE + {a statue} % Jubilee2000 + {statue} % NETfree + {an image} % RNKJV + {an image} % UKJV + {an image} % Webster +\Note 3:1 {an image} Opinions differ as to whether this extraordinary +image was of Nebuchadnezzar himself or of a Babylonian deity or +whether it was merely an obelisk. From what is known of Babylonian religious tradition, it seems +likely that the image was either of +Bel or of Nabu, Nebuchadnezzar's patron deity. Prostration before +the image of this deity would also indicate submission to Nebuchadnezzar, the deity's representative +(cf. <2:46>). + +\ww {of gold} % BBE + {of gold} % Jubilee2000 + {golden} % NETfree + {of gold} % RNKJV + {of gold} % UKJV + {of gold} % Webster +\Note 3:1 {gold} Probably +gold overlay, the fabrication of the image being much like that described in <Isa 40:19>, <41:7> and +<Jer 10:3-9>. + + +\ww {sixty cubits high and six cubits wide} % BBE + {height}={height was sixty cubits and its breadth six cubits} % Jubilee2000 + {ninety feet tall and nine feet wide} % NETfree + {height was threescore cubits, and the breadth thereof six cubits} % RNKJV + {height was threescore cubits, and the breadth thereof six cubits} % UKJV + {hight}={hight was sixty cubits, and the breadth of it six cubits} % Webster +\Note 3:1 {ninety feet high and nine feet wide} The proportions are the reason some have +concluded that the image was an obelisk rather than a human form +(the proportions of the human body are six to one). However, the +image may have stood on a piedestal or had a stylized shape. + + +\ww {the valley of Dura} % BBE + {the plain of Dura} % Jubilee2000 + {the plain of Dura} % NETfree + {the plain of Dura} % RNKJV + {the plain of Dura} % UKJV + {the plain of Dura} % Webster +\Note 3:1 {the plain of Dura} Its location is uncertain. It is usually associated with +Tolul Dura, located about six miles south of Babylon. + + +\ww {the captains, the chiefs, the rulers, the wise men, the keepers of public money, the judges, the overseers} % BBE + {the great}={the great ones, the assistants and captains, the judges, the treasurers, those of the council, presidents} % Jubilee2000 + {the satraps, prefects, governors, counselors, treasurers, judges, magistrates} % NETfree + {the princes, the governors, and the captains, the judges, the treasurers, the counsellors, the sheriffs} % UKJV + {the princes, the governors, and the captains, the judges, the treasurers, the counsellers, the sheriffs} % RNKJV + {the princes, the governors, and the captains, the judges, the treasurers, the counselors, the sherifs} % Webster +\Note 3:2 {satraps ... officials} The precise responsibilities of these seven different types of officials +are not known. Five of the seven terms seem to be of Persian origin, perhaps indicating that Daniel +did not complete the writing of this account until after the begin. +ning of Persian rule in 539 B.C. + +\Note 3:4-6 {} See WLC 130. + +\ww {horn, pipe, harp, trigon, psaltery, bagpipe} % BBE + {cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer} % Jubilee2000 + {horn, flute, zither, trigon, harp, pipes} % NETfree + {cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer} % RNKJV + {cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer} % UKJV + {cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer} % Webster +\Note 3:5 {horn ... pipes} Three of the six terms used for different types +of musical instruments account for the only Greek loanwords +( \"zither," \"harp" and \"pipes") in Daniel. This is not surprising, since +the exchange of musicians and their instruments at royal courts +has a long history. The presence of these Greek terms does not +therefore constitute compelling evidence that this account was +written after the conquests of Alexander the Great. + +\ww {burning and flaming fire} % BBE + {burning fiery furnace} % Jubilee2000 + {furnace of blazing fire} % NETfree + {burning fiery furnace} % UKJV + {burning fiery furnace} % RNKJV + {burning fiery furnace} % Webster +\Note 3:6 {a blazing furnace} Furnaces, or kilns, were widely used in +Babylon for the firing of bricks (<Ge 11:3>). It was not unusual to use +such furnaces for execution by burning (<Jer 29:22>; see Herodotus. +1.86; 4.69; see also 2 Maccabees 7). + + +\ww {Chaldaeans} % BBE + {Chaldeans} % Jubilee2000 + {Chaldeans} % NETfree + {Chaldeans} % UKJV + {Chaldeans} % RNKJV + {Chaldeans} % Webster +\Note 3:8 {Chaldeans} See NIV text note and <"note on" 2:2>. The term + \"Chaldeans" as used here is best understood as indicating nationality rather than function. The +informants looked down on the +Jews simply because they were Jews (<"v." 12>; <Est 3:5>. The privileged position of Shadrach, Meshach and +Abednego (\<2:49>) heightened the Chaldeans' hostility toward them (\<"v." 12>). + +\ww {Shadrach, Meshach, and Abed-nego} % BBE + {Shadrach, Meshach, and Abednego} % Jubilee2000 + {Shadrach, Meshach, and Abednego} % NETfree + {Shadrach, Meshach, and Abednego} % UKJV + {Shadrach, Meshach, and Abed-nego} % RNKJV + {Shadrach, Meshach, and Abed-nego} % Webster +\Note 3:12 {Shadrach, Meshach and Abed-nego} See <"note on" 1:7>n. Daniel was either not present or exempted from +demonstrating his loyalty because of his high position (<2:48>). + + +\ww {what god is there who will be able to take you out of my hands?} % BBE + {who}={who is that god that shall deliver you out of my hands?} % Jubilee2000 + {who is that god who can rescue you from my power?} % NETfree + {who is that God that shall deliver you out of my hands?} % UKJV + {who is that Elohim that shall deliver you out of my hands?} % RNKJV + {who}={who is that God that shall deliver you out of my hands?} % Webster +\Note 3:15 {Then what god will be able to rescue you from my +hand?} From Nebuchadnezzar's polytheistic, heathen perspective +there was no god capable of such deliverance. Unwittingly Nebuchadnezzar challenged the power of the +God of Israel. +%Do dokumentace + +\ww {our God, whose servants we are, is able}={our God, whose servants we are, is able ... we will not be the servants of your gods} % BBE + {our God whom we serve is able}={our God whom we serve is able ... we will not worship thy god} % Jubilee2000 + {our God whom we are serving exists, he is able}={our God whom we are serving exists, he is able ... we don’t serve your gods} % NETfree + {our God whom we serve is able}={our God whom we serve is able ... we will not serve your gods} % UKJV + {our Elohim whom we serve is able}={our Elohim whom we serve is able ... we will not serve thy elohim} % RNKJV + {our God whom we serve is able}={our God whom we serve is able ... we will not serve thy gods} % Webster +\Note 3:17-18 {the God we serve is able ... we will not serve your gods} The men did not assert that God +always protects his people from physical harm (<Isa 43:1-2>). Although he may opt to do so, and +certainly is able, the central idea is that God's people should remain obedient to their Lord no +matter what the circumstances because he is far more trustworthy than any human ruler and more +powerful than any force on Earth. Thus the first six chapters of Daniel exalt the prophet and his +friends as men who were unflinchingly faithful to God throughout their ordeals. See WLC 109. + +\ww {a son of the gods} % BBE + {Son of God} % Jubilee2000 + {that of a god} % NETfree + {Son of God} % UKJV + {Son of Elohim} % RNKJV + {son of God} % Webster +\Note 3:25 {a son of the gods} In the ancient world the expression \"son of the gods" could refer to various types +of heavenly beings. Here it meant \"angel" (<"v." 28>). No explanation is given for why Nebuchadnezzar +recognized the fourth person in the furnace as a heavenly being (see <"note on v." 28>n). Perhaps the +miraculous presence of the fourth person was in itself sufficient reason for this conclusion. + +\ww {the Most High God} % BBE + {the most high God} % Jubilee2000 + {the most high God} % NETfree + {the most high God} % UKJV + {the most high Elohim} % RNKJV + {the most high God} % Webster +\Note 3:26 {the Most High God} A title for God's universal authority. As in verse <29> ( \"no other god can save in +this way") and in <2:47>, this confession on the lips of a pagan was not an acknowledgment that +Daniel's Lord alone was God but rather that Daniel's God was supreme above other deities +(<4:2>, <17>, <34>). On the lips of an Israelite the same confession implied monotheism (<4:24-32>; +<5:18>, <21>; <7:18-27>). + +\Note 3:27 {} See WCF 5.3. + +\Note 3:28 {angel} The angel may be identified with \"the angel of the +LORD," who may have represented an appearance of Christ prior +to his incarnation (cf. <6:22>; see notes on <Ge 16:7> and <Ex 3:2>). God +promised his presence when Israel walked through fire (<Isa 43:1-3>). + +\ww {no other god} % BBE + {no other god} % Jubilee2000 + {no other god} % NETfree + {no other God} % UKJV + {no other Elohim} % RNKJV + {no other god} % Webster +\Note 3:29 {no other god} See <"note on verse" 26>. See also WCF 20.4. + +\ww {the king gave} % BBE + {the king promoted} % Jubilee2000 + {Nebuchadnezzar promoted} % NETfree + {the king promoted} % UKJV + {the king promoted} % RNKJV + {the king promoted} % Webster +\Note 3:30 {the king promoted} As this narrative makes clear, their +prominence resulted from their faithfulness to God, not from compromise with the Babylonians. + +\Note 4:1-37 {} {\it Nebuchadnezzar's Second Dream.\/} The prophet narrated +the story of the king's second dream and its interpretation. Once +again Daniel was exalted and Nebuchadnezzar humbled before +God. + +\ww {Nebuchadnezzar the king} % BBE + {King Nebuchadnezzar} % Jubilee2000 + {King Nebuchadnezzar} % NETfree + {Nebuchadnezzar the king} % UKJV + {Nebuchadnezzar the king} % RNKJV + {Nebuchadnezzar the king} % Webster +\Note 4:1 {King Nebuchadnezzar} This is the book's final incident associated with Nebuchadnezzar. It too is +placed late in the king's 43-year reign, at a time when his building projects were completed +and his power was at its height (cf. vv. <4>, <30>). At that time Nebuchadnezzar ruled over the most +powerful kingdom on Earth, but he was no match for the God of Israel. + +\ww {the Most High God} % BBE + {the high God} % Jubilee2000 + {the most high God} % NETfree + {the high God} % UKJV + {the high Elohim} % RNKJV + {the high God} % Webster +\Note 4:2 {the Most High God} See <"notes on" 2:47>n and <3:26>n and <28>n. +%%%%% Do dokumentace jako příklad + +\Note 4:3 {How great}={How great are his signs!} Nebuchadnezzar's confession in this verse +and in <"verses" 34-35> communicates one of the central themes of +the book of Daniel; namely, the absolute sovereignty of the God of +Israel over the kingdoms of the earth and their rulers. + +\Note 4:6-7 {} See <"notes on" 1:20>n and <2:2>n. + +\Note 4:8 {Belteshazzar} See <"note on" 1:7>n. + +\ww {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster +\Note 4:9 {spirit of the holy gods} Although he spoke in pagan terms +Nebuchadnezzar stated an important truth. The presence of God's +Spirit in an individual has remarkable effects. Here his ability to +give extraordinary insight into God's mystery, such as was later given to Paul and the church +(<1Co 2:6-16>), is in view. + +\ww {spirit of the holy gods} % BBE + {spirit of the holy God} % Jubilee2000 + {spirit of the holy gods} % NETfree + {spirit of the holy gods} % UKJV + {spirit of the holy elohim} % RNKJV + {spirit of the holy gods} % Webster +\Note 4:9 {no mystery is too difficult for you} See <2:47> and <"note on" 2:19>n. + +\ww {there was a tree} % BBE + {I saw a tree} % Jubilee2000 + {there was a tree} % NETfree + {behold a tree} % UKJV + {behold a tree} % RNKJV + {behold a tree} % Webster +\Note 4:10 {before me stood a tree} See <Eze 31> for an extensive ' description of a nation (Assyria), %Egypt? +using the imagery of a tree. Similar imagery is found in <Ps 1:3>; <37:35>; <52:8>; <92:12>; <Jer +11:16-17> and <17:8> (see also <Mt 13:32>). + +\ww {up to heaven} % BBE + {unto heaven} % Jubilee2000 + {Its top reached far into the sky} % NETfree + {reached unto heaven} % UKJV + {reached unto heaven} % RNKJV + {reached to heaven} % Webster +\Note 4:11 {its top touched the sky} The term \"sky" may also be +translated \"heaven," a key term in this chapter. The tree represented Nebuchadnezzar's kingdom +reaching from Earth to heaven (<"vv." 11>, <20>, <22>) and protecting birds, which defy the separation of +the two spheres (<"vv." 12>, <21>). In truth the king was not only subject to the judgment of heaven for +his pride (<"vv." 13>, <23>, <31>) but also dependent on the God of heaven for his existence +(<"vv." 15>, <22>, <25>, <33>) and sanity (<"v." 34>). + + +\ww {watcher} % BBE + {watchman} % Jubilee2000 + {holy sentinel} % NETfree + {watcher} % UKJV + {watcher} % RNKJV + {watcher} % Webster +\Note 4:13 {messenger} Although Nebuchadnezzar continued speaking in terms of his pagan religion, he +acknowledged that he saw a holy, heavenly being in his vision. This common ancient Near Eastern +belief fits well with the Biblical truth that God involves himself in Earth's affairs through +revelations by angels. + +\ww {let him} % BBE + {let him} % Jubilee2000 + {let it live} % NETfree + {let his portion be} % UKJV + {let his portion be} % RNKJV + {let it be} % Webster +\Note 4:15 {Let him} From Hebrew pronoun \"he" it becomes clear that the dream concerned a human being and +not just a tree. See <"note on verse" 22>n. + +\ww {the heart of a beast be given to him} % BBE + {let a beast's heart be given unto him} % Jubilee2000 + {let an animal's mind be given to him} % NETfree + {let a beast's heart be given unto him} % UKJV + {let a beast's heart be given unto him} % RNKJV + {let a beast's heart be given to him} % Webster +\Note 4:16 {let him be given the mind of an animal} Nebuchadnezzar +may have suffered from a recognized mental illness called lycanthropy which comes from the Greek +words lukos ( \"wolf") and anthropos ( \"man") in which a person is deluded into behaving like a wolf +or some other animal (<"v." 33>; see also <"note on" 4:33>n). + +\ww {seven times} % BBE + {seven times} % Jubilee2000 + {seven periods of time} % NETfree + {seven times} % UKJV + {seven times} % RNKJV + {seven times} % Webster +\Note 4:16 {till seven times pass by for him} Seven periods +of an unspecified duration (cf. <"vv." 23>, <25>). Most interpreters conclude that \"time" represents a +period of one year. Verse <33> suggests that the period was longer than a day, week or month. + +\ww {It is you, O King} % BBE + {thou, O king}={it is thou, O king} % Jubilee2000 + {it is you, O king} % NETfree + {It is you, O king} % UKJV + {It is thou, O king} % RNKJV + {thou, O king}={It is thou, O king} % Webster +\Note 4:22 {you, O king, are that tree!} With this statement—much like that of Nathan to David (<2Sa 12:7>)—a +direct application was made to Nebuchadnezzar. +%%%Jestli to pujde, tak do dokumentace + + +\ww {That they will send you out from among men, to be with the beasts of the field} % BBE + {they shall drive thee from among men, and thy dwelling shall be with the beasts of the field} % Jubilee2000 + {You will be driven from human society, and you will live with the wild animals} % NETfree + {they shall drive you from men, and your dwelling shall be with the beasts of the field} % UKJV + {they shall drive thee from men, and thy dwelling shall be with the beasts of the field} % RNKJV + {they shall drive thee from men, and thy dwelling shall be with the beasts of the field} % Webster +\Note 4:25 {You will be driven away from people and will live with +the wild animals.} In words more specific than those in <"verse" 15> +Daniel indicated the form of mental illness that God would bring +upon the mighty Nebuchadnezzar. Similar symptoms occasionally +afflicted King George III of England (1738-1820) and Otto of +Bavaria (1848-1916). See <"note on" 4:16>n. + + +\ww {till you are certain that the Most High is ruler in the kingdom of men} % BBE + {until thou shalt understand that the most High takes rule over the kingdom of men} % Jubilee2000 + {before you understand that the Most High is ruler over human kingdoms} % NETfree + {till you know that the most High rules in the kingdom of men} % UKJV + {till thou know that the most High ruleth in the kingdom of men} % RNKJV + {till thou shalt know that the most High ruleth in the kingdom of men} % Webster +\Note 4:25 {until you acknowledge that the Most High is sovereign over the kingdoms of men} +The purpose of Nebuchadnezzar's humiliation was to compel him +to recognize God's sovereignty. See WCF 2.2. + +\ww {your kingdom will be safe for you} % BBE + {thy kingdom shall remain sure unto thee} % Jubilee2000 + { your kingdom will be restored to you} % NETfree + {your kingdom shall be sure unto you} % UKJV + {thy kingdom shall be sure unto thee} % RNKJV + {thy kingdom shall be sure to thee} % Webster +\Note 4:26 {your kingdom will be restored to you} Nebuchadnezzar +was assured that, in spite of the severity and length of his illness, +he would regain the throne subsequent to his acknowledgment of +God's sovereignty. Heaven rules. For the first time in Scripture + \"heaven" is used as a substitute name for God (cf. <"v." 37>). Compare +<Matt 5:3> with <Lk 6:20>. + +\Note 4:30 {} See WLC 105. + +\ww {had grass for his food like the oxen} % BBE + {ate grass as the oxen} % Jubilee2000 + {ate grass like oxen} % NETfree + {did eat grass as oxen} % UKJV + {did eat grass as oxen} % RNKJV + {ate grass as oxen} % Webster +\Note 4:33 {ate grass like cattle} Because Nebuchadnezzar exhibited +traits characteristic of oxen, the form of his mental illness is sometimes termed boanthropy. See +<"note on" 4:16>n. + +\Note 4:34-35,37 {} Although Nebuchadnezzar confessed God's sovereignty in no uncertain terms, he never +explicitly affirmed the God of Israel as the only supreme Creator of the universe. See WCF 2.2: +5.1. + +%\ww {King of heaven} % BBE +% {King of heaven} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {King of heaven} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 4:37 {King of heaven} This unique term brings together the theme +of the chapter: the rule of God from heaven (see <4:26> and its <"note"_4:26>n). + +\Note 5:1-31 {} {\it Judgment on Belshazzar.\/} Daniel turned next to an account of God's judgment against +Belshazzar. In this narrative the king is condemned for his impudent disregard for the holiness of +Israel's God and of his temple. + +\ww {Belshazzar the king} % BBE + {Belshazzar the king} % Jubilee2000 + {King Belshazzar} % NETfree + {Belshazzar the king} % UKJV + {Belshazzar the king} % RNKJV + {Belshazzar the king} % Webster +\Note 5:1 {King Belshazzar} Belshazzar means \"Bel, protect the king." It +is not to be confused with Belteshazzar, the Babylonian name given to Daniel (see <"note on" +1:7>n). +From Babylonian sources we know that Nabonidus, Nebuchadnezzar's son-in-law, was the last king of +Babylon. Belshazzar, the eldest son of Nabonidus, was made co-regent with his father and placed in +charge of affairs in Babylon while Nabonidus spent extensive periods of time at Tema in Arabia. The +events of this chapter took place in 539 B.C., the year of Babylon's +fall to the Persians and of the edict releasing Israelites from captivity. 42 years after the death +of Nebuchadnezzar in 563 B.C. + +\ww {great feast} % BBE + {great banquet} % Jubilee2000 + {great banque} % NETfree + {great feast} % UKJV + {great feast} % RNKJV + {great feast} % Webster +\Note 5:1 {banquet} The banquet scene juxtaposes +the splendor of the event and the divine judgment that would soon be meted out (cf. +<Ge 40:20-22>; <Mk 6:21-28>). + +\ww {Belshazzar, while he was overcome with wine} % BBE + {Belshazzar, under the influence of the wine} % Jubilee2000 + {While under the influence of the wine} % NETfree + {Belshazzar, while he tasted the wine} % UKJV + {Belshazzar, whiles he tasted the wine} % RNKJV + {Belshazzar, while he tasted the wine} % Webster +\Note 5:2 {While Belshazzar was drinking} Under the influence of alcohol Belshazzar committed a sacrilegious act. Even from a heathen standpoint the holy things of +other religions were to be held in reverence. + +\ww {gold and silver vessels}={gold and silver vessels ... from the Temple in Jerusalem} % BBE + {vessels of gold and of silver}={vessels of gold and of silver ... from the Temple in Jerusalem} % Jubilee2000 + {gold and silver vessels}={gold and silver vessels ... from the temple in Jerusalem} % NETfree + {golden and silver vessels}={golden and silver vessels ... taken out of the temple which was in Jerusalem} % UKJV + {golden and silver vessels}={golden and silver vessels ... taken out of the temple which was in Jerusalem} % RNKJV + {golden and silver vessels}={golden and silver vessels ... taken out of the temple which was in Jerusalem} % Webster +\Note 5:2 {the gold and silver goblets ... from the temple in Jerusalem} +See <"note on" 1:2>n. + +\Note 5:2 {his father} %See NIV text note. +Nebuchadnezzar is called the father of +Belshazzar here and in <"verses" 11>, <13> and <18>, and in <"verse" 22> Belshazzar is called the + \"son" of Nebuchadnezzar. Although we know that +Belshazzar was the immediate son of Nabonidus, not Nebuchadnezzar, the terms father and +son were often used in the ancient world in the broader sense of + \"ancestor" or \"predecessor" and \"descendant" or \"successor." respectively. It is likely that +Belshazzar was the grandson of Nebuchadnezzar through his mother, Nitocris. + + +\ww {gave praise to the gods} % BBE + {praised the gods} % Jubilee2000 + {praised the gods} % NETfree + {praised the gods} % UKJV + {praised the elohim} % RNKJV + {praised the gods} % Webster +\Note 5:4 {praised the gods} The temple vessels were defiled not only by being put to profane use but also +by being used to honor the false deities of Babylon. + +\ww {the users of secret arts, the Chaldaeans, and the readers of signs} % BBE + {the magicians, the Chaldeans, and the fortune-tellers} % Jubilee2000 + {the astrologers, wise men, and diviners} % NETfree + {the astrologers, the Chaldeans, and the soothsayers} % UKJV + {the astrologers, the Chaldeans, and the soothsayers} % RNKJV + {the astrologers, the Chaldeans, and the sooth-sayers} % Webster +\Note 5:7 {the enchanters, astrologers and diviners} See <"notes on" 1:20>n and <2:2>n (cf. <2:27>; +<4:7>). + +\ww {Whoever is able to make out this writing, and make clear to me the sense of it} % BBE + {Whoever shall read this writing and show me its interpretation} % Jubilee2000 + {anyone who could read this inscription and disclose its interpretation} % NETfree + {Whosoever shall read this writing, and show me the interpretation thereof} % UKJV + {Whosoever shall read this writing, and shew me the interpretation thereof} % RNKJV + {Whoever shall read this writing, and show me the interpretation of it} % Webster +\Note 5:7 {Whoever reads this writing and tells me what it means} +Once again the king demanded a double requirement: to declare the portent and then to +interpret it (cf. <2:3>). + +\ww {a ruler of high authority in the kingdom} % BBE + {the third ruler in the kingdom} % Jubilee2000 + {third ruler in the kingdom} % NETfree + {the third ruler in the kingdom} % UKJV + {the third ruler in the kingdom} % RNKJV + {the third ruler in the kingdom} % Webster +\Note 5:7 {third highest ruler in the kingdom} Next in power under Nabonidus and his +co-regent Belshazzar (see <"note on" 5:1>n). + +\ww {they were not able to make out the writing or give the sense of it to the king} % BBE + {they could not read the writing, nor make known to the king its interpretation} % Jubilee2000 + {they were unable to read the writing or to make known its interpretation to the king} % NETfree + {they could not read the writing, nor make known to the king the interpretation thereof} % UKJV + {they could not read the writing, nor make known to the king the interpretation thereof} % RNKJV + {they could not read the writing, nor make known to the king the interpretation of it} % Webster +\Note 5:8 {they could not read the writing or tell the king what it meant} + See <2:2-13> and <4:7>; see also <Ge 41:8>. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 5:10 {the queen} %See NIV text note. +It is unlikely that she was a consort of Belshazzar since these women were already present at the banquet +(vv. 2-3). She may have been the widow of Nebuchadnezzar, but it is more likely that she was +Nitocris, the wife of Nabonidus, daughter of Nebuchadnezzar and mother of Belshazzar. + +\ww {the spirit of the holy gods} % BBE + {the spirit of the holy God} % Jubilee2000 + {a spirit of the holy gods} % NETfree + {the spirit of the holy gods} % UKJV + {the spirit of the holy elohim} % RNKJV + {the spirit of the holy gods} % Webster +\Note 5:11 {the spirit of the holy gods} See <4:8>. It is not surprising that the queen mother was +more familiar with the events of Daniel's time than was Belshazzar. It is likely that Daniel was in his 80s by +539 B.C. He had been a young man when taken to Babylon 66 years +earlier in 605 B.C. (see <"note on" 1:1>n). + +\ww {were seen to be in him} % BBE + {was found to have} % Jubilee2000 + {Thus there was found in this man Daniel} % NETfree + {were found in the same Daniel} % UKJV + {were found in the same Daniel} % RNKJV + {were found in the same Daniel} % Webster +\Note 5:12 {This man ... was found to have} This divine enablement +can be described theologically as the presence of God's Spirit in an +individual or as a person possessing a remarkable spirit. + + +\ww {Belteshazzar} % BBE + {Beltechazzar} % Jubilee2000 + {Belteshazzar} % NETfree + {Belteshazzar} % UKJV + {Belteshazzar} % RNKJV + {Belteshazzar} % Webster +\Note 5:12 {Belteshazzar} See <"note on" 1:7>n. + +\ww {a ruler of high authority in the kingdom} % BBE + {the third ruler in the kingdom} % Jubilee2000 + {third ruler in the kingdom} % NETfree + {the third ruler in the kingdom} % UKJV + {the third ruler in the kingdom} % RNKJV + {the third ruler in the kingdom} % Webster +\Note 5:16 {third highest ruler in the kingdom} See <"note on verse" 7>n. + +\ww {Keep your offerings} % BBE + {Let thy gifts be for thyself} % Jubilee2000 + {Keep your gifts} % NETfree + {Let your gifts be to yourself} % UKJV + {Let thy gifts be to thyself} % RNKJV + {Let thy gifts be to thyself} % Webster +\Note 5:17 {You may keep your gifts} Some think that Daniel rejected +Belshazzar's offer of reward not only because he did not seek such +honors but also because of his consciousness that it was only by +God's mercy that he had been able to respond to the king's request; he did not want to use his +God-given role as a means of personal profit (<Ge 14:23>). Yet he had accepted such rewards before +(<2:48>) and did so again later (<"v." 29>). Perhaps he was avoiding any +pressure to modify the ominous message (<Nu 22:18>; <Mic 3:5>, <11>). + +\ww {the Most High God gave} % BBE + {the most high God} % Jubilee2000 + {the most high God bestowed} % NETfree + {most high God gave} % UKJV + {the most high Elohim gave} % RNKJV + {the most high God gave} % Webster +\Note 5:18 {the Most High God gave} See <2:37> and <4:36>. + +\ww {Nebuchadnezzar, your father} % BBE + {Nebuchadnezzar thy father} % Jubilee2000 + {your father Nebuchadnezzar} % NETfree + {Nebuchadnezzar your father} % UKJV + {Nebuchadnezzar thy father} % RNKJV + {Nebuchadnezzar thy father} % Webster +\Note 5:18 {your father Nebuchadnezzar} See <"note on verse" 2>n. + +\Note 5:20-21 {} See <4:31-33>. + +\ww {the Most High is ruler} % BBE + {the most high God takes rule} % Jubilee2000 + {the most high God rules} % NETfree + {the most high God ruled} % UKJV + {the most high Elohim ruled} % RNKJV + {the most high God ruleth} % Webster +\Note 5:21 {Most High God is sovereign} This statement summarizes +the book's theology (see \"Introduction: Purpose and Distinctives"). + +\ww {you, his son} % BBE + {thou his son} % Jubilee2000 + {you, his son} % NETfree + {you his son} % UKJV + {thou his son} % RNKJV + {thou his son} % Webster +\Note 5:22 {But you his son} See <"note on verse" 2>n. + +\ww {though you had knowledge of all this} % BBE + {though thou knewest all this} % Jubilee2000 + {although you knew all this} % NETfree + {though you knew all this} % UKJV + {though thou knewest all this} % RNKJV + {though thou knewest all this} % Webster +\Note 5:22 {though you knew all this} Because the king was without excuse—even more so than his +father—the time of mercy had passed (see <1Ti 1:13>). See WLC 151. + +\Note 5:23 {} See WLC 105. + +\ww {Then} % BBE + {Then} % Jubilee2000 + {Therefore} % NETfree + {Then} % UKJV + {Then} % RNKJV + {Then} % Webster +\Note 5:24 {Therefore} The writing on the wall was God's answer to the +arrogant challenge presented by Belshazzar's pride and defiance of +the God who had demonstrated his existence and sovereignty in +the time of Nebuchadnezzar. + +\ww {Mene, tekel, peres} % BBE + {MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN} % Jubilee2000 + {MENE, MENE, TEQEL, and PHARSIN} % NETfree + {MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN} % UKJV + {MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN} % RNKJV + {MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN} % Webster +\Note 5:25 {MENE, MENE, TEKEL, PARSIN} Literally, \"numbered, numbered, +weighed, divided" or \"mina [a unit of weight], mina, shekel, half +shekel." + +\ww {Mene} % BBE + {MENE} % Jubilee2000 + {mene} % NETfree + {MENE} % UKJV + {MENE} % RNKJV + {MENE} % Webster +\Note 5:26 {Mene} %See NIV text note. +The original script for this word +could be understood as either a verb or a noun. Daniel read it as a +verb meaning \"numbered" or \"counted" and interpreted it as signifying that the days and years of Belshazzar's reign had been determined by God and were about to end. + +\ww {Tekel} % BBE + {TEKEL} % Jubilee2000 + {teqel} % NETfree + {TEKEL} % UKJV + {TEKEL} % RNKJV + {TEKEL} % Webster +\Note 5:27 {Tekel} %See NIV text note. +This word could also be understood as either a verb or a noun. Daniel +read it as a verb meaning + \"weighed" and interpreted it as signifying that Belshazzar failed to +measure up to God's standards of righteousness. + +\ww {Peres} % BBE + {PERES} % Jubilee2000 + {peres} % NETfree + {PERES} % UKJV + {PERES} % RNKJV + {PERES} % Webster +\Note 5:28 {Peres} %See NIV text note. +Daniel construed this word as a +verb meaning \"divided" and interpreted it to signify that Belshazzar's kingdom would be taken from +him and given to the Medes +and Persians. If, as is likely, those present at the banquet understood the three terms as nouns +that simply indicated various monetary weights (mene, a weight equivalent to 60 Babylonian shekels: +tekel, the shekel: peres, a half shekel), then it is not surprising that +they failed to comprehend the significance of the inscription. +Medes and Persians. See \"Introduction: Purpose and Distinctives." See also BC 36. + +\ww {by the order of Belshazzar} % BBE + {Belshazzar commanded} % Jubilee2000 + {on Belshazzar's orders} % NETfree + {commanded Belshazzar} % UKJV + {commanded Belshazza} % RNKJV + {commanded Belshazza} % Webster +\Note 5:29 {Belshazzar's command} Like Nebuchadnezzar Belshazzar +honored Daniel (<2:48>), but unlike Nebuchadnezzar he did not honor Daniel's God (<2:46-47>). The honor +that Daniel and his companions had repeatedly received because of their faithfulness to God +had established Daniel's credibility as a prophet. He was not a +compromiser; he was faithful to God. Therefore his later prophecies ("chs. 7-12"_7:1>) could be fully +trusted. + +\ww {Belshazzar}={Belshazzar ... was put to death} % BBE + {Belshazzar}={Belshazzar ...was slain} % Jubilee2000 + {Belshazzar}={Belshazzar ... was killed} % NETfree + {Belshazzar}={was Belshazzar ... slain} % UKJV + {Belshazzar}={was Belshazzar ... slain} % RNKJV + {Belshazzar}={was Belshazzar ... slain} % Webster +\Note 5:30 {Belshazzar ... was slain} Ancient Near Eastern texts and +the Greek historians Herodotus and Xenophon record that Babylon was taken in a surprise attack by +the Persians while the Babylonians were engaged in reveling and dancing. + +\ww {Darius the Mede} % BBE + {Darius the Median} % Jubilee2000 + {Darius the Mede} % NETfree + {Darius the Median} % UKJV + {Darius the Median} % RNKJV + {Darius the Median} % Webster +\Note 5:31 {Darius the Mede} It has long been alleged that this and other references to \"Darius the Mede" +in the book of Daniel (<6:1>, <6>, <9>, <25>, <28>; <9:1>; <11:1>) are historical errors. See <"note on" 6:1>n. + +\Note 5:32 {} See WCF 19.2. + +\Note 6:1-28 {} {\it Deliverance From the Den of Lions.\/} The prophet recounted his treatment under Darius the Mede, +who succeeded Belshazzar. During his reign Daniel was thrown into a lions' den, and only +through faith did he emerge unscathed. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 6:1 {Darius} See <"note on" 5:31>n. While it is true that Darius the Mede +is not referred to in extant historical sources outside the Scripture +and that there was no interval between Belshazzar/Nabonidus (see +<"note on" 5:1>N) and the accession of Cyrus of Persia, this does not necessarily mean that the book of +Daniel is in error. Most likely \"Darius the Mede" was a throne name for Cyrus, the founder of the Persian +Empire (see <"note on v." 28>N). It is also possible, but not as likely, that it +was a designation for Gubaru, a general who defected from Nebuchadnezzar to Cyrus, led the Persian +conquest of Babylon and was made governor by Cyrus over the territories the Persians had taken from the Babylonians. + +\ww {special spirit} % BBE + {over abundance}={over abundance of the Spirit} % Jubilee2000 + {extraordinary spirit} % NETfree + {excellent spirit} % UKJV + {excellent spirit} % RNKJV + {excellent spirit} % Webster +\Note 6:3 {his exceptional qualities} See <1:17>; <4:8> and <5:12>. + +\ww {the law of his God} % BBE + {the law of his God} % Jubilee2000 + {the law of his God} % NETfree + {the law of his God} % UKJV + {the law of his Elohim} % RNKJV + {the law of his God} % Webster +\Note 6:5 {the law of his God} Daniel's adversaries affirmed not only his +moral integrity but also the visible nature of his piety and commitment to the God of Israel. Thus +the book's major theme of Daniel's holiness and reliability is affirmed once again. + +\ww {All}={All ... have made a common decision} % BBE + {All}={All ... have agreed in common accord} % Jubilee2000 + {To all}={To all ... it seemed like a good idea} % NETfree + {All}={All ... have consulted together} % UKJV + {All}={All ... have consulted together} % RNKJV + {All}={All ... have consulted together} % Webster +\Note 6:7 {have all agreed} The false implication was that Daniel had +concurred with the proposal. These officials were hypocritical in +their seeming devotion to Darius. Their scheme was an attempt to +manipulate him into securing their own designs. + + +\ww {whoever makes any request to any god or man but you}={whoever makes any request to any god ... but you} % BBE + {whoever shall ask a petition of any God}={whoever shall ask a petition of any God ... except of thee} % Jubilee2000 + {anyone who prays to any god}={anyone who prays to any god ... other than you} % NETfree + {whosoever shall ask a petition of any God}={whosoever shall ask a petition of any God ... save of you} % UKJV + {whosoever shall ask a petition of any Elohim}={whosoever shall ask a petition of any Elohim ... } % RNKJV + {whoever shall ask a petition of any God}={whoever shall ask a petition of any God ... except of thee} % Webster +\Note 6:7 {who prays to any god or man ... except to you} The proposal would have seemed +to Darius to be more political than religious and would have served +to consolidate his authority over newly conquered territories. + +\ww {the law of the Medes and Persians} % BBE + {the law of Media and of Persia} % Jubilee2000 + {the law of the Medes and Persians} % NETfree + {the law of the Medes and Persians} % UKJV + {the law of the Medes and Persians} % RNKJV + {the law of the Medes and Persians} % Webster +\Note 6:8 {the laws of the Medes and Persians, which cannot be repealed} See <Est 1:19> and <8:8>. The +irrevocable nature of Persian law is also attested in extra-Biblical writings. The effect of the +decree was to create a conflict for Daniel between allegiance to the Lord and obedience to human government. + +\ww {opening in the direction of Jerusalem} % BBE + {open toward Jerusalem} % Jubilee2000 + {opened toward Jerusalem} % NETfree + {windows being open in his chamber toward Jerusalem} % UKJV + {windows being open in his chamber toward Jerusalem} % RNKJV + {windows being open in his chamber towards Jerusalem} % Webster +\Note 6:10 {opened toward Jerusalem} See <1Ki 8:44> and <48>, as well as <Ps 5:7> and <138:2>. + +\ww {three times a day} % BBE + {three times a day} % Jubilee2000 + {Three times daily} % NETfree + {three times a day} % UKJV + {three times a day} % RNKJV + {three times a day} % Webster +\Note 6:10 {Three times a day} See <Ps 55:17-18>. + +\ww {down on his knees} % BBE + {knelt} % Jubilee2000 + {he was kneeling} % NETfree + {kneeled upon his knees} % UKJV + {kneeled upon his knees} % RNKJV + {kneeled upon his knees} % Webster +\Note 6:10 {down on his knees} Standing may have been a regular posture in +prayer (<1Ch 23:30>; <"Ne 9"_Ne 9:1>). While kneeling in prostration marked a lowering of oneself, appropriate in +circumstances of particular solemnity (<1Ki 8:54>; <Ezr 9:5>; see also <Ps 95:6>; <Lk 22:41>; <Ac 7:60>; +<9:40>). + +\ww {as he had done before} % BBE + {as he was used to doing before} % Jubilee2000 + {as he had been accustomed to do previously} % NETfree + {as he did in old times} % UKJV + {as he did aforetime} % RNKJV + {as he did before} % Webster +\Note 6:10 {just as he had done before} Evidently Daniel's prayer habits were public knowledge, a mark of +his genuine piety. + +\ww {one of the prisoners of Judah} % BBE + {of the sons of the captivity of the Jews} % Jubilee2000 + {one of the captives from Judah} % NETfree + {of the children of the captivity of Judah} % UKJV + {of the children of the captivity of Judah} % RNKJV + {of the children of the captivity of Judah} % Webster +\Note 6:13 {who is one of the exiles from Judah} This ethnic identification of Daniel is perhaps indicative +of prejudice toward the Jews on the part of the other officials (cf. <3:8>). That Daniel's ethnic +identity was widely known reveals that he had not compromised his +heritage in favor of success in captivity—an important lesson to +the readers. + +\ww {his heart was fixed on keeping Daniel safe} % BBE + {heart on Daniel to deliver him}={he set his heart on Daniel to deliver him} % Jubilee2000 + {began thinking about how he might rescue Daniel} % NETfree + {set his heart on Daniel to deliver him} % UKJV + {set his heart on Daniel to deliver him} % RNKJV + {heart on Daniel to deliver him}={set his heart on Daniel to deliver him} % Webster +\Note 6:14 {he was determined to rescue Daniel} Darius immediately +perceived that he had been victimized by the intrigue of his own +officials in order to trap Daniel. His appreciation for Daniel remained unshaken. + +\ww {Your God}={Your God ... will keep you safe} % BBE + {Thy God}={Thy God ... may he deliver thee} % Jubilee2000 + {Your God}={Your God ... will rescue you} % NETfree + {Your God}={Your God ... will deliver you} % UKJV + {Thy Elohim}={Thy Elohim ... will deliver thee} % RNKJV + {Thy God}={Thy God ... he will deliver thee} % Webster +\Note 6:16 {May your God ... rescue you!} Against his own will Darius +was forced to comply with the decree. Nevertheless, he hoped +that Daniel's God would intervene on behalf of his faithful servant. + +\ww {it was stamped with the king's stamp and with the stamp of the lords} % BBE + {sealed it with his own signet}={sealed it with his own signet ring and with the signet ring of his princes} % Jubilee2000 + {sealed it with his signet ring and with those of his nobles} % NETfree + {sealed it with his own signet, and with the signet of his lords} % UKJV + {sealed it with his own signet, and with the signet of his masters} % RNKJV + {sealed it with his own signet, and with the signet of his lords} % Webster +\Note 6:17 {sealed it with his own signet ring and with the rings of +his nobles} Signet rings and cylinder seals were commonly used by +the Assyrians, Babylonians and Persians. The ring or cylinder was +rolled across impressionable clay to leave the personal mark of the +owner of the seal. Breaking open whatever was sealed in this way +would be a violation of the law. + +\ww {My God has sent his angel} % BBE + {My God has sent his angel} % Jubilee2000 + {My God sent his angel} % NETfree + {My God has sent his angel} % UKJV + {My Elohim hath sent his angel} % RNKJV + {My God hath sent his angel} % Webster +\Note 6:22 {My God sent his angel} Likely the angel of the Lord (see <"note on" 3:28>n). + +\ww {gave orders for them to take Daniel up out of the hole} % BBE + {commanded that they should take Daniel up out of the den} % Jubilee2000 + {gave an order to haul Daniel up from the den} % NETfree + {commanded that they should take Daniel up out of the den} % UKJV + {commanded that they should take Daniel up out of the den} % RNKJV + {commanded that they should take Daniel out of the den} % Webster +\Note 6:23 {gave orders to lift Daniel out of the den} Darius could do +this without violating the initial decree, since its demands had already been fulfilled. + +\Note 6:26-27 {} See <2:47>; <3:17-18> and <28-29>; <4:2-3> and <28-37> and <5:18-29>. +As in the previous narratives the +Lord revealed himself to be greater than human rulers or kingdoms, for his sovereignty extends over +nature and history. But this decree went far beyond those earlier confessions in acknowledging God +as a living, enduring and saving deity, whose kingdom is eternal and secure. + +\ww {order} % BBE + {statute} % Jubilee2000 + {edict} % NETfree + {decree} % UKJV + {decree} % RNKJV + {decree} % Webster +\Note 6:26 {decree} Darius's +decree does not imply that he actually converted from pagan polytheism to faith in Daniel's God +alone any more than did Cyrus's proclamation that God had instructed him to send the Jews home (<Ezr +1:3-4>; <Isa 44:28>; <45:4>). + +\ww {Daniel did well} % BBE + {Daniel was prospered} % Jubilee2000 + {Daniel prospered} % NETfree + {Daniel prospered} % UKJV + {Daniel prospered} % RNKJV + {Daniel prospered} % Webster +\Note 6:28 {Daniel prospered} The major theme of God's blessing toward Daniel +appears again. Daniel remained faithful, refusing to compromise. For this reason he rose in +prominence under both Babylonian and Persian kings. This fact exalted Daniel as a faithful Israelite +whose prophecies could be trusted. the reign of Darius and the reign of Cyrus. +%See NIV text note. +The wording may be understood in two ways: (1) Daniel prospered under the rule of Gubaru (see +<"note on v." 1>n) as well as under Cyrus; or (2) Daniel prospered under the reign of Darius, even in the +reign of Cyrus. In the latter case, Darius the Mede and Cyrus are understood to be two names for the +same ruler (see <"note on v." 1>n). + +\Note 7:1-12:13 {} {\it The Visions.\/} In these chapters Daniel turned from +historical narrative to reports of visions. These visions depend on the two main themes set forth +in the first six chapters of the book: Israel's God was in control of all nations, and Daniel could +be trusted as God's uncompromising prophet. These chapters prepared an exiled Israel for the long +delay of the restoration and the trials to come under the control of foreign powers. They also +encouraged the people of God not to give up hope that God's kingdom would come at the end of these +trials. Daniel touched on four main topics: the four beasts (<7:1-28>), the ram and the goat (<8:1-27>), +the \"seventy weeks" (<9:1-27>) and the future of God's people (<10:1-12:13>). + + +\Note 7:1-28 {} {\it Vision of the Four Beasts.\/} Daniel reported his dream of four beasts. The dream traces +the history of foreign kingdoms oppressing Israel until their earthly dominion was given to the \"one +like a son of man" and to the saints. + +\ww {the first year of Belshazzar} % BBE + {the first year of Belshazzar} % Jubilee2000 + {first year of King Belshazzar} % NETfree + {the first year of Belshazzar} % UKJV + {the first year of Belshazzar} % RNKJV + {the first year of Belshazzar} % Webster +\Note 7:1 {the first year of Belshazzar} See <"note on" 5:1>n. It is not known whether +Belshazzar's coregency with Nabonidus began at the same time as the accession of Nabonidus (556 +B.C.) or a few years later. In any case, the events of this chapter (and <"ch. 8"_8:1>) are lobe placed +chronologically between those of chapters 4 and 5. +%%%%%%%%%%%%%%???? lobe + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 7:2 {great sea} Whether or not this is a reference +to the Mediterranean Sea is immaterial. What is clear is that the sea is symbolical the chaotic +restlessness that characterized the sinful nations oppressing Israel. See the interpretation given +in <"verse" 17> and in <Isa 17:12-13> and <57:20>. + +\ww {four great beasts} % BBE + {four great beasts} % Jubilee2000 + {four large beasts} % NETfree + {four great beasts} % UKJV + {four great beasts} % RNKJV + {four great beasts} % Webster +\Note 7:3 {Four great beasts} These four beasts represent +four kingdoms (<"vv." 17>, <23>). It is clear that there is a close correspondence between the four +kingdoms of Nebuchadnezzar's vision of the image in chapter 2 and those symbolized by the beasts in +this chapter. For identification of the four kingdoms, see chart, \"Visions in Daniel," at Da 2. + +\Note 7:4 {a lion}={a lion ... eagle's wings} The lion with eagle's wings is an +appropriate symbol for the Babylonian Empire (cf. <Jer 50:44>; <Eze 17:3>). Winged lions were common +Babylonian art forms often placed at the entrances of important public buildings. + +\ww {wings were pulled off}={wings were pulled off ... a man's heart was given to it} % BBE + {wings were plucked off}={wings were plucked off ... a man’s heart was given to it} % Jubilee2000 + {wings were pulled off}={wings were pulled off ... a human mind was given to it} % NETfree + {the wings thereof were plucked}={the wings thereof were plucked ...a man's heart was given to it} % UKJV + {the wings thereof were plucked}={the wings thereof were plucked ... a man's heart was given to it} % RNKJV + {wings were plucked}={wings were plucked ... a man's heart was given to it} % Webster +\Note 7:4 {wings were torn off ... and the heart of man was given to it} +Perhaps this is a reference to Nebuchadnezzar's +humiliation and later restoration following a seven-year period of insanity (<4:1-37>). + +\ww {another beast, like a bear} % BBE + {the second beast}={the second beast, like unto a bear} % Jubilee2000 + {a second beast}={a second beast ... like a bear} % NETfree + {another beast}={another beast ... like to a bear} % UKJV + {another beast}={another beast ... like to a bear} % RNKJV + {another beast}={another beast ... like a bear} % Webster +\Note 7:5 {a second beast ... like a bear ... raised up on one of ib sides, and it had three ribs in +its mouth} +The Medo-Persian kingdom is symbolized by a beast with a voracious appetite. The raised side may +represent the superior status of Persia, and the three ribs likely point to Persia's conquests over +Lydia (546 B.C.), Babylon (539 B.C.) and Egypt (525 B.C.). See <"note on" 8:3>n. + +\ww {another beast, like a leopard} % BBE + {another, like a tiger} % Jubilee2000 + {another beast like a leopard} % NETfree + {another, like a leopard} % UKJV + {another, like a leopard} % RNKJV + {another, like a leopard} % Webster +\Note 7:6 {another beast ... like a leopard ... it had four wings... four heads} +The Greek Empire is symbolized by a leopard, +which is known for its speed. Alexander the Great (356-323 B.C.) conquered the Persian Empire with +great rapidity. He encountered the Persians in three major battles: (1) At the Granicus River (334 +B.C.)he gained entry into Asia Minor. (2) At Issus (333 B.C.). he was enabled to occupy Syria, +Canaan and Egypt. (3) At Arbela (331 B.C.) he destroyed the last Persian army and pushed onward +toward India. See also <8:5-8>. Shortly after his premature death at age thirty-three the empire he had +established divided into four parts: Macedonia under Cassander, Thrace and Asia Minor under +Lysimachus, Syria under Seleucus and Egypt under Ptolemy. + + +\ww {a fourth beast}={a fourth beast ... causing fear and very troubling, full of power and very strong} % BBE + {the fourth beast}={the fourth beast ... dreadful and terrible, and exceedingly strong} % Jubilee2000 + {a fourth beast}={a fourth beast ... dreadful, terrible, and very strong} % NETfree + {a fourth beast}={a fourth beast ... dreadful and terrible, and strong exceedingly} % UKJV + {a fourth beast}={a fourth beast ... dreadful and terrible, and strong exceedingly} % RNKJV + {a fourth beast}={a fourth beast ... dreadful and terrible, and strong exceedingly} % Webster +\Note 7:7 {a fourth beast—terrifying and frightening and very powerful} +History has revealed that this +unidentified beast represents Rome, the kingdom that ultimately assimilated the various parts of +the divided Greek kingdom. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 7:7 {it had ten horns} The ten horns symbolize ten kings or kingdoms arising +from the Roman kingdom (<"v." 24>). It is not clear whether these horns are successive or +contemporaneous. Some suggest that they represent a second phase of +thefourth kingdom, \"a revived Roman Empire" of the last days, but +there is no evidence of such a distinction. + +\ww {a little one, before which three of the first horns were pulled up by the roots} % BBE + {another little horn, before whom three of the first horns were plucked up}={another little horn, before whom three of the first horns were plucked up by the roots} % Jubilee2000 + {a small one - came up between them, and three of the former horns were torn out by the roots} % NETfree + {another little horn, before whom there were three of the first horns plucked up by the roots} % UKJV + {another little horn, before whom there were three of the first horns plucked up by the roots} % RNKJV + {another little horn, before whom there were three of the first horns plucked up by the roots:} % Webster +\Note 7:8 {another horn, a little one ... three of the first horns were +uprooted before it} The ten horns are prior in time to the \"little horn" which uproots three of them. Here is another phase of the +fourth kingdom. Many interpreters have suggested that the little +horn symbolizes the rise of the antichrist (<2Th 2:3-4>, <8>). If so, this is +the first Scriptural reference to the antichrist. + +\ww {eyes like a man's eyes in this horn, and a mouth saying great things} % BBE + {eyes like the eyes of man, and a mouth speaking grand things} % Jubilee2000 + {eyes resembling human eyes and a mouth speaking arrogant things} % NETfree + {eyes like the eyes of man, and a mouth speaking great things} % UKJV + {eyes like the eyes of man, and a mouth speaking great thing} % RNKJV + {eyes like the eyes of a man, and a mouth speaking great things} % Webster +\Note 7:8 {eyes like the eyes of a man and a mouth that spoke boastfully} The imagery suggests +that this horn represents an individual rather than a kingdom. + +\ww {a very old man took his seat} % BBE + {an Elder of great age did sit} % Jubilee2000 + {the Ancient of Days took his seat} % NETfree + {the Ancient of days did sit} % UKJV + {the Ancient of days did sit} % RNKJV + {the Ancient of days did sit} % Webster +\Note 7:9 {the Ancient of Days took his seat} The title \"Ancient of Days" occurs in the Bible only in this chapter (<"vv." 13>, <22>). A similar +expression appears in Ugaritic texts to designate the great God El. +It is clearly used as a designation for God, who is sitting to judge, +and it implies that God is eternal or that he has ruled from ancient +times. + +\ww {clothing}={clothing ...hair } % BBE + {garment}={garment ...hair } % Jubilee2000 + {attire}={attire ...hair } % NETfree + {garment}={garment ... hair} % UKJV + {garment}={garment ... hair} % RNKJV + {garment}={garment ... hair} % Webster +\Note 7:9 {clothing ... hair} Although God appeared in magnificent +glory to Daniel, he still revealed himself in a recognizably human +form so that Daniel could grasp what he saw. + +\ww {his sea}={his seat ... its wheels} % BBE + {his throne}={his throne ... his wheels} % Jubilee2000 + {His throne}={His throne ... its wheels} % NETfree + {his throne}={his throne ... his wheels} % UKJV + {his throne}={his throne ... his wheels} % RNKJV + {his throne}={his throne ... his wheels} % Webster +\Note 7:9 {His throne ... and its wheels} The depiction of God's throne resembles that of Ezekiel's +vision (<Eze 1:15-28>). As in other parts of the ancient world the +divine throne is depicted as having wheels, like a mobile chariot throne used most notably in +battle. Similar motifs lie behind the pillar of fire that led Israel during the Exodus (<Ex 13:21-22>). + +\ww {the books were open} % BBE + {the books were opened} % Jubilee2000 + {the books were opened} % NETfree + {the books were opened} % UKJV + {the books were opened} % RNKJV + {the books were opened} % Webster +\Note 7:10 {the books were opened} See <12:1> (see also <Ex 32:32>; <Ps 149:9>; <Isa 4:3>; <65:6>; +<Mal 3:16>; <Lk 10:20>; <Rev 5:1-5>; <6:12-16>; <20:12>). See BC 37. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +%% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 7:11-12 {} A contrast is drawn between the complete +destruction of the fourth kingdom and the measure of continuance granted the preceding kingdoms as +their people and customs were absorbed into the succeeding kingdoms. + +\ww {one like a man} % BBE + {like a Son of man} % Jubilee2000 + {one like a son of man} % NETfree + {one like the Son of man} % UKJV + {one like the Son of man} % RNKJV + {the son of man}={one like the son of man} % Webster +\Note 7:13 {one like a son of man} The +term \"son of man" may mean simply \"a man." The Hebrew equivalent is used for Daniel in <8:17> and is +used many times of Daniel's contemporary Ezekiel (e.g., <Eze 2:1>, <3>, <6>). +In contrast to the beasts who +misruled the earth, this \"one" will preside over creation as God had intended before the fall; he +will have dominion over the beasts (<Ge 1:26-28>; <Ps 8>). Daniel may have been the earliest witness to +this special use of \"son of man." Later Jewish apocalyptic literature written between the Old and +New Testaments draws upon this passage and speaks of the \"son of man" as a supernatural human being +who brings the power of heaven to Earth. Daniel saw someone like a man; i.e., someone who was to +be compared with a man yet was somehow qualitatively different (<"v." 14>). The expression \"son of man" +is used 69 times in the Synoptic Gospels and 12 times in John's Gospel to refer to Christ. It is in +fact the most common title Jesus used of himself. + +\ww {coming with the clouds of heaven} % BBE + {in the clouds of heaven} % Jubilee2000 + { with the clouds of the sky} % NETfree + {came with the clouds of heaven} % UKJV + {with the clouds of heaven} % RNKJV + {with the clouds of heaven} % Webster +\Note 7:13 {coming with the clouds of heaven} Elsewhere in +the Old Testament only God is said to appear on clouds (<Ps 104:3>; <Isa 19:1>). The One like a man +originates in heaven and comes by divine initiative. He is the same as the rock cut out of the +mountain, but not by human hands (<2:45>; see <"note on" 7:14>n). + +\ww {to him was given authority} % BBE + {he gave him dominion} % Jubilee2000 + {To him was given ruling authority} % NETfree + {there was given him dominion} % UKJV + {there was given him dominion} % RNKJV + {there was given him dominion} % Webster +\Note 7:14 {He was given authority} God gives +him vice-regency over all the nations. He fulfills the symbolic rule of the rock cut out of a +mountain (<2:44-45>). + + +\ww {all peoples}={all peoples ... were his servants ... his kingdom is one which will not come to destruction} % BBE + {all the peoples}={all the peoples ... served him ... his kingdom such that it shall never be corrupted} % Jubilee2000 + {All peoples}={All peoples ... were serving him ... His kingdom will not be destroyed} % NETfree + {all people}={all people ... should serve him ... his kingdom that which shall not be destroyed} % UKJV + {all people}={all people ... should serve him ... his kingdom that which shall not be destroyed} % RNKJV + {all people}={all people ... should serve him ... his kingdom that which shall not be destroyed} % Webster +\Note 7:14 {all peoples ... worshiped him ... his kingdom is one that will never be +destroyed} The \"son of man" whom Daniel envisioned was none other than the great son of David, the +Messiah. Isaiah also spoke of his kingdom as never ending (<Isa 9:7>). +Jesus clearly confirmed this Messianic connection by an +allusion to this passage. For this he was accused by the religious +leaders of his day of blasphemy (<Mt 26:64-65>; <Mk 14:62-64>). In +serving him, people serve God. + +\ww {spirit was pained}={spirit was pained ...were troubling} % BBE + {spirit was troubled}={spirit was troubled ... astonished} % Jubilee2000 + {spirit was distressed}={spirit was distressed ...were alarming } % NETfree + {was grieved in my spirit}={was grieved in my spirit ...troubled me } % UKJV + {was grieved in my spirit}={was grieved in my spirit ... troubled me} % RNKJV + {was grieved in my spirit}={was grieved in my spirit ... troubled me} % Webster +\Note 7:15 {troubled in spirit ... was deeply troubled} Daniel was +horrified by what he saw and asked an angel to elucidate the vision. + +\ww {the saints of the Most High} % BBE + {they} % Jubilee2000 + {The holy ones of the Most High} % NETfree + {the saints of the most High} % UKJV + {the saints of the most High} % RNKJV + {the saints of the most High} % Webster +\Note 7:18 {the saints of the Most High} See <"verses" 21-22>, <25> and <27>. +Not angels but true believers who will share responsibility in the +administration of the kingdom (<1Co 6:1-11>; <2Ti 2:12>; <Rev 22:5>). + +\ww {will take the kingdom} % BBE + {shall take the kingdom}={they shall take the kingdom} % Jubilee2000 + {will receive the kingdom} % NETfree + {shall take the kingdom} % UKJV + {shall take the kingdom} % RNKJV + {shall take the kingdom} % Webster +\Note 7:18 {will receive the kingdom} There is close identification between +the \"son of man" as King (<"vv." 13-14>) and the \"saints of the Most +High" as those who participate in his kingdom (see \"\x/took the kingdom/" at <"v." 22>; see also +<"v." 27>). + +\ww {for ever} % BBE + {until the age} % Jubilee2000 + {forever} % NETfree + {for ever} % UKJV + {for ever} % RNKJV + {for ever} % Webster +\Note 7:18 {forever} See <6:26>, <7:14> and <"their"_6:26>n <"notes"_7:14>n. + +\ww {that horn made war on the saints and overcame them} % BBE + {this horn made war against the saints and overcame them} % Jubilee2000 + {that horn began to wage war against the holy ones and was defeating them} % NETfree + {the same horn made war with the saints, and prevailed against them} % UKJV + {the same horn made war with the saints, and prevailed against them} % RNKJV + {the same horn made war with the saints, and prevailed against them} % Webster +\Note 7:21 {this horn was waging war against the saints and defeating them} Daniel recounted additional +information about the hostility of the little horn (<"v." 8>) toward the people of God (cf. <Rev 13:7>). + +\ww {Till he came, who was very old} % BBE + {until such time as the Elder of great age came} % Jubilee2000 + {until the Ancient of Days arrived} % NETfree + {Until the Ancient of days came} % UKJV + {Until the Ancient of days came} % RNKJV + {Until the Ancient of days came} % Webster +\Note 7:22 {until the Ancient of Days came} Although the little horn +(<"v." 8>) would prevail for a time against God's people, in the end he +would fall under the judgment of God (cf. <Zec 14:1-4>; <Rev 13:7-17>; +<19:20>). + + +\ww {took the kingdom} % BBE + {possessed the Kingdom} % Jubilee2000 + {take possession of the kingdom} % NETfree + {possessed the kingdom} % UKJV + {possessed the kingdom} % RNKJV + {possessed the kingdom} % Webster +\Note 7:22 {possessed the kingdom} God's intervention in history will +lead to what the New Testament calls \"the kingdom of God" (see +theological article \"The Kingdom of God" at <Mt 4>). + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 7:24 {three kings} A few of the ten, but an indefinite number. + +\ww {he will say words against the Most High} % BBE + {he shall speak}={he shall speak great words against the most High} % Jubilee2000 + {He will speak words against the Most High} % NETfree + {he shall speak great words against the most High} % UKJV + {he shall speak great words against the most High} % RNKJV + {words against the most High}={he shall speak great words against the most High} % Webster +\Note 7:25 {He will speak against the Most High} More details are given of the activities of the little +horn (<"v." 8>) as a ruler who opposes God. + + +\ww {put an end to the saints} % BBE + {break down the saints} % Jubilee2000 + {harass the holy ones} % NETfree + {wear out the saints} % UKJV + {wear out the saints} % RNKJV + {wear out the saints} % Webster +\Note 7:25 {oppress his saints} He will persecute God's people. + +\ww {for a time and times and half a time} % BBE + {time and times and the half}={until a time and times and the half or dividing of a time} % Jubilee2000 + {For a time, times, and half a time} % NETfree + {until a time and times and the dividing of time} % UKJV + {until a time and times and the dividing of time} % RNKJV + {until a time and times and the dividing of time} % Webster +\Note 7:25 {for a time, times and half a time} The word \"time" is the same word +used in <4:16> and <4:23> and, as there (see <"note on" 4:16>n), may be understood as representing a period +of one year (cf. <Rev 12:14>). It is +best understood as symbolic of a period of time that will be shortened when God suddenly +intervenes. + +\ww {the judge} % BBE + {the Judge} % Jubilee2000 + {the court} % NETfree + {the judgment} % UKJV + {the judgment} % RNKJV + {the judgment} % Webster +\Note 7:26 {the court} The court of heaven (see <"v." 10>). + +\ww {will be given to the people of the saints} % BBE + {be given to the holy people} % Jubilee2000 + {will be delivered to the people of the holy ones} % NETfree + {shall be given to the people of the saints} % UKJV + {shall be given to the people of the saints} % RNKJV + {shall be given to the people of the saints} % Webster +\Note 7:27 {will be handed over to the saints} After God's people face +the trials of oppressive kingdoms they will rule over all forever. See +<"note on" 7:18>n. + +\ww {greatly troubled by my thoughts, and the colour went from my face} % BBE + {very troubled in my thoughts, and my countenance changed in me} % Jubilee2000 + {troubled me greatly, and the color drained from my face} % NETfree + {much troubled me, and my countenance changed in me} % UKJV + {much troubled me, and my countenance changed in me} % RNKJV + {much troubled me, and my countenance changed in me} % Webster +\Note 7:28 {deeply troubled ... turned pale} Thoughts of Israel falling +under repeated and prolonged oppression from foreign powers still +troubled Daniel, even though the ultimate outcome would be divine intervention resulting in victory +for God's people. See also <"v." 15> and its <"note"_7:15>n. + +\ww {kept the thing in my heart} % BBE + {kept the word in my heart} % Jubilee2000 + {kept the matter to myself} % NETfree + {kept the matter in my heart} % UKJV + {kept the matter in my heart} % RNKJV + {kept the matter in my heart} % Webster +\Note 7:28 {kept the matter to myself} +Daniel mentioned this to inform his readers +that he did not delight in the prospect of such a future for God's +people. Despite his authority in the Gentile courts of Babylon and +Persia, no one could rightly accuse him of betraying his loyalty to +God's people. He spoke of these future events with regret. + +\Note 8:1-12:13 {} Daniel resumed use of the Hebrew language in the +book's last five chapters. He had written <2:4-7:28> in Aramaic (see +<"note on" 2:4>n). + +\Note 8:1-27 {} {\it Vision of the Ram and the Goat.}\/ The prophet recorded a +vision concerning the treatment of God's people under the Medo-Persians and Greeks. + +\ww {In the third year of the rule of Belshazzar the king} % BBE + {In the third year of the reign of king Belshazzar} % Jubilee2000 + {In the third year of King Belshazzar's reign} % NETfree + {In the third year of the reign of king Belshazzar} % UKJV + {In the third year of the reign of king Belshazzar} % RNKJV + {In the third year of the reign of king Belshazzar} % Webster +\Note 8:1 {In the third year of King Belshazzar's reign} That is, two +years after Daniel's dream in chapter 7 (see <"note on" 7:1>n). + +\ww {when I saw it, I was} % BBE + {I saw it, that I}={I saw it, that I was} % Jubilee2000 + {I saw myself} % NETfree + {I saw, that I was} % UKJV + {I saw, that I was} % RNKJV + {I saw, that I}={I saw, that I was} % Webster +\Note 8:2 {I saw myself} Daniel experienced a visionary journey like that +of Ezekiel (<Eze 3:10-15>). + +\ww {the strong town Shushan, which is in the country of Elam} % BBE + {Shushan}={Shushan, which is the head of the kingdom in the province of Persia} % Jubilee2000 + {Susa the citadel, which is located in the province of Elam} % NETfree + {Shushan in the palace, which is in the province of Elam} % UKJV + {Shushan in the palace, which is in the province of Elam} % RNKJV + {in the province of Elam}={Shushan in the palace, which is in the province of Elam} % Webster +\Note 8:2 {the citadel of Susa in the province of Elam} +In Daniel's time \x/Shushan/ was the capital of Elam, about 230 +miles east of Babylon. It is unclear whether Elam was then independent or aligned with either +Babylon or Media. Later, however, as one of three royal cities, \x/Shushan/ became the diplomatic and +administrative capital of the Persian Empire (cf. <Est 1:2>; <Ne 1:1>). + +\ww {water-door of the Ulai} % BBE + {river of Ulai} % Jubilee2000 + {Ulai Canal} % NETfree + {river of Ulai} % UKJV + {river of Ulai} % RNKJV + {river Ulai} % Webster +\Note 8:2 {Ulai Canal} This canal near \x/Shushan/ connected two rivers that flowed into +the Persian Gulf. + + +\ww {a male sheep with two horns} % BBE + {a ram was standing before the river, which had two horns} % Jubilee2000 + {a ram with two horns} % NETfree + {a ram which had two horns} % UKJV + {a ram which had two horns} % RNKJV + {a ram which had}={a ram which had two horns} % Webster +\Note 8:3 {a ram with two horns} Verse 20 identifies the ram and its horns as a symbol for the kings of the +Medo-Persian Empire. One of the horns was longer than the other but grew up later. Medo-Persian +history clarifies the symbolism here. The Medes became strong and independent of Assyria after 631 +B.C. The Persians began as an insignificant segment of the Median kingdom but eventually rose to +control it when Cyrus (reigned 559-530 B.C.) of Anshan (in Elam) brought Media under his control +(550 B.C.). Cyrus added to his list of titles \"King of the Medes." Thus both horns +were long but the one representing Persia longer because it was +superior in might, and later in growing because it came to power +after the other. + +\ww {pushing to the west and to the north and to the south} % BBE + {smote with the horns to the west, to the north, and to the south} % Jubilee2000 + {butting westward, northward, and southward} % NETfree + {pushing westward, and northward, and southward} % UKJV + {pushing westward, and northward, and southward} % RNKJV + {pushing westward, and northward, and southward} % Webster +\Note 8:4 {he charged toward the west and the north and the south} +Cyrus initially took Asia Minor; afterward, both northern and +southern Mesopotamia. Subsequent rulers extended Medo-Persian control far to the East. + +\ww {made himself great} % BBE + {made himself great} % Jubilee2000 + {acted arrogantly} % NETfree + {became great} % UKJV + {became great} % RNKJV + {became great} % Webster +\Note 8:4 {became great} The Persian Empire became larger and more powerful than any previous empire +in ancient Near Eastern history. + +\ww {the he-goat had a great horn between his eyes} % BBE + {the goat}={the goat had a notable horn between his eyes} % Jubilee2000 + {This goat had a conspicuous horn between its eyes} % NETfree + {the goat had a notable horn between his eyes} % UKJV + {the goat had a notable horn between his eyes} % RNKJV + {a notable horn between his eyes}={the goat had a notable horn between his eyes} % Webster +\Note 8:5 {a goat with a prominent horn between his eyes came from the west} +<"Verse" 21> identifies the goat as Greece and the +large horn between his eyes as its first king. The symbolism is a +clear depiction of the rise of the Greek Empire under the leadership of Alexander the Great (356-323 B.C.). + +\ww {over the face of all the earth without touching the earth} % BBE + {upon the face of the whole earth and did not touch the earth} % Jubilee2000 + {over the surface of all the land without touching the ground} % NETfree + {on the face of the whole earth, and touched not the ground} % UKJV + {on the face of the whole earth, and touched not the ground} % RNKJV + {on the face of the whole earth, and touched not the ground} % Webster +\Note 8:5 {crossing the whole earth without touching the ground} This depicts the amazing +rapidity of Alexander's conquests (see <"note on" 7:6>n). In only three +years he was able to defeat the powerful Persian Empire. + +\ww {the he-goat became very great} % BBE + {the he goat made himself very great} % Jubilee2000 + {The male goat acted even more arrogantly} % NETfree + {the he goat waxed very great} % UKJV + {the he goat waxed very great} % RNKJV + {the he-goat became very great} % Webster +\Note 8:8 {The goat became very great} Alexander's empire quickly +exceeded the Persian Empire in size. By 327 B.C. Alexander had +moved eastward into what is today Afghanistan and then on to the +Indus Valley. + + +\ww {when he was strong, the great horn was broken} % BBE + {when he was at his greatest strength, that great horn was broken} % Jubilee2000 + {no sooner had the large horn become strong than it was broken} % NETfree + {when he was strong, the great horn was broken} % UKJV + {when he was strong, the great horn was broken} % RNKJV + {when he was strong, the great horn was broken} % Webster +\Note 8:8 {but at the height of his power his large horn was broken off} +When his own troops refused to advance farther eastward Alexander returned to Babylon, +where he died at the age of thirty-two, most probably of typhoid fever. + +\ww {in its place came up four other horns} % BBE + {in its place came up another four marvellous ones} % Jubilee2000 + {there arose four conspicuous horns in its place} % NETfree + {for it came up four notable ones} % UKJV + {for it came up four notable ones} % RNKJV + {in its stead came up four notable ones} % Webster +\Note 8:8 {in its place four prominent horns grew up} <"Verse" 22> +indicates that these horns symbolize four kingdoms that +emerged from Alexander's empire but were inferior in strength to +its original domain. Historical records indicate that after a time of +internal struggle four of Alexander's generals were able to secure +portions of the former Greek Empire as their own kingdoms. See +<"note on" 7:6>n. + +\ww {another horn, a little one} % BBE + {a little horn} % Jubilee2000 + {a small horn} % NETfree + {a little horn} % UKJV + {a little horn} % RNKJV + {a little horn} % Webster +\Note 8:9 {another horn, which started small} <"Verse" 23> indicates that +this horn symbolizes a wicked ruler who would arise in one of the +four Greek kingdoms after an extended interval of time ( \"in the latter part of their reign"). The +descriptions of the actions of this ruler (<"vv." 9-14>, <23-25>) identify +him as Antiochus IV Epiphanes, the ruler of the Seleucid kingdom from 175 to 164 B.C. This horn is +not to be identified with the \"little horn" of <7:8>, which would arise during the Roman rather than +the Greek period. + +\ww {to the beautiful land} % BBE + {toward the desirable}={toward the desirable land} % Jubilee2000 + {toward the beautiful land} % NETfree + {toward the pleasant land} % UKJV + {toward the pleasant land} % RNKJV + {towards the pleasant}={toward the pleasant land} % Webster +\Note 8:9 {toward the Beautiful Land} Daniel showed his love for the promised land by this +expression. + +\ww {the army of heaven} % BBE + {the host of heaven} % Jubilee2000 + {the army of heaven} % NETfree + {the host of heaven} % UKJV + {the host of heaven} % RNKJV + {the host of heaven} % Webster +\Note 8:10 {the host of the heavens} Or the stars (cf. <Jer 33:22>), symbolizing the people of +God (cf. <12:3>; <Ge 12:3>; <15:5>; <Ex 12:41>) and/or a +heavenly army (<Isa 14:13>; also see 2 Maccabees 9:10). Antiochus's coins picture a star above his head. Epiphanes +means \"God manifest." The attack against the people of God amounted to an attack against heaven itself. + +\ww {pulling down some of the army, even of the stars, to the earth and crushing them under its feet} % BBE + {cast down}={cast down part of the host and of the stars to the ground and trod them under} % Jubilee2000 + {brought about the fall of some of the army and some of the stars to the ground, where it trampled them} % NETfree + {cast down some of the host and of the stars to the ground, and stamped upon them} % UKJV + {cast down some of the host and of the stars to the ground, and stamped upon them} % RNKJV + {of the host and of the stars to the ground, and stamped upon them}={cast down some of the host and of the stars to the ground, and stamped upon them} % Webster +\Note 8:10 {threw some of the starry host down to the earth and trampled on them} +This is a symbolic depiction of the severe persecution of God's people under +Antiochus IV Epiphanes, who attempted to abolish Israel's traditional worship and way of life (see + \"Introduction: Purpose and Distinctives": cf. <11:21-35>; 1 Maccabees 1:10-64). + + + +\ww {as great as the lord of the army} % BBE + {the prince of the host did he magnify himself}={against the prince of the host did he magnify himself} % Jubilee2000 + {acted arrogantly against the Prince of the army} % NETfree + {magnified himself even to the prince of the host} % UKJV + {magnified himself even to the prince of the host} % RNKJV + {even to the prince of the host}={magnified himself even to the prince of the host} % Webster +\Note 8:11 {as great as the Prince of the host} The \"Prince" is to be understood as God. the Lord of hosts. See <"verse" 25>, where the designation is \"Prince of +princes." Antiochus IV took the name Epiphanes ( \"God manifest") and viewed himself as the incarnate manifestation of Zeus (the chief god of the Greek pantheon). + +\ww {the regular burned offering was taken away} % BBE + {the daily}={the daily sacrifice was taken away} % Jubilee2000 + {the daily sacrifice was removed} % NETfree + {the daily sacrifice was taken away} % UKJV + {the daily sacrifice was taken away} % RNKJV + {the daily}={the daily sacrifice was taken away} % Webster +\Note 8:11 {took away the daily sacrifice from him} See <"verses" 12-13> and <11:31>. +Antiochus IV ordered the cessation of all ceremonial observances related to the worship of the Lord at the Jerusalem temple and in +the cities of Judah. the place of his sanctuary was brought low. Antiochus IV not only entered the Most Holy Place and plundered +the silver and gold vessels, but he also erected an altar to Zeus on top of the altar of the Lord in the temple court and offered swine +upon it (see <"note on" 11:31>n). + +\ww {against} % BBE + {the host was given over by reason of the prevarication upon the daily}={the host was given over by reason of the prevarication upon the daily sacrifice} % Jubilee2000 + {The army was given over, along with the daily sacrifice} % NETfree + {an host was given him against the daily sacrifice} % UKJV + {an host was given him against the daily sacrifice} % RNKJV + {against the daily}={an host was given him against the daily sacrifice} % Webster +\Note 8:12 {the host of the saints and the daily sacrifice were given over to it} God's people were subjected to the power of the horn +that started small (<"v." 9>), Antiochus IV. This entailed the cessation of regular temple observances. + +\ww {things went well for it} % BBE + {prospered} % Jubilee2000 + {enjoyed success} % NETfree + {prospered} % UKJV + {prospered} % RNKJV + {prospered} % Webster +\Note 8:12 {It prospered in everything it did} +The vision depicts the apparent success of the wicked acts of Antiochus IV (the horn that started +small). That success included the destruction of copies of the Hebrew Scripture (cf. 1 Maccabees +1:56-57). + +\ww {For two thousand, three hundred evenings and mornings} % BBE + {Unto two thousand and three hundred}={Unto two thousand and three hundred days of evening and morning} % Jubilee2000 + {To 2,300 evenings and mornings} % NETfree + {Unto two thousand and three hundred days} % UKJV + {Unto two thousand and three hundred days} % RNKJV + {Until two thousand and three hundred days} % Webster +\Note 8:14 {It will take 2,300 evenings and mornings} The phrase + \"evenings and mornings" occurs in the Old Testament only here +and in <"verse" 26>. Some understand it as a reference to the evening +and morning sacrifices (cf. <Ex 29:38-42>). On that basis it would represent 1,150 days. Others view +it as simply an expression for 2,300 days. Since the beginning of the persecutions of Antiochus IV +could be linked with any one of a number of incidents beginning early as 171 B.C., it is difficult to determine which understanding of +the phrase is to be preferred. The number 23 may be symbolic of a fixed period, as in apocalyptic literature outside the Bible. + +\ww {the holy place will be made clean} % BBE + {then shall the sanctuary be justified} % Jubilee2000 + {hen the sanctuary will be put right again} % NETfree + {then shall the sanctuary be cleansed} % UKJV + {then shall the sanctuary be cleansed} % RNKJV + {then shall the sanctuary be cleansed} % Webster +\Note 8:14 {the sanctuary will be reconsecrated} The temple was cleansed +and rededicated under the leadership of Judas Maccabeus on December 25, 165 B.C. (see <"note on" 11:34>n; +cf. <Zec 9:13-17>). + +\Note 8:16 {Gabriel} This angel is mentioned four times in Scripture +(<9:21>; <Lk 1:11>, <19>, <26>). The name denotes one who is strong in the +Lord (Gabriel means \"strength of God") because of a relationship +with him. + +\Note 8:17 {son of man} See <"note on" 7:13>n. The \"strong man of God" (see \<"note on v." 16>n), the angel Gabriel, was speaking to this exalted mortal. + + +\ww {the vision has to do with the time of the end} % BBE + {at the time appointed}={at the time appointed by God the vision shall be fulfilled} % Jubilee2000 + {the vision pertains to the time of the end} % NETfree + {at the time of the end shall be the vision} % UKJV + {at the time of the end shall be the vision} % RNKJV + {at the time of the end}={at the time of the end shall be the vision} % Webster +\Note 8:17 {the vision concerns the time of the end} See also <"verse" 19> +( \"the appointed time of the end"). This expression does not necessarily have to do with the absolute +end of history. It occurs in <11:27> and <35> in contexts that probably refer to the end of the persecutions under Antiochus IV. + +\ww {what is to come in the later time of the wrath} % BBE + {is to come in the last end of the wrath}={that which is to come in the last end of the wrath} % Jubilee2000 + {what will happen in the latter time of wrath} % NETfree + {what shall be in the last end of the indignation} % UKJV + {what shall be in the last end of the indignation} % RNKJV + {what shall be in the last end of the indignation} % Webster +\Note 8:19 {what will happen later in the time of wrath} The \"timed wrath" may here refer to the time of God's judgment on his people +Israel during the period of their subjection to the Babylonians, Persians and Greeks. + +\ww {The sheep} % BBE + {The ram} % Jubilee2000 + {The ram} % NETfree + {The ram} % UKJV + {The ram} % RNKJV + {The ram} % Webster +\Note 8:20 {ram} See <"notes on verses" 3>n--<4>n. +%dopkumentace, musíte rozumět TeXu + + +\ww {he-goat}={he-goat ... horn} % BBE + {he goat}={he goat ...horn } % Jubilee2000 + {male goat}={male goat ... horn} % NETfree + {rough goat}={rough goat ... horn} % UKJV + {rough goat}={rough goat ... horn} % RNKJV + {rough goat}={rough goat ... horn} % Webster +\Note 8:21 {goat ... horn} See <"notes on verses" 5>n and <8>n. + +%\ww {xfour} % BBE +% {the law of the Medes and Persians} % Jubilee2000 +% {the law of the Medes and Persians} % NETfree +% {the law of the Medes and Persians} % UKJV +% {the law of the Medes and Persians} % RNKJV +% {the law of the Medes and Persians} % Webster +\Note 8:22 {four} See <"note on verse" 8>n. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 8:23-25 {} See <"notes on verses" 9-14>n. Some interpreters have found a picture of the antichrist in the descriptions of the horn of this +chapter (<"v." 8>) by viewing Antiochus IV as a type of any powerful opponent of God's people in the future. + +\ww {numbers} % BBE + {many} % Jubilee2000 + {many} % NETfree + {many} % UKJV + {many} % RNKJV + {many} % Webster +\Note 8:25 {mighty ... many} The faithful Jews, as well as \"the mighty" or \"the strong ones" of the <"verse" 24>. + +\ww {prince of princes} % BBE + {Prince of princes} % Jubilee2000 + {Prince of princes} % NETfree + {Prince of princes} % UKJV + {Prince of princes} % RNKJV + {Prince of princes} % Webster +\Note 8:25 {Prince of princes} A reference to God. + + +\ww {he will be broken, though not by men's hands} % BBE + {without hand he shall be broken} % Jubilee2000 + {he will be broken apart - but not by human agency} % NETfree + {he shall be broken without hand} % UKJV + {he shall be broken without hand} % RNKJV + {he shall be broken without hand} % Webster +\Note 8:25 {he will be destroyed, but not by human power} Antiochus IV was not assassinated, nor did he die in battle. +His death in 164 B.C. resulted from a physical or nervous disorder. For variant accounts of his death see 1 Maccabees 6:1-16 and 2 Maccabees 9:1-28. + + +\ww {keep the vision secret} % BBE + {shut thou up the vision} % Jubilee2000 + {seal up the vision} % NETfree + {shut you up the vision} % UKJV + {shut thou up the vision} % RNKJV + {shut thou up the vision} % Webster +\Note 8:26 {seal up the vision} A \"seal" was used either to authenticate +or certify something or to close up or secure something for confidentiality or safekeeping. The +second sense seems most fitting in this context (see <"note on" 6:17>n). + + +\ww {for it has to do with the far-off future} % BBE + {for many days}={for it shall be for many days} % Jubilee2000 + {for it refers to a time many days from now} % NETfree + {for it shall be for many days} % UKJV + {for it shall be for many days} % RNKJV + {for many days}={for it shall be for many days} % Webster +\Note 8:26 {for it concerns the distant future} Literally, \"[the vision] +pertains to many days." The conquests of Alexander (333-323 B.C.) occurred nearly two centuries after +Daniel's vision (c. 550 B.C.), while Antiochus IV was active about a century and a half after Alexander (171-164 B.C.). + + +%% + + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 9:1-27 {} {\it Vision of the Seventy Weeks.}\/ Daniel recorded an account of a revelation he received concerning Jeremiah's prophecy about +the 70 years of Jerusalem's desolation. The vision followed Daniel's prayer in which he confessed the justice of Jerusalem's desolation +and sought the favor of God for the restoration of the city and the temple. +This vision revealed that the time of Judah's exile was extended because the people of God had not yet repented of the sins that had brought exile upon them. + +\ww {the first year of Darius, the son of Ahasuerus} % BBE + {the first year of Darius the son of Ahasuerus} % Jubilee2000 + {In the first year of Darius son of Ahasuerus} % NETfree + {In the first year of Darius the son of Ahasuerus} % UKJV + {In the first year of Darius the son of Ahasuerus} % RNKJV + {In the first year of Darius the son of Ahasuerus} % Webster +\Note 9:1 {the first year of Darius son of Xerxes.} See <"notes on" 5:30-31>n +and <6:1>n. The term \"Xerxes" (not the same person mentioned in <Est 1:1>) may be a royal title rather than a personal name. The first year +of Darius's reign was 539 B.C. + +\ww {saw clearly from the books}={saw clearly from the books ... the word of the Lord to the prophet Jeremiah ... waste of Jerusalem was to be complete, that is, seventy years} % BBE + {saw diligently in the books}={saw diligently in the books ... the LORD spoke unto Jeremiah the prophet ... the desolation of Jerusalem in seventy years} % Jubilee2000 + {understand from the sacred books}={understand from the sacred books ... the word of the LORD disclosed to the prophet Jeremiah, the years for the fulfilling of the desolation of Jerusalem were seventy in number} % NETfree + {understood by books}={understood by books ... the word of the LORD came to Jeremiah the prophet ... accomplish seventy years in the desolations of Jerusalem} % UKJV + {understood by books}={understood by books ... came to Jeremiah the prophet ... accomplish seventy years in the desolations of Jerusalem} % RNKJV + {understood by books}={understood by books ... came to Jeremiah the prophet ... accomplish seventy years in the desolations of Jerusalem} % Webster +\Note 9:2 {understood from the Scriptures ... given to Jeremiah ... that the desolation of Jerusalem would last seventy years} See <Jer 25:11-12> and <29:10>. Daniel was concerned because the 70 years of exile had nearly come to an end but the Israelites were not ready to return to the land. Interpreters differ on the dates of the beginning and ending of the 70-year period and on whether it is to be understood as a round number, suggesting a human lifetime, +or an exact time period. Some date the period from 586 B.C. (the destruction of Jerusalem by Nebuchadnezzar) to 515 B.C., when the restoration of the temple was completed under Zerubbabel (<Ezr 6:13-18>; <Zec 4:9>). %Not 1:12 +Others date the beginning of the period to the year of Daniel's own captivity (604 B.C.: see <"note on" 1:1>n). Daniel was +also undoubtedly aware that Isaiah had prophesied Israel's release +from exile under the Persian ruler Cyrus (<Isa 44:28>; <45:1-13>). As Daniel apparently did here, the writer of Chronicles cited Cyrus's release of the exiles as having taken place in 539 B.C. as the fulfillment of Jeremiah's prophecy (<2Ch 36:21>). In the literature of the ancient Near East 70 years was a standard time period during which a god would punish his people for disloyalty. This period could be lengthened or shortened by the reactions of the people. For this reason it is not surprising that there would be some flexibility in the ways different Biblical writers applied the number to Israel's history. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 9:4-19 {} Daniel's prayer is rooted in a covenantal understanding of the Lord's relation to his people (blessing for obedience and cursing for disobedience; see especially <"vv." 5>, <7>, <11-12>, <14>; <Lev 26:14-45>; <Dt 28:15-68>; <30:1-5>). For a similar prayer see <Ne 9>. The prayer contains four parts: (1) worship (<"v." 4>); (2) a confession of sin (<"vv." 5-11a>); (3) recognition of the justice of God in his judgment on sin +(<"vv." 11b-14>); %je to možné? +and (4) a plea for God's mercy based on concern for his name, kingdom and will (<"vv." 15-19>). The prayer is grounded +in God's promises (<"v." 2>), was voiced in a spirit of contrition and humility (<"v." 3>) and provides a model for appropriate elements of effective prayer. + +\ww {Gabriel, whom I had seen in the vision at first} % BBE + {Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning} % Jubilee2000 + {the man Gabriel, whom I had seen previously in a vision} % NETfree + {the man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning} % UKJV + {the man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning} % RNKJV + {the man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning} % Webster +\Note 9:21 {Gabriel, the man I had seen in the earlier vision} See <"note on" 8:16>n. + +\Note 9:24 {Seventy weeks} The "seventy 'sevens'" (lit., \"seventy +weeks") represent 490 years (see <"note on" 9:24-27>n). The 70 years of +exile (v. 2) are multiplied seven times in accordance with the pattern of covenantal curses +(<Lev 26:14>, <21>, <24>, <28>). God extended the exile because of Israel's continuing sinfulness. Just as the 70 years +of exile predicted by Jeremiah may have followed a standard formula (see <"note on v." 2>n), the period +of 490 years probably represented a standard formula as well. For instance, the intertestamental, +non-canonical book Jubilees structures the whole of history +into periods of 490 years. It is likely, therefore, that Daniel had in +mind not a precise calculation of years but broadly defined segments of time. This extension of time +was not absolute; it could be lengthened if the people continued to rebel or shortened if they +repented. + +\ww {have been fixed}={have been fixed ... to} % BBE + {are determined}={are determined ... to} % Jubilee2000 + {have been determined}={have been determined ... to} % NETfree + {are determined}={are determined ... to} % UKJV + {are determined}={are determined ... to} % RNKJV + {are determined}={are determined ... to} % Webster +\Note 9:24 {are decreed ... to} Six things were to be +accomplished during the period of \"seventy `sevens.'\thinspace" +As with all Old Testament prophecies about the restoration from exile in the latter days, these six items +are fulfilled in the work of Christ in bringing the kingdom of God (see theological articles \"The Kingdom of God" at <Mt 4> and \"The Plan of the Ages" at Heb 7). The New Testament teaches that the kingdom was inaugurated in the first coming of Christ, continues now and will reach its consummation at Christ's return. Therefore, some aspects of these predictions are more closely related to +Christ's first coming, others to his second coming and still others are fulfilled by both his first and second comings. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 9:25-27 {} The \"seventy weeks" of years are divided into three subunits of 49 years (seven \"sevens"; +<"v." 25>), 434 years (sixty-two \"sevens"; <"v." 26>) and seven years (one \"seven"; <"v." 27>). +Interpreters differ over whether these subunits are to be viewed as a continuous sequence or as subunits +separated by time intervals. Many attempts have been made to understand this chronology as precise numbers of years, but all attempts fall short of completeness due to the fact that these numbers were intended as round figures of representative periods of time. Although Daniel's calculations are not to be taken as precise. the basic pattern of his prediction may be discerned without falling into speculation. The order to rebuild Jerusalem (<"v." 25>) was followed by seven \"'sevens" or 49 years (<"v." 25>), at which time the rebuilding of Jerusalem was completed (see Ezra and Nehemiah). This was followed by sixty-two \"sevens" or 434 years +(<"v." 25>), at which time the Messiah was cut off (<"v." 26>: see <"note"_26>n). The single \"seven" was fulfilled during or near the time of +Christ's earthly ministry (<"v." 27>). + +\ww {a prince, on whom the holy oil has been put} % BBE + {Anointed} % Jubilee2000 + {anointed one, a prince} % NETfree + {Messiah the Prince} % UKJV + {Messiah the Prince} % RNKJV + {Messiah the Prince} % Webster +\Note 9:25 {Anointed One, the ruler} Two interpretations of this figure are possible: (1) He is the Messiah, the Christ. (2) He is a king +whom God has anointed as his instrument in accomplishing his will (cf. <Isa 45:1>). While most interpreters take the anointed one and +the ruler in verse <25> to be the same person, there is some disagreement as to whether or not this +figure is identical to the person or persons referred to as \"anointed one" and \"ruler" in verse +<26>. In verse <26> the ruler appears to act against God. If the same ruler is intended in both verses, he is most likely not to be equated +with the Messiah. + +\ww {one on whom the holy oil has been put will be cut off} % BBE + {the Anointed}={the Anointed One shall be killed} % Jubilee2000 + {an anointed one will be cut off} % NETfree + {shall Messiah be cut off} % UKJV + {shall Messiah be cut off} % RNKJV + {shall Messiah be cut off} % Webster +\Note 9:26 {the Anointed One will be cut off} This is either a reference to the crucifixion of Christ or to judgment that God would bring against a king who had overstepped his bounds as God's instrument of judgment (see <"note on v." 25>n). + +\ww {the town and the holy place will be made waste together with a prince} % BBE + {the ruling people that shall come shall destroy the city and the sanctuary} % Jubilee2000 + {As for the city and the sanctuary, the people of the coming prince will destroy them} % NETfree + {the people of the prince that shall come shall destroy the city and the sanctuary} % UKJV + {the people of the prince that shall come shall destroy the city and the sanctuary} % RNKJV + {the people of the prince that shall come shall destroy the city and the sanctuary} % Webster +\Note 9:26 {The people of the ruler who will come will destroy the city and the sanctuary} A reference either to the Greek Antiochus IV Epiphanes as a precursor +to the Roman general Titus (see \"Introduction: Purpose and Distinctives") or directly to Titus and/or his armies, who destroyed Jerusalem in A.D. 70. + +\ww {a strong order will be sent out against the great number for one week} % BBE + {In one week (they are now seventy) he shall confirm the covenant by many} % Jubilee2000 + {He will confirm a covenant with many for one week} % NETfree + {he shall confirm the covenant with many for one week} % UKJV + {he shall confirm the covenant with many for one week} % RNKJV + {he shall confirm the covenant with many for one week} % Webster +\Note 9:27 {He will confirm a covenant with many for one \"seven."} +The most likely antecedent of \"he" is \"the Anointed One" or the ruler" (<"v." 26>). It is popular to interpret this statement as descriptive +of an agreement that the antichrist will establish with Jewish people who have re-gathered in the land of Israel during the \"tribulation" period, but this outlook is less likely. In the middle of the `seven' he will put an end to sacrifice and offering. This may be a reference to the termination of the Old Testament sacrificial system by the atoning death of Christ. It is also possible that it refers to the desecration of the temple by Antiochus IV Epiphanes +or Titus (see note on v. 26). Some interpreters take the less likely view that this is a reference to the antichrist's prohibition of + \"sacrifice and offering" (perhaps standing for religious practice in general) by the re-gathered Jewish people after three and a half years +(<Rev 11:2>; <12:6>, <14>) of the \"tribulation" period. And on a wing of +the temple he will set up an abomination that causes desolation. Daniel most likely described the +destruction of the temple under either Antiochus IV Epiphanes or Titus (see <"note on v." 26>n +and \"Introduction: Purpose and Distinctives"), rather than actions of a future antichrist. Phrases similar to \"an abomination that +causes desolation" occur in <8:13>, <11:31> and <12:11> (<"see"_8:13>n <"their"_11:31>n <"notes"_12:11>n), +as well as in 1 Maccabees 1:54. Daniel <8:13> and 1 Maccabees 1:54 refer to the activities of Antiochus IV. Daniel +used the same language to describe one who would defile the temple in the time near that of the +Messiah. Jesus alluded to this abomination in <Matt 24:15> and <Mk 13:14>. + +\Note 10:1-12:13 {} {\it Vision of the Future of God's People.}\/ +The prophet turned his attention to a final, lengthy vision that focused on the reign of Antiochus IV Epiphanes (see \"Introduction: Purpose and +Distinctives") and looked beyond that reign as well. This material divides into four main sections: the angel's announcement to Daniel (<10:1-11:1>), events from Daniel until Antiochus IV Epiphanes (<11:2-20>), the reign of Antiochus IV Epiphanes (<11:21-12:3>) and a final message to Daniel (<12:4-13>). + +\Note 10:1-11:1 {} {\it The Angel's Message to Daniel.}\/ +Daniel was prepared by an angelic being to receive a revelation pertaining to \"a time yet to come" (<10:14>). + +\ww {In the third year of Cyrus, king of Persia} % BBE + {In the third year of Cyrus king of Persia} % Jubilee2000 + {In the third year of King Cyrus of Persia} % NETfree + {In the third year of Cyrus king of Persia} % UKJV + {In the third year of Cyrus king of Persia} % RNKJV + {In the third year of Cyrus king of Persia} % Webster +\Note 10:1 {In the third year of Cyrus king of Persia} In 537 B.C. See <"notes on" 1:21>n, <5:30>n, <6:1>n and <9:1>n. The repatriated exiles were at this +time back in the land to rebuild the temple (<Ezr 1:1-4>; <3:8>), but they would soon have to give up the rebuilding (<Ezr 4:24>). + +\ww {grief} % BBE + {was mourning} % Jubilee2000 + {was mourning} % NETfree + {was mourning} % UKJV + {was mourning} % RNKJV + {was mourning} % Webster +\Note 10:2 {mourned} Daniel probably mourned because of the state of Jerusalem (<Ne 1:4>; <Isa 61:3-4>; <64:8-12>; <66:10>). + +\ww {a man clothed in a linen robe} % BBE + {a man clothed in linens} % Jubilee2000 + {man clothed in linen} % NETfree + {man clothed in linen} % UKJV + {man clothed in linen} % RNKJV + {man clothed in linen} % Webster +\Note 10:5 {man clothed in linen} Verses <5>--<6> give a detailed description of an angel, perhaps Gabriel (<9:21>) or the one who spoke to Gabriel (<8:16>). +His appearance was similar to that of the glory of the Lord (<Eze 1:26-28>; <Rev 1:12-16>). For other references to angels see <Jdg 13:6>, <Eze 9:2-3>; <10:2> and <Lk 24:4>. + +\ww {great shaking} % BBE + {great fear} % Jubilee2000 + {overcome with fright} % NETfree + {great quaking} % UKJV + {great quaking} % RNKJV + {great quaking} % Webster +\Note 10:7 {terror overwhelmed} See <Isa 6:5> and <Lk 5:8>. + +\ww {your words have come to his ears: and I have come because of your words} % BBE + {thy words were heard, and I am come because of thy words} % Jubilee2000 + {your words were heard. I have come in response to your words} % NETfree + {your words were heard, and I am come for your words} % UKJV + {thy words were heard, and I am come for thy words} % RNKJV + {thy words were heard, and I am come for thy words} % Webster +\Note 10:12 {your words were heard, and I have come in response to them} +The vision and revelation that Daniel received came as a direct response to his prayers. + +\ww {But the angel of the kingdom of Persia put himself against me} % BBE + {But the prince of the kingdom of Persia} % Jubilee2000 + {However, the prince of the kingdom of Persia} % NETfree + {But the prince of the kingdom of Persia} % UKJV + {But the prince of the kingdom of Persia} % RNKJV + {But the prince of the kingdom of Persia} % Webster +\Note 10:13 {But the prince of the Persian kingdom resisted me} +In the context it is apparent that this prince refers to an evil, but powerful, spiritual being (cf. <Job 1:6-12>; <Ps 82>; <Isa 24:21>; <Lk 11:14-26>) +assigned by Satan to activity pertaining to Persian rule. +Similarly, the archangel Michael is called \"the great prince who protects" Israel (<12:1>). +The host of heaven are said to fight for Israel elsewhere in the Old Testament (<Jdg 5:20>; <2Ki 6:15-18>; <Ps 103:20-21>). + + +\ww {Michael, one of the chief angels, came to my help} % BBE + {Michael, one of the chief princes, came to help me} % Jubilee2000 + {Michael, one of the leading princes, came to help me} % NETfree + {Michael, one of the chief princes, came to help me} % UKJV + {Michael, one of the chief princes, came to help me} % RNKJV + {Michael, one of the chief princes, came to help me} % Webster +\Note 10:13 {Then Michael, one of the chief princes, came to help me} +Michael is depicted as the commander of the holy angels in <Jude 9> and <Rev 12:7>. +Here a glimpse is given into the spiritual battles waged in the heavenly realms that affect events on Earth (cf. <Eph 6:12>; <Rev 12:7-9>). + + + + +\renum Dan 10:20 = Jubilee2000 10:21-21 +\renum Dan 10:20 = NETfree 10:21-21 +\renum Dan 10:20 = UKJV 10:21-21 +\renum Dan 10:20 = RNKJV 10:21-21 +\renum Dan 10:20 = Webster 10:21-21 +\ww {true writings} % BBE + {the scripture of truth} % Jubilee2000 + {a dependable book} % NETfree + {the scripture of truth} % UKJV + {the scripture of truth} % RNKJV + {the scripture of truth} % Webster +\Note 10:20 {the Book of Truth} A metaphor for God's knowledge and control over all of history. + + + +\renum Dan 10:21 = Jubilee2000 10:20-20 +\renum Dan 10:21 = NETfree 10:20-20 +\renum Dan 10:21 = UKJV 10:20-20 +\renum Dan 10:21 = RNKJV 10:20-20 +\renum Dan 10:21 = Webster 10:20-20 +\ww {I am going back to make war with the angel of Persia} % BBE + {I must return to fight with the prince of the Persians} % Jubilee2000 + {I am about to return to engage in battle with the prince of Persia} % NETfree + {will I return to fight with the prince of Persia} % UKJV + {will I return to fight with the prince of Persia} % RNKJV + {will I return to fight with the prince of Persia} % Webster +\Note 10:21 {I will return to fight against the prince of Persia} See <"note on verse" 13>n. + + +\renum Dan 10:21 = Jubilee2000 10:20-20 +\renum Dan 10:21 = NETfree 10:20-20 +\renum Dan 10:21 = UKJV 10:20-20 +\renum Dan 10:21 = RNKJV 10:20-20 +\renum Dan 10:21 = Webster 10:20-20 +\ww {the angel of Greece} % BBE + {the prince of Grecia} % Jubilee2000 + {the prince of Greece} % NETfree + {the prince of Grecia} % UKJV + {the prince of Grecia} % RNKJV + {the prince of Grecia} % Webster +\Note 10:21 {the prince of Greece} This is a fallen angel or demonic power assigned by Satan to participate in the affairs of +the Greek kingdom (see <"note on v." 13>n; see <Jn 14:30>; <Eph 6:12>). Although both Persia and Greece would +conquer God's people, Daniel was to understand that their power would be limited by the power of God, whose purposes always prevail. + + +\renum Dan 10:21 = Jubilee2000 10:21-21 +\renum Dan 10:21 = NETfree 10:21-21 +\renum Dan 10:21 = UKJV 10:21-21 +\renum Dan 10:21 = RNKJV 10:21-21 +\renum Dan 10:21 = Webster 10:21-21 +\ww {no one}={no one ... but Michael} % BBE + {no one}={no one ... but Michael} % Jubilee2000 + {no one}={no one ... except Michael} % NETfree + {none}={none ... but Michael} % UKJV + {none}={none ... but Michael} % RNKJV + {none}={none ... but Michael} % Webster +\Note 10:21 {No one ... except Michael} Michael's +interest in protecting Israel (see <"note on v." 13>n; cf. <12:1>) corresponded with that of the messenger, +who was directly concerned about God's purposes. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 11:1 {in the first year of Darius the Mede} Earlier the angel who +was speaking to Daniel had given assistance to Michael (see <"note on" 10:13>n), perhaps in connection with the Persian decree to permit +the Jews to return to their homeland. + +\Note 11:2-20 {} {\it From Daniel Until Antiochus IV Epiphanes.}\/ +The revelation given to Daniel in 11:2-20 concerned ancient Near Eastern history from the time of Daniel until the time of Antiochus IV Epiphanes. +The prophet's vision was unusually detailed, describing intricate interconnections among events far beyond that normally given to an Israelite prophet. +Such details drew the attention of early readers of this book and demonstrated Daniel's reliability. + +\ww {three kings to come in Persia} % BBE + {there shall yet be three kings in Persia} % Jubilee2000 + {Three more kings will arise for Persia} % NETfree + {three kings in Persia} % UKJV + {three kings in Persia} % RNKJV + {three kings in Persia} % Webster +\Note 11:2 {Three more kings will appear in Persia} Cambyses +(529-523 B.C.), Pseudo-Smerdis or Gaumata (523-2 B.C.) and Darius I (522-486 B.C.). + +\ww {the fourth} % BBE + {the fourth} % Jubilee2000 + {a fourth} % NETfree + {the fourth} % UKJV + {the fourth} % RNKJV + {the fourth} % Webster +\Note 11:2 {a fourth} Xerxes I (485-464 B.C.). + +\ww {wealth} % BBE + {riches} % Jubilee2000 + {unusually rich} % NETfree + {his riches} % UKJV + {richer} % RNKJV + {his riches} % Webster +\Note 11:2 {his wealth} See <Est 1:4>. + +\ww {he will put his forces in motion against all the kingdoms of Greece} % BBE + {he shall stir up all against the realm of Grecia} % Jubilee2000 + {he will stir up everyone against the kingdom of Greece} % NETfree + {he shall stir up all against the realm of Grecia} % UKJV + {he shall stir up all against the realm of Grecia} % RNKJV + {he shall stir up all against the realm of Grecia} % Webster +\Note 11:2 {he will stir up everyone against the kingdom of Greece} Xerxes waged a number of campaigns against Greece, beginning in 480 B.C. + +\ww {a strong king will come to power} % BBE + {a valiant king shall stand up} % Jubilee2000 + {a powerful king will arise} % NETfree + {a mighty king shall stand up} % UKJV + {a mighty king shall stand up} % RNKJV + {a mighty king shall stand up} % Webster +\Note 11:3 {a mighty king will appear} Alexander the Great (336-323 B.C. ). See <"notes on" 7:6>n and <8:5>n and <8>n. + +\ww {his kingdom will be broken}={his kingdom will be broken ... to the four winds of heaven} % BBE + {his kingdom shall be broken}={his kingdom shall be broken ... divided by the four winds of heaven} % Jubilee2000 + {his kingdom will be broken}={his kingdom will be broken up ... toward the four winds of the sky} % NETfree + {his kingdom shall be broken}={his kingdom shall be broken ... toward the four winds of heaven} % UKJV + {his kingdom shall be broken}={his kingdom shall be broken ... toward the four winds of heaven} % RNKJV + {his kingdom shall be broken}={his kingdom shall be broken ... toward the four winds of heaven} % Webster +\Note 11:4 {his empire will be broken up ... toward the four winds of heaven} See <"notes on" 7:6>n and <8:8>n. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 11:5 {the king of the south} Ptolemy I Soter (323-285 B.C.). + +\ww {one of his captains will be stronger than he} % BBE + {of his principalities, shall make himself strong} % Jubilee2000 + {one of his subordinates will grow strong} % NETfree + {one of his princes; and he shall be strong above him} % UKJV + {one of his princes; and he shall be strong above him} % RNKJV + {of his princes; and he shall be strong above him}={one of his princes; and he shall be strong above him} % Webster +\Note 11:5 {one of his commanders will become even stronger} +Seleucus I Nicator (311-280 B.C.). Seleucus broke with Ptolemy, became king of +Babylon and controlled territories from the Indus River in the east, to Syria in the west. + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +\Note 11:6-20 {} Verses 6-20 contain detailed predictions of relations between the king of the North (the Seleucid kingdom) and the king +of the South (the Ptolemaic kingdom). This section may be divided into three parts: (1) events concerning Laodice and Berenice (<"vv." 6-9>), (2) the career of Antiochus III (<"vv." 10-19>) and (3) the reign of Seleucus IV (<"v." 20>). + +\ww {the daughter of the king of the south} % BBE + {the king's daughter of the south} % Jubilee2000 + {the daughter of the king of the south} % NETfree + {the king's daughter of the south} % UKJV + {the king's daughter of the south} % RNKJV + {the king's daughter of the south} % Webster +\Note 11:6 {The daughter of the king of the South} Berenice, the +daughter of Ptolemy ll Philadelphus (285-246 B.C.). + +\Note 11:6 {to make an agreement} +Refers to a marriage alliance (c. 250 B.C.) between Antiochus II Theos (261-246 B.C.) of Syria and Ptolemy II of Egypt. + +\ww {she will not keep the strength of her arm; and his offspring will not keep their place} % BBE + {she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm} % Jubilee2000 + {she will not retain her power, nor will he continue in his strength} % NETfree + {she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm} % UKJV + {she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm} % RNKJV + {she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm} % Webster +\Note 11:6 {she will not retain her power, and he and his power will not last} +Laodice, the former wife of Antiochus, instigated a conspiracy that resulted in the poisoning deaths of Berenice, Antiochus II and their infant son. + +\ww {a branch from her roots} % BBE + {the new shoot from her roots} % Jubilee2000 + {one from her family line} % NETfree + {out of a branch of her roots} % UKJV + {out of a branch of her roots} % RNKJV + {out of a branch of her roots} % Webster +\Note 11:7 {One from her family line will arise} Ptolemy III Euergetes (246-221 B.C.), the brother of Berenice (see <"note on v." 6>n). + +\ww {forcing his way into the strong place of the king of the north} % BBE + {shall enter into the fortress of the king of the north} % Jubilee2000 + {will enter the stronghold of the king of the north} % NETfree + {shall enter into the fortress of the king of the north} % UKJV + {shall enter into the fortress of the king of the north} % RNKJV + {shall enter into the fortress of the king of the north} % Webster +\Note 11:7 {He will attack the forces of the king of the North} Ptolemy III attacked the Seleucid kingdom, had Laodice (see <"note on v." 6>n) put to death +and returned to Egypt with considerable booty. + +\ww {he will come into the kingdom of the king of the south, but he will go back to his land} % BBE + {shall the king of the south enter into the kingdom and return to his own land} % Jubilee2000 + {the king of the north will advance against the empire of the king of the south, but will withdraw to his own land} % NETfree + {the king of the south shall come into his kingdom, and shall return into his own land} % UKJV + {the king of the south shall come into his kingdom, and shall return into his own land} % RNKJV + {kingdom, and shall return into his own land}={the king of the south shall come into his kingdom, and shall return into his own land} % Webster +\Note 11:9 {the king of the North will invade the realm of the king of the South} This refers to the unsuccessful campaign of Seleucus II Callinicus (246-226 B.C.), the son of Laodice, against the Ptolemaic kingdom in 240 B.C. + +\ww {his son} % BBE + {the sons of that one} % Jubilee2000 + {His sons} % NETfree + {his sons} % UKJV + {his sons} % RNKJV + {his sons} % Webster +\Note 11:10 {His sons} Seleucus III Ceraunus (226-223 B.C.) and Antiochus III the Great (223-187 B.C.). + +\ww {will make war, and will get together an army of great forces} % BBE + {shall be stirred up and shall assemble a multitude of great armies} % Jubilee2000 + {will wage war, mustering a large army} % NETfree + {shall be stirred up, and shall assemble a multitude of great forces} % UKJV + {shall be stirred up, and shall assemble a multitude of great forces} % RNKJV + {shall be stirred up, and shall assemble a multitude of great forces} % Webster +\Note 11:10 {will prepare for war and assemble a great army} Antiochus III fought with the Ptolemies from 222-187 B.C. and for a time gained control of Canaan, as well as western Syria. + +\ww {his strong place} % BBE + {his fortress} % Jubilee2000 + {the enemy's fortress} % NETfree + {his fortress} % UKJV + {his fortress} % RNKJV + {his fortress} % Webster +\Note 11:10 {his fortress} This probably refers to Raphia, a Ptolemaic fortress in southern Canaan. A major battle was fought there in 217 B.C. + +\Note 11:11 {the king of the south} Ptolemy IV Philopator (221-203 B.C.). + +\ww {make war on him, on this same king of the north} % BBE + {with the king of the north}={fight with him even with the king of the north} % Jubilee2000 + {fight against the king of the north} % NETfree + {fight with him, even with the king of the north} % UKJV + {fight with him, even with the king of the north} % RNKJV + {fight with him}={fight with him, even with the king of the north} % Webster +\Note 11:11 {fight against the king of the North} Antiochus III. He suffered great losses (over 14,000 men) at the battle of Raphia in 217 B.C. + +\ww {the king of the north will get together an army greater than the first} % BBE + {the king of the north shall put another multitude greater than the former} % Jubilee2000 + {the king of the north will again muster an army, one larger than before} % NETfree + {shall set forth a multitude greater than the former} % UKJV + {shall set forth a multitude greater than the former} % RNKJV + {shall set forth a multitude greater than the former} % Webster +\Note 11:13 {the king of the North will muster another army} +In alliance with Philip V of Macedon, he raised an even larger army to +invade the Ptolemaic kingdom. Ptolemy IV died in mysterious circumstances and was succeeded by +Ptolemy V Epiphanes (203-181 B.C.), his four-year-old son. + +\ww {the king of the north will come, and put up earthworks and take a well-armed town} % BBE + {he king of the north shall come and cast up a mount and shall take the strong cities} % Jubilee2000 + {the king of the north will advance and will build siege mounds and capture a well-fortified city} % NETfree + {the king of the north shall come, and cast up a mount, and take the most fenced cities} % UKJV + {the king of the north shall come, and cast up a mount, and take the most fenced cities} % RNKJV + {the king of the north shall come, and cast up a mount, and take the most fortified cities} % Webster +\Note 11:15 {the king of the North will come and build up siege ramps and will capture a fortified city} +This refers to the victory of Antiochus III at Sidon over the Egyptian general Scopas in 198 B.C. +It marked the end of Ptolemaic rule in the area only much later referred to as Palestine. + +\ww {the beautiful land} % BBE + {the glorious land} % Jubilee2000 + {the beautiful land} % NETfree + {the glorious land} % UKJV + {the glorious land} % RNKJV + {the glorious land} % Webster +\Note 11:16 {the Beautiful Land} The promised land (see <"vv." 41>, <45>; <8:9>). + +%\ww {} % BBE +% {} % Jubilee2000 +% {} % NETfree +% {} % UKJV +% {} % RNKJV +% {} % Webster +%\Note 11:17-19 {} See WSC 105. + +\ww {he will make an agreement with him; and he will give him the daughter} % BBE + {shall do upright things with him, and he shall give him a daughter} % Jubilee2000 + {he will form alliances. He will give the king of the south a daughter in marriage} % NETfree + {upright ones with him; thus shall he do: and he shall give him the daughter} % UKJV + {upright ones with him; thus shall he do: and he shall give him the daughter} % RNKJV + {upright ones with him; thus shall he do: and he shall give him the daughter} % Webster +\Note 11:17 {He ... will make an alliance with the king of the South. And he will give him a daughter in marriage} +Cleopatra, the daughter of Antiochus III, was given in marriage to the boy king Ptolemy V. + +\ww {this will not take place} % BBE + {she shall not stand} % Jubilee2000 + {it will not turn out to his advantage} % NETfree + {she shall not stand on his side} % UKJV + {she shall not stand on his side} % RNKJV + {she shall not stand}={she shall not stand on his side} % Webster +\Note 11:17 {his plans will not succeed or help him} +Cleopatra aligned herself with the Egyptians rather than with her father. +She sought Roman help against the attempt of Antiochus III to take coastal cities in Asia Minor controlled by the Egyptians. + +\ww {a chief, by his destruction, will put an end to the shame offered by him} % BBE + {a prince shall cause him to cease his affront} % Jubilee2000 + {a commander will bring his shameful conduct to a halt} % NETfree + {a prince for his own behalf shall cause the reproach offered by him to cease} % UKJV + {a prince for his own behalf shall cause the reproach offered by him to cease} % RNKJV + {a prince for his own behalf shall cause the reproach offered by him to cease} % Webster +\Note 11:18 {a commander will put an end to his insolence} The Roman general Lucius Cornelius Scipio +defeated Antiochus III in several battles and forced him to cede Asia Minor to Roman control (the Peace of Apamea; 188 B.C.). +At this time the second son of Antiochus III, later to be known as Antiochus IV Epiphanes, was taken hostage to Rome. + +\ww {his place will be taken by one} % BBE + {Then shall succeed in his throne} % Jubilee2000 + {after him one} % NETfree + {Then shall stand up in his estate} % UKJV + {Then shall stand up in his estate} % RNKJV + {Then shall stand up in his estate} % Webster +\Note 11:20 {His successor} Seleucus IV Philopator (187-175 B.C.), the elder son of Antiochus III. + +\ww {a man with the glory of a king to get wealth together} % BBE + {a taker of taxes} % Jubilee2000 + {an exactor} % NETfree + {a raiser of taxes} % UKJV + {a raiser of taxes} % RNKJV + {a raiser of taxes} % Webster +\Note 11:20 {a tax collector} Heliodorus (see 2 Maccabees 3:7-40). + +\Note 11:21-12:3 {} {\it The Rule of Antiochus IV Epiphanes.}\/ Daniel turned +to the most important character in the history outlined thus far: the great Antiochus IV, who persecuted the Jews and defiled the temple. +The prophet concentrated on his accession and character (<11:21-24>), his career (<11:25-31>), the conditions of God's people +during his reign (<11:32-35>), a summary of his religious attitudes (<11:36-39>), his heart's ambition (<11:40-45>) and a description of his defeat (<12:1-3>). + +\ww {a low person, to whom the honour of the kingdom had not been given} % BBE + {shall succeed in his place, to whom they shall not give the honour of the Kingdom}={a vile person shall succeed in his place, to whom they shall not give the honour of the Kingdom} % Jubilee2000 + {a despicable person to whom the royal honor has not been rightfully conferred} % NETfree + {a vile person, to whom they shall not give the honour of the kingdom} % UKJV + {a vile person, to whom they shall not give the honour of the kingdom} % RNKJV + {a vile person, to whom they shall not give the honor of the kingdom} % Webster +\Note 11:21 {a contemptible person ... not ... given the honor of royalty} This is the infamous Antiochus IV Epiphanes (175-164 B.C.), +brother of Seleucus IV but not his legitimate successor, since Seleucus IV had a son, Demetrius Soter, also known as Demetrius I. +See <"verses" 23-24> and <"notes on" 8:9-14>n. + +\ww {the ruler of the agreement will have the same fate} % BBE + {shall be broken; yea, also the prince of the covenant} % Jubilee2000 + {a covenant leader will be destroyed} % NETfree + {shall be broken; yea, also the prince of the covenant} % UKJV + {shall be broken; yea, also the prince of the covenant} % RNKJV + {shall be broken; yes, also the prince of the covenant} % Webster +\Note 11:22 {a prince of the covenant will be destroyed} Perhaps this is a reference to the assassination of the high priest Onias III by the +supporters of Antiochus IV (175-163 B.C.) in Jerusalem in 171 B.C. (cf. 2 Maccabees 4:32-43 [an Apocryphal book]). + +\Note 11:25 {the king of the south} Ptolemy VI Philometor (181-146 B.C.), son of Ptolemy V and Cleopatra and nephew of Antiochus (see <"note on v." 17>n). + +\ww {he will be forced to give way} % BBE + {he shall not prevail} % Jubilee2000 + {he will not be able to prevail} % NETfree + {he shall not stand} % UKJV + {he shall not stand} % RNKJV + {he shall not stand} % Webster +\Note 11:25 {he will not be able to stand} Antiochus IV defeated Ptolemy VI at Pelusium, located on the border of Egypt (cf. 1 Maccabees 1:16-19). + +\ww {he will go back to his land with great wealth; and his heart will be against the holy agreement} % BBE + {he shall return into his land with great riches; and his heart}={he shall return into his land with great riches; and his heart shall be against the holy covenant} % Jubilee2000 + {the king of the north will return to his own land with much property. His mind will be set against the holy covenant} % NETfree + {shall he return into his land with great riches; and his heart shall be against the holy covenant} % UKJV + {shall he return into his land with great riches; and his heart shall be against the holy covenant} % RNKJV + {shall he return into his land with great riches}={shall he return into his land with great riches; and his heart shall be against the holy covenant} % Webster +\Note 11:28 {The king of the North will return ... but his heart will be set against the holy covenant.} +As a result of intrigues in Jerusalem against his supporters, Antiochus IV plundered the temple on his return from Egypt to Antioch in Syria (cf. 1 Maccabees 1:20-28). + +\ww {he will come back and come into the south} % BBE + {he shall turn toward the south} % Jubilee2000 + {he will again invade the south} % NETfree + {he shall return, and come toward the south} % UKJV + {he shall return, and come toward the south} % RNKJV + {he shall return, and come towards the south} % Webster +\Note 11:29 {he will invade the South again} Antiochus IV invaded Egypt again in 168 B.C. + +\ww {those who go out from the west will come against him} % BBE + {the ships of Chittim shall come against him} % Jubilee2000 + {The ships of Kittim will come against him} % NETfree + {the ships of Chittim shall come against him} % UKJV + {the ships of Chittim shall come against him} % RNKJV + {the ships of Chittim shall come against him} % Webster +\Note 11:30 {Ships of the western coastlands will oppose him} Roman armies under Gaius Popilius Laenas +forced Antiochus IV to retreat from Egypt. + +\ww {full of wrath against the holy agreement} % BBE + {indignation against the holy covenant} % Jubilee2000 + {indignation against the holy covenant} % NETfree + {indignation against the holy covenant} % UKJV + {indignation against the holy covenant} % RNKJV + {indignation against the holy covenant} % Webster +\Note 11:30 {vent his fury against the holy covenant} Antiochus determined to exterminate Jewish religion. + +\ww {take away the regular burned offering}={take away the regular burned offering ... an unclean thing causing fear} % BBE + {take away the daily}={take away the daily sacrifice ... abomination that makes desolate} % Jubilee2000 + {stopping the daily sacrifice}={stopping the daily sacrifice ... the abomination that causes desolation} % NETfree + {take away the daily sacrifice}={take away the daily sacrifice ... abomination that makes desolate} % UKJV + {take away the daily sacrifice}={take away the daily sacrifice ... abomination that maketh desolate} % RNKJV + {take away the daily}={take away the daily sacrifice ... abomination that maketh desolate} % Webster +\Note 11:31 {abolish the daily sacrifice ... set up the abomination +that causes desolation} The desecration of the temple in December 168 B.C. by Antiochus IV (cf. 1 +Maccabees 1:54,59; 2 Maccabees 6:2 [Apocryphal books]; see <"notes on" 8:11>n; <9:27>n; <12:11>n). + +\ww {the people who have knowledge of their God will be strong} % BBE + {the people that do know their God shall be strong} % Jubilee2000 + {the people who are loyal to their God will act valiantly} % NETfree + {the people that do know their God shall be strong} % UKJV + {the people that do know their Elohim shall be strong} % RNKJV + {the people that know their God shall be strong} % Webster +\Note 11:32 {the people who know their God will firmly resist him} +Refers to those who opposed Antiochus IV and remained faithful to the Lord even unto death (1 +Maccabees 1:61-63 [an Apocryphal book]). + +\ww {they will have a little help} % BBE + {they shall be helped with a little help} % Jubilee2000 + {they will be granted some help} % NETfree + {they shall be helped with a little help} % UKJV + {they shall be helped with a little help} % RNKJV + {they shall be assisted with a little help} % Webster +\Note 11:34 {they will receive a little help} Possibly this is a reference +to Mattathias, an elderly priest, and his five sons (John, Simon, Judas, Eleazar and Jonathan), who waged a guerrilla war against Antiochus IV. +Mattathias died in 166 B.C. His sons carried on the struggle and became known as the Maccabees. Victory was achieved under Judas Maccabeus in December 165 B.C., when the temple was cleansed and the daily sacrifices restored (cf. 1 Maccabees 4:36-39). + +\ww {the time of the end}={the time of the end ... the fixed time} % BBE + {the time of the end}={the time of the end ... time appointed} % Jubilee2000 + {the time of the end}={the time of the end ... the appointed time} % NETfree + {the time of the end}={the time of the end ... a time appointed} % UKJV + {the time of the end}={the time of the end ... a time appointed} % RNKJV + {the time of the end}={the time of the end ... a time appointed} % Webster +\Note 11:35 {the time of the end ... the appointed time} See <"note on" 8:17>n. + +\Note 11:36-12:3 {} {At his proudest moment this king will be destroyed right at Mount Zion in the heart of the Holy Land} (vv. 44-45). +His defeat in <12:1-3> is described in terms of the absolute end of history. Because these prophesies have +not found a historical fulfillment, it is difficult to discern how literal or metaphorical they are, +and our interpretation must be guarded. Certain details in <11:36-12:3> cannot be easily harmonized +with the time of Antiochus IV. For this reason many evangelical interpreters understand these +verses to be descriptive of the antichrist who will persecute God's people just prior to the second advent of Christ (cf. <12:1-3>). Yet +this understanding requires the assumption of an extended time interval between the events depicted in <11:21-35> and those in +<11:36-12:3>, which the text does not communicate. It is possible that these prophesied events were averted, altered or delayed (see + \"Introduction to the Prophetic Books"). + + \Note 11:36-39 {} {\it This king \"will do as he pleases ... [and] magnify himself above every god".}\/ (v. <36>). He +will \"show no regard for the gods of his fathers" (v. <37>) but will \"greatly honor those who acknowledge him" (v. <39>). +%predelat na \vdef + + + +\ww {till the wrath is complete} % BBE + {until the indignation is accomplished} % Jubilee2000 + {until the time of wrath is completed} % NETfree + {till the indignation be accomplished} % UKJV + {till the indignation be accomplished} % RNKJV + {till the indignation be accomplished} % Webster +\Note 11:36 {until the time of wrath is completed} Just as in <8:17> and <11:35>, the time of persecution is subject to God's control. + + +\ww {at the time of the end} % BBE + {at the end of the time} % Jubilee2000 + {At the time of the end} % NETfree + {at the time of the end} % UKJV + {at the time of the end} % RNKJV + {at the time of the end} % Webster +\Note 11:40 {At the time of the end} See <"note on" 8:17>n. + +\ww {beautiful land} % BBE + {glorious land} % Jubilee2000 + {beautiful land} % NETfree + {glorious land} % UKJV + {glorious land} % RNKJV + {glorious land} % Webster +\Note 11:41 {Beautiful Land} Canaan (see <"vv." 16>, <45>; <8:9>). + +\ww {he will come to his end with no helper} % BBE + {he shall come to his end, and shall have no one to help him} % Jubilee2000 + {he will come to his end, with no one to help him} % NETfree + {he shall come to his end, and none shall help him} % UKJV + {he shall come to his end, and none shall help him} % RNKJV + {he shall come to his end, and none shall help him} % Webster +\Note 11:45 {Yet he will come to his end, and no one will help him} See <Joel 3> (see also <Zec 14:1-4>; + <2Th 2:8>; <Rev 16:13-16>; <19:11-21>). + +\ww {at that time} % BBE + {at that time} % Jubilee2000 + {At that time} % NETfree + {at that time} % UKJV + {at that time} % RNKJV + {at that time} % Webster +\Note 12:1 {At that time} Michael, the angelic protector of Israel, will + not permit God's people to be persecuted forever. He will judge those who oppress his + people. Michael, the great prince who protects your people. See <"note on" 10:13>n. + +\ww {a time of trouble} % BBE + {a time of trouble} % Jubilee2000 + {a time of distress} % NETfree + {a time of trouble} % UKJV + {a time of trouble} % RNKJV + {a time of trouble} % Webster +\Note 12:1 {a time of distress} +See <Matt 24:21> and <Mk 13:19>, where Jesus drew upon these prophecies about Antiochus IV to describe the time of the Roman siege against Jerusalem in + A.D. 70. + + \ww {your people will be kept safe} % BBE + {thy people shall escape} % Jubilee2000 + {escape}={your own people ... will escape} % NETfree + {your people shall be delivered} % UKJV + {thy people shall be delivered} % RNKJV + {thy people shall be delivered} % Webster +\Note 12:1 {your people ... will be delivered} + This deliverance is not necessarily from martyrdom (\<"v." 2>) but from the power of Satan (cf. <Mt 6:13>; <2Ti 4:18>). +As such the verse assures God's people that he will deliver them from Satan's temptation to apostatize during the time of distress. + +\ww {will come out of their sleep, some to eternal life and some to eternal shame} % BBE + {everlasting confusion}={shall be awakened, some for eternal life, and some for shame and everlasting confusion} % Jubilee2000 + {will awake - some to everlasting life, and others to shame and everlasting abhorrence} % NETfree + {shall awake, some to everlasting life, and some to shame and everlasting contempt} % UKJV + {shall awake, some to everlasting life, and some to shame and everlasting contempt} % RNKJV + {shall awake, some to everlasting life, and some to shame}={shall awake, some to everlasting life, and some to shame and everlasting contempt} % Webster +\Note 12:2 {will awake ... to everlasting life ... and everlasting +contempt} This is a prediction of the bodily resurrection of the +godly and ungodly prior to a final judgment (<Mt 25:46>; <Jn 5:28-29>). + +\Note 12:4-13 {} {\it A Final Message to Daniel.}\/ The book concludes by setting out a future course of events and by promising Daniel rest in the eternal state. + +\ww {let the words be kept secret} % BBE + {shut up the words} % Jubilee2000 + {close up these words} % NETfree + {shut up the words} % UKJV + {shut up the words} % RNKJV + {shut up the words} % Webster +\Note 12:4 {seal the words of the scroll} The act of sealing was understood as giving something a mark of +authentication (see <"note on" 8:26>n). + +\ww {a time, times, and a half} % BBE + {time, times, and a half}={a time, times, and a half} % Jubilee2000 + {a time, times, and half a time} % NETfree + {a time, times, and an half} % UKJV + {a time, times, and an half} % RNKJV + {a time, times, and a half} % Webster +\Note 12:7 {a time, times and half a time} See <"note on" 7:25>n. + +\ww {the sense of them was not clear to me} % BBE + {I did not understand} % Jubilee2000 + {I did not understand} % NETfree + {I understood not} % UKJV + {I understood not} % RNKJV + {I understood not} % Webster +\Note 12:8 {I did not understand} Daniel did not comprehend the angel's response (<"v." 7>) to his initial inquiry (<"v." 6>), so he rephrased the question. + +\ww {the regular burned offering is taken away, and an unclean thing causing fear is put up} % BBE + {the daily}={the daily sacrifice is taken away until the abomination of desolation} % Jubilee2000 + {the daily sacrifice is removed and the abomination that causes desolation is set in place} % NETfree + {the daily sacrifice shall be taken away, and the abomination that makes desolate set up} % UKJV + {the daily sacrifice shall be taken away, and the abomination that maketh desolate set up} % RNKJV + {shall be taken away, and the abomination that maketh desolate set up}={the daily sacrifice shall be taken away, and the abomination that maketh desolate set up} % Webster +\Note 12:11 {The daily sacrifice is abolished and the abomination that causes desolation is set up} +See <"note on" 9:27>. The simile activity of Antiochus IV prefigured this activity of the Roman Titus in A.D. 70. + +\ww {thousand, three hundred and thirty-five days}={1,290 days ... 1,335 days} % BBE + {one thousand three hundred and thirty-five days}={1,290 days ... 1,335 days} % Jubilee2000 + {1,335 days}={1,290 days ... 1,335 days} % NETfree + {thousand three hundred and five and thirty days}={1,290 days ... 1,335 days} % UKJV + {thousand three hundred and five and thirty days}={1,290 days ... 1,335 days} % RNKJV + {thousand three hundred and five and thirty days}={1,290 days ... 1,335 days} % Webster +\Note 12:12 {1,290 days ... 1,335 days} The angel clarified his previous answer (<"v." 7>; see <"note on +v." 8>n). The significance of these time frames is obscure. +%not 6 + + + + +\putBot 2:1 {Daniel's Visions of the Four Kingdoms} [danielovyvize] () { +\medskip +\hrule +\vskip1cm + \Heros \cond \setfontsize{at 10pt}\rm + \picw=0.9\hsize + \inspic{Nabuko-English-blank-crop.pdf} +%\medskip +%\hrule +%\vskip1cm +\bigskip + \puttext 15mm 130mm {\bf Identification of the Four Kingdoms} +%\medskip +%\hrule +%%\vskip1cm +%\bigskip + \puttext 110mm 130mm {\bf Chronology of the Empires} + \puttext 13mm 120mm {Vision in chap. 2} + \puttext 45mm 120mm {Vision in chap. 7} + \puttext 67mm 120mm {Vision in chap. 8} + \puttext 91mm 120mm {Identification} + \puttext 134mm 113mm {600} + \puttext 134mm 99.5mm {500} + \puttext 134mm 84.5mm {400} + \puttext 134mm 70mm {300} + \puttext 134mm 55mm {200} + \puttext 145mm 50.5mm {167 B.C.} + \puttext 135mm 47mm {Maccabees and} + \puttext 140mm 43.5mm { Hasmoneans} + \puttext 134mm 41mm {100} + \puttext 134mm 26mm {\bf 0} + \puttext 134mm 11mm {100} + \puttext 145mm 16mm {70 A.D.} + \puttext 140mm 12.5mm {Fall of Jerusalem} +\bf + \puttext 142mm 117.5mm {626 B.C.} + \puttext 142mm 104.5mm {539 B.C.} + \puttext 142mm 74mm {330 B.C.} + \puttext 142mm 36mm {63 B.C.} +\puttext 15mm 100mm {Head of gold} + \puttext 48mm 100mm {Lion} + \puttext 91mm 100mm {Babylon (<2:37-38>)} +\puttext 12mm 75mm {\x/Breast and arms/} +\puttext 17mm 71mm {of siver} + \puttext 48mm 75mm {Bear} + \puttext 70mm 75mm {\x/Male sheep/} + \puttext 91mm 75mm {Medo-Persia (<8:20>)} +\puttext 12mm 46mm {\x/Middle and sides/} +\puttext 20mm 42mm {of \x/brass/} + \puttext 48mm 44mm {\x/Leopard/} + \puttext 70mm 44mm {\x/He-goat/} + \puttext 91mm 44mm {\x/Greece/ (<8:21>)} +\puttext 20mm 28mm {Legs of} +\puttext 22mm 24mm {iron} + \puttext 46mm 28mm {Terrifying and} + \puttext 48mm 24mm {frightening} + \puttext 52mm 20mm {beast} + \puttext 91mm 26mm {Rome} +\puttext 15mm 2mm {\x/Feet of iron/} +\puttext 15mm -2mm {\x/and potter's earth/} +} + +\putArticle 5:20 {Who was Darius the Mede?} [6] () + + + + +\putCite 1:8 {%Druhořadých věcí nedosáhneme tím, že je prohlásíme za prvořadé. +%Druhořadých věcí dosáhneme pouze tehdy, budou-li na prvním místě věci první. +You can’t get second things by putting them first. +You get second things only by putting first things first. +\quotedby{C. S. Lewis}} + +\putCite 3:30 {%Odvaha není jen jednou ze ctností, ale je formou každé ctnosti v bodě zkoušky, tedy v bodě nejvypjatější skutečnosti. +Courage is not simply one of the virtues but the form of every virtue at the testing point, which means at the point of highest reality. +\quotedby{C.S.Lewis}} + +\putCite 5:4 {%Moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně. +Power tends to corrupt; absolute power corrupts absolutely +\quotedby {Lord Acton}} + + +\putCite 6:11 {%Život křesťana je život na území okupovaném nepřáteli. +Enemy-occupied territory---that is what this world is. Christianity is the story of how the rightful king has landed, you might say landed in disguise, and is calling us to take part in a great campaign of sabotage. +\quotedby{C.S.Lewis}} + + + + + + + + + +\endinput + +\variants 6 {BBE} {Jubilee2000} {NETfree} {UKJV} {RNKJV} {Webster} + +\ww {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + +\ww {}={} % BBE + {}={} % Jubilee2000 + {}={} % NETfree + {}={} % UKJV + {}={} % RNKJV + {}={} % Webster + + + + + + + + + +4:3 How great ... Nebuchadnezzar's confession in this verse +and in verses 34-35 communicates one of the central themes of +the book of Daniel; namely, the absolute sovereignty of the God of +Israel over the kingdoms of the earth and their rulers. + +4:6-7 See notes on 1:20 and 2:2. + +4:8 Belteshazzar. See note on 1:7. + +4:9 spirit of the holy gods. Although he spoke in pagan terms +Nebuchadnezzar stated an important truth. The presence of God's +Spirit in an individual has remarkable effects. Here his ability to +give extraordinary insight into God's mystery, such as was later given to Paul and the church (1Co +2:6-16), is in view. no mystery is too difficult for you. See 2:47 and note on 2:19. + +4:10-12 before me stood a tree. See Ezekiel 31 for an extensive +description of a nation (Assyria), using the imagery of a tree. Similar imagery is found in Psalms +1:3, 37:35, 52:8, 92:12, Jeremiah 11:16-17 and 17:8 (see also Mt 13:32). its top touched the sky. +The term \"sky" may also be translated \"heaven," a key term in this +chapter. The tree represented Nebuchadnezzar's kingdom reaching from Earth to heaven (vv. 11,20,22) +and protecting birds, which defy the separation of the two spheres (vv. 12,21). In truth the king +was not only subject to the judgment of heaven for his pride (w. +13,23,31) but also dependent on the God of heaven for his existence (vv. 15,22,25,33) and sanity +(v. 34). + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/BBE-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/BBE-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..96db5abdd2 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/BBE-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 In the third year of the rule of Jehoiakim, king of Judah, Nebuchadnezzar, king of Babylon, came to Jerusalem, shutting it in with his forces. +#1:2 And the Lord gave into his hands Jehoiakim, king of Judah, with some of the vessels of the house of God; and he took them away into the land of Shinar to the house of his god; and he put the vessels into the store-house of his god. +#1:3 And the king gave orders to Ashpenaz, the captain of his unsexed servants, to take in some of the children of Israel, certain of the king's family, and those of high birth; +#1:4 Young men who were strong and healthy, good-looking, and trained in all wisdom, having a good education and much knowledge, and able to take positions in the king's house; and to have them trained in the writing and language of the Chaldaeans. +#1:5 And a regular amount of food and wine every day from the king's table was ordered for them by the king; and they were to be cared for for three years so that at the end of that time they might take their places before the king. +#1:6 And among these there were, of the children of Judah, Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah. +#1:7 And the captain of the unsexed servants gave them names; to Daniel he gave the name of Belteshazzar, to Hananiah the name of Shadrach, to Mishael the name of Meshach, and to Azariah the name of Abed-nego. +#1:8 And Daniel had come to the decision that he would not make himself unclean with the king's food or wine; so he made a request to the captain of the unsexed servants that he might not make himself unclean. +#1:9 And God put into the heart of the captain of the unsexed servants kind feelings and pity for Daniel. +#1:10 And the captain of the unsexed servants said to Daniel, I am in fear of my lord the king, who has given orders about your food and your drink; what if he sees you looking less happy than the other young men of your generation? then you would have put my head in danger from the king. +#1:11 Then Daniel said to the keeper in whose care the captain of the unsexed servants had put Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: +#1:12 Put your servants to the test for ten days; let them give us grain for our food and water for our drink. +#1:13 Then take a look at our faces and the faces of the young men who have food from the king's table; and, having seen them, do to your servants as it seems right to you. +#1:14 So he gave ear to them in this thing and put them to the test for ten days. +#1:15 And at the end of ten days their faces seemed fairer and they were fatter in flesh than all the young men who had their food from the king's table. +#1:16 So the keeper regularly took away their meat and the wine which was to have been their drink, and gave them grain. +#1:17 Now as for these four young men, God gave them knowledge and made them expert in all book-learning and wisdom: and Daniel was wise in all visions and dreams. +#1:18 Now at the end of the time fixed by the king for them to go in, the captain of the unsexed servants took them in to Nebuchadnezzar. +#1:19 And the king had talk with them; and among them all there was no one like Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah; so they were given places before the king. +#1:20 And in any business needing wisdom and good sense, about which the king put questions to them, he saw that they were ten times better than all the wonder-workers and users of secret arts in all his kingdom. +#1:21 And Daniel went on till the first year of King Cyrus. +#2:1 In the second year of the rule of Nebuchadnezzar, Nebuchadnezzar had dreams; and his spirit was troubled and his sleep went from him. +#2:2 Then the king gave orders that the wonder-workers, and the users of secret arts, and those who made use of evil powers, and the Chaldaeans, were to be sent for to make clear to the king his dreams. So they came and took their places before the king. +#2:3 And the king said to them, I have had a dream, and my spirit is troubled by the desire to have the dream made clear to me. +#2:4 Then the Chaldaeans said to the king in the Aramaean language, O King, have life for ever: give your servants an account of your dream, and we will make clear to you the sense of it. +#2:5 The king made answer and said to the Chaldaeans, This is my decision: if you do not make clear to me the dream and the sense of it, you will be cut in bits and your houses made waste. +#2:6 But if you make clear the dream and the sense of it, you will have from me offerings and rewards and great honour: so make clear to me the dream and the sense of it. +#2:7 A second time they said in answer, Let the king give his servants an account of his dream, and we will make clear the sense. +#2:8 The king made answer and said, I am certain that you are attempting to get more time, because you see that my decision is fixed; +#2:9 That if you do not make my dream clear to me there is only one fate for you: for you have made ready false and evil words to say before me till the times are changed: so give me an account of the dream, and I will be certain that you are able to make the sense of it clear. +#2:10 Then the Chaldaeans said to the king in answer, There is not a man on earth able to make clear the king's business; for no king, however great his power, has ever made such a request to any wonder-worker or user of secret arts or Chaldaean. +#2:11 The king's request is a very hard one, and there is no other who is able to make it clear to the king, but the gods, whose living-place is not with flesh. +#2:12 Because of this the king was angry and full of wrath, and gave orders for the destruction of all the wise men of Babylon. +#2:13 So the order went out that the wise men were to be put to death; and they were looking for Daniel and his friends to put them to death. +#2:14 Then Daniel gave an answer with wisdom and good sense to Arioch, the captain of the king's armed men, who had gone out to put to death the wise men of Babylon; +#2:15 He made answer and said to Arioch, O captain of the king, why is the king's order so cruel? Then Arioch gave Daniel an account of the business. +#2:16 And Daniel went in and made a request to the king to give him time and he would make clear the sense of his dream to the king. +#2:17 And Daniel went to his house and gave his friends Hananiah, Mishael, and Azariah the news: +#2:18 So that they might make a request for the mercy of the God of heaven in the question of this secret; so that Daniel and his friends might not come to destruction with the rest of the wise men of Babylon. +#2:19 Then the secret was made clear to Daniel in a vision of the night. And Daniel gave blessing to the God of heaven. +#2:20 And Daniel said in answer, May the name of God be praised for ever and ever: for wisdom and strength are his: +#2:21 By him times and years are changed: by him kings are taken away and kings are lifted up: he gives wisdom to the wise, and knowledge to those whose minds are awake: +#2:22 He is the unveiler of deep and secret things: he has knowledge of what is in the dark, and the light has its living-place with him. +#2:23 I give you praise and worship, O God of my fathers, who have given me wisdom and strength, and have now made clear to me what we were requesting from you: for you have given us knowledge of the king's business. +#2:24 For this reason Daniel went to Arioch, to whom the king had given orders for the destruction of the wise men of Babylon, and said to him, Do not put to death the wise men of Babylon: take me in before the king and I will make clear to him the sense of the dream. +#2:25 Then Arioch quickly took Daniel in before the king, and said to him, Here is a man from among the prisoners of Judah, who will make clear to the king the sense of the dream. +#2:26 The king made answer and said to Daniel, whose name was Belteshazzar, Are you able to make clear to me the dream which I saw and its sense? +#2:27 Then Daniel said in answer to the king, No wise men, or users of secret arts, or wonder-workers, or readers of signs, are able to make clear to the king the secret he is searching for; +#2:28 But there is a God in heaven, the unveiler of secrets, and he has given to King Nebuchadnezzar knowledge of what will take place in the last days. Your dreams and the visions of your head on your bed are these: +#2:29 As for you, O King, the thoughts which came to you on your bed were of what will come about after this: and the unveiler of secrets has made clear to you what is to come. +#2:30 As for me, this secret is not made clear to me because of any wisdom which I have more than any living man, but in order that the sense of the dream may be made clear to the king, and that you may have knowledge of the thoughts of your heart. +#2:31 You, O King, were looking, and a great image was there. This image, which was very great, and whose glory was very bright, was placed before you: its form sent fear into the heart. +#2:32 As for this image, its head was made of the best gold, its breast and its arms were of silver, its middle and its sides were of brass, +#2:33 Its legs of iron, its feet were in part of iron and in part of potter's earth. +#2:34 While you were looking at it, a stone was cut out, but not by hands, and it gave the image a blow on its feet, which were of iron and earth, and they were broken in bits. +#2:35 Then the iron and the earth, the brass and the silver and the gold, were smashed together, and became like the dust on the floors where grain is crushed in summer; and the wind took them away so that no sign of them was to be seen: and the stone which gave the image a blow became a great mountain, covering all the earth. +#2:36 This is the dream; and we will make clear to the king the sense of it. +#2:37 You, O King, king of kings, to whom the God of heaven has given the kingdom, the power, and the strength, and the glory, +#2:38 Wherever the children of men are living; into whose hands he has given the beasts of the field and the birds of heaven, and has made you ruler over them all, you are the head of gold. +#2:39 And after you another kingdom, lower than you, will come to power; and a third kingdom, of brass, ruling over all the earth. +#2:40 And the fourth kingdom will be strong as iron: because, as all things are broken and overcome by iron, so it will have the power of crushing and smashing down all the earth. +#2:41 And as you saw the feet and toes, part of potter's work and part of iron, there will be a division in the kingdom; but there will be some of the strength of iron in it, because you saw the iron mixed with the potter's earth. +#2:42 And as the toes of the feet were in part of iron and in part of earth, so part of the kingdom will be strong and part of it will readily be broken. +#2:43 And as you saw the iron mixed with earth, they will give their daughters to one another as wives: but they will not be united one with another, even as iron is not mixed with earth. +#2:44 And in the days of those kings, the God of heaven will put up a kingdom which will never come to destruction, and its power will never be given into the hands of another people, and all these kingdoms will be broken and overcome by it, but it will keep its place for ever. +#2:45 Because you saw that a stone was cut out of the mountain without hands, and that by it the iron and the brass and the earth and the silver and the gold were broken to bits, a great God has given the king knowledge of what is to take place in the future: the dream is fixed, and its sense is certain. +#2:46 Then King Nebuchadnezzar, falling down on his face, gave worship to Daniel, and gave orders for an offering and spices to be given to him; +#2:47 And the king made answer to Daniel and said, Truly, your God is a God of gods and a Lord of kings, and an unveiler of secrets, for you have been able to make this secret clear. +#2:48 Then the king made Daniel great, and gave him offerings in great number, and made him ruler over all the land of Babylon, and chief over all the wise men of Babylon. +#2:49 And at Daniel's request, the king gave Shadrach, Meshach, and Abed-nego authority over the business of the land of Babylon: but Daniel was kept near the king's person. +#3:1 Nebuchadnezzar the king made an image of gold, sixty cubits high and six cubits wide: he put it up in the valley of Dura, in the land of Babylon. +#3:2 And Nebuchadnezzar the king sent to get together all the captains, the chiefs, the rulers, the wise men, the keepers of public money, the judges, the overseers, and all the rulers of the divisions of the country, to come to see the unveiling of the image which Nebuchadnezzar the king had put up. +#3:3 Then the captains, the chiefs, the rulers, the wise men, the keepers of public money, the judges, the overseers, and all the rulers of the divisions of the country, came together to see the unveiling of the image which Nebuchadnezzar the king had put up; and they took their places before the image which Nebuchadnezzar had put up. +#3:4 Then one of the king's criers said in a loud voice, To you the order is given, O peoples, nations, and languages, +#3:5 That when the sound of the horn, pipe, harp, trigon, psaltery, bagpipe, and all sorts of instruments, comes to your ears, you are to go down on your faces in worship before the image of gold which Nebuchadnezzar the king has put up: +#3:6 And anyone not falling down and worshipping will that same hour be put into a burning and flaming fire. +#3:7 So at that time, all the people, when the sound of the horn, pipe, harp, trigon, psaltery, and all sorts of instruments, came to their ears, went down on their faces in worship before the image of gold which Nebuchadnezzar the king had put up. +#3:8 At that time certain Chaldaeans came near and made a statement against the Jews. +#3:9 They made answer and said to Nebuchadnezzar the king, O King, have life for ever. +#3:10 You, O King, have given an order that every man, when the sound of the horn, pipe, harp, trigon, psaltery, bagpipe, and all sorts of instruments, comes to his ears, is to go down on his face in worship before the image of gold: +#3:11 And anyone not falling down and worshipping is to be put into a burning and flaming fire. +#3:12 There are certain Jews whom you have put over the business of the land of Babylon, Shadrach, Meshach, and Abed-nego; these men have not given attention to you, O King: they are not servants of your gods or worshippers of the gold image which you have put up. +#3:13 Then Nebuchadnezzar in his wrath and passion gave orders for Shadrach, Meshach, and Abed-nego to be sent for. Then they made these men come in before the king. +#3:14 Nebuchadnezzar made answer and said to them, Is it true, O Shadrach, Meshach, and Abed-nego, that you will not be servants of my god or give worship to the image of gold which I have put up? +#3:15 Now if you are ready, on hearing the sound of the horn, pipe, harp, trigon, psaltery, bagpipe, and all sorts of instruments, to go down on your faces in worship before the image which I have made, it is well: but if you will not give worship, that same hour you will be put into a burning and flaming fire; and what god is there who will be able to take you out of my hands? +#3:16 Shadrach, Meshach, and Abed-nego, answering Nebuchadnezzar the king, said, There is no need for us to give you an answer to this question. +#3:17 If our God, whose servants we are, is able to keep us safe from the burning and flaming fire, and from your hands, O King, he will keep us safe. +#3:18 But if not, be certain, O King, that we will not be the servants of your gods, or give worship to the image of gold which you have put up. +#3:19 Then Nebuchadnezzar was full of wrath, and the form of his face was changed against Shadrach, Meshach, and Abed-nego: and he gave orders that the fire was to be heated up seven times more than it was generally heated. +#3:20 And he gave orders to certain strong men in his army to put cords on Shadrach, Meshach and Abed-nego and put them into the burning and flaming fire. +#3:21 Then these men had cords put round them as they were, in their coats, their trousers, their hats, and their clothing, and were dropped into the burning and flaming fire. +#3:22 And because the king's order was not to be put on one side, and the heat of the fire was so great, the men who took up Shadrach, Meshach, and Abed-nego were burned to death by the flame of the fire. +#3:23 And these three men, Shadrach, Meshach, and Abed-nego, with the cords about them, went down into the burning and flaming fire. +#3:24 Then King Nebuchadnezzar, full of fear and wonder, got up quickly, and said to his wise men, Did we not put three men in cords into the fire? and they made answer and said to the king, True, O King. +#3:25 He made answer and said, Look! I see four men loose, walking in the middle of the fire, and they are not damaged; and the form of the fourth is like a son of the gods. +#3:26 Then Nebuchadnezzar came near the door of the burning and flaming fire: he made answer and said, Shadrach, Meshach, and Abed-nego, you servants of the Most High God, come out and come here. Then Shadrach, Meshach, and Abed-nego came out of the fire. +#3:27 And the captains, the chiefs, and the rulers, and the king's wise men who had come together, saw these men, over whose bodies the fire had no power, and not a hair of their heads was burned, and their coats were not changed, and there was no smell of fire about them. +#3:28 Nebuchadnezzar made answer and said, Praise be to the God of Shadrach, Meshach, and Abed-nego, who has sent his angel and kept his servants safe who had faith in him, and who put the king's word on one side and gave up their bodies to the fire, so that they might not be servants or worshippers of any other god but their God. +#3:29 And it is my decision that any people, nation, or language saying evil against the God of Shadrach, Meshach, and Abed-nego, will be cut to bits and their houses made waste: because there is no other god who is able to give salvation such as this. +#3:30 Then the king gave Shadrach, Meshach, and Abed-nego even greater authority in the land of Babylon. +#4:1 Nebuchadnezzar the king, to all the peoples, nations, and languages living in all the earth: May your peace be increased. +#4:2 It has seemed good to me to make clear the signs and wonders which the Most High God has done with me. +#4:3 How great are his signs! and how full of power are his wonders! his kingdom is an eternal kingdom and his rule goes on from generation to generation. +#4:4 I, Nebuchadnezzar, was at rest in my place, and all things were going well for me in my great house: +#4:5 I saw a dream which was a cause of great fear to me; I was troubled by the images of my mind on my bed, and by the visions of my head. +#4:6 And I gave orders for all the wise men of Babylon to come in before me so that they might make clear to me the sense of my dream. +#4:7 Then the wonder-workers, the users of secret arts, the Chaldaeans, and the readers of signs came in to me: and I put the dream before them but they did not make clear the sense of it to me. +#4:8 But at last Daniel came in before me, he whose name was Belteshazzar, after the name of my god, and in whom is the spirit of the holy gods: and I put the dream before him, saying, +#4:9 O Belteshazzar, master of the wonder-workers, because I am certain that the spirit of the holy gods is in you, and you are troubled by no secret; this is the dream which I saw: make clear to me its sense. +#4:10 On my bed I saw a vision: there was a tree in the middle of the earth, and it was very high. +#4:11 And the tree became tall and strong, stretching up to heaven, and to be seen from the ends of the earth: +#4:12 Its leaves were fair and it had much fruit, and in it was food enough for all: the beasts of the field had shade under it, and the birds of heaven were resting in its branches, and it gave food to all living things. +#4:13 In the visions of my head on my bed I saw a watcher, a holy one, coming down from heaven, +#4:14 Crying out with a loud voice; and this is what he said: Let the tree be cut down and its branches broken off; let its leaves be taken off and its fruit sent in every direction: let the beasts get away from under it and the birds from its branches: +#4:15 But keep its broken end and its roots still in the earth, even with a band of iron and brass; let him have the young grass of the field for food, and let him be wet with the dew of heaven, and let his part be with the beasts. +#4:16 Let his heart be changed from that of a man, and the heart of a beast be given to him; and let seven times go by him. +#4:17 This order is fixed by the watchers, and the decision is by the word of the holy ones: so that the living may be certain that the Most High is ruler over the kingdom of men, and gives it to any man at his pleasure, lifting up over it the lowest of men. +#4:18 This dream I, King Nebuchadnezzar, saw; and do you, O Belteshazzar, make clear the sense of it, for all the wise men of my kingdom are unable to make the sense of it clear to me; but you are able, for the spirit of the holy gods is in you. +#4:19 Then Daniel, whose name was Belteshazzar, was at a loss for a time, his thoughts troubling him. The king made answer and said, Belteshazzar, do not be troubled by the dream or by the sense of it. Belteshazzar, answering, said, My lord, may the dream be about your haters, and its sense about those who are against you. +#4:20 The tree which you saw, which became tall and strong, stretching up to heaven and seen from the ends of the earth; +#4:21 Which had fair leaves and much fruit, and had in it food for all; under which the beasts of the field were living, and in the branches of which the birds of heaven had their resting-places: +#4:22 It is you, O King, who have become great and strong: for your power is increased and stretching up to heaven, and your rule to the end of the earth. +#4:23 And as for the vision which the king saw of a watcher, a holy one, coming down from heaven, saying, Let the tree be cut down and given to destruction; +#4:24 This is the sense of it, O King, and it is the decision of the Most High which has come on my lord the king: +#4:25 That they will send you out from among men, to be with the beasts of the field; they will give you grass for your food like the oxen, and you will be wet with the dew of heaven, and seven times will go by you, till you are certain that the Most High is ruler in the kingdom of men, and gives it to any man at his pleasure. +#4:26 And as they gave orders to let the broken end and the roots of the tree be, so your kingdom will be safe for you after it is clear to you that the heavens are ruling. +#4:27 For this cause, O King, let my suggestion be pleasing to you, and let your sins be covered by righteousness and your evil-doing by mercy to the poor, so that the time of your well-being may be longer. +#4:28 All this came to King Nebuchadnezzar. +#4:29 At the end of twelve months he was walking on the roof of his great house in Babylon. +#4:30 The king made answer and said, Is this not great Babylon, which I have made for the living-place of kings, by the strength of my power and for the glory of my honour? +#4:31 While the word was still in the king's mouth, a voice came down from heaven, saying, O King Nebuchadnezzar, to you it is said: The kingdom has gone from you: +#4:32 And they will send you out from among men, to be with the beasts of the field; they will give you grass for your food like the oxen, and seven times will go by you, till you are certain that the Most High is ruler in the kingdom of men, and gives it to any man at his pleasure. +#4:33 That very hour the order about Nebuchadnezzar was put into effect: and he was sent out from among men, and had grass for his food like the oxen, and his body was wet with the dew of heaven, till his hair became long as eagles' feathers and his nails like those of birds. +#4:34 And at the end of the days, I, Nebuchadnezzar, lifting up my eyes to heaven, got back my reason, and, blessing the Most High, I gave praise and honour to him who is living for ever, whose rule is an eternal rule and whose kingdom goes on from generation to generation. +#4:35 And all the people of the earth are as nothing: he does his pleasure in the army of heaven and among the people of the earth: and no one is able to keep back his hand, or say to him, What are you doing? +#4:36 At the same time my reason came back to me; and for the glory of my kingdom, my honour and my great name came back to me; and my wise men and my lords were turned to me again; and I was made safe in my kingdom and had more power than before. +#4:37 Now I, Nebuchadnezzar, give worship and praise and honour to the King of heaven; for all his works are true and his ways are right: and those who go in pride he is able to make low. +#5:1 Belshazzar the king made a great feast for a thousand of his lords, drinking wine before the thousand. +#5:2 Belshazzar, while he was overcome with wine, gave orders for them to put before him the gold and silver vessels which Nebuchadnezzar, his father, had taken from the Temple in Jerusalem; so that the king and his lords, his wives and his other women, might take their drink from them. +#5:3 Then they took in the gold and silver vessels which had been in the Temple of the house of God at Jerusalem; and the king and his lords, his wives and his other women, took wine from them. +#5:4 They took their wine and gave praise to the gods of gold and silver, of brass and iron and wood and stone. +#5:5 In that very hour the fingers of a man's hand were seen, writing opposite the support for the light on the white wall of the king's house, and the king saw the part of the hand which was writing. +#5:6 Then the colour went from the king's face, and he was troubled by his thoughts; strength went from his body, and his knees were shaking. +#5:7 The king, crying out with a loud voice, said that the users of secret arts, the Chaldaeans, and the readers of signs, were to be sent for. The king made answer and said to the wise men of Babylon, Whoever is able to make out this writing, and make clear to me the sense of it, will be clothed in purple and have a chain of gold round his neck, and will be a ruler of high authority in the kingdom. +#5:8 Then all the king's wise men came in: but they were not able to make out the writing or give the sense of it to the king. +#5:9 Then King Belshazzar was greatly troubled and the colour went from his face, and his lords were at a loss. +#5:10 The queen, because of the words of the king and his lords, came into the house of the feast: the queen made answer and said, O King, have life for ever; do not be troubled by your thoughts or let the colour go from your face: +#5:11 There is a man in your kingdom in whom is the spirit of the holy gods; and in the days of your father, light and reason like the wisdom of the gods were seen in him: and King Nebuchadnezzar, your father, made him master of the wonder-workers, and the users of secret arts, and the Chaldaeans, and the readers of signs; +#5:12 Because a most special spirit, and knowledge and reason and the power of reading dreams and unfolding dark sayings and answering hard questions, were seen to be in him, even in Daniel (named Belteshazzar by the king): now let Daniel be sent for, and he will make clear the sense of the writing. +#5:13 Then they took Daniel in before the king; the king made answer and said to Daniel, So you are that Daniel, of the prisoners of Judah, whom my father took out of Judah. +#5:14 And I have had news of you, that the spirit of the gods is in you, and that light and reason and special wisdom have been seen in you. +#5:15 And now the wise men, the users of secret arts, have been sent in before me for the purpose of reading this writing and making clear to me the sense of it: but they are not able to make clear the sense of the thing: +#5:16 And I have had news of you, that you have the power of making things clear, and of answering hard questions: now if you are able to make out the writing and give me the sense of it, you will be clothed in purple and have a gold chain round your neck and be a ruler of high authority in the kingdom. +#5:17 Then Daniel made answer and said to the king, Keep your offerings for yourself, and give your rewards to another; but I, after reading the writing to the king, will give him the sense of it. +#5:18 As for you, O King, the Most High God gave to Nebuchadnezzar, your father, the kingdom and great power and glory and honour: +#5:19 And because of the great power he gave him, all peoples and nations and languages were shaking in fear before him: some he put to death and others he kept living, at his pleasure, lifting up some and putting others down as it pleased him. +#5:20 But when his heart was lifted up and his spirit became hard with pride, he was put down from his place as king, and they took his glory from him: +#5:21 And he was sent out from among the sons of men; and his heart was made like the beasts', and he was living with the asses of the fields; he had grass for his food like the oxen, and his body was wet with the dew of heaven, till he was certain that the Most High is ruler in the kingdom of men, and gives power over it to anyone at his pleasure. +#5:22 And you, his son, O Belshazzar, have not kept your heart free from pride, though you had knowledge of all this; +#5:23 But you have been lifting yourself up against the Lord of heaven, and they have put the vessels of his house before you, and you and your lords, your wives and your women, have taken wine in them; and you have given praise to gods of silver and gold, of brass and iron and wood and stone, who are without the power of seeing or hearing, and without knowledge: and to the God in whose hand your breath is, and whose are all your ways, you have not given glory; +#5:24 Then the part of the hand was sent out from before him, and this writing was recorded. +#5:25 And this is the writing which was recorded, Mene, tekel, peres. +#5:26 This is the sense of the words: Mene; your kingdom has been numbered by God and ended. +#5:27 Tekel; you have been put in the scales and seen to be under weight. +#5:28 Peres; your kingdom has been cut up and given to the Medes and Persians. +#5:29 Then, by the order of Belshazzar, they put a purple robe on Daniel, and a gold chain round his neck, and a public statement was made that he was to be a ruler of high authority in the kingdom. +#5:30 That very night Belshazzar, the king of the Chaldaeans, was put to death. +#5:31 And Darius the Mede took the kingdom, being then about sixty-two years old. +#6:1 Darius was pleased to put over the kingdom a hundred and twenty captains, who were to be all through the kingdom; +#6:2 And over them were three chief rulers, of whom Daniel was one; and the captains were to be responsible to the chief rulers, so that the king might undergo no loss. +#6:3 Then this Daniel did his work better than the chief rulers and the captains, because there was a special spirit in him; and it was the king's purpose to put him over all the kingdom. +#6:4 Then the chief rulers and the captains were looking for some cause for putting Daniel in the wrong in connection with the kingdom, but they were unable to put forward any wrongdoing or error against him; because he was true, and no error or wrong was to be seen in him. +#6:5 Then these men said, We will only get a reason for attacking Daniel in connection with the law of his God. +#6:6 Then these chief rulers and the captains came to the king and said to him, O King Darius, have life for ever. +#6:7 All the chief rulers of the kingdom, the chiefs and the captains, the wise men and the rulers, have made a common decision to put in force a law having the king's authority, and to give a strong order, that whoever makes any request to any god or man but you, O King, for thirty days, is to be put into the lions' hole. +#6:8 Now, O King, put the order in force, signing the writing so that it may not be changed, like the law of the Medes and Persians which may not come to an end. +#6:9 For this reason King Darius put his name on the writing and the order. +#6:10 And Daniel, on hearing that the writing had been signed, went into his house; (now he had windows in his room on the roof opening in the direction of Jerusalem;) and three times a day he went down on his knees in prayer and praise before his God, as he had done before. +#6:11 Then these men were watching and saw Daniel making prayers and requesting grace before his God. +#6:12 Then they came near before the king and said, O King, have you not put your name to an order that any man who makes a request to any god or man but you, O King, for thirty days, is to be put into the lions' hole? The king made answer and said, The thing is fixed by the law of the Medes and Persians which may not come to an end. +#6:13 Then they made answer and said before the king, Daniel, one of the prisoners of Judah, has no respect for you, O King, or for the order signed by you, but three times a day he makes his prayer to God. +#6:14 When this thing came to the king's ears, it was very evil to him, and his heart was fixed on keeping Daniel safe, and till the going down of the sun he was doing everything in his power to get him free. +#6:15 Then these men said to the king, Be certain, O King, that by the law of the Medes and Persians no order or law which the king has put into force may be changed. +#6:16 Then the king gave the order, and they took Daniel and put him into the lions' hole. The king made answer and said to Daniel, Your God, whose servant you are at all times, will keep you safe. +#6:17 Then they got a stone and put it over the mouth of the hole, and it was stamped with the king's stamp and with the stamp of the lords, so that the decision about Daniel might not be changed. +#6:18 Then the king went to his great house, and took no food that night, and no ... were placed before him, and his sleep went from him. +#6:19 Then very early in the morning the king got up and went quickly to the lions' hole. +#6:20 And when he came near the hole where Daniel was, he gave a loud cry of grief; the king made answer and said to Daniel, O Daniel, servant of the living God, is your God, whose servant you are at all times, able to keep you safe from the lions? +#6:21 Then Daniel said to the king, O King, have life for ever. +#6:22 My God has sent his angel to keep the lions' mouths shut, and they have done me no damage: because I was seen to be without sin before him; and further, before you, O King, I have done no wrong. +#6:23 Then the king was very glad, and gave orders for them to take Daniel up out of the hole. So Daniel was taken up out of the hole and he was seen to be untouched, because he had faith in his God. +#6:24 And at the king's order, they took those men who had said evil against Daniel, and put them in the lions' hole, with their wives and their children; and they had not got to the floor of the hole before the lions overcame them and all their bones were broken. +#6:25 Then King Darius sent a letter to all the peoples, nations, and languages, living in all the earth: May your peace be increased. +#6:26 It is my order that in all the kingdom of which I am ruler, men are to be shaking with fear before the God of Daniel: for he is the living God, unchanging for ever, and his kingdom is one which will never come to destruction, his rule will go on to the end. +#6:27 He gives salvation and makes men free from danger, and does signs and wonders in heaven and earth, who has kept Daniel safe from the power of the lions. +#6:28 So this Daniel did well in the kingdom of Darius and in the kingdom of Cyrus the Persian. +#7:1 In the first year of Belshazzar, king of Babylon, Daniel saw a dream, and visions came into his head on his bed: then he put the dream in writing. +#7:2 I had a vision by night, and saw the four winds of heaven violently moving the great sea. +#7:3 And four great beasts came up from the sea, different one from another. +#7:4 The first was like a lion and had eagle's wings; while I was watching its wings were pulled off, and it was lifted up from the earth and placed on two feet like a man, and a man's heart was given to it. +#7:5 And I saw another beast, like a bear, and it was lifted up on one side, and three side-bones were in its mouth, between its teeth: and they said to it, Up! take much flesh. +#7:6 After this I saw another beast, like a leopard, which had on its back four wings like those of a bird; and the beast had four heads, and the power of a ruler was given to it. +#7:7 After this, in my vision of the night, I saw a fourth beast, a thing causing fear and very troubling, full of power and very strong; and it had great iron teeth: it took its food, crushing some of it to bits and stamping down the rest with its feet: it was different from all the beasts before it; and it had ten horns. +#7:8 I was watching the horns with care, and I saw another coming up among them, a little one, before which three of the first horns were pulled up by the roots: and there were eyes like a man's eyes in this horn, and a mouth saying great things. +#7:9 I went on looking till the seats of kings were placed, and one like a very old man took his seat: his clothing was white as snow, and the hair of his head was like clean wool; his seat was flames of fire and its wheels burning fire. +#7:10 A stream of fire was flowing and coming out from before him: a thousand thousands were his servants, and ten thousand times ten thousand were in their places before him: the judge was seated and the books were open. +#7:11 Then I saw--because of the voice of the great words which the horn said--I saw till the beast was put to death, and its body was given to destruction, and the beast was given to the burning of fire. +#7:12 As for the rest of the beasts, their authority was taken away: but they let them go on living for a measure of time. +#7:13 I saw in visions of the night, and there was coming with the clouds of heaven one like a man, and he came to the one who was very old, and they took him near before him. +#7:14 And to him was given authority and glory and a kingdom; and all peoples, nations, and languages were his servants: his authority is an eternal authority which will not come to an end, and his kingdom is one which will not come to destruction. +#7:15 As for me, Daniel, my spirit was pained because of this, and the visions of my head were troubling me. +#7:16 I came near to one of those who were waiting there, questioning him about what all this was. And he said to me that he would make clear to me the sense of these things. +#7:17 These great beasts are four kings who will be cut off from the earth. +#7:18 But the saints of the Most High will take the kingdom, and it will be theirs for ever, even for ever and ever. +#7:19 Then it was my desire to have certain knowledge about the fourth beast, which was different from all the others, a cause of great fear, whose teeth were of iron and his nails of brass; who took his food, crushing some of it to bits and stamping on the rest with his feet; +#7:20 And about the ten horns on his head and the other which came up, causing the fall of three; that horn which had eyes, and a mouth saying great things, which seemed to be greater than the other horns. +#7:21 And I saw how that horn made war on the saints and overcame them, +#7:22 Till he came, who was very old, and the decision was made and the authority was given to the saints of the Most High; and the time came when the saints took the kingdom. +#7:23 This is what he said: The fourth beast is a fourth kingdom which will come on earth, different from all the kingdoms, and it will overcome all the earth, crushing it down and smashing it. +#7:24 And as for the ten horns, out of this kingdom ten kings will come to power; and after them another will come up: he will be different from the first ones and will put down three kings. +#7:25 And he will say words against the Most High, attempting to put an end to the saints of the Most High; and he will have the idea of changing times and law; and the saints will be given into his hands for a time and times and half a time. +#7:26 But the judge will be seated, and they will put an end to his authority, to overcome it and send complete destruction on it. +#7:27 And the kingdom and the authority and the power of the kingdoms under all the heaven will be given to the people of the saints of the Most High: his kingdom is an eternal kingdom, and all powers will be his servants and do his pleasure. +#7:28 Here is the end of the account. As for me, Daniel, I was greatly troubled by my thoughts, and the colour went from my face: but I kept the thing in my heart. +#8:1 In the third year of the rule of Belshazzar the king, a vision was seen by me, Daniel, after the one I saw at first. +#8:2 And I saw in the vision; and when I saw it, I was in the strong town Shushan, which is in the country of Elam; and in the vision I was by the water-door of the Ulai. +#8:3 And lifting up my eyes, I saw, there before the stream, a male sheep with two horns: and the two horns were high, but one was higher than the other, the higher one coming up last. +#8:4 I saw the sheep pushing to the west and to the north and to the south; and no beasts were able to keep their place before him, and no one was able to get people out of his power; but he did whatever his pleasure was and made himself great. +#8:5 And while I was giving thought to this, I saw a he-goat coming from the west over the face of all the earth without touching the earth: and the he-goat had a great horn between his eyes. +#8:6 And he came to the two-horned sheep which I saw before the stream, rushing at him in the heat of his power. +#8:7 And I saw him come right up to the sheep, and he was moved with wrath against him, attacking the sheep so that his two horns were broken; and the sheep had not strength to keep his place before him, but was pushed down on the earth and crushed under his feet: and there was no one to get the sheep out of his power. +#8:8 And the he-goat became very great: and when he was strong, the great horn was broken, and in its place came up four other horns turned to the four winds of heaven. +#8:9 And out of one of them came another horn, a little one, which became very great, stretching to the south and to the east and to the beautiful land. +#8:10 And it became great, even as high as the army of heaven, pulling down some of the army, even of the stars, to the earth and crushing them under its feet. +#8:11 It made itself great, even as great as the lord of the army; and by it the regular burned offering was taken away, and the place overturned and the holy place made waste. +#8:12 ... against the regular burned offering; and ... crushed down to the earth, and it did its pleasure and things went well for it. +#8:13 Then there came to my ears the voice of a holy one talking; and another holy one said to that certain one who was talking, How long will the vision be while the regular burned offering is taken away, and the unclean thing causing fear is put up, and the holy place crushed under foot? +#8:14 And he said to him, For two thousand, three hundred evenings and mornings; then the holy place will be made clean. +#8:15 And it came about that when I, Daniel, had seen this vision, I had a desire for the sense of it to be unfolded; and I saw one before me in the form of a man. +#8:16 And the voice of a man came to my ears between the sides of the Ulai, crying out and saying, Gabriel, make the vision clear to this man. +#8:17 So he came and took his place near where I was; and when he came, I was full of fear and went down on my face: but he said to me, Let it be clear to you, O son of man; for the vision has to do with the time of the end. +#8:18 Now while he was talking to me, I went into a deep sleep with my face to the earth: but touching me, he put me on my feet where I had been. +#8:19 And he said, See, I will make clear to you what is to come in the later time of the wrath: for it has to do with the fixed time of the end. +#8:20 The sheep which you saw with two horns, they are the kings of Media and Persia. +#8:21 And the he-goat is the king of Greece: and the great horn between his eyes is the first king. +#8:22 And as for that which was broken, in place of which four came up, four kingdoms will come up from his nation, but not with his power. +#8:23 And in the later years of their kingdom, when their evil doings have become complete, there will come up a king full of pride and expert in dark sayings. +#8:24 And his power will be great, and he will be purposing strange things. And all will go well for him and he will do his pleasure; and he will send destruction on the strong ones. +#8:25 And his designs will be turned against the holy people, causing deceit to do well in his hand; in his heart he will make himself great, and send destruction on numbers who are living unconscious of their danger; and he will put himself up against the prince of princes; but he will be broken, though not by men's hands. +#8:26 And the vision of evenings and mornings which has been talked of is true: and keep the vision secret; for it has to do with the far-off future. +#8:27 And I, Daniel, was ill for some days; then I got up and did the king's business: and I was full of wonder at the vision, but no one was able to give the sense of it. +#9:1 In the first year of Darius, the son of Ahasuerus, of the seed of the Medes, who was made king over the kingdom of the Chaldaeans; +#9:2 In the first year of his rule, I, Daniel, saw clearly from the books the number of years given by the word of the Lord to the prophet Jeremiah, in which the making waste of Jerusalem was to be complete, that is, seventy years. +#9:3 And turning my face to the Lord God, I gave myself up to prayer, requesting his grace, going without food, in haircloth and dust. +#9:4 And I made prayer to the Lord my God, putting our sins before him, and said, O Lord, the great God, greatly to be feared. keeping your agreement and mercy with those who have love for you and do your orders; +#9:5 We are sinners, acting wrongly and doing evil; we have gone against you, turning away from your orders and from your laws: +#9:6 We have not given ear to your servants the prophets, who said words in your name to our kings and our rulers and our fathers and all the people of the land. +#9:7 O Lord, righteousness is yours, but shame is on us, even to this day; and on the men of Judah and the people of Jerusalem, and on all Israel, those who are near and those who are far off, in all the countries where you have sent them because of the sin which they have done against you. +#9:8 O Lord, shame is on us, on our kings and our rulers and our fathers, because of our sin against you. +#9:9 With the Lord our God are mercies and forgiveness, for we have gone against him; +#9:10 And have not given ear to the voice of the Lord our God to go in the way of his laws which he put before us by the mouth of his servants the prophets. +#9:11 And all Israel have been sinners against your law, turning away so as not to give ear to your voice: and the curse has been let loose on us, and the oath recorded in the law of Moses, the servant of God, for we have done evil against him. +#9:12 And he has given effect to his words which he said against us and against those who were our judges, by sending a great evil on us: for under all heaven there has not been done what has been done to Jerusalem. +#9:13 As it was recorded in the law of Moses, all this evil has come on us: but we have made no prayer for grace from the Lord our God that we might be turned from our evil doings and come to true wisdom. +#9:14 So the Lord has been watching over this evil and has made it come on us: for the Lord our God is upright in all his acts which he has done, and we have not given ear to his voice. +#9:15 And now, O Lord our God, who took your people out of the land of Egypt with a strong hand and made a great name for yourself even to this day; we are sinners, we have done evil. +#9:16 O Lord, because of your righteousness, let your wrath and your passion be turned away from your town Jerusalem, your holy mountain: because, through our sins and the evil-doing of our fathers, Jerusalem and your people have become a cause of shame to all who are round about us. +#9:17 And now, give ear, O our God, to the prayer of your servant and to his request for grace, and let your face be shining on your holy place which is made waste, because of your servants, O Lord. +#9:18 O my God, let your ear be turned and give hearing; let your eyes be open and see how we have been made waste and the town which is named by your name: for we are not offering our prayers before you because of our righteousness, but because of your great mercies. +#9:19 O Lord, give ear; O Lord, have forgiveness; O Lord, take note and do; let there be no more waiting; for the honour of your name, O my God, because your town and your people are named by your name. +#9:20 And while I was still saying these words in prayer, and putting my sins and the sins of my people Israel before the Lord, and requesting grace from the Lord my God for the holy mountain of my God; +#9:21 Even while I was still in prayer, the man Gabriel, whom I had seen in the vision at first when my weariness was great, put his hand on me about the time of the evening offering. +#9:22 And teaching me and talking to me he said, O Daniel, I have come now to give you wisdom. +#9:23 At the first word of your prayer a word went out, and I have come to give you knowledge; for you are a man dearly loved: so give thought to the word and let the vision be clear to you. +#9:24 Seventy weeks have been fixed for your people and your holy town, to let wrongdoing be complete and sin come to its full limit, and for the clearing away of evil-doing and the coming in of eternal righteousness: so that the vision and the word of the prophet may be stamped as true, and to put the holy oil on a most holy place. +#9:25 Have then the certain knowledge that from the going out of the word for the building again of Jerusalem till the coming of a prince, on whom the holy oil has been put, will be seven weeks: in sixty-two weeks its building will be complete, with square and earthwork. +#9:26 And at the end of the times, even after the sixty-two weeks, one on whom the holy oil has been put will be cut off and have no ...; and the town and the holy place will be made waste together with a prince; and the end will come with an overflowing of waters, and even to the end there will be war; the making waste which has been fixed. +#9:27 And a strong order will be sent out against the great number for one week; and so for half of the week the offering and the meal offering will come to an end; and in its place will be an unclean thing causing fear; till the destruction which has been fixed is let loose on him who has made waste. +#10:1 In the third year of Cyrus, king of Persia, a secret was unfolded to Daniel, whose name was Belteshazzar; and the thing was true, even a hard work: and he had knowledge of it, and the vision was clear to him. +#10:2 In those days I, Daniel, gave myself up to grief for three full weeks. +#10:3 I had no pleasing food, no meat or wine came into my mouth, and I put no oil on my body till three full weeks were ended. +#10:4 And on the twenty-fourth day of the first month I was by the side of the great river; +#10:5 And lifting up my eyes I saw the form of a man clothed in a linen robe, and round him there was a band of gold, of the best gold: +#10:6 And his body was like the beryl, and his face had the look of a thunder-flame, and his eyes were like burning lights, and his arms and feet like the colour of polished brass, and the sound of his voice was like the sound of an army. +#10:7 And I, Daniel, was the only one who saw the vision, for the men who were with me did not see it; but a great shaking came on them and they went in flight to take cover. +#10:8 So I was by myself, and I saw this great vision, and all my strength went from me; and the colour went from my face. +#10:9 But the sound of his words came to my ears, and on hearing his voice I went into a deep sleep with my face to the earth. +#10:10 Then a hand gave me a touch, awaking me, and putting me on my knees and my hands. +#10:11 And he said to me, O Daniel, you man dearly loved, take in the sense of the words I say to you and get up on to your feet: for to you I am now sent; and when he had said this to me I got on to my feet, shaking with fear. +#10:12 Then he said to me, Have no fear, Daniel; for from the first day when you gave your heart to getting wisdom and making yourself poor in spirit before your God, your words have come to his ears: and I have come because of your words. +#10:13 But the angel of the kingdom of Persia put himself against me for twenty-one days; but Michael, one of the chief angels, came to my help; and when I came he was still there with the angel of the kings of Persia. +#10:14 Now I have come to give you knowledge of the fate of your people in the later days; for there is still a vision for the days. +#10:15 And after he had said these words to me, I kept my face turned to the earth and was unable to say anything. +#10:16 Then one whose form was like the sons of men put his finger on my lips; and opening my mouth, I said to him who was before me, O my lord, because of the vision my pains have come on me, and I have no more strength. +#10:17 For how may this servant of my lord have talk with my lord? for, as for me, straight away my strength went from me and there was no breath in my body. +#10:18 Then again one having the form of a man put his hand on me and gave me strength. +#10:19 And he said to me, O man greatly loved, have no fear: peace be with you, be strong and let your heart be lifted up. And at his words I became strong, and said, Let my lord say on, for you have given me strength. +#10:20 Then he said, It is clear to you why I have come to you. And now I will give you an account of what is recorded in the true writings: +#10:21 But I am going back to make war with the angel of Persia, and when I am gone, the angel of Greece will come. And there is no one on my side against these, but Michael, your angel. +#11:1 And as for me, in the first year of Darius the Mede I was on his side to make his position safe and make him strong. +#11:2 And now I will make clear to you what is true. There are still three kings to come in Persia, and the fourth will have much greater wealth than all of them: and when he has become strong through his wealth, he will put his forces in motion against all the kingdoms of Greece. +#11:3 And a strong king will come to power, ruling with great authority and doing whatever is his pleasure. +#11:4 And when he has become strong, his kingdom will be broken and parted to the four winds of heaven; but not to his offspring, for it will be uprooted; and his kingdom will be for the others and not for these: but not with the same authority as his. +#11:5 And the king of the south will be strong, but one of his captains will be stronger than he and will be ruler; and his rule will be a great rule. +#11:6 And at the end of years they will be joined together; and the daughter of the king of the south will come to the king of the north to make an agreement: but she will not keep the strength of her arm; and his offspring will not keep their place; but she will be uprooted, with those who were the cause of her coming, and her son, and he who took her in those times. +#11:7 But out of a branch from her roots one will come up to take his place, who will come against the army, forcing his way into the strong place of the king of the north, and he will take them in hand and overcome them: +#11:8 And their gods and their metal images and their fair vessels of silver and gold he will take away into the south; and for some years he will keep away from the king of the north. +#11:9 And he will come into the kingdom of the king of the south, but he will go back to his land. +#11:10 And his son will make war, and will get together an army of great forces, and he will make an attack on him, overflowing and going past: and he will again take the war even to his strong place. +#11:11 And the king of the south will be moved with wrath, and will come out and make war on him, on this same king of the north: and he will get together a great army, but the army will be given into his hand. +#11:12 And the army will be taken away, and his heart will be uplifted: he will be the cause of the downfall of tens of thousands, but he will not be strong. +#11:13 And again the king of the north will get together an army greater than the first; and he will make an attack on him at the end of years, with a great army and much wealth. +#11:14 In those times, a number will take up arms against the king of the south: and the children of the violent among your people will be lifting themselves up to make the vision come true; but it will be their downfall. +#11:15 So the king of the north will come, and put up earthworks and take a well-armed town: and the forces of the king of the south will make an attempt to keep their position, even the best of his army, but they will not have strength to do so. +#11:16 And he who comes against him will do his pleasure, and no one will be able to keep his place before him: he will take up his position in the beautiful land and in his hand there will be destruction. +#11:17 And it will be his purpose to come with the strength of all his kingdom, but in place of this he will make an agreement with him; and he will give him the daughter of women to send destruction on it; but this will not take place or come about. +#11:18 After this, his face will be turned to the islands, and he will take a number of them: but a chief, by his destruction, will put an end to the shame offered by him; and more than this, he will make his shame come back on him. +#11:19 Then his face will be turned to the strong places of his land: but his way will be stopped, causing his downfall, and he will not be seen again. +#11:20 Then his place will be taken by one who will send out a man with the glory of a king to get wealth together; but after a short time destruction will overtake him, but not in wrath or in the fight. +#11:21 And his place will be taken by a low person, to whom the honour of the kingdom had not been given: but he will come in time of peace and will get the kingdom by fair words. +#11:22 And his forces will be completely taken away from before him and broken; and even the ruler of the agreement will have the same fate. +#11:23 And from the time when they make an agreement with him, he will be working falsely: for he will take up arms suddenly with a small force, +#11:24 Against fertile places, and will make waste a part of the country; and he will do what his fathers have not done, or his fathers' fathers; he will make distribution among them of goods taken in war and by force, and of property: he will even make designs against the strong places for a time. +#11:25 And he will put in motion his power and his strength against the king of the south with a great army; and the king of the south will go to war with a very great and strong army: but he will be forced to give way, because of their designs against him; +#11:26 And his fears will overcome him and be the cause of his downfall, and his army will come to complete destruction, and a great number will be put to the sword. +#11:27 And as for these two kings, their hearts will be fixed on doing evil and they will say false words at one table; but it will come to nothing: for the end will be at the time fixed. +#11:28 And he will go back to his land with great wealth; and his heart will be against the holy agreement; and he will do his pleasure and go back to his land. +#11:29 At the time fixed he will come back and come into the south; but in the later time it will not be as it was before. +#11:30 For those who go out from the west will come against him, and he will be in fear and will go back, full of wrath against the holy agreement; and he will do his pleasure: and he will go back and be united with those who have given up the holy agreement. +#11:31 And armies sent by him will take up their position and they will make unclean the holy place, even the strong place, and take away the regular burned offering and put in its place an unclean thing causing fear. +#11:32 And those who do evil against the agreement will be turned to sin by his fair words: but the people who have knowledge of their God will be strong and do well. +#11:33 And those who are wise among the people will be the teachers of the mass of the people: but they will come to their downfall by the sword and by the flame, being made prisoners and undergoing loss for a long time. +#11:34 Now at the time of their downfall they will have a little help, but numbers will be joined to them in the town, and in their separate heritages. +#11:35 And some of those who are wise will have wisdom in testing themselves and making themselves clean, till the time of the end: for it is still for the fixed time. +#11:36 And the king will do his pleasure; he will put himself on high, lifting himself over every god, and saying things to be wondered at against the God of gods; and all will be well for him till the wrath is complete; for what has been purposed will be done. +#11:37 He will have no respect for the gods of his fathers or for the god desired by women; he will have no respect for any god: for he will put himself on high over all. +#11:38 But in place of this he will give honour to the god of armed places, and to a god of whom his fathers had no knowledge he will give honour with gold and silver and jewels and things to be desired. +#11:39 And he will make use of the people of a strange god to keep his strongest places; to those whom he takes note of he will give high honour: and he will make them rulers over the mass of the people, and will make division of the land for a price. +#11:40 And at the time of the end, the king of the south will make an attack on him: and the king of the north will come against him like a storm-wind, with war-carriages and horsemen and numbers of ships; and he will go through many lands like overflowing waters. +#11:41 And he will come into the beautiful land, and tens of thousands will be overcome: but these will be kept from falling into his hands: Edom and Moab and the chief of the children of Ammon. +#11:42 And his hand will be stretched out on the countries: and the land of the south will not be safe from him. +#11:43 But he will have power over the stores of gold and silver, and over all the valued things of the south: and the Libyans and the Ethiopians will be at his steps. +#11:44 But he will be troubled by news from the east and from the north; and he will go out in great wrath, to send destruction on, and put an end to, great numbers. +#11:45 He will put the tents of his great house between the sea and the beautiful holy mountain: but he will come to his end with no helper. +#12:1 And at that time Michael will take up his place, the great angel, who is the supporter of the children of your people: and there will be a time of trouble, such as there never was from the time there was a nation even till that same time: and at that time your people will be kept safe, everyone who is recorded in the book. +#12:2 And a number of those who are sleeping in the dust of the earth will come out of their sleep, some to eternal life and some to eternal shame. +#12:3 And those who are wise will be shining like the light of the outstretched sky; and those by whom numbers have been turned to righteousness will be like the stars for ever and ever. +#12:4 But as for you, O Daniel, let the words be kept secret and the book rolled up and kept shut till the time of the end: numbers will be going out of the way and troubles will be increased. +#12:5 Then I, Daniel, looking, saw two others, one at the edge of the river on this side and one at the edge of the river on that side. +#12:6 And I said to the man clothed in linen, who was over the waters of the river, How long will it be to the end of these wonders? +#12:7 Then in my hearing the man clothed in linen, who was over the river, lifting up his right hand and his left hand to heaven, took an oath by him who is living for ever that it would be a time, times, and a half; and when the power of the crusher of the holy people comes to an end, all these things will be ended. +#12:8 And the words came to my ears, but the sense of them was not clear to me: then I said, O my lord, what is the sense of these things? +#12:9 And he said, Go on your way, Daniel: for the words are secret and shut up till the time of the end; +#12:10 Till a number are tested and make themselves clean; and the evil-doers will do evil; for not one of the evil-doers will have knowledge; but all will be made clear to those who are wise. +#12:11 And from the time when the regular burned offering is taken away, and an unclean thing causing fear is put up, there will be a thousand, two hundred and ninety days. +#12:12 A blessing will be on the man who goes on waiting, and comes to the thousand, three hundred and thirty-five days. +#12:13 But you, go on your way and take your rest: for you will be in your place at the end of the days. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/Jubilee2000-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/Jubilee2000-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..3fb998281a --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/Jubilee2000-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 In the third year of the reign of Jehoiakim king of Judah Nebuchadnezzar king of Babylon came unto Jerusalem and besieged it. +#1:2 And the Lord gave Jehoiakim king of Judah into his hand with part of the vessels of the house of God which he carried into the land of Shinar to the house of his god, and he brought the vessels into the treasure house of his god. +#1:3 And the king spoke unto Ashpenaz the prince of his eunuchs, that he should bring [certain] of the sons of Israel of the royal lineage of the princes, +#1:4 young men in whom [there was] no blemish whatsoever but [who were] good looking and taught in all wisdom and wise in knowledge and of good understanding, and that [had] strength in them to stand in the king's palace, that they might be taught the letters and speech of the Chaldeans. +#1:5 And the king appointed them a daily provision of the king's food and of the wine which he drank, so nourishing them three years, that at the end thereof they might stand before the king. +#1:6 Now among these of the sons of Judah were Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: +#1:7 unto whom the prince of the eunuchs gave names: for he gave unto Daniel [the name] of Belteshazzar; and to Hananiah, of Shadrach; and to Mishael, of Meshach; and to Azariah, of Abednego. +#1:8 And Daniel purposed in his heart that he would not defile himself with the portion of the king's food, nor with the wine which he drank; therefore he requested of the prince of the eunuchs that he might not defile himself. +#1:9 (And God brought Daniel into grace and mercy with the prince of the eunuchs.) +#1:10 And the prince of the eunuchs said unto Daniel, I fear my lord the king, who has appointed your food and your drink; for when he shall see your faces more downcast than the [other] young men who [are] like unto you, then ye shall condemn my head before the king. +#1:11 Then Daniel said to Melzar, whom the prince of the eunuchs had set over Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah, +#1:12 Prove, now, with thy servants ten days, and let them give us vegetables to eat and water to drink. +#1:13 Then let our countenances be looked upon before thee, and the countenances of the young men that eat of the portion of the king's food; and as thou seest, deal with thy servants. +#1:14 So he consented to them in this matter and proved them ten days. +#1:15 And at the end of ten days their countenances appeared fairer and fatter in flesh than the young men who ate the portion of the king's food. +#1:16 Thus Melzar took the portion of their food and the wine that they should drink and gave them vegetables. +#1:17 And unto these four young men, God gave them knowledge and intelligence in all letters and science; furthermore Daniel had understanding in all visions and dreams. +#1:18 Now at the end of the days after which the king had said he should bring them in, the prince of the eunuchs brought them in before Nebuchadnezzar. +#1:19 And the king communed with them, and none among them all was found like Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah; and [therefore] they stood before the king. +#1:20 And in all matters of wisdom [and] intelligence, that the king enquired of them, he found them ten times better than all the magicians [and] astrologers that [were] in all his realm. +#1:21 And Daniel continued [even] unto the first year of king Cyrus.: +#2:1 And in the second year of the reign of Nebuchadnezzar, Nebuchadnezzar dreamed dreams, with which his spirit was troubled, and his sleep fled from him. +#2:2 Then the king commanded to call magicians, astrologers, enchanters, and Chaldeans, that they might show the king his dreams. So they came and presented themselves before the king. +#2:3 And the king said unto them, I have dreamed [a] dream, and my spirit was troubled to know the dream. +#2:4 Then the Chaldeans spoke to the king in Syriack, O king, live for ever; tell thy servants the dream, and we will show the interpretation. +#2:5 The king answered and said to the Chaldeans, The thing is gone from my [memory]; if ye will not make known unto me the dream with its interpretation, ye shall be cut in pieces, and your houses shall be made a dunghill. +#2:6 But if ye show the dream and its interpretation, ye shall receive of me gifts and rewards and great honour: therefore show me the dream, and its interpretation. +#2:7 They answered the second time and said, Let the king tell his servants the dream, and we will show the interpretation of it. +#2:8 The king answered and said, I know of certainty that ye would gain time because ye see the thing is gone from my memory. +#2:9 But if ye will not make known unto me the dream, [there is but] one decree for you for ye certainly prepare lying and corrupt words to speak before me, until the time is changed; therefore tell me the dream, and I shall know that ye can show me its interpretation. +#2:10 The Chaldeans answered before the king, and said, There is not a man upon the earth that can show the king's matter; furthermore [there is] no king, prince, nor lord [that] asked such a thing of any magician or astrologer or Chaldean. +#2:11 Finally, the thing that the king requires is singular, and there is no one that can show it before the king except the angels [of God], whose dwelling is not with flesh. +#2:12 For this cause the king was angry and very furious and commanded to destroy all the wise [men] of Babylon. +#2:13 And the decree went forth, and the wise [men] were taken to be slain, and they sought Daniel and his fellows to kill them. +#2:14 Then Daniel spoke with counsel and wisdom to Arioch the captain of the king's guard, who was gone forth to slay the wise [men] of Babylon. +#2:15 He spoke and said to Arioch the king's captain, What is the reason for which this decree has gone forth from the king with such haste? Then Arioch made the thing known to Daniel. +#2:16 And Daniel went in, and asked the king that he give him time and that he would show the king the interpretation. +#2:17 Then Daniel went to his house and made the thing known to Hananiah, Mishael, and Azariah, his companions, +#2:18 to petition mercies of the God of heaven concerning this mystery and that Daniel and his fellows should not perish with the rest of the wise [men]of Babylon. +#2:19 Then the mystery was revealed unto Daniel in a night vision for which Daniel blessed the God of heaven. +#2:20 And Daniel spoke and said, Blessed be the name of God from age to age for wisdom and might are his; +#2:21 and it is he that changes the times and the opportunities; he removes kings and sets up kings; he gives wisdom unto the wise and knowledge unto those that know understanding: +#2:22 He reveals that which is deep and hidden; he knows what [is] in darkness, and the light dwells with him. +#2:23 Unto thee, O God of my fathers, do I confess and give thee praise that thou hast given me wisdom and might and now hast shown me what we asked of thee, for thou hast shown us the king's matter. +#2:24 After this Daniel went in unto Arioch, whom the king had ordained to destroy the wise [men] of Babylon; he went and said thus unto him, Do not destroy the wise [men] of Babylon; bring me in before the king, and I will show unto the king the interpretation. +#2:25 Then Arioch brought Daniel in before the king in haste and said thus unto him, I have found a man of the captives of Judah that will make known unto the king the interpretation. +#2:26 The king answered and said to Daniel, whose name [was] Belteshazzar, Art thou able to make me understand the dream which I have seen and its interpretation? +#2:27 Daniel answered in the presence of the king and said, The mystery which the king demands cannot be shown unto the king by wise [men], astrologers, magicians, nor fortune-tellers. +#2:28 But there is [a] God in the heavens who reveals the mysteries, and he has made known to the king Nebuchadnezzar what shall happen at the end of days. Thy dream, and the visions of thy head upon thy bed, is this: +#2:29 Thou, O king, in thy bed, thy thoughts rose up to know what should come to pass in the future; and he that reveals the mysteries showed thee what shall come to pass. +#2:30 And unto me this mystery has been revealed, not for [any] wisdom that is in me more than in all those living but that I notify the interpretation to the king and that thou might understand the thoughts of thy heart. +#2:31 Thou, O king, didst see and behold a great image. This image, which was very large and whose glory was very sublime, stood before thee, and its form [was] terrible. +#2:32 The head of this image [was] of fine gold, its breasts and its arms of silver, its belly and its thighs of brass, +#2:33 its legs of iron, its feet part of iron and part of baked clay. +#2:34 Thou didst see until a stone was cut out, not with hands, which smote the image upon its feet [that were] of iron and baked clay and broke them to pieces. +#2:35 Then was the iron, the baked clay, the brass, the silver, and the gold broken to pieces together and became like the chaff of the summer threshingfloors; and the wind carried them away that no place was found for them again; and the stone that smote the image was made into a great mountain that filled the whole earth. +#2:36 This [is] the dream, and we will tell its interpretation before the king. +#2:37 Thou, O king, [art] king of kings, for the God of heaven has given thee the kingdom, the power, and the strength, and the majesty. +#2:38 And everything that is inhabited by children of men, beasts of the field, and fowls of the heaven, [he] has given into thine hand, and has made thee ruler over them all. Thou [art] this head of gold. +#2:39 And after thee shall arise another kingdom inferior to thee, and another third kingdom of brass, which shall bear rule over all the land. +#2:40 And the fourth kingdom shall be strong as iron; and as iron breaks in pieces and subdues all [things], and as iron that breaks all these things, it shall break in pieces and bruise. +#2:41 And whereas thou didst see the feet and toes, part of baked potters' clay and part of iron, the kingdom shall be divisive; but there shall be in it [some] of the strength of the iron, such as thou didst see the iron mixed with baked clay. +#2:42 And [as] the toes of the feet [were] part of iron and part of baked clay, [so] the kingdom shall be partly strong, and partly fragile. +#2:43 Concerning that which thou didst see, the iron mixed with baked clay, they shall mingle themselves with the seed of men, but they shall not cleave one to another, even as iron does not mix with clay. +#2:44 And in the days of those kings the God of heaven shall raise up a kingdom which eternally shall never become corrupted, and this kingdom shall not be left to another people, [but] it shall break in pieces and consume all these kingdoms, and it shall stand for ever. +#2:45 In the manner which thou didst see that out of the mountain was cut one stone, not with hands, and that it broke in pieces the iron, the brass, the clay, the silver, and the gold; the great God has shown the king what shall come to pass hereafter; and the dream is true, and its interpretation sure. +#2:46 Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face and humbled himself before Daniel and commanded that they should sacrifice presents and sweet odours unto him. +#2:47 The king answered unto Daniel and said, Certainly the God [that is] your God [is] God of gods and the Lord of the kings and the revealer of the mysteries, seeing thou could reveal this mystery. +#2:48 Then the king magnified Daniel and gave him many and great gifts and made him governor over the whole province of Babylon and prince of the governors over all the wise [men] of Babylon. +#2:49 And Daniel requested of the king, and he set Shadrach, Meshach, and Abednego, over the affairs of the province of Babylon; but Daniel [was] at the gate of the king.: +#3:1 Nebuchadnezzar the king made a statue of gold, whose height [was] sixty cubits [and] its breadth six cubits; he set it up in the plain of Dura, in the province of Babylon. +#3:2 Then Nebuchadnezzar the king sent to gather together the great [ones], the assistants and captains, the judges, the treasurers, those of the council, presidents, and all the governors of the provinces, to come to the dedication of the statue which Nebuchadnezzar the king had raised up. +#3:3 Then the great [ones], the assistants and captains, the judges, the treasurers, those of the council, presidents, and all the governors of the provinces, were gathered together unto the dedication of the statue that Nebuchadnezzar the king had raised up; and they stood before the statue that Nebuchadnezzar the king had raised up. +#3:4 Then a herald cried aloud, To you it is commanded, O people, nations, and languages, +#3:5 [that] when ye hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer, and of every musical instrument, ye [are to] fall down and worship the statue of gold that Nebuchadnezzar the king has raised up: +#3:6 and whoever does not fall down and worship shall the same hour be cast into the midst of a burning fiery furnace. +#3:7 Therefore, when all the peoples heard the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and every musical instrument, all the peoples, nations, and languages, fell down [and] worshipped the statue of gold that Nebuchadnezzar the king had raised up. +#3:8 Therefore at that time certain Chaldeans came near, and accused the Jews. +#3:9 They spoke and said to the king Nebuchadnezzar, O king, live for ever. +#3:10 Thou, O king, hast made a law that every man upon hearing the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and every musical instrument, shall fall down and worship the statue of gold; +#3:11 and whoever does not fall down and worship [that] he should be cast into the midst of a burning fiery furnace. +#3:12 There are certain Jews whom thou hast set over the affairs of the province of Babylon, Shadrach, Meshach, and Abednego; these men, O king, have not regarded thee; they do not worship thy gods, nor [do they] worship the statue of gold which thou hast raised up. +#3:13 Then Nebuchadnezzar in [his] rage and fury commanded to bring Shadrach, Meshach, and Abednego. Then they brought these men before the king. +#3:14 Nebuchadnezzar spoke and said unto them, [Is it] true, O Shadrach, Meshach, and Abednego, that ye do not honour my gods, nor worship the statue of gold which I have set up? +#3:15 Now, are ye ready when ye hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and of every musical instrument to fall down and worship the statue which I made? For if ye do not worship, ye shall be cast the same hour into the midst of a burning fiery furnace; and who [is] that god that shall deliver you out of my hands? +#3:16 Shadrach, Meshach, and Abednego, answered and said to king Nebuchadnezzar, We [are] not careful to answer thee in this matter. +#3:17 Behold, our God whom we serve is able to deliver us from the burning fiery furnace, and he will deliver [us] out of thine hand, O king. +#3:18 But if not, be it known unto thee, O king, that we will not worship thy god, nor honour the statue which thou hast raised up. +#3:19 Then Nebuchadnezzar was full of fury, and the form of his visage was changed against Shadrach, Meshach, and Abednego; [therefore] he spoke, and commanded that they should heat the furnace seven times more than it was customary to be heated. +#3:20 And he commanded the most mighty men that [were] in his army to bind Shadrach, Meshach, and Abednego [and] to cast [them] into the burning fiery furnace. +#3:21 Then these men were bound in their coats, their undergarments, and their hats, and their [other] garments, and were cast into the midst of the burning fiery furnace. +#3:22 Therefore because the king's commandment was urgent and the furnace exceeding hot, the flame of the fire slew those men that took up Shadrach, Meshach, and Abednego. +#3:23 And these three men, Shadrach, Meshach, and Abednego, fell down bound into the midst of the burning fiery furnace. +#3:24 Then Nebuchadnezzar the king was astonished, and rose up in haste [and] spoke and said unto his counsellors, Did we not cast three men bound into the midst of the fire? They answered and said unto the king, True, O king. +#3:25 He answered and said, Behold, I see four men loose, walking in the midst of the fire, and they have no hurt; and the form of the fourth is like the Son of God. +#3:26 Then Nebuchadnezzar came near to the mouth of the burning fiery furnace [and] spoke and said, Shadrach, Meshach, and Abednego, ye servants of the most high God, come forth and come [here]. Then Shadrach, Meshach, and Abednego, came forth of the midst of the fire. +#3:27 And the great ones, the governors and the captains and the king's counsellors gathered together to see these men upon whose bodies the fire had no power, nor was a hair of their head singed, neither were their coats changed, nor the smell of fire had passed on them. +#3:28 [Then] Nebuchadnezzar spoke and said, Blessed [be] the God of these, of Shadrach, Meshach, and Abednego, who has sent his angel and delivered his servants that trusted in him and have changed the king's word and yielded their bodies that they might not serve nor worship any god, except their own God +#3:29 Therefore I make a decree, That every people, nation, or language which speak blasphemy against the God of Shadrach, Meshach, and Abednego shall be cut in pieces, and their houses shall be made a dunghill because there is no other god that can deliver after this sort. +#3:30 Then the king promoted Shadrach, Meshach, and Abednego, in the province of Babylon.: +#4:1 King Nebuchadnezzar, to all the peoples, nations, and languages that dwell in all the earth; Peace be multiplied unto you. +#4:2 The signs and wonders that the high God has wrought with me are such that I must publish them. +#4:3 How great [are] his signs! and how mighty [are] his wonders! His kingdom [is] an everlasting kingdom, and his dominion [is] from generation to generation. +#4:4 I Nebuchadnezzar was quiet in my house and flourishing in my palace; +#4:5 I saw a dream which made me afraid, and the imaginations and visions of my head troubled me in my bed. +#4:6 Therefore I made a decree to bring in all the wise [men] of Babylon before me that they might show me the interpretation of the dream. +#4:7 Then the magicians, the astrologers, the Chaldeans, and the fortune-tellers came in and I told the dream before them; but they never showed me its interpretation. +#4:8 But at the last Daniel came in before me, whose name is Belteshazzar, who when I name him it seems to me that I name my god, and in whom [is] the spirit of the holy God; and before him I told the dream, [saying], +#4:9 Belteshazzar, prince of the wise [men], [now that] I have understood that the spirit of the holy God is in thee, and that no mystery is hidden from thee, tell me the visions of my dream that I have seen and its interpretation. +#4:10 Thus [were] the visions of my head in my bed: It seemed that I saw a tree in the midst of the earth, and its height was great. +#4:11 The tree grew and made itself strong, and its height reached unto heaven, and its sight to the end of all the earth: +#4:12 His leaves [were] fair, and his fruit abundant, and in him [was] food for all; underneath him the beasts of the field lay down in his shadow, and in his branches dwelt the fowls of the heaven, and all flesh was fed of him. +#4:13 I saw in the visions of my head upon my bed, and, behold, one who was a watchman and holy descended from heaven; +#4:14 he cried aloud and said thus, Hew down the tree, and cut off his branches, shake off his leaves, and scatter his fruit; let the beasts get away from under him and the fowls from his branches: +#4:15 nevertheless leave the stump of his roots in the earth, even with a band of iron and of brass shall he be bound in the green grass of the field; and let him be wet with the dew of heaven, and [let] his portion [be] with the beasts in the grass of the earth: +#4:16 let his heart be changed from a man's heart, and let a beast's heart be given unto him; and let seven times pass over him. +#4:17 By sentence of the watchmen is the matter [resolved], and the case by the word of the holy ones to the intent that the living may know that the most High takes rule over the kingdom of men and gives it to whoever he will and sets up over it the man who is the lowest. +#4:18 I, king Nebuchadnezzar, saw this dream. Now thou, O Belteshazzar, shall declare its interpretation, forasmuch as all the wise [men] of my kingdom could never show me its interpretation; but thou [art] able, for the spirit of the holy God in thee. +#4:19 Then Daniel, whose name [was] Belteshazzar, was silent for almost one hour, and his thoughts troubled him. [Then] the king spoke and said, Belteshazzar, do not let the dream or its interpretation trouble thee. Belteshazzar answered and said, My lord, [let] the dream [be] to thine enemies, and its interpretation to those that wish thee evil. +#4:20 The tree that thou didst see, which grew and made himself strong, whose height reached unto the heaven and the sight thereof to all the earth; +#4:21 whose leaves [were] fair and his fruit abundant and in him [was] food for all, under whom the beasts of the field dwelt, and in whose branches the fowls of the heaven dwelt: +#4:22 it [is] thou, O king, that grew and made thyself strong; for thy greatness has grown and has reached unto heaven, and thy dominion to the end of the earth. +#4:23 And regarding that which the king saw, one who was a watchman and holy who came down from heaven and said, Hew the tree down and destroy it; yet leave the stump of its roots in the earth, and with a band of iron and of brass [let it remain bound] in the green grass of the field, and let it be wet with the dew of heaven, and [let] his portion [be] with the beasts of the field until seven times pass over him: +#4:24 this [is] the interpretation, O king, and this [is] the decree of the most High, which is come upon my lord the king: +#4:25 that they shall drive thee from among men, and thy dwelling shall be with the beasts of the field, and they shall feed thee with grass of the field as the oxen, and with the dew of heaven shalt thou be bathed, and seven times shall pass over thee, until thou shalt understand that the most High takes rule over the kingdom of men and that he shall give it to whoever he will. +#4:26 And whereas they commanded to leave the stump of the tree roots in the earth; thy kingdom shall remain sure unto thee, that thou shalt understand that the rule [is] in the heavens. +#4:27 Therefore, O king, approve my counsel and redeem thy sins with righteousness and thine iniquities with mercies unto the poor: behold the medicine for thy sin. +#4:28 All this came upon the king Nebuchadnezzar. +#4:29 At the end of twelve months as he was walking upon the palace of the kingdom of Babylon, +#4:30 the king spoke and said, Is this not the great Babylon that I have built for [the] house of the kingdom by the might of my power and for the glory of my greatness? +#4:31 The word was yet in the king's mouth when there fell a voice from heaven, [saying], O king Nebuchadnezzar, to thee it is spoken; The kingdom is departed from thee; +#4:32 and they drive thee from among men, and thy dwelling [shall be] with the beasts of the field; and they shall feed thee as the oxen, and seven times shall pass over thee until thou know that the most High takes rule in the kingdom of men and gives it to whoever he will. +#4:33 The same hour the word was fulfilled upon Nebuchadnezzar: and he was driven from among men and ate grass as the oxen, and his body was bathed with the dew of heaven until his hair grew like eagles' [feathers] and his nails like birds' [claws]. +#4:34 But at the end of the time I Nebuchadnezzar lifted up my eyes unto heaven, and my understanding was returned unto me, and I blessed the most High, and I praised and glorified him that lives for ever, whose dominion [is] an everlasting dominion, and his kingdom [is] through all ages: +#4:35 and all the inhabitants of the earth [are] counted as nothing; and in the army of heaven and in the inhabitants of the earth, he does according to his will; nor is there anyone who can interfere with his hand and say unto him, What doest thou? +#4:36 In the same time my reason was returned unto me, and I [turned] to the majesty of my kingdom; my dignity and greatness returned unto me; and my governors and my great [ones] sought me; and I was restored in my kingdom, and more [excellent] greatness was added unto me. +#4:37 Now I, Nebuchadnezzar, praise and build up and glorify the King of heaven because all his works [are] truth, and his ways judgment: and he is able to humble those that walk with arrogance.: +#5:1 Belshazzar the king made a great banquet to a thousand of his lords, and against the thousand he drank wine. +#5:2 Belshazzar, under the influence of the wine, commanded that they bring the vessels of gold and of silver which Nebuchadnezzar his father had brought from the Temple of Jerusalem; that the king and his princes, his wives and his concubines, might drink with them. +#5:3 Then they brought the vessels of gold that they had brought from the Temple of the House of God which [was] in Jerusalem; and the king and his princes, his wives, and his concubines, drank with them. +#5:4 They drank wine and praised the gods of gold and of silver, of brass, of iron, of wood, and of stone. +#5:5 In that same hour some fingers of [a] man's hand came forth and wrote in front of the candlestick upon the plaster of the wall of the king's palace: and the king saw the palm of the hand that wrote. +#5:6 Then the king became pale, and his thoughts troubled him, and the girdings of his loins were unloosed, and his knees smote one against another. +#5:7 The king cried in [a] loud voice that they bring in the magicians, the Chaldeans, and the fortune-tellers. The king spoke and said to the wise [men] of Babylon, Whoever shall read this writing and show me its interpretation, shall be clothed with purple and [have] a chain of gold about his neck and shall be the third ruler in the kingdom. +#5:8 Then all the king's wise [men] came in, but they could not read the writing, nor make known to the king its interpretation. +#5:9 Then king Belshazzar was greatly troubled, and his colour was changed, and his princes were upset. +#5:10 [Now] the queen, by reason of the words of the king and of his princes, came into the banquet room. The queen spoke and said, O king, live for ever: let not thy thoughts trouble thee, nor let thy [countenance] be pale. +#5:11 There is a man in thy kingdom, in whom [lives] the spirit of the holy God; and in the days of thy father light and intelligence and wisdom, like the knowledge of God, was found in him; whom the king Nebuchadnezzar, thy father, made prince over all the magicians, astrologers, Chaldeans, [and] fortune-tellers; [thus did] thy father, the king, +#5:12 because Daniel, whom the king named Beltechazzar, was found to have a more excellent spirit and greater knowledge and understanding interpreting dreams, unraveling questions, and dissolving doubts. Now let Daniel be called, and he will show [thee] the interpretation. +#5:13 Then Daniel was brought in before the king. [And] the king spoke and said unto Daniel, [Art] thou that Daniel, who [art] of the sons of the captivity of Judah, whom my father brought out of Judea? +#5:14 I have heard of thee, that the spirit of the holy God is in thee and [that] light and understanding and greater wisdom was found in thee. +#5:15 And now the wise [men], the astrologers, have been brought in before me that they should read this writing and make known unto me its interpretation, but they could not show the interpretation of the thing: +#5:16 And I have heard of thee, that thou canst declare that which is in doubt and unravel difficulties: now if thou canst read this writing and show me its interpretation, thou shalt be clothed with purple and [have] a chain of gold about thy neck and shalt be the third ruler in the kingdom. +#5:17 Then Daniel answered and said before the king, Let thy gifts be for thyself and give thy rewards to another; yet I will read the writing unto the king and show him the interpretation. +#5:18 O thou king, the most high God gave Nebuchadnezzar thy father the kingdom and the greatness and the glory and the magnificence: +#5:19 and by the greatness that he gave him, all the peoples, nations, and languages, trembled and feared before him; whom he would he slew; and whom he would he kept alive; and whom he would he set up; and whom he would he humbled. +#5:20 But when his heart made itself arrogant, and his spirit hardened itself in pride, he was deposed from the throne of his kingdom, and they took his glory from him: +#5:21 and he was driven from among the sons of men; and his heart was put with the beasts, and his dwelling [was] with the wild asses: they made him eat grass like an ox, and his body was bathed with the dew of heaven until he understood that the most high God takes rule of the kingdom of men and [that] he appoints over it whoever he will. +#5:22 And thou his son, O Belshazzar, hast not humbled thine heart, though thou knewest all this; +#5:23 but hast lifted up thyself against the Lord of heaven; and they have brought the vessels of his house before thee, and thou and thy princes, thy wives and thy concubines, have drunk wine in them; furthermore, thou hast praised gods of silver and of gold, of brass, of iron, of wood, and of stone, which do not see, nor hear, nor know; and the God in whose hand [is] thy soul and whose [are] all thy ways, thou hast never honoured. +#5:24 Then from his presence was sent the palm of the hand that sculpted this writing. +#5:25 And the writing that he sculpted is, MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN. +#5:26 This [is] the interpretation of the thing: MENE; God has audited thy kingdom and finished it. +#5:27 TEKEL; Thou art weighed in the balances and art found wanting. +#5:28 PERES; Thy kingdom has been broken and is given to the Medes and Persians. +#5:29 Then Belshazzar commanded, and they clothed Daniel with purple and [put] a chain of gold about his neck and made a proclamation concerning him, that he should be the third ruler in the kingdom. +#5:30 That same night Belshazzar the king of the Chaldeans was slain. +#5:31 And Darius the Median took the kingdom, being sixty-two years old.: +#6:1 It pleased Darius to set over the kingdom one hundred and twenty governors who should be in all the kingdom; +#6:2 and over these three presidents, of whom Daniel [was] first, that the governors might give accounts unto them, and the king should not be bothered. +#6:3 Then this Daniel was preferred above these governors and presidents because an over abundance of [the] Spirit [was] in him; and the king thought to set him over the whole kingdom. +#6:4 Then the presidents and governors looked for occasions against Daniel on behalf of the kingdom, but they could find no occasion or fault because he was faithful, and no vice nor fault was found in him. +#6:5 Then these men said, We shall never find any occasion against this Daniel except we find [it] against him in the law of his God. +#6:6 Then these governors and presidents assembled together before the king and said thus unto him, King Darius, live for ever. +#6:7 All the presidents of the kingdom, magistrates, governors, great [ones], and captains have agreed in common accord to promote a royal decree and to confirm it that whoever shall ask a petition of any God or man for thirty days, except of thee, O king, he shall be cast into the den of lions. +#6:8 Now, O king, confirm the decree and sign the writing that it not be moved, according to the law of Media and of Persia, which does not change. +#6:9 Therefore king Darius signed the writing and the decree. +#6:10 Now when Daniel knew that the writing was signed, he entered into his house; and with the windows open toward Jerusalem in his dining chamber, he knelt three times a day and prayed and gave thanks before his God as he was used to doing before. +#6:11 Then these men assembled and found Daniel praying and making supplication before his God. +#6:12 Then they went and spoke before the king concerning the royal decree; Hast thou not confirmed a decree that whoever shall ask [a petition] of any God or man within thirty days save of thee, O king, shall be cast into the den of lions? The king answered and said, The thing [is] true, according to the law of the Media and Persia, which does not change. +#6:13 Then they answered and said before the king, That Daniel, which [is] of the sons of the captivity of the Jews, has not regarded thee, O king, nor the decree that thou hast confirmed, but makes his petition three times a day. +#6:14 When the king, heard the matter, it weighed very heavy upon him, and [he] set [his] heart on Daniel to deliver him: and he laboured until the going down of the sun to deliver him. +#6:15 Then those men assembled near the king, and said unto the king, Know, O king, that this is the law of Media and of Persia: No decree nor statute which the king has confirmed may be moved. +#6:16 Then the king commanded, and they brought Daniel, and cast [him] into the den of lions. [Now] the king, speaking unto Daniel, said, Thy God whom thou servest continually, [may] he deliver thee. +#6:17 And a stone was brought and laid upon the mouth of the den; and the king sealed it with his own signet [ring] and with the signet [ring] of his princes that the agreement concerning Daniel might not be changed. +#6:18 Then the king went to his palace and lay down without eating; neither were instruments of music brought before him, and his sleep fled from him. +#6:19 Therefore, the king arose very early in the morning at dawn and went in haste unto the den of lions. +#6:20 And when he came to the den, he cried loudly with a sad voice unto Daniel; [and] the king, in speaking to Daniel said, Daniel, servant of the living God, has thy God, whom thou servest continually, been able to deliver thee from the lions? +#6:21 Then Daniel said unto the king, O king, live for ever. +#6:22 My God has sent his angel, who shut the lions' mouths, that they do me no evil because before him righteousness was found in me; and even before thee, O king, I have done no corruption. +#6:23 Then the king was exceeding glad because of him and commanded that they should take Daniel up out of the den. So Daniel was taken up out of the den, and no injury was found upon him because he believed in his God. +#6:24 And the king commanded, and they brought those men who had accused Daniel, and they cast [them] into the den of lions, them, their children, and their wives; and even before they reached the bottom of the den, the lions had the mastery of them, and broke all their bones in pieces. +#6:25 Then king Darius wrote unto all the peoples, nations, and tongues, that dwell in all the earth: Peace be multiplied unto you. +#6:26 On my behalf a statute is put into effect, That in all the dominion of my kingdom everyone tremble at the presence of the God of Daniel for he [is] the Living God and endures for all ages, and his kingdom [is such] that it shall never come apart, and his dominion [shall be even] unto the end: +#6:27 that saves and frees, and makes signs and wonders in heaven and in earth, who delivered Daniel from the power of the lions. +#6:28 So this Daniel was prospered during the reign of Darius and during the reign of Cyrus, [the] Persian.: +#7:1 In the first year of Belshazzar king of Babylon, Daniel saw a dream and visions of his head upon his bed: then he wrote the dream [and] penned the sum of the matters. +#7:2 Daniel spoke and said, I saw in my vision by night, and, behold, the four winds of the heaven fought the great sea. +#7:3 And four great beasts came up from the sea, different one from another. +#7:4 The first [was] like a lion, and had eagle's wings; I beheld until the its wings were plucked off, and it was removed from the earth, and it stood up on its feet as a man, and a man's heart was given to it. +#7:5 And behold the second beast, like unto a bear, which went off to one side, and [it had] three ribs between its teeth; and thus was said unto it, Arise, devour much flesh. +#7:6 After this I beheld, and behold another, like a tiger, which had upon the back of it four wings of a fowl; this beast also had four heads; and power was given to it. +#7:7 After this I saw in the night visions, and behold the fourth beast, dreadful and terrible, and exceedingly strong; and it had great iron teeth; it devoured and broke in pieces and trod down that which was left with its feet; and it was very different from all the beasts that had been before her; and it had ten horns. +#7:8 As I was considering the horns, behold, there came up among them another little horn, before whom three of the first horns were plucked up [by the roots]; and, behold, in this horn were eyes like the eyes of man, and a mouth speaking grand things. +#7:9 I beheld until thrones were placed, and an Elder of great age did sit, whose garment [was] white as snow, and the hair of his head like pure wool: his throne [a] flame of fire, his wheels burning fire. +#7:10 A river of fire issued and came forth from before him; thousands of thousands served him, and ten thousands of ten thousands stood before him; the Judge sat down, and the books were opened. +#7:11 I beheld then because of the voice of the great words which the horn spoke; I beheld [even] until the beast was slain and its body was undone and given over to be burned in the fire. +#7:12 They had also taken from the other beasts their rule because their lives had been prolonged until a certain time. +#7:13 I saw in the vision of the night, and, behold, in the clouds of heaven like a Son of man that came and drew near unto the Elder of great age, and they brought him near before him. +#7:14 And he gave him dominion and glory and kingdom; and all the peoples, nations, and tongues served him: his dominion [is] an eternal dominion, which shall not pass away, and his Kingdom such that it shall never be corrupted. +#7:15 My spirit was troubled, I Daniel, in the midst of my body, and the visions of my head astonished me. +#7:16 I came near unto one of those that stood by and asked him the truth of all this. So he told me and made me know the interpretation of the things. +#7:17 These great beasts, which are four, [are] four kings, [which] shall arise in the earth. +#7:18 And they shall take the kingdom of the Holy [One who is] most High and possess the kingdom until the age and until the age of the ages. +#7:19 Then I had the desire to know the truth regarding the fourth beast, which was so different from all the others, exceeding dreadful, whose teeth were of iron, and its nails of brass; [which] devoured and broke in pieces and trod down that which was left with its feet; +#7:20 also regarding the ten horns that [were] in its head, and [of] the other which came up, and before whom three fell; and that same horn had eyes and [a] mouth that spoke very grand things, whose appearance was greater than his fellows. +#7:21 I saw that this horn made war against the saints and overcame them; +#7:22 until such time as the Elder of great age came, and the judgment was given unto the saints of the most High; and the time came, and the saints possessed the Kingdom. +#7:23 Thus he said, The fourth beast shall be a fourth king in earth, which shall be greater than all the other kingdoms and shall devour the whole earth and shall tread it down, and break it in pieces. +#7:24 And the ten horns [signify] that of this kingdom ten kings shall arise; and another shall rise after them; and he shall be greater than the first [kings], and he shall bring down three kings. +#7:25 And he shall speak [great] words against the most High and shall break down the saints of the most High and think to move the times and the law; and they shall be given into his hand until [a] time and times and the half [or dividing] of a time. +#7:26 And the Judge shall sit, and they shall take away his dominion to destroy and to cast out unto the end; +#7:27 and that the kingdom and the dominion, and the majesty of the kingdoms under the whole heaven, be given to the holy people of the most High, His Kingdom [shall be] an eternal Kingdom, and all the dominions shall serve him and hear [him]. +#7:28 Up unto here was the end of the word. I, Daniel, was very troubled in my thoughts, and my countenance changed in me: but I kept the word in my heart.: +#8:1 In the third year of the reign of king Belshazzar a vision appeared unto me, Daniel, after that [vision] which had appeared unto me before. +#8:2 And I saw in [the] vision; (and it came to pass, when I saw it, that I [was] at Shushan, which is [the] head of the kingdom in the province of Persia); so that I saw in that vision, being by the river of Ulai, +#8:3 and I lifted up my eyes and saw, and, behold, a ram was standing before the river, which had two horns; and even though they were high, the one [was] higher than the other, and the higher one came up last. +#8:4 I saw that the ram smote with the horns to the west, to the north, and to the south and that no beast could stand before him, nor could anyone escape from his hand; but he did according to his will and made himself great. +#8:5 And as I was considering, behold, a he goat came from the west upon the face of the whole earth and did not touch the earth: and the goat [had] a notable horn between his eyes. +#8:6 And he came to the ram that had the two horns, which [I]had seen standing before the river and ran against him in the fury of his power. +#8:7 And I saw him come close unto the ram, and he rose up against him and smote him, and broke his two horns: because the ram did not have the strength to stand before him; therefore he cast him down to the ground and trod him under; and there was no one to deliver the ram out of his hand. +#8:8 And the he goat made himself very great, and when he was at his greatest strength, that great horn was broken; and in its place came up another four marvellous ones toward the four winds of heaven. +#8:9 And out of the first of them came forth a little horn, which grew much toward the south and toward the east and toward the desirable [land]. +#8:10 And it magnified itself unto the host of heaven, and it cast down [part] of the host and of the stars to the ground and trod them under. +#8:11 Even [against] the prince of the host did he magnify himself, and by him the daily [sacrifice] was taken away, and the place of his sanctuary was cast to [the] earth. +#8:12 And the host was given over by reason of the prevarication upon the daily [sacrifice]; and he cast the truth to the ground; and he did [whatever he would] and prospered. +#8:13 Then I heard one saint speaking, and another saint said unto the one which spoke, How long [shall] the vision of the daily [sacrifice last] and the prevarication of desolation that places [both] the sanctuary and the host to be trodden under foot? +#8:14 And he said unto me, Unto two thousand and three hundred [days of] evening and morning; then shall the sanctuary be justified. +#8:15 And it came to pass, as I, Daniel, was considering the vision and seeking to understand it, behold, there stood before me the likeness of a man. +#8:16 And I heard a man's voice between [the banks of the] Ulai, which called and said, Gabriel, teach this [man] the vision. +#8:17 So he came near where I stood, and with his coming, I was afraid and fell upon my face; and he said unto me, Understand, O son of man: for at the time appointed [by God] the vision shall be fulfilled. +#8:18 Now as he was speaking with me, I fell into a [deep] sleep on the ground upon my face; and he touched me and changed my state. +#8:19 And he said, Behold, I will show thee that [which] is to come in the last end of the wrath; for at the time appointed [this] shall be fulfilled. +#8:20 The ram which thou didst see having [two] horns [are] the kings of Media and Persia. +#8:21 And the he goat [is] the king of Grecia, and the great horn that he [had] between his eyes [is] the first king. +#8:22 Now that being broken, whereas four stood up in its place, [means that] four kingdoms shall stand up out of the nation, but not in his strength. +#8:23 And at the end of their empire, when the prevaricators are come to the full, a king of arrogant countenance and expert in enigmas shall raise [himself] up. +#8:24 And his power shall be strengthened, but not by his own power; and he shall destroy marvellously and shall prosper and do [according to his will] and shall destroy the mighty and the people of the saints. +#8:25 And with his understanding he shall cause the deceit in his hand to prosper, and he shall magnify [himself] in his heart, and by peace he shall destroy many; he shall also stand up against the Prince of princes, and without hand he shall be broken. +#8:26 And the vision of the evening and the morning which was told [is] true; therefore shut thou up the vision; for it [shall be] for many days. +#8:27 And I Daniel was broken and was sick [certain] days; and after I rose up, I did the king's business; but I was astonished at the vision, and there was no one who could understand it.: +#9:1 In the first year of Darius the son of Ahasuerus, of the seed of the Medes, who was made king over the realm of the Chaldeans; +#9:2 in the first year of his reign, I Daniel saw diligently in the books the number of the years, of which the LORD spoke unto Jeremiah the prophet, which would conclude the desolation of Jerusalem in seventy years. +#9:3 And I turned my face unto the Lord God, seeking him in prayer and supplication, in fasting and sackcloth, and ashes: +#9:4 and I prayed unto the LORD my God and made my confession and said, Now O Lord, [thou] great God who is worthy to be feared, who keeps the covenant and the mercy with those that love thee and keep thy commandments; +#9:5 we have sinned, we have committed iniquity, we have done wickedly, and we have been rebels, and we have departed from thy commandments and from thy judgments. +#9:6 We have not hearkened unto thy servants the prophets, who spoke in thy name to our kings and to our princes, to our fathers, and to all the people of the land. +#9:7 O Lord, the righteousness [belongs] unto thee, but unto us the confusion of face, as at this day; to the men of Judah and to the inhabitants of Jerusalem, and unto all Israel, [that are] near and [that are] far off through all the lands where thou hast driven them because of their rebellion with which they have rebelled against thee. +#9:8 O Lord, to us [belongs] confusion of face, to our kings, to our princes, and to our fathers, because we have sinned against thee. +#9:9 Of the Lord our God is [the ability] to have mercy and to forgive, even though [we] have rebelled against him +#9:10 and have not listened to the voice of the LORD our God to walk by his laws, which he set before us by the hand of his servants the prophets. +#9:11 And all Israel transposed thy law, departing by not hearing thy voice; by which the curse has fallen upon us and the oath that [is] written in the law of Moses, the servant of God, because we have sinned against him. +#9:12 And he has confirmed his words, which he spoke over us and over our judges that governed us, by bringing upon us such a great evil: that [such] has never been done under the whole heaven as has been done upon Jerusalem. +#9:13 As [it is] written in the law of Moses, all this evil is come upon us, and we never sought the face of the LORD our God, that we might be converted from our iniquities, and understand thy truth. +#9:14 And the LORD hastened upon the chastisement and brought it upon us: for the LORD our God [is] just in all his works which he has done, for we did not listen to his voice. +#9:15 And now, O Lord our God, who hast brought thy people forth out of the land of Egypt with a mighty hand and hast won for thyself a very clear name as appears unto this day; we have sinned, we have done wickedly. +#9:16 O Lord, according to all thy righteousness, let thine anger and thy fury be turned away from thy city Jerusalem, thy holy mountain: because for our sins and for the iniquities of our fathers, Jerusalem and all thy people is given in reproach to all [that are] about us. +#9:17 Now therefore, O our God, hear the prayer of thy servant and his supplications and cause thy face to shine upon thy sanctuary that is made desolate, by the Lord. +#9:18 O my God, incline thine ear and hear; open thine eyes, and behold our desolations, and the city which is called by thy name: for we do not present our supplications before thee [confiding] in our righteousnesses, but in thy many mercies. +#9:19 O Lord, hear; O Lord, forgive; O Lord, hearken and do; defer not, for thine own sake, O my God: for thy city and thy people are called by thy name. +#9:20 And whiles I [was] speaking and praying, and confessing my sin and the sin of my people Israel and presenting my supplication before the LORD my God for the holy mountain of my God; +#9:21 I [was] even yet speaking in prayer, and that man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning, flying swiftly, touched me about the time of the evening sacrifice. +#9:22 And he caused me to understand and spoke with me and said, O Daniel, I am now come forth to cause thee to understand the interpretation. +#9:23 At the beginning of thy supplications, the word went forth, and I have come to teach it unto thee; for thou [art a man] greatly beloved: therefore understand the word, and understand the vision. +#9:24 Seventy weeks are determined upon thy people and upon thy holy city to finish the prevarication and to conclude the sin and to make reconciliation for iniquity and to bring in everlasting righteousness and seal the vision and the prophecy, and to anoint the Holy of Holies. +#9:25 Know therefore and understand [that] from the going forth of the word to cause [the people] to return and to build Jerusalem unto the Anointed Prince, [there shall be] seven weeks, and sixty-two weeks, [while] the street shall be built again and the wall, [even] in troublous times. +#9:26 And after the sixty-two weeks the Anointed [One] shall be killed and shall have nothing: (and the ruling people that shall come shall destroy the city and the sanctuary; whose end [shall be as] a flood, until at the end of the war it shall be cut off [with] desolation.) +#9:27 In one week (they are now seventy) he shall confirm the covenant by many: and at the midst of the week he shall cause the sacrifice and the oblation to cease, and because of the many abominations, desolation shall come, even until complete destruction shall be poured out upon the abominable [people].: +#10:1 In the third year of Cyrus king of Persia the Word was revealed unto Daniel, whose name [was called] Belteshazzar; and the Word [was] true, but the time appointed [was] long: and he understood the word, and had intelligence in the vision. +#10:2 In those days I, Daniel, was mourning three weeks of days. +#10:3 I ate no pleasant bread, neither did flesh nor wine come into my mouth, neither did I anoint myself at all until the three weeks of days were fulfilled. +#10:4 And in the twenty-fourth day of the first month as I was by the side of the great river, which [is] Hiddekel; +#10:5 and lifting up my eyes, I saw, and behold a man clothed in linens, whose loins [were] girded with very pure gold: +#10:6 his body [was] like the [stone of] Tarsis [turquoise], and his face as a [bolt of] lightning, and his eyes as lamps of fire, and his arms and his feet like in colour to brilliant brass, and the voice of his words like the voice of [an] army. +#10:7 And only I, Daniel, saw that vision: for the men that were with me did not see the vision; but a great fear fell upon them, and they fled and hid themselves. +#10:8 Therefore I was left alone and saw this great vision, and there remained no strength in me, for my strength was turned into dismay, and I retained no strength. +#10:9 Yet I heard the voice of his words, and when I heard the voice of his words, then was I placed into a deep sleep on my face, and my face [was] toward the ground. +#10:10 And, behold, a hand touched me and caused me to move upon my knees and [upon] the palms of my hands. +#10:11 And he said unto me, Daniel, O man greatly beloved, pay attention to the words that I shall speak unto thee, and stand up upon thy feet: for I am sent now unto thee. And as he was speaking this with me, I was trembling. +#10:12 And he said unto me, Fear not, Daniel: for from the first day that thou didst give thy heart to understand and to afflict thy soul before thy God, thy words were heard, and I am come because of thy words. +#10:13 But the prince of the kingdom of Persia withstood me twenty-one days: and behold, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia. +#10:14 Now I am come to make thee know what shall befall thy people in the latter days, for there shall still [be] vision for [several] days. +#10:15 And as he was speaking such words unto me, I looked toward the ground and became dumb. +#10:16 And, behold, [one] like the similitude of [the] son of man touched my lips; then I opened my mouth and spoke and said unto him that stood before me, O my Lord, by the vision my sorrows are turned upon me, and I have retained no strength. +#10:17 For how can the servant of my Lord talk with my Lord? for as for me, for in that instant I had no more strength in me, neither was there any breath left in me. +#10:18 Then there came again and touched me [one] like the appearance of a man, and he comforted me, +#10:19 and said, O man greatly beloved, fear not: peace [be] unto thee, be of good cheer, and be well. And as he spoke unto me, I was strengthened and said, Let my Lord speak; for thou hast strengthened me. +#10:20 Then said he, Knowest thou why I have come unto thee? Because now I must return to fight with the prince of the Persians; and when I am gone forth, next the prince of Grecia shall come. +#10:21 But I will interpret unto thee that which is written in the scripture of truth: and [there is] no one that holds with me in these [things], but Michael your prince.: +#11:1 And in the first year of Darius the Mede, I stood to encourage and to strengthen him. +#11:2 And now will I show thee the truth. Behold, there shall yet be three kings in Persia, and the fourth shall obtain far greater riches than [they] all; and by his strengthening himself with his riches he shall stir up all against the realm of Grecia. +#11:3 And a valiant king shall stand up, that shall rule over [a] great dominion and do according to his will. +#11:4 But when he is reigning, his kingdom shall be broken and shall be divided by the four winds of heaven, and not to his posterity, nor according to his dominion by which he ruled; for his kingdom shall be plucked up, even for others beside those. +#11:5 And the king of the south, and of his principalities, shall make himself strong; and he shall exceed him and make himself powerful; his dominion [shall be] a great dominion. +#11:6 But at the end of [some] years they shall join themselves together; for the king's daughter of the south shall come to the king of the north to make an agreement, but she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm; for she shall be given up and those that brought her and he that begat her, and those that were for her in [this] time. +#11:7 But of the new shoot from her roots shall [one] stand up upon his throne and shall come unto the army and shall enter into the fortress of the king of the north and do in them [according to his will] and shall prevail: +#11:8 and even their gods, with their princes, with their precious vessels of silver and of gold, shall be taken captive in Egypt; and for [some] years he shall maintain himself against the king of the north. +#11:9 Thus shall the king of the south enter into the kingdom and return to his own land. +#11:10 But the sons of that one shall be stirred up and shall assemble a multitude of great armies and shall come in great haste, and overflow and pass through and turn and come with wrath unto his fortress. +#11:11 Therefore the king of the south shall become furious and shall come forth and fight with him [even] with the king of the north; and he shall put a great multitude into [the] field, but all that multitude shall be given into his hand. +#11:12 Therefore the multitude shall be filled with pride, his heart shall be lifted up, and he shall cast down many thousands, but he shall not prevail. +#11:13 And the king of the north shall put another multitude greater than the former in [the] field and at the end of a time of some years shall come in great haste with a great army and with much riches. +#11:14 But in those times many shall stand up against the king of the south, and sons of robbers of thy people shall raise themselves up to establish the vision, but they shall fall. +#11:15 So the king of the north shall come and cast up a mount and shall take the strong cities, and the arms of the south shall not withstand, neither his chosen people, neither shall there be [any] fortress that can withstand. +#11:16 And he that comes against him shall do according to his own will, and there shall be no one that can stand before him, and he shall stand in the glorious land, which by his hand shall be consumed. +#11:17 He shall then set his face to come with the strength of his whole kingdom and shall do upright things with him, and he shall give him a daughter of [his] women to persuade her, but she shall not stand, neither be for him. +#11:18 After this he shall turn his face unto the isles and shall take many, but a prince shall cause him to cease his affront and shall even turn his reproach upon him. +#11:19 Then he shall turn his face toward the fortresses of his own land, but he shall stumble and fall and not appear again. +#11:20 Then shall succeed in his throne a taker of taxes [who shall be the] Glory of the Kingdom, but within few days he shall be broken, neither in anger, nor in battle. +#11:21 And a vile [person] shall succeed in his place, to whom they shall not give the honour of the Kingdom: nevertheless he shall come in with peace and obtain the kingdom by flatteries. +#11:22 And with the arms they shall be overflown of a flood before him and shall be broken; yea, also the prince of the covenant. +#11:23 And after the union [made] with him he shall work deceit and shall rise and shall overcome with few people. +#11:24 With the province in peace and in abundance, he shall enter and do [that] which his fathers have never done, nor his fathers' fathers; he shall distribute prey and spoil and riches to his soldiers; and against the fortresses he shall forecast his devices, even for [a] time. +#11:25 And he shall stir up his forces and his heart against the king of the south with a great army; and the king of the south shall move to the war with a great and mighty army, but he shall not prevail, for they shall betray him. +#11:26 Even those that ate his bread shall break him, and his army shall be destroyed; and many shall fall down slain. +#11:27 And the heart of both these kings [shall be] to do evil, and at the same table they shall speak lies; but it shall not prosper, for the time appointed is not yet come. +#11:28 Then he shall return into his land with great riches; and his heart [shall be] against the holy covenant; and he shall do [exploits] and return to his own land. +#11:29 At the time appointed he shall turn toward the south, but the latter [coming] shall not be as the former. +#11:30 For the ships of Chittim shall come against him; therefore he shall be grieved and return and have indignation against the holy covenant: so shall he do; he shall even return and have [an] understanding with those that have forsaken the holy covenant. +#11:31 And arms shall be placed on his behalf, and they shall pollute the sanctuary of strength and shall take away the daily [sacrifice], and they shall place the abomination that makes desolate. +#11:32 And with flatteries he shall cause to sin those that violate the covenant, but the people that do know their God shall be strong, and do [exploits]. +#11:33 And the wise among the people shall give wisdom to many, yet they shall fall by the sword, and by fire, by captivity, and by spoil, for [some] days. +#11:34 And in their fall, they shall be helped with a little help, but many shall cleave to them with flatteries. +#11:35 And [some] of the wise shall fall to be purged and cleaned and made white, [even] to the time of the end because even for this [there is] time appointed. +#11:36 And the king shall do according to his will, and he shall exalt himself and magnify himself above every god and shall speak marvels against the God of gods and shall prosper until the indignation is accomplished, for the determination has been made. +#11:37 Neither shall he care for the God of his fathers, nor the love of women, nor care for any god, for he shall magnify himself above all. +#11:38 But in his place shall he honour the god of fortresses, [a] god whom his fathers did not know; he shall honour it with gold and silver and precious stones and with things of great price. +#11:39 And with the [people of] the strange god that he shall know, he shall make strong fortresses, increase their glory; and cause them to rule over many, and shall divide the land for gain. +#11:40 But at the end of the time the king of the south shall lock horns with him, and the king of the north shall raise up a storm against him with chariots and with horsemen and with many ships, and he shall enter into the lands and shall overflow and pass over. +#11:41 He shall come to the glorious land, and many [provinces] shall fall, but these shall escape out of his hand, [even] Edom and Moab and the first of the sons of Ammon. +#11:42 He shall stretch forth his hand to the lands, and the land of Egypt shall not escape. +#11:43 And he shall take over the treasures of gold and of silver and of all the precious things of Egypt, of Libya, and Ethiopia where he passes. +#11:44 But tidings out of the east and out of the north shall trouble him; therefore he shall go forth with great fury to destroy and to kill many. +#11:45 And he shall plant the tents of his palace between the seas, in the desirable mountain of the Sanctuary; and he shall come to his end, and shall have no one to help him.: +#12:1 And at that time shall Michael stand up, the great prince who is for the sons of thy people, and it shall be a time of trouble, such as never was since there were people until now, but in that time thy people shall escape, all those that are found written in the book. +#12:2 And many of those that sleep in the dust of the earth shall be awakened, some for eternal life, and some for shame [and] everlasting confusion. +#12:3 And those that understand shall shine as the brightness of the firmament; and those that teach righteousness [to] the multitude as the stars in perpetual eternity. +#12:4 But thou, O Daniel, shut up the words, and seal the book until the time of the end: many shall pass by, and knowledge shall be multiplied. +#12:5 Then I Daniel looked, and, behold, another two who stood, one on this side of the bank of the river, and the other on that side of the bank of the river. +#12:6 And [one] said to the Man clothed in linens, who [was] upon the waters of the river, When [shall be] the end of these wonders? +#12:7 And I heard the Man clothed in linens, who [was] upon the waters of the river, who raised his right hand and his left hand unto heaven, and swore by the Living one in the ages that [it shall be] for [a] time, times, and a half; and when the scattering of the power of the holy people shall be finished, all these [things] shall be fulfilled. +#12:8 And I heard, but I did not understand; then I said, O my Lord, what [is] the fulfillment of these things? +#12:9 And he said, Go thy way, Daniel, for these words [are] closed up and sealed until the time of the fulfillment. +#12:10 Many shall be purified and made white and purged, but [the] wicked shall get worse; and none of the wicked shall understand, but the wise shall understand. +#12:11 And from the time [that] the daily [sacrifice] is taken away until the abomination of desolation, [there shall be] a thousand two hundred and ninety days. +#12:12 Blessed [is] he that waits and comes unto one thousand three hundred and thirty-five days. +#12:13 And thou shall go to the end and shalt rest, and thou shalt raise up in thy lot at the end of the days. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/NETfree-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/NETfree-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..17871eb4c8 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/NETfree-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 In the third year of the reign of King Jehoiakim of Judah, King Nebuchadnezzar of Babylon advanced against Jerusalem and laid it under siege. +#1:2 Now the Lord delivered King Jehoiakim of Judah into his power, along with some of the vessels of the temple of God. He brought them to the land of Babylonia to the temple of his god and put the vessels in the treasury of his god. +#1:3 The king commanded Ashpenaz, who was in charge of his court officials, to choose some of the Israelites who were of royal and noble descent - +#1:4 young men in whom there was no physical defect and who were handsome, well versed in all kinds of wisdom, well educated and having keen insight, and who were capable of entering the king's royal service - and to teach them the literature and language of the Babylonians. +#1:5 So the king assigned them a daily ration from his royal delicacies and from the wine he himself drank. They were to be trained for the next three years. At the end of that time they were to enter the king's service. +#1:6 As it turned out, among these young men were some from Judah: Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah. +#1:7 But the overseer of the court officials renamed them. He gave Daniel the name Belteshazzar, Hananiah he named Shadrach, Mishael he named Meshach, and Azariah he named Abednego. +#1:8 But Daniel made up his mind that he would not defile himself with the royal delicacies or the royal wine. He therefore asked the overseer of the court officials for permission not to defile himself. +#1:9 Then God made the overseer of the court officials sympathetic to Daniel. +#1:10 But he responded to Daniel, "I fear my master the king. He is the one who has decided your food and drink. What would happen if he saw that you looked malnourished in comparison to the other young men your age? If that happened, you would endanger my life with the king!" +#1:11 Daniel then spoke to the warden whom the overseer of the court officials had appointed over Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: +#1:12 "Please test your servants for ten days by providing us with some vegetables to eat and water to drink. +#1:13 Then compare our appearance with that of the young men who are eating the royal delicacies; deal with us in light of what you see." +#1:14 So the warden agreed to their proposal and tested them for ten days. +#1:15 At the end of the ten days their appearance was better and their bodies were healthier than all the young men who had been eating the royal delicacies. +#1:16 So the warden removed the delicacies and the wine from their diet and gave them a diet of vegetables instead. +#1:17 Now as for these four young men, God endowed them with knowledge and skill in all sorts of literature and wisdom - and Daniel had insight into all kinds of visions and dreams. +#1:18 When the time appointed by the king arrived, the overseer of the court officials brought them into Nebuchadnezzar's presence. +#1:19 When the king spoke with them, he did not find among the entire group anyone like Daniel, Hananiah, Mishael, or Azariah. So they entered the king's service. +#1:20 In every matter of wisdom and insight the king asked them about, he found them to be ten times better than any of the magicians and astrologers that were in his entire empire. +#1:21 Now Daniel lived on until the first year of Cyrus the king. +#2:1 In the second year of his reign Nebuchadnezzar had many dreams. His mind was disturbed and he suffered from insomnia. +#2:2 The king issued an order to summon the magicians, astrologers, sorcerers, and wise men in order to explain his dreams to him. So they came and awaited the king's instructions. +#2:3 The king told them, "I have had a dream, and I am anxious to understand the dream." +#2:4 The wise men replied to the king: [What follows is in Aramaic ] "O king, live forever! Tell your servants the dream, and we will disclose its interpretation." +#2:5 The king replied to the wise men, "My decision is firm. If you do not inform me of both the dream and its interpretation, you will be dismembered and your homes reduced to rubble! +#2:6 But if you can disclose the dream and its interpretation, you will receive from me gifts, a reward, and considerable honor. So disclose to me the dream and its interpretation!" +#2:7 They again replied, "Let the king inform us of the dream; then we will disclose its interpretation." +#2:8 The king replied, "I know for sure that you are attempting to gain time, because you see that my decision is firm. +#2:9 If you don't inform me of the dream, there is only one thing that is going to happen to you. For you have agreed among yourselves to report to me something false and deceitful until such time as things might change. So tell me the dream, and I will have confidence that you can disclose its interpretation." +#2:10 The wise men replied to the king, "There is no man on earth who is able to disclose the king's secret, for no king, regardless of his position and power, has ever requested such a thing from any magician, astrologer, or wise man. +#2:11 What the king is asking is too difficult, and no one exists who can disclose it to the king, except for the gods - but they don't live among mortals!" +#2:12 Because of this the king got furiously angry and gave orders to destroy all the wise men of Babylon. +#2:13 So a decree went out, and the wise men were about to be executed. They also sought Daniel and his friends so that they could be executed. +#2:14 Then Daniel spoke with prudent counsel to Arioch, who was in charge of the king's executioners and who had gone out to execute the wise men of Babylon. +#2:15 He inquired of Arioch the king's deputy, "Why is the decree from the king so urgent?" Then Arioch informed Daniel about the matter. +#2:16 So Daniel went in and requested the king to grant him time, that he might disclose the interpretation to the king. +#2:17 Then Daniel went to his home and informed his friends Hananiah, Mishael, and Azariah of the matter. +#2:18 He asked them to pray for mercy from the God of heaven concerning this mystery so that he and his friends would not be destroyed along with the rest of the wise men of Babylon. +#2:19 Then in a night vision the mystery was revealed to Daniel. So Daniel praised the God of heaven, +#2:20 saying, "Let the name of God be praised forever and ever, for wisdom and power belong to him. +#2:21 He changes times and seasons, deposing some kings and establishing others. He gives wisdom to the wise; he imparts knowledge to those with understanding; +#2:22 he reveals deep and hidden things. He knows what is in the darkness, and light resides with him. +#2:23 O God of my fathers, I acknowledge and glorify you, for you have bestowed wisdom and power on me. Now you have enabled me to understand what I requested from you. For you have enabled me to understand the king's dilemma." +#2:24 Then Daniel went in to see Arioch (whom the king had appointed to destroy the wise men of Babylon). He came and said to him, "Don't destroy the wise men of Babylon! Escort me to the king, and I will disclose the interpretation to him!" +#2:25 So Arioch quickly ushered Daniel into the king's presence, saying to him, "I have found a man from the captives of Judah who can make known the interpretation to the king." +#2:26 The king then asked Daniel (whose name was also Belteshazzar), "Are you able to make known to me the dream that I saw, as well as its interpretation?" +#2:27 Daniel replied to the king, "The mystery that the king is asking about is such that no wise men, astrologers, magicians, or diviners can possibly disclose it to the king. +#2:28 However, there is a God in heaven who reveals mysteries, and he has made known to King Nebuchadnezzar what will happen in the times to come. The dream and the visions you had while lying on your bed are as follows. +#2:29 "As for you, O king, while you were in your bed your thoughts turned to future things. The revealer of mysteries has made known to you what will take place. +#2:30 As for me, this mystery was revealed to me not because I possess more wisdom than any other living person, but so that the king may understand the interpretation and comprehend the thoughts of your mind. +#2:31 "You, O king, were watching as a great statue - one of impressive size and extraordinary brightness - was standing before you. Its appearance caused alarm. +#2:32 As for that statue, its head was of fine gold, its chest and arms were of silver, its belly and thighs were of bronze. +#2:33 Its legs were of iron; its feet were partly of iron and partly of clay. +#2:34 You were watching as a stone was cut out, but not by human hands. It struck the statue on its iron and clay feet, breaking them in pieces. +#2:35 Then the iron, clay, bronze, silver, and gold were broken in pieces without distinction and became like chaff from the summer threshing floors that the wind carries away. Not a trace of them could be found. But the stone that struck the statue became a large mountain that filled the entire earth. +#2:36 This was the dream. Now we will set forth before the king its interpretation. +#2:37 "You, O king, are the king of kings. The God of heaven has granted you sovereignty, power, strength, and honor. +#2:38 Wherever human beings, wild animals, and birds of the sky live - he has given them into your power. He has given you authority over them all. You are the head of gold. +#2:39 Now after you another kingdom will arise, one inferior to yours. Then a third kingdom, one of bronze, will rule in all the earth. +#2:40 Then there will be a fourth kingdom, one strong like iron. Just like iron breaks in pieces and shatters everything, and as iron breaks in pieces all of these metals, so it will break in pieces and crush the others. +#2:41 In that you were seeing feet and toes partly of wet clay and partly of iron, so this will be a divided kingdom. Some of the strength of iron will be in it, for you saw iron mixed with wet clay. +#2:42 In that the toes of the feet were partly of iron and partly of clay, the latter stages of this kingdom will be partly strong and partly fragile. +#2:43 And in that you saw iron mixed with wet clay, so people will be mixed with one another without adhering to one another, just as iron does not mix with clay. +#2:44 In the days of those kings the God of heaven will raise up an everlasting kingdom that will not be destroyed and a kingdom that will not be left to another people. It will break in pieces and bring about the demise of all these kingdoms. But it will stand forever. +#2:45 You saw that a stone was cut from a mountain, but not by human hands; it smashed the iron, bronze, clay, silver, and gold into pieces. The great God has made known to the king what will occur in the future. The dream is certain, and its interpretation is reliable." +#2:46 Then King Nebuchadnezzar bowed down with his face to the ground and paid homage to Daniel. He gave orders to offer sacrifice and incense to him. +#2:47 The king replied to Daniel, "Certainly your God is a God of gods and Lord of kings and revealer of mysteries, for you were able to reveal this mystery!" +#2:48 Then the king elevated Daniel to high position and bestowed on him many marvelous gifts. He granted him authority over the entire province of Babylon and made him the main prefect over all the wise men of Babylon. +#2:49 And at Daniel's request, the king appointed Shadrach, Meshach, and Abednego over the administration of the province of Babylon. Daniel himself served in the king's court. +#3:1 King Nebuchadnezzar had a golden statue made. It was ninety feet tall and nine feet wide. He erected it on the plain of Dura in the province of Babylon. +#3:2 Then King Nebuchadnezzar sent out a summons to assemble the satraps, prefects, governors, counselors, treasurers, judges, magistrates, and all the other authorities of the province to attend the dedication of the statue that he had erected. +#3:3 So the satraps, prefects, governors, counselors, treasurers, judges, magistrates, and all the other provincial authorities assembled for the dedication of the statue that King Nebuchadnezzar had erected. They were standing in front of the statue that Nebuchadnezzar had erected. +#3:4 Then the herald made a loud proclamation: "To you, O peoples, nations, and language groups, the following command is given: +#3:5 When you hear the sound of the horn, flute, zither, trigon, harp, pipes, and all kinds of music, you must bow down and pay homage to the golden statue that King Nebuchadnezzar has erected. +#3:6 Whoever does not bow down and pay homage will immediately be thrown into the midst of a furnace of blazing fire!" +#3:7 Therefore when they all heard the sound of the horn, flute, zither, trigon, harp, pipes, and all kinds of music, all the peoples, nations, and language groups began bowing down and paying homage to the golden statue that King Nebuchadnezzar had erected. +#3:8 Now at that time certain Chaldeans came forward and brought malicious accusations against the Jews. +#3:9 They said to King Nebuchadnezzar, "O king, live forever! +#3:10 You have issued an edict, O king, that everyone must bow down and pay homage to the golden statue when they hear the sound of the horn, flute, zither, trigon, harp, pipes, and all kinds of music. +#3:11 And whoever does not bow down and pay homage must be thrown into the midst of a furnace of blazing fire. +#3:12 But there are Jewish men whom you appointed over the administration of the province of Babylon - Shadrach, Meshach, and Abednego - and these men have not shown proper respect to you, O king. They don't serve your gods and they don't pay homage to the golden statue that you have erected." +#3:13 Then Nebuchadnezzar in a fit of rage demanded that they bring Shadrach, Meshach, and Abednego before him. So they brought them before the king. +#3:14 Nebuchadnezzar said to them, "Is it true, Shadrach, Meshach, and Abednego, that you don't serve my gods and that you don't pay homage to the golden statue that I erected? +#3:15 Now if you are ready, when you hear the sound of the horn, flute, zither, trigon, harp, pipes, and all kinds of music, you must bow down and pay homage to the statue that I had made. If you don't pay homage to it, you will immediately be thrown into the midst of the furnace of blazing fire. Now, who is that god who can rescue you from my power?" +#3:16 Shadrach, Meshach, and Abednego replied to King Nebuchadnezzar, "We do not need to give you a reply concerning this. +#3:17 If our God whom we are serving exists, he is able to rescue us from the furnace of blazing fire, and he will rescue us, O king, from your power as well. +#3:18 But if not, let it be known to you, O king, that we don't serve your gods, and we will not pay homage to the golden statue that you have erected." +#3:19 Then Nebuchadnezzar was filled with rage, and his disposition changed toward Shadrach, Meshach, and Abednego. He gave orders to heat the furnace seven times hotter than it was normally heated. +#3:20 He ordered strong soldiers in his army to tie up Shadrach, Meshach, and Abednego and to throw them into the furnace of blazing fire. +#3:21 So those men were tied up while still wearing their cloaks, trousers, turbans, and other clothes, and were thrown into the furnace of blazing fire. +#3:22 But since the king's command was so urgent, and the furnace was so excessively hot, the men who escorted Shadrach, Meshach, and Abednego were killed by the leaping flames. +#3:23 But those three men, Shadrach, Meshach, and Abednego, fell into the furnace of blazing fire while still securely bound. +#3:24 Then King Nebuchadnezzar was startled and quickly got up. He said to his ministers, "Wasn't it three men that we tied up and threw into the fire?" They replied to the king, "For sure, O king." +#3:25 He answered, "But I see four men, untied and walking around in the midst of the fire! No harm has come to them! And the appearance of the fourth is like that of a god!" +#3:26 Then Nebuchadnezzar approached the door of the furnace of blazing fire. He called out, "Shadrach, Meshach, and Abednego, servants of the most high God, come out! Come here!"Then Shadrach, Meshach, and Abednego emerged from the fire. +#3:27 Once the satraps, prefects, governors, and ministers of the king had gathered around, they saw that those men were physically unharmed by the fire. The hair of their heads was not singed, nor were their trousers damaged. Not even the smell of fire was to be found on them! +#3:28 Nebuchadnezzar exclaimed, "Praised be the God of Shadrach, Meshach, and Abednego, who has sent forth his angel and has rescued his servants who trusted in him, ignoring the edict of the king and giving up their bodies rather than serve or pay homage to any god other than their God! +#3:29 I hereby decree that any people, nation, or language group that blasphemes the god of Shadrach, Meshach, or Abednego will be dismembered and his home reduced to rubble! For there exists no other god who can deliver in this way." +#3:30 Then Nebuchadnezzar promoted Shadrach, Meshach, and Abednego in the province of Babylon. +#4:1 "King Nebuchadnezzar, to all peoples, nations, and language groups that live in all the land: Peace and prosperity! +#4:2 I am delighted to tell you about the signs and wonders that the most high God has done for me. +#4:3 "How great are his signs! How mighty are his wonders! His kingdom will last forever, and his authority continues from one generation to the next." +#4:4 I, Nebuchadnezzar, was relaxing in my home, living luxuriously in my palace. +#4:5 I saw a dream that frightened me badly. The things I imagined while lying on my bed - these visions of my mind - were terrifying me. +#4:6 So I issued an order for all the wise men of Babylon to be brought before me so that they could make known to me the interpretation of the dream. +#4:7 When the magicians, astrologers, wise men, and diviners entered, I recounted the dream for them. But they were unable to make known its interpretation to me. +#4:8 Later Daniel entered (whose name is Belteshazzar after the name of my god, and in whom there is a spirit of the holy gods). I recounted the dream for him as well, +#4:9 saying, "Belteshazzar, chief of the magicians, in whom I know there to be a spirit of the holy gods and whom no mystery baffles, consider my dream that I saw and set forth its interpretation! +#4:10 Here are the visions of my mind while I was on my bed.While I was watching, there was a tree in the middle of the land. It was enormously tall. +#4:11 The tree grew large and strong. Its top reached far into the sky; it could be seen from the borders of all the land. +#4:12 Its foliage was attractive and its fruit plentiful; on it there was food enough for all. Under it the wild animals used to seek shade, and in its branches the birds of the sky used to nest. All creatures used to feed themselves from it. +#4:13 While I was watching in my mind's visions on my bed, a holy sentinel came down from heaven. +#4:14 He called out loudly as follows: 'Chop down the tree and lop off its branches! Strip off its foliage and scatter its fruit! Let the animals flee from under it and the birds from its branches! +#4:15 But leave its taproot in the ground, with a band of iron and bronze around it surrounded by the grass of the field. Let it become damp with the dew of the sky, and let it live with the animals in the grass of the land. +#4:16 Let his mind be altered from that of a human being, and let an animal's mind be given to him, and let seven periods of time go by for him. +#4:17 This announcement is by the decree of the sentinels; this decision is by the pronouncement of the holy ones, so that those who are alive may understand that the Most High has authority over human kingdoms, and he bestows them on whomever he wishes. He establishes over them even the lowliest of human beings.' +#4:18 "This is the dream that I, King Nebuchadnezzar, saw. Now you, Belteshazzar, declare its interpretation, for none of the wise men in my kingdom are able to make known to me the interpretation. But you can do so, for a spirit of the holy gods is in you." +#4:19 Then Daniel (whose name is also Belteshazzar) was upset for a brief time; his thoughts were alarming him. The king said, "Belteshazzar, don't let the dream and its interpretation alarm you." But Belteshazzar replied, "Sir, if only the dream were for your enemies and its interpretation applied to your adversaries! +#4:20 The tree that you saw that grew large and strong, whose top reached to the sky, and which could be seen in all the land, +#4:21 whose foliage was attractive and its fruit plentiful, and from which there was food available for all, under whose branches wild animals used to live, and in whose branches birds of the sky used to nest - +#4:22 it is you, O king! For you have become great and strong. Your greatness is such that it reaches to heaven, and your authority to the ends of the earth. +#4:23 As for the king seeing a holy sentinel coming down from heaven and saying, 'Chop down the tree and destroy it, but leave its taproot in the ground, with a band of iron and bronze around it, surrounded by the grass of the field. Let it become damp with the dew of the sky, and let it live with the wild animals, until seven periods of time go by for him' - +#4:24 this is the interpretation, O king! It is the decision of the Most High that this has happened to my lord the king. +#4:25 You will be driven from human society, and you will live with the wild animals. You will be fed grass like oxen, and you will become damp with the dew of the sky. Seven periods of time will pass by for you, before you understand that the Most High is ruler over human kingdoms and gives them to whomever he wishes. +#4:26 They said to leave the taproot of the tree, for your kingdom will be restored to you when you come to understand that heaven rules. +#4:27 Therefore, O king, may my advice be pleasing to you. Break away from your sins by doing what is right, and from your iniquities by showing mercy to the poor. Perhaps your prosperity will be prolonged." +#4:28 Now all of this happened to King Nebuchadnezzar. +#4:29 After twelve months, he happened to be walking around on the battlements of the royal palace of Babylon. +#4:30 The king uttered these words: "Is this not the great Babylon that I have built for a royal residence by my own mighty strength and for my majestic honor?" +#4:31 While these words were still on the king's lips, a voice came down from heaven: "It is hereby announced to you, King Nebuchadnezzar, that your kingdom has been removed from you! +#4:32 You will be driven from human society, and you will live with the wild animals. You will be fed grass like oxen, and seven periods of time will pass by for you before you understand that the Most High is ruler over human kingdoms and gives them to whomever he wishes." +#4:33 Now in that very moment this pronouncement about Nebuchadnezzar came true. He was driven from human society, he ate grass like oxen, and his body became damp with the dew of the sky, until his hair became long like an eagle's feathers, and his nails like a bird's claws. +#4:34 But at the end of the appointed time I, Nebuchadnezzar, looked up toward heaven, and my sanity returned to me.I extolled the Most High, and I praised and glorified the one who lives forever. For his authority is an everlasting authority, and his kingdom extends from one generation to the next. +#4:35 All the inhabitants of the earth are regarded as nothing. He does as he wishes with the army of heaven and with those who inhabit the earth. No one slaps his hand and says to him, 'What have you done?' +#4:36 At that time my sanity returned to me. I was restored to the honor of my kingdom, and my splendor returned to me. My ministers and my nobles were seeking me out, and I was reinstated over my kingdom. I became even greater than before. +#4:37 Now I, Nebuchadnezzar, praise and exalt and glorify the King of heaven, for all his deeds are right and his ways are just. He is able to bring down those who live in pride. +#5:1 King Belshazzar prepared a great banquet for a thousand of his nobles, and he was drinking wine in front of them all. +#5:2 While under the influence of the wine, Belshazzar issued an order to bring in the gold and silver vessels - the ones that Nebuchadnezzar his father had confiscated from the temple in Jerusalem - so that the king and his nobles, together with his wives and his concubines, could drink from them. +#5:3 So they brought the gold and silver vessels that had been confiscated from the temple, the house of God in Jerusalem, and the king and his nobles, together with his wives and concubines, drank from them. +#5:4 As they drank wine, they praised the gods of gold and silver, bronze, iron, wood, and stone. +#5:5 At that very moment the fingers of a human hand appeared and wrote on the plaster of the royal palace wall, opposite the lampstand. The king was watching the back of the hand that was writing. +#5:6 Then all the color drained from the king's face and he became alarmed. The joints of his hips gave way, and his knees began knocking together. +#5:7 The king called out loudly to summon the astrologers, wise men, and diviners. The king proclaimed to the wise men of Babylon that anyone who could read this inscription and disclose its interpretation would be clothed in purple and have a golden collar placed on his neck and be third ruler in the kingdom. +#5:8 So all the king's wise men came in, but they were unable to read the writing or to make known its interpretation to the king. +#5:9 Then King Belshazzar was very terrified, and he was visibly shaken. His nobles were completely dumbfounded. +#5:10 Due to the noise caused by the king and his nobles, the queen mother then entered the banquet room. She said, "O king, live forever! Don't be alarmed! Don't be shaken! +#5:11 There is a man in your kingdom who has within him a spirit of the holy gods. In the days of your father, he proved to have insight, discernment, and wisdom like that of the gods. King Nebuchadnezzar your father appointed him chief of the magicians, astrologers, wise men, and diviners. +#5:12 Thus there was found in this man Daniel, whom the king renamed Belteshazzar, an extraordinary spirit, knowledge, and skill to interpret dreams, solve riddles, and decipher knotty problems. Now summon Daniel, and he will disclose the interpretation." +#5:13 So Daniel was brought in before the king. The king said to Daniel, "Are you that Daniel who is one of the captives of Judah, whom my father the king brought from Judah? +#5:14 I have heard about you, how there is a spirit of the gods in you, and how you have insight, discernment, and extraordinary wisdom. +#5:15 Now the wise men and astrologers were brought before me to read this writing and make known to me its interpretation. But they were unable to disclose the interpretation of the message. +#5:16 However, I have heard that you are able to provide interpretations and to decipher knotty problems. Now if you are able to read this writing and make known to me its interpretation, you will wear purple and have a golden collar around your neck and be third ruler in the kingdom." +#5:17 But Daniel replied to the king, "Keep your gifts, and give your rewards to someone else! However, I will read the writing for the king and make known its interpretation. +#5:18 As for you, O king, the most high God bestowed on your father Nebuchadnezzar a kingdom, greatness, honor, and majesty. +#5:19 Due to the greatness that he bestowed on him, all peoples, nations, and language groups were trembling with fear before him. He killed whom he wished, he spared whom he wished, he exalted whom he wished, and he brought low whom he wished. +#5:20 And when his mind became arrogant and his spirit filled with pride, he was deposed from his royal throne and his honor was removed from him. +#5:21 He was driven from human society, his mind was changed to that of an animal, he lived with the wild donkeys, he was fed grass like oxen, and his body became damp with the dew of the sky, until he came to understand that the most high God rules over human kingdoms, and he appoints over them whomever he wishes. +#5:22 "But you, his son Belshazzar, have not humbled yourself, although you knew all this. +#5:23 Instead, you have exalted yourself against the Lord of heaven. You brought before you the vessels from his temple, and you and your nobles, together with your wives and concubines, drank wine from them. You praised the gods of silver, gold, bronze, iron, wood, and stone - gods that cannot see or hear or comprehend! But you have not glorified the God who has in his control your very breath and all your ways! +#5:24 Therefore the palm of a hand was sent from him, and this writing was inscribed. +#5:25 "This is the writing that was inscribed: MENE, MENE, TEQEL, and PHARSIN . +#5:26 This is the interpretation of the words: As for mene - God has numbered your kingdom's days and brought it to an end. +#5:27 As for teqel - you are weighed on the balances and found to be lacking. +#5:28 As for peres - your kingdom is divided and given over to the Medes and Persians." +#5:29 Then, on Belshazzar's orders, Daniel was clothed in purple, a golden collar was placed around his neck, and he was proclaimed third ruler in the kingdom. +#5:30 And in that very night Belshazzar, the Babylonian king, was killed. +#5:31 So Darius the Mede took control of the kingdom when he was about sixty-two years old. +#6:1 It seemed like a good idea to Darius to appoint over the kingdom 120 satraps who would be in charge of the entire kingdom. +#6:2 Over them would be three supervisors, one of whom was Daniel. These satraps were accountable to them, so that the king's interests might not incur damage. +#6:3 Now this Daniel was distinguishing himself above the other supervisors and the satraps, for he had an extraordinary spirit. In fact, the king intended to appoint him over the entire kingdom. +#6:4 Consequently the supervisors and satraps were trying to find some pretext against Daniel in connection with administrative matters. But they were unable to find any such damaging evidence, because he was trustworthy and guilty of no negligence or corruption. +#6:5 So these men concluded, "We won't find any pretext against this man Daniel unless it is in connection with the law of his God." +#6:6 So these supervisors and satraps came by collusion to the king and said to him, "O King Darius, live forever! +#6:7 To all the supervisors of the kingdom, the prefects, satraps, counselors, and governors it seemed like a good idea for a royal edict to be issued and an interdict to be enforced. For the next thirty days anyone who prays to any god or human other than you, O king, should be thrown into a den of lions. +#6:8 Now let the king issue a written interdict so that it cannot be altered, according to the law of the Medes and Persians, which cannot be changed. +#6:9 So King Darius issued the written interdict. +#6:10 When Daniel realized that a written decree had been issued, he entered his home, where the windows in his upper room opened toward Jerusalem. Three times daily he was kneeling and offering prayers and thanks to his God just as he had been accustomed to do previously. +#6:11 Then those officials who had gone to the king came by collusion and found Daniel praying and asking for help before his God. +#6:12 So they approached the king and said to him, "Did you not issue an edict to the effect that for the next thirty days anyone who prays to any god or human other than to you, O king, would be thrown into a den of lions?" The king replied, "That is correct, according to the law of the Medes and Persians, which cannot be changed." +#6:13 Then they said to the king, "Daniel, who is one of the captives from Judah, pays no attention to you, O king, or to the edict that you issued. Three times daily he offers his prayer." +#6:14 When the king heard this, he was very upset and began thinking about how he might rescue Daniel. Until late afternoon he was struggling to find a way to rescue him. +#6:15 Then those men came by collusion to the king and said to him, "Recall, O king, that it is a law of the Medes and Persians that no edict or decree that the king issues can be changed." +#6:16 So the king gave the order, and Daniel was brought and thrown into a den of lions. The king consoled Daniel by saying, "Your God whom you continually serve will rescue you!" +#6:17 Then a stone was brought and placed over the opening to the den. The king sealed it with his signet ring and with those of his nobles so that nothing could be changed with regard to Daniel. +#6:18 Then the king departed to his palace. But he spent the night without eating, and no diversions were brought to him. He was unable to sleep. +#6:19 In the morning, at the earliest sign of daylight, the king got up and rushed to the lions' den. +#6:20 As he approached the den, he called out to Daniel in a worried voice, "Daniel, servant of the living God, was your God whom you continually serve able to rescue you from the lions?" +#6:21 Then Daniel spoke to the king, "O king, live forever! +#6:22 My God sent his angel and closed the lions' mouths so that they have not harmed me, because I was found to be innocent before him. Nor have I done any harm to you, O king." +#6:23 Then the king was delighted and gave an order to haul Daniel up from the den. So Daniel was hauled up out of the den. He had no injury of any kind, because he had trusted in his God. +#6:24 The king gave another order, and those men who had maliciously accused Daniel were brought and thrown into the lions' den - they, their children, and their wives. They did not even reach the bottom of the den before the lions overpowered them and crushed all their bones. +#6:25 Then King Darius wrote to all the peoples, nations, and language groups who were living in all the land: "Peace and prosperity! +#6:26 I have issued an edict that throughout all the dominion of my kingdom people are to revere and fear the God of Daniel."For he is the living God; he endures forever. His kingdom will not be destroyed; his authority is forever. +#6:27 He rescues and delivers and performs signs and wonders in the heavens and on the earth. He has rescued Daniel from the power of the lions!" +#6:28 So this Daniel prospered during the reign of Darius and the reign of Cyrus the Persian. +#7:1 In the first year of King Belshazzar of Babylon, Daniel had a dream filled with visions while he was lying on his bed. Then he wrote down the dream in summary fashion. +#7:2 Daniel explained: "I was watching in my vision during the night as the four winds of the sky were stirring up the great sea. +#7:3 Then four large beasts came up from the sea; they were different from one another. +#7:4 "The first one was like a lion with eagles' wings. As I watched, its wings were pulled off and it was lifted up from the ground. It was made to stand on two feet like a human being, and a human mind was given to it. +#7:5 "Then a second beast appeared, like a bear. It was raised up on one side, and there were three ribs in its mouth between its teeth. It was told, 'Get up and devour much flesh!' +#7:6 "After these things, as I was watching, another beast like a leopard appeared, with four bird-like wings on its back. This beast had four heads, and ruling authority was given to it. +#7:7 "After these things, as I was watching in the night visions a fourth beast appeared - one dreadful, terrible, and very strong. It had two large rows of iron teeth. It devoured and crushed, and anything that was left it trampled with its feet. It was different from all the beasts that came before it, and it had ten horns. +#7:8 "As I was contemplating the horns, another horn - a small one - came up between them, and three of the former horns were torn out by the roots to make room for it. This horn had eyes resembling human eyes and a mouth speaking arrogant things. +#7:9 "While I was watching,thrones were set up, and the Ancient of Days took his seat. His attire was white like snow; the hair of his head was like lamb's wool. His throne was ablaze with fire and its wheels were all aflame. +#7:10 A river of fire was streaming forth and proceeding from his presence. Many thousands were ministering to him; Many tens of thousands stood ready to serve him. The court convened and the books were opened. +#7:11 "Then I kept on watching because of the arrogant words of the horn that was speaking. I was watching until the beast was killed and its body destroyed and thrown into the flaming fire. +#7:12 As for the rest of the beasts, their ruling authority had already been removed, though they were permitted to go on living for a time and a season. +#7:13 I was watching in the night visions,"And with the clouds of the sky one like a son of man was approaching. He went up to the Ancient of Days and was escorted before him. +#7:14 To him was given ruling authority, honor, and sovereignty. All peoples, nations, and language groups were serving him. His authority is eternal and will not pass away. His kingdom will not be destroyed. +#7:15 "As for me, Daniel, my spirit was distressed, and the visions of my mind were alarming me. +#7:16 I approached one of those standing nearby and asked him about the meaning of all this. So he spoke with me and revealed to me the interpretation of the vision: +#7:17 'These large beasts, which are four in number, represent four kings who will arise from the earth. +#7:18 The holy ones of the Most High will receive the kingdom and will take possession of the kingdom forever and ever.' +#7:19 "Then I wanted to know the meaning of the fourth beast, which was different from all the others. It was very dreadful, with two rows of iron teeth and bronze claws, and it devoured, crushed, and trampled anything that was left with its feet. +#7:20 I also wanted to know the meaning of the ten horns on its head, and of that other horn which came up and before which three others fell. This was the horn that had eyes and a mouth speaking arrogant things, whose appearance was more formidable than the others. +#7:21 While I was watching, that horn began to wage war against the holy ones and was defeating them, +#7:22 until the Ancient of Days arrived and judgment was rendered in favor of the holy ones of the Most High. Then the time came for the holy ones to take possession of the kingdom. +#7:23 "This is what he told me: 'The fourth beast means that there will be a fourth kingdom on earth that will differ from all the other kingdoms. It will devour all the earth and will trample and crush it. +#7:24 The ten horns mean that ten kings will arise from that kingdom. Another king will arise after them, but he will be different from the earlier ones. He will humiliate three kings. +#7:25 He will speak words against the Most High. He will harass the holy ones of the Most High continually. His intention will be to change times established by law. They will be delivered into his hand For a time, times, and half a time. +#7:26 But the court will convene, and his ruling authority will be removed - destroyed and abolished forever! +#7:27 Then the kingdom, authority, and greatness of the kingdoms under all of heaven will be delivered to the people of the holy ones of the Most High. His kingdom is an eternal kingdom; all authorities will serve him and obey him.' +#7:28 "This is the conclusion of the matter. As for me, Daniel, my thoughts troubled me greatly, and the color drained from my face. But I kept the matter to myself." +#8:1 In the third year of King Belshazzar's reign, a vision appeared to me, Daniel, after the one that had appeared to me previously. +#8:2 In this vision I saw myself in Susa the citadel, which is located in the province of Elam. In the vision I saw myself at the Ulai Canal. +#8:3 I looked up and saw a ram with two horns standing at the canal. Its two horns were both long, but one was longer than the other. The longer one was coming up after the shorter one. +#8:4 I saw that the ram was butting westward, northward, and southward. No animal was able to stand before it, and there was none who could deliver from its power. It did as it pleased and acted arrogantly. +#8:5 While I was contemplating all this, a male goat was coming from the west over the surface of all the land without touching the ground. This goat had a conspicuous horn between its eyes. +#8:6 It came to the two-horned ram that I had seen standing beside the canal and rushed against it with raging strength. +#8:7 I saw it approaching the ram. It went into a fit of rage against the ram and struck it and broke off its two horns. The ram had no ability to resist it. The goat hurled the ram to the ground and trampled it. No one could deliver the ram from its power. +#8:8 The male goat acted even more arrogantly. But no sooner had the large horn become strong than it was broken, and there arose four conspicuous horns in its place, extending toward the four winds of the sky. +#8:9 From one of them came a small horn. But it grew to be very big, toward the south and the east and toward the beautiful land. +#8:10 It grew so big it reached the army of heaven, and it brought about the fall of some of the army and some of the stars to the ground, where it trampled them. +#8:11 It also acted arrogantly against the Prince of the army, from whom the daily sacrifice was removed and whose sanctuary was thrown down. +#8:12 The army was given over, along with the daily sacrifice, in the course of his sinful rebellion. It hurled truth to the ground and enjoyed success. +#8:13 Then I heard a holy one speaking. Another holy one said to the one who was speaking, "To what period of time does the vision pertain - this vision concerning the daily sacrifice and the destructive act of rebellion and the giving over of both the sanctuary and army to be trampled?" +#8:14 He said to me, "To 2,300 evenings and mornings; then the sanctuary will be put right again." +#8:15 While I, Daniel, was watching the vision, I sought to understand it. Now one who appeared to be a man was standing before me. +#8:16 Then I heard a human voice coming from between the banks of the Ulai. It called out, "Gabriel, enable this person to understand the vision." +#8:17 So he approached the place where I was standing. As he came, I felt terrified and fell flat on the ground. Then he said to me, "Understand, son of man, that the vision pertains to the time of the end." +#8:18 As he spoke with me, I fell into a trance with my face to the ground. But he touched me and stood me upright. +#8:19 Then he said, "I am going to inform you about what will happen in the latter time of wrath, for the vision pertains to the appointed time of the end. +#8:20 The ram that you saw with the two horns stands for the kings of Media and Persia. +#8:21 The male goat is the king of Greece, and the large horn between its eyes is the first king. +#8:22 The horn that was broken and in whose place there arose four others stands for four kingdoms that will arise from his nation, though they will not have his strength. +#8:23 Toward the end of their rule, when rebellious acts are complete, a rash and deceitful king will arise. +#8:24 His power will be great, but it will not be by his strength alone. He will cause terrible destruction. He will be successful in what he undertakes. He will destroy powerful people and the people of the holy ones. +#8:25 By his treachery he will succeed through deceit. He will have an arrogant attitude, and he will destroy many who are unaware of his schemes. He will rise up against the Prince of princes, yet he will be broken apart - but not by human agency. +#8:26 The vision of the evenings and mornings that was told to you is correct. But you should seal up the vision, for it refers to a time many days from now." +#8:27 I, Daniel, was exhausted and sick for days. Then I got up and again carried out the king's business. But I was astonished at the vision, and there was no one to explain it. +#9:1 In the first year of Darius son of Ahasuerus, who was of Median descent and who had been appointed king over the Babylonian empire - +#9:2 in the first year of his reign I, Daniel, came to understand from the sacred books that, according to the word of the LORD disclosed to the prophet Jeremiah, the years for the fulfilling of the desolation of Jerusalem were seventy in number. +#9:3 So I turned my attention to the Lord God to implore him by prayer and requests, with fasting, sackcloth, and ashes. +#9:4 I prayed to the LORD my God, confessing in this way:"O Lord, great and awesome God who is faithful to his covenant with those who love him and keep his commandments, +#9:5 we have sinned! We have done what is wrong and wicked; we have rebelled by turning away from your commandments and standards. +#9:6 We have not paid attention to your servants the prophets, who spoke by your authority to our kings, our leaders, and our ancestors, and to all the inhabitants of the land as well. +#9:7 "You are righteous, O Lord, but we are humiliated this day - the people of Judah and the inhabitants of Jerusalem and all Israel, both near and far away in all the countries in which you have scattered them, because they have behaved unfaithfully toward you. +#9:8 O LORD, we have been humiliated - our kings, our leaders, and our ancestors - because we have sinned against you. +#9:9 Yet the Lord our God is compassionate and forgiving, even though we have rebelled against him. +#9:10 We have not obeyed the LORD our God by living according to his laws that he set before us through his servants the prophets. +#9:11 "All Israel has broken your law and turned away by not obeying you. Therefore you have poured out on us the judgment solemnly threatened in the law of Moses the servant of God, for we have sinned against you. +#9:12 He has carried out his threats against us and our rulers who were over us by bringing great calamity on us - what has happened to Jerusalem has never been equaled under all heaven! +#9:13 Just as it is written in the law of Moses, so all this calamity has come on us. Still we have not tried to pacify the LORD our God by turning back from our sin and by seeking wisdom from your reliable moral standards. +#9:14 The LORD was mindful of the calamity, and he brought it on us. For the LORD our God is just in all he has done, and we have not obeyed him. +#9:15 "Now, O Lord our God, who brought your people out of the land of Egypt with great power and made a name for yourself that is remembered to this day - we have sinned and behaved wickedly. +#9:16 O Lord, according to all your justice, please turn your raging anger away from your city Jerusalem, your holy mountain. For due to our sins and the iniquities of our ancestors, Jerusalem and your people are mocked by all our neighbors. +#9:17 "So now, our God, accept the prayer and requests of your servant, and show favor to your devastated sanctuary for your own sake. +#9:18 Listen attentively, my God, and hear! Open your eyes and look on our desolated ruins and the city called by your name. For it is not because of our own righteous deeds that we are praying to you, but because your compassion is abundant. +#9:19 O Lord, hear! O Lord, forgive! O Lord, pay attention, and act! Don't delay, for your own sake, O my God! For your city and your people are called by your name." +#9:20 While I was still speaking and praying, confessing my sin and the sin of my people Israel and presenting my request before the LORD my God concerning his holy mountain - +#9:21 yes, while I was still praying, the man Gabriel, whom I had seen previously in a vision, was approaching me in my state of extreme weariness, around the time of the evening offering. +#9:22 He spoke with me, instructing me as follows: "Daniel, I have now come to impart understanding to you. +#9:23 At the beginning of your requests a message went out, and I have come to convey it to you, for you are of great value in God's sight. Therefore consider the message and understand the vision: +#9:24 "Seventy weeks have been determined concerning your people and your holy city to put an end to rebellion, to bring sin to completion, to atone for iniquity, to bring in perpetual righteousness, to seal up the prophetic vision, and to anoint a most holy place. +#9:25 So know and understand: From the issuing of the command to restore and rebuild Jerusalem until an anointed one, a prince arrives, there will be a period of seven weeks and sixty-two weeks. It will again be built, with plaza and moat, but in distressful times. +#9:26 Now after the sixty-two weeks, an anointed one will be cut off and have nothing. As for the city and the sanctuary, the people of the coming prince will destroy them. But his end will come speedily like a flood. Until the end of the war that has been decreed there will be destruction. +#9:27 He will confirm a covenant with many for one week. But in the middle of that week he will bring sacrifices and offerings to a halt. On the wing of abominations will come one who destroys, until the decreed end is poured out on the one who destroys." +#10:1 In the third year of King Cyrus of Persia a message was revealed to Daniel (who was also called Belteshazzar). This message was true and concerned a great war. He understood the message and gained insight by the vision. +#10:2 In those days I, Daniel, was mourning for three whole weeks. +#10:3 I ate no choice food; no meat or wine came to my lips, nor did I anoint myself with oil until the end of those three weeks. +#10:4 On the twenty-fourth day of the first month I was beside the great river, the Tigris. +#10:5 I looked up and saw a man clothed in linen; around his waist was a belt made of gold from Upaz. +#10:6 His body resembled yellow jasper, and his face had an appearance like lightning. His eyes were like blazing torches; his arms and feet had the gleam of polished bronze. His voice thundered forth like the sound of a large crowd. +#10:7 Only I, Daniel, saw the vision; the men who were with me did not see it. On the contrary, they were overcome with fright and ran away to hide. +#10:8 I alone was left to see this great vision. My strength drained from me, and my vigor disappeared; I was without energy. +#10:9 I listened to his voice, and as I did so I fell into a trance-like sleep with my face to the ground. +#10:10 Then a hand touched me and set me on my hands and knees. +#10:11 He said to me, "Daniel, you are of great value. Understand the words that I am about to speak to you. So stand up, for I have now been sent to you." When he said this to me, I stood up shaking. +#10:12 Then he said to me, "Don't be afraid, Daniel, for from the very first day you applied your mind to understand and to humble yourself before your God, your words were heard. I have come in response to your words. +#10:13 However, the prince of the kingdom of Persia was opposing me for twenty-one days. But Michael, one of the leading princes, came to help me, because I was left there with the kings of Persia. +#10:14 Now I have come to help you understand what will happen to your people in the latter days, for the vision pertains to future days." +#10:15 While he was saying this to me, I was flat on the ground and unable to speak. +#10:16 Then one who appeared to be a human being was touching my lips. I opened my mouth and started to speak, saying to the one who was standing before me, "Sir, due to the vision, anxiety has gripped me and I have no strength. +#10:17 How, sir, am I able to speak with you? My strength is gone, and I am breathless." +#10:18 Then the one who appeared to be a human being touched me again and strengthened me. +#10:19 He said to me, "Don't be afraid, you who are valued. Peace be to you! Be strong! Be really strong!" When he spoke to me, I was strengthened. I said, "Sir, you may speak now, for you have given me strength." +#10:20 He said, "Do you know why I have come to you? Now I am about to return to engage in battle with the prince of Persia. When I go, the prince of Greece is coming. +#10:21 However, I will first tell you what is written in a dependable book. (There is no one who strengthens me against these princes, except Michael your prince. +#11:1 And in the first year of Darius the Mede, I stood to strengthen him and to provide protection for him.) +#11:2 Now I will tell you the truth."Three more kings will arise for Persia. Then a fourth king will be unusually rich, more so than all who preceded him. When he has amassed power through his riches, he will stir up everyone against the kingdom of Greece. +#11:3 Then a powerful king will arise, exercising great authority and doing as he pleases. +#11:4 Shortly after his rise to power, his kingdom will be broken up and distributed toward the four winds of the sky - but not to his posterity or with the authority he exercised, for his kingdom will be uprooted and distributed to others besides these. +#11:5 "Then the king of the south and one of his subordinates will grow strong. His subordinate will resist him and will rule a kingdom greater than his. +#11:6 After some years have passed, they will form an alliance. Then the daughter of the king of the south will come to the king of the north to make an agreement, but she will not retain her power, nor will he continue in his strength. She, together with the one who brought her, her child, and her benefactor will all be delivered over at that time. +#11:7 "There will arise in his place one from her family line who will come against their army and will enter the stronghold of the king of the north and will move against them successfully. +#11:8 He will also take their gods into captivity to Egypt, along with their cast images and prized utensils of silver and gold. Then he will withdraw for some years from the king of the north. +#11:9 Then the king of the north will advance against the empire of the king of the south, but will withdraw to his own land. +#11:10 His sons will wage war, mustering a large army which will advance like an overflowing river and carrying the battle all the way to the enemy's fortress. +#11:11 "Then the king of the south will be enraged and will march out to fight against the king of the north, who will also muster a large army, but that army will be delivered into his hand. +#11:12 When the army is taken away, the king of the south will become arrogant. He will be responsible for the death of thousands and thousands of people, but he will not continue to prevail. +#11:13 For the king of the north will again muster an army, one larger than before. At the end of some years he will advance with a huge army and enormous supplies. +#11:14 "In those times many will oppose the king of the south. Those who are violent among your own people will rise up in confirmation of the vision, but they will falter. +#11:15 Then the king of the north will advance and will build siege mounds and capture a well-fortified city. The forces of the south will not prevail, not even his finest contingents. They will have no strength to prevail. +#11:16 The one advancing against him will do as he pleases, and no one will be able to stand before him. He will prevail in the beautiful land, and its annihilation will be within his power. +#11:17 His intention will be to come with the strength of his entire kingdom, and he will form alliances. He will give the king of the south a daughter in marriage in order to destroy the kingdom, but it will not turn out to his advantage. +#11:18 Then he will turn his attention to the coastal regions and will capture many of them. But a commander will bring his shameful conduct to a halt; in addition, he will make him pay for his shameful conduct. +#11:19 He will then turn his attention to the fortresses of his own land, but he will stumble and fall, not to be found again. +#11:20 There will arise after him one who will send out an exactor of tribute to enhance the splendor of the kingdom, but after a few days he will be destroyed, though not in anger or battle. +#11:21 "Then there will arise in his place a despicable person to whom the royal honor has not been rightfully conferred. He will come on the scene in a time of prosperity and will seize the kingdom through deceit. +#11:22 Armies will be suddenly swept away in defeat before him; both they and a covenant leader will be destroyed. +#11:23 After entering into an alliance with him, he will behave treacherously; he will ascend to power with only a small force. +#11:24 In a time of prosperity for the most productive areas of the province he will come and accomplish what neither his fathers nor their fathers accomplished. He will distribute loot, spoils, and property to his followers, and he will devise plans against fortified cities, but not for long. +#11:25 He will rouse his strength and enthusiasm against the king of the south with a large army. The king of the south will wage war with a large and very powerful army, but he will not be able to prevail because of the plans devised against him. +#11:26 Those who share the king's fine food will attempt to destroy him, and his army will be swept away; many will be killed in battle. +#11:27 These two kings, their minds filled with evil intentions, will trade lies with one another at the same table. But it will not succeed, for there is still an end at the appointed time. +#11:28 Then the king of the north will return to his own land with much property. His mind will be set against the holy covenant. He will take action, and then return to his own land. +#11:29 At an appointed time he will again invade the south, but this latter visit will not turn out the way the former one did. +#11:30 The ships of Kittim will come against him, leaving him disheartened. He will turn back and direct his indignation against the holy covenant. He will return and honor those who forsake the holy covenant. +#11:31 His forces will rise up and profane the fortified sanctuary, stopping the daily sacrifice. In its place they will set up the abomination that causes desolation. +#11:32 Then with smooth words he will defile those who have rejected the covenant. But the people who are loyal to their God will act valiantly. +#11:33 These who are wise among the people will teach the masses. However, they will fall by the sword and by the flame, and they will be imprisoned and plundered for some time. +#11:34 When they stumble, they will be granted some help. But many will unite with them deceitfully. +#11:35 Even some of the wise will stumble, resulting in their refinement, purification, and cleansing until the time of the end, for it is still for the appointed time. +#11:36 "Then the king will do as he pleases. He will exalt and magnify himself above every deity and he will utter presumptuous things against the God of gods. He will succeed until the time of wrath is completed, for what has been decreed must occur. +#11:37 He will not respect the gods of his fathers - not even the god loved by women. He will not respect any god; he will elevate himself above them all. +#11:38 What he will honor is a god of fortresses - a god his fathers did not acknowledge he will honor with gold, silver, valuable stones, and treasured commodities. +#11:39 He will attack mighty fortresses, aided by a foreign deity. To those who recognize him he will grant considerable honor. He will place them in authority over many people, and he will parcel out land for a price. +#11:40 "At the time of the end the king of the south will attack him. Then the king of the north will storm against him with chariots, horsemen, and a large armada of ships. He will invade lands, passing through them like an overflowing river. +#11:41 Then he will enter the beautiful land. Many will fall, but these will escape: Edom, Moab, and the Ammonite leadership. +#11:42 He will extend his power against other lands; the land of Egypt will not escape. +#11:43 He will have control over the hidden stores of gold and silver, as well as all the treasures of Egypt. Libyans and Ethiopians will submit to him. +#11:44 But reports will trouble him from the east and north, and he will set out in a tremendous rage to destroy and wipe out many. +#11:45 He will pitch his royal tents between the seas toward the beautiful holy mountain. But he will come to his end, with no one to help him. +#12:1 "At that time Michael, the great prince who watches over your people, will arise. There will be a time of distress unlike any other from the nation's beginning up to that time. But at that time your own people, all those whose names are found written in the book, will escape. +#12:2 Many of those who sleep in the dusty ground will awake - some to everlasting life, and others to shame and everlasting abhorrence. +#12:3 But the wise will shine like the brightness of the heavenly expanse. And those bringing many to righteousness will be like the stars forever and ever. +#12:4 "But you, Daniel, close up these words and seal the book until the time of the end. Many will dash about, and knowledge will increase." +#12:5 I, Daniel, watched as two others stood there, one on each side of the river. +#12:6 One said to the man clothed in linen who was above the waters of the river, "When will the end of these wondrous events occur?" +#12:7 Then I heard the man clothed in linen who was over the waters of the river as he raised both his right and left hands to the sky and made an oath by the one who lives forever: "It is for a time, times, and half a time. Then, when the power of the one who shatters the holy people has been exhausted, all these things will be finished." +#12:8 I heard, but I did not understand. So I said, "Sir, what will happen after these things?" +#12:9 He said, "Go, Daniel. For these matters are closed and sealed until the time of the end. +#12:10 Many will be purified, made clean, and refined, but the wicked will go on being wicked. None of the wicked will understand, though the wise will understand. +#12:11 From the time that the daily sacrifice is removed and the abomination that causes desolation is set in place, there are 1,290 days. +#12:12 Blessed is the one who waits and attains to the 1,335 days. +#12:13 But you should go your way until the end. You will rest and then at the end of the days you will arise to receive what you have been allotted." diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/RNKJV-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/RNKJV-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..a273a0a469 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/RNKJV-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel הוהי +#1:1 In the third year of the reign of Jehoiakim king of Judah came Nebuchadnezzar king of Babylon unto Jerusalem, and besieged it. +#1:2 And הוהי gave Jehoiakim king of Judah into his hand, with part of the vessels of the house of Elohim: which he carried into the land of Shinar to the house of his elohim; and he brought the vessels into the treasure house of his elohim. +#1:3 And the king spake unto Ashpenaz the master of his eunuchs, that he should bring certain of the children of Israel, and of the king's seed, and of the princes; +#1:4 Children in whom was no blemish, but well favoured, and skilful in all wisdom, and cunning in knowledge, and understanding science, and such as had ability in them to stand in the king's palace, and whom they might teach the learning and the tongue of the Chaldeans. +#1:5 And the king appointed them a daily provision of the king's meat, and of the wine which he drank: so nourishing them three years, that at the end thereof they might stand before the king. +#1:6 Now among these were of the children of Judah, Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: +#1:7 Unto whom the prince of the eunuchs gave names: for he gave unto Daniel the name of Belteshazzar; and to Hananiah, of Shadrach; and to Mishael, of Meshach; and to Azariah, of Abed-nego. +#1:8 But Daniel purposed in his heart that he would not defile himself with the portion of the king's meat, nor with the wine which he drank: therefore he requested of the prince of the eunuchs that he might not defile himself. +#1:9 Now Elohim had brought Daniel into favour and tender love with the prince of the eunuchs. +#1:10 And the prince of the eunuchs said unto Daniel, I fear my master the king, who hath appointed your meat and your drink: for why should he see your faces worse liking than the children which are of your sort? then shall ye make me endanger my head to the king. +#1:11 Then said Daniel to Melzar, whom the prince of the eunuchs had set over Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah, +#1:12 Prove thy servants, I beseech thee, ten days; and let them give us pulse to eat, and water to drink. +#1:13 Then let our countenances be looked upon before thee, and the countenance of the children that eat of the portion of the king's meat: and as thou seest, deal with thy servants. +#1:14 So he consented to them in this matter, and proved them ten days. +#1:15 And at the end of ten days their countenances appeared fairer and fatter in flesh than all the children which did eat the portion of the king's meat. +#1:16 Thus Melzar took away the portion of their meat, and the wine that they should drink; and gave them pulse. +#1:17 As for these four children, Elohim gave them knowledge and skill in all learning and wisdom: and Daniel had understanding in all visions and dreams. +#1:18 Now at the end of the days that the king had said he should bring them in, then the prince of the eunuchs brought them in before Nebuchadnezzar. +#1:19 And the king communed with them; and among them all was found none like Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: therefore stood they before the king. +#1:20 And in all matters of wisdom and understanding, that the king inquired of them, he found them ten times better than all the magicians and astrologers that were in all his realm. +#1:21 And Daniel continued even unto the first year of king Cyrus. +#2:1 And in the second year of the reign of Nebuchadnezzar Nebuchadnezzar dreamed dreams, wherewith his spirit was troubled, and his sleep brake from him. +#2:2 Then the king commanded to call the magicians, and the astrologers, and the sorcerers, and the Chaldeans, for to shew the king his dreams. So they came and stood before the king. +#2:3 And the king said unto them, I have dreamed a dream, and my spirit was troubled to know the dream. +#2:4 Then spake the Chaldeans to the king in Syriack, O king, live for ever: tell thy servants the dream, and we will shew the interpretation. +#2:5 The king answered and said to the Chaldeans, The thing is gone from me: if ye will not make known unto me the dream, with the interpretation thereof, ye shall be cut in pieces, and your houses shall be made a dunghill. +#2:6 But if ye shew the dream, and the interpretation thereof, ye shall receive of me gifts and rewards and great honour: therefore shew me the dream, and the interpretation thereof. +#2:7 They answered again and said, Let the king tell his servants the dream, and we will shew the interpretation of it. +#2:8 The king answered and said, I know of certainty that ye would gain the time, because ye see the thing is gone from me. +#2:9 But if ye will not make known unto me the dream, there is but one decree for you: for ye have prepared lying and corrupt words to speak before me, till the time be changed: therefore tell me the dream, and I shall know that ye can shew me the interpretation thereof. +#2:10 The Chaldeans answered before the king, and said, There is not a man upon the earth that can shew the king's matter: therefore there is no king, master, nor ruler, that asked such things at any magician, or astrologer, or Chaldean. +#2:11 And it is a rare thing that the king requireth, and there is none other that can shew it before the king, except the elohim, whose dwelling is not with flesh. +#2:12 For this cause the king was angry and very furious, and commanded to destroy all the wise men of Babylon. +#2:13 And the decree went forth that the wise men should be slain; and they sought Daniel and his fellows to be slain. +#2:14 Then Daniel answered with counsel and wisdom to Arioch the captain of the king's guard, which was gone forth to slay the wise men of Babylon: +#2:15 He answered and said to Arioch the king's captain, Why is the decree so hasty from the king? Then Arioch made the thing known to Daniel. +#2:16 Then Daniel went in, and desired of the king that he would give him time, and that he would shew the king the interpretation. +#2:17 Then Daniel went to his house, and made the thing known to Hananiah, Mishael, and Azariah, his companions: +#2:18 That they would desire mercies of the Elohim of heaven concerning this secret; that Daniel and his fellows should not perish with the rest of the wise men of Babylon. +#2:19 Then was the secret revealed unto Daniel in a night vision. Then Daniel blessed the Elohim of heaven. +#2:20 Daniel answered and said, Blessed be the name of Elohim for ever and ever: for wisdom and might are his: +#2:21 And he changeth the times and the seasons: he removeth kings, and setteth up kings: he giveth wisdom unto the wise, and knowledge to them that know understanding: +#2:22 He revealeth the deep and secret things: he knoweth what is in the darkness, and the light dwelleth with him. +#2:23 I thank thee, and praise thee, O thou Elohim of my fathers, who hast given me wisdom and might, and hast made known unto me now what we desired of thee: for thou hast now made known unto us the king's matter. +#2:24 Therefore Daniel went in unto Arioch, whom the king had ordained to destroy the wise men of Babylon: he went and said thus unto him; Destroy not the wise men of Babylon: bring me in before the king, and I will shew unto the king the interpretation. +#2:25 Then Arioch brought in Daniel before the king in haste and said thus unto him, I have found a man of the captives of Judah, that will make known unto the king the interpretation. +#2:26 The king answered and said to Daniel, whose name was Belteshazzar, Art thou able to make known unto me the dream which I have seen, and the interpretation thereof? +#2:27 Daniel answered in the presence of the king, and said, The secret which the king hath demanded cannot the wise men, the astrologers, the magicians, the soothsayers, shew unto the king; +#2:28 But there is an Elohim in heaven that revealeth secrets, and maketh known to the king Nebuchadnezzar what shall be in the latter days. Thy dream, and the visions of thy head upon thy bed, are these; +#2:29 As for thee, O king, thy thoughts came into thy mind upon thy bed, what should come to pass hereafter: and he that revealeth secrets maketh known to thee what shall come to pass. +#2:30 But as for me, this secret is not revealed to me for any wisdom that I have more than any living, but for their sakes that shall make known the interpretation to the king, and that thou mightest know the thoughts of thy heart. +#2:31 Thou, O king, sawest, and behold a great image. This great image, whose brightness was excellent, stood before thee; and the form thereof was terrible. +#2:32 This image's head was of fine gold, his breast and his arms of silver, his belly and his thighs of brass, +#2:33 His legs of iron, his feet part of iron and part of clay. +#2:34 Thou sawest till that a stone was cut out without hands, which smote the image upon his feet that were of iron and clay, and brake them to pieces. +#2:35 Then was the iron, the clay, the brass, the silver, and the gold, broken to pieces together, and became like the chaff of the summer threshingfloors; and the wind carried them away, that no place was found for them: and the stone that smote the image became a great mountain, and filled the whole earth. +#2:36 This is the dream; and we will tell the interpretation thereof before the king. +#2:37 Thou, O king, art a king of kings: for the Elohim of heaven hath given thee a kingdom, power, and strength, and glory. +#2:38 And wheresoever the children of men dwell, the beasts of the field and the fowls of the heaven hath he given into thine hand, and hath made thee ruler over them all. Thou art this head of gold. +#2:39 And after thee shall arise another kingdom inferior to thee, and another third kingdom of brass, which shall bear rule over all the earth. +#2:40 And the fourth kingdom shall be strong as iron: forasmuch as iron breaketh in pieces and subdueth all things: and as iron that breaketh all these, shall it break in pieces and bruise. +#2:41 And whereas thou sawest the feet and toes, part of potters' clay, and part of iron, the kingdom shall be divided; but there shall be in it of the strength of the iron, forasmuch as thou sawest the iron mixed with miry clay. +#2:42 And as the toes of the feet were part of iron, and part of clay, so the kingdom shall be partly strong, and partly broken. +#2:43 And whereas thou sawest iron mixed with miry clay, they shall mingle themselves with the seed of men: but they shall not cleave one to another, even as iron is not mixed with clay. +#2:44 And in the days of these kings shall the Elohim of heaven set up a kingdom, which shall never be destroyed: and the kingdom shall not be left to other people, but it shall break in pieces and consume all these kingdoms, and it shall stand for ever. +#2:45 Forasmuch as thou sawest that the stone was cut out of the mountain without hands, and that it brake in pieces the iron, the brass, the clay, the silver, and the gold; the great Elohim hath made known to the king what shall come to pass hereafter: and the dream is certain, and the interpretation thereof sure. +#2:46 Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face, and worshipped Daniel, and commanded that they should offer an oblation and sweet odours unto him. +#2:47 The king answered unto Daniel, and said, Of a truth it is, that your Elohim is an Elohim of elohim, and a master of kings, and a revealer of secrets, seeing thou couldest reveal this secret. +#2:48 Then the king made Daniel a great man, and gave him many great gifts, and made him ruler over the whole province of Babylon, and chief of the governors over all the wise men of Babylon. +#2:49 Then Daniel requested of the king, and he set Shadrach, Meshach, and Abed-nego, over the affairs of the province of Babylon: but Daniel sat in the gate of the king. +#3:1 Nebuchadnezzar the king made an image of gold, whose height was threescore cubits, and the breadth thereof six cubits: he set it up in the plain of Dura, in the province of Babylon. +#3:2 Then Nebuchadnezzar the king sent to gather together the princes, the governors, and the captains, the judges, the treasurers, the counsellers, the sheriffs, and all the rulers of the provinces, to come to the dedication of the image which Nebuchadnezzar the king had set up. +#3:3 Then the princes, the governors, and captains, the judges, the treasurers, the counsellers, the sheriffs, and all the rulers of the provinces, were gathered together unto the dedication of the image that Nebuchadnezzar the king had set up; and they stood before the image that Nebuchadnezzar had set up. +#3:4 Then an herald cried aloud, To you it is commanded, O people, nations, and languages, +#3:5 That at what time ye hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer, and all kinds of musick, ye fall down and worship the golden image that Nebuchadnezzar the king hath set up: +#3:6 And whoso falleth not down and worshippeth shall the same hour be cast into the midst of a burning fiery furnace. +#3:7 Therefore at that time, when all the people heard the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and all kinds of musick, all the people, the nations, and the languages, fell down and worshipped the golden image that Nebuchadnezzar the king had set up. +#3:8 Wherefore at that time certain Chaldeans came near, and accused the Jews. +#3:9 They spake and said to the king Nebuchadnezzar, O king, live for ever. +#3:10 Thou, O king, hast made a decree, that every man that shall hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and all kinds of musick, shall fall down and worship the golden image: +#3:11 And whoso falleth not down and worshippeth, that he should be cast into the midst of a burning fiery furnace. +#3:12 There are certain Jews whom thou hast set over the affairs of the province of Babylon, Shadrach, Meshach, and Abed-nego; these men, O king, have not regarded thee: they serve not thy elohim, nor worship the golden image which thou hast set up. +#3:13 Then Nebuchadnezzar in his rage and fury commanded to bring Shadrach, Meshach, and Abed-nego. Then they brought these men before the king. +#3:14 Nebuchadnezzar spake and said unto them, Is it true, O Shadrach, Meshach, and Abed-nego, do not ye serve my elohim, nor worship the golden image which I have set up? +#3:15 Now if ye be ready that at what time ye hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and all kinds of musick, ye fall down and worship the image which I have made; well: but if ye worship not, ye shall be cast the same hour into the midst of a burning fiery furnace; and who is that Elohim that shall deliver you out of my hands? +#3:16 Shadrach, Meshach, and Abed-nego, answered and said to the king, O Nebuchadnezzar, we are not careful to answer thee in this matter. +#3:17 If it be so, our Elohim whom we serve is able to deliver us from the burning fiery furnace, and he will deliver us out of thine hand, O king. +#3:18 But if not, be it known unto thee, O king, that we will not serve thy elohim, nor worship the golden image which thou hast set up. +#3:19 Then was Nebuchadnezzar full of fury, and the form of his visage was changed against Shadrach, Meshach, and Abed-nego: therefore he spake, and commanded that they should heat the furnace one seven times more than it was wont to be heated. +#3:20 And he commanded the most mighty men that were in his army to bind Shadrach, Meshach, and Abed-nego, and to cast them into the burning fiery furnace. +#3:21 Then these men were bound in their coats, their hosen, and their hats, and their other garments, and were cast into the midst of the burning fiery furnace. +#3:22 Therefore because the king's commandment was urgent, and the furnace exceeding hot, the flame of the fire slew those men that took up Shadrach, Meshach, and Abed-nego. +#3:23 And these three men, Shadrach, Meshach, and Abed-nego, fell down bound into the midst of the burning fiery furnace. +#3:24 Then Nebuchadnezzar the king was astonied, and rose up in haste, and spake, and said unto his counsellers, Did not we cast three men bound into the midst of the fire? They answered and said unto the king, True, O king. +#3:25 He answered and said, Lo, I see four men loose, walking in the midst of the fire, and they have no hurt; and the form of the fourth is like the Son of Elohim. +#3:26 Then Nebuchadnezzar came near to the mouth of the burning fiery furnace, and spake, and said, Shadrach, Meshach, and Abed-nego, ye servants of the most high Elohim, come forth, and come hither. Then Shadrach, Meshach, and Abed-nego, came forth of the midst of the fire. +#3:27 And the princes, governors, and captains, and the king's counsellers, being gathered together, saw these men, upon whose bodies the fire had no power, nor was an hair of their head singed, neither were their coats changed, nor the smell of fire had passed on them. +#3:28 Then Nebuchadnezzar spake, and said, Blessed be the Elohim of Shadrach, Meshach, and Abed-nego, who hath sent his angel, and delivered his servants that trusted in him, and have changed the king's word, and yielded their bodies, that they might not serve nor worship any elohim, except their own Elohim. +#3:29 Therefore I make a decree, That every people, nation, and language, which speak any thing amiss against the Elohim of Shadrach, Meshach, and Abed-nego, shall be cut in pieces, and their houses shall be made a dunghill: because there is no other Elohim that can deliver after this sort. +#3:30 Then the king promoted Shadrach, Meshach, and Abed-nego, in the province of Babylon. +#4:1 Nebuchadnezzar the king, unto all people, nations, and languages, that dwell in all the earth; Peace be multiplied unto you. +#4:2 I thought it good to shew the signs and wonders that the high Elohim hath wrought toward me. +#4:3 How great are his signs! and how mighty are his wonders! his kingdom is an everlasting kingdom, and his dominion is from generation to generation. +#4:4 I Nebuchadnezzar was at rest in mine house, and flourishing in my palace: +#4:5 I saw a dream which made me afraid, and the thoughts upon my bed and the visions of my head troubled me. +#4:6 Therefore made I a decree to bring in all the wise men of Babylon before me, that they might make known unto me the interpretation of the dream. +#4:7 Then came in the magicians, the astrologers, the Chaldeans, and the soothsayers: and I told the dream before them; but they did not make known unto me the interpretation thereof. +#4:8 But at the last Daniel came in before me, whose name was Belteshazzar, according to the name of my elohim, and in whom is the spirit of the holy elohim: and before him I told the dream, saying, +#4:9 O Belteshazzar, master of the magicians, because I know that the spirit of the holy elohim is in thee, and no secret troubleth thee, tell me the visions of my dream that I have seen, and the interpretation thereof. +#4:10 Thus were the visions of mine head in my bed; I saw, and behold a tree in the midst of the earth, and the height thereof was great. +#4:11 The tree grew, and was strong, and the height thereof reached unto heaven, and the sight thereof to the end of all the earth: +#4:12 The leaves thereof were fair, and the fruit thereof much, and in it was meat for all: the beasts of the field had shadow under it, and the fowls of the heaven dwelt in the boughs thereof, and all flesh was fed of it. +#4:13 I saw in the visions of my head upon my bed, and, behold, a watcher and an holy one came down from heaven; +#4:14 He cried aloud, and said thus, Hew down the tree, and cut off his branches, shake off his leaves, and scatter his fruit: let the beasts get away from under it, and the fowls from his branches: +#4:15 Nevertheless leave the stump of his roots in the earth, even with a band of iron and brass, in the tender grass of the field; and let it be wet with the dew of heaven, and let his portion be with the beasts in the grass of the earth: +#4:16 Let his heart be changed from man's, and let a beast's heart be given unto him; and let seven times pass over him. +#4:17 This matter is by the decree of the watchers, and the demand by the word of the holy ones: to the intent that the living may know that the most High ruleth in the kingdom of men, and giveth it to whomsoever he will, and setteth up over it the basest of men. +#4:18 This dream I king Nebuchadnezzar have seen. Now thou, O Belteshazzar, declare the interpretation thereof, forasmuch as all the wise men of my kingdom are not able to make known unto me the interpretation: but thou art able; for the spirit of the holy elohim is in thee. +#4:19 Then Daniel, whose name was Belteshazzar, was astonied for one hour, and his thoughts troubled him. The king spake, and said, Belteshazzar, let not the dream, or the interpretation thereof, trouble thee. Belteshazzar answered and said, My master, the dream be to them that hate thee, and the interpretation thereof to thine enemies. +#4:20 The tree that thou sawest, which grew, and was strong, whose height reached unto the heaven, and the sight thereof to all the earth; +#4:21 Whose leaves were fair, and the fruit thereof much, and in it was meat for all; under which the beasts of the field dwelt, and upon whose branches the fowls of the heaven had their habitation: +#4:22 It is thou, O king, that art grown and become strong: for thy greatness is grown, and reacheth unto heaven, and thy dominion to the end of the earth. +#4:23 And whereas the king saw a watcher and an holy one coming down from heaven, and saying, Hew the tree down, and destroy it; yet leave the stump of the roots thereof in the earth, even with a band of iron and brass, in the tender grass of the field; and let it be wet with the dew of heaven, and let his portion be with the beasts of the field, till seven times pass over him; +#4:24 This is the interpretation, O king, and this is the decree of the most High, which is come upon my master the king: +#4:25 That they shall drive thee from men, and thy dwelling shall be with the beasts of the field, and they shall make thee to eat grass as oxen, and they shall wet thee with the dew of heaven, and seven times shall pass over thee, till thou know that the most High ruleth in the kingdom of men, and giveth it to whomsoever he will. +#4:26 And whereas they commanded to leave the stump of the tree roots; thy kingdom shall be sure unto thee, after that thou shalt have known that the heavens do rule. +#4:27 Wherefore, O king, let my counsel be acceptable unto thee, and break off thy sins by righteousness, and thine iniquities by shewing mercy to the poor; if it may be a lengthening of thy tranquillity. +#4:28 All this came upon the king Nebuchadnezzar. +#4:29 At the end of twelve months he walked in the palace of the kingdom of Babylon. +#4:30 The king spake, and said, Is not this great Babylon, that I have built for the house of the kingdom by the might of my power, and for the honour of my majesty? +#4:31 While the word was in the king's mouth, there fell a voice from heaven, saying, O king Nebuchadnezzar, to thee it is spoken; The kingdom is departed from thee. +#4:32 And they shall drive thee from men, and thy dwelling shall be with the beasts of the field: they shall make thee to eat grass as oxen, and seven times shall pass over thee, until thou know that the most High ruleth in the kingdom of men, and giveth it to whomsoever he will. +#4:33 The same hour was the thing fulfilled upon Nebuchadnezzar: and he was driven from men, and did eat grass as oxen, and his body was wet with the dew of heaven, till his hairs were grown like eagles' feathers, and his nails like birds' claws. +#4:34 And at the end of the days I Nebuchadnezzar lifted up mine eyes unto heaven, and mine understanding returned unto me, and I blessed the most High, and I praised and honoured him that liveth for ever, whose dominion is an everlasting dominion, and his kingdom is from generation to generation: +#4:35 And all the inhabitants of the earth are reputed as nothing: and he doeth according to his will in the army of heaven, and among the inhabitants of the earth: and none can stay his hand, or say unto him, What doest thou? +#4:36 At the same time my reason returned unto me; and for the glory of my kingdom, mine honour and brightness returned unto me; and my counsellers and my masters sought unto me; and I was established in my kingdom, and excellent majesty was added unto me. +#4:37 Now I Nebuchadnezzar praise and extol and honour the King of heaven, all whose works are truth, and his ways judgment: and those that walk in pride he is able to abase. +#5:1 Belshazzar the king made a great feast to a thousand of his masters, and drank wine before the thousand. +#5:2 Belshazzar, whiles he tasted the wine, commanded to bring the golden and silver vessels which his father Nebuchadnezzar had taken out of the temple which was in Jerusalem; that the king, and his princes, his wives, and his concubines, might drink therein. +#5:3 Then they brought the golden vessels that were taken out of the temple of the house of Elohim which was at Jerusalem; and the king, and his princes, his wives, and his concubines, drank in them. +#5:4 They drank wine, and praised the elohim of gold, and of silver, of brass, of iron, of wood, and of stone. +#5:5 In the same hour came forth fingers of a man's hand, and wrote over against the candlestick upon the plaister of the wall of the king's palace: and the king saw the part of the hand that wrote. +#5:6 Then the king's countenance was changed, and his thoughts troubled him, so that the joints of his loins were loosed, and his knees smote one against another. +#5:7 The king cried aloud to bring in the astrologers, the Chaldeans, and the soothsayers. And the king spake, and said to the wise men of Babylon, Whosoever shall read this writing, and shew me the interpretation thereof, shall be clothed with scarlet, and have a chain of gold about his neck, and shall be the third ruler in the kingdom. +#5:8 Then came in all the king's wise men: but they could not read the writing, nor make known to the king the interpretation thereof. +#5:9 Then was king Belshazzar greatly troubled, and his countenance was changed in him, and his masters were astonied. +#5:10 Now the queen, by reason of the words of the king and his masters, came into the banquet house: and the queen spake and said, O king, live for ever: let not thy thoughts trouble thee, nor let thy countenance be changed: +#5:11 There is a man in thy kingdom, in whom is the spirit of the holy elohim; and in the days of thy father light and understanding and wisdom, like the wisdom of the elohim, was found in him; whom the king Nebuchadnezzar thy father, the king, I say, thy father, made master of the magicians, astrologers, Chaldeans, and soothsayers; +#5:12 Forasmuch as an excellent spirit, and knowledge, and understanding, interpreting of dreams, and shewing of hard sentences, and dissolving of doubts, were found in the same Daniel, whom the king named Belteshazzar: now let Daniel be called, and he will shew the interpretation. +#5:13 Then was Daniel brought in before the king. And the king spake and said unto Daniel, Art thou that Daniel, which art of the children of the captivity of Judah, whom the king my father brought out of Jewry? +#5:14 I have even heard of thee, that the spirit of the elohim is in thee, and that light and understanding and excellent wisdom is found in thee. +#5:15 And now the wise men, the astrologers, have been brought in before me, that they should read this writing, and make known unto me the interpretation thereof: but they could not shew the interpretation of the thing: +#5:16 And I have heard of thee, that thou canst make interpretations, and dissolve doubts: now if thou canst read the writing, and make known to me the interpretation thereof, thou shalt be clothed with scarlet, and have a chain of gold about thy neck, and shalt be the third ruler in the kingdom. +#5:17 Then Daniel answered and said before the king, Let thy gifts be to thyself, and give thy rewards to another; yet I will read the writing unto the king, and make known to him the interpretation. +#5:18 O thou king, the most high Elohim gave Nebuchadnezzar thy father a kingdom, and majesty, and glory, and honour: +#5:19 And for the majesty that he gave him, all people, nations, and languages, trembled and feared before him: whom he would he slew; and whom he would he kept alive; and whom he would he set up; and whom he would he put down. +#5:20 But when his heart was lifted up, and his mind hardened in pride, he was deposed from his kingly throne, and they took his glory from him: +#5:21 And he was driven from the sons of men; and his heart was made like the beasts, and his dwelling was with the wild asses: they fed him with grass like oxen, and his body was wet with the dew of heaven; till he knew that the most high Elohim ruled in the kingdom of men, and that he appointeth over it whomsoever he will. +#5:22 And thou his son, O Belshazzar, hast not humbled thine heart, though thou knewest all this; +#5:23 But hast lifted up thyself against the Master of heaven; and they have brought the vessels of his house before thee, and thou, and thy masters, thy wives, and thy concubines, have drunk wine in them; and thou hast praised the elohim of silver, and gold, of brass, iron, wood, and stone, which see not, nor hear, nor know: and the Elohim in whose hand thy breath is, and whose are all thy ways, hast thou not glorified: +#5:24 Then was the part of the hand sent from him; and this writing was written. +#5:25 And this is the writing that was written, MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN. +#5:26 This is the interpretation of the thing: MENE; Elohim hath numbered thy kingdom, and finished it. +#5:27 TEKEL; Thou art weighed in the balances, and art found wanting. +#5:28 PERES; Thy kingdom is divided, and given to the Medes and Persians. +#5:29 Then commanded Belshazzar, and they clothed Daniel with scarlet, and put a chain of gold about his neck, and made a proclamation concerning him, that he should be the third ruler in the kingdom. +#5:30 In that night was Belshazzar the king of the Chaldeans slain. +#5:31 And Darius the Median took the kingdom, being about threescore and two years old. +#6:1 It pleased Darius to set over the kingdom an hundred and twenty princes, which should be over the whole kingdom; +#6:2 And over these three presidents; of whom Daniel was first: that the princes might give accounts unto them, and the king should have no damage. +#6:3 Then this Daniel was preferred above the presidents and princes, because an excellent spirit was in him; and the king thought to set him over the whole realm. +#6:4 Then the presidents and princes sought to find occasion against Daniel concerning the kingdom; but they could find none occasion nor fault; forasmuch as he was faithful, neither was there any error or fault found in him. +#6:5 Then said these men, We shall not find any occasion against this Daniel, except we find it against him concerning the law of his Elohim. +#6:6 Then these presidents and princes assembled together to the king, and said thus unto him, King Darius, live for ever. +#6:7 All the presidents of the kingdom, the governors, and the princes, the counsellers, and the captains, have consulted together to establish a royal statute, and to make a firm decree, that whosoever shall ask a petition of any Elohim or man for thirty days, save of thee, O king, he shall be cast into the den of lions. +#6:8 Now, O king, establish the decree, and sign the writing, that it be not changed, according to the law of the Medes and Persians, which altereth not. +#6:9 Wherefore king Darius signed the writing and the decree. +#6:10 Now when Daniel knew that the writing was signed, he went into his house; and his windows being open in his chamber toward Jerusalem, he kneeled upon his knees three times a day, and prayed, and gave thanks before his Elohim, as he did aforetime. +#6:11 Then these men assembled, and found Daniel praying and making supplication before his Elohim. +#6:12 Then they came near, and spake before the king concerning the king's decree; Hast thou not signed a decree, that every man that shall ask a petition of any Elohim or man within thirty days, save of thee, O king, shall be cast into the den of lions? The king answered and said, The thing is true, according to the law of the Medes and Persians, which altereth not. +#6:13 Then answered they and said before the king, That Daniel, which is of the children of the captivity of Judah, regardeth not thee, O king, nor the decree that thou hast signed, but maketh his petition three times a day. +#6:14 Then the king, when he heard these words, was sore displeased with himself, and set his heart on Daniel to deliver him: and he laboured till the going down of the sun to deliver him. +#6:15 Then these men assembled unto the king, and said unto the king, Know, O king, that the law of the Medes and Persians is, That no decree nor statute which the king establisheth may be changed. +#6:16 Then the king commanded, and they brought Daniel, and cast him into the den of lions. Now the king spake and said unto Daniel, Thy Elohim whom thou servest continually, he will deliver thee. +#6:17 And a stone was brought and laid upon the mouth of the den; and the king sealed it with his own signet, and with the signet of his masters; that the purpose might not be changed concerning Daniel. +#6:18 Then the king went to his palace, and passed the night fasting: neither were instruments of musick brought before him: and his sleep went from him. +#6:19 Then the king arose very early in the morning, and went in haste unto the den of lions. +#6:20 And when he came to the den, he cried with a lamentable voice unto Daniel: and the king spake and said to Daniel, O Daniel, servant of the living Elohim, is thy Elohim, whom thou servest continually, able to deliver thee from the lions? +#6:21 Then said Daniel unto the king, O king, live for ever. +#6:22 My Elohim hath sent his angel, and hath shut the lions' mouths, that they have not hurt me: forasmuch as before him innocency was found in me; and also before thee, O king, have I done no hurt. +#6:23 Then was the king exceeding glad for him, and commanded that they should take Daniel up out of the den. So Daniel was taken up out of the den, and no manner of hurt was found upon him, because he believed in his Elohim. +#6:24 And the king commanded, and they brought those men which had accused Daniel, and they cast them into the den of lions, them, their children, and their wives; and the lions had the mastery of them, and brake all their bones in pieces or ever they came at the bottom of the den. +#6:25 Then king Darius wrote unto all people, nations, and languages, that dwell in all the earth; Peace be multiplied unto you. +#6:26 I make a decree, That in every dominion of my kingdom men tremble and fear before the Elohim of Daniel: for he is the living Elohim, and stedfast for ever, and his kingdom that which shall not be destroyed, and his dominion shall be even unto the end. +#6:27 He delivereth and rescueth, and he worketh signs and wonders in heaven and in earth, who hath delivered Daniel from the power of the lions. +#6:28 So this Daniel prospered in the reign of Darius, and in the reign of Cyrus the Persian. +#7:1 In the first year of Belshazzar king of Babylon Daniel had a dream and visions of his head upon his bed: then he wrote the dream, and told the sum of the matters. +#7:2 Daniel spake and said, I saw in my vision by night, and, behold, the four winds of the heaven strove upon the great sea. +#7:3 And four great beasts came up from the sea, diverse one from another. +#7:4 The first was like a lion, and had eagle's wings: I beheld till the wings thereof were plucked, and it was lifted up from the earth, and made stand upon the feet as a man, and a man's heart was given to it. +#7:5 And behold another beast, a second, like to a bear, and it raised up itself on one side, and it had three ribs in the mouth of it between the teeth of it: and they said thus unto it, Arise, devour much flesh. +#7:6 After this I beheld, and lo another, like a leopard, which had upon the back of it four wings of a fowl; the beast had also four heads; and dominion was given to it. +#7:7 After this I saw in the night visions, and behold a fourth beast, dreadful and terrible, and strong exceedingly; and it had great iron teeth: it devoured and brake in pieces, and stamped the residue with the feet of it: and it was diverse from all the beasts that were before it; and it had ten horns. +#7:8 I considered the horns, and, behold, there came up among them another little horn, before whom there were three of the first horns plucked up by the roots: and, behold, in this horn were eyes like the eyes of man, and a mouth speaking great thing. +#7:9 I beheld till the thrones were cast down, and the Ancient of days did sit, whose garment was white as snow, and the hair of his head like the pure wool: his throne was like the fiery flame, and his wheels as burning fire. +#7:10 A fiery stream issued and came forth from before him: thousand thousands ministered unto him, and ten thousand times ten thousand stood before him: the judgment was set, and the books were opened. +#7:11 I beheld then because of the voice of the great words which the horn spake: I beheld even till the beast was slain, and his body destroyed, and given to the burning flame. +#7:12 As concerning the rest of the beasts, they had their dominion taken away: yet their lives were prolonged for a season and time. +#7:13 I saw in the night visions, and, behold, one like the Son of man came with the clouds of heaven, and came to the Ancient of days, and they brought him near before him. +#7:14 And there was given him dominion, and glory, and a kingdom, that all people, nations, and languages, should serve him: his dominion is an everlasting dominion, which shall not pass away, and his kingdom that which shall not be destroyed. +#7:15 I Daniel was grieved in my spirit in the midst of my body, and the visions of my head troubled me. +#7:16 I came near unto one of them that stood by, and asked him the truth of all this. So he told me, and made me know the interpretation of the things. +#7:17 These great beasts, which are four, are four kings, which shall arise out of the earth. +#7:18 But the saints of the most High shall take the kingdom, and possess the kingdom for ever, even for ever and ever. +#7:19 Then I would know the truth of the fourth beast, which was diverse from all the others, exceeding dreadful, whose teeth were of iron, and his nails of brass; which devoured, brake in pieces, and stamped the residue with his feet; +#7:20 And of the ten horns that were in his head, and of the other which came up, and before whom three fell; even of that horn that had eyes, and a mouth that spake very great things, whose look was more stout than his fellows. +#7:21 I beheld, and the same horn made war with the saints, and prevailed against them; +#7:22 Until the Ancient of days came, and judgment was given to the saints of the most High; and the time came that the saints possessed the kingdom. +#7:23 Thus he said, The fourth beast shall be the fourth kingdom upon earth, which shall be diverse from all kingdoms, and shall devour the whole earth, and shall tread it down, and break it in pieces. +#7:24 And the ten horns out of this kingdom are ten kings that shall arise: and another shall rise after them; and he shall be diverse from the first, and he shall subdue three kings. +#7:25 And he shall speak great words against the most High, and shall wear out the saints of the most High, and think to change times and laws: and they shall be given into his hand until a time and times and the dividing of time. +#7:26 But the judgment shall sit, and they shall take away his dominion, to consume and to destroy it unto the end. +#7:27 And the kingdom and dominion, and the greatness of the kingdom under the whole heaven, shall be given to the people of the saints of the most High, whose kingdom is an everlasting kingdom, and all dominions shall serve and obey him. +#7:28 Hitherto is the end of the matter. As for me Daniel, my cogitations much troubled me, and my countenance changed in me: but I kept the matter in my heart. +#8:1 In the third year of the reign of king Belshazzar a vision appeared unto me, even unto me Daniel, after that which appeared unto me at the first. +#8:2 And I saw in a vision; and it came to pass, when I saw, that I was at Shushan in the palace, which is in the province of Elam; and I saw in a vision, and I was by the river of Ulai. +#8:3 Then I lifted up mine eyes, and saw, and, behold, there stood before the river a ram which had two horns: and the two horns were high; but one was higher than the other, and the higher came up last. +#8:4 I saw the ram pushing westward, and northward, and southward; so that no beasts might stand before him, neither was there any that could deliver out of his hand; but he did according to his will, and became great. +#8:5 And as I was considering, behold, an he goat came from the west on the face of the whole earth, and touched not the ground: and the goat had a notable horn between his eyes. +#8:6 And he came to the ram that had two horns, which I had there seen standing before the river, and ran unto him in the fury of his power. +#8:7 And I saw him come close unto the ram, and he was moved with choler against him, and smote the ram, and brake his two horns: and there was no power in the ram to stand before him, but he cast him down to the ground, and stamped upon him: and there was none that could deliver the ram out of his hand. +#8:8 Therefore the he goat waxed very great: and when he was strong, the great horn was broken; and for it came up four notable ones toward the four winds of heaven. +#8:9 And out of one of them came forth a little horn, which waxed exceeding great, toward the south, and toward the east, and toward the pleasant land. +#8:10 And it waxed great, even to the host of heaven; and it cast down some of the host and of the stars to the ground, and stamped upon them. +#8:11 Yea, he magnified himself even to the prince of the host, and by him the daily sacrifice was taken away, and the place of his sanctuary was cast down. +#8:12 And an host was given him against the daily sacrifice by reason of transgression, and it cast down the truth to the ground; and it practised, and prospered. +#8:13 Then I heard one saint speaking, and another saint said unto that certain saint which spake, How long shall be the vision concerning the daily sacrifice, and the transgression of desolation, to give both the sanctuary and the host to be trodden under foot? +#8:14 And he said unto me, Unto two thousand and three hundred days; then shall the sanctuary be cleansed. +#8:15 And it came to pass, when I, even I Daniel, had seen the vision, and sought for the meaning, then, behold, there stood before me as the appearance of a man. +#8:16 And I heard a man's voice between the banks of Ulai, which called, and said, Gabriel, make this man to understand the vision. +#8:17 So he came near where I stood: and when he came, I was afraid, and fell upon my face: but he said unto me, Understand, O son of man: for at the time of the end shall be the vision. +#8:18 Now as he was speaking with me, I was in a deep sleep on my face toward the ground: but he touched me, and set me upright. +#8:19 And he said, Behold, I will make thee know what shall be in the last end of the indignation: for at the time appointed the end shall be. +#8:20 The ram which thou sawest having two horns are the kings of Media and Persia. +#8:21 And the rough goat is the king of Grecia: and the great horn that is between his eyes is the first king. +#8:22 Now that being broken, whereas four stood up for it, four kingdoms shall stand up out of the nation, but not in his power. +#8:23 And in the latter time of their kingdom, when the transgressors are come to the full, a king of fierce countenance, and understanding dark sentences, shall stand up. +#8:24 And his power shall be mighty, but not by his own power: and he shall destroy wonderfully, and shall prosper, and practise, and shall destroy the mighty and the holy people. +#8:25 And through his policy also he shall cause craft to prosper in his hand; and he shall magnify himself in his heart, and by peace shall destroy many: he shall also stand up against the Prince of princes; but he shall be broken without hand. +#8:26 And the vision of the evening and the morning which was told is true: wherefore shut thou up the vision; for it shall be for many days. +#8:27 And I Daniel fainted, and was sick certain days; afterward I rose up, and did the king's business; and I was astonished at the vision, but none understood it. +#9:1 In the first year of Darius the son of Ahasuerus, of the seed of the Medes, which was made king over the realm of the Chaldeans; +#9:2 In the first year of his reign I Daniel understood by books the number of the years, whereof the word of הוהי came to Jeremiah the prophet, that he would accomplish seventy years in the desolations of Jerusalem. +#9:3 And I set my face unto הוהי Elohim, to seek by prayer and supplication, with fasting, and sackcloth, and ashes: +#9:4 And I prayed unto הוהי my Elohim, and made my confession, and said, O הוהי, the great and dreadful El, keeping the covenant and mercy to them that love him, and to them that keep his commandments; +#9:5 We have sinned, and have committed iniquity, and have done wickedly, and have rebelled, even by departing from thy precepts and from thy judgments: +#9:6 Neither have we hearkened unto thy servants the prophets, which spake in thy name to our kings, our princes, and our fathers, and to all the people of the land. +#9:7 O הוהי, righteousness belongeth unto thee, but unto us confusion of faces, as at this day; to the men of Judah, and to the inhabitants of Jerusalem, and unto all Israel, that are near, and that are far off, through all the countries whither thou hast driven them, because of their trespass that they have trespassed against thee. +#9:8 O הוהי, to us belongeth confusion of face, to our kings, to our princes, and to our fathers, because we have sinned against thee. +#9:9 To הוהי our Elohim belong mercies and forgivenesses, though we have rebelled against him; +#9:10 Neither have we obeyed the voice of הוהי our Elohim, to walk in his laws, which he set before us by his servants the prophets. +#9:11 Yea, all Israel have transgressed thy law, even by departing, that they might not obey thy voice; therefore the curse is poured upon us, and the oath that is written in the law of Moses the servant of Elohim, because we have sinned against him. +#9:12 And he hath confirmed his words, which he spake against us, and against our judges that judged us, by bringing upon us a great evil: for under the whole heaven hath not been done as hath been done upon Jerusalem. +#9:13 As it is written in the law of Moses, all this evil is come upon us: yet made we not our prayer before הוהי our Elohim, that we might turn from our iniquities, and understand thy truth. +#9:14 Therefore hath הוהי watched upon the evil, and brought it upon us: for הוהי our Elohim is righteous in all his works which he doeth: for we obeyed not his voice. +#9:15 And now, O הוהי our Elohim, that hast brought thy people forth out of the land of Egypt with a mighty hand, and hast gotten thee renown, as at this day; we have sinned, we have done wickedly. +#9:16 O הוהי, according to all thy righteousness, I beseech thee, let thine anger and thy fury be turned away from thy city Jerusalem, thy holy mountain: because for our sins, and for the iniquities of our fathers, Jerusalem and thy people are become a reproach to all that are about us. +#9:17 Now therefore, O our Elohim, hear the prayer of thy servant, and his supplications, and cause thy face to shine upon thy sanctuary that is desolate, for הוהי's sake. +#9:18 O my Elohim, incline thine ear, and hear; open thine eyes, and behold our desolations, and the city which is called by thy name: for we do not present our supplications before thee for our righteousnesses, but for thy great mercies. +#9:19 O הוהי, hear; O הוהי, forgive; O הוהי, hearken and do; defer not, for thine own sake, O my Elohim: for thy city and thy people are called by thy name. +#9:20 And whiles I was speaking, and praying, and confessing my sin and the sin of my people Israel, and presenting my supplication before הוהי my Elohim for the holy mountain of my Elohim; +#9:21 Yea, whiles I was speaking in prayer, even the man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning, being caused to fly swiftly, touched me about the time of the evening oblation. +#9:22 And he informed me, and talked with me, and said, O Daniel, I am now come forth to give thee skill and understanding. +#9:23 At the beginning of thy supplications the commandment came forth, and I am come to shew thee; for thou art greatly beloved: therefore understand the matter, and consider the vision. +#9:24 Seventy weeks are determined upon thy people and upon thy holy city, to finish the transgression, and to make an end of sins, and to make reconciliation for iniquity, and to bring in everlasting righteousness, and to seal up the vision and prophecy, and to anoint the most Holy. +#9:25 Know therefore and understand, that from the going forth of the commandment to restore and to build Jerusalem unto the Messiah the Prince shall be seven weeks, and threescore and two weeks: the street shall be built again, and the wall, even in troublous times. +#9:26 And after threescore and two weeks shall Messiah be cut off, but not for himself: and the people of the prince that shall come shall destroy the city and the sanctuary; and the end thereof shall be with a flood, and unto the end of the war desolations are determined. +#9:27 And he shall confirm the covenant with many for one week: and in the midst of the week he shall cause the sacrifice and the oblation to cease, and for the overspreading of abominations he shall make it desolate, even until the consummation, and that determined shall be poured upon the desolator. +#10:1 In the third year of Cyrus king of Persia a thing was revealed unto Daniel, whose name was called Belteshazzar; and the thing was true, but the time appointed was long: and he understood the thing, and had understanding of the vision. +#10:2 In those days I Daniel was mourning three full weeks. +#10:3 I ate no pleasant bread, neither came flesh nor wine in my mouth, neither did I anoint myself at all, till three whole weeks were fulfilled. +#10:4 And in the four and twentieth day of the first month, as I was by the side of the great river, which is Hiddekel; +#10:5 Then I lifted up mine eyes, and looked, and behold a certain man clothed in linen, whose loins were girded with fine gold of Uphaz: +#10:6 His body also was like the beryl, and his face as the appearance of lightning, and his eyes as lamps of fire, and his arms and his feet like in colour to polished brass, and the voice of his words like the voice of a multitude. +#10:7 And I Daniel alone saw the vision: for the men that were with me saw not the vision; but a great quaking fell upon them, so that they fled to hide themselves. +#10:8 Therefore I was left alone, and saw this great vision, and there remained no strength in me: for my comeliness was turned in me into corruption, and I retained no strength. +#10:9 Yet heard I the voice of his words: and when I heard the voice of his words, then was I in a deep sleep on my face, and my face toward the ground. +#10:10 And, behold, an hand touched me, which set me upon my knees and upon the palms of my hands. +#10:11 And he said unto me, O Daniel, a man greatly beloved, understand the words that I speak unto thee, and stand upright: for unto thee am I now sent. And when he had spoken this word unto me, I stood trembling. +#10:12 Then said he unto me, Fear not, Daniel: for from the first day that thou didst set thine heart to understand, and to chasten thyself before thy Elohim, thy words were heard, and I am come for thy words. +#10:13 But the prince of the kingdom of Persia withstood me one and twenty days: but, lo, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia. +#10:14 Now I am come to make thee understand what shall befall thy people in the latter days: for yet the vision is for many days. +#10:15 And when he had spoken such words unto me, I set my face toward the ground, and I became dumb. +#10:16 And, behold, one like the similitude of the sons of men touched my lips: then I opened my mouth, and spake, and said unto him that stood before me, O my master, by the vision my sorrows are turned upon me, and I have retained no strength. +#10:17 For how can the servant of this my master talk with this my master? for as for me, straightway there remained no strength in me, neither is there breath left in me. +#10:18 Then there came again and touched me one like the appearance of a man, and he strengthened me, +#10:19 And said, O man greatly beloved, fear not: peace be unto thee, be strong, yea, be strong. And when he had spoken unto me, I was strengthened, and said, Let my master speak; for thou hast strengthened me. +#10:20 Then said he, Knowest thou wherefore I come unto thee? and now will I return to fight with the prince of Persia: and when I am gone forth, lo, the prince of Grecia shall come. +#10:21 But I will shew thee that which is noted in the scripture of truth: and there is none that holdeth with me in these things, but Michael your prince. +#11:1 Also I in the first year of Darius the Mede, even I, stood to confirm and to strengthen him. +#11:2 And now will I shew thee the truth. Behold, there shall stand up yet three kings in Persia; and the fourth shall be far richer than they all: and by his strength through his riches he shall stir up all against the realm of Grecia. +#11:3 And a mighty king shall stand up, that shall rule with great dominion, and do according to his will. +#11:4 And when he shall stand up, his kingdom shall be broken, and shall be divided toward the four winds of heaven; and not to his posterity, nor according to his dominion which he ruled: for his kingdom shall be plucked up, even for others beside those. +#11:5 And the king of the south shall be strong, and one of his princes; and he shall be strong above him, and have dominion; his dominion shall be a great dominion. +#11:6 And in the end of years they shall join themselves together; for the king's daughter of the south shall come to the king of the north to make an agreement: but she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm: but she shall be given up, and they that brought her, and he that begat her, and he that strengthened her in these times. +#11:7 But out of a branch of her roots shall one stand up in his estate, which shall come with an army, and shall enter into the fortress of the king of the north, and shall deal against them, and shall prevail: +#11:8 And shall also carry captives into Egypt their elohim, with their princes, and with their precious vessels of silver and of gold; and he shall continue more years than the king of the north. +#11:9 So the king of the south shall come into his kingdom, and shall return into his own land. +#11:10 But his sons shall be stirred up, and shall assemble a multitude of great forces: and one shall certainly come, and overflow, and pass through: then shall he return, and be stirred up, even to his fortress. +#11:11 And the king of the south shall be moved with choler, and shall come forth and fight with him, even with the king of the north: and he shall set forth a great multitude; but the multitude shall be given into his hand. +#11:12 And when he hath taken away the multitude, his heart shall be lifted up; and he shall cast down many ten thousands: but he shall not be strengthened by it. +#11:13 For the king of the north shall return, and shall set forth a multitude greater than the former, and shall certainly come after certain years with a great army and with much riches. +#11:14 And in those times there shall many stand up against the king of the south: also the robbers of thy people shall exalt themselves to establish the vision; but they shall fall. +#11:15 So the king of the north shall come, and cast up a mount, and take the most fenced cities: and the arms of the south shall not withstand, neither his chosen people, neither shall there be any strength to withstand. +#11:16 But he that cometh against him shall do according to his own will, and none shall stand before him: and he shall stand in the glorious land, which by his hand shall be consumed. +#11:17 He shall also set his face to enter with the strength of his whole kingdom, and upright ones with him; thus shall he do: and he shall give him the daughter of women, corrupting her: but she shall not stand on his side, neither be for him. +#11:18 After this shall he turn his face unto the isles, and shall take many: but a prince for his own behalf shall cause the reproach offered by him to cease; without his own reproach he shall cause it to turn upon him. +#11:19 Then he shall turn his face toward the fort of his own land: but he shall stumble and fall, and not be found. +#11:20 Then shall stand up in his estate a raiser of taxes in the glory of the kingdom: but within few days he shall be destroyed, neither in anger, nor in battle. +#11:21 And in his estate shall stand up a vile person, to whom they shall not give the honour of the kingdom: but he shall come in peaceably, and obtain the kingdom by flatteries. +#11:22 And with the arms of a flood shall they be overflown from before him, and shall be broken; yea, also the prince of the covenant. +#11:23 And after the league made with him he shall work deceitfully: for he shall come up, and shall become strong with a small people. +#11:24 He shall enter peaceably even upon the fattest places of the province; and he shall do that which his fathers have not done, nor his fathers' fathers; he shall scatter among them the prey, and spoil, and riches: yea, and he shall forecast his devices against the strong holds, even for a time. +#11:25 And he shall stir up his power and his courage against the king of the south with a great army; and the king of the south shall be stirred up to battle with a very great and mighty army; but he shall not stand: for they shall forecast devices gainst him. +#11:26 Yea, they that feed of the portion of his meat shall destroy him, and his army shall overflow: and many shall fall down slain. +#11:27 And both these kings' hearts shall be to do mischief, and they shall speak lies at one table; but it shall not prosper: for yet the end shall be at the time appointed. +#11:28 Then shall he return into his land with great riches; and his heart shall be against the holy covenant; and he shall do exploits, and return to his own land. +#11:29 At the time appointed he shall return, and come toward the south; but it shall not be as the former, or as the latter. +#11:30 For the ships of Chittim shall come against him: therefore he shall be grieved, and return, and have indignation against the holy covenant: so shall he do; he shall even return, and have intelligence with them that forsake the holy covenant. +#11:31 And arms shall stand on his part, and they shall pollute the sanctuary of strength, and shall take away the daily sacrifice, and they shall place the abomination that maketh desolate. +#11:32 And such as do wickedly against the covenant shall he corrupt by flatteries: but the people that do know their Elohim shall be strong, and do exploits. +#11:33 And they that understand among the people shall instruct many: yet they shall fall by the sword, and by flame, by captivity, and by spoil, many days. +#11:34 Now when they shall fall, they shall be helped with a little help: but many shall cleave to them with flatteries. +#11:35 And some of them of understanding shall fall, to try them, and to purge, and to make them white, even to the time of the end: because it is yet for a time appointed. +#11:36 And the king shall do according to his will; and he shall exalt himself, and magnify himself above every el, and shall speak marvellous things against the El of elohim, and shall prosper till the indignation be accomplished: for that that is determined shall be done. +#11:37 Neither shall he regard the Elohim of his fathers, nor the desire of women, nor regard any eloah: for he shall magnify himself above all. +#11:38 But in his estate shall he honour the eloah of forces: and an eloah whom his fathers knew not shall he honour with gold, and silver, and with precious stones, and pleasant things. +#11:39 Thus shall he do in the most strong holds with a strange eloah, whom he shall acknowledge and increase with glory: and he shall cause them to rule over many, and shall divide the land for gain. +#11:40 And at the time of the end shall the king of the south push at him: and the king of the north shall come against him like a whirlwind, with chariots, and with horsemen, and with many ships; and he shall enter into the countries, and shall overflow and pass over. +#11:41 He shall enter also into the glorious land, and many countries shall be overthrown: but these shall escape out of his hand, even Edom, and Moab, and the chief of the children of Ammon. +#11:42 He shall stretch forth his hand also upon the countries: and the land of Egypt shall not escape. +#11:43 But he shall have power over the treasures of gold and of silver, and over all the precious things of Egypt: and the Libyans and the Ethiopians shall be at his steps. +#11:44 But tidings out of the east and out of the north shall trouble him: therefore he shall go forth with great fury to destroy, and utterly to make away many. +#11:45 And he shall plant the tabernacles of his palace between the seas in the glorious holy mountain; yet he shall come to his end, and none shall help him. +#12:1 And at that time shall Michael stand up, the great prince which standeth for the children of thy people: and there shall be a time of trouble, such as never was since there was a nation even to that same time: and at that time thy people shall be delivered, every one that shall be found written in the book. +#12:2 And many of them that sleep in the dust of the earth shall awake, some to everlasting life, and some to shame and everlasting contempt. +#12:3 And they that be wise shall shine as the brightness of the firmament; and they that turn many to righteousness as the stars for ever and ever. +#12:4 But thou, O Daniel, shut up the words, and seal the book, even to the time of the end: many shall run to and fro, and knowledge shall be increased. +#12:5 Then I Daniel looked, and, behold, there stood other two, the one on this side of the bank of the river, and the other on that side of the bank of the river. +#12:6 And one said to the man clothed in linen, which was upon the waters of the river, How long shall it be to the end of these wonders? +#12:7 And I heard the man clothed in linen, which was upon the waters of the river, when he held up his right hand and his left hand unto heaven, and sware by him that liveth for ever that it shall be for a time, times, and an half; and when he shall have accomplished to scatter the power of the holy people, all these things shall be finished. +#12:8 And I heard, but I understood not: then said I, O my master, what shall be the end of these things? +#12:9 And he said, Go thy way, Daniel: for the words are closed up and sealed till the time of the end. +#12:10 Many shall be purified, and made white, and tried; but the wicked shall do wickedly: and none of the wicked shall understand; but the wise shall understand. +#12:11 And from the time that the daily sacrifice shall be taken away, and the abomination that maketh desolate set up, there shall be a thousand two hundred and ninety days. +#12:12 Blessed is he that waiteth, and cometh to the thousand three hundred and five and thirty days. +#12:13 But go thou thy way till the end be: for thou shalt rest, and stand in thy lot at the end of the days. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/UKJV-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/UKJV-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..f13cc67ef2 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/UKJV-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 In the third year of the reign of Jehoiakim king of Judah came Nebuchadnezzar king of Babylon unto Jerusalem, and besieged it. +#1:2 And the Lord gave Jehoiakim king of Judah into his hand, with part of the vessels of the house of God: which he carried into the land of Shinar to the house of his god; and he brought the vessels into the treasure house of his god. +#1:3 And the king spoke unto Ashpenaz the master of his eunuchs, that he should bring certain of the children of Israel, and of the king's seed, and of the princes; +#1:4 Children in whom was no blemish, but well favoured, and skilful in all wisdom, and cunning in knowledge, and understanding science, and such as had ability in them to stand in the king's palace, and whom they might teach the learning and the tongue of the Chaldeans. +#1:5 And the king appointed them a daily provision of the king's food, and of the wine which he drank: so nourishing them three years, that at the end thereof they might stand before the king. +#1:6 Now among these were of the children of Judah, Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: +#1:7 Unto whom the prince of the eunuchs gave names: for he gave unto Daniel the name of Belteshazzar; and to Hananiah, of Shadrach; and to Mishael, of Meshach; and to Azariah, of Abednego. +#1:8 But Daniel purposed in his heart that he would not defile himself with the portion of the king's food, nor with the wine which he drank: therefore he requested of the prince of the eunuchs that he might not defile himself. +#1:9 Now God had brought Daniel into favour and tender love with the prince of the eunuchs. +#1:10 And the prince of the eunuchs said unto Daniel, I fear my lord the king, who has appointed your food and your drink: for why should he see your faces worse looking than the children which are of your sort? then shall all of you make me endanger my head to the king. +#1:11 Then said Daniel to Melzar, whom the prince of the eunuchs had set over Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah, +#1:12 Prove your servants, I plead to you, ten days; and let them give us vegetables to eat, and water to drink. +#1:13 Then let our countenances be looked upon before you, and the countenance of the children that eat of the portion of the king's food: and as you see, deal with your servants. +#1:14 So he consented to them in this matter, and proved them ten days. +#1:15 And at the end of ten days their countenances appeared fairer and fatter in flesh than all the children which did eat the portion of the king's food. +#1:16 Thus Melzar took away the portion of their food, and the wine that they should drink; and gave them vegetables. +#1:17 As for these four children, God gave them knowledge and skill in all learning and wisdom: and Daniel had understanding in all visions and dreams. +#1:18 Now at the end of the days that the king had said he should bring them in, then the prince of the eunuchs brought them in before Nebuchadnezzar. +#1:19 And the king communed with them; and among them all was found none like Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: therefore stood they before the king. +#1:20 And in all matters of wisdom and understanding, that the king enquired of them, he found them ten times better than all the magicians and astrologers that were in all his realm. +#1:21 And Daniel continued even unto the first year of king Cyrus. +#2:1 And in the second year of the reign of Nebuchadnezzar Nebuchadnezzar dreamed dreams, wherewith his spirit was troubled, and his sleep brake from him. +#2:2 Then the king commanded to call the magicians, and the astrologers, and the sorcerers, and the Chaldeans, in order to show the king his dreams. So they came and stood before the king. +#2:3 And the king said unto them, I have dreamed a dream, and my spirit was troubled to know the dream. +#2:4 Then spoke the Chaldeans to the king in Syriack, O king, live for ever: tell your servants the dream, and we will show the interpretation. +#2:5 The king answered and said to the Chaldeans, The thing is gone from me: if all of you will not make known unto me the dream, with the interpretation thereof, all of you shall be cut in pieces, and your houses shall be made a dunghill. +#2:6 But if all of you show the dream, and the interpretation thereof, all of you shall receive of me gifts and rewards and great honour: therefore show me the dream, and the interpretation thereof. +#2:7 They answered again and said, Let the king tell his servants the dream, and we will show the interpretation of it. +#2:8 The king answered and said, I know of certainty that all of you would gain the time, because all of you see the thing is gone from me. +#2:9 But if all of you will not make known unto me the dream, there is but one decree for you: for all of you have prepared lying and corrupt words to speak before me, till the time be changed: therefore tell me the dream, and I shall know that all of you can show me the interpretation thereof. +#2:10 The Chaldeans answered before the king, and said, There is not a man upon the earth that can show the king's matter: therefore there is no king, lord, nor ruler, that asked such things at any magician, or astrologer, or Chaldean. +#2:11 And it is a rare thing that the king requires, and there is no other that can show it before the king, except the gods, whose dwelling is not with flesh. +#2:12 For this cause the king was angry and very furious, and commanded to destroy all the wise men of Babylon. +#2:13 And the decree went forth that the wise men should be slain; and they sought Daniel and his fellows to be slain. +#2:14 Then Daniel answered with counsel and wisdom to Arioch the captain of the king's guard, which was gone forth to slay the wise men of Babylon: +#2:15 He answered and said to Arioch the king's captain, Why is the decree so hasty from the king? Then Arioch made the thing known to Daniel. +#2:16 Then Daniel went in, and desired of the king that he would give him time, and that he would show the king the interpretation. +#2:17 Then Daniel went to his house, and made the thing known to Hananiah, Mishael, and Azariah, his companions: +#2:18 That they would desire mercies of the God of heaven concerning this secret; that Daniel and his fellows should not perish with the rest of the wise men of Babylon. +#2:19 Then was the secret revealed unto Daniel in a night vision. Then Daniel blessed the God of heaven. +#2:20 Daniel answered and said, Blessed be the name of God for ever and ever: for wisdom and might are his: +#2:21 And he changes the times and the seasons: he removes kings, and sets up kings: he gives wisdom unto the wise, and knowledge to them that know understanding: +#2:22 He reveals the deep and secret things: he knows what is in the darkness, and the light dwells with him. +#2:23 I thank you, and praise you, O you God of my fathers, who have given me wisdom and might, and have made known unto me now what we desired of you: for you have now made known unto us the king's matter. +#2:24 Therefore Daniel went in unto Arioch, whom the king had ordained to destroy the wise men of Babylon: he went and said thus unto him; Destroy not the wise men of Babylon: bring me in before the king, and I will show unto the king the interpretation. +#2:25 Then Arioch brought in Daniel before the king in haste, and said thus unto him, I have found a man of the captives of Judah, that will make known unto the king the interpretation. +#2:26 The king answered and said to Daniel, whose name was Belteshazzar, Are you able to make known unto me the dream which I have seen, and the interpretation thereof? +#2:27 Daniel answered in the presence of the king, and said, The secret which the king has demanded cannot the wise men, the astrologers, the magicians, the soothsayers, show unto the king; +#2:28 But there is a God in heaven that reveals secrets, and makes known to the king Nebuchadnezzar what shall be in the latter days. Your dream, and the visions of your head upon your bed, are these; +#2:29 As for you, O king, your thoughts came into your mind upon your bed, what should come to pass hereafter: and he that reveals secrets makes known to you what shall come to pass. +#2:30 But as for me, this secret is not revealed to me for any wisdom that I have more than any living, but for their sakes that shall make known the interpretation to the king, and that you might know the thoughts of your heart. +#2:31 You, O king, saw, and behold a great image. This great image, whose brightness was excellent, stood before you; and the form thereof was terrible. +#2:32 This image's head was of fine gold, his breast and his arms of silver, his belly and his thighs of brass, +#2:33 His legs of iron, his feet part of iron and part of clay. +#2:34 You saw till that a stone was cut out without hands, which stroke the image upon his feet that were of iron and clay, and brake them to pieces. +#2:35 Then was the iron, the clay, the brass, the silver, and the gold, broken to pieces together, and became like the chaff of the summer threshing floors; and the wind carried them away, that no place was found for them: and the stone that stroke the image became a great mountain, and filled the whole earth. +#2:36 This is the dream; and we will tell the interpretation thereof before the king. +#2:37 You, O king, are a king of kings: for the God of heaven has given you a kingdom, power, and strength, and glory. +#2:38 And where ever the children of men dwell, the beasts of the field and the fowls of the heaven has he given into yours hand, and has made you ruler over them all. You are this head of gold. +#2:39 And after you shall arise another kingdom inferior to you, and another third kingdom of brass, which shall bear rule over all the earth. +#2:40 And the fourth kingdom shall be strong as iron: forasmuch as iron breaks in pieces and subdues all things: and as iron that breaks all these, shall it break in pieces and bruise. +#2:41 And whereas you saw the feet and toes, part of potters' clay, and part of iron, the kingdom shall be divided; but there shall be in it of the strength of the iron, forasmuch as you saw the iron mixed with miry clay. +#2:42 And as the toes of the feet were part of iron, and part of clay, so the kingdom shall be partly strong, and partly broken. +#2:43 And whereas you saw iron mixed with miry clay, they shall mingle themselves with the seed of men: but they shall not cleave one to another, even as iron is not mixed with clay. +#2:44 And in the days of these kings shall the God of heaven set up a kingdom, which shall never be destroyed: and the kingdom shall not be left to other people, but it shall break in pieces and consume all these kingdoms, and it shall stand for ever. +#2:45 Forasmuch as you saw that the stone was cut out of the mountain without hands, and that it brake in pieces the iron, the brass, the clay, the silver, and the gold; the great God has made known to the king what shall come to pass hereafter: and the dream is certain, and the interpretation thereof sure. +#2:46 Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face, and worshipped Daniel, and commanded that they should offer an oblation and sweet odours unto him. +#2:47 The king answered unto Daniel, and said, Truthfully it is, that your God is a God of gods, and a Lord of kings, and a revealer of secrets, seeing you could reveal this secret. +#2:48 Then the king made Daniel a great man, and gave him many great gifts, and made him ruler over the whole province of Babylon, and chief of the governors over all the wise men of Babylon. +#2:49 Then Daniel requested of the king, and he set Shadrach, Meshach, and Abednego, over the affairs of the province of Babylon: but Daniel sat in the gate of the king. +#3:1 Nebuchadnezzar the king made an image of gold, whose height was threescore cubits, and the breadth thereof six cubits: he set it up in the plain of Dura, in the province of Babylon. +#3:2 Then Nebuchadnezzar the king sent to gather together the princes, the governors, and the captains, the judges, the treasurers, the counsellors, the sheriffs, and all the rulers of the provinces, to come to the dedication of the image which Nebuchadnezzar the king had set up. +#3:3 Then the princes, the governors, and captains, the judges, the treasurers, the counsellors, the sheriffs, and all the rulers of the provinces, were gathered together unto the dedication of the image that Nebuchadnezzar the king had set up; and they stood before the image that Nebuchadnezzar had set up. +#3:4 Then an herald cried aloud, To you it is commanded, O people, nations, and languages, +#3:5 That at what time all of you hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer, and all kinds of music, all of you fall down and worship the golden image that Nebuchadnezzar the king has set up: +#3:6 And whoso falls not down and worships shall the same hour be cast into the midst of a burning fiery furnace. +#3:7 Therefore at that time, when all the people heard the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and all kinds of music, all the people, the nations, and the languages, fell down and worshipped the golden image that Nebuchadnezzar the king had set up. +#3:8 Wherefore at that time certain Chaldeans came near, and accused the Jews. +#3:9 They spoke and said to the king Nebuchadnezzar, O king, live for ever. +#3:10 You, O king, have made a decree, that every man that shall hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and all kinds of music, shall fall down and worship the golden image: +#3:11 And whoso falls not down and worships, that he should be cast into the midst of a burning fiery furnace. +#3:12 There are certain Jews whom you have set over the affairs of the province of Babylon, Shadrach, Meshach, and Abednego; these men, O king, have not regarded you: they serve not your gods, nor worship the golden image which you have set up. +#3:13 Then Nebuchadnezzar in his rage and fury commanded to bring Shadrach, Meshach, and Abednego. Then they brought these men before the king. +#3:14 Nebuchadnezzar spoke and said unto them, Is it true, O Shadrach, Meshach, and Abednego, do not all of you serve my gods, nor worship the golden image which I have set up? +#3:15 Now if all of you be ready that at what time all of you hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and all kinds of music, all of you fall down and worship the image which I have made; well: but if all of you worship not, all of you shall be cast the same hour into the midst of a burning fiery furnace; and who is that God that shall deliver you out of my hands? +#3:16 Shadrach, Meshach, and Abednego, answered and said to the king, O Nebuchadnezzar, we are not careful to answer you in this matter. +#3:17 If it be so, our God whom we serve is able to deliver us from the burning fiery furnace, and he will deliver us out of yours hand, O king. +#3:18 But if not, be it known unto you, O king, that we will not serve your gods, nor worship the golden image which you have set up. +#3:19 Then was Nebuchadnezzar full of fury, and the form of his visage was changed against Shadrach, Meshach, and Abednego: therefore he spoke, and commanded that they should heat the furnace one seven times more than it was known to be heated. +#3:20 And he commanded the most mighty men that were in his army to bind Shadrach, Meshach, and Abednego, and to cast them into the burning fiery furnace. +#3:21 Then these men were bound in their coats, their upper garments, and their hats, and their other garments, and were cast into the midst of the burning fiery furnace. +#3:22 Therefore because the king's commandment was urgent, and the furnace exceeding hot, the flames of the fire slew those men that took up Shadrach, Meshach, and Abednego. +#3:23 And these three men, Shadrach, Meshach, and Abednego, fell down bound into the midst of the burning fiery furnace. +#3:24 Then Nebuchadnezzar the king was astonished, and rose up in haste, and spoke, and said unto his counsellors, Did not we cast three men bound into the midst of the fire? They answered and said unto the king, True, O king. +#3:25 He answered and said, Lo, I see four men loose, walking in the midst of the fire, and they have no hurt; and the form of the fourth is like the Son of God. +#3:26 Then Nebuchadnezzar came near to the mouth of the burning fiery furnace, and spoke, and said, Shadrach, Meshach, and Abednego, all of you servants of the most high God, come forth, and come here. Then Shadrach, Meshach, and Abednego, came out of the midst of the fire. +#3:27 And the princes, governors, and captains, and the king's counsellors, being gathered together, saw these men, upon whose bodies the fire had no power, nor was an hair of their head singed, neither were their coats changed, nor the smell of fire had passed on them. +#3:28 Then Nebuchadnezzar spoke, and said, Blessed be the God of Shadrach, Meshach, and Abednego, who has sent his angel, and delivered his servants that trusted in him, and have changed the king's word, and yielded their bodies, that they might not serve nor worship any god, except their own God. +#3:29 Therefore I make a decree, That every people, nation, and language, which speak any thing amiss against the God of Shadrach, Meshach, and Abednego, shall be cut in pieces, and their houses shall be made a dunghill: because there is no other God that can deliver after this sort. +#3:30 Then the king promoted Shadrach, Meshach, and Abednego, in the province of Babylon. +#4:1 Nebuchadnezzar the king, unto all people, nations, and languages, that dwell in all the earth; Peace be multiplied unto you. +#4:2 I thought it good to show the signs and wonders that the high God has wrought toward me. +#4:3 How great are his signs! and how mighty are his wonders! his kingdom is an everlasting kingdom, and his dominion is from generation to generation. +#4:4 I Nebuchadnezzar was at rest in mine house, and flourishing in my palace: +#4:5 I saw a dream which made me afraid, and the thoughts upon my bed and the visions of my head troubled me. +#4:6 Therefore made I a decree to bring in all the wise men of Babylon before me, that they might make known unto me the interpretation of the dream. +#4:7 Then came in the magicians, the astrologers, the Chaldeans, and the soothsayers: and I told the dream before them; but they did not make known unto me the interpretation thereof. +#4:8 But at the last Daniel came in before me, whose name was Belteshazzar, according to the name of my God, and in whom is the spirit of the holy gods: and before him I told the dream, saying, +#4:9 O Belteshazzar, master of the magicians, because I know that the spirit of the holy gods is in you, and no secret troubles you, tell me the visions of my dream that I have seen, and the interpretation thereof. +#4:10 Thus were the visions of mine head in my bed; I saw, and behold a tree in the midst of the earth, and the height thereof was great. +#4:11 The tree grew, and was strong, and the height thereof reached unto heaven, and the sight thereof to the end of all the earth: +#4:12 The leaves thereof were fair, and the fruit thereof much, and in it was food for all: the beasts of the field had shadow under it, and the fowls of the heaven dwelt in the boughs thereof, and all flesh was fed of it. +#4:13 I saw in the visions of my head upon my bed, and, behold, a watcher and an holy one came down from heaven; +#4:14 He cried aloud, and said thus, Hew down the tree, and cut off his branches, shake off his leaves, and scatter his fruit: let the beasts get away from under it, and the fowls from his branches: +#4:15 Nevertheless leave the stump of his roots in the earth, even with a band of iron and brass, in the tender grass of the field; and let it be wet with the dew of heaven, and let his portion be with the beasts in the grass of the earth: +#4:16 Let his heart be changed from man's, and let a beast's heart be given unto him; and let seven times pass over him. +#4:17 This matter is by the decree of the watchers, and the demand by the word of the holy ones: to the intent that the living may know that the most High rules in the kingdom of men, and gives it to whomsoever he will, and sets up over it the base of men. +#4:18 This dream I king Nebuchadnezzar have seen. Now you, O Belteshazzar, declare the interpretation thereof, forasmuch as all the wise men of my kingdom are not able to make known unto me the interpretation: but you are able; for the spirit of the holy gods is in you. +#4:19 Then Daniel, whose name was Belteshazzar, was astonished for one hour, and his thoughts troubled him. The king spoke, and said, Belteshazzar, let not the dream, or the interpretation thereof, trouble you. Belteshazzar answered and said, My lord, the dream be to them that hate you, and the interpretation thereof to yours enemies. +#4:20 The tree that you saw, which grew, and was strong, whose height reached unto the heaven, and the sight thereof to all the earth; +#4:21 Whose leaves were fair, and the fruit thereof much, and in it was food for all; under which the beasts of the field dwelt, and upon whose branches the fowls of the heaven had their habitation: +#4:22 It is you, O king, that are grown and become strong: for your greatness is grown, and reachs unto heaven, and your dominion to the end of the earth. +#4:23 And whereas the king saw a watcher and an holy one coming down from heaven, and saying, Hew the tree down, and destroy it; yet leave the stump of the roots thereof in the earth, even with a band of iron and brass, in the tender grass of the field; and let it be wet with the dew of heaven, and let his portion be with the beasts of the field, till seven times pass over him; +#4:24 This is the interpretation, O king, and this is the decree of the most High, which has come upon my lord the king: +#4:25 That they shall drive you from men, and your dwelling shall be with the beasts of the field, and they shall make you to eat grass as oxen, and they shall wet you with the dew of heaven, and seven times shall pass over you, till you know that the most High rules in the kingdom of men, and gives it to whomsoever he will. +#4:26 And whereas they commanded to leave the stump of the tree roots; your kingdom shall be sure unto you, after that you shall have known that the heavens do rule. +#4:27 Wherefore, O king, let my counsel be acceptable unto you, and break off your sins by righteousness, and yours iniquities by showing mercy to the poor; if it may be a lengthening of your tranquillity. +#4:28 All this came upon the king Nebuchadnezzar. +#4:29 At the end of twelve months he walked in the palace of the kingdom of Babylon. +#4:30 The king spoke, and said, Is not this great Babylon, that I have built for the house of the kingdom by the might of my power, and for the honour of my majesty? +#4:31 While the word was in the king's mouth, there fell a voice from heaven, saying, O king Nebuchadnezzar, to you it is spoken; The kingdom is departed from you. +#4:32 And they shall drive you from men, and your dwelling shall be with the beasts of the field: they shall make you to eat grass as oxen, and seven times shall pass over you, until you know that the most High rules in the kingdom of men, and gives it to whomsoever he will. +#4:33 The same hour was the thing fulfilled upon Nebuchadnezzar: and he was driven from men, and did eat grass as oxen, and his body was wet with the dew of heaven, till his hairs were grown like eagles' feathers, and his nails like birds' claws. +#4:34 And at the end of the days I Nebuchadnezzar lifted up mine eyes unto heaven, and mine understanding returned unto me, and I blessed the most High, and I praised and honoured him that lives for ever, whose dominion is an everlasting dominion, and his kingdom is from generation to generation: +#4:35 And all the inhabitants of the earth are reputed as nothing: and he does according to his will in the army of heaven, and among the inhabitants of the earth: and none can stay his hand, or say unto him, What do you? +#4:36 At the same time my reason returned unto me; and for the glory of my kingdom, mine honour and brightness returned unto me; and my counsellors and my lords sought unto me; and I was established in my kingdom, and excellent majesty was added unto me. +#4:37 Now I Nebuchadnezzar praise and extol and honour the King of heaven, all whose works are truth, and his ways judgment: and those that walk in pride he is able to bring low. +#5:1 Belshazzar the king made a great feast to a thousand of his lords, and drank wine before the thousand. +#5:2 Belshazzar, while he tasted the wine, commanded to bring the golden and silver vessels which his father Nebuchadnezzar had taken out of the temple which was in Jerusalem; that the king, and his princes, his wives, and his concubines, might drink therein. +#5:3 Then they brought the golden vessels that were taken out of the temple of the house of God which was at Jerusalem; and the king, and his princes, his wives, and his concubines, drank in them. +#5:4 They drank wine, and praised the gods of gold, and of silver, of brass, of iron, of wood, and of stone. +#5:5 In the same hour came forth fingers of a man's hand, and wrote opposite to the candlestick upon the plaister of the wall of the king's palace: and the king saw the part of the hand that wrote. +#5:6 Then the king's countenance was changed, and his thoughts troubled him, so that the joints of his loins were loosed, and his knees stroke one against another. +#5:7 The king cried aloud to bring in the astrologers, the Chaldeans, and the soothsayers. And the king spoke, and said to the wise men of Babylon, Whosoever shall read this writing, and show me the interpretation thereof, shall be clothed with scarlet, and have a chain of gold about his neck, and shall be the third ruler in the kingdom. +#5:8 Then came in all the king's wise men: but they could not read the writing, nor make known to the king the interpretation thereof. +#5:9 Then was king Belshazzar greatly troubled, and his countenance was changed in him, and his lords were astonished. +#5:10 Now the queen by reason of the words of the king and his lords came into the banquet house: and the queen spoke and said, O king, live for ever: let not your thoughts trouble you, nor let your countenance be changed: +#5:11 There is a man in your kingdom, in whom is the spirit of the holy gods; and in the days of your father light and understanding and wisdom, like the wisdom of the gods, was found in him; whom the king Nebuchadnezzar your father, the king, I say, your father, made master of the magicians, astrologers, Chaldeans, and soothsayers; +#5:12 Forasmuch as an excellent spirit, and knowledge, and understanding, interpreting of dreams, and showing of hard sentences, and dissolving of doubts, were found in the same Daniel, whom the king named Belteshazzar: now let Daniel be called, and he will show the interpretation. +#5:13 Then was Daniel brought in before the king. And the king spoke and said unto Daniel, Are you that Daniel, which are of the children of the captivity of Judah, whom the king my father brought out of Jewry? +#5:14 I have even heard of you, that the spirit of the gods is in you, and that light and understanding and excellent wisdom is found in you. +#5:15 And now the wise men, the astrologers, have been brought in before me, that they should read this writing, and make known unto me the interpretation thereof: but they could not show the interpretation of the thing: +#5:16 And I have heard of you, that you can make interpretations, and dissolve doubts: now if you can read the writing, and make known to me the interpretation thereof, you shall be clothed with scarlet, and have a chain of gold about your neck, and shall be the third ruler in the kingdom. +#5:17 Then Daniel answered and said before the king, Let your gifts be to yourself, and give your rewards to another; yet I will read the writing unto the king, and make known to him the interpretation. +#5:18 O you king, the most high God gave Nebuchadnezzar your father a kingdom, and majesty, and glory, and honour: +#5:19 And for the majesty that he gave him, all people, nations, and languages, trembled and feared before him: whom he would he slew; and whom he would he kept alive; and whom he would he set up; and whom he would he put down. +#5:20 But when his heart was lifted up, and his mind hardened in pride, he was deposed from his kingly throne, and they took his glory from him: +#5:21 And he was driven from the sons of men; and his heart was made like the beasts, and his dwelling was with the wild asses: they fed him with grass like oxen, and his body was wet with the dew of heaven; till he knew that the most high God ruled in the kingdom of men, and that he appoints over it whomsoever he will. +#5:22 And you his son, O Belshazzar, have not humbled yours heart, though you knew all this; +#5:23 But have lifted up yourself against the Lord of heaven; and they have brought the vessels of his house before you, and you, and your lords, your wives, and your concubines, have drunk wine in them; and you have praised the gods of silver, and gold, of brass, iron, wood, and stone, which see not, nor hear, nor know: and the God in whose hand your breath is, and whose are all your ways, have you not glorified: +#5:24 Then was the part of the hand sent from him; and this writing was written. +#5:25 And this is the writing that was written, MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN. +#5:26 This is the interpretation of the thing: MENE; God has numbered your kingdom, and finished it. +#5:27 TEKEL; You are weighed in the balances, and are found lacking. +#5:28 PERES; Your kingdom is divided, and given to the Medes and Persians. +#5:29 Then commanded Belshazzar, and they clothed Daniel with scarlet, and put a chain of gold about his neck, and made a proclamation concerning him, that he should be the third ruler in the kingdom. +#5:30 In that night was Belshazzar the king of the Chaldeans slain. +#5:31 And Darius the Median took the kingdom, being about threescore and two years old. +#6:1 It pleased Darius to set over the kingdom an hundred and twenty princes, which should be over the whole kingdom; +#6:2 And over these three presidents; of whom Daniel was first: that the princes might give accounts unto them, and the king should have no damage. +#6:3 Then this Daniel was preferred above the presidents and princes, because an excellent spirit was in him; and the king thought to set him over the whole realm. +#6:4 Then the presidents and princes sought to find occasion against Daniel concerning the kingdom; but they could find none occasion nor fault; forasmuch as he was faithful, neither was there any error or fault found in him. +#6:5 Then said these men, We shall not find any occasion against this Daniel, except we find it against him concerning the law of his God. +#6:6 Then these presidents and princes assembled together to the king, and said thus unto him, King Darius, live for ever. +#6:7 All the presidents of the kingdom, the governors, and the princes, the counsellors, and the captains, have consulted together to establish a royal statute, and to make a firm decree, that whosoever shall ask a petition of any God or man for thirty days, save of you, O king, he shall be cast into the den of lions. +#6:8 Now, O king, establish the decree, and sign the writing, that it be not changed, according to the law of the Medes and Persians, which alters not. +#6:9 Wherefore king Darius signed the writing and the decree. +#6:10 Now when Daniel knew that the writing was signed, he went into his house; and his windows being open in his chamber toward Jerusalem, he kneeled upon his knees three times a day, and prayed, and gave thanks before his God, as he did in old times. +#6:11 Then these men assembled, and found Daniel praying and making supplication before his God. +#6:12 Then they came near, and spoke before the king concerning the king's decree; Have you not signed a decree, that every man that shall ask a petition of any God or man within thirty days, save of you, O king, shall be cast into the den of lions? The king answered and said, The thing is true, according to the law of the Medes and Persians, which alters not. +#6:13 Then answered they and said before the king, That Daniel, which is of the children of the captivity of Judah, regards not you, O king, nor the decree that you have signed, but makes his petition three times a day. +#6:14 Then the king, when he heard these words, was sore displeased with himself, and set his heart on Daniel to deliver him: and he laboured till the going down of the sun to deliver him. +#6:15 Then these men assembled unto the king, and said unto the king, Know, O king, that the law of the Medes and Persians is, That no decree nor statute which the king establishes may be changed. +#6:16 Then the king commanded, and they brought Daniel, and cast him into the den of lions. Now the king spoke and said unto Daniel, Your God whom you serve continually, he will deliver you. +#6:17 And a stone was brought, and laid upon the mouth of the den; and the king sealed it with his own signet, and with the signet of his lords; that the purpose might not be changed concerning Daniel. +#6:18 Then the king went to his palace, and passed the night fasting: neither were instruments of music brought before him: and his sleep went from him. +#6:19 Then the king arose very early in the morning, and went in haste unto the den of lions. +#6:20 And when he came to the den, he cried with a lamentable voice unto Daniel: and the king spoke and said to Daniel, O Daniel, servant of the living God, is your God, whom you serve continually, able to deliver you from the lions? +#6:21 Then said Daniel unto the king, O king, live for ever. +#6:22 My God has sent his angel, and has shut the lions' mouths, that they have not hurt me: forasmuch as before him innocence was found in me; and also before you, O king, have I done no hurt. +#6:23 Then was the king exceedingly glad for him, and commanded that they should take Daniel up out of the den. So Daniel was taken up out of the den, and no manner of hurt was found upon him, because he believed in his God. +#6:24 And the king commanded, and they brought those men which had accused Daniel, and they cast them into the den of lions, them, their children, and their wives; and the lions had the mastery of them, and brake all their bones in pieces before even they came at the bottom of the den. +#6:25 Then king Darius wrote unto all people, nations, and languages, that dwell in all the earth; Peace be multiplied unto you. +#6:26 I make a decree, That in every dominion of my kingdom men tremble and fear before the God of Daniel: for he is the living God, and steadfast for ever, and his kingdom that which shall not be destroyed, and his dominion shall be even unto the end. +#6:27 He delivers and rescues, and he works signs and wonders in heaven and in earth, who has delivered Daniel from the power of the lions. +#6:28 So this Daniel prospered in the reign of Darius, and in the reign of Cyrus the Persian. +#7:1 In the first year of Belshazzar king of Babylon Daniel had a dream and visions of his head upon his bed: then he wrote the dream, and told the sum of the matters. +#7:2 Daniel spoke and said, I saw in my vision by night, and, behold, the four winds of the heaven strove upon the great sea. +#7:3 And four great beasts came up from the sea, diverse one from another. +#7:4 The first was like a lion, and had eagle's wings: I beheld till the wings thereof were plucked, and it was lifted up from the earth, and made stand upon the feet as a man, and a man's heart was given to it. +#7:5 And behold another beast, a second, like to a bear, and it raised up itself on one side, and it had three ribs in the mouth of it between the teeth of it: and they said thus unto it, Arise, devour much flesh. +#7:6 After this I beheld, and lo another, like a leopard, which had upon the back of it four wings of a fowl; the beast had also four heads; and dominion was given to it. +#7:7 After this I saw in the night visions, and behold a fourth beast, dreadful and terrible, and strong exceedingly; and it had great iron teeth: it devoured and brake in pieces, and stamped the residue with the feet of it: and it was diverse from all the beasts that were before it; and it had ten horns. +#7:8 I considered the horns, and, behold, there came up among them another little horn, before whom there were three of the first horns plucked up by the roots: and, behold, in this horn were eyes like the eyes of man, and a mouth speaking great things. +#7:9 I beheld till the thrones were cast down, and the Ancient of days did sit, whose garment was white as snow, and the hair of his head like the pure wool: his throne was like the fiery flame, and his wheels as burning fire. +#7:10 A fiery stream issued and came forth from before him: thousand thousands ministered unto him, and ten thousand times ten thousand stood before him: the judgment was set, and the books were opened. +#7:11 I beheld then because of the voice of the great words which the horn spoke: I beheld even till the beast was slain, and his body destroyed, and given to the burning flame. +#7:12 As concerning the rest of the beasts, they had their dominion taken away: yet their lives were prolonged for a season and time. +#7:13 I saw in the night visions, and, behold, one like the Son of man came with the clouds of heaven, and came to the Ancient of days, and they brought him near before him. +#7:14 And there was given him dominion, and glory, and a kingdom, that all people, nations, and languages, should serve him: his dominion is an everlasting dominion, which shall not pass away, and his kingdom that which shall not be destroyed. +#7:15 I Daniel was grieved in my spirit in the midst of my body, and the visions of my head troubled me. +#7:16 I came near unto one of them that stood by, and asked him the truth of all this. So he told me, and made me know the interpretation of the things. +#7:17 These great beasts, which are four, are four kings, which shall arise out of the earth. +#7:18 But the saints of the most High shall take the kingdom, and possess the kingdom for ever, even for ever and ever. +#7:19 Then I would know the truth of the fourth beast, which was diverse from all the others, exceeding dreadful, whose teeth were of iron, and his nails of brass; which devoured, brake in pieces, and stamped the residue with his feet; +#7:20 And of the ten horns that were in his head, and of the other which came up, and before whom three fell; even of that horn that had eyes, and a mouth that spoke very great things, whose look was more stout than his fellows. +#7:21 I beheld, and the same horn made war with the saints, and prevailed against them; +#7:22 Until the Ancient of days came, and judgment was given to the saints of the most High; and the time came that the saints possessed the kingdom. +#7:23 Thus he said, The fourth beast shall be the fourth kingdom upon earth, which shall be diverse from all kingdoms, and shall devour the whole earth, and shall tread it down, and break it in pieces. +#7:24 And the ten horns out of this kingdom are ten kings that shall arise: and another shall rise after them; and he shall be diverse from the first, and he shall subdue three kings. +#7:25 And he shall speak great words against the most High, and shall wear out the saints of the most High, and think to change times and laws: and they shall be given into his hand until a time and times and the dividing of time. +#7:26 But the judgment shall sit, and they shall take away his dominion, to consume and to destroy it unto the end. +#7:27 And the kingdom and dominion, and the greatness of the kingdom under the whole heaven, shall be given to the people of the saints of the most High, whose kingdom is an everlasting kingdom, and all dominions shall serve and obey him. +#7:28 Until now is the end of the matter. As for me Daniel, my cogitations much troubled me, and my countenance changed in me: but I kept the matter in my heart. +#8:1 In the third year of the reign of king Belshazzar a vision appeared unto me, even unto me Daniel, after that which appeared unto me at the first. +#8:2 And I saw in a vision; and it came to pass, when I saw, that I was at Shushan in the palace, which is in the province of Elam; and I saw in a vision, and I was by the river of Ulai. +#8:3 Then I lifted up mine eyes, and saw, and, behold, there stood before the river a ram which had two horns: and the two horns were high; but one was higher than the other, and the higher came up last. +#8:4 I saw the ram pushing westward, and northward, and southward; so that no beasts might stand before him, neither was there any that could deliver out of his hand; but he did according to his will, and became great. +#8:5 And as I was considering, behold, an he goat came from the west on the face of the whole earth, and touched not the ground: and the goat had a notable horn between his eyes. +#8:6 And he came to the ram that had two horns, which I had seen standing before the river, and ran unto him in the fury of his power. +#8:7 And I saw him come close unto the ram, and he was moved with choler against him, and stroke the ram, and brake his two horns: and there was no power in the ram to stand before him, but he cast him down to the ground, and stamped upon him: and there was none that could deliver the ram out of his hand. +#8:8 Therefore the he goat waxed very great: and when he was strong, the great horn was broken; and for it came up four notable ones toward the four winds of heaven. +#8:9 And out of one of them came forth a little horn, which waxed exceeding great, toward the south, and toward the east, and toward the pleasant land. +#8:10 And it waxed great, even to the host of heaven; and it cast down some of the host and of the stars to the ground, and stamped upon them. +#8:11 Yea, he magnified himself even to the prince of the host, and by him the daily sacrifice was taken away, and the place of the sanctuary was cast down. +#8:12 And an host was given him against the daily sacrifice by reason of transgression, and it cast down the truth to the ground; and it practised, and prospered. +#8:13 Then I heard one saint speaking, and another saint said unto that certain saint which spoke, How long shall be the vision concerning the daily sacrifice, and the transgression of desolation, to give both the sanctuary and the host to be trodden under foot? +#8:14 And he said unto me, Unto two thousand and three hundred days; then shall the sanctuary be cleansed. +#8:15 And it came to pass, when I, even I Daniel, had seen the vision, and sought for the meaning, then, behold, there stood before me as the appearance of a man. +#8:16 And I heard a man's voice between the banks of Ulai, which called, and said, Gabriel, make this man to understand the vision. +#8:17 So he came near where I stood: and when he came, I was afraid, and fell upon my face: but he said unto me, Understand, O son of man: for at the time of the end shall be the vision. +#8:18 Now as he was speaking with me, I was in a deep sleep on my face toward the ground: but he touched me, and set me upright. +#8:19 And he said, Behold, I will make you know what shall be in the last end of the indignation: for at the time appointed the end shall be. +#8:20 The ram which you saw having two horns are the kings of Media and Persia. +#8:21 And the rough goat is the king of Grecia: and the great horn that is between his eyes is the first king. +#8:22 Now that being broken, whereas four stood up for it, four kingdoms shall stand up out of the nation, but not in his power. +#8:23 And in the latter time of their kingdom, when the transgressors are come to the full, a king of fierce countenance, and understanding dark sentences, shall stand up. +#8:24 And his power shall be mighty, but not by his own power: and he shall destroy wonderfully, and shall prosper, and practice, and shall destroy the mighty and the holy people. +#8:25 And through his policy also he shall cause craft to prosper in his hand; and he shall magnify himself in his heart, and by peace shall destroy many: he shall also stand up against the Prince of princes; but he shall be broken without hand. +#8:26 And the vision of the evening and the morning which was told is true: wherefore shut you up the vision; for it shall be for many days. +#8:27 And I Daniel fainted, and was sick certain days; afterward I rose up, and did the king's business; and I was astonished at the vision, but none understood it. +#9:1 In the first year of Darius the son of Ahasuerus, of the seed of the Medes, which was made king over the realm of the Chaldeans; +#9:2 In the first year of his reign I Daniel understood by books the number of the years, whereof the word of the LORD came to Jeremiah the prophet, that he would accomplish seventy years in the desolations of Jerusalem. +#9:3 And I set my face unto the Lord God, to seek by prayer and supplications, with fasting, and sackcloth, and ashes: +#9:4 And I prayed unto the LORD my God, and made my confession, and said, O Lord, the great and dreadful God, keeping the covenant and mercy to them that love him, and to them that keep his commandments; +#9:5 We have sinned, and have committed iniquity, and have done wickedly, and have rebelled, even by departing from your precepts and from your judgments: +#9:6 Neither have we hearkened unto your servants the prophets, which spoke in your name to our kings, our princes, and our fathers, and to all the people of the land. +#9:7 O LORD, righteousness belongs unto you, but unto us confusion of faces, as at this day; to the men of Judah, and to the inhabitants of Jerusalem, and unto all Israel, that are near, and that are far off, through all the countries where you have driven them, because of their trespass that they have trespassed against you. +#9:8 O Lord, to us belongs confusion of face, to our kings, to our princes, and to our fathers, because we have sinned against you. +#9:9 To the Lord our God belong mercies and forgivenesses, though we have rebelled against him; +#9:10 Neither have we obeyed the voice of the LORD our God, to walk in his laws, which he set before us by his servants the prophets. +#9:11 Yea, all Israel have transgressed your law, even by departing, that they might not obey your voice; therefore the curse is poured upon us, and the oath that is written in the law of Moses the servant of God, because we have sinned against him. +#9:12 And he has confirmed his words, which he spoke against us, and against our judges that judged us, by bringing upon us a great evil: for under the whole heaven has not been done as has been done upon Jerusalem. +#9:13 As it is written in the law of Moses, all this evil has come upon us: yet made we not our prayer before the LORD our God, that we might turn from our iniquities, and understand your truth. +#9:14 Therefore has the LORD watched upon the evil, and brought it upon us: for the LORD our God is righteous in all his works which he does: for we obeyed not his voice. +#9:15 And now, O Lord our God, that have brought your people forth out of the land of Egypt with a mighty hand, and have got you renown, as at this day; we have sinned, we have done wickedly. +#9:16 O LORD, according to all your righteousness, I plead to you, let yours anger and your fury be turned away from your city Jerusalem, your holy mountain: because for our sins, and for the iniquities of our fathers, Jerusalem and your people are become a reproach to all that are about us. +#9:17 Now therefore, O our God, hear the prayer of your servant, and his supplications, and cause your face to shine upon your sanctuary that is desolate, for the Lord's sake. +#9:18 O my God, incline yours ear, and hear; open yours eyes, and behold our desolations, and the city which is called by your name: for we do not present our supplications before you for our righteousnesses, but for your great mercies. +#9:19 O Lord, hear; O Lord, forgive; O Lord, hearken and do; defer not, for yours own sake, O my God: for your city and your people are called by your name. +#9:20 And while I was speaking, and praying, and confessing my sin and the sin of my people Israel, and presenting my supplication before the LORD my God for the holy mountain of my God; +#9:21 Yea, while I was speaking in prayer, even the man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning, being caused to fly swiftly, touched me about the time of the evening oblation. +#9:22 And he informed me, and talked with me, and said, O Daniel, I am now come forth to give you skill and understanding. +#9:23 At the beginning of your supplications the commandment came forth, and I am come to show you; for you are greatly beloved: therefore understand the matter, and consider the vision. +#9:24 Seventy weeks are determined upon your people and upon your holy city, to finish the transgression, and to make an end of sins, and to make reconciliation for iniquity, and to bring in everlasting righteousness, and to seal up the vision and prophecy, and to anoint the most Holy. +#9:25 Know therefore and understand, that from the going out of the commandment to restore and to build Jerusalem unto the Messiah the Prince shall be seven weeks, and threescore and two weeks: the street shall be built again, and the wall, even in troublous times. +#9:26 And after threescore and two weeks shall Messiah be cut off, but not for himself: and the people of the prince that shall come shall destroy the city and the sanctuary; and the end thereof shall be with a flood, and unto the end of the war desolations are determined. +#9:27 And he shall confirm the covenant with many for one week: and in the midst of the week he shall cause the sacrifice and the oblation to cease, and for the overspreading of abominations he shall make it desolate, even until the consummation, and that determined shall be poured upon the desolate. +#10:1 In the third year of Cyrus king of Persia a thing was revealed unto Daniel, whose name was called Belteshazzar; and the thing was true, but the time appointed was long: and he understood the thing, and had understanding of the vision. +#10:2 In those days I Daniel was mourning three full weeks. +#10:3 I ate no pleasant bread, neither came flesh nor wine in my mouth, neither did I anoint myself at all, till three whole weeks were fulfilled. +#10:4 And in the four and twentieth day of the first month, as I was by the side of the great river, which is Hiddekel; +#10:5 Then I lifted up mine eyes, and looked, and behold a certain man clothed in linen, whose loins were girded with fine gold of Uphaz: +#10:6 His body also was like the beryl, and his face as the appearance of lightning, and his eyes as lamps of fire, and his arms and his feet like in colour to polished brass, and the voice of his words like the voice of a multitude. +#10:7 And I Daniel alone saw the vision: for the men that were with me saw not the vision; but a great quaking fell upon them, so that they fled to hide themselves. +#10:8 Therefore I was left alone, and saw this great vision, and there remained no strength in me: for my loveliness was turned in me into corruption, and I retained no strength. +#10:9 Yet heard I the voice of his words: and when I heard the voice of his words, then was I in a deep sleep on my face, and my face toward the ground. +#10:10 And, behold, an hand touched me, which set me upon my knees and upon the palms of my hands. +#10:11 And he said unto me, O Daniel, a man greatly beloved, understand the words that I speak unto you, and stand upright: for unto you am I now sent. And when he had spoken this word unto me, I stood trembling. +#10:12 Then said he unto me, Fear not, Daniel: for from the first day that you did set yours heart to understand, and to chasten yourself before your God, your words were heard, and I am come for your words. +#10:13 But the prince of the kingdom of Persia withstood me one and twenty days: but, lo, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia. +#10:14 Now I am come to make you understand what shall befall your people in the latter days: for yet the vision is for many days. +#10:15 And when he had spoken such words unto me, I set my face toward the ground, and I became dumb. +#10:16 And, behold, one like the embodiment of the sons of men touched my lips: then I opened my mouth, and spoke, and said unto him that stood before me, O my lord, by the vision my sorrows are turned upon me, and I have retained no strength. +#10:17 For how can the servant of this my lord talk with this my lord? for as for me, immediately there remained no strength in me, neither is there breath left in me. +#10:18 Then there came again and touched me one like the appearance of a man, and he strengthened me, +#10:19 And said, O man greatly beloved, fear not: peace be unto you, be strong, yea, be strong. And when he had spoken unto me, I was strengthened, and said, Let my lord speak; for you have strengthened me. +#10:20 Then said he, Know you wherefore I come unto you? and now will I return to fight with the prince of Persia: and when I am gone forth, lo, the prince of Grecia shall come. +#10:21 But I will show you that which is noted in the scripture of truth: and there is none that holds with me in these things, but Michael your prince. +#11:1 Also I in the first year of Darius the Mede, even I, stood to confirm and to strengthen him. +#11:2 And now will I show you the truth. Behold, there shall stand up yet three kings in Persia; and the fourth shall be far richer than they all: and by his strength through his riches he shall stir up all against the realm of Grecia. +#11:3 And a mighty king shall stand up, that shall rule with great dominion, and do according to his will. +#11:4 And when he shall stand up, his kingdom shall be broken, and shall be divided toward the four winds of heaven; and not to his posterity, nor according to his dominion which he ruled: for his kingdom shall be plucked up, even for others beside those. +#11:5 And the king of the south shall be strong, and one of his princes; and he shall be strong above him, and have dominion; his dominion shall be a great dominion. +#11:6 And in the end of years they shall join themselves together; for the king's daughter of the south shall come to the king of the north to make an agreement: but she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm: but she shall be given up, and they that brought her, and he that brings forth her, and he that strengthened her in these times. +#11:7 But out of a branch of her roots shall one stand up in his estate, which shall come with an army, and shall enter into the fortress of the king of the north, and shall deal against them, and shall prevail: +#11:8 And shall also carry captives into Egypt their gods, with their princes, and with their precious vessels of silver and of gold; and he shall continue more years than the king of the north. +#11:9 So the king of the south shall come into his kingdom, and shall return into his own land. +#11:10 But his sons shall be stirred up, and shall assemble a multitude of great forces: and one shall certainly come, and overflow, and pass through: then shall he return, and be stirred up, even to his fortress. +#11:11 And the king of the south shall be moved with choler, and shall come forth and fight with him, even with the king of the north: and he shall set forth a great multitude; but the multitude shall be given into his hand. +#11:12 And when he has taken away the multitude, his heart shall be lifted up; and he shall cast down many ten thousands: but he shall not be strengthened by it. +#11:13 For the king of the north shall return, and shall set forth a multitude greater than the former, and shall certainly come after certain years with a great army and with much riches. +#11:14 And in those times there shall many stand up against the king of the south: also the robbers of your people shall exalt themselves to establish the vision; but they shall fall. +#11:15 So the king of the north shall come, and cast up a mount, and take the most fenced cities: and the arms of the south shall not withstand, neither his chosen people, neither shall there be any strength to withstand. +#11:16 But he that comes against him shall do according to his own will, and none shall stand before him: and he shall stand in the glorious land, which by his hand shall be consumed. +#11:17 He shall also set his face to enter with the strength of his whole kingdom, and upright ones with him; thus shall he do: and he shall give him the daughter of women, corrupting her: but she shall not stand on his side, neither be for him. +#11:18 After this shall he turn his face unto the isles, and shall take many: but a prince for his own behalf shall cause the reproach offered by him to cease; without his own reproach he shall cause it to turn upon him. +#11:19 Then he shall turn his face toward the fort of his own land: but he shall stumble and fall, and not be found. +#11:20 Then shall stand up in his estate a raiser of taxes in the glory of the kingdom: but within few days he shall be destroyed, neither in anger, nor in battle. +#11:21 And in his estate shall stand up a vile person, to whom they shall not give the honour of the kingdom: but he shall come in peaceably, and obtain the kingdom by flatteries. +#11:22 And with the arms of a flood shall they be overflowed from before him, and shall be broken; yea, also the prince of the covenant. +#11:23 And after the league made with him he shall work deceitfully: for he shall come up, and shall become strong with a small people. +#11:24 He shall enter peaceably even upon the fattest places of the province; and he shall do that which his fathers have not done, nor his fathers' fathers; he shall scatter among them the prey, and spoil, and riches: yea, and he shall forecast his devices against the strong holds, even for a time. +#11:25 And he shall stir up his power and his courage against the king of the south with a great army; and the king of the south shall be stirred up to battle with a very great and mighty army; but he shall not stand: for they shall forecast devices against him. +#11:26 Yea, they that feed of the portion of his food shall destroy him, and his army shall overflow: and many shall fall down slain. +#11:27 And both of these kings' hearts shall be to do mischief, and they shall speak lies at the same table; but it shall not prosper: for yet the end shall be at the time appointed. +#11:28 Then shall he return into his land with great riches; and his heart shall be against the holy covenant; and he shall do exploits, and return to his own land. +#11:29 At the time appointed he shall return, and come toward the south; but it shall not be as the former, or as the latter. +#11:30 For the ships of Chittim shall come against him: therefore he shall be grieved, and return, and have indignation against the holy covenant: so shall he do; he shall even return, and have intelligence with them that forsake the holy covenant. +#11:31 And arms shall stand on his part, and they shall pollute the sanctuary of strength, and shall take away the daily sacrifice, and they shall place the abomination that makes desolate. +#11:32 And such as do wickedly against the covenant shall he corrupt by flatteries: but the people that do know their God shall be strong, and do exploits. +#11:33 And they that understand among the people shall instruct many: yet they shall fall by the sword, and by flame, by captivity, and by spoil, many days. +#11:34 Now when they shall fall, they shall be helped with a little help: but many shall cleave to them with flatteries. +#11:35 And some of them of understanding shall fall, to try them, and to purge, and to make them white, even to the time of the end: because it is yet for a time appointed. +#11:36 And the king shall do according to his will; and he shall exalt himself, and magnify himself above every god, and shall speak marvellous things against the God of gods, and shall prosper till the indignation be accomplished: for that that is determined shall be done. +#11:37 Neither shall he regard the God of his fathers, nor the desire of women, nor regard any god: for he shall magnify himself above all. +#11:38 But in his estate shall he honour the God of forces: and a god whom his fathers knew not shall he honour with gold, and silver, and with precious stones, and pleasant things. +#11:39 Thus shall he do in the most strong holds with a strange god, whom he shall acknowledge and increase with glory: and he shall cause them to rule over many, and shall divide the land for gain. +#11:40 And at the time of the end shall the king of the south push at him: and the king of the north shall come against him like a whirlwind, with chariots, and with horsemen, and with many ships; and he shall enter into the countries, and shall overflow and pass over. +#11:41 He shall enter also into the glorious land, and many countries shall be overthrown: but these shall escape out of his hand, even Edom, and Moab, and the chief of the children of Ammon. +#11:42 He shall stretch forth his hand also upon the countries: and the land of Egypt shall not escape. +#11:43 But he shall have power over the treasures of gold and of silver, and over all the precious things of Egypt: and the Libyans and the Ethiopians shall be at his steps. +#11:44 But tidings out of the east and out of the north shall trouble him: therefore he shall go forth with great fury to destroy, and utterly to make away many. +#11:45 And he shall plant the tabernacles of his palace between the seas in the glorious holy mountain; yet he shall come to his end, and none shall help him. +#12:1 And at that time shall Michael stand up, the great prince which stands for the children of your people: and there shall be a time of trouble, such as never was since there was a nation even to that same time: and at that time your people shall be delivered, every one that shall be found written in the book. +#12:2 And many of them that sleep in the dust of the earth shall awake, some to everlasting life, and some to shame and everlasting contempt. +#12:3 And they that be wise shall shine as the brightness of the firmament; and they that turn many to righteousness as the stars for ever and ever. +#12:4 But you, O Daniel, shut up the words, and seal the book, even to the time of the end: many shall run back and forth, and knowledge shall be increased. +#12:5 Then I Daniel looked, and, behold, there stood other two, the one on this side of the bank of the river, and the other on that side of the bank of the river. +#12:6 And one said to the man clothed in linen, which was upon the waters of the river, How long shall it be to the end of these wonders? +#12:7 And I heard the man clothed in linen, which was upon the waters of the river, when he held up his right hand and his left hand unto heaven, and swore by him that lives for ever that it shall be for a time, times, and an half; and when he shall have accomplished to scatter the power of the holy people, all these things shall be finished. +#12:8 And I heard, but I understood not: then said I, O my Lord, what shall be the end of these things? +#12:9 And he said, Go your way, Daniel: for the words are closed up and sealed till the time of the end. +#12:10 Many shall be purified, and made white, and tried; but the wicked shall do wickedly: and none of the wicked shall understand; but the wise shall understand. +#12:11 And from the time that the daily sacrifice shall be taken away, and the abomination that makes desolate set up, there shall be a thousand two hundred and ninety days. +#12:12 Blessed is he that waits, and comes to the thousand three hundred and five and thirty days. +#12:13 But go you your way till the end be: for you shall rest, and stand in your lot at the end of the days. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/Webster-Dan.txs b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/Webster-Dan.txs new file mode 100644 index 0000000000..d0c18a28a3 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/txs/Webster-Dan.txs @@ -0,0 +1,358 @@ +% Daniel +#1:1 In the third year of the reign of Jehoiakim king of Judah came Nebuchadnezzar king of Babylon to Jerusalem, and besieged it. +#1:2 And the Lord gave Jehoiakim king of Judah into his hand, with part of the vessels of the house of God: which he carried into the land of Shinar to the house of his god; and he brought the vessels into the treasure-house of his god. +#1:3 And the king spoke to Ashpenaz the master of his eunuchs, that he should bring [certain] of the children of Israel, and of the king's seed, and of the princes; +#1:4 Children in whom [was] no blemish, but of good appearance, and skillful in all wisdom, and intelligent in knowledge, and understanding science, and such as [had] ability in them to stand in the king's palace, and whom they might teach the learning and the language of the Chaldeans. +#1:5 And the king appointed them a daily provision of the king's food, and of the wine which he drank: so nourishing them three years, that at the end of them they might stand before the king. +#1:6 Now among these were of the children of Judah, Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: +#1:7 To whom the prince of the eunuchs gave names: for he gave to Daniel [the name] of Belteshazzar; and to Hananiah, of Shadrach; and to Mishael, of Meshach; and to Azariah, of Abed-nego. +#1:8 But Daniel purposed in his heart that he would not defile himself with the portion of the king's food, nor with the wine which he drank: therefore he requested of the prince of the eunuchs that he might not defile himself. +#1:9 Now God had brought Daniel into favor and tender love with the prince of the eunuchs. +#1:10 And the prince of the eunuchs said to Daniel, I fear my lord the king, who hath appointed your provision and your drink: for why should he see your faces more meager than the children who [are] of your sort? then will ye make [me] endanger my head to the king. +#1:11 Then said Daniel to Melzar, whom the prince of the eunuchs had set over Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah, +#1:12 Prove thy servants, I beseech thee, ten days; and let them give us pulse to eat, and water to drink. +#1:13 Then let our countenances be looked upon before thee, and the countenances of the children that eat of the portion of the king's provision: and as thou seest, deal with thy servants. +#1:14 So he consented to them in this matter, and proved them ten days. +#1:15 And at the end of ten days their countenances appeared fairer and fatter in flesh than all the children who ate the portion of the king's provision. +#1:16 Thus Melzar took away the portion of their food, and the wine that they should drink, and gave them pulse. +#1:17 As for these four children, God gave them knowledge and skill in all learning and wisdom: and Daniel had understanding in all visions and dreams. +#1:18 Now at the end of the days that the king had said he should bring them in, then the prince of the eunuchs brought them in before Nebuchadnezzar. +#1:19 And the king communed with them; and among them all was found none like Daniel, Hananiah, Mishael, and Azariah: therefore they stood before the king. +#1:20 And in all matters of wisdom [and] understanding, that the king inquired of them, he found them ten times superior to all the magicians [and] astrologers that [were] in all his realm. +#1:21 And Daniel continued [even] to the first year of king Cyrus. +#2:1 And in the second year of the reign of Nebuchadnezzar, Nebuchadnezzar dreamed dreams, with which his spirit was troubled, and his sleep broke from him. +#2:2 Then the king commanded to call the magicians, and the astrologers, and the sorcerers, and the Chaldeans, to show the king his dream. So they came and stood before the king. +#2:3 And the king said to them, I have dreamed a dream, and my spirit was troubled to know the dream. +#2:4 Then the Chaldeans spoke to the king in Syriac, O king, live for ever: tell thy servants the dream, and we will show the interpretation. +#2:5 The king answered and said to the Chaldeans, The thing is gone from me: if ye will not make known to me the dream, with the interpretation of it, ye shall be cut in pieces, and your houses shall be made a dunghill. +#2:6 But if ye shall show the dream, and the interpretation of it, ye shall receive of me gifts and rewards and great honor: therefore show me the dream, and the interpretation of it. +#2:7 They answered again and said, Let the king tell his servants the dream, and we will show the interpretation of it. +#2:8 The king answered and said, I know of certainty that ye would gain the time, because ye see the thing is gone from me. +#2:9 But if ye will not make known to me the dream, [there is but] one decree for you: for ye have prepared lying and corrupt words to speak before me, till the time be changed: therefore tell me the dream, and I shall know that ye can show me the interpretation of it. +#2:10 The Chaldeans answered before the king, and said, There is not a man upon the earth that can show the king's matter: therefore [there is] no king, lord, nor ruler, [that] hath asked such things of any magician, or astrologer, or Chaldean. +#2:11 And [it is] a rare thing that the king requireth, and there is no other that can show it before the king, except the gods, whose dwelling is not with flesh. +#2:12 For this cause the king was angry and very furious, and commanded to destroy all the wise [men] of Babylon. +#2:13 And the decree went forth that the wise [men] should be slain; and they sought Daniel and his fellows to be slain. +#2:14 Then Daniel answered with counsel and wisdom to Arioch the captain of the king's guard, who had gone forth to slay the wise [men] of Babylon: +#2:15 He answered and said to Arioch the king's captain, Why [is] the decree [so] hasty from the king? Then Arioch made the thing known to Daniel. +#2:16 Then Daniel went in, and desired of the king that he would give him time, and that he would show the king the interpretation. +#2:17 Then Daniel went to his house, and made the thing known to Hananiah, Mishael, and Azariah, his companions: +#2:18 That they would desire mercies of the God of heaven concerning this secret; that Daniel and his companions should not perish with the rest of the wise [men] of Babylon. +#2:19 Then was the secret revealed to Daniel in a night vision. Then Daniel blessed the God of heaven. +#2:20 Daniel answered and said, Blessed be the name of God for ever and ever: for wisdom and might are his: +#2:21 And he changeth the times and the seasons; he removeth kings, and setteth up kings; he giveth wisdom to the wise, and knowledge to them that know understanding: +#2:22 He revealeth the deep and secret things: he knoweth what [is] in the darkness, and the light dwelleth with him. +#2:23 I thank thee, and praise thee, O thou God of my fathers, who hast given me wisdom and might, and hast made known to me now what we desired of thee: for thou hast [now] made known to us the king's matter. +#2:24 Therefore Daniel went into Arioch, whom the king had ordained to destroy the wise [men] of Babylon: he went and said thus to him; Destroy not the wise [men] of Babylon: bring me in before the king, and I will show to the king the interpretation. +#2:25 Then Arioch brought in Daniel before the king in haste, and said thus to him, I have found a man of the captives of Judah, that will make known to the king the interpretation. +#2:26 The king answered and said to Daniel, whose name [was] Belteshazzar, Art thou able to make known to me the dream which I have seen, and the interpretation of it? +#2:27 Daniel answered in the presence of the king, and said, The secret which the king hath demanded, the wise [men], the astrologers, the magicians, the sooth-sayers, cannot show to the king; +#2:28 But there is a God in heaven that revealeth secrets, and maketh known to the king Nebuchadnezzar what shall be in the latter days. Thy dream, and the visions of thy head upon thy bed, are these; +#2:29 As for thee, O king, thy thoughts came [into thy mind] upon thy bed, what should come to pass hereafter: and he that revealeth secrets maketh known to thee what shall come to pass. +#2:30 But as for me, this secret is not revealed to me for [any] wisdom that I have more than any living, but for [their] sakes that shall make known the interpretation to the king, and that thou mayest know the thoughts of thy heart. +#2:31 Thou, O king, sawest, and behold a great image. This great image, whose brightness [was] excellent, stood before thee; and its form [was] terrible. +#2:32 The head of this image [was] of fine gold, his breast and his arms of silver, his belly and his thighs of brass, +#2:33 His legs of iron, his feet part of iron and part of clay. +#2:34 Thou sawest till a stone was cut out without hands, which smote the image upon his feet [that were] of iron and clay, and broke them to pieces. +#2:35 Then was the iron, the clay, the brass, the silver, and the gold, broken to pieces together, and became like the chaff of the summer threshing-floors; and the wind carried them away, that no place was found for them: and the stone that smote the image became a great mountain, and filled the whole earth. +#2:36 This [is] the dream; and we will tell the interpretation of it before the king. +#2:37 Thou, O king, [art] a king of kings: for the God of heaven hath given thee a kingdom, power, and strength, and glory. +#2:38 And wherever the children of men dwell, the beasts of the field and the fowls of the heaven hath he given into thy hand, and hath made thee ruler over them all. Thou [art] this head of gold. +#2:39 And after thee shall arise another kingdom inferior to thee, and another third kingdom of brass, which shall bear rule over all the earth. +#2:40 And the fourth kingdom shall be strong as iron: forasmuch as iron breaketh in pieces and subdueth all [things]: and as iron that breaketh all these, shall it break in pieces and bruise. +#2:41 And whereas thou sawest the feet and toes, part of potter's clay, and part of iron, the kingdom shall be divided; but there shall be in it of the strength of the iron, forasmuch as thou sawest the iron mixed with the miry clay. +#2:42 And [as] the toes of the feet [were] part of iron, and part of clay, [so] the kingdom shall be partly strong, and partly broken. +#2:43 And whereas thou sawest iron mixed with miry clay, they shall mingle themselves with the seed of men: but they shall not cleave one to another, even as iron is not mixed with clay. +#2:44 And in the days of these kings shall the God of heaven set up a kingdom, which shall never be destroyed: and the kingdom shall not be left to other people, [but] it shall break in pieces and consume all these kingdoms, and it shall stand for ever. +#2:45 Forasmuch as thou sawest that the stone was cut out of the mountain, without hands, and that it broke in pieces the iron, the brass, the clay, the silver, and the gold; the great God hath made known to the king what shall come to pass hereafter: and the dream [is] certain, and the interpretation of it sure. +#2:46 Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face, and worshiped Daniel, and commanded that they should offer an oblation and sweet odors to him. +#2:47 The king answered to Daniel, and said, Of a truth [it is], that your God [is] a God of gods, and a Lord of kings, and a revealer of secrets, seeing thou couldst reveal this secret. +#2:48 Then the king made Daniel a great man, and gave him many great gifts, and made him ruler over the whole province of Babylon, and chief of the governors over all the wise [men] of Babylon. +#2:49 Then Daniel requested of the king, and he set Shadrach, Meshach, and Abed-nego, over the affairs of the province of Babylon: but Daniel [sat] in the gate of the king. +#3:1 Nebuchadnezzar the king made an image of gold, whose hight [was] sixty cubits, [and] the breadth of it six cubits: he set it up in the plain of Dura, in the province of Babylon. +#3:2 Then Nebuchadnezzar the king sent to convene the princes, the governors, and the captains, the judges, the treasurers, the counselors, the sherifs, and all the rulers of the provinces, to come to the dedication of the image which Nebuchadnezzar the king had set up. +#3:3 Then the princes, the governors, and captains, the judges, the treasurers, the counselors, the sherifs, and all the rulers of the provinces, were assembled to the dedication of the image that Nebuchadnezzar the king had set up; and they stood before the image that Nebuchadnezzar had set up. +#3:4 Then a herald cried aloud, To you it is commanded, O people, nations, and languages, +#3:5 [That] at what time ye hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, dulcimer, and all kinds of music, ye fall down and worship the golden image that Nebuchadnezzar the king hath set up. +#3:6 And whoever shall not fall down and worship shall the same hour be cast into the midst of a burning fiery furnace. +#3:7 Therefore at that time, when all the people heard the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and all kinds of music, all the people, the nations, and the languages, fell down [and] worshiped the golden image that Nebuchadnezzar the king had set up. +#3:8 Wherefore at that time certain Chaldeans came near, and accused the Jews. +#3:9 They spoke and said to the king Nebuchadnezzar, O king, live for ever. +#3:10 Thou, O king, hast made a decree, that every man that shall hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and all kinds of music, shall fall down and worship the golden image: +#3:11 And whoever shall not fall down and worship, [that] he shall be cast into the midst of a burning fiery furnace. +#3:12 There are certain Jews whom thou hast set over the affairs of the province of Babylon, Shadrach, Meshach, and Abed-nego; these men, O king, have not regarded thee: they serve not thy gods, nor worship the golden image which thou hast set up. +#3:13 Then Nebuchadnezzar in [his] rage and fury commanded to bring Shadrach, Meshach, and Abed-nego. Then they brought these men before the king. +#3:14 Nebuchadnezzar spoke and said to them, [Is it] true, O Shadrach, Meshach, and Abed-nego, do ye not serve my gods, nor worship the golden image which I have set up? +#3:15 Now if ye be ready that at what time ye hear the sound of the cornet, flute, harp, sackbut, psaltery, and dulcimer, and all kinds of music, ye fall down and worship the image which I have made; [well]: but if ye worship not, ye shall be cast the same hour into the midst of a burning fiery furnace; and who [is] that God that shall deliver you out of my hands? +#3:16 Shadrach, Meshach, and Abed-nego, answered and said to the king, O Nebuchadnezzar, we [are] not careful to answer thee in this matter. +#3:17 If it is [so], our God whom we serve is able to deliver us from the burning fiery furnace, and he will deliver [us] out of thy hand, O king. +#3:18 But if not, be it known to thee, O king, that we will not serve thy gods, nor worship the golden image which thou hast set up. +#3:19 Then was Nebuchadnezzar full of fury, and the form of his visage was changed against Shadrach, Meshach, and Abed-nego: [therefore] he spoke, and commanded that they should heat the furnace seven times more than it was wont to be heated. +#3:20 And he commanded the most mighty men that [were] in his army to bind Shadrach, Meshach, and Abed-nego, [and] to cast [them] into the burning fiery furnace. +#3:21 Then these men were bound in their coats, their hose, and their hats, and their [other] garments, and were cast into the midst of the burning fiery furnace. +#3:22 Therefore because the king's commandment was urgent, and the furnace exceeding hot, the flame of the fire killed those men that took up Shadrach, Meshach, and Abed-nego. +#3:23 And these three men, Shadrach, Meshach, and Abed-nego, fell down bound into the midst of the burning fiery furnace. +#3:24 Then Nebuchadnezzar the king was astonished, and rose up in haste, [and] spoke, and said to his counselors, Did we not cast three men bound into the midst of the fire? They answered and said to the king, True, O king. +#3:25 He answered and said, Lo, I see four men loose, walking in the midst of the fire, and they have no hurt: and the form of the fourth is like the son of God. +#3:26 Then Nebuchadnezzar came near to the mouth of the burning fiery furnace, [and] spoke, and said, Shadrach, Meshach, and Abed-nego, ye servants of the most high God, come forth, and come [hither]. Then Shadrach, Meshach, and Abed-nego, came forth from the midst of the fire. +#3:27 And the princes, governors, and captains, and the king's counselors, being assembled, saw these men, upon whose bodies the fire had no power, nor was a hair of their head singed, neither were their coats changed, nor had the smell of fire passed upon them. +#3:28 [Then] Nebuchadnezzar spoke, and said, Blessed [be] the God of Shadrach, Meshach, and Abed-nego, who hath sent his angel, and delivered his servants that trusted in him, and have changed the king's word, and yielded their bodies, that they might not serve nor worship any god, except their own God. +#3:29 Therefore I make a decree, that every people, nation, and language, which speak any thing amiss against the God of Shadrach, Meshach, and Abed-nego, shall be cut in pieces, and their houses shall be made a dunghill: because there is no other god that can deliver after this sort. +#3:30 Then the king promoted Shadrach, Meshach, and Abed-nego, in the province of Babylon. +#4:1 Nebuchadnezzar the king, to all people, nations, and languages, that dwell in all the earth; Peace be multiplied to you. +#4:2 I thought it good to show the signs and wonders that the high God hath wrought towards me. +#4:3 How great [are] his signs! and how mighty [are] his wonders! his kingdom [is] an everlasting kingdom, and his dominion [is] from generation to generation. +#4:4 I Nebuchadnezzar was at rest in my house, and flourishing in my palace: +#4:5 I saw a dream which made me afraid, and the thoughts upon my bed and the visions of my head troubled me. +#4:6 Therefore I made a decree to bring in all the wise [men] of Babylon before me, that they might make known to me the interpretation of the dream. +#4:7 Then came in the magicians, the astrologers, the Chaldeans, and the sooth-sayers: and I told the dream before them; but they did not make known to me the interpretation of it. +#4:8 But at the last Daniel came in before me, whose name [is] Belteshazzar, according to the name of my God, and in whom [is] the spirit of the holy gods: and before him I told the dream, [saying], +#4:9 O Belteshazzar, master of the magicians, because I know that the spirit of the holy gods [is] in thee, and no secret troubleth thee, tell me the visions of my dream that I have seen, and the interpretation of it. +#4:10 Thus [were] the visions of my head in my bed; I saw, and behold a tree in the midst of the earth, and its hight [was] great. +#4:11 The tree grew, and was strong, and its hight reached to heaven, and the sight of it to the end of all the earth: +#4:12 Its leaves [were] fair, and its fruit abundant, and in it [was] food for all: the beasts of the field had shade under it, and the fowls of heaven dwelt among its boughs, and all flesh was fed from it. +#4:13 I saw in the visions of my head upon my bed, and behold, a watcher and a holy one came down from heaven; +#4:14 He cried aloud, and said thus, Hew down the tree, and cut off its branches, shake off its leaves, and scatter its fruit: let the beasts escape from under it, and the fowls from its branches. +#4:15 Nevertheless leave the stump of its roots in the earth, even with a band of iron and brass, in the tender grass of the field; and let it be wet with the dew of heaven, and [let] its portion [be] with the beasts in the grass of the earth. +#4:16 Let his heart be changed from man's, and let a beast's heart be given to him; and let seven times pass over him. +#4:17 This matter [is] by the decree of the watchers, and the demand by the word of the holy ones: to the intent that the living may know that the most High ruleth in the kingdom of men, and giveth it to whomsoever he will, and setteth up over it the basest of men. +#4:18 This dream I king Nebuchadnezzar have seen. Now thou, O Belteshazzar, declare the interpretation of it, forasmuch as all the wise [men] of my kingdom are not able to make known to me the interpretation: but thou [art] able; for the spirit of the holy gods [is] in thee. +#4:19 Then Daniel, whose name [was] Belteshazzar, was astonished for one hour, and his thoughts troubled him. The king spoke, and said, Belteshazzar, let not the dream, or the interpretation of it, trouble thee. Belteshazzar answered, and said, My lord, the dream [be] to them that hate thee, and the interpretation of it to thy enemies. +#4:20 The tree that thou sawest, which grew, and was strong, whose hight reached to the heaven, and the sight of it to all the earth; +#4:21 Whose leaves [were] fair, and the fruit of it abundant, and in it [was] food for all; under which the beasts of the field dwelt, and upon whose branches the fowls of heaven had their habitation: +#4:22 It [is] thou, O king, that art grown and become strong: for thy greatness is grown, and reacheth to heaven, and thy dominion to the end of the earth. +#4:23 And whereas the king saw a watcher and a holy one coming down from heaven, and saying, Hew the tree down, and destroy it; yet leave the stump of its roots in the earth, even with a band of iron and brass, in the tender grass of the field; and let it be wet with the dew of heaven, and [let] its portion [be] with the beasts of the field, till seven times shall pass over him; +#4:24 This [is] the interpretation, O king, and this [is] the decree of the most High, which is come upon my lord the king: +#4:25 That they shall drive thee from men, and thy dwelling shall be with the beasts of the field, and they shall make thee to eat grass as oxen, and they shall wet thee with the dew of heaven, and seven times shall pass over thee, till thou shalt know that the most High ruleth in the kingdom of men, and giveth it to whomsoever he will. +#4:26 And whereas they commanded to leave the stump of the tree roots; thy kingdom shall be sure to thee, after that thou shalt have known that the heavens do rule. +#4:27 Wherefore, O king, let my counsel be acceptable to thee, and break off thy sins by righteousness, and thy iniquities by showing mercy to the poor; if it may be a lengthening of thy tranquillity. +#4:28 All this came upon the king Nebuchadnezzar. +#4:29 At the end of twelve months he walked in the palace of the kingdom of Babylon. +#4:30 The king spoke, and said, Is not this great Babylon, that I have built for the house of the kingdom by the might of my power, and for the honor of my majesty? +#4:31 While the word [was] in the king's mouth, there fell a voice from heaven, [saying], O king Nebuchadnezzar, to thee it is spoken; The kingdom hath departed from thee. +#4:32 And they shall drive thee from men, and thy dwelling [shall be] with the beasts of the field: they shall make thee to eat grass as oxen, and seven times shall pass over thee, until thou shalt know that the most High ruleth in the kingdom of men, and giveth it to whomsoever he will. +#4:33 The same hour was the thing fulfilled upon Nebuchadnezzar: and he was driven from men, and ate grass as oxen, and his body was wet with the dew of heaven, till his hairs were grown like eagles' [feathers], and his nails like birds' [claws]. +#4:34 And at the end of the days I Nebuchadnezzar lifted up my eyes to heaven, and my understanding returned to me, and I blessed the most High, and I praised and honored him that liveth for ever, whose dominion [is] an everlasting dominion, and his kingdom [is] from generation to generation: +#4:35 And all the inhabitants of the earth [are] reputed as nothing: and he doeth according to his will in the army of heaven, and [among] the inhabitants of the earth: and none can stay his hand, or say to him, What doest thou? +#4:36 At the same time my reason returned to me; and for the glory of my kingdom, my honor and brightness returned to me; and my counselors and my lords sought to me; and I was established in my kingdom, and excellent majesty was added to me. +#4:37 Now I Nebuchadnezzar praise and extol and honor the King of heaven, all whose works [are] truth, and his ways judgment: and those that walk in pride he is able to abase. +#5:1 Belshazzar the king made a great feast to a thousand of his lords, and drank wine before the thousand. +#5:2 Belshazzar, while he tasted the wine, commanded to bring the golden and silver vessels which his father Nebuchadnezzar had taken out of the temple which [was] in Jerusalem; that the king, and his princes, his wives, and his concubines, might drink in them. +#5:3 Then they brought the golden vessels that were taken out of the temple of the house of God which [was] at Jerusalem; and the king, and his princes, his wives, and his concubines, drank in them. +#5:4 They drank wine, and praised the gods of gold, and of silver, of brass, of iron, of wood, and of stone. +#5:5 In the same hour came forth fingers of a man's hand, and wrote over against the candlestick upon the plaster of the wall of the king's palace: and the king saw the part of the hand that wrote. +#5:6 Then the king's countenance was changed, and his thoughts troubled him, so that the joints of his loins were loosed, and his knees smote one against another. +#5:7 The king cried aloud to bring in the astrologers, the Chaldeans, and the sooth-sayers. [And] the king spoke and said to the wise [men] of Babylon, Whoever shall read this writing, and show me the interpretation of it, shall be clothed with scarlet, and [have] a chain of gold about his neck, and shall be the third ruler in the kingdom. +#5:8 Then came in all the king's wise [men]: but they could not read the writing, nor make known to the king the interpretation of it. +#5:9 Then was the king Belshazzar greatly troubled, and his countenance was changed in him, and his lords were astonished. +#5:10 [Now] the queen by reason of the words of the king and his lords came into the banquet house: [and] the queen spoke and said, O king, live for ever: let not thy thoughts trouble thee, nor let thy countenance be changed: +#5:11 There is a man in thy kingdom, in whom [is] the spirit of the holy gods; and in the days of thy father light and understanding and wisdom, like the wisdom of the gods, was found in him; whom the king Nebuchadnezzar thy father, the king, [I say], thy father, made master of the magicians, astrologers, Chaldeans, [and] sooth-sayers; +#5:12 Forasmuch as an excellent spirit, and knowledge, and understanding, the interpreting of dreams, and showing of hard sentences, and dissolving of doubts, were found in the same Daniel, whom the king named Belteshazzar: now let Daniel be called, and he will show the interpretation. +#5:13 Then was Daniel brought in before the king. [And] the king spoke and said to Daniel, [Art] thou that Daniel, who [art] of the children of the captivity of Judah, whom the king my father brought out of Judea? +#5:14 I have even heard of thee, that the spirit of the gods [is] in thee, and [that] light and understanding and excellent wisdom is found in thee. +#5:15 And now the wise [men], the astrologers, have been brought in before me, that they should read this writing, and make known to me the interpretation of it, but they could not show the interpretation of the thing: +#5:16 And I have heard of thee, that thou canst make interpretations, and dissolve doubts: now if thou canst read the writing, and make known to me the interpretation of it, thou shalt be clothed with scarlet, and [have] a chain of gold about thy neck, and shalt be the third ruler in the kingdom. +#5:17 Then Daniel answered and said before the king, Let thy gifts be to thyself, and give thy rewards to another; yet I will read the writing to the king, and make known to him the interpretation. +#5:18 O thou king, the most high God gave Nebuchadnezzar thy father a kingdom, and majesty, and glory, and honor: +#5:19 And for the majesty that he gave him, all people, nations, and languages, trembled and feared before him: whom he would he slew; and whom he would he kept alive; and whom he would he set up; and whom he would he put down. +#5:20 But when his heart was lifted up, and his mind hardened in pride, he was deposed from his kingly throne, and they took his glory from him: +#5:21 And he was driven from the sons of men; and his heart was made like the beasts, and his dwelling [was] with the wild asses: they fed him with grass like oxen, and his body was wet with the dew of heaven; till he knew that the most high God ruleth in the kingdom of men, and [that] he appointeth over it whomsoever he will. +#5:22 And thou his son, O Belshazzar, hast not humbled thy heart, though thou knewest all this; +#5:23 But hast lifted up thyself against the Lord of heaven; and they have brought the vessels of his house before thee, and thou, and thy lords, thy wives, and thy concubines, have drank wine in them; and thou hast praised the gods of silver, and gold, of brass, iron, wood, and stone, which see not, nor hear, nor know: and the God in whose hand thy breath [is], and whose [are] all thy ways, thou hast not glorified. +#5:24 Then was the part of the hand sent from him; and this writing was written. +#5:25 And this [is] the writing that was written, MENE, MENE, TEKEL, UPHARSIN. +#5:26 This [is] the interpretation of the thing: MENE; God hath numbered thy kingdom, and finished it. +#5:27 TEKEL; Thou art weighed in the balances, and art found wanting. +#5:28 PERES; Thy kingdom is divided, and given to the Medes and Persians. +#5:29 Then commanded Belshazzar, and they clothed Daniel with scarlet, and [put] a chain of gold about his neck, and made a proclamation concerning him, that he should be the third ruler in the kingdom. +#5:30 In that night was Belshazzar the king of the Chaldeans slain. +#5:31 And Darius the Median took the kingdom, [being] about sixty and two years old. +#6:1 It pleased Darius to set over the kingdom a hundred and twenty princes, who should be over the whole kingdom; +#6:2 And over these three presidents; of whom Daniel [was] first: that the princes might give accounts to them, and the king should have no damage. +#6:3 Then this Daniel was preferred above the presidents and princes, because an excellent spirit [was] in him; and the king thought to set him over the whole realm. +#6:4 Then the presidents and princes sought to find occasion against Daniel concerning the kingdom; but they could find no occasion nor fault; forasmuch as he [was] faithful, neither was there any error or fault found in him. +#6:5 Then said these men, We shall not find any occasion against this Daniel, except we find [it] against him concerning the law of his God. +#6:6 Then these presidents and princes assembled to the king, and said thus to him, King Darius, live for ever. +#6:7 All the presidents of the kingdom, the governors, and the princes, the counselors, and the captains, have consulted together to establish a royal statute, and to make a firm decree, that whoever shall ask a petition of any God or man for thirty days, save of thee, O king, he shall be cast into the den of lions. +#6:8 Now, O king, establish the decree, and sign the writing, that it may not be changed, according to the law of the Medes and Persians, which altereth not. +#6:9 Wherefore king Darius signed the writing and the decree. +#6:10 Now when Daniel knew that the writing was signed, he went into his house; and his windows being open in his chamber towards Jerusalem, he kneeled upon his knees three times a day, and prayed, and gave thanks before his God, as he did before. +#6:11 Then these men assembled, and found Daniel praying and making supplication before his God. +#6:12 Then they came near, and spoke before the king concerning the king's decree; Hast thou not signed a decree, that every man that shall ask [a petition] of any God or man within thirty days, save of thee, O king, shall be cast into the den of lions? The king answered and said, The thing [is] true, according to the law of the Medes and Persians, which altereth not. +#6:13 Then they answered and said before the king, That Daniel, who [is] of the children of the captivity of Judah, regardeth not thee, O king, nor the decree that thou hast signed, but maketh his petition three times a day. +#6:14 Then the king, when he heard [these] words, was much displeased with himself, and set [his] heart on Daniel to deliver him: and he labored till the setting of the sun to deliver him. +#6:15 Then these men assembled to the king, and said to the king, Know, O king, that the law of the Medes and Persians [is], That no decree nor statute which the king establisheth may be changed. +#6:16 Then the king commanded, and they brought Daniel, and cast [him] into the den of lions. [Now] the king spoke and said to Daniel, Thy God whom thou servest continually, he will deliver thee. +#6:17 And a stone was brought, and laid upon the mouth of the den; and the king sealed it with his own signet, and with the signet of his lords; that the purpose might not be changed concerning Daniel. +#6:18 Then the king went to his palace, and passed the night fasting: neither were instruments of music brought before him: and his sleep went from him. +#6:19 Then the king arose very early in the morning, and went in haste to the den of lions. +#6:20 And when he came to the den, he cried with a lamentable voice to Daniel: [and] the king spoke and said to Daniel, O Daniel, servant of the living God, is thy God, whom thou servest continually, able to deliver thee from the lions? +#6:21 Then said Daniel to the king, O king, live for ever. +#6:22 My God hath sent his angel, and hath shut the lions' mouths, that they have not hurt me: forasmuch as before him innocence was found in me; and also before thee, O king, have I done no hurt. +#6:23 Then was the king exceeding glad for him, and commanded that they should take Daniel out of the den. So Daniel was taken out of the den, and no manner of hurt was found upon him, because he believed in his God. +#6:24 And the king commanded, and they brought those men who had accused Daniel, and they cast [them] into the den of lions, them, their children, and their wives; and the lions had the mastery of them, and broke all their bones in pieces before they came to the bottom of the den. +#6:25 Then king Darius wrote to all people, nations, and languages, that dwell in all the earth; Peace be multiplied to you. +#6:26 I make a decree, That in every dominion of my kingdom men tremble and fear before the God of Daniel: for he [is] the living God, and steadfast for ever, and his kingdom [that] which shall not be destroyed, and his dominion [shall be even] to the end. +#6:27 He delivereth and rescueth, and he worketh signs and wonders in heaven and on earth, who hath delivered Daniel from the power of the lions. +#6:28 So this Daniel prospered in the reign of Darius, and in the reign of Cyrus the Persian. +#7:1 In the first year of Belshazzar king of Babylon, Daniel had a dream and visions of his head upon his bed: then he wrote the dream, [and] told the sum of the matters. +#7:2 Daniel spoke and said, I saw in my vision by night, and behold, the four winds of heaven strove upon the great sea. +#7:3 And four great beasts came up from the sea, diverse one from another. +#7:4 The first [was] like a lion, and had eagles' wings: I beheld till its wings were plucked, and it was lifted up from the earth, and made to stand upon the feet as a man, and a man's heart was given to it. +#7:5 And behold another beast, a second, like a bear, and it raised itself on one side, and [it had] three ribs in the mouth of it between the teeth of it: and they said thus to it, Arise, devour much flesh. +#7:6 After this I beheld, and lo another, like a leopard, which had upon the back of it four wings of a fowl; the beast had also four heads; and dominion was given to it. +#7:7 After this I saw in the night visions, and behold a fourth beast, dreadful and terrible, and strong exceedingly; and it had great iron teeth: it devoured and broke in pieces, and stamped the residue with its feet: and it [was] diverse from all the beasts that [were] before it; and it had ten horns. +#7:8 I considered the horns, and behold, there came up among them another little horn, before whom there were three of the first horns plucked up by the roots: and behold, in this horn [were] eyes like the eyes of a man, and a mouth speaking great things. +#7:9 I beheld till the thrones were cast down, and the Ancient of days did sit, whose garment [was] white as snow, and the hair of his head like the pure wool: his throne [was like] the fiery flame, [and] his wheels [as] burning fire. +#7:10 A fiery stream issued and came forth from before him: thousand thousands ministered to him, and ten thousand times ten thousand stood before him: the judgment was set and the books were opened. +#7:11 I beheld then because of the voice of the great words which the horn spoke: I beheld [even] till the beast was slain, and his body destroyed, and given to the burning flame. +#7:12 As concerning the rest of the beasts, they had their dominion taken away: yet their lives were prolonged for a season and time. +#7:13 I saw in the night visions, and behold, [one] like the son of man came with the clouds of heaven, and came to the Ancient of days, and they brought him near before him. +#7:14 And there was given him dominion, and glory, and a kingdom, that all people, nations, and languages, should serve him: his dominion [is] an everlasting dominion, which shall not pass away, and his kingdom [that] which shall not be destroyed. +#7:15 I Daniel was grieved in my spirit in the midst of [my] body, and the visions of my head troubled me. +#7:16 I came near to one of them that stood by, and asked him the truth of all this. So he told me, and made me know the interpretation of the things. +#7:17 These great beasts, which are four, [are] four kings, [which] shall arise out of the earth. +#7:18 But the saints of the most High shall take the kingdom, and possess the kingdom for ever, even for ever and ever. +#7:19 Then I would know the truth of the fourth beast, which was diverse from all the others, exceeding dreadful, whose teeth [were of] iron, and his nails [of] brass; [which] devoured, broke in pieces, and stamped the residue with his feet; +#7:20 And of the ten horns that [were] in his head, and [of] the other which came up, and before whom three fell; even [of] that horn that had eyes, and a mouth that spoke very great things, whose look [was] more stout than his fellows. +#7:21 I beheld, and the same horn made war with the saints, and prevailed against them; +#7:22 Until the Ancient of days came, and judgment was given to the saints of the most High; and the time came that the saints possessed the kingdom. +#7:23 Thus he said, The fourth beast shall be the fourth kingdom upon earth, which shall be diverse from all kingdoms, and shall devour the whole earth, and shall tread it down, and break it in pieces. +#7:24 And the ten horns out of this kingdom [are] ten kings [that] shall arise: and another shall rise after them; and he shall be diverse from the first, and he shall subdue three kings. +#7:25 And he shall speak [great] words against the most High, and shall wear out the saints of the most High, and think to change times and laws: and they shall be given into his hand until a time and times and the dividing of time. +#7:26 But the judgment shall sit, and they shall take away his dominion to consume and to destroy [it] to the end. +#7:27 And the kingdom and dominion, and the greatness of the kingdom under the whole heaven, shall be given to the people of the saints of the most High, whose kingdom [is] an everlasting kingdom, and all dominions shall serve and obey him. +#7:28 Hitherto [is] the end of the matter. As for me Daniel, my cogitations much troubled me, and my countenance changed in me: but I kept the matter in my heart. +#8:1 In the third year of the reign of king Belshazzar a vision appeared to me, [even to] me, Daniel, after that which appeared to me at the first. +#8:2 And I saw in a vision; and it came to pass, when I saw, that I [was] at Shushan [in] the palace, which [is] in the province of Elam; and I saw in a vision, and I was by the river Ulai. +#8:3 Then I lifted up my eyes, and saw, and behold, there stood before the river a ram which had [two] horns: and the [two] horns [were] high; but one [was] higher than the other, and the higher came up last. +#8:4 I saw the ram pushing westward, and northward, and southward; so that no beasts might stand before him, neither [was there any] that could deliver out of his hand; but he did according to his will, and became great. +#8:5 And as I was considering, behold, a he-goat came from the west on the face of the whole earth, and touched not the ground: and the goat [had] a notable horn between his eyes. +#8:6 And he came to the ram that had [two] horns, which I had seen standing before the river, and ran to him in the fury of his power. +#8:7 And I saw him come close to the ram, and he was moved with anger against him, and smote the ram, and broke his two horns: and there was no power in the ram to stand before him, but he cast him down to the ground, and stamped upon him: and there was none that could deliver the ram out of his hand. +#8:8 Therefore the he-goat became very great: and when he was strong, the great horn was broken; and in its stead came up four notable ones towards the four winds of heaven. +#8:9 And out of one of them came forth a little horn, which became exceeding great, towards the south, and towards the east, and towards the pleasant [land]. +#8:10 And it grew great, [even] to the host of heaven; and it cast down [some] of the host and of the stars to the ground, and stamped upon them. +#8:11 Yes, he magnified [himself] even to the prince of the host, and by him the daily [sacrifice] was taken away, and the place of his sanctuary was cast down. +#8:12 And a host was given [him] against the daily [sacrifice] by reason of transgression, and it cast down the truth to the ground; and it practiced, and prospered. +#8:13 Then I heard one saint speaking, and another saint said to that certain [saint] who spoke, How long [shall be] the vision [concerning] the daily [sacrifice], and the transgression of desolation, to give both the sanctuary and the host to be trodden under foot? +#8:14 And he said to me, Until two thousand and three hundred days; then shall the sanctuary be cleansed. +#8:15 And it came to pass, when I, [even] I Daniel, had seen the vision, and sought for the meaning, then behold, there stood before me as the appearance of a man. +#8:16 And I heard a man's voice between [the banks of] Ulai, which called, and said, Gabriel, make this [man] to understand the vision. +#8:17 So he came near where I stood: and when he came, I was afraid, and fell upon my face: but he said to me, Understand, O son of man: for at the time of the end [shall be] the vision. +#8:18 Now as he was speaking with me, I was in a deep sleep on my face towards the ground: but he touched me, and set me upright. +#8:19 And he said, Behold, I will make thee know what shall be in the last end of the indignation: for at the time appointed the end [shall be]. +#8:20 The ram which thou sawest having [two] horns [are] the kings of Media and Persia. +#8:21 And the rough goat [is] the king of Grecia: and the great horn that [is] between his eyes [is] the first king. +#8:22 Now that being broken, whereas four stood up in its place, four kingdoms shall stand up out of the nation, but not in his power. +#8:23 And in the latter time of their kingdom, when the transgressors are come to the full, a king of fierce countenance, and understanding dark sentences, shall stand up. +#8:24 And his power shall be mighty, but not by his own power: and he shall destroy wonderfully, and shall prosper, and practice, and shall destroy the mighty and the holy people. +#8:25 And through his policy also he shall cause craft to prosper in his hand; and he shall magnify [himself] in his heart, and by peace shall destroy many: he shall also stand up against the Prince of princes; but he shall be broken without hand. +#8:26 And the vision of the evening and the morning which was told [is] true: wherefore shut thou up the vision; for it [shall be] for many days. +#8:27 And I Daniel fainted, and was sick [certain] days; afterward I rose, and did the king's business; and I was astonished at the vision, but none understood [it]. +#9:1 In the first year of Darius the son of Ahasuerus, of the seed of the Medes, who was made king over the realm of the Chaldeans; +#9:2 In the first year of his reign, I Daniel understood by books the number of the years, concerning which the word of the LORD came to Jeremiah the prophet, that he would accomplish seventy years in the desolations of Jerusalem. +#9:3 And I set my face to the Lord God, to seek by prayer and supplications, with fasting, and sackcloth, and ashes: +#9:4 And I prayed to the LORD my God, and made my confession, and said, O Lord, the great and dreadful God, keeping the covenant and mercy to them that love him, and to them that keep his commandments; +#9:5 We have sinned, and have committed iniquity, and have done wickedly, and have rebelled, even by departing from thy precepts and from thy judgments: +#9:6 Neither have we hearkened to thy servants the prophets, who spoke in thy name to our kings, our princes, and our fathers, and to all the people of the land. +#9:7 O Lord, righteousness [belongeth] to thee, but to us confusion of faces, as at this day; to the men of Judah, and to the inhabitants of Jerusalem, and to all Israel, [that are] near, and [that are] far off, through all the countries whither thou hast driven them, because of their trespass that they have trespassed against thee. +#9:8 O Lord, to us [belongeth] confusion of face, to our kings, to our princes, and to our fathers, because we have sinned against thee. +#9:9 To the Lord our God [belong] mercies and forgivenesses, though we have rebelled against him; +#9:10 Neither have we obeyed the voice of the LORD our God, to walk in his laws, which he set before us by his servants the prophets. +#9:11 And all Israel have transgressed thy law, even by departing, that they might not obey thy voice; therefore the curse is poured upon us, and the oath that [is] written in the law of Moses the servant of God, because we have sinned against him. +#9:12 And he hath confirmed his words, which he spoke against us, and against our judges that judged us, by bringing upon us a great evil: for under the whole heaven it hath not been done as it hath been done upon Jerusalem. +#9:13 As [it is] written in the law of Moses, all this evil is come upon us: yet we have not made our prayer before the LORD our God, that we might turn from our iniquities, and understand thy truth. +#9:14 Therefore hath the LORD watched upon the evil, and brought it upon us: for the LORD our God [is] righteous in all his works which he doeth: for we have not obeyed his voice. +#9:15 And now, O Lord our God, that hast brought thy people out of the land of Egypt with a mighty hand, and hast obtained thee renown, as at this day; we have sinned, we have done wickedly. +#9:16 O Lord, according to all thy righteousness, I beseech thee, let thy anger and thy fury be turned away from thy city Jerusalem, thy holy mountain: because for our sins and for the iniquities of our fathers, Jerusalem and thy people [have become] a reproach to all [that are] about us. +#9:17 Now therefore, O our God, hear the prayer of thy servant, and his supplications, and cause thy face to shine upon thy sanctuary that is desolate, for the Lord's sake. +#9:18 O my God, incline thy ear, and hear; open thy eyes, and behold our desolations, and the city which is called by thy name: for we do not present our supplications before thee for our righteousnesses, but for thy great mercies. +#9:19 O Lord, hear; O Lord, forgive; O Lord, hearken and do; defer not, for thy own sake, O my God: for thy city and thy people are called by thy name. +#9:20 And while I was speaking, and praying, and confessing my sin, and the sin of my people Israel, and presenting my supplication before the LORD my God for the holy mountain of my God; +#9:21 Yes, while I [was] speaking in prayer, even the man Gabriel, whom I had seen in the vision at the beginning, being caused to fly swiftly, touched me about the time of the evening oblation. +#9:22 And he informed [me], and talked with me, and said, O Daniel, I am now come forth to give thee skill and understanding. +#9:23 At the beginning of thy supplications the commandment came forth, and I am come to show [thee]; for thou [art] greatly beloved: therefore understand the matter, and consider the vision. +#9:24 Seventy weeks are determined upon thy people and upon thy holy city to finish the transgression, and to make an end of sins, and to make reconciliation for iniquity, and to bring in everlasting righteousness, and to seal up the vision and prophecy, and to anoint the most Holy. +#9:25 Know therefore and understand, [that] from the going forth of the commandment to restore and to build Jerusalem to the Messiah the Prince [shall be] seven weeks, and sixty and two weeks: the street shall be built again, and the wall, even in troublous times. +#9:26 And after sixty and two weeks shall Messiah be cut off, but not for himself: and the people of the prince that shall come shall destroy the city and the sanctuary; and its end [shall be] with a flood, and to the end of the war desolations are determined. +#9:27 And he shall confirm the covenant with many for one week: and in the midst of the week he shall cause the sacrifice and the oblation to cease, and for the overspreading of abominations, he shall make [it] desolate, even until the consummation, and that determined shall be poured upon the desolate. +#10:1 In the third year of Cyrus king of Persia, a thing was revealed to Daniel, whose name was called Belteshazzar; and the thing [was] true, but the time appointed [was] long: and he understood the thing, and had understanding of the vision. +#10:2 In those days I Daniel was mourning three full weeks. +#10:3 I ate no pleasant bread, neither came flesh nor wine in my mouth, neither did I anoint myself at all, till three whole weeks were fulfilled. +#10:4 And in the four and twentieth day of the first month, as I was by the side of the great river, which [is] Hiddekel; +#10:5 Then I lifted up my eyes, and looked, and behold a certain man clothed in linen, whose loins [were] girded with fine gold of Uphaz: +#10:6 His body also [was] like the beryl, and his face as the appearance of lightning, and his eyes as lamps of fire, and his arms and his feet like in color to polished brass, and the voice of his words like the voice of a multitude. +#10:7 And I Daniel alone saw the vision: for the men that were with me saw not the vision: but a great quaking fell upon them, so that they fled to hide themselves. +#10:8 Therefore I was left alone, and saw this great vision, and there remained no strength in me: for my comeliness was turned in me into corruption, and I retained no strength. +#10:9 Yet I heard the voice of his words: and when I heard the voice of his words, then I was in a deep sleep on my face, and my face toward the ground. +#10:10 And behold, a hand touched me, which set me upon my knees and [upon] the palms of my hands. +#10:11 And he said to me, O Daniel, a man greatly beloved, understand the words that I speak to thee, and stand upright: for to thee I am now sent. And when he had spoken this word to me, I stood trembling. +#10:12 Then said he to me, Fear not, Daniel: for from the first day that thou didst set thy heart to understand, and to chasten thyself before thy God, thy words were heard, and I am come for thy words. +#10:13 But the prince of the kingdom of Persia withstood me one and twenty days: but lo, Michael, one of the chief princes, came to help me; and I remained there with the kings of Persia. +#10:14 Now I have come to make thee understand what shall befall thy people in the latter days: for yet the vision [is] for many days. +#10:15 And when he had spoken such words to me, I set my face towards the ground, and I became dumb. +#10:16 And behold, [one] like the similitude of the sons of men touched my lips: then I opened my mouth, and spoke, and said to him that stood before me, O my lord, by the vision my sorrows are turned upon me, and I have retained no strength. +#10:17 For how can the servant of this my lord talk with this my lord? for as for me, immediately there remained no strength in me, neither is there breath left in me. +#10:18 Then there came again and touched me [one] like the appearance of a man, and he strengthened me, +#10:19 And said, O man greatly beloved, fear not: peace [be] to thee, be strong, yes, be strong. And when he had spoken to me, I was strengthened, and said, Let my lord speak; for thou hast strengthened me. +#10:20 Then said he, Knowest thou for what cause I come to thee? and now will I return to fight with the prince of Persia: and when I am gone forth, lo, the prince of Grecia shall come. +#10:21 But I will show thee that which is noted in the scripture of truth: and [there is] none that holdeth with me in these things, but Michael your prince. +#11:1 Also I, in the first year of Darius the Mede, [even] I, stood to confirm and to strengthen him. +#11:2 And now will I show thee the truth. Behold, there shall stand up yet three kings in Persia; and the fourth shall be far richer than [they] all: and by his strength through his riches he shall stir up all against the realm of Grecia. +#11:3 And a mighty king shall stand up, that shall rule with great dominion, and do according to his will. +#11:4 And when he shall stand up, his kingdom shall be broken, and shall be divided towards the four winds of heaven; and not to his posterity, nor according to his dominion which he ruled: for his kingdom shall be plucked up, even for others beside those. +#11:5 And the king of the south shall be strong, and [one] of his princes; and he shall be strong above him, and have dominion; his dominion [shall be] a great dominion. +#11:6 And in the end of years they shall join themselves together; for the king's daughter of the south shall come to the king of the north to make an agreement: but she shall not retain the power of the arm; neither shall he stand, nor his arm: but she shall be given up, and they that brought her, and he that begat her, and he that strengthened her in [these] times. +#11:7 But out of a branch of her roots shall [one] stand up in his estate, who shall come with an army, and shall enter into the fortress of the king of the north, and shall deal against them, and shall prevail: +#11:8 And shall also carry captives into Egypt their gods, with their princes, [and] with their precious vessels of silver and of gold; and he shall continue [more] years than the king of the north. +#11:9 So the king of the south shall come into [his] kingdom, and shall return into his own land. +#11:10 But his sons shall be stirred up, and shall assemble a multitude of great forces: and [one] shall certainly come, and overflow, and pass through: then shall he return, and be stirred up, [even] to his fortress. +#11:11 And the king of the south shall be moved with wrath, and shall come forth and fight with him, [even] with the king of the north: and he shall set forth a great multitude; but the multitude shall be given into his hand. +#11:12 [And] when he hath taken away the multitude, his heart shall be lifted up; and he shall cast down [many] ten thousands: but he shall not be strengthened [by it]. +#11:13 For the king of the north shall return, and shall set forth a multitude greater than the former, and shall certainly come after certain years with a great army and with much riches. +#11:14 And in those times there shall many stand up against the king of the south: also the robbers of thy people shall exalt themselves to establish the vision; but they shall fall. +#11:15 So the king of the north shall come, and cast up a mount, and take the most fortified cities: and the arms of the south shall not withstand, neither his chosen people, neither [shall there be any] strength to withstand. +#11:16 But he that cometh against him shall do according to his own will, and none shall stand before him: and he shall stand in the glorious land, which by his hand shall be consumed. +#11:17 He shall also set his face to enter with the strength of his whole kingdom, and upright ones with him; thus shall he do: and he shall give him the daughter of women, corrupting her: but she shall not stand [on his side], neither be for him. +#11:18 After this shall he turn his face to the isles, and shall take many: but a prince for his own behalf shall cause the reproach offered by him to cease; without his own reproach he shall cause [it] to turn upon him. +#11:19 Then he shall turn his face towards the fort of his own land: but he shall stumble and fall, and not be found. +#11:20 Then shall stand up in his estate a raiser of taxes [in] the glory of the kingdom: but within few days he shall be destroyed, neither in anger, nor in battle. +#11:21 And in his estate shall stand up a vile person, to whom they shall not give the honor of the kingdom: but he shall come in peaceably, and obtain the kingdom by flatteries. +#11:22 And with the arms of a flood shall they be overflowed from before him, and shall be broken; yes, also the prince of the covenant. +#11:23 And after the league [made] with him he shall work deceitfully: for he shall come up, and shall become strong with a small people. +#11:24 He shall enter peaceably even upon the fattest places of the province; and he shall do [that] which his fathers have not done, nor his fathers' fathers; he shall scatter among them the prey, and spoil, and riches: [yes], and he shall forecast his devices against the strong holds, even for a time. +#11:25 And he shall stir up his power and his courage against the king of the south with a great army; and the king of the south shall be stirred up to battle with a very great and mighty army; but he shall not stand: for they shall forecast devices against him. +#11:26 Yes, they that feed of the portion of his provisions shall destroy him, and his army shall overflow: and many shall fall down slain. +#11:27 And both these kings hearts [shall be] to do mischief, and they shall speak lies at one table; but it shall not prosper: for yet the end [shall be] at the time appointed. +#11:28 Then shall he return into his land with great riches; and his heart [shall be] against the holy covenant; and he shall do [exploits], and return to his own land. +#11:29 At the time appointed he shall return, and come towards the south; but it shall not be as the former, or as the latter. +#11:30 For the ships of Chittim shall come against him: therefore he shall be grieved, and return, and have indignation against the holy covenant: so shall he do; he shall even return, and have intelligence with them that forsake the holy covenant. +#11:31 And arms shall stand on his part, and they shall pollute the sanctuary of strength, and shall take away the daily [sacrifice], and they shall place the abomination that maketh desolate. +#11:32 And such as do wickedly against the covenant shall he corrupt by flatteries: but the people that know their God shall be strong, and do [exploits]. +#11:33 And they that understand among the people shall instruct many: yet they shall fall by the sword, and by flame, by captivity, and by spoil, [many] days. +#11:34 Now when they shall fall, they shall be assisted with a little help: but many shall cleave to them with flatteries. +#11:35 And [some] of them of understanding shall fall, to try them, and to purge, and to make [them] white, [even] to the time of the end: because [it is] yet for a time appointed. +#11:36 And the king shall do according to his will; and he shall exalt himself, and magnify himself above every god, and shall speak marvelous things against the God of gods, and shall prosper till the indignation be accomplished: for that which is determined shall be done. +#11:37 Neither shall he regard the God of his fathers, nor the desire of women, nor regard any god: for he shall magnify himself above all. +#11:38 But in his estate shall he honor the God of forces: and a god whom his fathers knew not shall he honor with gold, and silver, and with precious stones, and pleasant things. +#11:39 Thus shall he do in the most strong holds with a strange god, whom he shall acknowledge [and] increase with glory: and he shall cause them to rule over many, and shall divide the land for gain. +#11:40 And at the time of the end shall the king of the south push at him: and the king of the north shall come against him like a whirlwind, with chariots, and with horsemen, and with many ships; and he shall enter into the countries, and shall overflow and pass over. +#11:41 He shall enter also into the glorious land, and many [countries] shall be overthrown: but these shall escape out of his hand, [even] Edom, and Moab, and the chief of the children of Ammon. +#11:42 He shall stretch forth his hand also upon the countries: and the land of Egypt shall not escape. +#11:43 But he shall have power over the treasures of gold and of silver, and over all the precious things of Egypt: and the Libyans and the Cushites [shall be] at his steps. +#11:44 But tidings out of the east and out of the north shall trouble him: therefore he shall go forth with great fury to destroy, and utterly to make away many. +#11:45 And he shall plant the tabernacles of his palace between the seas in the glorious holy mountain: yet he shall come to his end, and none shall help him. +#12:1 And at that time shall Michael stand up, the great prince who standeth for the children of thy people: and there shall be a time of trouble, such as never was since there was a nation [even] to that same time: and at that time thy people shall be delivered, every one that shall be found written in the book. +#12:2 And many of them that sleep in the dust of the earth shall awake, some to everlasting life, and some to shame [and] everlasting contempt. +#12:3 And they that are wise shall shine as the brightness of the firmament; and they that turn many to righteousness as the stars for ever and ever. +#12:4 But thou, O Daniel, shut up the words, and seal the book, [even] to the time of the end: many shall run to and fro, and knowledge shall be increased. +#12:5 Then I Daniel looked, and behold, there stood other two, the one on this side of the bank of the river, and the other on that side of the bank of the river. +#12:6 And [one] said to the man clothed in linen, who [was] upon the waters of the river, How long [shall it be to] the end of these wonders? +#12:7 And I heard the man clothed in linen, who [was] upon the waters of the river, when he held up his right hand and his left hand to heaven, and swore by him that liveth for ever, that [it shall be] for a time, times, and a half; and when he shall have accomplished to scatter the power of the holy people, all these [things] shall be finished. +#12:8 And I heard, but I understood not: then said I, O my Lord, what [shall be] the end of these [things]? +#12:9 And he said, Go thy way Daniel: for the words [are] closed up and sealed till the time of the end. +#12:10 Many shall be purified, and made white, and tried; but the wicked shall do wickedly: and none of the wicked shall understand; but the wise shall understand. +#12:11 And from the time [that] the daily [sacrifice] shall be taken away, and the abomination that maketh desolate set up, [there shall be] a thousand two hundred and ninety days. +#12:12 Blessed [is] he that waiteth, and cometh to the thousand three hundred and five and thirty days. +#12:13 But go thou thy way till the end: for thou shalt rest, and stand in thy lot at the end of the days. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/vars.tex b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/vars.tex new file mode 100644 index 0000000000..dd0af9751d --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/english/vars.tex @@ -0,0 +1,484 @@ +\variants 6 {BBE} {Jubilee2000} {NETfree} {UKJV} {RNKJV} {Webster} + +%\hyphenation{Ne-bú-kad-ne-sar} + +\vdef {took the kingdom} % BBE + {possessed the kingdom} % Jubilee2000 + {take possession of the kingdom} % NETfree + {possessed the kingdom} % UKJV + {possessed the kingdom} % RNKJV + {possessed the kingdom} % Webster + + +\vdef {Shushan} % BBE + {Shushan} % Jubilee2000 + {Susa} % NETfree + {Shushan} % UKJV + {Shushan} % RNKJV + {Shushan} % Webster + +\vdef {Breast and arms} % BBE + {Breast and arms} % Jubilee2000 + {Chest and arms} % NETfree + {Breast and arms} % UKJV + {Breast and arms} % RNKJV + {Breast and arms} % Webster + +\vdef {Middle and sides} % BBE + {Belly and thighs} % Jubilee2000 + {Belly and thighs} % NETfree + {Belly and thighs} % UKJV + {Belly and thighs} % RNKJV + {Belly and thighs} % Webster + +\vdef {Feet of iron} % BBE + {Feet of iron} % Jubilee2000 + {Feet of iron} % NETfree + {Feet of iron} % UKJV + {Feet of iron} % RNKJV + {Feet of iron} % Webster + + +\vdef {and potter's earth} % BBE + {and baked clay} % Jubilee2000 + { and clay} % NETfree + { and clay} % UKJV + { and clay} % RNKJV + { and clay} % Webster + +\vdef {brass} % BBE + {brass} % Jubilee2000 + {bronze} % NETfree + {brass} % UKJV + {brass} % RNKJV + {brass} % Webster + + +\vdef {Leopard} % BBE + {Tiger} % Jubilee2000 + {Leopard} % NETfree + {"} % UKJV + {"} % RNKJV + {"} % Webster + + +\vdef {He-goat} % BBE + {Goat} % Jubilee2000 + {Male goat} % NETfree + {He goat} % UKJV + {Goat} % RNKJV + {He-goat} % Webster + + +\vdef {Male sheep} % BBE + {Ram} % Jubilee2000 + {Ram} % NETfree + {Ram} % UKJV + {Ram} % RNKJV + {Ram} % Webster + +\vdef {Greece} % BBE + {Greece} % Jubilee2000 + {Greece} % NETfree + {Grecia} % UKJV + {Grecia} % RNKJV + {Grecia} % Webster + + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + + + + +\endinput + +\vdef {} % BBE + {} % Jubilee2000 + {} % NETfree + {} % UKJV + {} % RNKJV + {} % Webster + +\vdef {Putifar} {Pótifar} {Potífar} {Potífar} {Potifar} {Potífarovi} + + + + + +%Ex +\vdef {nebo lid jest tvrdé šíje, a milostiv buď nepravosti naší a hříchu našemu, a měj nás za dědictví} + {je to lid tvrdé šíje, a kéž odpouštíš stran naší nepravosti a stran našeho hříchu a kéž si nás chceš přivlastnit} + {je to lid tvrdé šíje. Odpusť naši vinu a náš hřích a přijmi nás do dědictví} + {Je to lid tvrdošíjný; promiň nám však vinu a hřích a přijmi nás jako dědictví.} + {je to tvrdošíjný lid. Odpusť naši nepravost i hřích a přijmi nás jako své vlastní} + {Izraelci jsou tvrdohlavý národ, odpusť nám, prosím, naše nepravosti a provinění a přijmi nás za své} + +\vdef {nepravost a přestoupení i hřích} + {nepravost a přestoupení a hřích} + {vinu, přestoupení a hřích} + {vinu, přestoupení a hřích} + {nepravost, provinění i hřích} + {viny, vzdor i nepravosti} + +\vdef {brány pekelné} + {brány hádu} + {brány podsvětí} + {brány pekel} + {brány pekel} + {žádná ďábelská moc} + + + +\vdef {Joakim} {Jehójákím} {Jójákím} {Jójakím} {Joakim} {Jójakím} +\vdef {Daniel} {Dánijjél} {Daniel} {Daniel} {Daniel} {Daniel} +\vdef {Chananiáš} {Chananjá} {Chananjáš} {Chananjáš} {Chananiáš} {Chananjáš} +\vdef {Mizael} {Míšáél} {Míšael} {Míšael} {Mišael} {Mišael} % Mizach je totéž? +\vdef {Mizach} {Méšak} {Méšak} {Méšak} {Mešach} {Méšak} +\vdef {Azariáš} {Azarjá} {Azarjáš} {Azarjáš} {Azariáš} {Azarjáš} +\vdef {Sidrach} {Šadrach} {Šadrak} {Šadrak} {Šadrach} {Šadrak} +\vdef {Abdenágo} {Avéd-negó} {Abed-nego} {Abed-nego} {Abednego} {Abed-nego} +\vdef {Cýr} {Kóreš} {Kýr} {Kýr} {Kýr} {Kýr} +\vdef {Mardocheus} {Mordechaj} {Mordokaj} {Mordokaj} {Mordechaj} {Mordokaj} +\vdef {Dura} {} {} {Dúra} {} {} +\vdef {Balsazar} {Bélšaccar} {Belšasar} {Belšasar} {Belšasar} {Belšasar} +\vdef {Darius} {Dárjáveš} {Dareios} {Darjaveš} {Darjaveš} {Darjaveš} % ?? +\vdef {Izaiáš} {Isajá} {Izajáš} {Izajáš} {Izaiáš} {Izajáš} +\vdef {šelem} {zvířat} {šelem} {zvířat} {šelem} {šelem} +\vdef {šelmy} {zvířata} {šelmy} {zvířata} {šelmy} {šelmy} +\vdef {pard} {levhart} {levhart} {levhart} {pardál} {levhart} +\vdef {Ezechiáš} {Jechizkijjáhú} {Chizkijáš} {Chizkijáš} {Ezechiáš} {Chizkijáš} + +\vdef + {léto} %BKR + {doba} %PSP + {čas} %CSP + {léto} %CEP + {období} %B21 + {léto} %SNC + +\vdef {svatým výsostí} {svatým Nejvyššího} {svatým Nejvyššího} {svatým Nejvyššího} {ve prospěch svatých Nejvyššího} {svatým lidem, kteří slouží Nejvyššímu} + + +%\vdef {} {} {} {} {} {} + + +\vdef {Nabuchodonozor král Babylonský} + {Nevúchadneccar, král Bávelu} + {babylonský král Nebúkadnesar} + {Nebúkadnesar, babylónský král} + {babylonský král Nabukadnezar} + {babylónský král Nebúkdnesar} + +\vdef {Jeremiáš} %BKR + {Jeremjá} %PSP + {Jeremjáš} %CSP + {Jeremjáš} %CEP + {Jeremiáš} %B21 + {Jeremjáš} %SNC + +\vdef {Ezechiel} %BKR + {Ezekiél} %PSP + {Ezechiel} %CSP + {Ezechiel} %CEP + {Ezechiel} %B21 + {Ezechiel} %SNC + + + + +\vdef {Zorobábel} %BKR + {Zerubbável} %PSP + {Zerubábel} %CSP + {Zerubábel} %CEP + {Zerubábel} %B21 + {Zerubábel} %SNC + +\vdef {Ezdráš} %BKR + {Ezrá} %PSP + {Ezdráš} %CSP + {Ezdráš} %CEP + {Ezdráš} %B21 + {Ezdráš} %SNC + +\vdef {Nehemiáš} %BKR + {Nechemjá} %PSP + {Nehemjáš} %CSP + {Nehemjáš} %CEP + {Nehemiáš} %B21 + {Nehemjáš} %SNC + +\vdef {Michal} %BKR + {Mícháél} %PSP + {Michael} %CSP + {Míkael} %CEP + {Michael} %B21 + {Michael} %SNC + + + + + +\vdef {Baltazar} {Béltešaccar} {Beltšasar} {Beltšasar} {Baltazar} {Beltšasar} +\vdef {Nabuchodonozor} {Nevúchadneccar} {Nebúkadnesar} {Nebúkadnesar} {Nabukadnezar} {Nebúkadnesar} +\vdef {sedm let} {sedm dob} {sedm časů} {sedm let} {sedm období} {po dobu sedmi let} +%\vdef {léto} {} {čas} {léto} {} {} +\vdef {Balsazar} {Bélšaccar} {Belšasar} {Belšasar} {Belšasar} {Belšasar} + +%\vdef {Darius} {Dárjáveš} {Dareios} {Darjaveš} {Darjaveš} {Darjaveš} +\vdef {Daria} {Dárjáveše} {Dareia} {Darjaveše} {Darjaveše} {Darjaveše} +\vdef {Dariov} {Dárjávešov} {Dareiov} {Darjavešov} {Darjavešov} {Darjavešov} +\vdef {Dariův} {Dárjávešův} {Dareiův} {Darjavešův} {Darjaveš} {Darjaveš} +\vdef {Dariem} {Dárjávešem} {Dareiem} {Darjavešem} {Darjavešem} {Darjavešem} + +\vdef {učiněn jest králem} + {byl uveden v kralování} + {byl učiněn králem} + {byl králem} + {byl ustanoven vládcem} + {byl ustanoven} +\vdef {ujal království} + {se kralování ujal} + {se kralování ujal} + {se ujal království} + {obdržel království} + {začal kralovat} + + + + +\vdef {Asver} {Achašvéróš} {Achašvéróš} {Achašvéroš} {Ahasver} {Achašvéroš} + +\vdef {Gabriel} {Gavríél} {Gabriel} {Gabriel} {Gabriel} {Gabriel} + + +\vdef {Susan} {Šúšán} {Šúšan} {Šúšan} {Súsy} {Šúšan} % nominativ, akuzativ, vokativ + +\vdef {Mesiáš} {Pomazaný} {Pomazaný} {pomazaný} {Mesiáš} {Mesiáš} + +\vdef {Elam} {Élám} {Élam} {Élam} {Elam} {Élam} + +\vdef {Kanán} %BKR + {Kenáan} %PSP + {Kenaan} %CSP + {Kenaan} %CEP + {Kanaán} %B21 + {Kenaan} %SNC + +\vdef {Sidon} {Sidón} {Sidón} {Sidón} {Sidon} {Sidón} + +%Paralipomeon +\vdef {Paralipomenon} {"} {"} {"} {Letopisů} {Paralipomenon} + + + +\vdef {Blahoslavení lkající} + {Blaženi ti, kteří hořekují} + {Blahoslavení plačící} + {Blaze těm, kdo pláčou} + {Blaze plačícím} + {Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku} + % Mt 5:4 < Jb + + + + + + + + + + + + + +\endinput + +\CommentedBook {Da} +\wdef 1:2 {vydal Pán} {} {Hospodin vydal} {Hospodin mu vydal}={Hospodin vydal} {} {} +\wdef 1:2 {nádobí} {} {nádob} {nádob}={nádoby} {} {} +\wdef 1:2 {do domu boha svého} {} {} {z Božího domu} {} {} +\wdef 1:4 {liternímu umění a jazyku} {} {} {kaldejskému písemnictví}={kaldejské písemnictví} {} {} +\wdef 1:5 {z stolu královského} {} {} {z královských lahůdek}={královské lahůdky} {} {} +\wdef 1:8 {nepoškvrňoval} {} {} {neposkvrní} {} {} +\wdef 1:9 {milost a lásku u správce} {} {} {slitování}={milosrdenství a slitování u velitele dvořanů} {} {} +\wdef 1:14 {uposlechl} {} {} {vyslyšel} {} {} +\wdef 1:15 {tváře jejich byly krásnější} {} {} {jejich vzhled je lepší} {} {} +\wdef 1:17 {vidění a snům} {} {} {viděním a snům} {} {} +\wdef 1:18 {dokonali dnové} {} {} {Po uplynutí doby} {} {} +\wdef 1:20 {mudrce a hvězdáře} {} {} {věštce a zaklínače} {} {} +\wdef 1:21 {léta prvního Cýra krále} {} {} {prvního roku vlády krále Kýra} {} {} +\wdef 2:1 {Léta pak druhého} {} {} {Ve druhém roce} {} {} +\wdef 2:1 {ze sna protrhl} {} {} {nemohl spát} {} {} +\wdef 2:2 {mudrce} {} {} {čaroděje} {} {} +\wdef 2:4 {Syrsky} {} {} {aramejsky} {} {} +\wdef 2:5 {Neoznámíte-li mi snu} {} {} {Jestliže mi neoznámíte sen} {} {} +\wdef 2:11 {kromě bohů} {} {} {mimo bohy} {} {} +\wdef 2:18 {Bohu nebeskému} {} {} {Boha nebes} {} {} +\wdef 2:19 {věc tajná} {} {} {tajemství} {} {} +\wdef 2:21 {ssazuje krále, i ustanovuje krále} {} {} {krále sesazuje, krále ustanovuje} {} {} +\wdef 2:23 {oslavuji a chválím} {} {} {chci vzdávat čest a chválu} {} {} +\wdef 2:24 {výklad ten oznámím} {} {} {sdělím králi výklad} {} {} +\wdef 2:28 {jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci} {} {} {je Bůh v nebesích, který odhaluje tajemství} {} {} +\wdef 2:28 {v potomních dnech} {} {} {v posledních dnech} {} {} +\wdef 2:38 {hlava zlatá} {} {} {zlatá hlava} {} {} +\wdef 2:47 {Bůh bohů a Pán králů} {} {} {Bohem bohů a Pán králů} {} {} +\wdef 2:48 {krajinou Babylonskou} {} {} {babylónskou krajinou} {} {} +\wdef 2:49 {býval v bráně královské} {} {} {zůstal na královském dvoře} {} {} +\wdef 3:1 {obraz} {} {} {sochu} {} {} +\wdef 3:1 {zlatý} {} {} {zlatou} {} {} +\wdef 3:5 {trouby} {} {} {rohu} {} {} +\wdef 3:8 {Kaldejští} {} {} {hvězdopravci} {} {} +\wdef 3:12 {Sidrach, Mizael a Abednego} {} {} {Šadrak, Méšak a Abed-nego} {} {} +\wdef 3:15 {který jest ten Bůh} {} {} {kdo je ten Bůh} {} {} +\wdef 3:17 {vytrhne nás} {} {} {vysvobodí nás} {} {} +\wdef 3:30 {zvelebil} {} {} {král zařídil} {} {} +%\wdef 3:31 {Nabuchodonozor král} {} {} {Král Nebúkadnesar} {} {} +%\renum Da 4:8 = CzeCEP 4:5-34 +%\wdef 4:9 {nic} {} {} {žádné tajemství ti nedělá potíže} {} {} +%\wdef 4:26 {království tvé tobě zůstane} {} {} {tvé království se ti opět dostane} {} {} +%\wdef 4:26 {nebesa} {} {} {Nebesa} {} {} +%\wdef 4:33 {bylinu jako vůl jedl} {} {} {pojídal rostliny jako dobytek} {} {} +%\wdef 4:37 {krále nebeského} {} {} {Krále nebes} {} {} +% Upraveno v souboru notes-Da.tex a odpovídajícím způsobem i v CzeBKR-Dan.txs +\wdef 5:7 {hvězdáři} {} {} {hvězdopravce a planetáře} {} {} +\wdef 5:22 {ačkolis} {} {} {ačkoli jsi} {} {} +\wdef 5:23 {proti Pánu nebes} {} {} {Pána nebes} {} {} +\wdef 5:24 {Protož} {} {} {Proto} {} {} +\wdef 5:25 {Mene} {} {} {Mené} {} {} +\wdef 5:25 {ufarsin} {} {} {ú-parsín} {} {} +\wdef 5:26 {Mene} {} {} {Mené} {} {} +\wdef 5:28 {Médským} {} {} {Médům} {} {} +\wdef 5:29 {Balsazarova} {} {} {Belšasar} {} {} +\renum Da 5:31 = CzeCEP 6:1-1 +\wdef 6:1 {Dariovi} {} {} {Darjaveš} {} {} +\renum Da 6:1 = CzeCEP 6:2-29 +\wdef 6:3 {duch znamenitější} {} {} {mimořádný duch} {} {} +\wdef 6:7 {všickni} {} {} {Všichni} {} {} +\wdef 6:7 {Kdož by} {} {} {kdo by se} {} {} +\wdef 6:8 {práva} {} {} {zákona} {} {} +\wdef 6:10 {když se dověděl} {} {} {Když se Daniel dověděl} {} {} +\wdef 6:10 {třikrát} {} {} {Třikrát} {} {} +\wdef 6:13 {synů Judských} {} {} {judských přesídlenců} {} {} +\wdef 6:14 {zarmoutil} {} {} {byl velmi znechucen} {} {} +\wdef 6:16 {Bůh tvůj} {} {} {tvůj Bůh} {} {} +\wdef 6:23 {vytáhnouti} {} {} {vytáhli} {} {} +\wdef 6:24 {rozkázal} {} {} {poručil} {} {} +\wdef 6:26 {nařízení} {} {} {rozkaz} {} {} +\wdef 6:28 {šťastně} {} {} {dobře dařilo} {} {} +\wdef 7:3 {čtyři šelmy} {} {} {čtyři veliká zvířata} {} {} +\wdef 7:4 {lvu} {} {} {lev} {} {} +\wdef 7:5 {nedvědu} {} {} {medvědu} {} {} +\wdef 7:6 {pardovi} {} {} {levhart} {} {} +\wdef 7:7 {šelma čtvrtá} {} {} {čtvrté zvíře} {} {} +\wdef 7:8 {roh poslední} {} {} {další malý roh} {} {} +\wdef 7:8 {oči podobné očím lidským} {} {} {oči lidské} {} {} +\wdef 7:9 {Starý dnů} {} {} {Věkovitý} {} {} +\wdef 7:9 {roucho} {} {} {oblek} {} {} +\wdef 7:9 {trůn} {} {} {stolec} {} {} +\wdef 7:13 {Synu člověka} {} {} {Syn člověka} {} {} +\wdef 7:13 {s oblaky} {} {} {s nebeskými oblaky} {} {} +\wdef 7:14 {panství} {} {} {království} {} {} +\wdef 7:14 {všickni lidé} {} {} {všichni lidé} {} {} +\wdef 7:15 {zhrozil} {} {} {naplnila hrůzou} {} {} +\wdef 7:18 {království svatých} {} {} {království se ujmou svatí} {} {} +\wdef 7:18 {výsostí} {} {} {Nejvyššího} {} {} +\wdef 7:22 {Starý dnů} {} {} {Věkovitý} {} {} +\wdef 7:28 {v srdci} {} {} {ve svém srdci} {} {} +\wdef 8:1 {Léta třetího kralování Balsazara} {} {} {V třetím roce kralování krále Belšasara} {} {} +\wdef 8:3 {vyšší} {} {} {větší} {} {} +\wdef 8:4 {trkal} {} {} {trkat} {} {} +\wdef 8:4 {veliké} {} {} {Dělal, co se mu zlíbilo} {} {} +\wdef 8:8 {velikým} {} {} {se velice vzmohl} {} {} +\wdef 8:8 {čtyři místo něho, na čtyři strany světa} {} {} {čtyř nebeských větrů} {} {} +\wdef 8:9 {k zemi Judské} {} {} {k nádherné zemi} {} {} +\wdef 8:10 {některé} {} {} {část toho zástupu} {} {} +\wdef 8:10 {svrhl} {} {} {srazil} {} {} +\wdef 8:11 {knížeti} {} {} {veliteli} {} {} +\wdef 8:11 {zastavena} {} {} {zrušil} {} {} +\wdef 8:12 {vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti} {} {} {Zástup byl sveden ke vzpouře} {} {} +\wdef 8:12 {šťastně mu se dařilo} {} {} {dařilo se mu} {} {} +\wdef 8:17 {času} {} {} {doby konce} {} {} +\wdef 8:20 {Skopec} {} {} {beran} {} {} +\wdef 8:21 {Kozel} {} {} {kozel} {} {} +\wdef 8:25 {knížeti} {} {} {Veliteli velitelů} {} {} +\wdef 9:26 {Mesiáš} {} {} {pomazaný} {} {} +\wdef 10:12 {přiložil srdce své, abys rozuměl} {} {} {kdy ses rozhodl porozumět} {} {} +\wdef 10:13 {kníže království Perského} {} {} {ochránce perského království} {} {} +\wdef 10:13 {jedenmecítma dnů} {} {} {po jednadvacet dní} {} {} +\wdef 11:31 {obět} {} {} {oběť} {} {} +\wdef 11:34 {malou pomoc} {} {} {trochu pomoci} {} {} + + +\endinput +\vdef {} %BKR + {} %PSP + {} %CSP + {} %CEP + {} %B21 + {} %SNC + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/examples/make-all b/macros/luatex/generic/opbible/examples/make-all new file mode 100755 index 0000000000..54e55c6396 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/examples/make-all @@ -0,0 +1,46 @@ +#!/bin/bash + +# ...... English variants: + +cd english + +rm *.log *.ref *.xrf +for i in BBE Jubilee2000 NETfree UKJV RNKJV Webster ; do + optex -jobname Bible-$i "\def\tmark{$i} \input bible" + optex -jobname Bible-$i "\def\tmark{$i} \input bible" + optex -jobname Bible-$i "\def\tmark{$i} \input bible" +done + +cd .. + +# ....... Czech variants: + +cd czech + +rm *.log *.ref *.xrf +for i in CEP BKR CSP PSP B21 SNC ; do + optex -jobname Bible-$i "\def\tmark{$i} \input bible" + optex -jobname Bible-$i "\def\tmark{$i} \input bible" +done +# third TeX run is needed: +for i in CEP PSP SNC ; do + optex -jobname Bible-$i "\def\tmark{$i} \input bible" +done + +cd .. + +# ....... Generating texdoc: + +optex -jobname opbible-techdoc '\docgen opbible' +optex -jobname opbible-techdoc '\docgen opbible' +optex -jobname opbible-techdoc '\docgen opbible' + +# ....... Printing warnings summary: + +echo Warnings summary: +grep WARNING english/*.log | grep -v '\[Biblon\]' +grep WARNING czech/*.log | grep -v '\[Biblon\]' +grep warning english/*.log czech/*.log + +exit + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/macros/f-biblon.opm b/macros/luatex/generic/opbible/macros/f-biblon.opm new file mode 100644 index 0000000000..ed38b31b6c --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/macros/f-biblon.opm @@ -0,0 +1,20 @@ + +\_famdecl [Biblon] \Biblon {Storm Type Foundry, old version 2000} + {\caps} {\rm \bf \it \bi} {Termes} + {[BiblonITC]} + {\_def\_fontnamegen {[BiblonITC\_capsV\_currV]:\_fontfeatures}} + +\_wlog{\_detokenize{% +Modifier:^^J + \caps ...... caps & small caps (only for Regular and Bold variants)^^J +}} + +\_moddef \resetmod {\_fsetV caps={} \_fvars {} -Bold -Italic -BoldItalic } +\_moddef \caps {\_fsetV caps=SmallCaps } + +\_initfontfamily % new font family must be initialized + +\_loadmath {[texgyretermes-math]} + +\_endcode + diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/macros/opbible-hebrew.tex b/macros/luatex/generic/opbible/macros/opbible-hebrew.tex new file mode 100644 index 0000000000..04476878c7 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/macros/opbible-hebrew.tex @@ -0,0 +1,159 @@ +% This file is derived from hebrew.tex used loacaly by Simon Konecny. +% A small set of Hebrew phrases are defined here. + +\initunifonts +\suppressfontnotfounderror=1 +\font\HebrewFont=[Shlomo]\relax +\ifx\HebrewFont\nullfont + \font\HebrewFont=[DavidCLM-Medium]\relax + \ifx\HebrewFont\nullfont + \def\Hebrew#1{\ifhmode\unskip\fi} + \wlog{{Hebrew ignored, font not found}} + \else + \def\Hebrew#1{{\quitvmode \let\\=\hebkern \HebrewFont\resizethefont#1}} + \wlog{{Hebrew: DavidCLM-Medium font}} + \fi +\else + \def\Hebrew#1{{\quitvmode \let\\=\hebkern \setfontsize{mag.85}\HebrewFont\resizethefont#1}} + \wlog{{Hebrew: Shlomo font}} +\fi +\font\OldPersianFont=[OldPersianCuneiformRegular]\relax +\ifx\OldPersianFont\nullfont + \def\OldPersian#1{\ifhmode\unskip\fi} + \wlog{{OldPerian: ignored, font not found}} +\else + \def\OldPersian#1{{\quitvmode \OldPersianFont\resizethefont#1}} + \wlog{{OldPersian: OldPersianCuneiformRegular font}} +\fi +\suppressfontnotfounderror=0 + +\chardef \Aleph 1488 +\chardef \Bet 1489 +\chardef \Gimel 1490 +\chardef \Dalet 1491 +\chardef \He 1492 +\chardef \Waw 1493 +\chardef \Zayin 1494 +\chardef \Chet 1495 +\chardef \Tet 1496 +\chardef \Yod 1497 +\chardef \FinalKaf 1498 +\chardef \Kaf 1499 +\chardef \Lamed 1500 +\chardef \FinalMem 1501 +\chardef \Mem 1502 +\chardef \FinalNun 1503 +\chardef \Nun 1504 +\chardef \Samech 1505 +\chardef \Ayin 1506 +\chardef \FinalPe 1507 +\chardef \Pe 1508 +\chardef \FinalTsadik 1509 +\chardef \Tsadik 1510 +\chardef \Qof 1511 +\chardef \Resh 1512 +\chardef \Tav 1514 + +%Accents: +\chardef \Geresh 1523 +\chardef \Gershayi 1524 +\chardef \Dagesh 1468 + +\def\DageshBet {\kern.25em \Dagesh \kern-.25em \Bet} +\def\DageshGimel {\kern.1em \Dagesh \kern-.1em \Gimel} +\def\DageshDalet {\kern.25em \Dagesh \kern-.25em \Dalet} +\def\DageshKaf {\kern.25em \Dagesh \kern-.25em \Kaf} +\def\DageshFinalKaf {\kern.25em \Dagesh \kern-.25em \FinalKaf} +\def\DageshTav {\kern.3em \Dagesh \kern-.3em \Tav} +\def\DageshPe {\kern.35em \Dagesh \kern-.35em \Pe} +\def\DageshYod {\raise.05em\hbox{\\1\Dagesh}\Yod} +\def\DageshMem {{\kern.3em\Dagesh\kern-.3em\Mem}} +\def\KamatzFinalKaf {\raise0.5em\hbox{\\2\Kamatz}\FinalKaf} + +\chardef \Hiriq 1460 +\chardef \Tsere 1461 +\chardef \Segol 1462 +\chardef \Patach 1463 +\chardef \Kamatz 1464 +\chardef \HolamHaser 1465 +\chardef \HolamMale 1466 +\chardef \Kubutz 1467 +\chardef \Shuruk 1468 +\chardef \Shva 1456 +\chardef \ShvaSegol 1457 +\chardef \ShvaPatach 1458 +\chardef \ShvaKamatz 1459 +\chardef \SofPasuq 1475 +\chardef \Munach 1443 +\chardef \Metheg 1469 +\chardef \Zaqefqaton 1428 +\chardef \Segolta 1426 +\chardef \Cholem 1474 +\chardef \Atnach 1425 +\chardef \Maqef 1470 + +\def\Sin {\char1465 \char1513 } % "Sin is never right!" +\def\Shin {\char1473 \char1513 } + +\def\MappiqHe {\Dagesh \kern-.25em \He} +\def\Rebia {\kern0.2em \char1476 \kern-0.2em } +\def\Zaqefgadol {\kern0.25em \char1429 \kern-0.25em } +\def\DageshMem{{\\3\Dagesh\Mem}} + +% Words: + +\def\hebkern#1#2{\kern0.#1em #2\kern-0.#1em } % will be \\ +%\def\!#1#2{\kern-0.#1em #2\kern0.#1em } + +\def \Karan {\Hebrew{\FinalNun\\4{\Patach}\Resh\\3\Kamatz\Qof}} %karan záøila Ex 34:30 +\def \Keren {\Hebrew{\FinalNun\\4\Segol\Resh\\3\Segol\Qof}} %keren roh 1 Sam 16:13 +\def \Tsaba {\Hebrew{\Aleph\\{25}\Kamatz\Bet\\{15}\Kamatz\Dagesh\kern-.1em\Tsadik\kern.1em }} +\def \Chartumim {\Hebrew{\FinalMem\Yod\\3\Dagesh\\3\Hiriq\Mem\\2\Kubutz\Tet\\5\Shva\Resh\\2\Patach\Chet}} +\def \Ashapim {\Hebrew{\FinalMem\Yod\\{25}\Hiriq\Pe\\{35}\Dagesh\\2\Kamatz\Shin\\2\Patach\Aleph}} +\def \Idan {\Hebrew{\FinalNun\\4\Kamatz\DageshDalet\\2\Hiriq\Ayin}} +\def \Shmajabar {\Hebrew{\Resh\\{25}\Patach\Bet~\Aleph\\1\Kamatz\\{075}\Dagesh\Yod\\3\Patach\Mem\\{275}\Shva\Shin}} +\def \BenAdam {\Hebrew{\FinalMem\\{35}\Kamatz\Dalet\\2\Kamatz\Aleph\Maqef\FinalNun\\2\Segol\DageshBet}} +\def \Emek {\Hebrew{\Qof\\3\Kamatz\Mem\\1\Tsere\Ayin}} +\def \Gai {\Hebrew{\Aleph\\2\Shva\Yod\\{05}\Patach\DageshGimel}} +\def \Naar {\Hebrew{\Resh\\1\Patach\Ayin\\1\Patach\Nun}} +\def \Nurav {\Hebrew{\Waw\Yod\\4\Kamatz\Resh\\2\Kubutz\Ayin\\1\Shva\\1\Dagesh\Nun}} +\def \Homlak {\Hebrew{\raise0.7ex\hbox{\\2\Shva}\FinalKaf\\2\Patach\Lamed\\2\Shva\Mem\\2\Kamatz\He}} +\def \Malak {\Hebrew{\raise0.7ex\hbox{\\2\Shva}\FinalKaf\\2\Patach\Lamed\\2\Kamatz\Mem}} +\def \Qabbel {\Hebrew{\Lamed\\2\Tsere\DageshBet\\2\Patach\Qof}} +\def \Dariawush {\Hebrew{\Shin\\1\Segol\Waw\\2\Kamatz\Yod\\4\Shva\Resh\\3\Kamatz\Dalet}} +\def \Dariahuuish {\OldPersian{\char100 \char97 \char114 \char121 \char118 \char117 \char83}} +\def \PRS {\Hebrew{\Samech\\3\Tsere\Resh\\2\Shva\DageshPe}} +\def \Persat {\Hebrew{\Tav\\2\Patach\Samech\Yod\\4\Hiriq\Resh\\2\Shva\DageshPe}} +\def \Paras {\Hebrew{\Samech\\4\Kamatz\Resh\\2\Kamatz\Pe}} +\def \LaMedeUParas {\Hebrew{\Samech\\4\Kamatz\Resh\\2\Kamatz\Pe\\1\Dagesh\Waw \space \Yod\\4\Patach\Dalet\\2\Kamatz\Mem\\2\Shva\Lamed}} +\def \ErevBoker {\Hebrew{\Resh\\3\Segol\Qof\Cholem\DageshBet\space\Bet\\4\Segol\Resh\\2\Segol\Ayin}} +\def \Ahasueros {\Hebrew{\Shin\Cholem\Waw\Resh\\1\Tsere\Waw\\3\Shva\Shin\\2\Patach\Chet\\2\ShvaPatach\Aleph}} +\def \Xerxes {\OldPersian{\char72 \char83 \char121 \char97 \char114 \char83 \char97}} +\def \Raza {\Hebrew{\He\\1\Kamatz\Zayin\\4\Kamatz\Resh}} +\def \Raz {\Hebrew{\Zayin\\4\Kamatz\Resh}} +\def \Kasdain {\Hebrew{\FinalNun\Yod\\3\Hiriq\Aleph\\4\Kamatz\DageshDalet\\3\Shva\Sin\\2\Patach\DageshKaf}}%3:8 +\def \BarElohin {\Hebrew{\FinalNun\Yod\\3\Hiriq\He\\2\Patach\Lamed\\1\ShvaSegol\Aleph\Maqef\Resh\\2\Patach\Bet}} +\def \Shamai {\Hebrew{\Aleph\\1\Kamatz\DageshYod\\3\Patach\Mem\\3\Shva\Shin}} +\def \Lev {\Hebrew{\Bet\\2\Kamatz\Bet\\3\Shva\Lamed}} +\def \YishreLev {\Hebrew{\Bet\\2\Tsere\Lamed\Maqef\Yod\\4\Tsere\Resh\\3\Shva\Shin\\2\Hiriq\Yod}}%Ps 7:10 upright heart +\def \KasheLev {\Hebrew{\Bet\\2\Tsere\Lamed\Maqef\Yod\\2\Tsere\Shin\\2\Shva\Qof}}%hard-harted Ez 3:7 +\def \GevahLev {\Hebrew{\Bet\\2\Tsere\Lamed \Maqef\ \MappiqHe\\2\Patach\Bet\\2\Shva\DageshGimel}}%vyvýšeného srdce Př. 16:5 +\def \LevVaLev {\Hebrew{\Bet\\2\Tsere\Lamed \\1\Kamatz\Waw \ \Bet\\2\Tsere\Lamed}}%dvojího srdce Ž 12:2 +\def \AmitzLibo {\Hebrew{\HolamMale\Waw\DageshBet\\{25}\Hiriq\Lamed \ \FinalTsadik\Yod\\3\Hiriq\DageshMem\\2\Kamatz\Aleph}} %Mocnéhosrdce, Am 2:16 +\def \LevTahor {\Hebrew{\Resh\HolamMale\Waw\He\\{25}\Kamatz\Tet \ \Bet\\2\Tsere\Lamed}}%čisté srdce Ž 51:12 %HolamHaser ž 51 srdce zkroušené +\def \LevNishbarVeNidkeh{\Hebrew{\He\\{15}\Segol\DageshKaf\\5\Shva\Dalet\\{15}\Hiriq\Nun\\2\Shva\Waw \ + \Resh\\2\Kamatz\DageshBet\\3\Shva\Shin\\{15}\Hiriq\Nun \Maqef \Bet\\2\Tsere\Lamed}} +\def \BeKalLebabeka {\Hebrew{\KamatzFinalKaf\\{3}\Shva\Bet\\2\Kamatz\Bet\\3\Shva\Lamed \Maqef \Lamed \\2\Kamatz\Kaf\\{3}\Shva\DageshBet}} +%Gn 13:14 světové strany +\def \Negba {\Hebrew{\He\\2\Kamatz\DageshBet\\1\Shva\Gimel\\1\Segol\Nun}}%jih +\def \Tzafna {\Hebrew{\He\\1\Kamatz\Nun\\1\HolamHaser\Pe\\2\Kamatz\Tsadik}}%sever mount Zaphon, Jebel Aqra +\def \Kedma {\Hebrew{\He\\2\Kamatz\Mem\\5\Shva\Dalet\\2\Tsere\Qof}}%východ +\def \Yama {\Hebrew{\He\\2\Kamatz\Mem\\1\Kamatz\Yod}} +\def \Ehiyeh {\Hebrew{\He\\1\Segol\Yod\\3\Shva\He\\2\Segol\Aleph}} +\def \Asher {\Hebrew{\Resh\\2\Segol\Shin\\2\ShvaPatach\Aleph}} +\def \Yahweh {\Hebrew{\He\Waw\He\Yod}} + +\def \Moab {\Hebrew{\Bet\\2\Kamatz\Aleph\\1\HolamHaser\Waw\Mem}} +\def \BenAmi {\Hebrew{\Yod\\3\Hiriq\DageshMem\\2\Patach\Ayin\Maqef\FinalNun\\2\Segol\DageshBet}} + +\def\Jatsar {\Hebrew{\Resh\\2\Patach\Tsadik\\1\Kamatz\Yod}} % <Gn 2:7>n diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/macros/opbible.opm b/macros/luatex/generic/opbible/macros/opbible.opm new file mode 100644 index 0000000000..bd39051c7c --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/macros/opbible.opm @@ -0,0 +1,2449 @@ +%% opbible macros, see opbible-doc.pdf +\_def\_opb_version {0.31, 2023-10-04} + +\_codedecl \processbooks {OpBible: macros for creating annotated Bible} + + \_doc + Printing version. + \_cod + +\_message{This is OP-Bible, version <\_opb_version>} + + \_doc + Loading packages. + \_cod + +\_load[vlna] % single-letter prepositions and splitting hyphen managed specially in Czech +\_load[mte] % micro typographical extensions + + \_doc + Namespace of internal macros of `opbible`. + \_cod + +\_namespace{opb} + + \_doc + Basic settings of \TeX/ parameters. + \_cod + +\_newdimen\.lrmargin \.lrmargin=10mm +\_margins/2 a4 (23,27,20,20)mm + +\_typosize[11/13] % typesetting size of Bible text +\_hyperlinks\Blue\Blue % hyperlinks activated + +\_parindent=20pt +\_nopagenumbers +\_mte_enablemte % micro typographical extensions enabled +\_vlna_singlechars {Czech}{AaIiVvOoUuSsZzKk} % lowercase "a" added to this family + +\_showboxbreadth=0 +\_let\notecolor=\Red + +\_def\LightGrey {\_setcmykcolor{0 0 0 .1}} +\_def\LiRed {\_setcmykcolor{0 .2 .2 0}} + + \_doc + \sec Fonts + The Biblon font family has commercial license but it is very suitable for Bible + typesetting. If it is present on your system, we use it. Otherwise, we + use Termes font. + \_cod + +\_fontfam[lm] +\_fontfam[Heros] % fonts for notes +\_fontfam[biblon] % fonts for Bible text +\_ifx\Biblon\_undefined % replace font if Biblon is unavailable: + \_fontfam[Termes] + \_let\Biblon=\Termes +\_fi + +\_fontdef\.bookfont{\_setfontsize{at19.pt}\_bf} +\_fontdef\.chapfont{\_setfontsize{at13.pt}\_bf} +\_fontdef\.markfont{\_setfontsize{at7pt}\_rm} +\_fontdef\.captionfont{\Heros\cond\_setfontsize{at8pt}\_bf} +\_def\.headfont{\.Biblon\_setfontsize{at10pt}\_rm} +\_nsprivate \Biblon ; + + \_doc + \sec Usable macros + Auxiliary macros. + \`\.printwarn` `{<text>}` prints warning. + \`\.sedef` `{<name>}{<body>}` is expanded `\sdef`. + \`\.myaddto` `{<macro-name>}{<text>}` adds <text> to `\<macro-name>` globally. + Moeower it defines the undefined macro by `\sdef{<macro-name>}{<text>}`. + \_cod + +\_let\.printwarn=\_opwarning +\_def \.sedef #1{\_ea\_edef \_csname#1\_endcsname} +\_long\_def\.myaddto#1#2{\_ifcsname#1\_endcsname + \_gobal\_ea\_addto\_csname#1\_endcsname{#2}\_else \_global\_sdef{#1}{#2}\_fi} + + \_doc + We prepare expandable if-macros:\nl + \`\.isspacein`` <text> \_iftrue` is true if `<text>` includes a space.\nl + \`\.iscolonin`` <text>:\_iftrue` is true if `<text>` includes a colon.\nl + \`\.isdivisin`` <text>-\_iftrue` is true if `<text>` includes a divis. + \_cod + +\_def\.isspacein #1 #2\_iftrue{\_isempty{#2}\_iffalse} +\_def\.iscolonin #1:#2\_iftrue{\_isempty{#2}\_iffalse} +\_def\.isdivisin #1-#2\_iftrue{\_isempty{#2}\_iffalse} + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec The main loop over Bible books + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + The \`\processbooks` macro does two loops over all marks in \^`\printedbooks`. + The macro \`\printedbooks` is a list of `<a-marks>` of Bible books separated by spaces + and it must be defined in the main file. The `\_useit` trick is used here + in order we want to add `<space>{}` at the end of the expanded + \^`\printedbooks`. + The first loop body sets \`\pbook!``<a-mark>` used for hyperlinks. + The second loop body does: + \begitems + * Defines \`\amark` as <a-mark> (an actual mark of the book used in the text). + * Defines \`\bmark` as <b-mark> (a mark of the book used in file names). + * Defines \`\.btit` as the book title. + * Saves `<a-mark>` to the \`\.currbook` macro. + * Calls \^`\.newbook{<a-mark>}` + * Prints title of the book to the terminal and to the log. + * Calls \^`\bex!<a-mark>` in order to apply the \^`\BookException` data. + * Inputs introduction file if it exists. The real `\input` and formating + of the introduction text is done by the `\.printintro` macro. + * Inputs format definition file if it exists. Information is saved to the + \TeX/ memory. + * Inputs notes file if it exists. The notes are saved to the \TeX/ memory. + * Calls \^`\bpr!<a-mark>` in order to apply the \^`\BookPre` data. + * Inputs `txs` file with original text of the Bible using \`\.bibleinput`, + i.e.\ prints the text from `txs` file with notes from the \TeX/ memory. + * Calls \^`\bpo!<a-mark>` in order to apply \^`\BookPost` data. + \enditems + Note that the macros \`\introfile`, \`\fmtfile`, and \`\notesfile` + give the location of aprropriate files and these macros must be defined + by the user in the main file.\nl + Note2: each book of the Bible is processed in the group. + It means that all data from notes, formats etc. are stored + in the memory only temporary for processing single book. After + the Book is finalized, the \TeX/ memory is freed. + \_cod + +\_def\.processbooks {\_par + \_ifx\tmark\_undefined \_def\tmark{none}\_fi + \.checknochapbooks + \_useit{\_ea\.processbooksA \printedbooks} {} + \_useit{\_ea\.processbooksB \printedbooks} {} +} +\_def\.processbooksA #1 {% + \_if\_relax#1\_relax \_else \_sxdef{pbook!#1}{}\_ea\.processbooksA \_fi +} +\_def\.processbooksB #1 {% + \_if\_relax#1\_relax \_else + \_edef\amark{#1} + \_edef\bmark{\_cs{f!#1}} + \_edef\.btit{\_cs{btit!#1}} + \_begingroup + \_edef\.currbook{#1} + \.newbook{#1} + \_wterm{^^J** \_cs{btit!#1} {#1} (\string\tmark: \tmark) **^^J} + \_cs{bex!#1} + \_isfile{\introfile}\_iftrue \.printintro + \_else \.printwarn{File with introduction text \introfile\_space not found}\_fi +% \.CommentedBook{#1} + \_isfile{\fmtfile}\_iftrue \_input{\fmtfile} + \_else \.printwarn{File with format info \fmtfile\_space not found}\_fi + \_isfile{\notesfile}\_iftrue \_input{\notesfile} + \_else \.printwarn{File with notes \notesfile\_space not found}\_fi + \_cs{bpr!#1} + \.bibleinput{\txsfile} + \.chapafter % material after the last chapter + \_cs{bpo!#1} + \_endgroup + \_ea \.processbooksB + \_fi +} +\_nspublic \processbooks ; + + \_doc + \`\.newbook``{<a-mark>}` ejects previous page, prepeares header and prints the book title. + \_cod + +\_def\.newbook#1{\_vfil\_supereject + \_let\.prelinkB=\.currbook \.chapnum=0 + \_def\.prelinkC{0}\_def\.prelinkV{0} + \_global\_headline={\_hfil \_ea\.setheadline\_ea{\.btit}} + \_line{\_hss\.bookfont\.btit\_hss} + \_label[cref!#1]\_wlabel{#1} + \_par\_nobreak\_medskip +} + + \_doc + \`\.setheadline``{<book-title>}` sets `\_headline`. It is re-set for each + new book by \^`\.newbook`.\nl + The \`\bibname` can be defined by user as a name of the translating variant + of the Bible. If it is not defined then it is empty by default. + \_cod + +\_def\.setheadline#1{\_global\_headline={\.headfont + \_ifodd\_pageno + \_rlap{\_it\bibname\_hss}% + \_hfil \_the\_pageno\_hfil + \_hbox to\.lrmargin{\_hss\_bf#1\_ifx^\_botmark^\_else\_space \_botmark\_fi}% + \_kern-\.lrmargin + \_else + \_kern-\.lrmargin + \_hbox to\.lrmargin{\_bf#1 \_firstmark\_hss}% + \_hfil \_the\_pageno\_hfil + \_llap{\_hss\_it\bibname}% + \_fi + } +} +\_def\bibname{} + + \_doc + We want \code{<Fm 4>} to be a link to Fm/1:4 because it is a + single-chapter book. Compare \code{<Gn 4>} which is a link to Gn/4:1. + There is a list of single-chapter books \`\nochapbooks`. User + must define it. The marks of these single-chapter books are separated by spaces + here. The first and the last space are added to the \^`\nochapbooks` + macro because we need them in \`\.brefBookChapter`. + The \`\.checknochapbooks` macro does it, moreower, it checks if the + \^`\nochapbooks` is defined. If not, it prints warning. + \_cod + +\_def\.checknochapbooks {% + \_ifx\nochapbooks\_undefined + \.printwarn{\_noexpand\nochapbooks (boks without chapters) undefined.}% + \_def\nochapbooks{}% + \_else \_edef\nochapbooks{\_space\nochapbooks\_space}\_fi +} + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Book titles + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + + The macro \`\BookTitle` `<a-mark> <b-mark> {<title>}` declares titles + of each Bible books. The <a-mark> is an actual book mark used in printed text. + The <b-mark> can be used in file names as \^`\bmark`. + The mapping is done here: + `\def`\`\btit!``<a-mark>{<title>}`, `\def`\`\f!``<a-mark>{<b-mark>}`. + + The macro is defined as `\outer` because we don't want to see obscure + errors due to missing a space after `<b-mark>` or `<a-mark>`. + \_cod + +\_def\genbooks{} +\_def\.BookTitle #1 #2 #3{% + \_sxdef{btit!#1}{#3}\_sxdef{f!#1}{#2}\_sxdef{fb!#2}{#1}% + \_addto\genbooks{#2 }% +} + + \_doc + The \`\BookException` `<a-mark> {<code>}` macro adds the <code> to the + \`\bex!``<a-mark>` macro. It is used in \^`\processbooks` + loop in the group before files are read. You can redefine some filenames + or something more special here.\nl + Macros \`\BookPre` `<a-mark> {<code>}` and \`\BookPost` `<a-mark> {<code>}` + are defined similarly. They add <code> to the \`\bpr!``<a-mark>` and to + the \`\bpo!``<a-mark>` macros repectively. + \_cod + +\_outer\_long\_def\.BookException #1 #2{\.myaddto{bex!#1}{#2}} +\_outer\_long\_def\.BookPre #1 #2{\.myaddto{bpr!#1}{#2}} +\_outer\_long\_def\.BookPost #1 #2{\.myaddto{bpo!#1}{#2}} + +\_nspublic \BookTitle \BookException \BookPre \BookPost ; + + \_doc + The `\ChapterPre``{<code>}` and `\ChapterPost``{<code>}` inserts <code> + before each chapter and after each chapter. The <code> is the same for + each chapter, it does not vary depending on the Book or Chapter number. + \_cod + +\_long\_def\.ChapterPre #1{\_def\.chapbefore{#1}} +\_long\_def\.ChapterPost #1{\_def\.chapafter{#1}} + +%\_outer\_def\ChapterPre {\.ChapterPre} +%\_outer\_def\ChapterPost {\.ChapterPost} % be done at the end of this file + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Actions + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + We create the output in two steps. First step: the data from \^`\Note` + etc.\ are read and saved to the \TeX/ memory. For each such data element the + \"action" is registered to a list of actions of the given verse. Each + Bible verse has its list of actions. + The second step: the Bible verses are read from a `.txs` + file and all appropriate actions (registered to this verse) are + processed before the verse text is printed. These actions can modify the + selected parts of the verse text.\nl + \`\alist!``<full-vref>` is the list of actions associated with the verse + `<full-vref>`. The <full-vref> is full reference to the verse in the format + <book-mark>/<chapter-num>:<verse-num>\nl + \`\.newaction``{<full-vref>}{<action-body>}` allocates new action. + \_cod + +\_def\.newaction#1#2{% + \_unless\_ifcsname alist!#1\_endcsname \_sdef{alist!#1}{}\_fi + \_ea\_addto\_csname alist!#1\_endcsname{#2}% +} + + \_doc + A typical \"action" is `\.replpre`. The actions are processed for each + Bible verse when the verse text is saved to the \^`\.buff` macro. The + \^`\.buff` macro is processed after all actions of given verse are done.\nl + \`\.replpre``{<prefix>}{<text>}{<fail>}` replaces first occurrence of <text> + by `<prefix>{<text>}` in `\.buff` macro. If the <text> is empty then + `<prefix>{}` is inserted at the beginning of the \^`\.buff`. + \_cod + +\_def\.replpre#1#2#3{% + \_ifx^#2^\_def\.tmp{#1{}}\_ea\_ea\_ea\_def\_ea\_ea\_ea\.buff\_ea\_ea\_ea{\_ea\.tmp\.buff}% + \_else + \.replbuff{#2}{#1{#2}}{#3}% + \_fi +} + + \_doc + \`\.replprepost``{<text>}{<pre>}{<post>}{<fail>}` + searches <text> in \^`\.buff` and adds <pre> before and <post> after the <text>. If the + <text> is not found then <fail> is executed. + The \^`\.replprepost` is used by \^`\fmtins` (with empty <pre>) because we want to insert the + <post> material directly.\nl + The \^`\fmtkeep` uses \^`\.replprepost` with empty <pre> and <post> together. + \_cod + +\_def\.replprepost#1#2#3#4{\.replbuff{#1}{#2#1#3}{#4}} + + \_doc + Both, \^`\.replpre` and \^`\.replprepost`, use + \`\.replbuff``{<what>}{<whom>}{<fail>}` + which replaces first occurence of <what> by <whom> in `\.buff`. + If <what> doesn't exists then `\.text` is defined as <what> + and <fail> is executed. + \_cod + +\_def\.replbuff #1#2#3{% + \_def\.replpredo##1#1##2\_end{% + \_ifx\_end##2\_end \_def\.text{#1}#3% <fail> + \_else \.replsave ##1#2##2\_end \_fi + }% + \_def\.replsave##1#1\_end{\_def\.buff{##1}}% + \_ea\.replpredo\.buff#1\_end +} + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec The `\Note` macro + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + The first parameter of the \^`\Note` macro is `<gen-vref>`. + It is generalized reference to the Bible verse. It can be + `<chapter-num>:<verse>` (the <book-mark> is appended from + the \^`\.currbook` macro) or `<chapter-num>:<verse-from>-<verse-to>` + (only <verse-from> is used for generating <gen-vref>.\nl + \`\.gentovref``{<gen-vref>}` expands to <full-vref>. + \_cod + +\_def\.gentovref#1{\.currbook/\.gentovrefA#1-\end} +\_def\.gentovrefA#1-#2\end{#1} + + \_doc + \`\.renumvref`` <full-vref>\_relax` does re-caclulating of <full-vref> using + \^`\renum` data. + \_cod + +\_def\.renumvref #1/#2\_relax{#1/\_trycs{rn!\tmark!#1/#2}{#2}} + + \_doc + The `<word>` given as a parameter of the \^`\Note` macro (see bellow) is used as a word + phrase which should be be searched in the given verse text. This parameter `<word>` + is transformed first by expansion of \^`\.transformword{<word>}` to the `<tword>` variant + and the `<tword>` is actually used for searching. The \`\.transformword``{<word>}` + expands to the variant of the <word> declared by `\.vdef`. If not declared then it + expands to the <word> itself, i.e <tword> is equal to <word> in this case. + \_cod + +\_def\.transformword#1{% + \_ifcsname v!\tmark!#1\_endcsname \_lastnamedcs + \_else #1\_fi +} + + \_doc + \`\Note`` <gen-vref> <space> {<word>} <text> \par` + transforms <word> to the <tword> (see above), + saves <text> and activates replace-action of <tword> to + \^`\.doNote{<note-num>}{<tword>}` in given verse. + \nl + There is an alternative syntax + \^`\Note <gen-vref> <space> {<word>}={<pword>} <text> \par` + If <pword> is given then it is printed in the note instead <tword>. + More precisely: transformed <word> is used for searching + (and it is kept in the verse unchanged) but <pword> is + printed in the note.\nl + The \^`\ww` can precede \^`\Note`. If it is true then the <word> is prepared in + \^`\.nextww` and `<pword>` is in \^`\.nextwwA`. Otherwise, the macros \^`\.nextww` + and \^`\.nextwwA` are undefined.\nl + `\Note` does exactly following: + \begitems + * Calculates <full-vref> using `\.gentovref{<genv-ref>}` and svese it to + \`\.fullvref`. + * If the verse number of <full-vref> is zero, we want to insert the + note-text before the chapter. This is one by the \^`\.NoteB` macro. + * Allocates new <note-num>, i.e. \`\.notenum` is <note-num>. + * Modifies <full-vref> if \^`\renum` was declared using `\.renumvref` and + saves the result to \`\.fullvrefm`. + * Uses \^`\.nextww` and \^`\.nextwwA` as <tword> and <pword> if they are defined. + * Otherwise transforms <word> to <tword> by \^`\.transformword`. + * Reads <pword> (word to be printed in the note) by `\.NoteA` if the alternative syntax + with `={<pword>}` is used. Else <pword> is equal to <tword>. + Use it only if \^`\.nextww` is undefined. + * Defines \`\notetext!``<note-num>` as <text>. + * Defines \`\noteref!``<note-num>` as <full-vref> re-calulated by \^`\renum`. + * Defines \`\notepre!``<note-num>` as numeric part of modified <full-vref>. + and calculates <from>-<to> part (if exists in <gen-vref>) using \^`\.renumlabel` macro. + This is printed prefix of the `\Note`. + * Defines \`\pword!``<note-num>` as <pword>, + * Does + \^`\.newaction{<full-vref>}{\.replpre{\.doNote{<note-num>}}`\nl + \null\hskip14em `{<tword>}{\.notefail{<note-num>}}}`.\nl + This is done by \`\.AddNote``{<full-vref>}{<note-num>}{<tword>}`. + \enditems + Note that \^`\Note` is defined as `\outer` in order to report correctly typical + mistakes with missing empty line the <text> of a previous `\Note`. + \_cod + +\_newcount\.notenum +\_def\.Note #1 #2{% + \_edef\.fullvref{\.gentovref{#1}}% + \_ea\.isversezero\.fullvref\_iftrue + \_ea\.NoteB + \_else + \_incr\.notenum + \_edef\.fullvrefm{\_ea\.renumvref\.fullvref\_relax}% + \_def\.tmp{#1}\.sedef{notepre!\_the\.notenum}{\_ea\.renumlabel\.fullvrefm\_relax}% + \_ifx\.nextww\_undefined + {\_def\.printwarn##1{}\_xdef\.tword{\.transformword{#2}}}% + \_else \_xdef\.tword{\.nextww}\_fi + \_afterfi{\_isnextchar={\.NoteA}{\.NoteA={}}}% + \_fi +} +\_def\.NoteA=#1#2% #2 separated by \par or \_par: + +{% + \_sdef{notetext!\_the\.notenum}{\_ignorespaces#2}% + \.sedef{noteref!\_the\.notenum}{\.fullvrefm}% + \_ifx\.nextww\_undefined + \_ifx^#1^\_sdef{pword!\_the\.notenum\_ea}\_ea{\.tword}\_else \_sdef{pword!\_the\.notenum}{#1}\_fi + \_else + \_sdef{pword!\_the\.notenum\_ea}\_ea{\.nextwwA}% + \_let\.nextww=\_undefined \_let\.nextwwA=\_undefined + \_fi + \.reducetword + \_ea\.addNote\_expanded{{\.fullvrefm}{\_the\.notenum}{\.tword}}% +} +\_def\.addNote#1#2#3{% + \_ifx^#3^% \.tword is empty + \_edef\.tmp{\_cs{notepre!#2}}% + \_ea \.isdivisin\.tmp-\_iftrue + \.newaction{#1}{\.replpre{\.doNote{#2}}{}{}}% + \_else + \.newaction{#1}{\_addto\.prebuff{\.doCNote{#2}{}}}% + \_fi + \_else + \.newaction{#1}{\.replpre{\.doNote{#2}}{#3}{\.notefail{#2}}}% + \_fi +} +%\_outer\_def\Note{\.Note} % will be done at the end of this macro file + + \_doc + The \`\.NoteB`` <text> \par` + does not register any action to the verse but defines + `\chapnote!<full-vref>` as the <text>. This chapter note will be printed + before the chapter starts. + \_cod + +\_def\.NoteB #1% #1 separated by \par or \_par + +{% + \_sdef{chapnote!\.fullvref}{\_ignorespaces#1}% +} +\_def\.isversezero#1/#2:#3\_iftrue{\_ifnum #3=0 } + + \_doc + \`\.renumlabel` `<full-vref>\_relax` expands to the numeric part of + <full-vref> and appends the `--<to>` part if the `\.tmp` macro is in the + format `<chapter>:<from>-<to>`. The <to> part is re-calculated in order to + the the number of verses between `<from>` and `<to>` be kept. + If the `<to>` part is in the format <chapter>:<verse> + then it is unchanged. The \^`\.renumlabel` macro must be expandable, so we + cannot use `\isinlist` and we prepare special expandable macros + \^`\.isdivisin` and \^`\.iscolonin`. + \_cod + +\_def\.renumlabel#1/#2\_relax{#2% + \_ea\.isdivisin\.tmp-\_iftrue --\_ea\.renumlabelA\.tmp\_relax#2\_relax \_fi +} +\_def\.renumlabelA#1:#2-#3\_relax#4:#5\_relax{% + \.iscolonin#3:\_iftrue #3\_else \_the\_numexpr#5+#3-#2\_relax \_fi +} + + \_doc + The \^`\Note` text is processed and printed in the second step, when the + `.txs` file is read. Actions are assigned to each verse and they are run + before the appropriate verse is printed. And `\``Note` action says: + \begtt + \.replpre{\.doNote{<note-num>}}{<tword>}{\.notefail{<note-num>}} + \endtt + It means that the `<tword>` is searched in the verse text and + replaced by \^`\.doNote{<note-num>}{<tword>}`. + If `<tword>` is not found then \`\.notefail``{<note-num>}` prints warning + about it and\nl \^`\.doNote{<note-num>}{}` is prefixed before the verse text. + \_cod + +\_def\.notefail#1{% + \.printwarn{\_csstring\\Note: \.currverse: The text "\_unexpanded\_ea{\.text}" not found}% + \.replpre{\.doNote{#1}}{}{}% \Note is registered with the beginning of the verse +} + + \_doc + The \`\.doNote``{<note-num>}{<tword>}` prints the real note text in the second step, + when the verse text from \^`\.buff` is processed.\nl + The `<chapter>:<verse>` is printed from \^`\notepre!` only if it differs + from previous one, i.e.\ from \`\.prevnotepre`. + The <pword> is printed with uppercase first letter by \^`\.upcasefirst` + and with appended dot, but the dot is not printed + if the <pword> ends by `?` or `!` or `.`. + \_cod + +\_def\.prevnotepre{} +\_def\.doNote#1#2{% + \_edef\.tmpb{\_cs{notepre!#1}}% + \.notelog{\_space\_space \_csstring\\Note \.tmpb\_space {#2}={\_cs{pword!#1}} (#1)}% + \.noteinsert{% + {\_bf \_ifx\.prevnotepre\.tmpb \_else \.tmpb \_enskip \_glet\.prevnotepre=\.tmpb \_fi + \.trymakedest{n:\_cs{noteref!#1}}% + \_edef\.tmpb{\_csname pword!#1\_endcsname}% + \_ifx\.tmpb\_empty \_else + \_addto\.tmpb{.\_relax}\.punctpword + \_ea\.upcasefirst \.tmpb\_space + \_fi + }% end of \bf + \_cs{notetext!#1}}% + {\notecolor#2}% +} +\_def\_printfnotemark{} +\_def\_textindent#1{\_noindent} + + \_doc + The <pword> is typically all lowercase. + But we want to capitalize the first letter of the <pword> + when printing by \`\.upcasefirst`. + You can say `\let\.upcasefirts=\relax` if you don't want + this feature. + \_cod + +\_def\.upcasefirst #1{\_uppercase{#1}} + + \_doc + The dot is added to <pword> when it is printed. But if <pword> ends by + `!` or `?` or `.` then the added dot is uggly. We have to correct it in + the \`\.punctpword` macro. Note that <pword> is saved to `\.tmpb`. + \_cod + +\_def\.punctpword{\_replstring\.tmpb{!.\_relax}{!}\_replstring\.tmpb{?.\_rleax}{?}% + \_replstring\.tmpb{..\_relax}{.}} + + \_doc + When \^`\Note` has empty parameter <word> (i.e. <tword>) then it is anchored to the + beginning of the verse. Moreower, if there are more such Notes referenced + to the same verse then we merge all such notes to single note. So + \`\.doCNote``{<notenum>}` is run from \^`\.prebuff` and it only adds the text of + the note to the \`\.Cnotetext` buffer. When \`\.prebuff` is completed then + \`\.printCnote` prints the merged note. + \_cod + +\_def\.doCNote #1{% + \_edef\.tmpb{\_csname pword!#1\_endcsname}% + \.notelog{\_space\_space \_csstring\\Note \.tmpb\_space {}={\_cs{pword!#1}} (#1)}% + \_edef\.prevnotepre{\_cs{notepre!#1}}% + \_ifx\.tmpb\_empty \_else + \_addto\.tmpb{.}\.punctpword + \_edef\.tmpb{{\_noexpand\_bf \_ea\.upcasefirst\.tmpb\_noexpand~}}% + \_ea\_addto \_ea\.Cnotetext \_ea{\.tmpb}% + \_fi + \_ea\_ea\_ea\_addto\_ea\_ea\_ea\.Cnotetext\_ea\_ea\_ea{\_csname notetext!#1\_endcsname}% +} +\_def\.printCnote{% + \_ifx\.Cnotetext\_empty \_else + \.noteinsert{% + {\_bf \_ea\.nobook\.currverse\_relax \.trymakedest{n:\.currverse}} \.Cnotetext + }% + \_fi +} +\_def\.nobook #1/#2\_relax {#2} % only chapter:verse is printed + + \_doc + `\.reducetword` does nothing by default. But \`\megrednotes` + re-defines it, so all \^`\Note`s are referenced to the begining of the + verse and nothing is searched. The \^`\Note`s with the same verse are merged in + this case using \^`\.doCNote`. + \_cod + +\_def\.reducetword{} +\_def\.mergednotes{\_def\.reducetword{\_def\.tword{}}} +\_nspublic \mergednotes ; + + \_doc + Because there is asynchronous processing of the \^`\Note` text, we have a problem + when an error occurs here. We cannot reference to appropriate line where + the \^`\Note` is written. So, we print the parameters of processed + \^`\Note` to the log file. The user can look into this file and the last + printed \^`\Note` parameters here refers probably to the \^`\Note` where the + reason of the error is.\nl + The logging is done by \`\.notelog``{<text>}`. It is `\wlog` by default but + you can set it to `\ignoreit` or `\wterm`. + \_cod + +\_let\.notelog=\_wlog + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Inserting data from format files + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \`\fmtpre`` {<gen-vref>}{<what>}` adds <what> to \`\.fmtprebuff`, i.e.\ at the + beginning of the verse.\nl + \`\ftmadd`` {<gen-vref>}{<what>}` adds <what> to \^`\.buff`, i.e.\ at the end + of the verse.\nl + \`\fmtins`` {<gen-vref>}{<text>}{<what>}` inserts <what> after <text> in the + verse. If <text> is not found then <what> is inserted like \^`\fmtpre` does it\nl + All these commands allocate new action using \^`\.newaction`.\nl + \`\.addpre``\macro{<text>}` adds the text to the macro before its + original contents. + \_cod + +\_def\.fmtpre#1#2{\.newaction{\.gentovref{#1}}{\_addto\.fmtprebuff{#2}}} +\_def\.fmtpreind#1#2{\.newaction{\.gentovref{#1}}{\.addpre\.preindbuff{#2}}} +\_def\.fmtadd#1#2{\.newaction{\.gentovref{#1}}{\_addto\.buff{\_empty#2}}} +\_def\.fmtins#1#2#3{\.newaction{\.gentovref{#1}}{\.replprepost{#2}{}{\_empty#3}{\.fmtfail{#3}}}} +\_def\.fmtfail#1{\.fmtwarn\_addto\.fmtprebuff{#1}} +\_def\.fmtwarn{\.printwarn{\_string\fmtins: \.currverse: The text "\.text" not found}} +\_def\.addpre#1#2{\_ea\.addpreA \_ea{#1}{#2}#1} +\_def\.addpreA #1#2#3{\_def#3{#2#1}} + +\_nspublic \fmtpre \fmtadd \fmtins ; + + \_doc + \`\begcenter` starts the centering mode. It opens a group and does + setting. User must use paired \`\endcenter` in order to close this group. + The \`\centeringmode` status is checked by \^`\endcenter` because curious error + (about `#` character) should be occur without this checking. + \_cod + +\_newdimen\.centermargin \.centermargin=4em +\_def\.begcenter{\_par \_ifnum\_lastpenalty<10000 \_medskip \_fi + \_bgroup + \_def\.centeringmode{y} + \_parindent=0pt + \_leftskip=\.centermargin plus1fill + \_rightskip=\_leftskip +} +\_def\.endcenter{\_par + \_ifx\.centeringmode\_undefined + \.printwarn{\_noexpand\endcenter ignored: no \_noexpand\begcenter precedes} + \_else \_egroup \_medskip \_fi +} +\_nspublic \begcenter \endcenter ; + + \_doc + \`\ind``{<number>}` gives an indentaion in the poetry environment. + It is used in \^`\fmtpoetry`, the `\ind``{<number>}` is inserted typically + by \^`\fmtins` or \^`\fmtpre`. + It ends the current line by `\par` only if we are not at beginning of a verse~1.\nl + The `\spacefactor` is set to 1001, this value is used + by the macro \^`\.hboxorllap`: the verse number is llaped after `\ind`. + \_cod + +\_newifi\_ifopb_firstverse + +\_def\.ind#1{\_unless \_ifopb_firstverse \_par \_else \_hskip-\_parindent \_fi + \_noindent + \_hskip#1\_iindent \_spacefactor=1001 \_ignorespaces} + + \_doc + \`\fmtpoetry``{<gen-vref>}{<fmt-data>}` saves `<gen-vref>` to `\.tmpa` + and runs <fmt-data> in recursive loop using \`\.fmtpoetA`. + The \`\.fmtpoetB` counts the number of slashes in local recursive loop + and saves the result to the `\_tmpnum`. The \`\.fmtpoetC` inserts desired + material using \`\fmtprepoet` or \^`\fmtins` and using `\ind{\_the\_tmpnum}`. + \_cod + +\_def\.fmtpoetry#1#2{\_def\.tmpa{#1}\.fmtpoetA #2\_end} +\_def\.fmtpoetA #1/{\_def\.tmpb{#1}\_tmpnum=1 \.fmtpoetB} +\_def\.fmtpoetB #1{\_ifx/#1 \_incr\_tmpnum \_ea\.fmtpoetB \_else \_afterfi{\.fmtpoetC#1}\_fi} +\_def\.fmtpoetC #1{% + \_expanded{\_ifx\.tmpb\_empty \_noexpand\.fmtpreind{\.tmpa}\_else + \_noexpand\.fmtins{\.tmpa}{\.tmpb}\_fi{ \_noexpand\.ind{\_the\_tmpnum}}}% + \_ifx\_end#1 \_else \_afterfi{\.fmtpoetA#1}\_fi +} +\_nspublic \ind \fmtpoetry ; + + \_doc + \`\fmtfont` `{<gen-vref>}{<whar>}{<cmd>}` + replaces <what> by `\bgroup <cmd><what>\egroup`.\nl + \`\fmtkeep` `{<gen-vref>}{<what>}` + replaces <what> by `{<what>}`, so it is unsearchable.\nl + \`\fmtrepl` `{<gen-vref>}{<what>}{<wham>}` + replaces <what> by <whom>. + \_cod + +\_def\.fmtfont#1#2#3{% + \.newaction{\.gentovref{#1}}{\.replprepost{#2}{\bgroup#3}{\egroup}{\.fmtwarnf\fmtfont}}} +\_def\.fmtkeep#1#2{% + \.newaction{\.gentovref{#1}}{\.replpre{}{#2}{\.fmtwarnf\fmtkeep}}} +\_def\.fmtrepl#1#2#3{\.newaction{\.gentovref{#1}}{\.replbuff{#2}{#3}{\.fmtwarnf\fmtkeep}}} + +\_def\.fmtwarnf#1{\.printwarn{\_string#1: \.currverse: The text "\.text" not found}} +\_nspublic \fmtfont \fmtkeep \fmtrepl ; + + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Printing verses from `.txs` files + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + When Bible text is processed then book mark is saved to + \^`\.currbook` and each input line is separated to the + <chapter-num>:<verse-num> and <verse-text>.\nl + The \`\.processline`` <chapter>:<verse><space><verse-text>^^J` is repeatedly processed. + \_cod + +\_eoldef\.processline#1{\.processverse \.currbook/#1\_end} + + \_doc + \`\.processverse`` <full-vref><space><verse-text>\_end` does + \begitems + * defines \`\.currverse` as <full-vref>, + * prepares \`\.currversenum`, \`\.currversetext`, \`\.currchapnum` from <full-vref>, + * defines \`\.buff` as <verse-text>, + * processes all actions from \^`\alist!``<full-vref>`, + * if \^`\.currchapnum` changed, prints `\.chapafter` (for previous chapter) + and `\.chapbefore` (for new chapter). + * prints verse from \^`\.buff` using \^`\.printverse` + \enditems + \_cod + +\_newcount\.chapnum +\_def\.processverse #1 #2\_end{% + \_xdef\.currverse{#1}% + \.preparechapverse #1 + \_let\.prelinkV=\.currversenum + \_gdef\.buff{#2}\_gdef\.fmtprebuff{}\_gdef\.preindbuff{}\_gdef\.prebuff{}\_gdef\.Cnotetext{}% + \_ifx\.verseto\_empty \_csname alist!#1\_endcsname \_else + \_fornum \.versefrom..\.verseto \_do{\_csname alist!\.currbook/\.currchapnum:##1\_endcsname}% + \_fi + \_ifnum\.currchapnum=\.chapnum \_else + \_ifnum\.chapnum>1 \.chapafter \_fi + \_let\.prelinkC=\.currchapnum \.chapnum=\.currchapnum\_relax + \.chapbefore + \_label[cref!\.currbook\_space\_the\.chapnum]\_wlabel{\.currbook~\_the\.chapnum}% + \_fi + \.printverse +} +\_def\.preparechapverse #1/#2:#3 {\_def\.currchapnum{#2}% + \_def\.verseto{}% + \.isdivisin #3-\_iftrue \.defversefromto #3\_end + \_else \_def\.currversenum{#3}\_glet\.currversetext=\.currversenum + \_fi +} +\_def\.defversefromto #1-#2\_end{% + \_def\.versefrom{#1}\_def\.verseto{#2}% + \_def\.currversenum{#1}\_gdef\.currversetext{#1--#2}} + + \_doc + User can do little changes in the verse text using \`\cnvtext``{<what>}{<replaced>}`. + For example you can do `\cnvtext{[}{\bgroup\it}\cnvtext{]}{\/\egroup}` + for making `[words]` in brackets printed italics. + \_cod + +\_def\.prepareversetext{} +\_def\.cnvtext#1#2{\_addto\.prepareversetext{\_replstring\.buff{#1}{#2}}} +\_nspublic \cnvtext ; + + + \_doc + \`\.printverse` prints verse from \^`\.currversenum` and (possibly changed) \^`\.buff`. + It prints the single raised verse number first.\nl + \`\.printbeforefirst` is a macro which is executed just before first verse + of the chapter, after all material from \^`\fmtpre` is executed. I.e after + printing a chapter name (if declared by \^`\fmtpre`).\nl + The \`\.fmtprebuf` includes \^`\ind` command from \^`\fmtpoetry` if the + verse should be indented at its begin before the verse number. + The verse number is shifted up and it is in an `\hbox` or it is llapped in the + poetry environment, more exactly immediatelly after \^`\ind` is used. The + \`\.hboxorllap` macro does this game. + \_cod + +\_def\.printverse{% + \.fmtprebuff % material accumulated by \fmtpre + \_ifnum\.currversenum=1 \.firstversetrue \.printbeforefirst \_fi + \_quitvmode \_mark{\.currchapnum:\.currversetext}% + \_ifx\.verseto\_empty \.trymakedest{v:\.currverse}% + \_else \_fornum \.versefrom..\.verseto \_do{% + \_wlog{xxxxx v:\.currbook/\.currchapnum:##1}\.trymakedest{v:\.currbook/\.currchapnum:##1}}% + \_fi + \.preindbuff + \_raise5pt\.hboxorllap{\_unless\_ifnum\.currversenum=1 \.markfont\.currversetext\,\_fi}% + \.firstversefalse + \.prepareversetext + \.prebuff\.printCnote\.buff \_space +} +\_def\.hboxorllap{\_ifnum\_spacefactor=1001 \_ea\_llap \_else \_ea\_hbox \_fi} + +\_def\.printbeforefirst{% + \_par\_nobreak \_medskip + \.trychapnote + \_setbox0=\_vtop{\_kern-1.5ex \_ewref\_sxdef{{ch!\.currbook/\_the\.chapnum}{\_string\.mypage}} + \_hbox{\_setfontsize{at50pt}\_bf\LiRed\_the\.chapnum}} + \_dp0=0pt + \_tmpdim=\.lrmargin + \_advance\_tmpdim by4pt + \_ifnum\_the\.chapnum>9 \_advance\_tmpdim by19pt \_fi + \_ifodd\_trycs{ch!\.currbook/\_the\.chapnum}{0} + \_moveright\_tmpdim \_line{\_hss\_box0} + \_else \_moveleft\_tmpdim \_box0 \_fi + \_nobreak \_vskip-\_medskipamount + \_nobreak \_nointerlineskip \_noindent +} + + \_doc + \`\.printchapnote``{<text>}` implements printing the notes declared by `\Note` `<chapnum>:0`. + It is run using \`\.trychapnote` only if the relevant not is declared. + \_cod + +\_def\.trychapnote{% + \_ifcsname chapnote!\.currbook/\_the\.chapnum:0\_endcsname + \.printchapnote{\_cs{chapnote!\.currbook/\_the\.chapnum:0}}\_fi +} +\_def\.printchapnote #1{\_par + {\_leftskip=\_parindent plus1fill \_rightskip=\_leftskip \_noindent\_it #1\_par} + \_medskip +} +\_nspublic \printchapnote ; + + \_doc + \`\.chapbefore` is processed before each chapter. + \`\.chapafter` is processad after each chapter. + User can define values by `\ChapterPre` and `\ChapterPost` macros. + \_cod + +\_def\.chapbefore{\_bigskip} \_def\.chapafter{} + + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Bible references + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + + The \code{\<} will be set to active as character equivalent to + the macro \`\.bref``<text>>`. This macro does all job with the hyperlinks. + Fist of all, it scans the parts of the `<text>` and saves them to + \begitems + * \`\.ltextP` ... the text before a link specification (given in `"..."`) + * \`\.ltextB` ... the book mark followed by `~` + * \`\.ltextC` ... the chapter number followed by `:` + * \`\.ltextV` ... the verse number + * \`\.ltextS` ... sub-verse identifier (`a` if there is a verse `4a`) + * \`\.ltextF` ... the `--` if the `<from>-<to>` format is given + * \`\.ltextN` ... the `<to>` part from the `<from>-<to>` format. + \enditems + All these macros above can be empty if the appropriate part of the + scanned `<text>` is missing. + The \`\.linkpre` macro includes `v` if it is verse link, + includes `n` if it is note link and `g` if it is gloss link. + These macros will be converted due to \^`\renum` data (if needed) + and printed by \`\.linktext`. + \_cod + +\_def\.linktext{\.ltextP\.ltextB\.ltextC\.ltextV\.ltextS\.ltextF\.ltextN} +\_def\.bref #1>{\_let\.brefH=\_relax \_def\.linkspec{#1}\_isnextchar"{\.brefA}{\.brefA""}#1>} +\_def\.brefA"#1"{\_def\.ltextP{#1}% + \_isnextchar{ }{\_addto\.ltextP{~}\_afterassignment\.brefB\_let\.next= }% + {\_isnextchar{_}{\_def\.brefH{}\_afterassignment\.brefB\_let\.next= }{\.brefB}}% +} +\_def\.brefB #1>{% #1 is link-spec + \_def\.ltextB{}\_def\.ltextC{}\_def\.ltextF{}\_def\.ltextN{}% + \.isspacein #1 \_iftrue + \.iscolonin #1:\_iftrue \.brefBookChapterVerse #1>% + \_else \.brefBookChapter #1>\_fi + \_else \.iscolonin #1:\_iftrue \.brefChapterVerse #1>% + \_else \.brefVerse #1>% + \_fi\_fi + \_def\.linkpre{v}% + \_isnextchar n{\_def\.linkpre{n}\.brefC}% + {\_isnextchar g{\_def\.linkpre{g}\.brefC}% + {\_isnextchar a{\_def\.linkpre{a}\.brefC}% + {\_isnextchar i{\_def\.linkpre{i}\.brefC}{\.brefD}}}}% +} +\_def\.brefC{\_afterassignment\.brefD \_let\.next= } + +\_def\.brefBookChapterVerse #1 #2:#3>{\_def\.ltextB{#1~}\.brefChapterVerse #2:#3>} +\_def\.brefBookChapter #1 #2>{\_def\.ltextB{#1~}% + \_isinlist\nochapbooks{ #1 }\_iftrue + \_def\.ltextC{}\_let\.ltextCin=\.ltextnCin \_afterfi{\.brefVerse #2>}% + \_else \_afterfi{\.brefChapter #2>}\_fi} +\_def\.brefChapterVerse #1:#2>{\_def\.ltextC{#1:}\.brefVerse #2>} +\_def\.brefVerse #1>{% + \.isdivisin #1-\_iftrue \.brefFromTo #1>% + \_else \.versedef#1\_relax\_fi +} +\_def\.brefChapter #1>{% + \.isdivisin #1-\_iftrue \.brefFromTo #1>\_let\.ltextC=\.ltextV + \_else \_def\.ltextC{#1}\_fi + \_def\.ltextV{}\_def\.ltextS{}% +} +\_def\.brefFromTo #1-#2>{\.versedef#1\_relax\_def\.ltextF{--}\_def\.ltextN{#2}} + + \_doc + Because the verse number can be in the format `11b`, we need to separate + the numeric part of this and save it to \^`\.ltextV` and the rest is saved + to \^`\.ltextS`. This is done by the \`\.versedef`` <verse>\relax` macro. + \_cod + +\_def\.versedef {\_afterassignment\.versedefB \_tmpnum=0} +\_def\.versedefB #1\_relax{\_edef\.ltextV{\_the\_tmpnum}\_def\.ltextS{#1}} + + \_doc + Now, we create \`\.linkfspec` from scanned data. It is <full-vref> + used for hyperlinks. We must manage all situations of incomplete links. + \_cod + +\_def\.brefD{% + \_ifnum 0\.ltextV=0 \_def\.ltextV{}\_fi + \_if a\.linkpre \_ifx\.ltextV\_empty \_else \_edef\.ltextC{\.ltextV:}\_def\.ltextV{}\_fi\_fi + \_edef\.linkfspec{\_ea\.ltextBin\.ltextB~/\_ea\.ltextCin\.ltextC:/\_ea\.ltextVin\.ltextV:/}% + \.brefL +} +\_def\.ltextBin #1~#2/{\_ifx^#1^\.prelinkB \_else #1\_immediateassignment\_def\.prelinkB{#1}\_fi/} +\_def\.ltextCin #1:#2/{\_ifx^#1^\.prelinkC \_else #1\_immediateassignment\_def\.prelinkC{#1}\_fi:} +\_def\.ltextVin #1:#2/{\_ifx^#1^\.prelinkV \_else #1\_immediateassignment\_def\.prelinkV{#1}\_fi} +\_def\.ltextnCin #1:#2/{\.prelinkC:\_immediateassignment\_let\.ltextCin=\.ltextsCin} +\_let\.ltextsCin=\.ltextCin + + \_doc + \`\.prelinkB` is <book-mark> of last referenced book. + \`\.prelinkC` is <chapter-num> of last referenced chapter. + They are used if the reference is not full. They are initialized at the + beginning of books and chapters and they are changed locally in the `\``Note` text. + If the \code{\\<} is used then they are re-initialized. + \_cod + +\_def\<{\_let\.prelinkB=\.currbook \_let\.prelinkC=\.currchapnum \_let\.prelinkV=\.currversenum \.bref} + + \_doc + Macro \`\.brefL` recalculates \^`\.linkfspec` and \^`\.linktext` due to \^`\renum` data + and creates the link `\.linkpre:\.linkfspec` with the text \^`\.linktext`.\nl + \`\.renumlinktext`` <full-vref-ori>\_relax<full-vref-modified>\_relax` + does re-calculation of the parts of the \^`\.linktext` macro.\nl + The \`\.linkfspecone` solves situation when chapter is given but no verse + number: we must set the verse number to 1.\nl + If the link destination is article, then the `<full-vref>` has reduced + format `<book>/<chapter>`. If the link destination is itroduction then + the `<full-vref>` has more reduced format: `<book>/`.\nl + If the book mark is declared by `\vdef` then the printed version of the book + mark is transformed depending on the current `\tmark`. This is done by + the the \`\.newlinkB` macro.\nl + \`\.linklog`` {<text>}` macro prints logging info of the link in the format + \begtt \catcode`<=13 \adef({\string<} \adef){\string>} + (<link-spec>) = [<full-vref>]{<printed-link>} + \endtt + \^`\.linklog` is `\wlog` by default and when `\tracinglinks` is set. + It is `\ignreit` when \^`\notracinglinks` is set. + You can set it to `\wterm` if you want. + \_cod + +\_def\.brefL{% + \_edef\.linkfspecm{\_ea\.renumvref\.linkfspec\_relax}% + \_ifx\.linkfspec\.linkfspecm \_else + \_ea\_ea\_ea\.renumlinktext \_ea\.linkfspec \_ea\_relax \.linkfspecm \_relax + \_let\.linkfspec=\.linkfspecm + \_fi + \_ifx\.ltextV\_empty \_ifx\.ltextC\_empty \_else \_ea\.linkfspecone \.linkfspec\_end \_fi\_fi + \_if a\.linkpre\_relax \_ea\.linkfspecarticle \.linkfspec\_end \_fi + \_if i\.linkpre\_relax \_ea\.linkfspecintro \.linkfspec\_end \_fi + \_ifx \.ltextB\_empty \_else \_ea \.newltextB \.ltextB \_fi +% \message{\meaning\.linkfspec, \meaning\.ltextC, \meaning\.currchapnum}% + \.reducelinktext + \.linklog{\.sspace <\_unexpanded\_ea{\.linkspec}>\.linkpost = [\.linkpre:\.linkfspec]% + {\_ifx\.brefH\_empty \.ltextP \_else \.linktext\_fi}}% + \.ensuredest \.createlink +} +\_def\.linkfspecone #1:#2\_end {\_def\.linkfspec{#1:1}\_def\.prelinkV{1}} +\_def\.linkfspecarticle #1/#2:#3\_end {\_def\.linkfspec{#1/#2}} +\_def\.linkfspecintro #1/#2\_end {\_def\.linkfspec{#1/}} + +\_def\.renumlinktext #1/#2:#3\_relax #4/#5:#6\_relax{% + \_ifx\.ltextC\_empty \_else \_def\.ltextC{#5:}\_fi + \_def\.ltextV{#6}% + \_ifx\.ltextN\_empty \_else + \_ifx\.ltextF\.ltextDD + \_isinlist\.ltextN{:}\_iftrue + \_ifcsname rn!\tmark!#1/\.ltextN\_endcsname \_edef\.ltextN{\_cs{rn!\tmark!#1/\.ltextN}}% + \_fi + \_else \_edef\.ltextN{\_the\_numexpr#6+\.ltextN-#3\_relax}\_fi + \_else \_let\.tmp=\_ignoreit % \.ltextN is a list of verses, for example 7,9,13 + \_ea\_foreach\.ltextN,\_do ##1,{\_edef\.tmp{\.tmp,\_the\_numexpr#6+##1-#3}}% + \_let\.ltextN=\.tmp + \_fi + \_fi +} +\_def\.ltextDD{--} + +\_def\.newltextB #1~{\_edef\.ltextB{\_trycs{v!\tmark!#1}{#1}~}} + +\_def\.sspace{\_space\_space\_space\_space} +\_def\.linkpost{\_if v\.linkpre \_else \.linkpre\_fi \_space} + + \_doc + \`\.reducelinktext` does nothing or reduces printed link if its book is + equal to the current book and if its chapter is equal to printed chapter. + It is activated by \`\reduceref` and deactivated by \`\noreduceref`. + The \`\re` macro activates `\.reducelinktext` only for single `\.bref`. + \_cod + +\_def\.reducelinktextA{% + \_edef\.tmp{\.currbook~}% + \_ifx\.ltextB\.tmp \_def\.ltextB{}% + \_edef\.tmp{\_trycs{_opb_currchapnum}{?}:}% + \_ifx\.ltextC\.tmp \_def\.ltextC{}% + \_fi\_fi + \_ifcsname _opb_reA\_endcsname \_let\.reducelinktext=\.reA \_fi % after \re +} +\_def\.reduceref{\_let\.reducelinktext=\_reducelinktextA} +\_def\.noreduceref{\_let\.reducelinktext=\_relax} +\.noreduceref % default + +\_def\.re{\_let\.reA=\.reducelinktext \.reduceref} + +\_nspublic \reduceref \noreduceref \re ; + + \_doc + \`\tracinglinks` and \`\notracinglinks` are defined here. + \_cod + +\_def\tracinglinks{\_let\.linklog=\_wlog} +\_def\notracinglinks{\_let\.linklog=\_ignoreit} +\tracinglinks + + \_doc + \`\.createlink` creates link only if it refers to the place of printed book + because we don't want to see many warnings about unreferenced links when + we try to print only selected books. It creates link + `\.linkpre:\.linkfspec` with the text `\.linktext`\nl + The link is created only if the book is to be printed, i.e. the + `\pbook!<book>` is defined.\nl + \`\tracingouterlinks` acivates logging of broken links to non-existed + books. By default, these links are not logged because we assume that + no whole Bible is processed but only selected books. + \_cod + +\_def\.createlink{{% + \_ifx\.brefH\_empty \_let\.linktext=\.ltextP\_fi + \_ea\.isprintedbook\.linkfspec \_iftrue + \_link[\.linkpre:\.linkfspec]{\_ilinkcolor}{\.linktext}% + \_else {\_ilinkcolor\.linktext}\_fi}% +} +\_def\.isprintedbook #1/#2\_iftrue{\_ifcsname pbook!#1\_endcsname} +\_def\tracingouterlinks{\_def\.isprintedbook ##1\_iftrue{\_iftrue}} + + \_doc + We don't create destinations for all verses, notes etc. but only for + those which are referenced. + The macro \`\.ensuredest` is called from \^`\.createlink` and it saves immediatelly + `\sdef{<link>:<full-vref>}{}` + to the special file `\jobname.xrf`. And the macro \^`\pg` saves immediatelly + `\sdef{pg:<link>:<full-vref>}{??}` to this file. + This `.xrf` file is read before standard + `.ref` file. All link destinations save `\.Xdest{<full-vref>}` to the + `.ref` file. The macro \`\.Xdest` does nothing if `\pg:<link>:<full-vref>` is not + defined (from `.xrf` file). Otherwise, it is defined as a correct pageno. + This result is used in the \^`\pg` macro. + If `\<link>:<full-vref>` is not defined, no link destination is crated. + First \TeX/ run creates `.ref` and `.xrf` files and does not create any + hyperlink destinations. Second \TeX/ run uses data from these files + and creates correct hyperlinks and page numbers. + \_cod + +\_newwrite\.xrf +\_immediate\_openout\.xrf=\_jobname.xrf +\_openref + +\_def\.ensuredest{\_immediate\_write\.xrf{\_string\_sdef{\.linkpre:\.linkfspec}{}}} +\_refdecl{ + \_isfile{\_jobname.xrf}\_iftrue \_input{\_jobname.xrf}\_fi^^J + \_def\.Xdest#1{\_ifcsname pg:#1\_endcsname \_sxdef{pg:#1}{\_ea\_usesecond\_currpage}\_fi}^^J + \_def\.mypage{\_ea\_usesecond\_currpage} +} +\_def\.trymakedest#1{% + \_ifcsname #1\_endcsname \_dest[#1]\_ea\_glet\_csname #1\_endcsname \_undefined \_fi + \_ewref\.Xdest{{#1}}% +} + + \_doc + The \`\pg` macro should be used after \code{<...>}, i.e. the \^`\.linkpre` + and \^`\.linkfspec` are defined. We use them. And the page number is saved to + the `\pg:<link>:<full-vref>` macro in the second \TeX/ run. + \_cod + +\_def\.pg{% + \_ifcsname pg:\.linkpre:\.linkfspec\_endcsname + {\_edef\.linktext{\_cs{pg:\.linkpre:\.linkfspec}}\_let\.brefH=\_relax \.createlink}% + \_else {\Red ??}\_fi + \_immediate\_write\.xrf{\_string\_sdef{pg:\.linkpre:\.linkfspec}{??}}% +} +\_nspublic \pg ; + + \_doc + `\cref` if simply `\ref` with `cref!` prefix. + \_cod + +\_def\.cref[#1]{\_ref[cref!#1]} + +\_nspublic \cref ; + + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Language variants + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \`\variants`` <number-of-variants> {<tmark-A>} {<tmark-B>} {<tmark-C>} ...`\nl + sets \`\.numvariants``=<number-of-variants>` and does `\def\tmarkA{<tmark-A>}` + `\def\var!1{<tmarkA>}` `\def\var!2{<tmark-B>}` `\def\var!3{<tmark-C>}` etc. + \_cod + +\_newcount\.numvariants +\_def\.variants{\_tmpnum=0 \_afterassignment\.variantsA \.numvariants} +\_def\.variantsA{% + \_ifnum\_tmpnum<\.numvariants + \_advance\_tmpnum by1 + \_afterfi{\.variantsB{\_the\_tmpnum}}% + \_fi +} +\_def\.variantsB#1#2{% + \_ifnum#1=1 \_gdef\tmarkA{#2}\_sxdef{var!1}{#2}% + \_else \_sxdef{var!#1}{#2}% + \_fi + \.variantsA +} +\_nspublic \variants ; + + \_doc + \`\vdef`` {<phrase-A>} {<phrase-B>} {<phrase-C>} ...` does\nl + `\def\v!<tmark-B>!<phrase-A>{<phrase-B>}` + `\def\v!<tmark-C>!<phrase-A>{<phrase-C>}` etc. + Empty parameter is interpreted as undefined data. + The internal macro \`\.vdefB` implements the error message if there is too few + parameters of \^`\vdef` and we were read next \^`\vdef`. + The \^`\.sedef` used in the \^`\.vdefB{<number>}{<param>}` does real work and + it defines (rougly sepaking): + \begtt \catcode`<=13 + If <param> is " \def \v!<tmark>!<phrase-A> {<previous param>} + else \def \v!<tmark>!<phrase-A> {<param>} + \endtt + \_cod + +\_def\.vdef#1{\_def\.tmp{#1}% + \_ifcsname v!\_trycs{var!2}{}!\.tmp\_endcsname + \.printwarn{\_noexpand\vdef used secondly for phrase {\.tmp}, ignored}\_fi + \_tmpnum=1 \_ea\.vdefA +} +\_def\.vdefA{% + \_ifnum\_tmpnum<\.numvariants + \_advance\_tmpnum by1 + \_afterfi{\.vdefB{\_the\_tmpnum}}% + \_fi +} +\_def\.vdefB#1#2{\_def\.tmpa{}% + \_ifx\.vdef#2\_def\.tmpa{#2}\_fi + \_ifx\.tmpa\_empty + \_ifx^#2^\_else + \_unless \_ifcsname v!\_cs{var!#1}!\.tmp\_endcsname + \.sedef{v!\_cs{var!#1}!\.tmp}{\_ifx"#2\.prevcs{#1}\.tmp \_else#2\_fi}% + \_fi\_fi + \_ea\.vdefA + \_else \_errmessage{\_string\vdef: too few parameters. To be read again: \_string#2}% + \_ea\.tmpa + \_fi +} +\_def\.prevcs #1#2{\_ifnum#1=2 #2\_else \_cs{v!\_cs{var!\_the\_numexpr#1-1\_relax}!#2}\_fi} + +\_nspublic \vdef ; + + \_doc + \`\x``/<phrase>/` expands to \`\v!``<tmark>!<phrase>` if such control sequence + is defined else it expands simply to `<phrase>` using \^`\xA`. + The `<tmark>` is actual value of the `\tmark` macro.\nl + Note that if `\tmark` expands to `<t-markA>` (used in the `\variants` + macro), then the `\v!<tmark>!<phrase>` is not defined and the \^`\x` macro + expands to the <phrase> directly.\nl + \`\xA`` <phrase>/` expands to `<phrase>` and prints warning, if `\tmark` + is not the first `<t-markA>`. + \_cod + +\_def\.x/#1/{\_trycs{v!\tmark!#1}{\.xA#1/}} +\_def\.xA#1/{#1\_ifx\tmarkA\_undefined \_else \_ifx\tmark\tmarkA \_else + \.printwarn{\_string\x/#1/ -- this phrase is undefined by \_csstring\\vdef}% + \_fi\_fi +} +\_nspublic \x ; + + \_doc + \`\ww` `{<phrase-A>} {<phrase-B>} ...` has the same number of parameters as `\vdef`. + They are separated by spaces. Each parameter can be in the \"single form", + i.e.\ `{<phrase-A>}` or in the \"extended form", i.e.\ `{<phrase-A>}={<printed-A>}`. + The macro searchs the correct phrase (given by the \^`\.varnum`) and saves + it to the \`\.nextww`. The \^`\.nextwwA` is set to `\.nextww` if there is + single form of the parameter else \`\.nextwwA` is <printed-A> part of + the parameter in the extended form. These macros are used in the next + \^`\Note` where they are re-set to `\undefined` meaning. + \_cod + +\_def\.ww{% + \_ifx\.varnum\_undefined \.setvarnum \_fi + \_tmpnum=0 + \_ifx\.nextww\_undefined \_ea\.wwA + \_else \.printwarn{Only single \_csstring\\ww must be before \_csstring\\Note}% + \_ea\.wwB \_fi +} +\_def\.wwA#1#2 {\_advance\_tmpnum by1 + \_isequal{"}{#1}\_iffalse + \_def\.nextww{#1}\_def\.nextwwA{#2}% + \_ifx\.nextwwA\_empty \_let\.nextwwA=\.nextww \_else \_ea \.redefwwA #2\_end \_fi + \_fi + \_ifnum\.varnum=\_tmpnum \_ifnum\_tmpnum<\.numvariants \_ea\_ea\_ea \.wwB \_fi + \_else \_ea \.wwA \_fi +} +\_def\.wwB#1 {\_advance\_tmpnum by1 + \_ifnum\_tmpnum<\.numvariants \_ea\.wwB \_fi +} +\_def\.redefwwA =#1\_end{\_def\.nextwwA{#1}} + +% \_outer\_def\ww{\.ww} % will be done at the end of this macro file + + \_doc + The \`\switch` macro reads a pair of parameters using \`\.switchA` + and processes the list of variants in `\foreach` loop. If an element from + the list is equal with `\tmark` then the `#2` (saved in + \`\.switchD` token list) is run and next parameter pairs are read by + \`\.switchN`, i.e. they are ignored.\nl + The \^`\Note` and \^`\ww` and more macros are defined as `\outer` in order to + better diagnose mistakes with their parameters. + But we want to skip such objects in \^`\switch` parameters. This is the reason + why we set `\_suppressoutererror=1` during the \^`\switch` is processed. + \_cod + +\_newtoks\.switchD +\_def\.switch {\_let\.switchN=\.switchA \_suppressoutererror=1 \.switchN} +\_long\_def\.switchA #1#2{\.switchD={#2\_let\.switchN=\.switchI}% + \_ifx\_relax#1\_relax \_the\.switchD + \_else \_foreach #1,\_do ##1,{\_def\tmp{##1}\.switchC}% + \_fi + \_futurelet\.next\.switchB +} +\_def\.switchB{\_ifx\.next\_bgroup \_ea\.switchN \_else \_suppressoutererror=0 \_fi} +\_long\_def\.switchI #1#2{\_futurelet\.next\.switchB} +\_def\.switchC{\_ifx\tmp\tmark \_the\.switchD \_fi} + +\_nspublic \switch ; + + \_doc + \`\.setvarnum` sets the \`\.varnum` as the position number of the current + language variant due to the value of `\tmark`. The \^`\variants` + declaration must precede. + \_cod + +\_def\.setvarnum{\_gdef\.varnum{0}% + \_ifnum\.numvariants=0 \_gdef\.varnum{1}\_wlog{There is only single language variant (1)}% + \_else + \_tmpnum=0 + \_loop + \_advance\_tmpnum by1 + \_ea\_ifx \_csname var!\_the\_tmpnum\_endcsname \tmark \_xdef\.varnum{\_the\_tmpnum}\_fi + \_ifnum\_tmpnum<\.numvariants \_repeat + \_ifnum \.varnum=0 \_errmessage{\_noexpand\tmark isn't set, \_noexpand\.setvarnum failded}% + \_else \_wlog{Language variant set by \_string\tmark{\tmark} (\.varnum)}\_fi + \_fi +} + + \_doc + \`\renum` `<book-mark> <chapter-num>:<verse-num> = <t-mark> <chap-num>:<from>-<to>` + does + \begtt + \def \rn!<t-mark>!<full-vref>{<chap-num>:<from>} + \def \rn!<t-mark>!<full-vref+1>{<chap-num>:<from+1>} + \def \rn!<t-mark>!<full-vref+2>{<chap-num>:<from+2>} + ... etc. + \def \rn!<t-mark>!<full-vref+n>{<chap-num>:<to>} + \endtt + \_cod + +\_def\.renum #1 #2:#3 = #4 #5:#6-#7 {% + \_tmpnum=#3\_relax + \_fornum #6..#7 \_do {\_sxdef{rn!#4!#1/#2:\_the\_tmpnum}{#5:##1}\_incr\_tmpnum}% +} +\_nspublic \renum ; + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Inserting notes to the page + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + We declare new insert \`\.noteins` used in the `\output` routine. + \_cod + +\_newinsert \.noteins +\_skip\.noteins=\_bigskipamount % noterule height +\_count\.noteins=500 % two columns +\_dimen\.noteins=\_maxdimen % full page of notes allowed + + \_doc + The \`\.noteinsert`` {<text>}` inserts its parameter to the \^`\.noteins`. + We open the `\insert` and set basic parameters using \`\.noteset`. + Then the empty box with strut height is inserted in vertical mode + (in order to consecutive notes have good baselineskip between them). + Then the `<text>` is printed and the paragraph is finalized. + The empty box with strut depth is appended after the paragraph + (in order to the same reason). Final `\penalty0` allows breaking between + notes. + \_cod + +\_def\.noteinsert #1{\_insert\.noteins{% + \.noteset + \_vbox to\_ht\_strutbox{}\_nobreak \_vskip-\_baselineskip + #1\_unskip\_par \_nobreak \_vskip-\_baselineskip + \_hbox{\_lower\_dp\_strutbox\_vbox{}} + \_penalty0 +}} +\_def\.noteset{\Heros\cond \_scalemain \_typoscale[800/800] % Heros condensed 80% + \Black \_nobreak + \_widowpenalty=20 \_clubpenalty=20 + \_leftskip=0pt \_rightskip=0pt \_parfillskip=0pt plus1fill + \_parindent=0pt + \_lineskiplimit=-3pt + \_hsize=.5\_hsize \_advance\_hsize by-1em\_relax % two columns + \_everypar{} +} + + \_doc + We add macros for inserting two columns of notes from \^`\.noteins` into the + page. First, we add \`\noterule` with the space given by + `\skip\.noteins`. The \^`\.noteins` material is prefixed by `\penalty0` (in + order to allow the next `\vsplit` operation) and the `\vfil` is added (in order + to the case when the second column is smaller than the first one). + The `\splittopskip` is set and first `\vsplit to0pt` adds skip given by + `\splittopskip` to the \^`\.noteins`. The `\_balancecolumns` from \OpTeX/ + for splitting to two columns is used. We need to set `\_Ncols`, `\_dimen0` + and `\_box6` before running `\_balancecolumns`. We need to insert + `\vskip\splittopskip` because `\_balancecolumns` supposes that the typesetting point + resides at the first baseline of the columns.\nl + The final `\vskip` does \"raggedbottom". We need to add `1filll` in order + to suppress the `\vfill` from the `\end` algorithm. We add `minus6pt` + because the height of two columns can be by half-line higher than the + insertion algorithm excepts (in the case with odd lines before + splitting to the two columns). + \_cod + +\_addto\_pagecontents{% + \_ifvoid\.noteins \_else + \_vskip\_skip\.noteins \noterule + \_setbox\.noteins=\_vbox{\_penalty0 \_unvbox\.noteins \_vfil} + \_splittopskip=12pt + \_setbox0=\_vsplit\.noteins to0pt % adding \splittopskip to \.noteins + \_def\_Ncols{2} + \_dimen0=.5\_ht\.noteins \_setbox6=\_box\.noteins + \_vskip\_splittopskip + \_balancecolumns + \_fi + \_unless\_ifvoid\.botins \_unvbox\.botins + \_else \_vskip 0pt plus1filll minus8pt \_fi +} +\_def \noterule {\_kern-3pt {\Black \_hrule width\_hsize}\_kern 2.6pt } + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Inserting images and articles to the page + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \`\.botins` is analogue insert as `\_topins` but the material is inserted + to the bottom of the page. The material is created by + \`\.botinsert``...`\`\.endbot` pair of control sequences. + We use it for inserting images and articles to the page. + \_cod + +\_newinsert\.botins +\_def\.botinsert{\_setbox0=\_vbox\_bgroup} +\_def\.endbot{\_par\_egroup + \_insert\.botins{\_splittopskip=0pt \_penalty100 + \_hrule height0pt \_nobreak\_medskip\_bigskip \_unvbox0 + }% +} +\_skip\.botins=\_zoskip % no space added when a topinsert is present +\_count\.botins=1000 % magnification factor (1 to 1) +\_dimen\.botins=\_maxdimen % no limit per page + + \_doc + \`\putImage` `<chatper>:<verse> {<title>} [<label>] (<params>) {<image-file>}` + inserts the given image to the page where the begining of the verse given + by <chapter>:<verse> exists. We register a new action by + \^`\.newaction{<full-vref>}{\.doImage{<title>}[<label>](<params>){<image-file>}}`. + The \`\.doImage` puts the image by \^`\.botinsert`...\^`\.endbot` pair. + The \`\.botTitle``{<title>}[<label>]` prints the title of the image (or + article or watever is put to the bottom of the page) and inserts the + destination of hyperlink based on the <label>, if the <label> isn't empty. + \_cod + +\_def\.putImage #1 #2#3[#4]#5(#6)#7{% chap:verse {Title} [label] (params) {image-file.pdf} + \_edef\.fullvref{\.gentovref{#1}}% + \_edef\.fullvrefm{\_ea\.renumvref\.fullvref\_relax}% + \_ea\.newaction\_ea{\.fullvrefm}{\.doImage{#2}[#4](#6){#7}}% +} +\_def\.doImage #1[#2](#3)#4{% {Title}[label](params){image-file.pdf} + \.botinsert + \.botTitle{#1}[#2]% + \_kern3pt \_nobreak + \_hbox{\picw=\hsize #3\inspic{#4}}% + \.endbot +} +\_def\.botTitle#1[#2]{\_hbox{\.captionfont + \_ifx^#2^\_else \.botDest{#1}[#2]\_fi + \_rlap{\Grey \_vrule height1.2em depth.5em width\_hsize}\White\_kern12pt #1}% +} +\_picdir={images/} +\_def\.botDest#1[#2]{\_label[#2]\_wlabel{#1}} + +\_nspublic \putImage ; + + \_doc + \`\putArticle` `<chapter>:<verse> {<title>} [<label>] (<params>)` + inserts an article (an additional text) given in the file `articles-*.tex` signed by + \`\Article`` [<label>]`. The article starts at the page where + <chapter>:<verse> is or at the next page. The article is in two-columns + style and it is divided to $k$ two-columns parts each of them is inserted + at the bottom of the next page. + + We calculate the number of pages used for article text by following rules. + All the two-columns parts have the same height. If there are more than one such + a part, the height does not exceeds 2/3 of the page. But single two-column part + can be higher. + + \^`\putArticle` registers \^`\.doArticle` using \^`\.newaction`. + \^`\.doArticle` is run at the beginning of given verse and creates an + \^`\.botinsert`. The insert material is breakable at its beginig and between + each two-column boxes created by the `\_balancecolumn` macro. + + We register a new action by + `\.newaction{<full-vref>}{\.doArticle{<title>}[<label>](<params>)}`. + \_cod + +\_newcount\.articlenum +\_def\.putArticle #1 #2#3[#4]#5(#6){% chap:verse {Title} [number] (params) + \_edef\.fullvref{\.gentovref{#1}}% + \_edef\.fullvrefm{\_ea\.renumvref\.fullvref\_relax}% + \_ea\.newaction\_ea{\.fullvrefm}{\.doArticle{#2}[#4](#6)}% +} +\_nspublic \putArticle ; + + \_doc + The \`\.doArticle` `{<Title>}[<label>](<params>)` inserts the article to one + or more pages by the pair \^`\.botinsert`...\^`\.endbot`. + The Article is printed to two columns per + page, all collumns of the article is completely balanced. + First, the whole text is saved to the `\box0` + with given column size and the number of pages is calculated in `\_tmpnum`. + Then the number of columns `\_Ncols` is 2 times the number of calculated pages. + The height of each two-columns part of the article is `\dimen0`. + Finally we do re-boxing the output of `\_balancecolumns` in order to + reach individual columns and create pairs of them by `\fornum` loop. + These pairs are completed to blocks with LightGrey background. + These blocks divided by `\break` are inserted into \^`\.botinsert`. + \_cod + +\_def\.doArticle#1[#2](#3){% {Title}[number](params) + \_incr\.articlenum + \.botinsert + \_def\.botDest##1[##2]{\.trymakedest{a:\.currbook/##2}} + \_parindent=12pt \_iindent=\_parindent + \_setbox0=\_vbox{\_hsize=.458\_hsize \_emergencystretch=1em + \_hbadness=6000 \_baselineskip=\_dimexpr\_baselineskip plus1pt + \_def\Article[##1]{\_endinput} + \_penalty0 + \_long\_def\.searcharticle##1\Article[#2]{} + \_ea\.searcharticle \_input \articlefile \_relax} + \_splittopskip=12pt + \_setbox1=\_vsplit0 to0pt % adding \splittopskip + \_tmpdim=\_vsize \_advance\_tmpdim by-24pt % \.botTitle height plus above/below skips + \_ifdim 2\_tmpdim > \_ht0 \_tmpnum=1 + \_else + \_tmpnum=\.roundexpr{\_bp{\_ht0}/\_bp{1.333\_vsize}+0.999} % number of 2/3 pages + \_fi + \_multiply\_tmpnum by2 % number of columns + \_edef\_Ncols{\_the\_tmpnum} + \_dimen0=\_expr{1/\_Ncols}\_ht0 \_setbox6=\_box0 % height of each two-columns part + \_setbox0=\_vbox{\_balancecolumns} + \_tmpdim=\_ht0 \_advance\_tmpdim by1.2\_baselineskip + \_setbox0=\_vbox{\_unvbox0 \_global\_setbox2=\_lastbox} + \_setbox0=\_hbox{\_unhbox2 + \_fornum 1..\_Ncols \_do {\_unskip \_global\_setbox1##1=\_lastbox}} + \_fornumstep -2: \_Ncols..1 \_do { + \_hrule height0pt\_kern5pt\_nobreak\_vfill + \_ifnum\_Ncols=##1 \.botTitle{#1}[#2]\_else \.botTitle{}[]\_fi + \_kern3pt \_nobreak + \_hbox to\_hsize{% + \_rlap{\LightGrey \_vrule height\_tmpdim depth6pt width\_hsize}% + \_kern\_parindent + \_box1##1\_hss\_box1\_the\_numexpr##1-1 + \_kern\_parindent + } + \_break + } + \.endbot +} +\_def\.roundexpr#1{\_ea\.roundexprA\_expanded{\_expr{#1}}\_relax} +\_def\.roundexprA#1.#2\_relax{\_ifnum#1=0 0\_else #1\_fi} + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Inserting images over two pages + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + We can insert an image at the bottom of the page which spans from even to + odd page. The macro + \`\insertSpanImage``{<Title>} [<label>] (<params>) {<image file>}` does it. + The image is placed at the bottom of the pages using following rule: + if the `\insertSpanImage` occurrs at the current page $c$ then + \begitems + * if $c$ is even and the image height fits to the current page then the + image is inserted to pages $c$, $c+1$, + * if $c$ is even and the image height doesn't fit to the current page then + the image is inserted to pages $c+2$, $c+3$, + * if $c$ is odd then the image is inserted to pages $c+1$, $c+2$. + \enditems + The macro `\insertSpanImage` saves the image in the box `\.spanpicbox`. + The `\_picwidth` of the image is calculated as 2*(`\_hsize`*<inner_margin>). + I.e. when we put the box to the page firstly + then only the left half of its size is printed. + + Next, \^`\insertSpanImage` checks if the current page is even. If it is true and + if there is sufficient space `\pagegoal-\pagetotal` at the current page, the + image is inserted to the current page using the `\.startinsertSpanImage` + which runs `\.insertBot` in fact. The second part of the image is printed + because `\_endoutput` (processed at the end of the output routine where + first part of the image is inserted) runs `\.addpicbox`. The + `\.addpicbox` runs second `\.insertBot` which is printed on the next + page. + + If the current page is odd, then `\insertSpanImage` doesn't run `\.startinsertSpanImage` + immediatelly, but `\_endouput` inserts first part of the image using + `\.inspicbox` which is equal to `\.inspicboxafter` in this case. It + processes `\.startinsertSpanImage` which inserts the first part of the + image on the next page (even) page. + + If the current page is even but the image cannot fit to the current page + then the delay using `\_endoutput` is activated too. But the + `\.ispicboxafter` checks that the current page is even and it does nothing in + this case. Next page is ofdd, so `\.ispicboxafter` invoked by next + `\_endinput` inserts the first part of the image which will be printed on + the next (even) page. + \_cod + +\_newbox \.spanpicbox + +\_def\.insertSpanImage #1#2[#3]#4(#5)#6{% + \.checkpicbox + \_par \_penalty0 + \_tmpdim=\_pagewidth + \_advance\_tmpdim by-\_hoffset + \_global\_setbox\.spanpicbox=\_hbox{\_picwidth=2\_tmpdim \_inspic{#6}} + \_gdef\.startinsertSpanImage {\.insertBot {#1}[#3](#5){\_copy\.spanpicbox \_kern-1.2ex}} + \.doinsertSpanImage +} +\_def\.doinsertSpanImage{% + \_ifodd\_pageno + \_glet\.inspicbox=\.inspicboxafter + \_else + \_ifdim \_dimexpr \_pagegoal-\_pagetotal > \_dimexpr \_ht\.spanpicbox+2em \_relax + \.startinsertSpanImage + \_else + \_glet\.inspicbox=\.inspicboxafter + \_fi + \_fi +} +\_let\.inspicbox=\_useit +\_def\.inspicboxafter #1{% + \_ifodd\_pageno + \.startinsertSpanImage + \_glet\.inspicbox=\_useit + \_fi +} +\_def \_endoutput{% + \_ifvoid\.spanpicbox\_else \.addpicbox\_fi + \_advancepageno + {\_globaldefs=1 \_the\_nextpages \_nextpages={}}% + \_ifnum\_outputpenalty>-20000 \_else\_dosupereject\_fi +} +\_def\.addpicbox{\.inspicbox{\.insertBot{}[](){\_moveleft\_pagewidth\_box\.spanpicbox\_kern-1.2ex}}} + +\_def\.checkpicbox{% + \_ifvoid\.spanpicbox\_else \_errmessage{Two span Image/Text at single place not allowed}\_fi +} + + \_doc + \`\insertSpanText``{<Title>} [<label>] (<params>) {<text>}` does the same + as `\insertSpanImage`, but the <text> is inserted instead + the image. The `\hsize` is locally set to the desired width of the text + when `<text>` is processed in a `\vbox`, + i.e. to 2*(`\hsize`+`<inner_margin>`). + \_cod + +\_long\_def\.insertSpanText #1#2[#3]#4(#5)#6{% + \.checkpicbox + \_par \_penalty0 + \_tmpdim=\_pagewidth + \_advance\_tmpdim by-\_hoffset + \_setbox0=\_hbox to2\_tmpdim{\_hss\_vbox{\_hsize=2\_tmpdim + \_leftskip=0pt \_rightskip=0pt \_relax \_kern3pt #6}\_hss} + \_global\_setbox\.spanpicbox= + \_hbox{\_rlap{\White \_vrule width\_wd0 height\_ht0 depth\_dp0}\_box0} + \_global\_ht\.spanpicbox=\_dimexpr\_ht\.spanpicbox-3pt\_relax + \_gdef\.startinsertSpanImage {\.insertBot {#1}[#3](#5){\_copy\.spanpicbox \_kern-1.2ex}} + \.doinsertSpanImage +} +\_nspublic \insertSpanImage \insertSpanText ; + + \_doc + \`\putSpanImage` `<chatper>:<verse> {<title>} [<label>] (<params>) {<img-file>}` + runs \^`\insertSpanImage` at the page where the begining of the verse given + by <chapter>:<verse> exists. We register a new action by + \^`\.newaction{<full-vref>}{\.doSpanImage{<title>}[<label>](<params>){<img-file>}}`.\nl + \`\putSpanText` `<chatper>:<verse> {<title>} [<label>] (<params>) {<text>}` \ + runs \^`\insertSpanText` at the page where the begining of the verse given + by <chapter>:<verse> exists. The `<text>` is saved to `\spant!\the\.spantxtnum` + and only the name of this macro is registered by the `\.newaction`. + + Note that the image/text itself is inserted at the current page $c$ and + $c+1$ or at $c+1$, $c+2$ or at $c+2$, $c+3$. + \_cod + +\_newcount\.spantextnum +\_def\.putSpanImage #1 #2#3[#4]#5(#6)#7{% chap:verse {Title} [label] (params) {image-file.pdf} + \_edef\.fullvref{\.gentovref{#1}}% + \_edef\.fullvrefm{\_ea\.renumvref\.fullvref\_relax}% + \_ea\.newaction\_ea{\.fullvrefm}{\.insertSpanImage{#2}[#4](#6){#7}}% +} +\_long\_def\.putSpanText #1 #2#3[#4]#5(#6)#7{% chap:verse {Title} [label] (params) {image-file.pdf} + \_edef\.fullvref{\.gentovref{#1}}% + \_edef\.fullvrefm{\_ea\.renumvref\.fullvref\_relax}% + \_incr\.spantextnum + \_global\_sdef{spant!\_the\.spantextnum}{#7}% + \_ea\.putSpanTextA + \_expanded{{\.fullvrefm}\_ea}\_csname spant!\_the\.spantextnum\_endcsname {#2}[#4](#6)% +} +\_def\.putSpanTextA #1#2#3[#4](#5){\.newaction{#1}{\.insertSpanText{#3}[#4](#5){#2}}} + +\_nspublic \putSpanImage \putSpanText ; + + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Inserting citations to the page + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + `\putCite` `<gen-vref> {<text>}` creates a citation <text> inserted to the + top of the page where the verse <gen-vref> is. We regiter a new action by + `\.newaction{<full-vref>}{\dotopCite{<text>}}`. + \_cod + +\_def\.putCite #1 #2{% chap:verse {text} + \_edef\.fullvref{\.gentovref{#1}}% + \_edef\.fullvrefm{\_ea\.renumvref\.fullvref\_relax}% + \_ea\.newaction\_ea{\.fullvrefm}{\.dotopCite{#2}}% +} +\_nspublic \putCite ; + + \_doc + \`\.dotopCite` `{<text>}` creates the citation text by + `\topinsert`...`\endinsert` from plain + TeX. We distinguish two cases: the citation on a left page and the citation + on a right page. We sawe the page position using `\_ewref` to the .ref + file as `\sxdef{ct!<citenum>}{\.mypage}` and we know the page position in + the second TeX run and use it in the `\ifodd` condition. + The typesetting parameters differ in \"left" and \"right" case. + \_cod + +\_newcount\.citenum +\_def\.dotopCite #1{% + \.topinsertnopar + \_typosize[12/16]\_bi + \_incr\.citenum + \_ifodd \_trycs{ct!\_the\.citenum}{0}\_relax + \_leftskip=.3\_hsize plus1fil \_parfillskip=0pt + \_noindent + \_rlap{\_hskip\_hsize \_kern-\_leftskip \_copy\.rqqbox}\_hfill + \_else + \_let\quotedby=\.quotedbyright + \_rightskip=.3\_hsize plus 1fil + \_noindent \_llap{\_copy\.lqqbox}% + \_fi + {\.printCite{#1}\_unskip}\_par + \_ewref\_sxdef{{ct!\_the\.citenum}{\_string\.mypage}}% +% \vskip-.3\baselineskip + \_endinsert +} +\_def\.printCite#1{\_pdfliteral{2 Tr .15 w .9 g}#1\_pdfliteral{0 Tr 0 w 0 g}} +\_def\.printCite#1{{\Grey#1}} + +\_def\.topinsertnopar{\_umidfalse \_upagefalse \_begingroup\_setbox0=\_vbox\_bgroup\_resetattrs} + + \_doc + The \`\.lqqbox` and \`\.rqqbox` include the graphical marks for quotations. First + one is used at the left pages, second one at the right pages.\nl + The macro `\quotedby{<author>}` puts the author of the quatation to the + next line. The macro `\qutedbyright` (which is used at left pages) prints + the <author> at the last line if there is sufficient space. + \_cod + +\_newbox\.lqqbox +\_newbox\.rqqbox +\_setbox\.lqqbox=\_hbox{\_lower3pt\_hbox{\_setfontsize{at70pt}\_bf\LiRed„}} +\_setbox\.rqqbox=\_hbox{\_kern2pt\_lower38pt\_hbox{\_setfontsize{at70pt}\_bf\LiRed“}} +\_ht\.lqqbox=0pt \_dp\.lqqbox=0pt +\_ht\.rqqbox=0pt \_dp\.rqqbox=0pt +\_addto\enquotes{\_setbox0=\_box\.lqqbox \_setbox\.lqqbox=\_box\.rqqbox \_setbox\.rqqbox=\_box0 } + +\_def\quotedby{\_par} +\_def\.quotedbyright#1{% + \_unskip\_nobreak\_hfill\_penalty0\_hskip2em + \_null\_nobreak\_hskip\_iindent\_hbox{#1}} + + \_doc + The following macros \`\Cite`, \`\insertCite` and \`\swapCites` are used for + insertion of citations to the two-cloumn printed articles. + The \^`\Cite` `<label>{<text>}` simply saves the <text> to the macro + `\c!<article-num>!<label>`. + The \^`\insertCite` `<label><feft-or-right>` inserts the citation declared + by \^`\Cite` `<label>` to the text using `\vadjust`. The variant `\left` and + `\right` is processed or ignored. This depends on the parity of the + current page, which is restored from `.ref` file and saved to the macro + `\cp!<article-num>!<label>`. + \_cod + +\_def\.Cite #1#2{\_sdef{c!\_the\.articlenum!#1}{#2}} +\_def\.insertCite #1#2{\_def\.citelabel{#1}% + \_ifx\_left#2\.insertCiteleft + \_else \_ifx#2\_right\.insertCiteright\_else + \_errmessage{\_noexpand\insertCite#1: \_noexpand\left or \_noexpand\right expected}% + \_fi\_fi +} +\_def\.insertCiteleft {% + \_ifnum\.citepg=1 + \.printwarn{\_noexpand\.insertCite\.citelabel: \_noexpand\.swapCites activated}\_fi + \_ifodd \_numexpr\_trycs{cp!\_the\.articlenum!\.citelabel}{0}+\.citepg\_relax + \_else \.insertCitelr \_left \_fi +} +\_def\.insertCiteright{% + \_ifodd \_numexpr\_trycs{cp!\_the\.articlenum!\.citelabel}{0}+\.citepg\_relax + \.insertCitelr \_right \_fi +} +\_def\.insertCitelr#1{\_unskip\_vadjust{\_vbox{% + \_ewref\_sxdef{{cp!\_the\.articlenum!\.citelabel}{\_string\.mypage}}% + \_vskip6pt + \_advance\_hsize by\_parindent + \_typosize[12/16]\_bi\Grey + \_ifx#1\_left + \_def\quotedby{\_par\_hfill} + \_rightskip=\_parindent plus1fil \_leftskip=0pt + \_setbox0\_vbox{% + \_medskip \_noindent + \_llap{\_copy\.lqqbox}\_ignorespaces + \.printCite{\_cs{c!\_the\.articlenum!\.citelabel}}\_medskip}% + \_hbox{\_kern-\_parindent\_rlap{\White + \_vrule height\_ht0 width\_hsize}\_box0}% + \_else + \_leftskip=\_parindent plus1fil + \_parfillskip=0pt + \_setbox0\_vbox{% + \_medskip \_noindent + \_rlap{\_hskip\_hsize\_kern-\_parindent\_copy\.rqqbox}\_hfill + \_ignorespaces \.printCite{\_cs{c!\_the\.articlenum!\.citelabel}}\_medskip}% + \_rlap{\_rlap{\White \_vrule height\_ht0 width\_hsize}\_box0}% + \_fi + \_vskip6pt +}}} +\_def\.swapCites{\_def\.citepg{1}} +\_def\.citepg{0} + +\_nspublic \Cite \insertCite ; + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + Insertions into the intro text + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \_cod + +%% TBN page 236 + +\_newcount\.shapenum +\_newdimen\.ii \_newdimen\.w +\_def\.oblom #1 od #2 odsadit #3 {\_par \.ii=#1 \.w=\_hsize + \_ifdim\.ii>\_zo \_advance\.w by-\.ii + \_else \_advance\.w by\.ii \.ii=\_zo \_fi + \.shapenum=1 \_tmpnum=0 \_def\.shapelist{} + \_loop \_ifnum\.shapenum<#2 \_edef\.shapelist{\.shapelist\_zo\_hsize}% + \_advance\.shapenum by1 \_repeat + \_loop \_edef\.shapelist{\.shapelist\.ii\.w}% + \_advance\_tmpnum by1 \_ifnum\_tmpnum<#3 \_repeat + \_advance\.shapenum by#3 \_edef\.shapelist{\.shapelist\_zo\_hsize} + \.doshape} +\_def\.doshape{\_parshape \.shapenum \.shapelist} +\_newcount\.globpar +\_ifx\_partokenset \_undefined \_def\.partoken{\par} \_else \_def\.partoken{\_par} \_fi +\_def\.doshape{\_global\.globpar=0 \_ea\_def\.partoken{\_ifhmode\.shapepar\_fi}} +\_def\.shapepar{\_prevgraf=\.globpar \_parshape\.shapenum\.shapelist + \_endgraf \_global\.globpar=\_prevgraf + \_ifnum \_prevgraf>\.shapenum \_ea\_let\.partoken=\_endgraf \_fi +} + +\_def\.Citehereleft #1 (#2) #3{{ + \_par + \_def\quotedby{\_par\_hfill} + \_rightskip=\_parindent plus1fil \_leftskip=0pt + \_setbox0\_vbox{{% + \_typosize[12/16]\_bi\Grey + \_hsize=.5\_hsize + \_medskip \_noindent + \_llap{\_copy\.lqqbox}\_ignorespaces + \.printCite{#3}\_medskip}}% + \_tmpdim=\_ht0 \_advance\_tmpdim by\_baselineskip + \_xdef\.lines{\_the\_numexpr \_number\_tmpdim / \_number\_baselineskip \_relax}% + \_nointerlineskip\_vbox to0pt{\_kern#1\_baselineskip #2 + \_hbox{\_rlap{\White + \_kern-3mm\_vrule height\_ht0 width.5\_hsize}\_box0}% + \_vss}} + \_tmpdim=\_hsize \_advance\_tmpdim by-2\_leftskip + \.oblom {.5\_tmpdim} od #1 odsadit {\.lines} +} +\_def\.Citehereright #1 (#2) #3{{ + \_par + \_def\quotedby{\_par\_parfillskip=0pt \_hfill} + \_leftskip=\_parindent plus1fill \_rightskip=0pt + \_setbox0\_vbox{{% + \_typosize[12/16]\_bi\Grey + \_hsize=.5\_hsize + \_vskip\_medskipamount \_rlap{\_kern\_hsize\_copy\.rqqbox}\_vskip-\_medskipamount + \.printCite{\_noindent\_ignorespaces#3}\_medskip}}% + \_tmpdim=\_ht0 \_advance\_tmpdim by\_baselineskip + \_xdef\.lines{\_the\_numexpr \_number\_tmpdim / \_number\_baselineskip \_relax}% + \_nointerlineskip\_vbox to0pt{\_kern#1\_baselineskip #2 + \_hbox to\_hsize{\_hss + \_llap{\White \_vrule height\_ht0 width.5\_hsize \_kern-3mm}% + \_llap{\_box0}} + \_vss}} + \_tmpdim=\_hsize \_advance\_tmpdim by-2\_leftskip + \.oblom {-.5\_tmpdim} od #1 odsadit {\.lines} +} + +\_def\.Citehere{\_par \_ifodd\_pageno \_ea\.Citehereright \_else \_ea\.Citehereleft \_fi} + +\_nspublic \Citehere ; + + \_doc + \`\insertBot` `{<title>} [<label>] (<params>) {<data>}` + inserts a material from `<data>` to the bottom of the current page + or next page if it is unable to fit to the current one. + The material is titled by `<title>` and it can be referred by `<label>`. + The `<params>` can inclue a special setting used locally for the priting + of this material. + + \noindent \`\putBot` `<chapter>:<verse> {<title>} [<label>] (<params>) {<data>}` + behaves like `\insertBot`, but the result is printed to the bottom of the + page where the verse `<chapter>:<verse>` is, or to the next page if the + material is unable to fit to the current one. + \_cod + +\_def\.insertBot #1#2[#3]#4(#5)#6{% {Title} [label] (params) {data} + \.botinsert + \_leftskip=0pt \_rightskip=0pt \_relax + \.botTitle{#1}[#3]% + \_kern3pt \_nobreak + \_vbox{\_picwidth=\_hsize #5 #6}% + \.endbot +} +\_def\.putBot #1 #2#3[#4]#5(#6)#7{% chap:verse {Title} [label] (params) {image-file.pdf} + \_edef\.fullvref{\.gentovref{#1}}% + \_edef\.fullvrefm{\_ea\.renumvref\.fullvref\_relax}% + \_ea\.newaction\_ea{\.fullvrefm}{\.insertBot{#2}[#4](#6){#7}}% +} +\_nspublic \insertBot \putBot ; + + \_doc + \`\.printintro` macro (by default) prints the itroduction of th book from + the \^`\introfile`, prints the title "Introduction" (depending on the + current language and puts all introduction text between \^`\.begblock` + and \^`\.endblock`. + \_cod + +\_def\.printintro{% + \.begblock + \_dest[i:\.currbook/] + \.chaptit{\_mtext{intro}}% + \_input{\introfile} + \.endblock +} + + \_doc + Text block with grey background splittable to more pages is between + \`\.begblock` and \`\.endblock` macros. It is used for + introduction text. See also OpTeX trick 0031. + \_cod + +\_newcount\.blocklevel % nesting level of blocks +\_def\.begblock{\_par\_bgroup + \_advance\.blocklevel by1 \_advance\_leftskip by\_iindent \_rightskip=\_leftskip + \_medskip + \_pdfsavepos \_ea\_wref\_ea\.Xblock\_ea{\_ea{\_the\.blocklevel}B{\_the\_pdflastypos}} + \_nobreak \_medskip +} +\_def\.endblock{\_par\_nobreak\_medskip + \_pdfsavepos \_ea\_wref\_ea\.Xblock\_ea{\_ea{\_the\.blocklevel}E{\_the\_pdflastypos}} + \_medskip \_egroup +} +\_refdecl{% + \_def\.Xblock#1#2#3{\_ifnum#1=1 \_edef\.tmp{frm:\_ea\_ignoresecond\_currpage}^^J + \_unless\_ifcsname \.tmp \_endcsname \_sxdef{\.tmp}{}\_fi^^J + \_sxdef{\.tmp}{\_cs{\.tmp}#2{#3}}\_fi} +} +\_newdimen\.frtop \_newdimen\.frbottom % positions of top and bottom text on the pages +\_def\.frcolor{.93 g } % light grey -- color of blocks. +\_pgbackground={% + \_slet{_opb_tmp}{frm:\_the\_gpageno} + \_ifx\.tmp\_undefined \_def\.tmp{}\_fi + \.frtop=\_dimexpr \_pdfpageheight-\_voffset+\_smallskipamount\_relax + \.frbottom=\_dimexpr\_pdfpageheight-\_voffset-\_vsize-\_medskipamount\_relax + \_ifx\.frnext y \_edef\.tmp{B{\_number\.frtop}\.tmp}\_global\_let\.frnext n\_fi + \_ea\.printframes \.tmp B{0}E{\_number\.frbottom} + \_ifx\.frameslist\_empty \_else + \_pdfliteral{q \.frcolor 1 0 0 1 0 \_bp{-\_pdfpageheight} cm \.frameslist Q}\_fi +} +\_def\.printframes B#1#2E#3{\_ifnum#1=0 \_else + \.printframe {\_hoffset}{#3sp}{\_xhsize}{\_ifnum#1=-1 \_number\.frtop\_else#1\_fi sp-#3sp} + \_ifx^#2^\_else \_global\_let\.frnext=y \_let\.printframes=\_relax \_fi + \_ea\.printframes\_fi +} +\_def\.frameslist{} +\_def\.printframe #1#2#3#4{\_edef\.frameslist{\.frameslist + \_bp{#1} \_bp{#2} \_bp{#3} \_bp{#4} re f }% +} + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + Insertions objects over pictures (maps) + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \_cod + + \_doc + \`\putstext``<x-pos> <y-pos> {<text>}` + behaves like `\puttext` from \OpTeX, but moreover, it inserts a + \"white shadow" as a background of the text. It can be used as text + printed over a pictures (maps etc.).\nl + \`\shadowedtext``{text}` creates an `\hbox{<text>}` with \"white shadow" + as background.\nl + \`\shadowparameter` is a number of \"transparency amount" used + for \"white shadows". User can re-define it but it must be done before + first usage of `\putstext` or `\shadowedtext` and it is used for whole + document. + \_cod + +\_def\.putstext{\_ea\_ea\_ea\.putstextA\_scantwodimens} +\_def\.putstextA#1#2#3{% + \_setbox0=\_hbox{\.shadowedtext{#3}}% + \_dimen1=#1sp \_dimen2=#2sp \_puttextB +} +\_def\.shadowedtext#1{% + \.insertwhiteshadowresources + \_setbox0=\_hbox{#1}% + \_hbox{\_tmpdim=\_ht0 \_advance\_tmpdim by\_dp0 + \_lower\_dp0\_hbox{% + \_pdfliteral{q /trans gs 1 g + \_fornum 1..10\_do{\_oval{\_bp{\_wd0}}{\_bp{\_tmpdim}}{2+##1/2} f } Q}}% + \_box0}% +} +\_def\.insertwhiteshadowresources{% + \_addextgstate{trans}{<</ca \shadowparameter>>}% + \_glet\.insertwhiteshadowresources=\_relax +} +\def\shadowparameter{.1} % default value of "transparency" + +\_nspublic \putstext \shadowedtext ; + + \_doc + \`\c``[<init-rot>/<step>]{<text>}` prints the `<text>` around a curve. + Each letter or space from `<text>` is processed individually. The first + letter is rotated by `<init>` degrees. Next letters are printed after + `<step>` transformation is applied. + \_cod + +\_def\.c[#1/#2]#3{% text podel krivky: \c[init-rotace/repetice]{text} + \_pdfsave\_pdfrotate{#1}\_rlap{\_let\.printwarn=\_ignoreit + \_edef\.tmpb{#3}\_replstring\.tmpb{ }{{ }}\_def\.tmpa{#2}% + \_ea\_foreach\.tmpb\_do{##1\.tmpa}}\_pdfrestore \_kern10mm +} +\_let\c=\_undefined +\_nspublic \c ; + + \_doc + \`\town` `<dimen> <dimen>` puts a circle with given \`\townparams` + to the given place `<dimen> <dimen>`. It works like + `\puttext <dimen> <dimen> {<circle>}`. + \_cod + +\_def\townparams{ % default parameters of the circle: + \_hhkern=.8pt % diameter of the disc + \_lwidth=.5pt % tickness of the outline + \_fcolor=\Red % color of the inner disc + \_lcolor=\Black % color of the outline +} +\_def\.town {\_ea\_ea\_ea\.townA\_scantwodimens} +\_def\.townA #1#2{\_setbox0=\_hbox{\_incircle[\_hhkern=0pt \_vvkern=0pt \townparams]{}}% + \_dimen1=#1sp \_dimen2=#2sp \_puttextB +} +\_nspublic \town ; + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Chiasm + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + + The pair \`\begChiasm`...\`\endChiasm` defines chiasm environemnt. It + behaves like `\begitems`...`\enditems`, but + you can use given number of `*` which denotes the indentation level. + The letters A, B, C, etc. will be prefixed automatically and when you are + in the backward phase then C', B', A' are prefixed. You can try: + \begtt + \begChiasm + * Předkové a rané zkušenosti (\<11:10-12:9>) + ** Rané kontakty s ostatními národy (\<12:10-14:24>) + *** Smlouva s Bohem (\<15:1-17:27>) + ** Pozdní kontakty s ostatními národy (\<18:1-21:34>) + * Potomci a smrt (\<22:1-25:18>) + \endChiasm + \endtt + \_cod + +\_def\.easylist{\_adef*{\.countlist}} +\_def\.aast{\.countlist} +\_def\.countlist{\_tmpnum=1 \.countlistA} +\_def\.countlistA{\_futurelet\.next\.countlistB} +\_def\.countlistB{\_ifx\.next\.aast \_ea\.countlistC\_else \_ea\.countlistD \_fi} +\_def\.countlistC#1{\_incr\_tmpnum \.countlistA} +\_def\.countlistD{% + \_ifnum\_tmpnum>\_ilevel \_fornum \_ilevel..\_tmpnum-1 \_do{\_begitems\.easylist}\_else + \_ifnum\_tmpnum<\_ilevel \_fornum \_tmpnum..\_ilevel-1 \_do{\_enditems}\_fi\_fi + \_startitem} + +\_def\.qq#1{{\_bf#1\_trycs{Level:\_the\_ilevel}{}}\_space\_aftergroup\.qqA} +\_def\.qqA{\_sdef{Level:\_the\_ilevel}{\_rlap{'}}} +\_def\.ChiasmNumbering{\_ea\.qq \_Uchar \_numexpr `A-1+\_ilevel\_relax\_space} % A, B, C, D, etc. +\_sdef{_item:q}{}%for chiasms with no leading alphabet letters +\_sdef{_item:Q}{\.ChiasmNumbering} +\_def\.begChiasm{\_begitems \.easylist \_style Q \_let\_defaultitem=\_printitem} +\_def\.endChiasm{\_fornum 1..\_ilevel \_do{\_enditems}} + +\_nspublic \begChiasm \endChiasm ; + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Outline + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + The \`\Outline` starts two column format in the introduction text. + Nested lists are + printed into the first colum and comments declated by + \`rightnote``{<comment>}` are printed to the right column. + \_cod + +\_newdimen\.colsep +\.colsep=10pt + +\_def\.Outline{ + \_medskip +% \filbreak + \.chaptit{\_mtext{outline}}% + \_everylist={\_ifcase\_ilevel \_or \_style I \_or \_style A \_or \_style n \_fi} + \_sdef{_item:A}{\_strut\_uppercase\_ea{\_athe\_itemnum}. } + \_sdef{_item:I}{\_strut\_uppercase\_ea{\_romannumeral\_itemnum}. } + \_hsize=.5\_hsize \_advance\_hsize by-\.colsep + \_emergencystretch=40pt + \_leftskip=0pt \_rightskip=0pt +} +\_def\.rightnote#1{\_par + \_setbox0=\_hbox{\_kern\_hsize \_kern\.colsep + \_vtop{\_leftskip=0pt \_kern0pt\_noindent\_strut\_it#1}} + \_ht0=0pt \_dp0=0pt \_box0 \_nointerlineskip +} +\_nspublic \Outline \rightnote ; + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Timelines + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \begitems + * \`\timeline``<num>` sets the total number of years (or other units) in time-line. + * \`\timelinewidth``<dimen>` sets the width of time-line. + * \`\l` is shortcut for `\baselineskip` (an be used in `\vskip` parameter). + \enditems + \_cod + +\_def\.l{\_baselineskip} +\_newcount\.timeline \.timeline=100 % default +\_newdimen\.tlwidth \.tlwidth=10cm % default +\_def\.timelinewidth{\_afterassignment\.timelinewidthA\.tlwidth} +\_def\.timelinewidthA{\_par\_hbox to\.tlwidth{}} + +\_let\l=\_undefined +\_nspublic \l \timeline \timelinewidth ; + + \_doc + All objects used for creating time-line are defined by `\puttext`, i.e.\ + they don't shift the current typesetting point. + + \`\arrowtext` `<from>..<to> (<settings>) {<text>}` + creates a horizontal line with arrows. Its width and its position is + given by `<from>..<to>` time units. The `<settings>` can include font + selector, color settings of something similar for `<text>`. + The `<text>` is placed to the center of the line. + \_cod + +\_def\.arrowtext #1..#2(#3)#4{% + \_puttext \.pos{#1}0pt + {\_lower.745ex\_hbox to\_dimexpr\.pos{#2}-\.pos{#1}{#3\.Larrow{ #4 }\.Rarrow}} +} +\_def\.Larrow{$\leftarrow$\_kern-.8em\_leaders\_vrule height.65ex depth-.42ex\_hfil} +\_def\.Rarrow{\_leaders\_vrule height.65ex depth-.42ex\_hfil\_kern-.8em$\rightarrow$} +\_def\.rule{\_leaders\_vrule height.12ex depth.12ex\_hfil} +\_def\.pos#1{\_expr{#1/\_the\.timeline}\.tlwidth} + +\_nspublic \arrowtext ; + + \_doc + \`\tlput` `<above/below> <where> <llap or rlap or nothing> (<format ot text>) {<text>}` + puts the <text> to the timeline. The <text> can include more lines + separated by `\cr`. The parameter `<above/below>` is `a` or `b` and means + the <text> position: above + the current point or below it. <where> is the position of the text in time units. + <llap or rlap> is `\llap` or `\llap` and it menans that text is encapsulated + to `\llap`, `\rlap`. If nothing is here the text is centered. + The <format of text> can include the font setting, color setting etc. + \_cod + +\_def\.tlput #1 #2 #3(#4)#5{% + \_let\.Lhss=\_hss \_let\.Rhss=\_hss + \_ifx#3\_rlap\_relax \_let\.Lhss=\_relax \_let\.Rhss=\_hss \_fi + \_ifx#3\_llap\_relax \_let\.Lhss=\_hss \_let\.Rhss=\_relax \_fi + \_puttext \.pos{#2}0pt {\_hbox to0pt{\.Lhss #4\.tltext#1{#5}\.Rhss}} +} +\_def\.tltext#1#2{\_ifx#1a\_vbox\_else + \_vtop\_fi{\_kern0pt\_halign{\.Lhss##\.Rhss\_cr\_strut#2\_crcr}}% +} +\_nspublic \tlput ; + + \_doc + \`\tline``<from>..<to>` prints the line. Its length and position is given + by `<from>..<to>` time units.\nl + \`\tlines``{<data|separated|by|>}` creates a list of short vertical lines. + Each line is represented by one `|`. The distance between lines (in time + units) are given in the parameter. + \_cod + +\_def\.tline #1..#2 {% + \_puttext \.pos{#1}0pt {\_hbox to \_dimexpr\.pos{#2}-\.pos{#1}{\.rule}} +} +\_def\.tlines#1{\_puttext 0pt0pt{\_hbox{\_foreach #1|\_do##1|{\.vrul\_hskip\.pos{0##1}}}}} +\_def\.vrul{\_def\.vrul{\_kern-.12ex\_vrule height.7\.l depth.7\.l width.24ex \_kern-.12ex}} + +\_nspublic \tline \tlines ; + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Typesetting variants + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + + By default, chapter numbers are in the outer margin and quotes characters + too. + The \`\normalchapnumbers` macro moves chater numbers to the left side in the + first paragraph, cquotes characters are removed and outer margins are + reduced because there is no material in them. + \_cod + +\_def\.normalchapnumbers{ + \_margins/2 a4 (25,25,20,20)mm + \.lrmargin=0pt + \_setbox0=\_box\.lqqbox \_setbox0=\_box\.rqqbox + \_def\.printbeforefirst{% + \_nobreak\_medskip + \.trychapnote + \_hangindent=\_parindent \_hangafter=-2 + \_noindent \_llap{\_vbox to0pt + {\_kern-8pt\_hbox{\_setfontsize{at23pt}\_bf\Red\_the\.chapnum\_kern5pt}\_vss}}% + } +} +\_nspublic \normalchapnumbers ; + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Checking syntax + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \_cod + +\_def\.checksyntax#1 {% + \_let\processbooks=\_relax + \_ifx\_relax#1\_relax \_else + \_begingroup + \_the\.syntaxmacros + \_wterm{^^J** checking file: #1 **^^J} + \_input{#1} + \_vfil\_break + \_endgroup + \_ea\.checksyntax \_fi +} + +\_newtoks\.syntaxmacros +{\_catcode`<=13 +\_global\.syntaxmacros={ +\_def<#1>{\_bgroup + \_message{checking \_unexpanded{<#1>}}% + \_ifx\_relax#1\_relax \_errmessage{empty link}\.nobref\_else \_afterfi{\.checkbref#1>\.bref#1>}\_fi + \_glet\.linkpre=\.linkpre \_glet\.linkfspec=\.linkfspec + \_egroup +} +\_def\.checkbref#1#2>{% + \_isinlist{.#1#2}{<}\_iftrue \_errmessage{duplicated \_string<}\.nobref\_else + \_ifx"#1\.checkbrefQ #1#2>\_else \.checkbrefD #1#2>\_fi\_fi +} +\_def\.checkbrefQ "#1"#2#3>{\.checkbrefD #2#3>} +\_def\.checkbrefD #1>{% + \_isinlist{.#1}{ }\_iftrue\.checkbrefS#1>\_else\.checkbrefN#1>\_fi +} +\_def\.checkbrefS #1 #2>{\.checkbrefN#2>} +\_def\.checkbrefN #1>{% + \_def\.tmpb{#1} + \_ifx\.tmpb\_empty \_errmessage{missing link data}\.nobref\_else + \_replstring\.tmpb{:}{}\_replstring\.tmpb{-}{}\_replstring\.tmpb{_}{}% + \_replstring\.tmpb{a}{}\_replstring\.tmpb{b}{}\_replstring\.tmpb{c}{}% + \_setbox0=\_hbox{\_tmpnum=0\.tmpb\_relax}% + \_ifdim\_wd0>0pt \_errmessage{nonnumeric link data}\.nobref\_fi + \_fi +} +\_def\.nobref{\_def\.bref##1>{{\Red\_string<##1>}}} +\_def\.currbook{} +\_def\.prelinkB{BK} +\_def\.prelinkC{BK} +\_def\.prelinkV{0} +\_def\nochapbooks{BK} +\_let\<=< + +\_def\x/#1/{\_def\.tmpb{#1}% + \_isinlist\.tmpb\x\_iftrue \.badx + \_else \_isinlist\.tmp<\_iftrue \.badx + \_else \_isinlist\.tmp\enditems\_iftrue \.badx \_else \.x/#1/\_fi\_fi\_fi +} +\_def\.badx{\_errmessage{unclosed \_string\x/.../}} + +\_def\Article[#1]{} +\_def\Cite #1 {\_par\_noindent{\_bf Cite: }} +\_def\insertCite #1#2{} + +\_def\putArticle #1 #2[#3]#4(#5){} +\_def\putCite #1:#2 {\_par\_noindent{\_bf Cite: }} +\_def\putBot #1 #2[#3]#4(#5){\_vbox} + +\_def\c[#1/#2]#3{#3} + +\_long\_ea\_def\_csname Note\_endcsname #1 #2#3% + + {\_par \_let\.nextww\_undefined \_noindent{\_bf Note #1:} #3\_par} +}} +\_nspublic \checksyntax ; + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Generating templates from templates + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + + The + \`\filegen``{<file-name-template>}<cr><file-content-template><cr>\endfile` + saves <file-name-template> to \`\.filename` and `<file-content-template>` + to \`\.filecontent`. Then it runs a loop over \`\genbooks`. + The `\genbooks` macro is defined by \^`\BookTitle` and user can re-define it.\nl + The \`\.btitle``{<bmark or amark>}` expands to full title of the given book. + \_cod + +\_newwrite\.outfile +\_def\.filegen #1 {\_par + \_begingroup \_addto\genbooks{ }\_def\.filename{#1}% + \_setverb \_endlinechar=`\^^J \.filegenA +} +\_ea\_def \_ea\.filegenA \_expanded{#1^^J\_csstring\\endfile#2^^J}{% + \_def\.filecontent{#1}% + \_ea\_foreach\genbooks \_do ##1 {% + \_bgroup + \_ifx^##1^\_else + \_replstring\.filename{@@}{##1}% + \_isfile{\.filename}\_iftrue \_opwarning{file "\.filename" exists already}% + \_else + \_wterm{creating file: \.filename}% + \_immediate\_openout\.outfile={\.filename}% + \_replstring\.filecontent{@@@}{\.btitle{##1}}% + \_replstring\.filecontent{@@}{##1}% + \_immediate\_write\.outfile{\.filecontent}\_immediate\_closeout\.outfile + \_fi\_fi + \_egroup + }% + \_endgroup +} +\_def\.btitle#1{\_ifcsname fb!#1\_endcsname \_trycs{btit!\_cs{fb!#1}}{#1}% + \_else \_trycs{btit!#1}{#1}\fi +} +\_nspublic \filegen ; + + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Other macros + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + The temporary macros are here. Maybe, they will be (more conceptually) rewritten. + \_cod + + +\_def\.quotationmarks#1#2{% + \.cnvtext{"}{\.doquotmark}% + \_def\.doquotmark {\_futurelet\.next\.doquotmarkA}% + \_def\.doquotmarkA {% + \_let\.doquotmarkB=#1\relax + \_ea\_ifx\_space\.next \_let\.doquotmarkB=#2\_fi + \_ifx\_space\.next \_let\.doquotmarkB=#2\_fi + \_ifx\_endgraf\.next \_let\.doquotmarkB=#2\_fi + \_ifx\_empty\.next \_let\.doquotmarkB=#2\_fi + \_ifx.\.next \_let\.doquotmarkB=#2\_fi + \_ifx,\.next \_let\.doquotmarkB=#2\_fi + \.doquotmarkB}% +} +\_nspublic \quotationmarks ; + +\_def\.chaptit#1{\_line{\_hss\.chapfont\Red#1\_hss} + \_nobreak +} +\_def\.schaptit#1{\_bigskip\.chaptit{#1}\_nobreak\_medskip} + +\_def\.subtit#1{\_par + \_ifnum\.currversenum=1 \_else \_medskip\_fi + \_line{\_indent\.subtitfont #1\_hss}\_nobreak + \_ifnum\.currversenum=1 \_vskip-\_medskipamount\_fi + \_smallskip +} +\_def\.subtitfont {\Red\_it} + +\_nspublic \chaptit \schaptit \subtit ; + +\_sdef{_mt:intro:en}{Introduction} \_sdef{_mt:outline:en}{Outline} +\_sdef{_mt:intro:cs}{Úvod} \_sdef{_mt:outline:cs}{Osnova} + +\_def\dopsat{{\Red !!! DOPSAT !!! }} + +\_def\.bibleinput#1 {\_bgroup + \_catcode`##=13 \_bgroup\_lccode`~=`## \_lowercase{\_egroup\_let~}=\.processline + \_input{#1}% + \_egroup +} +\_let\FormatedBook=\_ignoreit % for backward compatibility +\_let\CommentedBook=\_ignoreit % for backward compatibility + + \_doc + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + \sec Setting active character and `\outer` macros + %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% + Active character \code{<} used for references. + \_cod + +\_outer\_def\Note {\.Note} +\_outer\_def\ww {\.ww} +\_outer\_def\ChapterPre {\.ChapterPre} +\_outer\_def\ChapterPost {\.ChapterPost} +\_outer\_def\BookTilte {\.BookTitle} + +\_def\_afterload{\_adef<{\.bref}} +\_afterload + +\_endnamespace +\_endcode + +\_doc + \load [doc] + \outlines{0} + + \tit OpBible -- Technical Documentation + \hfil Version: \_opb_version \medskip + + The code of the `opbible.opm` macro file is described here. + See also the user documentation in the file `opbible-doc.pdf`. + + \notoc\nonum\sec Table of contents + \maketoc + + \catcode`\!=11 \catcode`\.=11 + \sec Preparatory work + \printdoc opbible.opm + + \sec Index + + \def\_printii #1&{% + \ifcsname cs:#1\endcsname + \noindent \hskip-\iindent {\tt \link[cs:#1]\Blue{\bslash#1} }\else + \ifcsname cs:^#1\endcsname \noindent \hskip-\iindent {\tt\bslash#1 }\else + \afterfi{\afterfi{\_optexprintii #1&}}\fi\fi } + \def\_pgprintA #1{#1} + + \begmulti 3 + \makeindex + \endmulti + \bye +\_cod + +2023-10-04 0.31 \fmtrepl introduced +2023-09-13 0.30 \.replpre improved +2023-09-12 0.29 \fmtkeep introduced +2023-08-27 0.28 \c switches off the \.printwarn because it expands its parameters +2023-08-27 0.27 Termes if Biblon is unavailable +2023-08-24 0.26 Tech. doc corrections +2023-07-28 0.25 \enquotes swaps the \.lqqbox/\.rqqbox +2023-07-17 0.24 \quotationsmark corrected secondly +2023-07-04 0.23 \ww enables {"} parameters like \vdef +2023-06-24 0.22 \ind: \ignorespaces added, \fmtopoetry with \quotationsmark corrected + \begChiasm: \.keepstyle corrected +2023-04-21 0.21 \_punctpword corrected +2023-04-02 0.20 \_punctpword removes dot after ?, ! and dot. +2023-02-25 0.19 \filegen introduced +2023-01-23 0.18 \reduceref, \noreduceref, \re implemented +2023-01-12 0.17 \cref implemented +2022-12-11 0.16 \putSpanImage, \putSpanText implemented +2022-12-10 0.15 Timeline macros moved to op-bible +2022-12-09 0.14 \insertSpanText introduced +2022-12-09 0.13 beter concept of putting \insertSpanImage's +2022-12-02 0.12 \insertSpanImage introduced +2022-11-18 0.11 \begChiasm, \endChiasm included here +2022-11-05 0.10 \town implemented. +2022-11-04 0.09 \putstext implemented, \leftskip=0pt included to \insertBot. + 0.08 \doCNote: bug fixed with undefined \.prevnotepre + \.topinsertnopar introduced, bug with \par in \.dotopCite fixed +2022-08-26 0.07 \.preindbuff implemented, bug with verse 1 with \fmtpoetry fixed + 0.06 \printchapnote reimplemented +2022-08-24 0.05 \subtit implemented +2022-08-23 0.04 \fmtfont implemented +2022-08-20 0.03 \fmtpoetry implemented, \begpoetry \endpoetry removed + 0.02 \begpoetry, \endpoetry, \ind inplemented, + \def\.buff etc. changed to \gdef\.buff (bug fixed) +2022-08-19 0.01 version released diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/Makefile b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/Makefile new file mode 100644 index 0000000000..d19ed02ef1 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/Makefile @@ -0,0 +1,39 @@ +### Hey, Emacs, ride the -*- Makefile -*- mode + +## Author: petr.jelen@gmail.com +## Keywords: + +## definitions + +CXX = g++ +LD = g++ +LIBS = -lsword +LDFLAGS = $(LIBS) +CXXFLAGS = -I/usr/include/sword + +target = mod2tex +objects = mod2tex.o + +## static rules + +.PHONY : all + +all : $(target) + +$(target) : $(objects) + $(LD) -o $@ $< $(LDFLAGS) + +$(objects) : %.o: %.cpp + $(CXX) -c $(CXXFLAGS) -o $@ $< + +.PHONY : clean + +clean : + -rm -f *~ $(objects) $(target) + +## pattern rules + +%.o : %.cpp + $(CXX) -c $(CFLAGS) $(CXXFLAGS) -o $@ $< + +### Makefile ends here diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/README b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/README new file mode 100644 index 0000000000..cebee7bcc1 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/README @@ -0,0 +1,22 @@ +You can generate txs files (needed by OpBible) from Sword sources. + +You need to have libsword-dev package installed in your computer because +sword sources are binary files able to be read only by specific software. + +You can download a "module" (i.e. Bible text in given language+variant) from +https://www.crosswire.org/sword/modules/ModDisp.jsp?modType=Bibles + +Unzip the downloaded file in a working directory: the directory with +a module name is crated. If you do in working directory: + + installmgr -l + +the downloaded modules are listed. + + mod2tex module > module.out + +a single text file with all Bible text fro given module is created in module.out + + maketxs.py module.out + +66 txs files are created and single books.tex file too. diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/maketxs.py b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/maketxs.py new file mode 100755 index 0000000000..f087301102 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/maketxs.py @@ -0,0 +1,59 @@ +#!/usr/bin/python3 +import sys +import os + +if(len(sys.argv)<2): + print("missing argument") + exit(1) + +filename = sys.argv[1] +buff = [] +buffname = None + +mainname,_ = os.path.splitext(filename) +# filename.split(".")[0] +mainname = os.path.basename(mainname) + +def writeBuff(): + with open(mainname+"-"+buffname+".txs",'w', encoding = 'utf-8') as f_buff: + for buff_line in buff: + f_buff.write(buff_line) + +books = [] +abbvs = [] +inside_fence = False + +with open(filename,'r', encoding = 'utf-8') as f: + for iline,line in enumerate(f): + if(line[:6] == "\kniha"): + assert inside_fence == False, iline+1 + if(buffname): + writeBuff() + buff = [] + book = line.split('{')[1][:-2] + buff.append("% source: "+filename+", book: "+book+"\n") + books.append(book) + elif(line[:8] == "\zkratka"): + assert inside_fence == False, iline+1 + buffname = line.split('{')[1][:-2] + abbvs.append(buffname) + else: + line = line.strip() + if line == "": continue + if line.startswith("<"): + assert inside_fence == False, iline+1 + inside_fence = True + line = "#"+line[1:] + assert inside_fence == True, iline+1 + if line.endswith(">"): + inside_fence = False + line = line[:-1]+"\n" + else: line = line+' ' + buff.append(line.replace("\xa0"," ")) + assert inside_fence == False + writeBuff() + +with open(mainname+"-books.tex", "w", encoding = 'utf-8') as f_books: + for book,abbv in zip(books,abbvs): + f_books.write("\\BookTitle "+abbv+" "+abbv+" {"+book+"}\n") +
\ No newline at end of file diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/mod2tex b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/mod2tex Binary files differnew file mode 100755 index 0000000000..5035a11a46 --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/mod2tex diff --git a/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/mod2tex.cpp b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/mod2tex.cpp new file mode 100644 index 0000000000..5b5996461a --- /dev/null +++ b/macros/luatex/generic/opbible/txs-gen/mod2tex.cpp @@ -0,0 +1,124 @@ +/****************************************************************************** + * + * mod2imp.cpp - Utility to export a module in IMP format + * + * $Id$ + * + * Copyright 2002-2013 CrossWire Bible Society (http://www.crosswire.org) + * CrossWire Bible Society + * P. O. Box 2528 + * Tempe, AZ 85280-2528 + * + * This program is free software; you can redistribute it and/or modify it + * under the terms of the GNU General Public License as published by the + * Free Software Foundation version 2. + * + * This program is distributed in the hope that it will be useful, but + * WITHOUT ANY WARRANTY; without even the implied warranty of + * MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. See the GNU + * General Public License for more details. + * + */ + +#ifdef _MSC_VER +#pragma warning( disable: 4251 ) +#endif + +#include <iostream> +#include <map> +#include <stdio.h> + +#include <markupfiltmgr.h> +#include <swmgr.h> +#include <swmodule.h> +#include <versekey.h> + +using std::map; +using std::cout; +using std::endl; + +#ifndef NO_SWORD_NAMESPACE + +using namespace sword; + +#endif + + +void usage(const char *progName, const char *error = 0) { + if (error) fprintf(stderr, "\n%s: %s\n", progName, error); + fprintf(stderr, "\n=== mod2imp (Revision $Rev$) SWORD module exporter.\n"); + fprintf(stderr, "\nusage: %s <module_name> [options]\n" + "\t -s - strip markup instead of outputting raw native data.\n" + "\t -f <option_name> <option_value> - when rendering (-r, above), option\n" + "\t\tfilter values can be set with this option.\n\n" + , progName); + exit(-1); +} + + +int main(int argc, char **argv) +{ + // handle options + if (argc < 2) usage(*argv); + + const char *progName = argv[0]; + const char *modName = argv[1]; + bool render = true; + bool strip = false; + SWBuf renderForm = "PLAIN"; + SWBuf optionName; + map<SWBuf, SWBuf> options; // optionName, optionValue; + + for (int i = 2; i < argc; i++) { + if (!strcmp(argv[i], "-s")) { + if (render) usage(progName, "-s can't be supplied when using -r"); + strip = true; + } + else if (!strcmp(argv[i], "-f")) { + if (i+1 < argc) optionName = argv[++i]; + if (i+1 < argc) options[optionName] = argv[++i]; + else usage(progName, "-f requires <option_name> <option_value>"); + } + else usage(progName, (((SWBuf)"Unknown argument: ")+ argv[i]).c_str()); + } + // ----------------------------------------------------- + + MarkupFilterMgr *markupMgr = new MarkupFilterMgr(sword::FMT_PLAIN); + + SWMgr *mgr = (markupMgr) ? new SWMgr(markupMgr) : new SWMgr(); + + // set any options filters passed with -f + for (map<SWBuf, SWBuf>::iterator it = options.begin(); it != options.end(); it++) { + mgr->setGlobalOption(it->first, it->second); + } + + SWModule *module = mgr->getModule(modName); + + if (!module) usage(progName, (((SWBuf) "Couldn't find module: ") + modName).c_str()); + + + SWKey *key = module->getKey(); + VerseKey *vkey = SWDYNAMIC_CAST(VerseKey, key); + + if (vkey) + vkey->setIntros(true); + + char book = -1; // init nonexistent value + + for ((*module) = TOP; !module->popError(); (*module)++) { + if (!vkey->getBook()) { continue; } + vkey = SWDYNAMIC_CAST(VerseKey, module->getKey()); + if (book != vkey->getBook()) { + std::cout << "\\kniha{" << vkey->getBookName() << "}" << std::endl; + std::cout << "\\zkratka{" << vkey->getBookAbbrev() << "}" << std::endl; + book = vkey->getBook(); + } + if (!vkey->getChapter()) { continue; } + if (!vkey->getVerse()) { continue; } + std::cout << '<' << vkey->getChapter() << ':' << vkey->getVerse() << ' ' << ((render) ? module->renderText().c_str() : (strip) ? module->stripText() : module->getRawEntry()) << '>' << std::endl; + } + + cout << endl; + + return 0; +} |
